Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva vnitra č. 257/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 257/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 9. 10. 2019, částka 112/2019 257 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 3. října 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. března 2020 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Černčice\| Náchod\| Královéhradecký Hlincová Hora\| České Budějovice\| Jihočeský Radimovice u Tábora\| Tábor\| Jihočeský Ministr: Hamáček v. r.
Zákon č. 256/2019 Sb.	Zákon č. 256/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 10. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 111/2019 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 (458/2022 Sb.) 256 ZÁKON ze dne 13. září 2019, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu doplňují slova „Směrnice Rady (EU) 2018/1713 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy“. 2. V § 47 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) U elektronicky poskytovaných služeb spočívajících v poskytnutí knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje druhá snížená sazba daně, pokud by byly obsaženy na hmotném nosiči, včetně jejich zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu, se uplatní druhá snížená sazba daně.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 3. V příloze č. 2 se položky „36.00.2 Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.“, „37 Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.“, „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“, „81.21.10 Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.“, „81.22.11 Služby mytí oken prováděné v domácnostech.“ a „88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.“ zrušují a v položce „90 Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek.“ se slova „spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců“ nahrazují slovy „autorů a výkonných umělců“ a za slovo „dílo“ se vkládají slova „nebo umělecký výkon“. 4. V příloze č. 2 se věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.“ zrušuje. 5. V příloze č. 2 se věty „Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.“ zrušují. 6. V příloze č. 2 se věta „Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.“ nahrazuje větou „Oprávněním k výkonu práva dílo nebo umělecký výkon užít se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V příloze č. 2a se před položku „49 Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky“ vkládají nové položky, které znějí: „36.00.2\| Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí. ---\|--- 37\| Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.“. 8. V příloze č. 2a se za položku „50 Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.“ doplňují nové položky, které znějí: „56\| Stravovací služby, podávání nápojů, pokud ---\|--- \\- nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59, \\- se nejedná o podání alkoholických nápojů; to neplatí pro podávání nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo \\- se v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná o podání tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24. 81.21.10\| Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. 81.22.11\| Služby mytí oken prováděné v domácnostech. 88.10, 88.91\| Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany. 95.23\| Opravy obuvi a kožených výrobků. 95.29.11\| Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků. 95.29.12\| Opravy jízdních kol. 96.02\| Kadeřnické a holičské služby.“. 9. V příloze č. 2a se za položku „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59, se nejedná o podání alkoholických nápojů; to neplatí pro podávání nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo se v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná o podání tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“ na samostatný řádek vkládá nová položka 77, 85, 91, která zní: „77, 85, 91\| Půjčování nebo nájem knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, na jejichž dodání se uplatňuje druhá snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.“. ---\|--- 10. V příloze č. 2a se za větu „Druhé snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ na samostatný řádek vkládá věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 201872).“. 11. Na konci přílohy č. 2a se na samostatné řádky doplňují věty: „Alkoholickými nápoji se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí alkoholické nápoje podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně považuje úklid v obytném prostoru nebo rodinném domě. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.“. 12. V příloze č. 3 položce 01-05, 07-23, 25 se slova „(vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem70))“ nahrazují slovy „s výjimkou alkoholických nápojů“, slova „číselných kódů 2203-2208 a zboží“ se zrušují a za číslo „2106“ se vkládají slova „a 2201“. Poznámka pod čarou č. 70 se zrušuje. 13. V příloze č. 3 se položka „49 - Knihy, brožury, letáky, prospekty, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení všech druhů a omalovánky pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů; kde reklama nepřesahuje 50 % plochy. Mimo tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě a mimo zboží zařazeného do číselných kódů 4901, 4903, 4904, které je zahrnuto v příloze č. 3a.“ a věta „Reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“ zrušují. 14. V příloze č. 3 se za větu „První snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ na samostatný řádek vkládá věta „Alkoholickými nápoji se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí alkoholické nápoje podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V příloze č. 3a se za položku „1806, 1901, 2004, 2005, 2103, 2106 - Upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku.“ vkládá nová položka, která zní: „2201\| \\- pitná voda.“. ---\|--- 16. V příloze č. 3a se za větu „Mlýnské výrobky a směsi těchto mlýnských výrobků, slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků, upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku musí splňovat požadavky na složení potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku definované v nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.“ na samostatný řádek vkládá věta „Pitnou vodou se pro účely tohoto zákona rozumí pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V příloze č. 3a se položka „4901, 4902, 4903, 4904 - Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; noviny a časopisy, hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. Mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy.“ nahrazuje položkou 4901 - 4905, 4911, 8523, která zní: „4901 - 4905, 4911, 8523\| \\- Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny, časopisy, periodika, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení, omalovánky, hudebniny a kartografické výrobky, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud ---\|--- \\- jsou obsaženy na hmotném nosiči a \\- nejde o zboží, u kterého reklama představuje více než 50 % obsahu nebo které se výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového obsahu nebo audiovizuálního obsahu.“. 18. V příloze č. 3a se věty „Novinami se pro účely tohoto zákona rozumí deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů.“, „Tištěnou knihou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí též knihy reprodukované kopírovacím strojem, pod kontrolou zařízení pro automatizované zpracování dat, ražením, fotografováním, fotokopírováním, termokopírováním nebo psaním na psacím stroji.“ a „Obrázkovou knihou pro děti se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí kniha pro děti, ve které je hlavní náplní ilustrace a text má podružný význam.“ zrušují. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období před prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 6, 8, 28 až 31 a 46, která nabývají účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a b) ustanovení čl. I bodů 5, 33, 41 až 45, 47 a 48, čl. III a čl. IV, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 255/2019 Sb.	Zákon č. 255/2019 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích Vyhlášeno 9. 10. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 110/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 255 ZÁKON ze dne 10. září 2019, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 203/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 28 odst. 1 větě poslední se za slovo „obhájcem“ vkládají slova „, která je v přímé souvislosti s procesními úkony, a poradu“. 2. § 29 zní: „§ 29 (1) Tlumočník může odmítnout provedení tlumočnického úkonu z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení tlumočníka rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej přibral. (2) Výši odměny a náhrad tlumočníka určí orgán činný v trestním řízení, který jej přibral, v souladu s jinými právními předpisy upravujícími odměňování a náhrady tlumočníka. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny a náhrad, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“. 3. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní: „§ 29a Ustanovení tohoto zákona o tlumočníkovi se přiměřeně použijí i na osobu vykonávající tlumočnickou činnost jednorázově.“. 4. V § 33 odst. 4 větě třetí se za slova „§ 39 odst. 2“ vkládají slova „a 4“. 5. V § 39 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na žádost advokáta se do pořadníku uvede cizí jazyk, ve kterém rovněž poskytuje své služby.“. 6. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Je-li to možné, obviněnému, který využil právo uvedené v § 2 odst. 14, se postupem podle odstavce 3 ustanoví advokát, který podle údajů v pořadníku poskytuje své služby v jazyce, o kterém obviněný uvedl, že jej ovládá, v jazyce národnosti obviněného, v úředním jazyce státu, jehož je obviněný občanem, nebo, je-li obviněný osobou bez státního občanství, v úředním jazyce státu, kde má obviněný trvalý pobyt nebo který je státem jeho původu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 39 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li jedním z obhájců advokát ustanovený postupem podle odstavce 4, zruší se ustanovení ostatních obhájců.“. 8. V části první hlavě páté nadpis oddílu čtvrtého zní: „Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav“. 9. V § 105 odst. 2 se za větu první vkládají věty „Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a také z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu.“. 10. V § 105 odst. 3 větě první se slova „důvodů, které stanoví zvláštní zákon“ nahrazují slovy „důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zvláštního zákona“. 11. V § 105 odst. 5 větě první se slova „v seznamu znalců“ nahrazují slovy „jako znalec nebo znalecká kancelář v seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů“. 12. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní: „§ 109a Znalecká kancelář (1) K podání znaleckého posudku může orgán činný v trestním řízení přibrat také znaleckou kancelář. Znalecká kancelář, která byla přibrána k podání znaleckého posudku, podá znalecký posudek písemně. V něm označí znalce, který posudek vypracoval a může být v případě potřeby jako znalec vyslechnut. Je-li třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), může znalecký posudek podat jedna znalecká kancelář, ale znalecký posudek musí vypracovat dva znalci. (2) Ustanovení § 105 až 109 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké kanceláře a na znalce, kteří znalecký posudek vypracovali.“. 13. Nadpis § 110 zní: „Znalecký ústav“. 14. V § 110 odst. 1 se slova „státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost“ nahrazují slovy „znalecký ústav“. 15. V § 110 odst. 2 větě první se slova „Ten, kdo byl přibrán k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1,“ nahrazují slovy „Znalecký ústav“ a ve větě druhé se slova „pokud bylo třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejméně dvě takové osoby“ nahrazují slovy „takovou osobou nesmí být ten, kdo podal znalecký posudek, který je přezkoumáván znaleckým ústavem“. 16. V § 110 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), může znalecký posudek podat jeden znalecký ústav, ale znalecký posudek musí vypracovat dvě osoby.“. 17. V § 110 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení § 105 až 109 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké ústavy a na osoby, které znalecký posudek vypracovaly.“. 18. V § 110 se odstavec 4 zrušuje. 19. Za § 110a se vkládá nový § 110b, který včetně nadpisu zní: „§ 110b Znalečné Výši znalečného určí orgán činný v trestním řízení, který znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav k podání znaleckého posudku přibral, v souladu s jinými právními předpisy upravujícími znalečné. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“. 20. § 111 včetně nadpisu zní: „§ 111 Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost Ustanovení § 105 až 110b se přiměřeně použijí i v případě, že orgán činný v trestním řízení přibere k podání znaleckého posudku osobu vykonávající znaleckou činnost jednorázově.“. 21. V § 157 odst. 3 větě sedmé se slova „zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „ustanovení tohoto zákona a zvláštního zákona upravující vyloučení znalce z podání znaleckého posudku“. 22. V § 157 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Konzultantovi přibranému podle odstavce 3 náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytováním odborné pomoci; odměna nenáleží konzultantovi, který poskytuje odbornou pomoc v pracovněprávním vztahu k orgánu nebo instituci uvedené v odstavci 3 větě druhé. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a stupně odbornosti potřebné k poskytnutí odborné pomoci. Odměna se může přiměřeně krátit, pokud odborná pomoc nebyla poskytnuta řádně. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního poskytnutí odborné pomoci, může orgán činný v trestním řízení odměnu zcela odepřít. Odměna a náhrada hotových výdajů se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je konzultant, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z odměny a náhrady hotových výdajů uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Výši a způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených hotových výdajů a způsob jejich výplaty stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Nárok na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů je konzultant povinen vyúčtovat do 3 dnů od poskytnutí odborné pomoci. Výši odměny a náhrady hotových výdajů určí orgán činný v trestním řízení, který konzultanta přibral, do 30 dnů od provedení vyúčtování. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny nebo náhrady hotových výdajů, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „d) soudních tlumočníků a soudních překladatelů7), 7) Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno al), které včetně poznámky pod čarou č. 72 zní: „al) výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů72). 72) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. III V příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 218/2011 Sb., se položka 36 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. IV Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 169 odst. 3 se slova „uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“. 2. V § 169h odst. 2 písm. e) se slova „uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“. 3. V § 169r odst. 1 písm. l) se slova „uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 209/2019 Sb., se za položku 22 vkládá nová položka 22A, která včetně nadpisu zní: „Položka 22A Vydání průkazu\| ---\|--- a) znalce podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech\| Kč 500 b) tlumočníka podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích\| Kč 500". ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Čl. VI Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 a 5 se slova „způsobilá k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“. 2. V § 4 odst. 3 větě první se slova „a insolvenčnímu správci“ nahrazují slovy „, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli“ a ve větě druhé se slova „a insolvenční správce“ nahrazují slovy „, insolvenční správce, znalce, soudní tlumočníky a soudní překladatele“. 3. V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti této osoby k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti této osoby“. 4. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a součinnost (1) Ministerstvo za účelem správy informačního systému datových schránek a zřizování a správy datových schránek využívá a) ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: 1. příjmení, 2. jméno, popřípadě jména, 3. adresa místa pobytu, 4. datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, 5. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, b) z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. rodné číslo, 3. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, c) z informačního systému cizinců tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. rodné číslo, 3. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, d) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci všechny referenční údaje, s výjimkou údaje o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu tohoto registru. (2) Komora auditorů České republiky bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu osoby do rejstříku auditorů, o údajích vedených o osobě v rejstříku auditorů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti této osoby. (3) Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu znalce do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) a o zápisu soudního tlumočníka nebo soudního překladatele do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam soudních tlumočníků“), o údajích vedených o této osobě v seznamu znalců nebo v seznamu soudních tlumočníků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu znalců nebo seznamu soudních tlumočníků.“. Čl. VII Přechodné ustanovení Ministerstvo vnitra zřídí znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli zapsaným podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona datovou schránku podle § 4 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. VIII Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014, zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 51 odst. 3 se za slovo „znalci,“ vkládají slova „znalecké kanceláři,“. 2. V § 65 odst. 2 písm. i) se slovo „ústavem30)“ nahrazuje slovy „ústavem nebo znaleckou kanceláří30)“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) § 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 254/2019 Sb.	Zákon č. 254/2019 Sb. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech Vyhlášeno 9. 10. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 110/2019 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI (§ 5 — § 29) * ČÁST TŘETÍ - ZNALEČNÉ (§ 30 — § 34) * ČÁST ČTVRTÁ - DOHLED (§ 35 — § 38) * ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 39 — § 42) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 43 — § 48) * HLAVA III - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 49 — § 49) * § 50 - Účinnost k zákonu č. 254/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.) 254 ZÁKON ze dne 10. září 2019 o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Obecná ustanovení o výkonu znalecké činnosti (1) Výkonem znalecké činnostiVýkonem znalecké činnosti se rozumí provádění znaleckých úkonů, zejména zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně směřuje k podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení. (2) Nestanoví-li zákon jinak, platí ustanovení o znalci také pro znaleckou kancelář a znalecký ústav. (3) Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. (4) Znalec vykonává znaleckou činnost osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři. § 2 Způsob výkonu znalecké činnosti (1) K výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. (2) Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Je-li znalec v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke znaleckému ústavu, může vykonávat znaleckou činnost rovněž samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. § 3 Příslušnost Ve věcech výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). § 4 Seznam znaleckých oborů a seznam znaleckých odvětví (1) Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze tohoto zákona. (2) Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanoví ministerstvo vyhláškou. ČÁST DRUHÁ VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI HLAVA I PODMÍNKY PRO VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI § 5 Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalce a slib znalce (1) Znalcem může být fyzická osoba, která a) je odborně způsobilá k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má být zapsána, b) je bezúhonná, c) má odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti, d) je plně svéprávná, e) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e), f) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku, g) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, a h) po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2. (2) Slib znalce zní: „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti dozvěděl.“ § 6 Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře (1) Znaleckou kanceláří může být obchodní korporace, která a) bude vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců, b) má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, c) má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti, d) je bezúhonná, e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku, f) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a g) nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e). (2) Znalec může být zaměstnancem, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře; takový znalec není oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně. § 7 Podmínky pro výkon znalecké činnosti znaleckého ústavu (1) Znaleckým ústavem může být ten, kdo a) je vysokou školou nebo její součástí, veřejnou výzkumnou institucí, státním podnikem, ústavem, organizační složkou státu, vnitřní organizační jednotkou této složky nebo osobou veřejného práva, b) vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru a odvětví a případně specializaci alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do seznamu znalců, c) bude vykonávat znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podal žádost o zápis do seznamu znalců, nebo prostřednictvím osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví, případně specializaci, d) je bezúhonný, e) má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti, f) má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, g) má vnitřními předpisy stanoven postup, jak bude znalecké posudky v souladu s § 28 odst. 4 brát na vědomí, h) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku, i) má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a j) nebyl v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestán pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo kterému v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e). (2) Je-li žadatelem o zápis do seznamu znalců organizační složka státu nebo vnitřní organizační jednotka této složky, je podmínka pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. b) splněna, pokud prokáže dostatečnou odbornost nezbytnou k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti s odbornou péčí v daném oboru a odvětví a případně specializaci jiným způsobem; podmínka pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. c) je splněna, pokud bude činnost vykonávat prostřednictvím osob ve služebním poměru, u kterých prokáže nezbytnou odbornost podle věty první. § 8 Odborná způsobilost (1) Za odborně způsobilou podle § 5 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která a) získala vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví, b) získala 5 let aktivní odborné praxe zaměřené na daný obor a dané odvětví, c) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvovala specializační studium zaměřené na daný obor a dané odvětví, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti s odbornou péčí, d) získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem, a e) úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10. (2) Aktivní odbornou praxí zaměřenou na daný obor a dané odvětví se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do daného oboru a daného odvětví po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců. (3) Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci. (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje též s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. (5) V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu znalců splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví, a) pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium podle odstavce 1 písm. c), včetně uvedení toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná, a b) pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou podle odstavce 1 písm. d) včetně uvedení toho, o jakou komoru se jedná. § 9 Bezúhonnost (1) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena. (2) Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá také a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, c) u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. (4) Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. (5) Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo vykonává činnost člena jejího statutárního orgánu. § 10 Vstupní zkouška znalce (1) Vstupní zkouška se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce. (2) Obecnou část vstupní zkoušky zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Obecná část vstupní zkoušky se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném oboru či odvětví, než pro které nově žádá o zápis do seznamu znalců, v uplynulých 3 letech přede dnem podání žádosti. (3) Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění vykonání zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč. (4) Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání části vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění opakování zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč. (5) Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu znalců nejdříve po uplynutí 5 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky. (6) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5 000 Kč. (7) Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění jejího vykonání a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč. (8) Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl. (9) Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou. HLAVA II VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT ZNALECKOU ČINNOST § 11 Vznik oprávnění vykonávat znaleckou činnost (1) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců. (2) Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost. (3) Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu znalců, splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, a to do 10 pracovních dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu, je-li žadatelem fyzická osoba. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců. (4) Ministerstvo vydá znalci průkaz znalce (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a barvu znalecké pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Znalec je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti znalce, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (6) Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 12 Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost (1) Ministerstvo zapíše do seznamu znalců fyzickou osobu jako znalce a obchodní korporaci jako znaleckou kancelář nebo toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav, aniž by splnili podmínky pro zápis do seznamu znalců podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud a) získali v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné znaleckému oprávnění podle tohoto zákona a b) ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná jejich kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (2) Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použijí ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu znalců složit slib podle § 5 odst. 2 do rukou ministra spravedlnosti. § 13 Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost (1) Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost, a) byl-li znalec vzat do vazby nebo nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, a to po dobu trvání výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno. (2) Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud a) bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čintrestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čintrestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, b) existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, nebo c) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí. (3) Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost na žádost znalce, pokud tomu nebrání závažné důvody. (4) Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků; tyto znalecké posudky již znalec nezpracuje. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných znaleckých posudků bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a znalec o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dotčených rozpracovaných znaleckých posudků. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku. (5) Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu znalců bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nabylo právní moci. (6) Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nemá odkladný účinek. § 14 Zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost (1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud a) znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, b) znalec nedoloží doklad o uzavřeném pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu ve lhůtě podle § 22 odst. 4, c) znalec nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno, d) nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4, nebo e) znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem. (2) Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě. (3) Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká a) smrtí znalce, b) zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu, c) oznámením o ukončení znalecké činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno, nebo d) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost. (4) Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli. (5) Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byla vydána znalecká pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má znaleckou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost do seznamu znalců. HLAVA III SEZNAM ZNALCŮ § 15 Obecná ustanovení o seznamu znalců (1) Seznam znalců je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu znalců přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci. (3) Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány. (4) Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (5) Údaje z neveřejné části ze seznamu znalců ministerstvo vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost. § 16 Údaje vedené v seznamu znalců (1) Jako veřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje a) jméno nebo název, b) obor a odvětví a případně specializace, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář nebo znalecký ústav, pak i jména znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech, odvětvích a případně specializacích vykonává, případně osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti znaleckého ústavu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2, c) údaj o tom, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře, d) sídlo, e) kontaktní adresa na území České republiky v případě, že znalec nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, f) identifikační číslo osoby, g) identifikátor datové schránky, h) telefonní kontakt, i) den zápisu do seznamu znalců, j) údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li znalec nebo znalecký ústav zapsán podle tohoto zákona, k) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, neuplynulo-li více než 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, l) údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti znalce pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení; to platí i v případě, že byla pozastavena činnost některému ze znalců působících ve znalecké kanceláři, m) údaj o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jeho důvodu a datu. (2) Na žádost znalce se do seznamu znalců zapisuje jako veřejný údaj a) adresa elektronické pošty, b) internetová stránka týkající se znalecké činnosti. (3) Jako neveřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje a) údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, uplynulo-li 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, b) údaj o uložené výtce, c) údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona, d) adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu, nemá-li znalec trvalý pobyt na území České republiky, a e) jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu. (4) Znalci, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu znalců přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo. (5) Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (6) Znalec je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, veřejného rejstříku nebo od znalce zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu znalců. § 17 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a f) státní občanství, případně více státních občanství. (2) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) rodné číslo, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, g) omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) státní občanství, případně více státních občanství, f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, g) omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. HLAVA IV PRÁVA A POVINNOSTI ZNALCŮ § 18 Vyloučení (1) Znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit. (2) Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést znalecký úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen. (3) Odstavec 1 o vyloučení znalce se použije obdobně i pro konzultanta. § 19 Odmítnutí podání znaleckého úkonu (1) Znalec odmítne provést znalecký úkon, pokud a) má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost, b) nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat, c) mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas, nebo d) vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. (2) Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon. (3) Pro odmítnutí výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně. § 20 Mlčenlivost (1) Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel. (2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel. (3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností. (4) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi. § 21 Odpovědnost za výkon znalecké činnosti (1) Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti. (2) Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. § 22 Pojištění znalců (1) Znalec musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat; osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 nemá povinnost být pojištěna. (2) Znalecký ústav podle § 7 odst. 2 a znalec, který vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, nemá povinnost být pojištěn. (3) Minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Znalec doloží ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu podle odstavce 1 a) do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu, b) do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje, c) do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně, která zakládá povinnost změny pojištění, d) do 1 týdne ode dne, kdy o to ministerstvo požádá. (5) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu. § 23 Konzultant Vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku. § 24 Oznamovací povinnost znalce Znalec je povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. HLAVA V USTANOVENÍ ZNALCE A OSOBY JEDNORÁZOVĚ VYKONÁVAJÍCÍ ZNALECKOU ČINNOST § 25 Ustanovení znalce (1) Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, znalce se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště. Orgán veřejné moci se znalcem předem projedná zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Tuto lhůtu lze na žádost znalce výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele. Znalec je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše znalečnéhoznalečného, které si provedení úkonu vyžádá. (2) Orgán veřejné moci ustanoví znalecký ústav nebo znaleckou kancelář především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení. § 26 Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost (1) Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud a) pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán, b) žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo c) by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi. (2) Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku. (3) Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis. (4) Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví. (5) Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla a) znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu, b) znaleckou kanceláří, jedná-li se o obchodní korporaci, nebo c) znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a). HLAVA VI ZNALECKÝ POSUDEK § 27 Způsob podání znaleckého posudku (1) Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu. (2) Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne vyhotovení znaleckého posudku. (3) Znalec má povinnost vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a uchovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek podaný v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. (4) Způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečeti a znalecké doložky stanoví ministerstvo vyhláškou. § 28 Náležitosti znaleckého posudku (1) Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. (2) Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti: a) titulní stranu, b) zadání, c) výčet podkladů, d) nález, e) posudek, f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, g) závěr, h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku, i) znaleckou doložku a j) otisk znalecké pečeti. (3) V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován. (4) V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být podepsán znalcem nebo osobou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 a dále musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo se podílel na jeho zpracování a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby. (5) Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru. (6) Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. (7) Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen „evidence posudků“). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky. (8) Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. (9) Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. § 29 Evidence posudků (1) Správcem evidence posudků je ministerstvo. Evidence posudků je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků. (3) Znalec do evidence posudků zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže, a) den zadání znaleckého posudku, b) den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku, c) předmět znaleckého posudku, d) obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek, e) označení zadavatele znaleckého posudku, f) označení znalce a osob, které se podílely na jeho zpracování, g) termín pro vyhotovení znaleckého posudku, h) příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci a i) údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečnémznalečném. (4) V evidenci posudků je rovněž pro každého znalce veden a) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech, b) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech, c) celkový počet zpracovaných znaleckých posudků v jednotlivých letech, d) počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci, e) počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli, f) celkový počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků. (5) Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci. (6) Způsob vedení evidence posudků stanoví ministerstvo vyhláškou. (7) Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znalců. ČÁST TŘETÍ ZNALEČNÉ § 30 Znalečné ZnalečnýmZnalečným se rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. § 31 Odměna (1) Znalci náleží za výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti odměna. (2) Odměna za výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7. (3) Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána. (4) Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu. (5) Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného. (6) Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. (7) Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou. § 32 Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě (1) Nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem. (2) Jiné náklady znalce, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně. (3) Jestliže znalec přibral konzultanta, má znalec nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem. (4) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. (5) Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. (6) Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo znalce kontaktní adresa na území České republiky. (7) Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě, a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou. § 33 Poskytnutí zálohy Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout znalci přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady. § 34 Vyúčtování a úhrada Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečnéznalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhodne o znalečnémznalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. ZnalečnéZnalečné se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o znalečnémznalečném, nejpozději do 15 dnů. ČÁST ČTVRTÁ DOHLED § 35 Výkon dohledu (1) Dohled nad výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti znalce vykonává ministerstvo (dále jen „orgán dohledu“). (2) Orgán dohledu prověřuje, zda znalci postupují v souladu s tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Orgán dohledu je oprávněn posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku orgán dohledu kontroluje zejména, zda znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí, včetně toho, zda je posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. (3) Ministerstvo si může vyžádat náhodně vybrané posudky znalce za účelem kontroly podle odstavce 2. (4) V případě, že počet znaleckých posudků vypracovaných znalcem v uplynulých 5 letech nepřesahuje 3 znalecké posudky, orgán dohledu rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost z důvodu nečinnosti, neexistují-li důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nemělo být rozhodnuto o zrušení oprávnění tohoto znalce; to neplatí, je-li znalec zapsán v seznamu znalců méně než 5 let. (5) Nerozhodne-li orgán dohledu o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 4, provede kontrolu podle odstavce 3 u všech znaleckých posudků, které byly tímto znalcem doposud zpracovány. (6) Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat znaleckou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. (7) Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů v případě existence důvodného podezření, že znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti. § 36 Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci (1) Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti došlo k porušení tohoto zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu ministerstvu. (2) Orgán veřejné moci zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu opis rozhodnutí ve věcech, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat znaleckou činnost. § 37 Výtka Drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti a drobné poklesky v chování ministerstvo znalci písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu znalců. Údaj o uložené výtce se v seznamu znalců vede po dobu 3 let. § 38 Poradní sbory Ministr spravedlnosti zřídí v oborech a odvětvích, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, poradní sbory pro znalecké otázky. ČÁST PÁTÁ PŘESTUPKY § 39 (1) Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost, b) v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně, c) v rozporu s § 13 vykoná činnost znalce v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost, d) v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě, e) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měl být vyloučen, f) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, g) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, h) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti, i) v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě, j) v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej neuchová po dobu alespoň 10 let, k) v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, l) v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, m) v rozporu s § 29 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence posudků nebo je v rozporu s § 29 odst. 3 nezapisuje řádně, n) sjedná smluvní odměnu v rozporu s § 31 odst. 3, o) v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečnéznalečné. (2) Za přestupek se uloží a) pokuta do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), m) až o), b) pokuta do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), k) nebo l), c) pokuta do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j). (3) Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e) a k). § 40 (1) Osoba podle § 26 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně, b) v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měla být vyloučena, c) v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, d) v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, e) v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti, f) v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej neuchová po dobu alespoň 10 let, g) v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti, h) v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečnéznalečné. (2) Za přestupek se uloží a) pokuta do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), b) pokuta do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo g), c) pokuta do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) nebo f). (3) Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b) a g). § 41 (1) Jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že a) se neoprávněně vydává za znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav, b) neoprávněně vykoná znaleckou činnost, c) neodevzdá po zániku znaleckého oprávnění znaleckou pečeť, průkaz a podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku podle § 14 odst. 4 a 5, d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2 anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost. (2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč. § 42 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. (2) Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání. (3) Do promlčecí doby přestupku podle § 39 odst. 1 písm. a), b) a k) a přestupku podle § 40 odst. 1 písm. a) a g) se nezapočítává doba, po kterou se vede řízení před orgánem veřejné moci, ve kterém byl znalecký posudek předložen jako důkaz. (4) Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 37. (5) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu znalců bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebo zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 43 Kde jiné právní předpisy hovoří o znalci, rozumí se tím také osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost. § 44 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1). HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 45 (1) Řízení o jmenování znalce nebo zápisu znaleckého ústavu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 46 Znalci (1) Znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona. (2) Znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká. (3) Podá-li znalec jmenovaný podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 2 žádost o zápis do seznamu znalců podle tohoto zákona, považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou. § 47 Znalecké ústavy (1) Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán ve druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaný znalecký ústav musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tento znalecký ústav nebo prostřednictvím osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znaleckého ústavu. (2) Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecká kancelář do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaná znalecká kancelář musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znalecké kanceláře. (3) Je-li znaleckým ústavem zapsaným v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jiná osoba veřejného práva, její organizační složka nebo vnitřní organizační jednotka této složky, nebo veřejná vysoká škola nebo její součást, je zapsána jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaný znalecký ústav musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tento znalecký ústav nebo prostřednictvím osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znaleckého ústavu. (4) Znalecký ústav podle odstavců 1 a 3 a znalecká kancelář podle odstavce 2 jsou zapsány do seznamu znalců podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká. § 48 Obory a odvětví výkonu znalecké činnosti Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 49 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 2. Zákon č. 322/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 3. Část pátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 4. Zákon č. 444/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 5. Část druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 6. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. 7. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 11/1985 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. 8. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 184/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb. 9. Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 10. Část první vyhlášky č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. 11. Vyhláška č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. § 50 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. Příloha k zákonu č. 254/2019 Sb. Seznam znaleckých oborů Archivnictví --- Bezpečnost práce a ergonomie Bionika a biotechnika Drahé kovy a kameny Doprava Dřevo Elektronické komunikace a poštovní služby Elektronika a elektrotechnika Ekonomika Energetika Expertíza písma Geologie, těžba, hutnictví Chemie Informační a komunikační technologie Jaderná fyzika a jaderná chemie Keramika, porcelán, sklo Kriminalistika Kultura Kůže a kožešiny Kybernetická bezpečnost Lesnictví Meteorologie Myslivost, rybářství a rybníkářství Odpadové hospodářství, obaly Ochrana, obrana a bezpečnost Paliva Papír Polygrafie Potravinářství Požární ochrana Projektování Právní vztahy k cizině Průmyslové vlastnictví Psychologie Pyrotechnika, munice a výbušniny Restaurování Služby Sociální (společenské) vědy Speciální technické obory Sport Stavebnictví Strojírenství Školství Tabák Textilie, textil a obuv Veterinární medicína Vodní stavby a vodní hospodářství Zbraně a střelivo Zemědělství Zeměměřictví Zdravotnictví Životní prostředí včetně přírody a krajiny 1) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 253/2019 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 253/2019 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG Vyhlášeno 4. 10. 2019, částka 109/2019 253 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 27. září 2019 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2020 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG (dále jen „klasifikace CZ-DRG“), vydané sdělením Českého statistického úřadu č. 159/2018 Sb., ze dne 31. července 2018, o zavedení Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG. Klasifikace CZ-DRG (Czech - Diagnosis Related Groups) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci CZ-DRG se pro rok 2020 vydává: 1. Metodika sestavení hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, verze 2.0, platná verze softwaru CZ-DRG Pre-grouper, verze 2.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Datové rozhraní nástroje CZ-DRG Pre-grouper, b. Instalační příručka a manuál pro uživatele nástroje CZ-DRG Pre-grouper, c. Technická dokumentace nástroje CZ-DRG Pre-grouper. 2. Definiční manuál klasifikačního systému CZ-DRG, verze 2.0, platná verze softwaru CZ-DRG Grouper, verze 2.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Metodika použití DRG markerů v systému CZ-DRG, b. Číselník kritických výkonů a DRG markerů systému CZ-DRG, c. Datové rozhraní nástroje CZ-DRG Grouper, d. Instalační příručka a manuál pro uživatele nástroje CZ-DRG Grouper, e. Technická dokumentace nástroje CZ-DRG Grouper. 3. Pravidla kódování diagnóz v systému CZ-DRG, verze 2.0. 4. Metodika výpočtu relativních vah v systému CZ-DRG, verze 2.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Relevantní náklady hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, b. Metodika oceňování hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, c. Metodika přiřazení relativní váhy k hospitalizačnímu případu v systému CZ-DRG, d. Číselník relativních vah systému CZ-DRG. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR je servisní organizací pro klasifikaci CZ-DRG. Definiční manuál a další metodiky, stejně jako software Pre-Grouper a Grouper pro klasifikaci CZ-DRG, verze 2.0, lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace CZ-DRG verze 2.0 jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Veškeré relevantní informace, včetně metodických materiálů a zpráv z datových analýz jsou rovněž publikovány na portálu projektu DRG Restart http://drg.uzis.cz. Předseda: Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 252/2019 Sb.	Vyhláška č. 252/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění vyhlášky č. 337/2017 Sb. Vyhlášeno 4. 10. 2019, datum účinnosti 19. 10. 2019, částka 109/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění vyhlášky č. 337/2017 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 10. 2019 252 VYHLÁŠKA ze dne 27. září 2019, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění vyhlášky č. 337/2017 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 90 odst. 2 písm. e) a § 90 odst. 2 písm. a), b) a h) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 105/2011 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Čl. I Ve vyhlášce č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb. a vyhlášky č. 391/2017 Sb., se § 22b a 22c včetně nadpisů zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění vyhlášky č. 337/2017 Sb. Čl. II Příloha k vyhlášce č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění vyhlášky č. 337/2017 Sb., se mění takto: 1. V bodě 1 se slova „specialista tradiční čínské medicíny,“ zrušují. 2. V bodě 2 se slova „terapeut tradiční čínské medicíny,“ zrušují. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání o používání Smlouvy mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení ze 14. března 2018 Vyhlášeno 1. 10. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2019, částka 32/2019 * ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ * ČÁST II - POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST III - DŮCHODY STAROBNÍ, ZA VÝSLUHU LET, INVALIDNÍ, PŘI ZTRÁTĚ ŽIVITELE (VDOVSKÉ/VDOVECKÉ, SIROTČÍ) * ČÁST IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ * ČÁST V - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2019 48 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. září 2019 bylo v Minsku podepsáno Správní ujednání o používání Smlouvy mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení ze 14. března 20181). Správní ujednání vstupuje v platnost na základě svého článku 15 dne 1. října 2019. České znění Správního ujednání se vyhlašuje současně. SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ O POUŽÍVÁNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BĚLORUSKOU REPUBLIKOU O DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ ZE 14. BŘEZNA 2018 Na základě článku 14 Smlouvy mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení, podepsané v Minsku dne 14. března 2018 (dále jen „Smlouva“), Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruské republiky (dále jen „příslušné úřady“) se dohodly takto: ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Definice pojmů Pojmy používané v tomto správním ujednání (dále jen „Ujednání“) mají stejný význam, v jakém se používají ve Smlouvě. Článek 2 Kompetentní instituce a styčná místa 1. Kompetentními institucemi podle článku 1 odstavce 1 bodu 3) Smlouvy jsou: (1) v Běloruské republice: 1) úřady práce, zaměstnanosti a sociální ochrany - v oblasti přiznávání a výplaty pracovních důchodů, 2) Fond sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany a jeho územní orgány - pokud jde o placení příspěvků na povinné státní sociální pojištění, financování vyplácení pracovních důchodů a vyplácení důchodů mimo Běloruskou republiku, 3) odborné zdravotně-rehabilitační komise - pokud jde o otázky lékařských vyšetření a přezkoumání; (2) v České republice: Česká správa sociálního zabezpečení a její územní orgány a specializované útvary ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. 2. Styčnými místy podle článku 14 Smlouvy jsou určeny: (1) v Běloruské republice: Fond sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany; (2) v České republice: Česká správa sociálního zabezpečení. 3. Kterákoli kompetentní instituce Smluvní strany, jakož i osoba, na kterou se vztahují ustanovení Smlouvy, se může obracet na kompetentní instituci druhé Smluvní strany přímo, nebo prostřednictvím styčného místa. Článek 3 Výměna formulářů 1. Při provádění Smlouvy kompetentní instituce používají formuláře odsouhlasené Českou správou sociálního zabezpečení a Ministerstvem práce a sociální ochrany Běloruské republiky (dále jen „dohodnuté formuláře“). 2. Informace obsažené v dohodnutých formulářích, vyplněné a ověřené kompetentními institucemi, nevyžadují další potvrzující dokumenty. ČÁST II POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Článek 4 Potvrzení o uplatňování právních předpisů 1. Za účelem provádění ustanovení článku 7 Smlouvy kompetentní instituce Smluvní strany, jejíž právní předpisy se vztahují na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou, na základě žádosti zaměstnance a (nebo) jeho zaměstnavatele nebo žádosti osoby samostatně výdělečně činné, vystaví potvrzení o uplatňování právních předpisů na dohodnutém formuláři. 2. Potvrzení uvedené v odstavci 1 tohoto článku vydávají: v České republice: Česká správa sociálního zabezpečení; v Běloruské republice: Fond sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany. Potvrzení se vydá zaměstnanci nebo osobě samostatně výdělečně činné. Kopie tohoto potvrzení se zašle styčnému místu druhé Smluvní strany. Článek 5 Výjimky 1. V souladu s článkem 8 Smlouvy jsou ke stanovení výjimek z ustanovení článku 7 Smlouvy oprávněny následující instituce: v České republice: Česká správa sociálního zabezpečení; v Běloruské republice: Fond sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany. 2. Zaměstnanec a zaměstnavatel předkládají společnou žádost o výjimku podle článku 8 Smlouvy v písemné formě instituci Smluvní strany uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jejíž právní předpisy mají být podle žádosti používány. Obdobně uplatňuje žádost osoba samostatně výdělečně činná. Žádost o výjimku z pravidla uvedeného v článku 7 odstavci 3 bod 1) Smlouvy se zpravidla předkládá před koncem probíhající doby vyslání. 3. V potvrzení o výjimce se osvědčí používání právních předpisů na dohodnutém formuláři a jeho kopie se zašle instituci druhé Smluvní strany uvedené v odstavci 1 tohoto článku. ČÁST III DŮCHODY STAROBNÍ, ZA VÝSLUHU LET, INVALIDNÍ, PŘI ZTRÁTĚ ŽIVITELE (VDOVSKÉ/VDOVECKÉ, SIROTČÍ) Článek 6 Podávání žádostí Pro uplatnění nároku na důchod předkládá osoba písemnou žádost spolu s doklady nezbytnými pro přiznání důchodu u kompetentní instituce Smluvní strany svého bydliště. Článek 7 Posuzování žádostí 1. Kompetentní instituce jedné Smluvní strany, která na dohodnutém formuláři obdrží žádost o přiznání důchodu od osoby, která získala doby pojištění podle právních předpisů druhé Smluvní strany, zašle bez zbytečného odkladu tuto žádost a potvrzení o dobách pojištění na dohodnutém formuláři spolu s doklady nezbytnými pro přiznání důchodu kompetentní instituci druhé Smluvní strany k posouzení a rozhodnutí. 2. Kompetentní instituce, která obdržela dohodnuté formuláře a doklady, do 10 pracovních dnů ode dne vydání rozhodnutí o nich podle stanoveného postupu zašle kompetentní instituci druhé Smluvní strany rozhodnutí o přiznání (zamítnutí) důchodu, jakož i potvrzení o dobách pojištění prostřednictvím dohodnutých formulářů. 3. Doba na přeposílání dohodnutých formulářů a dokladů mezi kompetentními institucemi se nezapočítává do lhůt pro jejich posouzení a rozhodnutí o přiznání (zamítnutí) důchodu. Článek 8 Sčítání dob pojištění V případě potřeby sčítání dob pojištění získaných podle právních předpisů Smluvních stran pro stanovení celkové doby pojištění k určení nároku na důchod a pro stanovení výše důchodu podle článku 10 odstavce 2 Smlouvy, kompetentní instituce Smluvní strany, která přijala žádost o důchod, požádá kompetentní instituci druhé Smluvní strany o potvrzení dob pojištění získaných podle jejích právních předpisů. K žádosti se současně připojí kopie dokladů o zaměstnání nebo jiné činnosti ověřené kompetentní institucí. Žádost i odpověď na žádost se zpracovává v podobě dohodnutých formulářů. ČÁST IV RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 9 Výplata důchodů 1. Výplata (převod) důchodových částek kompetentní institucí jedné Smluvní strany na území druhé Smluvní strany se provádí na osobní účty poživatelů založené u bankbank Smluvní strany jejich bydliště, v eurech podle směnného kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankoubankou a Národní bankoubankou Běloruské republiky a platného v den realizace platbyden realizace platby. Při tom dnem realizace platbydnem realizace platby se rozumí den sestavení platebních dokladů. 2. Kompetentní instituce Smluvních stran neprovádí při výplatě důchodů podle Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje. 3. Výplata (převod) důchodových částek se provádí po předložení potvrzení o žití poživatelem důchodu za měsíc, ve kterém byl tento dokument vydán, včetně doplatků za uplynulé období v souladu s právními předpisy Smluvní strany vyplácející důchod. Forma a vystavení potvrzení o žití se provádí v souladu s právními předpisy Smluvní strany vyplácející důchod. Potvrzení žití se může uskutečnit výměnou dohodnutého formuláře mezi kompetentními institucemi obsahujícím informace o poživateli důchodu, který se osobně obrátí na kompetentní instituci Smluvní strany v místě bydliště za účelem potvrzení této skutečnosti. Článek 10 Výplata důchodů při změně místa bydliště Jestliže poživatel důchodu přesune své bydliště z území jedné Smluvní strany na území druhé Smluvní strany, kompetentní instituce první Smluvní strany mu zajistí výplatu důchodu na území druhé Smluvní strany v souladu s článkem 9 tohoto Ujednání a informuje o tom kompetentní instituci této Smluvní strany. Článek 11 Vyplacení neobdržených důchodů Pokud osoba požádá kompetentní instituci jedné Smluvní strany o poskytnutí důchodových částek přiznaných kompetentní institucí druhé Smluvní strany, avšak neobdržených důchodcem v důsledku jeho úmrtí, předloží kompetentní instituce první Smluvní strany žádost a potřebné dokumenty kompetentní instituci druhé Smluvní strany k posouzení a rozhodnutí. Vyplacení neobdržených důchodových částek se provádí s přihlédnutím k článku 9 tohoto Ujednání. Článek 12 Spolupráce kompetentních institucí 1. Kompetentní instituce vzájemně spolupracují ve všech otázkách týkajících se provádění Smlouvy a Ujednání, poskytují si potřebnou vzájemnou pomoc, spolupracují s osobami, na které se vztahuje Smlouva, nebo s jejich zástupci. 2. Kompetentní instituce se vzájemně neprodleně informují o všech jim známých skutečnostech majících význam pro důchodové zabezpečení. Těmito skutečnostmi jsou zejména: - úmrtí osoby, - uzavření nového sňatku vdovou (vdovcem), - změna adresy bydliště, - přesun bydliště na území druhé Smluvní strany nebo do třetího státu, - zánik nároku na důchod, - změna počtu nezaopatřených osob, - změna výše důchodů pro účely článku 11 Smlouvy, jakož i veškeré další údaje nezbytné pro provádění Smlouvy. 3. Kompetentní instituce si do 31. března každého roku vymění údaje o výplatách důchodů podle Smlouvy do druhé Smluvní strany obsahující druhy důchodů, počet příjemců důchodů a úhrnnou výši vyplacených důchodových částek. 4. Kompetentní instituce nesmí odmítnout žádosti nebo dokumenty z důvodu, že jsou sepsány v úředním jazyce druhé Smluvní strany. Článek 13 Lékařská vyšetření Kompetentní instituce jedné Smluvní strany poskytne na žádost kompetentní instituci druhé Smluvní strany dohodnutý formulář s podrobnými výsledky lékařského vyšetření a další lékařské zprávy a dokumentaci, jež se týkají zdravotního stavu osoby. ČÁST V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 14 Změny a doplňky Ujednání Po vzájemné dohodě příslušných úřadů Smluvních stran mohou být v tomto Ujednání provedeny změny a doplňky, které budou zpracovány v samostatných protokolech. Článek 15 Doba platnosti Ujednání Toto Ujednání vstoupí v platnost zároveň se Smlouvou a zůstane v platnosti po dobu platnosti Smlouvy. Dáno v Minsku dne 25. září 2019 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Tomáš Pernický v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Běloruské republice Za ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruské republiky Irina Kostevič v. r. ministryně práce a sociální ochrany 1) Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení, podepsaná v Minsku dne 14. března 2018, byla vyhlášena pod č. 47/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení Vyhlášeno 1. 10. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2019, částka 32/2019 * Část I - OBECNÁ USTANOVENÍ * Část II - POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ * Část III - DŮCHODY STAROBNÍ, ZA VÝSLUHU LET, INVALIDNÍ, PŘI ZTRÁTĚ ŽIVITELE (VDOVSKÉ/VDOVECKÉ, SIROTČÍ) * Část IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ * Část V - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTAVOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2019 47 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. března 2018 byla v Minsku podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 25 dne 1. října 2019. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BĚLORUSKOU REPUBLIKOU O DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ Česká republika a Běloruská republika, dále jen „Smluvní strany“, vedeny přáním upravit vztahy mezi státy v oblasti důchodového zabezpečení, se dohodly takto: Část I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Definice 1. Pro účely provádění této smlouvy následující výrazy znamenají: 1) „právní předpisy Smluvních stran“ - zákony a jiné závazné právní akty Smluvních stran upravující vztahy oblasti placení pojistného pro účely vzniku důchodových nároků a poskytování jednotlivých druhů důchodů uvedených v článku 2 odst. 2 této smlouvy; 2) „příslušné úřady“: v České republice - Ministerstvo práce a sociálních věcí; v Běloruské republice - Ministerstvo práce a sociální ochrany pokud jde o důchodové zabezpečení; Ministerstvo zdravotnictví pokud jde o lékařská vyšetření a kontrolní vyšetření osob pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně a příčiny invalidity; 3) „kompetentní instituce“ - instituci nebo organizaci, do jejíž působnosti patří přiznání a výplata důchodů, správa pojistného, provedení lékařského vyšetření a kontrolního vyšetření za účelem stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, druhu a příčiny invalidity; 4) „rodinní příslušníci“ - osoby, tak jak jsou definovány a určeny právními předpisy Smluvních stran; 5) „pojistné“ - příspěvky na povinné veřejné sociální pojištění; 6) „doba pojištění“ - doby zaměstnání nebo jiné činnosti, z nichž se odvádí pojistné, a také jiné doby, které se podle právních předpisů Smluvních stran při stanovení nároku na důchod kladou na roveň dobám zaměstnání nebo jiným činnostem, z nichž se odvádí pojistné; 7) „osoby samostatně výdělečně činné“ - osoby vykonávající pracovní činnost individuálně (samostatně) v souladu s právními předpisy Smluvních stran; 8) „bydliště“: v České republice - obvyklé bydliště; v Běloruské republice - trvalé bydliště, definované jako takové právními předpisy Běloruské republiky; 9) „důchody“ - peněžní platby uvedené v článku 2 odst. 2 této smlouvy, včetně všech jejich částí a zvýšení, přídavků a příplatků podle právních předpisů Smluvních stran. 2. Ostatní výrazy používané v této smlouvě mají význam, který jim náleží podle právních předpisů Smluvních stran. Článek 2 Předmět Smlouvy 1. Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy Smluvních stran upravující placení pojistného. 2. Tato smlouva se vztahuje také na následující druhy důchodů upravované právními předpisy Smluvních síran: v České republice: starobní, invalidní, vdovské/vdovecké, sirotčí, v Běloruské republice - pracovní důchody: starobní, za výsluhu let, invalidní, při ztrátě živitele. 3. Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy Smluvních stran měnící, doplňující nebo rušící právní předpisy uvedené v odst. 1 a 2 tohoto článku. Článek 3 Oblast působnosti Smlouvy 1. Tato smlouva se vztahuje na osoby, které podléhaly nebo podléhají právním předpisům jedné nebo obou Smluvních stran, a na osoby, které odvozují svá práva od práv výše uvedených osob. 2. Tato smlouva se nevztahuje na důchodové zabezpečení vojáků, zaměstnanců orgánů vnitra, státní bezpečnosti a dalších osob, pokud jejich důchodové zabezpečení není podmíněno placením pojistného. Článek 4 Rovnost nakládání Nestanoví-li tato smlouva jinak, Smluvní strany zajistí osobám uvedeným v článku 3 odst. 1 této smlouvy stejná práva jako svým občanům. Článek 5 Export důchodů 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, osobě uvedené v článku 3 odst. 1 této smlouvy nelze zamítnout přiznání a výplatu důchodu pouze z toho důvodu, že tato osoba bydlí na území druhé Smluvní strany. 2. V případě přestěhování osoby z území jedné Smluvní strany na území druhé Smluvní strany důchod nadále vyplácí Smluvní strana, která důchod přiznala. 3. Osobám bydlícím mimo území Smluvních stran budou důchody podle právních předpisů Smluvních stran poskytovány za stejných podmínek, jako vlastním občanům bydlícím mimo území Smluvních stran. Článek 6 Posuzování skutečností 1. Skutečnosti mající vliv na nárok na důchod, pozastavení výplaty nebo na jeho výši, které nastaly na území jedné Smluvní strany, budou zohledněny druhou Smluvní stranou tak, jako by k nim došlo na jejím území. 2. Příslušné úřady Smluvních stran mohou omezit použití odstavce 1 tohoto článku ve prospěch určitých kategorií osob. Část II POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Článek 7 Všeobecná pravidla 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, zaměstnané osoby podléhají právním předpisům Smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní činnost bez ohledu na místo jejich bydliště. 2. Osoby samostatně výdělečně činné podléhají právním předpisům Smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní (podnikatelskou) činnost. 3. Avšak: 1) osoby zaměstnané na území jedné Smluvní strany a vyslané zaměstnavatelem na území druhé Smluvní strany pracovat ve prospěch tohoto zaměstnavatele, dále podléhají právním předpisům první Smluvní strany za podmínky, že doba vyslání těchto osob nepřesáhne dva roky. Pro účely použití tohoto odstavce dceřiná organizace, zastoupení nebo pobočka zaměstnavatele definované takto právními předpisy Smluvní strany, z jejíhož území byl pracovník vyslán pracovat na území druhé Smluvní strany, se považují za zaměstnavatele; 2) členové diplomatických misí a pracovníci konzulárních úřadů podléhají ustanovením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963; 3) členové posádky námořní lodi podléhají právním předpisům Smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje. Osoby najaté k práci při nakládce, vykládce a opravě lodi nebo k ochraně v přístavu podléhají právním předpisům Smluvní strany, na jejímž území leží přístav; 4) osoby pracující v letecké, železniční nebo automobilové dopravní společnosti zajištující mezinárodní dopravu na území obou Smluvních stran, podléhají právním předpisům té Smluvní strany, na jejímž území je registrován příslušný podnik; 5) státní úředníci a osoby postavené jim ve smyslu právních předpisů Smluvních stran na roveň, kteří nejsou Členy diplomatických misí a pracovníci konzulárních úřadů Smluvních stran, podléhají při vyslání Smluvní stranou na území druhé Smluvní strany právním předpisům první Smluvní strany. Článek 8 Výjimky Na společnou žádost zaměstnance (zaměstnanců) a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné mohou příslušné úřady nebo jimi pověřené kompetentní instituce obou Smluvních stran po dohodě stanovit výjimky z ustanovení článku 7 této smlouvy ve vztahu k jednotlivé osobě (nebo okruhu osob) za předpokladu, že tato osoba (tyto osoby) bude podléhat právním předpisům jedné ze Smluvních stran. Část III DŮCHODY STAROBNÍ, ZA VÝSLUHU LET, INVALIDNÍ, PŘI ZTRÁTĚ ŽIVITELE (VDOVSKÉ/VDOVECKÉ, SIROTČÍ) Článek 9 Sčítání dob pojištění 1. Při stanovení nároku na důchod na základě splnění doby pojištění se pro účely stanovení celkové doby pojištění sčítají doby pojištění získané podle právních předpisů Smluvních stran, za podmínky, že se plně ani částečně nepřekrývají. Výše důchodu se stanoví podle doby pojištění získané podle národních právních předpisů příslušné Smluvní strany. 2. K závazkům vyplývajícím ze smluv o sociálním zabezpečení uzavřených Smluvními stranami se třetími státy přihlíží každá Smluvní strana v té míře, v jaké tyto smlouvy upravují pro tuto Smluvní stranu sčítání dob pojištění pro nárok na důchod. Článek 10 Výpočet důchodů 1. Pokud podle právních předpisů jedné Smluvní strany jsou všechny podmínky pro vznik nároku na důchod splněny bez přihlédnutí k době pojištění získané podle právních předpisů druhé Smluvní strany, kompetentní instituce první Smluvní strany vypočítá důchod pouze na základě doby pojištění získané podle jejích právních předpisů a také podle pravidel stanovených v odst. 2 tohoto článku. 2. Pokud podle právních předpisů jedné Smluvní strany nárok na důchod vznikne pouze s přihlédnutím k době pojištění získané podle právních předpisů druhé Smluvní strany nebo třetího státu, kompetentní instituce první Smluvní strany vypočítá: 1) teoretickou výší důchodu, včetně přídavků, zvýšení a doplatků, jako kdyby všechna doba pojištění byla splněna podle právních předpisů této Smluvní strany; 2) skutečnou výši důchodu v poměru doby pojištění získané podle právních předpisů první Smluvní strany k celkové délce doby pojištění. Pro výpočet důchodu vezme kompetentní instituce v úvahu pouze příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů této Smluvní strany. Tyto příjmy se započítávají způsobem stanoveným právními předpisy Smluvní strany, přičemž se považují za dosažené i v dobách pojištění získaných podle právních předpisů druhé Smluvní strany (nebo třetího státu), k nimž se přihlíží při stanovení teoretické výše důchodu podle odst. 2 bod 1 tohoto článku. 3. Při stanovení důchodu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku se důchod přiznává ve vyšší z výsledných vypočtených částek. Článek 11 Minimální výše důchodu Pokud celková výše důchodů přiznaných osobě oběma Smluvními stranami nedosahuje minimální výše důchodu podle právních předpisů Smluvní strany, na jejímž území osoba bydlí, pak tato Smluvní strana vyplácí rozdíl zaručující minimální výši ve smyslu jejích právních předpisů. Článek 12 Uplatnění nároku na důchod 1. Pokud osobě nárok na příslušný druh důchodu podle právních předpisů jedné Smluvní strany vznikne dříve, pak tato Smluvní strana přizná důchod podle svých právních předpisů a podle článků 9 a 10 této smlouvy. 2. Pokud osoba pobírající důchod stejného druhu na základě právních předpisů obou Smluvních stran získá nárok na důchod jiného druhu na základě právních předpisů pouze jedné Smluvní strany, pak se na základě žádosti osoby převede na tento důchod. Kompetentní instituce druhé Smluvní strany v souladu s právními předpisy nadále vyplácí přiznaný důchod. Článek 13 Zvláštní ustanovení 1. Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů jedné Smluvní strany dvanácti měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok na důchod, instituce této Smluvní strany důchod nepřizná. 2. Podmínkou vzniku nároku v České republice na invalidní důchod osoby, jejíž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku a která nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu v souladu s právními předpisy České republiky, je trvalý pobyt na území České republiky. Část IV RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 14 Procesní otázky provádění Smlouvy Příslušné úřady Smluvních stran dohodnou procesní otázky používání této smlouvy uzavřením příslušného ujednání, ve kterém budou rovněž určena styčná místa k provádění této smlouvy. Článek 15 Vzájemná pomoc při provádění Smlouvy 1. Příslušné úřady a kompetentní instituce Smluvních stran si bezplatně poskytují potřebnou vzájemnou pomoc při provádění této smlouvy a zasílají potřebné informace o platných právních předpisech a jejich změnách. 2. Komunikace může být vedena v úředním jazyce kterékoli Smluvní strany. Článek 16 Žádost o přiznání důchodu a uznávání dokumentů 1. Písemná žádost o přiznání důchodu podaná podle právních předpisů jedné Smluvní strany se považuje rovněž za žádost podanou podle právních předpisů druhé Smluvní strany, jestliže žadatel poskytne informace svědčící o získání doby pojištění podle právních předpisů druhé Smluvní strany a požádá o přiznání důchodu za tuto dobu. 2. Způsob ověřování překladu dokumentů vyhotovených v úředních jazycích Smluvních stran stanoví příslušné úřady Smluvních stran. 3. Kompetentní instituce jedné Smluvní strany uzná dokumenty ověřené kompetentní institucí druhé Smluvní strany a přijme je bez legalizace. Článek 17 Opravné prostředky Písemné opravné prostředky proti rozhodnutí, které učinila instituce jedné Smluvní strany, je možné účinně podat u instituce kterékoli Smluvní strany. O opravném prostředku se rozhoduje podle právních předpisů Smluvní strany, jejíž kompetentní instituce napadené rozhodnutí vydala. Článek 18 Lhůty 1. V případech, na něž se vztahují ustanovení článků 16 a 17 této smlouvy, kompetentní instituce, jíž byly žádosti, dokumenty nebo písemné opravné prostředky předloženy, uvede na dokumentech datum přijetí a postoupí je kompetentní instituci druhé Smluvní strany. 2. Veškeré žádosti, dokumenty a/nebo písemné opravné prostředky, které musejí být podle právních předpisů jedné Smluvní strany předloženy v předepsané lhůtě u kompetentní instituce této Smluvní strany, avšak namísto toho byly v téže lhůtě předloženy kompetentní instituci druhé Smluvní strany, se považují za předložené včas. Článek 19 Posuzování zdravotního stavu 1. Lékařská vyšetření a také kontrolní vyšetření osob za účelem stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně, druhu a příčiny invalidity provádí Smluvní strana místa bydliště těchto osob. Za tyto výkony, které jsou předvídány právními předpisy této Smluvní strany, se vzájemná úhrada nákladů neprovádí. 2. Konečné rozhodnutí o míře ztráty pracovní schopnosti, druhu a příčině invalidity přijímá k tomu příslušná instituce Smluvní strany vyplácející důchod. Při tom se berou v úvahu zprávy a lékařské posudky vydané k tomu příslušnou institucí Smluvní strany bydliště osoby. 3. Způsob výměny dokumentů potřebných pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně a příčiny invalidity určují kompetentní instituce Smluvních stran. Článek 20 Měna plateb 1. Platby důchodů do druhé Smluvní strany vyplývající z provádění této smlouvy se uskutečňují v eurech. 2. Smluvní strany zajistí poukazování (převod) částek důchodů v souladu s touto smlouvou na území Smluvní strany bydliště osoby bez ohledu na devizový dohled a jiná opatření uskutečňovaná na území Smluvních stran k omezení plateb nebo převodu kapitálu a finančních prostředků za hranice Smluvních stran. Článek 21 Důvěrnost informací Informace o osobách a jiné informace, které mohou být předávány při provádění této smlouvy, podléhají právním předpisům Smluvních stran na ochranu soukromí a důvěrnosti osobních údajů a používají se pouze pro účely provádění této smlouvy. Článek 22 Řešení sporných otázek Smluvní strany řeší všechny sporné otázky, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem a prováděním této smlouvy, přímým jednáním a konzultacemi mezi příslušnými úřady Smluvních stran. Část V PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTAVOVENÍ Článek 23 Přechodná ustanovení 1. Podle ustanovení této smlouvy nevznikne nárok na důchod přede dnem vstupu této smlouvy v platnost. 2. Důchody přiznané jednou Smluvní stranou před vstupem této smlouvy v platnost se podle ustanovení této smlouvy nepřezkoumávají, s výjimkou těch, při jejichž stanovení nebyla zhodnocena doba pojištění získaná na území druhé Smluvní strany. V takovém případě se přezkoumání provádí v souladu s právními předpisy každé ze Smluvních stran a podle ustanovení této smlouvy na základě žádosti. Toto přezkoumání nesmí vést ke snížení výše důchodu. Článek 24 Změny a doplnění 1. Změny a doplnění této smlouvy se uskuteční formou příslušných protokolů sepsaných Smluvními stranami. 2. Vstup protokolů v platnost se řídí ustanovením článku 25 této smlouvy. Článek 25 Vstup v platnost Tato smlouva vstupuje v platnost prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni obdržení posledního písemného oznámení diplomatickou cestou o tom, že Smluvní strany splnily vnitrostátní postupy potřebné pro její vstup v platnost. Článek 26 Platnost Smlouvy 1. Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Každá Smluvní strana má právo vypovědět tuto smlouvu písemným oznámením druhé Smluvní straně. 2. Platnost této smlouvy skončí dnem uvedeným v oznámení, avšak ne dříve než po uplynutí šesti kalendářních měsíců ode dne následujícího po dni obdržení oznámení. 3. Nároky osob vzniklé v době platnosti této smlouvy v případě její výpovědi nezanikají. Dáno v Minsku 14. března 2018 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Milan Ekert v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Běloruské republice Za Běloruskou republiku Irina Kostevič v. r. ministryně práce a sociální ochrany
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 250/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 250/2019 Sb. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení Aktualizace č. 3 Politiky územního rozvoje České republiky Vyhlášeno 30. 9. 2019, částka 107/2019 250 SDĚLENÍ Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 13. září 2019 o schválení Aktualizace č. 3 Politiky územního rozvoje České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s ustanovením § 31 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že vláda svým usnesením ze dne 2. září 2019 č. 630 schválila Aktualizaci č. 3 Politiky územního rozvoje České republiky. Ministryně: Ing. Dostálová v. r.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 249/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 249/2019 Sb. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky Vyhlášeno 30. 9. 2019, částka 107/2019 249 SDĚLENÍ Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 13. září 2019 o schválení Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s ustanovením § 31 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že vláda svým usnesením ze dne 2. září 2019 č. 629 schválila Aktualizaci č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky. Ministryně: Ing. Dostálová v. r.
Vyhláška č. 248/2019 Sb.	Vyhláška č. 248/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 9. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 106/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 248 VYHLÁŠKA ze dne 10. září 2019, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 26 odst. 4 a § 121 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů Čl. I Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb., vyhlášky č. 416/2017 Sb. a vyhlášky č. 244/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 větě druhé se slova „a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Individuální vzdělávací plán školské poradenské zařízení zpravidla nedoporučuje, pokud jsou všechny informace podstatné pro vzdělávání žáka uvedeny v doporučení podle § 15.“. 2. V § 3 odst. 3 písm. d) se za slovo „úpravě“ vkládá slovo „očekávaných“ a slovo „ze“ se zrušuje. 3. V § 3 odst. 6 větě první se slova „ředitel školy“ nahrazují slovem „škola“. 4. V § 5 odst. 1 větě první se slova „nebo podle § 18 odst. 1“ zrušují. 5. V § 5 odst. 2 se slova „se žákem nebo s ostatními“ nahrazují slovem „s“. 6. V § 5 se odstavec 6 zrušuje. 7. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Podrobnosti k poskytování podpůrných opatření prvního stupně školou (1) Poskytování podpůrných opatření prvního stupně škola průběžně vyhodnocuje. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí škola zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje škola podpůrná opatření prvního stupně. (2) Škola může zpracovat plán pedagogické podpory, který zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu, zejména v situaci, kdy pro poskytování podpůrných opatření prvního stupně nepostačuje samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáka při vzdělávání.“. 8. V § 11 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 9. V § 11 odst. 3 písmeno d) zní: „d) informací školy o podpůrných opatřeních prvního stupně poskytovaných žákovi,“. 10. V § 12 odst. 2 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 3“. 11. V § 15 odst. 1 se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „6 měsíců“. 12. V § 15 odst. 2 písmeno i) zní: „i) identifikační údaje pracovníka školského poradenského zařízení, který poskytl poradenskou službu a zpracoval doporučení,“. 13. V § 15 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) podpis vedoucího pracoviště školského poradenského zařízení; je-li doporučení zasíláno prostřednictvím datové schránky, nevyžaduje se podpis vedoucího pracoviště školského poradenského zařízení.“. 14. V § 15 odst. 3 se slovo „zpravidla“ zrušuje a na konci textu věty první se doplňují slova „, přičemž v odůvodněných případech lze stanovit dobu až 4 roky“. 15. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pro vzdělávání žáka lze v daném období vydat pouze 1 doporučení. Nové doporučení může školské poradenské zařízení před vypršením doby podle odstavce 3, § 20 odst. 2 nebo § 22 odst. 1 vydat, pouze pokud došlo ke změně vzdělávacích potřeb žáka nebo potřebě změny doporučeného podpůrného opatření. Věta první se neuplatní, pokud je vzhledem k více druhům znevýhodnění žáka uvedených v § 16 odst. 9 zákona nezbytné vydání doporučení různými školskými poradenskými zařízeními s ohledem na jejich zaměření nebo je-li žákovi souběžně poskytováno vzdělávání nebo školské služby ve více školách.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 16. V § 16 odst. 4 větě druhé se slova „ve lhůtě jím stanovené, nejdéle však do 1 roku od vydání doporučení“ nahrazují slovy „ve lhůtě přiměřené povaze speciálních vzdělávacích potřeb a době platnosti doporučení; nejpozději ve lhůtě 1 roku od vydání doporučení se vyhodnocuje poskytování podpůrných opatření v podobě využití asistenta pedagoga, dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících žákovi po dobu jeho pobytu ve škole podporu podle jiných právních předpisů“. 17. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách, které nejsou zřízeny podle § 16 odst. 9 zákona, a ve třídách, odděleních a studijních skupinách škol, které nejsou zřízeny podle § 16 odst. 9 zákona, mohou vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci.“. 18. V § 17 odstavec 4 zní: „(4) Omezení podle odstavců 1 a 2 se neuplatní u mateřské a základní školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí dítěte podle § 34 odst. 3 zákona nebo žáka podle § 36 odst. 7 zákona. Omezení podle odstavců 1 a 2 se dále neuplatní u střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy.“. 19. V § 17 odst. 5 větě druhé se slova „žáka podle § 34 odst. 3 nebo“ nahrazují slovy „dítěte podle § 34 odst. 3 zákona nebo žáka podle“. 20. § 18 se včetně nadpisu zrušuje. 21. V § 19 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 22. V § 19 odst. 2 se slova „Školy, třídy,“ nahrazují slovem „Třídy,“. 23. V § 19 odst. 3 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“. 24. V § 20 odst. 1 se za slovo „základě“ vkládá slovo „písemné“. 25. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Na doporučení podle odstavce 1 a postup školského poradenského zařízení při jeho vydání se použije § 11 odst. 2 až 4, § 12, 13 a 15 obdobně. Toto doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, nejvýše po dobu 2 let, přičemž v odůvodněných případech lze stanovit platnost až 4 roky. V případě doporučení zařazení žáka do školy nebo třídy pro žáky s lehkým mentálním postižením je první doporučení platné nejvýše po dobu 1 roku a dále pak nejvýše po dobu 2 let.“. 26. V § 22 odst. 1 větě první se slova „3 až 5“ nahrazují slovy „2 až 4“ a ve větě druhé slova „nejdéle však po dobu 2 let“ se nahrazují slovy „nejvýše po dobu 2 let, přičemž v odůvodněných případech lze stanovit platnost až 4 roky“. 27. V § 23 odst. 1 se slovo „zpravidla“ zrušuje a na konci textu věty druhé se doplňují slova „, přičemž v odůvodněných případech lze vyhodnocení provést až do 4 let od předešlého vyhodnocení“. 28. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Se závěry vyhodnocení seznámí školské poradenské zařízení zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.“. 29. V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jde-li o třídu střední školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona nebo o třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 zákona ve střední škole, mohou se v ní vzdělávat žáci více oborů vzdělání stejné kategorie dosaženého vzdělání podle nařízení vlády upravujícího soustavu oborů vzdělání3); pravidla pro vytváření víceoborových tříd stanovená ve vyhlášce upravující střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři se neuplatní.“. 30. V § 25 odstavec 2 zní: „(2) Při odborném výcviku ve střední škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona a ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 zákona se skupiny naplňují do počtu stanoveného nařízením vlády upravujícím soustavu oborů vzdělání3), nejvýše však do počtu 7 žáků. Při ostatních součástech praktického vyučování se skupina naplňuje do počtu 7 žáků.“. 31. V příloze č. 1 se na konci textu oddílu 1 doplňuje nový pododdíl 1.11., který zní: „1.11. U podpůrných opatření a) spočívajících v činnosti asistenta pedagoga, b) spočívajících v činnosti speciálního pedagoga, c) spočívajících v činnosti školního speciálního pedagoga, d) spočívajících v činnosti školního psychologa, e) pedagogické intervence, f) předmětu speciálně pedagogické péče, g) speciálních učebnic, h) speciálních učebních pomůcek a i) kompenzačních pomůcek je níže uvedená normovaná finanční náročnost podmíněná; finanční prostředky ze státního rozpočtu na tato podpůrná opatření se poskytují pouze v případě, pokud žák nemůže využít již dříve doporučené podpůrné opatření financované ze státního rozpočtu na základě doporučení pro jiného žáka.“. 32. V příloze č. 1 oddíle 3 části A se v tabulce „Podpůrná opatření prvního stupně - obecně“ podtabulce „Podmínky k zajištění podpůrných opatření“ slova „- Zpracování plánu pedagogické podpory“ zrušují. 33. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Příklady podpůrných opatření v prvním stupni“ bod 5 „Intervence školy“ zní: „\| \| ---\|---\|--- 5. Intervence školy\| 5.1 Přímá podpora\| Etapa přímé podpory žáka ve výuce učitelem nebo jiným pedagogickým pracovníkem. Slouží ke zmapování možných forem podpory žáka. Pokud nepostačuje tato forma podpory a žákovy obtíže vyžadují součinnost více pedagogických pracovníků, je vytvářen plán pedagogické podpory (PLPP). 5.2 Metodická podpora\| Poskytování metodické a konzultační podpory pedagogickým pracovníkům, žákům a zákonným zástupcům žáků - ze strany poradenských pracovníků školy. 5.3 Navrhovatel a koordinátor opatření\| Škola na základě podnětu pedagogických pracovníků školy, zletilých žáků nebo zákonných zástupců žáků informuje pedagogické pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání žáka, a zákonné zástupce o úpravách postupů ve vzdělávání žáka. Vychází se z konzultace školy a zákonných zástupců o postupech vzdělávání, s cílem spolupráce na řešení problému žáka, předpokládá se i nespolupracující žák nebo zákonný zástupce žáka. Spolupráce uvnitř školy Ředitel školy pověří koordinací plánu pedagogické podpory třídního učitele, učitele předmětu nebo poradenského pracovníka školy. \| \| “. 34. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření druhého stupně“ u podbodu II. 3. A) „ve škole“ se ve třetím sloupci slovo „jsou“ nahrazuje slovy „mohou být případně“. 35. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření druhého stupně“ bod 6 „Intervence“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 6\\. Intervence\| Intervence ve druhém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení, přičemž je zaměřen ve druhém stupni na nápravy např. v oblasti logopedických obtíží, řečové výchovy, specifických poruch učení, rozvoj grafomotorických dovedností, rozvoj vizuálně percepčních dovedností, zdravotní tělesné výchovy, na nácvik sociální komunikace. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, případně ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci s třídou nebo skupinou žáků. Intervence zahrnují také poradenskou pomoc školského poradenského zařízení.\| A) ve škole B) ve školském zařízení\| II. 6. 1 A) Pedagogická intervence\| Skupinová práce pedagogického pracovníka se žáky; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině\| P1 x 0,05 II. 6. 1 B) Pedagogická intervence\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu a k rozvoji učebního stylu žáků. Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny\| P1 x 0,05 II. 6. 2 A) Předmět speciálně pedagogické péče\| 1 hodina předmětu speciálně pedagogické péče zajistí škola nebo školské poradenské zařízení Rozsah: 1 h týdně reedukační skupiny (max. 4 žáci) individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny\| P1 x 0,05 \| \| \| “. 36. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně - obecně“ se slova „(pro maximálně 4 žáky)“ zrušují. 37. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně - obecně“ podtabulce „Normovaná finanční náročnost“ se slova „, maximálně pro 4 žáky na třídu“ zrušují. 38. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně“ u bodu 2 „Úprava obsahu a výstupů vzdělávání“ ve druhém sloupci se slova „Zařazují se“ nahrazují slovy „Mohou se zařadit“ a slova „uplatňuje se“ se nahrazují slovem „uplatnit“. 39. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně“ bod 4 „Individuální vzdělávací plán“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 4. Individuální vzdělávací plán\| III. 4\| Individuální vzdělávací plán navrhuje školské poradenské zařízení jako podpůrné opatření, zpracovává škola. Vychází ze školního vzdělávacího programu, vyhovuje vzdělávacím potřebám žáka, u mimořádného intelektového nadání je třeba umožnit obohacování učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích oblastí školního vzdělávacího programu. Individuální vzdělávací plán v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, pokud je třeba podpořit vzdělávání žáka, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením nebo školním psychologem či speciálním pedagogem. Zahrnuje možnosti podpory pedagogického pracovníka při vzdělávání žáka asistentem pedagoga (pokud je to nezbytné), dále obsahuje v případě potřeby úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka, nepostačuje-li jejich vymezení přímo v doporučení.\| \| \| \| “. 40. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně“ bod 5 „Personální podpora“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 5. Personální podpora A) ve škole B) ve školském zařízení\| III. 5. Personální podpora\| Podpůrná opatření ve třetím stupni zahrnují využívání asistenta pedagoga, využívání dalších pedagogických pracovníků a to zejména školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, pokud ve škole pracuje. Pokud je počet žáků vyšší a není možné dělit třídu, může škola rozšířit asistenční podporu nebo je možné doplnit výuku o přítomnost dalšího pedagoga. Podpora se specifikuje podle požadavků na podporu pedagogické práce s žákem ve výuce, na podporu pohybu, orientace v prostoru, komunikace a sebeobsluhy.\| III. 5. 1 A Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3\| Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáků vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3 při jeho vzdělávání, přitom jeho přítomnost není nezbytná po celou dobu vyučování, může tak být využíván i pro další žáky s obdobnou potřebou tohoto podpůrného opatření. Rozsah podpory se stanovuje podle náročnosti podpory na skupinu žáků, nebo na 1 žáka, není-li ve třídě více žáků s potřebou činnosti asistenta pedagoga. Speciální vzdělávací potřeby žáků, pro jejichž vzdělávání je nezbytná podpora pedagoga asistentem pedagoga, nemusí být stejného druhu. Rozsah podpory týdně: a) 9 hodin přímé pedagogické činnosti b) 14 hodin přímé pedagogické činnosti c) 18 hodin přímé pedagogické činnosti d) 23 hodin přímé pedagogické činnosti e) 27 hodin přímé pedagogické činnosti Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.\| a): P2 x 0,25 b): P2 x 0,3889 c): P2 x 0,5 d): P2 x 0,6389 e): P2 x 0,75 III. 5. 1 B Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3\| Pro podporu aktivit žáků ve školském zařízení, nevykonává-li právnická osoba vůči nim rovněž činnost školy. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3. Rozsah podpory týdně: 9 hodin přímé pedagogické činnosti\| P2 x 0,25 III. 5. 2 A Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4\| Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáků vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4 při jejich vzdělávání, přitom jeho přítomnost není nezbytná po celou dobu vyučování, může tak být využíván i pro další žáky s obdobnou potřebou tohoto podpůrného opatření. Rozsah podpory se stanovuje podle náročnosti podpory na skupinu žáků, nebo na 1 žáka, není-li ve třídě více žáků s potřebou činnosti asistenta pedagoga. Speciální vzdělávací potřeby žáků, pro jejichž vzdělávání je nezbytná podpora pedagoga asistentem pedagoga, nemusí být stejného druhu. Rozsah podpory týdně: a) 9 hodin přímé pedagogické činnosti b) 14 hodin přímé pedagogické činnosti c) 18 hodin přímé pedagogické činnosti d) 23 hodin přímé pedagogické činnosti e) 27 hodin přímé pedagogické činnosti Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.\| a): P4 x 0,25 b): P4 x 0,3889 c): P4 x 0,5 d): P4 x 0,6389 e): P4 x 0,75 III. 5. 2 B Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4\| Pro podporu aktivit žáků ve školském zařízení, nevykonává-li právnická osoba vůči nim rovněž činnost školy. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4. Rozsah podpory týdně: 9 hodin přímé pedagogické činnosti\| P4 x 0,25 III. 5. 3 A Další pedagogický pracovník\| V případech, kdy jsou ve třídě, oddělení nebo studijní skupině více než 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona anebo je výuka žáků ve zdůvodněných případech natolik náročná, že již nepostačuje podpora asistentem pedagoga, je možné doplnit výuku o dalšího pedagogického pracovníka (skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření). Rozsah podpory: 0,5 úvazku pedagogického pracovníka\| P1 x 0,5 III. 5. 4 A Školní psycholog/ školní speciální pedagog\| Pokud je ve škole souběh okolností (lokalita, počet žáků s potřebou podpory, skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření ve třetím stupni), které vyžadují přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je navržena podpora těmito odborníky.\| a) 0,5 úvazku školní psycholog P3 x 0,5 b) 0,5 úvazku školní speciální pedagog P3 x 0,5 \| \| \| “. 41. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně“ bod 7 „Intervence“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 7. Intervence\| \| Intervence ve třetím stupni zahrnuje postupy spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogy školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení. Zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém stupni podpůrných opatření, doplněné např. o zrakovou stimulaci, bazální stimulaci u žáků s mentálním postižením, práci s optickými pomůckami, logopedickou péči; u žáků, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se věnuje rozvíjení sluchového vnímání, odezírání, rozumění mluvené řeči a její produkci, českému znakovému jazyku, dále se věnuje prostorové orientaci, případně dalším oblastem speciálně pedagogické péče. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit vzdělávání žáka, případně ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci s třídou nebo skupinou žáků. Současně zahrnuje intervence také poradenskou činnost školy, zejména školního psychologa a školního speciálního pedagoga, nebo školského poradenského zařízení.\| A) ve škole B) ve školském zařízení\| III. 7. 1 A Předmět speciálně pedagogické péče\| Předmět speciálně pedagogické péče podle specifik obtíží žáka. Zajistí škola nebo školské poradenské zařízení ve spolupráci Skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny reedukační skupiny (max. 4 žáci) Rozsah: 2 h/týden\| P1 x 0,1 III. 7. 2 A Pedagogická intervence\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na vzdělávání, k podpoře vzdělávání předmětů, ve kterých žák selhává, případně k posílení strategií učení. Skupinová práce pedagogického pracovníka se žáky, která slouží k podpoře učení a ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku, dále k rozvoji vědomostí a dovedností, k rozvoji jazykových kompetencí a sociálních a adaptivních dovedností. Individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny Rozsah: 2 h/týden V případě potřeby je možné využít 1 hodinu z této časové dotace na práci se třídou a její vztahovou sítí. (z toho 1 h týdně na dlouhodobou práci se třídou) maximálně 6 žáků ve skupině\| P1 x 0,1 III. 7. 2 B\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu, k rozvoji školních dovedností a k rozvoji učebního stylu žáků. Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny\| P1 x 0,05 \| \| \| .“ 42. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně“ v bodě 8 „Úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání“ podbod III. 8 B zní: „\| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|--- III. 8 B. Ukončování vzdělávání maturitní zkouškou upraveno jiným právním předpisem9)\| Skupiny a kategorie podle jiného právního předpisu9) odpovídající třetímu stupni podpůrných opatření\| Skupiny 2 a 3\| U žáků s potřebou podpůrných opatření třetího stupně jsou respektovány funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho onemocnění nebo postižení ovlivňující konání maturitní zkoušky. Žák je zařazen do příslušné kategorie pro konání maturitní zkoušky. Při úpravě podmínek konání maturitní zkoušky je nutné zohlednit aktuální zdravotní stav žáka.\| ZP-2\| Žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací, s výjimkou žáků zařazených do kategorií SP-2-N a SPUO2-N, mají navýšený časový limit a je jim upraveno prostředí pro konání maturitní zkoušky. Mohou používat kompenzační pomůcky. Žáci kategorií a skupin SP-2 a SP-3-T nekonají poslechový subtest didaktického testu z cizího jazyka.\| SP-2; SP-2-N; SP-3-T SPUO-2; SPUO-2-N \| \| \| \| “. 43. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně - obecně“ se slovo „je“ nahrazuje slovy „může být“. 44. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně“ bod 4 „Individuální vzdělávací plán“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 4. Individuální vzdělávací plán\| IV. 4\| Individuální vzdělávací plán navrhuje školské poradenské zařízení jako podpůrné opatření, zpracovává jej škola. Vychází ze školního vzdělávacího programu, naplňuje vzdělávací potřeby žáka, u mimořádného intelektového nadání je třeba umožnit obohacování učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích oblastí školního vzdělávacího programu i ve formě rozšiřování a prohlubování učiva. Individuální vzdělávací plán v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, pokud je třeba podpořit vzdělávání žáka, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením nebo školním psychologem nebo speciálním pedagogem. Může vymezovat podmínky pro činnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, využívání alternativních forem komunikace, pokud je to potřeba; dále případně obsahuje úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka a využití speciálních učebnic, speciálních učebních pomůcek a kompenzačních pomůcek. Individuální vzdělávací plán pro neslyšící žáky může obsahovat vedle výuky českého znakového jazyka také výuku českého jazyka jako jazyka cizího; rozsah výuky je stanovován ve spolupráci se školským poradenským zařízením.\| \| \| \| “. 45. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně“ bod 5 „Personální podpora“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 5. Personální podpora A) ve škole B) ve školském zařízení\| IV. 5. Personální podpora\| Umožňuje podporu pedagogického pracovníka a současně žáka v případech, kdy je proces vzdělávání znesnadněn obtížemi žáka, které vyžadují další osobu k podpoře vzdělávacího procesu. Umožňuje využívání podpůrného opatření asistenta pedagoga, dalších pedagogických pracovníků, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, školního psychologa a školního speciálního pedagoga.\| IV. 5. 1 A Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3\| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáků, nebo 1 žáka, není-li ve třídě více žáků s potřebou činnosti asistenta pedagoga, vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 1 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáků vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3. Pokud se při vzdělávání žáka využívá činnost asistenta pedagoga, umožní škola po dobu delší nepřítomnosti žáka ve škole, kdy mu jeho zdravotní stav znemožňuje přítomnost na vzdělávání, vzdělávání žáka prostřednictvím asistenta pedagoga, který podporuje vzdělávání žáka společně s pedagogy školy a zajišťuje komunikaci mezi školou, žákem a jeho rodinou. Rozsah podpory týdně: a) 32 hodin přímé pedagogické činnosti b) 36 hodin přímé pedagogické činnosti Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.\| a) P2 x 0,8889 b) P2 x 1,0 IV. 5. 2 A Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4\| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáků, nebo 1 žáka, není-li ve třídě více žáků s potřebou činnosti asistenta pedagoga, vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 2 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáků vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4. Pokud se při vzdělávání žáka využívá činnost asistenta pedagoga, umožní škola po dobu delší nepřítomnosti žáka ve škole, kdy mu jeho zdravotní stav znemožňuje přítomnost na vzdělávání, vzdělávání žáka prostřednictvím asistenta pedagoga, který podporuje vzdělávání žáka společně s pedagogy školy a zajišťuje komunikaci mezi školou, žákem a jeho rodinou. Rozsah podpory týdně: a) 32 hodin přímé pedagogické činnosti b) 36 hodin přímé pedagogické činnosti Školské poradenské zařízení doporučí rozsah potřeby přímé pedagogické činnosti. Jestliže potřeba neodpovídá přesně možnostem rozsahu podpory týdně podle této přílohy, doporučí školské poradenské zařízení tu z možností rozsahu podpory týdně, která je svým rozsahem nejbližší vyšší. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.\| a) P4 x 0,8889 b) P4 x 1,0 IV. 5. 3 A Tlumočník českého znakového jazyka\| a) Pro neslyšícího žáka, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem, pro něhož je český znakový jazyk jazykem preferovaným, je využíván po celou dobu vyučování, na všech úrovních vzdělávání (předškolní, základní, střední, vyšší odborné) tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka může být využíván i pro skupinu žáků a dále pro komunikaci s vrstevníky ve škole. Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5, nejvýše 40 h/týden/(včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba jako činnost školy). V časové dotaci na práci tlumočníka je třeba zohlednit potřebu přípravy tlumočení a činnost tlumočníka v době přestávek mezi vyučováním/vyučovacími hodinami.\| N1 x počet hodin výuky /rok* b) Pro neslyšícího žáka, který využívá přednostně jiné typy komunikačních prostředků a český znakový jazyk není jeho preferovaným jazykem, rozhoduje o jeho potřebnosti a rozsahu jeho působení ve výuce školské poradenské zařízení na základě preferencí žáka a jeho potřeb. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje přítomnost přepisovatele pro neslyšící. Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5, nejvýše 40 h/týden/(včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba jako činnost školy).\| N1 x počet hodin výuky /rok* IV. 5. 4 AB Přepisovatel pro neslyšící\| Žák, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem nebo ji může vnímat omezeně a jeho preferovaným jazykem je český jazyk nebo komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob z něj vycházející, většinou využívá služeb přepisovatele pro neslyšící. Vždy je však nutno respektovat preference žáka. Při využití technické podpory (plátno, tablety atd.) je možné využití přepisu pro více osob současně. Rozsah práce: po dobu vyučování v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5, nejvýše 40 h/týden/žák (včetně služeb pro školské zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná osoba jako činnost školy)\| N1 x počet hodin výuky /rok* IV. 5. 5 B\| Pokud žák navštěvuje školu a školské zařízení, jejichž činnost vykonávají různé osoby, a jeho zapojení do činností školského zařízení vyžaduje služby: a) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 3, b) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 4, c) tlumočníka českého znakového jazyka, d) nebo přepisovatele pro neslyšící, jsou služby těchto odborníků zajištěny na dobu nezbytně nutnou. Rozsah práce: a) a b) 9 hodin přímé pedagogické činnosti týdně; c) a d) po dobu vzdělávání žáka (v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5)\| a): P2 x 0,25 b): P4 x 0,25 c): N1 x počet hodin výuky /rok* d): N1 x počet hodin výuky /rok* IV. 5. 6 Další pedagogický pracovník\| Výuka žáka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka. Rozsah práce: 1,0 úvazku\| P1 x 1,0 IV. 5. 7 Školní psycholog / školní speciální pedagog\| Pokud vzdělávání ve škole ovlivňuje souběh okolností podstatných pro kvalitu vzdělávání (lokalita, počet a skladba žáků s potřebou podpůrných opatření), je žádoucí přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je navržena podpora těmito odborníky.\| a) školní psycholog: P3 x 0,5 b) školní speciální pedagog: P3 x 0,5 IV. 5. 8 Další nepedagogický pracovník\| Pokud charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje přítomnost další osoby zejména osobního asistenta, případně jiné osoby poskytující podporu v průběhu vzdělávání, umožní škola nebo školské zařízení jeho přítomnost na základě a v rozsahu stanoveném v doporučení.\| \| \| \| “. * Počet hodin/rok pro stanovení normované finanční náročnosti se přiřadí podle tabulky uvedené v části C. 46. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně“ bod 7 „Intervence“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 7. Intervence\| Intervence ve čtvrtém stupni zahrnují podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogy školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení, přičemž je zaměřen na oblasti předmětů speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém i třetím stupni podpůrných opatření a dále na český znakový jazyk, prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, na prostorovou orientaci, na samostatný pohyb zrakově postižených, na práci s optickými pomůckami, na Braillovo písmo, na bazální stimulaci u žáků s kombinovanými vadami, případně vychází z dalších obtíží žáků, které vyplývají z charakteru jejich zdravotních obtíží. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit vzdělávání žáka. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci se třídou nebo skupinou žáků, pro práci v oblasti nácviku sebeobsluhy a pro zlepšení komunikačních schopností a praktických činností žáka. Zahrnuje také poradenskou pomoc školy, zejména školního psychologa, speciálního pedagoga, nebo školského poradenského zařízení.\| A) ve škole B) ve školském zařízení\| IV. 7. 1 A Předmět speciálně pedagogické péče\| Předmět speciálně pedagogické péče vychází ze specifik obtíží žáků, které lze reedukovat. Například rozvíjí případné zbytkové sluchové a zrakové vnímání, odezírání, rozumění mluvené i psané řeči a její produkci, orientaci v prostoru, samostatný pohyb atd. Toto podpůrné opatření směřuje k nejvyšší možné samostatnosti žáka. Rozsah: 3 h týdně skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny reedukační skupiny (max. 4 žáci)\| P1 x 0,15 IV. 7. 2 A Pedagogická intervence\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školní práci a k rozvoji žádoucích vědomostí, dovedností a postojů žáků. Je možné využívat tuto dotaci ke zlepšení adaptace žáka na školu, třídu, oddělení nebo studijní skupinu nebo také k dlouhodobé péči o vztahovou síť třídy. Rozsah: 3 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny\| P1 x 0,15 IV. 7. 2 B\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu, k rozvoji školních dovedností a k rozvoji komunikace a sebeobslužných dovedností, sociálních kompetencí, praktických činností žáků ve školském zařízení. Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny\| P1 x 0,05 \| \| \| “. 47. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně“ u bodu 2 „Úprava obsahu a výstupů vzdělávání“ se ve druhém sloupci za slovo „umožněno“ vkládá slovo „zejména“. 48. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně“ bod 4 „Individuální vzdělávací plán“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 4. Individuální vzdělávací plán\| \| V. 4\| Individuální vzdělávací plán navrhuje školské poradenské zařízení jako podpůrné opatření, zpracovává škola. Vychází z potřeby úprav obsahu a výstupů vzdělávání žáka, ze školního vzdělávacího programu a speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací plán zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením nebo školním psychologem či speciálním pedagogem. Může vymezovat podmínky pro činnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, využívání alternativních forem komunikace, pokud je to potřeba; dále případně obsahuje úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka a využití speciálních učebnic, speciálních učebních pomůcek a kompenzačních pomůcek. Individuální vzdělávací plán pro neslyšící žáky může obsahovat vedle výuky českého znakového jazyka také výuku českého jazyka jako jazyka cizího; rozsah výuky je stanovován ve spolupráci se školským poradenským zařízením.\| \| \| \| \| “. 49. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně“ bod 5 „Personální podpora“ zní: „\| \| \| ---\|---\|---\|--- 5. Personální podpora\| V. 5 Personální podpora\| Umožňuje podporu pedagogického pracovníka a současně žáka v případech, kdy je proces vzdělávání znesnadněn charakterem speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které vyžadují další osobu k podpoře vzdělávacího procesu.\| V. 5. 1 Asistent pedagoga podle § 5 odst. 3\| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 1 A a IV. 5. 1 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 3. Asistent pedagoga je využíván v rozsahu celé výuky žáka. Rozsah podpory týdně: 36 hodin přímé pedagogické činnosti. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.\| P2 x 1,0 V. 5. 2 Asistent pedagoga podle § 5 odst. 4\| Toto podpůrné opatření se využije, pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují využití asistenta pedagoga ve větším rozsahu než u variant podpůrného opatření III. 5. 2 A a IV. 5. 2 A; rozsah doporučené pedagogické činnosti odpovídá vzdělávání ve škole, jakož i době vzdělávání a poskytování školských služeb ve školském zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná právnická osoba. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje činnost asistenta pedagoga vymezenou v § 5 odst. 4. Asistent pedagoga je využíván v rozsahu celé výuky žáka. Rozsah podpory týdně: 36 hodin přímé pedagogické činnosti. Konkrétní rozsah práce související s přímou pedagogickou činností školské poradenské zařízení neurčuje.\| P4 x 1,0 V. 5. 3 Tlumočník českého znakového jazyka\| a) Pro žáka, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem, pro něhož je český znakový jazyk jazykem preferovaným, je využíván po celou dobu vyučování tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka může být využíván i pro skupinu žáků a dále pro komunikaci s vrstevníky ve škole. Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5, nejvýše 40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba jako činnost školy). V časové dotaci na práci tlumočníka je třeba zohlednit potřebu přípravy tlumočení a přestávky, v zájmu kvality práce tlumočníka. b) Pro neslyšícího žáka, který využívá přednostně jiné typy komunikačních prostředků a český znakový jazyk není jeho preferovaným jazykem, stanovuje školské poradenské zařízení potřebnost a rozsah působení tlumočníka českého znakového jazyka ve výuce na základě preferencí žáka a jeho potřeb. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje přítomnost přepisovatele pro neslyšící. Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5, nejvýše 40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba jako činnost školy)\| a): N1 x počet hodin výuky /rok* b): N1 x počet hodin výuky /rok* V. 5. 4 Přepisovatel pro neslyšící\| Žák, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem nebo ji může vnímat omezeně a jeho preferovaným jazykem je český jazyk nebo komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob z něj vycházející, využívá zejména služeb přepisovatele pro neslyšící; vždy je však nutno respektovat preference a potřeby žáka. Rozsah práce: po dobu vyučování žáka v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5, nejvýše 40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná osoba jako činnost školy)\| N1 x počet hodin výuky /rok* V. 5. 5 B\| Pokud žák navštěvuje školu a školské zařízení, jejichž činnost vykonávají různé osoby, a jeho zapojení do činností školského zařízení vyžaduje služby: a) asistenta pedagoga podle § 5 odst. 3, b)asistenta pedagoga podle § 5 odst. 4, c) tlumočníka českého znakového jazyka, d) nebo přepisovatele pro neslyšící, Rozsah práce: a) a b) 9 hodin přímé pedagogické činnosti týdně; c) po dobu vzdělávání žáka (v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5) d) po dobu vzdělávání žáka (v týdenním rozsahu hodin zaokrouhleném na násobek 5)\| a): P2 x 0,25 b): P4 x 0,25 c): N1 x počet hodin výuky /rok* d): N1 x počet hodin výuky /rok* V. 5. 6 Další pedagogický pracovník\| Výuka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka ve třídě po celou dobu výuky.\| P1 V. 5. 7 Školní speciální pedagog\| Školní speciální pedagog podporuje vzdělávání žáků s nejvyšší mírou podpory.\| P3 x 0,5 V. 5. 8 Další nepedagogičtí pracovníci\| Pokud charakter obtíží žáka vyžaduje přítomnost další osoby, zejména osobního asistenta, případně další osoby pro vzdělávání žáka nezbytné, umožní škola jeho přítomnost na základě doporučení školského poradenského zařízení.\| \| \| \| “. 50. V příloze č. 1 oddíle 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně“ bod 7 „Intervence“ zní: \| \| \| ---\|---\|---\|--- 7. Intervence\| V. 7. Intervence\| Intervence v pátém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence, je cíleně zaměřená na maximální podporu pro žáky. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení; je zaměřen na nápravy, které vyplývají z charakteru zdravotních a jiných obtíží žáků. Zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uváděné ve čtvrtém stupni podpory, případně ve třetím nebo druhém stupni podpory. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je snaha posílit vzdělávání žáka. Vždy se respektuje i potřeba odpočinku a změny činností u žáka. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci se třídou nebo skupinou žáků, pro práci v oblasti nácviku sebeobsluhy a pro zlepšení komunikačních schopností a praktických dovedností žáka. Zahrnuje také poradenskou pomoc školy, zejména školního psychologa, školního speciálního pedagoga nebo školského poradenského zařízení.\| V. 7. 1 Předměty speciálně pedagogické péče\| Předmět speciálně pedagogické péče, vychází ze specifik obtíží žáka. Rozsah práce: 4 h týdně skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny reedukační skupiny (max. 4 žáci)\| P1 x 0,2 V. 7. 2 Pedagogická intervence\| Skupinová práce pedagogického pracovníka se žákem, která slouží k rozvoji žáka, podpoře jeho učení, rozvoji vědomostí, dovedností a postojů žáka, dále k rozvoji jazykových kompetencí a sociálních a adaptivních dovedností žáka, rozvoji komunikačních schopností a nácviku samostatnosti a sebeobslužných činností. Individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny Rozsah práce: 2 h/týden maximálně 6 žáků ve skupině\| P1 x 0,1 \| \| \| “. 51. V příloze č. 1 oddíl 4 část B zní: „4. Část B Vysvětlivky zkratek: Univ. - pomůcky pro všechny typy postižení NKS - narušená komunikační schopnost MP - mentální postižení TP - tělesné postižení KŽP - kulturní a životní podmínky SPCh - specifické poruchy chování Sluch - sluchové postižení Zrak - zrakové postižení PAS - poruchy autistického spektra Postižení\| Kód\| Kompenzačních pomůcka, speciální učebnice nebo speciálních učební pomůcka\| Normovaná finanční náročnost ---\|---\|---\|--- Univ.\| U.II.1.01\| Úprava a strukturace prostoru (nábytek, podoba pracovního místa, osvětlení, odhlučnění apod.)\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.01\| Základní materiální a didaktické vybavení pro žáka se SVP (vč. spotřebního materiálu)\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.02\| Pomůcky pro rozvoj dílčích funkcí\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.03\| Pomůcky pro rozvoj vybraných smyslových funkcí a vnímání (sluch, zrak, hmat)\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.04\| Pomůcky pro rozvoj vybraných kognitivních funkcí (paměť, pozornost, myšlení)\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.05\| Pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky včetně pohybu v prostoru\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.06\| Pomůcky pro rozvoj jemné motoriky či grafomotoriky\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.07\| Pomůcky pro rozvoj řeči, komunikačních schopností a logopedickou podporu (dle potřeby žáka)\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.08\| Pomůcky pro rozvoj čtení a psaní (v libovolné rovině dle potřeby žáka)\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.09\| Pomůcky pro učení se českému jazyku nebo do výuky českého jazyka\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.10\| Pomůcky pro učení se matematice nebo do výuky matematiky\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.11\| Sada názorných či manipulačních učebních/didaktických pomůcek\| 2 000 Kč Univ.\| U.II.2.12\| Pomůcky pro učení nebo do výuky ostatních nauk. předmětů dle povahy SVP žáka\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.13\| Pomůcky pro učení se cizímu jazyku nebo do výuky cizího jazyku\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.14\| Pomůcky pro rozvoj orientace v čase\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.15\| Pomůcky pro rozvoj prostorové a pravolevé orientace\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.16\| Pomůcky pro rozvoj sociálních dovedností a seberegulace\| 500 Kč Univ.\| U.II.2.17\| Pomůcky pro podporu dovednosti učení se a využití různých učebních stylů\| 500 Kč Univ.\| U.II.3.01\| Výukový, kompenzační či na rozvoj funkce zaměřený software\| 2 000 Kč Univ.\| U.II.4.01\| Počítač /notebook/tablet (podle potřeb žáka)\| 5 000 Kč Univ.\| U.III.1.01\| Úprava a strukturace prostoru (nábytek, podoba prac. místa, osvětlení, odhlučnění apod.)\| 1 250 Kč Univ.\| U.III.2.01\| Základní materiální a didaktické vybavení pro žáka se SVP (vč. spotřebního materiálu)\| 1 250 Kč Univ.\| U.III.2.02\| Pomůcky pro rozvoj dílčích funkcí\| 1 250 Kč Univ.\| U.III.2.03\| Pomůcky pro rozvoj vybraných smyslových funkcí a vnímání (sluch, zrak, hmat)\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.04\| Pomůcky pro rozvoj vybraných kognitivních funkcí (paměť, pozornost, myšlení)\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.05\| Pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky včetně pohybu v prostoru\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.06\| Pomůcky pro rozvoj jemné motoriky či grafomotoriky\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.07\| Pomůcky pro rozvoj řeči, komunikačních schopností a logopedickou podporu (dle potřeby žáka)\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.08\| Pomůcky pro rozvoj čtení a psaní (v libovolné rovině dle potřeby žáka)\| 1 250 Kč Univ.\| U.III.2.09\| Pomůcky pro učení se českému jazyku nebo do výuky českého jazyka\| 1 250 Kč Univ.\| U.III.2.10\| Pomůcky pro učení se matematice nebo do výuky matematiky\| 1 250 Kč Univ.\| U.III.2.11\| Sada názorných či manipulačních učebních/didaktických pomůcek\| 4 000 Kč Univ.\| U.III.2.12\| Pomůcky pro učení se cizímu jazyku nebo do výuky cizího jazyku\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.13\| Pomůcky pro učení nebo do výuky ostatních nauk. předmětů dle povahy SVP žáka\| 1 000 Kč Univ.\| U.III.2.14\| Pomůcky pro rozvoj sociálních dovedností a seberegulace\| 1 500 Kč Univ.\| U.III.2.15\| Pomůcky pro podporu dovednosti učení se a využití různých učebních stylů\| 1 000 Kč Univ.\| U.III.3.01\| Výukový, kompenzační či na rozvoj funkce zaměřený software\| 4 000 Kč Univ.\| U.III.3.02\| Komunikační programy pro alternativní a augmentativní komunikaci\| 5 000 Kč Univ.\| U.III.4.01\| Počítač /notebook/tablet (podle potřeb žáka)\| 8 000 Kč Univ.\| U.III.4.02\| Diktafon\| 1 500 Kč Univ.\| U.IV.1.01\| Úprava a strukturace prostoru (nábytek, podoba prac. místa, osvětlení, odhlučnění apod.)\| 2 000 Kč Univ.\| U.IV.2.01\| Základní materiální a didaktické vybavení pro žáka se SVP (vč. spotřebního materiálu)\| 2 000 Kč Univ.\| U.IV.2.02\| Pomůcky pro rozvoj dílčích funkcí\| 2 000 Kč Univ.\| U.IV.2.03\| Pomůcky pro rozvoj vybraných smyslových funkcí a vnímání (sluch, zrak, hmat)\| 1 500 Kč Univ.\| U.IV.2.04\| Pomůcky pro rozvoj vybraných kognitivních funkcí (paměť, pozornost, myšlení)\| 3 000 Kč Univ.\| U.IV.2.05\| Pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky včetně pohybu v prostoru\| 2 250 Kč Univ.\| U.IV.2.06\| Pomůcky pro rozvoj jemné motoriky či grafomotoriky\| 2 250 Kč Univ.\| U.IV.2.07\| Pomůcky pro rozvoj řeči, komunikačních schopností a logopedickou podporu (dle potřeby žáka)\| 3 000 Kč Univ.\| U.VI.2.08\| Pomůcky pro učení se českému jazyku nebo do výuky českého jazyka\| 2 000 Kč Univ.\| U.IV.2.09\| Pomůcky pro učení se matematice nebo do výuky matematiky\| 3 000 Kč Univ.\| U.IV.2.10\| Alternativní podoba výukových materiálů nebo převod učebnic (např. audiopodoba)\| 3 000 Kč Univ.\| U.IV.2.11\| Sada názorných či manipulačních učebních/didaktických pomůcek\| 6 000 Kč Univ.\| U.IV.3.01\| Výukový, kompenzační či na rozvoj funkce zaměřený software\| 6 000 Kč Univ.\| U.IV.3.02\| Komunikační programy pro alternativní a augmentativní komunikaci\| 8 000 Kč Univ.\| U.V.1.01\| Úprava a strukturace prostoru (nábytek, podoba prac. místa, osvětlení, odhlučnění apod.)\| 4 000 Kč Univ.\| U.V.2.01\| Alternativní podoba výukových materiálů nebo převod učebnic (např. audiopodoba)\| 5 000 Kč Univ.\| U.V.2.02\| Pomůcky pro rozvoj řeči, komunikačních schopností a logopedickou podporu (dle potřeby žáka)\| 4 500 Kč Univ.\| U.V.3.01\| Komunikační programy pro alternativní a augmentativní komunikaci\| 18 400 Kč Univ.\| U.V.4.01\| Počítač /notebook/tablet (podle potřeb žáka)\| 12 000 Kč NKS\| A.II.2.01\| Logopedické zrcadlo\| 1 300 Kč NKS\| A.II.3.01\| Software na rozvoj komunikačních schopností a smyslového vnímání\| 3 000 Kč Sluch\| C.II.3.01\| Software pro rozvoj sluchového vnímání\| 4 000 Kč TP\| D.II.1.01\| Stůl s výškově a úhlově nastavitelnou plochou\| 6 000 Kč TP\| D.II.1.02\| Protiskluzová podložka\| 2 300 Kč TP\| D.II.1.03\| Židle s pevnou podnožkou\| 3 000 Kč TP\| D.II.1.04\| Přenosné stojany pro práci na lavici\| 1 000 Kč TP\| D.II.1.05\| Speciální židle s područkami - pro žáky, kteří mají bezpečný sed\| 6 000 Kč TP\| D.II.2.02\| Manipulační pomůcky pro rozvoj grafomotoriky\| 2 000 Kč KŽP\| H.II.2.01\| Pomůcky na výtvarnou/tělesnou výchovu k zapůjčení\| 750 Kč KŽP\| H.II.2.07\| Didaktické manipulační pomůcky pro rozvoj čtení, českého jazyka, matematiky\| 700 Kč Zrak\| I.II.1.01\| Sklopná deska s protiskluzovou fólií\| 2 000 Kč Zrak\| I.II.1.04\| Mechanické zvětšovací zařízení - lupa\| 500 Kč Zrak\| I.II.2.02\| Pracovní sešity s výraznou konturou\| 2 000 Kč Zrak\| I.II.2.03\| Pomůcky pro rozvoj smyslů a vizuomotorické koordinace\| 3 000 Kč Zrak\| I.II.2.04\| Pomůcky pro výuku tělesné výchovy (ozvučené míče apod.)\| 1 000 Kč Nadání\| K.II.2.01\| Základní materiální vybavení pro nadaného či mimořádně nadaného žáka (vč. spotřebního materiálu)\| 500 Kč Nadání\| K.II.2.02\| Mikroskop\| 2 000 Kč Nadání\| K.II.2.03\| Preparační soupravy\| 500 Kč Nadání\| K.II.2.05\| Mapy\| 500 Kč Nadání\| K.II.2.06\| Globus\| 1 500 Kč Nadání\| K.II.2.09\| Elektronické a technické stavebnice\| 5 000 Kč Nadání\| K.II.2.11\| Kopírovací karta (např. do knihovny)\| 1 000 Kč Nadání\| K.II.2.12\| Flipchart\| 3 000 Kč Nadání\| K.II.2.13\| Průkazy do knihoven s on-line přístupy k odborným databázím\| 600 Kč Nadání\| K.II.2.14\| Alternativní učebnice a učební texty\| 1 000 Kč Nadání\| K.II.2.15\| Encyklopedie, atlasy a odborné slovníky\| 2 000 Kč Nadání\| K.II.2.17\| Soubor pomůcek/publikací pro rozvoj nadání\| 3 000 Kč Nadaní\| K.II.2.18\| Sada materiálového vybavení pro zpracování (soutěžních) projektů\| 1 000 Kč Nadání\| K.II.3.01\| Výukový software\| 2 000 Kč Nadání\| K.II.4.01\| Tablet\| 5 000 Kč NKS\| A.III.3.02\| Software pro rozvoj českého jazyka - slovní zásoby, pravopisu, syntaxe\| 2 000 Kč NKS\| A.III.3.03\| Software na rozvoj komunikačních schopností a smyslového vnímání\| 5 000 Kč MP\| B.III.2.04\| Demonstrační obrázky\| 2 000 Kč MP\| B.III.2.05\| Didaktické pomůcky pro činnostní učení\| 1 000 Kč MP\| B.III.2.08\| Speciální učebnice pro výuku žáků s mentálním postižením\| 2 500 Kč MP\| B.III.2.10\| Pomůcky pro nácvik sebeobsluhy\| 1 500 Kč MP\| B.III.2.11\| Bubny, Orffovy nástroje, perkuse\| 4 000 Kč MP\| B.III.3.01\| Výukový software\| 4 000 Kč MP\| B.III.4.01\| Multidotykový počítač\| 12 000 Kč Sluch\| C.III.3.01\| Elektronická učebnice pro výuku českého znakového jazyka\| 2 000 Kč TP\| D.III.1.01\| Speciální komponenty osobního počítače (alternativní myš, klávesnice aj.)\| 7 000 Kč TP\| D.III.1.02\| Židle uzpůsobená fyziologickým potřebám žáka\| 10 000 Kč TP\| D.III.1.03\| Madla k WC\| 900 Kč TP\| D.III.1.04\| Polohovací pytle\| 4 000 Kč TP\| D.III.1.05\| Držák berlí na lavici\| 560 Kč TP\| D.III.1.06\| Pomůcky pro činnost žáka v prostoru\| 2 000 Kč TP\| D.III.1.07\| Pomůcky pro pohyb a polohování v prostoru (např. schůdky, područky, gymbally apod.)\| 2 000 Kč TP\| D.III.2.01\| Speciální rýsovací pomůcky\| 5 000 Kč TP\| D.III.2.02\| Pomůcky pro výuku tělesné výchovy - rovnovážné a balanční pomůcky pro senzomotorickou stimulaci\| 10 000 Kč TP\| D.III.4.01\| Dotykový monitor\| 15 000 Kč PAS\| E.III.1.01\| Nábytek ke strukturalizaci prostoru (policový regál, skříňky apod.)\| 8 000 Kč PAS\| E.III.2.01\| Sada strukturovaných krabic\| 2 500 Kč PAS\| E.III.2.05\| Speciální učebnice\| 3 000 Kč PAS\| E.III.2.06\| Individualizované pomůcky (symboly, sešity, pracovní listy, deníky, scénáře, schémata, strukturované úkoly apod.)\| 2 500 Kč PAS\| E.III.4.02\| Dotykový monitor\| 12 000 Kč PAS\| E.III.4.03\| Speciální komponenty osobního počítače (alternativní myš, klávesnice aj.)\| 1 500 Kč SPCh\| F.III.1.01\| Pomůcky pro relaxaci (koberec, overball apod.)\| 2 000 Kč SPCh\| F.III.1.02\| Pomůcky pro organizaci času, prostoru a postupu práce\| 1 200 Kč SPCh\| F.III.3.01\| Výukový software\| 4 000 Kč KŽP\| H.III.2.01\| Pomůcky na výtvarnou/tělesnou výchovu k zapůjčení\| 1 500 Kč KŽP\| H.III.2.02\| Psací a rýsovací náčiní\| 500 Kč KŽP\| H.III.2.04\| Knihy a encyklopedie pro rozvoj všeobecného rozhledu\| 1 250 Kč Zrak\| I.III.1.01\| Hardware a software na kompenzaci zrakových funkcí (zvětšovací zařízení, optické pomůcky)\| 30 000 Kč Zrak\| I.III.1.02\| Mechanické zvětšovací zařízení - lupa\| 2 000 Kč Zrak\| I.III.1.04\| Klávesnice pro slabozraké\| 500 Kč Zrak\| I.III.2.01\| Elektronická verze učebnic\| 4 000 Kč Zrak\| I.III.2.02\| Didaktické pomůcky pro výuku naukových předmětů, upravené pro slabozraké žáky\| 4 500 Kč Zrak\| I.III.2.04\| Pomůcky k rýsování slabozrakých\| 500 Kč Zrak\| I.III.2.05\| Kalkulátor s velkým displejem a hlasovým výstupem\| 4 000 Kč Zrak\| I.III.2.06\| Sešity v odpovídajícím formátu\| 500 Kč Zrak\| I.III.2.07\| Tabulky na psaní Braillova písma a pomůcky pro výuku Braillova písma\| 1 500 Kč Zrak\| I.III.2.08\| Zy-Tex papír A4\| 5 500 Kč Nadání\| K.III.2.01\| Mikroskop\| 10 000 Kč Nadání\| K.III.2.02\| Binokulární lupa\| 10 000 Kč Nadání\| K.III.2.04\| Dalekohled\| 10 000 Kč Nadání\| K.III.2.06\| Soupravy na přírodovědné pokusy a výzkumy\| 10 000 Kč Nadání\| K.III.2.07\| Odborné knihy pro oblasti rozšiřujícího učiva včetně elektronických publikací\| 3 000 Kč Nadání\| K.III.2.08\| Odborné časopisy (i elektronické verze a včetně ročního předplatného)\| 2 000 Kč Nadaní\| K.III.2.09\| Pronájem (vybavení) odborného pracoviště včetně odborného personálu\| 50 000 Kč Nadaní\| K.III.2.10\| Soubor pomůcek/publikací pro rozvoj nadání\| 6 000 Kč Nadaní\| K.III.2.11\| Sada materiálového vybavení pro zpracování (soutěžních) projektů\| 3 000 Kč Nadání\| K.III.3.01\| Výukový software\| 4 000 Kč Nadání\| K.III.3.02\| Odborné programy pro podporu sběru, evidence nebo zpracování výzkumných dat\| 20 000 Kč Nadání\| K.III.4.01\| Počítač/notebook/tablet (dle potřeby žáka)\| 12 000 Kč Nadání\| K.III.4.04\| Videokamera a střihačský program\| 7 000 Kč NKS\| A.IV.1.01\| Pomůcky pro alternativní komunikaci\| 3 000 Kč NKS\| A.IV.1.03\| Komunikátor\| 8 000 Kč NKS\| A.IV.3.01\| Software na přepis psané řeči do hlasového výstupu\| 7 500 Kč MP\| B.IV.1.02\| Pomůcky pro rozvoj augmentativní a alternativní komunikace\| 5 000 Kč MP\| B.IV.2.01\| Názorné didaktické (manipulační) pomůcky\| 8 000 Kč MP\| B.IV.2.02\| Speciální učebnice pro žáky základní školy speciální\| 5 000 Kč MP\| B.IV.2.04\| Pomůcky pro senzomotorickou stimulaci\| 10 000 Kč MP\| B.IV.2.05\| Pomůcky pro rozvoj hrubé a jemné motoriky\| 8 000 Kč MP\| B.IV.2.06\| Montessori pomůcky (sada)\| 8 000 Kč MP\| B.IV.3.01\| Výukové programy\| 10 000 Kč Sluch\| C.IV.1.01\| Pomůcky pro podporu dalších komunikačních systémů\| 1 000 Kč Sluch\| C.IV.2.01\| Speciální učebnice pro žáky se sluchovým postižením\| 3 000 Kč Sluch\| C.IV.3.01\| Multimediální učebnice s podporou českého znakového jazyka\| 9 000 Kč Sluch\| C.IV.3.02\| SW a HW pro automatický přepis mluvené řeči v reálném čase\| 12 000 Kč TP\| D.IV.1.01\| Vozík mechanický\| 22 000 Kč TP\| D.IV.1.02\| Nájezdové ližiny\| 8 200 Kč TP\| D.IV.1.03\| Schodolez nebo jiné obdobné zařízení\| 116 000 Kč TP\| D.IV.1.04\| Nástavce na WC\| 1 200 Kč TP\| D.IV.1.05\| Stůl vhodný k vozíku\| 10 000 Kč TP\| D.IV.1.06\| Speciální komponenty osobního počítače (alternativní myš, klávesnice aj.)\| 11 000 Kč TP\| D.IV.1.07\| Židle uzpůsobená fyziologickým potřebám žáka\| 30 000 Kč TP\| D.IV.1.08\| Pomůcky pro pohyb a polohování v prostoru (např. schůdky, područky, gymbally apod.)\| 4 000 Kč TP\| D.IV.2.01\| Taktilně haptické didaktické pomůcky\| 5 000 Kč TP\| D.IV.2.02\| Pomůcky pro senzomotorickou stimulaci\| 5 000 Kč TP\| D.IV.2.03\| Pomůcky pro rozvoj motoriky\| 5 000 Kč TP\| D.IV.4.01\| Kamery připevněné na monitoru PC k snímání pohybů hlavy (včetně SW)\| 40 000 Kč PAS\| E.IV.1.01\| Komunikátor\| 5 000 Kč PAS\| E.IV.1.03\| Speciální komponenty osobního počítače (alternativní myš, klávesnice aj.)\| 8 000 Kč PAS\| E.IV.2.01\| Individualizované pomůcky (symboly, speciální učebnice, sešity, pracovní listy, deníky, scénáře, schémata, strukturované úkoly apod.)\| 5 000 Kč PAS\| E.IV.2.02\| Pomůcky pro rozvoj augmentativní a alternativní komunikace (zvukové hračky, komunikační tabulky aj.)\| 8 000 Kč Zrak\| I.IV.1.01\| Zápisník pro nevidomé a slabozraké\| 85 000 Kč Zrak\| I.IV.1.02\| Pichtův psací stroj\| 15 000 Kč Zrak\| I.IV.1.03\| Software na přepis psané řeči do hlasového výstupu\| 3 000 Kč Zrak\| I.IV.1.04\| Diktafon\| 2 500 Kč Zrak\| I.IV.1.05\| Vodící lišty\| 8 000 Kč Zrak\| I.IV.1.06\| Braillský řádek\| 90 000 Kč Zrak\| I.IV.1.07\| Kalkulátor s hlasovým výstupem\| 4 000 Kč Zrak\| I.IV.1.08\| Braillská tiskárna\| 130 000 Kč Zrak\| I.IV.1.09\| Televizní lupa\| 90 000 Kč Zrak\| I.IV.1.10\| Zvětšovací/čtecí zařízení pro slabozraké a nevidomé\| 60 000 Kč Zrak\| I.IV.2.01a)\| Učebnice v Braillově písmu nebo alikvótní částka na přepis do Braillova bodového písma (500 stran)\| 10 000 Kč Zrak\| I.IV.2.01b)\| Učebnice v Braillově písmu nebo alikvótní částka na přepis do Braillova bodového písma (1000 stran)\| 20 000 Kč Zrak\| I.IV.2.01c)\| Učebnice v Braillově písmu nebo alikvótní částka na přepis do Braillova bodového písma (2000 stran)\| 40 000 Kč Zrak\| I.IV.2.02\| Braillský papír\| 800 Kč Zrak\| I.IV.2.03\| Fuser - příprava názorných edukačních materiálů\| 40 000 Kč Zrak\| I.IV.2.04\| Rýsovací souprava pro nevidomé\| 7 000 Kč Zrak\| I.IV.2.05\| Atlasy, reliéfní plánky a 3D modely\| 20 000 Kč Zrak\| I.IV.2.06\| Speciální pomůcky na tělesnou výchovu\| 5 000 Kč Zrak\| I.IV.3.01\| Čtecí a odečítací programy\| 40 000 Kč Nadání\| K.IV.2.02\| Soupravy na přírodovědné pokusy a výzkumy\| 30 000 Kč Nadání\| K.IV.2.03\| Odborné knihy a časopisy včetně elektronických pro podporu výzkumné činnosti\| 10 000 Kč Nadání\| K.IV.3.1\| Odborné programy pro podporu sběru, evidence nebo zpracování výzkumných dat\| 50 000 Kč Nadání\| K.IV.4.1\| Licence pro online přístup k databázím odborných publikací\| 50 000 Kč NKS\| A.V.1.01\| Pomůcky pro alternativní komunikaci\| 2 000 Kč NKS\| A.V.1.03\| Komunikátor\| 10 000 Kč NKS\| A.V.2.01\| Speciální učební materiály pro rozvoj čtení\| 3 000 Kč NKS\| A.V.2.02\| Speciální pomůcky pro rozvoj komunikačních funkcí a jazykových kompetencí\| 5 000 Kč NKS\| A.V.2.05\| Pomůcky pro myofunkční terapii a orofaciální stimulaci\| 7 000 Kč MP\| B.V.3.01\| Speciální softwarové vybavení\| 4 000 Kč Sluch\| C.V.1.01\| Pomůcky pro alternativní komunikaci\| 3 000 Kč Sluch\| C.V.1.02\| Spotřební materiál na výrobu pomůcek pro augmentativní a alternativní komunikaci\| 2 000 Kč TP\| D.V.1.01\| Polohovací sedačka/lehátko\| 10 000 Kč TP\| D.V.1.02\| Zvedák\| 30 000 Kč TP\| D.V.1.03\| Židle uzpůsobená fyziologickým potřebám žáka\| 50 000 Kč TP\| D.V.4.01\| Držák na tablet včetně ochranného obalu\| 8 000 Kč TP\| D.V.4.02\| Joystick pro alternativní ovládání tabletu\| 6 000 Kč TP\| D.V.4.03\| PC pracoviště pro žáky s nejtěžším postižením\| 50 000 Kč \| \| \| “. 52. V příloze č. 1 oddíl 5 část C zní: „5. Část C: Rozsah poskytovaného podpůrného opatření\| Počet hodin/rok ---\|--- 5\| hod/týden\| 200 10\| hod/týden\| 400 15\| hod/týden\| 600 20\| hod/týden\| 800 25\| hod/týden\| 1000 30\| hod/týden\| 1200 35\| hod/týden\| 1400 40\| hod/týden\| 1600 \| \| “. 53. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. Individuální vzdělávací plán 1.1MB “. 54. Příloha č. 3 se zrušuje. 55. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. A) Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole 1.4MB B) Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení 1.3MB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytování podpůrného opatření na základě doporučení vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a jeho normovaná finanční náročnost se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Pokud je ve třídě, oddělení nebo studijní skupině vzděláván žák, pro něhož bylo vydáno doporučení spočívající v podpoře asistentem pedagoga, učitelem nebo dalším pedagogickým pracovníkem přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, uplatňuje se na třídu, oddělení nebo studijní skupinu omezení počtu pedagogických pracovníků podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, a to až do skončení platnosti tohoto doporučení. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Čl. III Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., vyhlášky č. 103/2014 Sb. a vyhlášky č. 197/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(6) Školské poradenské zařízení poradenskou službu směřující k zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka neposkytne, je-li platné dříve vydané doporučení, které bylo žadateli vydáno stejným nebo jiným školským poradenským zařízením, s výjimkou případu uvedeného ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných6). 6) § 15 odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 2. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 72/2005 Sb. Informovaný souhlas s poskytnutím poradenské služby ve školském poradenském zařízení 364kB “. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Polskou republikou o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Polskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti Vyhlášeno 24. 9. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 1. 2018, částka 31/2019 * 1\\. Ukončuje se platnost Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti. * 2\\. Strany Dohody ujednávají, že pokud jde o investice uskutečněné před datem, kdy se ukončuje platnost Dohody, uvedené v odstavci 1, žádná z jejích ustanovení nezůstanou v platnosti, včetně čl. 12 odst. 3. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 1. 2018 46 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 10. ledna 2018 a 11. dubna 2018 byla sjednána Dohoda mezi Českou republikou a Polskou republikou o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Polskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti.1) S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Na základě ustanovení uvedených v nótách vstupuje Dohoda v platnost dne 24. září 2019 a tímto dnem pozbývá platnosti Dohoda mezi Českou republikou a Polskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 16. července 1993 v Budapešti. Anglické znění polské nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD DPT.2701.6.2018/1 Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Varšavě a má tu čest navrhnout uzavření následující Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti (dále jen "Dohoda"): 1. Ukončuje se platnost Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti. 2. Strany Dohody ujednávají, že pokud jde o investice uskutečněné před datem, kdy se ukončuje platnost Dohody, uvedené v odstavci 1, žádná z jejích ustanovení nezůstanou v platnosti, včetně čl. 12 odst. 3. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky navrhuje, aby v případě, že Česká republika souhlasí s návrhem této nóty, tato nóta spolu s nótou obsahující odpověď tvořily Dohodu mezi Polskou republikou a Českou republikou o změně a ukončení Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti. Dohoda vstoupí v platnost tři měsíce po datu obdržení pozdější nóty, potvrzující splnění požadavků vnitrostátního práva, nezbytných pro vstup této Dohody v platnost. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky využívá této příležitosti k ujištění Velvyslanectví České republiky o své nejhlubší úctě. Varšava, 10. ledna 2018 Velvyslanectví České republiky ve Varšavě PŘEKLAD Č. 1515-2/2018-VARS Velvyslanectví České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Polské republiky a má tu čest potvrdit přijetí nóty Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky ze dne 10. ledna 2018, č. DPT.2701.6.2018/1, která zní následovně: ”Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Varšavě a má tu čest navrhnout uzavření následující Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti (dále jen "Dohoda"): 1. Ukončuje se platnost Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti 2. Strany Dohody ujednávají, že pokud jde o investice uskutečněné před datem, kdy se ukončuje platnost Dohody uvedené v odstavci 1, žádná z jejích ustanovení nezůstanou v platnosti, včetně čl. 12 odst. 3. Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky navrhuje, aby v případě, že Česká republika souhlasí s návrhem této nóty, tato nóta spolu s nótou obsahující odpověď tvořily Dohodu mezi Polskou republikou a Českou republikou o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Polskou republikou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 16. července 1993 v Budapešti. Dohoda vstoupí v platnost tři měsíce po datu obdržení pozdější nóty potvrzující splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro vstup této Dohody v platnost Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky využívá této příležitosti k ujištění Velvyslanectví České republiky o své nejhlubší úctě.“ Velvyslanectví České republiky ve Varšavě si přeje informovat Ministerstvo zahraničí Polské republiky o tom, že Česká republika souhlasí s uzavřením Dohody navržené Polskou republikou. Aby se zabránilo pochybnostem, Velvyslanectví České republiky ve Varšavě si přeje informovat Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky o tom, že Česká republika chápe odstavec 2 výše uvedené nóty jako ustanovení vylučující použití článku 12, odstavce 3. Velvyslanectví České republiky využívá této příležitosti, aby ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky o své nejhlubší úctě. Varšava, 11. dubna 2018 Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky Varšava 1) Dohoda mezi Českou republikou a Polskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 16. července 1993 v Budapešti, byla vyhlášena pod č. 181/1994 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Protokolu o odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky Vyhlášeno 24. 9. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 9. 2018, částka 30/2019 * ČÁST I - ÚVOD * ČÁST II - OBECNÉ ZÁVAZKY * ČÁST III - KONTROLA DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE * ČÁST IV - PORUŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST V - MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE * ČÁST VI - PODÁVÁNÍ ZPRÁV * ČÁST VII - INSTITUCIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ A FINANČNÍ ZDROJE * ČÁST VIII - UROVNÁVÁNÍ SPORŮ * ČÁST IX - VÝVOJ PROTOKOLU * ČÁST X - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 9. 2018 45 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. listopadu 2012 byl v Soulu přijat Protokol o odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 29. května 2019, byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 12. července 2019. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 45 odst. 1 dne 25. září 2018. Pro Českou republiku vstupuje v platnost na základě odstavce 2 téhož článku dne 10. října 2019. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PROTOKOL o odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky Preambule SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU, BEROUCE V ÚVAHU, že dne 21. května 2003 přijalo padesáté šesté Světové zdravotnické shromáždění na základě konsenzu Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a tato úmluva vstoupila v platnost dne 27. února 2005; UZNÁVAJÍCE, že Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku je jednou z nejrychleji ratifikovaných smluv Organizace spojených národů a základním nástrojem pro dosažení cílů Světové zdravotnické organizace; PŘIPOMÍNAJÍCE preambuli Ústavy Světové zdravotnické organizace, která uvádí, že požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez rozdílu rasy, náboženství, politické příslušnosti a hospodářských nebo sociálních podmínek; ODHODLÁNY rovněž přiznat prioritu svému právu chránit veřejné zdraví; HLUBOCE ZNEPOKOJENY tím, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky přispívá k šíření tabákové epidemie, která představuje celosvětový problém se závažnými důsledky pro veřejné zdraví, což vyžaduje účinné, vhodné a komplexní domácí a mezinárodní reakce; DÁLE UZNÁVAJÍCE, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky oslabuje cenová a daňová opatření, která mají posílit kontrolu tabáku, a tudíž zvyšuje přístupnost a cenovou dostupnost tabákových výrobků; VÁŽNĚ ZNEPOKOJENY nepříznivými dopady přístupnějších a cenově dostupnějších nezákonně obchodovaných tabákových výrobků na veřejné zdraví a dobré životní podmínky, zejména u mladých lidí, lidí chudých a u jiných zranitelných skupin; VÁŽNĚ ZNEPOKOJENY neúměrnými hospodářskými a sociálním dopady nezákonného obchodu s tabákovými výrobky na rozvojové země a země s tranzitivní ekonomikou; VĚDOMY SI potřeby rozvíjet vědeckou, technickou a institucionální kapacitu umožňující plánovat a provádět odpovídající vnitrostátní, regionální a mezinárodní opatření pro odstranění všech forem nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; UZNÁVAJÍCE, že přístup ke zdrojům a relevantním technologiím je velice důležitý z hlediska posílení schopnosti smluvních stran odstranit všechny formy nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, a to zejména v rozvojových zemích a zemích s tranzitivní ekonomikou; UZNÁVAJÍCE ZÁROVEŇ, že ačkoli jsou svobodná pásma zřizována, aby usnadnila legální obchod, jsou používána také k usnadnění globalizace nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, a to jak v souvislosti s nezákonným tranzitem pašovaných výrobků, tak s výrobou nedovolených tabákových výrobků; UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky oslabuje ekonomiky smluvních stran a má nepříznivý vliv na jejich stabilitu a bezpečnost; VĚDOMY SI TAKÉ toho, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky vytváří finanční zisky, které se používají k financování nadnárodní trestné činnosti, která je v rozporu s vládními cíli; UZNÁVAJÍCE, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky ohrožuje cíle týkající se zdraví, klade dodatečnou zátěž na zdravotnictví a způsobuje ekonomikám smluvních stran ztráty příjmů; majíce na paměti čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, v němž smluvní strany souhlasí, že při vytváření a realizaci svých politik v oblasti veřejného zdraví týkajících se kontroly tabáku budou postupovat takovým způsobem, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy ochránily tyto politiky před komerčními a ostatními oprávněnými zájmy tabákového průmyslu; ZDŮRAZŇUJÍCE potřebu ostražitosti vůči veškerým snahám tabákového průmyslu narušit či ohrožovat strategie boje proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky a potřebu zajištění informovanosti o činnostech tabákového průmyslu, které mají negativní dopad na strategie boje proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky; VĚDOMY SI ustanovení čl. 6 odst. 2 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, které smluvní strany vybízí, aby zakázaly nebo omezily, podle potřeby, prodej nebo dovoz tabákových výrobků nepodléhajících zdanění či clu ze strany mezinárodních cestujících; UZNÁVAJÍCE DÁLE, že tabák a tabákové výrobky se ve fázi mezinárodního tranzitu či překládky stávají předmětem nezákonného obchodu; BEROUCE OHLED NA TO, že účinná akce pro prevenci nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a boj proti němu vyžaduje ucelený mezinárodní přístup ke všem stránkám nezákonného obchodu, a to ve vhodných případech včetně nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, a těsnou spolupráci v souvislosti s těmito aspekty; PŘIPOMÍNAJÍCE A ZDŮRAZŇUJÍCE význam ostatních relevantních mezinárodních dohod, například Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci a Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, a skutečnost, že smluvní strany těchto úmluv jsou povinny ve vhodných případech uplatňovat náležitá ustanovení uvedených úmluv na nezákonný obchod s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, a povzbuzujíce smluvní strany, které se dosud nestaly smluvními stranami uvedených dohod, aby tento krok zvážily; UZNÁVAJÍCE potřebu vytvořit posílenou spolupráci mezi sekretariátem Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, Světovou celní organizací a případně i dalšími subjekty; PŘIPOMÍNAJÍCE článek 15 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, v němž smluvní strany mimo jiné uznávají, že odstranění všech forem nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, včetně pašování a nezákonné výroby, je nezbytnou složkou kontroly tabáku; BEROUCE v úvahu, že tento protokol nemá řešit otázky týkající se práv duševního vlastnictví; a PŘESVĚDČENY, že doplnění Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku komplexním protokolem poskytne silný a účinný prostředek k boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky a jeho závažným důsledkům, SE DOHODLY TAKTO: ČÁST I ÚVOD Článek 1 Použití pojmů 1. „Zprostředkováním“ se rozumí zastupování jiných osob při sjednávání smluv, nákupu či prodeje za poplatek či provizi. 2. „Cigaretou“ se rozumí rulička řezaného tabáku ke kouření zabalená do cigaretového papíru. Tento pojem se nevztahuje na regionální výrobky, například bidis, ang hoon nebo jiné obdobné výrobky, které mohou být zabaleny do papíru nebo listů. Pro účely článku 8 zahrnuje pojem „cigareta“ také jemně řezaný tabák k ručnímu balení cigaret. 3. „Konfiskací“, která podle okolností zahrnuje i propadnutí, se rozumí trvalé odnětí majetku rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu 4. „Sledovanou dodávkou“ se rozumí metoda spočívající v tom, že je nezákonným či podezřelým zásilkám umožněno opustit území jednoho či více států, přes toto území projet nebo na ně vstoupit, a to s vědomím a pod dohledem příslušných orgánů těchto států za účelem vyšetřování trestného činutrestného činu a určení totožnosti osob, které se na spáchání trestného činutrestného činu podílejí. 5. „Svobodným pásmem“ se rozumí území smluvní strany, v němž se veškeré zboží zpravidla považuje, pokud jde o dovozní cla a daně, za zboží mimo celní území. 6. „Nezákonným obchodem“ se rozumí jakákoli praktika či jednání zakázané právními předpisy, které se týkají výroby, přepravy, převzetí, držení, distribuce, prodeje nebo koupě, včetně jakýchkoli praktik nebo jednání se záměrem usnadnit takovou činnost. 7. „Licencí“ se rozumí povolení vydané příslušným orgánem poté, co mu byla předložena potřebná žádost nebo jiná dokumentace. 8. a) „Výrobním zařízením“ se rozumí strojní zařízení, které je navrženo nebo uzpůsobeno tak, aby bylo používáno výhradně pro výrobu tabákových výrobků, a tvoří nedílnou součást výrobního procesu (1). b) „Jakoukoli částí takového zařízení“ se v souvislosti s výrobním zařízením rozumí každá identifikovatelná část, která se používá výlučně ve výrobním zařízení sloužícím k výrobě tabákových výrobků. 9. „Smluvní stranou“ se rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud ze souvislostí nevyplývá, že je tomu jinak. 10. „Osobními údaji“ se rozumějí veškeré informace o identifikované či identifikovatelné fyzické osobě. 11. „Regionální organizací pro hospodářskou integraci“ se rozumí organizace, která je tvořena několika svrchovanými státy a na niž tyto členské státy přenesly své pravomoci v řadě oblastí, včetně oprávnění za své členské státy v těchto oblastech závazně rozhodovat (2). 12. „Dodavatelský řetězec“ zahrnuje výrobu tabákových výrobků a výrobního zařízení i dovoz a vývoz tabákových výrobků a výrobního zařízení a může být případně rozšířen o jednu či více z následujících činností, pokud se tak smluvní strana rozhodne: a) maloobchod s tabákovými výrobky; b) pěstování tabáku, s výjimkou tradičních malých pěstitelů, zemědělců a producentů; c) přeprava komerčních množství tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; a d) velkoobchod s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, zprostředkování, skladování či distribuce tabáku a tabákových výrobků nebo výrobního zařízení. 13. „Tabákovými výrobky“ se rozumějí výrobky zcela nebo částečně vytvořené z listů tabáku jako suroviny, které jsou vyrobeny pro účely kouření, sání, žvýkání nebo šňupání. 14. „Sledováním a vyhledáváním“ se rozumí systematické monitorování a zpětné určení trasy či pohybu zboží v dodavatelském řetězci, jak stanoví článek 8, které provádějí příslušné orgány či jiná osoba jednající jejich jménem. Článek 2 Vztah mezi tímto protokolem a jinými dohodami a právními nástroji 1. Ustanovení Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, která se vztahují na její protokoly, se vztahují i na tento protokol. 2. Smluvní strany, které uzavřely typy dohod uvedených v článku 2 Rámcové dohody Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, informují o těchto dohodách prostřednictvím sekretariátu Úmluvy zasedání smluvních stran. 3. Tímto protokolem nejsou dotčena práva a závazky jakékoli ze smluvních stran vyplývající z jiné mezinárodní úmluvy, smlouvy či mezinárodní dohody, které pro tuto stranu platí, jež považuje za vhodnější pro odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky. 4. Tímto protokolem nejsou dotčena jiná práva, závazky a povinnosti smluvních stran vyplývající z mezinárodního práva, včetně Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Článek 3 Cíl Cílem tohoto protokolu je odstranit všechny formy nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, a to v souladu s podmínkami článku 15 Rámcové dohody Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. ČÁST II OBECNÉ ZÁVAZKY Článek 4 Obecné závazky 1. Kromě ustanovení článku 5 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku smluvní strany: a) přijmou a provedou účinná opatření ke kontrole či regulaci dodavatelského řetězce se zbožím, na které se vztahuje tento protokol, aby předcházely nezákonnému obchodu s tímto zbožím, odrazovaly od něj, odhalovaly jej, vyšetřovaly jej a stíhaly, a za tímto účelem spolu navzájem spolupracují; b) přijmou všechna nezbytná opatření v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, aby zvýšily účinnost svých příslušných orgánů a služeb včetně celních a policejních orgánů, které jsou odpovědné za prevenci všech forem nezákonného obchodu se zbožím, na které se vztahuje tento protokol, za odrazování od takového obchodu, jeho odhalování, vyšetřování, stíhání a odstranění; c) přijmou účinná opatření k usnadnění či získání technické pomoci a finanční podpory, budování kapacity a mezinárodní spolupráci, aby dosáhly cílů tohoto protokolu a zaručily, že příslušné orgány mají k dispozici informace, jež mají být na základě tohoto protokolu vyměněny, a zaručily výměnu těchto informací s příslušnými orgány; d) úzce navzájem spolupracují v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy, aby zvýšily účinnost vnitrostátních opatření k vynucování práva v boji proti protiprávnímu jednání včetně trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14 tohoto protokolu; e) podle potřeby spolupracují a komunikují s příslušnými regionálními a mezinárodními mezivládními organizacemi v rámci bezpečné (3) výměny informací, na kterou se vztahuje tento protokol, aby podpořily účinné provádění tohoto protokolu; a f) v rámci možností a zdrojů, které mají k dispozici, spolupracují, aby získaly finanční zdroje pro účinné provádění tohoto protokolu, a to prostřednictvím dvoustranných a vícestranných mechanismů financování. 2. Při plnění závazků podle tohoto protokolu smluvní strany zaručí nejvyšší možnou transparentnost při veškerých možných interakcích s tabákovým průmyslem. Článek 5 Ochrana osobních údajů Při provádění tohoto protokolu smluvní strany v souladu s vnitrostátními právními předpisy chrání osobní údaje osob bez ohledu na jejich státní příslušnost či místo pobytu, a to s přihlédnutím k mezinárodním normám v oblasti ochrany osobních údajů. ČÁST III KONTROLA DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE Článek 6 Licence, rovnocenné povolení nebo kontrolní systém 1. Za účelem dosažení cílů Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a výrobním zařízením, každá ze smluvních stran zakáže, aby fyzické či právnické osoby provozovaly kteroukoli z následujících činností, pokud jim k tomu příslušný orgán v souladu s vnitrostátními právními předpisy neudělil licenci nebo rovnocenné povolení (dále jen „licence“) nebo nezavedl kontrolní systém: a) výroba tabákových výrobků a výrobního zařízení; a b) dovoz a vývoz tabákových výrobků a výrobního zařízení. 2. V rozsahu, který považuje za odpovídající, a v případě, že následující činnosti nejsou zakázány vnitrostátními právními předpisy, usiluje každá smluvní strana o to, aby byly udělovány licence fyzickým či právnickým osobám, které se zabývají: a) maloobchodem s tabákovými výrobky; b) pěstováním tabáku, s výjimkou tradičních malých pěstitelů, zemědělců a producentů; c) přepravou komerčních množství tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; a d) velkoobchodem s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, zprostředkováním, skladováním či distribucí tabáku a tabákových výrobků nebo výrobního zařízení. 3. S cílem zajistit účinný systém udělování licencí každá ze smluvních stran: a) zřídí či jmenuje příslušný orgán nebo orgány, aby vydávaly, obnovovaly, pozastavovaly, odebíraly nebo rušily licence v souladu s ustanoveními tohoto protokolu a svými vnitrostátními právními předpisy za účelem provádění činností uvedených v odstavci 1; b) vyžaduje, aby každá žádost o licenci obsahovala všechny požadované informace o žadateli, které budou případně zahrnovat: i) je-li žadatel fyzická osoba, informace o jeho totožnosti včetně celého jména, obchodního názvu, obchodního registračního čísla (pokud existuje), příslušných daňových identifikačních čísel (pokud existují) a jakýchkoli jiných informací umožňujících určit totožnost; ii) je-li žadatel právnická osoba, informace o jeho totožnosti včetně celého oficiálního názvu, obchodního názvu, obchodního registračního čísla, data a místa založení, adresy sídla a hlavního místa podnikání, příslušných daňových identifikačních čísel, kopií stanov nebo rovnocenných dokumentů, informací o firemních pobočkách, jmen jejích ředitelů a určených právních zástupců a jakýchkoli jiných informací umožňujících určit totožnost; iii) přesnou polohu výrobní jednotky (jednotek), skladu a výrobní kapacitu podniku provozovaného žadatelem; iv) podrobné údaje o tabákových výrobcích a výrobním zařízení, na které se žádost vztahuje, například popis výrobku, název, zapsanou obchodní známku, pokud existuje, vnější úpravu, značku, model nebo výrobce a sériové číslo výrobního zařízení; v) popis místa, v němž bude výrobní zařízení instalováno a používáno; vi) doklady nebo prohlášení týkající se záznamů v rejstříku trestů; vii) úplnou identifikaci bankovních účtů, které mají být použity při příslušných transakcích, a další důležité platební údaje; a viii) popis zamýšleného použití a plánovaného trhu, na němž mají být tabákové výrobky prodávány, přičemž je věnována zvláštní pozornost tomu, aby se zaručilo, že je výroba či nabídka tabákových výrobků úměrná rozumně předpokládané poptávce; c) ve vhodných případech monitoruje a shromažďuje licenční poplatky, které lze vybírat, a zváží jejich použití k účinné správě a vynucování systému udělování licencí nebo k ochraně veřejného zdraví či jiné související činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy; d) přijme odpovídající opatření, aby předešla neoprávněným či podvodným postupům při provozování systému udělování licencí, takové postupy odhalila a vyšetřila; e) ve vhodných případech přijme opatření, například pravidelný přezkum, obnovování licencí, jejich inspekci či audit; f) ve vhodných případech určí časový rámec pro vypršení platnosti licencí a následné opětovné podání potřebných žádostí nebo aktualizaci informací v žádostech; g) uloží všem fyzickým nebo právnickým osobám, jimž byla udělena licence, povinnost předem informovat příslušný orgán o změně místa podnikání nebo o významné změně informací týkajících se činností, na něž se vztahuje licence; h) uloží všem fyzickým nebo právnickým osobám, jimž byla udělena licence, povinnost informovat příslušný orgán o nabytí či vyřazení výrobního zařízení, aby mohl tento orgán přijmout odpovídající kroky; a i) zaručí, že likvidace takového výrobního zařízení nebo jeho Části probíhá pod dozorem příslušného orgánu. 4. Každá smluvní strana zaručí, že nedojde k přidělení nebo převedení licence, aniž by navržený držitel licence obdržel příslušné informace obsažené v odstavci 3 a aniž by to předem schválil příslušný orgán. 5. Pět let po vstupu tohoto protokolu v platnost zasedání smluvních stran na nejbližší schůzi zaručí, že je proveden výzkum opírající se o důkazy za účelem ověření, zda existují důležité vstupy, které mají zásadní význam pro výrobu tabákových výrobků, zda je lze identifikovat a podrobit účinnému kontrolnímu mechanismu. Na základě tohoto výzkumu zasedání smluvních stran zváží vhodné kroky. Článek 7 Náležitá péče 1. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a cíli Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku vyžaduje, aby všechny fyzické a právnické osoby zapojené do dodavatelského řetězce s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením: a) před zahájením a v průběhu obchodního vztahu postupovaly s náležitou péčí; b) monitorovaly prodej zákazníkům, aby zaručily, že jsou množství úměrná poptávce po takovýchto výrobcích na trhu, kde mají být prodány nebo použity; a c) poskytovaly příslušným orgánům veškeré důkazy v případě, že zákazník provozuje činnosti, které jsou v rozporu s jeho závazky podle tohoto protokolu. 2. Náležitá péče podle odstavce 1 v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvní strany a cíli Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku případně zahrnuje mimo jiné požadavky na identifikaci zákazníka, například pokud jde o získání a aktualizaci těchto informací: a) informací umožňujících stanovit, že fyzická nebo právnická osoba vlastní licenci v souladu s článkem 6; b) je-li zákazník fyzická osoba, informací o její totožnosti včetně celého jména, obchodního názvu, obchodního registračního čísla (pokud existuje), daňových identifikačních čísel (pokud existují) a ověření její oficiální identifikace; c) je-li zákazník právnická osoba, informací o její totožnosti včetně celého oficiálního názvu, obchodního názvu, obchodního registračního čísla, data a místa založení, adresy sídla a hlavního místa podnikání, příslušných daňových identifikačních čísel, kopií stanov nebo rovnocenných dokumentů, informací o firemních pobočkách, jmen jejích ředitelů a určených právních zástupců a ověření její oficiální identifikace; d) popisu zamýšleného použití a trhu, na němž mají být tabák, tabákové výrobky nebo výrobní zařízení prodány; a e) popisu místa, v němž bude výrobní zařízení instalováno a používáno. 3. Náležitá péče podle odstavce 1 může zahrnovat požadavky na identifikaci zákazníka, například pokud jde o získání a aktualizaci informací týkajících se: a) dokumentace nebo prohlášení týkajících se záznamů v rejstříku trestů; a b) identifikace bankovních účtů, které mají být použity při transakcích. 4. Na základě informací poskytnutých podle odst. 1 písm. c) přijme každá smluvní strana veškerá nezbytná opatření, aby zaručila plnění závazků vyplývajících z tohoto protokolu, což může zahrnovat také požadavek, aby byl zákazník spadající pod pravomoc smluvní strany vnitrostátním právem označen jako zablokovaný zákazník. Článek 8 Sledování a vyhledávání 1. Pro účely dalšího zabezpečení dodavatelského řetězce a s cílem pomoci při vyšetřování nezákonného obchodu s tabákovými výrobky smluvní strany souhlasí s tím, že do pěti let od vstupu tohoto protokolu v platnost zřídí globální systém pro sledování a vyhledávání, který bude tvořen vnitrostátními nebo regionálními systémy pro sledování a vyhledávání a globálním kontaktním místem pro sdílení informací, které se bude nacházet v sekretariátu Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a bude přístupné všem smluvním stranám, což jim umožní předkládat dotazy a získat náležité informace. 2. Každá smluvní strana zřídí v souladu s tímto článkem systém pro sledování a vyhledávání řízený touto stranou pro veškeré tabákové výrobky, které jsou vyráběny na jejím území nebo na její území dováženy, a to s ohledem na její vlastní vnitrostátní či regionální specifické potřeby a dostupné osvědčené postupy. 3. Aby bylo možné provádět účinné sledování a vyhledávání, bude každá smluvní strana vyžadovat, aby byla na všech jednotlivých krabičkách a baleních a na vnějších obalech cigaret nejpozději do pěti let a na jednotlivých krabičkách a baleních a na vnějších obalech ostatních tabákových výrobků nejpozději do deseti let od okamžiku, kdy tento protokol vstoupil pro danou smluvní stranu v platnost, umístěna jedinečná, bezpečná a neodstranitelná identifikační označení (dále jen „jedinečná identifikační označení“), například kódy nebo kolky, nebo aby taková označení tvořila součást všech takovýchto jednotlivých krabiček, balení a vnějších obalů. 4.1 Pro účely odstavce 3 bude každá smluvní strana jako součást globálního systému pro sledování a vyhledávání vyžadovat, aby byly buď přímo, nebo prostřednictvím odkazu k dispozici následující informace, které stranám pomohou určit původ tabákových výrobků, popřípadě místo odklonění, a sledovat a kontrolovat pohyb tabákových výrobků a jejich právní status: a) datum a místo výroby; b) výrobní zařízení; c) stroj použitý k výrobě tabákových výrobků; d) výrobní směna nebo čas výroby; e) jméno, faktura, číslo objednávky a platební záznamy prvního zákazníka, který není spřízněn s výrobcem; f) zamýšlený trh pro maloobchodní prodej; g) popis výrobku; h) informace o skladování a přepravě; i) totožnost všech následných známých kupujících; a j) plánovaná trasa zásilky, datum odeslání, místo určení zásilky, místo odeslání a adresát. 4.2 Informace uvedené v písmenech a), b), g) a, jsou-li k dispozici, v písmenu f) tvoří součást jedinečných identifikačních označení. 4.3 Nejsou-li informace uvedené v písmenu f) v době označení k dispozici, smluvní strany vyžadují, aby tyto informace byly uvedeny v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. 5. Každá smluvní strana ve lhůtách stanovených v tomto článku vyžaduje, aby byly při výrobě nebo při prvním odeslání výrobcem nebo při dovozu na území této strany zaznamenány informace uvedené v odstavci 4. 6. Každá smluvní strana zaručí, že informace zaznamenané podle odstavce 5 jsou dané smluvní straně k dispozici prostřednictvím internetového odkazu s jedinečným identifikačním označením požadovaným podle odstavců 3 a 4. 7. Každá smluvní strana zaručí, že informace zaznamenané v souladu s odstavcem 5, jakož i jedinečná identifikační označení, díky nimž jsou tyto informace přístupné v souladu s odstavcem 6, jsou uvedeny ve formátu stanoveném nebo povoleném touto stranou a jejími příslušnými orgány. 8. Každá smluvní strana zaručí, že informace zaznamenané podle odstavce 5 jsou na žádost v souladu s odstavcem 9 přístupné globálnímu kontaktnímu místu pro sdílení informací, a to prostřednictvím standardního elektronického zabezpečeného rozhraní s jejím vnitrostátním nebo regionálním centrálním místem. Globální kontaktní místo pro sdílení informací sestaví seznam příslušných orgánů smluvních stran a poskytne tento seznam všem smluvním stranám k dispozici. 9. Každá smluvní strana nebo příslušný orgán: a) musí mít včas přístup k informacím uvedeným v odstavci v odstavci 4, a to na základě dotazu předloženého globálnímu kontaktnímu místu pro sdílení informací; b) požádá o takové informace pouze v případě, že je to nezbytné pro odhalení či vyšetření nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; c) nezadržuje bezdůvodně informace; d) odpoví na žádosti o informace v souvislosti s odstavcem 4 v souladu se svými vnitrostátními předpisy; a e) chrání veškeré vyměňované informace a považuje je na základě vzájemné dohody za důvěrné. 10. Každá smluvní strana vyžaduje další rozvoj a rozšíření oblasti působnosti příslušného systému pro sledování a vyhledávání až do okamžiku, kdy jsou uhrazeny všechny poplatky a náležité daně a případně splněny všechny ostatní závazky v okamžiku výroby, dovozu nebo propuštění z celního řízení či kontroly spotřební daně. 11. Na základě vzájemné dohody smluvní strany spolupracují jak navzájem, tak s příslušnými mezinárodními organizacemi při sdílení a vývoji osvědčených postupů pro systémy pro sledování a vyhledávání, a to včetně: a) usnadňování vývoje, předávání a získávání zdokonalené technologie pro sledování a vyhledávání včetně znalostí, dovedností, kapacity a odborných poznatků; b) podpory pro programy školení a budování kapacity pro smluvní strany, které takovou potřebu dají najevo; a c) dalšího rozvoje technologie pro označování a skenování jednotlivých krabiček a balíčků tabákových výrobků s cílem zpřístupnit informace uvedené v odstavci 4. 12. Závazky smluvní strany nesmí být prováděny tabákovým průmyslem ani nesmí být na tento průmysl přenášeny. 13. Každá smluvní strana zaručí, že její příslušné orgány při účasti v systému pro sledování a vyhledávání jsou s tabákovým průmyslem a se subjekty, které zastupují zájmy tabákového průmyslu, ve styku pouze v míře, která je nezbytně nutná pro provádění tohoto článku. 14. Každá smluvní strana může od tabákového průmyslu vyžadovat, aby nesl veškeré náklady, které souvisejí ze závazky dané strany podle tohoto článku. Článek 9 Vedení záznamů 1. Každá smluvní strana podle okolností vyžaduje, aby všechny fyzické a právnické osoby zapojené do dodavatelského řetězce s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením vedly úplné a přesné záznamy o všech relevantních transakcích. Tyto záznamy musí umožňovat úplnou identifikaci materiálů použitých při výrobě jejich tabákových výrobků. 2. Každá smluvní strana vyžaduje podle okolností od osob, jimž byla udělena licence v souladu s článkem 6, aby na základě žádosti poskytly příslušným orgánům tyto informace: a) obecné informace o objemech trhu, tendencích a prognózách a další relevantní informace; a b) informace o množství tabákových výrobků a výrobního zařízení ve vlastnictví držitele licence, v jeho péči či pod jeho kontrolou, které je k datu žádosti uloženo ve skladě, daňovém skladě a celním skladě v režimu tranzitu nebo překládky nebo režimu s podmíněným osvobozením od daně. 3. Pokud jde o tabákové výrobky a výrobní zařízení prodávané či vyráběné na území smluvní strany pro vývoz nebo tabákové výrobky a výrobní zařízení, které jsou na území smluvní strany přepravovány v režimu s podmíněným osvobozením od daně v rámci tranzitu či překládky, každá ze smluvních stran bude podle okolností vyžadovat, aby osoba, které byla udělena licence podle článku 6, na žádost příslušným orgánům v zemi odeslání poskytla v okamžiku odeslání z působnosti jejich kontroly tyto informace (elektronicky, je-li k dispozici infrastruktura): a) datum odeslání z posledního místa fyzické kontroly výrobků; b) podrobnosti o odeslaném výrobku (včetně značky, množství, skladu); c) plánované trasy zásilky a místo určení; d) totožnost fyzické či právnické osoby (osob), jimž jsou výrobky zasílány; e) způsob přepravy včetně totožnosti přepravce; f) očekávané datum příjezdu zásilky do plánovaného místa určení; a g) plánovaný trh maloobchodního prodeje či využití. 4. Je-li to vhodné, vyžaduje každá smluvní strana od maloobchodníků a pěstitelů tabáku s výjimkou tradičních pěstitelů, kteří tabák nepěstují pro komerční účely, aby vedli úplné a přesné záznamy o všech relevantních transakcích, jichž se účastní, a to v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy. 5. Pro účely provádění odstavce 1 přijme každá smluvní strana účinná legislativní, prováděcí, správní nebo jiná opatření vyžadující, aby všechny záznamy byly: a) vedeny po dobu alespoň čtyř let; b) k dispozici příslušným orgánům; a c) vedeny ve formátu požadovaném příslušnými orgány. 6. Každá smluvní strana podle okolností a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zřídí systém, který jí umožní sdílet s jinými smluvními stranami podrobnosti obsažené ve všech záznamech vedených v souladu s tímto článkem. 7. Smluvní strany se snaží spolupracovat jak navzájem, tak s příslušnými mezinárodními organizacemi při postupném sdílení a vývoji zdokonalených systémů pro vedení záznamů. Článek 10 Bezpečnostní a preventivní opatření 1. Každá smluvní strana ve vhodných případech a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a cíli Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku vyžaduje, aby všechny fyzické a právnické osoby, na které se vztahuje článek 6, přijaly nezbytná opatření, aby předcházely odklonu tabákových výrobků do kanálů nezákonného obchodu, a to mimo jiné včetně: a) podávání zpráv příslušným orgánům o: i) přeshraničním převádění hotovosti v částkách stanovených vnitrostátními právními předpisy či přeshraničních platbách v naturáliích; a ii) všech „podezřelých transakcích“; a b) dodávání tabákových výrobků nebo výrobního zařízení pouze v množstvích, která jsou úměrná poptávce po takovýchto výrobcích na plánovaném trhu maloobchodního prodeje nebo využití. 2. Každá smluvní strana ve vhodných případech a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a cíli Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku vyžaduje, aby platby za transakce prováděné fyzickými a právnickými osobami, na které se vztahuje článek 6, byly povoleny pouze v měně a ve stejné výši, jako je částka uvedená na faktuře, a pouze legálními způsoby platby z finančních ústavů nacházejících se na území plánovaného trhu, a aby nebyly prováděny prostřednictvím žádného jiného alternativního systému úhrad. 3. Smluvní strana může vyžadovat, aby platby prováděné fyzickými nebo právnickými osobami, na které se vztahuje článek 6, za materiály použité k výrobě tabákových výrobků v její jurisdikci byly povoleny pouze v měně a ve stejné výši, jako je částka uvedená na faktuře, a pouze legálními způsoby platby z finančních ústavů nacházejících se na území plánovaného trhu, a aby nebyly prováděny prostřednictvím žádného jiného alternativního systému úhrad. 4. Každá smluvní strana zajistí, že jakékoli obcházení požadavků podle tohoto článku bude podléhat vhodným trestním, občanskoprávním nebo správním řízením a účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, ve vhodných případech včetně pozastavení či odebrání licence. Článek 11 Prodej přes internet, telekomunikace a jiné vyvíjející se technologie 1. Každá smluvní strana vyžaduje, aby všechny právnické a fyzické osoby podílející se v souvislosti s prodejem tabákových výrobků na jakékoliv transakci, která probíhá přes internet, pomocí telekomunikačních či jiných vyvíjejících se technologií, dodržovaly všechny povinnosti, vyplývající z tohoto protokolu. 2. Každá smluvní strana zváží, zda nezakáže maloobchodní prodej tabákových výrobků přes internet, pomocí telekomunikačních či jiných vyvíjejících se technologií. Článek 12 Svobodná pásma a mezinárodní tranzit 1. Do tří let od okamžiku, kdy tento protokol pro ni vstoupí v platnost, provede každá smluvní strana účinné kontroly veškeré výroby a transakcí tabáku a tabákových výrobků ve svobodných pásmech, přičemž použije všechna náležitá opatření stanovená tímto protokolem. 2. Dále je zakázáno směšovat tabákové výrobky s jinými výrobky v jediném kontejneru nebo jakékoli jiné obdobné přepravní jednotce v okamžiku výstupu ze svobodného pásma. 3. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přijme a uplatňuje kontrolní a ověřovací opatření týkající se mezinárodního tranzitu a překládky tabákových výrobků a výrobního zařízení na jejím území, a to v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, aby předcházela nezákonnému obchodu s těmito výrobky. Článek 13 Bezcelní prodej 1. Každá smluvní strana provádí účinná opatření, aby bezcelní prodej podrobila všem příslušným ustanovením tohoto protokolu, přičemž zohlední článek 6 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. 2. Nejpozději do pěti let od vstupu tohoto protokolu v platnost zaručí zasedání smluvních stran na své nejbližším schůzi, že bude proveden výzkum opírající se o důkazy s cílem určit rozsah nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v souvislosti s bezcelním prodejem těchto výrobků. Na základě tohoto výzkumu zasedání smluvních stran zváží další vhodné kroky. ČÁST IV PORUŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Článek 14 Protiprávní jednání včetně trestných činů 1. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svých vnitrostátních právních předpisů přijme legislativní a jiná opatření nezbytná k tomu, aby všechny následující případy jednání byly podle jejího vnitrostátního práva označeny za protiprávní jednání: a) výroba tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, velkoobchod s nimi, jejich zprostředkování, prodej, přeprava, distribuce, skladování, odesílání, dovoz nebo vývoz v rozporu s ustanoveními tohoto protokolu; b) i) výroba tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, velkoobchod s nimi, jejich zprostředkování, prodej, přeprava, distribuce, skladování, odesílání, dovoz nebo vývoz bez uhrazení platných cel, daní či jiných poplatků nebo bez příslušných daňových kolků, jedinečných identifikačních označení či jiných požadovaných označení nebo štítků; ii) jakékoli jiné případy pašování či pokusu o pašování tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, na které se nevztahuje písm. b) bod i); c) i) jakékoli jiné formy nezákonné výroby tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení nebo balení tabáku s padělanými daňovými kolky, jedinečnými identifikačními označeními nebo jinými požadovanými označeními či štítky; ii) velkoobchod s nezákonně vyrobeným tabákem, nezákonně vyrobenými tabákovými výrobky, výrobky s padělanými kolky nebo jinými požadovanými označeními či štítky nebo nezákonně vyrobenými výrobními zařízeními, jejich zprostředkování, prodej, přeprava, distribuce, skladování, odesílání, dovoz nebo vývoz; d) směšování tabákových výrobků s jinými výrobky během postupu v dodavatelském řetězci pro účely zatajení tabákových výrobků či jejich vydávání za jiné výrobky; e) směšování tabákových výrobků s jinými výrobky v rozporu s čl. 12 odst. 2 tohoto protokolu; f) používání způsobů prodeje tabákových výrobků přes internet, pomocí telekomunikačních či jiných vyvíjejících se technologií v rozporu s tímto protokolem; g) případy, kdy osoba, jíž byla udělena licence v souladu s článkem 6, získá tabák, tabákové výrobky nebo výrobní zařízení od osoby, která by měla být držitelem licence v souladu s článkem 6, držitelem této licence však není; h) případy, kdy je úředníkovi veřejné správy nebo oprávněnému úředníkovi bráněno ve výkonu povinností v souvislosti s prevencí nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, odrazováním od takového obchodu, jeho odhalováním, vyšetřováním nebo odstraněním; i) i) případy, kdy je úředníkovi veřejné správy nebo pověřenému úředníkovi při výkonu povinností v souvislosti s prevencí nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, odrazováním od takového obchodu, jeho odhalováním, vyšetřováním nebo odstraněním poskytnuto důležité prohlášení, které je nepravdivé, zavádějící nebo neúplné nebo neobsahuje požadované informace, není-li to v rozporu s právem na ochranu před vypovídáním či jednáním ve vlastní neprospěch; ii) případy, kdy je na úředních formulářích učiněno zavádějící prohlášení o popisu, množství nebo hodnotě tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení nebo o jiných informacích stanovených v protokolu, a to s cílem: a) vyhnout se platbě příslušných cel, daní či jiných poplatků nebo b) ovlivnit kontrolní opatření pro prevenci nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, odrazování od takového obchodu, jeho odhalování, vyšetřování nebo odstranění; iii) případy, kdy nejsou vypracovány či vedeny záznamy, na něž se vztahuje tento protokol, nebo jsou vedeny záznamy nepravdivé; a j) praní výnosů z protiprávního jednání označeného jako trestný čintrestný čin podle odstavce 2. 2. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svých vnitrostátních právních předpisů určí, jaké protiprávní jednání vymezené v odstavci 1 nebo jiné jednání v souvislosti s nezákonným obchodem s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením v rozporu s ustanoveními tohoto protokolu představuje trestný čintrestný čin, a přijme legislativní a jiná opatření nutná k tomu, aby takové určení řádně provedla. 3. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu tohoto protokolu, jaké protiprávní jednání vymezené v odstavcích 1 a 2 označila za trestný čintrestný čin v souladu s odstavcem 2, a poskytne sekretariátu kopie nebo popis svých právních předpisů, na jejichž základě provedla odstavec 2, a všechny následné změny těchto právních předpisů. 4. Za účelem posílení mezinárodní spolupráce v boji proti trestným činůmtrestným činům, které souvisejí s nezákonným obchodem s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, se smluvní strany vybízejí, aby přezkoumaly své vnitrostátní právní předpisy týkající se praní peněz, vzájemné právní pomoci a vydávání, a to s ohledem na příslušné mezinárodní úmluvy, jichž jsou smluvními stranami, s cílem zaručit, že uvedené předpisy zajišťují účinné vynucování ustanovení tohoto protokolu. Článek 15 Odpovědnost právnických osob 1. Každá smluvní strana přijme v souladu se svými právními zásadami opatření nezbytná ke stanovení odpovědnosti právnických osob za protiprávní jednání včetně trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14 tohoto protokolu. 2. V souladu s právními zásadami každé smluvní strany může být odpovědnost právnických osob trestní, občanskoprávní nebo správní. 3. Touto odpovědností není dotčena odpovědnost fyzických osob, které se podílely na protiprávním jednání nebo spáchaly trestné činytrestné činy stanovené v souladu s vnitrostátními právními předpisy a článkem 14 tohoto protokolu. Článek 16 Stíhání a sankce 1. Každá smluvní strana přijme v souladu se svými vnitrostátními předpisy opatření nezbytná k tomu, aby byly fyzickým a právnickým osobám, které nesou odpovědnost za protiprávní jednání včetně trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14, uloženy účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce či sankce jiné povahy včetně sankcí peněžních. 2. Každá smluvní strana bude usilovat o to, aby diskreční pravomoc v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy týkajícími se stíhání osob za protiprávní jednání včetně trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14 byla vykonávána s cílem maximalizovat účinnost opatření k vynucování práva v souvislosti s takovým protiprávním jednáním včetně trestných činůtrestných činů, přičemž se náležitě zohlední potřeba odrazovat od páchání takového protiprávního jednání včetně trestných činůtrestných činů. 3. Tímto protokolem není dotčena zásada, že popis protiprávního jednání včetně trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s tímto protokolem a použitelných způsobů právní ochrany nebo jiných právních zásad, jimiž se kontroluje zákonnost jednání, je vyhrazen vnitrostátním právním předpisům dané smluvní strany a že takové protiprávní jednání včetně trestných činůtrestných činů je stíháno a postihováno v souladu s těmito právními předpisy. Článek 17 Poplatky související se zabavením výrobků Smluvní strany by měly v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zvážit, zda přijmou případná legislativní a jiná opatření nezbytná k tomu, aby mohly příslušné orgány vybírat od producenta, výrobce, distributora, dovozce nebo vývozce zabaveného tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení poplatky úměrné ušlým daním a clům. Článek 18 Likvidace nebo zničení Všechen zabavený tabák, tabákové výrobky a výrobní zařízení se zničí metodou, která je v co největší míře šetrná k životnímu prostředí, nebo se zlikviduje v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Článek 19 Zvláštní vyšetřovací metody 1. Pokud to povolují základní zásady jejího vnitrostátního právního systému, každá smluvní strana v rámci možností a za podmínek předepsaných vnitrostátními právními předpisy přijme nezbytná opatření, aby svým příslušným orgánům umožnila odpovídajícím způsobem využívat sledované dodávky, a považuje-li to za vhodné, další zvláštní vyšetřovací metody, například elektronické či jiné formy sledování a utajené operace, jejichž prostřednictvím by na jejím území příslušné orgány mohly účinně bojovat proti nezákonnému obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením. 2. Pro účely vyšetřování trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14 se smluvní strany vybízejí k tomu, aby v nezbytných případech uzavíraly vhodné dvoustranné či vícestranné dohody nebo ujednání o použití metod uvedených v odstavci 1 v rámci spolupráce na mezinárodní úrovni. 3. Není-li uzavřena dohoda nebo ujednání uvedené v odstavci 2, učiní se v jednotlivých případech rozhodnutí o použití zvláštních vyšetřovacích metod na mezinárodní úrovni v závislosti na konkrétním případu, a je-li to nutné, může toto rozhodnutí zohledňovat finanční ujednání týkající se výkonu pravomocí dotčenými smluvními stranami. 4. Smluvní strany uznávají význam a nutnost mezinárodní spolupráce a pomoci v této oblasti a spolupracují jak navzájem, tak s mezinárodními organizacemi při rozvíjení kapacity umožňující dosáhnout cílů tohoto článku. ČÁST V MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Článek 20 Sdílení obecných informací 1. Pro účely dosažení cílů tohoto protokolu smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vykazují v rámci nástroje pro podávání zpráv Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku relevantní informace, a to ve vhodných případech mimo jiné například o těchto záležitostech: a) v souhrnné podobě o podrobnostech týkajících se zabavení tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, o množství a hodnotě zabaveného zboží, popisech výrobků, datech a místech výroby; a o krácených daních; b) o dovozu, vývozu, tranzitu, prodeji výrobků, za něž byla zaplacena daň, avšak nepodléhají clu, a množství nebo hodnotě výroby tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; c) o tendencích, metodách zatajování a postupech používaných při nezákonném obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením; a d) o všech dalších důležitých informacích podle dohody stran. 2. Smluvní strany spolupracují jak navzájem, tak s příslušnými mezinárodními organizacemi, na budování kapacit smluvních stran shromažďovat a vyměňovat si informace. 3. Smluvní strany považují zmíněné informace za důvěrné a určené pouze pro potřeby smluvních stran, pokud smluvní strana, která informace předává, neuvede jinak. Článek 21 Sdílení informací o vynucování 1. V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo příslušnými mezinárodními smlouvami si smluvní strany ve vhodných případech buď z vlastního podnětu, nebo na žádost některé smluvní strany, která řádně zdůvodní, proč jsou takové informace nezbytné pro odhalení a vyšetření nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, vyměňují tyto informace: a) záznamy o udělení licence dotčeným fyzickým či právnickým osobám; b) informace pro účely identifikace, sledování a stíhání fyzických nebo právnických osob podílejících se na nezákonném obchodě s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením; c) záznamy o vyšetřování a stíhání; d) záznamy o platbě za dovoz, vývoz či bezcelní prodej tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; a e) podrobnosti o zabavení tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení (případně včetně referenčních informací k případu, množství a hodnoty zabaveného zboží, popisu výrobku, zapojených subjektů, data a místa výroby) a o pracovních postupech (včetně způsobu přepravy, utajení, trasy a odhalení). 2. Informace obdržené od smluvních stran podle tohoto článku se použijí výlučně k dosažení cílů tohoto protokolu. Smluvní strany mohou stanovit, že takovéto informace nelze dále předávat bez souhlasu smluvní strany, která informace poskytla. Článek 22 Sdílení informací: důvěrnost a ochrana informací 1. Každá smluvní strana pověří příslušné vnitrostátní orgány, jimž jsou předávány údaje uvedené v článcích 20, 21 a 24, a prostřednictvím sekretariátu Úmluvy o tomto pověření uvědomí smluvní strany. 2. Výměna informací podle tohoto protokolu se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy o ochraně důvěrných informacídůvěrných informací a soukromí. Smluvní strany na základě vzájemné dohody chrání všechny důvěrné informacedůvěrné informace, které si vyměňují. Článek 23 Pomoc a spolupráce: odborná příprava, technická pomoc a spolupráce ve vědeckých, technických a technologických záležitostech 1. Smluvní strany spolupracují navzájem nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních a regionálních organizací při zajišťování odborné přípravy, poskytování technické pomoci a zprostředkování spolupráce ve vědeckých, technických a technologických záležitostech, aby na základě vzájemné dohody dosáhly cílů tohoto protokolu. Tato pomoc může zahrnovat předávání odborných znalostí nebo odpovídajících technologií v oblastech shromažďování informací, vynucování práva, sledování a vyhledávání, správy informací, ochrany osobních údajů, zákazu, elektronického dohledu, forenzní analýzy, vzájemné právní pomoci a vydávání. 2. Smluvní strany mohou ve vhodných případech uzavírat dvoustranné, vícestranné či jakékoli jiné dohody nebo ujednání podporující odbornou přípravu, technickou pomoc a spolupráci ve vědeckých, technických a technologických záležitostech, a to s ohledem na potřeby smluvních stran z řad rozvojových zemí a smluvních stran s tranzitivními ekonomikami. 3. Je-li to vhodné, smluvní strany spolupracují na vývoji a výzkumu možností identifikace přesného zeměpisného původu zabaveného tabáku a tabákových výrobků. Článek 24 Pomoc a spolupráce: vyšetřování a stíhání porušování právních předpisů 1. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy smluvní strany ve vhodných případech přijmou všechna nezbytná opatření, aby prostřednictvím vícestranných, regionálních nebo dvoustranných ujednání posílily spolupráci při prevenci, odhalování, vyšetřování, stíhání a postihování fyzických nebo právnických osob podílejících se na nezákonném obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením. 2. Každá smluvní strana zaručí, že správní a regulační orgány, orgány odpovědné za vynucování práva a jiné orgány zaměřené na boj proti nezákonnému obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením (včetně soudních orgánů, pokud to povolují vnitrostátní právní předpisy) spolupracují a vyměňují si relevantní informace, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy. Článek 25 Ochrana svrchovanosti 1. Smluvní strany plní své závazky podle tohoto protokolu způsobem, který je v souladu se zásadami svrchované rovnosti a územní celistvosti států a zásadou nevměšování se do vnitrostátních záležitostí jiných států. 2. Žádné ustanovení tohoto protokolu neopravňuje žádnou ze smluvních stran k tomu, aby na území jiného státu vykonávala pravomoci a funkce, které jsou vnitrostátními právními předpisy tohoto státu vyhrazeny výlučně orgánům tohoto státu. Článek 26 Trestněprávní pravomoci 1. Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření zakládající její pravomoc rozhodovat o trestných činechtrestných činech stanovených v souladu s článkem 14, pokud: a) je trestný čintrestný čin spáchán na území této smluvní strany; nebo b) je trestný čintrestný čin spáchán na palubě plavidla, které v době, kdy je trestný čintrestný čin spáchán, pluje pod vlajkou této smluvní strany, nebo letadla, které je v době, kdy je trestný čintrestný čin spáchán, registrováno podle právních předpisů této smluvní strany. 2. S výhradou článku 25 může smluvní strana stanovit, že má pravomoc rozhodovat o uvedených trestných činechtrestných činech, pokud: a) je trestný čintrestný čin spáchán proti této smluvní straně; b) je trestný čintrestný čin spáchán státním příslušníkem této smluvní strany nebo osobou bez státní příslušnosti, která má obvyklé místo pobytu na území této strany; nebo c) trestný čintrestný čin patří mezi činy stanovené v souladu s článkem 14 a je spáchán mimo území této smluvní strany s cílem spáchat na jejím území trestný čintrestný čin stanovený v souladu s článkem 14. 3. Pro účely článku 30 přijme každá smluvní strana nezbytná opatření zakládající její pravomoc rozhodovat o trestných činechtrestných činech stanovených v souladu s článkem 14, je-li domnělý pachatel přítomen na jejím území a smluvní strana tuto osobu nevydá výlučně proto, že je tato osoba jejím státním příslušníkem. 4. Každá smluvní strana může rovněž přijmout nezbytná opatření, zakládající její pravomoc rozhodovat o trestných činechtrestných činech stanovených v souladu s článkem 14, je-li domnělý pachatel přítomen na jejím území a strana jej nevydá. 5. Jestliže smluvní strana vykonávající svou pravomoc podle odstavce 1 nebo 2 byla informována nebo se jiným způsobem dozvěděla, že jedna či více jiných smluvních stran vedou vyšetřování, stíhání či soudní řízení v souvislosti s týmž jednáním, příslušné orgány těchto smluvních stran vedou podle potřeby konzultace, aby koordinovaly své kroky. 6. Aniž jsou dotčeny normy obecného mezinárodního práva, nevylučuje tento protokol výkon trestněprávních pravomocí jakékoli smluvní strany v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy. Článek 27 Spolupráce při vynucování práva 1. Každá smluvní strana v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy přijme účinná opatření nezbytná k tomu, aby: a) posílila a v nezbytném případě zřídila komunikační kanály mezi příslušnými orgány, agenturami a útvary, aby usnadnila bezpečnou a rychlou výměnu informací o všech aspektech trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14; b) zaručila účinnou spolupráci příslušných orgánů, agentur, celních a policejních agentur a jiných agentur odpovědných za vynucování práva; c) mohla spolupracovat s dalšími smluvními stranami při provádění šetření v konkrétních případech trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14, která se týkají: i) totožnosti, pobytu a činností osob podezřelých z účasti na trestných činechtrestných činech nebo místa, kde se zdržují jiné dotčené osoby; ii) pohybu výnosů z trestné činnosti nebo majetku, který je spácháním takových trestných činůtrestných činů získán; a iii) pohybu majetku, zařízení či jiných nástrojů trestné činnosti, které jsou při páchání takových trestných činůtrestných činů použity nebo je jejich použití plánováno; d) bylo možné ve vhodných případech poskytnout nezbytné položky nebo množství látek pro účely analýzy nebo vyšetřování; e) se usnadnila účinná koordinace jejích příslušných orgánů, agentur a útvarů a podpořila výměna pracovníků a jiných odborníků včetně vysílání styčných důstojníků v souladu s dvoustrannými dohodami či ujednáními dotčených stran; f) byla umožněna výměna informací s ostatními smluvními stranami o konkrétních prostředcích a metodách použitých fyzickými nebo právnickými osobami při páchání uvedených trestných činůtrestných činů včetně případných tras a dopravních prostředků a využití nepravé totožnosti, pozměněných či falešných dokladů nebo jiných prostředků k utajení jejich činností; a g) si mohla vyměňovat relevantní informace a koordinovala správní a jiná opatření, která jsou považována za vhodná pro účely včasné identifikace trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 14. 2. Pro větší efektivitu tohoto protokolu smluvní strany zváží, zda uzavřou dvoustranné či vícestranné dohody nebo ujednání o přímé spolupráci svých agentur pro vynucování práva, a v případě, že již tyto dohody či ujednání existují, zda je odpovídajícím způsobem pozmění. Pokud dotčené smluvní strany takovéto dohody či ujednání neuzavřely, mohou tento protokol považovat za základ pro vzájemnou spolupráci při vynucování práva v souvislosti s trestnými činytrestnými činy, na které se vztahuje tento protokol. Kdykoli je to vhodné, smluvní strany v plném rozsahu využívají dohody či ujednání včetně mezinárodních nebo regionálních organizací, aby posílily spolupráci svých agentur pro vynucování práva. 3. Smluvní strany usilují v rámci svých možností o spolupráci, aby mohly reagovat na nadnárodní nezákonný obchod s tabákovými výrobky, ke kterému dochází za použití moderní technologie. Článek 28 Vzájemná správní pomoc V souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy si smluvní strany navzájem poskytují informace, a to buď na základě žádosti, nebo z vlastního podnětu, aby zaručily řádné uplatňování celních a jiných relevantních právních předpisů při prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením a při boji proti takovému obchodu. Smluvní strany považují zmíněné informace za důvěrné a možnosti jejich využití za omezené, pokud smluvní strana, která informace předává, neuvede jinak. Tyto informace mohou zahrnovat: a) nové celní metody a jiné metody vynucování s prokázanou účinností; b) nové trendy, prostředky nebo metody provozování nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením; c) zboží, o němž je známo, že je předmětem nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, jakož i podrobnosti o popisu, balení, přepravě a skladování a o metodách použitých v souvislosti s tímto zbožím; d) fyzické nebo právnické osoby, o nichž je známo, že spáchaly nebo se podílely na některém trestném činutrestném činu stanoveném v souladu s článkem 14; a e) jakékoliv další údaje, které by jmenovaným agenturám mohly pomoci při posouzení rizik pro kontrolní a jiné vynucovací účely. Článek 29 Vzájemná právní pomoc 1. Smluvní strany si navzájem poskytují co nejširší vzájemnou právní pomoc při vyšetřování, stíhání a soudních řízeních v souvislosti s trestnými činytrestnými činy stanovenými v souladu s článkem 14 tohoto protokolu. 2. Vzájemná právní pomoc se poskytuje v největším možném rozsahu podle příslušných zákonů, smluv, dohod a ujednání dožádané strany, a to při vyšetřování, stíhání a soudním řízením ve vztahu k trestným Činůmtrestným Činům, za které mohou být u dožadující strany v souladu s článkem 15 tohoto protokolu odpovědné právnické osoby. 3. O vzájemnou právní pomoc, která má být poskytnuta v souladu s tímto článkem, lze požádat pro tyto účely: a) získání důkazů či prohlášení od určitých osob; b) doručování soudních písemností; c) provedení prohlídek a zabavení a zmrazení; d) průzkum předmětů a lokalit; e) poskytnutí informací, důkazů a odborných posudků; f) poskytnutí originálů či ověřených kopií relevantních dokladů a záznamů včetně vládních, bankovních, finančních a firemních záznamů či záznamů o obchodní činnosti; g) identifikace či sledování výnosů z trestné činnosti, majetku, nástrojů nebo jiných věcí pro důkazní účely; h) usnadnění dobrovolného předstoupení osob u dožadující strany; a i) jakýkoli jiný typ pomoci, který není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy dožádané strany. 4. Tímto článkem nejsou dotčeny závazky podle jakékoli jiné smlouvy, ať dvoustranné, či vícestranné, která zcela či částečně upravuje nebo bude upravovat vzájemnou právní pomoc. 5. Odstavce 6 až 24 se recipročně vztahují na žádosti učiněné podle tohoto článku, pokud nejsou dotčené smluvní strany vázány smlouvou nebo mezivládní dohodou o vzájemné právní pomoci. Pokud smluvní strany takovou smlouvou nebo mezivládní dohodou vázány jsou, použijí se odpovídající ustanovení takové smlouvy nebo mezivládní dohody, pokud se strany nedohodnou, že místo nich použijí odstavce 6 až 24. Smluvní strany se důrazně vybízejí, aby tyto odstavce použily, pokud usnadňují spolupráci. 6. Smluvní strany určí ústřední orgán, který ponese odpovědnost za příjem žádostí o vzájemnou právní pomoc a bude mít pravomoc tyto žádosti přijímat a buď je vyřídit, nebo je předat k vyřízení jiným příslušným orgánům. Pokud se ve smluvní straně nachází zvláštní region či území se samostatným systémem vzájemné právní pomoci, může strana určit samostatný ústřední orgán, který bude mít tutéž funkci pro tento region Či území. Ústřední orgány zaručí urychlené a řádné vyřízení či předání obdržených žádostí. Pokud ústřední orgán předá žádost k vyřízení příslušnému orgánu, bude jej podněcovat k urychlenému a řádnému vyřízení žádosti. V okamžiku přistoupení k tomuto protokolu, přijetí, schválení, formálního potvrzení nebo ratifikace tohoto protokolu každá smluvní strana uvědomí vedoucího sekretariátu Úmluvy o ústředním orgánu určeném pro tento účel. Žádosti o vzájemnou právní pomoc a veškerá sdělení týkající se této pomoci se předávají mezi ústředními orgány, které strany určí. Tímto požadavkem není dotčeno právo smluvní strany požádat, aby jí byly takové žádosti a sdělení předávány prostřednictvím diplomatických kanálů a v naléhavých případech pokud možno prostřednictvím vhodných mezinárodních organizací, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou. 7. Žádosti se podávají písemně nebo, je-li to možné, jakoukoli formou, z níž je možné pořídit písemný záznam a v jazyce přijatelném pro dožádanou stranu za podmínek, které straně umožňují ověřit pravost žádosti. Jazyk nebo jazyky přijatelné pro každou smluvní stranu se v okamžiku přistoupení k tomuto protokolu, jeho přijetí, schválení, formálního potvrzení nebo ratifikace oznámí vedoucímu sekretariátu Úmluvy. Pokud se strany dohodnou, lze žádosti v naléhavých případech podat ústně, musí však být neprodleně potvrzeny písemně. 8. Žádost o vzájemnou právní pomoc obsahuje: a) totožnost orgánu, který žádost podává; b) předmět a povahu vyšetřování, stíhání nebo soudního řízení, jichž se žádost týká, a název a funkci orgánu, který vyšetřování, stíhání nebo soudní řízení vede; c) shrnutí relevantních skutečností, s výjimkou žádostí o doručení soudních písemností; d) popis pomoci, o kterou se žádá, a podrobnosti o konkrétním postupu, jehož dodržení si dožadující strana přeje; e) je-li to možné, totožnost, polohu a státní příslušnost jakékoli dotčené osoby; f) účel, pro který se o důkazy, informace či kroky žádá; a g) ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která jsou pro trestný čintrestný čin a jeho postih relevantní. 9. Dožádaná strana může požádat o dodatečné informace, pokud se to ukáže jako nezbytné pro vyřízení žádosti v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy nebo pokud to může usnadnit vyřízení žádosti. 10. Žádost se vyřídí v souladu s vnitrostátními právními předpisy dožádané strany, a je-li to možné, s postupy upřesněnými v žádosti v míře, v níž to neodporuje vnitrostátním právním předpisům dožádané strany. 11. Bez předchozího souhlasu dožádané strany dožadující strana nepředá ani nepoužije informace či důkazy poskytnuté dožádanou stranou pro jiná vyšetřování, stíhání nebo soudní řízení než ta, která byla uvedena v žádosti. Tento odstavec nebrání dožadující straně, aby ve svém řízení zveřejnila informace nebo důkazy, které obviněnou osobu zprošťují viny. V takovém případě dožadující strana před zveřejněním uvědomí dožádanou stranu, a je-li o to požádána, konzultuje v této věci dožádanou stranu. Pokud není možné ve výjimečném případě dožádanou stranu uvědomit předem, dožadující strana ji o zveřejnění takových informací informuje bez zbytečného prodlení. 12. Dožadující strana může od dožádané strany požadovat, aby skutečnost, že byla žádost podána, a obsah žádosti vedla jako důvěrnou, s výjimkou toho, co je nezbytné k vyřízení žádosti. Pokud dožádaná strana nemůže požadavek na důvěrnost splnit, ihned o tom informuje dožadující stranu. 13. Kdykoli je to možné, a v souladu se základními zásadami vnitrostátních právních předpisů v případě, že se osoba nachází na území smluvní strany a musí být soudními orgány jiné strany vyslechnuta jako svědek nebo znalec, může první strana na žádost druhé strany povolit, aby k výslechu došlo prostřednictvím videokonference, jestliže není možné nebo žádoucí, aby se dotčená osoba osobně dostavila na území dožadující strany. Strany se mohou dohodnout, že jednání povede soudní orgán dožadující strany a že se jej zúčastní soudní orgán strany dožádané. 14. Vzájemnou právní pomoc lze odmítnout: a) pokud žádost není podána v souladu s tímto článkem; b) pokud se dožádaná strana domnívá, že vyřízením žádosti pravděpodobně bude dotčena její svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek či jiné podstatné zájmy; c) pokud vnitrostátní právní předpisy orgánům dožádané strany zakazují provést požadované kroky v souvislosti s jakýmkoli obdobným porušením právních předpisů, bylo-li předmětem vyšetřování, stíhání nebo soudního řízení v rámci jejich vlastní jurisdikce; d) pokud se žádost týká trestného činutrestného činu, u nějž je maximální sankce u dožádané strany nižší než dva roky odnětí svobody či jiné formy omezení svobody, nebo pokud by podle úsudku dožádané strany poskytnutí pomoci zatížilo její zdroje neúměrně vzhledem k závažnosti trestného činutrestného činu; nebo e) pokud by vyřízení žádosti bylo v rozporu s právním systémem dožádané strany týkajícím se vzájemné právní pomoci. 15. Uvedou se důvody odmítnutí vzájemné právní pomoci. 16. Smluvní strana neodmítne poskytnout vzájemnou právní pomoc podle tohoto článku z důvodu bankovního tajemství. 17. Smluvní strany nesmějí odmítnout žádost o vzájemnou právní pomoc pouze proto, že se má za to, že porušení právních předpisů souvisí také s daňovými záležitostmi. 18. Smluvní strany mohou odmítnout poskytnout vzájemnou právní pomoc podle tohoto článku z důvodu neexistence oboustranné trestnosti. Považuje-li to za vhodné, může však dožádaná strana poskytnout pomoc v rozsahu, o němž rozhodne na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda jednání představuje porušení právních předpisů podle vnitrostátních právních předpisů dožádané strany. 19. Dožádaná strana vyřídí žádost o vzájemnou právní pomoc co nejdříve a v plném rozsahu zohlední veškeré lhůty navržené dožadující stranou, které jsou odůvodněné, a to pokud možno v žádosti. Dožádaná strana odpoví na rozumné žádosti dožadující strany ohledně pokroku při vyřizování žádosti. Dožadující strana neprodleně informuje dožádanou stranu, pokud již není pomoc, o kterou se žádá, dále potřeba. 20. Vzájemnou právní pomoc může dožádaná strana odložit, pokud její poskytnutí zasahuje do probíhajícího vyšetřování, stíhání nebo soudního řízení. 21. Před odmítnutím žádosti podle odstavce 14 nebo odložením jejího vyřízení podle odstavce 20 povede dožádaná strana konzultace s dožadující stranou a strany zváží, zda lze pomoc poskytnout za podmínek, které považuje za nezbytné. Pokud dožadující strana pomoc za těchto podmínek přijme, dané podmínky dodrží. 22. Běžné náklady spojené s vyřízením žádosti nese dožádaná strana, pokud se dotčené strany nedohodnou jinak. Pokud jsou či budou ke splnění žádosti požadovány výdaje podstatné či mimořádné povahy, smluvní strany povedou konzultace, aby určily podmínky, za nichž bude žádost vyřízena, jakož i způsob hrazení nákladů. 23. V případě žádosti dožádaná strana: a) poskytne dožadující straně kopie záznamů, dokumentů nebo informací, které mají její orgány k dispozici a které jsou podle jejích vnitrostátních právních předpisů přístupné široké veřejnosti; a b) může dle vlastního uvážení poskytnout dožadující straně za podmínek, které považuje za vhodné, úplné či částečné kopie záznamů, dokumentů nebo informací, které mají její orgány k dispozici a které podle jejích vnitrostátních právních předpisů nejsou zpřístupněny široké veřejnosti. 24. Je-li to nutné, smluvní strany zváží možnost uzavření dvoustranných či vícestranných dohod nebo ujednání, které by se použily pro účely ustanovení tohoto článku a prováděly by tato ustanovení nebo posilovaly jejich účinnost. Článek 30 Vydávání 1. Tento článek se vztahuje na trestné činytrestné činy stanovené v souladu s článkem 14 tohoto protokolu v těchto případech: a) osoba, na kterou se vztahuje žádost o vydání, se nachází na území dožádané strany; b) trestný čintrestný čin, jenž je příčinou žádosti o vydání, je postižitelný podle vnitrostátních právních předpisů jak dožadující, tak dožádané strany; a c) trestný čintrestný čin je postižitelný trestem odnětí svobody či jinou formou omezení svobody v délce alespoň čtyř let nebo přísnějším trestem, či kratším trestem, pokud se na tom dotčené strany dohodnou na základě dvoustranných a vícestranných smluv či jiných mezinárodních dohod. 2. Má se za to, že každý trestný čintrestný čin, na který se vztahuje tento článek, je začleněn do všech smluv o vydávání mezi smluvními stranami jako trestný čintrestný čin, který je důvodem k vydání osoby. Smluvní strany se zavazují, že takovéto trestné činytrestné činy budou považovat za trestné činytrestné činy, které jsou důvodem k vydání osoby, v každé smlouvě smlouvy o vydávání, kterou mezi sebou uzavřou. 3. Pokud smluvní strana, která podmíní vydání existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné smluvní strany, se kterou smlouvu o vydávání neuzavřela, může tento protokol považovat za právní základ pro vydání za jakýkoli trestný čintrestný čin, na který se vztahuje tento článek. 4. Smluvní strany, které vydání nepodmíní existencí smlouvy, uznávají, že trestné činytrestné činy, na které se vztahuje tento článek, jsou v jejich vzájemných vztazích důvodem k vydání osoby. 5. Vydání podléhá podmínkám stanoveným vnitrostátními právními předpisy dožádané strany nebo příslušným smlouvám o vydávání, a to mimo jiné včetně podmínek týkajících se požadavku na minimální sankci pro vydávání a důvodů, na jejichž základě může dožádaná strana vydání odmítnout. 6. Smluvní strany se v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy snaží urychlit postupy vydávání a zjednodušit důkazní požadavky, které s těmito postupy souvisejí, a to u všech trestných činůtrestných činů, na které se vztahuje tento článek. 7. Pokud smluvní strana, na jejímž území se nachází domnělý pachatel, tuto osobu za trestný čintrestný čin, na který se vztahuje tento článek, nevydá pouze proto, že je tato osoba jejím státním příslušníkem, je na žádost smluvní strany, která usiluje o vydání, povinna předat případ bez zbytečného prodlení svým příslušným orgánům za účelem stíhání. Tyto orgány přijmou rozhodnutí a vedou řízení stejným způsobem jako v případě jakéhokoli jiného trestného činutrestného činu obdobné povahy, a to podle vnitrostátních právních předpisů dané smluvní strany. Dotčené smluvní strany spolupracují, a to zejména pokud jde o procesní a důkazní hlediska, aby zaručily účinnost takového stíhání. 8. Kdykoli je smluvní straně podle jejích vnitrostátních právních předpisů povoleno vydat či jiným způsobem předat některého z jejích státních příslušníků pouze pod podmínkou, že daná osoba bude této straně vrácena k výkonu trestu uloženého na základě soudního řízení nebo řízení, pro které bylo o vydání či předání této osoby žádáno, a tato smluvní strana a smluvní strana, která o vydání osoby žádá, s touto možností a dalšími podmínkami, které považují za vhodné, souhlasí, je takovéto podmíněné vydání či předání osoby dostačující, aby byl splněn závazek stanovený v odstavci 7. 9. Pokud je vydání, o které se žádá pro účely výkonu trestu, odmítnuto, protože osoba, o jejíž vydání se žádá, je státním příslušníkem dožádané strany, dožádaná strana v případě, že to povolují její vnitrostátní právní předpisy, v souladu s požadavky těchto předpisů na základě žádosti dožadující strany zváží výkon trestu nebo zbylé části trestu uloženého podle vnitrostátních právních předpisů dožadující strany. 10. Každé osobě, proti níž je vedeno řízení v souvislosti s jakýmkoli trestným činemtrestným činem, na který se vztahuje tento článek, bude zaručeno spravedlivé zacházení ve všech fázích řízení a bude mít rovněž všechna práva a záruky zajištěné vnitrostátními právními předpisy strany na území, na kterém se daná osoba nachází. 11. Tento protokol nelze vykládat jako uložení závazku vydat určitou osobu, pokud má dožádaná strana závažné důvody domnívat se, že žádost byla vznesena za účelem stíhání nebo potrestání osoby z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženského vyznání, národnosti, etnického původu nebo politického názoru nebo že by vyhovění žádosti způsobilo z některého z těchto důvodů újmu v postavení dané osoby. 12. Smluvní strany nesmějí odmítnout žádost o vydání pouze proto, že se má za to, že porušení právních předpisů souvisí také s daňovými záležitostmi. 13. Předtím, než dožádaná strana odmítne osobu vydat, povede ve vhodných případech konzultace s dožadující stranou, aby jí poskytla dostatečnou příležitost k vyjádření stanovisek a aby jí poskytla informace související se vznesenými obviněním. 14. Smluvní strany usilují o uzavření dvoustranných či vícestranných dohod či ujednání za účelem provedení či zvýšení účinnosti vydání. Pokud jsou strany vázány již existující smlouvou nebo mezivládní dohodou, použijí se odpovídající ustanovení takové smlouvy nebo mezivládní dohody, pokud se strany nedohodnou, že místo nich použijí odstavce 1 až 13. Článek 31 Opatření k zaručení vydání 1. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a smlouvami o vydávání může dožádaná strana poté, co ověří, že to vyžadují naléhavé okolnosti, a na žádost dožadující strany vzít osobu, o jejíž vydání se žádá a která se nachází na území strany, do vazby nebo přijmout jiná vhodná opatření, aby zaručila její přítomnost při řízení o vydání. 2. Opatření přijatá v souladu s odstavcem 1 se v souladu s vnitrostátními právními předpisy ve vhodných případech a bez prodlení oznámí dožadující straně. 3. Každá osoba, jíž se týkají opatření přijímaná podle odstavce 1, má nárok: a) na komunikaci s nejbližším příslušným zástupcem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo, je-li bez státní příslušnosti, zástupcem státu, na jehož území má tato osoba obvyklé bydliště, a to neprodleně; a b) na to, aby ji zástupce uvedeného státu navštívil. ČÁST VI PODÁVÁNÍ ZPRÁV Článek 32 Podávání zpráv a výměna informací 1. Každá smluvní strana překládá prostřednictvím sekretariátu Úmluvy zasedání smluvních stran pravidelné zprávy o provádění tohoto protokolu. 2. Formát a obsah těchto zpráv určí zasedání smluvních stran. Tyto zprávy jsou součástí nástroje Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku pro pravidelné podávání zpráv. 3. Obsah pravidelných zpráv uvedených v odstavci 1 se určí mimo jiné s ohledem na: a) informace o legislativních, výkonných, správních či jiných opatřeních přijatých za účelem provedení tohoto protokolu; b) případné informace o omezeních či překážkách, jimž smluvní strany při provádění tohoto protokolu čelí, a o opatřeních přijatých k jejich překonání; c) případné informace o poskytnuté či obdržené finanční a technické pomoci nebo o finanční a technické pomoci, o kterou bylo požádáno, na činnosti související s bojem proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky; a d) informace vymezené v článku 20. V případech, kdy jsou již relevantní údaje shromažďovány v rámci mechanismu pro podávání zpráv Konference smluvních stran, zasedání smluvních stran toto úsilí nezdvojuje. 4. Zasedání smluvních stran podle článků 33 a 36 zváží uzavření ujednání, jimiž by bylo možné pomoci smluvním stranám z řad rozvojových smluvním stranám a zemí s tranzitivními ekonomikami při plnění závazků podle tohoto článku, jestliže o to tyto strany požádají. 5. Vykazování informací podle uvedených článků podléhá vnitrostátním právním předpisům o důvěrnosti a soukromí. Smluvní strany na základě vzájemné dohody chrání všechny důvěrné informacedůvěrné informace, které vykazují nebo které si vyměňují. ČÁST VII INSTITUCIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ A FINANČNÍ ZDROJE Článek 33 Schůze smluvních stran 1. Ustavuje se Schůze smluvních stran. Její první zasedání svolá sekretariát Úmluvy poté, co tento protokol vstoupí v platnost, a to bezprostředně před následujícím řádným zasedáním Konference smluvních stran, nebo bezprostředně po ní. 2. Sekretariát Úmluvy poté svolává řádná zasedání Schůze smluvních stran bezprostředně před řádným zasedáním Konference smluvních stran nebo po ní. 3. Mimořádná zasedání Schůze smluvních stran se konají, považuje-li to zasedání smluvních stran za nezbytné nebo na písemnou žádost kterékoli ze stran, pokud tuto žádost do šesti měsíců poté, co ji sekretariát Úmluvy oznámí všem stranám, podpoří alespoň jedna třetina smluvních stran. 4. Na Schůzi smluvních stran se obdobně vztahuje jednací řád a finanční pravidla Konference smluvních stran Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, pokud Schůze smluvních stran nerozhodne jinak. 5. Schůze smluvních stran průběžně přezkoumává provádění tohoto protokolu a přijímá rozhodnutí nezbytná k prosazování jeho účinného provádění. 6. Schůze smluvních stran rozhodne o rozsahu a mechanismu dobrovolných stanovených příspěvků smluvních stran protokolu na fungování tohoto protokolu, jakož i dalších případných zdrojů pro jeho provádění. 7. Na každém řádném zasedání přijme Schůze smluvních stran na základě konsenzu rozpočet a pracovní plán pro finanční období do příštího řádného zasedání a tento rozpočet a pracovní plán bude jasně odlišen od rozpočtu a pracovního plánu Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. Článek 34 Sekretariát 1. Sekretariát Úmluvy je sekretariátem tohoto protokolu. 2. Sekretariát Úmluvy plní coby sekretariát protokolu tyto funkce: a) organizuje schůze zasedání smluvních stran a přidružených subjektů, jakož i pracovních skupin a jiných subjektů zřízených zasedáním smluvních stran a poskytuje jim požadované služby; b) podle potřeby přijímá, analyzuje, předává a poskytuje dotčeným smluvním stranám a zasedání smluvních stran zpětnou vazbu ke zprávám, které obdržel podle tohoto protokolu, a usnadňuje výměnu informací mezi smluvními stranami; c) smluvním stranám, zejména smluvním stranám z řad rozvojových zemí a smluvním stranám s tranzitivními ekonomikami poskytuje na žádost podporu při kompilování, sdělování a výměně informací požadovaných v souladu s ustanoveními tohoto protokolu a pomoc při identifikaci dostupných zdrojů s cílem usnadnit plnění závazků podle tohoto protokolu; d) připravuje zprávy o svých činnostech podle tohoto protokolu v souladu s pokyny zasedání smluvních stran a tyto zprávy překládá zasedání smluvních stran; e) zaručuje podle pokynů zasedání smluvních stran nezbytnou koordinaci s příslušnými mezinárodními a regionálními mezivládními organizacemi a jinými subjekty; f) podle pokynů zasedání smluvních stran uzavírá správní nebo smluvní ujednání nezbytná pro účinný výkon funkcí sekretariátu tohoto protokolu; g) přijímá a přezkoumává žádosti podané mezivládními a nevládními organizacemi, které chtějí získat akreditaci jako pozorovatelé na zasedání smluvních stran, a zároveň zaručuje, že nejsou ve spojení s tabákovým průmyslem, a předkládá přezkoumané žádosti ke zvážení zasedání smluvních stran; a h) vykonává ostatní funkce sekretariátu stanovené v tomto protokolu a další funkce, které mu může určit zasedání smluvních stran. Článek 35 Vztahy mezi zasedáním smluvních stran a mezivládními organizacemi Za účelem zajištění technické a finanční spolupráce pro dosažení cíle tohoto protokolu může zasedání smluvních stran požádat o spolupráci příslušné mezinárodní a regionální mezivládní organizace, včetně finančních a rozvojových institucí. Článek 36 Finanční zdroje 1. Smluvní strany uznávají význam finančních zdrojů pro dosažení cílů tohoto protokolu a také význam článku 26 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku pro dosažení cílů Úmluvy. 2. Každá smluvní strana poskytuje finanční podporu pro své vnitrostátní činnosti, jejichž cílem je dosáhnout cíle tohoto protokolu, a to v souladu se svými vnitrostátními plány, prioritami a programy. 3. Smluvní strany případně prosazují využití dvoustranných, regionálních, subregionálních a jiných vícestranných kanálů pro poskytování finančních prostředků na posílení kapacity smluvních stran z řad rozvojových zemí a smluvních stran s tranzitivními ekonomikami, aby bylo dosaženo cílů tohoto protokolu. 4. Aniž je dotčen článek 18, smluvní strany jsou vybízeny k tomu, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy a politikami ve vhodných případech využívaly zabavené výnosy z nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením k dosažení cílů stanovených v tomto protokolu. 5. Smluvní strany zastoupené v příslušných regionálních a mezinárodních mezivládních organizacích a finančních a rozvojových institucích tyto subjekty podporují v tom, aby poskytovaly finanční pomoc smluvním stranám z řad rozvojových zemí a smluvním stranám s tranzitivními ekonomikami, a pomohly jim tak při plnění závazků podle tohoto protokolu, aniž by tím byla omezena práva na zastoupení v těchto organizacích. 6. Smluvní strany souhlasí: a) že s cílem pomoci smluvním stranám při plnění jejich závazků podle tohoto protokolu by měly být mobilizovány a využity všechny relevantní potenciální a stávající zdroje, které jsou dostupné pro činnosti týkající se cíle tohoto protokolu, a to ve prospěch všech smluvních stran, zejména smluvních stran z řad rozvojových zemí a smluvních stran s tranzitivními ekonomikami; a b) aby sekretariát Úmluvy poskytoval smluvním stranám z řad rozvojových zemí a smluvním stranám s tranzitivními ekonomikami na jejich žádost poradenství v otázkách dostupných zdrojů financování, aby jim usnadnil plnění jejich závazků podle tohoto protokolu. 7. Smluvní strany mohou od tabákového průmyslu vyžadovat, aby nesl veškeré náklady spojené se závazky určité strany ohledně dosažení cílů tohoto protokolu, a to v souladu s čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. 8. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy usilují smluvní strany o dosažení soběstačného financování při k provádění tohoto protokolu, a to rovněž pomocí výběru daní a jiných forem poplatků za tabákové výrobky. ČÁST VIII UROVNÁVÁNÍ SPORŮ Článek 37 Urovnávání sporů Urovnávání sporů, k nimž mezi smluvními stranami dojde v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním tohoto protokolu, je upraveno článkem 27 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. ČÁST IX VÝVOJ PROTOKOLU Článek 38 Změny tohoto protokolu 1. Kterákoli smluvní strana může navrhnout změny tohoto protokolu. 2. Změny tohoto protokolu projedná a přijímá zasedání smluvních stran. Znění navržených změn tohoto protokolu sdělí smluvním stranám sekretariát Úmluvy alespoň šest měsíců před schůzí, na které má být podle návrhu změna přijata. Sekretariát Úmluvy rovněž sdělí navržené změny signatářům tohoto protokolu a pro informaci také depozitáři. 3. Smluvní strany učiní vše, co je v jejich možnostech, aby na základě konsenzu dosáhly dohody o každé navržené změně tohoto protokolu. Jestliže bylo veškeré úsilí o dosažení konsenzu vyčerpáno a dohody nebylo dosaženo, změna se v krajním případě přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících stran. Pro účely tohoto článku se „smluvními stranami přítomnými a hlasujícími“ rozumějí smluvní strany, které jsou přítomné a odevzdaly souhlasný nebo nesouhlasný hlas. Každou přijatou změnu sdělí sekretariát Úmluvy depozitáři a ten ji rozešle všem smluvním stranám ke schválení. 4. Listiny o schválení změny se uloží u depozitáře. Změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost pro smluvní strany, které ji přijaly, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář obdržel listiny o schválení alespoň dvěma třetinami smluvních stran tohoto protokolu. 5. Změna vstoupí v platnost pro kteroukoli další smluvní stranu devadesátým dnem po dni, kdy tato strana uloží listiny o jejím schválení u depozitáře. Článek 39 Přijetí a změna příloh tohoto protokolu 1. Kterákoli smluvní strana může předložit návrh přílohy tohoto protokolu a může navrhnout změny příloh tohoto protokolu. 2. Přílohy se omezí na seznamy, formuláře a další popisné materiály týkající se procesních, vědeckých, technických nebo správních záležitostí. 3. Přílohy tohoto protokolu a jejich změny se navrhují, přijímají a vstupují v platnost postupem podle článku 38. ČÁST X ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 40 Výhrady K tomuto protokolu nemohou být učiněny žádné výhrady. Článek 41 Odstoupení 1. Smluvní strana může od tohoto protokolu odstoupit písemným oznámením depozitáři kdykoli po uplynutí dvou let ode dne, kdy pro ni tento protokol vstoupil v platnost. 2. Každé takové odstoupení nabude účinku uplynutím jednoho roku ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení, nebo případně k pozdějšímu datu uvedenému v tomto oznámení. 3. Má se za to, že každá smluvní strana, která odstoupí od Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, odstoupila také od tohoto protokolu, a to s účinkem ode dne, kdy odstoupila od Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. Článek 42 Hlasovací právo 1. S výjimkou ustanovení odstavce 2 má každá smluvní strana tohoto protokolu jeden hlas. 2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci uplatňují své hlasovací právo v záležitostech spadajících do jejich pravomoci počtem hlasů, který se rovná počtu jejich členských států, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu. Tyto organizace nesmějí uplatňovat své hlasovací právo, jestliže toto právo uplatňuje kterýkoli z jejich členských států, a naopak. Článek 43 Podpis Tento protokol je otevřen k podpisu všem smluvním stranám Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku v sídle Světové zdravotnické organizace v Ženevě od 10. do 11. ledna 2013 a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 9. ledna 2014. Článek 44 Ratifikace, přijetí, schválení, formální potvrzení nebo přistoupení 1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení v případě států a formálnímu potvrzení nebo přistoupení v případě regionálních organizací pro hospodářskou integraci, které jsou smluvní stranou Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. K přistoupení bude otevřen dnem, který následuje po dni, kdy je protokol uzavřen k podpisu. Ratifikační listiny, doklady o přijetí, schválení, formálním potvrzení nebo o přistoupení se ukládají u depozitáře. 2. Jakákoli regionální organizace pro hospodářskou integraci, která se stane smluvní stranou, aniž by se smluvní stranou stal některý z jejích členských států, je vázána všemi závazky podle tohoto protokolu. V případě organizací, v níž je smluvní stranou protokolu jeden nebo více členských států, rozhodnou organizace a její členské státy o tom, kdo je v které oblasti odpovědný za plnění závazků podle tohoto protokolu. V takových případech organizace a členské státy nejsou oprávněny uplatňovat práva podle tohoto protokolu souběžně. 3. Regionální organizace pro hospodářskou integraci uvedou ve svých listinách týkajících se formálního potvrzení nebo v listinách o přistoupení, jaký rozsah mají jejich pravomoci s ohledem na záležitosti upravené tímto protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu jejich pravomocí a depozitář následně informuje smluvní strany. Článek 45 Vstup v platnost 1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení čtyřicáté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení, formálním potvrzení nebo přistoupení u depozitáře. 2. Pro každou smluvní stranu Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, která ratifikuje, přijme nebo schválí nebo formálně potvrdí tento protokol nebo k němu přistoupí po splnění podmínek pro vstup v platnost stanovených v odstavci 1, vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení jejích ratifikačních listin, listin o přijetí, schválení, přistoupení nebo o formálním potvrzení. 3. Pro účely tohoto článku se žádná listina uložená regionální organizací pro hospodářskou integraci nepovažuje za dodatečnou k těm, které uložily členské státy této organizace. Článek 46 Depozitář Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník OSN. Článek 47 Platná znění Originál tohoto protokolu, jehož znění v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce mají stejnou platnost, se uloží u generálního tajemníka OSN. (1) Za tímto účelem mohou smluvní strany případně uvést odkaz na harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace. (2) „Vnitrostátní“ nebo „domácí“ může případně odkazovat i na „regionální organizace pro hospodářskou integraci“. (3) Bezpečná výměna informací mezi smluvními stranami je odolná vůči zachycení a ovlivňování (falšování). Jinými slovy, informace, které si dvě strany vyměňují, nemůže číst ani měnit žádná třetí strana.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 247/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 247/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 24. 9. 2019, částka 105/2019 247 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. září 2019 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, která byla uzavřena dne 20. 5. 2019 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Česko-moravským odborovým sdružením a organizací zaměstnavatelů - Asociací Českého papírenského průmyslu, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 17.11 a 17.12. S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 245/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 245/2019 Sb. Nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2020 Vyhlášeno 24. 9. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 105/2019 * § 1 - Prostředky státního rozpočtu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 245 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. září 2019 o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2020 Vláda nařizuje podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Prostředky státního rozpočtu Prostředky státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona pro rok 2020 činí 27 000 000 000 Kč. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Zákon č. 244/2019 Sb.	Zákon č. 244/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 9. 2019, datum účinnosti 30. 9. 2019, částka 105/2019 * Čl. I - V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 30. 9. 2019 244 ZÁKON ze dne 11. září 2019, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se za § 67a vkládá nový § 67b, který zní: „§ 67b (1) Pokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020 u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. září 2019. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 243/2019 Sb.	Vyhláška č. 243/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2019, datum účinnosti 22. 9. 2019, částka 104/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění vyhlášky č. 307/2015 Sb., vyhlášky č. 434/2016 Sb., vyhlášky č. 458/2017 Sb. a vyhlášky č. 247/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 243 VYHLÁŠKA ze dne 16. září 2019, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., k provedení § 20 odst. 1, § 22a odst. 3 a § 22c odst. 2 písm. f) a § 22c odst. 7 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění vyhlášky č. 307/2015 Sb., vyhlášky č. 434/2016 Sb., vyhlášky č. 458/2017 Sb. a vyhlášky č. 247/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se číslo „1 550“ nahrazuje číslem „2 468“. 2. V § 4 písm. a) se za slovo „číslo“ vkládá slovo „mýtného“. 3. V § 5 odst. 1 se slova „a převzetím elektronického zařízení“ nahrazují slovy „anebo prostřednictvím zákaznické samoobsluhy“. 4. V § 6 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 5. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel vozidla odhlásí vozidlo u provozovatele systému elektronického mýtného a vrátí mu elektronické zařízení na kontaktním nebo distribučním místě anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Při odhlášení vozidla provozovatel vozidla předloží osvědčení o registraci vozidla nebo technický průkaz anebo jiný doklad prokazující vyjmutí vozidla z registru vozidel. Uvedené doklady lze nahradit dokladem totožnosti provozovatele vozidla nebo zástupce provozovatele vozidla, je-li zástupce provozovatele vozidla v mýtném systému registrován.“. 6. V § 8 odst. 2 se za slovo „kontaktní“ vkládají slova „nebo distribuční“. 7. V § 10 odstavec 3 zní: „(3) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn zablokovat elektronické zařízení z důvodu závažného porušení smluvních podmínek provozovatele systému elektronického mýtného; na zablokování elektronického zařízení musí být provozovatel vozidla předem upozorněn. Pokud dojde k zablokování elektronického zařízení v průběhu užívání zpoplatněné pozemní komunikace, zajistí provozovatel nebo řidič vozidla výměnu za plně funkční elektronické zařízení na nejbližším kontaktním nebo distribučním místě.“. 8. Na konci textu § 12 se doplňují slova „nebo uvedeno do režimu určeného pro takovouto přepravu“. 9. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 470/2012 Sb. Seznam dálnic, jejichž užití podléhá mýtnému Označení\| Úsek\| Délka (km) ---\|---\|--- D0\| Praha, Satalice-Praha, Běchovice (exity 58-62)\| 4,6 D0\| Modletice (D1)-Praha, Ruzyně (exity 76-28)\| 37,1 D1\| Praha, Spořilov-Říkovice (exity 1-272)\| 273,4 D1\| Předmostí-státní hranice (exit 282 až km 377)\| 93,5 D2\| Brno, jih-státní hranice (exit 1 až km 61)\| 61,4 D3\| Mezno-Úsilné (exity 62-131)\| 71,3 D4\| Jíloviště-Háje (exity 9-45)\| 41,9 D4\| Radobytce-Nová Hospoda (exity 77-84)\| 6,7 D5\| Praha, Třebonice-státní hranice (exit 1 až km 151)\| 156,1 D6\| Praha, Řepy-Nové Strašecí (exity 1-32)\| 33,1 D6\| Lubenec-Bošov (km 80 až exit 83)\| 3,4 D6\| Jenišov-Cheb, sever (exity 131-169)\| 39,2 D7\| Praha, Ruzyně-Knovíz (exity 2-18)\| 17,0 D7\| Postoloprty-Spořice (exity 56-78)\| 23,6 D8\| Praha, Březiněves-státní hranice (km -2,2 až km 92)\| 97,0 D10\| Praha, Satalice-Ohrazenice (exity 1-71)\| 72,7 D11\| Praha, Horní Počernice-Hradec Králové, Kukleny (exity 1-90)\| 92,9 D35\| Sedlice-Opatovice (exity 126-129)\| 4,0 D35\| Mohelnice, jih-Křelov (exity 235-261)\| 27,3 D35\| Olomouc, Topolany-Lipník nad Bečvou (km 264 až exit 296)\| 33,3 D46\| Vyškov, východ-Olomouc, Slavonín (exit 1 až km 39)\| 40,6 D48\| Bělotín-Bělotín, východ (exity 1-3)\| 3,5 D48\| Rychaltice-Frýdek-Místek, západ (exit 38-45)\| 6,9 D48\| Frýdek-Místek-Žukov (km 47 až exit 70)\| 19,9 D52\| Rajhrad-Pohořelice, jih (exity 10-26)\| 17,0 D55\| Hulín-Otrokovice (exity 16-32)\| 16,9 D56\| Ostrava, Hrabová-Frýdek-Místek (exity 39-51)\| 12,9 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 470/2012 Sb. Seznam silnic I. třídy, jejichž užití podléhá mýtnému Označení\| Úsek\| Délka (km) ---\|---\|--- I/3\| Mirošovice-Mezno\| 43,5 I/4\| Praha-Jíloviště\| 5,2 I/6\| Bošov-Karlovy Vary\| 29,7 I/7\| Panenský Týnec-Smolnice (exity 37-41)\| 4,0 I/7\| Spořice-Chomutov (exity 78-82)\| 3,4 I/11\| Hradec Králové, Kukleny-Hradec Králové\| 2,7 I/11\| Ropice-Mosty u Jablunkova\| 28,6 I/11\| Krásné Pole-Ostrava\| 8,7 I/12\| Praha-Kolín\| 32,5 I/16\| Mladá Boleslav-Úlibice\| 37,0 I/19\| Oltyně-Čekanice\| 10,0 I/19\| Tábor-Pelhřimov\| 34,0 I/20\| Plzeň-České Budějovice\| 112,5 I/26\| Plzeň-Folmava\| 51,7 I/30\| Lovosice-Ústí nad Labem\| 14,4 I/33\| Plotiště nad Labem-Náchod\| 29,0 I/34\| České Budějovice-Jindřichův Hradec\| 40,7 I/34\| Jarošov nad Nežárkou-Havlíčkův Brod\| 55,6 I/35\| Bílý Kostel nad Nisou-Ohrazenice\| 35,0 I/35\| Turnov-Jičín\| 13,8 I/35\| Úlibice-Hradec Králové\| 30,2 I/35\| Hradec Králové-Mohelnice\| 89,3 I/35\| Křelov-Olomouc\| 2,9 I/37\| Hradec Králové-Pardubice\| 17,3 I/38\| Jestřebí-Mladá Boleslav\| 31,1 I/38\| Poděbrady-Jihlava\| 86,9 I/43\| Brno-Svitavy\| 44,8 I/46\| Olomouc, Slavonín-Olomouc, centrum\| 0,9 I/47\| Kroměříž-Hulín\| 3,4 I/47\| Přerov-Bělotín\| 22,7 I/48\| Bělotín-Rychaltice\| 37,3 I/50\| Holubice-Rovné\| 86,1 I/52\| Brno-Rajhrad\| 5,9 I/52\| Pohořelice-Mikulov\| 22,3 I/55\| Přerov-Hulín\| 11,4 I/58\| Skotnice-Krmelín\| 10,3 I/63\| Bystřany-Řehlovice\| 7,5 \| \| “. Čl. II Přechodné ustanovení Pro výši kauce za elektronické zařízení, které lze užívat do 30. listopadu 2019, se použije vyhláška č. 470/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. září 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 9, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Ministr: JUDr. Kremlík v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 242/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 242/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Fixní státní dluhopis České republiky, 2020-2026, 1,25 % Vyhlášeno 19. 9. 2019, částka 103/2019 242 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 11. září 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Fixní státní dluhopis České republiky, 2020-2026, 1,25 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Fixního státního dluhopisu České republiky, 2020-2026, 1,25 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Fixní státní dluhopis České republiky, 2020-2026, 1,25 % Zkrácený název: SD-F ČR, 1,25 %, 26 Pořadové číslo emise: 116. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 16. 9. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 2. 1. 2025 Datum emise: 2. 1. 2020 Datum splatnosti: 2. 1. 2026 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005789 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). K datu počátku lhůty pro upisování emise nebyl pověřen výkonem vybraných činností žádný distributor. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 23. 12. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 20. 12. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 3. 12. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,25 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 2. 1. příslušného roku počínaje rokem 2021, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 2. 1. 2020 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 2. 1. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 2. 1. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. 2020. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 9\\. 10. 2020\| 6\\. 11. 2020\| 2\\. 1. 2021 11\\. 10. 2021\| 8\\. 11. 2021\| 2\\. 1. 2022 10\\. 10. 2022\| 8\\. 11. 2022\| 2\\. 1. 2023 9\\. 10. 2023\| 8\\. 11. 2023\| 2\\. 1. 2024 9\\. 10. 2024\| 8\\. 11. 2024\| 2\\. 1. 2025 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 2. 1. 2026, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+ a společností European Rating Agency na úrovni AA–. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 241/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 241/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2020-2026, CPI % Vyhlášeno 19. 9. 2019, částka 103/2019 241 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 11. září 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2020-2026, CPI % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Proti-inflačního státního dluhopisu České republiky, 2020-2026, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2020-2026, CPI % Zkrácený název: SD-I ČR, CPI %, 26 Pořadové číslo emise: 115. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 16. 9. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 2. 1. 2025 Datum emise: 2. 1. 2020 Datum splatnosti: 2. 1. 2026 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005771 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). K datu počátku lhůty pro upisování emise nebyl pověřen výkonem vybraných činností žádný distributor. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 23. 12. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 31 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 20. 12. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 3. 12. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za dvanáct měsíců (p. a., per annum) pro příslušné výnosové období se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,50 % p. a.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,50 % p. a. Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 11. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 2. 1. příslušného roku počínaje rokem 2021, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 2. 1. 2020 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 2. 1. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 2. 1. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. 19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 11., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o dvanáct měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže. 20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. 2020. 21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 9\\. 10. 2020\| 6\\. 11. 2020\| 2\\. 1. 2021 11\\. 10. 2021\| 8\\. 11. 2021\| 2\\. 1. 2022 10\\. 10. 2022\| 8\\. 11. 2022\| 2\\. 1. 2023 9\\. 10. 2023\| 8\\. 11. 2023\| 2\\. 1. 2024 9\\. 10. 2024\| 8\\. 11. 2024\| 2\\. 1. 2025 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 2. 1. 2026, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+ a společností European Rating Agency na úrovni AA–. 29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 30. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 35. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 240/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 240/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026, FIX % Vyhlášeno 19. 9. 2019, částka 103/2019 240 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 11. září 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026, FIX % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního státního dluhopisu České republiky, 2020-2026, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026, FIX % Zkrácený název: SD-R ČR, FIX %, 26 Pořadové číslo emise: 114. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 16. 9. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 2. 1. 2025 Datum emise: 2. 1. 2020 Datum splatnosti: 2. 1. 2026 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005763 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributorem k datu počátku lhůty pro upisování emise je Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 23. 12. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 20. 12. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 3. 12. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 2. 1. 2020 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje) ve výši 0,75 % p. a., druhé výnosové období od 2. 1. 2021 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2022 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., třetí výnosové období od 2. 1. 2022 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2023 (tento den vyjímaje) ve výši 1,25 % p. a., čtvrté výnosové období od 2. 1. 2023 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2024 (tento den vyjímaje) ve výši 1,50 % p. a., páté výnosové období od 2. 1. 2024 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2025 (tento den vyjímaje) ve výši 1,75 % p. a. a šesté výnosové období od 2. 1. 2025 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2026 (tento den vyjímaje) ve výši 2,25 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 2. 1. příslušného roku počínaje rokem 2021, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 2. 1. 2020 (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 2. 1. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 2. 1. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 2. 1. 2021 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. 2020. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 9\\. 10. 2020\| 6\\. 11. 2020\| 2\\. 1. 2021 11\\. 10. 2021\| 8\\. 11. 2021\| 2\\. 1. 2022 10\\. 10. 2022\| 8\\. 11. 2022\| 2\\. 1. 2023 9\\. 10. 2023\| 8\\. 11. 2023\| 2\\. 1. 2024 9\\. 10. 2024\| 8\\. 11. 2024\| 2\\. 1. 2025 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 2. 1. 2026, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 3. 12. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+ a společností European Rating Agency na úrovni AA–. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 239/2019 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 239/2019 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 14. září 2019 Vyhlášeno 18. 9. 2019, částka 102/2019 239 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 16. září 2019 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 14. září 2019 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcíobcí konaných dne 14. září 2019. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 105/2019 Sb., č. 113/2019 Sb., č. 116/2019 Sb., č. 124/2019 Sb., č. 134/2019 Sb., č. 144/2019 Sb. a č. 145/2019 Sb. se dne 14. září 2019 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 11 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 3 108 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 1 765 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 71 \| v tom podle volebních stran: \| 7\| Česká strana sociálně demokratická\| 0 \| 47\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 0 \| 80\| Nezávislý kandidát\| 5 \| 90\| Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem\| 66 e)\| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): \| seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): \| nevyskytlo se, \| seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): \| nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 238/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 238/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 18. 9. 2019, částka 102/2019 238 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. září 2019 o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byla uložena tato Kolektivní smlouva vyššího stupně: Kolektivní smlouva vyššího stupně na období od 1. 2. 2019 - 31. 12. 2019, uzavřená dne 11. 2. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých a kosmických výrobců, z. s. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Vyhláška č. 237/2019 Sb.	Vyhláška č. 237/2019 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Švihov“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 18. 9. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 102/2019 * § 1 - (1) Dnem 1. října 2019 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Švihov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je v horní části mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je zt * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2019. k vyhlášce č. 237/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2019 237 VYHLÁŠKA ze dne 9. září 2019 o vydání zlaté mince „Hrad Švihov“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 1. října 2019 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Švihov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,9 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je v horní části mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ztvárněn interiér švihovské kaple nanebevzetí Panny Marie a v popředí je vyobrazen její oltář. Při levém okraji mince se nachází text „ČESKÁ“ a při pravém okraji název cyklu „HRADY“. Pod oltářem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ a text „REPUBLIKA“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna vpravo od oltáře. (2) Na rubové straně mince je ztvárněn průhled přes pozdně gotický portál na hradní nádvoří. Při levém okraji mince se nachází text „HRAD“, při spodním okraji text „ŠVIHOV“ a při pravém okraji ročník ražby „2019“. Iniciály autoraautora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí vlevo od textu „ŠVIHOV“. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2019. Guvernér: v z. Ing. Nidetzký v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 237/2019 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Hrad Švihov“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 101kB 80kB
Nařízení vlády č. 236/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 236/2019 Sb. Nařízení vlády o ocenění udělovaném předsedou vlády Vyhlášeno 18. 9. 2019, datum účinnosti 18. 9. 2019, částka 102/2019 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Cena * § 3 - Návrh na udělení ceny * § 4 - Udělení a slavnostní předání ceny * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 18. 9. 2019 236 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. září 2019 o ocenění udělovaném předsedou vlády Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení (1) Toto nařízení upravuje ocenění udělované předsedou vlády a podmínky pro jeho udělování. (2) Druhem ocenění je cena Odpovědný zahraniční investor v České republice (dále jen „cena“). (3) Organizační, technické a finanční podmínky spojené s udělením ocenění předsedou vlády zabezpečuje Úřad vlády České republiky. § 2 Cena (1) Cena se uděluje za mimořádný investiční přínos pro ekonomiku České republiky právnické osobě se sídlem v České republice, ve které má zahraniční osoba samostatně nebo ve spojení s jinou zahraniční osobou většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči které jsou zahraniční osoba samostatně nebo ve spojení s jinou zahraniční osobou v postavení ovládající osoby podle zákona o obchodních korporacích. (2) Při výběru právnické osoby navrhované na udělení ceny se zohlední a) výše jejího ročního obratu za kalendářní rok předcházející udělení ceny, b) výše jejího zisku investovaného v České republice za kalendářní rok předcházející udělení ceny a c) výše její investice do veřejně prospěšných aktivit a projektů, vědy, výzkumu a vzdělávání, inovací, kultury nebo udržitelného rozvoje anebo za její mimořádný přínos v oblasti společenské odpovědnosti za kalendářní rok předcházející udělení ceny. (3) Cenu tvoří karafa se sklenicemi, etue a diplom. (4) Karafa je vyrobena z českého křišťálu s broušenou zátkou. Na karafě je uveden text „Odpovědný zahraniční investor v České republice“ a kalendářní rok udělení ceny. § 3 Návrh na udělení ceny (1) Návrh na udělení ceny podává předsedovi vlády Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. (2) Návrh na udělení ceny obsahuje a) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby navrhované na udělení ceny a b) zdůvodnění návrhu s ohledem na podmínky uvedené v § 2 odst. 2. (3) Návrh vyhodnocuje a schvaluje předseda vlády. § 4 Udělení a slavnostní předání ceny Cenu uděluje předseda vlády na slavnostním předání ceny jednou v kalendářním roce. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 235/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 235/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 12. 9. 2019, částka 101/2019 235 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 9. září 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. prosince 2019 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Nučice\| Praha-západ\| Středočeský Ministr: Hamáček v. r.
Nařízení vlády č. 234/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 234/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 9. 2019, datum účinnosti 27. 9. 2019, částka 101/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 19/2017 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 27. 9. 2019 234 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. srpna 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 19/2017 Sb. a nařízení vlády č. 49/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ohlášení podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2021 a pro období následující.“. 2. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Žádost podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2021 a pro období následující.“. 3. V příloze č. 1 část A zní: „Část A. Druh lesní dřeviny/zkratka druhu lesní dřeviny\| Cílové hospodářské soubory - vhodná stanoviště\| Sadební materiál lesních dřevin podle části B. v tis. ks na 1 ha*) ---\|---\|--- Borovice lesní/BO\| 13,21,23\| 9 01), 27, 39, 41, 43, 47, 51, 53, 57\| 8 Bříza bělokorá/BR\| 01), 13, 21, 23, 25, 27, 29, 39, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 59, 71, 73, 75, 77, 79\| 6 Bříza pýřitá/BRP\| 01), 39, 77, 79\| 6 Bříza karpatská/BRC\| 01), 71,73, 75\| 6 Buk lesní/BK\| 25, 27, 45, 55,\| 9 01), 13, 21, 23, 41, 43, 47, 51, 53, 57, 71, 73, 75, 77\| 8 Douglaska tisolistá/DG\| 13, 21, 23, 25, 41, 43, 45, 51, 53, 55\| 3 Dub letní/DB\| 19,25,45\| 10 01), 27, 29, 39, 41, 43, 47, 51), 53), 55), 57), 59)\| 8 Dub zimní/DBZ\| 25,45\| 10 01), 13, 21, 23, 27, 41, 43, 47, 51), 53), 55)\| 8 Dub cer/CER\| 23), 25)\| 6 Habr obecný/HB\| 01), 19, 21, 23, 25, 41, 45\| 6 Jasan ztepilý/JS\| 01), 19, 21, 25, 29, 45, 47, 55, 57\| 6 Jasan úzkolistý/JSU\| 19\| 6 Javor mléč/JV\| 01), 19, 21, 25, 41, 45, 47, 51, 55, 57\| 6 Javor klen/KL\| 01), 19, 21, 25, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 71, 73, 75, 77, 79\| 6 Javor babyka/BB\| 01), 19, 21, 25, 45\| 6 Jedle bělokorá/JD\| 01), 21, 23, 25, 27, 39, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 59, 71, 73, 75, 77, 79\| 5 Jeřáb ptačí/JR\| 01), 13, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 71, 73, 75, 77, 79\| 6 Jeřáb břek, břek/BRK\| 01), 25\| 6 Jeřáb muk, muk/MK\| 01), 25\| 6 Jilm habrolistý/JL\| 01), 19, 25, 41, 45, 47\| 6 Jilm horský/JLH\| 25, 41, 45, 51, 55\| 6 Jilm vaz/JLV\| 19, 25, 41, 45\| 6 Lípa malolistá/LP\| 01), 19, 21, 23, 25, 27, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57\| 6 Lípa velkolistá/LPV\| 01), 25, 41, 45, 51, 55, 57\| 6 Modřín opadavý/MD\| 13, 21, 23, 25, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 71, 73, 75\| 3 Olše lepkavá/OL\| 01), 19, 25, 27, 29, 39, 47, 57, 59\| 4 Olše šedá/OLS\| 01), 29, 39, 47, 57, 59, 77, 79\| 4 Smrk ztepilý/SM\| 51, 53, 55\| 4 39, 57, 59\| 3,5 01), 71, 73, 75, 77, 79\| 3 Topol osika/OS\| 01, 13, 21, 23, 25, 27, 29, 39, 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57, 59, 71, 73, 75, 77, 79\| 4 Třešeň ptačí/TR\| 25, 45, 55\| 6 Vrba jíva/JIV\| 01)\| 4 Vrba bílá/VR\| 19, 29\| 4 ) Platí pouze pro některé soubory lesních typů zařazené do cílových hospodářských souborů podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb. *) Počet kusů sadebního materiálu na 1 ha se odvodí vynásobením minimálních hektarových počtů procentem projektovaného zastoupení dřeviny.“. 4. V příloze č. 2 části A odst. IV. písm. a) se text „č. 83/1996 Sb.“ nahrazuje textem „č. 298/2018 Sb.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o žádostech o poskytnutí dotace na založení lesního porostu zahájená podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. Dotace na péči o lesní porost podle § 2 odst. 1 písm. b) a dotace za ukončení zemědělské výroby podle § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 185/2015 Sb. na lesním porostu, který byl založen na zemědělské půdě podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se poskytuje podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi členskými státy Evropské unie o statusu vojenského a civilního personálu vyslaného k institucím Evropské unie, o statusu velitelství a ozbrojených sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) Smlouvy o Evropské unii, včetně cvičení, a o statusu vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii k působení v této souvislosti Vyhlášeno 5. 9. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2019, částka 29/2019 * ČÁST I - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ PRO VEŠKERÝ VOJENSKÝ A CIVILNÍ PERSONÁL * ČÁST II - USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE POUZE NA VOJENSKÝ NEBO CIVILNÍ PERSONÁL VYSLANÝ K INSTITUCÍM EU * Část III - USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE POUZE NA VELITELSTVÍ A OZBROJENÉ SÍLY A NA VOJENSKÝ A CIVILNÍ PERSONÁL ZDE PRACUJÍCÍ * ČÁST IV - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2019 44 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. listopadu 2003 byla v Bruselu podepsána Dohoda mezi členskými státy Evropské unie o statusu vojenského a civilního personálu vyslaného k institucím Evropské unie, o statusu velitelství a ozbrojených sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) Smlouvy o Evropské unii, včetně cvičení, a o statusu vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii k působení v této souvislosti. Česká republika se stala smluvní stranou Dohody na základě článku 5 odst. 1 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie1). Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 19 odst. 3 dne 1. dubna 2019 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství a její překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně. PŘEKLAD RADA DOHODA mezi členskými státy Evropské unie o statusu vojenského a civilního personálu vyslaného k institucím Evropské unie, o statusu velitelství a ozbrojených sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) Smlouvy o Evropské unii, včetně cvičení, a o statusu vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii k působení v této souvislosti (EU SOFA) (2003/C 321/02) PŘEDSTAVITELÉ VLÁD ČLENSKÝCH ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE ZASEDAJÍCÍ V RÁMCI RADY, přihlížejíce ke Smlouvě o Evropské Unii (SEU) a zvláště k její kapitole V; s ohledem na to, že: (1) se Evropská Rada rozhodla, v rámci naplňování Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), dát EU schopnosti nezbytné k přijímání a provádění rozhodnutí ohledně plné škály úkolů prevence konfliktů a krizového řízení, které jsou definovány v SEU; (2) národní rozhodnutí o vyslání a přijetí ozbrojených sil z členských států Evropské unie (dále „členské státy“) na území ostatních členských států v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení, budou prováděna v souladu s ustanoveními kapitoly V SEU, konkrétně s jejím článkem 23 (1), a budou předmětem samostatných ujednání mezi dotčenými členskými státy; (3) budou muset být uzavřeny zvláštní dohody s dotčenými třetími státy v případě cvičení nebo operací probíhajících mimo území členských států; (4) v rámci ustanovení této Dohody nebudou dotčena práva a povinnosti smluvních stran vycházející z mezinárodních dohod a dalších mezinárodních aktů ustanovujících mezinárodní tribunály, včetně Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; SE DOHODLI NA NÁSLEDUJÍCÍM: ČÁST I USTANOVENÍ SPOLEČNÁ PRO VEŠKERÝ VOJENSKÝ A CIVILNÍ PERSONÁL Článek 1 V této Dohodě pojem: 1. „vojenský personál” označuje: a) vojenský personál, který byl vyslán členskými státy ke Generálnímu sekretariátu Rady, aby tvořil Vojenský štáb Evropské unie (VŠEU); b) vojenský personál členských zemí, který není personálem institucí EU, o něhož může být dočasně navýšen stav personálu VŠEU, pokud o to požádá Vojenský výbor Evropské unie (VVEU), kvůli činnostem souvisejícím s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení; c) vojenský personál, který byl vyslán členskými státy k velitelství a ozbrojeným silám, jež mohou být poskytnuty EU nebo jejímu personálu v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení; 2. „civilní personál” označuje civilní personál vyslaný členskými státy k institucím EU za účelem činností v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení, nebo civilní personál, s výjimkou najatého místního personálu, pracující na velitelství nebo u ozbrojených sil nebo jinak poskytnutý EU členskými státy ke stejným činnostem; 3. „závislá osoba” označuje každou osobu definovanou nebo uznanou právem vysílajícího státu za rodinného příslušníka nebo označenou za člena domácnosti člena vojenského nebo civilního personálu. Pokud však takové právo uznává za člena rodiny nebo člena domácnosti pouze osobu žijící pod jednou střechou s členem vojenského nebo civilního personálu, bude tato podmínka považována za splněnou, jestliže je tato osoba na tomto členovi převážně závislá; 4. „ozbrojené síly” označují jedince náležící k vojenskému nebo civilnímu personálu nebo složky tvořené vojenským nebo civilním personálem definovaném v odstavcích 1 a 2, přičemž dotčené členské státy se mohou dohodnout, že určití jedinci, jednotky, útvary nebo jiné složky nebudou považovány za součást ozbrojených sil pro účely této Dohody; 5. „velitelství” označuje velitelství umístěné na území členských států, zřízené jedním nebo více členskými státy nebo mezinárodní organizací, které může být poskytnuto EU v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení; 6. „vysílající stát“ označuje členský stát, ke kterému patří člen vojenského nebo civilního personálu anebo ozbrojené síly; 7. „přijímající stát“ označuje členský stát, na jehož území se člen vojenského nebo civilního personálu, ozbrojené síly nebo velitelství nachází, bez ohledu na to, zda jde o dočasnou dislokaci, nasazení, nebo tranzit v souvislosti s rozkazem k plnění jednotlivého či kolektivního úkolu nebo s příkazem k vyslání k institucím EU. Článek 2 1. Členské státy usnadní, pokud je to nutné pro služební účely, vstup, pobyt a odchod personálu uvedeného v článku 1 a na nich závislých osob. Tento personál a závislé osoby však mohou být požádány o předložení důkazů, že spadají do kategorií popsaných v článku 1. 2. Pro tento účel, a aniž jsou dotčena příslušná pravidla pro volný pohyb osob podle komunitárního práva, postačí individuální nebo kolektivní rozkaz k přesunu nebo příkaz k vyslání k institucím EU. Článek 3 Povinností vojenského a civilního personálu a na nich závislých osob je respektovat právo přijímajícího státu a zdržet se jakékoliv činnosti, která není v souladu s touto Dohodou. Článek 4 Pro účely této Dohody: 1. Řidičská oprávnění nebo průkazy vydané vojenskými službami vysílajícího státu budou na území přijímajícího státu pro srovnatelná vojenská vozidla uznána. 2. Oprávněný personál každého členského státu může poskytnout lékařskou nebo stomatologickou péči příslušníkům ozbrojených sil a velitelství jakéhokoliv jiného členského státu. Článek 5 Vojenský personál a dotčený civilní personál bude nosit uniformu v souladu s předpisy platnými ve vysílajícím státě. Článek 6 Vozidla s poznávací značkou ozbrojených sil nebo úřadů vysílajícího státu budou označena kromě poznávací značky i národním rozlišovacím znakem. ČÁST II USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE POUZE NA VOJENSKÝ NEBO CIVILNÍ PERSONÁL VYSLANÝ K INSTITUCÍM EU Článek 7 Vojenský nebo civilní personál vyslaný k institucím EU může držet a nosit zbraně v souladu s článkem 13 pokud pracuje na velitelství nebo u ozbrojených sil poskytnutých EU v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení, nebo pokud se účastní misí souvisejících s těmito úkoly. Článek 8 1. Vojenský nebo civilní personál vyslaný k institucím EU požívá imunity z právního řízení jakéhokoliv druhu v souvislosti s ústními i písemnými projevy či jeho jednáním při výkonu jeho služebních funkcí; tato imunita trvá i po ukončení jeho vyslání. 2. Imunita uvedená v tomto článku bude poskytnuta v zájmu EU, nikoliv jako výhoda pro dotčený personál. 3. Příslušné orgány vysílajícího státu i příslušné instituce EU se vzdají imunity, kterou požívá vojenský a civilní personál vyslaný k institucím EU, pokud by taková imunita bránila spravedlnosti a pokud tak mohou tyto příslušné orgány a příslušné instituce EU učinit bez újmy zájmům Evropské unie. 4. Instituce EU budou vždy spolupracovat s příslušnými orgány členských států, aby zajistily hladký výkon spravedlnosti, a budou přijímat opatření k předcházení zneužívání imunity podle tohoto článku. 5. Pokud by se příslušný orgán nebo soudní orgán členského státu domníval, že došlo ke zneužití imunity udělené tímto článkem, budou příslušné orgány vysílajícího státu a příslušné instituce EU na žádost konzultovat s příslušnými orgány dotčeného členského státu, zda k takovému zneužití došlo. 6. Pokud konzultace nepřinesou výsledek, který by uspokojil obě strany, bude spor přezkoumán příslušnou institucí EU s cílem dosažení urovnání. 7. Pokud není možné tento spor urovnat, příslušná instituce EU přijme podrobná opatření k jeho urovnání. Pokud půjde o Radu, taková opatření přijme jednomyslně. Část III USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE POUZE NA VELITELSTVÍ A OZBROJENÉ SÍLY A NA VOJENSKÝ A CIVILNÍ PERSONÁL ZDE PRACUJÍCÍ Článek 9 V souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení, budou velitelství a ozbrojené síly a jejich personál uvedený v článku 1 se svým vybavením oprávněny k transitu a dočasnému rozmístění na území členského státu se souhlasem příslušných orgánů tohoto členského státu. Článek 10 Vojenskému a civilnímu personálu bude poskytnuta naléhavá lékařská a stomatologická péče, včetně hospitalizacehospitalizace, za stejných podmínek jako srovnatelnému personálu přijímajícího státu. Článek 11 Orgány přijímajícího státu mají výlučnou odpovědnost za realizaci vhodných ujednání, aby byly jednotkám, útvarům nebo jiným složkám dány k dispozici budovy a pozemky, které požadují, jakož i zařízení a služby s nimi spojené, a to na základě dohod a ujednání, která jsou již v platnosti anebo která mohou být následně sjednána mezi pověřenými zástupci vysílajícího a přijímajícího státu. Tyto dohody a ujednání budou, pokud to bude možné, v souladu s předpisy upravujícími ubytování a umístění obdobných jednotek, útvarů nebo jiných složek přijímajícího státu. Práva a povinnosti vznikající z obývání a užívání budov, pozemků, zařízení nebo služeb se budou řídit právem přijímajícího státu, pokud nebude zvláště ujednáno jinak. Článek 12 1. Jednotky, útvary nebo složky obvykle tvořené vojenským nebo civilním personálem mají na základě dohody s přijímajícím státem právo vykonávat policejní činnost ve všech základnách, zařízeních, velitelstvích nebo jiných prostorech obývaných výhradně jimi. Policie těchto jednotek, útvarů nebo složek může přijímat všechna vhodná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v těchto prostorách. 2. Mimo tyto prostory bude policie uvedená v odstavci 1 nasazena pouze na základě ujednání s orgány přijímajícího státu a ve spolupráci s těmito orgány, a to v míře nezbytné k udržení kázně a pořádku u členů jednotek, útvarů nebo složek. Článek 13 1. Vojenský personál může držet a nosit služební zbraň pod podmínkou, že ho k tomu opravňují jeho rozkazy a dle ujednání s orgány přijímajícího státu. 2. Civilní personál může držet a nosit služební zbraň pod podmínkou, že ho k tomu opravňují vnitrostátní předpisy vysílajícího státu a dle souhlasu orgánů přijímajícího státu. Článek 14 Velitelství a ozbrojené síly budou využívat stejná poštovní a telekomunikační zařízení, dopravní zařízení a slevy z jízdného jako ozbrojené síly přijímajícího státu v souladu s pravidly a předpisy tohoto státu. Článek 15 1. Archívy a jiné úřední dokumenty velitelství uložené v prostorách užívaných tímto velitelstvím nebo v držení jakéhokoli oprávněného člena velitelství budou nedotknutelné, pokud se velitelství této imunity nevzdá. Na žádost přijímajícího státu a v přítomnosti představitele tohoto státu velitelství ověří povahu jakýchkoli dokumentů, aby potvrdilo, že jim přísluší imunita podle tohoto článku. 2. Pokud by se příslušný orgán nebo soudní orgán přijímajícího státu domníval, že došlo ke zneužití nedotknutelnosti udělené tímto článkem, bude Rada na požádání jednat s příslušnými orgány přijímajícího státu za účelem určení, zda došlo k takovému zneužití. 3. Pokud nebyl výsledek jednání uspokojivý pro obě zainteresované strany, bude spor přezkoumán Radou s cílem dosažení urovnání. Pokud by nebylo možné takový spor urovnat, přijme Rada jednomyslně podrobná pravidla pro jeho urovnání. Článek 16 Za účelem zamezení dvojímu zdanění, pro uplatnění úmluv o zamezení dvojímu zdanění uzavřených mezi členskými státy, aniž by bylo dotčeno právo přijímajícího státu zdanit členy vojenského a civilního personálu, kteří jsou jeho státními občany nebo mají obvyklý pobyt v přijímacím státě: 1. Pokud právní uplatnění jakékoli formy zdanění v přijímajícím státě závisí na pobytu nebo trvalém bydlišti, nebude doba, po kterou je vojenský nebo civilní personál na území tohoto státu pouze proto, že jde o vojenský nebo civilní personál, pro účely takového zdanění považována za dobu pobytu nebo za změnu pobytu nebo trvalého bydliště. 2. Vojenský a civilní personál bude osvobozen od zdanění v přijímajícím státě, pokud jde o plat a příplatky vyplácené vysílajícím státem takovému personálu nebo o jakýkoli hmotný movitý majetek, který se na území přijímajícího státu nachází pouze z důvodu dočasné přítomnosti tohoto personálu v tomto státě. 3. Nic v tomto článku nebrání zdanění vojenského nebo civilního personálu, pokud jde o jakoukoliv jinou výdělečnou činnost, než je jeho zaměstnání, v jehož rámci může pobývat v přijímajícím státě, a s výjimkou platu, funkčních požitků a hmotného movitého majetku zmíněných v odstavci 2, nic v tomto článku nebrání zdanění, jemuž takový personál podléhá podle práva přijímajícího státu, a to i v případě, že je považován za personál s místem pobytu nebo trvalého bydliště mimo území přijímajícího státu. 4. Nic v tomto článku se nevztahuje na clo. „Clo“ znamená celní poplatky a všechny ostatní poplatky a daně, které se platí při dovozu nebo vývozu, kromě dávek a daní, které jsou pouze poplatky za poskytované služby. Článek 17 1. Orgány vysílajícího státu budou oprávněny vykonávat veškerou trestní a disciplinární jurisdikci, kterou jim přiznává právo vysílajícího státu, vůči vojenskému i civilnímu personálu, pokud tento civilní personál z důvodu svého vyslání s těmito ozbrojenými silami podléhá právu vysílajícího státu, kterým se tyto ozbrojené síly plně či částečně řídí. 2. Orgány přijímajícího státu budou oprávněny vykonávat jurisdikci nad vojenským a civilním personálem a na nich závislými osobami, pokud jde o delikty spáchané na území přijímajícího státu a trestné podle práva tohoto státu. 3. Orgány vysílajícího státu budou oprávněny vykonávat výlučnou jurisdikci nad vojenským i civilním personálem, pokud tento civilní personál z důvodu svého vyslání s ozbrojenými silami podléhá právu vysílajícího státu, kterým se tyto ozbrojené síly plně či částečně řídí, pokud jde o delikty, včetně deliktů týkajících se bezpečnosti tohoto státu, které jsou trestné podle práva vysílajícího státu, nikoliv však podle práva přijímajícího státu. 4. Orgány přijímajícího státu budou oprávněny vykonávat výlučnou jurisdikci nad vojenským a civilním personálem a na nich závislými osobami, pokud jde o delikty, včetně deliktů týkajících se bezpečnosti přijímajícího státu, které jsou trestné podle jeho práva, nikoliv však podle práva vysílajícího státu. 5. Pro účely odstavců 3, 4 a 6 delikt proti bezpečnosti státu zahrnuje: (a) vlastizradu; (b) sabotáž, špionáž či porušení jakéhokoliv zákona týkajícího se ochrany utajovaných skutečností tohoto státu nebo utajovaných skutečností vztahujících se k národní obraně tohoto státu. 6. V případech kolize práva k výkonu jurisdikce platí následující pravidla: (a) Příslušné orgány vysílajícího státu mají přednostní právo k výkonu jurisdikce nad vojenským a také civilním personálem, pokud tento civilní personál z důvodu svého vyslání s ozbrojenými silami podléhá právu vysílajícího státu, kterými se tyto ozbrojené síly plně či částečně řídí, pokud jde o: (i) delikty výlučně proti majetku či bezpečnosti tohoto státu nebo delikty výlučně proti osobě nebo majetku vojenského nebo civilního personálu tohoto státu nebo závislé osobě a jejímu majetku; (ii) delikty plynoucí z jednání či opomenutí při výkonu služebních povinností; (b) v případě jakéhokoliv jiného deliktu mají přednostní právo k výkonu jurisdikce orgány přijímajícího státu; (c) rozhodne-li se stát, který má přednostní právo, nevykonávat jurisdikci, uvědomí o tom co nejdříve orgány druhého státu. Orgány státu, který má přednostní právo, zváží vstřícným způsobem žádost orgánů druhého státu o vzdání se tohoto práva v případech, kdy tento druhý stát přisuzuje takovému zřeknutí se práva zvláštní důležitost. 7. Z ustanovení tohoto článku nevyplývá pro orgány vysílajícího státu právo k výkonu jurisdikce nad osobami, které jsou státními příslušníky přijímajícího státu nebo nad osobami s trvalým pobytem na jeho území, pokud nejsou příslušníky ozbrojených sil vysílajícího státu. Článek 18 1. Každý členský stát se vzdává nároků vůči kterémukoliv jinému členskému státu na náhradu škody na jakémkoliv majetku, který vlastní a který je v užívání v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených ve článku 17 (2) SEU, včetně cvičení, jestliže tato škoda: (a) byla způsobena vojenským nebo civilním personálem jiného členského státu při výkonu jeho služebních povinností souvisejících s výše zmíněnými úkoly; nebo (b) vznikla v důsledku použití jakéhokoliv vozidla, plavidla či letadla patřícího jinému členskému státu a používaného jeho službami, za předpokladu, že toto vozidlo, plavidlo nebo letadlo, které způsobilo škodu, bylo použito v souvislosti s výše zmíněnými úkoly nebo, že škoda byla způsobena na majetku takto použitém. Členský stát se vzdá nároků na odměnu za záchranu lodi nebo nákladu na moři vůči kterémukoliv jinému členskému státu za předpokladu, že zachraňované plavidlo či náklad patřily jinému členskému státu a byly užívány jeho ozbrojenými silami v souvislosti s výše zmíněnými úkoly. 2. (a) V případě škody způsobené nebo vzniklé způsobem uvedeným v odstavci 1 na jiném majetku ve vlastnictví členského státu a nacházejícím se na jeho území bude odpovědnost kteréhokoliv jiného členského státu určena a výše škody stanovena jednáním mezi dotčenými členskými státy, pokud se dotčené členské státy nedohodnou jinak. (b) Každý členský stát se však vzdává svého nároku na náhradu škody v případě, že škoda je menší než je výše, která bude určena jednomyslným rozhodnutím Rady. Kterýkoliv jiný členský stát, jehož majetek byl poškozen při stejném incidentu, se rovněž vzdává svého nároku na náhradu škody do výše uvedené částky. 3. Pro účely odstavců 1 a 2, pojem „ve vlastnictví členského státu“ v případě plavidla znamená pronájem lodi s dočasným výkonem všech vlastnických práv členským státem anebo plavidlo tímto členským státem zabrané pro takový pronájem nebo ukořistěné (s výjimkou míry rizika ztráty nebo odpovědnosti nesené jiným subjektem než tímto členským státem). 4. Každý členský stát se vzdává všech svých nároků na náhradu škody vůči druhému členskému státu v souvislosti se zraněním či úmrtím kteréhokoliv člena vojenského či civilního personálu, byl-li tento člen právě ve výkonu jeho služebních povinností. 5. Nároky na náhradu škody (jiné než smluvní nároky a než ty, na které se vztahuje odstavec 6 a 7 tohoto článku) vyplývající zjednání nebo opomenutí ze strany členů vojenského nebo civilního personálu, ke kterému došlo při výkonu jejich služebních povinností, nebo vyplývající z jakéhokoliv jiného jednání, opomenutí či události, za kterou jsou ozbrojené síly právně odpovědné a které na území přijímajícího státu způsobí škodu třetí straně, která není členským státem, budou řešeny přijímajícím státem v souladu s následujícími ustanoveními: (a) nároky na náhradu škody budou vznášeny, projednány a vypořádány či soudně rozhodnuty v souladu se zákony a nařízeními přijímajícího státu s ohledem na nároky na náhradu škody vznikající z činností jeho vlastních ozbrojených sil; (b) přijímající stát může vypořádat jakékoliv takové nároky na náhradu škody a platbu dohodnuté nebo soudem určené částky provede přijímající stát ve své měně; (c) takováto platba, ať na základě dohody nebo soudního rozhodnutí případu příslušným soudem přijímajícího státu, nebo konečné rozhodnutí tohoto soudu zamítající platbu, jsou pro dotčené členské státy závazné a nezvratné; (d) každý případ úhrady odškodného přijímajícím státem bude oznámen dotčeným vysílajícím státům společně s úplnými údaji a návrhem odškodného v souladu s níže uvedenými pododstavcem (e), body (i), (ii) a (iii). Neobdrží-li členský stát odpověď do dvou měsíců, je navrhované odškodné považováno za přijaté; (e) náklady způsobené uspokojováním nároků na náhradu škody podle pododstavců (a), (b), (c) a (d) a odstavce 2 budou rozděleny mezi smluvní strany následovně: (i) nese-li odpovědnost pouze jediný vysílající stát, částka přiznaná nebo uložená soudem se rozdělí v poměru 25 % k tíži přijímajícího státu a 75 % k tíži vysílajícího státu; (ii) nese-li odpovědnost za škodu více než jeden stát, bude částka přiznaná nebo uložená soudem rozdělena rovnoměrně mezi tyto státy; není-li však přijímající stát jedním z odpovědných států, přispěje částkou rovnající se polovině částky každého vysílajícího státu; (iii) byla-li škoda způsobena službami členských států a není-li možné přisoudit ji konkrétně jedné nebo více službám, bude přiznaná nebo soudem uložená částka rozdělena rovnoměrně mezi dotčené členské státy; není-li však přijímající stát jedním ze států, jehož služby tuto škodu způsobily, přispěje částkou rovnající se polovině částky placené každým dotčeným vysílajícím státem; (iv) každých šest měsíců bude dotčeným vysílajícím státům zasílán výkaz částek zaplacených přijímajícím státem v průběhu uplynulých šesti měsíců s ohledem na každý případ, kdy bylo navrhované dělení na procentuálním základě přijato, společně s žádostí o náhradu. Tato náhrada bude provedena v co nejkratší době a v měně přijímajícího státu; (f) pokud by použití ustanovení pododstavců (b) a (e) mohlo členskému státu způsobit vážné těžkosti, může tento členský stát požádat ostatní dotčené členské státy, aby vyřešily tuto záležitost jiným způsobem, a to vzájemným jednáním; (g) proti členovi vojenského nebo civilního personálu nebude vedeno soudní řízení za účelem výkonu jakéhokoliv soudního rozhodnutí vydaného proti němu v přijímajícím státě v záležitosti vyplývající z výkonu jeho služebních povinností; (h) s výjimkou případů, kdy se na nároky na náhradu škody uvedené v odstavci 2 vztahují ustanovení pododstavce (e), se ustanovení tohoto odstavce nevztahují na nároky vzniklé z nebo v souvislosti s navigací či provozem lodi nebo nakládáním, převozem či vykládáním nákladu, kromě nároků souvisejících s úmrtím či zraněním, na něž se nevztahují ustanovení odstavce 4. 6. Nároky na náhradu škody uplatňované vůči vojenskému nebo civilnímu personálu, které vyplývají z protiprávních jednání nebo opomenutí v přijímajícím státě, jichž se tento personál dopustil mimo plnění služebních povinností, budou řešeny následujícím způsobem: (a) orgány přijímajícího státu zváží požadovanou výši náhrady a stanoví náhradu osobě uplatňující nároky na náhradu škody čestně a spravedlivě s přihlédnutím k okolnostem případu včetně chování poškozené osoby a vypracují o dané záležitosti zprávu; (b) tato zpráva bude doručena orgánům vysílajícího státu, které bez prodlení rozhodnou, zda nabídnou dobrovolnou platbu (ex gratia), a pokud ano, v jaké výši; (c) pokud je dobrovolná platba (ex gratia) nabídnuta a přijme-li ji osoba uplatňující nároky jako plnou náhradu svého nároku na náhradu škody, provedou platbu orgány vysílajícího státu samy a budou úřady přijímajícího státu o svém rozhodnutí a o zaplacené částce informovat; (d) žádným z ustanovení tohoto odstavce nebude dotčena jurisdikce soudů přijímajícího státu zahájit řízení proti vojenskému nebo civilnímu personálu, nedošlo-li k uspokojení nároku na náhradu škody v plném rozsahu. 7. Nároky na náhradu škody plynoucí z nedovoleného použití jakéhokoliv vozidla služeb vysílajícího státu se budou řešit podle odstavce 6 s výjimkou případů právní odpovědnosti jednotek, útvarů nebo složek. 8. Vznikne-li spor v tom, zda k protiprávnímu jednání nebo opomenutí vojenského nebo civilního personálu došlo při plnění služebních povinností nebo zda bylo použití vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu neoprávněné, bude tato záležitost řešena jednáním mezi dotčenými členskými státy. 9. Vysílající stát nebude pro vojenský nebo civilní personál nárokovat imunitu ze soudní jurisdikce přijímajícího státu, pokud jde o občanskoprávní jurisdikci soudů přijímajícího státu, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 5 (g). 10. Orgány vysílajícího a přijímajícího státu budou spolupracovat při získávání důkazů pro spravedlivé projednání věci před soudem a při vyřízení nároků na náhradu škody týkajících se členských států. 11. Jakýkoliv spor týkající se řešení nároků na náhradu škody, který nemůže být urovnán jednáním mezi dotčenými členskými státy, bude předložen rozhodci vybranému na základě dohody dotčených členských států z občanů přijímajícího státu, kteří vykonávají nebo vykonávali vysokou soudní funkci. Nejsou-li dotčené členské státy schopny se dohodnout během dvou měsíců na osobě rozhodce, může každý dotčený členský stát požádat předsedu Soudního dvora Evropských společenství, aby vybral osobu s výše uvedenou kvalifikací. ČÁST IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 19 1. Tato Dohoda podléhá schválení členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními požadavky. 2. Členské státy oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie ukončení ústavních procedur nutných ke schválení této Dohody. 3. Tato Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po oznámení učiněném posledním členským státem, že byly ukončeny jeho ústavní procedury uvedené v odstavci 2. 4. Jako depozitář této Dohody bude působit Generální tajemník Rady Evropské unie. Depozitář uveřejní tuto Dohodu v Úředním Věstníku Evropské unie, jakož i informace o jejím vstupu v platnost po ukončení ústavních procedur uvedených v odstavci 2. 5. (a) Tato Dohoda bude uplatňována pouze na metropolitním území členských států. (b) Kterýkoliv členský stát může oznámit generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, že tato Dohoda bude uplatňována také na dalších územích, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. 6. (a) Ustanovení částí I a III této Dohody se použijí pouze na velitelství a ozbrojené síly, a jejich personál, které mohou být poskytnuty EU v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) SEU, včetně cvičení, pokud status těchto velitelství nebo ozbrojených sil a jejich personálu není upraven jinou dohodou. (b) Pokud je status takových velitelství a ozbrojených sil a jejich personálu upraven jinou dohodou a tato velitelství a ozbrojené síly, a jejich personál, působí ve výše zmíněném kontextu, mohou být uzavřena zvláštní ujednání mezi EU a dotčenými státy nebo organizacemi, s cílem dohodnout, která dohoda bude uplatněna pro danou operaci či cvičení. (c) Pokud nebylo možné uzavřít taková zvláštní ujednání, bude se pro danou operaci nebo cvičení uplatňovat jiná dohoda. 7. Pokud se třetí státy účastní činností, na které se vztahuje tato Dohoda, mohou dohody nebo ujednání upravující takovou účast obsahovat ustanovení stanovící, že tato Dohoda se v souvislosti s těmito činnostmi rovněž uplatní na tyto třetí státy. 8. Ustanovení této Dohody mohou být změněna na základě jednomyslné písemné dohody mezi zástupci vlád členských zemí Evropské unie, zasedajícími v Radě. V Bruselu dne sedmnáctého listopadu roku dva tisíce tři. Za vládu Belgického království Za vládu Dánského království Za vládu Spolkové republiky Německo Za vládu Řecké republiky Za vládu Španělského království Za vládu Francouzské republiky Za vládu Irské republiky Za vládu Italské republiky Za vládu Lucemburského velkovévodství Za vládu Nizozemského království Za vládu Rakouské republiky Za vládu Portugalské republiky Za vládu Finského království Za vládu Švédského království Za vládu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska PŘÍLOHA PROHLÁŠENÍ PROHLÁŠENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EU Po podpisu této dohody vyvinou členské státy maximální úsilí, aby co nejdříve splnily požadavky svých vlastních ústavních postupů a umožnily neprodlený vstup této Dohody v platnost. PROHLÁŠENÍ DÁNSKA Při podpisu této Dohody připomnělo Dánsko Protokol o pozici Dánska připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství. Schválení této Dohody ze strany Dánska se uskuteční v souladu s tímto Protokolem a jakékoliv výhrady nebo prohlášení, které může Dánsko v této souvislosti učinit, budou omezeny na rozsah části II uvedeného Protokolu a v žádném případě nebudou bránit vstupu této Dohody v platnost a jejímu plnému provádění ostatními členskými státy. PROHLÁŠENÍ IRSKA Nic v této Dohodě, zejména v článcích 2, 9, 11, 12, 13 a 17, nepovoluje či nevyžaduje legislativní nebo jiné kroky Irska, který jsou zakázané Ústavou Irska, a především jejím článkem 15.6.2. PROHLÁŠENÍ RAKOUSKÉ REPUBLIKY K ČLÁNKU 17 DOHODY Přijetí jurisdikce vojenskými orgány vysílajícího státu v souladu s článkem 17 „Dohody mezi členskými státy Evropské unie o statusu vojenského a civilního personálu vyslaného k institucím Evropské unie, o statusu velitelství a ozbrojených sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v souvislosti s přípravou a plněním úkolů uvedených v článku 17 (2) Smlouvy o Evropské unii, včetně cvičení, a o statusu vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii k působení v této souvislosti (EU SOFA)“ Rakouskem se nevztahuje na výkon soudní jurisdikce vysílajícího státu na území Rakouska. PROHLÁŠENÍ ŠVÉDSKA Vláda Švédska tímto prohlašuje, že článek 17 této Dohody nezahrnuje právo vysílajícího státu vykonávat jurisdikci na území Švédska. Uvedený článek zejména nezaručuje vysílajícímu státu právo zřizovat soudy nebo vykonávat rozsudky na území Švédska. To nijak neovlivňuje rozdělení jurisdikcí mezi vysílajícím a přijímajícím státem podle článku 17. Nedotýká se ani práva vysílajícího státu vykonávat takovou jurisdikci na svém vlastním území po návratu osob, spadajících pod režim článku 17, do vysílajícího státu. Dále nebrání tomu, aby vojenské orgány vysílajícího státu přijaly vhodná opatření na území Švédska, která jsou bezodkladně nutná k zajištění pořádku a bezpečnosti uvnitř ozbrojených sil. 1) Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatý dne 16. dubna 2003 v Athénách, byl vyhlášen pod č. 44/2004 Sb. m. s.
Nález Ústavního soudu č. 232/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 232/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. července 2019 sp. zn. Pl. ÚS 32/18 ve věci návrhu na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 9. 2019, částka 99/2019 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Znění napadeného ustanovení * III. - Argumentace navrhovatele * IV. - Průběh řízení před Ústavním soudem * V. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * VI. - Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených zákonných ustanovení * VII. - Shrnutí obsahu napadeného ustanovení v kontextu zákonného vymezení postavení a oprávnění vyššího soudního úředníka * VIII. - Obecně k možnosti výkonu úkonů soudu jinými osobami než soudci * IX. - Ústavnost oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat o zastavení exekuce * X. - Závěr 232 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 32/18 dne 30. července 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu v Liberci, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Preisler, Ph.D., na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a vlády České republiky, zastoupené ministryní spravedlnosti, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Návrh na zrušení § 11 písm. g) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 293/2013 Sb., ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“ se zamítá. II. Ve zbytku se návrh odmítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Platebním rozkazem Okresního soudu v Liberci (dále jen „navrhovatel“ nebo „okresní soud“) ze dne 24. 8. 2017 č. j. 27 C 182/2017-22 byla na základě žaloby Ing. Martina Homera (dále jen „oprávněný“) uložena povinnost společnosti Rainbow SIX, s. r. o., se sídlem Nákladní 883/35, Liberec, (dále jen „povinná“) zaplatit mu částku 216 623,74 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Na základě exekučního návrhu oprávněného k vymožení uvedené pohledávky bylo zahájeno exekuční řízení, v jehož rámci okresní soud usnesením ze dne 12. 12. 2017 č. j. 73 EXE 61941/2017-8, jež bylo vydáno vyšší soudní úřednicí Lenkou Holatovou, pověřil vedením exekuceexekuce soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučeru, Exekutorský úřad Kladno. Následným usnesením ze dne 26. 1. 2018 č. j. 73 EXE 61941/2017-16, rovněž vydaným uvedenou vyšší soudní úřednicí, okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuceexekuce jako nedůvodný. Neshledal totiž žádný důvod, který by podle § 268 občanského soudního řádu ve spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, opodstatňoval zastavení exekuceexekuce. 2. Proti uvedenému usnesení podala povinná odvolání podle § 9 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 293/2013 Sb., (dále jen „zákon o vyšších soudních úřednících“). Okresní soud se při rozhodování o něm nejprve zabýval otázkou, zda vyšší soudní úřednice vůbec byla oprávněna rozhodnout o návrhu na zastavení exekuceexekuce. Pokud by tomu tak nebylo, již tato skutečnost by umožňovala vyhovět odvolání a zrušit jím napadené usnesení. 3. Úkony soudu prvního stupně, k nimž je oprávněn vyšší soudní úředník, jsou stanoveny generální klauzulí doplněnou o negativní výčet obsažený v § 11 zákona o vyšších soudních úřednících (dále též „napadené ustanovení“), jenž v písmenu g) vylučuje z těchto úkonů „rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání“. Okresní soud dospěl k závěru, že podle § 11 zákona o vyšších soudních úřednících a contrario mohl vyšší soudní úředník rozhodnout o návrhu na zastavení exekuceexekuce, neboť v posuzované exekuční věci bylo exekučním titulem rozhodnutí soudu. Současně však takovéto oprávnění shledal v rozporu s čl. 94 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), podle jehož odstavce 2 zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) proto okresní soud podal návrh na zrušení tohoto zákonného ustanovení. Návrh byl Ústavnímu soudu doručen dne 20. června 2018. II. Znění napadeného ustanovení 4. Ustanovení § 11 zákona o vyšších soudních úřednících, jehož zrušení se domáhá navrhovatel, zní: „§ 11 Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou a) vedení jednání ve věci samé, b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku, c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní mimo rozhodování v 1. řízení o úschovách, 2. řízení o umoření listin, 3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením, 4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání, 5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání, d) rozhodování o předběžném opatření, e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závoduobchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva, f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání, g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání, h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění, i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného, j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu, k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním, l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci, m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení o 1. ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správceinsolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. tom, že dlužník je v úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. zrušení úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závoduobchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech, n) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.“ III. Argumentace navrhovatele 5. Navrhovatel zastává názor, že § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících opravňuje vyšší soudní úředníky k rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí v případech, kdy exekučním titulem není exekutorský zápis nebo notářský zápis. Tento výklad, který vychází z textu napadeného ustanovení, byl ovšem v rozhodovací praxi okresního soudu i Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“) postupně překonán a v posledních letech jsou takováto rozhodnutí rušena pro nedostatek oprávnění vyšších soudních úředníků. Důvodem této změny je rozpor původní rozhodovací praxe s právními závěry obsaženými v nálezu ze dne 22. 5. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 31/10 (N 90/69 SbNU 405; 224/2013 Sb.), kterým byl zrušen § 11 zákona o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle tohoto nálezu neodpovídá postavení vyššího soudního úředníka, aby rozhodoval nezávisle na soudci, navíc o věci samé, jak je tomu právě v případě zastavení řízení. Vyšší soudní úředníci mohou činit samostatně pouze takové úkony, které nepřekračují jejich pomocnou roli při výkonu soudnictví. Navrhovatel podotýká, že krajský soud v řadě svých rozhodnutí považoval § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících za neústavní. Návrh na jeho zrušení však nikdy nepodal, ačkoli toto ustanovení oprávnění vyšších soudních úředníků rozhodovat o zastavení výkonu rozhodnutí jednoznačně stanoví. Za této situace tak učinil navrhovatel sám, a to z důvodu rozporu napadeného ustanovení s čl. 94 Ústavy. Návrh na zrušení napadeného ustanovení jako celku odůvodnil tím, že vzhledem k formulační konstrukci není možné zrušit jen jeho část. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem 6. V souladu s § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud návrh komorám Parlamentu a dále vládě a Veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. IV./a Vyjádření komor Parlamentu 7. Poslanecká sněmovna i Senát ve svých vyjádřeních ze dne 31. 7. 2018 a 19. 7. 2018, podepsaných předsedy jednotlivých komor Mgr. Radkem Vondráčkem a Milanem Štěchem, shrnuly průběh legislativního procesu, v jehož rámci byl projednán a schválen zákon č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byla provedena novela zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí bylo nové znění napadeného ustanovení. IV./b Vyjádření vlády 8. Usnesením č. 461 ze dne 18. 7. 2018 rozhodla vláda o vstupu do tohoto řízení, o čemž Ústavní soudÚstavní soud vyrozuměla v zákonem předepsané lhůtě. Vláda pověřila ministra spravedlnosti vypracováním podrobného vyjádření k předmětnému návrhu, jakož i k jejímu zastupování v tomto řízení. 9. Vláda ve svém vyjádření ze dne 22. 8. 2018, podepsaném tehdejším ministrem spravedlnosti JUDr. Janem Kněžínkem, Ph.D., zpochybnila oprávnění navrhovatele podat návrh na zrušení napadeného ustanovení. Zdůraznila, že ve věci návrhu na zastavení exekuceexekuce, z níž vzešel návrh na zrušení napadeného ustanovení, již toto ustanovení bylo vyčerpáno rozhodnutím vyššího soudního úředníka, přičemž okresní soud bude o odvolání proti němu rozhodovat podle § 9 odst. 1 zákona o vyšších soudních úřednících. I jinak by však návrhové oprávnění navrhovatele mohlo být dáno jen ve vztahu k § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících, které se týká rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí. Ostatní pododstavce napadeného ustanovení ve věci nemohly být použity a jejich zrušení by představovalo nepřiměřeně extenzivní zásah do zákonného předpisu. Zrušení napadeného ustanovení jako celku by nebylo nezbytné ani v případě důvodnosti návrhu. Požadovaného výsledku, aby o zastavení exekuceexekuce nemohli rozhodovat vyšší soudní úředníci, by totiž bylo možné dosáhnout již zrušením části § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících, která podmiňuje vyloučení takovéhoto jejich rozhodování povahou exekučního titulu. 10. Pro případ, že by návrh nebyl odmítnut jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou, se vláda vyjádřila k otázce, zda napadené ustanovení obstojí z hlediska právních závěrů obsažených v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10. Podle jejího názoru již byly odstraněny nedostatky, které byly zákonu o vyšších soudních úřednících vytýkány v souvislosti s postavením vyšších soudních úředníků. Nelze přehlédnout, že po přijetí uvedeného nálezu došlo ke změně jak napadeného ustanovení, tak normativního okolí relevantního pro jeho systematický výklad. Dnes již napadené ustanovení dává záruku, že těžiště výkonu soudnictví neleží v činnosti vyšších soudních úředníků. Jakékoli jejich rozhodnutí je přezkoumatelné, neboť je proti němu vždy přípustný opravný prostředek, o němž rozhoduje soudce soudu prvního stupně. Při právně či skutkově složitých úkonech je navíc vyšší soudní úředník povinen věc předložit soudci, případně mu ji soudce může odejmout. Provedení některých úkonů, k nimž je oprávněn vyšší soudní úředník, si může soudce také vyhradit. 11. Zákon o vyšších soudních úřednících tak umožňuje rozlišit, kdy lze určitý úkon, rozhodnutí o zastavení exekuceexekuce nevyjímaje, považovat za rutinní úkon (například má-li se tak stát na návrh toho, kdo navrhl nařízení exekuceexekuce), a kdy jde naopak o úkon složitý (například zaniklo-li po vydání rozhodnutí právo jím přiznané nebo je-li exekuceexekuce nepřípustná). To odpovídá účelu zákona, jímž je ulehčit soudcům od úkonů prováděných soudem ve věcech, které nejsou právně ani skutkově složité, a současně umožnit značnou variabilitu organizace práce na soudech, což by mělo přispět k urychlení řízení. Vláda je přesvědčena, že činnost soudce se dnes již nemůže obejít bez součinnosti dalších osob. Podstatné je, aby provádění úkonů triviální povahy vyššími soudními úředníky nenarušovalo relevantní ústavní principy, což je zajištěno zejména tím, že činnost vyšších soudních úředníků je pod kontrolou soudce a proti jimi vydaným rozhodnutím je vždy přípustný opravný prostředek. Právě tato skutečnost je zárukou, že ve věci lze vždy dosáhnout přezkumu ze strany orgánu splňujícího požadavky vztahující se na soud podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Současný rozsah pravomocí vyšších soudních úředníků nikterak neomezuje právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), respektive na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy. 12. Rozhodování nesoudcovského personálu není podle vlády ničím neobvyklým ani v zahraničí, což ukazují příklady z Německa a Rakouska, jejichž právní úpravy se staly vzorem naší právní úpravy postavení vyšších soudních úředníků. V Rakousku vyšší soudní úředníci (Diplomrechtspfleger) vydávají v občanskoprávních řízeních téměř 80 % všech soudních rozhodnutí. Mezi jejich agendu spadá občanskoprávní řízení, exekuceexekuce a insolvenční řízeníinsolvenční řízení, mimosoudní záležitosti či záležitosti týkající se katastrukatastru nemovitostí, rejstříku plavidel a obchodního rejstříku. V Německu zase vystupují vyšší soudní úředníci (Rechtspfleger) jako „druhý pilíř soudní moci“. Kromě jiného jsou pověřeni řadou úkonů v oblasti exekucíexekucí, nucené dražby, nucené správy či výkonu sankcí. Podobně jako naše právní úpravy jsou v obou uvedených zemích řešeny požadavky na vzdělání, praxi a osobní předpoklady vyšších soudních úředníků, které se liší od požadavků pro výkon funkce soudce. Tamní zákony vymezují typy řízení, na nichž se vyšší soudní úředníci podílí, kombinací pozitivního a negativního výčtu. 13. Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu pracuje v případě napadeného ustanovení s restriktivním výkladem, nikoli s tezí o trvající neústavnosti právní úpravy. Řada usnesení Ústavního souduÚstavního soudu použití napadeného ustanovení v podstatě aprobovala. Vláda dodává, že zrušení možnosti vyšších soudních úředníků podílet se na soudním rozhodování v současné podobě, by nutně muselo vést k personálnímu posílení soudů na pozicích soudců, což by s sebou neslo nemalé ekonomické následky. Podle interní statistiky Ministerstva spravedlnosti totiž k 1. 7. 2018 vykonávalo funkci vyššího soudního úředníka celkem 1 398 osob. Možnost, aby se na výkonu soudnictví podíleli i vyšší soudní úředníci, předpokládají také § 38a občanského soudního řádu a § 3 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Zrušení napadeného ustanovení by mělo vliv i na rozsah oprávnění asistenta soudce, jež jsou vymezena obdobně v § 36a odst. 5 zákona o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 79/2006 Sb. Vláda navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení napadeného ustanovení odmítl, případně zamítl. IV./c Sdělení Veřejné ochránkyně práv 14. Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., dopisem ze dne 9. 7. 2018 sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že nevyužívá svého práva vstoupit do tohoto řízení. IV./d Replika navrhovatele 15. Na uvedená vyjádření reagoval navrhovatel replikou ze dne 17. 9. 2018, ve které odmítl takový ústavně konformní výklad oprávnění vyššího soudního úředníka k rozhodování o zastavení exekuceexekuce, který by vydání takovéhoto rozhodnutí umožňoval jen v některých případech, navíc neurčitě dovozených podle kritéria složitosti věci, byť je toto kritérium obsaženo v § 7 písm. a) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů. V případě napadeného ustanovení jde o kompetenční věc, přesněji řečeno, o otázku obsazenosti soudu. Podle navrhovatele vyšší soudní úředník oprávnění rozhodovat o zastavení exekuceexekuce buď má, nebo nemá. Pakliže je dána pochybnost, je namístě přiklonit se k závěru, že toto oprávnění nemá. To ale současně znamená, že zákonné ustanovení, které mu je výslovně přiznává, je neústavní a musí být zrušeno, a nikoli pod rouškou „ústavně konformního výkladu“ ignorováno. 16. Navrhovatel se ztotožňuje s významem a přínosem nesoudcovského aparátu při výkonu soudnictví, jak jej vylíčila vláda ve svém vyjádření. Je přesvědčen, že lze připustit rozhodování vyšších soudních úředníků i v jiných než pouze procesních věcech. Faktem však zůstává, že přijatá úprava minimálně v určitém rozsahu nevyhovuje závěrům vyjádřeným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10, a to pokud jde o vymezení, jaká rozhodnutí a v jakých řízeních mohou vyšší soudní úředníci vydávat. Otázku, ve kterých případech mohou vyšší soudní úředníci rozhodovat, může vyřešit jen Ústavní soudÚstavní soud v řízení o návrhu na zrušení napadeného ustanovení. Nelze ji naopak řešit lokálně na různých úrovních soustavy soudů. 17. Za situace, kdy krajský soud odmítá použít § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících z důvodu jeho neústavnosti, by napadené ustanovení nemělo žádný smysl, jestliže by se Ústavní soudÚstavní soud nemohl vyjádřit k otázce jeho ústavnosti. Navrhovatel odmítá, že by v tomto řízení neměl návrhové oprávnění. S ohledem na legislativní techniku vymezení oprávnění vyšších soudních úředníků (kombinace pozitivní generální klauzule doplněné negativním výčtem) musel navrhnout zrušení napadeného ustanovení jako celku. Zrušení pouze písmene g) by vedlo k rozšíření oprávnění vyšších soudních úředníků. Zrušení toliko jeho části, která podmiňuje vyloučení rozhodování vyšších soudních úředníků povahou exekučního titulu, by zase vylučovalo i jejich oprávnění pověřovat exekutora. K poukazu vlády na recentní rozhodovací praxi Ústavního souduÚstavního soudu ve věcech rozhodnutých nesoudcovským aparátem soudů navrhovatel uvádí, že tato se netýkala a ani se v ní Ústavní soudÚstavní soud nevyjadřoval k rozhodování vyšších soudních úředníků ve věci samé. IV./e Ústní jednání 18. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, protože od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. V. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 19. Ústavní soudÚstavní soud předně posoudil, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené procesní předpoklady k projednání návrhu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Návrh zjevně splňuje veškeré formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. 20. Stěžejní otázka v souvislosti s posouzením procesních předpokladů návrhu se týká samotného návrhového oprávnění navrhovatele. Ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu stanoví, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle tohoto článku dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Uvedená podmínka návrhového oprávnění je splněna, jestliže jde o zákon nebo jeho ustanovení, jehož použití má být v dané věci bezprostřední či nevyhnutelné [usnesení ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)] a jehož existence současně překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku [například nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26; nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 18]. 21. Navrhovatel podal návrh na zrušení napadeného ustanovení v souvislosti s přezkumem rozhodnutí soudu vydaného vyšší soudní úřednicí, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuceexekuce, k jejímuž nařízení došlo na základě rozhodnutí soudu. Napadené ustanovení vymezuje oprávnění vyššího soudního úředníka provádět v občanském soudním řízení nebo v soudním řízení správním úkony soudu prvního stupně. Zároveň stanoví výčet úkonů, v jejichž případě se toto oprávnění neuplatní. Žádná z těchto výjimek ovšem nedopadá na úkon soudu prvního stupně spočívající v navrhovatelem přezkoumávaném rozhodnutí. Přestože tedy navrhovatel nebrojí proti oprávnění vyššího soudního úředníka provádět úkony soudu prvního stupně obecně, neústavnost napadeného ustanovení jako celku shledává v tom, že ačkoli jde o komplexní zákonnou úpravu uvedeného oprávnění, její součástí není výjimka z tohoto oprávnění vztahující se právě na rozhodování o návrhu na zastavení exekuceexekuce, k jejímuž nařízení došlo na základě rozhodnutí soudu. 22. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že neústavnost zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může vyplynout i z nedostatečné úpravy určitého právního institutu nebo jeho součásti (opomenutí zákonodárce), jestliže tato skutečnost znemožňuje, byť jen v některých případech, jejich ústavně konformní použití. Nemůže-li k odstranění takovéto neústavnosti dojít zrušením pouze částí právní úpravy předmětného právního institutu, pak závěr o neústavnosti dopadá na tuto úpravu jako celek. V tomto ohledu lze poukázat na řadu případů z rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu. Například důvod zrušení celé zákonné úpravy správního soudnictví podle někdejší části páté občanského soudního řádu spočíval, zjednodušeně řečeno, v tom, že tato úprava neobsahovala dostatečné záruky soudní ochrany jednotlivců proti rozhodnutím či jiným zásahům orgánů veřejné moci [nález ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 16/99 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.)]. V jiných případech Ústavní soudÚstavní soud zrušil vymezení účastníků kolaudačního řízení podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, neboť toto postavení nebylo přiznáno některým osobám, jejichž práva a povinnosti mohla být kolaudačním rozhodnutím dotčena [nález ze dne 22. 3. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 2/99 (N 42/17 SbNU 295; 95/2000 Sb.)], nebo ustanovení o úhradě hotových výdajů a odměně insolvenčního správceinsolvenčního správce, která neřešila tuto úhradu v případech, kdy majetek podstaty nepostačoval k úhradě nákladů konkursu [nález ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)], nebo úpravu oprávnění rozhodovat o stížnostech proti usnesením v trestním řízenítrestním řízení, která neumožňovala, aby bylo o takovéto stížnosti proti rozhodnutí o pořádkové pokutě rozhodováno soudem [nález ze dne 30. 11. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 15/04 (N 180/35 SbNU 391; 45/2005 Sb.)]. Pro všechny tyto případy platí, že i když jednotlivé části zrušené zákonné úpravy samy o sobě (mimo kontext dané právní úpravy) nemusely být neústavní, odstranění zjištěné neústavnosti nebylo možné provést bez pozitivního zásahu ze strany zákonodárce. Ústavní soud naopak neměl jinou možnost než uvedené zákonné úpravy zrušit. Ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy mu umožňuje rozhodnout jen o zrušení zákona, nikoli o jeho změně či doplnění [usnesení ze dne 29. 6. 1998 sp. zn. II. ÚS 272/98 (U 42/11 SbNU 323)]. 23. Spočívá-li neústavnost zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, která brání v konkrétní věci dosáhnout ústavně konformního výsledku soudního řízení, v nedostatečné úpravě určitého právního institutu nebo jeho součásti, pak je obecný soud oprávněn podat Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení této úpravy jako celku. Na úrovni zákona je totiž tato úprava jako celek vyjádřením právní normy, jež působí vytýkaný neústavní následek. V této logice Ústavní soudÚstavní soud přistoupil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10 k přezkumu a zrušení celého § 11 zákona o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném do 31. 12. 2013. I tehdy byla konstrukce tohoto ustanovení obdobná, přičemž neústavnost spočívající v chybějící výjimce z vymezení oprávnění vyšších soudních úředníků - tenkrát pro rozhodování o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu - nemohla být odstraněna zrušením toliko části tohoto ustanovení. 24. V nyní posuzované věci navrhovatel napadá § 11 zákona o vyšších soudních úřednících z důvodu, že toto ustanovení nevylučuje z úkonů soudu prvního stupně, k nimž je oprávněn vyšší soudní úředník, rozhodnutí soudu, jímž bylo rozhodnuto o návrhu povinné na zastavení exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění nařízené na základě rozhodnutí soudu. Zatímco vyhovující nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 31/10 byl odůvodněn absencí výjimky z oprávnění vyššího soudního úředníka, pod kterou by bylo možné podřadit určité rozhodnutí, napadené ustanovení v písmenu g) rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění mezi výjimky řadí. Platí přitom, že tato výjimka se podle § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 38a občanského soudního řádu použije i na rozhodování o zastavení exekuceexekuce. Pro použití uvedené výjimky ovšem musí být splněny další zákonem stanovené podmínky, a to, že exekučním titulem je exekutorský zápis nebo notářský zápis a zároveň návrh na zastavení nepodal oprávněný ani soudní exekutor, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání. Tyto podmínky jsou v napadeném ustanovení výslovně vyjádřeny. 25. Posouzení ústavnosti napadeného ustanovení jako celku by mělo ve věci rozhodované navrhovatelem význam jen v případě, že by zákon nestanovil ve vztahu k oprávnění vyššího soudního úředníka činit úkony soudu prvního stupně výjimku, pod kterou by bylo možné podřadit rozhodování o zastavení exekuceexekuce. Takováto výjimka ale v napadeném ustanovení obsažena je. Důvod, pro který se v posuzované věci neuplatní vyloučení oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat o zastavení exekuceexekuce, spočívá až v nesplnění jedné z podmínek této výjimky, která je vyjádřena slovy „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Má-li důvod neústavnosti napadeného ustanovení spočívat v tom, že tato podmínka nepřípustně zužuje předmětnou výjimku, pak lze jeho odstranění dosáhnout již zrušením uvedené části napadeného ustanovení. 26. Ústavní soudÚstavní soud tak dospěl k závěru, že zákonným vyjádřením právní normy, která má být navrhovatelem použita a jejíž neústavnost je jím tvrzena, je pouze část § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících vyjádřená slovy „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Právě tato část napadeného ustanovení brání navrhovateli, aby ve věci rozhodl tak, že vyšší soudní úředník nebyl oprávněn rozhodnout o zastavení exekuceexekuce. Zrušení celého napadeného ustanovení proto není nezbytné. Ve zbylé části návrhu nebyla splněna podmínka použití zákona při řešení věci podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, v důsledku čehož navrhovatel nebyl oprávněn jej podat. Zbývá dodat, že v rozsahu, ve kterém byl návrh na zrušení napadeného ustanovení podán oprávněným navrhovatelem, nešlo o návrh nepřípustný ani nebyl dán důvod pro zastavení řízení o něm. VI. Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených zákonných ustanovení 27. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu sestává posouzení souladu zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony. 28. Poté, co byl § 11 zákona o vyšších soudních úřednících, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zrušen nálezem sp. zn. Pl. ÚS 31/10, přijal Parlament na základě svého oprávnění podle čl. 15 odst. 1 Ústavy zákon č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho součástí byla i novelizace zákona o vyšších soudních úřednících, včetně nového znění uvedeného ustanovení. Jak vyplývá z vyjádření komor Parlamentu a veřejně dostupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu, návrh tohoto zákona (Poslanecká sněmovna, 6. volební období, 2010-2013, sněmovní tisk 932/0) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 5. 3. 2013. Ta jej schválila v třetím čtení dne 8. 8. 2013 na své 57. schůzi (usnesení č. 1748), kdy pro něj hlasovalo 68 ze 119 přítomných poslanců, 21 bylo proti a 30 se hlasování zdrželo. Senát projednal a schválil návrh zákona (Senát, 9. funkční období, 2012-2014, senátní tisk 175/0) dne 12. 9. 2013 na své 13. schůzi (usnesení č. 332). Pro schválení hlasovalo 42 z 56 přítomných senátorů, 2 byli proti a 12 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon nebyl podepsán předsedkyní Poslanecké sněmovny, neboť v době jeho přijetí byla Poslanecká sněmovna již rozpuštěna. Dne 17. 9. 2013 byl zákon doručen prezidentu republiky, který jej tentýž den podepsal, a podepsán byl i předsedou vlády. K vyhlášení zákona došlo ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2013 v částce 112 pod číslem 293/2013 Sb. Zákon byl tudíž přijat ústavně předepsaným způsobem a Ústavní soudÚstavní soud mohl přistoupit k posouzení souladu obsahu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem. VII. Shrnutí obsahu napadeného ustanovení v kontextu zákonného vymezení postavení a oprávnění vyššího soudního úředníka 29. Úvodem dalšího přezkumu je nutno shrnout relevantní zákonnou úpravu, která ve svém celku vymezuje obsah napadeného ustanovení. Jak již bylo uvedeno výše, Ústavní soudÚstavní soud v tomto řízení posuzuje ústavnost § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Obsahem takto vymezené části napadeného ustanovení je zákonem stanovené oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat o pověřování soudního exekutora a nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění, včetně zastavení výkonu rozhodnutí, v případech, kdy exekučním titulem není exekutorský zápis nebo notářský zápis. Uvedená část § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících vyjímá tyto úkony z výčtu úkonů soudu, k nimž vyšší soudní úředník - navzdory obecnému oprávnění obsaženému v úvodní části napadeného ustanovení - není oprávněn. 30. Vyšší soudní úředník je osobou, které zákon stanoví oprávnění vykonávat některé úkony soudu, ať už jde o úkony při výkonu soudnictví, nebo při správě soudu. Zákon o vyšších soudních úřednících stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon této funkce, jež je vykonávána v pracovním poměru k České republice, za kterou jedná konkrétní soud jako její organizační složka. Těmito předpoklady jsou státní občanství České republiky, bezúhonnost, úspěšné ukončení studia vyšších soudních úředníků nebo vyšších úředníků státního zastupitelství nebo ukončené vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole (§ 2 odst. 1). 31. Pokud jde o výkon soudnictví, vyšší soudní úředník je oprávněn vykonávat stanovené úkony soudu v občanském soudním řízení a soudním řízení správním (§ 11), jakož i v trestním řízenítrestním řízení (§ 12), nevyhradí-li si provedení uvedených úkonů předseda senátu (§ 13). Úkony vykonává vždy v rámci soudního oddělení, do kterého byl zařazen, na základě rozvrhu práce (§ 4 odst. 1). Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech, typech řízení a při jaké činnosti soudu vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě pověření nebo bez pověření předsedou senátu a který předseda senátu je oprávněn pověření udělit (§ 4 odst. 2). Předseda senátu je oprávněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Pověření k provedení jednotlivého úkonu a pokyn předsedy senátu jsou pro vyššího soudního úředníka závazné a předseda senátu dohlíží na to, aby byl úkon prováděn řádně (§ 5). Vyšší soudní úředník má současně povinnost předložit věc předsedovi senátu, jestliže jde o věc právně nebo skutkově složitou nebo je třeba provést úkon, k jehož provedení není oprávněn (§ 7). V případě věci právně nebo skutkově složité předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve vlastní působnosti (§ 8). Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonů soudu také z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce (§ 6 odst. 1). 32. Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním (§ 9 odst. 1). Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v zákoně o vyšších soudních úřednících stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně (§ 9 odst. 2). VIII. Obecně k možnosti výkonu úkonů soudu jinými osobami než soudci 33. Ústavněprávní posouzení § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“ závisí na zodpovězení otázky, zda Ústava umožňuje, aby rozhodování soudů o zastavení výkonu rozhodnutí, případně o nařízení výkonu rozhodnutí či exekuceexekuce, jakož i pověřování soudního exekutora bylo vykonáváno jinými osobami než soudci, v tomto případě vyššími soudními úředníky. Nalezení odpovědi vyžaduje provedení výkladu, co se rozumí ústavně vymezenou soudní mocí, prostřednictvím jakých osob může být tato moc vykonávána a zda se ústavní požadavky vztahující se k výkonu soudní moci uplatní v případě jakéhokoli zákonem stanoveného oprávnění soudu. 34. Soudní moc představuje jednu ze složek státní moci. Její základní úlohou podle čl. 4 a 90 Ústavy je poskytování ochrany právům, čímž je současně realizováno právo jednotlivce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. V demokratickém právním státě platí, že ochrana právům musí být zaručena nejen vůči jednání jiných osob, ale také vůči zásahům ze strany samotného státu. Nezbytným předpokladem poskytování ochrany právům jsou záruky nezávislosti a nestrannosti výkonu soudní moci, neboť pouze nezávislý a nestranný soud je způsobilý poskytovat spravedlnost vždy a všem [nález ze dne 18. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.)]. Tyto záruky se musí účinně uplatnit i vůči případným zásahům ze strany státní moci, aniž by tím bylo dotčeno, že soudní moc nepřestává být její součástí a vztahují se na ni veškeré z ústavního pořádku vyplývající požadavky pro její výkon. 35. Ústava ve svém čl. 81 svěřuje výkon soudní moci nezávislým soudům, které ji vykonávají prostřednictvím soudců. V této souvislosti stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon funkce soudce, způsob jejich jmenování a záruky nezávislosti a nestrannosti, jež je nutno vztáhnout na rozhodování každého jednotlivého soudce. Uvedenými kvalifikačními předpoklady jsou podle čl. 93 odst. 2 Ústavy státní občanství České republiky, bezúhonnost a vysokoškolské právnické vzdělání. Zákon pak může stanovit - a v § 60 zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, také stanoví - další předpoklady. Vedle obecného předpokladu plné svéprávnosti jde o minimální věk 30 let, požadavek, aby zkušenosti a morální vlastnosti osoby, která má být jmenována, dávaly záruku, že bude tuto funkci řádně zastávat, souhlas se svým ustanovením za soudce a s přidělením k určitému soudu a složení odborné justiční zkoušky, což vždy znamená také absolvování praxe justičního čekatele nebo jí naroveň postavené jiné praxe. 36. Demokratická legitimita výkonu soudní moci, kterou předpokládá čl. 2 odst. 1 Ústavy, je zaručena tím, že soudci jsou jmenováni rozhodnutím prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. i) Ústavy, které ke své platnosti vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Tím za toto rozhodnutí přebírá odpovědnost vláda, která je odpovědná Poslanecké sněmovně (čl. 63 odst. 3 a 4 Ústavy). Výkon soudní moci je tak legitimizován sdíleným rozhodnutím ústavních orgánů, jež jsou buď přímo voleny občany, nebo jejichž složení je samo legitimizováno rozhodnutím volených zástupců občanů [blíže k požadavku demokratické legitimity viz nález ze dne 4. 9. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 21/15 (233/2018 Sb.), bod 76]. 37. Okamžikem, kdy se soudce ujme své funkce, se na něj vztahují veškeré záruky nezávislosti a nestrannosti soudní moci. Podle čl. 82 odst. 1 Ústavy jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Nezávislost soudní moci, respektive soudů, je vzájemně podmíněna nezávislostí soudců. Její záruky lze rozdělit do dvou rovin. Vyjádřením věcné nezávislosti je princip vázanosti soudce pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (čl. 95 odst. 1 Ústavy). Po osobní stránce je nezávislost soudce zaručena především trvalostí funkce (čl. 93 odst. 1 Ústavy), jeho zásadní neodvolatelností a nepřeložitelností (čl. 82 odst. 2 Ústavy), neslučitelností výkonu funkce soudce s jinými funkcemi (čl. 82 odst. 3 Ústavy) a jeho hmotným zabezpečením [např. nález ze dne 15. 9. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 13/99 (N 125/15 SbNU 191; 233/1999 Sb.), nález ze dne 11. 7. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 18/06 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 31/10, bod 24]. 38. Ustanovení čl. 94 odst. 1 Ústavy předpokládá, že rozhodování soudů bude vykonáváno soudci buď v senátu, nebo jako samosoudci. Tím je ve spojení s čl. 82 Ústavy vyloučeno, aby rozhodovací činnost soudů byla vykonávána jinak než soudci jako nositeli soudní moci. Tento požadavek není prolomen ani čl. 94 odst. 2 Ústavy, který připouští, aby se na rozhodování soudů, stanoví-li tak zákon, podíleli vedle soudců i další občané. Účelem tohoto ustanovení je vytvoření prostoru pro laický prvek v jinak odborně chápaném soudnictví. Tento prvek může mít například podobu spolurozhodování „dalších“ občanů v senátu jako „přísedících“ nebo v podobě porotních soudů. Zákon může vymezit oblasti soudní pravomoci (typicky trestní, pracovní a rodinné věci), kde by takováto účast občanů byla žádoucí (odlišné stanovisko soudce Jana Filipa k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10). Ústavní soudÚstavní soud nicméně zdůrazňuje, že podílet se „vedle soudců“ na rozhodování soudu znamená jen možnost rozhodovat společně se soudcem. Zákon nemůže obcházet ústavní pravidla výkonu soudní moci tím, že jej přenese na jiné osoby, které k němu nebyly předepsaným způsobem demokraticky legitimovány a ve vztahu k nimž se neuplatní záruky soudcovské nestrannosti a nezávislosti. 39. Uvedené závěry se uplatní bezvýjimečně ve všech případech, kdy obecné soudy plní svou ústavně vymezenou funkci. Soudní ochrana, jak ji předpokládají čl. 4 a 90 Ústavy, jakož i jednotlivé články Listiny, ať už zaručují obecně právo na soudní ochranu, nebo podmiňují některé zásahy do základních práv a svobod rozhodnutím soudu, nemůže být poskytována jinak než rozhodováním soudců některým ze způsobů uvedených v čl. 94 Ústavy. 40. Konkrétní způsob poskytování soudní ochrany závisí podle čl. 90 Ústavy na zákonném vymezení jednotlivých pravomocí soudů. Zákonodárce má v tomto ohledu širokou míru uvážení, jím zvolené procesní řešení ovšem musí umožňovat, aby se jednotlivec mohl v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny v řízení před soudem vždy domoci ochrany svých subjektivních práv. Výjimku, kterou připouští čl. 36 odst. 2 Listiny, může zákon stanovit jen pro soudní přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy, a to za předpokladu, že tím nebude vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. 41. Zákonodárce dostál těmto požadavkům zejména tím, že v jednotlivých soudních řádech stanovil procesní prostředky, jejichž prostřednictvím se může každý bránit proti zásahům do svých subjektivních práv. To platí jak pro zásahy ze strany jiných fyzických či právnických osob, tak pro zásahy ze strany veřejné moci. V tomto ohledu upravují základní žalobní typy občanský soudní řád a soudní řád správní, ve vztahu k výkonu pravomoci orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení pak trestní řád. Vedle toho je soudní ochrana poskytována i při výkonu dalších pravomocí soudů. Jde v podstatě o neoddělitelnou součást jejich rozhodování. Některé tyto pravomoci mají svůj základ přímo v ústavním pořádku. Soudům tak náleží třeba výlučná pravomoc rozhodovat o vině a trestu. Jiným příkladem jsou případy, kdy je soudním rozhodnutím podmiňováno zbavení osobní svobody (vazba, detence) či podstatné zásahy do soukromí (domovní prohlídka, odposlechy). Řada pravomocí je ale soudům svěřena zákonem, ačkoli by obstálo i jiné řešení, typicky svěření těchto pravomocí správním orgánům za současného zachování možnosti soudní ochrany. 42. Ústavně předpokládaná soudní ochrana není jediným způsobem, jímž se jednotlivec může domoci ochrany svých subjektivních práv. Právní řád upravuje i nejrůznější formy jiné právní ochrany, s nimiž sice nejsou spojeny stejné záruky nezávislosti a nestrannosti jako u soudů, v praxi však obvykle představují efektivní a postačující řešení. Spadají sem veškerá správní řízení či jiná řízení vedená před jiným orgánem veřejné moci než soudem. Jiná právní ochrana může být poskytována nejen orgány veřejné moci, ale také prostřednictvím k tomu oprávněných fyzických a právnických osob. Za předpokladu, že v konečném důsledku není vyloučen přístup jednotlivce k soudu, má zákonodárce široký prostor pro nalezení takových řešení, jež s ohledem na specifika toho kterého právního vztahu umožní dosáhnout účinnou ochranu práv v požadované kvalitě, v reálném čase a bez zbytečných nákladů. Při správném nastavení by v těchto případech měla být potřeba využít soudní ochrany spíše výjimkou. 43. Jednotlivé zákonem stanovené formy právní ochrany se mohou významně lišit. Zákonná úprava nejenže vždy zohledňuje specifika právních vztahů, jichž se má právní ochrana týkat, ale promítají se do ní i okolnosti, za nichž byla přijata. V některých oblastech je tak právní ochrana ve významné míře účinně zajištěna ve správním řízení, přičemž předmětem soudního přezkumu se zpravidla stane jen malá část rozhodnutí příslušného správního orgánu. Jsou ale i oblasti právních vztahů, v nichž zákonodárce upřednostnil odlišné řešení a určitou pravomoc svěřil přímo soudům, byť tak učinit nemusel. Tím na její výkon sice přímo vztáhl záruky spojené s výkonem soudní moci, současně však soudní moc pověřil další nikoli nezbytnou agendou, které by se soudy jinak věnovaly v mnohem menším rozsahu jen v rámci soudního přezkumu. 44. Kombinace nárůstu počtu zahájených soudních řízení a rozšiřování soudních agend vedla od 90. let k přetíženosti soudů a s ní souvisejícím průtahům v řízení. Zcela přirozeně se tak úvahy o vhodných formách právní ochrany nevyhnuly ani možnostem zjednodušení či zrychlení samotného soudního řízení způsoby, jež by současně nepůsobily účastníkům řízení újmu na jejich ústavně zaručených procesních právech. Řešení, k nimž zákonodárce postupně dospěl, se netýkala jen vlastního průběhu soudního řízení (např. oprávnění rozhodnout ve věci platebním rozkazem). Zahrnovala rovněž svěření některých úkonů soudu, včetně oprávnění rozhodovat, jiným osobám než soudcům. Takto byl například v mnoha ohledech přenesen výkon rozhodnutí na soudní exekutory (exekuční řád) či rozhodování ve věcech dědictví na notáře jako soudní komisaře (§ 100 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Spadá sem ale i oprávnění vyšších soudních úředníků či jiných zaměstnanců soudů činit některé úkony soudu. 45. Zákonodárce se tak v některých případech rozhodl zajistit účinnou právní ochranu nikoli cestou právních prostředků předcházejících případnému soudnímu řízení, nýbrž stanovením zvláštních forem rozhodování přímo v rámci soudního řízení. Takto vydaná rozhodnutí, ať už jsou formálně rozhodnutími soudu, nebo jen soudem pověřené fyzické nebo právnické osoby, sama o sobě zjevně nesplňují požadavky, které ve vztahu k soudním rozhodnutím vyplývají z ústavního pořádku. Jak naznačují výše uvedené příklady, nejsou ani vydávána prostřednictvím soudců některým ze způsobů podle čl. 94 Ústavy. Vyvstává tudíž otázka, zda součástí výkonu soudní moci mohou být i takováto rozhodnutí, a pokud ano, za jakých podmínek. 46. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti konstatuje, že Ústava vytváří zákonodárci široký prostor ke stanovení právních prostředků k ochraně práv, jím zvolená varianta nicméně nesmí zakládat nepřípustné omezení ústavně vymezených pravomocí orgánů veřejné moci ani působit nepřípustný zásah do základních práv a svobod nebo jinak odporovat ústavnímu pořádku. Jakákoli řešení tak nesmí zakládat překážku ústavně předpokládaného způsobu výkonu soudní moci podle čl. 81, 82, 90 a 94 Ústavy ani porušení základního práva účastníků řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Uvedené znamená, že není apriorně vyloučeno, aby součástí soudního řízení byly také některé jeho dílčí fáze, v jejichž rámci bude upřednostněna například rychlost řízení (tedy zájem na projednání a rozhodnutí věci bez zbytečných průtahů) na úkor jiných ústavních požadavků vztahujících se k výkonu soudní moci. Takovýto odklon však obstojí pouze za předpokladu, že tyto požadavky budou nadále zajištěny v rámci soudního řízení jako celku. Obdobně jako v případě právních prostředků předcházejících soudnímu řízení nesmí ani tyto zvláštní formy rozhodování nikomu bránit v tom, aby se v rámci soudního přezkumu domohl projednání a rozhodnutí své věci soudcem. 47. Požadavek výkonu soudní moci prostřednictvím soudců některým ze způsobů podle čl. 94 Ústavy se týká pouze soudního rozhodování. Nic proto nebrání tomu, aby zákon umožnil výkon ostatních úkonů soudu také jiným k tomu pověřeným osobám. Typicky může jít o kvalifikované zaměstnance soudu, jejichž úlohou je vytvářet soudcům podmínky pro řádný výkon jejich činnosti. Z povahy věci musí výkon těchto úkonů odpovídat pokynům příslušného soudce, neboť jejich smyslem je vytvoření podmínek pro jeho rozhodnutí ve věci samé nebo pro jiné procesní rozhodnutí, kterým skončí buď řízení jako celek, nebo alespoň jeho určitá samostatná fáze. 48. Pokud by ale zákon přece jen svěřil jiným osobám než soudcům také oprávnění k výkonu rozhodovací pravomoci soudu, a to jinak než „vedle soudců“ podle čl. 94 odst. 2 Ústavy, jejich rozhodnutí by nebylo bez dalšího neústavní. Je zřejmé, že by nešlo o soudní rozhodnutí ve smyslu všech na ně kladených ústavních požadavků. Z tohoto důvodu by se jím samotným nemohla vyčerpat soudní ochrana podle čl. 90 Ústavy, respektive nemohlo být jím být naplněno základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Je rovněž vyloučeno, aby takto vydané rozhodnutí představovalo podklad pro zásah do základních práv a svobod tam, kde je takovýto zásah podmíněn rozhodnutím soudu. Rozhodnutí soudu vydané jinou osobou než soudcem by mohlo představovat pouze určitou jinou zvláštní formu právní ochrany, byť poskytované v rámci soudního řízení. Nesmělo by jít o výkon pravomoci, která je ústavním pořádkem vyhrazena výlučně soudcům. Současně by muselo být zajištěno, že vydání rozhodnutí bez účasti soudce bude moci být kompenzováno v dalších fázích soudního řízení, jejichž součástí bude i přezkum tohoto rozhodnutí soudcem. V opačném případě by předmětné zákonné oprávnění fakticky nahrazovalo, a nikoli jen doplňovalo, ústavně předpokládaný způsob rozhodování soudů a dotčeným účastníkům by neústavně znemožňovalo výkon jejich základního práva na soudní ochranu. IX. Ústavnost oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat o zastavení exekuce 49. Ustanovení § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“ ve spojení s úvodní větou napadeného ustanovení zakládá oprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat o pověřování soudního exekutora, nařízení výkonu rozhodnutí a exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění a jejich zastavení v případech, kdy exekučním titulem není exekutorský zápis nebo notářský zápis. Svěření těchto i jiných úkonů soudu zákonem vyšším soudním úředníkům je opodstatněno tím, že tito tvoří odborný personál soudů, který i jinak zajišťuje soudcům kvalifikovaným způsobem podmínky pro výkon jejich funkce. Jednotlivá soudní řízení vyžadují provedení řady úkonů, jejichž povaha je často jednoduchá nebo formální, a tudíž není věcný důvod, aby je nezbytně vykonávali přímo soudci. Vyšší soudní úředníci by navzdory tomu, že se u nich vyžadují nižší kvalifikační předpoklady než u soudců, měli být odborně způsobilí tyto úkony činit sami pod dohledem soudce. Ostatně, i kdyby takovéto zákonné oprávnění neměli, z podstaty jejich funkce by stejně připravovali uvedené úkony a v tomto ohledu zajišťovali potřebnou podporu soudcům. Z hlediska organizace soudů vytváří tato podpora prostor k tomu, aby se soudci mohli soustředit zejména na rozhodování ve věci samé. 50. Rozsah úkonů soudu, které jsou vykonávány prostřednictvím vyšších soudních úředníků, ale také asistentů soudců, justičních čekatelů, soudních tajemníků či soudních vykonavatelů, není marginální. V některých soudních agendách, konkrétně při vydávání platebních rozkazů či v exekučních věcech, jde v posledních letech o statisíce rozhodnutí ročně (podrobné statistické přehledy jsou veřejně dostupné prostřednictvím internetové aplikace infoData: http://cslav.justice.cz/InfoData/prehledy-agend.html). Otázka ústavnosti předmětného oprávnění se tak v širších souvislostech významným způsobem dotýká celého současného systému fungování soudnictví, který se s ohledem na rozsah činnosti soudů bez účasti uvedených kvalifikovaných zaměstnanců neobejde. Právě oni ve velké míře přispívají k tomu, že je soudní ochrana v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny poskytována účastníkům řízení bez zbytečných průtahů. Jak naznačilo již vyjádření vlády, srovnatelné řešení lze nalézt i v jiných evropských zemích. 51. Tyto skutečnosti ale samy o sobě nemohou být důvodem prolomení ústavním pořádkem stanovených pravidel výkonu soudní moci. I když jsou vyšší soudní úředníci její součástí, jde o jiné osoby než soudce. S jejich postavením není spojena záruka osobní nezávislosti jako v případě soudců (blíže srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 31/10, body 29 až 35) a k samostatnému výkonu soudní moci nemají ani odpovídající demokratickou legitimitu. Jakákoli rozhodovací pravomoc, která jim je svěřena v rámci soudního řízení, tak musí obstát z hlediska výše uvedených východisek vztahujících se k možnému výkonu rozhodovací činnosti soudu jinou osobou než soudcem. Jen tato hlediska jsou určující pro posouzení ústavnosti jednotlivých oprávnění vyšších soudních úředníků. 52. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval oprávněním vyššího soudního úředníka rozhodovat v některých případech o zastavení výkonu rozhodnutí. Jak bylo uvedeno v části týkající se návrhového oprávnění navrhovatele, napadené ustanovení se podle § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 38a občanského soudního řádu vztahuje i na rozhodování o zastavení exekuceexekuce. Právě v tomto smyslu má být použito i ve věci, z níž vzešel návrh na zrušení napadeného ustanovení. Vzhledem k tomu, že toto oprávnění vyššího soudního úředníka je na základě napadeného ustanovení vykonáváno jako úkon soudu v rámci soudního řízení, závisí jeho ústavní posouzení z hledisek čl. 81, 82, 90 a 94 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny na zodpovězení dvou otázek: a) zda předmětné oprávnění není vyhrazeno výlučně soudcům, což by znamenalo, že musí být vždy vykonáváno prostřednictvím soudce některým ze způsobů podle čl. 94 Ústavy, a b) zda toto oprávnění nemá za následek, že by soudní řízení jako celek neodpovídalo požadavkům na soudní ochranu plynoucím z ústavního pořádku, zejména čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny. 53. K první otázce Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí či exekuceexekuce je procesním rozhodnutím, kterým se končí řízení. Z ústavního pořádku nevyplývá, že by rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce bylo výkonem pravomoci, jež by musela být svěřena vždy výlučně soudcům. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v závislosti na důvodu zastavení (§ 268 odst. 1 občanského soudního řádu) může mít toto rozhodnutí povahu meritorního rozhodnutí ohledně dalšího trvání práva, k němuž byl nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce (například bude-li sporné, zda vymáhaná pohledávka zanikla splněním dluhu, což si může vyžádat provedení dokazování). K rozhodování ve věci samé totiž dochází zcela přirozeně i při jiných formách právní ochrany, přičemž samotná tato skutečnost není s to vyloučit oprávnění vyšších soudních úředníků. 54. V případě druhé otázky je nutno zdůraznit změny, které doznala zákonná úprava od vydání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10. Zákon o vyšších soudních úřednících dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem bez možnosti podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, o němž by rozhodoval soudce. Samotným oprávněním vyššího soudního úředníka se tak nevyčerpává funkce soudu při poskytování ochrany právům podle čl. 90 Ústavy ani právo účastníků řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Účastník řízení má vždy možnost podat buď řádný opravný prostředek (odvolání, odpor, námitky), nebo nepřipouští-li takovýto opravný prostředek zákon, námitky podle § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících, na jejichž základě předseda senátu napadené rozhodnutí potvrdí nebo změní. V případě rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce je tak vždy zachována soudní ochrana prostřednictvím rozhodnutí vydaného soudcem některým ze způsobů podle čl. 94 Ústavy. 55. Lze jen dodat, že zákon o vyšších soudních úřednících, jehož relevantní části byly shrnuty výše, sice umožňuje, aby vyšší soudní úředník rozhodl o zastavení výkonu rozhodnutí či exekuceexekuce, ten však může tyto či jakékoli jiné úkony soudu vykonávat jen za předpokladu, že předseda senátu nestanoví jinak. Při výkonu svých oprávnění je rovněž vázán pokyny předsedy senátu, který na jeho činnost dohlíží. Právně a skutkově složité věci navíc vyřizuje vždy předseda senátu. Tato omezení vztahující se k provádění úkonů soudu vyšším soudním úředníkem v podstatě posilují prvky soudní ochrany při jeho rozhodování. 56. Uvedené závěry se přiměřeně uplatní i v případě rozhodování vyššího soudního úředníka o pověřování soudního exekutora a nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce k vymožení peněžitého plnění. Ústavní pořádek nevyhrazuje žádné z těchto procesních rozhodnutí do výlučné pravomoci soudců. Možnost soudní ochrany je plně zajištěna prostřednictvím opravných prostředků, včetně námitek podle § 9 odst. 2 zákona o vyšších soudních úřednících. Lze jen dodat, že toto hodnocení lze vztáhnout i na řadu dalších úkonů vyšších soudních úředníků a v obecné rovině je - v závislosti na konkrétním prováděném úkonu - uplatnitelné i ve vztahu k oprávněním vykonávaným asistenty soudců, justičními čekateli, soudními tajemníky či soudními vykonavateli. 57. Ústavní soudÚstavní soud se provedeným výkladem v souladu s § 13 zákona o Ústavním soudu odchyluje od právního názoru vysloveného v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10, že úkony soudu mající povahu rozhodnutí musí provádět vždy soudce svým vlastním jménem a na svou vlastní odpovědnost. Podle tohoto nálezu mohou vyšší soudní úředníci konat samostatně pouze úkony, které nepřekračují jejich pomocnou roli, tedy především úkony jednoduché a rutinní povahy (nález sp. zn. Pl. ÚS 31/10, zejména body 35, 42 a 43). Takto kategorický výklad podle Ústavního souduÚstavního soudu nadále není udržitelný. Vychází totiž z nesprávného předpokladu, že rozhodnutí vyššího soudního úředníka ve své podstatě nahrazuje rozhodování soudce, ačkoli podle platného zákona o vyšších soudních úřednících jde o pouhé doplnění soudního řízení umožňující rychlejší projednání věci, které se - na rozdíl od dřívější zákonné úpravy - nikterak nedotýká ústavních požadavků vztahujících se k rozhodování soudů. Jak již bylo opakovaně uvedeno, účastník řízení se může bez ohledu na toto oprávnění vždy domoci soudní ochrany podle čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že jeho věc bude projednána a rozhodnuta nezávislým a nestranným soudcem některým ze způsobů podle čl. 94 Ústavy. 58. Závěrem považuje Ústavní soudÚstavní soud za žádoucí poukázat - nad rámec ústavněprávního posouzení - na složitost a obtížnou srozumitelnost § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících. Jde jak o celkovou strukturu tohoto ustanovení, tak o některé nepřesnosti zejména legislativně-technické povahy. V uvedeném ustanovení se bezdůvodně vyskytuje rozdílné pojmosloví, které ovšem označuje srovnatelný procesní postup. Konkrétně jde o slova „rozhodování o nařízení“ a „nařizování“, jež mají stejný význam. Upozornit je třeba i na to, že toto ustanovení zahrnuje do výčtu úkonů soudu, u nichž se použije, nařízení výkonu rozhodnutí i výkonu exekuceexekuce, v případě zastavení tak ale činí jen u výkonu rozhodnutí, a to přestože podle § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 38a občanského soudního řádu bude použitelné i pro případy zastavení exekuceexekuce. Ustanovení § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících je zároveň částečně obsoletní, neboť jím předpokládaná možnost podání odvolání proti návrhu na zastavení exekuceexekuce nemůže nastat. Odvolání lze podat nikoli proti návrhu, nýbrž proti rozhodnutí o tomto návrhu. Uvedené nedostatky sice nezpůsobují neurčitost § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících, která by znemožňovala jeho výklad a použití, bylo by však namístě, aby zákonodárce zvážil jinou formulaci tohoto ustanovení, která by do budoucna jakýkoli prostor pro výkladové pochybnosti odstranila. X. Závěr 59. Protože Ústavní soudÚstavní soud neshledal rozpor § 11 písm. g) zákona o vyšších soudních úřednících ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“ s čl. 81, 82, 90 a 94 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny, rozhodl podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu o zamítnutí návrhu na zrušení napadeného ustanovení v této části (výrok I). Ve zbytku tento návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou (výrok II). Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 231/2019 Sb.	Vyhláška č. 231/2019 Sb. Vyhláška o stanovení vzoru průkazu ke kontrole podle zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 99/2019 * § 1 - Vzor průkazu pověřeného zaměstnance krajského úřadu * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 231/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2019 231 VYHLÁŠKA ze dne 29. srpna 2019 o stanovení vzoru průkazu ke kontrole podle zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 6 odst. 3 zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 206/2019 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Vzor průkazu pověřeného zaměstnance krajského úřadu Vzor průkazu pověřeného zaměstnance krajského úřadu je uveden v příloze k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 231/2019 Sb. Vzor průkazu zaměstnance krajského úřadu pověřeného výkonem kontroly podle zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh 1. Popis a) Průkaz zaměstnance krajského úřadu pověřeného výkonem kontroly podle zákona je oboustranná plastová karta se zaoblenými rohy o rozměrech 95 mm x 70 mm. Tisk lícové i rubové strany je proveden na bílém podkladě. Všechny texty jsou vyhotoveny v černé barvě. b) Na lícové straně průkazu ve středové části je na prvním řádku uveden název krajského úřadu, v němž zaměstnanec vykonává úkony, k nimž je oprávněn (slovy „KRAJSKÝ ÚŘAD .......“), na druhém řádku je uvedeno označení průkazu slovy „PRŮKAZ - POVĚŘENÍ KE KONTROLE“. Na třetím řádku je uvedeno jméno, příjmení a titul zaměstnance, na čtvrtém řádku je uvedeno evidenční číslo průkazu. Na pátém řádku je uvedeno datum vydání průkazu. V levé části je umístěna digitálně zpracovaná barevná fotografie pověřeného zaměstnance krajského úřadu. Technické provedení fotografie odpovídá požadavkům § 7 vyhlášky č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů. Na úrovni třetího až pátého řádku je v pravé části průkazu umístěn velký státní znak České republiky v barevném provedení. c) Na rubové straně průkazu na prvním až třetím řádku je uveden text „Držitel tohoto průkazu je oprávněn k výkonu kontrolní činnosti podle zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů.“. Pod tímto textem na pravé straně je uvedeno jméno, příjmení a podpis nadřízené osoby, která je oprávněna k vydání průkazu, a otisk úředního razítka. Ve spodní části je uveden text „Průkaz je veřejnou listinouveřejnou listinou, padělání nebo pozměňování veřejné listinyveřejné listiny je trestné. Nálezce tohoto průkazu se žádá o jeho odevzdání na nejbližší krajský úřad nebo nejbližší útvar Policie ČR.“. 2. Vyobrazení lícové strany vzoru průkazu 1.6MB 3. Vyobrazení rubové strany vzoru průkazu 902kB
Zákon č. 230/2019 Sb.	Zákon č. 230/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 98/2019 * Čl. I - Změna insolvenčního zákona * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2019 230 ZÁKON ze dne 14. srpna 2019, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna insolvenčního zákona V § 412a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 31/2019 Sb., se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se dále považuje příslušenství takové pohledávky, smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako taková pohledávka a pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikatelské činnosti věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka, jestliže obdržené plnění dlužník alespoň ze dvou třetin jeho výše využil k úhradě pohledávky podle věty první.“. Čl. II Přechodné ustanovení V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka po 31. květnu 2019, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 229/2019 Sb.	Zákon č. 229/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 98/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2019 229 ZÁKON ze dne 14. srpna 2019, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. I Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky, b) lokalizační údaje a c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou38).“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 odst. 4 se slova „a do 15 pracovních dnů podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b)“ nahrazují slovy „nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.“. 5. V § 4 odst. 1 se slova „pozemky nabytými podle § 15 odst. 3 zákona“ nahrazují slovy „majetkem nabytým v souladu se zákonem“. 6. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „(4) Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby39). 39) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 6 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „z vlastnictví státu na jiné osoby“. 8. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) § 9 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 1 se text „§ 3 odst. 4,“ zrušuje. 10. V § 6 odst. 1 písm. b) se na začátek bodu 4 vkládají slova „určených platnou územně plánovací dokumentací nebo“. 11. V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření9)“ nahrazují slovy „určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 12. V § 6 odst. 1 písm. f) se slova „v prvních a druhých zónách národních parků12)“ nahrazují slovy „na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12)“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 6 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 14. V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4“ zrušují. 15. V § 8 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a podle současného způsobu využití pozemku“. 16. V § 8 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a podle současného způsobu využití pozemku“. 17. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.“. 18. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území, a) nachází-li se v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, případně koridoru, a je-li pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce a stavebníkem je obec, nebo b) nachází-li se v zastavěném území a podle platného územního plánu v ploše veřejného prostranství podle zákona o obcích.“. 19. V § 10 odst. 3 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 20. V § 10 odst. 4 se slova „Současně se zemědělským pozemkem podle odstavce 3 může Státní pozemkový úřad“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad může“ a za slova „spoluvlastníkovi stavby“ se vkládají slova „, která je nemovitou věcí,“. 21. V § 10 odst. 5 se slovo „Současně“ nahrazuje slovy „Státní pozemkový úřad“. 22. Za § 10c se vkládá nový § 10d, který včetně nadpisu zní: „§ 10d Převod stavby a souvisejícího majetku na žádost vlastníka pozemku Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi pozemku, popřípadě jeho spoluvlastníkovi, stavbu a související majetek, které jsou na jeho pozemku umístěny.“. 23. V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 24. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“. 25. V nadpisu § 13 se za slovo „věci“ vkládají slova „a souvisejícího majetku“. 26. V § 13 odst. 1 se za slovo „pozemky“ vkládají slova „, jejichž součástí nejsou stavby“. 27. V § 13 odst. 2 se za slovo „soubory“ vkládají slova „a související majetek“, slova „nemovitou věcí“ se zrušují, slovo „níž“ se nahrazuje slovem „nimiž“ a za slova „u stavby“ se vkládají slova „a souvisejícího majetku“. 28. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 29. V § 13 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“. 30. V § 13 odst. 5 se za slovo „věcech“ vkládají slova „a souvisejícím majetku“. 31. V § 13 odst. 7 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo souvisejícího majetku“. 32. V § 14 odst. 1 se za slovo „věci“ vkládají slova „a související majetek“ a slovo „obvyklou18)“ se nahrazuje slovem „obvyklou38)“. 33. V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „(2) Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem40) stanoveno jinak. 40) Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 14 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 35. V § 14 odst. 4 se slova „na peněžitou náhradu“ zrušují. 36. V § 15 odst. 2 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „§ 12 a § 13 odst. 1“ a věta poslední se zrušuje. 37. V § 15 odst. 5 se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,“. 38. V § 17 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 39. V § 21 odstavec 3 ve znění „(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby, změny rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a změny společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“ zní: „(4) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Státní pozemkový úřad zapíše údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách do informačního systému územní identifikace do 48 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem zajistí do 54 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zapsanými do informačního systému územní identifikace a údaji vedenými v katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřický a katastrální sdělením ve Sbírce zákonů vyhlásí do 55 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona den, kdy dojde k zápisu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 2. Ustanovení § 1 odst. 7 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne, kdy podle bodu 1 dojde k zápisu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 3. Lhůta podle § 8 odst. 5 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje i na smlouvy a) uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 7 odst. 1 nebo 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) o bezúplatném převodu uzavřené podle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Zánik a zachování poskytnuté výhody splátek u smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 503/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí § 14 odst. 3 větou druhou až poslední zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Členství státu v honebním společenstvu s honebními pozemky uvedenými v § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro honební pozemky a spoluvlastnické podíly k pozemkům, se kterými je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se použije § 4 odst. 4 tohoto zákona obdobně. Pro stanovení nároku na vypořádací podíl se použije zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Čl. III Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb. a zákona č. 193/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 3 se slova „se stal podle zvláštních předpisů13) součástí lesního půdního fondu v národním parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy,“ nahrazují slovy „je na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky,“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 2. V § 11a odst. 1 se za slovo „děděním“ vkládají slova „nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b)“. 3. V § 11a odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „(2) Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu26). 26) Například § 7 nebo 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 11a odst. 3 písm. a) se slovo „závazné“ zrušuje a slovo „nemovitostí“ se nahrazuje slovem „nemovitostí27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) § 8 zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“. 5. V § 11a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) adresa sídla organizační jednotky pozemkového úřadu, určené k převzetí žádosti.“. 6. V § 11a odstavec 4 zní: „(4) Pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí27) a o jejich ceně. První den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky.“. 7. V § 11a odst. 5 se slovo „prodeje“ nahrazuje slovem „nabídky“. 8. V § 11a odst. 6 se slovo „předpisů13c)“ nahrazuje slovem „předpisů26)“ a slova „obec na žádost pozemkového úřadu rovněž vyvěšením na úřední desce obecního úřadu“ se nahrazují slovy „pozemkový úřad vyvěšením na své úřední desce“. 9. V § 11a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.“. 10. V § 11a odst. 9 se slova „odstavce 13“ nahrazují slovy „odstavce 14“. 11. V § 11a odst. 10 se za slovo „děděním“ vkládají slova „nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b)“. 12. V § 11a odst. 11 se za slova „i pozemek“ vkládají slova „nebo jeho oddělenou část v podobě parcely“. 13. V § 11a se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na jejího právního nástupce.“. Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 13 až 16. 14. V § 11a odst. 13 se slovo „předpisů13c)“ nahrazuje slovem „předpisů26)“. 15. V § 11a odst. 15 se slova „odstavce 13“ nahrazují slovy „odstavce 14“. 16. V § 11a odst. 16 se slova „jen jedenkrát“ nahrazují slovy „nejvýše třikrát“. 17. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní: „§ 11b Nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.“. 18. V § 12 se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžitou“. 19. V § 14 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 20. V § 15 odst. 7 se text „§ 11 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 11a“. 21. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „(§ 14 odst. 9)“ nahrazuje textem „(§ 14 odst. 8)“. 22. V § 18 odst. 1 se slovo „fondu“ nahrazuje slovy „státního rozpočtu“. 23. V § 20 odst. 7 se slova „ministerstva zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstva zemědělství“. 24. V § 21a odst. 3 se za slovo „pozemků“ vkládají slova „, které souvisejí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle tohoto zákona,“. 25. V § 22 odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Ministerstva“. 26. V § 23 odst. 3 se slova „ministerstvo zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo zemědělství“. 27. V § 28b odst. 2 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Ministerstvem“. Čl. IV Přechodné ustanovení Nepřevedené pozemky, které byly předmětem veřejných nabídek konaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné zařadit do veřejné nabídky v souladu s § 11a odst. 16 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Čl. V V § 3 zákona č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Nemůže-li Státní pozemkový úřad vrátit kauci podle odstavce 1 nebo 2 nebo její část povinné osobě, právnické osobě vzniklé podle zvláštního zákona nebo družstvu (dále jen „složitel kauce“) z důvodu, že složitel kauce zanikl bez právního nástupce nebo se složitele kauce nepodaří zjistit do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení, stane se kauce podle odstavce 1 nebo 2 nebo její část příjmem státního rozpočtu.“. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. VI Nařízení vlády č. 65/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, se zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 228/2019 Sb.	Zákon č. 228/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 98/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2020 228 ZÁKON ze dne 14. srpna 2019, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Čl. I Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 301/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.“. 2. V § 9 odst. 13 se slova „s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením uvedeným v příloze tohoto zákona“. 3. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí: a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu9) nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě, b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než šestnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven sedmnáctinásobku této částky, c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než sedmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven osmnáctinásobku této částky, d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devatenáctinásobku této částky, e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devatenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvacetinásobku této částky, f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvacetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).“. 4. V příloze v části I. bodě 1 úvodní část ustanovení zní: „Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, za kterou se považuje:“. 5. V příloze v části I. se v bodu 1 na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla.“. 6. V příloze v části I. bodě 2 úvodní část ustanovení zní: „Těžké zrakové postižení, za které se považuje:“. 7. V příloze v části I. bodě 3 úvodní část ustanovení zní: „Těžké sluchové postižení, za které se považuje:“. 8. V příloze v části I. se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní: „4. Zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, za které se považuje: a) ischemická choroba dolních končetin ve stadiu kritické končetinové ischémie na jedné nebo obou dolních končetinách ohrožující vitalitu končetiny, a to ve stadiu II/IV podle Fontaina, resp. ve stadiu II/4, III/5 nebo III/6 podle Rutherforda, přičemž nebylo možno provést revaskularisaci nebo tato selhala, b) chronická žilní insuficience (CVI) ve stupni postižení C6a/s (CVI s floridním vředem) nebo C5a/s (CVI se zhojeným vředem) nebo skóre žilní disability (VDS) ve stupni 3, c) lymfedém dolní končetiny (primární i sekundární) ve stupni postižení 3 (elefantiáza), d) nezhojený defekt jedné nebo obou dolních končetin léčený adekvátním odlehčením (ortéza, vozík) po dobu nejméně 12 měsíců v certifikované podiatrické ambulanci pro diabetiky, e) Charcotova neuropatická osteoarthropatie jedné nebo obou končetin s nestabilitou nebo funkční deformitou nohy vyžadující trvalé odlehčení končetin pomocí ortézy nebo vozíku, f) srdeční selhání u osob zařazených na čekací listinu k transplantaci srdce, g) implantace dlouhodobých podpor oběhu, h) srdeční selhání s klidovými formami dušnosti ve funkční třídě NYHA IV, i) srdeční selhání ve funkční třídě NYHA III, pro které došlo v posledních 12 měsících alespoň dvakrát k hospitalizaci, kdy i po hospitalizacích zůstává funkční třída NYHA III, j) srdeční selhání nejméně ve funkční třídě nejméně NYHA III, je-li objektivně doloženo omezení funkční výkonnosti, za něž je považován výsledek spiroergometrického vyšetření s dokumentovaným VO2max ≤ 14 ml/kg/min, nebo u dítěte < 50 % předpokládaných hodnot pro daný věk dítěte, k) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci, pro kterou je poskytována dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT), l) těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci s hyperkapnií, pro kterou je poskytována domácí neinvazivní ventilační podpora (NIV).“. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 5. 9. V příloze v části I. nově označeném bodě 5 úvodní část ustanovení zní: „Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, za které se považují:“. 10. V příloze v části I. se v nově označeném bodu 5 písm. a) slova „a l)“ nahrazují slovy „, l) a m)“. Čl. II Přechodné ustanovení Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 10 odstavců 3 a 5 zákona č. 329/2011 Sb. v řízení zahájeném na základě žádosti o příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo doposud pravomocně skončeno, se řídí předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se v odstavci 1 písm. e) slova „těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací“ nahrazují slovy „postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu85)“. Poznámka pod čarou č. 85 zní: „85) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 227/2019 Sb.	Zákon č. 227/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 98/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 227 ZÁKON ze dne 14. srpna 2019, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 13 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) technická zařízení a jejich součásti určená ke kontrole úhrady časového poplatku za užití pozemní komunikace, jsou-li pevně umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku.“. 2. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu na základě vzájemnosti“. 3. V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou,“ zrušují. 4. V § 20a odst. 1 písm. h) se slovo „držitelem“ nahrazuje slovem „provozovatelem“. 5. V § 20a odst. 1 písmeno j) zní: „j) Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby,“. 6. V § 20a odst. 1 písm. m) se slova „při přepravě materiálů státních hmotných rezerv, nebo humanitární pomoci státu za krizových situací“ nahrazují slovy „zařazeným do státních hmotných rezerv“. 7. V § 20a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) používajícím jako palivo elektrickou energii nebo vodík 1. výlučně, nebo 2. v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km.“. 8. V § 20a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) vybaveným zvláštní registrační značkou pro historická vozidla, kterým byl vystaven průkaz historického vozidla.“. 9. § 21 až 21c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 39 znějí: „§ 21 (1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému časového zpoplatnění“), pouze pokud a) byl pro dobu užívání pozemní komunikace vozidlem uhrazen časový poplatek, nebo b) je vozidlo osvobozeno od zpoplatnění a, jde-li o vozidlo podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o), osvobození vozidla od zpoplatnění bylo oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. (2) Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů nebo na 10 dnů. Počátek období, na které se hradí časový poplatek, a) nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a b) musí následovat nejpozději 3 měsíce po provedení úhrady. (3) Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis. Výše časového poplatku na 1 rok však nesmí překročit 1 500 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů nesmí překročit 600 Kč a výše časového poplatku na 10 dnů nesmí překročit 400 Kč. Jde-li o vozidlo poháněné zemním plynem nebo biometanem, nesmí výše časového poplatku na 1 rok překročit 1 000 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů nesmí překročit 300 Kč a výše časového poplatku na 10 dnů nesmí překročit 200 Kč. § 21a Úhrada časového poplatku (1) Výběr časového poplatku zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury může veřejnoprávní smlouvou pověřit výběrem časového poplatku a činnostmi podle odstavců 4 a 5 třetí osobu. (2) Časový poplatek se hradí a) v hotovosti na místech určených Státním fondem dopravní infrastruktury nebo osobou pověřenou výběrem časového poplatku podle odstavce 1, nebo b) bezhotovostním převodem z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb na příslušný účet Státního fondu dopravní infrastruktury nebo osoby pověřené výběrem časového poplatku podle odstavce 1. (3) Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup místa určená k úhradě časového poplatku v hotovosti podle odstavce 2 písm. a) a čísla účtů a podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním převodem podle odstavce 2 písm. b). (4) Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenají a) státní poznávací značka vozidla, b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, c) počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen, d) údaj o tom, zda je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem, e) datum a čas provedení úhrady a f) adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny. (5) O úhradě časového poplatku se z evidence vozidel v systému časového zpoplatnění vystaví potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla. (6) Způsob zaznamenání údajů o provedení úhrady časového poplatku v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění a náležitosti a způsob předání potvrzení o úhradě časového poplatku osobě, která úhradu provedla, stanoví prováděcí právní předpis. § 21b Zaznamenávání osvobození vozidel od časového zpoplatnění (1) Na základě oznámení provozovatele vozidla v systému časového zpoplatnění provede Státní fond dopravní infrastruktury záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o) v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění. Oznámení a záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění se neprovádí u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. b), jde-li o vozidlo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu, u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. c), má-li přidělenu vojenskou poznávací značku, nebo u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) státní poznávací značku vozidla, b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, c) vymezení důvodu pro osvobození vozidla, d) údaje o provozovateli vozidla, kterými jsou jeho 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, 2. datum narození nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo, 3. adresa bydliště nebo sídla provozovatele vozidla, není-li vozidlo registrováno v České republice, a e) úředně ověřený podpis provozovatele vozidla. (3) K oznámení podle odstavce 1 se přikládá a) kopie osvědčení o registraci silničního vozidla, technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o shodě dokládající naplnění důvodu pro osvobození, jde-li o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o) a není-li vozidlo registrováno v České republice, a b) plná moc udělená provozovatelem vozidla opatřená jeho úředně ověřeným podpisem, je-li provozovatel vozidla zastoupen na základě plné moci. (4) Neobsahuje-li oznámení náležitosti podle odstavce 2 nebo přílohy podle odstavce 3, nahlíží se na něj, jako by nebylo učiněno; Státní fond dopravní infrastruktury o tom neprodleně uvědomí provozovatele vozidla včetně uvedení důvodu. (5) Pominou-li důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, je provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění, u něhož je v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění, povinen to oznámit nejpozději do 10 pracovních dnů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který bez zbytečného odkladu záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění vymaže; oznámení musí obsahovat úředně ověřený podpis provozovatele vozidla. (6) Podává-li se oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění nebo oznámení o pominutí důvodů pro osvobození vozidla od zpoplatnění elektronicky, musí být podány na elektronickém formuláři, který Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Úředně ověřený podpis podle odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 se nevyžaduje, byl-li předmětný úkon podepsán způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu39). § 21c Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění (1) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění obsahuje údaje o a) vozidlech, pro která byl uhrazen časový poplatek, vymezené v § 21a odst. 4, b) vozidlech v systému časového zpoplatnění, u nichž bylo oznámeno osvobození vozidla od zpoplatnění, vymezené v § 21b odst. 2 písm. a) až d), c) tom, zda jsou vozidla zaevidována do systému elektronického mýtného, zahrnující státní poznávací značku vozidla a údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a d) počtu vozidel v systému časového zpoplatnění, která užila zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku. (2) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je informačním systémem veřejné správy11m). (3) Správcem evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je Státní fond dopravní infrastruktury. (4) Státní fond dopravní infrastruktury umožní ověřit způsobem umožňujícím dálkový přístup podle státní poznávací značky vozidla, zda je pro toto vozidlo 1. uhrazen časový poplatek a počátek a konec období, na které je uhrazen, nebo 2. v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění. (5) Státní fond dopravní infrastruktury zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů a orgánům Celní správy České republiky. (6) Údaje podle odstavce 1 písm. a) se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění uchovávají po dobu 2 let od konce období, pro které byl uhrazen časový poplatek. (7) Státní fond dopravní infrastruktury sleduje, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, a využívá údaje obsažené v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění ke zvýšení efektivity kontroly úhrady časového poplatku. 39) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 10. § 21d a 21e se včetně nadpisů zrušují. 11. V § 22 odst. 1 se doplňuje věta „Mýtné se ukládá za účelem dosažení návratnosti nákladů a) vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, b) vyvolaných znečištěním ovzduší z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích a c) vyvolaných hlukem z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích.“. 12. V § 22 odst. 2 se poslední věta nahrazuje větou „Sazby mýtného jsou rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a a) emisní třídy vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b); tato část mýtného se v případě vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem, po dobu, kterou tento předpis stanoví, neukládá, a b) období dne, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. c).“. 13. V § 22 odst. 3 se slova „sleva na mýtném celkově uloženém za časové období stanovené nařízením vlády, pokud výše mýtného uloženého“ nahrazují slovy „za časové období stanovené nařízením vlády sleva z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená“ a slova „mýtného stanoveného u takového vozidla“ se nahrazují slovy „části mýtného uložené podle věty první“. 14. V § 22 odst. 6 se slova „vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace“ nahrazují slovy „, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“. 15. V § 22 odst. 7 se slova „uloženého mýtného“ nahrazují slovy „části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a)“ a slova „nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace podle odstavce 6“ se nahrazují slovy „těchto nákladů“. 16. V § 22 odst. 8 se slova „uvedených v odstavci 6“ nahrazují slovy „, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena,“. 17. V § 22c odst. 3 se doplňuje věta „Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup údaje podle odstavce 2 písm. b).“. 18. V § 22c odst. 4 písm. a) bodu 2 se slova „maximálně do výše pořizovací ceny elektronického zařízení,“ zrušují. 19. V § 22c odst. 5 se slova „osobě, která kauci složila,“ nahrazují slovy „provozovateli vozidla“. 20. V § 40 odst. 4 písm. c) se slova „s), t), u) a v)“ nahrazují slovy „u), v), w) a x)“. 21. V § 40 odst. 8 písm. c) se za slovo „provozovatelem,“ vkládají slova „a totožnost přepravované osoby, k jejíž přepravě se má vztahovat osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. h) nebo i),“ a za slova „úhrady časového“ se vkládají slova „poplatku nebo naplnění důvodu pro osvobození vozidla od“. 22. V § 40 odst. 9 se text „§ 42b odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) a odst. 2“. 23. V § 40 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Státní fond dopravní infrastruktury oznamuje celnímu úřadu podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t).“. 24. § 41a zní: „§ 41a (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje silničním správním úřadům, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a provozovateli systému elektronického mýtného pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a d) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) statutární orgán, f) adresa sídla, g) datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a adresa místa provozovny. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, g) omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) místo a stát narození, f) druh a adresa místa pobytu, g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, h) omezení svéprávnosti, i) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 25. V § 42a odstavec 2 zní: „(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od zpoplatnění.“. 26. V § 42a odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo k zaevidování vozidla poskytne nesprávné údaje“. 27. V § 42a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí přestupku tím, že a) oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, b) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5.“. 28. V § 42a odst. 8 písm. d) se slova „a odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „, odstavce 3 a odstavce 7 písm. a)“. 29. V § 42a odst. 8 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí: „e) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, f) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c), g) příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),“. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena h) až k). 30. V § 42b odst. 1 písmeno r) zní: „r) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,“. 31. V § 42b odst. 1 se za písmeno r) vkládají nová písmena s) a t), která znějí: „s) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, t) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5,“. Dosavadní písmena s) až w) se označují jako písmena u) až y). 32. V § 42b odst. 2 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje slovy „,k zaevidování poskytne nesprávné údaje nebo“. 33. V § 42b odst. 6 písm. a) se slova „s), t) a v)“ nahrazují slovy „u), v) a x)“. 34. V 42b odst. 6 písm. b) se slova „, q) a r)“ nahrazují slovy „a q)“. 35. V § 42b odst. 6 písm. d) se slova „u) a w)“ nahrazují slovy „r), w) a y)“. 36. V § 42b se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) a t).“. 37. V § 43 odst. 1 a 3, § 43a odst. 1 písm. b) a v § 43a odst. 2 písm. b) se text „§ 42b odst. 1 písm. s)“ nahrazuje textem „§ 42b odst. 1 písm. u)“. 38. V § 46 odst. 1 se slova „§ 21 odst. 3, výši bonusu podle § 21d odst. 3“ nahrazují textem „§ 21 odst. 3“ a za slovo „stanovit“ se vkládají slova „nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po kterou se u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a) neukládá příslušná část mýtného, a“. 39. V § 46 odst. 2 se text „§ 21d odst. 2, § 21e odst. 1 písm. a), § 21e odst. 2,“ nahrazuje textem „§ 21a odst. 6“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Do 31. ledna 2021 lze úhradu časového poplatku prokázat rovněž způsobem podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Platnost kupónů prokazujících úhradu časového poplatku podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena. 3. Do 31. ledna 2021 lze zpoplatněnou pozemní komunikaci užít vozidlem osvobozeným od zpoplatnění bez úhrady časového poplatku, aniž by bylo osvobození vozidla od zpoplatnění oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. III V § 11 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 219/2015 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se za slova „sportovních vozidel3f),“ vkládají slova „evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění3g),“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury Čl. IV V § 2 odst. 1 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 129/2016 Sb., se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo pořízení vybavení potřebného ke kontrole úhrady časového poplatku“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. V Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 5 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „a i)“ nahrazují slovy „, i) a k)“. 2. V § 5 odst. 5 písm. a) bodu 1 se za slovo „účely“ vkládají slova „ověřování údajů vedených v evidenci údajů o mýtném a“. 3. V § 5 odst. 5 písm. a) bodu 2 se slova „Celní správě“ nahrazují slovy „orgánům Celní správy“. 4. V § 5 odst. 5 písm. b) se slova „zákona a“ nahrazují slovem „zákona,“. 5. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) podle § 4 odst. 2 písm. a) a b), § 4 odst. 3 písm. b), f) a i) a § 4 odst. 4 písm. a) 1. Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro účely ověřování údajů v oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění podle zvláštního zákona a 2. orgánům Celní správy České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností řidičů a provozovatelů vozidel v systému časového zpoplatnění podle zvláštního zákona.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7 a 24, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 226/2019 Sb.	Vyhláška č. 226/2019 Sb. Vyhláška o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 97/2019 * § 1 - Druhy a obsah pracovnělékařských prohlídek * § 2 - Vstupní prohlídka * § 3 - Periodická prohlídka * § 4 - Mimořádná prohlídka * § 5 - Výstupní prohlídka * § 6 - Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti * § 7 - Přechodné ustanovení * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 226/2019 Sb. č. 2 č. 3 k vyhlášce č. 226/2019 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 226/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (326/2024 Sb.) 226 VYHLÁŠKA ze dne 27. srpna 2019 o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou, Úřadem pro zahraniční styky a informace, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 15 odst. 6 a § 79 odst. 6 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 247/2017 Sb.: § 1 Druhy a obsah pracovnělékařských prohlídek (1) Druhy pracovnělékařských prohlídek jsou a) vstupní prohlídka, b) periodická prohlídka, c) mimořádná prohlídka, nebo d) výstupní prohlídka. (2) Při pracovnělékařské prohlídce zjišťuje posuzující lékař zdravotní stav občana nebo příslušníka. Součástí pracovnělékařské prohlídky je zjišťování anamnestických dat. Zdravotní způsobilost občana nebo příslušníka posoudí posuzující lékař na základě zhodnocení zjištěného zdravotního stavu, posouzení výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecného praktického lékařství, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření a nároků kladených na činnost odpovídající výkonu služby na služebním místě, na které je nebo má být občan nebo příslušník ustanoven. Výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecného praktického lékařství lze u příslušníka pro stejný účel nahradit potvrzením o tom, že od posledního vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace nebyla zjištěna změna zdravotního stavu1). § 2 Vstupní prohlídka (1) Vstupní prohlídka se provádí u a) občana před přijetím do služebního poměru, b) příslušníka před ustanovením na služební místo, pro které je stanoven jiný zvláštní požadavekjiný zvláštní požadavek na zdravotní způsobilost, c) příslušníka před ustanovením na jiné služební místo za předpokladu, že se zdravotní způsobilost pro výkon tohoto služebního místa posuzuje podle sloupce zdravotní klasifikace s nižším pořadovým číslem podle oddílu I přílohy č. 1 k této vyhlášce, d) příslušníka před ustanovením na služební místo u jiného bezpečnostního sborubezpečnostního sboru na základě požadavku tohoto bezpečnostního sborubezpečnostního sboru, e) příslušníka zdravotně způsobilého k výkonu služby s omezením, jestliže má být převeden na jiné služební místo, ustanoven na služební místo po vynětí ze zálohy nebo pověřen zastupováním na jiném služebním místě. (2) Při vstupní prohlídce se postupuje podle § 1 odst. 2 s tím, že a) jde-li o vstupní prohlídku podle odstavce 1 písm. a) nebo b), provede se komplexní fyzikální vyšetření občana nebo příslušníka, popřípadě další odborná vyšetření, jejichž rozsah je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak; podle zjištěného zdravotního stavu občana nebo příslušníka lze provést i jiná odborná vyšetření, jejichž rozsah stanoví posuzující lékař, nebo b) jde-li o vstupní prohlídku podle odstavce 1 písm. c) až e), provede se komplexní fyzikální vyšetření příslušníka, popřípadě další odborná vyšetření, jejichž rozsah stanoví posuzující lékař podle zjištěného zdravotního stavu příslušníka, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. § 3 Periodická prohlídka (1) Periodická prohlídka se provádí jednou za 3 roky ode dne vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze vstupní nebo periodické prohlídky, v rozsahu komplexního fyzikálního vyšetření, elektrokardiografického vyšetření, popřípadě dalších odborných vyšetření uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce a odborných vyšetření stanovených posuzujícím lékařem podle zjištěného zdravotního stavu příslušníka a nároků vyplývajících z výkonu služby na služebním místě, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (2) Periodickou prohlídku u příslušníka, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy3), případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné zařízení, lze provést současně s lékařskou prohlídkou stanovenou zvláštním právním předpisem4) a v termínech pro ni stanovených. § 4 Mimořádná prohlídka (1) Při mimořádné prohlídce se provede komplexní fyzikální vyšetření příslušníka, popřípadě další odborná vyšetření, jejichž rozsah stanoví posuzující lékař podle zjištěného zdravotního stavu příslušníka a nároků vyplývajících z výkonu služby na služebním místě, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (2) Mimořádná prohlídka se provádí u příslušníků, pokud a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví atomový zákon2), b) byl výkon služby přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, těžkého úrazu, onemocnění spojeného s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví, nebo c) došlo k přerušení výkonu služby na služebním místě nebo výkonu služby po dobu delší než 6 měsíců. (3) Mimořádná prohlídka podle odstavce 2 písm. b) se provede nejpozději 1 měsíc před skončením podpůrčí doby pro poskytování nemocenského. (4) Mimořádná prohlídka se dále provádí a) na návrh služebního funkcionáře, pokud lze důvodně předpokládat, že došlo ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti pro výkon služby na služebním místě nebo pro výkon služby, b) z podnětu poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo ošetřujícího lékaře služebnímu funkcionáři, pokud zjistí, že došlo k takové změně zdravotního stavu příslušníka nebo k takovému vývoji medicinských a léčebných postupů, které by mohly ovlivnit jeho zdravotní způsobilost, nebo c) na žádost příslušníka služebnímu funkcionáři v případě zdravotních potíží, které mají vliv na zdravotní způsobilost pro výkon služby. § 5 Výstupní prohlídka (1) Výstupní prohlídka se provádí před skončením služebního poměru na žádost příslušníka nebo služebního funkcionáře. (2) Při výstupní prohlídce se provádějí lékařská vyšetření v rozsahu komplexního fyzikálního vyšetření posuzujícím lékařem, který popřípadě stanoví rozsah dalších odborných vyšetření podle zjištěného zdravotního stavu příslušníka. § 6 Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti (1) Poskytovatel pracovnělékařských služeb vydá na základě pracovnělékařské prohlídky občana nebo příslušníka lékařský posudek o zdravotní způsobilosti. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti musí obsahovat alespoň náležitosti podle vzoru uvedeného v příloze č. 3 nebo 4 k této vyhlášce. (2) Lékařský posudek v případě periodické nebo mimořádné prohlídky obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 také odůvodnění zahrnující popis nemoci, stavu nebo vady, které byly důvodem pro stanovení klasifikační značky „D - 1“ nebo „D - 2“, s uvedením zhodnocení zjištěného zdravotního stavu ve vztahu k výkonu služby na služebním místě, metody použité při zjišťování zdravotní způsobilosti a podklady, z nichž lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vychází. (3) Při stanovení zdravotní klasifikace „C“ se v posudku stanoví, které služební činnosti, úkoly a povinnosti vyplývající ze služebního místa nesmí příslušník vykonávat. § 7 Přechodné ustanovení Posuzování zdravotní způsobilosti, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle vyhlášky č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti. 2. Vyhláška č. 407/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti. 3. Vyhláška č. 334/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 407/2008 Sb. 4. Vyhláška č. 46/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2019. Ministr vnitra: Hamáček v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 226/2019 Sb. Podmínky pro stanovení zdravotní klasifikace Oddíl I Obecná ustanovení 1. Zdravotní klasifikace v seznamu nemocí, stavů a vad a přidružených zdravotních problémů (oddíl III) se člení podle zdravotní náročnosti na sloupce I až III, k nim je přiřazena klasifikační značka, která odpovídá příslušné zdravotní způsobilosti občana nebo příslušníka pro výkon služby na služebním místě. Zdravotní klasifikace vyjadřují rozsah schopnosti pro výkon služby v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru a jsou jedním z podkladů pro vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti. Označují se příslušnou klasifikační značkou. Klasifikační značka „A“ vyjadřuje zdravotní způsobilost pro výkon služby nebo pro výkon služby na služebním místě. Klasifikační značka „C“ vyjadřuje zdravotní způsobilost pro výkon služby na služebním místě s omezením některých činností pro výkon služebního místa. Klasifikační značka „D - 1“ vyjadřuje zdravotní nezpůsobilost pro výkon služby na služebním místě, na kterém je ustanoven a pro něž je stanoven jiný zvláštní požadavekjiný zvláštní požadavek na zdravotní způsobilost. Klasifikační značka „D - 2“ vyjadřuje zdravotní nezpůsobilost pro výkon služby v bezpečnostním sborubezpečnostním sboru. 2. Občané a příslušníci se posuzují podle příslušného sloupce zdravotní klasifikace, který je uveden v Seznamu činností pro účely posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon služby v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech s ohledem na příslušné služební místo. Oddíl II Seznam činností pro účely posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon služby v bezpečnostních sborech podle katalogu činností v bezpečnostních sborech Celní správa České republiky Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 1.1. Celní správa České republiky vrchní inspektor\| bod 3 komisař\| bod 6 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.1. Celní správa České republiky vrchní referent\| bod 1, 2, 3 asistent\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní asistent\| bod 1, 2, 3, 4 inspektor\| bod 2, 4, 5, 6, 9, 10 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 4, 9 komisař\| bod 3, 5 vrchní komisař\| bod 3 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.1. Celní správa České republiky 2.1.1. Činnosti ve správě vrchní inspektor\| bod 4 2.1.3. Činnosti ve výchově a vzdělávání inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1 komisař\| bod 1 2.1.4. Činnosti v chovu a výcviku služebních zvířat vrchní referent\| bod 1 asistent\| bod 1 Podle sloupce III. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.1. Celní správa České republiky inspektor\| bod 1, 3, 7, 8 vrchní inspektor\| bod 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13 komisař\| bod 1, 2, 4, 7, 8, 9, 10, 11 vrchní komisař\| bod 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 rada\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 vrchní rada\| bod 1 vrchní státní rada\| bod 1 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.1. Celní správa České republiky 2.1.1. Činnosti ve správě asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1, 2 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3 komisař\| bod 1, 2 vrchní komisař\| bod 1, 2 rada\| bod 1, 2, 3 2.1.2. Správní činnosti inspektor\| bod 1, 2, 3 vrchní inspektor\| bod 1, 2 komisař\| bod 1, 2 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 rada\| bod 1, 2, 3 2.1.3. Činnosti ve výchově a vzdělávání vrchní inspektor\| bod 2 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 rada\| bod 1 2.1.4. Činnosti v chovu a výcviku služebních zvířat vrchní asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1 2.1.5. Činnosti v oboru informačních a komunikačních technologií vrchní komisař\| bod 1 rada\| bod 1 Vězeňská služba České republiky Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 1.2. Vězeňská službaVězeňská služba České republiky 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.2. Vězeňská službaVězeňská služba České republiky 2.2.2. Další činnosti vrchní asistent\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3 komisař\| bod 1, 2, 3, 4 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.2. Vězeňská službaVězeňská služba České republiky referent\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní referent\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 asistent\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 vrchní asistent\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.2. Vězeňská službaVězeňská služba České republiky 2.2.1. Činnosti ve výchově a vzdělávání inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1 2.2.2. Další činnosti asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1 Podle sloupce III. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.2. Vězeňská službaVězeňská služba České republiky komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 rada\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 vrchní rada\| bod 1, 2, 3, 4 vrchní státní rada\| bod 1 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.2. Vězeňská službaVězeňská služba České republiky 2.2.1. Činnosti ve výchově a vzdělávání vrchní inspektor\| bod 2 komisař\| bod 1, 2, 3, 4 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 rada\| bod 1 vrchní rada\| bod 1 2.2.2. Další činnosti vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 Policie České republiky Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 1.3. Policie České republiky inspektor (s výjimkou inspektorů SPJ s činností převážně administrativního charakteru)\| bod 5 vrchní inspektor\| bod 6, 7, 9 komisař\| bod 5, 13 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.3. Policie České republiky 2.3.12. Další činnosti inspektor\| bod 1 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.3. Policie České republiky referent\| bod 1, 2, 3 vrchní referent\| bod 1, 5 asistent\| bod 1, 2, 3 vrchní asistent\| bod 1, 2, 3, 4 inspektor\| bod 4 vrchní inspektor\| bod 17 komisař (s výjimkou komisaře s činnosti převážně administrativního charakteru)\| bod 1, 2, 11, 14 vrchní komisař (s výjimkou vrchního komisaře s činnosti převážně administrativního charakteru)\| bod 1, 2, 7, 8, 9, 10 rada (s výjimkou rady s činnosti převážně administrativního charakteru)\| bod 2, 4 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.3. Policie České republiky 2.3.5. Dopravní činnosti inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3 komisař\| bod 1, 2, 3 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 rada\| bod 1 vrchní rada\| bod 1 2.3.9. Činnosti ve výchově a vzděláváni inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1, 3 komisař\| bod 5 vrchní komisař\| bod 4 2.3.12. Další činnosti vrchní referent\| bod 1 asistent\| bod 1, 2 vrchní asistent\| bod 1, 2 inspektor\| bod 2 vrchní inspektor\| bod 3 Podle sloupce III. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.3. Policie České republiky vrchní referent\| bod 2, 3, 4 inspektor\| bod 1, 2, 3, 6, 7, 8 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15,16, 18, 19, 20 komisař\| bod 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 12 vrchní komisař\| bod 3, 4, 5, 6, 11, 12, 13, 14 rada\| bod 1, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 vrchní rada\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní statni rada\| bod 1, 2 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.3. Policie České republiky 2.3.1. Činnosti ve správě vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 rada\| bod 1, 2, 3, 4 2.3.2. Činnosti v oboru informačních a komunikačních technologii vrchní referent\| bod 1 asistent\| bod 1, 2, 3 vrchní asistent\| bod 1, 2, 3, 4 inspektor\| bod 1, 2, 3, 4 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 rada\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní rada\| bod 1 2.3.3. Provozně technické činnosti inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1, 2 2.3.4. Další specializované činnosti komisař\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 rada\| bod 1 2.3.6. Správní činnosti vrchní inspektor\| bod 1 komisař\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1, 2 rada\| bod 1, 2 2.3.7. Činnosti při zabezpečování protokolárních akcí a při realizaci dokumentárních a instruktážních multimediálních záznamů asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1, 2 komisař\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1 rada\| bod 1 2.3.8. Činnosti výzkumné a vývojové vrchní komisař\| bod 1 rada\| bod 1, 2 vrchní rada\| bod 1, 2 vrchní státní rada\| bod 1, 2 2.3.9. Činnosti ve výchově a vzdělávání vrchní inspektor\| bod 2, 4 komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 6 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 5 rada\| bod 1, 2, 3, 4 vrchní rada\| bod 1, 2 vrchní státní rada\| bod 1 2.3.10. Činnost v chovu a výcviku služebních zvířat vrchní asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1 komisař\| bod 1, 2 vrchní komisař\| bod 1 rada\| bod 1 2.3.11. Činnosti zdravotnické asistent\| bod 1 vrchní asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1 komisař\| bod 1, 2 vrchní komisař\| bod 1 rada\| bod 1, 2, 3 vrchní rada\| bod 1, 2 2.3.12. Další činnosti vrchní inspektor\| bod 1, 2, 4, 5 komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3 Hasičský záchranný sbor České republiky Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.4. Hasičský záchranný sbor České republiky 2.4.11. Další činnosti asistent\| bod 1 vrchní asistent\| bod 1 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.4. Hasičský záchranný sbor České republiky referent\| bod 1 vrchní referent\| bod 1, 2 asistent\| bod 1 vrchní asistent\| bod 1, 2 inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 2 Podle sloupce III. se posuzují Občané a příslušníci jmenovaní do ostatních výše neuvedených služebních hodností, kteří vykonávají výše nespecifikované činnosti. Jestliže je příslušník zařazen v jednotce hasičského záchranného sboru kraje, v jednotce generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo v jednotce záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky nebo zajišťuje doplnění minimálních početních stavů v této jednotce, je posuzován podle sloupce II. --- Generální inspekce bezpečnostních sborů Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 1.5. Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů komisař\| bod 5 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.5. Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů 2.5.8. Další činnosti komisař\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.5. Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů inspektor\| bod 1 vrchní inspektor\| bod 1, 2, 5, 6 komisař\| bod 1, 2, 3 vrchní komisař\| bod 1, 2 rada\| bod 1 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.5. Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů 2.5.6. Činnosti ve výchově a vzdělávání vrchní inspektor\| bod 1 komisař\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1, 2 Podle sloupce III. se posuzují 1\\. Specifické činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech --- 1.5. Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů vrchní inspektor\| bod 3, 4 komisař\| bod 4, 6 vrchní komisař\| bod 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 rada\| bod 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 vrchní rada\| bod 1, 2, 3, 4 vrchní státní rada\| bod 1, 2 2\\. Ostatní činnosti v bezpečnostních sborechbezpečnostních sborech 2.5. Generální inspekce bezpečnostních sborůbezpečnostních sborů 2.5.1. Činnosti ve správě vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 komisař\| bod 1, 2, 3, 4 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 4 rada\| bod 1, 2 2.5.2. Činnosti v oboru informačních a komunikačních technologií vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6 komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 rada\| bod 1, 2, 3, 4, 5 vrchní rada\| bod 1 2.5.3. Provozně technické činnosti vrchní inspektor\| bod 1 komisař\| bod 1 2.5.4. Další specializované činnosti komisař\| bod 1 vrchní komisař\| bod 1, 2 rada\| bod 1 2.5.5. Správní činnosti vrchní inspektor\| bod 1, 2, 3 komisař\| bod 1, 2 vrchní komisař\| bod 1, 2, 3, 4 rada\| bod 1, 2, 3, 4, 5 2.5.6. Činnosti ve výchově a vzdělávání vrchní inspektor\| bod 2 rada\| bod 1 2.5.7. Činnosti zdravotnické rada\| bod 1 Úřad pro zahraniční styky a informace Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 1\\. Základní činnosti vrchní inspektor\| bod 3 komisař\| bod 2 2\\. Podpůrné činnosti 2.1. Bezpečnostní činnost vrchní asistent\| bod 1, 2 asistent\| bod 1 2.4. Výcvikové a vzdělávací činnosti vrchní inspektor\| bod 1, 2 komisař\| bod 1, 2 vrchní komisař\| bod 1 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Základní činnosti --- inspektor\| bod 7 komisař\| bod 1, 3, 7 vrchní komisař\| bod 4, 5, 6 rada\| bod 1, 2, 3 2\\. Podpůrné činnosti 2.1. Bezpečnostní činnost inspektor\| bod 1, 4 vrchní inspektor\| bod 1, 2 Podle sloupce III. se posuzují Občané a příslušníci zařazovaní na ostatní výše neuvedené činnosti. --- Bezpečnostní informační služba Podle sloupce I. se posuzují Služební hodnost\| Specifikace vykonávaných činností ---\|--- 1\\. Specifické činnosti Bezpečnostní informační služba asistent\| bod 6 vrchní asistent\| bod 1 inspektor\| bod 1, 11 vrchní inspektor\| bod 1, 3, 18, 19 komisař\| bod 1, 4, vrchní komisař\| bod 1, 4, 25 rada\| bod 1 Podle sloupce II. se posuzují 1\\. Specifické činnosti --- Bezpečnostní informační služba referent\| bod 1 vrchní referent\| bod 4 asistent\| bod 7 vrchní asistent\| bod 6, 9 inspektor\| bod 7 vrchní inspektor\| bod 7, 8, 9, 21 komisař\| bod 2, 6, 8, 24 vrchní komisař\| bod 2, 9 rada\| bod 2, 21, 22, 23 2\\. Ostatní činnosti Bezpečnostní informační služba 2.2. Provozně technické činnosti referent\| bod 3 vrchní referent\| bod 2 2.4. Činnosti ve výchově a vzdělávání vrchní inspektor\| bod 16 komisař\| bod 18 Podle sloupce III. se posuzují Občané a příslušníci zařazovaní na ostatní výše neuvedené činnosti. Oddíl III ZDRAVOTNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ, STAVŮ A VAD A PŘIDRUŽENÝCH ZDRAVOTNÍCH PROBLÉMŮ Obsah: I.\| Některé infekční a parazitární nemoci (A00 – B99) ---\|--- II.\| Novotvary (C00 – D48) III.\| Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50 – D89) IV.\| Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 – E90) V.\| Poruchy duševní a poruchy chování (F00 – F99) VI.\| Nemoci nervové soustavy (G00 – G99) VII.\| Nemoci oka a očních adnex (H00 – H59) VIII.\| Nemoci ucha a bradavkového výběžku (H60 – H95) IX.\| Nemoci oběhové soustavy (100–199) X.\| Nemoci dýchací soustavy (J00 – J99) XI.\| Nemoci trávící soustavy (K00 – K93) XII.\| Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00 – L99) XIII.\| Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00 – M99) XIV.\| Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 – N99) XV.\| Těhotenství, porod a šestinedělí (000–099) XVI.\| Některé stavy vzniklé v perinatálním období (POO – P96) XVII.\| Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality (Q00 – Q99) XVIII.\| Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 – R99) XIX.\| Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (S00 – T98) XX.\| Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 – Y98) XXI.\| Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (Z00 – Z99) \| Tabulka pro posouzení refrakčních vad \| \| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|--- Kód\| Název nemoci, stavu nebo vady\| Zdravotní klasifikace podle sloupce\| Poznámka I.\| II.\| III.\| I. Některé infekční a parazitární nemoci (A00 – B99) A00-A09\| Střevní infekční nemoci\| \| \| \| Nosičství infekčních nemocí je uvedeno pod položkou Dg. Z22 přenašeč (nosič infekčních nemocí) \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými poruchami funkce postižených orgánů. Vleklé onemocnění vzdorující léčení\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánu po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků \| d) Následné stavy bez poruchy funkce postižených orgánů nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| A15 – A16\| TBC mykobakterium tuberkulosis\| \| \| \| \| a) Aktivní formy. Trvale těžké poruchy činnosti.\| D\| D\| D\| Léčení \| b) Neinfekční formy bez rizika pro okolí, při špatné výkonnosti.\| D\| D\| C-D\| \| c) Inaktivní TBC plic nepatrného rozsahu při uspokojivém celkovém stavu jen s mírnými poruchami funkce a bez příznaků aktivity v posledním roce\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Inaktivní TBC plic nepatrného rozsahu při příznivém celkovém stavu, bez poruch funkce, bez srůstů apod. a bez příznaků aktivity, jestliže nebyly nikdy zjištěny mykobakterie ani rozpad a onemocnění bylo řádně léčeno antituberkulotiky\| C-D\| A-C\| A-C\| \| e) Zhojený primární komplex, stavy zhojené ad integrum\| A\| A\| A\| A17\| Tuberkulóza nervové soustavy\| \| \| \| A18\| TBC jiných orgánů\| \| \| \| A19\| Miliární tuberkulóza\| \| \| \| \| a) Aktivní a inaktivní formy s vážnými následky nebo vzdorující léčení nebo recidivující. Stavy po dobře zhojeném zánětu mozkových plen\| D\| D\| C-D\| \| b) Inaktivní formy podle závažnosti následků. Formy menšího rozsahu, stavy s minimálními anatomickými následky a normální funkcí postižených orgánů.\| C-D\| C-D\| A-C\| \| c) Stavy zhojené ad integrum\| A-C\| A-C\| A\| A20 – A28\| Některé zoonotické bakteriální nemoci\| \| \| \| A30 – A49\| Jiné bakteriální nemoci\| \| \| \| A39\| Meningokokové infekce\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů, vedoucí k trvalému a významnému snížení pracovní schopnosti. Vleklá onemocnění vzdorující léčení\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánu po ukončení léčení\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Následné stavy bez poruchy funkce nebo bez následků\| A\| A\| A\| A50 – A53\| Syfilis\| \| \| a) Ústavně prokázané formy – terciální syfilis. Následné stavy po skončení léčení se závažnými poruchami funkce postižených orgánů\| D\| D\| D\| \| b) Syfilis likvoropozitivní bez známek progrese a zjistitelné ložiskové neurologické a psychiatrické symptomatologie 3 roky po ukončení léčby\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy jen s nezávažnými poruchami funkce orgánů, včetně přetrvávající pozitivity séroreakce\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Po skončeném léčení neurosyfilis bez následných poruch\| A-D\| A-C\| A-C\| \| e) Po skončení léčení bez následných poruch\| A-C\| A\| A\| A54 – A64\| Další infekce přenášené převážně sexuálním způsobem\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů, vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby\| D\| D\| D\| \| c) Vleklá onemocnění vzdorující léčení\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánu po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu \| e) Následné stavy bez poruchy nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| A65 – A69\| Jiné spirochétové nemoci\| \| \| \| A70 – A74\| Jiné nemoci způsobené chlamydiemi\| \| \| \| A75 – A79\| Rickettsiózy\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými poruchami funkce postižených orgánů.\| D\| D\| D\| \| c) Nezávažné následné stavy, které vyžadují dlouhodobou dispenzarizaci\| A-C\| A-C\| A\| \| d) Následné stavy bez poruchy funkce orgánů, které nevyžadují dispenzarizaci ani léčbu\| A\| A\| A\| A80 – A89\| Virové infekce centrální nervové soustavy (CNS)\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy s trvalými těžšími i lehčími poruchami funkce CNS. Onemocnění zdlouhavá, vzdorující léčení\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy bez poruchy nebo s nezávažnou formou do 2 let\| D\| C\| A-C\| \| d) Následné stavy bez poruchy nebo s nezávažnou poruchou funkce CNS po 2 letech po prodělaném onemocnění\| A-C\| A-C\| A\| A90 – A99\| Virové horečky a virové hemorrhagické horečky přenášené členovci\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Onemocnění vleklá, vzdorující léčení. Následné stavy se závažnějšími poruchami funkce postižených orgánů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy s méně závažnými poruchami funkce 1 rok po prodělaném onemocnění\| D\| C-D\| C\| \| d) Následné stavy bez poruchy nebo s nezávažnou poruchou funkce 1 rok po prodělaném onemocnění\| A-C\| A-C\| A\| B00-B09\| Virové infekce charakterizované postižením kůže a sliznice\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Onemocnění vleklá, vzdorující léčení. Následné stavy se závažnějšími poruchami funkce postižených orgánů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy s méně závažnými poruchami funkce, často recidivující\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Následné stavy bez poruchy nebo s nezávažnou poruchou funkce\| A\| A\| A\| B15\| Akutní hepatitida A\| \| \| \| Následné stavy po těchto nemocech posuzovat dle nemocí, jež se vyvinuly na jejich podkladě. Souvislost se vyjádří tím, že se k příslušné nemoci napíše dodatek stp. B15 nebo stp. B27. B16\| Akutní hepatitida B\| \| \| B17\| Jiná akutní virová hepatitida\| \| \| B19\| Neurčená virová hepatitida\| \| \| B27\| Infekční mononukleóza\| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Stavy do 6 měsíců od počátku onemocnění\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Stavy po 6 měsících od počátku onemocnění při negativním objektivním nálezu; bez poruch funkce\| A\| A\| A B18\| Chronická virová hepatitida\| \| \| \| \| a) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů, vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklá onemocnění vzdorující léčení\| D\| D\| D\| \| b) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánu po ukončení léčení\| D\| C\| C\| \| c) Stavy nejméně 1 rok po skončení léčby bez funkčního postižení\| A-C\| A-C\| A-C\| sl. III – „C“ – pro osoby ve styku s chem. Látkami B20-B24\| Onemocnění virem lidské imunodefícience (HIV)\| \| \| \| R75\| Laboratorní průkaz viru lidské imunodefícience (HIV)\| \| \| \| Z21\| Asymptomatický stav infekce virem lidské imunodefícience (HIV)\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| b) Laboratorní průkaz HIV bez klinických projevů\| D\| C-D\| A-C\| B25 – B34\| Jiné virové nemoci\| \| \| \| B25\| Cytomegalovirová nemoc\| \| \| \| B26\| Epidemický zánět příušnic\| \| \| \| \| a) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů, vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklá onemocnění vzdorující léčení\| D\| D\| C-D\| \| b) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánu po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu\| \| c) Následné stavy bez poruchy funkce nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| B35-B49\| Mykózy\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklé onemocnění vzdorující léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánů po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu\| \| d) Následné stavy bez poruchy funkce nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| B50-B64\| Protozoární nemoci\| \| \| \| B50-B54\| Malárie\| \| \| \| B55-B57\| Leishmanióza, africká trypanosomóza, Chagasova nemoc\| \| \| \| B58-B64\| Toxoplazmóza, pneumocystóza a jiné, jinde nezařazené a neurčené protozoární nemoci\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklé onemocnění vzdorující léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánů po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu\| \| d) Následné stavy bez poruchy funkce nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| B65 – B83\| Helmintózy – hlístové nemoci\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklé onemocnění vzdorující léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánů po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu\| \| d) Následné stavy bez poruchy funkce nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| B85-B89\| Zavšivení, akarióza a jiná napadení\| \| \| \| B99\| Jiné a neurčené infekční nemoci\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklé onemocnění vzdorující léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánů po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu\| \| d) Následné stavy bez poruchy funkce nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| B90-B94\| Následky infekčních a parazitárních onemocnění\| \| \| \| \| a) Následné stavy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů vedoucí k trvalému a významnému snížení schopnosti pro výkon služby. Vleklé onemocnění vzdorující léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| b) Následné stavy s lehčím postižením funkce orgánů po ukončení léčení\| Podle závažnosti poruchy funkce postiženého orgánu\| \| c) Následné stavy bez poruchy funkce nebo vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| B95-B97\| Bakteriální, virová a jiná infekční agens\| \| \| \| Pouze jako dodatkové kódy II. novotvary (C00 – D48) C00 – C96\| Zhoubné novotvary\| \| \| \| \| a) Formy obtížně léčebně ovlivnitelné, rozsáhlé s metastázami\| D\| D\| D\| \| b) Formy léčením ovlivnitelné, po skončení onkologické léčby, s pokračující podpůrnou léčbou.\| C-D\| A-D\| A-D\| \| c) Formy léčebně ovlivnitelné, po skončení onkologické léčby, při celkově příznivém stavu bez nutnosti další terapie.\| A-D\| A-C\| A-C\| C73-75\| Zhoubné novotvary štítné žlázy a jiných žláz s vnitřní sekrecí\| -\| -\| -\| - \| a) Neoperovatelné nebo obtížně léčbou ovlivnitelné formy s metastázami a poruchami funkce orgánů.\| D\| D\| D\| - \| b) Stavy po úspěšné léčbě s následnou hypofunkcí, vyžadující substituční léčbu\| A-C\| A-C\| A\| - \| c) Stavy po úspěšné léčbě bez známek aktivity onemocnění, nevyžadující substituční léčbu, při celkovém dobrém stavu po 3 letech po ukončení léčby.\| A\| A\| A\| - D00-D09\| Novotvary in situ\| \| \| \| \| a) Formy obtížně léčebně ovlivnitelné, s těžkou poruchou orgánů, značně a trvale omezující funkci; rozsáhlé formy s metastázami\| D\| D\| D\| \| b) Formy léčením ovlivnitelné, po skončení onkologické léčby, s pokračující podpůrnou léčbou.\| C-D\| A-C\| A-C\| \| c) Formy léčením ovlivnitelné – po skončení onkologické léčby, při celkově příznivém stavu bez nutnosti další terapie\| A-D\| A-C\| A-C\| D09.3\| Carcinoma in situ štítné žlázy a jiných žláz s vnitřní sekrecí\| \| \| \| \| a) Neoperovatelné nebo obtížně léčbou ovlivnitelné formy s poruchami funkce orgánů.\| D\| D\| D\| \| b) Stavy po úspěšné léčbě s následnou hypofunkcí, vyžadující substituční léčbu\| A-C\| A-C\| A-C\| \| c) Stavy po úspěšné léčbě bez známek aktivity onemocnění, nevyžadující substituční léčbu, při celkovém dobrém stavu po 3 letech po ukončení léčby.\| A\| A\| A\| D10- D36\| Nezhoubné novotvary\| \| \| \| \| a) Neoperovatelné nebo obtížně léčením ovlivnitelné formy s těžkou poruchou orgánu, značně a trvale omezující funkci, překážející nošení výstroje a výzbroje\| D\| D\| D\| \| b) Léčebně upravené formy s následnou poruchou orgánu nezávažně omezující funkční zdatnost organismu a ztěžující nošení výstroje\| C-D\| A-C\| A-C\| \| c) Stavy úspěšně léčené, nepůsobící poruchy funkce orgánu a nebránící nošení výstroje a výzbroje\| A\| A\| A\| D37-D48\| Novotvary nejistého nebo neznámého chování\| \| \| \| \| a) Formy s těžkou poruchou orgánů, značně a trvale omezující funkci. Rozsáhlé formy s metastázami\| D\| D\| D\| \| b) Formy, u nichž se nejméně 3 roky nedostavily známky aktivity. Stavy po úspěšném léčení při celkovém příznivém stavu\| C-D\| A-C\| A\| III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50 – D89) D50-D53\| Nutriční anémie\| \| \| \| \| a) Těžké formy snižující výkonnost organismu po neúspěšné léčbě\| D\| C-D\| C-D\| \| b) Lehké formy po úspěšném léčení a s dobrou výkonností organismu\| A\| A\| A\| D55-D59\| Hemolytické anémie\| \| \| \| D60-D64\| Aplastické a jiné anémie\| \| \| \| D65- D69\| Vady koagulace, purpura a jiné krvácivé stavy\| \| \| \| Z92.1\| Dlouhodobé užívání antikoagulancií v osobní anamnéze\| D\| C-D\| A-C\| D70 – D77\| Jiné nemoci krve a krvetvorných orgánů\| \| \| \| \| a) Vleklé formy, ústavně prokázané, léčebně neovlivnitelné\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí formy léčebně ovlivnitelné\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Stavy po prodělaných onemocněních s nepatrnými známkami poruchy funkce nebo bez nich, nejdříve po 3 letech po ukončení léčení, podle závažnosti onemocnění\| A\| A\| A\| \| d) Geneticky prokázané vady koagulace bez klinických projevů\| A-C\| A-C\| A-C\| D63\| Anémie při chronických nemocech zařazených jinde\| Posuzovat podle závažnosti poruch funkce postižení orgánů a závažnosti následků onemocnění D80-D89\| Některé poruchy mechanismu imunity\| \| \| \| \| a) Těžké a středně těžké formy, avšak léčením neovlivnitelné\| D\| C-D\| C-D\| \| b) Lehké stavy a stavy po úspěšném léčení\| A\| A\| A\| D86\| Sarkoidóza\| \| \| \| \| a) Vleklé, progredující formy se sklerotizujícími změnami v plicní tkáni a střední až těžkou ventilační poruchou\| D\| D\| D\| \| b) Vleklé, stacionární nebo pomalu progredující formy s lehčí poruchou dýchání\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Formy nejméně 2 roky po úspěšném léčení bez hrubších anatomických změn a bez poruch dýchání\| C-D\| A-C\| A-C\| IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 – E90) E00 – E07\| Poruchy štítné žlázy\| \| \| \| \| a) Zvětšení štítné žlázy bez poruchy funkce, ale s příznaky tlaku na okolní orgány a s obtížemi již v klidovém stádiu. Těžké formy zvýšené činnosti štítné žlázy. Stavy snížené činnosti štítné žlázy léčebně neovlivnitelné nebo s komplikacemi\| D\| D\| D\| \| b) Zvětšení štítné žlázy s obtížemi při větší tělesné námaze. Trvalé lehké formy zvýšené činnosti štítné žlázy\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Stavy chirurgicky léčené, nejméně 1 rok po operaci při dobré výkonnosti organismu a po odborném endokrinologickém vyšetření\| A-C\| A-C\| A\| \| d) Formy léčbou příznivě kompenzované a bez zřetelných funkčních poruch\| A-C\| A-C\| A\| \| e) Malé zvětšení štítné žlázy bez příznaků tlaku na okolí a bez poruchy funkce\| A\| A\| A\| E10-E14\| Diabetes mellitus – cukrovka – úplavice cukrová\| \| \| \| E15 – E16\| Jiné poruchy regulace glukózy a vnitřní sekrece slinivky břišní\| \| \| \| \| a) Cukrovka s výraznými klinickými projevy pozdních komplikací (diabetická nefropatie, neuropatie, retinopatie), bez stavů metabolického kolísání, se snížením celkové výkonnosti organismu\| D\| D\| C-D\| \| b) Těžké formy, léčbou hůře ovlivnitelné, opakovaně dekompenzované.\| D\| D\| C-D\| \| c) Formy dlouhodobě kompenzované dietou a inzulínem\| C-D\| C-D\| A-C\| \| d) Formy dobře kompenzované režimovými opatřeními nebo léčbou perorálními anti diabetiky, jen s mírným snížením výkonnosti organismu\| C-D\| A-C\| A-C\| u HZS ČR: sl. I – „D“, sl. II – „C-D“ \| e) Porušená tolerance glukózy.\| A-C\| A-C\| A-C\| Ad f) patří sem Dg. R73 Zvýšená hladina krevní glukózy, I. Sl. „D“ u HZS ČR E20 – E34\| Poruchy jiných žláz s vnitřní sekrecí\| \| \| \| \| a) Těžké formy vzdorující léčení, často dekompenzované\| D\| D\| D\| \| b) Ostatní formy podle závažnosti poruchy a celkového stavu\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Nezávažné poruchy jiných žláz s vnitřní sekrecí\| A-C\| A-C\| A\| E35\| Poruchy žláz s vnitřní sekrecí při onemocněních zařazených jinde\| Posuzovat podle závažnosti poruch funkce postižených orgánů a závažnosti následků onemocnění E40-E46\| Kvashiorkor\| \| \| \| E50 – E64\| Jiné nutriční karence\| \| \| \| \| a) Těžké formy po neúspěšném léčení se závažnými změnami na orgánech nebo v jejich funkci. Pozdní následky těchto onemocnění závažného rázu\| D\| D\| D\| Ad b) klasifikaci A stanovit nejdříve po 3 letech od ukončení léčení u osob, jejichž zdravotní stav nevyžaduje trvalou medikamentózní léčbu \| b) Lehké formy při dobrém celkovém stavu po ukončení léčení\| C-D\| A-C\| A-C \| c) Následné stavy bez poruch funkce, vyléčené bez následků\| A\| A\| A E65 – E68\| Obezita a jiné hyperalimentace\| \| \| \| \| a) Těžké, léčbou neovlivnitelné formy s trvale nevyhovující tělesnou zdatností nebo provázené závažnou poruchou funkce či anatomickými změnami postižených orgánů. Obezita těžkého stupně nad 40 BMI s velkým snížením tělesné zdatnosti a výkonnosti organismu, vzdorující pokusům o redukci hmotnosti\| D\| C-D\| C-D\| BMI = hmot. V kg/ (výška v m)2 \| b) Formy provázené závažnější nebo i lehčí poruchou funkce nebo anatomickými změnami postižených orgánů, či trvale snižující fyzickou zdatnost nebo odolnost organismu. Obezita středního stupně (BMI 31–40), vzdorující pokusům o redukci hmotnosti, avšak s dobrou tělesnou zdatností a výkonností organismu\| C-D\| A-C\| A-C\| \| c) Nezávažné poruchy jiných žláz s vnitřní sekrecí a lehké formy poruchy výživy a látkové přeměny, ovlivnitelné léčbou s plně zachovanou fyzickou zdatností. Obezita lehkého stupně (BMI 28–30) při dobré výkonnosti organismu a při dobré tělesné zdatnosti\| A\| A\| A\| E68\| Následky hyperalimentace\| Posuzovat podle závažnosti poruch funkce postižených orgánů a závažnosti následků onemocnění E70 – E90\| Poruchy přeměny látek – metabolismu\| \| \| \| Dg. Renální glykosurie (E74.8) se posuzuje jako Dg. R81 Glykosurie Dg. E89 – Metabolické a endokrinní poruchy po operacích nezařaditelné jinam, je uvedena výše ad b), c), zdrav. Klasifikaci C stanovit, přesahuje-li klidová bilirubinémie opakovaně hladinu 50 μmol/l \| a) Poruchy závažného rázu špatně reagující na léčbu, provázené těžší poruchou funkce s trvalým morfologickým defektem a omezením výkonnosti organismu\| D\| D\| D \| b) Méně závažné poruchy, ovlivnitelné léčbou, provázející méně závažnou poruchou funkce, lehce snižující výkonnost. Opakovaná klidová hyperbilirubinemie převyšující hodnoty dvojnásobku horní hranice normy při snížené celkové výkonnosti organismu\| C-D\| A-C\| A-C \| c) Nezávažné poruchy, bez omezení funkce a s dobrou výkonností organismu. Klidová benigní hyperbilirubinemie nepřevyšující dvojnásobek horní hranice normy\| A-C\| A\| A \| Patří sem: Dg. E80 Poruchy metabolismu porfyrinu a bilirubinu včetně hyperbilirubinemie. U hyperbilirubinemie s morfologickým defektem se nejedná o benigní postižení a posuzuje se podle K70 – K77 Nemoci jater\| \| \| \| V. Poruchy duševní a poruchy chování (F00 – F99) F00-F09\| Organické duševní poruchy včetně symptomatických\| \| \| \| Posuzovat podle rozsahu a hloubky narušení intelektu, chování, paměti, myšlení, afektivity, emocionality, společenské přizpůsobivosti a schopnosti adaptace a vlivu na celkovou výkonnost F00\| Demence u Alzheimerovy nemoci\| \| \| F01\| Vaskulární demence\| \| \| F02\| Demence u chorob klasifikovaných (zařazených) jinde\| \| \| \| F03\| Neurčená demence\| D\| D\| D\| F04\| Organický amnestický syndrom, který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami\| \| \| \| F05\| Delirium, které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami\| \| \| \| F06\| Jiné duševní poruchy, způsobené poškozením mozku, jeho dysfunkcí a somatickou nemocí\| \| \| \| F07\| Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním, poškozením a dysfunkcí mozku\| \| \| \| F09\| Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha\| \| \| \| \| a) Při trvalých nebo dlouhotrvajících poruchách duševní činnosti nebo trvalých následcích\| D\| D\| D\| \| b) Při nezávažných poruchách duševní činnosti\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Při úplné úpravě duševního stavu po odeznění choroby\| A-C\| A\| A\| F10-F19\| Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek\| \| \| \| Posuzovat podle převažujícího druhu orgánového nebo psychického postižení \| a) Závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách se závažnými psychickými nebo somatickými změnami\| D\| D\| D \| b) Závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách při nutnosti opakování odvykací léčby nebo její neúspěšnosti\| D\| D\| D \| c) Stavy s prokázanou abstinencí do 3 let po úspěšné odvykací léčbě nebo škodlivém užívání alkoholu nebo jiných návykových látek (od zahájení odvykací léčby)\| A-D\| A-D\| A-C\| \| d) Stavy s prokázanou nejméně 3 roky trvající abstinencí po úspěšné odvykací léčbě nebo škodlivém užívání alkoholu nebo jiných návykových látek (od zahájení odvykací léčby)\| A-C\| A\| A\| u HZS ČR: I. A II. sl. „D“ F20-F29\| Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy\| \| \| \| Dg. F23 Akutní a přechodné psychotické poruchy je uvedena dále F20\| Schizofrenie\| \| \| \| F21\| Schizotypální porucha\| \| \| \| F22\| Poruchy s trvalými bludy\| \| \| \| F24\| Indukovaná porucha s bludy\| \| \| \| F25\| Schizoafektivní poruchy\| \| \| \| F23\| Akutní a přechodné psychotické poruchy\| \| \| \| F28\| Jiné neorganické psychotické poruchy\| \| \| \| F29\| Neurčené neorganické psychózy\| \| \| \| \| a) Porucha s těžkým nebo středně těžkým průběhem i po úplné úpravě duševního stavu\| D\| D\| D\| \| b) Porucha s lehkým průběhem, po úplné úpravě duševního stavu\| D\| C-D\| C-D\| F31\| Bipolární afektivní porucha\| \| \| \| F33\| Periodická depresivní porucha\| \| \| \| F34\| Perzistentní afektivní poruchy\| \| \| \| F38\| Jiné afektivní poruchy\| \| \| \| F39\| Neurčená afektivní porucha\| \| \| \| \| a) Těžké poruchy nebo středně závažné s častými atakami, se závažným narušením společenské adaptace a snížením celkové výkonnosti\| D\| D\| D\| Posuzovat podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociál. Adaptace \| b) Lehké poruchy nesnižující celkovou výkonnost organismu\| D\| A-C\| A-C F30\| Manická fáze\| \| \| \| F32\| Depresivní fáze\| \| \| \| \| a) Při těžké nebo déle trvající fázi\| D\| D\| D\| \| b) Při fázi střední a mírné závažnosti léčbou dobře ovlivnitelné\| D\| C-D\| C-D\| F40-F48\| Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy\| \| \| \| Posuzovat podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociál. Adaptace H53.1\| Subjektivní poruchy vidění\| \| \| F50-F59\| Behaviorální syndromy (syndromy poruch chování) spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory\| \| \| \| \| a) Poruchy těžkého a středně závažného stupně, často recidivující, vzdorující léčení, se závažným narušením společenské adaptace a snížením celkové výkonnosti organismu. Sebepoškození závažného charakteru na základě reakce na stres\| D\| D\| D\| \| b) Lehké poruchy jen mírně narušující schopnost společenské adaptace\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Porucha mírného stupně, kterou lze hodnotit jako fyziologickou reakci na stres s následnou úpravou, jednorázová\| A\| A\| A\| F60\| Specifické poruchy osobnosti\| \| \| \| F61\| Smíšené a jiné poruchy osobnosti\| \| \| \| F62\| Přetrvávající změny osobnosti bez poškození nebo nemoci mozku\| \| \| \| F63\| Nutkavé a impulzivní poruchy\| \| \| \| \| a) Těžké a středně závažné poruchy, zejména s podstatně sníženou schopností společenské adaptace, nebo v kombinaci se subnormním intelektem, se snížením celkové výkonnosti\| D\| D\| D\| Ad a) až c) posuzovat podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociální adaptace \| b) Poruchy lehkého stupně nesnižující celkovou výkonnost organismu\| D\| A-C\| A-C \| c) Zcela nezávažné poruchy nenarušující úroveň společenské adaptace\| A\| A\| A F64\| Poruchy pohlavní identity\| A\| A\| A\| Sexuální orientace sama o sobě se nepovažuje za poruchu F65\| Poruchy sexuální preference\| \| \| \| Posuzovat podle závažnosti psychopatologie a úrovně společenské adaptace F66\| Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací\| \| \| \| \| a) Těžké a středně závažné poruchy\| D\| D\| D\| \| b) Lehké nezávažné poruchy\| A-C\| A-C\| A-C\| F68\| Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých\| \| \| \| Posuzovat podle závažnosti psychopatologie a úrovně společenské adaptace F69\| Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých\| \| \| \| \| a) Těžké poruchy s podstatně sníženou schopností společenské adaptace, nebo v kombinaci se subnormním intelektem a snížením celkové výkonnosti. Sebepoškozování\| D\| D\| D\| \| b) Středně závažné poruchy nesnižující výkonnost organismu\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Poruchy lehkého stupně nenarušující úroveň společenské adaptace\| A-C\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR F70 – F79\| Mentální retardace\| \| \| \| \| a) Subnormní celková úroveň intelektových schopností – IQ 90 a méně\| D\| D\| D\| \| b) Subnormní paměť. Výrazné defekty vštípivosti, retence a vybavení\| D\| D\| D\| \| c) Závažné poruchy koncentrace pozornosti\| D\| D\| D\| \| d) Lehce podprůměrný intelekt a zanedbaná výchova (nedostatečné vědomosti ze základní školy, malá slovní zásoba, časté pravopisné chyby apod.)\| D\| D\| D\| \| e) Podprůměrné psychomotorické tempo a reakční časy\| D\| D\| D\| F80-F89\| Poruchy psychického vývoje\| \| \| \| Mimo: Dg. F98.0 Neorganická enuréza, Dg. F98.1 Neorganická enkopréza, Dg. F98 Koktavost (zadrhávání) a Dg. F98.6 Breptavost – uvedeny samostatně F90-F98\| Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adolescenci\| \| \| F99\| Duševní porucha, jinak neurčená\| \| \| \| a) Těžké formy\| D\| D\| D \| b) Středně těžké formy připouštějící výkon povolání\| D\| D\| C-D \| c) Poruchy jen lehce omezující výkonnost nebo stavy ztěžující společenské uplatnění\| C-D\| A-C\| A-C\| u HZS ČR: I. Sl. „D“ F98.0\| Neorganická enuréza\| \| \| \| F98.1\| Neorganická enkopréza\| \| \| \| \| a) Těžké formy po neúspěšné ústavní léčbě\| D\| D\| D\| \| b) Středně těžké formy prokázané pozorováním v posledním roce\| D\| D\| C-D\| \| c) Lehké formy, stavy po úspěšné léčbě\| D\| A-C\| A\| \| d) V dětství, stavy po úspěšné léčbě\| A\| A\| A\| F98.5\| Koktavost (zadrhávání)\| \| \| \| Ostatní choroby a vady jsou uvedeny pod položkou Dg. R47-R49 F98.6\| Breptavost\| \| \| \| a) Koktavost a jiné trvalé vady řeči při mluvě těžko srozumitelné\| D\| D\| C-D \| b) Koktavost a jiné poruchy řeči a výslovnosti lehkého stupně při srozumitelné mluvě\| D\| A-C\| A \| c) Lehké poruchy řeči a výslovnosti bez koktavosti\| A\| A\| A VI. Nemoci nervové soustavy (G00 – G99) G00-G09\| Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy (CNS)\| \| \| \| Patří sem Dg. B26.1 Meningitis 17learance17 (G02.0) a B26.2 Encephalitis 17learance17 (G05.1) \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Stavy po ukončení léčení se závažnými poruchami duševní nebo tělesné funkce trvalého rázu\| D\| D\| D\| \| c) Stavy do 2 let po prodělaném akutním onemocnění i bez klinických projevů a s mírnými poruchami funkce\| C-D\| A-C\| A-C \| d) Stavy po ukončení léčení po 2 letech po prodělané akutní fázi s lehčími funkčními poruchami\| C-D\| A-C\| A-C \| e) Lehké formy a následné stavy při dobrém celkovém stavu a bez závažných poruch duševní a tělesné soustavy\| C-D\| A-C\| A-C \| f) Následné stavy bez poruch funkce, vyléčené bez následků\| A\| A\| A G10-G13\| Systémové atrofie, které postihují primárně centrální nervovou soustavu\| \| \| \| G20 – G26\| Extrapyramidové a pohybové poruchy\| \| \| \| G30-G32\| Jiné degenerativní nemoci nervové soustavy\| \| \| \| G35 – G37\| Demyelinizující nemoci CNS\| \| \| \| \| a) Těžké formy s trvalými a závažnými poruchami duševní i tělesné funkce, ústavně prokázané\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí formy závažných onemocnění nebo lehké formy jiných nemocí, které částečně omezují funkci orgánů a celkovou výkonnost\| D\| C-D\| A-D\| \| c) Zcela lehké formy trvalého rázu bez hrubší poruchy funkce, při neporušeném intelektu\| D\| A-C\| A-C\| G40\| Epilepsie – padoucnice\| \| \| \| \| a) Epilepsie po dobu 10 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby\| D\| D\| D\| \| b) Stav po ojedinělém epileptickém záchvatu do 5 let od tohoto záchvatu\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, včetně stavů v anamnéze, například narkolepsie nebo kataplexie\| D\| D\| D\| \| d) Stav po ojedinělém epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při negativním EEG, po 5 letech od tohoto záchvatu\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu při negativním EEG, po 10 letech od vysazení léčby; v případě prognosticky příznivých stavů, například benigní epilepsie s rolandickými hroty, po 5 letech od vysazení léčby\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| f) Epileptiformní paroxysmy v dětství a dospívání při normálním EEG v dospělosti\| A\| A\| A\| Nutné vyšetření EEG G41\| Status epilepticus\| D\| D\| D\| G43\| Migréna\| \| \| \| G44\| Jiné syndromy bolesti hlavy\| \| \| \| \| a) Těžká forma s častými záchvaty po neúspěšném léčení\| D\| D\| D\| \| b) Migréna s ojedinělými záchvaty se snížením výkonnosti během záchvatu\| D\| A-C\| A\| \| c) Migréna provázená nebo předcházená přechodnými fokálními neurologickými jevy. Vasomotorická cefalea\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Cefalea smíšené etiologie\| A\| A\| A\| G45\| Přechodné mozkové ischemické záchvaty a příbuzné syndromy\| Hodnotit podle základního onemocnění anebo vyvolávající příčiny\| G46\| Cévní syndromy mozku při cerebrovaskulárních nemocech\| \| \| \| Dg. G46 posuzovat podle Dg. I60 – I67 Cévní nemoci mozku G47\| Poruchy spánku\| \| \| \| a) Těžké poruchy funkce, ústavně prokázané, omezující výběr povolání nebo ztěžující společenské uplatnění\| D\| D\| D\| \| b) Lehké poruchy funkce trvalého rázu, léčením ovlivnitelné. Migrény s ojedinělými záchvaty\| C-D\| A-C\| A-C\| I.sl.“D“ u HZS ČR \| c) Lehké poruchy nesnižující výkonnost organismu\| A\| A\| A\| G50\| Poruchy troj klaného nervu\| \| \| \| G51\| Poruchy lícního nervu\| \| \| \| G52\| Poruchy jiných mozkových nervů\| \| \| \| G54\| Nemoci nervových kořenů a pletení\| \| \| \| G56\| Mononeuropatie horní končetiny\| \| \| \| G57\| Mononeuropatie dolní končetiny\| \| \| \| G58\| Jiné mononeuropatie\| \| \| \| G60-G64\| Polyneuropatie a jiné nemoci periferní NS\| \| \| \| G70- G73\| Nemoci myoneurálního spojení a svalů\| \| \| \| \| a) Vleklé, léčení vzdorující formy, progredující nebo často recidivující. Stavy po skončeném léčení s trvalými závažnými následky\| D\| D\| D\| \| b) S lehkými poruchami funkce, ale vzdorující léčení nebo často recidivující\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Jen s nepatrnými poruchami funkce postižených orgánů po skončeném léčení nebo řídce recidivující\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Jen s nepatrnými poruchami funkce postižených orgánů nebo řídce recidivující\| C-D\| A-C\| A\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce, vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| G53\| Nemoci mozkových nervů při nemocích zařazených jinde\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo podle vyvolávající příčiny G55\| Komprese nervových kořenů a pletení při nemocích zařazených jinde G59\| Mononeuropatie při nemocech zařazených jinde G63\| Polyneuropatie při nemocech zařazených jinde G73\| Poruchy myoneurálního spojení a svalů při nemocech zařazených jinde G80-G83\| Mozková obrna a jiné syndromy ochrnutí\| \| \| \| G90 – G99\| Jiné poruchy nervové soustavy\| \| \| \| \| a) Vleklé, léčení vzdorující formy, progredující s těžkými poruchami funkce\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí formy částečně omezující funkci orgánů. Stavy po ukončení léčení s méně závažnými, ale trvalými následky\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Zcela lehké formy trvalého rázu bez hrubší poruchy funkce, nesnižuj í-li výkon organismu\| A-C\| A-C\| A\| I.sl.“D“ u HZS ČR G92\| Toxická encefalopatie\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo podle vyvolávající příčiny G94\| Jiné poruchy mozku u onemocnění zařazených jinde G99\| Jiné poruchy nervové soustavy při nemocech zařazených jinde VII. Nemoci oka a očních adnex (H00 – H59) H00-H06\| Nemoci očního víčka, slzného ústrojí a očnice\| \| \| \| H10-H13\| Onemocnění spojivky\| \| \| \| H15\| Nemoci skléry – bělimy\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka\| D\| D\| D\| \| c) Lehké, vleklé, nebo ustálené formy, částečně omezující funkci oka\| A-C\| A-C\| A-C\| \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| A\| A\| A\| H16\| Zánět rohovky – keratitis\| \| \| \| Dg. H16-H18 následky hodnotit podle zrakové ostrosti, případně perimetru H17\| Rohovkové jizvy a zákaly\| \| \| H18\| Jiné nemoci rohovky\| Léčení\| \| a) Akutní formy\| Hodnotit podle zrakové ostrosti\| \| b) Následné stavy\| \| (U stavů po keratorefraktivních zákrocích hodnotit i jsou-li na obou očích přítomny myopické degenerace sítnice – stanovit zdravotní klasifikaci o jeden stupeň nižší. U Dg. H18.1 Bulózní keratopatie, Dg. H18.4 Degenerace rohovky, Dg. H18.5 Dědičné dystrofie rohovky)\| \| \| \| H19\| Nemoci skléry a rohovky u nemocí zařazených jinde\| \| \| \| Mimo Dg. H21.4 s přihlédnutím k základnímu onemocnění H20\| Zánět duhovky a řasnatého tělesa\| \| \| H21\| Jiné nemoci duhovky a řasnatého tělesa\| \| \| H22\| Nemoci duhovky a řasnatého tělesa u nemocí zařazených jinde\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka\| D\| D\| C-D\| \| c) Lehké, vleklé, nebo ustálené formy, částečně omezující funkci oka\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| A\| A\| A\| H21.4\| Pupilární – zornicové – membrány\| Hodnotit podle zrakové ostrosti\| H25 – H28\| Onemocnění čočky\| \| \| \| Přítomnost nitrooční čočky (pseudofakie, artefakie) hodnotit podle Dg. Z96.1, platí i pro Dg. H27 H25\| Senilní katarakta – stařecký zákal oční čočky\| \| \| H26\| Jiná katarakta\| \| \| H28\| Katarakta a jiná onemocnění čočky při nemocech zařazených jinde\| \| \| \| a) Postupující\| Léčení\| \| b) Nepostupující\| Podle zrakové ostrosti H27\| Jiná onemocnění čočky\| \| \| \| H27.0\| Afakie\| \| \| \| H27.1\| Dislokace čočky\| \| \| \| \| a) Stav po intrakapsulámí extrakci\| D\| D\| D\| \| b) Stav po extrakapsulámí extrakci\| D\| Hodnotit podle zrakové ostrosti s kontaktní čočkou\| H27.8\| Jiná určená onemocnění čočky\| Léčení. Následky hodnotit podle zrakové ostrosti\| H27.9\| Onemocnění čočky, NS\| \| a) Zjištěné onemocnění\| \| b) Následné stavy\| H30-H36\| Nemoci cévnatky – chorioidey a sítnice – retiny\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka\| D\| D\| C-D\| \| c) Lehké, vleklé nebo ustálené formy, částečně omezující funkci oka\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| A\| A\| A\| H33\| Odchlípení a trhliny sítnice\| D\| C-D\| C-D\| pro HZS ČR sl. II – „D“ H40 – H42\| Glaukom\| \| \| \| Ad b) Při úspěšné terapii stanovení klasifikace o stupeň níže. U sekundárního glaukomu posuzovat až po ukončení léčby zákl. onem. A jeho stabilizaci, s přihlédnutím k následkům zákl. onemocnění \| a) Zjištěné onemocnění\| D\| Léčení\| \| b) Zúžení perimetru na 30 stupňů, nebo oboustranné skotomy, snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/12 oboustranně (0,5, 5/10)\| D\| D\| C-D\| \| c) Zúžení perimetru na 50 stupňů, nebo oboustranné skotomy, snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/9 oboustranně (0,66, 5/7,5)\| D\| C-D\| C \| d) Léčený glaukom s lehčím omezením funkce oka\| D\| A-C\| A-C \| e) Nitrooční hypertenze\| C-D\| A-C\| A\| H43 – H45\| Nemoci sklivce a očního bulbu\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka\| D\| D\| D\| \| c) Lehké, vleklé, nebo ustálené formy, částečně omezující funkci oka\| D\| C\| A-C\| \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| A\| A\| A\| H46 – H48\| Nemoci zrakového nervu a zrakových drah\| \| \| \| H46\| Zánět zrakového nervu\| \| \| \| H47\| Jiná onemocnění zrakového nervu a zrakových drah\| \| \| \| S přihlédnutím k základnímu onemocnění H48\| Nemoci zrakového nervu a zrakových drah u nemocí zařazených jinde\| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka\| D\| D\| D\| Trvalé změny hodnotit dle Dg. H53 \| c) Lehké, vleklé, nebo ustálené formy, částečně omezující funkci oka\| D\| A-C\| A-C \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| A\| A\| A\| H49\| Paralytický strabismus\| \| \| \| \| a) Těžké formy neovlivnitelné další léčbou\| D\| D\| D\| \| b) Lehké nebo méně závažné formy ovlivnitelné léčbou\| Léčení\| \| c) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka, po ukončení léčení\| Podle binokulárního vidění a zrakové ostrosti\| H50\| Jiný strabismus\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) S dvojitým viděním při pohledu vpřed\| D\| D\| C-D\| \| c) S dvojitým viděním pouze při krajním pohledu do strany\| D\| D\| C-D\| \| d) Šilhání bez dvojitého vidění, s dobrým prostorovým viděním\| A-C\| A-C\| A\| Podle zrakové ostrosti a prostorového vidění \| e) Latentní šilhání a stavy po úspěšné operaci bez dvojitého vidění\| A\| A\| A H52\| Poruchy refrakce a akomodace\| Při stanovení zdravotní klasifikace se postupuje podle Tabulky pro posuzování refrakčních vad. Refrakce se zjišťuje skiaskopicky nebo vyšetřením na autorefraktoru v arteficiální mydriáze H52.0\| Hypermetropie – dalekozrakost\| \| \| \| \| a) Při refrakci nad +10 D\| D\| D\| C-D\| \| b) Při refrakci nad +8 do +10 D včetně\| D\| D\| A-C\| \| c) Při refrakci nad +4 do +8 D včetně\| D\| A-C\| A-C\| H52.1\| Myopie – krátkozrakost\| \| \| \| \| a) Při refrakci nad -10 D\| D\| D\| C-D\| Myopické degenerace se hodnotí podle Dg. H30 – H36 Nemoci cévnatky a sítnice \| b) Při refrakci nad -6 do -10 D včetně\| D\| D\| A-C \| c) Při refrakci nad -4 do -6 D včetně\| D\| A-C\| A-C H52.2\| Astigmatismus\| Podle zrakové ostrosti\| H52.3\| Anisometropie a aniseikonie\| \| \| \| \| Pro stanovení zdravotní klasifikace platí výše uvedená pravidla, přičemž se sčítá absolutní hodnota sférické a cylindrické refrakce oka.\| \| \| \| H52.4 – H52.7\| Presbyopie a ostatní poruchy refrakce a akomodace\| Podle zrakové ostrosti\| H51\| Jiné poruchy binokulárního pohybu\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka, nebo s dvojitým viděním při pohledu vpřed\| D\| D\| D\| \| c) Lehčí nebo závažnější, vleklé a ustálené formy částečně omezující funkci oka nebo s dvojitým viděním pouze při krajním pohledu do strany\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Lehké ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením oka, není-li dvojité vidění\| D\| A-C\| A\| H53\| Poruchy vidění\| \| H53.0\| Amblyopie z anopsie\| Hodnotit podle zrakové ostrosti\| H53.1\| Subjektivní poruchy vidění\| Hodnotit dle konzultace s psychiatrem\| H53.2\| Diplopie\| Hodnotit dle Dg. H50\| H53.4\| Poruchy zorného pole\| \| \| \| \| a) Poruchy zorného pole organického původu, rozsáhlejší nebo centrální, a to i tehdy, jsou-li jen na jednom oku, nebo jsou-li spojeny s hemeralopií, větší skotomy, hemianopsie kvadrantová anopsie. Zúžení perimetru na 30 stupňů, nebo skotom rozsahu 30 stupňů, nebo snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/18 (0,33, 5/15) oboustranně\| D\| D\| C-D\| \| b) Léčebně ovlivnitelné formy, jen s mírnými poruchami postižených orgánů Koncentrické zúžení zorného pole při funkcionálních poruchách, nepatrné hemianopické skotomy. Zúžení perimetru na 40 stupňů, nebo skotóm rozsahu 30 stupňů nebo snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/12 (0,5, 5/10) oboustranně. Zúžení perimetru na 50 stupňů, nebo skotóm rozsahu 50 stupňů, nebo snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/12 (0,5, 5/10) jednostranně\| D\| D\| C-D\| \| c) Menší sektorové defekty zorného pole, malé ostrůvkovité, zejména periferní skotomy. Zúžení perimetru na 50 stupňů, nebo snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/9 (0,66, 5/7,5) oboustranně. Zúžení perimetru na 40 stupňů nebo snížení korigované zrakové ostrosti pod 6/9 (0,66, 5/7,5) jednostranně\| D\| C-D\| A-C\| H53.5\| Nedostatečné barevné vidění\| \| \| \| \| a) Závažné poruchy, nerozeznávání základních barevných signálů (červeného, zeleného, žlutého, modrého)\| D\| D\| C-D\| \| b) Lehčí poruchy, rozeznávání základních barevných signálů je dobře zachováno, je však porušeno tříbarevné vidění\| A-C\| A\| A\| H53.6\| Noční slepota\| \| H53.8\| Jiné poruchy vidění\| \| H53.9\| Porucha vidění, NS\| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka na podkladě organického onemocnění sítnice a zrakového nervu\| D\| D\| D\| \| c) Lehké nebo závažnější, vleklé nebo ustálené formy, které částečně omezují funkci oka\| D\| C-D\| C\| \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR H54.0\| Slepota obou očí\| D\| H54.1 – H54.7\| Slepota jednoho oka a slabozrakost\| Posuzovat podle zrakové ostrosti\| Posuzovat s přihlédnutím k MKN-10 H55\| Nystagmus a jiné nepravidelné pohyby oka\| \| \| \| H57\| Jiné nemoci oka a očních adnex\| \| \| \| H58\| Jiné nemoci oka a očních adnex u nemocí zařazených jinde\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny H59\| Poruchy oka a očních adnex po výkonech nezařazených jinde\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující funkci oka\| D\| D\| D\| \| c) Lehké, vleklé, nebo ustálené formy, částečně omezující funkci oka\| C-D\| C-D\| A-C\| \| d) Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| A\| A\| A\| VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku (H60 – H95) H60-H62\| Nemoci zevního ucha\| \| \| \| H65-H75\| Nemoci středního ucha a bradavkového výběžku\| \| \| \| \| a) Vleklý epitympanální zánět středního ucha s pištěli v labyrintu. Stavy po trepanaci kosti spánkové nebo tympanoplastické operaci s trepanační dutinou otevřenou do zvukovodu s pištěli v labyrintu s fenestrací labyrintu\| D\| D\| D\| Při posuzování nemocí ucha přihlížet nejen k závažnosti základního onemocnění, ale i k míře snížení sluchu, poruchám rovnováhy a přítomnosti ušních šelestů \| b) Vleklé záněty středního ucha vzdorující léčení, často recidivující s výtokem. Středoušní záněty mezotympanální a epitympanální – vzdorující konzervativní léčbě – s cholosteatomem Stavy po trepanaci kosti spánkové nebo po tympanoplastické operaci s trepanační dutinou otevřenou do zvukovodu a s výtokem, vzdorující konzervativní léčbě\| D\| D\| D \| c) Adhesivní katary tubotympanální nebo tympanoskleroza s perforací bubínku. Vleklé středoušní mezotympanální a epitympanální záněty prosté s delšími klidovými intervaly. Stavy po konzervativně zhojeném středoušním zánětu se suchou mezotympanální nebo epitympanální perforací bubínku. Stavy po trepanaci kosti spánkové nebo po tympanoplastické operaci s trepanační dutinou otevřenou do zvukovodu a s klidnou výstelkou\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Stavy po konzervativně zhojeném mezotympanálním zánětu nebo zhojené tympanoplastické operaci s neporušeným zevním zvukovodem s atrofickou jizvou bubínku. Vleklý tubotympanální katar (prostý nebo adhezivní bez perforace) s normálním celistvým bubínkem s kalcifikacemi, s pevnou jizvou\| C-D\| A-C\| A-C\| \| e) Stavy po traumatické perforaci bubínku bez následků\| A\| A\| A\| \| Stavy po antromastoidektomii\| \| \| \| \| f) s atroficky zjizveným bubínkem\| D\| A-C\| A-C\| \| g) při normálním otoskopickém nálezu a normálním sluchu\| A\| A\| A\| \| h) konzervativně zhojené při normálním otoskopickém nálezu a při normálním sluchu\| A\| A\| A\| H80\| Otoskleróza\| \| \| \| H81\| Poruchy vestibulární funkce\| \| \| \| S přihlédnutím k základnímu onemocnění H82\| Vertiginózní syndromy u nemocí zařazených jinde\| \| \| H83\| Jiné nemoci vnitřního ucha\| \| \| \| \| a) Těžké formy s trvalými poruchami nebo častými záchvaty po neúspěšné léčbě\| D\| D\| C-D\| \| b) Lehké formy s řídkými záchvaty, včetně stavů po operaci\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Následné stavy bez poruch funkce, vyléčené bez následků\| A\| A\| A\| H90\| Převodní a percepční nedoslýchavost, ztráta sluchu\| \| \| \| H91\| Jiná nedoslýchavost, ztráta sluchu\| \| \| \| H92\| Otalgie a výtok z ucha\| \| \| \| H93\| Jiná onemocnění ucha nezařaditelná jinam\| \| \| \| S přihlédnutím k základnímu onemocnění H94\| Jiná onemocnění ucha při nemocích zařazených jinde\| \| \| H95\| Onemocnění ucha a bradavkového výběžku po výkonech nezařazená jinde\| \| \| \| Pokud neslyší šepot alespoň ve vzdálenosti 6 m na každém uchu zvlášť – provést audiometrické vyšetření. Audiometrickým vyšetřením zjištěné průměrné ztráty při vzdušném vedení z průměru frekvencí 500, 1000 a 2000 Hz \| a) Ztráty větší než 45 dB oboustranně\| D\| D\| C-D \| b) Ztráty od 35 do 45 dB oboustranně Ztráty větší než 35 dB jednostranně\| D\| C-D\| C-D \| c) Ztráty od 20 do 35 dB jednostranně\| C-D\| A-C\| A-C \| d) Ztráty od 20 do 35 dB oboustranně\| D\| C-D\| A-C \| e) Při limitované frekvenční ztrátě sluchu větší než 40 dB pouze na frekvencích 4000 Hz a vyšších\| D\| A-C\| A-C \| f) Při limitované frekvenční ztrátě sluchu do 40 dB pouze na frekvencích 4000 Hz a vyšších\| A\| A\| A IX. Nemoci oběhové soustavy (100–199)\| \| \| \| \| I00 – I02\| Akutní revmatická horečka\| \| \| \| \| a) Následné stavy s těžkými funkčními změnami oběhového ústrojí nebo ústředního nervstva\| D\| D\| D\| \| b) Ústavně prokázaná opakovaná ataka revmatické horečky do 5 roků od poslední ataky. Stavy do 3 roků po ústavně prokázané první atace revmatické horečky\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Stavy po ústavně prokázané první atace revmatické horečky nebo chorey prodělané před více než 3 roky nebo stavy po opakované atace revmatické horečky více než 5 roků od poslední ataky, nejsou-li zjistitelné žádné chorobné následky nebo jen s nezávažnými funkčními poruchami ústředního nervstva bez postižení srdce\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Stavy po první atace prodělané před 5 lety a vyléčené bez následků, bez postižení srdce se spolehlivým odstraněním fokusů\| A\| A\| A\| I05 – I09\| Chronické revmatické choroby srdeční\| \| \| \| \| a) Revmatické chlopňové vady kombinované nebo jednoduché, jsou-li zřetelně dekompenzovány. Stavy po operaci srdce nebo velkých cév (po odborném kardiologickém vyšetření i dobře kompenzované)\| D\| D\| C-D\| \| b) Revmatické chlopňové vady i dokonale kompenzované. Stavy po revmatickém zánětu srdečního svalu nebo osrdečníku ústavně prokázané do 3 let od začátku onemocnění, bez prokazatelné známky poruchy svalu srdečního, bez poruchy činnosti srdeční\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Stavy po revmatickém zánětu srdečního svalu nebo osrdečníku ústavně prokázané před více než 3 roky od začátku onemocnění, bez prokazatelné známky poruchy srdečního svalu, bez poruchy činnosti srdeční\| A-C\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR I10 – I15\| Hypertenzní nemoci\| \| \| \| \| a) Stadium III. Dle WHO (porucha funkce mozku, srdce a ledvin)\| D\| D\| C-D\| \| b) Stadium II. dle WHO (orgánové změny bez poruchy funkce)\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Stadium I. Dle WHO (bez morfologických a funkčních orgánových změn)\| A-C\| A-C\| A\| \| d) Kolísavé zvýšení krevního tlaku bez nutnosti trvalé medikamentózní léčby\| A-C\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR I20 – I25\| Ischemické srdeční nemoci\| \| \| \| I26 – I28\| Kardiopulmonální nemoc a nemoci plicního oběhu\| \| \| \| \| a) Těžké formy, následné stavy se závažnými poruchami rytmu, případně s proběhlou srdeční nedostatečností\| D\| D\| C-D\| \| b) Opětovný infarkt myokardu nebo stav po infarktu myokardu postihující víc než jednu stěnu srdeční. Angina pectoris s nízkou výkonností – NYHA III. A IV. Následné stavy s poruchou funkce oběhového ústrojí\| D\| D\| C-D\| \| c) Stav po prodělaném infarktu myokardu nebo jiné akutní (subakutní) formy ischemické choroby, včetně stavů po provedené revaskularizaci koronárních cév. Stabilní formy anginy pectoris – NYHA I. A II. s lehčími projevy nedostatečnosti\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Asymptomatické formy s dobrou výkonností oběhového ústrojí a dobrou fyzickou zdatností\| A-C\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR I30\| Akutní zánět osrdečníku\| \| \| \| I31\| Jiné nemoci osrdečníku\| \| \| \| \| a) Následné stavy se známkami poruchy výkonnosti oběhového ústrojí. Stavy do 2 let po ukončení léčení\| D\| D\| C-D\| \| b) Stavy po ukončení léčení nejdříve po 2 letech bez známek poškození oběhového ústrojí\| A-C\| A-C\| A-C\| I33 – I52\| Jiné formy srdečního onemocnění\| \| \| \| \| a) Následné stavy po akutních onemocněních léčebně neovlivnitelné nebo stavy se sklonem k častým projevům dekompenzace. Stavy po skončeném léčení se známkami poruchy činnosti oběhového ústrojí\| D\| D\| D\| \| b) Stavy se zavedenou trvalou kardiostimulací. Kardiomyopatie (NYHA III a IV)\| D\| D\| C-D\| \| c) Stavy po ukončeném léčení jen s lehkým poškozením nebo bez známek poškození funkce oběhového ústrojí do 2 let po ukončení léčení. Kardiomyopatie (NYHA I a II)\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Stavy po ukončení léčení nejdříve po 2 letech bez známek poškození oběhového ústrojí\| C-D\| A-C\| A-C\| \| e) Prolaps mitrální chlopně s klinickými projevy\| D\| C-D\| C-D\| \| f) Prolaps mitrální chlopně hemodynamicky nevýznamný, benigní poruchy rytmu ověřené odborným vyšetřením\| A-C\| A\| A\| I32\| Zánět osrdečníku u nemocí zařazených jinde\| \| \| \| I39\| Endokarditis a onemocnění srdečních chlopní u onemocnění zařazených jinde\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny a podle závažnosti poruchy funkce postižených orgánů a následků nemoci I41\| Zánět srdečního svalu u nemocí zařazených jinde I43\| Kardiomyopatie při nemocech zařazených jinde I52\| Jiná onemocnění srdce u nemocí zařazených jinde\| I60 – I69\| Cévní nemoci mozku\| \| \| \| Patří sem Dg. G46 Cévní syndromy mozku při cerebrovaskulámích nemocech. Posuzovat podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny a podle poruchy funkce a následků nemoci \| a) Se závažnou trvalou nebo opakovanou klinickou manifestací prokázanou ústavním vyšetřením. Stavy s trvalými a závažnými poruchami duševních nebo tělesných funkcí\| D\| D\| D \| b) S lehčími trvalými nebo přechodnými, ale opakujícími se poruchami funkce organismu a známkami morfologického postižení\| D\| D\| C-D \| c) Ojedinělá nezávažná klinická manifestace bez známek morfologického postižení a poruchy funkce, při celkově dobrém stavu organismu\| A-C\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR I68\| Cévní onemocnění mozku při onemocněních zařazených jinde\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny a podle závažnosti poruchy funkce postižených orgánů a následků nemoci I68.0\| Mozková amyloidní angiopatie I68.1\| Mozková arteritis u inf. A par. Onemocnění I68.2\| Mozková arteritis u jiných onemocnění zařazených jinde I68.8\| Jiná cévní onemocnění mozku u onemocnění zařazených jinde I70 – I78\| Nemoci tepen, tepének a vlásečnic\| \| \| \| \| a) Pokročilé formy se známkami závažnější poruchy funkce orgánu\| D\| D\| D\| \| b) Lehká stadia nemoci s mírnými známkami poruchy funkce, nejsou-li trofické změny. Stavy po úspěšné rekonstrukční operaci\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehká stadia onemocnění bez známek poruchy funkce a trofiky\| A-C\| A-C\| A-C\| I71\| Výduť a disekce aorty\| \| \| \| I72\| Jiné výdutě – aneurysmata\| D\| C-D\| C-D\| \| a) Stavy po úspěšné rekonstrukční operaci.\| C-D\| A-C\| A\| I79\| Onemocnění tepen, tepének a vlásečnic u nemocí zařazených jinde\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny a podle závažnosti poruchy funkce postižených orgánů a následků nemoci I80 – I89\| Nemoci žil, mízních cév a mízních uzlin nezařazené jinde\| \| \| \| Posuzovat podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny a podle poruchy funkce a následků nemoci \| a) Pokročilé formy se známkami hrubší poruchy funkce orgánů\| D\| D\| D \| b) Léčením dobře ovlivnitelné stavy, i jen s lehčí poruchou funkce a trofiky. Stavy po provedených rekonstrukčních operacích cév\| D\| C-D\| A-C \| c) Dobře zhojené formy bez trvalých poruch funkce\| D\| A-C\| A-C \| d) Stavy po zhojené povrchní tromboflebitidě na končetinách (bez varixů)\| A\| A\| A I83\| Žilní městky dolních končetin\| \| \| \| \| a) Rozsáhlé, s těžkými projevy žilní nedostatečnosti, s otoky a poruchami trofiky (po neúspěšném léčení)\| D\| D\| C-D\| \| b) S lehčími známkami žilní nedostatečností a s mírnými poruchami trofiky (po léčení). Rozsáhlé městky bez poruchy trofiky\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Drobné městky bez známek nedostatečnosti a bez poruch trofiky, bez obtíží i po fyzickém zatížení\| A-C\| A-C\| A\| \| d) Stavy po úspěšné operaci křečových žil lehké formy bez poruchy trofiky\| A\| A\| A\| I85\| Městky jícnu\| \| \| \| I86\| Žilní městky jiných lokalizací\| \| \| \| \| a) Značné městky provazce chámového (varikokéle), ztěžující chůzi (po neúspěšném léčení) nebo městky ostatních míst působící obtíže\| D\| D\| C-D\| \| b) Větší městky provazce chámového nepůsobící obtíže\| D\| A-C\| A\| \| c) Městky ostatních míst nepůsobící obtíže\| D\| A-C\| A\| \| d) Stavy po úspěšné operaci křečových žil provazce chámového a ostatních míst\| A\| A\| A\| I87\| Jiná onemocnění žil\| \| \| \| I95\| Hypotenze\| \| \| \| I97\| Onemocnění oběhové soustavy po výkonech nezařazené jinde\| \| \| \| I99\| Jiná a neurčená onemocnění oběhové soustavy\| \| \| \| \| a) Vleklé stavy se značnou poruchou funkce, léčbou neovlivnitelné\| D\| D\| C-D\| \| b) Stavy s lehkou nebo občasnou poruchou funkce\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Bez poruch funkce\| A\| A\| A\| I98\| Jiná onemocnění oběhové soustavy u nemocí zařazených jinde\| Hodnotit podle základního onemocnění nebo vyvolávající příčiny a podle závažnosti poruchy funkce postižených orgánů a následků nemoci X. Nemoci dýchací soustavy (J00 – J99) J00 – J06\| Akutní infekce horních cest dýchacích\| \| \| \| \| \| \| \| \| J09 – J18\| Chřipka a zánět plic – pneumonie\| \| \| \| J20 – J22\| Jiné akutní infekce dolní části dýchacího ústrojí\| \| \| \| Při stanovení zdravotní klasifikace je nutné opírat se o výsledky funkčního vyšetření plic, zejména o výsledky bronchomotorických testů. Následné stavy po ukončeném léčení posuzovat rovněž podle poruchy funkce postižených orgánů a závažnosti následků onemocnění Ad c) I. Sl. „D“ u HZS ČR \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké, recidivující formy s následným morfologickým či funkčním orgánovým postižením\| D\| D\| D\| \| c) Recidivující formy s přechodnými projevy obstrukce dolních dýchacích cest\| C-D\| A-C\| A-C \| d) Lehké formy zhojené bez následků\| A\| A\| A J30\| Vasomotorická a alergická rýma\| \| \| \| Za alergologicky prokázané formy považovat formy s pozitivitou intradermálních testů, anamnesticky prokázaným podáváním hyposenzibilizačních preparátů, u sporných případů se zvýšenou hladinou IgE v séru. Ad c) I. Sl. „D“ u HZS ČR \| a) Formy často recidivující, odborným vyšetřením prokázané, po neúspěšném léčení a s funkčním postižením plic\| D\| D\| C-D \| b) Formy často recidivující, odborným vyšetřením prokázané, po neúspěšném léčení s občasnými zánětlivými změnami na dolních dýchacích cestách, ale bez funkčního postižení plic\| D\| C-D\| A-C \| c) Formy s občasnými klinickými projevy, bez postižení dolních cest dýchacích\| A-C\| A-C\| A J32\| Chronický zánět vedlejších nosních dutin\| \| \| \| J33\| Nosní polypy\| \| \| \| J34\| Jiné nemoci nosu a vedlejších nosních dutin\| \| \| \| \| a) Stavy po neúspěšném radikálním operačním výkonu na vedlejších nosních dutinách s častými zánětlivými projevy\| D\| D\| D\| \| b) Formy hnisavé, často recidivují\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Působící značné snížení průchodnosti nosu (po neúspěšném léčení)\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Lehké formy s občasnými klinickými projevy, úspěšně léčitelné\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| \| \| \| \| \| e) Stavy po úspěšném radikálním operačním výkonu dobře zhojené. Jen s lehkou nebo jednostrannou poruchou průchodnosti nosu, neomezující dýchání\| A\| A\| A\| J31\| Chronická rýma, zánět nosohltanu a hltanu\| \| \| \| J35\| Chronické nemoci mandlí a adenoidní tkáně\| \| \| \| J36\| Peritonzilární hlíza – absces\| \| \| \| J37\| Chronický zánět hrtanu a hrtanu i průdušnice\| \| \| \| J38\| Nemoci hlasivek a hrtanu, nezařazené jinde\| \| \| \| J39\| Jiné nemoci horních dýchacích cest\| \| \| \| \| a) Stavy s vleklým zúžením hrtanového nitra. Vleklá atrofická rýma s trvalou tvorbou zapáchajících krust\| D\| D\| D\| \| b) Vleklý zánět hrtanu značného stupně s trvalým chrapotem, nesrozumitelnou nebo těžko srozumitelnou mluvou\| D\| D\| D\| \| c) Vleklá hypertrofická rýma s trvalou poruchou průchodnosti nosu po neúspěšném léčení. Vleklá atrofická rýma bez tvorby zapáchajících krust\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Lehký chronický zánět hrtanu s chrapotem a srozumitelnou mluvou. Vleklý atrofický zánět hltanu\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Vleklá rýma prostá bez trvalé poruchy průchodnosti nosu.\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| f) Ostatní lehké stavy léčením ovlivnitelné\| A\| A\| A\| J40 – J47\| Chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí\| \| \| \| \| a) Těžké formy s častými exacerbacemi, se známkami obstrukce dýchacích cest nebo plicní rozedmy nebo jinými funkčními změnami nebo s druhotným postižením srdce\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí až středně těžké formy se známkami lehké nebo střední obstrukce dýchacích cest\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehké formy zřídka exacerbující s přechodnou obstrukcí nebo bez známek obstrukce dýchacích cest\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR J47\| Bronchiektázie\| \| \| \| \| a) Značně rozsáhlé s hojnou sekrecí nebo se značně omezenou funkcí dýchacího ústrojí\| D\| D\| D\| \| b) Malého rozsahu s nepatrnou sekrecí, s mírně omezenou funkcí dýchacího ústrojí.\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Malého rozsahu, klinicky němé, bez poruchy funkce dýchacího ústrojí\| A-C\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR J45\| Astma\| \| \| \| J46\| Astmatický stav\| \| \| \| J67\| Hypersensitivní pneumonitis způsobené organickými prachy\| \| \| \| \| a) Těžké formy s častými dlouhotrvajícími záchvaty, vzdorující léčení nebo se známkami druhotného postižení dýchacího a oběhového ústrojí\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí až středně těžké formy s krátkodobými nebo občasnými záchvaty nebo s prokazatelnými známkami lehčí až střední obstrukce\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehké formy déle než 2 roky bez klinických projevů a bez známek obstrukce nebo anamnestický údaj o astma bronchiale\| A-C\| A-C\| A\| J60 – J70\| Nemoci způsobené zevními činiteli\| \| \| \| Mimo Dg. J67 J80 – J84\| Jiné nemoci dýchací soustavy, které postihují hlavně intersticium\| \| \| \| \| a) Akutní formy spojené zpravidla s postižením jiných orgánů – akutní otravy\| Léčení\| \| b) Závažné formy (jemně uzlicovité až uzlové v RTG obraze) se značně sníženou funkcí kardiorespiračního ústrojí\| D\| D\| D\| \| c) Chronické stavy nebo trvalé následky akutních otrav, které se projevují sekundární chronickou bronchitidou, 33learance nebo plicní fibrózou s funkčním postižením plic a RTG nálezem\| D\| D\| C-D\| \| d) Lehké formy (s retikulámí kresbou v RTG obraze) bez význačnějšího omezení funkce kardiorespiračního ústrojí\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Stavy zhojené ad integrum s normálním funkčním vyšetřením plic a bez patologického RTG nálezu\| A\| A\| A\| J85 – J 86\| Hnisavé a nekrotické stavy dolní části dýchacího ústrojí\| \| \| \| J90 – J94\| Jiné nemoci pohrudnice\| \| \| \| Dg. J91 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s rozsáhlými srůsty a funkčním postižením plic. Stavy po operacích torakotomii, event. Po parciální resekci plic, po pleuroektomii, stavy vzdorující léčení nebo často recidivující. Těžké formy léčebně neovlivnitelné nebo zhojené s trvalými vážnými poruchami kardiorespiračního ústrojí. Následné stavy po ukončení léčení s rozsáhlými srůsty pohrudnice, značně omezující funkci dýchacího ústrojí\| D\| C-D\| C-D\| Dle funkčního vyšetření plic \| c) Lehké formy a následné stavy i po závažných operacích jen s mírnými poruchami kardiorespiračního ústrojí\| D\| C-D\| A-C\| \| d) S ohraničenými srůsty pohrudnice, bez omezení funkce dýchacího ústrojí\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Stavy po dobře zhojených onemocněních s dobrou funkční výkonností kardiorespiračního ústrojí i při zatížení. Drobné pohrudniční srůsty nečinící žádné potíže a neomezující funkci dýchacího ústrojí (zjištěné jen RTG)\| A\| A\| A\| J95 – J99\| Jiné nemoci dýchací soustavy\| \| \| \| Dg. J99 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké formy léčebně neovlivnitelné nebo recidivující nebo zhojené s trvalými vážnými poruchami kardiorespiračního ústrojí (s následným morfologickým či funkčním orgánovým postižením)\| D\| D\| D\| \| c) Lehké formy a následné stavy jen s mírnými poruchami kardiorespiračního ústrojí\| D\| A-C\| A-C\| \| d) Stavy po dobře zhojených onemocněních s dobrou funkční výkonností kardiorespiračního ústrojí i při zatížení\| A\| A\| A\| XI. Nemoci trávící soustavy (K00 – K93) K00-K14\| Nemoci ústní dutiny, slinných žláz a čelistí\| \| \| \| \| a) Stavy po neúspěšném léčení spojené s hrubou poruchou funkce, těžké formy se zřejmou poruchou mluvy a špatnou výživou. Nezhojitelné slinné píštěle s hojnou sekrecí. Úplná nebo téměř úplná ztráta zubů protézou nenahraditelná\| D\| D\| D\| \| b) Vleklé slinné píštěle s nepatrnou sekrecí\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Ostatní následné stavy po skončeném léčení bez poruchy funkce nebo jen se zcela lehkou poruchou funkce\| A\| A\| A\| K20\| Zánět jícnu – oesophagitis\| \| \| \| K21\| Gastroezofageální refluxní onemocnění\| A-C\| A-C\| A-C\| K22\| Jiné nemoci jícnu\| \| \| \| K23\| Onemocnění jícnu při nemocech zařazených jinde\| \| \| \| Dg. K23 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) S těžkou a trvalou poruchou průchodnosti jícnu organického původu (po neúspěšném léčení)\| D\| D\| D \| b) S těžkou poruchou průchodnosti jícnu organického původu, vyžadující dlouhodobou léčbu\| D\| D\| D \| c) Stavy po skončeném léčení, při dostatečné výživě a při dobrém celkovém stavu, s přetrvávajícím patologickým nálezem\| D\| A-C\| A-C \| d) Ostatní funkčně nezávažné stavy po ukončení léčení\| A\| A\| A\| K25\| Žaludeční vřed\| \| \| \| K26\| Dvanáctníkový vřed\| \| \| \| K27\| Peptický vřed neurčené lokalizace\| \| \| \| K28\| Gastrojejunální vřed\| \| \| \| K29\| Zánět žaludku a dvanáctníku\| \| \| \| K30\| Dyspepsie\| \| \| \| K31\| Jiné nemoci žaludku a dvanáctníku\| \| \| \| \| a) Akutní forma – primoulcerace\| Léčení\| \| b) Při značných poruchách funkce trávicího ústrojí po neúspěšném léčení a při špatném tělesném stavu\| D\| D\| C-D\| \| c) Operované formy při trvale značných funkčních poruchách. Opakované recidivy v posledních 3 letech\| D\| D\| C-D\| \| d) Konzervativně léčené i operované formy zhojené s výraznou deformací a opakovanými dyspeptickými obtížemi při poruše výživy. Aftózní a hemorhagická gastritida a bulbitida. Dyspepsie s poruchou výživy\| D\| C-D\| C-D\| \| e) Anatomicky a funkčně dobře vyhojené formy, kde nedošlo nejméně v posledních 3 letech k recidivě vředu. Lehké a nezávažné formy při dobrém celkovém stavu. Katarální gastritida a bulbitida. Nezávažné dyspepsie, recidivující\| C\| A\| A\| \| f) Stav po ojedinělé ulceraci dvanáctníku a žaludku bez prokázané vředové choroby. Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| K35-K38\| Nemoci apendixu – červovitého přívěsku\| \| Jiné stavy po ukončení léčení zařadit, posuzovat a vykazovat podle následků nemocí \| a) Akutní formy\| Léčení \| b) Chronické formy nevyžadující léčení. Stavy po úspěšném vyléčení\| A\| A\| A\| K40-K46\| Kýly\| \| Podle výsledku operačního zákroku \| a) Rozsáhlé kýly recidivující po opakovaných operacích nebo neoperovatelné\| D\| C-D\| C\| \| b) Kýly břišní menšího rozsahu, nečinící funkční poruchy, operativně odstranitelné\| A-C\| A-C\| A-C \| c) Rozšířené kanály tříselné, měkká třísla jizvy po operacích kýl tříselných a břišních; stav po úspěšných operacích kýl\| A\| A\| A K50-K52\| Neinfekční zánět tenkého a tlustého střeva – enteritida a kolitida\| \| \| \| K55 K63\| Jiné nemoci střev\| \| \| \| K64\| Hemoroidy\| \| \| \| \| a) S poruchou trafiky s vředovatěním, častým krvácením (po neúspěšném léčení)\| D\| C-D\| A-C\| \| b) Nerozsáhlé, nezánětlivé formy, bez poruch trofiky a nekrvácející\| A-C\| A-C\| A\| \| c) Stavy po úspěšné operativní nebo konzervativní léčbě\| A\| A\| A\| K65 – K67\| Nemoci pobřišnice – peritonea\| \| \| \| Dg. K67 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) Při značných poruchách funkce, vleklé stavy léčením neovlivnitelné (po neúspěšném léčení)\| D\| D\| D \| b) Při lehkých nebo jen občasných mírných poruchách funkce\| D\| A-C\| A-C \| c) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A K70 – K77\| Nemoci jater\| \| \| \| Dg. K77 s přihlédnutím k základnímu onemocnění. Hepatitidy – posuzovat dle Dg. B15-B19 Hyperbilirubinémie Dg. E80.4 je posuzována pod Dg. E70 – E90 Poruchy přeměny látek metabolismu \| a) Těžké, progredující formy s projevy selhávání nebo zánětlivou aktivitou\| D\| D\| D \| b) Stacionární nebo pomalu progredující formy se známkami aktivity nebo větším morfologickým defektem\| D\| C-D\| A-C \| c) Ostatní lehké a nezávažné formy bez poruchy funkce a projevů laboratorní aktivity\| A-C\| A-C\| A K80 – K87\| Nemoci žlučníku, žlučových cest a slinivky břišní\| \| \| \| Dg. K87 a Dg. K93 s přihlédnutím k základnímu onemocnění K90-K93\| Jiné nemoci trávicí soustavy\| \| \| \| a) Těžké stavy progredující s trvalou poruchou funkce postižených orgánů (po neúspěšném léčení)\| D\| D\| D\| \| b) Stavy bez hrubší poruchy funkce postižených orgánů (po neúspěšném léčení) vyžadující dlouhodobý zdravotní režim (zejména dietní stravování)\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Stavy se zcela nezávažnými poruchami funkce postižených orgánů do 2 let po prodělaném onemocnění nebo po operaci\| C\| A-C\| A\| \| d) Stavy bez poruchy funkce postižených orgánů po 2 letech od prodělaného onemocnění nebo operace. Endoskopické výkony anatomicky a funkčně dobře zhojené\| A\| A\| A\| XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00 – L99) L00-L08\| Infekce kůže a podkožního vaziva\| \| \| \| \| a) Aktivní onemocnění\| Léčení\| \| b) Stavy po ukončení léčení, s rozsáhlými těžkými změnami kůže, se závažnou poruchou funkce postižených částí těla\| D\| D\| D\| \| c) Těžší formy vzdorující léčení, často recidivující, zvláště postihují-li exponovaná místa\| C-D\| C-D\| C-D\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| d) Stavy po ukončení léčení, s menšími nezávažnými změnami kůže, se zcela lehkou poruchou nebo bez poruchy funkce postižených částí těla\| A\| A\| A\| L10 – L14\| Puchýřnatá onemocnění\| \| \| \| Při stanovování zdravotní způsobilosti posuzovat nejen stupeň, rozsah a lokalizaci chorobných změn a jejich nepříznivý vliv na celkovou výkonnost nebo funkci postižených orgánů, ale i doprovodné projevy jako svědění, pálení, mokvání, pachy, mající nepříznivý estetický vliv L20-L30\| Dermatitis a ekzém\| \| \| L40-L45\| Papuloskvamózní onemocnění\| \| \| L50-L54\| Kopřivka – urticaria a erytém\| \| \| L55-L59\| Onemocnění kůže a podkožního vaziva spojené se zářením\| \| \| \| L60- L75\| Nemoci kožních adnex\| \| \| \| L80 – L99\| Jiné nemoci kůže a podkožního vaziva\| \| \| \| \| a) Rozsáhlé nebo svou podstatou těžké a léčení vzdorující nebo často recidivující formy\| D\| D\| C-D\| \| b) I nerozsáhlé, avšak léčení vzdorující nebo často recidivující formy, lokalizované na exponovaných místech (obličej, končetiny), nebo vyvolávající poruchu funkce postižených částí těla\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Nerozsáhlé, jen zřídka recidivující formy, jsou-li bez poruch trofiky, jen s mírnou poruchou funkce postižených částí těla a nejsou-li na exponovaných místech, vyžadující občasné léčení\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| d) Nerozsáhlá onemocnění, nejsou-li na exponovaných místech a neporušují-li funkci postižených částí těla ani trofiku kůže. Diskoidní formy lupénky s ojedinělými stacionárními ložisky na loktech a kolenou\| A-C\| A-C\| A\| \| e) Anamnesticky uvedená atopická dermatitida v případě klinické remise delší 5 let.\| A\| A\| A\| XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00 – M99) M00-M03\| Infekční artropatie\| \| \| \| M05 – M14\| Zánětlivé polyartropatie\| \| \| \| M15-M19\| Artrózy\| \| \| \| M22 – M25\| Jiná onemocnění kloubů\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| \| b) Těžké formy léčením neovlivnitelné, se značnou poruchou funkce, zejména velkých nosných kloubů\| D\| D\| C-D\| \| c) Lehčí nevýrazné formy při pomalé progresi a dostatečné funkční výkonnosti postižených částí těla, po neúspěšném léčení. Stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Podstatné omezení funkce drobných kloubů ruky a nohy\| D\| C-D\| C-D\| Zde hodnotit i stavy po náhradě velkých kloubů s porušenou funkcí \| d) Lehčí, nevýrazné formy, léčebně ovlivnitelné, méně podstatné omezení funkce drobných kloubů ruky a nohy. Stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| A-C\| A-C\| Zde hodnotit stavy po náhradě velkých kloubů bez porušené funkce \| e) Stavy po menisektomii bez poruchy funkce kloubu\| A\| A\| A\| M20\| Získané deformity prstů rukou a nohou\| \| \| \| M21\| Jiné získané deformity končetin\| \| \| \| \| a) Nápadně těžce deformovaná noha nezpůsobilá k chůzi\| D\| D\| C-D\| \| b) Formy trvalé i méně nápadné, ztěžují-li i krátkou chůzi nebo stání\| D\| D\| C-D\| \| c) Trvalé, nenápadné formy, je-li ztížena jen dlouhá chůze nebo stání\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Snížení klenby nožní neztěžující ani delší chůzi ani stání\| A\| A\| A\| M30-M36\| Systémová onemocnění pohybové tkáně\| \| \| \| \| a) Těžké formy léčebně neovlivnitelné se značnou poruchou funkce (kloubů, páteře či jiných orgánů)\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí formy, nevýrazné formy při pomalé progresi a dostatečné funkční výkonnosti postižených částí těla po úspěšném léčení\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Zcela lehké formy bez poruchy funkce\| D\| A-C\| A\| M40-M43\| Deformující dorzopatie\| \| \| \| \| a) Těžké, trvalé zkřivení, omezující značně a trvale pohyblivost páteře nebo působící závažné poruchy vnitřních orgánů\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí trvalé zkřivení omezující pohyblivost páteře. Neomezující pohyblivost páteře, ale působící lehčí poruchy nervové nebo vnitřních orgánů\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehké formy nepatrně omezující nebo neomezující pohyblivost\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| d) Lehké zkřivení páteře bez omezení pohyblivosti a nepůsobí-li poruchy nervové nebo vnitřních orgánů\| A\| A\| A\| M45-M49\| Spondylopatie\| \| \| \| Dg. M49 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) Těžké formy léčením neovlivnitelné, se značnou poruchou funkce\| D\| D\| D \| b) Lehčí nevýrazné formy při pomalé progresi a dostatečné funkční výkonnosti postižených částí těla, po neúspěšném léčení. Vleklé neprogredující formy s trvalou poruchou funkce\| D\| C-D\| A-C \| c) Lehčí, nevýrazné formy, léčebně ovlivnitelné bez poruchy funkce nebo s dobrou funkcí postižených orgánů\| D\| A-C\| A-C M50-M54\| Jiné dorzopatie\| \| \| \| U Dg. M51.4 zachovává kritéria uvedená u Dg. M42.0 \| a) Stav po chirurgickém zákroku nebo výhřezy s trvalou výraznou poruchou funkce (hybnosti). Těžké formy léčením neovlivnitelné\| D\| D\| C-D \| b) Stavy po chirurgickém zákroku nebo konzervativně léčené s trvalou lehkou poruchou funkce páteře nebo recidivující formy. Lehčí nevýrazné formy při pomalé progresi a dostatečné funkční výkonnosti postižených částí těla, po neúspěšném léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Stavy po chirurgickém zákroku nebo konzervativně léčené bez častějších recidiv a bez poruchy funkce páteře trvalého rázu. Lehčí, nevýrazné formy, léčebně ovlivnitelné\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| d) Lehčí, nevýrazné formy, konzervativně dobře ovlivnitelné, bez poruchy funkce\| A\| A\| A\| M54.9\| Dorzalgie NS\| \| \| \| \| Při negativním RTG a normálním funkčním nálezu\| A\| A\| A\| M60 – M63\| Onemocnění svalů\| \| \| \| M65 – M68\| Onemocnění synoviální blány a šlachy\| \| \| \| Dg. M63, M68, M78 s přihlédnutím k základnímu onemocnění M70 – M79\| Jiná onemocnění měkké tkáně\| \| \| \| \| a) Těžké, vleklé, progredující formy léčením neovlivnitelné, se značnou poruchou funkce\| D\| D\| D\| \| b) Lehčí nevýrazné formy při pomalé progresi a dostatečné funkční výkonnosti postižených částí těla po neúspěšném léčení\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehčí, nevýrazné formy léčebně ovlivnitelné\| C-D\| A-C\| A\| \| d) Stavy po skončeném léčení bez poruchy funkce\| A\| A\| A\| M80-M85\| Poruchy hustoty a struktury kosti\| \| \| \| M86-M90\| Jiné osteopatie\| \| \| \| M91-M94\| Chondropatie\| \| \| \| \| a) Akutní formy\| Léčení\| Dg. M8 2 a M90 s přihlédnutím k základnímu onemocnění Při hodnocení závažnosti M. Scheuermann a M. Osgood-Schlatter přihlížet zejména ke klinickým projevům a radiologickým kritériím, provést ortopedické vyšetření. U M. Scheuermann zdravotní klasifikaci C stanovit, když hyperkyfóza nepřesahuje 40° dle Cobba a deformace obratlů ve smyslu zklínovatění nepřesahuje 5° ventrálně \| b) Těžké, vleklé progredující formy, léčbou neovlivnitelné, se značnou poruchou funkce postižených orgánů\| D\| D\| D\| \| c) Vleklé, neprogredující formy, často recidivující, i po operativní léčbě s poruchou funkce. I lehké formy zánětu kostní dřeně. M. Scheuermann s postižením více sousedících obratlů, klínové obratle, gibbus, Schmorlovy uzly, M. Perthes se zploštělou degenerovanou hlavicí, s výraznými artrotickými změnami acetabula i hlavice\| D\| C-D\| C-D \| d) Vleklé, neprogredující formy, občas recidivující, s menší poruchou funkce postižených orgánů, po operativním léčení s dobrou funkcí. Zánět kostní dřeně proběhlý v dětství, bez patologických známek a bez subjektivních obtíží, s normálními laboratorními nálezy v posledních 5 letech bez recidivy. M. Perthes léčený v dětství, bez artrotických změn, jen s mírným, omezením funkce. M. Osgood-Schlatter při výrazném RTG a klinickém nálezu\| D\| A-C\| A-C \| e) Lehké formy, jen zřídka recidivující a jen s mírnou poruchou nebo bez poruchy funkce postižených orgánů\| C-D\| A-C\| A \| f) M. Scheuermann s postižením nesousedících obratlů bez dalších anatomických změn obratlů a bez funkčních poruch páteře. M. Osgood – Schlatter zhojený bez obtíží s negativním ortopedickým nálezem\| A\| A\| A M95-M99\| Jiná onemocnění svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně\| \| \| \| \| a) Těžké trvalé formy značně znetvořující tělo, těžce omezující pohyby nebo působící závažné poruchy vnitřních orgánů\| D\| D\| D\| \| b) Střední formy omezující pohyby, i když nepůsobí poruchy vnitřních orgánů\| D\| C-D\| C-D\| \| c) Lehké formy nepatrně omezující pohyblivost\| A-C\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| d) Lehké formy neomezující pohyblivost\| A\| A\| A\| XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 – N99) N00\| Akutní nefritický syndrom\| \| \| \| N01\| Rychle postupující nefritický syndrom\| \| \| \| N05\| Neurčený nefritický syndrom\| \| \| \| \| a) Ústavně potvrzené formy do 3 let po skončení léčby. Následné stavy s přetrvávajícím patologickým močovým nálezem a (nebo) poruchou funkce ledvin\| D\| D\| C-D\| \| b) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy, nejdříve po 3 letech po prodělaném onemocnění\| A-C\| A\| A\| N02\| Recidivující a přetrvávající hematurie\| \| \| \| Neurčená hematurie posuzovat podle Dg. R31 N03\| Chronický nefritický syndrom\| \| \| N04\| Nefrotický syndrom\| \| \| \| N06\| Izolovaná proteinurie s určeným morfologickým postižením\| \| \| \| N07\| Dědičná nefropatie nezařazená jinde\| \| \| \| N10\| Akutní tubulo-intersticiální nefritida\| \| \| \| N11\| Chronická tubulo-intersticiální nefritida\| \| \| \| Dg. N08 a N16 s přihlédnutím k základnímu onemocnění N12\| Tubulo-intersticiální nefritida, neurčená jako akutní nebo chronická\| \| \| \| N14\| Tubulo-intersticiální tubulární onemocnění způsobené léčivy a těžkými kovy\| \| \| \| N15\| Jiná tubulo-intersticiální onemocnění ledvin\| \| \| \| N16\| Tubulo-intersticiální poruchy ledvin při nemocech zařazených jinde\| \| \| \| N17-N19\| Selhání ledvin\| \| \| \| \| a) Těžké formy s trvalými poruchami funkce ledvin a podstatným omezením celkové výkonnosti\| D\| D\| C-D\| \| b) Středně těžké a lehké formy s mírnou poruchou funkce ledvin a omezením výkonnosti organismu\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Stavy s opakovaným patologickým močovým nálezem i při normální funkci ledvin do 3 let po skončeném léčení\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy, nejdříve po 3 letech od prodělaného onemocnění\| A-C\| A\| A\| N20-N23\| Urolitiáza\| \| \| \| Dg. N22 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) S těžkými a častými záchvaty a těžkými poruchami funkce močového ústrojí a s průvodními zánětlivými změnami (po neúspěšném léčení)\| D\| D\| D \| b) Operační odstranění ledviny pro uvedená onemocnění\| D\| D\| C-D \| c) S řídkými záchvaty a s mírnou poruchou funkce močového ústrojí. Po operačním odstranění kamenů v ledvině (pyelolitotomie, nefrolitotomie, perkutánní extrakcí, extrakorporální litotrypsí a ureterorenoskopií)\| C-D\| C-D\| A-C \| d) Při ojedinělých záchvatech, po operačním odstranění kamenů z močových cest, není-li porušena funkce močového ústrojí\| A-C\| A-C\| A\| \| e) Stav po ojedinělém záchvatu se spontánním odchodem konkrementu nebo neprokázaném konkrementu, bez poruchy funkce\| A\| A\| A\| N13\| Obstruktivní a refluxní uropatie\| \| \| \| N25 – N29\| Jiné nemoci ledvin a močovodů\| \| \| \| Dg. N29 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) Těžké formy při výrazných poruchách funkce a podstatným omezením celkové výkonnosti (po neúspěšném léčení)\| D\| D\| C-D \| b) Operačním odstranění ledviny pro výše uvedená onemocnění\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehké formy po ukončení léčení s následnou lehkou poruchou funkce ledvin a méně závažném omezení celkové výkonnosti organismu do 3 let po prodělaném onemocnění; operační odstranění ledviny po úrazu\| D\| C-D\| A-C \| d) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy, nejdříve po 3 letech po prodělaném onemocnění; operační odstranění ledviny po úrazu, dárcovství – bez poruchy funkce ledvin\| A-C\| A\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR N15.1\| Ledvinný a perinefrický absces\| \| \| \| N28.1\| Získaná cysta ledviny\| \| \| \| \| a) Těžké formy při poruchách funkce a při špatném celkovém objektivním stavu\| D\| D\| D\| \| b) Lehké formy a stavy po ukončeném léčení s následnou lehkou poruchou funkce, s mírným omezením celkové výkonnosti\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Klinicky zhojené formy bez poruchy funkce po 3 letech od skončení léčby, při dobrém celkovém stavu\| A-C\| A-C\| A\| N30 – N39\| Jiné nemoci močové soustavy\| \| \| \| Dg. N33, N37 s přihlédnutím k základnímu onemocnění \| a) Těžké a trvalé formy (po neúspěšném léčení) při značných poruchách funkce\| D\| D\| D\| Dg. N39.1 - přetrvávající proteinurie a Dg. N39.2 – Ortostatická proteinurie hodnotit pod položkou R80 – Izolovaná proteinurie \| b) Často recidivující nebo vleklé formy a fokální cystitidy s mírnou poruchou funkce\| D\| D\| A-C \| c) Lehké formy (po ukončení léčení) jen při občasných lehkých poruchách funkce a při dobrém celkovém stavu\| C-D\| A-C\| A-C \| d) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A N40 – N51\| Nemoci mužských pohlavních orgánů\| \| \| \| Mimo Dg. N46, N51 \| a) Těžké, vleklé, léčení vzdorující stavy, ztěžují-li chůzi, spojené se značnými potížemi a při těžkých poruchách močení. Vodní kýly značných rozměrů neoperované nebo neoperovatelné\| D\| D\| C-D\| S přihlédnutím k základnímu onemocnění \| b) Vleklé stavy s občasnými obtížemi a méně závažnou poruchou funkce postižených orgánů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| c) Při nezávažných poruchách funkce postižených orgánů. Ostatní formy a následné stavy\| A-C\| A\| A\| N60 – N64\| Nemoci prsu\| \| \| \| N70 – N77\| Zánětlivá onemocnění ženských pánevních orgánů\| \| \| \| Dg. N74 a N77 s přihlédnutím k základnímu onemocnění N80 – N98\| Nezánětlivá onemocnění ženského pohlavního ústrojí\| \| \| N99\| Onemocnění močové a pohlavní soustavy po výkonech nezařazené jinde\| \| \| \| \| a) Těžké vady nebo stavy po jejich operačním řešení se závažnými trvalými poruchami funkce, stavy, které špatně reagují na léčbu nebo často recidivují\| D\| D\| C-D\| \| b) Lehké nerecidivující formy (po ukončeném léčení) jen s mírnými poruchami funkce nebo následné stavy po jejich operacích se zřejmými poruchami funkce\| D\| C-D\| A-C\| \| c) Lehké formy nerecidivující, bez funkčních poruch postižených orgánů nebo stavy po jejich operaci bez poruch funkce a při dobrém celkovém stavu\| A-C\| A-C\| A\| XV. Těhotenství, porod a šestinedělí (O00 – 099) XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období (P00 – P96) \| Posuzují se následné stavy po skončeném léčení podle závažnosti následků\| \| \| \| XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality (Q00 – Q99) Q00 – Q07\| Vrozené vady nervové soustavy\| \| \| \| Q10-Q18\| Vrozené vady oka, ucha, obličeje a krku\| \| \| \| Q20 – Q28\| Vrozené vady oběhové soustavy\| D\| D\| C-D\| Q21.1\| Defekt síňového septa\| A-D\| A-D\| A-C\| \| a) Stavy po úspěšně provedené okluzi\| A-C\| A-C\| A\| Q30-Q34\| Vrozené vady dýchací soustavy\| \| \| \| Q35 – Q37\| Rozštěp rtu a rozštěp patra\| \| \| \| Q38-Q45\| Jiné vrozené vady trávicí soustavy\| \| \| \| Q65 – Q79\| Vrozené vady a deformace svalové a kosterní soustavy\| \| \| \| Q80 – Q89\| Jiné vrozené vady\| \| \| \| Q90 – Q99\| Abnormality chromosomů nezařazené jinde\| \| \| \| \| a) Těžké vady nebo stavy po jejich operaci se závažnými a trvalými poruchami funkce, stavy špatně reagující na léčbu nebo často recidivující. Stavy po operaci vrozených vývojových vad srdce a velkých cév i s dobrou funkcí\| D\| D\| C-D\| \| b) Rozštěp patra a rtu chirurgicky upravené, narušují-li řeč\| D\| D\| C-D\| \| c) Méně závažné vady nebo následné stavy po jejich operaci se zřejmými poruchami funkce. Stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Vrozené vývojové vady srdce a velkých cév i s dobrou funkcí oběhového ústrojí\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Nezávažné stavy nebo stavy po jejich operaci bez poruch funkce a při dobrém celkovém stavu a bez subjektivních potíží a anatomických následků. Rozštěp patra a rtu nenarušující řeč. Vrozené vady kyčle, léčené v dětství, t. č. bez subjektivních potíží, nebo funkčních poruch, bez klinického a RTG nálezu na kloubech. Stavy po operaci defektu septa siní v dětství s dobrou funkcí oběhového ústrojí\| A-C\| A\| A\| I. sl. „D“ hus ČR Q50 – Q56\| Vrozené vady pohlavních orgánů\| \| \| \| Q60-Q64\| Vrozené vady močové soustavy\| \| \| \| \| a) Těžké vady nebo stavy po jejich operaci se závažnými a trvalými poruchami funkce. Stavy špatně reagující na léčbu nebo často recidivující, způsobující neschopnost udržovat základní osobní hygienu\| D\| D\| D\| \| b) Méně závažné vady, následné stavy po jejich operaci se zřejmými prokazatelnými poruchami funkce nebo snižující výkonnost organismu. Ageneze ledviny (nevyvinutá ledvina)\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Nezávažné vady nebo pooperační stavy bez poruch funkce a při celkově dobré výkonnosti organismu\| A\| A\| A\| XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 – R99) R00-R09\| Příznaky a znaky týkající se oběhové a dýchací soustavy\| \| \| \| Podle uvedených kritérií hodnotit až po vyčerpání všech ostatních diagnostických možností R10 – R19\| Příznaky a znaky týkající se trávicí soustavy a břicha\| \| \| R20-R23\| Příznaky a znaky týkající se kůže a podkožního vaziva\| \| \| R25 – R29\| Příznaky a znaky týkající se nervové, svalové a kosterní soustavy\| \| \| \| R30-R39\| Příznaky a znaky týkající se močové soustavy\| \| \| \| R40-R46\| Příznaky a znaky týkající se vědomí, vnímání, emočního stavu a chování\| \| \| \| R50-R69\| Celkové příznaky a znaky\| \| \| \| \| a) Závažného rázu, léčení vzdorující formy nebo trvale progredující, spojené s těžkou poruchou funkce organismu, které značně ztěžují společenské uplatnění\| D\| D\| D \| b) Méně závažného rázu, léčením ovlivnitelné a ustálené formy, jen s lehkou poruchou funkce postiženého orgánu a dobrou celkovou výkonností organismu\| C-D\| C-D\| A-C\| \| c) Nezávažné, léčením ovlivnitelné formy, jen s malou poruchou nebo bez poruchy funkce postiženého orgánu a bez morfologických následků\| A-C\| A-C\| A-C\| R47\| Poruchy řeči, nezařazené jinde\| \| \| \| R48\| Dyslexie a jiné znakové poruchy nezařazené jinde\| \| \| \| R49\| Poruchy hlasu\| \| \| \| Hodnotit vždy až po foniatrickém vyšetření \| a) Závažná porucha, která výrazně narušuje plynulost řeči (mluva zcela nesrozumitelná)\| D\| D\| C-D\| Patří sem choroby, vady, příznaky a znaky, které nejsou uvedeny pod Dg. F98.5 – Koktavost a Dg. F98.6 Breptavost \| b) Středně těžká porucha (mluva těžko srozumitelná)\| D\| D\| C-D \| c) Přechodná a mírná porucha řeči a výslovnosti při dobře srozumitelné mluvě\| A-C\| A-C\| A-C \| d) Lehké poruchy řeči a výslovnosti\| A\| A\| A R61\| Nadměrné pocení – hyperhidróza\| \| \| \| \| a) Těžké formy léčbou neovlivnitelné\| D\| C-D\| A-C\| \| b) Lehké, rezistentní na léčbu, nekomplikované formy\| A\| A\| A\| R70-R79\| Abnormální nálezy při vyšetření krve bez diagnózy\| \| \| \| Dg. R75 laboratorní průkaz viru lidské imunodefícience posuzovat podle Dg. B20 – B24 Onemocnění virem lidské imunodeficience Dg. R73 Zvýšenou hladinu krev, glukózy posuzovat podle Dg. E10 – E14 Diabetes mellitus. AddjjdeoDg. R81 Glykosurie Dg. R83 – R89 hodnotit dle níže uvedených kritérií až po vyčerpání všech ostatních diagnostických možností R80-R82\| Abnormální nálezy při vyšetření moči bez diagnózy\| \| \| R83-R89\| Abnormální nálezy při vyšetření jiných tělesných tekutin, látek a tkání bez diagnózy\| \| \| R90-R94\| Abnormální nálezy při diagnostických zobrazovacích a při funkčních vyšetřeních bez diagnózy\| \| \| \| a) Závažné, léčení vzdorující formy nebo trvale progredující stavy s těžkým omezením funkce nebo značně ztěžující společenské uplatnění\| D\| D\| C-D \| b) Méně závažného rázu, léčením ovlivnitelné formy a jen s lehkou poruchou funkce postiženého orgánu. Stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| C-D\| A-C \| c) Lehké, nezávažné, léčením ovlivnitelné formy, bez poruchy funkce postiženého orgánu\| A-C\| A-C\| A-C\| \| d) Nezávažné ojedinělé stavy bez poruchy funkce\| A\| A\| A R80\| Izolovaná proteinurie\| \| \| \| Obdobně se posuzuje Renální glykosurie Dg. E74.8 Jiné určené poruchy metabolismu sacharidů R81\| Glykosurie\| \| \| R82\| Jiné abnormální nálezy v moči\| \| \| N39.1\| Přetrvávající proteinurie, NS\| \| \| N39.2\| Ortostatická proteinurie, NS\| \| \| \| a) Závažného rázu, nereagující na léčbu s těžší funkční poruchou a trvalým nebo opakovaným abnormálním laboratorním nálezem\| D\| D\| C-D \| b) Méně závažného stupně, s občasným nebo přechodným nálezem při normální glomerulámí filtrační a koncentrační schopnosti. Stav, který vyžadoval v posledních 3 letech dispenzarizaci nebo léčení\| D\| C-D\| A-C\| Funkce ledvin ověřovat měřením korigované globální 48learance endogenního kreatininu a koncentračním pokusem \| c) Ojedinělý patologický nález v moči nebo v krvi, bez známek orgánového a funkčního poškození, který nevyžaduje léčení a nemá vliv na výkonnost a nutriční stav organismu\| A-C\| A\| A R95-R99\| Nepřesně určené a neznámé příčiny smrti\| Užívat pouze jako vedlejší kód XIX. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (S00 – T98) S00\| Povrchní poranění hlavy\| \| \| \| Posuzovat po skončeném léčení dle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků. Posuzování odstranění meziobratlové ploténky viz pozn. Za Dg. S39 S01\| Otevřená rána hlavy\| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkým a trvalým zohavením nebo těžkou poruchou funkce postižených orgánů nebo části těla, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené s méně závažnou poruchou funkce postižených orgánů nebo části těla, stavy se zřetelným omezením pohybů. Stavy umožňující běžnou pracovní aktivitu\| D\| C-D\| A-C \| d) Následné stavy i po závažnějších zraněních, zhojené s mírnou nebo bez poruchy funkce či omezením pohybů\| A-C\| A\| A S02\| Zlomenina kostí lebky a obličeje\| \| \| \| S03\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů hlavy\| \| \| \| S04\| Poranění mozkových nervů\| \| \| \| Mimo Dg. S05 Poranění oka a očnice S06\| Nitrolební poranění\| \| \| S07\| Drtivé poranění hlavy\| \| \| S08\| Traumatická amputace části hlavy\| \| \| \| S09\| Jiná a neurčená poranění hlavy\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými, nezlepšitelnými, trvalými aprogredujícími poruchami funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo mozkových nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, pohyblivosti páteře nebo kloubů hlavy, stavy s těžkým a trvalým zohavením. Těžké recidivující formy vymknutí čelisti\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních se zřetelným omezením pohybů nebo zhojené s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo mozkových nervů. Stavy vzdorující léčení nebo často recidivující\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy po dobře zhojených zraněních s nezávažnými poruchami centrální nervové soustavy, s lehkou poruchou funkce příslušné části těla, stavy bez častých recidiv. Poúrazové defekty lebečních kostí. Lehké, jen zřídka recidivující formy vymknutí čelisti\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy po závažnějších nitrolebních poraněních s nezávažnými poruchami centrální nervové soustavy\| D\| A-C\| A-C\| \| f) Následné stavy jen s lehkými poruchami funkce po skončeném léčení\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| g) Následné stavy po lehčích anatomicky i funkčně dokonale zhojených zraněních bez prokazatelných poruch funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo mozkových nervů či bez omezení pohybů\| A\| A\| A\| S05\| Poranění oka a očnice\| \| \| \| Následné stavy posuzovat dle následků na jednotlivých částech oka Dg. H00-H59 \| a) Traumatická enukleace obou očí. Enukleace jednoho oka při zrakové ostrosti druhého oka pod 0,33 (po korekci)\| D\| D\| D\| \| b) Enukleace jednoho oka při zrakové ostrosti druhého oka 0,33 až 1,0 (po korekci)\| D\| C-D\| A-C S10\| Povrchní poranění krku\| \| \| \| S11\| Otevřená rána krku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce v oblasti krku, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v krční oblasti, stavy se zřetelným omezením pohybů\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce či omezení pohybů\| A\| A\| A\| S12\| Zlomenina krku\| \| \| \| S13\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů v úrovni krku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce v krční oblasti, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybu\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v oblasti krku a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| C-D\| C\| \| d) Dobře zhojené formy jen s nepatrnou poruchou funkce v oblasti krku či omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy bez poruch funkce a bez omezení pohybů\| A\| A\| A\| S14\| Poranění nervů a míchy v úrovni krku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce krční míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce krční míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, recidivující stavy nebo stavy vzdorující léčení\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Stavy jen s nepatrnými poruchami funkce krční míchy, nervových pletení nebo perifemích nervů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Stavy bez poruch funkce krční míchy, nervových pletení nebo periferních nervů\| A\| A\| A\| S15\| Poranění krevních cév v úrovni krku\| \| \| \| Dg. S18 Traumatická amputace v úrovni krku se neposuzuje S16\| Poranění svalu a šlachy v úrovni krku\| \| \| S17\| Drtivé poranění krku\| \| \| S19\| Jiná a neurčená poranění krku\| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce v krční oblasti a vnitřních orgánů, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v krční oblasti a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezení pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy bez poruch funkce či omezení pohybů\| A\| A\| A\| S20\| Povrchní poranění hrudníku\| \| \| \| S21\| Otevřená rána hrudníku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce hrudníku, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce hrudníku, stavy se zřetelným omezením pohybů\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce hrudníku či omezením jeho pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce hrudníku či omezení jeho pohybů po skončeném léčení\| A\| A\| A\| S22\| Zlomenina žebra, hrudní kosti a hrudní páteře\| \| \| \| S23\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů hrudníku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce vnitřních orgánů v oblasti hrudníku, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů hrudníku a hrudní páteře\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce hrudníku, hrudní páteře a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy s nepatrným omezením funkce hrudníku, vnitřních orgánů či omezením pohybů hrudníku a hrudní páteře\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy bez omezení pohybů a bez poruch vnitřních orgánů\| A\| A\| A\| S24\| Poranění nervů a míchy v úrovni hrudníku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce hrudní míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných poraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce hrudní míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, ale vzdorující léčení a často recidivující stavy\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy s nepatrnými poruchami funkce hrudní míchy, nervových pletení, nebo periferních nervů po skončeném léčení\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce hrudní míchy, nervových pletení nebo periferních nervů\| A\| A\| A\| S25\| Poranění krevních cév hrudníku\| \| \| \| S26\| Poranění srdce\| \| \| \| S27\| Poranění jiných a neurčených nitrohrudních orgánů\| \| \| \| S28\| Rozdrcení hrudníku a traumatická amputace části hrudníku\| \| \| \| S29\| Jiná a neurčená poranění hrudníku\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce hrudníku a vnitřních orgánů, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Traumatická amputace části hrudníku\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v oblasti hrudníku a vnitřních orgánů, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce v oblasti hrudníku či omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy bez poruchy funkce či omezení pohybu\| A\| A\| A\| S30\| Povrchní poranění břicha, dolní části zad a pánve\| \| \| \| S31\| Otevřená rána břicha, dolní části zad a pánve\| \| \| \| S32\| Zlomenina bederní páteře a pánve\| \| \| \| S33\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů bederní páteře a pánve\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce postižené oblasti i vnitřních orgánů této oblasti, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce nitrobřišních a pánevních orgánů, se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce nitrobřišních a pánevních orgánů či s mírným omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruchy funkce či omezení pohybů\| A\| A\| A\| S34\| Poranění nervů a míchy v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, ale vzdorující léčení nebo stavy často recidivující\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Stavy jen s nepatrnými poruchami funkce\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů\| A\| A\| A\| S35\| Poranění krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve\| \| \| \| S36\| Poranění nitrobřišních orgánů\| \| \| \| S37\| Poranění pánevních orgánů\| \| \| \| S38\| Rozdrcení a traumatická amputace části břicha, dolní části zad a pánve\| \| \| \| S39\| Jiná a neurčená poranění břicha, dolní části zad a pánve\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce nitrobřišních a pánevních orgánů stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, Traumatická amputace části břicha, dolní části zad a pánve\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v oblasti břicha, dolní části zad a pánve a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Stavy po totální splenektomii, nefrektomii apod. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s lehkou poruchou funkce v oblasti břicha, dolní části zad a pánve, stavy po parciální splenektomii\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruchy funkce v oblasti břicha, dolní části zad a pánve a vnitřních orgánů a bez omezení pohybů\| A\| A\| A\| S40\| Povrchní poranění ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| S41\| Otevřená rána ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| S42\| Zlomenina ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| S43\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů ramenního pletence\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce ramene a paže, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkcí ramene a paže, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce ramene a paže či s omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce ramene a paže či omezení pohybů\| A\| A\| A\| S44\| Poranění nervů v úrovni ramene a paže\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů, ale vzdorující léčení a stavy často recidivující\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Stavy jen s nepatrnými poruchami funkce\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce\| A\| A\| A\| S45\| Poranění krevních cév v úrovni ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| S46\| Poranění svalu a šlachy ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| S47\| Rozdrcení ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| S49\| Jiná a neurčená poranění ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce ramene a paže, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce ramene a paže, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh nemoci. Stavy s těžkou avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce ramene a paže či omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Stavy bez poruch funkce a bez subjektivních potíží\| A\| A\| A\| S48\| Traumatická amputace ramene a paže (nadloktí)\| \| \| \| a) Oboustranná\| D\| D\| D\| \| b) Jednostranná\| D\| D\| C-D\| S50\| Povrch, poranění lokte a předloktí\| \| \| \| S51\| Otevřená rána předloktí\| \| \| \| S52\| Zlomenina lokte a předloktí\| \| \| \| S53\| Vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů lokte\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce lokte a předloktí, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce lokte a předloktí, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce lokte a předloktí či s omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce či omezení pohybů\| A\| A\| A\| S54\| Poranění nervů předloktí\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni předloktí, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni předloktí, ale vzdorující léčení a stavy často recidivující\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnou poruchou nervů v úrovni předloktí\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni předloktí\| A\| A\| A\| S55\| Poranění krevních cév předloktí\| \| \| \| S56\| Poranění svalu a šlachy předloktí\| \| \| \| S57\| Drtivé poranění předloktí\| \| \| \| S59\| Jiná a neurčená poranění předloktí\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce lokte a předloktí, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce lokte a předloktí, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce lokte a předloktí či omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy zhojené bez poruchy funkce lokte a předloktí či omezení pohybu\| A\| A\| A\| S58\| Traumatická amputace předloktí\| \| \| \| \| a) Oboustranná\| D\| D\| D\| \| b) Jednostranná\| D\| D\| C-D\| S60\| Povrchní poranění zápěstí a ruky\| \| \| \| S61\| Otevřená rána zápěstí a ruky\| \| \| \| S62\| Zlomenina zápěstí a ruky\| \| \| \| S63\| Vymknutí, podvrtnutí kloubů, vazů zápěstí a ruky\| \| \| \| S65\| Poranění krevních cév zápěstí a ruky\| \| \| \| S66\| Poranění svalu a šlachy zápěstí a ruky\| \| \| \| S67\| Drtivé poranění zápěstí a ruky\| \| \| S69\| Jiná a neurčená poranění zápěstí a ruky\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce zápěstí a ruky, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů. Následné stavy zhojené s trvalým nehybným ochrnutím, zkřivením nebo ztuhnutím nebo jinou deformací palce a ukazováku pravé nebo levé ruky nebo 3 a více prstů na jedné ruce nebo 4 a více prstů obou rukou\| D\| D\| C-D\| Dg. S60, S69 posuzovat individuálně po prověření motorických schopností poraněné končetiny a dle nároků kladených nájemnou motoriku při výkonu zaměstnání \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce zápěstí a ruky, stavy se zřetelným omezením pohybů. Následné stavy zhojené s trvalým nehybným ochrnutím, zkřivením nebo ztuhnutím nebo jinou deformací 2 prstů na jedné ruce (mimo palec a ukazovák dominantní končetiny) a není-li výkonnost ruky podstatně snížena a jeli schopnost pro výkon služby podle zařazení zachována\| D\| D\| A-C\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce zápěstí a ruky či omezením pohybu. Následné stavy zhojené s trvalým nehybným ochrnutím, zkřivením nebo ztuhnutím nebo jinou deformací nehtových článků palce nebo ukazováku 1 ruky a více než jednoho prstu na obou rukou, je-li dobrá pohyblivost základního článku a není-li výkonnost ruky pro výkon funkce podstatně snížena\| C-D\| C-D\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy bez poruchy funkce nebo zhojené s trvalým nehybným ochrnutím, zkřivením nebo ztuhnutím nebo jinou deformací nehtových článků jednoho nebo dvou prstů (mimo palec) s mírným omezením nebo bez omezení hybnosti ruky.\| A\| A\| A\| S64\| Poranění nervů zápěstí a ruky\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni zápěstí a ruky opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni zápěstí a ruky, ale vzdorující léčení a stavy často recidivující\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnou poruchou nervů v úrovni zápěstí a ruky, po skončeném léčení\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni zápěstí a ruky\| A\| A\| A\| S68\| Traumatická amputace zápěstí a ruky\| \| \| \| \| a) Traumatická amputace v úrovni zápěstí a ruky oboustranná i jednostranná\| D\| D\| C-D\| \| b) Ztráta palce a dvou nebo více prstů téže ruky. Ztráta 3 nebo více prstů jedné ruky nebo 4 prstů obou rukou (mimo palec)\| D\| D\| C-D\| \| c) Ztráta palce jedné ruky. Ztráta palce a 1 dalšího prstu téže ruky, připouští-li ještě způsobilost k výkonu služby podle zařazení. Ztráta 2 prstů jedné ruky (mimo palec), není-li výkonnost podstatně snížena a je-li způsobilost k výkonu služby podle zařazení zachována\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Ztráta nehtového článku palce nebo ztráta nehtového článku palce a nehtového článku ukazováku jedné ruky s porušenou úchopovou schopností ruky. Ztráta jednoho prstu na obou rukou (mimo palec), ztráta nehtových článků na více než 2 prstech i s případnou ztrátou nehtového článku 1 nebo více prstů druhé ruky (mimo palec), vždy není-li výkonnost ruky pro výkon služby podstatně snížena\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Ztráta 1 prstu na jedné ruce (mimo palec a ukazovák) nebo ztráta nehtového článku palce nebo ztráta nehtového článku palce a nehtového článku ukazováku jedné ruky s neporušenou úchopovou schopností. Ztráta nehtového článku 1 nebo 2 prstů (mimo palec) s mírným omezením nebo bez snížení výkonnosti ruky\| A\| A\| A\| S70\| Povrchní poranění kyčle a stehna\| \| \| \| S71\| Otevřená rána kyčle a stehna\| \| \| \| S72\| Zlomenina kosti stehenní\| \| \| \| S73\| Vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů kyčle\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce kyčle a stehna, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů. Stav po totální náhradě kyčelního kloubu\| D\| D\| C-D\| Ad b) u stavů po TEP kyčel, kloubu s dobrým funkčním efektem umožňující běžnou pracovní aktivitu hodnotit ve sl. II a III podle písmena c) \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kyčle a stehna, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| C-D\| C-D \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce kyčle a stehna či s omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy dobře zhojené, bez poruch funkce\| A\| A\| A\| S74\| Poranění nervů kyčle a stehna\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni kyčle a stehna, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni kyčle a stehna, ale vzdorující léčení a často recidivující stavy\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnou poruchou nervů v úrovni kyčle a stehna\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni kyčle a stehna\| A\| A\| A\| S75\| Poranění krevních cév kyčle a stehna\| \| \| \| S76\| Poranění svalu a šlachy kyčle a stehna\| \| \| \| S77\| Drtivé poranění kyčle a stehna\| \| \| \| S79\| Jiná a neurčená poranění kyčle a stehna\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce kyčle a stehna, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kyčle a stehna, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce kyčle a stehna či omezením pohybů\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| S78\| Traumatická amputace kyčle a stehna\| \| \| \| \| a) Oboustranná\| D\| D\| D\| \| b) Jednostranná\| D\| D\| C-D\| S80\| Povrchní poranění bérce\| \| \| \| S81\| Otevřená rána bérce\| \| \| \| S82\| Zlomenina bérce, včetně kotníku\| \| \| \| S83\| Vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů kolena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce bérce, kolena a kotníku, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybu. Stav po totální náhradě kolenního kloubu\| D\| D\| C-D\| Ad b) u stavů po jednostranné TEP kolenního kloubu s dobrým funkčním efektem umožňující běžnou pracovní aktivitu hodnotit ve sl. II a III podle písmena c) \| c) Následné stavy, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce bérce, kolena a kotníku, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| C-D\| C-D \| d) Následné stavy po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce bérce, kolena a kotníku či s omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce\| A\| A\| A\| S84\| Poranění nervů v úrovni bérce\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni bérce, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni bérce, ale vzdorující léčení a často recidivující stavy\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnou poruchou funkce nervů v úrovni bérce\| C-D\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni bérce\| A\| A\| A\| S85\| Poranění krevních cév bérce\| \| \| \| S86\| Poranění svalu a šlachy bérce\| \| \| \| S87\| Drtivé poranění bérce\| \| \| \| Mimo Dg. S88 S89\| Jiná a neurčená poranění bérce\| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce bérce a kolena, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce bérce a kolena, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce bérce a kolena či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| S88\| Traumatická amputace bérce\| \| \| \| \| a) Oboustranná\| D\| D\| D\| \| b) Jednostranná\| D\| D\| C-D\| S90\| Povrchní poranění kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| S91\| Otevřená rána kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| S92\| Zlomenina – fraktura nohy pod kotníkem (kromě kotníku)\| \| \| \| S93\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů v úrovni kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce kotníku a nohy pod ním, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou kotníku a nohy pod ním, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| A-C\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním, či s omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce\| A\| A\| A\| S94\| Poranění nervů kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním, opakovaně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním, ale vzdorující léčení a často recidivující stavy\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnou poruchou nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním\| C-D\| A-C\| A-C\| I. sl. „D“ u HZS ČR \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni kotníku a nohy pod ní\| A\| A\| A\| S95\| Poranění krevních cév kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| S96\| Poranění svalu a šlachy kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| S97\| Drtivé poranění kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| S99\| Jiná a neurčená poranění kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce kotníku a nohy pod ním, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocněn\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Následné stavy s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním, či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce kotníku a nohy pod ním, bez omezení pohybů\| A\| A\| A\| S98\| Traumatická amputace kotníku a nohy pod ním\| \| \| \| \| a) Traumatická amputace nohy v úrovni kotníku nebo pod kotníkem oboustranná. Částečná ztráta v oblasti chodidla a prstů, která podstatným způsobem omezuje chůzi a stání\| D\| D\| C-D\| \| b) Částečná ztráta v oblasti chodidla a prstů, ztěžuje-li chůzi a stání\| D\| D\| C-D\| \| c) Částečná ztráta v oblasti chodidla a prstů, která neomezuje delší chůzi a stání\| A-C\| A-C\| A\| I. sl. „D“ u HZS ČR T00-T01\| Povrchní poranění postihující více částí těla Otevřené rány postihující více částí těla \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| C-D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce, stavy se zřetelným omezením pohybů\| D\| C-D\| A-C\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch\| A\| A\| A\| T02\| Zlomeniny více částí těla\| \| \| \| T03\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení více částí těla\| \| \| \| T04\| Rozdrcení více částí těla\| \| \| \| T05\| Traumatická amputace více částí těla\| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce v postižené oblasti, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy dobře zhojené bez poruch funkce a bez subjektivních obtíží\| A\| A\| A\| T06\| Jiná poranění více částí těla, nezařazené jinde\| \| \| \| T06.0\| Poranění mozku a mozkových nervů s poraněním nervů a míchy v úrovni krku\| \| \| \| T06.1\| Poranění nervů a míchy postihující mnohočetné části těla\| \| \| \| T06.2\| Poranění nervů postihující více částí těla\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů, recidivující stavy\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnými poruchami funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů\| A\| A\| A\| T06.3\| Poranění cév postihující více částí těla\| \| \| \| T06.4\| Poranění svalů a šlach postihující více částí těla\| \| \| \| T06.5\| Poranění nitrohrudních orgánů spolu s orgány nitrobřišními a pánevními\| \| \| \| T06.8\| Jiná určená poranění postihující více částí těla\| \| \| \| T07\| Neurčená mnohočetná poranění\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy způsobující úplnou nepoužitelnost končetiny, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| T08\| Zlomenina páteře, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, pohyblivosti páteře nebo kloubů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů, stavy s lehkým omezením pohybů. Stavy vzdorující léčení nebo často recidivující\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnými poruchami funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů či omezení pohybů\| A\| A\| A\| T09\| Jiné poranění páteře a trupu, úroveň neurčena\| \| \| \| T09.0\| Povrchní poranění trupu, úroveň neurčená\| \| \| \| T09.1\| Otevřená rána trupu, úroveň neurčena\| \| \| \| T09.2\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení neurčeného kloubu a vazu trupu\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce, s těžkým, trvajícím a nezlepšitelným omezením pohybu trupu\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce, stavy se zřetelným omezením pohybů trupu, stavy vzdorující léčení nebo často recidivující\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů trupu\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| T09.3\| Poranění míchy, úroveň neurčena\| \| \| \| T09.4\| Poranění neurčeného nervu, páteřního nervového kořene a pleteně trupu\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, pohyblivosti páteře nebo kloubů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů, stavy s lehkým omezením pohybů. Stavy vzdorující léčení nebo často recidivující\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy jen s nepatrnými poruchami funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo periferních nervů či omezení pohybů\| A\| A\| A\| T09.5\| Poranění neurčeného svalu a šlachy trupu\| \| \| \| T09.6\| Traumatická amputace trupu, úroveň neurčena\| \| \| \| T09.8\| Jiná určená poranění trupu, úroveň neurčena\| \| \| \| T09.9\| Neurčené poranění trupu, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce v postižené oblasti, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů trupu\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů trupu. Stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů trupu\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| T10\| Zlomenina horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11\| Jiná poranění horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.0\| Povrchní poranění horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.1\| Otevřená rána horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.2\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení neurčeného kloubu a vazu horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.4\| Poranění neurčené cévy horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.5\| Poranění neurčeného svalu a šlachy horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.8\| Jiná určená poranění horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T11.9\| Neurčené poranění horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce horní končetiny, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce horní končetiny, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| C-D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce horní končetiny, či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce či omezení pohybů\| A\| A\| A\| T11.3\| Poranění neurčeného nervu horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni horní končetiny, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni horní končetiny, recidivující stavy a stavy vzdorující léčení\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy zhojené jen s nepatrnou poruchou funkce nervů v úrovni horní končetiny po skončeném léčení\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni horní končetiny\| A\| A\| A\| T11.6\| Traumatická amputace horní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Oboustranná\| D\| D\| D\| \| b) Jednostranná\| D\| D\| C-D\| T12\| Zlomenina dolní končetiny úroveň neurčena\| \| \| \| T13\| Jiná poranění dolní končetiny úroveň neurčena\| \| \| \| T13.0\| Povrchní poranění dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T13.1\| Otevřená rána dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce dolní končetiny, stavy s těžkým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce dolní končetiny, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce dolní končetiny či s omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce dolní končetiny či omezení pohybů\| A\| A\| A\| T13.3\| Poranění neurčeného nervu dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami nervů v úrovni dolní končetiny, opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou nervů v úrovni dolní končetiny, recidivující stavy\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy s nepatrnými poruchami nervů v úrovni dolní končetiny\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervů v úrovni dolní končetiny\| A\| A\| A\| T13.4\| Poranění neurčené cévy dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T13.5\| Poranění neurčeného svalu a šlachy dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T13.8\| Jiná určená poranění dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T13.9\| Neurčená poranění dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| T14\| Poranění neurčené části těla\| \| \| \| T14.0\| Poranění neurčené části těla\| \| \| \| T14.1\| Otevřená rána neurčené části těla\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce dolní končetiny, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění.\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce dolní končetiny, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění.\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce dolní končetiny či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce dolní končetiny či omezení pohybů\| A\| A\| A\| T13.6\| Traumatická amputace dolní končetiny, úroveň neurčena\| \| \| \| \| a) Oboustranná\| D\| D\| D\| \| b) Jednostranná\| D\| D\| C-D\| T14.2\| Zlomenina neurčené části těla\| \| \| \| T14.3\| Vymknutí, podvrtnutí a natažení neurčené části těla\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce v postižené oblasti, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy bez poruch funkce\| A\| A\| A\| T14.4\| Poranění nervu(ů) neurčené části těla\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce nervových pletení nebo nervů, stavy opakovaně léčebně neovlivnitelné\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce nervových pletení nebo nervů, stavy recidivující\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy s nepatrnými poruchami funkce nervových pletení nebo nervů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních anatomicky i funkčně dokonale zhojené bez poruch funkce nervových pletení nebo nervů\| A\| A\| A\| T14.5\| Poranění cév(y) neurčené části těla\| \| \| \| T14.6\| Poranění svalů a šlach neurčené části těla\| \| \| \| T14.7\| Drtivé poranění (rozdrcení) a traumatická amputace neurčené části těla\| \| \| \| T14.8\| Jiná poranění neurčených částí těla\| \| \| \| T14.9\| Poranění NS\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy s těžkými a trvalými poruchami funkce postižené části těla a vnitřních orgánů včetně psychických poruch, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy způsobující úplnou nepoužitelnost končetiny, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené bez poruch funkce či omezení pohybů, bez psychických poruch\| A\| A\| A\| T15-T19\| Účinky cizího tělesa vniklého přirozeným otvorem těla\| \| \| \| T20-T32\| Popáleniny a poleptání\| \| \| \| T36 – T50\| Otrava léky, léčivy, návykovými a biologickými látkami\| \| \| \| T51 – T65\| Toxické účinky látek ze zdrojů převážně mimo lékařství\| \| \| \| T66 – T78\| Jiné a neurčené účinky vnějších příčin\| \| \| \| T79\| Některé časné komplikace úrazů\| \| \| \| T81.1\| Sok během nebo následující po výkonu, jinde nezařazený\| \| \| \| \| a) Akutní stavy\| Léčení\| \| b) Následné stavy léčbou ovlivnitelné s těžkou a trvalou poruchou funkce, stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, stavy, způsobující úplnou nepoužitelnost končetiny nebo části těla\| D\| D\| D\| \| c) Následné stavy po závažnějším postižení do 1 roku po ukončení léčby, nebo tam, kde později přetrvává i mírná funkční porucha, stavy po závažnějších postiženích, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů, stavy se zřetelným omezením pohybů, stavy často recidivující\| D\| D\| C-D\| \| d) Následné stavy i po závažnějším postižení, kde za 1 rok po ukončení léčby není přítomna funkční porucha, stavy zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů\| D\| A-C\| A-C\| \| e) Následné stavy i po závažnějším postižení bez poruch funkce či omezení pohybů po skončeném léčení\| A\| A\| A\| T80-T88\| Komplikace zdravotní péče nezařazené jinde\| \| \| \| Mimo Dg. T81.1 uvedena výše T90-T98\| Následky poranění, otravy a jiných následků vnějších příčin\| \| \| \| Následné stavy posuzovat dle poruch funkce postižených orgánů a závažnosti následků, posuzovat dle položek uvedených pod Dg. S00 – T78 XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 – Y98) V01 – V99\| Dopravní nehody\| Posuzovat po skončeném léčení dle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků. Užívat pouze jako vedlejší kód W00 – X59\| Jiné vnější příčiny náhodných poranění X60 – X84\| Úmyslné sebepoškození X85 – Y09\| Napadení (Útok)\| \| \| \| Y10-Y34\| Případ (Událost) nezjištěného úmyslu\| \| \| \| Y35 – Y36\| Zákonný zákrok a válečné operace\| \| \| \| Y40-Y84\| Komplikace zdravotní péče\| \| \| \| Y85 – Y89\| Následky vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti\| \| \| \| Y90-Y98\| Doplňkové faktory týkající se příčin nemocnosti a úmrtnosti zařazených jinde\| \| \| \| XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (Z00 – Z99) Z00-Z13\| Osoby, které se setkaly se zdravotnickými službami za účelem prohlídky a vyšetření\| Následné stavy po ukončeném léčení posuzovat podle funkce postiženého orgánu a závažnosti následků\| Z20-Z29\| Osoby s potenciálně ohroženým zdravím ve vztahu k přenosným nemocem\| \| \| \| Mimo Dg. Z21 Asymptomatický stav infekce virem lidské imunodeficience (HIV) Mimo Dg. Z22 Přenašeč (nosič) infekční nemoci v kapitole I. Z30-Z39\| Osoby, které se setkaly se zdravotnickými službami za okolností souvisejících s reprodukcí\| \| \| \| Z40-Z54\| Osoby, které se setkaly se zdravotnickými službami za účelem určitých výkonů a zdravotní péče\| \| \| \| Z55 – Z65\| Osoby s potenciálně ohroženým zdravím ve vztahu k socioekonomickým a psychosociálním okolnostem\| \| \| \| Z70 – Z76\| Osoby, které se setkaly se zdravotnickými službami za jiných okolností\| \| \| \| Z80 – Z99\| Osoby s potenciálně ohroženým zdravím ve vztahu k rodinné anamnéze a některým podmínkám ovlivňujících zdravotní stav\| Mimo: Dg. Z96.1 Přítomnost nitrooční čočky, Dg. Z96.2 Přítomnost otologických a audiologických implantátů, Dg. Z96.3 Přítomnost umělého hrtanu, Dg. Z96.4 Přítomnost endokrinních implantátů, Dg. Z96.5 Přítomnost implantátů zubního kořene a mandibulárních implantátů\| Z94\| Pacient s transplantovaným orgánem a tkání\| D\| C-D\| A-C\| Hodnotit dle Dg., klinického stavu a funkce Z96.1\| Přítomnost umělé nitrooční čočky\| A-C\| A-C\| A\| Hodnotit podle zrakové ostrosti, zorného pole a klinického nálezu Z96.2\| Přítomnost otologických a audiologických implantátů\| \| \| \| Z96.3\| Přítomnost umělého hrtanu\| \| \| \| Z96.4\| Přítomnost endokrinních implantátů\| \| \| \| Z96.5\| Přítomnost implantátů zubního kořene a mandibulárních implantátů\| \| \| \| \| a) Stavy po neúspěšném léčení spojené s hrubou poruchou funkce\| D\| D\| D\| \| b) Následné stavy bez poruchy funkce nebo jen s lehkou poruchou funkce\| D\| A-C\| A-C\| \| c) Zubní a mandibulámí implantáty\| A\| A\| A\| Tabulka pro posuzování refrakčních vad ZRAKOVÁ OSTROST\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| pod 0,1\| 0,1\| 0,16\| 0,25\| 0,33\| 0,5\| 0,66\| 1,0 pod 6/60\| 6/60\| 6/36\| 6/24\| 6/18\| 6/12\| 6/9\| 6/6 pod 5/50\| 5/50\| 5/30\| 5/20\| 5/15\| 5/10\| 5/7,5\| 5/5 1\| pod 0,1\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D pod 6/60\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| C pod 5/50\| III\| D\| D\| D\| D\| C-D\| C-D\| C\| A 2\| 0,1\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D 6/60\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| C 5/50\| III\| D\| D\| D\| D\| C-D\| C-D\| C\| A 3\| 0,16\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D 6/36\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| C 5/30\| III\| D\| D\| D\| D\| C-D\| C-D\| C\| A 4\| 0,25\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D 6/24\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| C 5/20\| III\| D\| D\| D\| D\| C-D\| C-D\| C\| A 5\| 0,33\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D 6/18\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| D\| C 5/15\| III\| C-D\| C-D\| C-D\| C-D\| C-D\| C-D )\| C\| A 6\| 0,5\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| A\| A\| A 6/12\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| A\| A\| A 5/10\| III\| C-D\| C-D\| C-D\| C-D\| C-D )\| A\| A\| A 7\| 0,66\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| A\| A\| A 6/9\| II\| D\| D\| D\| D\| D\| A\| A\| A 5/7,5\| III\| C\| C\| C\| C\| C\| A\| A\| A 8\| 1,0\| I\| D\| D\| D\| D\| D\| A\| A\| A 6/6\| II\| C\| C\| C\| C\| C\| A\| A\| A 5/5\| III\| A\| A\| A\| A\| A\| A\| A\| A *) Klasifikace C pokud binokulární vidění dosáhne zrakové ostrosti 0,5. Vysvětlivky k použití tabulky pro posuzování refrakčních vad: 1. Hodnoty zrakové ostrosti jednoho oka jsou uvedeny v řádcích 1-8 a druhého oka ve sloupcích 1-8. Zdravotní klasifikace je vyjádřena písmeny A-D v průsečíku zrakových ostrostí jednotlivých očí. Posuzování se provádí ve 3 různých sloupcích (I-III), dle činnosti, pro kterou je zdravotní stav posuzován. 2. Zraková ostrost je vyjádřena v prvním řádku v desetinné soustavě, ve druhém a třetím řádku dle použití Snellenových optotypů a zkušební vzdálenost 6 m nebo 5 m. 3. Zraková ostrost v I. Sloupci se rozumí bez korekce, ve II. a III. Sloupci korigovaná brýlemi nebo kontaktními čočkami, pokud je potřebná korekce snesitelná (rozdíly korekčních skel pro jednotlivé oči nepřesahují ± 3 D). Není-li potřebná korekce snesitelná, stanovuje se zdravotní klasifikace o stupeň nižší. 4. Připouští se maximální korekce: • ve sloupci II pro zdravotní klasifikaci A do ± 4 D • ve sloupci II pro zdravotní klasifikaci C u krátkozrakosti - 6 D, u dalekozrakosti do + 8 D • ve sloupci III nejvýše ± 10 D 5. Při známkách myopické degenerace sítnice se stanovuje zdravotní klasifikace o stupeň nižší. Příloha č. 2 1.1MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 226/2019 Sb. Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti občana 236kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 226/2019 Sb. Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti příslušníka 386kB 1) § 42a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. 3) § 41 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). 4) § 87 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
Nález Ústavního soudu č. 225/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 225/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 17. července 2019 sp. zn. Pl. ÚS 44/18 ve věci návrhu na zrušení § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 9. 2019, částka 96/2019 * Odůvodnění * I. - Obecná východiska * II. - Předmět řízení * III. - Znění § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * IV. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení * V. - Průběh řízení před Ústavním soudem * VI. - Závěr 225 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 44/18 dne 17. července 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 256/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Obecná východiska 1. V právním řádu České republiky je zakotven institut posuzování vlivů záměru na životní prostředí, anglicky Environmental Impact Assessment (dále jen „proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí“ nebo „EIA“), konkrétně je upraven v zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). Jde o významný nástroj ochrany životního prostředí, jehož prostřednictvím se do právního řádu promítla jedna z nejdůležitějších zásad ochrany životního prostředí, a sice zásada prevence. Cílem zakotvení EIA do právního řádu bylo vytvořit účinný preventivní systém hodnocení vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví jako nástroj pro komplexní systémové zkoumání důsledků navrhovaných projektů pro životní prostředí (veřejné zdraví), a zajistit tak, aby v rozhodovacích procesech byly zvažovány zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví [viz § 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo např. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 12. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 24/2000 (U 37/24 SbNU 535)]. 2. Smysl institutu posuzování vlivů záměru na životní prostředí spočívá v získání objektivního odborného podkladu (závazného stanoviska) o vlivu záměru na životní prostředí pro navazující správní řízení či postup. Obsah stanoviska o posuzování vlivů záměru na životní prostředí je závazný a musí být promítnut do výrokové části navazujícího správního úkonu, nejčastěji správního rozhodnutí. 3. Samotný proces posuzování vlivů na životní prostředí se, zjednodušeně řečeno, vztahuje na dvě kategorie záměrů a jejich změn - na ty, u kterých probíhá posuzování jejich vlivu automaticky ze zákona, spadají-li do výčtu záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v kategorii I, a dále na záměry a jejich změny, u nichž se nejprve provede zjišťovací řízení, a v případě kladného závěru o významném dotčení životního prostředí je následně provedeno samotné posouzení vlivů záměrů na životní prostředí (k tomu blíže viz § 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí). 4. Podle § 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje proces EIA zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých významných vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí (odstavec 1). Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případném ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace, a dále sanace nebo rekultivace území, stanoví-li povinnost sanace nebo rekultivace zvláštní právní předpis. Berou se v úvahu vlivy související s běžným provozováním záměru, i vyplývající z jeho zranitelnosti vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro daný záměr relevantní (odstavec 3). Posuzování zahrnuje i návrh (tzv. mitigačních) opatření k předcházení možným významným negativním vlivům na životní prostředí provedením záměru, k jejich vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření, a dále návrh opatření k monitorování možných významných negativních vlivů na životní prostředí, nevyplývají-li z požadavků jiných právních předpisů (odstavec 4). 5. Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí se zahajuje oznámením záměru příslušnému správnímu úřadu (krajskému úřadu nebo Ministerstvu životního prostředí), který následně oznámení, splňuje-li zákonné náležitosti, zveřejní a zároveň je zašle dotčeným orgánům a územním samosprávným celkům. Každý (tj. veřejnost, dotčená veřejnost - především tzv. environmentální spolky, dotčené orgány a územní samosprávné celky) má možnost se do třiceti dnů ode dne zveřejnění oznámení písemně vyjádřit k záměru. Po oznámení zpravidla následuje u druhé skupiny záměrů a jejich změn zjišťovací řízení ohledně jejich potenciálního významného vlivu na životní prostředí; jeho výsledkem může být buď rozhodnutí, že záměr nebude předmětem posuzování jeho vlivů na životní prostředí, nebo naopak odůvodněný písemný závěr, že záměr bude posouzen z hlediska jeho vlivů na životní prostředí. Následně oznamovatel zajistí zpracování dokumentace autorizovanou osobou. Každý má možnost do třiceti dnů od zveřejnění informace o dokumentaci se písemně vyjádřit, a vyjádří-li se veřejnost k dokumentaci nesouhlasně, nařídí správní orgán veřejné projednání. Poté příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku autorizovanou osobou, která jej vypracuje na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů vyplynuvších z veřejného projednání, bylo-li konáno. Posudek je klíčovým podkladem pro následně vydané závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. (Pro lepší ilustraci reálné aplikace uvedeného postupu lze uvést např. výstavbu nákupního střediska se zastavěnou plochou o rozloze více než 6 000 m2 v rámci městské aglomerace. Tento záměr spadá do druhé kategorie, a proto bude provedeno zjišťovací řízení; podle jeho výsledku může následovat samotné posouzení vlivů nákupního střediska na životní prostředí, v rámci kterého se budou posuzovat jeho vlivy na dotčené území, obyvatelstvo a veřejné zdraví, na ovzduší a klima, půdu a přírodní zdroje, biologickou rozmanitost apod. Do procesu mohou být zapojeny nejen fyzické osoby, ale i spolky občanů a další subjekty.) 6. V neposlední řadě je nutné zmínit, že podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále jen „zákon č. 39/2015 Sb.“), platí, že „[u] stanovisek k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá příslušný úřad na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním úřadem příslušným k vedení navazujícího řízení nebo na základě žádosti oznamovatele ještě před zahájením navazujícího řízení souhlasné závazné stanovisko poté, co ověří, že jejich obsah je v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU. Příslušný úřad v závazném stanovisku podle věty první zároveň stanoví, které z podmínek uvedených ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí jsou správní úřady příslušné k vedení navazujících řízení povinny zahrnout do svých rozhodnutí. Nelze-li vydat souhlasné závazné stanovisko podle věty první, musí být záměr předmětem nového posuzování podle § 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Jinými slovy, u závazných stanovisek o posuzování vlivů záměru na životní prostředí vydaných do dne 31. 3. 2015 se podle stávající právní úpravy musí posoudit jejich soulad se současnými požadavky vyplývajícími z právních předpisů a na základě tohoto posouzení se buď vydá potvrzující závazné stanovisko, nebo je nutné záměr znovu podrobit novému posouzení jeho vlivů na životní prostředí podle stávající právní úpravy, neboť „staré“ závazné stanovisko již nesplňuje její požadavky. 7. Výše byl shrnut „klasický“ proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Zákonem č. 256/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 256/2016 Sb.“) však byl do zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vložen § 23a, který u záměrů označených jako prioritní dopravní záměry nastavil odlišný proces posouzení jejich vlivů na životní prostředí. U těchto klíčových dopravních záměrů v rámci tzv. transevropské dopravní sítě je vyloučena aplikace čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb., tedy povinnost vydání potvrzujícího závazného stanoviska nebo provedení nového posouzení jejich vlivu na životní prostředí. U prioritních dopravních záměrů pouze Ministerstvo životního prostředí vydá nové závazné stanovisko k jejich vlivům na životní prostředí, aniž by jeho vydání předcházely procesní fáze podle § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (oznámení záměru, zjišťovací řízení, předložení dokumentace, zpracování posudku, vyjádření veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených orgánů a územních samosprávných celků, veřejné projednání atd.). II. Předmět řízení 8. Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“ nebo „navrhovatel“), za který jedná předseda senátu 39 A Mgr. Jiří Gottwald, vede pod sp. zn. 39 A 3/2018 řízení o žalobě spolku Děti země (dále jen „žalobce“) proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 25. 7. 2018 č. j. 41/2017-510-RK/33, kterým bylo částečně změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru infrastruktury a územního plánu, ze dne 11. 8. 2017 č. j. 68/2014-910-IPK/43, jímž byla povolena stavba „Silnice R48 Frýdek-Místek, obchvat“ (dále jen „stavba“). Obsah žaloby směřuje mj. i proti podkladovým závazným stanoviskům Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví, stejně jako proti závaznému stanovisku Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivů záměru na životní prostředí ze dne 6. 2. 2017 č. j. 2143/580/16, 63940/ENV (dále jen „závazné stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí“) a potvrzujícímu závaznému stanovisku ministra životního prostředí ze dne 16. 3. 2018 č. j. MZP/2018/430/140 (dále jen „potvrzující závazné stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí“). 9. Žaloba obsahuje i argumentaci týkající se neústavnosti § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Krajský soud se s žalobcovou argumentací ztotožnil, § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je v soudním řízení nucen aplikovat, a proto k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podal dne 28. 11. 2018 návrh na zrušení citovaného ustanovení. 10. Navrhovatel zejména namítá nedostatek obecnosti napadeného ustanovení, protože se vztahuje pouze na předem vybraných devět dopravních záměrů, dále namítá neústavní vyloučení dotčené veřejnosti z účasti na projednávání posouzení vlivů záměrů na životní prostředí, neboť jsou vyloučeny procesní fáze, ve kterých participují i tzv. environmentální spolky, a neústavní absenci soudního přezkumu postupu správního orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť žádný postup fakticky neexistuje. III. Znění § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí 11. Ústavní soudÚstavní soud pro přehlednost na tomto místě cituje znění napadeného § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: „§ 23a (1) Pro účely tohoto zákona se prioritním dopravním záměrem rozumí záměr, a) který se nachází na transevropské dopravní síti14), b) pro který bylo vydáno územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, c) pro který bylo vydáno souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (dále jen ,zákon č. 244/1992 Sb.‘) a d) který stanoví vláda nařízením. (2) Příslušným úřadem je v případě prioritního dopravního záměru vždy ministerstvo. (3) Příslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let. (4) Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí příslušný úřad vezme v úvahu účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví. (5) Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se vydává na základě žádosti oznamovatele, jejíž součástí je podklad obsahující popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví; žádost lze podat nejpozději 31. ledna 2017. U prioritního dopravního záměru, který stanoví vláda nařízením, oznamovatel v podkladu podle věty první uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí se § 6 až 9 nepoužijí. Bylo-li vydáno souhlasné závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, stanovisko dle § 9a odst. 1 se v navazujících řízeních nevyžaduje. (6) Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí a podklady k jeho vydání zveřejní příslušný úřad na internetu. (7) Řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení prioritního dopravního záměru, pro který bylo vydáno závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, je navazujícím řízením. (8) V navazujícím řízení příslušný úřad ověří, zda nedošlo ke změnám prioritního dopravního záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Při ověření podle věty první se použije obdobně § 9a odst. 4 a 5; změny se posuzují oproti záměru popsanému v podkladu podle odstavce 5. Jestliže bylo na základě ověření podle věty první vydáno nesouhlasné závazné stanovisko, správní orgán vedoucí navazující řízení žádost zamítne. (9) Správní orgán vedoucí navazující řízení do svého rozhodnutí zahrne opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí uvedené v závazných stanoviscích podle odstavců 3 a 8. (10) Na stanovisko o hodnocení vlivů vydané podle zákona č. 244/1992 Sb. pro prioritní dopravní záměr podle odstavce 1 se čl. II bod 1 zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nepoužije.“ IV. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 12. Podle § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) je návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Podle tohoto článku, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Uvedená podmínka návrhového oprávnění je splněna, jde-li o zákon (jeho ustanovení), jehož použití má být v dané věci bezprostřední a nevyhnutelné [viz např. usnesení ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)], a jenž současně překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku [například nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26; nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 18]. 13. Krajský soud podal návrh na zrušení § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť má být použit v řízení vedeném u něj pod sp. zn. 39 A 3/2018. Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal, zda navrhovatel splňuje podmínku aktivní legitimace, tj. zda má být napadené ustanovení skutečně použito v řízení, které navrhovatel vede, a dospěl k závěru, že tomu tak je. 14. Součástí přezkumu v řízení před krajským soudem je mj. obsah závazného stanoviska k posouzení vlivů záměru na životní prostředí i stanoviska potvrzujícího. Obě stanoviska byla vydána ve speciálním režimu podle § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tedy postupem, který vylučuje procesní fáze podle § 6 až 9 téhož zákona (oznámení, zjišťovací řízení, zpracování dokumentace, zpracování posudku, vyjádření osob a veřejné projednání). Zároveň zde byla aplikována podle odstavce 10 napadeného ustanovení výjimka z povinnosti posoudit vlivy prioritního dopravního záměru na životní prostředí znovu v novém „klasickém“ procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle stávající právní úpravy a požadavků z ní plynoucích. Je tomu tak proto, že pro žádný z prioritních dopravních záměrů nebylo vydáno „staré“ závazné stanovisko podle zákona č. 244/1992 Sb., které by splňovalo současné požadavky stávající právní úpravy. 15. V případě neústavnosti napadeného ustanovení a jeho zrušení by odpadl zákonný podklad pro vydání přezkoumávaných závazných stanovisek ve speciálním postupu podle napadeného ustanovení, což by vedlo k aplikaci § 75 odst. 2 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Bylo by zrušeno i napadené stavební povolení, jehož podkladem byla předmětná závazná stanoviska (k tomu blíže viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2003 č. j. 7 A 146/2001-29, publ. pod č. 2/2003 Sb. NSS). Proto Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení přezkoumávaného ustanovení. 16. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti, je přípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Ústavní soud tedy návrh meritorně projednal; rozhodl o něm bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 věty první zákona o Ústavním soudu a od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci. V. Průběh řízení před Ústavním soudem Argumentace navrhovatele 17. Navrhovatel (po upřesnění návrhu ze dne 19. 12. 2018) napadá § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a zejména namítá nedostatek obecnosti napadeného ustanovení a porušení dělby moci ve vztahu k moci výkonné i moci soudní, neboť jde o účelově schválené ustanovení vztahující se na předem vybrané stavební záměry, které jsou taxativně vyjmenovány v důvodové zprávě k zákonu č. 256/2016 Sb. a v příloze č. 1 nařízení vlády č. 283/2016 Sb., o stanovení prioritních dopravních záměrů. Navrhovatel k tomu odkázal na nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) a ze dne 17. 3. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 24/08 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.); dále namítl, že je vyloučena dotčená veřejnost z účasti na projednávání posouzení vlivů záměrů na životní prostředí, není prováděn proces k posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale je pouze vydáváno stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí bez předchozího řízení, a to u staveb, u nichž je předem deklarován veřejný zájem na urychlení procesu stavebního řízení. Navrhovatel rovněž namítá, že je de facto vyloučen soudní přezkum postupu správního orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť napadeným ustanovením je vyloučena aplikace § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tj. procesní právní úprava postupu správního orgánu při zjišťování vlivů záměru na životní prostředí, oznámení záměru, participace dotčené veřejnosti, zpracování dokumentace a posudku, veřejného projednání apod.). Navrhovatel má za to, že napadené ustanovení není slučitelné s principy právního státu, zejména s dělbou moci, je v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a 90 Ústavy a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a proto navrhuje jeho zrušení. Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení 18. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona o Ústavním soudu vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu (jako účastníky řízení), vládu a veřejnou ochránkyni práv (jako případné vedlejší účastníky), aby se vyjádřily k návrhu; veřejná ochránkyně práv do řízení nevstoupila. 19. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření pouze popsala průběh legislativního procesu přijímání napadeného ustanovení. Vládní návrh zákona, kterým byl do zákona o posuzování vlivu na životní prostředí doplněn § 23a a který byl později vyhlášen pod č. 256/2016 Sb., byl poslancům rozeslán jako tisk č. 843 dne 17. 6. 2016 a předkladatelka současně navrhla, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., (dále jen „jednací řád Poslanecké sněmovny“), což se dne 29. 6. 2016 na 48. schůzi stalo a zákon byl přijat usnesením č. 1277. Poté byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej dne 14. 7. 2016 na 26. schůzi jako senátní tisk č. 302 projednal a přijal usnesení č. 484, jímž návrh zákona schválil. Prezident republiky zákon podepsal dne 27. 7. 2016. 20. Senát ve svém vyjádření zejména uvedl, že návrh zákona mu byl postoupen dne 30. 6. 2016. Organizační výbor Senátu návrh zákona přikázal k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu (garanční výbor) a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Oba výbory doporučily návrh zákona schválit beze změn. Na 26. schůzi Senát přijal usnesení č. 484, kterým vládní návrh zákona schválil, z 60 přítomných senátorek a senátorů se 53 vyslovilo pro schválení návrhu zákona, nikdo nebyl proti. Při projednávání návrhu zákona se na plénu vyjádřilo 12 senátorek a senátorů, z nichž většina jej podpořila. 21. Vláda sdělila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastnice řízení; v rozsáhlém vyjádření zejména uvedla, že se neztotožňuje s návrhem na zrušení § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť jej považuje za souladný s ústavním pořádkem České republiky. Vláda dává přednost meritornímu přezkumu návrhu a jeho zamítnutí, nicméně podle ní lze návrh rovněž odmítnout jako zjevně neopodstatněný, neboť krajský soud může napadené ustanovení vyložit ústavně konformním způsobem - nemá povinnost aplikovat prováděcí právní předpis, na který napadené ustanovení odkazuje. Vláda je přesvědčena, že napadené ustanovení umožňuje fakticky naplnit legitimní očekávání společnosti na realizaci takových opatření, která by vedla ke snížení negativních důsledků zejména tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel a zároveň by významným způsobem přispěla ke zlepšení životního prostředí (zvláště v městských aglomeracích). Napadené ustanovení je rovněž šetrné k environmentálním právům procesního charakteru - umožňuje dotčeným osobám aktivně se bránit proti negativním důsledkům zásahů do jejich práva na příznivé životní prostředí. Každý z dopravních záměrů, které vláda vybrala a které splňují zákonem stanovené podmínky, splňuje definiční znak veřejného zájmu. 22. Mezi další důvody přijetí napadené právní úpravy vláda zařadila i splnění závazků České republiky vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. 12. 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013“), z obsahu vládního koncepčního dokumentu Dopravní sektorová strategie, který byl nezbytným dokumentem pro schválení Operačního programu doprava pro období let 2014-2020, z veřejného zájmu na úplném využití finančních zdrojů alokovaných v rámci uvedeného operačního programu a z dalších ekonomických a sociálních dopadů. Napadené ustanovení rovněž představuje faktickou reakci na účinnost zákona č. 39/2015 Sb., kterým byla implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/92/EU ze dne 13. 12. 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (dále jen „směrnice EIA“) a kterým byla do právního řádu zavedena povinnost pro oznamovatele záměru získat tzv. ověřovací závazné stanovisko. Jednou z podmínek pro udělení statusu „prioritní dopravní záměr“ je i to, že jde o součást transevropské dopravní sítě (dále též jen „TEN-T“), která má za cíl zajišťovat dopravní infrastrukturu nezbytnou pro řádné fungování vnitřního trhu a dosažení dlouhodobých strategických cílů Evropské unie zejména v oblasti konkurenceschopnosti. 23. V případě prioritních dopravních záměrů se řízení nachází zpravidla již ve fázi, kdy bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí (dotčená veřejnost měla možnost se jej účastnit), v němž je již závazně stanovena trasa a varianta liniové stavby, a proto by bylo opětovné provádění kompletního procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí, včetně posuzování variant trasy, bezpředmětné a kontraproduktivní. S argumentací ohledně nedostatku obecnosti napadeného ustanovení vláda nesouhlasí, neboť jím není regulován jedinečný případ, nepřiznává se jím status veřejného zájmu konkrétním dopravním záměrům a upravený procesní postup neporušuje princip rovnosti v právech. Je na orgánech moci výkonné, aby stanovily okruh případů, na něž dopadá napadené ustanovení, které pouze vymezuje obecné znaky dopravního záměru, jež musí být splněny kumulativně. Není zde dán rozpor s navrhovatelem uvedenými nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a Pl. ÚS 24/08. Vláda rovněž uvedla, že napadené ustanovení neomezuje přezkum příslušných správních aktů ani nevylučuje práva dotčené veřejnosti, neboť ta se může účastnit navazujících řízení, může podat odvolání i správní žalobu. 24. Ústavní soudÚstavní soud zaslal všechna vyjádření navrhovateli, který přípisem ze dne 19. 2. 2019 sdělil, že repliku uplatnit nehodlá. Vlastní posouzení Ústavního souduÚstavního soudu 25. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda je jeho obsah v souladu s ústavními zákony. Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadeného zákonného ustanovení 26. Ustanovení § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bylo do tohoto zákona vloženo zákonem č. 256/2016 Sb. 27. Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k přijetí uvedeného zákona. Z vyjádření jeho komor a veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu dále Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán jako tisk č. 843 dne 17. 6. 2016 a bylo současně navrženo, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna přijala dne 29. 6. 2016 na 48. schůzi usnesení č. 1277, kterým vyslovila souhlas s pokračováním jednání o sněmovním tisku 843 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení, a zároveň vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona; z přítomných 132 poslanců hlasovalo pro přijetí návrhu zákona 129 poslanců, 3 se zdrželi, žádný nebyl proti. Následně byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej dne 14. 7. 2016 na 26. schůzi jako senátní tisk č. 302 projednal a přijal usnesení č. 484, jímž návrh zákona schválil. Pro schválení zákona hlasovalo z přítomných 60 senátorů celkem 53 senátorů, 7 se jich zdrželo. Prezident republiky zákon podepsal dne 27. 7. 2016 a dne 5. 8. 2016 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 99 pod č. 256/2016 Sb. Uvedená zjištění postačují k závěru, že zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem. Obecnost napadeného zákonného ustanovení 28. Navrhovatel vytýká napadenému § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zejména tzv. nedostatek obecnosti a odkazuje na dva nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a Pl. ÚS 24/08, jejichž závěry podle něj podporují vznesenou námitku. 29. Ústavní soudÚstavní soud se k obecnosti právního předpisu opakovaně vyjádřil ve své judikatuře. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.) Ústavní soud uvedl, že „[k] základním principům materiálního právního státu náleží maxima všeobecnosti právní regulace (požadavek obecnosti zákona, resp. obecnosti právních předpisů). Všeobecnost obsahu je ideálním, typickým a podstatným znakem zákona (resp. i právního předpisu vůbec), a to ve vztahu k soudním rozsudkům, vládním a správním aktům. Smyslem rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní je svěření všeobecné a prvotní mocenské regulace státu zákonodárství, odvozené všeobecné mocenské regulace a rozhodování o individuálních případech správě a výlučně jenom rozhodování o individuálních případech soudnictví. Z uvedeného vymezení definičního znaku pojmu zákona (resp. právního předpisu) se pak odvíjí pojem zákona (právního předpisu) v materiálním smyslu, od něhož nutno odlišovat zákony (právní předpisy) ve smyslu formálním. Jsou-li zákony ve smyslu formálním akty zákonodárného orgánu, kterými tento ,povoluje, popřípadě schvaluje, určitá konkrétní opatření výkonných orgánů (státní rozpočet, státní smlouvy apod.)‘, přičemž ,tradiční nauka se domnívá, že zákonný orgán v takových případech vydává - ve formě zákonů - správní akty‘ (Weyr, F. Československé ústavní právo. Praha, 1937, s. 37), podzákonnými právními předpisy ve smyslu formálním (a nikoli materiálním) jsou pak právní předpisy vydávané vládou, ministerstvy a jinými správními orgány, jež stanovují právní postavení přesně individualizovaných (označených) subjektů. Jakkoli jsou svojí formou pramenem práva (právním předpisem), svým obsahem jsou tudíž aplikací práva“. 30. V dalším nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud připomenul, že „[...] požadavek všeobecnosti zákona je důležitou součástí principu panství zákona, a tím rovněž právního státu [...] Argumenty ve prospěch všeobecnosti zákona jsou tyto: dělba moci, rovnost a právo na vlastního, nezávislého soudce“. Ústavní soud dále zformuloval předpoklady, při jejichž splnění je možné za ústavní považovat právní úpravu regulující jedinečný (konkrétní) případ: „Hledisko, jež nutno testovat jako první, je kritériem posouzení ústavnosti stavu, založeného neakcesorickou nerovností: ,princip rovnosti však nenabízí nijaké skutečné omezení zákonů týkajících se jedinečného případu, protože právě umožňuje, aby se s něčím jedinečným a výjimečným zacházelo odpovídajíc jeho zvláštnosti. Otázkou ale je, zdali v daném případě skutečně existuje takováto zvláštnost, že se zdá všeobecné uspořádání svévolné a nařízení pro jedinečný případ přiměřené. V míře, ve které je zákon týkající se jedinečného případu výrazem ratia - ne pouhé voluntas - se začleňuje do uspořádané struktury právního státu.‘ (Schneider, H. Gesetzgebung. 2. Auflage, Heidelberg, 1991, s. 31) Pokud přijetí zákona týkajícího se jedinečného případu není výrazem voluntas (libovůle), musí tudíž pro něj existovat racionální argumenty. Není přitom součástí pravomoci Ústavního souduÚstavního soudu posuzovat míru této racionality. Hledisko druhé je představováno kritériem posuzování ústavnosti stavu založeného akcesorickou nerovností; je jím nepřípustnost nerovnosti, která má za následek dotčení základních ústavních práv a svobod. Zvláštním argumentem proti zákonům týkajícím se jedinečných případů je princip dělby moci, čili odčlenění zákonodárné, výkonné a soudní moci v demokratickém právním státě: ,Přijímání zákonů týkajících se jedinečných případů se nejvíce brání oblast aplikace práva. Nárok na zákonného soudce a nezávislost právní ochrany vylučují individuální nařízení zákonodárce rovněž v oblastech, které nejsou chráněny prostřednictvím principu nulla poena sine lege (přičemž tady lex smysluplným způsobem může být jenom všeobecná a psaná právní věta).‘ (Tamtéž, s. 32) Čl. I oddíl 9 Ústavy USA v této souvislosti stanovil: ,Nesmí být vydán žádný zákon, jehož obsahem by byl soudní rozsudek‘.“ 31. V navrhovatelem odkazovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 („jezy na Labi“) Ústavní soudÚstavní soud posuzoval ústavnost § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v tehdy platném znění. Napadená právní úprava spočívala, zjednodušeně řečeno, v zákonné deklaraci veřejného zájmu na rozvoji a modernizaci vodní cesty vymezené vodním tokem Labe od říčního km 129,1 (Pardubice) na státní hranici se Spolkovou republikou Německo a vodním tokem Vltava od říčního km 91,5 (Třebenice) včetně plavebního kanálu Vraňany - Hořín po soutok s vodním tokem Labe včetně vyústění části vodního toku Berounky po přístav Radotín. Ústavní soud uvedeným nálezem zrušil napadené ustanovení jako protiústavní, protože jím byl porušen princip dělby moci zakotvený v čl. 2 odst. 1 Ústavy. Uvedený princip byl porušen tím, že Parlament v zákonu označil rozvoj a modernizaci konkrétní vodní cesty za veřejný zájem, nedodržel požadavek obecnosti právního předpisu, aplikoval neurčitý právní pojem v konkrétním případě, a zasáhl tak do pravomoci svěřené moci výkonné, stejně jako zasáhl do moci soudní tím, že závažně omezil soudní přezkum případných správních rozhodnutí (např. o vyvlastnění), neboť z přezkumu byla vyloučena otázka existence veřejného zájmu toliko deklarované již zákonem. 32. Dalším nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/08 („vzletová a přistávací dráha letiště Praha Ruzyně“) Ústavní soudÚstavní soud posuzoval soulad zákona č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně. Napadená právní úprava v § 1 stanovila, že vzletová a přistávací dráha a všechny stavby, které s ní provozně souvisejí, jsou veřejným zájmem. V § 2 výše uvedeného zákona bylo zejména upraveno, že se ve věcech správních řízení týkajících se stavby vzletové a přistávací dráhy zkracují zákonné lhůty pro řízení na polovinu, nevyžadují se stanoviska od příslušných správních orgánů, které již podaly svá stanoviska v dřívějších fázích příprav výstavby, správní řízení týkající se stavby vzletové a přistávací dráhy nelze přerušit z vyjmenovaných zákonných důvodů, odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek a že se k prokázání veřejného zájmu ve vyvlastňovacím řízení odkazuje na tento zákon; právní úprava v § 3 a 4 obsahovala přechodná a závěrečná ustanovení a účinnost zákona. Ústavní soudÚstavní soud napadený zákon citovaným nálezem zrušil, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo v případě nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 - pro porušení principu dělby moci a závažné omezení soudního přezkumu správních rozhodnutí souvisejících se vzletovou a přistávací dráhou letiště Praha Ruzyně. K tomu ještě Ústavní soud napadenému zákonu vytkl neodůvodněnou nerovnost ve vztahu k jiným stavbám a k vlastníkům dotčených nemovitostí. 33. V nyní přezkoumávané právní úpravě však nelze spatřovat obdobné prvky, jaké byly obsaženy v právních úpravách zrušených výše citovanými nálezy Ústavního souduÚstavního soudu, a to z následujících důvodů: Pro přiznání statusu prioritního dopravního záměru je nezbytné, aby dopravní záměr splňoval kumulativně celkem čtyři podmínky podle § 23a odst. 1 písm. a) až d) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tedy, aby dopravní záměr: 1. se nacházel na transevropské dopravní síti; 2. bylo pro něj vydáno územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nejpozději do 31. března 2015; 3. bylo pro něj vydáno souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů podle dřívějšího zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v tehdy platném znění, (dále jen „zákon č. 244/1992 Sb.“); 4. byl stanoven nařízením vlády. 34. První podmínkou prioritního dopravního záměru je jeho zařazení na transevropské dopravní síti. Politika transevropské dopravní sítě (tzv. TEN-T) vychází z primárního práva Evropské unie (čl. 170 až 172 Smlouvy o fungování Evropské unie), jejím účelem je zajišťovat dopravní infrastrukturu nezbytnou pro řádné fungování vnitřního trhu a dosažení dlouhodobých strategických cílů Evropské unie, zejména v oblasti konkurenceschopnosti. Transevropskou síť tvoří silniční a železniční koridory, mezinárodní letiště a vodní cesty propojující jednotlivé členské státy a zlepšující dopravní infrastrukturu zejména v rámci Evropské unie. Právním základem TEN-T je v současné době nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013. Transevropskou dopravní síť tvoří globální síť (comprehensive network) a hlavní síť (core network). Globální síť zajišťuje multimodální propojení všech evropských regionů na úrovni NUTS 2 (územní celky vytvořené pro účely Eurostatu) a podle uvedeného nařízení by měla být dokončena do roku 2050. Hlavní síť je pomyslnou podmnožinou globální sítě, obsahuje nejvýznamnější transevropské tahy a byla stanovena na základě metodiky zpracované Evropskou komisí s tím, že by měla být dokončena také do roku 2050. Stavby patřící do transevropské dopravní sítě jsou spolufinancovány z prostředků Evropské unie. 35. Aby bylo možné dopravní záměr považovat za prioritní, je rovněž nutné, aby pro něj bylo vydáno územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nejpozději do 31. 3. 2015 (druhá podmínka). Pro splnění uvedené podmínky expresis verbis postačí, je-li územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí vydáno, nikoli aby bylo rovněž pravomocné. Není-li tato podmínka splněna, není možné dopravní záměr považovat za prioritní. Třetí podmínkou je, aby pro dopravní záměr bylo v minulosti vydáno souhlasné závazné stanovisko k hodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. Poslední, čtvrtou podmínkou prioritního dopravního záměru je jeho zařazení mezi okruh prioritních dopravních záměrů, který je stanoven nařízením vlády. Konkrétně je výčet prioritních dopravních záměrů uveden v nařízení vlády č. 283/2016 Sb., v němž je zahrnuto celkem osm silničních staveb a jedna stavba železniční, mj. i stavba obchvatu D48 Frýdek-Místek, jejíž stavební povolení je předmětem řízení u navrhovatele. 36. Splnění všech výše uvedených podmínek posuzují nezávisle správní orgány jakožto součást moci výkonné, aniž by měly od zákonodárce v zákoně explicitně stanoveno, že konkrétní dopravní záměr tyto podmínky splňuje, a proto se na něj vztahuje zjednodušený postup podle napadeného ustanovení. Jinými slovy, napadené ustanovení nezbavuje správní orgány možnosti (povinnosti) v rámci jejich činnosti zkoumat, zda předmětný dopravní záměr této speciální právní úpravě posuzování vlivů na životní prostředí podléhá, či nikoli. Stejně tomu je i v případě soudního přezkumu, neboť obecné soudy v řízení o žalobách proti správním úkonům vydaným pro prioritní dopravní záměry nezávisle posuzují splnění výše uvedených podmínek, a tedy splnění předpokladů pro speciální postup Ministerstva životního prostředí podle napadeného ustanovení. 37. Přezkoumávaná právní úprava se liší od výše uvedených právních úprav zrušených Ústavním soudemÚstavním soudem pro porušení principu dělby moci a pro nedostatek obecnosti právního předpisu. Uvedenými právními úpravami bylo dopředu deklarováno, že dotčené stavební záměry (jezy na Labi a vzletová a přistávací dráha letiště Praha Ruzyně) jsou ve veřejném zájmu, čímž zákonodárce de facto nahradil rozhodovací činnosti orgánu moci výkonné i moci soudní, a nepřípustně tak do nich zasáhl, neboť nebylo ve správních řízeních ani v soudních řízeních nutné zkoumat existenci veřejného zájmu u konkrétních stavebních záměrů. To však zákonodárce nyní přezkoumávanou právní úpravou nečiní, ale naopak nechává na orgánech moci výkonné a soudní, aby splnění uvedených podmínek u prioritních dopravních záměrů přezkoumaly nezávisle samy, lépe řečeno, aby vláda jakožto vrcholný orgán exekutivy podzákonným právním předpisem - nařízením - stanovila okruh prioritních dopravních záměrů, a tím vymezila čtvrtou zákonnou podmínku. Prováděcím právním předpisem vláda naplnila jí Ústavou vymezenou pravomoc a jen spolu s tímto provedením jinak obecného zákona upravuje předpis konkrétně vymezené dopravní záměry. Na rozdíl od případů jezů na Labi a vzletové a přistávací dráhy letiště Praha Ruzyně není veřejný zájem stanoven přímo zákonem, nýbrž ústavně konformně podléhá dělbě moci tím, že na dostatečně obecné zákonné podmínky jeho aplikace navazuje konkrétnější nařízení vlády. 38. Provedla-li vláda v mezích své pravomoci nařízením napadený zákon, lze s ohledem na shora uvedené učinit dílčí závěr, že napadená právní úprava je ústavně konformní z pohledu její obecnosti, je dostatečně abstraktní, nemá charakter individuálního správního aktu, nýbrž představuje normativní právní akt a neporušuje princip dělby moci, neboť orgány moci výkonné i soudní nezávisle posuzují splnění podmínek prioritních dopravních záměrů, aniž by měly ze strany zákonodárné moci předem stanoveno, že konkrétní stavební záměr je prioritní. Ústavní konformita postupu podle § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí 39. Druhá část navrhovatelovy argumentace míří proti vlastnímu postupu Ministerstva životního prostředí podle napadeného ustanovení, tj. proti vyloučení dotčené veřejnosti z účasti na projednávání posouzení vlivů prioritních dopravních záměrů na životní prostředí, neboť se nepoužijí ustanovení § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tj. procesní právní úprava postupu správního orgánu při zjišťování vlivů záměru na životní prostředí, oznámení záměru, participace dotčené veřejnosti - zejména tzv. environmentálních spolků, zpracování dokumentace a posudku a veřejného projednání v případě nesouhlasného vyjádření veřejnosti a dotčené veřejnosti). 40. Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal vznesené námitky a dospěl k závěru, že ani ty nejsou důvodné. Z argumentace navrhovatele zejména vyplývá, že je namítán nepřiměřený zásah do práva dotčené veřejnosti na účast v procesu posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů z důvodu urychlení jejich povolovacího postupu. 41. Právo na účast dotčené veřejnosti v postupech a řízeních, jejichž předměty (stavební záměry) mohou mít vliv na životní prostředí, je součástí ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny (k tomu viz např. nález sp. zn. III. ÚS 70/97 ze dne 10. 7. 1997 (N 96/8 SbNU 375). Je však nutné přihlédnout k čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož je možné se domáhat ochrany (mj.) i práva na příznivé životní prostředí pouze v mezích zákonů, které jej provádějí. Jinými slovy, se výslovně počítá s vyšší mírou zapojení zákonodárce při konkretizaci uvedeného práva v praxi. 42. Navrhovatelem namítaný zásah do uvedeného práva byl zákonodárcem učiněn napadeným § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, který vylučuje aplikaci § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí - procesní právní úpravu „klasického“ postupu před správním orgánem při posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Podle důvodové zprávy k novelizačnímu zákonu č. 256/2016 Sb. bylo hlavním cílem přijetí napadené právní úpravy urychlení povolovacích procesů u prioritních dopravních záměrů, které byly již v pokročilé fázi připravenosti - bylo k nim již vydáno závazné stanovisko o hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb., jakož i rozhodnutí o umístění dopravního záměru. Urychlení spočívá v tom, že nebude nutné opakovat celý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů, ale bude „pouze“ vydáno speciální závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, čímž se umožní pokračovat v povolovacích procesech a prioritní dopravní záměry realizovat. 43. Konkrétně důvodová zpráva uvádí následující: „V současné době v České republice vedle sebe existují stanoviska EIA vydaná podle zákona č. 100/2001 Sb. (stanoviska k posouzení vlivů záměru na životní prostředí) a stanoviska EIA vydaná podle zákona č. 244/1992 Sb. (stanoviska o hodnocení vlivů.) [...] Dne 1. dubna 2015 nabyl účinnosti zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,zákon č. 39/2015 Sb.‘), který zavedl ve svém čl. II bodu 1 pro oznamovatele záměru (investora), pro který bylo vydáno stanovisko EIA, novou povinnost, a to získat tzv. ověřovací závazné stanovisko. Ověřovacím závazným stanoviskem je závazné stanovisko, ve kterém orgán EIA ověří, zda je obsah stanoviska EIA vydaného před 1. dubnem 2015 v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici EIA - tedy se zákonem č. 100/2001 Sb. ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 39/2015 Sb. Zákon č. 244/1992 Sb. byl přijat mnoho let před vstupem České republiky do Evropské unie, a nezohledňoval tedy evropskou právní úpravu procesu EIA. Proto ani stanoviska EIA vydaná podle zákona č. 244/1992 Sb. nemohou v dostatečné míře naplňovat požadavky směrnice EIA, resp. zákona č. 100/2001 Sb. tak, jak to čl. II bod 1 zákona č. 39/2015 Sb. požaduje. Pro stanoviska EIA vydaná podle zákona č. 244/1992 Sb. by tedy orgán EIA v případě postupu podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb. nemohl vydat souhlasné ověřovací závazné stanovisko, jež je nezbytným podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení, ve kterém je záměr povolován; nelze-li vydat souhlasné ověřovací závazné stanovisko, je nezbytné záměr znovu posoudit podle zákona č. 100/2001 Sb., což dle zařazení záměru dle přílohy č. 1 tohoto zákona znamená buď provedení zjišťovacího řízení (zpravidla záměry kategorie II), nebo nového procesu EIA (zpravidla záměry kategorie I). Prakticky všechny záměry posouzené podle zákona č. 244/1992 Sb. kromě dopravních staveb jsou již dnes postavené nebo povolené, a nemožnost vydání souhlasných ověřovacích závazných stanovisek by se tak dotkla především dopravních staveb. Návrh obsahuje zakotvení speciálního ustanovení, na jehož základě bude vydáno speciální závazné stanovisko k vybraným dopravním projektům posouzeným podle zákona č. 244/1992 Sb., které naplní stanovená kritéria, tak, aby bylo možno pokračovat v jejich realizaci.“ 44. Ústavní soudÚstavní soud v další fázi přezkumu posuzoval ústavnost omezení uvedeného práva dotčené veřejnosti participovat na procesu posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů ve prospěch veřejného zájmu na urychlení jejich výstavby. Uvedené právo je součástí ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny jakožto jednoho z hospodářských, sociálních a kulturních práv. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny platí, že „[p]ráv uvedených v čl. 26, 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí“. Ústavní soud ve své judikatuře dovodil, že „[z]ákony, které se dotýkají hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v čl. 41 odst. 1 Listiny, jsou při zkoumání případného rozporu s ústavou poměřovány mírnějším testem racionality [...] V některých případech je však nutné i takový zákon, stanovící meze hospodářských práv, poměřovat přísnějším testem proporcionality“ [viz např. nález ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 37/16 (119/2019 Sb.; všechna rozhodnutí Ústavní soudu jsou dostupná též na http://nalus.usoud.cz)]. 45. Test racionality (rozumnosti) a jeho jednotlivé kroky byly Ústavním soudemÚstavním soudem opakovaně formulovány s přihlédnutím k použitým hlediskům poněkud odchylně [viz např. nález ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 16/14 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.), bod 85; nález ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48], avšak jejich podstata je shodná. 46. Test rozumnosti sestává z těchto čtyř kroků: 1. vymezení esenciálního obsahu hospodářského, sociálního či kulturního práva (jeho jádra); 2. zhodnocení, zda se požadovaný nárok dotýká jádra tohoto práva (jeho esenciálního obsahu); 3. posouzení, zda zájmy, které stojí proti požadovanému nároku, jsou legitimní (z ústavněprávního pohledu akceptovatelné); 4. zvážení otázky, zda právní úprava týkající se nároku je s ohledem na protichůdné legitimní zájmy rozumná (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Zároveň platí, že „[t]eprve při případném zjištění v kroku 2, totiž že zákon svým obsahem zasahuje do samotného esenciálního obsahu základního práva, by měl přijít na řadu test proporcionality, který by mimo jiné zhodnotil, zda zásah do esenciálního obsahu práva je odůvodněn naprostou výjimečností aktuální situace, která by takový zásah ospravedlňovala“ [viz nález ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)]. 47. Ústavní soudÚstavní soud musel zvážit, zda postačuje provedení testu racionality či zda je třeba podrobit napadený § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí testu proporcionality. Při odpovědi na tuto otázku vychází Ústavní soudÚstavní soud z toho, že neguje-li zákonná úprava jádro ústavně garantovaného sociálního práva, popírá jeho samotnou existenci, podstatu a smysl, pak i zákony stanovící meze sociálních práv je třeba hodnotit testem proporcionality. Stejně je třeba odpovědět i tehdy, znamená-li zásah do sociálního práva současně i zásah do základního lidského práva, které je s ním logicky a funkčně spojeno, nebo „ukrývá-li“ se za zákonnou regulací do sociálního práva zásah do základního lidského práva jinak s dotčeným sociálním právem zjevně nesouvisejícím. 48. Životní prostředí je možné charakterizovat podle § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, jako „[...] vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“. Za součást životního prostředí „[...] lze považovat vše, co člověka obklopuje a od čeho se odvíjí kvalita jeho života“ [viz nález ze dne 22. 4. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 35/06 (N 72/49 SbNU 67; 286/2008 Sb.)]. Jádrem práva na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny je zejména možnost každého domáhat se zákonem stanoveným způsobem ochrany přirozených environmentálních podmínek své existence a udržitelného rozvoje, s čímž koresponduje pozitivní závazek státu střežit zděděné přírodní bohatství, dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit přírodní bohatství (preambule a čl. 7 Ústavy). Pozitivní závazek státu tedy mj. spočívá v ochraně proti zásahu do životního prostředí v takové míře, která by znemožňovala realizaci základních životních potřeb člověka. 49. Napadené ustanovení vylučuje aplikaci § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tj. faktickou procesní stránku posuzování vlivů záměru na životní prostředí, v rámci které by případně mohla participovat dotčená veřejnost. Závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí je však pouze podkladovým úkonem pro navazující řízení a postupy, kterých se dotčená veřejnost může podle § 9c ve spojení s § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí účastnit (zejména jde o stavební řízení), stejně jako je možné jeho obsah podrobit soudnímu přezkumu (k tomu viz níže). Lze proto konstatovat, že napadené ustanovení vylučuje dílčí participaci dotčené veřejnosti ve speciálním postupu posuzování vlivů prioritního dopravního záměru na životní prostředí pouze u úzkého okruhu dopravních záměrů, neomezuje však její právo domáhat se ochrany ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí jako ústavní hodnoty a veřejného statku, stejně tak neomezuje její právo na účast v navazujících správních řízeních a postupech a soudních řízeních, ve kterých se otázka ochrany příznivého životního prostředí rovněž přezkoumává. Lze uzavřít, že právo na příznivé životní prostředí je v tomto případě omezeno pouze okrajově, aniž by se uvedené omezení dotýkalo jeho samotného jádra; proto Ústavní soudÚstavní soud pokračoval v testu racionality následujícím třetím krokem a hodnotil, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv. 50. Primárním důvodem přijetí napadeného ustanovení je snaha o efektivní a dynamické pokračování povolovacího procesu u prioritních dopravních záměrů, které jsou již v pokročilé fázi připravenosti (zejména mají již vydané územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí a souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb.) a které jsou součástí transevropské dopravní sítě, tedy se jedná o záměry, jejichž realizací Česká republika mj. plní mezinárodní závazky plynoucí z členství v Evropské unii v souladu s čl. 10a Ústavy. Posuzování vlivů na životní prostředí je důležitou součástí environmentálního práva a je jedním z nejvýznamnějších prevenčních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Zásada prevence spočívá zejména v tom, že dopady lidské činnosti na životní prostředí je nutné vyhodnocovat, pokud možno, ještě před jejich samotnou realizací - jedině tak je možné nepříznivé vlivy eliminovat nebojím předcházet. 51. Ústavní soudÚstavní soud však nemohl přehlédnout, že pokud by nebyla přijata napadená právní úprava, bylo by u prioritních dopravních záměrů nutné opakovat celý proces posuzování vlivů na životní prostředí, neboť jejich dříve vydaná závazná stanoviska o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. nesplňují požadavky stávající právní úpravy, a tak by se na ně vztahovala povinnost nového posouzení vlivů na životní prostředí stanovená v čl. II bodě 1 zákona č. 39/2015 Sb. Dotčená veřejnost se však mohla účastnit předchozího řízení o posuzování vlivů na životní prostředí podle „staré“ právní úpravy (srov. § 7 a 8 zákona č. 244/1992 Sb.), neboť je to ve smyslu § 23a odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí souhlasné stanovisko o hodnocení vlivů vydané podle zákona č. 244/1992 Sb., které je jedním ze základních předpokladů „zrychleného“ postupu v případě prioritních dopravních záměrů. Skutečnost, že se veřejnost mohla účastnit řízení o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle předchozí právní úpravy, také znamená, že řízením podle napadené právní úpravy nemůže být dotčeno ani právo občanů podílet se na správě věcí veřejných podle čl. 21 odst. 1 Listiny. I v případě nepoužití § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí tedy nebyla možnost účasti dotčené veřejnosti vyloučena, neboť jednou ze základních podmínek aplikace napadeného ustanovení je již existující souhlasné stanovisko (byť vydané podle předchozí právní úpravy). Právě uvedené současně determinuje ojedinělost a časovou omezenost napadené právní úpravy. Jde o výjimečné řešení, které v důsledku závazku České republiky ohledně transevropské dopravní sítě vyžaduje efektivní průběh dokončení předmětných staveb v již pokročilém stadiu připravenosti. Současně je tato úprava kritérií podle § 23a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí omezena na záměry, pro které bylo vydáno územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nejpozději 31. 3. 2015 [písm. b) napadeného ustanovení] a souhlasné stanovisko podle zákona č. 244/1992 Sb. [písm. c)], tudíž jde i přes jejich stanovení nařízením vlády o úpravu časově i věcně omezenou, a tedy dočasnou, která má i vzhledem k naplňování dlouhodobých strategických cílů Evropské unie [viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013] nezanedbatelný hospodářský význam. 52. Speciální postup podle napadeného § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů je de facto řešením, v jehož důsledku jsou vlivy prioritních dopravních záměrů na životní prostředí znovu zkoumány, avšak s přihlédnutím k tomu, že předmětem zkoumání jsou dopravní stavby, pro které již bylo vydáno rozhodnutí o jejich umístění, a rovněž byly podrobeny hodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Nebylo by tudíž efektivní znovu podstupovat celý proces posuzování vlivů na životní prostředí včetně řešení vhodnosti zvolené varianty z pohledu ochrany životního prostředí; soulad se současnou právní úpravou je navíc zajištěn prostřednictvím odstavce 4 napadeného ustanovení, podle kterého „[p]ři vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí příslušný úřad vezme v úvahu účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví“. Ve speciálním postupu jsou sice vyloučeny procesní fáze standardního posuzování vlivů na životní prostředí podle § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí; Ministerstvo životního prostředí však stále posuzuje vlivy prioritních dopravních záměrů na životní prostředí na základě oznámení, které musí obsahovat popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví, nástin studovaných variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Závazné stanovisko vydané podle napadeného ustanovení je podkladem pro navazující řízení (zejména pro stavební řízení) a musí obsahovat opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí; závazné stanovisko a poklady k jeho vydání musí být následně zveřejněny na internetu. Dotčená veřejnost může své výhrady vůči posuzovanému záměru uplatnit již v územním řízení, v rámci kterého se především zkoumají celkové vlivy (nejen vlivy na životní prostředí) stavby na okolí; nyní je podle § 9c zákona o posuzování vlivů na životní prostředí může uplatnit v navazujícím řízení (zejména stavebním řízení), jehož závazným podkladem je stanovisko vydané podle napadeného ustanovení. Dotčené veřejnosti rovněž není upřena možnost bránit se opravnými prostředky ve správním řízení nebo se domáhat přezkumu v řízení před obecnými soudy. 53. Nelze přehlédnout, že zájem na urychlení povolovacího procesu prioritních dopravních záměrů a na jejich následné realizaci má odraz i v legitimním očekávání společnosti na přijetí takových opatření, která vedou ke snížení negativních důsledků zejména tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel a ke zlepšení stavu životního prostředí. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení sleduje legitimní cíl - efektivně pokračovat v procesu realizace prioritních dopravních záměrů, které jsou strategickými součástmi transevropské dopravní sítě v rámci plnění závazků České republiky plynoucích z členství v Evropské unii (čl. 10a Ústavy), mají vydané rozhodnutí o jejich umístění a již byly podrobeny posuzování jejich vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. Ve vztahu k předmětné stavbě obchvatu Frýdku-Místku je rovněž nutné zdůraznit zájem na snížení tranzitní zátěže města právě jeho výstavbou a s tím spojených negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že napadené ustanovení nesnižuje svévolně ani zásadně celkový standard základních práv; předmětná právní úprava splňuje třetí krok testu racionality. 54. Posledním čtvrtým krokem testu racionality je zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální). Ústavní soudÚstavní soud zkoumal, zvolil-li zákonodárce řešení, které je rozumné vůči omezenému právu dotčené veřejnosti na participaci na procesu posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů. Zvolené řešení však nemusí být nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. 55. Navrhovatel vzhledem ke konstrukci své argumentace nevznesl žádný argument zpochybňující rozumnost napadené úpravy. Ústavní soudÚstavní soud musí být s respektem k dělbě moci a při posuzování kroku rozumnosti v rámci testu racionality zdrženlivý ve vztahu k legislativním volbám, které učinil o možných jiných řešeních informovanější zákonodárce. Nemůže, obzvláště při chybějící argumentaci navrhovatele, domýšlet alternativy zákonodárcem zvoleného řešení a hodnotit, zda by dosáhly sledovaných legitimních cílů na obdobné úrovni. 56. Napadené ustanovení § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je „zvláštním vnitrostátním předpisem“ upravujícím specifickou situaci záměrů po vydání stanoviska EIA podle zákona č. 244/1992 Sb., s nímž - jako s výsledkem zákonodárného procesu (a contrario aktů moci výkonné) - čl. 1 odst. 4 směrnice EIA, reflektující Úmluvu Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, vyhlášenou pod č. 124/2004 Sb. m. s. („Aarhuská úmluva“), spojuje výluku z posuzování vlivů na životní prostředí, které tato směrnice ukládá členským státům Evropské unie. 57. Z vyjádření vlády i z důvodové zprávy vyplývá, že přijetí napadené právní úpravy předcházela odborná i politická dohoda zástupců Ministerstva životního prostředí a vlády s Evropskou komisí ohledně mechanismu dalšího postupu, u vybraných dopravních staveb byly zvažovány mechanismy, jak efektivně, při současném zachování stávajících standardů ochrany životního prostředí, pokračovat v jejich realizaci. Tato snaha byla odůvodněna tím, že posuzované stavby již měly vydané rozhodnutí o jejich umístění, byly podrobeny hodnocení vlivů na životní prostředí podle „staré“ právní úpravy, a rovněž jejich investiční příprava byla pokročilá. Pravidla uvedená v § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jsou kompromisním řešením, které za podmínek uvedených v odstavci 1 umožnilo speciální, zjednodušený postup pro relativně úzký a taxativně vymezený okruh prioritních dopravních záměrů, v němž jsou posuzovány jejich vlivy na životní prostředí, aniž by bylo vyžadováno provedení klasického (někdy zdlouhavého) procesu posuzování vlivů na životní prostředí, jehož se dotčená veřejnost může zúčastnit. Důvodem byl především fakt, že jde o stavby dopravní infrastruktury důležité z unijního hlediska, které je nutné dokončit. 58. Je nutné zdůraznit, že závazné stanovisko o posuzování vlivů záměru na životní prostředí vydané podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, bez ohledu na skutečnost, zda bylo vydáno v „klasickém“ procesu posuzování vlivů nebo ve zjednodušeném postupu podle napadeného ustanovení, je pouze podkladem pro navazující řízení, kterého se dotčená veřejnost může účastnit, vyjadřovat se, proti meritornímu správnímu úkonu může podat opravný prostředek a dále se bránit ve správním soudnictví. Legislativa, judikatura obecných soudů a Ústavního souduÚstavního soudu dnes již přiznává dotčené veřejnosti aktivní věcnou legitimaci pro podání správní žaloby. V rámci přezkumu navazujících správních úkonů v rámci řízení o opravném prostředku i v řízení před obecnými soudy má dotčená veřejnost možnost napadnout obsah závazných podkladů konečných správních úkonů; tzv. environmentální spolky a další dotčené osoby mohou opravným prostředkem a správní žalobou brojit i proti obsahu závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí. Plnohodnotný správní přezkum i soudní ochrana dotčené veřejnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí před negativními vlivy dopravních staveb jsou tak zajištěny. 59. Je-li napadeným ustanovením vyloučen klasický procesní postup předcházející vydání závazného stanoviska k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí (zejména možnost dotčené veřejnosti vyjádřit se k oznámenému záměru, dokumentaci a posudku podle § 6, 8 a 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí), má dotčená veřejnost stále možnost realizovat svá práva v navazujícím řízení (zejména ve stavebním řízení) či v řízení soudním a vznášet námitky i proti samotnému stanovisku k posouzení vlivů prioritního dopravního záměru na životní prostředí. Rovněž je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že vlivy prioritních dopravních záměrů na životní prostředí již byly v minulosti předmětem posouzení podle zákona č. 244/1992 Sb.; proto je nutné speciální postup podle § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí chápat spíše jako dočasné a ojedinělé řešení zamezující neefektivnímu opakování celého procesu posuzování vlivů na životní prostředí namísto prostého vydání stanoviska (bez účasti dotčené veřejnosti), které je závazné pro výrokovou část navazujících správních úkonů. Dotčená veřejnost může své výhrady a negativní stanoviska vůči závaznému stanovisku vznést v navazujícím (stavebním) řízení a v řízení před obecným soudem. Stále však platí, že prioritní dopravní záměr je i v režimu § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí posuzován z hlediska jeho vlivů na životní prostředí, jen se tak děje bez procesní fáze, které by se dotčená veřejnost aktivně účastnila. 60. Ústavní soudÚstavní soud s odkazem na všechny zde uvedené skutečnosti shrnuje, že právní úprava, kterou navrhovatel napadá, splňuje kritérium rozumnosti v rámci posledního kroku testu racionality, neboť byla zvolena regulace schopná dosáhnout stanovených cílů s rozumnou mírou omezení práva dotčené veřejnosti na účast v procesu posuzování vlivů prioritních dopravních záměrů na životní prostředí. Omezení práva dotčené veřejnosti na soudní ochranu 61. Poslední navrhovatelova námitka míří proti omezení soudní ochrany dotčené veřejnosti z důvodu faktického vyloučení soudního přezkumu samotného postupu správního orgánu - Ministerstva životního prostředí - při vydávání závazného stanoviska k posouzení vlivů prioritního dopravního záměru na životní prostředí postupem podle § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť podle odstavce 5 se nepoužijí ustanovení § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (vyloučení právní úpravy oznámení záměru, zjišťovacího řízení, zpracování dokumentace a posudku včetně možnosti zástupců z řad dotčené veřejnosti - zejména tzv. environmentálních spolků - se vyjádřit). 62. Ústavní soudÚstavní soud tuto námitku nepovažuje za důvodnou, a proto ani neposuzoval přiměřenost tvrzeného zásahu do uvedeného ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny. Dotčená veřejnost má stále zachovánu možnost obrátit se na správní soudy podle § 65 s. ř. s. s návrhem na přezkum správních úkonů navazujících na závazné stanovisko k posouzení vlivů prioritních dopravních záměrů na životní prostředí. Předmětem soudního přezkumu může být i zákonnost samotného stanoviska, které bylo závazným podkladem navazujícího správního úkonu (viz § 75 odst. 2 s. ř. s.). V tomto ohledu rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 15. 10. 2015 ve věci C-137/14 Komise proti Spolkové republice Německo, že soudní přezkum není vyloučen nejen v případech, ve kterých nebylo provedeno povinné posouzení či předběžné přezkoumání vlivů na životní prostředí, nýbrž musí být přezkum zákonnosti posouzení vlivu na životní prostředí podle vnitrostátního práva umožněn i v případech, kdy k takovému posouzení došlo; opačný postup by byl v rozporu s cíli, které směrnice EIA sleduje (obdobně v rozsudku Soudního dvora ze dne 12. 5. 2011 ve věci C-115/09 Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland, Landesverband Nordrhein-Westfalen eV proti Bezirksregierung Arnsberg). Jestliže tedy napadené ustanovení vylučuje postup podle § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, není s odkazem na uvedenou judikaturu a ustanovení § 65 ve spojení s § 75 odst. 2 s. ř. s. důvod se domnívat, že je soudní přezkum navazujících správních úkonů i podkladového stanoviska dotčené veřejnosti odepřen. Význam napadané právní úpravy nelze spatřovat primárně v absenci soudní ochrany dotčené veřejnosti, neboť § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostřední nevylučuje veřejnost z participace na posuzování těchto vlivů jako takových, nýbrž, jak bylo výše uvedeno, je třeba ji chápat spíše jako výjimečné opatření sloužící mj. k zefektivnění či alespoň nezpomalení tohoto procesu. Napadené ustanovení upravuje zvláštní postup Ministerstva životního prostředí při vydávání závazného stanoviska k vlivům prioritních dopravních záměrů na životní prostředí; jeho zákonnost může být rovněž přezkoumána obecnými soudy. Jinak řečeno, vyloučení procesního postupu podle § 6 až 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí neznamená protiústavní absenci soudního přezkumu správního rozhodnutí. Dotčená veřejnost může uplatňovat své zájmy v navazujících správních řízeních či v řízení před soudem. VI. Závěr 63. Ustanovení § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí splňuje požadavek obecnosti právní úpravy, neboť neporušuje princip dělby moci a nezasahuje do moci výkonné a soudní. Zákonodárce vymezil tři obecné podmínky a vymezení obsahu čtvrté podmínky - uvedení prioritního dopravního záměru v nařízení vlády - ponechal v gesci vrcholného orgánu moci výkonné. Je proto na orgánech exekutivy, aby nezávisle posoudily splnění čtyř podmínek zákonné úpravy u konkrétního dopravního záměru. Napadeným ustanovením nebylo pro futuro orgánům moci výkonné určeno, že konkrétní stavba je prioritním dopravním záměrem; proto nelze hovořit o tom, že by napadená právní úprava vykazovala spíše prvky správního rozhodnutí, a fakticky tak nahradila rozhodovací činnost správních orgánů, nýbrž má charakter obecného právního předpisu. 64. Cílem ojedinělé, výjimečné a územně a časově podmíněné napadené právní úpravy je zejména urychlení či spíše nezpomalení procesu realizace prioritních dopravních záměrů, které byly v době jejího přijetí ve fázi pokročilé připravenosti. Speciálním postupem podle napadeného ustanovení není nutné u prioritních dopravních záměrů znovu opakovat celý klasický proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, nýbrž je možné bez předcházejících procesních fází a bez aktivní účasti dotčené veřejnosti „pouze“ vydat závazné stanovisko k vlivům prioritních dopravních záměrů na životní prostředí, které je podkladem pro navazující správní řízení a postupy (zejména pro stavební řízení), jichž má dotčená veřejnost možnost se dále účastnit a v jejich rámci uplatňovat svá práva, mj. brojit i proti obsahu samotného závazného stanoviska k vlivům záměrů na životní prostředí. 65. Je rovněž zachována možnost dotčené veřejnosti bránit se proti navazujícím správním úkonům správní žalobou, při jejímž posouzení je možné přezkoumat i zákonnost podkladového závazného stanoviska k vlivům prioritních dopravních záměrů na životní prostředí. Ústavní soudÚstavní soud podrobil napadenou právní úpravu testu racionality a dospěl k závěru, že § 23a zákona posuzování vlivů na životní prostředí představuje rozumnou míru omezení práva veřejnosti participovat v procesu posuzování vlivů na životní prostředí u prioritních dopravních záměrů. Dotčená veřejnost má stále široký prostor participovat v navazujících a souvisejících postupech a řízeních týkajících se vlivů prioritních dopravních záměrů na životního prostředí. 66. Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že napadená právní úprava § 23a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je v souladu s ústavním pořádkem, a proto návrh na jeho zrušení podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Ludvík David.
Nález Ústavního soudu č. 224/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 224/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 9. července 2019 sp. zn. Pl. ÚS 34/17 ve věci návrhu na zrušení § 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb. Vyhlášeno 5. 9. 2019, částka 96/2019 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelky * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Ústní jednání * V. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * VI. - Posouzení ústavní konformity legislativního procesu * VII. - Dikce a kontext napadeného ustanovení * VIII. - Věcné posouzení návrhu * IX. - Závěr 224 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 34/17 dne 9. července 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha, na zrušení § 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb., za účasti vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 6. listopadu 2017 doručen návrh skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatelka“) na zrušení § 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb., (dále též jen „napadené ustanovení“). 2. Návrh byl podán podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pro rozpor s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 13 odst. 3 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (dále jen „Mezinárodní pakt“). Návrh byl dne 5. dubna 2018 doplněn žádostí o přednostní projednání věci podle § 39 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., s odůvodněním, aby došlo k vydání rozhodnutí co nejdříve a bylo možné povolit vznik nových škol před zahájením školního roku 2018/2019. II. Argumentace navrhovatelky 3. Navrhovatelka především namítá, že současný právní stav umožňuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) a krajům zabránit vzniku nových škol pouze na základě dlouhodobých záměrů. Podle napadeného ustanovení školského zákona posuzuje ministerstvo soulad žádosti o zápis školy do školského rejstříku s dvěma dokumenty, které mají pouze politicko-úřední povahu. Jde o dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky (dále též jen „celostátní dlouhodobý záměr“) a rovněž dlouhodobý záměr kraje (dále též jen „krajský dlouhodobý záměr“). 4. Vzhledem k tomu, že ve školském zákoně, ve znění pozdějších předpisů, ani ve vyhlášce č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška č. 15/2005 Sb.“) nejsou stanoveny podmínky, které by měly být při zpracování dlouhodobých záměrů ministerstva a krajů (dále též „dlouhodobé záměry“) zohledňovány, mají příslušné orgány podle navrhovatelky nelimitovaný prostor pro ovlivňování vzdělávací soustavy prostřednictvím dlouhodobých záměrů. V důsledku aplikace § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., mají dlouhodobé záměry přímý vliv na to, jestli bude konkrétní škola zapsána do školského rejstříku a umožněna její existence. Pokud bude dlouhodobý záměr ve vztahu k zakládání nových škol restriktivní, může jejich vzniku účinně zabránit. Podle navrhovatelky může být tato skutečnost fatální právě ve vztahu k soukromým či církevním školám, které představují alternativu k síti veřejných škol, zajišťují větší pluralitu v systému vzdělávání a zdravou míru nabídky vzdělávání a konkurence mezi školami, jež může být vzdělávací soustavě prospěšná. 5. Krajské dlouhodobé záměry obvykle přepokládají vznik nových škol pouze z kapacitních důvodů; ministerstvo odmítá povolovat nové (soukromé) školy s prostým argumentem, že stávajících (byť třeba i méně kvalitních) škol je dostatek. Možnost zřizovat soukromé školy je tak podle navrhovatelky de facto omezována pouze na případy, kdy je kapacita ve veřejných školách nedostatečná. Jiná kritéria, jako např. kvalita vzdělání, koncepce školy, její výchovně-vzdělávací zaměření či poskytnutí alternativy, zohledňována nejsou. Navrhovatelka to ilustruje na vybraných příkladech krajských dlouhodobých záměrů. Uvedený stav je podle navrhovatelky v některých případech již zcela diskriminační - jako např. v případě dlouhodobého záměru Jihočeského kraje, ve kterém je stanoveno, že s ohledem na demografickou situaci a stávající kapacity nebude podporován vznik nových soukromých a církevních škol. 6. Navrhovatelka dále argumentuje tím, že napadená úprava je v rozporu s výhradou zákona vyplývající z čl. 33 odst. 3 a čl. 4 odst. 2 Listiny. Podle navrhovatelky z dikce první věty čl. 33 odst. 3 Listiny vyplývá, že stanovení podmínek, které vymezují obsah práva na provozování soukromých škol, je vyhrazeno zákonu. Vzhledem k tomu, že jednou z podmínek pro vznik nové školy je, aby její žádost o zápis do rejstříku škol a školských zařízení byla v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje; přičemž kritéria, která mají být brána v úvahu při vypracování dlouhodobého záměru, nejsou ve školském ani jiném zákoně upravena, lze konstatovat, že v daném případě není splněn požadavek výhrady zákona. Podmínky pro zakládání nových škol totiž podle navrhovatelky volně stanoví vláda, resp. kraje v dlouhodobých záměrech, přičemž nejsou zákonem nijak konkrétně omezeny a samy o sobě nepřipouštějí ani žádnou soudní ochranu a přezkum. Podmínky vzniku soukromých škol nejsou tedy reálně stanoveny zákonem, ale kvaziprávními dokumenty politické, resp. úřední povahy. 7. Navrhovatelka odkazuje na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu týkající se interpretace výhrady zákona ve vztahu ke stanovení podmínek realizace základních práv [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ze dne 25. 3. 2014 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/11 ze dne 20. 6. 2013 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. 7. 2013 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. 5. 2017 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.)], která má podpořit závěr, že napadené ustanovení stanoví meze, v jakých se lze domáhat základního práva na provozování soukromých škol mimo rámec zákona. V této souvislosti namítá, že texty čl. 31 (právo na bezplatnou péči) a čl. 33 odst. 3 Listiny jsou obdobné, a není proto důvod, proč by standard přezkumu naplnění podmínky výhrady zákona, který Ústavní soudÚstavní soud používá u čl. 31 Listiny, neměl být použit u čl. 33 odst. 3 Listiny. 8. Podle navrhovatelky je postup ministerstva v rozporu s principy právního státu a dělby moci vyjádřené v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Protiústavnost navrhovatelka nespatřuje v samotné existenci dlouhodobých záměrů jako koncepčních dokumentů, ale v jejich normativní povaze, která vzniká ve spojení s napadeným ustanovením. Pokud je žádost o zápis nové školy podle názoru ministerstva v rozporu s dlouhodobým záměrem (konkrétně s částí: „Zřizování nových základních škol pouze v místech, ve kterých bude trvalá potřeba vybavenosti základní školou.“), škola není do rejstříku zapsána. To má za následek, že obsah dlouhodobého záměru získává právně normativní povahu. Závěry správních soudů, že dlouhodobé záměry nemají charakter právního předpisu, ale jedná se pouze o strategické dokumenty nelegislativního charakteru, nemohou podle navrhovatelky obstát. Postup ministerstva je tak v rozporu s principem dělby moci, neboť aprobuje zásah moci výkonné do moci zákonodárné. 9. Navrhovatelka dále namítá, že napadená úprava zasahuje do jádra práva zakládat soukromé školy podle čl. 33 odst. 3 Listiny, které podle navrhovatelky výslovně zakotvuje „možnost zakládat soukromé školy (čl. 33 odst. 3) jako základní právo“. Tuto interpretaci podporuje odkazem na komentář k Listině, podle kterého „právo zřizovat nestátní školy je nezbytným důsledkem otevřeného charakteru vzdělávání v demokratické pluralitní společnosti. To musí zahrnovat i ,právo na alternativu‘“ (Bobek, M. In: Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, str. 684). Regulace vzniku soukromých škol založená pouze na kritériu kapacity je podle názoru navrhovatelky sama o sobě neústavní, neboť nezohledňuje účel, pro který jsou soukromé školy ústavně chráněny, tj. zejména ochrana práva rodičů rozhodovat o způsobu výchovy a vzdělávání svých dětí. 10. Napadená úprava podle navrhovatelky zasahuje také do práva dětí na vzdělání podle čl. 33 odst. 1 Listiny a práva rodičů rozhodovat o způsobu výchovy a vzdělávání svých dětí podle čl. 32 odst. 4 Listiny, čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě a čl. 13 Mezinárodního paktu. Navrhovatelka zdůrazňuje, že zajištění místa ve škole není jediným rozměrem práva na vzdělání, ale jeho součástí je také právo na volbu způsobu vzdělání, a to ve vazbě na to, co rodiče považují za kvalitní a vhodné vzdělání pro své děti. Právo na vzdělání sice patří mezi sociální práva, kterých se lze podle čl. 41 odst. 1 Listiny dovolávat pouze v mezích zákona, neexistuje však legitimní důvod, který by opravňoval stát, aby zamezoval realizovat právo na kvalitní vzdělání v soukromých školách, pokud sám není schopen nebo ochoten kvalitní a pluralitní nabídku vzdělání zajistit. 11. Navrhovatelka dále poukazuje na rozdílnou kvalitu mezi jednotlivými základními školami v České republice, což ilustruje na výsledcích mezinárodního šetření v oblasti vzdělávání. Tyto výsledky podle navrhovatelky potvrzují, že na mnohých českých školách stále přetrvávají zastaralé výukové metody a klade se nedostatečný důraz na rozvoj dovedností, které se všeobecně pokládají za nezbytné pro úspěšný život v tomto století. Navrhovatelka také poukazuje na rozdílný zájem rodičů o jednotlivé základní školy v závislosti na jejich kvalitě. Podle navrhovatelky většina soukromých základních škol vzniká právě z iniciativy rodičů či prarodičů ve snaze najít pro své děti či vnuky jiné, podle názorů rodičů kvalitnější vzdělávání, než nabízejí dostupné veřejné školy v daném místě. Pokud rodičům z jakýchkoli důvodů nevyhovuje kvalita v žádné dopravně dostupné veřejné škole s volnou kapacitou a chtějí, aby jejich dítě mohlo chodit do školy, kde se mu dostane vzdělání více odpovídající jeho potřebám, pak tuto jejich snahu je třeba považovat za realizaci práva dítěte na vzdělání ve smyslu čl. 33 odst. 1 Listiny. 12. Současná právní úprava je dále podle navrhovatelky také v rozporu se zásadou nevázat stát na konkrétní ideologii ve smyslu čl. 2 odst. 1 Listiny. Rozpor spatřuje v tom, že realizace základního práva na vzdělání je vázána na obsah dlouhodobých vzdělávacích záměrů krajů a na činnost ústředního orgánu státní správy. Navrhovatelka poukazuje na skutečnost, že činnost ministerstva jako celku je významně ovlivněna aktuálním rozložením politických sil a obdobně je tomu i na úrovni krajů, v důsledku čehož jsou do rozhodovacích a schvalovacích procesů promítána politická kritéria. Soukromé školy jsou vnímány jako konkurenční ke státním, resp. veřejným, jejichž zájmy ministerstvo chrání přednostně, a proto vznikají důvodné pochybnosti, zda jeho rozhodování nemůže být diskriminační. 13. Závěrem navrhovatelka upozorňuje, že si je vědoma, že jistá regulace počtu škol je legitimní jak z hlediska jejich financování, tak z hlediska zajištění rovnosti v přístupu ke vzdělání. Smyslem návrhu je stanovení rozumných pravidel pro zakládání nových soukromých škol, které nabídnou reálně dostupné alternativy veřejnému školství, budou předvídatelná a budou vycházet z kvality vzdělávacího programu a nejen z lineárně vypočítaných kapacit a budou respektovat ústavně garantovanou pluralitu ve školství. 14. Z uvedených důvodů navrhla zrušení výše uvedeného ustanovení školského zákona. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 15. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal návrh komorám Parlamentu České republiky jako účastníkům řízení a dále vládě a Veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. 16. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření shrnula průběh legislativního procesu, v jehož rámci byl školský zákon projednán a schválen. Konstatovala, že zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem. Sdělila, že je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadeného ustanovení a rozhodl o návrhu na jeho zrušení. 17. Senát ve svém vyjádření stručně popsal danou právní úpravu a uvedl, že napadené ustanovení bylo za 13 let od účinnosti školského zákona novelizováno pouze jednou, a to zákonem č. 472/2011 Sb., na jehož základě bylo s účinností od 1. 1. 2012 kumulativní spojení (orgán žádost zamítne, není-li v souladu se záměrem státu a současně příslušného kraje) nahrazeno alternativou vyjádřenou slovem „nebo“. Senát ve vyjádření dále shrnul průběh legislativního procesu a konstatoval, že napadené ustanovení nevyvolalo v Senátu žádnou významnější diskusi, tím spíše pochybnost o jeho ústavnosti ani při schvalování původního návrhu školského zákona v roce 2004, ani při projednávání jeho novely v roce 2011. Z rozpravy je možné spíše dovodit vnímání školství jako veřejné služby dlouhodobého charakteru, za jejíž dostupnost a kvalitu nese odpovědnost především stát a která by neměla podléhat ani aktuálním politickým vlivům, ani striktně tržním předpisům. Při projednávání návrhu školského zákona na 17. schůzi Senátu dne 5. 8. 2004 podal pozměňovací návrh pouze senátor Mejstřík, který spočíval v doplnění slov „zřizuje-li školu stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí“ na konec písmene a) v § 148 odst. 3. Jeho pozměňovací návrh nebyl přijat (získal podporu pouze 14 z 56 přítomných senátorů). Po proběhlé rozpravě přijal Senát usnesení č. 517, kterým vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s 24 pozměňovacími návrhy, z nichž žádný se netýkal problematiky zápisu škol do rejstříku. Podle Senátu je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadeného ustanovení školského zákona posoudil a ve věci rozhodl. 18. Vláda sdělila, že vstupuje do tohoto řízení a navrhla zamítnutí návrhu. Zmocnila ministra spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministerstvem vypracoval vyjádření vlády k návrhu a současně jej pověřila zastupováním v tomto řízení. 19. K tvrzenému zásahu navrhovatelky do práva zřizovat soukromé školy vláda uvedla, že všechny školy - veřejné, soukromé, příp. církevní - bez rozdílu uskutečňují vzdělávání podle stejných rámcových vzdělávacích programů podle § 3 a 4 školského zákona, ve znění zákona č. 189/2008 Sb. Veřejné školy jsou financovány ze státního rozpočtu podle § 160 a násl. školského zákona, ve znění pozdějších předpisů, normativním způsobem. Soukromé školy jsou spolufinancovány ze státního rozpočtu procentním podílem z ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a formě vzdělání na veřejných školách nebo školských zařízeních. Výše procentního podílu je v případě středních nebo základních škol ve výši 60 %, resp. 80 %. Od druhého roku fungování školy je procentní podíl za podmínek stanovených zákonem i 100 %. Soukromé školy mají nadto na rozdíl od veřejných škol možnost vybírat školné. 20. Vláda zdůraznila, že stát je odpovědný za regulaci kvality vzdělávání a vykonává svoji působnost vůči vzdělávací soustavě jako celku, proto jsou vzdělávání a školské služby poskytované podle školského zákona, ve znění pozdějších předpisů, veřejnou službou bez ohledu na zřizovatele, jak ostatně vyplývá z § 2 odst. 3 školského zákona. Vzdělávání a poskytování školských služeb podle školského zákona, ve znění pozdějších předpisů, tedy nelze primárně považovat za podnikání, ačkoli školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb., v § 8 odst. 6 výslovně připouští, aby školu zřídila i právnická osoba, jejíž převažující předmět činnosti představuje podnikání. 21. Pravidla pro zápis škol do rejstříku škol a školských zařízení jsou shodná pro všechny školy bez ohledu na zřizovatele. Pokud je zamítnut zápis soukromé školy do rejstříku z důvodu, že její žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo kraje, jde o důsledek, který by za týchž podmínek dopadl i na školu veřejnou. Vláda dále zdůraznila, že požadavek rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny je výslovně stanoven v § 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 15/2005 Sb. Opatření uvedené v dlouhodobém záměru Jihočeského kraje, podle něhož se s ohledem na demografickou situaci a kapacitní možnosti stávajících škol nedoporučuje otevírání dalších soukromých a církevních škol, vláda považuje za exces, který se příčí povaze a smyslu dlouhodobého záměru jako takového a řízení školské soustavy jako celku. 22. Vláda dále ve svém vyjádření odkázala také na statistické údaje o počtu zapsaných a zamítnutých žádostí veřejných a neveřejných základních a středních škol, z nichž vyplývá, že počet žádostí soukromých zřizovatelů výrazně převyšuje počet žádostí veřejných zřizovatelů u základních škol. Ke dni vypracování vyjádření je zapsáno 207 soukromých základních škol. Vláda především poukazuje na to, že ve školním roce 2016/2017 bylo zapsáno 19 nových soukromých základních škol, což představovalo více než 10% meziroční nárůst počtu soukromých základních škol. Ve školním roce 2015/2016, kdy bylo zapsáno 44 nových soukromých základních škol, tak jejich počet narostl o 30 %. Při 30% meziročním nárůstu počtu soukromých základních škol by za 12 let jejich počet převýšil počet veřejných základních škol. Zároveň vláda uvádí, že vzhledem k tomu, že počet žádostí o zápis veřejných škol je velmi nízký, nelze ze skutečnosti, že nebyla žádná žádost zamítnuta, vyvozovat, že by ministerstvo automaticky zapsalo jakoukoli veřejnou školu. Statistická data podle vlády jednoznačně dokládají, že při aplikaci napadeného ustanovení nedochází k systémovému zamítání žádostí soukromých zřizovatelů ve prospěch zřizovatelů veřejných. 23. K tvrzení navrhovatelky o rozporu napadeného ustanovení s výhradou zákona vláda zdůraznila souvislost vzdělávacího kontextu, včetně ekonomického rozměru řízení vzdělávací soustavy, s nutností zohledňování celé řady podmínek. Rozvoj vzdělávací soustavy je fakticky mnohoúrovňový a neustálý proces, který ovlivňují z hlediska času proměnlivé faktory, a proto jej nelze řídit právním předpisem, ale jde typicky o předmět koncepčních a strategických dokumentů. Protože však činnost škol musí být podložena správním aktem - rozhodnutím o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení - musí být cíle a kritéria dlouhodobého záměru nutně uváděna v život prostřednictvím rozhodování správních orgánů. Z těchto předpokladů vychází napadené ustanovení, které podmiňuje rozhodování orgánu, který vede školský rejstřík, obsahem koncepčních dokumentů. Proto zákon výslovně připouští, aby dlouhodobé záměry vytvářely směrnice pro správní uvážení. 24. K charakteristice dlouhodobých záměrů vláda uvedla, že se jedná o koncepční dokument, který používá jiných výrazových prostředků než normativní texty. Zákon jej považuje za vnější skutečnost rozhodnou pro výsledek řízení o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení. Použití obsahu dlouhodobého záměru (podkladu odborného charakteru) není z hlediska správního orgánu aplikací právní normy, nýbrž nabývá povahy posouzení skutkového stavu. Vláda dále uvedla, že právní předpisy již od 1. 1. 2001 počítají s tím, že při zařazování nové školy či školského zařízení je třeba brát v potaz i dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy. Navrhovatelkou napadený postup je tedy v praxi aplikován již 17 let. V této souvislosti vláda dále poukázala na to, že do 31. 12. 2004 bylo v § 13b odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, výslovně stanoveno, že orgán státní správy rozhodující o žádosti o zápis školy rozhodne v souladu s potřebami a možnostmi rozvoje sítě. Přestože v současné právní úpravě není již takové ustanovení obsaženo, stále se stejným způsobem postupuje, a to i s ohledem na § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. Veřejný zájem lze pak spatřovat právě v zajištění souladu mezi potřebami a možnostmi rozvoje vzdělávací soustavy. 25. Vláda poukazuje na to, že napadená právní úprava nebyla shledána protiústavní ani v judikatuře soudů. Odkazuje mj. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2009 č. j. 7 As 52/2007-136, v němž se uvádí, že „stěžovatelka především namítá, že postavit rozhodnutí o zařazení školy do sítě pouze na posouzení souladu navrhované koncepce školy s dlouhodobým záměrem je protiústavní. K této argumentaci je však třeba uvést, že právě posouzení tohoto souladu je zákonnou podmínkou, která musí být při rozhodování zohledněna (§ 13b odst. 3 věta druhá zákona č. 564/1990 Sb.)“. Tento závěr obstál i před Ústavním soudemÚstavním soudem [usnesení sp. zn. IV. ÚS 1508/09 ze dne 4. 1. 2010 (v SbNU nepublikováno, dostupné stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu na http://nalus.usoud.cz)]. 26. V další části svého vyjádření vláda nesouhlasí se závěry navrhovatelky, že soukromé školy jsou kvalitnější než veřejné, což dokládá výsledky výběrového zjišťování výsledků žáků 5. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. K argumentu navrhovatelky o „alternativě“, kterou nabízejí soukromé školy, vláda uvádí, že neexistuje žádná definice alternativního školství. Na základě § 3 odst. 3 školského zákona všechny školy vzdělávají podle školních vzdělávacích programů, které musí být v souladu s rámcovými vzdělávacími programy (§ 5 odst. 1 školského zákona), které jsou jednotné pro školy všech zřizovatelů. Konkrétní způsob vzdělávání je pak v kompetenci ředitele školy a případně jednotlivých pedagogických pracovníků. Vláda též upozorňuje na roli institutu školské rady podle § 167 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů, která se zřizuje při každé škole a která může výrazně ovlivnit podobu vzdělávání ve škole. 27. Vláda považuje za nepodložená tvrzení navrhovatelky o riziku svévole a nerovného přístupu k soukromým školám umožněném napadenou úpravou a uvádí, že ministerstvo nechrání žádné zájmové skupiny, ale postupuje striktně v souladu s veřejným zájmem. 28. Vláda je přesvědčena, že napadená právní úprava není v rozporu s právem zřizovat soukromé školy, není v rozporu s výhradou zákona a neporušuje ani jiná práva uváděná navrhovatelkou. S ohledem na uvedené navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný, případně zamítl. 29. V podání ze dne 27. 4. 2018 zaslalo ministerstvo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu text rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2018 č. j. 2 As 312/2017-34 týkajícího se právní povahy dlouhodobých záměrů. 30. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že do řízení v této věci nevstupuje. 31. Na zaslaná vyjádření navrhovatelka replikou nereagovala. IV. Ústní jednání 32. Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, uvážil, že ve věci není třeba konat ústní jednání, neboť by nijak nepřispělo k dalšímu, resp. hlubšímu objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatelky a účastníků řízení. Nenařízení ústního jednání odůvodňuje i skutečnost, že Ústavní soud nepovažoval ani za potřebné provádět dokazování. V. Podmínky meritorního posouzení návrhu 33. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení, jelikož návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Proto přistoupil k meritornímu posouzení návrhu. VI. Posouzení ústavní konformity legislativního procesu 34. V řízení o kontrole norem Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve posuzuje, zda napadený zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V posuzovaném případě Ústavní soudÚstavní soud z vyjádření účastníků řízení a ze sněmovních tisků veřejně dostupných (na adrese https://www.psp.cz) shledal, že napadená ustanovení školského zákona byla přijata v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ostatně ani navrhovatelka nevznesla proti legislativní proceduře žádné námitky. VII. Dikce a kontext napadeného ustanovení 35. Napadené ustanovení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., zní: „(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje,“. 36. V úvodu posuzování návrhu Ústavní soudÚstavní soud považuje za vhodné alespoň stručně vymezit kontext napadené právní úpravy. Zákonodárce předpokládá existenci koncepčních materiálů v oblasti vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, kdy v § 9 školského zákona, ve znění zákona č. 49/2009 Sb., upravil existenci tzv. dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a vzdělávací soustavy kraje. Předmětné ustanovení stanoví zejména procesní pravidla vzniku dlouhodobých záměrů, kdy k jejich tvorbě na celostátní úrovni je příslušné ministerstvo a na úrovni jednotlivých krajů krajské úřady. Ministerstvo zpracovává celostátní dlouhodobý záměr, projednává jeho návrh s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda následně předkládá celostátní dlouhodobý záměr Poslanecké sněmovně a Senátu k projednání. 37. Krajské úřady zpracovávají vlastní dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, který musí být v souladu s celostátním dlouhodobým záměrem, a předkládají jej ministerstvu k vyjádření. Část krajského dlouhodobého záměru týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem je radou kraje předkládána zastupitelstvu ke schválení. Obdobně i zde platí, že krajský dlouhodobý záměr je zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oba typy dlouhodobých záměrů jsou zpracovávány jednou za 4 roky. Obsahové náležitosti dlouhodobých záměrů stanoví zákon pouze ve vztahu ke krajským dlouhodobým záměrům, přičemž v § 9 odst. 3 školského zákona požaduje, aby obsahovaly analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovily na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji. 38. Detailnější úprava vzniku a obsahu dlouhodobých plánů je zákonodárcem odkázána na podzákonný právní předpis prostřednictvím zmocňovacího ustanovení v § 11 školského zákona. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 15/2005 Sb., která upravuje temporální aspekty postupné formulace dlouhodobých záměrů a interakce mezi zúčastněnými orgány podle § 9 školského zákona, ve znění zákona č. 49/2009 Sb. Dále stanoví základní hlediska pro formulaci dlouhodobých plánů, kterými jsou: celoživotní učení, zlepšení kvality a efektivity systémů vzdělávání a vzdělávací soustavy, usnadnění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny, udržitelný rozvoj a vzdělanostní úroveň obyvatelstva, demografie, trh práce, zaměstnanost a sociální soudržnost. V rámci stanovení obligatorních součástí dlouhodobých plánů pak předmětná vyhláška v § 1 odst. 2 písm. c) ukládá existenci části, která definuje kritéria rozvoje a optimalizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky škol, a to bez ohledu na zřizovatele, se zaměřením na strukturu skupin oborů vzdělání, druhů škol a jejich kapacitu na základě předpokládaného demografického vývoje a záměrů dalšího rozvoje. VIII. Věcné posouzení návrhu 39. Z návrhu vyplývá, že protiústavnost je spatřována především v porušení čl. 33 odst. 3 ve spojení s čl. 4 odst. 2 Listiny, tedy podle navrhovatelky napadená úprava zasahuje do „jádra práva zakládat soukromé školy“ podle čl. 33 odst. 3 Listiny ve spojení s porušením tzv. výhrady zákona, tj. zásady, že meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. 40. Ustanovení čl. 33 odst. 3 Listiny upravuje jednu ze základních zásad ústavní úpravy práva na vzdělání. Právo na vzdělání obsažené v čl. 33 Listiny je tradičně doktrinárně i judikatorně považováno za tzv. sociální právo. Kategorizaci odpovídá též systematika Listiny, kdy právo na vzdělání artikulované prostřednictvím čl. 33 řadí do hlavy čtvrté s názvem „Hospodářská, sociální a kulturní práva“. Pro sociální práva je typické, že ze své povahy vyžadují provedení zákonem. Tento princip je stanoven v čl. 41 odst. 1 Listiny, v němž je výslovně stanoveno, že uvedených práv, včetně práva na vzdělání podle čl. 33 Listiny, je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato práva provádějí. Ústavní soudÚstavní soud ve vztahu k čl. 41 odst. 1 Listiny dovodil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), že pojmovým znakem sociálních práv je „skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů [čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (...)]. Toto ustanovení dává pravomoc zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv ... U sociálních práv lze konstatovat, že jejich souhrnným omezením je právě skutečnost, že nejsou, na rozdíl např. od základních práv a svobod, přímo vymahatelná na základě Listiny. Jejich omezenost spočívá právě v nutnosti zákonného provedení, které je ovšem zároveň podmínkou konkrétní realizace jednotlivých práv“. 41. S ohledem na ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny však uvážení zákonodárce není (resp. z ústavního pohledu nemůže být) ani v oblasti regulace sociálních práv zcela neomezené a může být podrobeno přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem. Jak dále uvedl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (viz výše): „Při provádění ústavní úpravy, zakotvené v Listině, se zákonodárce musí řídit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.“ Zákonodárce „nesmí popřít samotnou existenci konkrétního sociálního práva či ve svém důsledku vyloučit jeho realizaci. V rámci těchto mezí má zákonodárce poměrně širokou možnost upravit provedení jednotlivých sociálních práv, včetně možnosti jejich změn ... specifický charakter sociálních práv v žádném případě neznamená, že by jimi zákonodárce nebyl vázán. Zakotvení jejich existence v Listině znamená, že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard těchto sociálních práv. V žádném případě tedy nesmí dojít k faktickému popření toho kterého sociálního práva, protože je zároveň třeba dostát principům stanoveným v Listině.“ V důsledku tohoto specifického charakteru sociálních práv se při jejich přezkumu nepoužívá tzv. test proporcionality, jehož aplikace výrazně omezuje diskreci zákonodárce při přijímání právní úpravy upravující základní práva. 42. Na základě uvedených východisek konstruoval Ústavní soudÚstavní soud jako metodologický nástroj k přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti ústavně garantovaných sociálních práv tzv. test rozumnosti či racionality [srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 16/14 ze dne 27. 1. 2015 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.)]. 43. K tomuto testu přistoupil Ústavní soudÚstavní soud navzdory tomu, že navrhovatelka vystupuje z pozice ochránce nestátních (soukromých) škol a garance jejich ústavních práv (k tomu srov. zejména body 51 a 52). Napadené ustanovení se totiž vztahuje na všechny školy a školská zařízení podle školského zákona bez ohledu na jejich veřejnoprávní či soukromoprávní povahu. Test racionality reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozsáhlou diskreci zákonodárce při provádění sociálních práv, tak potřebu vyloučit jeho případné zásahy do podstaty a smyslu sociálních práv a zároveň umožnit přezkum omezení, která nezasahují do podstaty a smyslu sociálních práv. Test racionality se skládá ze čtyř následujících kroků: 1. vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu; 2. zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu; 3. posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv; 4. zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. 44. Prvním krokem přezkumu v rámci tohoto testuje vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, resp. jeho esenciálního obsahu. V daném případě jde o vymezení podstaty a smyslu práva na vzdělání podle čl. 33 Listiny, a to zejména ve vztahu k ústavní úpravě podmínek zřizování jiných než státních škol ve smyslu ustanovení čl. 33 odst. 3 Listiny. 45. K samotnému pojmu práva na vzdělání se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/95 ze dne 3. 4. 1996 (N 26/5 SbNU 215; 112/1996 Sb.), v němž konstatoval, že „pojmový znak ,právo na vzdělání‘ (čl. 33 odst. 1 Listiny) je sám o sobě vágní, neboť s tímto jen všeobecně formulovaným právem je spojen nespočet sociálních aspektů a účelů, a to mnohdy rozdílné sociální kvality a sociálního dopadu. Tendence posunout jakýkoliv z těchto aspektů a účelů do roviny způsobilé k porušení tohoto práva by podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu byla způsobilá, stejně jako v celé řadě obdobných případů, vyvolat celou řadu sociálně disfunkčních a nežádoucích účinků“. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/14 (viz výše) z tohoto neurčitého pojmového vymezení pak dovodil, že „zásah do samotného jádra práva na vzdělání je tak něčím výjimečným a může k němu dojít jen v případě zjevných excesů. To by se tak mohlo stát např. za situace, když by měl daný právní předpis obecně nepřijatelné (např. diskriminační) důsledky či by nesplňoval požadavky v právním státě obecně kladené na právní předpisy (usnesení ze dne 5. 1. 2011 sp. zn. II. ÚS 2446/10)“. 46. Ústavní soudÚstavní soud tak ve své judikatuře vymezil některá východiska pro charakteristiku práva na vzdělání. Na jejich základě lze konstatovat, že právo na vzdělání má několik rovin, a to nejen z hlediska jeho jednotlivých aspektů upravených v čl. 33 Listiny, ale také z hlediska projevů sémantického obsahu práva na vzdělání jako celku. Právo na vzdělání je v tomto smyslu jednotou institucionálního a materiálního aspektu. Institucionální aspekt práva na vzdělání spočívá v povinnosti státu vytvořit adekvátní systém vzdělávacích institucí. Této povinnosti státu pak na straně jednotlivce koreluje právo na přístup ke vzdělávacím institucím tvořícím dosažené institucionální uspořádání. Požadavku zajištění práva na vzdělání ve smyslu materiálním odpovídá povinnost státu zajistit vzdělání náležité kvality formy a obsahu a tomu odpovídající právo jednotlivce. Jistá míra elementární kvality každého z uvedených aspektů tvoří podstatu a smysl práva na vzdělání podle čl. 33 Listiny. 47. Obsah jádra práva na vzdělání v materiálním smyslu znamená především požadavek elementární úrovně kvality obsahu a formy vzdělání, která v demokratickém právním státě musí aspirovat na vysoké standardy založené na principech odbornosti, objektivity a demokratického pluralitního charakteru. Uvedený charakter materiálního aspektu práva na vzdělání zdůraznil Ústavní soudÚstavní soud ve vztahu k pedagogům již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), ve kterém konstatoval, že „učitelé jsou odpovědni za to, aby zprostředkovávali získávání vysoce odborných poznatků při splnění podmínky světonázorové objektivnosti. Tyto požadavky vyjadřuje demokratický stát v čl. 33 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo na vzdělání“. Stát jakožto subjekt odpovědný za realizaci práva na vzdělání naplňuje výše uvedené maximy materiální stránky práva na vzdělání regulatorními prostředky aplikovanými na vzdělávací soustavu, jako je například zajišťování kvality pedagogického personálu, systém vzdělávacích programů či prostředky kontroly. 48. Institucionální aspekt esenciálního obsahu práva na vzdělání zahrnuje požadavek na existenci vzdělávacích institucí v rozsahu zajišťujícím každému efektivní přístup ke vzdělání. Ústavní soudÚstavní soud se otázkami přístupu ke vzdělání zabýval především v otázce (ne)podmíněnosti práva na bezplatné vzdělání podle Listiny [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 35/93 ze dne 15. 2. 1994 (N 7/1 SbNU 51; 49/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 27/95 ze dne 19. 12. 1995 (N 84/4 SbNU 293; 13/1996 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 25/94 ze dne 13. 6. 1995 (N 31/3 SbNU 233; 165/1995 Sb.)], přezkumu rozhodnutí o přijetí, resp. nepřijetí ke studiu na vysoké škole (nález sp. zn. Pl. ÚS 32/95) a povinného očkování jako podmínky při přijetí dítěte do mateřské školy (nález sp. zn. Pl. ÚS 16/14). Z hlediska judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) představuje zásadní rozhodnutí kauza D. H. a ostatní proti České republice týkající se nerovného přístupu romských dětí ke vzdělání, která iniciovala řadu systémových změn v právní úpravě i praxi ve školství (rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 13. 11. 2007 č. 57325/00.). Obecně ESLP k otázce přístupu k právu na vzdělání pak vychází z tzv. „Belgického jazykového případu“, který spočívá na principu, že právo na vzdělání představuje otevřený a rovný přístup do státem již zřízených a existujících vzdělávacích zařízení. K tomu srov. případ „Relating to Certain Aspects of The Laws on the Use of Languages in Education in Belgium“ proti Belgii (rozsudek ESLP ze dne 23. 7. 1968 č. 1474/62 a další; srov. též Bobek, M. In Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 680). 49. Esence práva na vzdělání inkorporuje ve svém obsahu existenci nestátních škol, předjímanou ústavodárcem čl. 33 odst. 3 Listiny, a vylučuje tak monopolizaci vzdělání ze strany státu. Činí tak zejména s ohledem na požadavek demokratické plurality, která se promítá do institucionální a materiální diferenciace obsahu práva na vzdělání prostřednictvím existence státních a nestátních škol. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že z tohoto důvodu stát nemůže přistoupit k zákonné regulaci práva na vzdělání, která by přímo či nepřímo vedla k úplnému zamezení existence či fungování nestátních škol. 50. V posuzovaném případě zřizování nestátních škol Listina v čl. 33 odst. 3 stanoví: „Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.“ Uvedené ustanovení je nutné chápat v širším kontextu čl. 33. V případě čl. 33 odst. 3 Listiny se podle názoru Ústavního soudu nejedná o samostatné právo zřizovat nestátní školy, jak se snaží dovodit navrhovatelka, ale o jednu z ústavních zásad specifikujících realizaci práva na vzdělání. Prostřednictvím této zásady, tvořící součást práva na vzdělání, ústavodárce vytváří prostor, aby zákonodárce využil při realizaci práva na vzdělání též nestátních škol. Nestátní školy tak představují subsidiární prostředek pro naplnění práva na vzdělání. Listina prostřednictvím uvedeného ustanovení vytváří prostor, aby nestátní školy tvořily část institucionálního uspořádání vzdělávací soustavy, a podílely se tak na zajišťování práva na vzdělání v náležité kvalitě obsahu a formy vzdělávání. Uvedené interpretaci též odpovídá jazykový výklad čl. 33 odst. 3 Listiny, který podmiňuje zřizování jiných škol než státních a vyučování na takových školách zákonnou úpravou. 51. Listina v čl. 33 odst. 1 a 2 zaručuje právo na bezplatné vzdělání ve „státních“ (přesněji veřejných) základních a středních školách. Stanoví tak veřejné subjektivní právo na vzdělání v těchto školách, čemuž odpovídá i veřejnoprávní povinnost (závazek) státu systém (veřejných) základních a středních škol vytvářet a spravovat. V čl. 33 odst. 3 Listiny se pak stanoví, že lze zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich jen za podmínek stanovených zákonem. Bezprostřední souvislost mezi čl. 33 odst. 1 a 2 a čl. 33 odst. 3 Listiny tak podle náhledu Ústavního soudu není dána. Nezaručuje se totiž právo na vzdělání na jiných než veřejných základních a středních školách, ale stanoví se toliko možnost - v souladu se zákonem - zřizovat a vyučovat např. na soukromých školách za úplatu. Není tak ani výslovně garantována eventuální stejná podpora státu pro takové školy. Listina v čl. 33 odst. 3 používá v části před středníkem odlišný termín „vyučování“. Vyučování (výuka) je proces probíhající v rámci vzdělávání, při kterém je nutné respektovat ústavní principy práva na vzdělání, čemuž odpovídá i podmínka zákonné úpravy vyučování na nestátních školách. 52. V případě nestátních škol se tedy jedná o komplementární (subsidiární) instituce, jejichž existenci stát v přiměřeném počtu umožňuje, aby tak účelně doplnil soustavu státních (veřejných) základních a středních škol. Listina tak neobsahuje - a logicky ani obsahovat nemůže - subjektivní veřejné právo na zřízení neveřejné (nestátní, soukromé) základní či střední školy, nevzniká tedy ani povinnost státu zajišťovat právo na „vyučování“ na těchto školách (ponecháváme stranou vysoké školy, kde je zákonná úprava odlišná, ačkoliv i na neveřejné vysoké školy se vztahuje čl. 33 odst. 3 Listiny). Úkol státu, resp. zákonodárce však nepochybně spočívá v určité regulaci zřizování a fungování neveřejných základních a středních škol, a to mj. i proto, že tyto školy - jak již bylo uvedeno - plní pouze doplňkovou formu vzdělávání vedle „páteřního“ systému škol veřejných. 53. Komplementární (subsidiární) charakter institutu nestátních škol vyjádřený v čl. 33 odst. 3 Listiny vyplývá také z rozdílného ústavního režimu mezi školami státními (veřejnými) a nestátními, kdy ústavodárce konstituuje právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách veřejných, zatímco na nestátních školách umožňuje poskytování vzdělání za úplatu. Navrhovatelka vychází z předpokladu, že existence nestátních škol sama o sobě představuje záruku zajištění otevřeného a pluralitního charakteru vzdělávacího systému. Opomíjí však právě uvedenou skutečnost, že nestátní subjekty poskytují vzdělání zpravidla za úplatu. Tím ve své podstatě konstruují ekonomické překážky v přístupu ke vzdělání, čímž mohou prohlubovat nejen stávající sociální a ekonomické rozdíly ve společnosti, ale zároveň mohou v dlouhodobém horizontu zesilovat ekonomickou stratifikaci společenských skupin. Excesivní uplatnění tržních mechanismů prostřednictvím možného dominantního postavení nestátních škol v institucionálním složení vzdělávací soustavy by proto ve svém důsledku mohlo znamenat omezení nejen přístupu ke vzdělání, ale i pluralitního charakteru vzdělávacích institucí samotných. Uvedené potenciální negativní důsledky předjímá samotný ústavodárce, který vychází z preference bezplatného vzdělání na státních (veřejných) základních a středních školách. Právě tímto způsobem ústavodárce naplňuje základní podmínku rovného přístupu ke vzdělání. 54. Vzhledem ke skutečnosti, že stát je povinen zaručit ústavněprávně adekvátní záruky realizace práva na vzdělání, a to v jeho institucionálním i materiálním aspektu, lze vyvozovat, že má výsadní postavení při určování institucionální struktury vzdělávací soustavy včetně regulace kvality formy a obsahu vzdělávání. Ačkoliv stát nemůže zasáhnout do esenciálního obsahu práva na vzdělání, požívá zákonodárce široké míry diskrece při stanovení podmínek zřizování nestátních škol a školských zařízení. Součástí uvedené diskrece je bezesporu široká úvaha při stanovení způsobu zákonné regulace vzniku nestátních škol. K obdobnému závěru dospívá též ESLP, který konstatuje, že čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě neukládá státům povinnost zakládat určitý typ školských zařízení, nýbrž pouze zaručit osobám spadajícím do jejich jurisdikce právo využívat existujících vzdělávacích prostředků (již výše uvedená tzv. „Belgická jazyková kauza“). To ostatně ESLP konstatoval přímo ve vztahu ke stížnosti Soukromé základní školy Cesta k úspěchu v Praze, s. r. o., a Občanského sdružení Škola dětem proti České republice (ze dne 22. 11. 2011 č. 8314/10). Při stanovení zákonné regulace vzniku nestátních škol však platí, že zákonodárce je vázán principem rovnosti ve smyslu zákazu stanovení nedůvodného rozdílného právního zacházení mezi státními a nestátními školami. 55. Právo Evropské unie, jejíž pravomoc v otázkách všeobecného vzdělávání je pouze doplňková a uplatní se v rámci působností v oblasti volného pohybu osob (typicky při školní docházce dětí - rodinných příslušníků migrujících občanů Evropské unie), sice pokládá svobodu zakládat veřejná nebo soukromá vzdělávací zařízení za jedno z hledisek svobody podnikání, její výkon však podléhá souladu s vnitrostátními zákony členských států (čl. 14 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie), které mají plnou odpovědnost za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost (čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie). 56. S ohledem na výše uvedenou charakteristiku podstaty a smyslu práva na vzdělání ve smyslu čl. 33 Listiny Ústavní soud přistoupil k druhému kroku testu racionality, který spočívá ve zhodnocení, zda se napadené ustanovení dotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. 57. V nyní projednávané věci navrhovatelka tvrdí, že napadené ustanovení zasahuje do jádra práva zakládat soukromé školy podle čl. 33 odst. 3 Listiny, v němž je podle ní zakotvena „možnost zakládat soukromé školy (čl. 33 odst. 3) jako základní právo“. S tímto názorem se nelze ztotožnit vzhledem k výše vyloženému názoru Ústavního souduÚstavního soudu vztahujícímu se k charakteru čl. 33 odst. 3 v kontextu čl. 33 Listiny jako celku (srov. body 51 a 52). 58. Pokud jde o otázku, zda napadené ustanovení školského zákona zasahuje do esenciálního obsahu práva na vzdělání, Ústavní soudÚstavní soud dospěl k negativnímu závěru. Stávající praxe nepochybně dokazuje, že v důsledku aplikace napadeného ustanovení, tj. podmínění zápisu do rejstříku škol a školských zařízení souladem s celostátním dlouhodobým záměrem a s relevantním krajským dlouhodobým záměrem, nedochází k plošnému znemožnění vzniku nestátních škol. Samotná potencialita zneužití uvedeného zákonného mechanismu obsaženého v napadeném ustanovení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., např. za situace, kdy dlouhodobé záměry vyloučí plošným způsobem ze školské koncepce existenci nestátních škol, vychází z předpokladu hypotetického protiústavního nakládání s uvedeným institutem (aktu konkrétní aplikace práva), a proto nemůže sama o sobě sloužit jako argument protiústavnosti uvedeného mechanismu (daného ustanovení). Zároveň platí, že zákonný požadavek souladu činnosti školy s dlouhodobými záměry jako podmínka zápisu školy do rejstříku je aplikován rovným způsobem na školy státní i nestátní. Ustanovení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., se tedy nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. 59. V rámci třetího kroku testu racionality Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení sleduje legitimní cíl, a proto nepředstavuje svévolné zásadní snížení standardu základních práv. Mechanismus podmínění zápisu do rejstříku škol a školských zařízení souladem s celostátním dlouhodobým záměrem a s relevantním krajským dlouhodobým záměrem směřuje k zajištění institucionálního souladu vzdělávací soustavy se střednědobou a dlouhodobou politickou koncepcí realizace práva na vzdělání, která je artikulována právě prostřednictvím dlouhodobých záměrů. Jde zcela jistě o legitimní cíl, kdy veřejná moc využívá regulaci institucionální struktury vzdělávací soustavy za finálním účelem realizace práva na vzdělání. 60. V závěrečném kroku testu racionality, tj. posouzení, zda napadené ustanovení k dosažení uvedeného cíle představuje racionální prostředek, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší, dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadené ustanovení v tomto směru obstojí. Zajištění adekvátní institucionální struktury vzdělávacího systému spočívá především v regulaci vzniku škol a školských zařízení. Proto právě podmínění zápisu do rejstříku škol a školských zařízení souladem s celostátním dlouhodobým záměrem a s relevantním krajským dlouhodobým záměrem lze považovat za racionální prostředek, kterým stát dosahuje zamýšlené struktury vzdělávacího systému za účelem zajištění institucionálního aspektu práva na vzdělání podle vzdělávací politiky formulované, v rámci ústavních mantinelů, v dlouhodobých záměrech. 61. Ústavní soudÚstavní soud k výše provedenému testu racionality dodává, že zákonné instituty či mechanismy stanovující či mající za důsledek možná omezení základních práv je třeba interpretovat a aplikovat ústavně konformním způsobem. Orgány odpovědné za tvorbu dlouhodobých záměrů se nemohou považovat za prostředek plošné likvidace nestátních škol prostřednictvím vázanosti zápisu do rejstříku škol a školských zařízení s jejich souladem, tj. dlouhodobé záměry nemohou představovat prostředek zásahu do jádra práva na vzdělání. Při respektování požadavku ústavně konformního výkladu však ustanovení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., představuje legitimní a racionální prostředek realizace vlivu státu při zajišťování institucionálního aspektu práva na vzdělání. 62. Ani navrhovatelkou zmiňované omezení vzniku nestátních škol založené na kapacitních důvodech, objektivně užívané v některých dlouhodobých záměrech, ve svém důsledku nepřináší za stávající podoby a zvoleného časového horizontu de facto obecný zánik nestátních škol. Kapacitní důvody tedy v současné situaci představují legitimní kritérium regulace vzdělávací soustavy. 63. Navrhovatelka vyjma zásahu do esenciálního obsahu práva zřizovat soukromé školy dále namítá porušení čl. 4 odst. 2 Listiny. Podle čl. 4 odst. 2 Listiny mohou být meze základních práv a svobod za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. Účelem takto formulovaného výlučného zmocnění zákonodárce (neboli výhrady zákona) je znemožnit výkonné moci „realizaci vlastních představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit základní práva. Tím, že toto oprávnění bylo uděleno demokraticky legitimovanému parlamentu, má být zajištěno, že k omezení základních práv dojde až po demokratickém parlamentním diskursu, a navíc získává omezení základního práva i následnou demokratickou zpětnou vazbu“ (Wagnerová, E. In: Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 128). 64. Výhrada zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny určuje zejména vztah mezi primární a sekundární normotvorbou, kdy vyžaduje, aby meze základních práv byly stanoveny pouze zákonem. Jak již dříve konstatoval Ústavní soudÚstavní soud, výhrada zákona však „nevylučuje, aby zákonem provedené vymezení sociálního práva, v jehož rámci se jej může jednotlivec domáhat, bylo dále upraveno podzákonným právním předpisem vydaným podle čl. 78 Ústavy nebo na základě zákonného zmocnění podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Tímto způsobem však nemůže dojít k zúžení nebo rozšíření jeho ze zákonné úpravy vyplývajícího obsahu“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. 5. 2017 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.)]. Ústavní soudÚstavní soud v minulosti vyslovil, že nejde o porušení výhrady zákona, pokud podzákonný právní předpis „konkretizuje problematiku upravenou v základních rysech již samotným zákonem. Opačný závěr, který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem, by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární (a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.)]. 65. Povaha napadeného ustanovení se ve své podstatě nedotýká výhrady zákona ve smyslu vztahu mezi primární a sekundární normotvorbou, neboť prostřednictvím napadeného ustanovení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., zákonodárce zavazuje orgán rozhodující o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení obsahem příslušných dlouhodobých záměrů, které nemají povahu sekundárního normativního právního aktu. Dlouhodobé záměry představují svým obsahem strategické plány na úrovni celostátní i krajské, které kombinují charakter odborného a politického dokumentu a které stanoví střednědobé a dlouhodobé koncepce rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. března 2018 č. j. 2 As 312/2017-34). 66. Hodnocení požadavku dodržení výhrady zákona je v předmětném případě a s ohledem na výše uvedenou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu nutné posuzovat v rámci dvou základních otázek. V prvé řadě jde o otázku normativního, resp. zákonného charakteru uvedeného mechanismu, který spojuje nesoulad žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku s dlouhodobým záměrem, s následkem zamítnutí žádosti. V druhé řadě je nutné hodnotit charakter samotného dlouhodobého záměru, který představuje neodmyslitelnou součást uvedeného procesu s určujícím vlivem na případné zamítnutí žádosti. Představuje tak autonomní součást mechanismu zasahujícího do realizace práva na vzdělání, a proto je podřízen požadavkům výhrady zákona, tj. v tomto případě maximě, aby stanovení meze práva na vzdělání nebylo zákonem fakticky přenecháno na praxi státních orgánů či jiných subjektů. 67. Ve vztahu k první otázce Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že formální vázanost orgánu posuzujícího žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vychází ze samotné podstaty § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona, ve znění zákona č. 472/2011 Sb., který stanoví vázanost registrujícího orgánu obsahem relevantních dlouhodobých záměrů; případný rozpor žádosti s dlouhodobým záměrem je zákonným důvodem zamítnutí žádosti o registraci. Samotné vymezení uvedeného mechanismu na úrovni zákona tak odpovídá požadavku výhrady zákona. 68. Je proto nezbytně nutné v dalším kroku hodnotit povahu dlouhodobého záměru. Ústavní soudÚstavní soud se neztotožňuje s pohledem navrhovatelky, která bez dalšího považuje dlouhodobé záměry za projev politické vůle exekutivy umožňující svévolné politické zásahy do práva na vzdělání. V prvé řadě je nutné uvést, že samotná existence dlouhodobých záměrů má zákonný základ v § 9 školského zákona, ve znění zákona č. 49/2009 Sb., prostřednictvím něhož zákonodárce vytvořil formou konkrétního strategického dokumentu prostor pro formulaci školských politik ze strany exekutivních orgánů. Zákonodárce též stanovil základní procesní pravidla vzniku dlouhodobých záměrů a obsahové náležitosti krajských vzdělávacích záměrů. V podrobnostech pak prostřednictvím zákonného zmocnění pověřil ministerstvo k úpravě obsahu, struktury a postupu zpracování dlouhodobých záměrů. S povahou dlouhodobého záměru souvisí i skutečnost, že se vždy vypracovávají na časově omezenou dobu 4 let a po jejím uplynutí se přijímají nové, odpovídající případným změnám a potřebám vzdělávací soustavy. 69. Orgány zodpovědné za zpracování vzdělávacích záměrů však nejsou při jejich formulaci vázány pouze strohým obsahovým vymezením dlouhodobých záměrů v § 9 školského zákona, ve znění zákona č. 49/2009 Sb., a ve vyhlášce č. 15/2005 Sb. Nad rámec výše uvedeného musí zejména respektovat zásady a cíle vzdělávání vymezené v § 2 školského zákona. Mezi zásady uvedené v § 2 odst. 1 školského zákona zejména patří zásady „zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce“, „vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání“, „bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obecobec nebo svazek obcíobcí“, „hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy“. K obecným vzdělávacím cílům uvedeným v § 2 odst. 2 školského zákona pak patří zejména „rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života“ či též „pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost“. 70. Výše uvedené právně závazné kvalitativní požadavky na vzdělávací záměry jsou doprovázeny požadavkem ústavně konformního výkladu, v (materiálním) právním státě je uplatňování veřejné moci vázané, resp. omezené: „v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“, včetně zákona ústavního (čl. 2 odst. 3 Ústavy; čl. 2 odst. 2 Listiny). Orgány zodpovědné za formulaci vzdělávacích záměrů tak musí respektovat nejen širší kvalitativní požadavky v oblasti vzdělávání stanovené školským zákonem, ve znění pozdějších předpisů, ale zároveň musí přihlédnout k samotné ústavní povaze práva na vzdělání, jakož i k ústavním principům výkonu státní (veřejné) moci. Dlouhodobé záměry tedy nemohou být užívány jako prostředek zamezující plošnému vzniku nestátních škol či školských zařízení, neboť právě tímto by vedly k zásahu do výše vymezeného esenciálního obsahu práva na vzdělání ve vztahu k čl. 33 odst. 3 Listiny. 71. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že existence dlouhodobých záměrů je podřízena škále procesních i obsahových náležitostí vyvěrajících z ústavní i zákonné úpravy, a proto nelze jejich vznik a obsah považovat za případ, kdy zákonem byl bez dalšího vytvořen prostor pro stanovení mezí základního práva činností exekutivních orgánů, tj. v rozporu s výhradou zákona. Činnost ministerstva a krajů při formulaci dlouhodobých záměrů tak nelze považovat za činnost, která by snad byla upravena vágní zákonnou úpravou ponechávající široký prostor politickému uvážení exekutivy. 72. Právě z důvodu dodržení výhrady zákona se dále nelze domnívat, že existence dlouhodobých plánů představuje porušení principu dělby moci, neboť je zachován nejen obsah čl. 4 odst. 2 Listiny, který stanoví, že „meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (...) upraveny pouze zákonem“, ale též princip legality vyžadující, aby státní moc byla uplatňována v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy; čl. 2 odst. 2 Listiny). 73. Ústavní soudÚstavní soud neshledal napadené ustanovení rozporné ani s čl. 32 odst. 4 Listiny, čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě a čl. 13 Mezinárodního paktu, jak tvrdí navrhovatelka. Předně je třeba uvést, že ustanovení čl. 32 odst. 4 Listiny nestanoví právo rodičů rozhodovat o způsobu výchovy a vzdělávání tak, jak je formuluje navrhovatelka. Podle čl. 32 odst. 4 Listiny „péče o děti a jejich výchova je právem rodičů“. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je třeba pojmy výchova a vzdělání v tomto ohledu rozlišit, neboť vzdělání oproti výchově v sobě zahrnuje výrazně formalizovaný institucionální a materiální aspekt, v jehož rámci probíhá. Výchova má jiný cíl i prostředky - „cílevědomá systematická péče o (zdárný) duševní a tělesný rozvoj (mladého) člověka“ (Slovník spisovné češtiny. Praha: Academia, 1994, s. 509). Kdežto vzdělání lze charakterizovat jako „rozvinutí duševních schopností a osvojení si širokých znalostí studiem“ (Slovník spisovné češtiny. Praha: Academia, 1994, s. 529). Funkčním smyslem práva na vzdělání je poskytnout jeho subjektům adekvátní míru vědění, která není v plné dispozici rodičů na základě čl. 32 odst. 4 Listiny. Tuto skutečnost lze dovodit jak z ústavní povinnosti povinné školní docházky, tak i ze způsobu regulace domácí výuky, v rámci níž stát vyžaduje zajištění adekvátní míry obsahu a formy vzdělání. Volba způsobu vzdělání jakožto výraz „práva na alternativu“ není absolutní a nemůže relativizovat povinnost státu zajistit právo na vzdělání jako celek. 74. Tento závěr podporuje i interpretace čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě a judikatura ESLP, podle které právo na vzdělání není možné považovat za absolutní, protože v jeho rámci vyvstávají implicitně přijímané limity vyvolávající potřebu regulace ze strany státu (srov. případ Golder proti Spojenému království, rozhodnutí ESLP z 21. 2. 1975 č. 4451/70, či Fayed proti Spojenému království, rozhodnutí ESLP ze dne 21. 9. 1994 č. 17101/90). 75. Napadená právní úprava je podle navrhovatelky také v rozporu se zásadou nevázat stát na konkrétní ideologii ve smyslu čl. 2 odst. 1 Listiny. Tento rozpor navrhovatelka spatřuje v tom, že realizace základního práva na vzdělání je vázána na obsah dlouhodobých vzdělávacích záměrů krajů a na činnost ústředního orgánu státní správy, která je významně ovlivněna aktuálním rozložením politických sil. S jejím argumentem se nelze ztotožnit, jak vyplývá již z výše uvedené charakteristiky podstaty a smyslu práva na vzdělání. Ústavní soudÚstavní soud k tomu dodává, že základní principy práva na vzdělání jsou stanoveny v Listině a jeho konkretizované materiální a institucionální aspekty jsou provedeny v zákoně. Orgány veřejné moci jsou povinny tyto principy respektovat a činit svá rozhodnutí v mezích Listiny a prováděcích zákonů. IX. Závěr 76. Ústavní soudÚstavní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že napadené ustanovení školského zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, resp. s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2 Listiny, čl. 32 odst. 4, čl. 33 odst. 1 a 3 Listiny a čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě, a proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Návrhu na přednostní projednání věci nevyhověl, poněvadž pro takový postup nebyly shledány relevantní důvody. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudce Ludvík David a soudkyně Milada Tomková.
Nález Ústavního soudu č. 223/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 223/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 2. července 2019 sp. zn. Pl. ÚS 2/19 ve věci návrhu na zrušení části § 410 odst. 2 věty první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017 Vyhlášeno 5. 9. 2019, částka 96/2019 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelů * III. - Argumentace účastníků řízení o ústavní stížnosti a replika navrhovatelů * IV. - Další postup v řízení před Ústavním soudem * V. - Vyjádření účastníků řízení * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Text napadeného ustanovení * VIII. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * IX. - Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení * X. - Meritorní posouzení návrhu * XI. - Závěr 223 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 2/19 dne 2. července 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a ze soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaj), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu 1. Ludmily Ticháčkové a 2. Vlastimila Ticháčka, obou zastoupených JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem, se sídlem Kasárenská 4, České Budějovice, na zrušení části ustanovení § 410 odst. 2 věty první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017, vyjádřené slovem „nezajištěného“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto: Ustanovení § 410 odst. 2 věty první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017, v části vyjádřené slovem „nezajištěného“, bylo v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) se navrhovatelé domáhají zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2017 č. j. 29 ICdo 26/2015-31, usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále jen „vrchní soud“) ze dne 26. 11. 2014 č. j. 11 VSOL 145/2014-18 a usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 29. 7. 2014 č. j. 26 ICm 176/2014-10 (KSBR 26 INS 21585/2013) s tím, že představují protiústavní zásah do základního práva občana na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 40 věty první (správně zřejmě „čl. 90 věty první“) Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 2. S touto ústavní stížností navrhovatelé podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., spojili návrh na zrušení slova „nezajištěného“ v § 410 odst. 2 větě první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017, resp. v § 410 odst. 5 větě první insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. 5. 2019. 3. Z ústavní stížnosti a vyžádaného soudního spisu se podává, že napadeným usnesením krajského soudu byla podle § 160 odst. 1, 2 a 4 insolvenčního zákona odmítnuta žaloba navrhovatelů na určení, že pohledávka obchodní korporace RM investiční družstvo, se sídlem Kvítková 3642, Zlín, (dále jen „věřitel“) je co do pravosti v dílčích pohledávkách č. 2 až 6 zcela a co do výše 94 147 Kč u dílčí pohledávky č. 1 a co do vykonatelnosti zcela popřena navrhovateli (jako dlužníky) právem, a dále jím bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud dospěl k závěru, že navrhovatelé popřeli pohledávku zajištěného věřitele, což vzhledem k § 410 odst. 2 insolvenčního zákona nemá žádné účinky, a tudíž nejsou ani osobami oprávněnými k podání žaloby o určení pohledávky. 4. K odvolání navrhovatelů ústavní stížností napadeným usnesením vrchní soud usnesení krajského soudu potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. I vrchní soud dospěl k závěru, že z § 410 odst. 2 insolvenčního zákona (ve znění účinném ke dni konání prvního i druhého přezkumného řízení) plyne, že pouze popření pohledávky nezajištěného věřitele má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem. 5. Navrhovatelé toto usnesení vrchního soudu napadli dovoláním, které však Nejvyšší soud shora označeným usnesením podle § 243c odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl s tím, že není podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť řešení v dovolání předestřené otázky odvolacím soudem je v souladu s judikaturou do volacího soudu [konkrétně s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 29 ICdo 33/2014 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, č. 92/2014), ze dne 31. 8. 2016 sp. zn. 29 ICdo 60/2014 nebo ze dne 30. 3. 2017 sp. zn. 29 ICdo 95/2016]. II. Argumentace navrhovatelů 6. V ústavní stížnosti navrhovatelé uvedli, že základ celé kauzy se odvíjí od uzavření spotřebitelské smlouvy o půjčce s věřitelem, na jejímž základě obdrželi částku 150 000 Kč, z ní pak do doby zahájení insolvence zaplatili 94 147 Kč. Tato smlouva obsahovala pro spotřebitelespotřebitele znevýhodňující ustanovení. Např. pohledávka byla zajištěna zástavním právem, kdy předmět zástavy měl nejméně desetinásobnou hodnotu, ve smlouvě byla rozhodčí doložka, která svěřovala jmenování rozhodce soukromému subjektu, který není rozhodčím soudem. Upozornili také, že si věřitel v přihlášce pohledávky uplatnil náklady rozhodčího řízení ve výši jedné třetiny jistiny pohledávky. 7. Dne 2. 8. 2013 podali navrhovatelé návrhy na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení se žádostí o povolení oddlužení, insolvenční soudinsolvenční soud oddlužení povolil a jmenoval insolvenčního správceinsolvenčního správce. Věřitel přihlásil (dle názoru navrhovatelů opožděně) pohledávku v celkové výši 1 096 605,54 Kč, což je částka několikanásobně převyšující původní závazek. Insolvenční správceInsolvenční správce i oni tuto pohledávku popřeli téměř do výše 90 % na další schůzi věřitelů, které se účastnil pouze věřitel; ten pak navrhl insolvenčního správceinsolvenčního správce odvolat a jmenovat jinou osobu, přičemž insolvenční soudinsolvenční soud mu podle § 51 insolvenčního zákona uznal hlasovací právo. Následně nově jmenovaný insolvenční správce věřitelovu pohledávku zcela uznal. Tímto postupem insolvenční soudinsolvenční soud dle navrhovatelů porušil svou (dohlédací) povinnost podle § 10 písm. b) insolvenčního zákona. 8. V souvislosti s napadenými rozhodnutími navrhovatelé namítli, že dle jejich názoru § 410 odst. 2 insolvenčního zákona neomezuje právo dlužníka podat incidenční žalobu podle § 160 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť nestanovuje, jaký účinek má popření pohledávky u zajištěného věřitele, ale pouze to, že popření nezajištěné pohledávky má stejné účinky jako popření insolvenčním správceminsolvenčním správcem, a je tudíž třeba vycházet z toho, že u dlužníků zajištěných věřitelů se postupuje podle ustanovení § 190 až 202 insolvenčního zákona. Jde-li o to, že by dané popření mělo mít jiné účinky než v případě popření pohledávek insolvenčním správceminsolvenčním správcem, pak dle navrhovatelů z dané formulace plyne, že incidenční žalobu jsou povinni podat sami dlužníci. V této souvislosti vytkli Nejvyššímu soudu, že se nezabýval otázkou, zda odmítnutí jejich žaloby není v rozporu s právem každého obrátit se se svou věcí na soud. 9. K návrhu na zrušení výše uvedeného ustanovení navrhovatelé uvedli, že obecně přijímaný výklad (podpořený judikaturou Nejvyššího soudu) v podstatě zbavuje dlužníka možnosti obrátit se na soud v případě přemrštěných a neoprávněných požadavků zajištěného věřitele, je-li insolvenční správceinsolvenční správce, zejména ten „volený“ zajištěným věřitelem jako majoritním, z jakéhokoliv důvodu nečinný. Především v případě spotřebitelských smluv Nejvyšší soud a Ústavní soudÚstavní soud upozorňovaly na nerovné postavení spotřebitelespotřebitele či na zneužívající klauzule, zbavující spotřebitelespotřebitele možnosti tuto disproporci odstranit zvláště v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Tento návrh má přesahovat zájem navrhovatelů, neboť uvedené problémy dlužníků jsou v praxi poměrně časté. III. Argumentace účastníků řízení o ústavní stížnosti a replika navrhovatelů 10. Soudce zpravodaj postupem podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal ústavní stížnost k vyjádření účastníkům řízení a následně dal možnost navrhovatelům k replice. 11. Nejvyšší soud k ústavní stížnosti uvedl, že v dovolání předestřenou otázku odvolací soud řešil v souladu s jeho judikaturou a názor navrhovatelů, že obecné soudy nevyložily ustanovení § 410 odst. 2 věty první insolvenčního zákona ústavně konformním způsobem, je argumentačně nepodložený. V návaznosti na to poukázal na (a citoval) svá rozhodnutí R 92/2016 a usnesení sp. zn. 29 ICdo 60/2014 (viz výše), kde uvedl důvody nepochybně ústavně konformního výkladu uvedeného ustanovení. V něm se mj. uvádí, že daná právní úprava je logickým vyústěním režimu, který platí pro uspokojení pohledávky zajištěného věřitele v oddlužení. Pro takové pohledávky platí, zjednodušeně řečeno, konkursní režim, v němž má právo požadovat uspokojení z plného výtěžku zpeněžení zajištění a při zpeněžování se postupuje podle konkursních pravidel, na druhé straně ale nemá při oddlužení plněním splátkového kalendáře právo na jiné uspokojení zajištěné pohledávky než jen ze zajištění (§ 398 odst. 3 poslední věta insolvenčního zákona), takže po vyčerpání hodnoty zajištění již při oddlužení nedostává nic dalšího a je vyloučen z hlasování o způsobu oddlužení (§ 402 odst. 1 insolvenčního zákona). A právě okolnost, že postavení zajištěných věřitelů je při oddlužení v zásadě stejné jako při konkursu, opodstatňuje závěr, že konkursní režim se prosadí i v daném případě. Současně Nejvyšší soud upozornil, že názory formulované v rozhodnutí R 92/2014 nezastává jen tříčlenný senát, ale jde o většinový náhled Nejvyššího soudu s ohledem na schválení uveřejnění tohoto rozhodnutí ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek hlasy všech 35 soudců přítomných na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, přičemž žádné z připomínkových míst (včetně právnických fakult) danému výkladu neoponovalo. Nejvyšší soud poukázal také na usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 30. 10. 2014 sp. zn. II. ÚS 2604/14 a ze dne 27. 2. 2018 sp. zn. IV. ÚS 2594/17 (rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), která byla vydána ve věci ústavních stížností směřujících proti rozhodnutí R 92/2014 a usnesení sp. zn. 29 ICdo 60/2014. Důvod na zrušení napadeného ustanovení dle Nejvyššího soudu také není dán z důvodů uvedených ve výše uvedeném ustanovení. Argumentace navrhovatelů, založená na premise, že dlužník v úpadku musí mít za trvání insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení právo popřít každou pohledávku, je od základu mylná. Při řešení úpadku konkursem dlužník (úpadce) takové právo neměl a nemá, popěrné právo dlužníka se neprosazuje ani v zahraničních právních úpravách. Omezeně se přiznává jen u sanačních způsobů řešení úpadku (reorganizace a oddlužení), u oddlužení ovšem jen u pohledávek, které se neuspokojují „v konkursním režimu“ a mezi něž patří právě nezajištěné pohledávky. Současně upozornil, že návrh na zrušení daného ustanovení byl podán s ústavní stížností vedenou pod sp. zn. I. ÚS 1410/11, kterou Ústavní soudÚstavní soud usnesením ze dne 29. 10. 2013 odmítl. S ohledem na to Nejvyšší soud uzavřel, že ústavní pořádek nebyl jeho postupem ani rozhodnutím porušen a že v ústavněprávní rovině neexistují důvody pro zrušení napadeného ustanovení. Navrhl proto, aby Ústavní soudÚstavní soud podle § 43 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) ústavní stížnost odmítl. 12. Vrchní soud ve svém vyjádření uvedl, že jeho závěry vycházejí z § 410 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2014 sp. zn. 29 ICdo 33/2014, a navrhl ústavní stížnost zamítnout. K tomu ale dodal, že dle důvodové zprávy k připravované novele insolvenčního zákona se s ohledem na závěry Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr EU“) vyslovené v rozsudku ze dne 21. 4. 2016 sp. zn. C-377/14, vydaném ve věci Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová proti FINWAY a. s., navrhuje změna § 410 insolvenčního zákona, jejímž předmětem je rozšíření práva dlužníka, kterému bylo povoleno oddlužení, k popření pohledávek jak nezajištěných, tak zajištěných. 13. Krajský soud je přesvědčen, že postupoval správně. Věřitel přihlásil svou pohledávku včas, dne 13. 11. 2013 se konalo přezkumné jednání a první schůze věřitelů, kde byly přezkoumány všechny pohledávky kromě pohledávky věřitele, neboť insolvenční správceinsolvenční správce předložil nedostatečně vyplněný přezkumný list, který nebylo možné akceptovat. Na schůzi věřitelů postupoval podle § 51 odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. 6. 2014, a přiznal věřiteli, jehož pohledávka nebyla přezkoumána, hlasovací právo, ten pak využil svého oprávnění podle § 29 insolvenčního zákona. Na druhém přezkumném jednání dne 11. 12. 2013 insolvenční správce pohledávku uznal, navrhovatelé ji popřeli ve výši 1 034 024,04 Kč, uznali částku 64 581,50 Kč. Navrhovatelé byli poučeni, že pouze popření pohledávky nezajištěného věřitele má tytéž účinky jako popření pohledávky správcem (§ 410 odst. 2 insolvenčního zákona). A protože šlo o vykonatelnou pohledávku, upozornil navrhovatele, že neuplatnili přípustné důvody popření takové pohledávky (§ 410 odst. 3 insolvenčního zákona). Navrhovatelé přesto žalobu na popření pohledávky podali, krajský soud ji z výše uvedeného důvodu odmítl. 14. V replice navrhovatelé poukázali na dvě skutečnosti, které mají podporovat opodstatněnost jejich ústavní stížnosti. Jednak má jít o zmíněný rozsudek Soudního dvora EU (sub 12), jednak o započatý legislativní proces ohledně vládního návrhu na změnu insolvenčního zákona, podle něhož by mělo být z předmětného ustanovení (jde o § 410 odst. 5 insolvenčního zákona) vypuštěno slovo „nezajištěných“. IV. Další postup v řízení před Ústavním soudem 15. Na základě takto shromážděných podkladů dospěl ve věci rozhodující senát Ústavního souduÚstavního soudu k závěru, že akcesorický návrh stěžovatelů (navrhovatelů) na zrušení předmětného ustanovení není zjevně neopodstatněný, a jsou tak splněny podmínky pro postup podle § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Proto ve věci rozhodující čtvrtý senát Ústavního souduÚstavního soudu svým usnesením ze dne 30. 4. 2019 č. j. III. ÚS 2589/17-42 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) ve výrocích II a III toto řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení napadeného ustanovení postoupil plénu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. 16. Současně ve výroku I tohoto usnesení byl odmítnut návrh navrhovatelů na zastavení řízení o zrušení části ustanovení § 410 odst. 2 věty první insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017, vymezené slovem „nezajištěného“. Navrhovatelé totiž vzhledem k vysoké pravděpodobnosti, že dojde ke zrušení napadené části tohoto ustanovení, a také z důvodu urychlení řízení ve věci jejich návrhu, vzali svůj návrh na zrušení daného zákonného ustanovení zpět, přičemž navrhli, aby v této části bylo řízení zastaveno. Návrh na zastavení řízení o návrhu na zrušení napadeného ustanovení insolvenčního zákona Ústavní soudÚstavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., (per analogiam) odmítl, neboť zákon o Ústavním soudu zpětvzetí takového návrhu nepřipouští. Jak totiž Ústavní soudÚstavní soud vyložil již ve svém (nepublikovaném) usnesení ze dne 12. 7. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 8/95, je tomu tak proto, že v § 68 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je nepřímo zakotvena zásada oficiality, z níž vyplývá povinnost Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) projednat každý návrh na přezkoumání ústavnosti, popř. zákonnosti právního předpisu, jestliže nebyl odmítnut. Další výjimkou z této zásady je to, že během řízení vzniknou důvody pro jeho zastavení, kdy se jako lex specialis ovšem uplatní pouze § 67 zákona o Ústavním soudu, který stanoví jako podmínku, za níž může Ústavní soud jednat, právní stav, kdy jak právní předpis, který je přezkoumáván, tak právní předpis, který je měřítkem hodnocení, tvoří součást právního řádu (blíže k dalším důvodům viz body 10 až 16 uvedeného usnesení č. j. III. ÚS 2589/17-42). V daném případě zpětvzetí návrhu nebylo přípustné, a proto tento návrh bez dalšího Ústavní soud projednal, když dospěl k závěru, že pozbude-li v průběhu řízení o návrhu na zrušení právního předpisu nebo jeho ustanovení podle § 64 odst. 1 písm. d) [pozn. red.: nyní písm. e)] nebo podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu tento právní předpis nebo jeho ustanovení platnosti, v řízení se „i bez dalšího návrhu“ (srov. § 68 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) pokračuje tak, že bude rozhodováno o tom, zda se vysloví, že ke zrušení navržený právní předpis nebo jeho ustanovení nebyly v rozporu s právním předpisem vyšší právní síly. V. Vyjádření účastníků řízení 17. Po postoupení věci k rozhodnutí plénu Ústavního souduÚstavního soudu soudce zpravodaj podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal návrh k vyjádření účastníkům řízení a obrátil se na vládu České republiky (dále jen „vláda“) a veřejnou ochránkyni práv s dotazem, zda využijí svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci. 18. Ve vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) se v přípise ze dne 5. 6. 2019, podepsaném jejím předsedou, uvádí, že insolvenční zákon byl v Poslanecké sněmovně projednán jako tisk č. 1120 (vládní návrh) v prvním čtení dne 26. 10. 2005 a byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal dne 26. 1. 2006, na jeho jednání byl k tisku předložen komplexní pozměňovací návrh (usnesení spolu s komplexním pozměňovacím návrhem bylo obsaženo v tisku č. 1120/1). Druhé čtení k návrhu zákona proběhlo dne 27. 1. 2006 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 1120/2. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 8. 2. 2006. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu a dalších pozměňovacích návrhů. 19. Napadené ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 69/2011 Sb., který byl v Poslanecké sněmovně projednán jako tisk č. 233 (vládní návrh) v prvním čtení dne 1. 2. 2011 a byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal dne 7. 2. 2011 a přijal usnesení č. 233/1. Druhé čtení k návrhu zákona proběhlo dne 8. 2. 2011 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 233/3. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 11. 2. 2011, návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen. Uvedené ustanovení bylo dále změněno zákonem č. 64/2017 Sb., projednaným v Poslanecké sněmovně jako tisk č. 785 (vládní návrh) v prvním čtení dne 3. 6. 2016 a přikázaným k projednání ústavně právnímu výboru jako garančnímu výboru a výboru pro sociální politiku. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal dne 27. 6. 2016 (usnesení č. 785/1), dne 5. 9. 2016 (usnesení č. 785/3), dne 29. 9. 2016 (usnesení č. 785/4) a dne 13. 10. 2016 (usnesení č. 785/5), výbor pro sociální politiku jej projednal dne 29. 6. 2016 (usnesení č. 785/2). Druhé čtení k návrhu zákona proběhlo dne 7. 9. 2016 a 18. 10. 2016 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 785/6. Garanční ústavně právní výbor projednal návrh zákona po druhém čtení dne 3. 11. 2016. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 2. a 9. 12. 2016, návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen. 20. Poslední změna uvedeného ustanovení (vypuštění slova „nezajištěného“), účinná dnem 1. 6. 2019, byla provedena zákonem č. 31/2019 Sb., projednaným v Poslanecké sněmovně jako tisk č. 71 (vládní návrh) v prvním čtení dne 20. 3. 2018 a přikázaným k projednání ústavně právnímu výboru jako garančnímu výboru a výboru pro sociální politiku. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal dne 10. 9. 2018 (usnesení č. 71/3) a dne 1. 10. 2018 (usnesení č. 71/5), výbor pro sociální politiku návrh zákona projednal dne 11. 5. 2018 (usnesení č. 71/1), dne 7. 9. 2018 (usnesení č. 71/2) a dne 27. 9. 2018 (usnesení č. 71/4). Druhé čtení k návrhu zákona proběhlo dne 3. 10. 2018 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 71/6. Garanční ústavně právní výbor projednal návrh zákona po druhém čtení dne 10. 10. 2018. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 26. 10. 2018. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen. 21. Závěrem pak předseda Poslanecké sněmovny konstatoval, že s návrhy zákonů vyslovily ústavně předepsaným postupem souhlas obě komory Parlamentu České republiky, zákony byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a byly řádně vyhlášeny a že je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadeného ustanovení a aby rozhodl o návrhu na jeho zrušení. 22. Ve vyjádření Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) ze dne 30. 5. 2019 jeho předseda uvedl, že § 410 odst. 2 insolvenčního zákona byl do 30. 6. 2017 změněn zákonem č. 217/2009 Sb., zákonem č. 69/2011 Sb. a zákonem č. 294/2013 Sb., konkrétně ve slově „nezajištěného“, jehož zrušení se navrhuje, však ke změně od vydání insolvenčního zákona jako takového do tohoto data nedošlo. Po datu 30. 6. 2017 bylo předmětné ustanovení dotčeno dalšími změnami, a to prostřednictvím zákona č. 64/2017 Sb. (spíše legislativně-technická změna) a zákona č. 31/2019 Sb., jímž bylo slovo „nezajištěného“ (nově v § 410 odst. 5 větě první insolvenčního zákona) zrušeno. K tomu důvodová zpráva uvádí, že „změna souvisí s přizpůsobením platné právní úpravy závěrům rozsudku Soudního dvora EU ze dne 21. 4. 2016 ve věci C-377/14, Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová proti FINWAY a. s., podle něhož je součástí práva na účinnou soudní ochranu právo spotřebitelespotřebitele popřít před vnitrostátním soudem oprávněnost pohledávek z úvěrové smlouvy, která obsahuje klauzule, které mohou být označeny za zneužívající, bez ohledu na to, zda se jedná o pohledávky zajištěné či nezajištěné“. V oddlužení tak došlo k rozšíření popěrného práva dlužníka vůči pohledávkám zajištěných věřitelů. 23. Dále předseda Senátu uvedl, že návrh insolvenčního zákona byl Senátu doručen dne 28. 2. 2006 a v senátní evidenci 5. funkčního období mu bylo přiřazeno č. tisku 288. Tento návrh byl projednán ústavně-právním výborem (usnesení č. 93 ze dne 15. 3. 2006, senátní tisk č. 288/1) jako výborem garančním a výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu (usnesení č. 298 ze dne 22. 3. 2006, senátní tisk č. 288/2), kdy oba výbory Senátu doporučily návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát se návrhem zákona zabýval na své 10. schůzi, kde jej usnesením č. 416 ze dne 30. 3. 2006 schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, když v hlasování č. 199 z 54 přítomných senátorů hlasovalo pro jeho schválení 49 senátorů a proti nebyl žádný. Při projednávání návrhu insolvenčního zákona na schůzi Senátu se ke stěžejnímu obsahu napadeného ustanovení nikdo nevyjádřil. Návrh zákona byl na půdě Senátu přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 24. Z hlediska významu změny, kterou ve vztahu k napadenému ustanovení přináší zákon č. 31/2019 Sb. (zrušuje slovo „nezajištěného“), předseda Senátu pokládal za vhodné shrnout legislativní proces i v tomto případě. Návrh zákona byl Senátu doručen dne 26. 11. 2018 a v senátní evidenci 12. funkčního období mu bylo přiřazeno č. tisku 12. Tento návrh byl projednán ústavně-právním výborem (usnesení č. 5 ze dne 5. 12. 2018, senátní tisk č. 12/1) jako výborem garančním, který doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a výborem pro zdravotnictví a sociální politiku (usnesení č. 10 ze dne 12. 12. 2018, senátní tisk č. 12/2), který doporučil vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy směřujícími zejména ke změně formulace u jedné z variant splnění oddlužení při splátkovém kalendáři se zpeněžením majetkové podstaty, k vymezení nepoctivého záměru a ke změně jedné ze situací, kdy bude insolvenční soudinsolvenční soud návrh na povolení oddlužení povinen zamítnout. Dále výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal doprovodné usnesení, jímž vybraným ministerstvům vyjádřil zájem o zpětnou vazbu z následné aplikační praxe projednávaného předpisu. Senát se návrhem zákona zabýval na své 4. schůzi, kde jej usnesením č. 54 ze dne 19. 12. 2018 vrátil Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, jejichž hlavním zdrojem bylo usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kdy v hlasování č. 33 ze 74 přítomných senátorů hlasovalo pro 63 senátorů, nikdo nebyl proti. Vedle toho se ztotožnil také s výše uvedeným doprovodným usnesením. Napadeného ustanovení se však ani jedno usnesení nedotýká. Při projednávání návrhu zákona na schůzi Senátu se ke stěžejnímu obsahu napadeného ustanovení nikdo nevyjádřil. Návrh zákona byl na půdě Senátu přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 25. Závěrem předseda Senátu rovněž konstatoval, že je zcela na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadeného ustanovení. 26. Vláda prostřednictvím ministryně spravedlnosti přípisem ze dne 27. 5. 2019 sdělila, že usnesením č. 367 rozhodla, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení, a upozornila, že napadené ustanovení bylo předmětem „oddlužovací novely“ provedené zákonem č. 31/2019 Sb. a že na jejím základě bylo s účinností od 1. 6. 2019 slovo „nezajištěného“ vypuštěno. 27. Veřejná ochránkyně práv dopisem ze dne 16. 5. 2019 rovněž sdělila, že svého procesního práva vstoupit do řízení nevyužije. VI. Upuštění od ústního jednání 28. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, pročež od něj dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu upustil. VII. Text napadeného ustanovení 29. Napadené ustanovení (zvýrazněno) § 410 odst. 2 mělo do 30. 6. 2017 toto znění: „Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správceinsolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé ne vykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“ 30. Po novelizaci insolvenčního zákona provedené zákonem č. 64/2017 Sb. napadené ustanovení (nyní již jako § 410 odst. 5) znělo takto (napadená část zvýrazněna): „Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správceinsolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“ 31. Aktuálně, tj. po novelizaci insolvenčního zákona provedené zákonem č. 31/2019 Sb., zní ustanovení § 410 odst. 5 takto: „Popření pohledávky věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správceinsolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“ VIII. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 32. Procesní předpoklady pro řízení o zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení jsou naplněny. Návrh byl podán aktivně legitimovaným subjektem, tj. tím, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., [§ 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], byl postoupen plénu Ústavního soudu postupem podle § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a Ústavní soud je k projednání tohoto návrhu příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy]. 33. Co se týče přípustnosti návrhu, bylo napadené ustanovení nejdříve přesunuto do § 410 odst. 5 insolvenčního zákona a poté s účinností od 1. 6. 2019 zákonem č. 31/2019 Sb. změněno ustanovení § 410 odst. 5 insolvenčního zákona tak, že slovo „nezajištěného“ bylo vypuštěno. Podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se řízení zastaví, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbydou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem. Pro zastavení řízení však Ústavní soudÚstavní soud neshledal splnění podmínek, neboť na posuzovanou věc se přiměřeně uplatní závěry, které vyslovil již v nálezu ze dne 10. 1. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), potvrzeném nálezy ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.), popř. ze dne 6. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.) a řadou dalších. Podle právního názoru Ústavního soudu tak platí, že dojde-li soudce obecného soudu k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito (tedy nikoli pouze v té době platný, ale také v té době již neplatný, avšak ještě použitelný), je v rozporu s ústavním zákonem, je povinen předložit věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, a že kdyby Ústavní soudÚstavní soud odmítl se svým rozhodnutím o ústavnosti či protiústavnosti aplikovatelného zákona zabývat, bylo by to v rozporu s čl. 95 odst. 2 Ústavy a v rozporu se zásadou koncentrovaného ústavního soudnictví. 34. Tento závěr je třeba analogicky uplatnit i na situaci, kdy se na Ústavní soudÚstavní soud neobrací obecný soud postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, nýbrž oprávněný stěžovatel podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ve spojení s § 74 a § 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, popř. podle čl. 87 odst. 1 písm. i) Ústavy ve spojení s § 119 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. 35. V nyní posuzované věci není navrhovatelem soud (čl. 95 odst. 2 Ústavy, § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), jako tomu bylo ve výše uvedených případech, ale oprávněný navrhovatel [§ 74 ve spojení s § 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu], nicméně i zde je povinen Ústavní soudÚstavní soud splnit svou roli soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) tím, že návrh splňující podmínky zákona o Ústavním soudu projedná a rozhodne o něm obdobně, jako by jej předložil obecný soud (což se v posuzované věci nestalo), neboť by jinak ochrana ústavnosti nemohla být zajištěna a poskytována v situaci, se kterou počítá § 74 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Dlužno dodat, že jde o ustanovení, které je současně „akcesorickým“ pro případ, že v pochybnostech o ústavnosti použitého zákona nevyužije svého návrhového oprávnění obecný soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ani Ústavní soud, resp. příslušný senát (stejně jako obecný soud), nemůže o ústavní stížnosti v takovém případě rozhodnout, aniž by byla otázka ústavnosti aplikovaného zákona vyřešena. 36. Ústavní soudÚstavní soud tedy mohl přikročit k posouzení, zda je napadené zákonné ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, tedy zda a) byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence, b) byl dodržen ústavně předepsaný způsob jejího přijetí, resp. vydání, a konečně c) je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.). IX. Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení 37. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve zkoumal, zda insolvenční zákon byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 38. Proces přijetí samotného insolvenčního zákona byl Ústavním soudemÚstavním soudem již přezkoumán, přičemž žádné procedurální vady zjištěny nebyly [viz nález ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.)]. 39. Ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona pak bylo novelizováno zákonem č. 217/2009 Sb. (v první větě došlo k vypuštění slova „plněním splátkového kalendáře“), zákonem č. 69/2011 Sb. (kdy na konec textu věty první byla doplněna slova „; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správceinsolvenčního správce“ a na konec odstavce byla doplněna věta „Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.“), zákonem č. 294/2013 Sb. (kdy za slova „insolvenčním správcem“ bylo vloženo „, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno“) a zákonem č. 64/2017 Sb. (došlo zejména ke změně čísla odstavce). Z hlediska posuzované materie těmito novelami ke změně napadené části ustanovení § 410 odst. 2 nedošlo. 40. Ústavní soudÚstavní soud na základě vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, jakož i stenografických záznamů z jejich schůzí, a to za situace, kdy legislativní procedura nebyla ani zpochybňována, dospěl k závěru, že napadené ustanovení bylo přijato ústavně konformním způsobem. 41. V případě zákona č. 217/2009 Sb. první čtení jeho návrhu v Poslanecké sněmovně proběhlo dne 3. 4. 2009, druhé čtení dne 5. a 12. 5. 2009 a třetí čtení dne 15. 5. 2009. Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně schválen hlasy 124 ze 126 přihlášených poslanců. V Senátu byl návrh zákona schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou dne 17. 6. 2009 55 hlasy z přítomných 60 senátorů. Po podpisu prezidenta republiky byl zákon vyhlášen dne 20. 7. 2009. 42. První čtení návrhu zákona č. 69/2011 Sb. v Poslanecké sněmovně proběhlo dne 1. 2. 2011, druhé čtení dne 8. 2. 2011 a třetí čtení dne 11. 2. 2011. Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně schválen hlasy 115 ze 167 přihlášených poslanců. V Senátu byl návrh zákona schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou dne 3. 3. 2011 50 hlasy z přítomných 58 senátorů. Po podpisu prezidenta republiky byl zákon vyhlášen dne 21. 3. 2011. 43. Procedura přijetí zákona č. 294/2013 Sb. již byla Ústavním soudemÚstavním soudem přezkoumána a ani v tomto případě žádné vady zjištěny nebyly [viz nález ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 23/14 (N 117/86 SbNU 25; 283/2017 Sb.)]. 44. Jde-li o návrh zákona č. 64/2017 Sb., první čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo dne 3. 6. 2016, druhé čtení dne 7. 9. a 18. 10. 2016 a třetí čtení dne 2. a 9. 12. 2016. Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně schválen hlasy 118 ze 159 přihlášených poslanců. V Senátu byl návrh zákona schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou dne 19. 1. 2017 31 hlasy z přítomných 51 senátorů. Po podpisu prezidenta republiky byl zákon vyhlášen dne 3. 3. 2017. 45. Konečně je třeba pro úplnost dodat, že napadené ustanovení (viz výše) bylo z insolvenčního zákona vypuštěno zákonem č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Návrh tohoto zákona byl Senátem vrácen s pozměňovacími návrhy (viz tisk Poslanecké sněmovny VIII. volební období, č. 71/9 a vyjádření Senátu sub 24). Protože vrácený text návrhu nebyl postupem podle čl. 47 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 97 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, Poslaneckou sněmovnou schválen, bylo hlasováno o návrhu předmětné změny insolvenčního zákona ve znění postoupeném Senátu (tisk Poslanecké sněmovny č. 71/8). Tento návrh byl postupem podle čl. 47 odst. 3 Ústavy ve spojení s § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny schválen na její 26. schůzi dne 22. 1. 2019 většinou 181 z přítomných 186 poslanců. X. Meritorní posouzení návrhu 46. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že akcesorický návrh stěžovatelů (navrhovatelů) je důvodný, neboť napadená část ustanovení § 410 insolvenčního zákona byla v rozhodné době v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy. Posouzení toho, zda v řízení před obecnými soudy došlo rovněž k porušení práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny, pak bude věcí rozhodnutí o samotné ústavní stížnosti. 47. Napadená část ustanovení § 410 insolvenčního zákona byla v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, podle něhož se každý může domáhat svého práva u soudu či jiného orgánu. Zákonodárce, jde-li o spotřebitelské vztahy, řádně nedostál svým povinnostem, jak mu to ukládá čl. 1 odst. 1 Ústavy. Zde je třeba poukázat na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13 (N 55/73 SbNU 89), podle kterého spotřebitelský vztah sice není bezprostředně regulován na úrovni specifického ústavního práva, nicméně není ani od působení ústavně zaručených základních práv a svobod izolován, takže v tomto právně regulovaném vztahu se působení základních práv a svobod projevuje jako povinnost státu taková základní práva a svobody v tomto spotřebitelském vztahu chránit (čl. 1 odst. 1 Ústavy) jak vytvářením podmínek pro uzavírání spotřebitelských smluv, tak při řešení sporů z nich vyplývajících. Tato ochrana však nebyla v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (oddlužovacího řízení) dostatečně zajištěna, jak to vyžaduje čl. 36 odst. 1 Listiny. Předmětná právní úprava, která umožňovala popírat jen některé pohledávky a omezovala možné námitky jen na zánik či promlčení pohledávek, tomuto požadavku ochrany neodpovídala, a tedy prostředky, které insolvenční zákon v případě oddlužení dlužníkům-spotřebitelůmspotřebitelům poskytoval, nebyly účinnými tak, aby nedocházelo případně k používání nepřiměřených podmínek ve smlouvách (předmětem nynějšího řízení je, zda zde ochrana byla či ne, nikoli zda tomu tak v předmětné spotřebitelské smlouvě skutečně bylo). 48. Je namístě dodat, že poslední novelizace insolvenčního zákona provedená zákonem č. 31/2019 Sb. reagovala na výklad čl. 7 odst. 1 směrnice Rady č. 91/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, který provedl Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 sp. zn. C-377/14 ve věci Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová proti FINWAY a. s., vydaném na základě předběžné otázky položené Krajským soudem v Praze. Tato novela v části první bodě 111 stanovila, že se v § 410 odst. 5 insolvenčního zákona slovo „nezajištěného“ zrušuje. Tím zákonodárce své pochybení do budoucna napravil. S ohledem na existenci zvláštní úpravy popěrného práva (v případě řešení úpadku oddlužením se) bylo mimo jiné navrženo upravit platné znění § 410 insolvenčního zákona a rozšířit jeho účinky „i na pohledávky zajištěných věřitelů“. Novela tak odstranila rozlišování mezi zajištěnými a nezajištěnými věřiteli v hypotéze napadeného ustanovení § 410 odst. 2 (následně § 410 odst. 5) insolvenčního zákona a současně se promítla reflexně i do postavení dlužníků. K tomu bylo v důvodové zprávě v tisku Poslanecké sněmovny VIII. volebního období, č. 71/0 (viz též sub 45) výslovně uvedeno, že navrhovaná změna souvisí s přizpůsobením platné právní úpravy závěrům shora uvedeného rozsudku Soudního dvora EU. Podle něj je totiž „součástí práva na účinnou soudní ochranu právo spotřebitelespotřebitele popřít před vnitrostátním soudem oprávněnost pohledávek z úvěrové smlouvy, která obsahuje klauzule, které mohou být označeny za zneužívající, bez ohledu na to, zda se jedná o pohledávky zajištěné či nezajištěné“. Na položenou otázku Soudní dvůr EU odpověděl tak, že čl. 7 odst. 1 této směrnice brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení (tj. před Krajským soudem v Praze), která v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neumožňuje soudu, u něhož je toto řízení vedeno, zkoumat z moci úřední případnou zneužívající povahu smluvních ujednání, z nichž vznikly pohledávky přihlášené v uvedeném řízení, ačkoli má tento soud za tímto účelem k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu, a která uvedenému soudu umožňuje zkoumat pouze nezajištěné pohledávky a námitky omezuje jen na možnost tvrdit zánik či promlčení těchto pohledávek. 49. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu se tento závěr nutně musí promítnout i do posouzení věci z hlediska ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, s ohledem na okolnosti případu (viz tvrzení navrhovatelů sub 6, důvodnost tohoto tvrzení o povaze smluvních podmínek není předmětem řízení v nynější plenární věci). Toto ustanovení zaručuje každému možnost domáhat se „stanoveným postupem“ svého práva u soudu či jiného orgánu, čemuž koresponduje povinnost soudu tuto ochranu (rovněž „stanoveným postupem“) poskytnout. Je pak zcela na zákonodárci, aby stanovil podmínky a podrobnosti (tj. „postupy“), jde-li o realizaci daného základního práva (čl. 36 odst. 4 Listiny). Ve své kompetenci je omezen mj. v tom ohledu, že jím přijatou „prováděcí“ úpravou nesmí být popřena sama podstata a smysl daného základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny); to znamená, že soudní či jiná právní ochrana musí být reálně „dosažitelná“ a co do svého výsledku dostatečně efektivní, což v konečném důsledku znamená i to, že by i míra takové ochrany měla být adekvátní ve vztahu k pozici, kterou dotčená osoba v příslušném právním vztahu má. 50. V daném případě je třeba vzít do úvahy, že právní řád České republiky i právo Evropské unie poskytují spotřebitelůmspotřebitelům zvýšenou hmotněprávní ochranu proti zneužívajícím smluvním klauzulím, a to z důvodu určitého vyrovnání jejich fakticky slabší pozice v příslušném okruhu smluvních vztahů. Potřebu specifické (zvýšené) ochrany je nutno ze stejného důvodu zvažovat i po procesní stránce, tj. tam, kde „běžný režim“ není z hlediska práva na soudní ochranu dostačující. O takovou tzv. kvalifikovanou vadu podle čl. 36 odst. 1 Listiny šlo i v posuzované věci, neboť nevznikl (a ani nebylo možné vytvořit) procesní prostor k tomu, aby soud mohl přezkoumat příslušnou smlouvu z hlediska toho, zda neobsahuje nepřiměřená ujednání, a to z důvodu, že insolvenční soudinsolvenční soud není oprávněn z moci úřední „otevřít“ příslušné řízení, a nemohou je vyvolat (přímo či nepřímo) ani sami dlužníci. Vzhledem k tomu se daná procesní úprava jeví jako neslučitelná se základním právem na soudní ochranu. 51. Je třeba dodat, že insolvenční zákon sice ve vztahu k zajištěným pohledávkám poskytoval popěrné právo (přihlášeným) věřitelům a zejména insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, u něhož existuje určitý systém nezávislého a nestranného výkonu dané funkce [viz bod 70 nálezu ze dne 7. 11. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 33/15 (422/2017 Sb.)], nicméně i přes zohlednění specifik insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (viz bod 64 citovaného nálezu), v němž může být výkon některých procesních práv jeho účastníků „přenesen“ na insolvenčního správceinsolvenčního správce (viz body 68 a 69 uvedeného nálezu), má Ústavní soud za to, že nelze za daných okolností ponechat oprávnění na rozhodnutí třetí osoby, ledaže by s tímto oprávněním korespondovala právně vynutitelná povinnost (dlužníkem či soudem), čemuž tak ale není. 52. Nadto dané záruky působí především ve vztahu k věřitelům (jako celku), neboť i když insolvenční řízeníinsolvenční řízení má být podle insolvenčního zákona vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, jeho účelem je dosažení rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů [§ 1 písm. a), § 5 písm. a) insolvenčního zákona], přičemž věřitelský výbor má ve vztahu k insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci řadu oprávnění, včetně práva navrhnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu jeho odvolání. Nebylo tudíž zaručeno, že v každém případě, kdy tomu bylo třeba, se otevře řízení, v němž by (insolvenční) soud přezkoumal, zda spotřebitelská smlouva neobsahuje nepřiměřené podmínky. Lze proto uzavřít, že není-li k danému přezkumu bez dalšího oprávněn insolvenční soudinsolvenční soud, musí být samotnému dlužníkovi-spotřebitelispotřebiteli poskytnuta možnost iniciovat řízení, v němž by tento přezkum mohl být proveden. 53. Nadto konstatovaný rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem se dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu netýká jen spotřebitelských vztahů, ale platí obecně. Porušovalo totiž rovněž princip rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny), a to ve vztahu k čl. 36 odst. 1 Listiny, když bez racionálního důvodu rozlišovalo mezi dlužníky zajištěných a nezajištěných pohledávek, jde-li o účinky jejich popěrného úkonu. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti vzal v úvahu argumentaci Nejvyššího soudu obsaženou v usnesení sp. zn. 29 ICdo 60/2014, dle něhož důvody pro takové rozlišení spočívají v tom, že pro uspokojení pohledávky zajištěného věřitele při oddlužení platí tzv. konkursní režim (resp. má jít o „logické vyústění režimu, který platí pro uspokojení pohledávky zajištěného věřitele v oddlužení“). 54. Lze se jistě ztotožnit s názorem zastávaným dosud v judikatuře obecných soudů, že skutečnost, že jde o pohledávku zajištěnou nebo nezajištěnou, může věcně odůvodňovat rozlišení věřitelů na dvě skupiny, které budou podléhat rozdílnému právnímu režimu, jde-li o uspokojení jejich pohledávek, jak ostatně Ústavní soudÚstavní soud ve svém důsledku akceptoval v usnesení ze dne 6. 2. 2014 sp. zn. I. ÚS 3271/13, a to v duchu principu, že by měl v lepší pozici být ten, kdo si lépe střežil svá práva (tím, že si svou pohledávku zajistil). Rozhodnutí o způsobu, jakým mají být v případě úpadku uspokojeny zajištěné pohledávky, je proto v zásadě věcí zákonodárce, který v dané věci z více možných způsobů zvolil obdobný model, jaký se uplatní v případě konkursu. 55. To již ale nelze uplatnit v případě procesu zjišťování pohledávek a jejich následného uspokojování. Zde je třeba u každého z nich samostatně posuzovat případné důvody rozdílného právního režimu, a to z pohledu nejen věřitele, nýbrž i jeho reflexních účinků na postavení dlužníka. Má-li z hlediska uspokojení pohledávky její „kvalita“ nepochybně podstatný věcný význam (především pak z pohledu věřitele), z hlediska samotného popěrného úkonu, resp. toho, zda daná pohledávka existuje (a případně v jaké výši), jde o okolnost irelevantní (jak z pohledu věřitele, tak dlužníka). Nastal zde tudíž stav, kdy rozdílnému zacházení s dlužníky chyběl (v daném ohledu) rozumný smysl a účel, což představuje ústavně neakceptovatelnou libovůli zákonodárce [srov. nález ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. 56. Závěrem je možno podotknout, že daná úprava nekorespondovala ani s úlohou insolvenčního správceinsolvenčního správce v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, kdy v případě konkursu dispoziční oprávnění dlužníka přebírá insolvenční správceinsolvenční správce, zatímco v případě řešení úpadkové situace dlužníka sanací vykonává insolvenční správceinsolvenční správce především kontrolní funkci. I proto se v případě oddlužení jeví - stejně jako tomu je u reorganizace (srov. § 336 insolvenčního zákona) - existence popěrného práva dlužníka, majícího účinky na zjištění nejen nezajištěných, ale i zajištěných pohledávek, jako řešení logické, resp. systémové. XI. Závěr 57. S ohledem na tyto důvody Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl a za přiměřené aplikace § 70 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přistoupil k vyslovení protiústavnosti části ustanovení § 410 odst. 2 věty první insolvenčního zákona, ve znění účinném do 30. 6. 2017, vyjádřené slovem „nezajištěného“. Pro úplnost je třeba dodat, že z hlediska uplatnění požadavku čl. 89 odst. 2 Ústavy je stejný závěr nutno vztáhnout na stejně znějící část ustanovení § 410 odst. 5 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. 5. 2019, i když toto ustanovení nebylo v iniciačním řízení před obecnými soudy použito. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952 Vyhlášeno 30. 8. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 2. 2002, částka 28/2019 * Článek 1 - Pro účely této Úmluvy se pojem „žena“ vztahuje na jakoukoli osobu ženského pohlaví bez jakéhokoli rozlišování a pojem „dítě“ se vztahuje na jakékoli dítě bez jakéhokoli rozlišování. * Článek 2 - 1. Tato Úmluva se vztahuje na všechny zaměstnané ženy, včetně těch, které vykonávají atypické formy závislé práce. * Článek 3 - Každý členský stát přijme, po poradě s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, vhodná opatření, jež zajistí, aby těhotné nebo kojící ženy nebyly povinny vykonávat práci, kterou kompetentní orgán označil za škodlivou pro zdraví matky neb * Článek 4 - 1. Po předložení zdravotního nebo jiného vhodného osvědčení, které stanoví národní zákony a zvyklosti, s uvedením předpokládaného data narození dítěte, má žena, na niž se vztahuje tato Úmluva, právo na mateřskou dovolenou v délce nejméně 14 týdnů. * Článek 5 - Po předložení zdravotního osvědčení bude před nebo po období mateřské dovolené poskytnuto volno v případě nemoci, komplikací nebo rizika komplikací v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem. Povaha a maximální délka trvání takové dovolené budou stanoveny v * Článek 6 - 1. Ženám, které budou čerpat volno podle článku 4 nebo 5, se budou poskytovat peněžité dávky v souladu s národními zákony a nařízeními nebo jiným způsobem v souladu s národními zvyklostmi. * Článek 7 - 1. U členského státu s nedostatečně rozvinutým hospodářstvím nebo systémem sociálního zabezpečení se bude mít za to, že splňuje požadavky článku 6, odstavců 3 a 4, jestliže peněžité dávky nebudou poskytovány v nižší výši, než je sazba nemocenského nebo saz * Článek 8 - 1. Od zaměstnavatele bude nezákonné, aby ženě ukončil zaměstnání v době těhotenství nebo mateřské dovolené podle článku 4 nebo 5 nebo v průběhu příslušné lhůty po návratu do práce, kterou stanoví národní zákony nebo nařízení, s výjimkou důvodů nesouvisejíc * Článek 9 - 1. Každý členský stát přijme příslušná opatření, která zajistí, aby mateřství nepředstavovalo zdroj diskriminace v zaměstnání, včetně - nehledě na článek 2, odstavec 1 - přístupu k zaměstnání. * Článek 10 - 1. Ženě se poskytne právo na jednu nebo více přestávek denně nebo na zkrácení pracovní doby, aby mohla kojit své dítě. * Článek 11 - Každý členský stát bude ve spolupráci s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků pravidelně přezkoumávat vhodnost prodloužení volna uvedeného v článku 4 nebo zvýšení částky či sazby peněžitých dávek uvedených v článku 6. * Článek 12 - Tato Úmluva bude prováděna prostřednictvím zákonů nebo nařízení, nebude-li realizována jinými prostředky, jako jsou kolektivní smlouvy, nálezy rozhodčího soudu, soudní rozhodnutí nebo jakýmkoli jiným způsobem v souladu s národními zvyklostmi. * Článek 13 - Tato Úmluva upravuje Úmluvu o ochraně v mateřství (revidovanou) z roku 1952. * Článek 14 - Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci. * Článek 15 - 1. Tato Úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem. * Článek 16 - 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto Úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato Úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jed * Článek 17 - 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce registraci všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace oznámí. * Článek 18 - Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků. * Článek 19 - Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této Úmluvy a přezkoumá, zda je vhodné dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize. * Článek 20 - 1. Přijme-li konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto Úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak: * Článek 21 - Anglické a francouzské znění této Úmluvy jsou stejně závazná. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 2. 2002 43 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2000 byla v Ženevě přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce, depozitáře Úmluvy, dne 3. července 2017. Při ratifikaci Úmluvy byla učiněna následující prohlášení: „1. V souladu s článkem 4 Úmluvy stanoví Česká republika délku mateřské dovolené na 28 týdnů. 2. V souladu s článkem 2 Úmluvy je z rozsahu aplikace Úmluvy vyloučena kategorie žen vykonávajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.“ V souladu s článkem 2 odst. 3 Úmluvy bude prohlášení č. 2 uvedeno v první zprávě o plnění této Úmluvy předložené podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 2 dne 7. února 2002. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 3. července 2018. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ÚMLUVA Č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy, kde se sešla 30. května 2000 ke svému 88. zasedání, znamenajíc potřebu revidovat Úmluvu o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952 a Doporučení k ochraně mateřství z roku 1952, která by ještě více podpořila rovnoprávnost všech pracujících žen a zdraví a bezpečnost matky a dítěte a uznala rozdílnost hospodářského a sociálního vývoje jednotlivých členských zemí, rozmanitost jejich ekonomických subjektů a rozdílnost vývoje ochrany mateřství v národních zákonech a zvyklostech, připomínajíc ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv (1948), Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (1979), Úmluvy OSN o právech dětí (1989), Pekingské deklarace a akční platformy (1995), Deklarace Mezinárodní organizace práce o rovnosti pracovních příležitostí a rovnocenném zacházení s ženami v zaměstnání (1975), Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních pracovních zásadách a právech a sledování jejich dodržování (1998), jakož i k ustanovením mezinárodních pracovních úmluv a doporučení zaměřených na zajištění rovnosti pracovních příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami, zvláště pak Úmluvy o pracovnících s rodinnými závazky z roku 1981, a zvažujíc situaci pracujících žen a potřebu zajistit jim ochranu v těhotenství, která je společnou odpovědností vlády a celé společnosti, rozhodnuvši se přijmout konkrétní návrhy na revizi Úmluvy o ochraně v mateřství (revidované), 1952, a Doporučení k ochraně v mateřství, 1952, která je čtvrtým bodem programu zasedání, a stanovíc, že tyto návrhy budou mít podobu mezinárodní úmluvy; přijímá dne patnáctého června roku dva tisíce následující úmluvu, na kterou se lze odvolávat jako na Úmluvu o ochraně v mateřství, 2000: Působnost Článek 1 Pro účely této Úmluvy se pojem „žena“ vztahuje na jakoukoli osobu ženského pohlaví bez jakéhokoli rozlišování a pojem „dítě“ se vztahuje na jakékoli dítě bez jakéhokoli rozlišování. Článek 2 1. Tato Úmluva se vztahuje na všechny zaměstnané ženy, včetně těch, které vykonávají atypické formy závislé prácezávislé práce. 2. Každá členský stát, který tuto Úmluvu ratifikuje, však může po poradě s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků z rozsahu této Úmluvy částečně či úplně vyloučit vymezené kategorie pracovníků, jestliže by z aplikace Úmluvy vyvstaly zvláštní problémy závažné povahy. 3. Každý členský stát, který využije své možnosti podle předchozího odstavce, uvede ve své první zprávě o plnění Úmluvy, předložené podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce, seznam kategorií pracovníků, kteří byli takto vyloučeni, spolu s důvody pro jejich vyloučení. V dalších zprávách bude členský stát popisovat opatření přijatá se zřetelem k postupnému rozšíření ustanovení Úmluvy na tyto kategorie. Ochrana zdraví Článek 3 Každý členský stát přijme, po poradě s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, vhodná opatření, jež zajistí, aby těhotné nebo kojící ženy nebyly povinny vykonávat práci, kterou kompetentní orgán označil za škodlivou pro zdraví matky nebo dítěte nebo u které bylo zjištěno závažné riziko pro zdraví matky či jejího dítěte. Mateřská dovolená Článek 4 1. Po předložení zdravotního nebo jiného vhodného osvědčení, které stanoví národní zákony a zvyklosti, s uvedením předpokládaného data narození dítěte, má žena, na niž se vztahuje tato Úmluva, právo na mateřskou dovolenou v délce nejméně 14 týdnů. 2. Délku výše uvedené mateřské dovolené uvede každý členský stát v prohlášení doprovázející ratifikaci této Úmluvy. 3. Každý členský stát může následně uložit u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce další prohlášení o prodloužení trvání mateřské dovolené. 4. S ohledem na ochranu zdraví matky a dítěte je součástí mateřské dovolené šestitýdenní povinná mateřská dovolená po narození dítěte, není-li na národní úrovni dohodnuto mezi vládou a reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků jinak. 5. Část mateřské dovolené před narozením dítěte se prodlouží o jakoukoli dobu mezi předpokládaným a skutečným datem narození dítěte, aniž by o tuto dobu byla krácena povinná část dovolené po narození dítěte. Volno v případě nemoci nebo komplikací Článek 5 Po předložení zdravotního osvědčení bude před nebo po období mateřské dovolené poskytnuto volno v případě nemoci, komplikací nebo rizika komplikací v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem. Povaha a maximální délka trvání takové dovolené budou stanoveny v souladu s národními zákony a zvyklostmi. Dávky Článek 6 1. Ženám, které budou čerpat volno podle článku 4 nebo 5, se budou poskytovat peněžité dávky v souladu s národními zákony a nařízeními nebo jiným způsobem v souladu s národními zvyklostmi. 2. Peněžité dávky budou na takové úrovni, aby žena mohla udržovat sebe i své dítě v řádném zdravotním stavu a na přiměřené životní úrovni. 3. Tam, kde podle národních právních úprav a zvyklostí vycházejí peněžité dávky vyplácené podle článku 4 z předchozího výdělku, nebude výše takových dávek menší než dvě třetiny předchozího výdělku ženy nebo takového výdělku, který se bere v úvahu pro výpočet dávek. 4. Tam, kde se podle národních právních úprav a zvyklostí používají ke stanovení peněžitých dávek při mateřské dovolené podle článku 4 jiné způsoby, bude výše takových dávek srovnatelná s částkou, která v průměru vyjde podle předchozího odstavce. 5. Každý členský stát zajistí, aby podmínky pro poskytnutí peněžitých dávek mohly být splněny převážnou většinou žen, na něž se tato Úmluva vztahuje. 6. Tam, kde žena nesplní podmínky pro poskytnutí peněžitých dávek podle národních zákonů a nařízení nebo jiným způsobem slučitelným s národní praxí, bude mít nárok na přiměřené dávky ze systémů sociální pomoci, projde-li testem majetkových poměrů, požadovaným pro poskytnutí takové pomoci. 7. Zdravotní péče se ženě a dítěti poskytuje v souladu s národními zákony a nařízeními nebo jiným způsobem slučitelným s národní praxí. Zdravotní péče bude zahrnovat prenatální péči, porod, postnatální péči a v případě potřeby též nemocniční péči. 8. V zájmu ochrany situace žen na trhu práce budou dávky při mateřské dovolené podle článků 4 a 5 poskytovány prostřednictvím povinného sociálního pojištění nebo z veřejných fondů nebo způsobem daným národní právní úpravou a zvyklostmi. Zaměstnavatel není, nedá-li k tomu výslovný souhlas, sám povinen nést přímé náklady na takovéto peněžité dávky ženě, která je u něj zaměstnaná, s výjimkou případů kde: (a) to tak vyžaduje národní právní úprava nebo zvyklosti členského státu před datem přijetí této Úmluvy Mezinárodní konferencí práce; nebo (b) to na národní úrovni následně dohodne vláda s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků. Článek 7 1. U členského státu s nedostatečně rozvinutým hospodářstvím nebo systémem sociálního zabezpečení se bude mít za to, že splňuje požadavky článku 6, odstavců 3 a 4, jestliže peněžité dávky nebudou poskytovány v nižší výši, než je sazba nemocenského nebo sazba dávek při dočasné invaliditě podle národních zákonů a nařízení. 2. Členský stát, který využije své možnosti podle předchozího odstavce, vysvětlí ve své první zprávě o provádění Úmluvy, předložené podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce, důvody, proč tuto možnost využila, a uvede sazbu, v níž se poskytují peněžité dávky. V dalších zprávách bude členský stát popisovat opatření přijatá se zřetelem na postupné zvyšování sazeb dávek. Zachování zaměstnaneckého poměru a nediskriminace Článek 8 1. Od zaměstnavatele bude nezákonné, aby ženě ukončil zaměstnání v době těhotenství nebo mateřské dovolené podle článku 4 nebo 5 nebo v průběhu příslušné lhůty po návratu do práce, kterou stanoví národní zákony nebo nařízení, s výjimkou důvodů nesouvisejících s těhotenstvím nebo narozením dítěte a jejich následky nebo péčí o dítě. Důkazní břemeno ohledně toho, že důvody pro propuštění nesouvisejí s těhotenstvím nebo narozením dítěte a jejich následky nebo péčí o dítě, nese zaměstnavatel. 2. Ženě je po skončení mateřské dovolené zaručeno právo na návrat do stejného nebo rovnocenného postavení se stejným finančním ohodnocením. Článek 9 1. Každý členský stát přijme příslušná opatření, která zajistí, aby mateřství nepředstavovalo zdroj diskriminace v zaměstnání, včetně - nehledě na článek 2, odstavec 1 - přístupu k zaměstnání. 2. Opatření zmíněná v předchozím odstavci budou zahrnovat zákaz požadování těhotenského testu nebo potvrzení o něm, jestliže se žena uchází o zaměstnání, s výjimkou případů, kde to vyžadují národní zákony nebo nařízení s ohledem na práci, která: (a) je zakázaná nebo je omezena v případě těhotných či kojících žen podle národních zákonů a nařízení; nebo (b) je spojena s uznaným nebo značným rizikem pro zdraví ženy a dítěte. Kojící matky Článek 10 1. Ženě se poskytne právo na jednu nebo více přestávek denně nebo na zkrácení pracovní doby, aby mohla kojit své dítě. 2. Období, v němž je povoleno dělat přestávky ke kojení nebo uplatnit zkrácení pracovní doby, počet a délka přestávek na kojení a postupy upravující zkrácení pracovní doby budou dány národní právní úpravou a zvyklostmi. Zmíněné přestávky nebo zkrácení pracovní doby se budou započítávat do pracovní doby a v tomto smyslu budou odměňovány. Pravidelné přezkoumávání Článek 11 Každý členský stát bude ve spolupráci s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků pravidelně přezkoumávat vhodnost prodloužení volna uvedeného v článku 4 nebo zvýšení částky či sazby peněžitých dávek uvedených v článku 6. Provádění Článek 12 Tato Úmluva bude prováděna prostřednictvím zákonů nebo nařízení, nebude-li realizována jinými prostředky, jako jsou kolektivní smlouvy, nálezy rozhodčího soudu, soudní rozhodnutí nebo jakýmkoli jiným způsobem v souladu s národními zvyklostmi. Závěrečná ustanovení Článek 13 Tato Úmluva upravuje Úmluvu o ochraně v mateřství (revidovanou) z roku 1952. Článek 14 Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci. Článek 15 1. Tato Úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem. 2. Tato Úmluva nabude účinnosti 12 měsíců poté, kdy generální ředitel zaregistroval ratifikace dvou členských států. 3. Pro každý další členský stát poté tato Úmluva nabude účinnosti 12 měsíců od data, kdy byla zaregistrována jeho ratifikace. Článek 16 1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto Úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato Úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zaregistrována. 2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto Úmluvu a který nepoužije práva vypovědět ji podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku Článek 17 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce registraci všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace oznámí. 2. Až bude generální ředitel oznamovat členům registraci druhé ratifikace, upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato Úmluva nabude účinnosti. Článek 18 Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků. Článek 19 Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této Úmluvy a přezkoumá, zda je vhodné dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize. Článek 20 1. Přijme-li konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto Úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak: (a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této Úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 16, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti, (b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci. 2. Tato Úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu. Článek 21 Anglické a francouzské znění této Úmluvy jsou stejně závazná.
Nařízení vlády č. 222/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 222/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 18. 11. 2019, částka 95/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb., nařízení vlády č. 339/2013 Sb., nařízení vlády č. 151/2015 Sb., nařízení vlády č. 97/2017 Sb. a nařízení vlády č. 86/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 18. 11. 2019 222 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. srpna 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb., nařízení vlády č. 339/2013 Sb., nařízení vlády č. 151/2015 Sb., nařízení vlády č. 97/2017 Sb. a nařízení vlády č. 86/2018 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2018/725 ze dne 16. května 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému vývoji mění příloha II část III bod 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o chrom VI.“. 2. V příloze č. 2 části III. bodě 12 se v tabulce u položky „Chrom (VI)“ ve čtvrtém sloupci číslo „0,2“ nahrazuje číslem „0,053“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 18. listopadu 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Nařízení vlády č. 221/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 95/2019 * § 1 - Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku * § 2 - Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci * § 3 - Další všeobecné podmínky pro jednotlivé typy investičních akcí * § 4 - Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku * § 5 - Minimální hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních míst pro strategickou investiční akci * § 6 - Maximální výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci * § 7 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Aktuální znění od 20. 4. 2023 (89/2023 Sb.) 221 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. srpna 2019 o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách Vláda nařizuje podle § 1c odst. 2 a 3, § 2 odst. 4, § 3 odst. 1, § 6a odst. 7 písm. a) a § 11a odst. 5 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 192/2012 Sb. a zákona č. 210/2019 Sb.: § 1 Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku Investiční pobídkuInvestiční pobídku může Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytnout na investiční akciinvestiční akci, která je realizována v a) oborech zpracovatelského průmyslu za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu podle § 1c odst. 1 písm. a) zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce ve výrobě“), b) technologickém centru za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty podle § 1c odst. 1 písm. b) zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce v technologickém centru“), nebo c) centru strategických služeb za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby podle § 1c odst. 1 písm. c) zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce v centru strategických služeb“), přičemž tato investiční akce je realizována v 1. centru pro tvorbu softwaru podle § 1c odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce v centru pro tvorbu softwaru“), 2. datovém centru podle § 1c odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce v datovém centru“), 3. opravárenském centru podle § 1c odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce v opravárenském centru“), nebo 4. centru sdílených služeb podle § 1c odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona o investičních pobídkách (dále jen „investiční akceinvestiční akce v centru sdílených služeb“). § 2 Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci Investiční pobídkaInvestiční pobídka ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci může být poskytnuta na a) investiční akciinvestiční akci ve výrobě, b) investiční akciinvestiční akci v technologickém centru, c) investiční akciinvestiční akci v opravárenském centru, nebo d) investiční akciinvestiční akci v centru pro tvorbu softwaru, datovém centru nebo centru sdílených služeb, pokud má být celá investiční akceinvestiční akce realizována v rámci významného projektu společného evropského zájmu, u kterého Evropská komise svým rozhodnutím schválila slučitelnost jeho podpory s vnitřním trhem, a příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky se účastní řešení tohoto projektu jako přímý nebo nepřímý účastník. § 3 Další všeobecné podmínky pro jednotlivé typy investičních akcí (1) Všeobecnými podmínkami pro investiční akciinvestiční akci ve výrobě dále jsou a) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona o investičních pobídkách nejméně v hodnotě 80 000 000 Kč, přičemž nejméně 40 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízenístrojního zařízení, a b) realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách, přičemž činností s vyšší přidanou hodnotou je činnost v oborech zpracovatelského průmyslu, kdy celková průměrná výše měsíčních hrubých mezd zaměstnanců příjemce investiční pobídky v místě realizace investiční akceinvestiční akce v kalendářním roce je nejméně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investiční akceinvestiční akce realizuje, a současně 1. příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky po uzavření smlouvy o spolupráci nejméně s jednou výzkumnou organizací, která je zapsána v seznamu výzkumných organizací2), s touto organizací spolupracuje v oblasti výzkumu a vývoje3) a na tuto spolupráci ode dne předcházejícího 2 roky předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku vynaloží prostředky nejméně v hodnotě 2 % předpokládané hodnoty celkových způsobilých nákladů uvedených v záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a zároveň podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním4) dosahuje na počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky nejméně 10 % nebo podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním4) v místě realizace investiční akceinvestiční akce dosahuje na počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce nejméně 10 %, 2. podíl výzkumných a vývojových pracovníků dosahuje na počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky nejméně 3 % nebo podíl výzkumných a vývojových pracovníků v místě realizace investiční akceinvestiční akce dosahuje na počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce nejméně 3 %, přičemž výzkumným a vývojovým pracovníkem se rozumí zaměstnanec, jehož hlavní pracovní činností je soustavná činnost v oblasti výzkumu a vývoje3) příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky, nebo 3. příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky pořídil strojní zařízenístrojní zařízení, které jím bude využíváno převážně v oblasti výzkumu a vývoje3), přičemž toto strojní zařízenístrojní zařízení bylo pořízeno za tržní cenu, nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, nebylo před jeho pořízením předmětem účetních odpisů, nebylo uvedeno do užívání dříve než 2 roky před předložením záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a nebylo zahrnuto do způsobilých nákladů v rámci investiční akceinvestiční akce, a to nejméně v hodnotě 10 % předpokládané hodnoty celkových způsobilých nákladů uvedených v záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku. (2) Hodnoty uvedené v odstavci 1 písm. a) se sníží na polovinu, pokud celá investiční akceinvestiční akce ve výrobě má být realizována a) v okrese, v němž je podíl nezaměstnaných osobpodíl nezaměstnaných osob nejméně ve výši 7,5 % a současně tento podíl je alespoň o 50 % vyšší než průměrný podíl nezaměstnaných osobpodíl nezaměstnaných osob v České republice; podílem nezaměstnaných osobpodílem nezaměstnaných osob se rozumí podíl nezaměstnaných osobpodíl nezaměstnaných osob uvedený ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za kalendářní pololetí bezprostředně předcházející dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku, b) na území státem podporovaného regionu vymezeného na základě zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje, nebo c) na území zvýhodněné průmyslové zóny. (3) Průměrnou měsíční hrubou mzdou v kraji podle odstavce 1 písm. b) se rozumí průměrná měsíční hrubá mzda na přepočtené počty zaměstnancůpočty zaměstnanců za první až čtvrté čtvrtletí uveřejněná Českým statistickým úřadem společně s údajem o průměrné měsíční hrubé mzdě za čtvrté čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Celková průměrná výše měsíčních hrubých mezd zaměstnanců příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky v místě realizace investiční akceinvestiční akce se zjišťuje na počet zaměstnancůpočet zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce přepočtený na počet zaměstnancůpočet zaměstnanců se stanovenou týdenní pracovní dobou6). (4) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) se nepoužije, pokud a) má být celá investiční akceinvestiční akce realizována v okrese uvedeném v odstavci 2 písm. a), b) má být celá investiční akceinvestiční akce realizována v rámci významného projektu společného evropského zájmu, u kterého Evropská komise svým rozhodnutím schválila slučitelnost jeho podpory s vnitřním trhem, a příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky se účastní řešení tohoto projektu jako přímý nebo nepřímý účastník, nebo c) se jedná o strategickou investiční akciinvestiční akci s výjimkou strategické investiční akceinvestiční akce podle § 5 odst. 2 písm. b). (5) Všeobecnými podmínkami pro investiční akciinvestiční akci v technologickém centru dále jsou a) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona o investičních pobídkách nejméně v hodnotě 10 000 000 Kč, přičemž nejméně 5 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízenístrojního zařízení, a b) vytvoření nejméně 20 nových pracovních místnových pracovních míst podle § 2 odst. 3 písm. b) zákona o investičních pobídkách. (6) Všeobecnými podmínkami pro investiční akciinvestiční akci v centru strategických služeb dále jsou v případě a) investiční akceinvestiční akce v centru pro tvorbu softwaru 1. vytvoření nejméně 20 nových pracovních místnových pracovních míst podle § 2 odst. 3 písm. b) zákona o investičních pobídkách a 2. realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách, přičemž činností s vyšší přidanou hodnotou je tvorba nového softwaru nebo inovace7) stávajícího softwaru, kdy jsou služby centra poskytovány nejméně ve 3 státech, b) investiční akceinvestiční akce v datovém centru 1. vytvoření nejméně 20 nových pracovních místnových pracovních míst podle § 2 odst. 3 písm. b) zákona o investičních pobídkách a 2. realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách, přičemž činností s vyšší přidanou hodnotou je ukládání, třídění a správa dat prostřednictvím počítačových systémů centra a s nimi souvisejících prvků, kdy jsou služby centra poskytovány nejméně ve 3 státech, c) investiční akceinvestiční akce v opravárenském centru 1. vytvoření nejméně 50 nových pracovních místnových pracovních míst podle § 2 odst. 3 písm. b) zákona o investičních pobídkách a 2. realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách, přičemž činností s vyšší přidanou hodnotou je oprava technicky vyspělých zařízení, zejména kancelářských strojů a výpočetní techniky, elektronických strojů a přístrojů, radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, optických a měřicích přístrojů, letadel a elektronických a řídicích systémů kolejových vozidel, s výjimkou opravy automobilů, autobusů a opravy mechanických částí dopravních prostředků určených k pozemní dopravě, kdy jsou služby centra poskytovány nejméně ve 3 státech, d) investiční akceinvestiční akce v centru sdílených služeb 1. vytvoření nejméně 70 nových pracovních místnových pracovních míst podle § 2 odst. 3 písm. b) zákona o investičních pobídkách a 2. realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách, přičemž činností s vyšší přidanou hodnotou je převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností jako jsou účetnictví, finance, administrace v oblasti lidských zdrojů, marketing nebo řízení informačních systémů od ovládající nebo ovládané osoby8) nebo od smluvního partnera, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání, s výjimkou ostrahy objektů, tiskařských, stravovacích, úklidových služeb nebo služeb obdobného charakteru, kdy jsou služby centra poskytovány nejméně ve 3 státech. (7) Hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uvedené v odstavcích 1, 2 a 5 se sníží na polovinu, pokud je příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky střední podnikatel9), nebo na čtvrtinu, pokud je příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky malý podnikatel9). Počty nových pracovních místnových pracovních míst uvedené v odstavcích 5 a 6 se sníží na polovinu, pokud je příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky malý nebo střední podnikatel9). (8) Podmínka vytvoření minimálního počtu nových pracovních místnových pracovních míst podle odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a) bodu 1, odstavce 6 písm. b) bodu 1, odstavce 6 písm. c) bodu 1 a odstavce 6 písm. d) bodu 1 se nepoužije, pokud má být celá investiční akceinvestiční akce realizována v rámci významného projektu společného evropského zájmu, u kterého Evropská komise svým rozhodnutím schválila slučitelnost jeho podpory s vnitřním trhem, a příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky se účastní řešení tohoto projektu jako přímý nebo nepřímý účastník. § 4 Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1 zákona o investičních pobídkách je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 5 Minimální hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních míst pro strategickou investiční akci (1) V případě strategické investiční akceinvestiční akce musí být v rámci investiční akceinvestiční akce ve výrobě pořízen dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 1 písm. a) zákona o investičních pobídkách nejméně v hodnotě 2 000 000 000 Kč, přičemž nejméně 1 000 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízenístrojního zařízení, a vytvořeno nejméně 250 nových pracovních místnových pracovních míst. (2) Hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a počet nových pracovních místnových pracovních míst uvedené v odstavci 1 se nepoužijí, pokud se jedná o investiční akciinvestiční akci ve výrobě, a) kde má být předmětem výroby výrobek se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení nebo výrobek určený k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo snižování energetické náročnosti budov uvedený v příloze č. 4 k tomuto nařízení, nebo b) která bude realizována v odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností, kterými jsou výroba farmaceutických výrobků a přípravků, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení11), a která bude realizována v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou podle § 3 odst. 1 písm. b), kde je realizován výzkum a vývoj s využitím klíčové umožňující technologie uvedený v příloze č. 3 k tomuto nařízení. (3) Klíčovými umožňujícími technologiemi podle odstavce 2 jsou a) technologie pokročilých materiálů, jako jsou pokročilé kovy, pokročilé syntetické polymery, pokročilá keramika, nové kompozity, pokročilé biopolymery a jiné pokročilé materiály, b) nanotechnologie, jíž se rozumí technologie pro struktury s rozměry od 1 do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru, c) pokročilá výrobní technologie, jíž se rozumí výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní klíčové umožňující technologie, zahrnující automatizaci, robotiku, měřicí systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy, d) biotechnologie, jíž se rozumí průmyslové biotechnologie využívající mikroorganismy nebo enzymy pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktu v chemickém průmyslu, materiálové výrobě, energetice (biopaliva), potravinářství, zdravotní péči, textilním a papírenském průmyslu a technologie z oblasti lékařských a přírodních věd, jako jsou genomika, genové inženýrství, buněčné a tkáňové inženýrství, syntetická biologie, biosensory, bioaktivátory a neurotechnologie, e) fotonika, jíž se rozumí technologie zahrnující generaci světla, vedení světla, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilování světla a využívání světla v aplikacích, f) mikroelektronika, jíž se rozumí vysoce miniaturizované polovodičové komponenty a elektronické subsystémy, včetně jejich integrace do větších systémů a produktů, g) nanoelektronika, jíž se rozumí vysoce miniaturizované polovodičové komponenty a elektronické subsystémy, včetně jejich integrace do větších systémů a produktů, se strukturou na úrovni nanometrů, a h) technologie umělé inteligence, jíž se rozumí analýza velkých dat, strojové učení, neuronové sítě, genetické algoritmy, softwarové technologie, inteligentní roboti, virtuální agenti, distribuované systémy a autonomní dopravní prostředky. (4) V případě strategické investiční akceinvestiční akce musí být v rámci investiční akceinvestiční akce v technologickém centru pořízen dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 1 písm. a) zákona o investičních pobídkách nejméně v hodnotě 200 000 000 Kč, přičemž nejméně 100 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízenístrojního zařízení, a vytvořeno nejméně 70 nových pracovních místnových pracovních míst. (5) V případě strategické investiční akceinvestiční akce musí být v rámci investiční akceinvestiční akce v opravárenském centru pořízen dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 1 písm. a) zákona o investičních pobídkách nejméně v hodnotě 200 000 000 Kč, přičemž nejméně 100 000 000 Kč musí být vynaloženo na pořízení strojního zařízenístrojního zařízení, a vytvořeno nejméně 100 nových pracovních místnových pracovních míst. (6) Hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a počty nových pracovních místnových pracovních míst podle odstavců 1, 4 a 5 se nepoužijí, pokud má být celá investiční akceinvestiční akce realizována v rámci významného projektu společného evropského zájmu, u kterého Evropská komise svým rozhodnutím schválila slučitelnost jeho podpory s vnitřním trhem, a příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky se účastní řešení tohoto projektu jako přímý nebo nepřímý účastník. § 6 Maximální výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (1) Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci může činit nejvýše 20 % z celkových způsobilých nákladů. (2) Má-li být investiční akceinvestiční akce realizována v regionu soudržnosti České republiky s přípustnou mírou veřejné podpory nižší než 20 %, nesmí výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci překročit přípustnou míru veřejné podpory stanovenou nařízením vlády upravujícím přípustnou míru veřejné podpory v regionech České republiky. (3) Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci v technologickém centru nebo centru strategických služeb může činit nejvýše 500 000 000 Kč. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 6. září 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku 3.6MB Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Vybrané výrobky se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob 1. Respirátory třídy FFP 2 s výdechovým ventilem nebo bez výdechového ventilu. 2. Respirátory třídy FFP 3 s výdechovým ventilem nebo bez výdechového ventilu. 3. Filtrační polomasky s vyměnitelným ochranným filtrem. 4. Ochranné celoobličejové masky. 5. Vyměnitelné filtry do filtračních polomasek a ochranných celoobličejových masek. 6. Ochranné brýle. 7. Ochranné štíty. 8. Ochranné obleky (overaly s kapucí). 9. Vyšetřovací rukavice. 10. Ochranné návleky na obuv. 11. Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (laboratorní testy) a prostředky pro provedení předanalytické fáze těchto testů. 12. Prostředky pro odběr biologických vzorků pro laboratorní in vitro diagnostiku. 13. Odběrové krevní vaky a diagnostika pro určení krevních skupin a infekčních markerů používaná při výrobě transfuzních přípravků. 14. Vybavení pro operační sály 14.1. vysoce flexibilní, elektronicky řízené výkonné odsávací systémy s automatickým řešením bezpečnosti provozu, 14.2. účinné a bezpečné prostředky pro anestézii, 14.3. technické prostředky pro uplatnění medicinálních plynů. 15. Chirurgické nástroje. 16. Implantáty a endoprotézy využívající optimalizovaných konstrukcí a pokročilých materiálů a technologií. 17. Technické prostředky určené pro vytváření a udržování vysoce čistých prostor. 18. Radioterapeutické ozařovací přístroje. 19. Zdravotnické prostředky pro medicínu katastrof a krizové situace. 20. Digitalizovaná nemocniční lůžka a další zdravotnický nábytek s prvky elektroniky, komunikačních a informačních technologií. 21. Digitalizované novorozenecké inkubátory s inteligentními diagnostickými funkcemi, možností autonomní funkce i připojení na informační sítě. 22. Sterilizátory. 23. Inkubátory, zejména pro buněčné terapie. 24. Lékařská laboratorní technika. 25. Prostředky pro protetiku a ortotiku. 26. Prostředky pro rehabilitaci a manipulaci, zejména rehabilitační roboty a robotizovaná manipulační a asistivní technika. 27. Chirurgické roušky, sterilní šicí materiál, sterilní tkaniny, sterilní oděvy. 28. Informační a komunikační prostředky pro zdravotnictví, prostředky pro telemedicínu a pro eHealth. 29. Vybavení lékařských a zubních ošetřoven, operačních sálů a prostor, veterinárních pracovišť, včetně operačních stolů. 30. Nanovlákenné zdravotnické prostředky pro scaffoldy, krytí ran a náhrady tkání. 31. Materiály pro regenerativní medicínu, které převyšují běžně dosahované parametry a vlastnosti. 32. Laboratorní i lékařské přístroje pro regenerativní medicínu. 33. Lékařské přístroje pro neinvazivní diagnostiku a měření biologických veličin, které převyšují běžně dosahované parametry. 34. Přístroje pro výrobu nanovlákenných produktů pro medicínu. 35. Zdravotnické prostředky nové generace pro fyzikální intervence. 36. Přístroje pro chirurgii využívající fyzikálních energií. 37. Přístroje pro destrukci nádorových a jiných tkání pomocí vysokovýkonného fokusovaného ultrazvuku, elektromagnetického pole, laserového záření, případně jiných forem neionizujícího záření, přístroje aplikující rázovou vlnu. 38. Dialyzační přístroje. 39. Externí i interní kardiostimulátory. 40. Defibrilátory s vyšší bezpečností a účinností. 41. Přístroje pro desinfekci fyzikální cestou. 42. Výrobky pro regenerativní medicínu. 43. Prostředky pro rekonstrukční chirurgii. 44. Makroskopické biosenzory pro pokročilý biomedicínský screening. 45. Mikrosenzory a nanosenzory implantabilní do léčených tkání. 46. Terapeutické a stimulační prostředky 46.1. přístroje pro podporu periferního prokrvení, 46.2. lékařské fototerapeutické lampy, 46.3. flebologické kompresní prostředky pasivní i aktivní, 46.4. podpůrné prostředky pro stimulaci angiogeneze, 46.5. hypoxické a hyperoxické medicínské stimulátory. 47. Přístroje a spotřební materiál pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny. 48. Léčivé přípravky10). Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Výzkum a vývoj s využitím klíčové umožňující technologie 1. Výzkum a vývoj s využitím technologie pokročilých materiálů nebo nanotechnologie 1.1. výzkum a vývoj nanomateriálů a jejich využití, 1.2. výzkum a vývoj materiálů a technologií pro detekci ionizujícího záření, 1.3. výzkum a vývoj technologií umožňujících včasnou detekci poškození materiálů, 1.4. výzkum a vývoj implantátů do kostí a dentálních implantátů, včetně jejich povrchových úprav a speciálních povrchů, a orgánových náhrad, 1.5. výzkum a vývoj pokročilých biokompatibilních materiálů. 2. Výzkum a vývoj s využitím pokročilé výrobní technologie 2.1. výzkum a vývoj technologií a zařízení pro měření, diagnostiku, kontrolu a metrologické účely v elektronice, elektrotechnice, strojírenství, informačních a telekomunikačních technologiích, 2.2. výzkum a vývoj v oblasti aditivní výroby a 3D tisku, 2.3. výzkum a vývoj využití vodíkových technologií, 2.4. výzkum a vývoj virtuálního modelování, 2.5. výzkum a vývoj související s bateriovým hodnotovým řetězcem. 3. Výzkum a vývoj s využitím biotechnologie 3.1. výzkum a vývoj pokročilých výrobních zařízení využitelných v biotechnologiích, zejména v bioreaktorech, při zplynování, fermentaci, plasmové technologii a membránové separaci, 3.2. výzkum a vývoj průmyslových biotechnologií a jejich využití ve strojírenství, energetice, hutnictví a chemické výrobě, 3.3. výzkum a vývoj biomateriálů a jejich využití, 3.4. výzkum a vývoj zaměřený na oblast bioniky a biomimetiky, 3.5. výzkum a vývoj technologií, systémů a zařízení využitelných v biotechnologiích a přírodních vědách, 3.6. výzkum a vývoj biomateriálů pro zdravotní účely, aditivní výrobu a lékařskou techniku, 3.7. výzkum a vývoj v oblasti cirkulární ekonomiky. 4. Výzkum a vývoj s využitím fotoniky, mikroelektroniky nebo nanoelektroniky 4.1. výzkum a vývoj bezpečné radiačně odolné nanoelektroniky, 4.2. výzkum a vývoj optických a elektronických prvků, systémů a zařízení využitelných v dopravě, dopravních prostředcích, družicových systémech a nosných raketách, 4.3. výzkum a vývoj zaměřený na využití elektronických a optoelektronických systémů a metod v zemědělství a potravinové výrobě, zejména elektrochemických metod, elektrokoagulace, dopravy, osvětlení a fluorescence, 4.4. výzkum a vývoj v oblasti výroby polovodičových substrátů pro elektronické aplikace, 4.5. výzkum a vývoj v oblasti výroby integrovaných obvodů, 4.6. výzkum a vývoj v oblasti návrhu digitálních integrovaných obvodů, 4.7. výzkum a vývoj volatilních a nevolatilních pamětí založených na integrovaných obvodech a jiných polovodičových technologiích, 4.8. výzkum a vývoj optických obvodů a jiných optických prvků určených pro výpočetní úlohy, 4.9. výzkum a vývoj hardwarových prvků kvantových sítí, 4.10. výzkum a vývoj polovodičových prvků kvantových počítačů, 4.11. výzkum a vývoj kvantových počítačů. 5. Výzkum a vývoj s využitím technologie umělé inteligence 5.1. výzkum a vývoj metod pro vytváření digitálních dvojčat, 5.2. výzkum a vývoj autonomních vozidel a jejich systémová architektura. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Vybrané výrobky určené k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo ke snižování energetické náročnosti budov 1.\| Tepelná čerpadla včetně řídicích systémů. ---\|--- 2.\| Fotovoltaické systémy včetně řídicích systémů. 3.\| Solární termické systémy včetně řídicích systémů. 4.\| Solární hybridní systémy, rekuperační jednotky a teplovzdušné solární panely. 5.\| Jaderné reaktory a neozářené palivové články pro jaderné reaktory. 6.\| Parogenerátory a kondenzátory. 7.\| Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory. 8.\| Větrné turbíny. 9.\| Generátorová soustrojí poháněná energií větru. 10.\| Elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie, vodíkové palivové články. 11.\| Měřiče dodávky nebo spotřeby plynů, kapalin a elektrické energie. 12.\| Bateriová úložiště pro elektřinu pocházející z obnovitelných zdrojů energie včetně řídicích systémů. 13.\| Izolační materiály používané jako tepelná izolace konstrukcí a rozvodů ve stavebnictví. 14.\| Dobíjecí stanice pro elektromobily, plnicí stanice pro vodíková elektrická vozidla. 15.\| Teplovodní kotle na biomasu a elektřinu pro vytápění vnitřních prostorů. 16.\| Výkonové čipy. 17.\| Trakční baterie pro elektrická vozidla včetně řídicích systémů. 18.\| Elektromotory pro elektrická vozidla. 2) § 33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 3) Čl. 2 odst. 84 až 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 4) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 79 zákoníku práce. 7) Čl. 1.3 sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/1). 8) § 74 až 78 zákona o obchodních korporacích. 9) Příloha I k nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 10) § 2 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 11) Oddíly 21 a 26 a skupina 30.3 přílohy Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) - sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
Nařízení vlády č. 220/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 220/2019 Sb. Nařízení vlády o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 94/2019 * § 1 - Maximální roční počty žádostí * § 2 - Zastupitelské úřady s neomezeným počtem žádostí * § 3 - Rozvržení maximálního ročního počtu žádostí * § 4 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (187/2024 Sb.) 220 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. srpna 2019 o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu Vláda nařizuje k provedení § 181b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 176/2019 Sb.: § 1 Maximální roční počty žádostí (1) Maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, které lze v rámci období 1 roku podat na zastupitelském úřadu, je uveden ve sloupci 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (2) Maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu, které lze v rámci období 1 roku podat na zastupitelském úřadu, je uveden ve sloupci 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. (3) Žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze podávat bez omezení. § 2 Zastupitelské úřady s neomezeným počtem žádostí (1) V případě zastupitelského úřadu neuvedeného v příloze č. 1 k tomuto nařízení lze žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podávat bez omezení. (2) V případě zastupitelského úřadu neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení lze žádosti o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu podávat bez omezení. § 3 Rozvržení maximálního ročního počtu žádostí (1) Maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání vyhrazený z počtu žádostí uvedeného ve sloupci 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro žádosti podané v rámci jednotlivých vládou schválených programů stanoví sloupec 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (2) Maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu vyhrazený z počtu žádostí uvedeného ve sloupci 2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení pro žádosti podané v rámci jednotlivých vládou schválených programů stanoví sloupce 3 a 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r. Ministr zahraničních věcí: Mgr. Petříček, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb. Maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání 1\| 2\| 3 ---\|---\|--- Zastupitelský úřad\| Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku\| Program klíčový a vědecký personál Abudža\| 12\| 4 Addis Abeba\| 12\| 4 Akkra\| 12\| 4 Alžír\| 12\| 4 Ammán\| 12\| 4 Ankara\| 12\| 6 Astana\| 12\| 4 Bagdád\| 0\| 0 Baku\| 12\| 4 Bejrút\| 12\| 4 Bělehrad\| 100\| 10 Damašek\| 0\| 0 Dillí\| 24\| 12 Erbíl\| 0\| 0 Hanoj\| 0\| 0 Islámábád\| 0\| 0 Istanbul\| 12\| 6 Kábul\| 0\| 0 Káhira\| 12\| 4 Kišiněv\| 12\| 4 Kyjev\| 24\| 12 Lusaka\| 12\| 4 Lvov\| 24\| 12 Minsk\| 24\| 8 Moskva\| 100\| 50 Nairobi\| 12\| 4 Pchjongjang\| 0\| 0 Pretoria\| 12\| 4 Rabat\| 12\| 4 Sarajevo\| 12\| 4 Skopje\| 12\| 4 Taškent\| 12\| 4 Tbilisi\| 12\| 4 Teherán\| 12\| 4 Tunis\| 12\| 4 Ulánbátar\| 12\| 4 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb. Maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartu 1\| 2\| 3\| 4 ---\|---\|---\|--- Zastupitelský úřad\| Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku\| Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál\| Program kvalifikovaný zaměstnanec Abuja\| 80\| 80\| 0 Addis Abeba\| 110\| 80\| 0 Akkra\| 80\| 80\| 0 Alžír\| 80\| 80\| 0 Ammán\| 80\| 80\| 0 Ankara\| 360\| 160\| 0 Astana\| 580\| 80\| 500 Bagdád\| 80\| 80\| 0 Baku\| 230\| 80\| 0 Bangkok\| 300\| 80\| 0 Bejrút\| 80\| 80\| 0 Bělehrad\| 2 460\| 160\| 1 900 Dakar\| 60\| 60\| 0 Damašek\| 60\| 60\| 0 Dillí\| 1 560\| 960\| 600 Erbíl\| 60\| 60\| 0 Hanoj\| 200\| 200\| 0 Islámábád\| 80\| 80\| 0 Istanbul\| 360\| 160\| 0 Jakarta\| 1 150\| 80\| 0 Jerevan\| 700\| 80\| 550 Káhira\| 130\| 100\| 0 Kišiněv\| 1 760\| 160\| 1 500 Kyjev\| 1 600\| 500\| 1 100 Lusaka\| 110\| 80\| 0 Lvov\| 11 500\| 500\| 11 000 Manila\| 10 550\| 150\| 10 300 Minsk\| 2 200\| 200\| 1 900 Nairobi\| 80\| 80\| 0 Pchjongjang\| 0\| 0\| 0 Pretoria\| 110\| 80\| 0 Rabat\| 100\| 80\| 0 Sarajevo\| 530\| 80\| 0 Skopje\| 580\| 80\| 400 Taškent\| 150\| 80\| 0 Tbilisi\| 750\| 80\| 600 Teherán\| 80\| 80\| 0 Tunis\| 80\| 80\| 0 Ulánbátar\| 3 250\| 80\| 3 170 Kvóta je určena výhradně pro žádosti podávané v rámci Programu klíčový a vědecký personál. ** Kvóta 1 000 žádostí je určena výhradně pro žádosti podávané v rámci Projektu pracovní migrace z Indonésie.
Vyhláška č. 218/2019 Sb.	Vyhláška č. 218/2019 Sb. Vyhláška o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 92/2019 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Metodiky zkoušek odrůd * § 3 - Obecné metodiky zkoušek odrůd * § 4 - Metodiky zkoušek odrůd zemědělských druhů * § 5 - Metodiky zkoušek odrůd zeleninových druhů * § 6 - Metodiky zkoušek odrůd révy * § 7 - Metodiky zkoušek odrůd ovocných rodů a druhů * § 8 - Metodiky zkoušek odrůd ostatních druhů uvedených v druhovém seznamu * § 9 - Zrušovací ustanovení * § 10 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (340/2023 Sb.) 218 VYHLÁŠKA ze dne 21. srpna 2019 o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 30 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanovuje výčet metodik polních a laboratorních zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti odrůdodrůd zemědělských druhů, zeleninových druhů, révy, chmele a ovocných rodů a druhů a výčet metodik polních a laboratorních zkoušek užitné hodnoty odrůdodrůd zemědělských druhů, čekanky průmyslové a révy. § 2 Metodiky zkoušek odrůd (1) Metodikami stanovujícími základní požadavky na uspořádání a podmínky zkoušek, způsob hodnocení a přehled znaků zkoušených odrůdodrůd se rozumí a) protokoly pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) (dále jen „protokoly“) schválené Odrůdovým úřadem Společenství a uveřejněné na jeho internetových stránkách, b) obecné zásady pro zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti Unie pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3) (dále jen „zásady zkoušení“) schválené Unií pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin a uveřejněné na jejích internetových stránkách, c) metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti pro révu4) schválená Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „Ústav“) a uveřejněná na jeho internetových stránkách, d) obecná metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti schválená Ústavem, jež je nedílnou součástí protokolů a zásad zkoušení pro všechny rody a druhy a metodiky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti pro révu, uveřejněná na jeho internetových stránkách, e) metodiky zkoušek užitné hodnoty zemědělských druhů, čekanky průmyslové a révy5) schválené Ústavem (dále jen „metodiky zkoušek užitné hodnoty“) a uveřejněné na jeho internetových stránkách, f) obecná metodika zkoušek užitné hodnoty schválená Ústavem, jež je nedílnou součástí metodiky pro zkoušky užitné hodnoty příslušného druhu, uveřejněná na jeho internetových stránkách, nebo g) metodiky speciálních testů pro zkoušky užitné hodnoty zemědělských druhů schválené Ústavem, jež jsou nedílnou součástí metodiky pro zkoušky užitné hodnoty příslušného druhu, uveřejněné na jeho internetových stránkách. (2) Zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd zemědělských a zeleninových druhů zahrnuje všechny znaky podle protokolů, popřípadě nejméně všechny znaky označené hvězdičkou v zásadách zkoušení, pokud pozorování znaků není znemožněno projevem jiných znaků a pokud projevu znaku nebrání podmínky prostředí, za kterých zkoušení probíhá6). (3) Podmínky zkoušek, způsob hodnocení a přehled znaků zkoušených odrůdodrůd odpovídají požadavkům metodik uvedených v § 3 až 8. § 3 Obecné metodiky zkoušek odrůd (1) Postupy k zajištění jednotného vedení zkoušek odrůdodrůd všech rodů a druhů stanovují obecná metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti a obecná metodika zkoušek užitné hodnoty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd všech rodů a druhů se použije obecná metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti uvedená v příloze č. 1 k této vyhlášce, tabulce č. 1.1. (3) Pro zkoušky užitné hodnoty odrůdodrůd zemědělských druhů, révy a čekanky průmyslové se použije obecná metodika zkoušek užitné hodnoty uvedená v příloze č. 1 k této vyhlášce, tabulce č. 1.2. § 4 Metodiky zkoušek odrůd zemědělských druhů (1) Pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd zemědělských druhů se kromě obecné metodiky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti uvedené v § 3 odst. 2 použijí a) protokoly uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, tabulce č. 2.1a) pro zemědělské druhy v této tabulce uvedené, b) zásady zkoušení uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, tabulce č. 2.2 pro zemědělské druhy v této tabulce uvedené. (2) Pro zkoušky užitné hodnoty odrůdodrůd zemědělských druhů se kromě obecné metodiky zkoušek užitné hodnoty uvedené v § 3 odst. 3 použijí metodiky zkoušek užitné hodnoty uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, tabulce č. 2.3a) pro zemědělské druhy v této tabulce uvedené a v případě některých druhů obilnin a cukrovky se použijí i metodiky speciálních testů pro zkoušky užitné hodnoty pro zemědělské druhy, uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce, tabulce č. 2.3b). (3) V případě uchovávaných odrůduchovávaných odrůd mohou být pro posouzení odlišnosti a stálosti, odchylně od § 2 odst. 2, použity pouze znaky uvedené a) v technických dotaznících protokolů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce, tabulce č. 2.1a) pro zemědělské druhy v této tabulce uvedené, b) v technických dotaznících zásad zkoušení uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce, tabulce č. 2.2 pro zemědělské druhy v této tabulce uvedené; pro posouzení uniformity se použijí příslušné protokoly a zásady zkoušení. Pokud je však úroveň uniformity stanovena na základě odchylných typů, použije se populační standarda 10 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 90 %7). (4) Pokud jde o uniformitu, postačí, pokud ekologické odrůdyodrůdy vhodné pro ekologickou produkci, které patří k druhům uvedeným v části 1 tabulky č. 2.1b) přílohy č. 2 k této vyhlášce, splňují pouze podmínky uvedené v části 2 tabulky č. 2.1b) přílohy č. 2 k této vyhlášce. (5) Pokud jde o užitnou hodnotu, postačí, pokud ekologické odrůdyodrůdy vhodné pro ekologickou produkci, které patří k druhům uvedeným v části 1 tabulky č. 2.3c) přílohy č. 2 k této vyhlášce, splňují pouze podmínky uvedené v části 2 tabulky č. 2.3c) přílohy č. 2 k této vyhlášce. (6) Ústav podává ostatním členským státům a Evropské komisi do 31. prosince každého roku až do 31. prosince 2030 zprávu o počtu žádostí o registraci odrůdodrůd vhodných pro ekologickou produkci a o výsledcích zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti a užitné hodnoty týkajících se odrůdodrůd vhodných pro ekologickou produkci. Zpráva podle věty první se podává za kalendářní rok. § 5 Metodiky zkoušek odrůd zeleninových druhů (1) Pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd zeleninových druhů se kromě obecné metodiky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti uvedené v § 3 odst. 2 použijí a) protokoly uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce č. 3.1a) pro zeleninové druhy v této tabulce uvedené, b) zásady zkoušení uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce č. 3.2 pro zeleninové druhy v této tabulce uvedené. (2) Pro zkoušky užitné hodnoty odrůdodrůd čekanky průmyslové se kromě obecné metodiky zkoušek užitné hodnoty uvedené v § 3 odst. 3 použije metodika zkoušek užitné hodnoty pro čekanku průmyslovou uvedená v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce č. 3.3. (3) V případě uchovávaných odrůduchovávaných odrůd a odrůdodrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek mohou být pro posouzení odlišnosti a stálosti, odchylně od § 2 odst. 2, použity pouze znaky uvedené a) v technických dotaznících protokolů uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce č. 3.1a) pro zeleninové druhy v této tabulce uvedené, b) v technických dotaznících zásad zkoušení uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce č. 3.2 pro zeleninové druhy v této tabulce uvedené; pro posouzení uniformity se použijí příslušné protokoly a zásady zkoušení. Pokud je však úroveň uniformity stanovena na základě odchylných typů, použije se populační standarda 10 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 90 %8). (4) Pokud jde o uniformitu, postačí, pokud ekologické odrůdyodrůdy vhodné pro ekologickou produkci, které patří k druhům uvedeným v části 1 tabulky č. 3.1b) přílohy č. 3 k této vyhlášce, splňují pouze podmínky uvedené v části 2 tabulky č. 3.1b) přílohy č. 3 k této vyhlášce. (5) Ústav podává ostatním členským státům a Evropské komisi do 31. prosince každého roku až do 31. prosince 2030 zprávu o počtu žádostí o registraci odrůdodrůd vhodných pro ekologickou produkci a o výsledcích zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti týkajících se odrůdodrůd vhodných pro ekologickou produkci. Zpráva podle věty první se podává za kalendářní rok. § 6 Metodiky zkoušek odrůd révy (1) Pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd révy se kromě obecné metodiky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti uvedené v § 3 odst. 2 použije metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti pro révu uvedená v příloze č. 4 k této vyhlášce, tabulce č. 4.1. (2) Pro zkoušky užitné hodnoty odrůdodrůd révy se kromě obecné metodiky zkoušek užitné hodnoty uvedené v § 3 odst. 2 použije metodika zkoušek užitné hodnoty pro révu uvedená v příloze č. 4 k této vyhlášce, tabulce č. 4.2. § 7 Metodiky zkoušek odrůd ovocných rodů a druhů Pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd ovocných rodů a druhů se kromě obecné metodiky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti uvedené v § 3 odst. 2 použijí a) protokoly uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, tabulce č. 5.1 pro ovocné rody a druhy v této tabulce uvedené, b) zásady zkoušení uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, tabulce č. 5.2 pro ovocné rody a druhy v této tabulce uvedené. § 8 Metodiky zkoušek odrůd ostatních druhů uvedených v druhovém seznamu Pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdodrůd chmele se kromě obecné metodiky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti uvedené v § 3 odst. 2 použije protokol uvedený v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 9 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd. 2. Vyhláška č. 125/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd. 3. Vyhláška č. 320/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění vyhlášky č. 125/2007 Sb. 4. Vyhláška č. 11/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 446/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 389/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 404/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 290/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 9. Vyhláška č. 430/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 10. Vyhláška č. 91/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 11. Vyhláška č. 362/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 12. Vyhláška č. 208/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 70/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 14. Vyhláška č. 177/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. 15. Vyhláška č. 166/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. OBECNÉ METODIKY ZKOUŠEK ODRŮD Tabulka č. 1.1 Obecná metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti Pro všechny rody a druhy\| ZOUS/1/5 - Obecná část ze dne 1.7. 2019 ---\|--- Tabulka č. 1.2 Obecná metodika zkoušek užitné hodnoty Pro zemědělské druhy, révu a čekanku průmyslovou\| ZUH/1-2019 - Obecná část ze dne 1.8.2019 ---\|--- Příloha č. 2 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. METODIKY ZKOUŠEK ODRŮD ZEMĚDĚLSKÝCH DRUHŮ Tabulka č. 2.1a) Seznam protokolů pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zemědělských druhů Zemědělský druh\| \| Protokol) ---\|---\|--- Avena nuda L.\| Oves nahý\| TP/20/3 ze dne 6.3.2020 Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)\| Oves setý Brassica napus L. (partim)\| Řepka\| TP/36/3 ze dne 21.4.2020 Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.\| Tuřín\| TP/89/1 ze dne 11.3.2015 Cannabis sativa L.\| Konopí seté\| TP/276/2 rev. ze dne 30.12.2022 Dactylis glomerata L.\| Srha laločnatá\| TP/31/1 ze dne 25.3.2021 Festuca arundinacea Schreb.\| Kostřava rákosovitá\| TP/39/1 ze dne 1.10.2015 Festuca pratensis Huds.\| Kostřava luční Festuca filiformis Pourr.\| Kostřava vláskovitá\| TP/67/1 ze dne 23.6.2011 Festuca ovina L.\| Kostřava ovčí Festuca rubra L.\| Kostřava červená Festuca trachyphylla (Hack.) Hack.\| Kostřava drsnolistá Glycine max (L.) Merr.\| Sója\| TP/80/1 ze dne 15.3.2017 Helianthus annuus L.\| Slunečnice\| TP/81/1 ze dne 31.10.2002 Hordeum vulgare L.\| Ječmen\| TP/19/5 ze dne 19.3.2019 Linum usitatissimum L.\| Len\| TP/57/2 ze dne 19.3.2014 Lolium multiflorum Lam.\| Jílek mnohokvětý\| TP/4/2 ze dne 19.3.2019 Lolium perenne L.\| Jílek vytrvalý Lolium x hybridum Hausskn.\| Jílek hybridní Medicago sativa L.\| Vojtěška setá\| TP/6/1 opr. ze dne 22.12.2021 Medicago x varia T. Martyn\| Vojtěška proměnlivá Phleum nodosum L.\| Bojínek hlíznatý\| TP/34/1 ze dne 22.12.2021 Phleum pratense L.\| Bojínek luční Pisum sativum L. (partim)\| Hrách polní (včetně pelušky)\| TP/7/2 opr. rev. 3 ze dne 6.3.2020 Poa pratensis L.\| Lipnice luční\| TP/33/1 ze dne 15.3.2017 Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers.\| Ředkev olejná\| TP/178/1 ze dne 15.3.2017 Secale cereale L.\| Žito\| TP/58/1 opr. rev. ze dne 27.4.2022 Sinapis alba L.\| Hořčice bílá\| TP/179/1 ze dne 15.3.2017 Solanum tuberosum L.\| Brambor\| TP/23/3 ze dne 15.3.2017 Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor\| Čirok\| TP/122/1 ze dne 19.3.2019 Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse\| Čirok súdánská tráva Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor x Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse\| Čirok x čirok súdánská tráva Trifolium pratense L.\| Jetel luční\| TP/5/1 ze dne 22.12.2021 Triticum aestivum L. subsp. aestivum\| Pšenice setá\| TP/3/5 ze dne 19.3.2019 Triticum turgidum L. subsp. durum (Desf.) van Slageren\| Pšenice tvrdá\| TP/120/3 ze dne 19.3.2014 Vicia faba L.\| Bob polní\| TP/8/1 ze dne 19.3.2019 Vicia sativa L.\| Vikev setá\| TP/32/1 ze dne 19.4.2016 xTriticosecale Wittm. ex A. Camus\| Tritikale\| TP/121/3 opr. ze dne 27.4.2022 Zea mays L. (partim)\| Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)\| TP/2/3 ze dne 11.3.2010 ) Znění těchto protokolů je k dispozici na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství CPVO (www.cpvo.europa.eu). Tabulka č. 2.1b) Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti (OUS) ekologických odrůd druhů zemědělských rostlin vhodných pro ekologickou produkci Část 1 Seznam druhů, na něž odkazuje § 4 odst. 4 --- Ječmen Kukuřice Žito Pšenice Část 2 Zvláštní ustanovení týkající se zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti ekologických odrůdodrůd druhů zemědělských rostlin vhodných pro ekologickou produkci --- 1. Obecné pravidlo Na ekologické odrůdyodrůdy druhů zemědělských rostlin vhodných pro ekologickou produkci se vztahují tato ustanovení: 1.1.\| Pokud jde o odlišnost a stálost, musí být dodrženy a popsány všechny znaky v protokolech a obecných zásadách uvedených v tabulkách č. 2.1a) a 2.2. 1.2.\| Pokud jde o uniformitu, musí být dodrženy a popsány všechny znaky v protokolech a obecných zásadách uvedených v tabulkách č. 2.1a) a 2.2 a na znaky uvedené v bodě 2 se vztahují tato ustanovení: a)\| uvedené znaky mohou být posuzovány méně přísným způsobem; b)\| pokud je v bodě 2 pro uvedené znaky stanovena odchylka od příslušného technického protokolu, míra uniformity v rámci odrůdyodrůdy musí být podobná míře uniformity srovnatelných obecně známých odrůdodrůd v Unii pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin (UPOV). 2. Odchylka od technických protokolů 2.1. Ječmen U odrůdodrůd patřících k druhu ječmen (Hordeum vulgare L.) se následující znaky OUS zkoušené odrůdyodrůdy v protokolu OdrůdOdrůdového úřadu Společenství (CPVO) CPVO/TP-019/5 mohou odchýlit od následujících požadavků OUS na uniformitu: CPVO č. 5\| —\| Praporcovitý list: antokyanové zbarvení oušek CPVO č. 8\| —\| Praporcovitý list: ojínění pochvy CPVO č. 9\| —\| Osiny: antokyanové zbarvení špiček CPVO č. 10\| —\| Klas: ojínění CPVO č. 12\| —\| Zrno: antokyanové zbarvení nervů pluchy CPVO č. 16\| —\| Sterilní klásek: postavení CPVO č. 17\| —\| Klas: tvar CPVO č. 20\| —\| Osina: délka CPVO č. 21\| —\| Klasové vřeteno: délka prvního článku CPVO č. 22\| —\| Klasové vřeteno: zakřivení prvního článku CPVO č. 23\| —\| Střední klásek: délka plevy a její osiny v poměru k zrnu CPVO č. 25\| —\| Zrno: zoubkatost vnitřních hřbetních nervů pluchy 2.2. Kukuřice U odrůd patřících k druhu kukuřice (Zea mays L.) se následující znaky OUS zkoušené odrůdyodrůdy v protokolu CPVO-TP/002/3 mohou odchýlit od následujících požadavků OUS na uniformitu: CPVO č. 1\| —\| První list: antokyanové zbarvení pochvy CPVO č. 2\| —\| První list: tvar špičky čepele CPVO č. 8\| —\| Lata: antokyanové zbarvení plev bez báze CPVO č. 9\| —\| Lata: antokyanové zbarvení prašníků CPVO č. 10\| —\| Lata: úhel mezi hlavní osou a postranními větvemi CPVO č. 11\| —\| Lata: postavení postranních větví CPVO č. 15\| —\| Stonek: antokyanové zbarvení podpůrných kořenů CPVO č. 16\| —\| Lata: hustota klásků CPVO č. 17\| —\| List: antokyanové zbarvení pochvy CPVO č. 18\| —\| Stonek: antokyanové zbarvení internodií CPVO č. 19\| —\| Lata: délka hlavní osy nad nejnižší postranní větví CPVO č. 20\| —\| Lata: délka hlavní osy nad horní postranní větví CPVO č. 21\| —\| Lata: délka postranních větví 2.3. Žito U odrůdodrůd patřících k druhu žito (Secale cereale L.) se následující znaky OUS zkoušené odrůdyodrůdy v protokolu CPVO-TP/058/1 mohou odchýlit od následujících požadavků OUS na uniformitu: CPVO č. 3\| —\| Koleoptile: antokyanové zbarvení CPVO č. 4\| —\| Koleoptile: délka CPVO č. 5\| —\| První list: délka pochvy CPVO č. 6\| —\| První list: délka čepele CPVO č. 8\| —\| Praporcovitý list: ojínění pochvy CPVO č. 10\| —\| List pod praporcovitým listem: délka čepele CPVO č. 11\| —\| List pod praporcovitým listem: šířka čepele CPVO č. 12\| —\| Klas: ojínění CPVO č. 13\| —\| Stéblo: chloupkatost pod klasem 2.4. Pšenice U odrůdodrůd patřících k druhu pšenice (Triticum aestivum L. subsp. aestivum) se následující znaky OUS zkoušené odrůdyodrůdy v protokolu CPVO-TP/003/5 mohou odchýlit od následujících požadavků OUS na uniformitu: CPVO č. 3\| —\| Koleoptile: antokyanové zbarvení CPVO č. 6\| —\| Praporcovitý list: antokyanové zbarvení oušek CPVO č. 8\| —\| Praporcovitý list: ojínění listové pochvy CPVO č. 9\| —\| Praporcovitý list: ojínění čepele CPVO č. 10\| —\| Klas: ojínění CPVO č. 11\| —\| Stéblo: ojínění prvního internodia pod klasem CPVO č. 20\| —\| Klas: tvar v profilu CPVO č. 21\| —\| Vrcholový článek klasového vřetene: oblast vnější chloupkatosti CPVO č. 22\| —\| Pleva: šířka ramene CPVO č. 23\| —\| Pleva: tvar ramene CPVO č. 24\| —\| Pleva: délka zubu CPVO č. 25\| —\| Pleva: tvar zubu CPVO č. 26\| —\| Pleva: oblast vnitřní chloupkatosti Tabulka č. 2.2 Seznam zásad pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zemědělských druhů Zemědělský druh\| \| Zásada zkoušení ---\|---\|--- Agrostis canina L.\| Psineček psí\| TG/30/6 ze dne 12.10.1990 Agrostis capillaris L.\| Psineček tenký Agrostis gigantea Roth\| Psineček veliký Agrostis stolonifera L.\| Psineček výběžkatý Beta vulgaris L. var. Crassa Mansf.\| Řepa krmná\| TG/150/3 ze dne 4.11.1994 Brassica juncea (L.) Czern\| Hořčice sareptská\| TG 335/1 ze dne 17.12.2020 Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs\| Řepice\| TG/185/3 ze dne 17.4.2002 Bromus catharticus Vahl\| Sveřep samužníkovitý\| TG/180/3 ze dne 4.4.2001 Bromus sitchensis Trin.\| Sveřep sitecký Carthamus tinctorius L.\| Světlice barvířská\| TG/134/3 ze dne 12.10.1990 Lotus corniculatus L.\| Štírovník růžkatý\| TG/193/1 ze dne 9.4.2008 Lupinus albus L.\| Lupina bílá\| TG/66/4 ze dne 31.3.2004 Lupinus angustifolius L.\| Lupina úzkolistá Lupinus luteus L.\| Lupina žlutá Medicago lupulina L.\| Tolice dětelová\| TG/228/1 ze dne 5.4.2006 Papaver somniferum L.\| Mák\| TG/166/4 ze dne 9.4.2014 Phacelia tanacetifolia Benth.\| Svazenka vratičolistá\| TG/319/1 ze dne 5.4.2017 Trifolium repens L.\| Jetel plazivý\| TG/38/7 ze dne 9.4.2003 xFestulolium Asch. & Graebn.\| Festulolium\| TG/243/1 ze dne 9.4.2008 Tabulka č. 2.3a) Seznam metodik zkoušek užitné hodnoty odrůd zemědělských druhů Zemědělský druh\| Metodika zkoušek užitné hodnoty ---\|--- Bob polní\| ZUH/2-2019 - Bob polní ze dne 1.8.2019 Brambor\| ZUH/3-2019 - Brambor ze dne 1.8.2019 Řepka, Řepice, Hořčice bílá, Hořčice sareptská, Hořčice černá\| ZUH/4-2019 - Brukvovité olejniny ze dne 1.8.2019 Cukrovka, Řepa krmná\| ZUH/5-2019 - Řepa ze dne 1.8.2019 Čirok, Čirok súdánská tráva, Čirok x čirok súdánská tráva\| ZUH/7-2019 - Čirok ze dne 1.8.2019 Hrách polní (včetně pelušky)\| ZUH/8-2019 - Hrách ze dne 1.8.2019 Ječmen\| ZUH/10-2019 - Ječmen ze dne 1.8.2019 Vojtěška proměnlivá, Vojtěška setá, Jetel alexandrijský, Jetel luční, Jetel nachový, Jetel zvrácený (perský), Jetel plazivý, Jetel zvrhlý (švédský), Pískavice řecké seno, Štírovník růžkatý, Tolice dětelová, Vičenec ligrus, Jestřabina východní\| ZUH/11-2019 - Jeteloviny ze dne 1.8.2019 Kapusta krmná, Tuřín\| ZUH/12-2019 - Kapusta krmná, tuřín ze dne 1.8.2019 Kmín\| ZUH/13-2019 - Kmín ze dne 1.8.2019 Konopí seté\| ZUH/14-2019 - Konopí seté ze dne 1.8.2019 Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)\| ZUH/15-2019 - Kukuřice ze dne 1.8.2019 Len\| ZUH/16-2019 - Len ze dne 1.8.2019 Lesknice kanárská\| ZUH/17-2019 - Lesknice kanárská ze dne 1.8.2019 Lupina bílá, Lupina úzkolistá, Lupina žlutá\| ZUH/18-2019 - Lupina ze dne 1.8.2019 Mák setý\| ZUH/19-2019 - Mák ze dne 1.8.2019 Hořčice bílá, Ředkev olejná, Řepka, Řepice, Svazenka vratičolistá\| ZUH/20-2019 - Meziplodiny ze dne 1.8.2019 Oves nahý, Oves setý\| ZUH/21-2019 - Oves ze dne 1.8.2019 Pšenice setá, Pšenice špalda, Pšenice tvrdá\| ZUH/22-2019 - Pšenice ze dne 1.8.2019 Slunečnice\| ZUH/24-2019 - Slunečnice ze dne 1.8.2019 Sója\| ZUH/25-2019 - Sója ze dne 1.8.2019 Světlice barvířská\| ZUH/26-2019 - Světlice barvířská ze dne 1.8.2019 Bojínek luční, Festulolium, Jílek hybridní, Jílek mnohokvětý, Jílek vytrvalý, Kostřava červená, Kostřava luční, Kostřava rákosovitá, Lipnice luční, Ovsík vyvýšený, Psárka luční, Psineček veliký, Srha laločnatá, Sveřep samužníkovitý, Sveřep sitecký, Trojštět žlutavý\| ZUH/27-2019 - Trávy ze dne 1.8.2019 Tritikale\| ZUH/28-2019 - Tritikale ze dne 1.8.2019 Vikev panonská, Vikev setá, Vikev huňatá\| ZUH/29-2019 - Vikev ze dne 1.8.2019 Žito\| ZUH/30-2019 - Žito ze dne 1.8.2019 Tabulka č. 2.3b) Seznam metodik speciálních testů pro zkoušky užitné hodnoty odrůd zemědělských druhů Zemědělský druh\| Metodika speciálních testů pro zkoušky užitné hodnoty ---\|--- Obilniny\| ZUH/31-2019 - Obilniny ze dne 1.8.2019 Cukrovka\| ZUH/32-2019 - Cukrovka ze dne 1.8.2019 Tabulka č. 2.3c) Zkoušky užitné hodnoty ekologických odrůd zemědělských druhů vhodných pro ekologickou produkci Část 1 Seznam druhů, na něž odkazuje § 4 odst. 5 --- Ječmen Kukuřice Žito Pšenice Část 2 Podmínky, které musí být splněny - užitná hodnota ekologických odrůdodrůd vhodných pro ekologickou produkci --- 1\\. Zkoušení užitné hodnoty musí být prováděno za ekologických podmínek v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/848, a zejména s obecnými zásadami podle čl. 5 písm. d), e), f) a g) a s pravidly rostlinné výroby podle čl. 12 tohoto nařízení EU. 2\\. Při zkoušení odrůdodrůd a hodnocení výsledků zkoušek musí být zohledněny zvláštní potřeby a cíle ekologického zemědělství. Musí být zkoušena odolnost nebo tolerance vůči chorobám a přizpůsobení se různým místním půdním a klimatickým podmínkám. 3\\. Není-li Ústav schopen zajistit zkoušení za ekologických podmínek nebo zkoušení určitých vlastností, včetně náchylnosti k chorobám, může být zkoušení provedeno podle jednoho z těchto bodů: \| a)\| pod dohledem Ústavu v prostorách ekologických šlechtitelů nebo v ekologických hospodářstvích; b)\| za podmínek s nízkými vstupy a s minimálním ošetřením; c)\| v jiném členském státě, pokud byly mezi členskými státy uzavřeny dvoustranné dohody s cílem dosáhnout zkoušení za ekologických podmínek. OdrůdaOdrůda vykazuje uspokojivou užitnou hodnotu, pokud při srovnání s jinými ekologickými odrůdamiodrůdami vhodnými pro ekologickou produkci zapsanými do katalogu daného členského státu její celkové vlastnosti nabízejí, alespoň pokud jde o produkci v určitém regionu, jednoznačné zlepšení buď pro pěstování, nebo pro využití výpěstků nebo produktů z nich získaných. Pro účely zkoušení užitné hodnoty se za obzvláště hodnotné považují vynikající vlastnosti pro zemědělskou produkci, pokud jde o zemědělské postupy a produkci potravin nebo krmiv, které představují výhody pro ekologické zemědělství. 4\\. Ústav stanoví různé zkušební podmínky, které jsou přizpůsobeny zvláštním potřebám ekologického zemědělství, a na žádost žadatele provede v rozsahu své kapacity zkoušky zvláštních znaků a vlastností, pokud jsou k dispozici reprodukovatelné metody. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. METODIKY ZKOUŠEK ODRŮD ZELENINOVÝCH DRUHŮ Tabulka č. 3.1a) Seznam protokolů pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zeleninových druhů Zeleninový druh\| \| Protokol) ---\|---\|--- Allium cepa L. (skupina Cepa)\| Cibule a echalion\| TP/46/2 ze dne 1.4.2009 Allium cepa L. (skupina Aggregatum)\| Šalotka Allium fistulosum L.\| Cibule sečka\| TP/161/1 ze dne 11.3.2010 Allium porrum L.\| Pór\| TP/85/2 ze dne 1.4.2009 Allium sativum L.\| Česnek\| TP/162/2 ze dne 30.5.2023 Allium schoenoprasum L.\| Pažitka\| TP/198/2 ze dne 11.3.2015 Apium graveolens L.\| Celer bulvový\| TP/74/1 ze dne 13.3.2008 Apium graveolens L.\| Celer řapíkatý\| TP/82/1 ze dne 13.3.2008 Asparagus officinalis L.\| Chřest\| TP/130/2 ze dne 16.2.2011 Beta vulgaris L.\| Mangold\| TP/106/2 ze dne 14.4.2021 Beta vulgaris L.\| Řepa salátová včetně Cheltenham beet\| TP/60/1 ze dne 1.4.2009 Brassica oleracea L.\| Kadeřávek\| TP/90/1 ze dne 16.2.2011 Brassica oleracea L.\| Květák\| TP/45/2 rev. 2 ze dne 21.3.2018 Brassica oleracea L.\| Brokolice\| TP/151/2 rev. 2 ze dne 21.4.2020 Brassica oleracea L.\| Kapusta růžičková\| TP/54/2 ze dne 15.3.2017 Brassica oleracea L.\| Kedluben\| TP/65/2 ze dne 30.5.2023 Brassica oleracea L.\| Kapusta hlávková, zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené\| TP/48/3 rev. 2 ze dne 25.3.2021 Brassica rapa L.\| Zelí pekingské\| TP/105/1 ze dne 13.3.2008 Capsicum annuum L.\| Paprika, chilli\| TP/76/2 opr. rev. 2 ze dne 21.4.2020 Cichorium endivia L.\| Endivie kadeřavá a eskariol\| TP/118/3 ze dne 19.3.2014 Cichorium intybus L.\| Čekanka hlávková\| TP/154/2 ze dne 31.3.2023 Cichorium intybus L.\| Čekanka pro puky\| TP/173/2 ze dne 21.3.2018 Cichorium intybus L.\| Čekanka průmyslová\| TP/172/2 ze dne 1.12.2005 Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai\| Meloun vodní\| TP/142/2 rev. 2 ze dne 31.3.2023 Cucumis melo L.\| Meloun cukrový\| TP/104/2 opr. rev. 2 ze dne 25.3.2021 Cucumis sativus L.\| Okurka salátová a okurka nakládačka\| TP/61/2 rev. 2 ze dne 19.3.2019 Cucurbita maxima Duchesne\| Tykev velkoplodá\| TP/155/1 ze dne 11.3.2015 Cucurbita maxima Duchesne x Cucurbita moschata Duchesne\| Podnož – tykev velkoplodá x tykev muškátová\| TP/311/1 ze dne 15.3.2017 Cucurbita pepo L.\| Tykev obecná\| TP/119/1 rev. ze dne 19.3.2014 Cynara cardunculus L.\| Artyčok a karda\| TP/184/2 rev. ze dne 6.3.2020 Daucus carota L.\| Mrkev a mrkev krmná\| TP/49/3 ze dne 13.3.2008 Foeniculum vulgare Mill.\| Fenykl\| TP/183/2 ze dne 14.4.2021 Lactuca sativa L.\| Salát\| TP/13/6 rev. 3 ze dne 27.4.2022 Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill\| Petržel\| TP/136/1 opr. ze dne 21.3.2007 Phaseolus coccineus L.\| Fazol šarlatový\| TP/9/1 ze dne 21.3.2007 Phaseolus vulgaris L.\| Fazol obecný keříčkový a fazol obecný pnoucí\| TP/12/4 ze dne 27.2.2013 Pisum sativum L. (partim)\| Hrách dřeňový, hrách kulatosemenný a hrách cukrový\| TP/7/2 opr. rev. 3 ze dne 6.3.2020 Raphanus sativus L.\| Ředkvička a ředkev\| TP/64/2 opr. rev. ze dne 11.3.2015 Rheum rhabarbarum L.\| Reveň\| TP/62/1 ze dne 19.4.2016 Scorzonera hispanica L.\| Černý kořen\| TP/116/1 ze dne 11.3.2015 Solanum lycopersicum L.\| Rajče\| TP/44/4 rev. 5 ze dne 14.4.2021 Solanum melongena L.\| Lilek vejcoplodý\| TP/117/1 ze dne 13.3.2008 Spinacia oleracea L.\| Špenát\| TP/55/5 rev. 4 ze dne 27.4.2022 Valerianella locusta (L.) Laterr.\| Kozlíček polníček\| TP/75/2 ze dne 21.3.2007 Vicia faba L. (partim)\| Bob zahradní\| TP/206/1 ze dne 25.3.2004 Zea mays L. (partim)\| Kukuřice cukrová a kukuřice pukancová\| TP/2/3 ze dne 11.3.2010 Solanum lycopersicum L. × Solanum habrochaites S. Knapp & D.M. Spooner; Solanum lycopersicum L. × Solanum peruvianum (L.) Mill.; Solanum lycopersicum L. × Solanum cheesmaniae (L. Ridley) Fosberg\| Podnože rajčat\| TP/294/1 rev. 5 ze dne 14.4.2021 ) Znění těchto protokolů je k dispozici na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství CPVO (www.cpvo.europa.eu). Tabulka č. 3.1b) Zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti (OUS) ekologických odrůd druhů zeleniny vhodných pro ekologickou produkci Část 1 Seznam druhů, na něž odkazuje § 5 odst. 4 --- Mrkev Kedluben Část 2 Zvláštní ustanovení týkající se zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti ekologických odrůdodrůd druhů zeleniny vhodných pro ekologickou produkci --- 1. Obecné pravidlo Na ekologické odrůdyodrůdy druhů zeleniny vhodných pro ekologickou produkci se vztahují tato ustanovení: 1.1\| Pokud jde o odlišnost a stálost, musí být dodrženy a popsány všechny znaky v protokolech a obecných zásadách uvedených v tabulkách č. 3.1a) a 3.2. 1.2\| Pokud jde o uniformitu, musí být dodrženy a popsány všechny znaky v protokolech a obecných zásadách uvedených v tabulkách č. 3.1a) a 3.2 a na znaky uvedené v bodě 2 se vztahují tato ustanovení: a)\| uvedené znaky mohou být posuzovány méně přísným způsobem; b)\| pokud je v uvedeném bodě 2 pro uvedené znaky stanovena odchylka od příslušného technického protokolu, míra uniformity v rámci odrůdyodrůdy musí být podobná míře uniformity srovnatelných obecně známých odrůdodrůd v Unii pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin (UPOV). 2. Odchylka od technických protokolů 2.1. Mrkev U odrůdodrůd patřících k druhu mrkev (Daucus carota L.) se následující znaky OUS zkoušené odrůdyodrůdy v protokolu CPVO-TP/049/3 mohou odchýlit od následujících požadavků OUS na uniformitu: CPVO č. 4\| —\| List: členitost CPVO č. 5\| —\| List: intenzita zelené barvy CPVO č. 19\| —\| Kořen: podíl dřeně v poměru k celkovému průměru CPVO č. 20\| —\| Kořen: barva dřeně (srdéčka) CPVO č. 21\| —\| Vyjma odrůdodrůd s bílou barvou dřeně; Kořen: intenzita barvy dřeně CPVO č. 28\| —\| Kořen: doba vybarvení špičky CPVO č. 29\| —\| Rostlina: výška kvetoucí rostliny (první otevřený okolík) 2.2. Kedluben U odrůdodrůd patřících k druhu kedluben (Brassica oleracea L.) se následující znaky OUS zkoušené odrůdyodrůdy v protokolu CPVO-TP/065/1 Rev. mohou odchýlit od následujících požadavků OUS na uniformitu v příslušném technickém protokolu CPVO: CPVO č. 2\| —\| Klíční rostlina: intenzita zeleného zbarvení děložních lístků CPVO č. 6\| —\| Řapík: postavení CPVO č. 8\| —\| Listová čepel: délka CPVO č. 9\| —\| Listová čepel: šířka CPVO č. 10\| —\| Listová čepel: tvar vrcholu CPVO č. 11\| —\| Listová čepel: dělení ke střednímu žebru (na dolní části listu) CPVO č. 12\| —\| Listová čepel: počet zářezů na okraji (na horní části listu) CPVO č. 13\| —\| Listová čepel: hloubka zářezů na okraji (na horní části listu) CPVO č. 14\| —\| Listová čepel: profil svrchní strany CPVO č. 19\| —\| Bulva: počet vnitřních listů Tabulka č. 3.2 Seznam zásad pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zeleninových druhů Zeleninový druh\| \| Zásada zkoušení) ---\|---\|--- Brassica rapa L.\| Vodnice\| TG/37/11 ze dne 23.9.2022 ) Znění těchto zásad lze nalézt na webových stránkách Unie pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin UPOV (www.upov.int). Tabulka č. 3.3 Seznam metodik zkoušek užitné hodnoty odrůd zeleninových druhů Zeleninový druh\| Metodika zkoušek užitné hodnoty ---\|--- Čekanka průmyslová\| ZUH/6-2019 - Čekanka průmyslová ze dne 1.8.2019 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. METODIKY ZKOUŠEK ODRŮD RÉVY Tabulka č. 4.1 Metodika zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd révy Réva\| ZOUS/TP/50/2 ze dne 1. 6. 2019 ---\|--- Tabulka č. 4.2 Metodika zkoušek užitné hodnoty odrůd révy Réva\| ZUH/23-2019 ze dne 1. 8. 2019 ---\|--- Příloha č. 5 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. METODIKY ZKOUŠEK ODRŮD OVOCNÝCH RODŮ A DRUHŮ Tabulka č. 5.1 Seznam protokolů pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd ovocných rodů a druhů Ovocný rod nebo druh\| \| Protokol) ---\|---\|--- Citrus L.\| Citrus (mandarinka, pomeranč, citron+limetka, grepfruit+pomelo)\| TP/201/2-Rev. ze dne 19.4.2016 TP/202/1 ze dne 18.11.2004 TP/203/1 ze dne 18.11.2004 TP/204/1 ze dne 19.3.2014 Fragaria L.\| Jahodník\| TP/022/3 ze dne 28.11.2012 Juglans regia L.\| Ořešák vlašský\| TP/125/1 ze dne 7.10.2021 Malus Mill. Malus domestica Borkh.\| Jabloň (+ podnož)\| TP/163/2 ze dne 4.10.2016 TP/014/2 ze dne 14.3.2006 Olea europaea L.\| Olivovník\| TP/099/1 ze dne 28.11.2012 Prunus L. Prunus x amygdalopersica (Weston) Rehder\| Podnože Prunus L. Broskvomandloň\| TP/187/2 ze dne 11.3.2015 Prunus dulcis (Mill.) D. A. Webb\| Mandloň\| TP/056/2 ze dne 28.6.2021 Prunus armeniaca L.\| Meruňka\| TP/070/3 ze dne 31.3.2023 Prunus avium (L.) L.\| Třešeň\| TP/035/2 ze dne 15.11.2006 Prunus cerasus L.\| Višeň\| TP/230/1 ze dne 15.11.2006 Prunus domestica L.\| Slivoň\| TP/041/1 ze dne 6.11.2003 Prunus persica (L.) Batsch\| Broskvoň\| TP/053/2/-Rev. ze dne 11.3.2015 Prunus salicina Lindley\| Slivoň japonská\| TP/084/3 ze dne 19.3.2019 Pyrus communis L.\| Hrušeň\| TP/015/1 ze dne 27.3.2003 Ribes L.\| Rybíz (černý, červený+bílý), angrešt\| TP/040/2 ze dne 1.4.2009 TP/052/2 ze dne 28.11.2012 TP/051/2-Rev ze dne 21.4.2020 Rubus L.\| Maliník, ostružiník\| TP/043/2 ze dne 19.3.2014 TP/073/1-Corr. ze dne 15.11.2006 Vaccinium L.\| Borůvka\| TP/137/2 ze dne 7.10.2021 ) Znění těchto protokolů je k dispozici na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství CPVO (www.cpvo.europa.eu). Tabulka č. 5.2 Seznam zásad pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd ovocných rodů a druhů Ovocný rod nebo druh\| \| Zásada zkoušení) ---\|---\|--- Castanea sativa Mill.\| Kaštanovník jedlý\| TG/124/4 ze dne 5.4.2017 Corylus avellana L.\| Líska\| TG/71/3 ze dne 28.3.1979 Cydonia oblonga Mill.\| Kdouloň\| TG/100/4 ze dne 9.4.2003 Ficus carica L.\| Smokvoň\| TG/265/1 ze dne 24.3.2010 Fortunella Swingle\| Kumkvat\| TG/290/1 ze dne 20.3.2013 Poncirus Raf.\| Citronečník\| TG/83/4 Rev. ze dne 9.4.2003+25.3.2015 Pyrus L.\| Podnože hrušeň\| TG/169/3+Corr. ze dne 16.8.2000 Pyrus pyrifolia (Burm. F.) Nakai var. culta (Mak.) Nakai\| Hrušeň písečná\| TG/149/2 ze dne 11.4.1994 ) Znění těchto zásad lze nalézt na webových stránkách Unie pro ochranu nových odrůdodrůd rostlin UPOV (www.upov.int). Příloha č. 6 k vyhlášce č. 218/2019 Sb. METODIKY ZKOUŠEK ODRŮD OSTATNÍCH DRUHŮ UVEDENÝCH V DRUHOVÉM SEZNAMU Protokol pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd chmele Chmel\| TP/227/1 ze dne 15.11.2006 ---\|--- 1) Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné. Směrnice Komise 2005/91/ES ze dne 16. prosince 2005, kterou se mění směrnice 2003/90/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2007/48/ES ze dne 26. července 2007, kterou se mění směrnice 2003/90/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 2007/49/ES ze dne 26. července 2007, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2008/83/ES ze dne 13. srpna 2008, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny. Směrnice Komise 2009/97/ES ze dne 3. srpna 2009, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, pro uvádění osiva těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2010/46/EU ze dne 2. července 2010, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise 2011/68/EU ze dne 1. července 2011, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise 2012/8/EU ze dne 2. března 2012, kterou se mění směrnice 2003/90/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin. Prováděcí směrnice Komise 2012/44/EU ze dne 26. listopadu 2012, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnic Rady 2002/53/ES a 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise 2013/57/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd. Prováděcí směrnice Komise 2014/105/EU ze dne 4. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/1168 ze dne 15. července 2015, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/1914 ze dne 31. října 2016, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/100 ze dne 22. ledna 2018, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/114 ze dne 24. ledna 2019, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/1985 ze dne 28. listopadu 2019, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/746 ze dne 6. května 2021, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, pokud jde o protokoly pro zkoušení některých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny, a kterou se mění směrnice 2003/90/ES, pokud jde o některé botanické názvy rostlin. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2022/905 ze dne 9. června 2022, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, pokud jde o protokoly pro zkoušení některých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2022/1647 ze dne 23. září 2022, kterou se mění směrnice 2003/90/ES, pokud jde o odchylku pro ekologické odrůdy druhů zemědělských rostlin vhodných pro ekologickou produkci. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2022/1648 ze dne 23. září 2022, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, pokud jde o odchylku pro ekologické odrůdy druhů zeleniny vhodných pro ekologickou produkci. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2023/1438 ze dne 10. července 2023, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, pokud jde o protokoly pro zkoušení některých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny. 2) Čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice Komise 2003/90/ES, čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice Komise 2003/91/ES, čl. 6 odst. 4 písm. a) prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU. 3) Čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice Komise 2003/90/ES, čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice Komise 2003/91/ES, čl. 6 odst. 4 písm. b) prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU. 4) První věta čl. 1 směrnice Komise 2004/29/ES. 5) Čl. 1 odst. 3 směrnice Komise 2003/90/ES, druhá věta odst. 1 čl. 4 směrnice Rady 2002/55/ES a druhá věta čl. 1 směrnice Komise 2004/29/ES. 6) Čl. 2 směrnice Komise 2003/90/ES a směrnice Komise 2003/91/ES. 7) Čl. 4 směrnice Komise 2008/62/ES. 8) Čl. 4 a čl. 22 směrnice Komise 2009/145/ES.
Vyhláška č. 217/2019 Sb.	Vyhláška č. 217/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 92/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb., vyhlášky č. 111/2012 Sb. a vyhlášky č. 189/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 217 VYHLÁŠKA ze dne 15. srpna 2019, kterou se mění vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Čl. I Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb., vyhlášky č. 111/2012 Sb. a vyhlášky č. 189/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 6 se slova „a pátek, které předcházejí Pondělí velikonočnímu“ nahrazují slovy „, který předchází Velkému pátku“. 2. Příloha k vyhlášce zní: „Příloha k vyhlášce č. 16/2005 Sb. Termíny jarních prázdnin od školního roku 2022/2023 do školního roku 2027/2028 I. Školní rok 2022/2023 Termín jarních prázdnin\| Okres nebo obvod hl. města Prahy ---\|--- 6\\. 2. - 12. 2. 2023\| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 13\\. 2. - 19. 2. 2023\| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 20\\. 2. - 26. 2. 2023\| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 27\\. 2. - 5. 3. 2023\| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 6\\. 3. - 12. 3. 2023\| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 13\\. 3. - 19. 3. 2023\| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná II. Školní rok 2023/2024 Termín jarních prázdnin\| Okres nebo obvod hl. města Prahy ---\|--- 5\\. 2. - 11. 2. 2024\| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 12\\. 2. - 18. 2. 2024\| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 19\\. 2. - 25. 2. 2024\| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 26\\. 2. - 3. 3. 2024\| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 4\\. 3. - 10. 3. 2024\| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 11\\. 3. - 17. 3. 2024\| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov III. Školní rok 2024/2025 Termín jarních prázdnin\| Okres nebo obvod hl. města Prahy ---\|--- 3\\. 2. - 9. 2. 2025\| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 10\\. 2. - 16. 2. 2025\| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 17\\. 2. - 23. 2. 2025\| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 24\\. 2. - 2. 3. 2025\| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 3\\. 3. - 9. 3. 2025\| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 10\\. 3. - 16. 3. 2025\| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník IV. Školní rok 2025/2026 Termín jarních prázdnin\| Okres nebo obvod hl. města Prahy ---\|--- 2\\. 2. - 8. 2. 2026\| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 9\\. 2. - 15. 2. 2026\| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 16\\. 2. - 22. 2. 2026\| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 23\\. 2. - 1. 3. 2026\| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 2\\. 3. - 8. 3. 2026\| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 9\\. 3. - 15. 3. 2026\| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál V. Školní rok 2026/2027 Termín jarních prázdnin\| Okres nebo obvod hl. města Prahy ---\|--- 1\\. 2. - 7. 2. 2027\| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 8\\. 2. - 14. 2. 2027\| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 15\\. 2. - 21. 2. 2027\| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 22\\. 2. - 28. 2. 2027\| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 1\\. 3. - 7. 3. 2027\| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek 8\\. 3. - 14. 3. 2027\| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín VI. Školní rok 2027/2028 Termín jarních prázdnin\| Okres nebo obvod hl. města Prahy ---\|--- 7\\. 2. - 13. 2. 2028\| Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín 14\\. 2. - 20. 2. 2028\| Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál 21\\. 2. - 27. 2. 2028\| Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník 28\\. 2. - 5. 3. 2028\| Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov 6\\. 3. - 12. 3. 2028\| Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 13\\. 3. - 19. 3. 2028\| Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, který nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 216/2019 Sb.	Vyhláška č. 216/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 91/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 216 VYHLÁŠKA ze dne 21. srpna 2019, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 16 odst. 10 a § 17 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb. a vyhlášky č. 190/2018 Sb., se mění takto: 1. V úvodní větě vyhlášky se text „§ 16 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 16 odst. 10“. 2. V úvodní větě vyhlášky se text „§ 32 odst. 9“ nahrazuje textem „§ 32 odst. 8“ a za slovo „ovzduší,“ se vkládají slova „, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb.“. 3. V § 1 odst. 1 písm. f) se za slova „paliva o“ vkládá slovo „celkovém“ a na konci textu se doplňují slova „, a rozsah údajů ohlašovaných odborně způsobilou osobou prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností“. 4. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) referenční finanční limit pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.“. 5. V § 7 odst. 3 větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „sirouhlíku“ se vkládají slova „a 40 % u rtuti“. 6. V § 8 odst. 1 písm. d) se na konci textu věty druhé slova „a 5“ nahrazují slovy „, 5, 9 a 10“. 7. V § 8 odst. 4 se za slovo „Denní“ vkládají slova „a v případech, kdy je stanovena povinnost vyhodnocovat plnění emisního limitu na úrovni půlhodinových průměrných hmotnostních koncentrací, i půlhodinové“. 8. V § 9 odst. 7 větě první se slova „odstavci 4 a“ nahrazují slovy „odstavci 4,“, za slova „v odstavci 5 písm. a) až c)“ se vkládají slova „a odstavcích 9 a 10“ a za slova „organického uhlíku,“ se vkládají slova „40 % u rtuti,“. 9. V § 9 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Emisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách je považován za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limit a příslušná procenta hodnoty specifického emisního limitu stanovené v povolení provozu způsobem, který současně zajišťuje splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro hodnoty specifických emisních limitů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se emisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách považuje za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limit, případně příslušná procenta hodnoty specifického emisního limitu, stanovené v povolení provozu pro časová období. Nejsou-li v povolení provozu časová období stanovena, použijí se ta, která jsou uvedena v závěrech o nejlepších dostupných technikách.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11. 10. V § 13 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat“. 11. V nadpisu § 17 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“. 12. V nadpisu § 18 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“. 13. Nadpis části osmé zní: „OBECNÉ EMISNÍ LIMITY, OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ A ROZSAH ÚDAJŮ OHLAŠOVANÝCH PROSTŘEDNICTVÍM INTEGROVANÉHO SYSTÉMU PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ“. 14. Nadpis § 26 zní: „Obsahové náležitosti dokumentů a rozsah údajů ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (K § 12 odst. 8, § 16 odst. 10 a § 17 odst. 7 zákona)“. 15. V § 26 odst. 7 se za slova „paliva o“ vkládá slovo „celkovém“. 16. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Údaje o spalovacím stacionárním zdroji na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, jsou stanoveny v části B) přílohy č. 18 k této vyhlášce.“. 17. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DESÁTÁ REFERENČNÍ FINANČNÍ LIMIT § 27a [K § 17 odst. 1 písm. h) a odst. 7 zákona] Referenční finanční limit rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je stanoven ve výši 1 585 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky a ve výši 1 848 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou.“. Dosavadní části desátá a jedenáctá se označují jako části jedenáctá a dvanáctá. 18. V příloze č. 3 části I se v úvodní části pod nadpis vkládá věta „Stanovené limitní hodnoty obsahu prvků a jejich sloučenin jsou vztaženy k hmotnosti daného prvku.“. 19. V příloze č. 4 části I bodu 1.1. se ve vysvětlivce č. 2) pod tabulkou slovo „listopadem“ nahrazuje slovem „prosincem“. 20. V příloze č. 4 části II odst. 2 písm. c) se na konci bodu 2. slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a bod 3. se zrušuje. 21. V příloze č. 4 části II odstavec 3 zní: „(3) Za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky stanovené touto vyhláškou, lze v povolení provozu uvést technické podmínky provozu pro určité kategorie a druhy odpadu a pro určité tepelné procesy odlišně od podmínek stanovených v odstavci 2 písm. a) až c) a minimálních teplot uvedených v odstavci 2 písm. d), pokud budou dodrženy specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené v bodu 1 části I této přílohy a pokud to v případě spaloven odpadu nepovede k produkci většího množství pevných zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než při dodržení podmínek podle odstavce 2 písm. a) až c).“. 22. V příloze č. 8 části II nadpis bodu 2.4.1. zní: „Zplyňování nebo zkapalňování uhlí, výroba nebo rafinace plynů, minerálních olejů nebo pyrolýzních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) nebo syntézních plynů (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)“. 23. V příloze č. 8 části II nadpis bodu 3.1.3. zní: „Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění) (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)“. 24. V příloze č. 8 části II nadpis bodu 3.8.5. zní: „Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou 1 tuna pokovené oceli za hodinu nebo nižší (kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)“. 25. V příloze č. 8 části II se v nadpisu bodu 4.2.1. a nadpisu bodu 4.2.2. za slova „zpracování o“ vkládá slovo „celkové“. 26. V příloze č. 8 části II se v nadpisu bodu 4.2.4. za slova „(leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o“ vkládá slovo „celkové“. 27. V příloze č. 8 části II se v nadpisu bodu 4.4.1. slova „projektovaném výkonu vyšším“ nahrazují slovy „celkové projektované kapacitě větší“. 28. V příloze č. 10 se v textu poznámky pod čarou označené *) slova „, UTJ a souřadnice sídla“ nahrazují slovem „sídlo“. 29. V příloze č. 10 se na konci bodu 1.2. doplňuje věta „U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání.“. 30. V příloze č. 10 se na konci bodu 1.3. doplňuje věta „U spaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4.“. 31. V příloze č. 10 bodu 1.6. se v části nadepsané „Stálé údaje“ na konci textu věty vkládají slova „a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem“. 32. V příloze č. 10 bodu 1.6. se v části nadepsané „Proměnné údaje“ na konci prvního odstavce doplňují slova „, emisní faktory použité pro výpočet“ a ve druhém odstavci se na konci textu věty druhé vkládají slova „a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem“. 33. V příloze č. 11 bodu 1. Obecných pokynů k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence se text „17. a 19.“ nahrazuje textem „18. a 20.“. 34. V příloze č. 11 bodu 1.1. části 2 se za řádek nadepsaný „Identifikační číslo provozovny (IČP)2):“ vkládají nové řádky, které včetně vysvětlivek pod tabulkou č. 5) a 6) znějí: „Identifikační číslo provozovny (IRZ)5):\| ---\|--- Identifikátor PID zařízení IPPC6):\| 5) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno. 6) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen.“. 35. V příloze č. 11 bodu 1.2. se vkládá nový řádek č. 4, který zní: „4\| Datum uvedení do provozu\| ---\|---\|--- “. Dosavadní řádky tabulky č. 4 až 20 se označují jako řádky č. 5 až 21. 36. V příloze č. 11 bodu 1.2. se vkládá nová vysvětlivka č. 4 pod tabulkou, která zní: „4 Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. 12. 2018, uvede se datum 1. 1. 1900.“. Dosavadní vysvětlivky pod tabulkou č. 4 až 20 se označují jako vysvětlivky č. 5 až 21. 37. V příloze č. 11 bodu 1.2. vysvětlivce č. 16 pod tabulkou se slova „zařízení, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let“ nahrazují slovy „spalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce“. 38. V příloze č. 11 bodu 1.2. vysvětlivce č. 17 pod tabulkou se slova „zařízení (procenta z údaje uvedeného na řádku č. 15)“ nahrazují slovy „spalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let“. 39. Příloha č. 18 zní: „Příloha č. 18 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. A) Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje 1.5MB B) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností 1MB Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 a 17, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 215/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 215/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva města Vyhlášeno 30. 8. 2019, částka 90/2019 215 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 20. srpna 2019 o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva města Ministr vnitra podle § 54 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. prosince 2019 opakované volby do zastupitelstva města: město\| okres\| kraj ---\|---\|--- Strakonice\| Strakonice\| Jihočeský Sdělení Ministerstva vnitra č. 142/2019 Sb., o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva města, se zrušuje. Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 214/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 214/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 30. 8. 2019, částka 90/2019 214 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 20. srpna 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. prosince 2019 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Bukovice\| Brno-venkov\| Jihomoravský Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 213/2019 Sb.	Vyhláška č. 213/2019 Sb. Vyhláška o náležitostech generátoru přidělování zajišťujících přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsobu provozování generátoru přidělování a obsahu rozvrhu práce a způsobu jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování (vyhláška o generátoru přidělování) Vyhlášeno 30. 8. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 90/2019 * § 1 - Náležitosti generátoru přidělování a způsob jeho provozování * Přidělování náhodným výběrem * § 2 - Generátor přidělování insolvenční věci přiděluje náhodným výběrem jednotlivým soudním oddělením tak, aby počty přidělených věcí byly srovnatelné v závislosti na velikosti nápadu soudních oddělení. * § 3 - (1) Při přidělování insolvenční věci, která nespadá do žádné specializace podle rozvrhu práce, generátor přidělování zohlední * § 4 - (1) Insolvenční věc generátor přidělování přiděluje podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku, kdy insolvenční věc dojde insolvenčnímu soudu; nelze-li ve zvlášť odůvodněných případech insolvenční věc přidělit podle takového znění rozvrhu práce, přidělí * § 5 - Obsah a sestavení rozvrhu práce * § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 213/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2019 213 VYHLÁŠKA ze dne 16. srpna 2019 o náležitostech generátoru přidělování zajišťujících přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsobu provozování generátoru přidělování a obsahu rozvrhu práce a způsobu jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování (vyhláška o generátoru přidělování) Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 45 odst. 1 a 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 296/2017 Sb.: § 1 Náležitosti generátoru přidělování a způsob jeho provozování (1) Generátor přidělování je informační systém provozovaný a spravovaný ministerstvem a využívající matematického algoritmu a náhodných čísel k zajištění přidělování insolvenčních věcí soudním oddělením podle rozvrhu práce insolvenčního souduinsolvenčního soudu náhodným výběrem bez možnosti ovlivňování přidělování věcí. Generátor přidělování se provozuje tak, aby přidělení věci proběhlo na základě požadavku insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jemuž bude také zpřístupněn výsledek přidělení. (2) Matematický algoritmus používaný generátorem přidělování je obsažen v příloze k této vyhlášce. (3) Generátor přidělování využívá certifikovaný generátor pravých náhodných čísel nebo jiný generátor náhodných čísel, u něhož je fyzikálními nebo hardwarovými metodami zajištěno generování pravých náhodných čísel. Přidělování náhodným výběrem § 2 Generátor přidělování insolvenční věci přiděluje náhodným výběrem jednotlivým soudním oddělením tak, aby počty přidělených věcí byly srovnatelné v závislosti na velikosti nápadu soudních oddělení. § 3 (1) Při přidělování insolvenční věci, která nespadá do žádné specializace podle rozvrhu práce, generátor přidělování zohlední a) počet soudních oddělení vyřizujících insolvenční věci, b) velikost nápadu jako podíl jednotlivých soudních oddělení na nápadu nových insolvenčních věcí, c) počet insolvenčních věcí přidělených do jednotlivých soudních oddělení generátorem přidělování podle pravidel úplného znění rozvrhu práce, d) počet věcí přidělených do jednotlivých soudních oddělení jinak než generátorem přidělování podle pravidel úplného znění rozvrhu práce a e) počet věcí přidělených do jednotlivých soudních oddělení, které byly mylným zápisem, nesprávně přidělené do daného soudního oddělení nebo ke kterým se nepřihlíželo. (2) Při přidělování insolvenční věci v rámci specializace podle rozvrhu práce generátor přidělování zohlední a) počet soudních oddělení vyřizujících insolvenční věci v dané specializaci, b) velikost nápadu v dané specializaci, c) počet insolvenčních věcí přidělených v rámci dané specializace do jednotlivých soudních oddělení generátorem přidělování podle pravidel úplného znění rozvrhu práce, d) počet insolvenčních věcí přidělených v rámci dané specializace do jednotlivých soudních oddělení jinak než generátorem přidělování podle pravidel úplného znění rozvrhu práce a e) počet věcí přidělených v rámci dané specializace do jednotlivých soudních oddělení, které byly mylným zápisem, nesprávně přidělené do daného soudního oddělení nebo ke kterým se nepřihlíželo. (3) Pro účely této vyhlášky se za úplné znění rozvrhu práce považuje účinné znění přijatého rozvrhu práce na daný rok nebo případně úplné znění rozvrhu práce na daný rok ve znění účinných změn rozvrhu práce, jestliže takovými změnami došlo ve vztahu k soudním oddělením vyřizujícím insolvenční věci a) ke změně počtu těchto soudních oddělení, b) ke změně ve velikosti nápadu soudních oddělení, c) ke změně ve specializacích přidělených soudním oddělením, d) ke změně ve velikosti nápadu v přidělených specializacích, e) k zastavení nápadu do soudního oddělení nebo do přidělených specializací, nebo f) k ukončení zastavení nápadu do soudního oddělení nebo do přidělených specializací. (4) Jestliže byl na základě změny rozvrhu práce soudnímu oddělení vyřizujícímu insolvenční věci zastaven nápad na období s předem určeným koncem ke konkrétnímu dni, považuje se tento den za den účinnosti změny rozvrhu práce, jíž došlo k ukončení zastavení nápadu do daného soudního oddělení. (5) Skutečnosti podle odstavců 1 a 2 generátor přidělování zohledňuje podle stavu v okamžiku přidělování věci. § 4 (1) Insolvenční věc generátor přidělování přiděluje podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku, kdy insolvenční věc dojde insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu; nelze-li ve zvlášť odůvodněných případech insolvenční věc přidělit podle takového znění rozvrhu práce, přidělí se podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku přidělování. Jestliže by insolvenční věc podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku, kdy došla insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, měla být přidělována do soudního oddělení, které podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku přidělování není zřízeno nebo do kterého je zastaven nápad, přidělí se insolvenční věc podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku, kdy došla insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, mezi zbývající soudní oddělení. (2) Insolvenční věc generátor přidělování přerozděluje podle změny rozvrhu práce, v níž bylo stanoveno pravidlo pro přerozdělení věci. Jestliže takové pravidlo nebylo stanoveno, generátor přidělování insolvenční věc vymezenou v opatření předsedy soudu přerozděluje obdobně podle pravidel pro přidělení nové věci podle znění rozvrhu práce účinného v okamžiku, v němž nastala skutečnost zakládající důvod pro přerozdělení. § 5 Obsah a sestavení rozvrhu práce (1) Rozvrh práce obsahuje pravidla pro přidělení insolvenční věci jednotlivému soudnímu oddělení pomocí generátoru přidělování; insolvenční věcí přitom je insolvenční návrh, dále věc zapisovaná do rejstříku INS nebo ICm nebo do seznamu senátních značek k těmto rejstříkům a věc, jíž se podává opravný prostředek proti rozhodnutí v těchto věcech. Tam, kde není možné insolvenční věci přidělovat náhodným výběrem mezi alespoň 2 soudní oddělení nebo kde existují důvody pro přidělení insolvenční věci bez prvku náhodnosti, obsahuje rozvrh práce také pravidla pro přidělení insolvenční věci bez použití generátoru přidělování. (2) Za účelem použití generátoru přidělování se rozvrh práce sestavuje tak, aby pravidla pro přidělení, podle nichž se insolvenční věc přiděluje náhodným výběrem mezi alespoň 2 soudní oddělení, byla strojově zpracovatelná. (3) Rozvrh práce obsahuje pravidlo, podle kterého se v případě, že není možné použít generátor přidělování, přidělují insolvenční věci mezi alespoň 2 soudní oddělení kolovacím systémem nebo jiným postupem, který vyloučí možnost dopředu jednoznačně určit, kterému soudnímu oddělení by věc byla přidělena. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2019. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r. Příloha k vyhlášce č. 213/2019 Sb. Matematický algoritmus používaný generátorem přidělování (1) Pravděpodobnost výběru soudního oddělení z n soudních oddělení je ρãã;ρi=liãi∑i=1nliãi; přitom platí: a) li \\- velikost nápadu soudního oddělení, b) ãδαδβãi=ai-aMINδα+1-ai-aMINδβ, c) ;ρai=qili;li=0⇒ρi=0 d) δ = aMAX \\- aMIN; δ = 0 ⇒ ãi = 1, e) qi \\- počet přidělených věcí, f) α, β ∈ R, g) ai ≠ aMIN ˄ ai ≠ aMAX ⇒ ai ∈(α, β), h) ρ∑i=1nρi=1. (2) Počet přidělených věcí qi se určí jako součet věcí podle § 3 odst. 1 písm. c) a d) s odečtením věcí podle § 3 odst. 1 písm. e) nebo jako součet věcí podle § 3 odst. 2 písm. c) a d) s odečtením věcí podle § 3 odst. 2 písm. e).
Nález Ústavního soudu č. 212/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 212/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 2. července 2019 sp. zn. Pl. ÚS 39/17 ve věci návrhu na zrušení § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) Vyhlášeno 30. 8. 2019, částka 89/2019 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Stanovisko vlády a Veřejné ochránkyně práv k návrhu * IV. - Replika navrhovatele * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Dikce napadeného ustanovení * VII. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele * VIII. - Ústavní konformita legislativního procesu * IX. - Posouzení důvodnosti návrhu * X. - Závěr 212 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 39/17 dne 2. července 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády, zastoupené ministrem vnitra, a Veřejné ochránkyně práv jako vedlejších účastníků řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Nejvyšší správní soud (dále též jen „navrhovatel“ či „NSS“) navrhl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zrušení § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), (dále jen „zákon o státním občanství“). 2. Navrhovatel uvedl, že stěžovatel A. C. (dále jen „stěžovatel“) v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti vedené pod sp. zn. 2 As 64/2017 poukázal na neústavnost uvedeného ustanovení zákona, které určité skupině neúspěšných žadatelů o udělení státního občanství znemožňuje soudní přezkum zamítavého rozhodnutí. 3. Stěžovatel požádal prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje dne 13. 8. 2014 o udělení státního občanství České republiky. Stěžovatel, který má státní občanství Ruské federace, se v České republice zdržuje od roku 1999 a podniká zde prostřednictvím několika obchodních společností. Má na území České republiky povolen trvalý pobyt ke dni 2. 2. 2001, je rozvedený, s bývalou manželkou L. C. má dvě děti, obě jsou státními občany České republiky. Ministerstvo vnitra (dále též „ministerstvo“) konstatovalo, že stěžovatel splňuje podmínky podle § 14 odst. 1 až 8 zákona o státním občanství. V souladu s § 22 odst. 3 zákona o státním občanství si ministerstvo vyžádalo stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb (dále též „bezpečnostní služby“). Na základě těchto stanovisek ministerstvo dovodilo, že stěžovatel ohrožuje bezpečnost České republiky, a proto jeho žádost zamítlo podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství. Ministr vnitra v řízení o rozkladu opětovně posoudil negativní stanovisko příslušné bezpečnostní služby, vyhodnotil důvody tohoto stanoviska ve vazbě na osobní situaci stěžovatele a dospěl k závěru, že bezpečnostní riziko u něj trvá a je takového charakteru, že brání udělení státního občanství České republiky. Z tohoto důvodu rozklad podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2017, (ve znění účinném od 1. 7. 2017 jde o odstavec 6) zamítl. 4. Stěžovatel podal proti rozhodnutí o rozkladu žalobu. Městský soud v Praze ji usnesením ze dne 10. 2. 2017 č. j. 8 A 28/2017-15-17 odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. f) soudního řádu správního a § 26 ve spojení s § 22 odst. 3 zákona o státním občanství. Podle napadeného § 26 zákona o státním občanství je rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství podle § 22 odst. 3 uvedeného zákona vyloučeno z přezkoumání soudem. 5. K návrhu stěžovatele, aby městský soud postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení § 26 zákona o státním občanství, městský soud uvedl, že je-li v souladu s ústavním pořádkem České republiky stav, kdy správní orgán nemusí rozhodnutí podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství odůvodňovat a správní spis neobsahuje ani stanovisko bezpečnostní služby, nemá městský soud pochybnosti ani ohledně souladu § 26 zákona o státním občanství s ústavním pořádkem. 6. Stěžovatel napadl usnesení městského soudu kasační stížnostíkasační stížností. Vyslovil v ní domněnku, že § 26 zákona o státním občanství je protiústavní, neboť není žádný ústavně konformní důvod pro to, aby určitá skupina osob žádajících o totéž měla znemožněn přístup k poskytnutí soudní ochrany svých práv. Bez soudního přezkumu těchto rozhodnutí nezávislým a nestranným soudem údajně může docházet k libovůli správního orgánu a ke zneužití mezí správního uvážení. Tvrdí, že mu není známo žádné jednání, kterým by mohl ohrožovat bezpečnost státu. 7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že § 26 zákona o státním občanství, který je povinen v dané věci použít, nelze vyložit ústavně souladným způsobem. Vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že uvedené ustanovení je v rozporu s principem demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, se zákazem diskriminace podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a s právem na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, podal Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení. 8. Navrhovatel si je vědom skutečnosti, že neudělením státního občanství České republiky není porušeno žádné ústavně zaručené základní právo. Ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) nezakládá žadateli nárok na udělení státního občanství [srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ze dne 12. 1. 1999 ve věci Karassev proti Finsku]. 9. Podrobně navrhovatel rozebírá vývoj judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně přezkumu správního uvážení ministerstva při rozhodování o udělení státního občanství. Postupně NSS dospěl k závěru, že absolutní diskrece je v právním státě neudržitelná a že i správní uvážení je limitováno principem přiměřenosti, zákazem libovůle a příkazem rozhodovat v obdobných věcech obdobně a ve stejných věcech stejně [srov. rozsudky NSS č. j. 2 As 31/2005-78, č. j. 4 As 75/2006-52, obdobně pak Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. (80) 2 týkající se výkonu správního uvážení správními orgány]. Judikatura Nejvyššího správního soudu se posléze ustálila na závěru, že rozhodování o udělení státního občanství se dotýká veřejných subjektivních práv, a proto může být přezkoumáno soudem ve správním soudnictví. Absolutní volné správní uvážení nemůže v právním státě existovat (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 6 A 25/2002-42, na nějž navazoval rozsudek NSS téže spisové značky, v němž soud přistoupil k věcnému přezkumu rozhodnutí o neudělení státního občanství a shledal je nezákonným z důvodu porušení principu legitimního očekávání žadatele). Dalším rozhodnutím pak NSS konstatoval, že na udělení státního občanství sice není právní nárok (takže žadatel splnivší všechny zákonem stanovené podmínky se nemůže „automaticky“ domoci vůči státu toho, aby mu státní občanství bylo uděleno), je na ně ale subjektivní právo (takže cizinec může o státní občanství požádat a o této žádosti musí ministerstvo rozhodnout s vyloučením libovůle, diskriminace a dalších nectností zapovězených orgánu veřejné moci demokratického právního státu). Výčet podmínek výslovně uvedených v zákoně č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší správní soud označil za taxativní, a vyloučil tak, že by si k těmto podmínkám mohlo ministerstvo „přimýšlet“ nové, byť by to bylo v zájmu státu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 As 31/20058-78). Podle názoru Nejvyššího správního soudu se právě tahle vstřícnost k právům žadatelů o státní občanství stala důvodem pro obtížnou vstřebatelnost uvedené judikatury ze strany ministerstva a byla pohnutkou pro snahu o legislativní změnu zákonné úpravy této problematiky. 10. Kompetenční výluka soudního přezkumu se tak Nejvyššímu správnímu soudu za tohoto stavu jeví jako nepřijatelná, neboť je v rozporu se všemi dosavadními dosaženými standardy právní jistoty. Dochází tak k legalizaci úplné svévole, neboť zneužití nastavené procedury je soudem neidentifikovatelné. Obecná potřeba uchránit některé informace před přístupem osob, kterých se týkají, je akceptovatelná, nicméně zvolený způsob je zjevně nepřiměřený. 11. Důsledkem neudělení státního občanství je druhotné dotčení ústavně zaručených práv neúspěšných žadatelů. Dotčeno je např. aktivní a pasivní volební právo, rozsah sdružovací svobody či právo na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím a právo nebýt diskriminován [v této souvislosti Nejvyšší správní soud odkazuje na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, konkrétně na nález ze dne 9. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 26/07 (N 218/51 SbNU 709; 47/2009 Sb.) a nález ze dne 12. 7. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.)]. 12. Podle čl. 12 Evropské úmluvy o státním občanství (publikována pod č. 76/2004 Sb. m. s.) každý smluvní stát zajistí, aby rozhodnutí o nabytí, zachování, pozbytí, opětovném nabytí nebo ověření jeho státního občanství bylo možné správně nebo soudně přezkoumat podle jeho vnitrostátního práva. Možnost obrátit se na soud zcela jistě není absolutní. V posuzované věci je proti rozhodnutí o neudělení státního občanství pro ohrožení bezpečnosti státu možné podat rozklad, o kterém rozhoduje ministr vnitra. Jde však de facto o přezkum tím samým orgánem, který napadené rozhodnutí vydal a který navíc není nezávislý a nestranný. 13. Nejvyšší správní soud nijak nezpochybňuje výsledek testu proporcionality ve vztahu k odůvodnění negativního rozhodnutí podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16 (N 186/83 SbNU 43; 393/2016 Sb.)], neexistuje však racionální důvod, proč by správní rozhodnutí nemohl přezkoumat soud. 14. Výlukou ze soudního přezkumu se vytváří nedůvodná nerovnost mezi žadateli. Neúspěšný žadatel podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství je totiž znevýhodněn oproti ostatním neúspěšným žadatelům již ve vztahu k podání řádného opravného prostředku, neboť mu nejsou sděleny důvody, proti nimž může brojit. Proti takovému rozhodnutí pak nemůže podat ani správní žalobu. Všechna ostatní negativní rozhodnutí, která obsahují řádné odůvodnění, u nichž má neúspěšný žadatel garantována všechna procesní práva, naopak soudnímu přezkumu podléhají. Zákonodárce tak bez relevantních důvodů vytvořil dvě skupiny žadatelů, a porušil tak zákaz diskriminace. 15. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) obsahuje v § 169m odst. 3 úpravu obdobnou § 22 odst. 3 zákona o státním občanství, podle níž, pokud na základě utajované informaceutajované informace vyjde najevo, že cizinec ohrožuje bezpečnost státu, v odůvodnění rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza se uvede pouze, že důvodem neudělení víza je ohrožení bezpečnosti státu. Soudní přezkum takového rozhodnutí však vyloučen není, jak plyne z § 172 odst. 9 zákona o pobytu cizinců, a utajované informaceutajované informace se uchovávají odděleně mimo spis. 16. Obdobně zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, upravuje tzv. bezpečnostní řízení, ve kterém se rozhoduje o vydání/zrušení osvědčení fyzické osoby, jestli může mít přístup k utajované informaciutajované informaci. K tomu se váže i podmínka bezpečnostní způsobilosti, kterou splňuje osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko. Zákon obsahuje zvláštní úpravu odůvodňování rozhodnutí (§ 122 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) a úpravu, že účastník řízení a jeho zástupce nemají právo nahlížet do té části bezpečnostního svazku, která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci. Soudní přezkum rozhodnutí vycházejících z utajovaných informacíutajovaných informací zde rovněž není vyloučen. Zákon navíc obecně nevylučuje dokazování ani ohledně obsahu utajovaných informací, ale pokud to není možné, obsahuje pro účely soudního řízení zvláštní úpravu oddělení části spisu (§ 133 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti). Nejvyšší správní soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek (NSS, č. j. 7 As 31/2011-101), v němž zdůraznil nutnost účinné soudní kontroly zahrnující přístup soudce ke všem informacím, na jejichž základě bylo v bezpečnostním řízení rozhodnuto, a to i za situace, kdy je v nezbytných případech přístup účastníkům řízení k utajovaným informacím odepřen. Za těchto okolností to podle NSS musí být soud, kdo supluje aktivitu účastníka řízení a přezkoumá relevanci utajovaných informací ze všech hledisek, která se vzhledem k povaze věci jeví jako důležitá. 17. Zákonodárce je tak podle názoru Nejvyššího správního soudu schopen přijmout právní úpravu, kde jsou individuální a veřejné zájmy vyváženy. 18. Za udržitelný nelze podle názoru Nejvyššího správního soudu považovat ani argument, že nejsou-li důvody zamítnutí žádosti v rozhodnutí uvedeny, soud nemá co přezkoumávat (což ostatně naznačil i městský soud v posuzované věci). Zohlednění bezpečnostního rizika není v řízení o udělení státního občanství ničím novým. Povinnost posoudit žádost o udělení státního občanství mělo ministerstvo již za účinnosti předchozí právní úpravy zákona o státním občanství. Ani podle ní se utajované informaceutajované informace nestávaly součástí státoobčanského spisu a účastník řízení se s nimi neměl možnost seznámit. Již v té době, kdy nebyl soudní přezkum uvedených rozhodnutí zákonem vyloučen, byl přístup ministerstva takový, že uvedená rozhodnutí odůvodňovalo minimálně a soudům utajované informaceutajované informace nepředkládalo. Uvedený postup ministerstva však správními soudy nebyl tolerován. Judikatura konstatovala, že podklady obsahující utajované informaceutajované informace musí existovat a soud je musí mít k dispozici (srov. rozsudky Městského soudu v Praze č. j. 7 A 129/2010-51 a č. j. 5 A 83/2011-39). 19. K otázce vyloučení rizika arbitrárnosti, které je zajištěno tím, že stanovisko podepíše ředitel zvláštní složky Policie České republiky a zpravodajské služby, Nejvyšší správní soud dále odkazuje na svou judikaturu, podle níž postavení původce utajované skutečnosti nemůže samo o sobě vést k závěru o její věrohodnosti, přesvědčivosti a relevanci (srov. rozsudek NSS č. j. 4 Azs 255/2015-49 a usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 1/2015-40). 20. Podle názoru Nejvyššího správního soudu zákon může odepřít přístup k utajovaným skutečnostem, nesmí však současně odejmout soudní přezkum rozhodnutí z nich vycházejících. II. Vyjádření účastníků řízení 21. Ústavní soudÚstavní soud za účelem posouzení věci vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na zrušení napadeného ustanovení. 22. Poslanecká sněmovna Parlamentu ve svém vyjádření k návrhu zrekapitulovala legislativní proces, o kterém konstatovala, že návrh zákona o státním občanství prošel před svým vyhlášením ústavně předepsaným postupem. Konkrétně Poslanecká sněmovna uvedla, že návrh zákona o státním občanství byl poslancům rozeslán jako tisk č. 827 dne 10. 10. 2012. První čtení návrhu zákona bylo uskutečněno dne 4. 12. 2012, kdy byla stanovena lhůta pro projednání návrhu výbory na 60 dní. V uvedené lhůtě jej ústavněprávní výbor a výbor pro bezpečnost projednaly a doporučily Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit ve znění jimi navržených pozměňovacích návrhů, z nichž žádný se napadeného ustanovení nedotýkal. Návrh zákona prošel obecnou i podrobnou rozpravou ve druhém čtení konaném dne 20. 3. 2013. V podrobné rozpravě vystoupili se svými pozměňovacími návrhy 4 poslanci, přičemž poslanec David Kádner v jednom ze svých pozměňovacích návrhů (SD 5986) navrhl změnu § 26 návrhu zákona tak, aby byl umožněn soudní přezkum i těch rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství, které by se zakládaly na utajovaných informacíchutajovaných informacích. Návrh na zamítnutí návrhu podán nebyl. 23. Třetí čtení návrhu zákona o státním občanství bylo uskutečněno dne 27. 3. 2013, kdy byl návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů schválen. Pozměňovací návrh poslance Davida Kádnera týkající se § 26 byl zamítnut (ze 144 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh pouze 10 poslanců a 124 poslanců bylo proti návrhu). Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 24. 4. 2013. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost návrh zákona projednal a doporučil jej schválit ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Ústavně-právní výbor návrh zákona projednal a doporučil ho schválit ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů, mezi kterými byl i návrh na změnu § 26 v tom smyslu, aby se umožnil soudní přezkum rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Senát návrh zákona projednal na své 10. schůzi dne 16. 5. 2013 a vrátil jej Poslanecké sněmovně ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů, mezi kterými byl i návrh na úpravu § 26 zákona. Návrh zákona ve znění schváleném Senátem byl Poslanecké sněmovně doručen dne 27. 5. 2013. O návrhu zákona ve znění schváleném Senátem hlasovala Poslanecká sněmovna dne 11. 6. 2013 a setrvala na původním návrhu zákona. Prezident republiky návrh podepsal dne 20. 6. 2013. Následně byl návrh zákona doručen k podpisu předsedovi vlády, a to dne 26. 6. 2013. 24. Senát Parlamentu jako účastník řízení ve svém vyjádření uvedl, že návrh zákona o státním občanství byl Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 24. 4. 2013. V senátní evidenci mu bylo přiděleno číslo tisku 87 (v 9. funkčním období). Garančním výborem byl stanoven výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který Senátu usnesením č. 52 ze dne 15. 5. 2013 doporučil schválit návrh zákona ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou. Ústavně-právní výbor projednal návrh zákona na své schůzi dne 15. 5. 2013 a přijal usnesení č. 62, kterým doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jedním z pozměňovacích návrhů přijatých výborem byla změna § 26 zákona s cílem umožnit soudní přezkum i těch správních rozhodnutí, kdy k zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České republiky došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Zároveň stanovil režim chránící případné utajované informaceutajované informace obsažené ve stanovisku bezpečnostních služeb. Konkrétně navrhl, že ministerstvo vedle správního spisu předá soudu vždy též stanovisko bezpečnostních služeb obsahující utajované informaceutajované informace. Za účelem jejich ochrany mělo platit, že ministerstvo označí utajované informaceutajované informace, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit povinnosti mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že část soudního spisu, k níž se tyto utajované informaceutajované informace váží, bude oddělena, jestliže činnost bezpečnostních služeb může být ohrožena nebo vážně narušena. Nahlížení do oddělené části soudního spisu mělo být účastníkovi řízení, jeho zástupci a osobě zúčastněné na řízení odepřeno. Dále mělo platit, že soud provádí dokazování tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích obsažených ve stanovisku bezpečnostních služeb. 25. Senát projednal návrh zákona o státním občanství na své 10. schůzi v 9. funkčním období dne 16. 5. 2013. 26. Již na úvod se zástupce navrhovatele, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, při přednesení návrhu zákona negativně vyjádřil k pozměňovacímu návrhu zavádějícímu soudní přezkum rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, a to s argumentem, že na udělení státního občanství není právní nárok. 27. Následovala obsahově bohatá obecná rozprava, v níž otázka možnosti soudního přezkumu rozhodnutí sehrála zásadní roli. Senátor Vladimír Dryml upozornil, že dojde k oslabení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací především z důvodu rozšíření okruhu osob, které s nimi přijdou do styku, a zároveň poukázal na možnost neúnosného administrativního zatížení soudů. Senátor Pavel Lebeda obdobně vyjádřil své negativní stanovisko k předmětné části pozměňovacího návrhu, neboť „na udělení státního občanství není žádný právní nárok. A soudní přezkoumání je zase jenom návodem ke korupčním praktikám ...“. V opačném smyslu se vyjádřila senátorka Eliška Wagnerová, která zpochybnila ústavnost vládou navrhovaného § 26 s poukazem na principy právního státu. Zejména upozornila na rozpor se zákazem libovůle exekutivy či libovůle správních orgánů a zdůraznila, že „právní stát musí ke všem žadatelům přistupovat rovně a stejně“. Opačný přístup by vedl k neomezené diskreci, která by zpochybnila samotný význam zákonnosti. Soudní přezkum proto považovala za cestu, jak takovému stavu zabránit. V reakci následně senátor Vladimír Dryml konstatoval, že přijetí předmětné části pozměňovacího návrhu by znamenalo „zásah do bytostně jasných bezpečnostních otázek tohoto státu. Stát nese odpovědnost. Nejsou to soudci“. Pro podporu pozměňovacího návrhu vzápětí vystoupil senátor František Bublan, který poukázal na konkrétní obsah navrhované úpravy a nastínil obsažený mechanismus ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, který je dle jeho soudu adekvátním pro zabránění úniku předmětných informací. Zároveň zdůraznil nutnost zabránění zneužívání státní moci mocí výkonnou bez možnosti kontroly nezávislým soudem. Pozitivní stanovisko k umožnění soudního přezkumu vyjádřili senátoři Jiří Čunek a Jiří Dienstbier. 28. Po ukončení obecné rozpravy bylo hlasováno mimo jiné o předmětném pozměňovacím návrhu obsaženém v usnesení ústavně-právního výboru. O návrhu (bod 9 usnesení č. 62) bylo rozhodnuto v samostatném hlasovacím bloku číslo 3. V hlasování č. 8 projevil Senát vůli schválit pozměňovací návrh, neboť z přítomných 66 senátorů hlasovalo celkem 43 pro a 13 bylo proti. Po rozhodování o dalších pozměňovacích návrzích vyslovil Senát v konečném hlasování souhlas s návrhem vrátit návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovně, a to v hlasování č. 13, kdy z přítomných 65 senátorů se 52 vyslovilo pro a 5 bylo proti. 29. Poslanecká sněmovna o návrhu zákona vráceném Senátem hlasovala dne 11. 6. 2013 na 54. schůzi (6. volební období). Sněmovna setrvala na původním návrhu (hlasování č. 45, usnesení č. 1699). Senát závěrem konstatuje, že při projednání návrhu zákona postupoval v mezích Ústavou předepsaných pravomocí a ústavně konformním způsobem. III. Stanovisko vlády a Veřejné ochránkyně práv k návrhu 30. V souladu s § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud přípisy ze dne 3. 1. 2018 návrh na zahájení řízení vládě a Veřejné ochránkyni práv (dále též „ochránkyně“) s uvedením zákonné lhůty, v jaké mohou do řízení vstoupit jako vedlejší účastníci a případně se též k návrhu vyjádřit. 31. Dne 31. 1. 2018 obdržel Ústavní soudÚstavní soud sdělení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že vláda na svém jednání dne 31. 1. 2018 projednala návrh na svůj vstup do řízení vedeného před Ústavním soudemÚstavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 39/17 a přijala k němu usnesení č. 75, kterým schválila svůj vstup do uvedeného řízení, navrhla zamítnutí návrhu NSS, zmocnila ministra vnitra k jejímu zastupování v předmětném řízení a zmocnila ministra spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministrem vnitra vypracoval podrobné vyjádření vlády k návrhu, které přiložil. 32. Vláda na úvod svého vyjádření k dané věci uvedla, že vyloučení úzké skupiny rozhodnutí o neudělení státního občanství z možnosti soudního přezkumu slouží výlučně k ochraně základních bezpečnostních zájmů státu, a je proto legitimním a přiměřeným omezením jinak na ústavní úrovni upraveného práva na soudní přezkum správních rozhodnutí. Ochrana uvedených zájmů znemožňuje uvádět informace získané z operativně pátracích úkonů policie a zpravodajských služeb v odůvodnění správních rozhodnutí i na ně odkazovat. Pokud mají být utajované informaceutajované informace komplexně chráněny před vyzrazením, je nutné minimalizovat možnost jejich úniku i v rámci soudního řízení. Vládě není zřejmé, jakým způsobem by soudy vůbec mohly tyto specifické informace přezkoumávat a vyhodnocovat. 33. Zdůrazňuje, že utajované informaceutajované informace mohou být získány i z činnosti cizích zpravodajských služeb. Možnost projednání těchto informací v rámci soudního řízení by vedlo k zásadnímu ohrožení fungování spolupráce mezi zpravodajskými službami České republiky a cizích států. 34. Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech státního občanství není přitom vyžadován ani v čl. 12 Evropské úmluvy o státním občanství, neboť podle něj každý smluvní stát zajistí, aby rozhodnutí o nabytí, zachování, pozbytí, opětovném nabytí nebo ověření jeho státního občanství bylo možno správně nebo soudně přezkoumat podle jeho vnitrostátního práva. Tento požadavek je naplněn již možností podat rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, kterým je zamítnuta žádost o udělení státního občanství České republiky z důvodu bezpečnosti státu. 35. Zákon o státním občanství výslovně stanovuje, že na udělení státního občanství není právní nárok a na jeho udělení neexistuje ani žádné základní právo [srov. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 8. 3. 2000 sp. zn. IV. ÚS 586/99 a usnesení ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. II. ÚS 624/06 (v SbNU nepublikována, dostupná stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu na http://nalus.usoud.cz), rozsudek ESLP ze dne 12. 1. 1999 ve věci Karassev proti Finsku]. Nic tedy nebrání tomu, zákonem stanovit soudní výluku (ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny). 36. Úvaha o tom, že soudní výluka by byla nepřípustná i v případech, kdy by práva a svobody byly dotčeny jakkoli nepřímo, by vedla k tomu, že by se ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny stalo prakticky obsoletní. 37. Vláda dodává, že neudělením státního občanství se status žadatele nijak nemění - na území České republiky může i nadále pobývat, rozsah jeho práv a povinností zůstává zachován [na rozdíl od situace cizinců, je-li rozhodováno o jejich správním vyhoštění, srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 26/07 (N 218/51 SbNU 709; 47/2009 Sb.)] a velmi se blíží rozsahu práv českých občanů. 38. Právo na soudní přezkum není absolutní (čl. 36 odst. 2 Listiny). Ochrana bezpečnosti státu je legitimním důvodem pro výluku. V posuzovaném případě nedochází ani k druhotnému dotčení ústavně zaručených práv. Stěžovatelova situace se neudělením státního občanství nijak nezměnila. V této souvislosti vláda odkazuje na rozsudek ESLP ve věci Regner proti České republice, v němž soud uvedl, že obecně je udělení osvědčení fyzické osobě (o přístupu k utajované informaciutajované informaci) privilegiem, nikoliv právem. Odchylný závěr, že v daném konkrétním případě šlo o potenciální dotčení občanských práv fyzické osoby (v důsledku čehož je čl. 6 odst. 1 Úmluvy aplikovatelný) dovodil z toho, že nešlo o udělení příslušného osvědčení fyzické osobě, která je dosud nemá (privilegium), nýbrž o zrušení platnosti příslušného osvědčení, které bylo fyzické osobě již uděleno, což již mělo dopad do občanských práv fyzické osoby. V nyní posuzované věci fyzická osoba státní občanství České republiky neměla a nemá. Jeho neudělení je nepřiznáním privilegia, nikoliv zásahem do (občanského) práva. 39. K rovnosti vláda obecně konstatuje, že právo přistupuje k právním subjektům tak, že je podle rozmanitých kritérií klasifikuje a spojuje s tím různé právní následky, čímž vlastně činí mezi právními subjekty rozdíly. Nemožnost právní subjekty klasifikovat by tedy znamenala popření samotné podstaty práva jako normativního systému schopného působit regulativně (protože v konečném důsledku by to znamenalo, že všichni mají právo na všechno, resp. že nikdo nemá povinnost činit cokoliv). Absolutní rovnost mezi subjekty tak není možná, což potvrdil i Ústavní soudÚstavní soud [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 17. 2. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 16/98 (N 25/13 SbNU 177; 68/1999 Sb.)]. Při hodnocení ústavní konformity ji právní předpis, který zavádí hlediska odlišování subjektů a práv, hodnotí z hlediska vyloučení libovůle. S porušením rovnosti dosahujícím intenzity dotčení základních lidských práv je zpravidla spojeno i porušení jiného základního práva. K takovému případu však v napadené věci podle názoru vlády nedochází. 40. Vláda připouští, že mezi skupinou osob, ohledně kterých zpravodajské služby či policie zjistily poznatky o tom, že představují ohrožení pro bezpečnost státu, a skupinou osob, ohledně kterých tyto poznatky těmito orgány zjištěny nebyly, existuje rozdíl. Tento rozdíl se navíc dotýká zájmu na ochraně bezpečnosti státu a ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, a má tedy ústavněprávní relevanci [srov. např. bod 55 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16 (viz výše)]. Vzhledem k tomu, že neudělením státního občanství se žádné základní právo neporušuje, mohl zákonodárce dospět k závěru, že soudní výluku lze stanovit. Relevanci k této úvaze mohlo mít i to, že zpravodajské služby mají standardně k dispozici specifické možnosti získávání informací, které však zpravidla nelze verifikovat. 41. V souvislosti s možnou kontrolou státobezpečnostních stanovisek doložených v rámci správního řízení je možné využít postup podle § 12 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zpravodajských službách“). Pro účely činnosti zpravodajských služeb zakotvuje orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky jako speciální orgán, který je ke kontrole zákonnosti činnosti zpravodajských služeb příslušný, a to včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. Tento orgán by tak mohl minimalizovat riziko libovůle zpravodajských služeb. Dalším obdobným orgánem je zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace zřízený § 12 a 12a zákona o zpravodajských službách. Tyto orgány nebudou odvolacími orgány ve věcech zamítnutí žádosti o udělení státního občanství, není však vyloučeno, aby se na ně neúspěšný žadatel obrátil se stížností na postup zpravodajských služeb. Těmto orgánům bude problematika zpravodajských služeb jistě bližší než soudcům správních soudů a mohou navíc přijmout systémová opatření k nápravě. 42. Vláda si je vědoma, že zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, upravuje zvláštní postup při nahlížení do spisu v případech, kdy písemnosti nebo záznamy byly v řízení před správním orgánem uchovávány odděleně mimo spis a na něž se vztahovala ustanovení o nahlížení do spisu. Upozorňuje však, že i v těchto případech může soud (předseda senátu) poskytnout utajované části spisu k nahlížení účastníkům řízení, a nelze tedy vyloučit, že dojde k ohrožení utajované informaceutajované informace. Kdyby se tuto možnost dozvěděly cizí zpravodajské služby, lze předpokládat, že by to vedlo k ohrožení spolupráce s nimi a v konečném důsledku by to mohlo způsobit ohrožení bezpečnosti České republiky. 43. Vzhledem k výše uvedenému neshledává vláda rozpor mezi napadeným ustanovením a ústavním pořádkem. Vláda setrvává na stanovisku, že výluka ze soudního přezkumu v případech, kdy je důvodem pro zamítnutí žádosti o udělení státního občanství státobezpečnostní stanovisko, je opodstatněna ochranou bezpečnosti státu. Doporučuje proto návrh na zrušení § 26 zákona o státním občanství zamítnout. 44. Veřejná ochránkyně práv přípisem ze dne 5. 1. 2018 oznámila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že využije svého práva na vstup do řízení. Ve svém vyjádření uvedla, že zásadní nesouhlas se soudní výlukou uvedenou v napadeném ustanovení vyslovil Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský již v mezirezortním připomínkovém řízení k vládnímu návrhu zákona. Další výhrady k napadenému ustanovení vyjádřil v průběhu dalšího legislativního procesu Senát. Veřejná ochránkyně práv se ztotožňuje se návrhem Nejvyššího správního soudu na zrušení napadeného ustanovení. Podle jejího názoru porušuje právo na soudní ochranu garantované v čl. 36 Listiny a odporuje principům demokratického právního státu vyplývajícím z čl. 1 odst. 1 Ústavy. Ochránkyně se problematikou rozhodnutí o neudělení státního občanství ze státobezpečnostních důvodů zabývá dlouhodobě. Již za účinnosti předchozí zákonné úpravy nabývání státního občanství, v době, kdy nebyl soudní přezkum možný, se na ochránce obraceli někteří neúspěšní žadatelé. V rámci svých šetření ochránce využíval oprávnění seznámit se s utajovanými skutečnostmi, které byly podkladem zamítavého rozhodnutí, což pak umožnilo žadatelům sdělit, zda postup ministerstva v jejich případě byl, či nebyl projevem svévole. Využití tohoto oprávnění ochránce chápal jako nouzové řešení nahrazující v té době neexistující soudní přezkum. Po změně judikatury NSS, která soudní přezkum dovodila, byl názor ochránce takový, že se situace v tomto směru uspokojivě vyřešila. Případ z roku 2013 (srov. zprávu Veřejného ochránce práv ze dne 24. 6. 2013 sp. zn. 6171/2012/VOP) nicméně ukazuje, že ani soudní přezkum nemusí zabránit svévolnému postupu správního orgánu. V uvedeném případě ministerstvo třikrát žádost o udělení státního občanství zamítlo a Městský soud v Praze jeho rozhodnutí dvakrát zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Ministerstvo nepředložilo soudu podklad, na jehož základě zamítlo žádost o udělení státního občanství, a do odůvodnění rozhodnutí uvádělo zástupné důvody. V posledním rozhodnutí rezignovalo na jakékoli rozumné odůvodnění a stěžovateli v podstatě jen sdělilo, že je už natolik integrován, že státní občanství nepotřebuje. Takové rozhodnutí však nelze přezkoumat, čímž ministerstvo fakticky odepřelo účastníku řízení právo na soudní ochranu. 45. Ochránkyně se za účinnosti nové zákonné úpravy nabývání státního občanství setkala (v roce 2016) s odmítavou reakcí ministerstva na její snahu využít jejího oprávnění podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a prověřit, zda rozhodnutí o neudělení státního občanství není projevem svévole. Následně jí ministr vnitra umožnil přístup pouze ke stanovisku Policie České republiky, na jehož základě ministerstvo nevyhovělo žádosti, a přístup do stanovisek zpravodajských služeb podmínil jejich souhlasem. Od té doby měla ochránkyně možnost seznámit se pouze se dvěma stanovisky Policie České republiky, která byla podkladem pro zamítnutí žádosti z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. V prvním případě ministr vnitra po zahájení šetření ochránkyně zřejmě usoudil, že bezpečnostní riziko pominulo, a rozkladu žadatele nakonec vyhověl. Ve druhém případě ministr rozklad dne 31. 5. 2017 zamítl, přestože stanovisko Policie České republiky bylo velmi obecné. Sestávalo přibližně ze dvou vět a nebylo možné seznat z něj charakter ani intenzitu ohrožení státobezpečnostních zájmů. Z toho ochránkyně dovozuje, že ministerstvo předložená stanoviska ne vždy hodnotí, a nezohledňuje tak individuální míru bezpečnostního rizika. 46. Napadeným ustanovením tak ministerstvo legalizovalo dřívější praxi. Mnozí neúspěšní žadatelé tvrdí, že jim není známo žádné jednání, kterým by bezpečnost státu mohli ohrožovat. 47. Ochránkyně podporuje argumentaci NSS týkající se druhotného dotčení ústavně zaručených práv neúspěšných žadatelů ve smyslu čl. 36 Listiny. Kumulativní efekt § 22 odst. 3 zákona o státním občanství a napadeného ustanovení vede k porušení práva žadatele na soudní ochranu. Předmětem řízení o udělení státního občanství je subjektivní veřejné právo žadatele. Řízení by tak mělo splňovat jeho základní požadavky, které mají zajistit ochranu před libovůlí orgánů veřejné správy. V případě napadeného ustanovení není namístě poměřovat zájem jednotlivce na sdělení důvodů zamítavého rozhodnutí a zájem na ochraně bezpečnosti České republiky, neboť pro vyloučení soudního přezkumu nebyly předloženy žádné přesvědčivé důvody, naopak z připomínek v mezirezortním připomínkovém řízení a z pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru Senátu je zřejmé, že soudní přezkum bylo možné zachovat. 48. Ochránkyně souhlasí s názorem NSS, že přezkum vydaného správního rozhodnutí v řízení o rozkladu nezajišťuje nezávislou a nestrannou kontrolu moci výkonné. Případné šetření ochránkyně může sice svévolný postup orgánů veřejné moci odhalit, nemůže však s ohledem na absenci nařizovacích pravomocí ochránkyně nahrazovat soudní ochranu práv žadatelů. Neochotu správního orgánu spolupracovat v těchto věcech ilustruje dřívější odmítavý postoj ministerstva k nahlížení ochránkyně do stanovisek bezpečnostních složek, užívání zástupných důvodů pro zamítnutí žádosti a neochota ministerstva předkládat správním soudům vedle správního spisu i zmíněná stanoviska obsahující utajované informaceutajované informace. 49. Negací práva na soudní ochranu se podle názoru ochránkyně výrazně otevírá prostor pro případný svévolný postup správního orgánu v řízení o udělení státního občanství. Je-li vyloučen soudní přezkum, není, kdo by roli bezpečnostních složek v řízení o udělení státního občanství vyvažoval („kdo by ohlídal hlídače“). Proto ochránkyně sdílí obavy z přílišné koncentrace moci u orgánu moci výkonné a nekontrolovanosti jeho postupu, které vyjádřili soudci Vojtěch Šimíček a Kateřina Šimáčková v bodu 6 odlišného stanoviska k nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16. 50. Veřejná ochránkyně práv proto navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud napadené ustanovení zrušil. 51. Veřejná ochránkyně práv následně doplnila své vyjádření o sdělení, že při dalším šetření na základě konkrétního podnětu zjistila, že z podkladového stanoviska Policie České republiky k žádosti o udělení státního občanství, se kterým se seznámila, nebyl patrný charakter ani intenzita ohrožení bezpečnostních zájmů státu. Svůj závěr o tom, že ministerstvo vnitra v tomto případě předložené stanovisko nehodnotilo z hlediska proporcionality ve smyslu nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16, proto sdělila ministru vnitra dopisem. Z odpovědi ministra vnitra údajně vyplynulo, že k rozhodnutí o rozkladu bylo vyžádáno další podrobnější stanovisko, na základě kterého ministr vnitra rozklad zamítl. Předložení podrobnějšího stanoviska zpravodajských služeb k žádosti ochránkyně ministr vnitra podmínil souhlasem dotčených bezpečnostních sborů. S dokumentem ochránkyně seznámena nebyla, byť ministr vnitra Lubomír Metnar při osobním jednání přislíbil projednání záležitosti se zpravodajskými složkami. Při šetření k dalšímu podnětu týkajícímu se zamítavého rozhodnutí o udělení státního občanství ze státoobčanských důvodů nový ministr vnitra Jan Hamáček odmítl ochránkyni seznámit se stanovisky bezpečnostních složek, která byla podkladem pro rozkladové rozhodnutí s odůvodněním, že to nepovažuje za vhodné. Ochránkyně uzavírá, že naznačená praxe ministra vnitra znemožňuje provádět šetření v oblasti, která spadá do její působnosti vymezené zákonem. Je tím fakticky znemožněna jakákoliv nezávislá vnější kontrola. Tento stav ochránkyni ještě více utvrzuje v právním názoru o nutnosti zrušit napadené ustanovení, které zavedlo soudní výluku. IV. Replika navrhovatele 52. Shora uvedená vyjádření, vyjma doplnění zaslaného dodatečně Veřejnou ochránkyní práv, zaslal Ústavní soudÚstavní soud navrhovateli na vědomí a k případné replice. Navrhovatel možnost zaslat Ústavnímu souduÚstavnímu soudu repliku nevyužil. Doplnění Veřejné ochránkyně práv Ústavní soudÚstavní soud vzal na vědomí, k replice navrhovateli je však dodatečně nezasílal, neboť její původní závěr podporující jeho návrh zůstal nezměněn. V. Upuštění od ústního jednání 53. Po shora rekapitulovaném průběhu řízení dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že není třeba ve věci konat ústní jednání, neboť by nepřineslo další, resp. lepší objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatele, účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení. S ohledem na znění § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud bez konání ústního jednání. VI. Dikce napadeného ustanovení 54. Napadené ustanovení zákona o státním občanství zní: „§ 26 Soudní přezkum Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České republiky podle § 22 odst. 3 je vyloučeno z přezkoumání soudem.“ VII. Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele 55. Ústavní soudÚstavní soud předně soustředil pozornost na to, zda byly splněny procesní podmínky věcného projednání podaného návrhu, jmenovitě na otázku, zda byl Nejvyšší správní soud k němu aktivně legitimován. 56. Podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k projednání; ve shodě s tím pak stanoví § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností. 57. Obecnému soudu je tak dána možnost, aby v konkrétním řízení nemusel použít zákon či jeho jednotlivé ustanovení, jež považuje za protiústavní a které mu znemožňuje dosáhnout naopak ústavně konformního výsledku. V době podání návrhu byla tato podmínka zjevně splněna. Jen zrušení napadeného ustanovení mohlo Nejvyššímu správnímu soudu otevřít prostor pro věcné projednání stěžovatelova návrhu, a tím odstranit ústavněprávní deficit, jímž je dosavadní řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle jeho názoru postiženo. Navrhovatel proto aktivní legitimací k podání návrhu disponoval. VIII. Ústavní konformita legislativního procesu 58. Ústavní soudÚstavní soud, jak mu ukládá § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., posuzoval dále, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vzhledem k vyjádřením obou komor Parlamentu, dostupným popisům legislativní procedury přijímání příslušného zákona i s ohledem na to, že legislativní procedura není ani navrhovatelem zpochybňována, lze uzavřít, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna. IX. Posouzení důvodnosti návrhu 59. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Podle čl. 4 Ústavy jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci. Ústavní soudÚstavní soud v první řadě konstatuje, že citovaný čl. 36 odst. 2 Listiny představuje obecnou garanci práva na soudní ochranu, a tedy i soudního přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy, ale zároveň poskytuje zákonodárci prostor, aby soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy zákonem vyloučil. Ani formou zákona však není možno vyloučit přezkoumávání rozhodnutí týkající se základních práv a svobod podle Listiny [nález ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 23/11 (N 86/65 SbNU 161; 234/2012 Sb.)]. IX. a) Zákaz výluky soudního přezkumu 60. Není-li ústavně zaručeno právo na udělení státního občanství, pak je pro rozhodnutí o návrhu podstatná odpověď na otázku, zda může rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství zasáhnout do některého základního práva či svobody garantovaných Listinou, resp. ústavním pořádkem. 61. Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu vyplývá, že v případech, kdy státoobčanský vztah nevzniká ex lege, ale na základě rozhodnutí příslušného orgánu státu, má stát svrchované právo rozhodnout, zda určité osobě občanství udělí, a pokud tak neučiní, neporušuje tím žádná základní práva. Jinak řečeno, není žádného základního práva, které by suverénní stát mohl v takovém případě porušit tím, že cizinci státní občanství svým rozhodnutím neudělí (nález ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16, usnesení ze dne 8. 3. 2000 sp. zn. IV. ÚS 586/99 nebo usnesení ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. II. ÚS 624/06). 62. Ústavní soudÚstavní soud uvedeným nijak nezpochybňuje závěry judikatury Nejvyššího správního soudu, na které navrhovatel poukazuje a podle kterých se rozhodování o udělení státního občanství dotýká veřejných subjektivních práv - o žádosti musí být rozhodnuto s vyloučením libovůle, diskriminace apod. (bod 9 odůvodnění tohoto nálezu). Uvedené však není případem, kdy se podle čl. 36 odst. 2 Listiny rozhodnutí týká základních práv. Muselo by jít o konkrétní základní právo, neboť by jinak prakticky soudní výluky nepřicházely do úvahy, protože úcta k právům a svobodám člověka a občana, na níž je stát podle čl. 1 odst. 1 Ústavy založen, postihuje jakoukoli činnost státu [srov. nález ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 9/14 (N 228/75 SbNU 539; 14/2015 Sb.)]. 63. Předmětný zákaz výluky ze soudního přezkumu podle čl. 36 odst. 2 Listiny se vztahuje pouze na případy, ve kterých nejen že musí jít o konkrétní základní právo, ale současně se musí rozhodnutí orgánu veřejné správy takového konkrétního základního práva skutečně týkat [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 9/14 (viz výše)]. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud poukazuje na výše citovaný nález ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 23/11, kterým byl odmítnut návrh na zrušení výluky soudního přezkumu rozhodnutí o neudělení víza. Ústavní soudÚstavní soud v uvedeném nálezu dospěl k závěru, že do soukromého a rodinného života může fakticky zasáhnout až rozhodnutí bezprostředně vedoucí k nucenému opuštění země, které teprve vytvořené vazby přetne, zatímco samotné neudělení víza tento efekt nemá. V nyní posuzované věci tedy ani skutečnost, že udělení státního občanství trvale mění status osoby žadatele - možnost realizovat a rozvíjet osobní, rodinné, sociální a ekonomické vazby, které tvoří soukromý a rodinný život - sama o sobě nestačí pro splnění podmínky zákazu výluky ze soudního přezkumu. Proto argumentaci navrhovatele a Veřejné ochránkyně práv (body 11 a 47 odůvodnění tohoto nálezu), že předmětný zákaz výluky je splněn již tím, že důsledkem neudělení státního občanství je druhotné dotčení ústavně zaručených práv neúspěšných žadatelů, je tak třeba odmítnout, neboť těchto základních práv se rozhodnutí o zamítnutí žádosti o státní občanství netýká ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny. 64. Ústavní soudÚstavní soud tudíž vyslovuje dílčí závěr, že rozhodnutím o neudělení státního občanství pro ohrožení bezpečnosti státu nedochází k zásahu do základních práv a svobod, a vylučuje-li zákonodárce toto rozhodnutí ze soudního přezkumu, nedostává se tím do rozporu se zákazem výluky ze soudního přezkumu podle čl. 36 odst. 2 Listiny. IX. b) Soulad výluky soudního přezkumu s principy právního státu 65. Následně se Ústavní soudÚstavní soud zabýval tím, zda je předmětná výluka ze soudního přezkumu ústavně konformní bez ohledu na to, že předmětné rozhodnutí se netýká základního práva podle čl. 36 odst. 2 Listiny. 66. Ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny, nejde-li o případ zákazu výluky ze soudního přezkumu, poskytuje obratem „nestanoví-li zákon jinak“ zákonodárci prostor, aby soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy formou zákona vyloučil, aniž by v něm byl specifikován účel takové výluky. Zákonodárce má tedy určitou dispozici pro to, u jakých rozhodnutí orgánu veřejné správy a v jakém konkrétním rozsahu k omezení přistoupí, ale ani ta není a nemůže být absolutní. Ve svém uvážení je vždy vázán čl. 1 odst. 1 Ústavy, který garantuje zachování základních principů demokratického právního státu [nález ze dne 16. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 12/14 (N 109/77 SbNU 577; 177/2015 Sb.)]. Ústavní soud proto posoudil, zda je napadené ustanovení ústavně konformní také z uvedeného hlediska. 67. Podle důvodové zprávy k zákonu o státním občanství napadené ustanovení „předpokládá, že bude zachován plný soudní přezkum rozhodnutí týkajících se žádostí o udělení státního občanství České republiky, s výjimkou těch případů, kdy důvodem pro zamítnutí žádosti byly důvody spojené s bezpečností státu na základě stanovisek Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky, která nejsou součástí spisu, neboť podléhají utajení podle jiného právního předpisu. Účelem tohoto ustanovení je preference ochrany bezpečnostních zájmů státu ve věcech udělování státního občanství České republiky“. 68. Ústavní soudÚstavní soud v první řadě konstatuje, že čl. 36 odst. 2 Listiny přijal princip všeobecné soudní přezkoumatelnosti správních rozhodnutí, který znamená, že soudně přezkoumatelná jsou všechna správní rozhodnutí, pokud je zákon z takové přezkoumatelnosti nevylučuje; smyslem je efektivnější záruka zákonnosti činnosti veřejné správy (nežli na podkladě principu enumerativního, a tudíž omezenějšího soudního přezkumu). Ústavodárce zde reflektoval nezbytnost pravidla kontroly moci výkonné - u které, byť jí přísluší autoritativně zasahovat do právní sféry fyzických a právnických osob, absentují prvky nezávislosti aj. - nezávislou mocí soudní. Jde tedy v podstatě o ochranu subjektivních veřejných práv každého (poskytovanou soudní mocí), tedy o ochranu před nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné správy [např. nález ze dne 29. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 72/06 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.)]. 69. Oproti uvedenému zájmu jednotlivce na ochraně subjektivních veřejných práv mocí soudní však v daném případě stojí shora uvedený bezpečnostní zájem státu, výslovně vyjádřený v čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle kterého je zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot základní povinností státu. Bezpečnostní zájem státu je rovněž Ústavou chráněnou hodnotou [ochrana zájmů České republiky jako svrchovaného státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy; srov. nález ze dne 11. 2. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 31/03 (N 16/32 SbNU 143; 105/2004 Sb.)]. Tento státní zájem představuje zájem existenční, který legitimizuje určité omezení právní sféry jedince; ostatně ve svém důsledku je to stát, jenž postavení jedince chrání. Jestliže Ústavní soud judikoval, že ústava moderního demokratického právního státu představuje společenskou smlouvu založenou na minimálním hodnotovém a institucionálním konsensu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), str. 407], lze pod tímto pojmem mimo jiné chápat jak zájem státu, tak i jím chráněných osob na jeho vlastní bezpečné existenci; k ochraně tohoto zájmu musí stát disponovat příslušnými nástroji. Jedním z nich je i oblast ochrany utajovaných skutečností (nález ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16). 70. Ve světle shora uvedeného proto nelze na jedné straně připustit výluku ze soudního přezkumu jakýchkoliv - svévolně zvolených - rozhodnutí orgánů veřejné správy, na straně druhé je však nutné reflektovat legitimní veřejný zájem na ochraně utajovaných skutečností, a je proto z tohoto hlediska přípustné omezení v podobě výluky ze soudního přezkumu takových rozhodnutí orgánů veřejné moci, jejichž soudní přezkum, resp. předložení utajovaných informacíutajovaných informací za tímto účelem soudu, by takový zájem ohrožovalo. Ústavní soudÚstavní soud proto musí posoudit, zda jsou, se zřetelem na tyto úvahy, zájem žadatele o udělení státního občanství a bezpečnostní zájem státu v napadené právní úpravě ústavně konformním způsobem zohledněny, resp. zda jsou vzájemně vyváženy [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 12. 7. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.)]. 71. Napadené ustanovení nevylučuje ze soudního přezkumu všechna rozhodnutí o neudělení státního občanství, ale prostřednictvím odkazu na § 22 odst. 3 zákona o státním občanství jen ta, kterými byla zamítnuta žádost o udělení státního občanství z důvodů spojených s bezpečností státu na základě stanovisek Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky, jejichž obsahem je utajovaná informaceutajovaná informace, podle které žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty. Ve všech ostatních případech zamítnutí žádosti o udělení občanství pro nesplnění podmínek stanovených zákonem o státním občanství není soudní přezkum vyloučen. 72. Ústavní soudÚstavní soud se právní úpravou rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství z důvodů spojených s bezpečností státu již v minulosti zabýval, když zamítl návrh na zrušení § 22 odst. 3 zákona o státním občanství, který ukládá ministerstvu, aby v odůvodnění takového zamítavého rozhodnutí nesdělovalo ty důvody nevyhovění žádosti o udělení státního občanství, které z takových stanovisek bezpečnostních služeb vyplývají. Ústavní soudÚstavní soud v této věci dospěl k závěru, že „uvedený postup má vést k tomu, že konkrétní důvody nevyhovění žádosti nebudou žadateli o občanství sdělovány jen v těch případech, kdy je zde reálná obava, že by jejich zpřístupnění mohlo ohrozit bezpečnost státu či třetích osob. S ohledem na uvedené sleduje napadená právní úprava legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu“ (nález ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16). 73. Pokud jde o cíl napadené právní úpravy, ten je s ohledem na její provázanost s § 22 odst. 3 zákona o státním občanství shodný, tzn. bezpečnostní zájmy státu - minimalizace možnosti úniku utajovaných informacíutajovaných informací. Jak bylo již konstatováno ve shora citovaném nálezu, od kterého nemá důvod se Ústavní soudÚstavní soud v nyní posuzované věci odchýlit, takový cíl lze považovat za legitimní. Napadenou právní úpravu - vylučující ze soudního přezkumu toliko právě ta rozhodnutí, kterými byla zamítnuta žádost o udělení státního občanství z důvodu utajované informaceutajované informace o ohrožení bezpečnosti státu - nelze proto považovat za projev svévole zákonodárce. Ústavní soudÚstavní soud tedy nepovažuje napadené ustanovení za rozporné ani s principem demokratického právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy. X. Závěr 74. Na základě shora vyložených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení § 26 zákona o státním občanství zamítl (§ 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a David Uhlíř.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize, a o ukončení její platnosti Vyhlášeno 22. 8. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2019, částka 27/2019 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2019 42 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 29. ledna 2016 a 28. prosince 2017 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize, a o ukončení její platnosti1). S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 1. července 2019 a tímto dnem pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 25. října 1994 v Rize. Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění lotyšské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Č. 69/2016 Velvyslanectví České republiky v Rize projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Lotyšské republiky a, s odvoláním na předchozí komunikaci, jmenovitě na nótu č. 2/2009 ze dne 5. ledna 2009, týkající se návrhu ukončit platnost Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize (dále jen “Dohoda”), a vyloučení použití článku 12, odstavce 3 Dohody, a s odvoláním na nótu Velvyslanectví Lotyšské republiky v Praze č. 61/82 ze dne 9. dubna 2009, odmítající návrh ve výše uvedené nótě tohoto Velvyslanectví ze dne 5. ledna 2009, má čest upozornit vážené ministerstvo na skutečnost, že dne 18. června 2015 Evropská komise zahájila formální řízení o nesplnění povinnosti proti pěti členským státům Evropké unie a neformální řízení proti 21 dalším (“EU Pilot”), včetně České republiky a Lotyšské republiky, a žádá je, aby mezi sebou ukončily platnost dvoustranných investičních dohod. Jak bylo vysvětleno Evropskou komisí, důvodem pro tento postup je neslučitelnost dvoustranných investičních dohod mezi členskými státy Evropské unie s právem Evropské unie. Návrh České republiky, obsažený ve výše uvedené nótě tohoto Velvyslanectví ze dne 5. ledna 2009 byl založen na stejném důvodu, tj. na přání zajistit, aby všem investorům ze všech členských států Evropské unie bylo poskytováno stejné zacházení, založené na právu Evropské unie. Stejně jako Evropská unie i Česká republika považuje dvoustranné investiční dohody mezi členskými státy Evropské unie za neslučitelné s právem Evropské unie. Velvyslanectví České republiky v Rize má proto čest požádat příslušné orgány Lotyšské republiky o přehodnocení jejich postoje k návrhu České republiky ze dne 5. ledna 2009. Pokud Lotyšská republika souhlasí s návrhem ukončit platnost Dohody s vyloučením použití jejího článku 12, odstavce 3, česká strana navrhuje, že tato nóta a odpovědní nóta lotyšské strany budou tvořit Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize, a o ukončení její platnosti, která bude na obou stranách předmětem vnitrostátních schvalovacích postupů. Česká republika a Lotyšská republika se budou navzájem informovat o dokončení svých příslušných vnitrostátních postupů, nezbytných pro její vstup v platnost; v platnost vstoupí prvního dne měsíce následujícího po pozdějším z těchto oznámení. Z důvodu neuplatnění článku 12, odstavce 3 Dohody se v den vstupu Dohody o ukončení platnosti v platnost Dohoda přestane vztahovat na jakékoli investice, uskutečněné před ukončním platnosti Dohody. Velvyslanectví Lotyšské republiky v Rize využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Lotyšské republiky o své hluboké úctě. V Rize, dne 29. ledna 2016 Ministerstvo zahraničních věcí Lotyšské republiky Státní protokol Riga PŘEKLAD Č. 41-34201 Ministerstvo zahraničních věcí Lotyšské republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a, s odvoláním na nótu Velvyslanectví České republiky v Rize č. 69/2016 ze dne 29. ledna 2016, týkající se návrhu změnit a ukončit platnost Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize (dále jen “Dohoda”), sděluje následující. Ministerstvo má tu čest potvrdit, že návrh České republiky na změnu a ukončení platnosti Dohody a vyloučení použití článku 12, odstavce 3 Dohody je přijatelný pro vládu Lotyšské republiky. Ministerstvo má tu čest potvrdit, že nóta Velvyslanectví č. 69/2016 ze dne 29. ledna 2016 a tato nóta, obsahující odpověď, tvoří Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize, a o ukončení její platnosti (dále jen “Dohoda o změně a ukončení platnosti”) a v platnost vstoupí prvního dne měsíce následujícího po pozdějším z oznámení, kterými se Česká republika a Lotyšská republika budou navzájem informovat o dokončení svých příslušných vnitrostátních postupů, nezbytných pro vstup této Dohody o změně a ukončení platnosti v platnost. Ministerstvo zahraničních věcí Lotyšské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o své hluboké úctě. V Rize, dne 28. prosince 2017 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky PRAHA 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 25. října 1994 v Rize, byla vyhlášena pod č. 204/1995 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně o genetickém testování pro zdravotní účely Vyhlášeno 22. 8. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2018, částka 27/2019 * Článek 1 - – Předmět a účel * Článek 2 - – Rozsah * Článek 3 - – Nadřazenost lidské bytosti * Článek 4 - – Nediskriminace a nestigmatizace * Článek 5 - – Kvalita genetických služeb * Článek 6 - – Klinický přínos * Článek 7 - – Individualizovaný dohled * Článek 8 - – Informace a genetické poradenství * Článek 9 - – Souhlas * Článek 10 - – Ochrana osob neschopných vyslovit souhlas * Článek 11 - – Informace před zmocněným souhlasem, genetické poradenství a podpora * Článek 12 - – Informovaný souhlas * Článek 13 - – Testy na osobách neschopných vyslovit souhlas * Článek 14 - – Testy na biologických materiálech v případech, kdy není možné kontaktovat dotyčnou osobu * Článek 15 - – Testy na zemřelých osobách * Článek 16 - – Úcta k osobnímu životu a právo na informace * Článek 17 - – Biologické vzorky * Článek 18 - – Informace závažné pro členy rodiny * Článek 19 - – Programy genetického screeningu pro zdravotní účely * Článek 20 - – Veřejné informace * Článek 21 - – Vztah tohoto Protokolu k Úmluvě * Článek 22 - – Širší ochrana * Článek 23 - – Přezkoumání Protokolu * Článek 24 - – Podpis a ratifikace * Článek 25 - – Vstup v platnost * Článek 26 - – Přistoupení * Článek 27 - – Vypovězení * Článek 28 - – Oznámení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2018 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. listopadu 2008 byl ve Štrasburku otevřen k podpisu Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně o genetickém testování pro zdravotní účely1). Jménem České republiky byl Dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku dne 24. října 2017. S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Dodatkového protokolu, dne 16. května 2019. Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 25 odst. 1 dne 1. července 2018. Pro Českou republiku vstoupí v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. září 2019. Anglické znění Dodatkového protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD 7kB Úmluva Rady Evropy č. 203 DODATKOVÝ PROTOKOL K ÚMLUVĚ O LIDSKÝCH PRÁVECH A BIOMEDICÍNĚ O GENETICKÉM TESTOVÁNÍ PRO ZDRAVOTNÍ ÚČELY* Štrasburk, 27. listopadu 2008 Preambule Členské státy Rady Evropy, další státy a Evropské společenství, signatáři tohoto Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (níže uváděná jako „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“, ETS č. 164), majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy a že jednou z metod, jak lze tohoto cíle dosáhnout, je zachování a další uplatňování lidských práv a základních svobod; majíce na zřeteli, že cíl Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, jak je vymezen v článku 1, je chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a každému bez diskriminace zaručit úctu k integritě jeho bytosti a ostatní práva a základní svobody při aplikaci biologie a medicíny; berouce v úvahu Úmluvu na ochranu osob při automatickém zpracovávání osobních dat (ETS č. 108) ze dne 28. ledna 1981; berouce v úvahu práci vykonanou jinými mezivládními organizacemi, především Mezinárodní deklaraci o lidském genomu a lidských právech schválenou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 9. prosince 1998; připomínajíce, že lidský genom je společný všem lidským bytostem a utváří vzájemné pouto mezi lidskými bytostmi, zatímco nepatrné obměny přispívají k jedinečnosti každé lidské bytosti; zdůrazňujíce zvláštní pouto, které existuje mezi členy stejné rodiny; majíce na zřeteli, že pokrok v lékařských vědách přispívá k záchraně životů a ke zlepšování jejich kvality; potvrzujíce přínos genetiky, zvláště genetického testování, v oblasti zdraví; majíce na zřeteli, že genetické služby v oblasti zdraví tvoří nedílnou součást zdravotních služeb poskytovaných populaci, a připomínajíce význam přijímání vhodných opatření za účelem poskytování rovného přístupu ke genetickým službám příslušné kvality, berouce v úvahu zdravotní potřeby a dostupné zdroje, vědomy si rovněž obav plynoucích z možného zneužití genetického testování, zvláště pak informací s jeho pomocí získaných; znovu potvrzujíce základní princip respektování lidské důstojnosti a zákaz všech forem diskriminace, zvláště těch, které jsou založeny na genetických charakteristikách; berouce v úvahu národní a mezinárodní profesní standardy v oblasti genetických služeb a předchozí práci Výboru ministrů a Parlamentního shromáždění Rady Evropy v této oblasti; rozhodnuty přijímat taková opatření, která jsou nezbytná pro ochranu lidské důstojnosti a základních práv a svobod jedince při genetickém testování pro zdravotní účely; se dohodly na následujícím Kapitola I – Předmět a účel Článek 1 – Předmět a účel Strany Protokolu budou chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a každému bez diskriminace zaručí úctu k integritě jeho bytosti a ostatní práva a základní svobody při testech, na které se vztahuje tento Protokol v souladu s článkem 2. Článek 2 – Rozsah 1. Tento Protokol se vztahuje na testy prováděné pro zdravotní účely, které zahrnují analýzu vzorků lidského původu, a mají za cíl především identifikovat genetické charakteristiky osoby, dědičné nebo získané během raného prenatálního vývoje (dále jen „genetické testy“) 2. Tento Protokol se nevztahuje na: a genetické testy prováděné na lidských embryích a plodech; b genetické testy prováděné pro výzkumné účely. 3. Pro účely odstavce 1 se: a označení „analýza“ vztahuje na: i chromozomální analýzu, ii analýzu DNA nebo RNA; iii analýzu jakéhokoli jiného prvku, umožňující získat informace rovnocenné těm, které jsou získávány metodami uvedenými v pododstavcích a.i. a a.ii.; b označení „biologické vzorky“ se vztahuje na: i biologické materiály odebrané za účelem příslušného testu, ii biologické materiály dříve odebrané za jiným účelem. Kapitola II – Obecná ustanovení Článek 3 – Nadřazenost lidské bytosti Zájmy a blaho lidské bytosti účastnící se genetických testů, jež se vztahují k tomuto Protokolu, jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Článek 4 – Nediskriminace a nestigmatizace 1. Jakákoli forma diskriminace vůči osobě, ať už jako jedinci nebo jako členu skupiny, na základě genetické dědičnosti je zakázána. 2. Musí být učiněna příslušná opatření, jejichž cílem je předcházet stigmatizaci osob nebo skupin na základě genetických charakteristik. Kapitola III – Genetické služby Článek 5 – Kvalita genetických služeb Smluvní strany musí přijmout nezbytná opatření k zajištění náležité kvality genetických služeb. Především musí dohlédnout, aby: a genetické testy obecně splňovaly přijatá kritéria vědecké a klinické platnosti; b v každé laboratoři byl implementován program zajištění kvality a tyto laboratoře byly předmětem pravidelného monitorování, c osoby poskytující genetické služby měly příslušnou kvalifikaci, která jim umožní, aby svou roli vykonávaly v souladu s profesními povinnostmi a standardy. Článek 6 – Klinický přínos Klinický přínos genetického testu musí být hlavním kritériem při rozhodování o jeho provedení na jedinci nebo skupině osob. Článek 7 – Individualizovaný dohled 1. Genetický test pro zdravotní účely lze provést pouze pod individualizovaným lékařským dohledem. 2. Výjimky z obecných pravidel uvedených v odstavci 1 mohou být povoleny smluvní stranou tak, aby mohla být uvedena v platnost jiná ustanovení Protokolu, za podmínky, že budou učiněna odpovídající opatření beroucí v úvahu způsob, jakým je test prováděn. Tato výjimka však nesmí být učiněna, pokud se jedná o genetické testy mající vážný dopad na zdraví dotyčných osob nebo členů jejich rodiny nebo mající vážný dopad na reprodukční volby. Kapitola IV – Informace, genetické poradenství, souhlas Článek 8 – Informace a genetické poradenství 1. Pokud se uvažuje o provedení genetického testu, musí být dotyčné osobě s předstihem poskytnuty odpovídající informace, a to především o účelu a povaze testu a o významu jeho výsledků. 2. Při prediktivních genetických testech uvedených v článku 12 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně musí být dotyčné osobě k dispozici odpovídající genetické poradenství. Toto se týká následujících testů: - testy predikující monogenní onemocnění, - testy sloužící k odhalení genetických predispozic nebo genetické vnímavosti k výskytu onemocnění, - testy sloužící k identifikaci zdravého nosiče genu odpovědného za onemocnění. Forma a rozsah tohoto genetického poradenství musí být definovány v souladu s dopady výsledků testu a jejich významem pro jedince nebo členy jeho rodiny, včetně možných dopadů týkajících se reprodukční volby. Genetické poradenství musí být poskytováno nedirektivním způsobem. Článek 9 – Souhlas 1. Genetický test lze provádět pouze poté, co dotyčná osoba vyslovila s tímto svobodný a informovaný souhlas. Souhlas s testy uvedenými v článku 8, odstavci 2 musí být zdokumentován. 2. Dotyčná osoba může kdykoliv svobodně souhlas odvolat. Kapitola V – Osoby neschopné vyslovit souhlas Článek 10 – Ochrana osob neschopných vyslovit souhlas Pod podmínkou článku 13 tohoto Protokolu lze genetický test provádět na osobě, která není schopna vyslovit souhlas, pouze pro její přímý prospěch. Tam, kde nezletilý nemá podle zákona způsobilost vyslovit souhlas, musí být genetický test na jeho osobě odložen do doby, kdy dosáhne způsobilosti, vyjma případů, kde by případný odklad znamenal zhoršení zdravotního stavu nebo negativně ovlivnil blahobyt dotčené osoby. Článek 11 – Informace před zmocněným souhlasem, genetické poradenství a podpora 1. Při genetickém testu, který má být proveden na osobě neschopné vyslovit souhlas, musí být osobě, orgánu nebo instituci, jejichž souhlas je k provedení testu vyžadován, poskytnuty odpovídající předběžné informace, především ohledně účelu a povahy testu a dopadů jeho výsledků. Odpovídající předběžné informace musí být poskytnuty také osobě neschopné vyslovit souhlas, které se zamýšlený test týká, a to v rozsahu její schopnosti porozumět. K dispozici musí být kvalifikovaná osoba, která odpoví na případné otázky osoby, orgánu nebo instituce, od které je požadován souhlas, a kde je to vhodné, také dotazy ze strany osoby, které se zamýšlený test týká. 2. Ustanovení článku 8, odstavce 2 musí platit v případě osob neschopných vyslovit souhlas v rozsahu jejich schopnosti porozumět. V relevantních případech musí být osobám, jejichž souhlas je pro provedení testu vyžadován, poskytnuta odpovídající podpora. Článek 12 – Informovaný souhlas 1. Tam, kde nezletilá osoba nemá podle zákona způsobilost vyslovit souhlas s genetickým testem, lze test provést pouze se souhlasem jejího zákonného zástupce nebo orgánu nebo osoby nebo instituce stanovené zákonem. Názor nezletilé osoby musí být brán v úvahu a to do míry rostoucí v poměru k věku a stupně vyspělosti dotčené osoby. 2. Tam, kde dospělá osoba nemá podle zákona způsobilost vyslovit souhlas s genetickým testem z důvodu duševní nezpůsobilosti, nemoci nebo podobných důvodů, lze test provést pouze se souhlasem jejího zákonného zástupce nebo orgánu nebo osoby nebo instituce stanovené zákonem. V úvahu musí být brána přání týkající se genetického testu vyjádřená dospělou osobou v době, kdy byla schopna vyslovit souhlas. Dotyčná osoba musí být v rozsahu své schopnosti porozumět zahrnuta do schvalovacího procesu. 3. Zmocněný souhlas s testy uvedenými v článku 8, odstavci 2 musí být zdokumentován. 4. Zmocněný souhlas výše uvedený v odstavcích 1 a 2 lze v nejlepším zájmu dotyčné osoby kdykoliv odvolat. Kapitola VI – Testy ve prospěch členů rodiny Článek 13 – Testy na osobách neschopných vyslovit souhlas Výjimečně, v rozporu s ustanovením článku 6, odstavce 1 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a článku 10 tohoto Protokolu, může zákon povolit provést genetický test na osobě, která není schopna vyslovit souhlas, ve prospěch členů rodiny při splnění následujících podmínek: a účelem testu je umožnit dotyčným členům rodiny získat preventivní, diagnostický nebo léčebný prospěch, který byl nezávisle zhodnocen jako důležitý pro jejich zdraví, nebo jim umožnit informovanou reprodukční volbu; b předpokládaný prospěch nelze získat bez provedení testu; c riziko a zátěž zákroku jsou pro testovanou osobu minimální; d očekávaný prospěch byl nezávisle vyhodnocen a jeho přínos výrazně převažuje nad rizikem pro osobní život, jež může vyplynout ze shromažďování, zpracovávání a předávání výsledků testu; e byl dán souhlas zákonného zástupce osoby neschopné vyslovit souhlas nebo orgánu nebo osoby nebo instituce stanovené zákonem; f osoba neschopná vyslovit souhlas musí být v rozsahu odpovídajícími její schopnosti a stupni vyspělosti zahrnuta do schvalovacího procesu. Pokud dotčená osoba s testem nesouhlasí, nesmí být tento proveden. Článek 14 – Testy na biologických materiálech v případech, kdy není možné kontaktovat dotyčnou osobu Kde není možné ani po vynaložení odpovídajícího úsilí kontaktovat osobu, u níž má být proveden genetický test ve prospěch členů její rodiny, a to na jejím biologickém materiálu dříve odebraném k jinému účelu, může být zákonem povoleno provést test v souladu s principem proporcionality, pokud nelze očekávaný prospěch získat jiným způsobem a pokud nemůže být test odložen. V souladu s článkem 22 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně musí být učiněna opatření v případě, kdy dotyčná osoba v minulosti jasně projevila nesouhlas s testem. Článek 15 – Testy na zemřelých osobách Genetický test ve prospěch jiných členů rodiny lze provádět na biologických vzorcích: - odebraných z těla zemřelé osoby; - odebraných od osoby nyní zemřelé v době, kdy žila; a to pouze v případech, kdy byl získán souhlas nebo zmocněný souhlas požadovaný zákonem. Kapitola VII – Osobní život a právo na informace Článek 16 – Úcta k osobnímu životu a právo na informace 1. Každý má právo na úctu ke svému osobnímu životu, zvláště na ochranu osobních dat odvozených z genetického testu. 2. Každý, kdo podstupuje genetický test, je oprávněn znát jakékoli informace shromažďované o jeho zdraví odvozené z tohoto testu. Závěry získané z testu musí být dotyčné osobě dostupné ve srozumitelné formě. 3. Musí být respektováno přání osoby nebýt informována. 4. Ve výjimečných případech může zákon v zájmu dotyčné osoby stanovit omezení při uplatňování práv obsažených ve výše uvedených odstavcích 2 a 3. Článek 17 – Biologické vzorky Biologické vzorky uvedené v článku 2 musí být používány a shromažďovány pouze za podmínek zajišťujících ochranu a důvěrnost informací, které mohou být takto získány. Článek 18 – Informace závažné pro členy rodiny V případě, že výsledky prováděného genetického testu mohou mít závažný dopad na zdraví členů rodiny testované osoby, musí o tomto být testovaná osoba informována. Kapitola VIII – Programy genetického screeningu pro zdravotní účely Článek 19 – Programy genetického screeningu pro zdravotní účely Program zdravotního screeningu zahrnující využití genetických testů lze realizovat jen tehdy, pokud byl schválen kompetentním orgánem. Tento souhlas lze udělit pouze po nezávislém zhodnocení jeho etické přijatelnosti a po splnění následujících specifických podmínek: a program je uznáván pro svou významnost pro zdraví celé populace nebo části dotčené populace; b byla potvrzena vědecká odůvodněnost a účinnost programu; c dotyčným osobám jsou k dispozici vhodná preventivní a léčebná opatření v souvislosti s nemocí nebo poruchou, která je screeningem zjišťována; d jsou prováděna vhodná opatření k zajištění spravedlivého přístupu k programu; e v rámci programu je zajištěna dostatečná informovanost populace nebo dotčené části populace o existenci a cílech screeningového programu a o možnostech přístupu k němu a o dobrovolné povaze účasti v programu. Kapitola IX – Veřejné informace Článek 20 – Veřejné informace Smluvní strany učiní příslušná opatření k usnadnění přístupu veřejnosti k objektivním obecným informacím o genetických testech, včetně informací o jejich povaze a možných dopadech jejich výsledků. Kapitola X – Vztah tohoto Protokolu k jiným ustanovením a přezkoumání Protokolu Článek 21 – Vztah tohoto Protokolu k Úmluvě Pokud se týče smluvních stran, budou ustanovení článku 1 až 20 tohoto Protokolu považována za doplňující články Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, přičemž všechna ustanovení této Úmluvy budou platit shodně. Článek 22 – Širší ochrana Žádné z ustanovení tohoto Protokolu nelze vykládat jako omezující či jinak ovlivňující smluvní strany při možnosti poskytnout osobám účastnícím se genetického testování pro zdravotní účely větší právní ochranu, než je stanoveno tímto Protokolem. Článek 23 – Přezkoumání Protokolu Za účelem monitorování vědeckého vývoje bude stávající Protokol přezkoumán ve Výboru uvedeném v článku 32 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně do pěti let od vstupu Protokolu v platnost a poté v intervalech stanovených Výborem. Kapitola XI – Závěrečná ustanovení Článek 24 – Podpis a ratifikace Tento Protokol je otevřen k podpisu signatářům Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Signatář nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit Protokol, aniž by již dříve nebo současně s ním ratifikoval, přijal nebo schválil Úmluvu. Ratifikační listiny, doklady o přijetí nebo o schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 25 – Vstup v platnost 1. Tento Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data, ke kterému pět států, z toho alespoň čtyři členské státy Rady Evropy, vyjádří souhlas s tím, že budou vázány Protokolem v souladu s ustanoveními článku 24. 2. Pro každého signatáře, který následně vyjádří svůj souhlas být takto vázán, vstoupí Protokol v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data uložení ratifikační listiny, dokladu o přijetí nebo o schválení. Článek 26 – Přistoupení 1. Po vstupu v platnost tohoto Protokolu může každý stát, který přistoupil k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, přistoupit k tomuto Protokolu. 2. Přistoupení se uskuteční uložením dokladu o přistoupení u generálního tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data jeho uložení. Článek 27 – Vypovězení 1. Každá strana Protokolu může kdykoliv vypovědět tento Protokol prostřednictvím oznámení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 2. Vypovězení nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data převzetí tohoto oznámení generálním tajemníkem. Článek 28 – Oznámení 1. Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, Evropskému společenství, všem signatářům, všem stranám Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a všem ostatním státům, které byly pozvány, aby přistoupily k tomuto Protokolu: a. každý nový podpis; b. uložení každé ratifikační listiny, dokladu o přijetí, schválení nebo přístupu; c. každé datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 25 a 26; d. jakýkoli jiný úkon, sdělení nebo oznámení související s tímto Protokolem. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tento Protokol. Ve Štrasburku, dne 27. listopadu 2008, v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy, nečlenským státům, které se zúčastnily přípravy tohoto Protokolu, a každému státu přizvanému k přístupu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně a Evropskému společenství. 1) Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně, otevřená k podpisu v Oviedu dne 4. dubna 1997, byla vyhlášena pod č. 96/2001 Sb. m. s. * Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009. V důsledku toho je od tohoto data Evropské hospodářské společenství v každé zmínce chápáno jako Evropská Unie.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem obchodu a průmyslu Kosovské republiky Vyhlášeno 22. 8. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2019, částka 26/2019 * Článek 1 - Předmět Dohody * Článek 2 - Oblasti spolupráce * Článek 3 - Formy spolupráce * Článek 4 - Smíšená komise * Článek 5 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2019 40 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. června 2019 byla v Praze podepsána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem obchodu a průmyslu Kosovské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 5 odst. 1 dne 1. srpna 2019. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBCHODU A PRŮMYSLU KOSOVSKÉ REPUBLIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosovské republiky (dále jen "Strany"); uznávajíce přátelské vztahy mezi oběma zeměmi a význam pokračování a posílení stávajících tradičních hospodářských vztahů; s vědomím potřeby posilovat spolupráci mezi oběma zeměmi po podpisu „Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé“; přejíce si dále rozvíjet spolupráci mezi oběma zeměmi zaměřenou na prohlubování a posilování vztahů založených na společných zájmech v hospodářských, průmyslových, technických a technologických oblastech; s přesvědčením, že tato Dohoda podpoří dobré vztahy a vytvoří příznivé podmínky pro různé formy spolupráce mezi oběma zeměmi, zejména v hospodářských a průmyslových oblastech; s vědomím důležitosti stávajícího právního základu pro jejich vzájemné vztahy v souladu se zákony a předpisy platnými v obou příslušných zemích; se dohodly takto: Článek 1 Předmět Dohody Strany tímto potvrzují svůj zájem na rozvoji hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Kosovskou republikou. V zájmu rozvoje dvoustranných vztahů, aniž by byly dotčeny zákony a předpisy platné v České republice a v Kosovské republice, obě Strany budou vzájemně podporovat pokračování intenzivnější a výhodnější spolupráce mezi hospodářskými subjekty svých zemí ve všech oblastech důležitých pro hospodářský a průmyslový rozvoj. Článek 2 Oblasti spolupráce Hospodářská spolupráce bude rozvíjena podle této Dohody, v souladu se zákony a předpisy platnými v obou zemích, podporou aktivit souvisejících s hospodářskými sektory, zejména pokud jde o následující oblasti: a) energetický průmysl; b) hutnictví, včetně kovozpracujícího průmyslu; c) těžební průmysl; d) průmyslová zařízení a součásti; e) odvětví elektrického a elektronického průmyslu; f) chemický a petrochemický průmysl; g) infrastrukturní projekty, které spadají do pravomoci Stran, dále uvedené v článku 3 odstavci 1 písmenech d) a h) této Dohody; h) spolupráce malých a středních podniků; i) podpora investičních aktivit a podpora zakládání společných podniků; j) spolupráce při propagaci účasti na veletrzích a výstavách; k) zvýšení obchodních výměn a propagace zboží a služeb; l) spolupráce při dalším rozvoji sektoru informačních a komunikačních technologií; m) jiné oblasti hospodářské a průmyslové spolupráce, které mohou být vzájemně dohodnuty na základě této Dohody. Článek 3 Formy spolupráce 1. V oblastech uvedených v článku 2 této Dohody Strany rozvíjejí vzájemnou spolupráci, zejména tím, že: a) sdílejí analýzy, hodnocení a prognózy vývoje jejich hospodářství; b) sdílejí informace o hospodářských a investičních příležitostech, jakož i pobídkách a investičním prostředí ve svých zemích; c) pořádají odborné akce, semináře, sympózia a konference; d) podporují rozvoj a realizaci průmyslových infrastrukturních projektů prováděných subjekty obou zemí, které mohou zahrnovat dodávky a / nebo nákup strojů, zařízení a materiálů, poskytnutí služeb nezbytných pro výstavbu a údržbu průmyslových infrastrukturních projektů; e) připravují studie a projekty modernizace, rozšiřování a výstavbu nové průmyslové infrastruktury, jakož i výstavbu a obnovu průmyslové infrastruktury dohodnuté mezi Stranami; f) poskytují technickou pomoc odborníkům, profesionálům specializujících se na vzdělávání domácích pracovníků za účelem přípravy plánů rozvoje a dalších oblastí souvisejících s projekty průmyslové infrastruktury; g) iniciují projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP); h) spolupracují v jakýchkoli jiných dohodnutých formách v oblasti průmyslových infrastrukturních projektů. 2. Strany rozvíjejí - v souladu se svými hospodářskými a rozvojovými politikami a prioritami - průmyslovou, technickou a technologickou spolupráci a usnadňují větší zapojení soukromého sektoru do průmyslového a technologického růstu obou zemí. 3. Strany provádějí tyto činnosti prostřednictvím kontaktů na pracovní úrovni, výměny vhodných materiálů a pravidelných zasedání Smíšené komise zřízené podle článku 4 této Dohody. Článek 4 Smíšená komise 1. Za účelem provádění této Dohody se zřizuje Smíšená komise složená ze zástupců obou Stran. Na základě vzájemné dohody Stran mohou být přizváni k účasti na setkáních Smíšené komise také odborníci dalších odpovědných organizací a institucí. 2. Zasedání Smíšené komise se konají jednou ročně, pokud se předsedové nedohodnou jinak, střídavě v České republice a v Kosovské republice. 3. Smíšená komise může zřídit specializované pracovní skupiny zabývající se vybranými otázkami společného zájmu. 4. Předsedy Smíšené komise jsou náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky a náměstek ministra obchodu a průmyslu Kosovské republiky, pokud se Strany nedohodnou jinak. 5. Smíšená komise vykonává mimo jiné tyto činnosti: a) slouží jako poradní orgán Stran v oblastech hospodářské, průmyslové, investiční spolupráce a propagace obchodu; b) výměna informací o hospodářském vývoji a programech rozvoje v obou zemích a usnadňování vyhledávání příležitostí pro zintenzivnění dvoustranné hospodářské, obchodní, průmyslové a investiční spolupráce; c) navrhování, posuzování, vyhodnocování a stanovování prioritních oblastí, v nichž je možné realizovat konkrétní projekty hospodářské a obchodní spolupráce a určování předpokladů pro jejich realizaci a také koordinování projektů a programů spolupráce zahrnujících určování strategických cílů a forem činnosti; d) hledání nových příležitostí a vývoj podmínek pro zlepšení hospodářské spolupráce; e) věnování zvláštní pozornosti rozvoji spolupráce mezi malými a středními podniky obou zemí. Článek 5 Závěrečná ustanovení 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni podpisu této Dohody. 2. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. 3. Platnost Dohody může kdykoli ukončit kterákoli Strana písemným oznámením doručeným diplomatickou cestou druhé Straně. V takovém případě pozbývá Dohoda platnosti prvním dnem po uplynutí šestiměsíčního období od data obdržení příslušného oznámení. Ukončení platnosti Dohody nemá vliv na projekty a smlouvy uzavřené během doby, kdy byla Dohoda platná. 4. Za účelem vyřešení jakýchkoli sporů může dotčená Strana písemně požádat o konzultace. Konzultace se uskuteční nejpozději do třiceti dnů po obdržení písemné žádosti. 5. Tato Dohoda může být změněna vzájemnou dohodou obou Stran, vyjádřenou v písemné formě. Jakékoli změny vstoupí v platnost v souladu s postupem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. 6. Ustanovení této Dohody nebudou uplatňována ani vykládána tak, aby to narušovalo nebo jinak ovlivňovalo závazky České republiky plynoucí z jejího členství v Evropské unii. Dohoda nemůže být vykládána nebo uplatňována způsobem, který by rušil nebo jinak ovlivňoval povinnosti vyplývající z dohod uzavřených mezi Evropskou unií a Kosovskou republikou nebo Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Kosovskou republikou na straně druhé. Dáno v Praze dne 13. června 2019 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Karel Havlíček v. r. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Za Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosovské republiky Behgjet Pacolli v. r. místopředsa vlády a ministr zahraničních věcí
Vyhláška č. 211/2019 Sb.	Vyhláška č. 211/2019 Sb. Vyhláška o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 88/2019 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení některých pojmů * § 3 - Klasifikace a označení jatečně upravených těl jatečných prasat s přejímací hmotností od 60 do 120 kg * § 4 - Klasifikace a označení jatečně upravených těl jatečných prasat s přejímací hmotností pod 60 kg a nad 120 kg * § 5 - Klasifikace a označení jatečně upravených těl jatečného skotu * § 6 - Protokol o klasifikaci a způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace * § 7 - Odborná příprava fyzických osob k provádění klasifikace * § 8 - Zkouška * § 9 - Osvědčení o odborné způsobilosti * § 10 - Technický předpis * § 11 - Zrušovací ustanovení * § 12 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 211/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 211/2019 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 211/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2019 211 VYHLÁŠKA ze dne 19. srpna 2019 o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. l) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) klasifikátoremklasifikátorem osoba, která provádí klasifikaci jatečně upravených těl2) jatečných zvířat a splňuje podmínky pro provádění klasifikace jatečných zvířat stanovené zákonem a touto vyhláškou, b) přejímací hmotnostípřejímací hmotností hmotnost jatečně upraveného těla za studena. § 3 Klasifikace a označení jatečně upravených těl jatečných prasat s přejímací hmotností od 60 do 120 kg (1) Klasifikace jatečně upravených těl jatečných prasat s přejímací hmotnostípřejímací hmotností od 60 do 120 kg se provádí podle přílohy IV části B nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, za použití standardní obchodní úpravy3) jatečného těla, popřípadě alternativní obchodní úpravy4) jatečného těla a pomocí metod schválených pro Českou republiku rozhodnutím Komise 2005/1/ES. (2) Klasifikaci jatečně upravených těl jatečných prasat s přejímací hmotnostípřejímací hmotností podle odstavce 1 lze provádět s těžbou kruponu. (3) Po provedení klasifikace podle odstavců 1 a 2 se jatečně upravené tělo jatečného prasete označí podle čl. 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. (4) Pořadí každého poraženého kusu se stanoví kontinuální řadou čísel, a to vždy za jeden porážecí den. Toto číslo se vyznačí na jatečně upraveném těle každého poraženého kusu a každé jatečné půlce a musí být shodné s pořadovým číslem jatečně upraveného těla v klasifikačním protokolu. § 4 Klasifikace a označení jatečně upravených těl jatečných prasat s přejímací hmotností pod 60 kg a nad 120 kg (1) Jatečně upravené tělo jatečného prasete s přejímací hmotnostípřejímací hmotností pod 60 kg a nad 120 kg se zařadí do třídy jakostijakosti podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Po zařazení jatečně upraveného těla do třídy jakostijakosti se jatečně upravené tělo označí třídou jakostijakosti podle odstavce 1. Označení se provede stejným způsobem jako označení jatečně upraveného těla podle § 3. § 5 Klasifikace a označení jatečně upravených těl jatečného skotu (1) Klasifikace a označení jatečně upraveného těla jatečného skotu se provádí podle přílohy IV části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a čl. 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. V případě použití štítku se kromě povinných údajů pro označení klasifikace uvede registrační číslo jatek, identifikační nebo jateční číslo zvířete, den porážky a hmotnost jatečně upraveného těla s vyznačením, zda se jedná o hmotnost za tepla nebo za studena. (2) Pro klasifikaci jatečně upraveného těla jatečného skotu se použije standardní obchodní úprava podle přílohy IV části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a čl. 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. § 6 Protokol o klasifikaci a způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace (1) Vzory protokolů o klasifikaci jsou uvedeny v přílohách č. 2 a 3 k této vyhlášce. (2) Protokol zpracovává klasifikátorklasifikátor pro celou skupinu jatečných zvířat stejného druhu od jednoho dodavatele dodanou v jednom dni. (3) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka zasílá protokoly o klasifikaci jatečných prasat a jatečného skotu nejpozději pátý pracovní den měsíce následujícího po dni klasifikace osobě pověřené vést ústřední evidenci hospodářských zvířat. Při předávání údajů způsobem umožňujícím dálkový přenos dat schvaluje osoba pověřená vést ústřední evidenci hospodářských zvířat formát zasílaného datového souboru. § 7 Odborná příprava fyzických osob k provádění klasifikace (1) Odbornou přípravu fyzických osob k provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat zajišťuje Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) prostřednictvím Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i. (dále jen „výzkumný ústav“). (2) Uchazeč podává přihlášku do odborné přípravy výzkumnému ústavu. (3) Výzkumný ústav uchazeči písemně oznámí dobu a místo konání odborné přípravy. (4) Před konáním odborné přípravy uchazeč obdrží okruh témat, která budou předmětem odborné přípravy, včetně seznamu doporučené studijní literatury. (5) Odborná příprava se skládá z teoretických přednášek a praktického školení. V případě odborné přípravy pro klasifikaci a označování jatečně upravených těl jatečného skotu uchazeč absolvuje kromě teoretických přednášek a praktického školení také praktický výcvik v jatečném provozu pod vedením klasifikátora v délce nejméně 14 dnů. Na závěr odborné přípravy skládá uchazeč odbornou zkoušku (dále jen „zkouška“), která se skládá z teoretické a praktické části. § 8 Zkouška (1) Zkouška se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem tak, že předsedou je vždy zástupce ministerstva, ostatními členy komise jsou odborníci ze Státní veterinární správy a výzkumného ústavu. O úspěšném absolvování teoretické a praktické části zkoušky obdrží uchazeč písemný doklad. (2) Předseda řídí jednání komise a rozhoduje o sporných otázkách souvisejících se zkouškou. (3) Komise je při zkoušce vázána souborem otázek a pravidel schválených ministerstvem pro příslušnou zkoušku. (4) Nesloží-li uchazeč zkoušku, může ji opakovat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne konání neúspěšné zkoušky. (5) Opakovanou zkoušku skládá uchazeč pouze z té části, ve které nevyhověl. Uchazeči, který se ke zkoušce nebo opakované zkoušce nemohl dostavit ze závažných důvodů, bude stanoven nový termín. § 9 Osvědčení o odborné způsobilosti (1) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá ministerstvo uchazeči, který a) absolvoval zkoušku podle § 8 odst. 1 a b) splňuje předpoklady na vzdělání a praxi podle § 4a odst. 5 zákona. (2) Součástí osvědčení o odborné způsobilosti vydaného ministerstvem je a) uvedení metody nebo metod, pro které složil uchazeč zkoušku, a b) osobní číslo. (3) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání. (4) Klasifikátor může požádat ministerstvo o prodloužení platnosti osvědčení. (5) Žádost o prodloužení platnosti osvědčení může být podána nejdříve 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení. K žádosti žadatel přiloží doklad o absolvování doplňkového kurzu ke klasifikaci jatečných zvířat, kterého se žadatel zúčastnil v průběhu posledních 12 měsíců před koncem platnosti osvědčení, u výzkumného ústavu. (6) Ministerstvo posoudí, zda jsou i nadále splněny podmínky pro vydání osvědčení, a v kladném případě prodlouží platnost osvědčení na dalších 5 let. § 10 Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 11 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. 2. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 324/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 211/2019 Sb. Třídy jakosti klasifikovaných jatečně upravených těl jatečných prasat podléhajících klasifikaci Třída jakosti\| Požadavky ---\|--- N\| Jatečně upravená těla pod 60 kg T\| Jatečně upravená těla nad 120 kg Příloha č. 2 k vyhlášce č. 211/2019 Sb. PROTOKOL č. ... o klasifikaci jatečně upravených těl jatečných prasat 429kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 211/2019 Sb. PROTOKOL č. ... o klasifikaci jatečně upravených těl jatečného skotu 358kB 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. 2) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. 3) Příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. 4) Rozhodnutí Komise 2005/1/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice. Rozhodnutí Komise 2006/383/ES ze dne 22. května 2006, kterým se mění rozhodnutí 2005/1/ES, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice. Rozhodnutí Komise 2010/793/EU ze dne 20. prosince 2010, kterým se mění rozhodnutí 2005/1/ES, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice, pokud jde o obchodní úpravu těchto jatečně upravených těl. Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/187/EU ze dne 18. dubna 2013, kterým se mění rozhodnutí 2005/1/ES, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice, pokud jde o vzorce používané u povolených metod a o obchodní úpravu těchto jatečně upravených těl.
Zákon č. 210/2019 Sb.	Zákon č. 210/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 87/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 6. 9. 2019 210 ZÁKON ze dne 25. července 2019, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o investičních pobídkách Čl. I Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 84/2015 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „, v platném znění“. 2. V § 1a odst. 1 písm. a) bodě 5 se slovo „majetku14)“ nahrazuje slovem „majetku“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 3. V § 1a odst. 1 písmeno b) zní: „b) investiční akcí investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uskutečněná na území České republiky v rámci podnikání příjemce investiční pobídky,“. 4. V § 1a odst. 1 písm. c) bodě 3 se slovo „zařízení16)“ nahrazuje slovem „zařízení“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. 5. V § 1a odst. 1 písmena d) až f) včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „d) příjemcem investiční pobídky podnikající právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o příslibu“), e) strojním zařízením dlouhodobý hmotný majetek, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26), nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26), f) dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví, 26) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“. 6. V § 1a odst. 1 se písmena g) až l) zrušují. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno g). 7. V § 1a odst. 1 písm. g) se slova „pracovních míst ve srovnání s průměrem“ nahrazují slovy „zaměstnanců v místě realizace investiční akce ve srovnání s průměrným počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo dlouhodobě pobývajícím rezidentem v Evropské unii na území České republiky podle zvláštního právního předpisu18)“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) § 83 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 1a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce evidenční počet zaměstnanců příjemce investiční pobídky s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce přepočtený na stanovenou týdenní pracovní dobu8a).“. 9. V § 1a odst. 2 se slova „a služby agentur práce“ nahrazují slovy „, služby agentur práce a na oblasti, ve kterých nelze poskytnout regionální investiční podporu nebo podporu na vzdělávání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25)“. 10. Za § 1b se vkládá nový § 1c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27 zní: „§ 1c Typy investičních akcí (1) Investiční pobídku lze poskytnout na investiční akci, která je realizována a) v oborech zpracovatelského průmyslu15) za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), b) v technologickém centru za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), přičemž zaměřením technologického centra je aplikovaný výzkum, vývoj a inovace17) technicky či jinak vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru, nebo c) v centru strategických služeb za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), přičemž centrum strategických služeb může být realizováno ve formě 1. centra pro tvorbu softwaru se zaměřením na tvorbu nového nebo inovace17) stávajícího softwaru, 2. datového centra se zaměřením na ukládání, třídění a správu dat, 3. opravárenského centra se zaměřením na opravu technicky vyspělých zařízení, nebo 4. centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností od ovládající nebo ovládané osoby27) nebo od smluvních partnerů, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání. (2) Na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí zpracované ministerstvem ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady stanoví vláda nařízením, na které typy investičních akcí uvedené v odstavci 1 může ministerstvo za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst investiční pobídku poskytnout. (3) Schválí-li vláda pro investiční akci poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, jedná se o strategickou investiční akci. Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí. 27) § 74 až 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 2 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 12. V § 2 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Dalšími všeobecnými podmínkami, stanoví-li tak vláda nařízením, jsou a) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, b) vytvoření nových pracovních míst nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, nebo c) realizace investiční akce v rámci činnosti, která zvyšuje hodnotu prováděné činnosti prostřednictvím využití kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií a kterou stanoví vláda nařízením (dále jen „činnost s vyšší přidanou hodnotou“), a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu. (4) Vláda nařízením stanoví pro každý typ investiční akce, která z dalších všeobecných podmínek podle odstavce 3 se použije a ve kterých regionech České republiky. Minimální hodnotu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, minimální počet nových pracovních míst a činnosti s vyšší přidanou hodnotou, v závislosti na typu investiční akce, regionu, v němž má být investiční akce realizována, a velikosti příjemce investiční pobídky stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí.“. 13. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 14. V § 2 odst. 5 se slova „3 písm. b) a odstavce 4 písm. a)“ nahrazují textem „3 písm. a)“. 15. V § 2 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 16. V § 3 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, která má v rámci svého podnikání alespoň 2 skončená účetní nebo zdaňovací období“ a věta poslední se nahrazuje větou „Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku stanoví vláda nařízením.“. 17. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „v členění za Českou republiku a členské státy Evropské unie za poslední tři účetní nebo zdaňovací období“ zrušují. 18. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a spotřebu energie energetického hospodářství podle zákona upravujícího hospodaření s energií v místě realizace investiční akce“. 19. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a volbu způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1“. 20. V § 3 odst. 2 písm. h) se slova „investičních akcích“ nahrazují slovy „investicích žadatele nebo osob považovaných za podniky propojené s žadatelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20)“ a slova „jednoho kraje žadatelem nebo osobami považovanými za jeden podnik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis24)“ se nahrazují slovy „kraje, ve kterém má být investiční akce realizována, a na něž byla poskytnuta nebo je žádána veřejná podpora, která je regionální investiční podporou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje. 21. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) vyčíslení a zdůvodnění předpokládaného přínosu investiční akce pro region a stát.“. 22. V § 3 odst. 3 písmeno a) zní: „a) jde-li o právnickou osobu, výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle právních předpisů upravujících účetnictví; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, má-li povinnost je zpracovávat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo, a dále připojí zakladatelské právní jednání nebo jeho úředně ověřenou kopii a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním,“. 23. V § 3 odst. 3 písm. b) se slova „je-li fyzická osoba v rejstříku zapsána, výpis z obchodního rejstříku; zahraniční osoba připojí doklady obdobného charakteru“ nahrazují slovy „účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za poslední 2 skončená účetní nebo zdaňovací období; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za 2 poslední skončená účetní nebo zdaňovací období, má-li povinnost je zpracovávat, vést nebo předkládat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo“. 24. V § 3 odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „v případě, že žadatel tyto podklady předkládá v listinné podobě“. 25. V § 3 odst. 4 písm. a) bodě 5 se slova „obtížích1) a že mu nebyla poskytnuta podpora, o které Komise rozhodla, že je protiprávní nebo neslučitelná s vnitřním trhem, a pokud mu poskytnuta byla, že má vypořádané navrácení takové podpory“ nahrazují slovy „obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a nejedná se o žadatele, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen“. 26. V § 3 odst. 4 písm. a) bod 6 zní: „6. neprovedl v předcházejících 2 letech přede dnem předložení záměru získat investiční pobídku přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána,“. 27. V § 3 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje bod 7, který zní: „7. není obchodní společností, které je zakázáno poskytnout investiční pobídku podle zákona upravujícího střet zájmů,“. 28. V § 3 odst. 5 se slova „d), § 2 odst. 3 písm. b) a § 2 odst. 4 písm. a)“ nahrazují textem „§ 2 odst. 3 písm. a)“. 29. V § 3 odst. 6 se za slovo „jednáním,“ vkládají slova „a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů“. 30. V § 3 se odstavec 7 zrušuje. 31. V § 4 odst. 1 větě druhé se slova „strategickou investiční akci nebo“ zrušují. 32. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“) podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a předloží ministerstvo vládě návrh na schválení investiční pobídky. Žádá-li žadatel o poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 a ministerstvo doporučí vládě její schválení, předloží ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a vládě návrh na schválení investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5. Vláda o návrhu ministerstva na schválení investiční pobídky rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od jeho předložení. Do doby schválení vládou lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.“. 33. V § 4 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo pokud vláda poskytnutí investiční pobídky neschválí“ a za větu třetí se vkládá věta „Pokud vláda poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 neschválí, ministerstvo ji neposkytne.“. 34. V § 5 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní: „c) čestné prohlášení zájemce, že neprovedl přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 35. V § 5 odst. 5 písm. a) se slova „zájemce o investiční pobídku“ nahrazují slovy „příjemce investiční pobídky“. 36. V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ zrušuje. 37. V § 5 odst. 6 a 7 se slovo „zájemce“ nahrazuje slovy „příjemce investiční pobídky“. 38. V § 5 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Za den poskytnutí veřejné podpory1) se považuje den vydání rozhodnutí o příslibu. (9) Rozklad proti rozhodnutí o příslibu nemá odkladný účinek.“. 39. V § 5a se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo pokud vláda poskytnutí investiční pobídky neschválí“ a za větu třetí se vkládá věta „Pokud vláda poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 neschválí, ministerstvo ji neposkytne.“. 40. V § 6 odst. 1 se slova „prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „nařízením vlády“. 41. V § 6 odst. 3 se slova „prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „vláda nařízením“. 42. V § 6 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 43. V § 6 odst. 4 se slova „příjemce investiční pobídky nemá vypořádané navrácení podpory, o které Komise rozhodla, že je protiprávní nebo neslučitelná s vnitřním trhem“ nahrazují slovy „byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven vůči příjemci investiční pobídky inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen“. 44. V § 6a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na které nebyla dosud poskytnuta žádná veřejná podpora“ nahrazují slovy „jsou určeny k činnosti, jež je vykonávána v důsledku realizace investiční akce,“. 45. V § 6a odst. 1 písm. a) úvodní část ustanovení zní: „hodnotou strojního zařízení, které bylo pořízeno za tržní cenu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, a dále hodnotou nebo částí hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku, a to až do výše hodnoty strojního zařízení zahrnuté do způsobilých nákladů. Dlouhodobý nehmotný majetek lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze za podmínky, že byl pořízen za tržní cenu od jiných než spojených osob21) a bude využíván příjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akce. Do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze majetek pořízený do uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do uplynutí 7 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Do způsobilých nákladů nelze zahrnout“. 46. V § 6a odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „, který již byl předmětem“ nahrazují slovy „nebo jeho část, pokud již byly předmětem účetních“. 47. V § 6a odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 48. V § 6a odst. 1 písmeno b) zní: „b) hodnotou mzdových nákladů vynaložených na nová pracovní místa v průběhu 24 měsíců bezprostředně následujících po měsíci, ve kterém bylo místo obsazeno. Do těchto nových pracovních míst lze zahrnout pouze nová pracovní místa obsazená zaměstnancem v období po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1 do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo od dokončení investiční akce, pokud byla dokončena před vydáním rozhodnutí o příslibu. Do hodnoty měsíčních mzdových nákladů lze měsíčně zahrnout hrubou mzdu zaměstnanců a příslušné odvody pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance, maximálně však do výše trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém žadatel předložil záměr.“. 49. V § 6a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Příjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny náklady podle odstavce 1 písm. a), je povinen a) využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši a skladbě, které odpovídají splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. a), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však po dobu 5 let od dokončení investiční akce, b) zachovat nová pracovní místa podle § 2 odst. 3 písm. b) nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě a c) zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3. Pokud příjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu. (3) Příjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny hodnotou mzdových nákladů podle odstavce 1 písm. b), je povinen a) zachovat nová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však v počtu, který odpovídá splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. b), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě, b) využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 2 odst. 3 písm. a) nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akce a c) zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3. Pokud příjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.“. 50. V § 6a odst. 4 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b)“. 51. V § 6a odst. 5 větě první se slova „počet nových pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou8a)“ nahrazují slovy „nová pracovní místa“, slova „připsání první platby hmotné podpory na účet příjemce investiční pobídky“ se nahrazují slovy „vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě“ a věta poslední se zrušuje. 52. V § 6a odstavec 7 zní: „(7) Příjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 a) je do 4 let od vydání rozhodnutí o příslibu povinen pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády a vytvořit nová pracovní místa nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády; vláda nařízením stanoví minimální hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních míst na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí, b) nesmí evidovat ke dni dokončení investiční akce podle odstavce 2 nižší hodnotu způsobilých nákladů o více než 15 % oproti předpokládané hodnotě způsobilých nákladů uvedené v záměru získat investiční pobídku a vytvořit nižší počet nových pracovních míst o více než 10 % oproti předpokládanému počtu nových pracovních míst uvedenému v záměru získat investiční pobídku a c) je povinen využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ve výši a skladbě uvedené v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akce a zachovat nová pracovní místa v počtu uvedeném v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě.“. 53. V § 6a se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 9 až 11. 54. V § 6a odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 5 příjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poměrné části takto získané investiční pobídky, která odpovídá počtu nezachovaných nových pracovních míst. (10) Rozhodnutí o příslibu pozbývá platnosti při nesplnění a) všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 a 3, b) povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) nejméně ve výši a skladbě stanovené v § 2 odst. 3 písm. a), c) povinnosti zachovat nová pracovní místa a jejich obsazení zaměstnancem podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a) nejméně v počtu stanoveném v § 2 odst. 3 písm. b), d) povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. c), e) povinnosti uvedené v odstavci 6, f) povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8, nebo g) podmínek pro poskytnutí podpory stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1).“. 55. V § 6a se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí: „(11) Pozbyde-li rozhodnutí o příslibu platnosti podle odstavce 10, musí být vše, co bylo formou investiční pobídky získáno, vráceno nebo odvedeno podle zvláštních právních předpisů28) včetně příslušných sankcí. Sankce podle zvláštních právních předpisů28) musí činit nejméně výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu. (12) V případě nesplnění povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 2 písm. a) nebo v případě nesplnění povinnosti zachovat nová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 3 písm. a), vrací příjemce investiční pobídky poměrnou část poskytnuté investiční pobídky, která odpovídá výši nezachovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavce 2 písm. a) nebo počtu nezachovaných nových pracovních míst podle odstavce 3 písm. a), a to včetně příslušných sankcí podle zvláštních právních předpisů28), nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu. (13) Nesplnění povinností uvedených v odstavci 7 příjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poskytnuté hmotné podpory. 28) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 14. 56. V § 6a odst. 14 se slova „až 11“ nahrazují slovy „až 13“. 57. V § 7 odst. 2 písmeno a) zní: „a) ministerstvu u investiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 2 a 5, u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a v § 2 odst. 3 písm. b) a c), u povinnosti zachovat nová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) a u povinností uvedených v § 6a odst. 7,“. 58. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „Úřadu práce České republiky - krajské pobočce a pobočce pro hlavní město Prahu“ zrušují. 59. V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „d) v rozsahu splnění podmínek podle § 2 odst. 3 písm. b) a § 2 odst. 4 písm. a)“ nahrazují textem „§ 2 odst. 3 písm. a)“ a text „a 3“ se nahrazuje slovy „písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b)“. 60. V § 7 odst. 3 se slovo „po“ nahrazuje slovy „k datu“ a slova „podmínky uvedené v § 6a odst. 2 a 3“ se nahrazují slovy „povinností uvedených v § 6a odst. 2, 3 a 7“. 61. V § 7 odst. 4 větě první se slova „majetek podle § 6a odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „majetek podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. c)“, slova „nebo 3“ se nahrazují slovy „písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b)“ a ve větě druhé se slova „pracovní místa“ nahrazují slovy „nová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a) a zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou“ a text „a 3“ se nahrazuje slovy „písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c)“. 62. V § 7 odst. 6 se slova „5 letech ode dne připsání první platby hmotné podpory na účet příjemce investiční pobídky“ nahrazují slovy „uplynutí pětileté lhůty pro zachování nových pracovních míst podle § 6a odst. 5“. 63. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Kontrola splnění povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. a) a b) se provádí po dokončení investiční akce, nejpozději k datu uplynutí 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.“. 64. § 11 se včetně nadpisu zrušuje. 65. V § 11a odst. 1 se slova „, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu“ nahrazují slovy „investiční pobídky“. 66. V § 11a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „majetku“ vkládají slova „se uzavírá vždy na kalendářní rok, ve kterém má být hmotná podpora vyplacena, a“. 67. V § 11a odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) počet nových pracovních míst a hodnotu způsobilých nákladů,“. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i). 68. V § 11a odst. 2 písm. c) se slova „na jejichž úhradu lze hmotnou podporu poskytnout“ nahrazují slovy „na něž se hmotná podpora poskytuje“. 69. V § 11a odst. 3 se za text „§ 2 odst. 2“ vkládá text „a 3“. 70. V § 11a odstavec 5 zní: „(5) Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů. Způsobilými náklady pro poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou náklady podle § 6a odst. 1 písm. a). Maximální výši hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stanoví vláda nařízením, a to maximálně do výše přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky.“. 71. Příloha k zákonu se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Investiční pobídky poskytnuté podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvají v rozsahu a za podmínek, za kterých byly poskytnuty. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 327/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 111 odst. 1 písm. b) a v § 111 odst. 4, 5 a 7 až 9 se slova „nových zaměstnanců“ nahrazují slovy „zaměstnanců na nových pracovních místech“. 2. V § 111 odst. 3 větě první se slova „v územní oblasti, ve které je průměrný podíl nezaměstnaných osob za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky55) nejméně o 25 % vyšší než průměrný podíl nezaměstnaných osob v České republice, nebo na území zvýhodněných průmyslových zón schválených vládou podle zvláštního právního předpisu55)“ nahrazují slovy „v územních oblastech České republiky, mimo hlavního města Prahy“. 3. V § 111 odst. 4 větě druhé se slova „minimálního podílu nezaměstnaných osob v územní oblasti, uvedená v odstavci 3,“ nahrazují slovy „pro poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst uvedená v odstavci 3 větě první“. 4. V § 111 odst. 8 se za slovo „let“ vkládají slova „, v případě strategické investiční akce do uplynutí čtyř let,“. 5. V § 111 odst. 12 se za slovo „závislosti“ vkládají slova „na typu investiční akce a“ a slova „a formu poskytnutí hmotné podpory“ se nahrazují slovy „formu poskytnutí hmotné podpory a regiony, do kterých lze podporu poskytovat,“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro příslib investiční pobídky poskytnutý v řízení, které bylo zahájeno podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 209/2019 Sb.	Zákon č. 209/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 87/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o krmivech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2019 209 ZÁKON ze dne 24. července 2019, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o krmivech Čl. I Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 33/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a)“ nahrazují slovy „Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a)“ a slova „odborného dozoru1d) nad dodržováním“ se nahrazují slovy „vykonávajícího úřední kontroly1d) dodržování“. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, ve znění směrnice Komise 2003/57/ES, směrnice Komise 2003/100/ES, směrnice Komise 2005/8/ES, směrnice Komise 2005/86/ES, směrnice Komise 2005/87/ES, směrnice Komise 2006/13/ES, směrnice Komise 2006/77/ES, směrnice Komise 2008/76/ES, směrnice Komise 2009/8/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Komise 2009/124/ES, směrnice Komise 2009/141/ES, směrnice Komise 2010/6/EU, nařízení Komise (EU) č. 574/2011, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, nařízení Komise (EU) 2015/186 a nařízení Komise (EU) 2017/2229. Směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, ve znění směrnice Komise 2008/82/ES, nařízení Komise (EU) č. 1070/2010, nařízení Komise (EU) č. 5/2014 a nařízení Komise (EU) č. 1123/2014. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek. Nařízení Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny. Nařízení Komise (EU) 2015/786 ze dne 19. května 2015, kterým se definují kritéria přípustnosti pro dekontaminační postupy používané na produkty určené ke krmení zvířat, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6 ze dne 5. ledna 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 322/2014, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 2. V § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 písm. a) a v § 19a odst. 2 písm. l), m), o), q) a r) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 3. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se slovo „zákonem2a)“ nahrazuje slovem „zákonem1e)“. Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje. 5. V § 2 odst. 1 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena c) až e). 6. V § 2 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „ale nevyrábí je,“. 7. V § 2 odst. 2 se písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 2b zrušují. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena a) až e). 8. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „jako dodavatel“ zrušují. 9. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 10. V § 3 odst. 3 se slova „prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „předpisy Evropské unie24)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Krmiva obsahující nežádoucí látky je možné použít ke krmení pouze po dekontaminaci provedené v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie25).“. Poznámky pod čarou č. 24 a 25 znějí: „24) Například nařízení Komise (EU) č. 574/2011, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu sodného A a o akční prahy pro dioxiny, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy melaminu v krmivech v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot, nařízení Komise (EU) 2015/186, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu a semen druhu Ambrosia. 25) Nařízení Komise (EU) 2015/786.“. 11. V § 3 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „(5) Dovozce produktů ke krmení, které podléhají dovozní kontrole podle předpisů Evropské unie16), popřípadě jiná osoba pověřená dovozcem, jsou povinni Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) v místě stanoveném jako místo provedení dovozní kontroly podle § 16c oznámit písemně předpokládaný den dovozu takové partie krmiva nebo zásilky a údaje o dokladech, které doprovázejí zásilku nebo partii krmiva, jakmile se o nich dozví. Údaje podle věty první je dovozce povinen oznámit i celnímu úřadu příslušnému podle místa provedení dovozní kontroly alespoň 1 pracovní den před fyzickým příchodem zásilky. 16) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175.“. 12. V § 3 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 13. V § 3 odst. 6 písm. b) se slova „a jejich vyobrazení“ zrušují. 14. V § 3 odst. 6 písmeno c) zní: „c) kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin,“. 15. V § 3 odst. 6 písm. e) se slova „Evropských společenství3b)“ nahrazují slovy „Evropské unie3b)“. Poznámka pod čarou č. 3b zní: „3b) Například prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1490 o povolení chloridu manganatého tetrahydrátu, oxidu manganatého, síranu manganatého monohydrátu, chelátu manganu aminokyselin hydrátu, chelátu manganu a bílkovinných hydrolyzátů, manganatého chelátu glycinu, hydrátu a monochloridu-trihydroxidu dimanganatého jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/249 o povolení taurinu, β-alaninu, L-alaninu, L-argininu, L-asparagové kyseliny, L-histidinu, D,L-isoleucinu, L-leucinu, L-fenylalaninu, L-prolinu, D,L-serinu, L-tyrosinu, L-methioninu, L-valinu, L-cysteinu, glycinu, glutamátu sodného a L-glutamové kyseliny jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat a L-cysteinu hydrochloridu, monohydrátu, pro všechny druhy zvířat kromě koček a psů, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1090 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Komagataella pastoris (CBS 25376) a Komagataella pastoris (CBS 26469) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, kuřice nebo odchov všech druhů ptactva, odstavená selata a menšinové druhy prasat (po odstavu) (držitel povolení Kaesler Nutrition GmbH).“. 16. V § 3 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě.“. 17. V § 4 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 18. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) § 504 občanského zákoníku.“. 19. V § 4 odst. 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena d) až l). 20. V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP)3c).“. 21. V § 4 odst. 6 a v § 5 odst. 6 se text „a) až c)“ nahrazuje textem „a), b) a d)“. 22. V § 4 odst. 7 a v § 5 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 23. V § 4 odst. 8 písm. b) a v § 5 odst. 8 písm. b) se slova „Evropských společenství8)“ nahrazují slovy „Evropské unie8)“. 24. V § 4 se doplňují odstavce 11 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „(11) Pokud provozovatel přeruší výkon schvalované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav. (12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26). 26) Čl. 15 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 25. V § 5 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 26. V § 5 odst. 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k). 27. V § 5 odst. 4 písmeno i) zní: „i) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo používání správné praxe podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na hygienu krmiv3c),“. 28. V § 5 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a náklady za odborné a zkušební úkony spojené s registračním řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony23)“. 29. V § 5 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí: „(11) Pokud provozovatel přeruší výkon registrované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav. (12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26).“. 30. V § 6 odst. 1 se slova „určitých proteinových krmiv,“ zrušují. 31. V § 7 odst. 2 se za slova „zahájením výroby“ vkládají slova „druh vyráběného krmiva,“. 32. V § 7 se na konci textu odstavce 3 doplňuje text „(HACCP)“. 33. V § 7 odst. 4 se slova „Evropských společenství9e)“ nahrazují slovy „Evropské unie9e)“. 34. V § 7 odst. 5 se slova „Evropských společenství9f)“ nahrazují slovy „Evropské unie3c)“. Poznámka pod čarou č. 9f se zrušuje. 35. V § 10 odst. 1 se slova „Evropských společenství17)“ nahrazují slovy „Evropské unie17)“. 36. V § 10 odst. 2 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“. 37. V § 10 odst. 3 se slova „Evropských společenství9h)“ nahrazují slovy „Evropské unie9h)“. 38. V § 14 odst. 1 se slova „Evropských společenství9c)“ nahrazují slovy „Evropské unie9c)“. 39. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 40. Nadpis části třetí zní: „ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI“. 41. V § 16 odst. 1 se slova „na vlastní náklady odborný dozor11)“ nahrazují slovy „úřední kontroly“, slova „předpisy Evropských společenství12)“ se nahrazují slovy „jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie12)“ a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Například čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 42. V § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a v § 17 odst. 3 se slova „odborného dozoru“ nahrazují slovy „úřední kontroly“. 43. V § 16 odst. 3 se slova „po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře“ nahrazují slovy „po dobu 60 dnů ode dne oznámení výsledku jejich hodnocení kontrolované osobě“. 44. Poznámka pod čarou č. 12a zní: „12a) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 45. V § 16 se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí: „(8) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba krmivo, doplňkovou látku nebo premix v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak za náhradu ve výši ceny, za kterou kontrolní vzorky pořídila, případně za cenu účelně vynaložených nákladů, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že krmivo, doplňková látka nebo premix splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie24). Náhrada se kontrolované osobě poskytne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy o ni požádala. (9) V rámci vykonávaných jiných úředních činností vydává ústav v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 až 89 a 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 úřední osvědčení a úřední potvrzení. Žadatel o vydání úředního osvědčení a úředního potvrzení je povinen uhradit ústavu náklady spojené s jejich vydáním podle prováděcího právního předpisu27). 27) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Vyhláška č. 221/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 46. V § 16b odst. 2 se slova „Evropských společenství3c)“ nahrazují slovy „Evropské unie3c)“. 47. Za § 16b se vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 a 29 zní: „§ 16c Kontrola dovozu krmiv ze třetích zemí a místa jejího provádění (1) Ústav provádí v souladu s předpisy Evropské unie kontrolu dovozu krmiv ze třetích zemí28). Kontrola podle věty první se provádí na stanovištích hraniční kontroly (dále jen „stanoviště“) určených v souladu s předpisem Evropské unie na území České republiky29). Aktualizovaný seznam stanovišť na území České republiky určí ústav, zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a zasílá Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie. (2) Při dovozu produktů ke krmení kontroluje celní úřad zároveň se zásilkou také rozhodnutí o schválení provozu dovozce podle § 4 nebo rozhodnutí o registraci provozu dovozce podle § 5 a doklady doprovázející zásilku požadované předpisy Evropské unie16). 28) Čl. 43, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175. 29) Čl. 44 odst. 3, čl. 59, čl. 60, čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 48. V § 17 odst. 3 se slova „ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“. 49. V § 17 odst. 8 se slova „Evropských společenství13)“ nahrazují slovy „Evropské unie13)“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 50. V § 17 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(9) Ústav na svých internetových stránkách zveřejní metody a postupy laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, pokud nejde o metody a postupy stanovené předpisy Evropské unie18). 18) Čl. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009, v platném znění.“. 51. V § 18 odstavec 1 zní: „(1) Jestliže ústav při výkonu úřední kontroly zjistí, že krmivářský provoz, krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropské unie, uloží rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy provozovateli opatření podle čl. 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje. 52. V § 18 odst. 2 se slova „postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/200413b)“ nahrazují slovy „postupuje podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, a čl. 137 a 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje. 53. V § 18 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 54. V § 18 odst. 3 se text „2 a 3“ nahrazuje textem „1 a 2“. 55. V § 19a odst. 2 písm. a) se text „1 až 6“ nahrazuje textem „1 až 4“. 56. V § 19a odst. 2 písm. b) se text „§ 4 odst. 8,“ nahrazuje slovy „§ 4 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 4 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 4 odst. 13 nebo 14,“. 57. V § 19a odst. 2 písm. c) se za slovo „neoznámí“ vkládá slovo „ústavu“ a text „§ 5 odst. 8,“ se nahrazuje slovy „§ 5 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 5 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 13 nebo 14,“. 58. V § 19a odst. 2 písm. f) se za slovo „neoznámí“ vkládají slova „druh vyráběného krmiva,“. 59. V § 19a odst. 2 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až q). 60. V § 19a odst. 2 písm. o) se slova „Evropských společenství9c)“ nahrazují slovy „Evropské unie9c)“. 61. V § 19a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dovozce nebo jiná osoba pověřená dovozcem se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 5.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 62. V § 19a odst. 5 písm. a) se text „až l)“ nahrazuje textem „až k)“. 63. V § 19a odst. 5 písm. b) se text „m) až q)“ nahrazuje textem „l) až p)“ a text „odstavce 3“ se nahrazuje textem „odstavce 4“. 64. V § 19a odst. 5 písm. c) se text „f) nebo r)“ nahrazuje slovy „f) nebo q) nebo podle odstavce 3“. 65. V § 20 odst. 1 se slova „Evropských společenství21)“ nahrazují slovy „Evropské unie21)“. 66. V § 20 odst. 3 se slovo „správy2a)“ nahrazuje slovem „správy1e)“. 67. § 21a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní: „§ 21a Biologické zkoušení (1) Za účelem zajištění bezpečnosti produkce potravin a krmiv podle předpisů Evropské unie30) a k ověření pravdivosti tvrzení v označení produktů ke krmení podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ústav provádí biologické zkoušení krmiv včetně zkoušení jakosti živočišných produktů. (2) V rámci této činnosti ústav zajistí provedení biologické testace k ověření produkční účinnosti, ke stanovení optimálního užití a k nezávislému porovnání účinků produktů ke krmení. 30) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, v platném znění.“. Poznámky pod čarou č. 13d a 13e se zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení, se zrušuje. Čl. IV Technický předpis Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Položka 93 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 182/2008 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto: 1. Slova „Vydání rozhodnutí“ se nahrazují slovy „Přijetí žádosti“. 2. Slova „do oběhu54)“ se nahrazují slovy „na trh54)“. 3. Slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“. 4. V písmeni e) se částka „Kč 1 000“ nahrazuje částkou „Kč 2 000“. 5. V písmeni f) se částka „Kč 100“ nahrazuje částkou „Kč 500“. Čl. VI Přechodné ustanovení Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným v den nebo po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 208/2019 Sb.	Zákon č. 208/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 87/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 208 ZÁKON ze dne 25. července 2019, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zemědělství Čl. I Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2d odst. 2 se slova „ministerstvo nebo jím pověřená osoba“ nahrazují slovem „Fond“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, s výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba“. 2. V § 2d se odstavec 3 zrušuje. 3. V § 2e odst. 1 písm. b) se za slova „území České republiky“ vkládají slova „nebo doloží doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu“. 4. V § 2e odst. 1 se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) hodlá-li podnikat nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování zemědělské výroby, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce.“. 5. V § 2f odst. 3 písm. b) se slova „; u osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, adresu jejího umístění, obsahující obec, její část, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě číslo orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo a údaje o vedoucím této organizační složky uvedené v písmenu a)“ nahrazují slovy „, označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen“. 6. V § 2f odst. 3 se na konci textu písmene g) slovo „a“ zrušuje, na konci textu písmene h) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) a b) zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen „titul nebo vědecká hodnost“), pokud je budou při provozování používat, a j) případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla podle adresy bydliště.“. 7. V § 2f odst. 4 písm. a), § 2fa odst. 1 písm. a) a b) a v § 2fb odst. 2 se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, titul nebo vědecké hodnost“. 8. V § 2f odst. 4 písm. a) se slova „, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana jiného členského státu Evropské unie“ zrušují a slova „a údaj“ se nahrazují slovy „dále se uvede u právnické osoby, jejího statutárního orgánu nebo jeho členu údaj“. 9. V § 2f odst. 4 písm. b) se slova „, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky“ nahrazují slovy „označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu“. 10. V § 2fa odst. 1 písm. b) se slova „adresa bydliště mimo území České republiky, adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt; u osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, adresa jejího umístění obsahující název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě číslo orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo a údaje o vedoucím této organizační složky uvedené v § 2f odst. 3 písm. a) s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby; je-li vedoucí této organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede se rovněž místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl povolen“ nahrazují slovy „adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice“. 11. V § 2fa odst. 2 písm. a) se slova „a osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“ zrušují. 12. V § 2fa odst. 2 písm. b) se slova „adresa umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby; je-li vedoucí organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede se rovněž místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl povolen“ nahrazují slovy „označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby“. 13. V § 2fa se na konci textu odstavce 5 doplňuje věta „Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznamovat, a to jen v případě, že adresa není adresou úřadu.“. 14. V § 2fa odst. 6 se za slova „uvedeným v oznámení“ vkládají slova „a končí dnem uvedeným v oznámení“ a slovo „žádosti“ se nahrazuje slovem „oznámení“. 15. V § 2fb odst. 2 se slova „u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele“ nahrazují slovy „u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, pokud jí nebyl povolen trvalý pobyt, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele, datum zahájení provozování zemědělské výroby, údaje o právním nástupci“. 16. V § 2g odst. 1 písm. a) se slova „více než 24 kalendářních měsíců“ zrušují. 17. V § 2g odst. 1 písm. e) se za slovo „fyzickou“ vkládají slova „nebo právnickou“. 18. V § 2g odst. 1 v závěrečné části se slovo „usnesením“ nahrazuje slovem „rozhodnutím“, za slova „O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele“ se vkládají slova „podle písmen a), d) a e)“ a věta „Usnesení o vyřazení podle písmen b) a c) se pouze poznamená do spisu.“ se nahrazuje větou „O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle písmen b) a c) rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností usnesením, které pouze poznamená do spisu.“. 19. V § 2g odst. 2 se za větu první vkládá věta „Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše údaje o právním nástupci v rozsahu podle § 2f odst. 3 písm. a) do informačního systému evidence zemědělského podnikatele a vydá mu změnové osvědčení.“. 20. V § 3a odst. 11 písm. b) se za slovo „bloku“ vkládají slova „a druh zemědělské kultury stanovené podle § 3i“. 21. V § 3a odst. 12 se slova „jejíž hranice lze identifikovat v terénu“ nahrazují slovy „jejíž hranici lze viditelně identifikovat v terénu vůči okolní ploše“. 22. V § 3a odst. 12 písm. b) se slovo „pěstován“ nahrazuje slovem „evidován“. 23. V § 3ab odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a výměra způsobilé plochy dílu půdního bloku“. 24. V § 3ab odst. 2 písm. f) se za slova „elektronická adresa“ vkládají slova „, s výjimkou údajů o uživateli objektu podle § 3o odst. 7“. 25. V § 3g odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo změně výměry způsobilé plochy dílu půdního bloku podle postupu podle odstavce 4 věty druhé“. 26. V § 3g odst. 2 se na konci textu doplňuje věta „Lhůty stanovené v řízení o aktualizaci evidence půdy končí marným uplynutím lhůty stanovené Fondem nebo provedením úkonu ve věci stanovené výzvou posledního z účastníků řízení, jichž se výzva týká.“. 27. V § 3g odst. 3 se na konci textu doplňuje věta „Prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o aktualizaci evidence půdy.“. 28. V 3g odst. 4 se na konci textu doplňuje věta „Pokud podle postupu Fondu podle odstavce 3 nebo věty první tohoto odstavce, zjistí Fond, že uživatel u zemědělské půdy splnil podmínky podle § 3a odst. 12, vyznačí v evidenci půdy hranici dílu půdního bloku s tím, že o část dílu půdního bloku, ke které nebyl doložen právní důvod užívání zemědělské půdy, se sníží výměra způsobilé plochy.“. 29. V § 3g odst. 5 se za slovo „písemně“ vkládají slova „v rámci toho řízení“, za slovo „půdy“ se vkládají slova „nebo úplné vynětí části nebo celého dílu půdního bloku z evidence půdy“ a za slovem „aktualizaci“ se vkládají slova „nebo vynětí z“. 30. V § 3g odst. 8 se slova „o to žádost“ nahrazují slovy „k tomu podnět“. 31. V § 3g se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) Fond provádí aktualizaci dílů půdních bloků podle pořadí, které se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém bylo ohlášení změny podle odstavce 1 doručeno Fondu, nebo okamžikem, kdy Fond zahájil postup podle odstavce 8.“. 32. V § 3n odst. 1 se slova „V případě pochybností o správnosti údajů uvedených“ nahrazují slovy „V případě pochybností Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo“ a na konci textu se doplňuje věta „Na základě zjištěných skutečností provede Fond aktualizaci údajů v evidenci objektů a vydá o tom chovateli potvrzení.“. 33. V § 3o odst. 1 se na konci textu doplňuje věta „Chovatel je povinen ohlásit Fondu změnu umístnění objektu nebo změnu druhu objektu stanoveného nařízením vlády podle § 3l, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; Fond vydá o tom chovateli potvrzení.“. 34. V § 3o se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fond může na základě vlastního zjištění nebo podnětu s využitím dostupných ortofotografických map, družicových nebo leteckých měřických snímků nebo šetření v terénu upravit průběh hranice evidovaného objektu určeného pro chov hospodářských zvířat a vydá o tom chovateli potvrzení.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 35. V § 3o odst. 4 se věta druhá zrušuje. 36. V § 3o odst. 5 se slova „o údajích uvedených“ nahrazují slovy „Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo“. 37. V § 3o odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 38. V § 3o se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) V případě prasat chovaných v domácnosti chovatele provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 5 se použije přiměřeně.“. 39. V § 5 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo f)“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená podle zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. III Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene w) slovo „a“ zrušuje. 2. V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene x) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů.“. 3. V § 6a odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují. 4. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „veškerou činnost Fondu a jeho orgánů“ nahrazují slovy „dohlíží na hospodaření Fondu“. 5. V § 11 odst. 5 se věta „V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší.“ nahrazuje větami „Proti tomuto sdělení se nelze odvolat. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení.“. 6. V § 11 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 7. V § 11 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 45 zní: „(7) Informační systém Fondu jako platební agentury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie45) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém Fondu se využívá pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s a) schvalováním a kontrolou plateb dotací, b) prováděním plateb dotací, c) zaúčtováním plateb dotací, d) doručením žádostí o poskytnutí dotace a e) doručením rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2. 45) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura.“. 8. V § 11 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím informačního systému Fondu nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem. (9) Dokument podle odstavce 7 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do informačního systému Fondu přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu. Nepřihlásí-li se do informačního systému Fondu žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.“. 9. V § 11a se na konci textu odstavce 4 doplňuje věta „V případě uzavření dohody o splátkách Fond sjedná s příjemcem dotace úrok z prodlení a další podmínky podle zvláštního právního předpisu14); po dobu účinnosti dohody o splátkách se příjemci dotace neúčtuje penále.“. 10. V § 11a se na konci textu odstavce 5 doplňuje věta „Fond nezahájí řízení o uložení penále podle odstavce 4, pokud výše penále nepřesahuje částku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie46). 46) Čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost.“. 11. V § 12 odst. 1 se za slova „zákona o lesích“ doplňují slova „a údajů z ústřední evidence reprodukčního materiálu podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin“. 12. V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Generální ředitelství cel poskytuje Fondu pro účely činností podle § 1 odst. 2 písm. g) a h) informace o výstupech a vstupech zboží ze svých evidencí, a to v rozsahu uvedeném v přímo použitelném předpisu Evropské unie45).“. 13. V § 12 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 47 znějí: „(6) Informace o poskytnutých dotacích, které má Fond povinnost zveřejňovat na základě tohoto zákona či jiného právního předpisu, zveřejňuje Fond též jako otevřená data47). (7) Informace zveřejněné jako otevřená data podle odstavce 6 musejí zůstat zveřejněny nejméně po dobu 10 let od data zveřejnění, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou dobu zveřejnění těchto informací. 47) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 12a odst. 9 se za slova „dálkového průzkumu Země“ vkládají slova „a družicového sledování“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení zahájená podle zákona č. 256/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 39 a čl. III bodů 3 až 5, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 207/2019 Sb.	Zákon č. 207/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 87/2019 * Čl. I - Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 9. 2019 207 ZÁKON ze dne 25. července 2019, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se mění takto: 1. V § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Fyzická osoba, jejíž alespoň jeden z rodičů nebo prarodičů je nebo byl bývalým občanem podle odstavce 1, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud není ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 31 odst. 4 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého či československého státního občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů“. 3. V § 31 se za odstavec 4 doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení podle odstavce 3. K prohlášení se kromě dokladů uvedených v odstavci 4 připojí a) rodný list dítěte, b) souhlas druhého rodiče s nabytím státního občanství České republiky s jeho úředně ověřeným podpisem. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo území České republiky, znám nebo zemřel. (6) Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo pozastaven nebo není-li jejich pobyt, pokud žijí mimo území České republiky, znám, může prohlášení o nabytí státního občanství České republiky učinit pro dítě zákonný zástupce nebo opatrovník, který k prohlášení připojí a) rodný list dítěte, b) pravomocné rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem. (7) K nabytí státního občanství České republiky prohlášením podle odstavce 3 dítětem starším 15 let je třeba jeho souhlas s úředně ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže dítě vyjádří svůj souhlas a prohlášení podepíše před správním orgánem, u něhož se prohlášení činí.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 206/2019 Sb.	Zákon č. 206/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 87/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2019 206 ZÁKON ze dne 24. července 2019, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Čl. I Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 30 zní: „(2) V návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie30) tento zákon dále stanoví působnost správních úřadů (dále jen „příslušný orgán“) a organizační složky státu v oblasti režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva (dále jen „licence pro dovoz dřeva“). 30) Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1024/2008 ze dne 17. října 2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství.“. 2. V § 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pověřenou osobou organizační složka státu, která v rámci výkonu jí vymezeného předmětu činnosti splňuje odborné a technické předpoklady pro provádění odborných činností uvedených v § 10 a vůči které vykonává Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) funkci zřizovatele.“. 3. Poznámky pod čarou č. 4 až 6 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „orgány státní správy“ nahrazují slovy „příslušnými orgány podle § 4 a správními orgány uvedenými v § 6a“. 5. V § 3 odst. 2 se slova „Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“. 6. V § 3 odst. 3 se slova „a orgány státní správy“ nahrazují slovy „, příslušné orgány podle § 4 a správní orgány uvedené v § 6a“. 7. Nadpis nad označením § 4 se zrušuje. 8. § 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31 až 33 zní: „§ 4 Příslušné orgány (1) Příslušnými orgány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky31), jsou ministerstvo, krajské úřady a Česká obchodní inspekce (dále jen „inspekce“). (2) Příslušné orgány podle odstavce 1 a) s výjimkou inspekce přijímají oznámení32) od kontrolních organizací13) o významných nebo opakovaných porušeních povinností ze strany hospodářských subjektů, které využívají systém náležité péče zavedený kontrolními organizacemi, b) zasílají do centrální evidence informace v rozsahu a způsobem stanovenými vyhláškou ministerstva, c) spolupracují podle čl. 12 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. (3) Příslušnými orgány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva33) jsou ministerstvo, Generální ředitelství cel a celní úřady. 31) Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010. 32) Čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010. 33) Čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005.“. 9. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v tomto rozsahu: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, c) datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila mimo území České republiky, datum, místo a stát narození, d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v tomto rozsahu: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila mimo území České republiky, místo a stát narození, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v tomto rozsahu: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (4) Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“. 10. V § 5 písmeno a) zní: „a) pověřuje prováděním odborných činností uvedených v § 10 pověřenou osobu,“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 11. V § 5 písm. b) se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „Evropskou komisi (dále jen „Komise“)“ a slovo „uznání“ se nahrazuje slovem „uznání17)“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 363/2012.“. 12. V § 5 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí: „g) oznamuje Komisi veškeré informace o tom, že dochází nebo došlo k porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva, h) zpracovává a zasílá Komisi v termínech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva výroční zprávu za předcházející rok, i) v případě pochybností o platnosti licence pro dovoz dřeva požaduje po licenčním orgánu vyvážející partnerské země v souladu s dohodou o partnerství uzavřenou s vyvážející partnerskou zemí dodatečné ověření platnosti licence pro dovoz dřeva a další vysvětlení; o výsledku bez zbytečného odkladu informuje Generální ředitelství cel.“. 13. V § 6 úvodní část ustanovení zní: „Krajský úřad“. 14. V § 6 písm. a) se slova „kontrolují na základě podnětu inspekce nebo pověřené osoby“ nahrazují slovy „provádí kontrolu“. 15. V § 6 písm. b) se slova „v rámci kontrol podle písmene a) mohou uložit zavedení nápravných opatření“ nahrazují slovy „ukládá nápravné opatření“. 16. V § 6 písm. c) se slovo „poskytují“ nahrazuje slovem „poskytuje“. 17. V § 6 písm. d) se slovo „projednávají“ nahrazuje slovem „projednává“. 18. V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) přijímá okamžitá prozatímní opatření podle čl. 10 odst. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.“. 19. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pověření zaměstnanci krajského úřadu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu podle odstavce 2.“. 20. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „§ 6a Obecní úřad obce s rozšířenou působností a Vojenský lesní úřad zasílají a) krajskému úřadu a pověřené osobě informace o pravomocném rozhodnutí o přestupku za nezákonně vytěžené dřevo z domácí lesní produkce ve svém správním obvodu, b) pověřené osobě údaje z lesní hospodářské evidence34) v rozsahu a způsobem stanovenými vyhláškou podle § 3 odst. 3. 34) § 40 zákona č. 289/1995 Sb.“. 21. V § 7 úvodní část ustanovení zní: „Inspekce“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. 22. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na vyžádání příslušných orgánů nebo pověřené osoby o kontrolovaném hospodářském subjektu, který uvádí na trh dřevo nebo dřevařské výrobky z ostatní produkce,“ nahrazují slovy „příslušným orgánům nebo pověřené osobě o dovozu dřeva nebo dřevařských výrobků“. 23. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „kontrolovaného hospodářského subjektu“ nahrazují slovy „deklaranta nebo dovozce“, slova „místo podnikání,“ se zrušují, za slovo „firmu,“ se vkládají slova „sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,“ a slovo „adresáta“ se nahrazuje slovem „příjemce“. 24. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „v případě potřeby“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo dřevařského výrobku“. 25. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Generální ředitelství cel předává ministerstvu informace nezbytné pro zpracování výroční zprávy v souladu s ustanovením § 5 písm. g) a h).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 26. V § 8 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 27. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 35 až 39 zní: „§ 9 Celní úřad Celní úřad a) při dovozu přijímá a kontroluje licence pro dovoz dřeva35), b) v případě pochybnosti o druhu dřeva použitého v dovážených dřevařských výrobcích36) požádá pověřenou osobu o odbornou spolupráci a odborné posouzení podle § 10 písm. h), c) v případě pochybnosti o platnosti licence pro dovoz dřeva požádá ministerstvo prostřednictvím Generálního ředitelství cel o ověření platnosti licence pro dovoz dřeva u licenčního orgánu37) podle § 5 písm. i), d) v případě pochybností podle písmene b) nebo c) může dřevařské výrobky zadržet postupem podle celního zákona38) do doby, než obdrží odborné posouzení podle § 10 písm. h) nebo než je prověřena platnost licence pro dovoz dřeva podle § 5 písm. i), e) v případech, kdy z výsledku kontroly druhu dřeva použitého v dřevařských výrobcích nebo výsledku ověření platnosti licence pro dovoz dřeva provedeného ministerstvem podle § 5 písm. i) vyplyne, že druh dřeva použitý v dovážených dřevařských výrobcích neodpovídá licenci pro dovoz dřeva nebo tato licence je neplatná, rozhodne o zničení dřevařských výrobků podle celních předpisů39), f) v případech, kdy při dovozu dřevařských výrobků podléhajících licencím pro dovoz dřeva není předložena licence pro dovoz dřeva nebo je předložena neplatná licence pro dovoz dřeva, rozhodne o zničení dřevařských výrobků podle celních předpisů39). 35) Čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005. 36) Čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005. 37) Čl. 5 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005. 38) § 39 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Čl. 5 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005. 39) Čl. 197 a 198 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“. Poznámky pod čarou č. 24 až 26 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 28. V § 10 písm. b) se slova „ke kontrole podle § 6 písm. a)“ nahrazují slovy „k případnému uložení nápravného opatření, projednání přestupku nebo přijetí okamžitého prozatímního opatření“. 29. V § 10 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) v oblasti režimu licencí pro dovoz dřeva zpracovává v souladu s § 9 písm. b) odborné posouzení druhu dřeva použitého ve dřevařském výrobku podle příloh II a III přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva.“. 30. Nadpis § 12 zní: „Přestupky“. 31. V § 12 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 32. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) nesplní nápravné opatření podle § 6 odst. 1 písm. b), nebo d) nesplní okamžité prozatímní opatření podle § 6 odst. 1 písm. e).“. 33. V § 12 odst. 3 písm. a) se slova „odstavce 1 písm. b) nebo“ zrušují. 34. V § 12 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo c)“. 35. V § 12 odst. 3 písm. c) se text „písm. c)“ nahrazuje slovy „písm. b) nebo d)“. 36. V § 12 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 37. V § 12 odst. 4 písm. b) se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“. 38. V § 12 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze spolu s pokutou uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku a správní trest zákazu činnosti do 1 roku. Správní trest zákazu činnosti lze uložit pouze tehdy, byl-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně. (7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze spolu s pokutou uložit správní trest zákazu činnosti do 1 roku. (8) Spáchá-li přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) fyzická osoba, uloží se jí správní trest napomenutí. Při opakovaném spáchání tohoto přestupku se uloží fyzické osobě pokuta podle odstavce 3 písm. b). (9) Pravomocné rozhodnutí o přestupku se zveřejňuje v centrální evidenci podle § 3 a zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. II V § 8 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 243/2016 Sb., písmeno e) zní: „e) kontroluje osvědčení o úlovku a rozhoduje o jeho ověření při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4),“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 205/2019 Sb.	Zákon č. 205/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 87/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Vojenském zpravodajství * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 6. 9. 2019 205 ZÁKON ze dne 25. července 2019, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. I Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu a bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“. 2. V § 11 odst. 2 větě první se za slova „Generálního finančního ředitelství“ vkládají slova „nebo Generálního ředitelství cel“ a ve větě druhé se slova „nemusí žádosti vyhovět, pokud“ nahrazují slovy „nebo Generální ředitelství cel žádosti vyhoví, ledaže“. 3. V § 11 odst. 5 se slova „vedených v registrech, informačních systémech a evidencích uvedených v odstavcích 3 a 4“ zrušují. 4. V § 11 odstavec 7 zní: „(7) Evidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačních systémů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje; tyto záznamy se poskytují z informačních systémů veřejné správy. V případě záznamů z informačního systému datových schránek se neposkytují údaje vztahující se k přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky a k údajům vztahujícím se k datové zprávě. Pokud jiné informační systémy využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, poskytují se záznamy také z nich, a to na náklady žádající zpravodajské služby. Je-li to technicky možné, poskytují se záznamy pro účely evidenční ochrany údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 5. V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje a) o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o 1. příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb, 2. osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb, 3. osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, a 4. osobách blízkých osobám uvedeným v bodech 1 až 3, b) vztahující se ke krycím dokladům a krycím prostředkům a c) vztahující se ke služebním vozidlům.“. 6. V § 11a odstavec 1 zní: „(1) Zpravodajská služba může písemně žádat od a) banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta banky, které jsou předmětem bankovního tajemství, b) spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „družstevní záložna“) poskytnutí zprávy o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích, nebo c) jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, poskytnutí zprávy o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích.“. 7. V § 11a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Zpravodajská služba může písemně žádat poskytnutí zprávy podle odstavce 1 také v budoucím období. (3) Poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 nebo 2 může zpravodajská služba žádat pouze pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti a za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. (4) Zpravodajská služba může požádat, aby zprávu nebo zprávy podle odstavce 1 nebo 2 od banky, družstevní záložny nebo jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, vyžádal a zpravodajské službě je předal orgán veřejné moci, který by byl na základě zvláštního právního předpisu oprávněn si takové údaje vyžádat; to neplatí pro soudy, státní zastupitelství a Finanční analytický úřad. Vyžádání zprávy postupem podle věty první je krycím prostředkem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, který upravuje činnost zpravodajské služby.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 5 až 10. 8. V § 11a odst. 5 se za číslo „1“ vkládají slova „, 2 nebo 4“. 9. V § 11a odst. 6, § 11a odst. 7 větě první a v § 11a odst. 8 větě první se za slova „klientovi banky“ vkládají slova „, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby“. 10. V § 11a odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Bance nebo družstevní záložně, kterým je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, nebo orgánu veřejné moci, který má zprávu od banky nebo družstevní záložny vyžádat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 nebo 2 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu7), přičemž banka, družstevní záložna nebo orgán veřejné moci si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu.“. 11. Za § 11b se vkládá nový § 11c, který zní: „§ 11c (1) Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z a) informačního systému evidence občanských průkazů, b) informačního systému evidence cestovních dokladů, c) informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů, d) registru řidičů, e) centrálního registru řidičů a f) informačního systému cizinců. (2) Osobní údaje podle odstavce 1 může zpravodajská služba využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění konkrétního úkolu ve své působnosti. (3) Zpravodajská služba osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.“. 12. V § 12b odst. 3 písm. c) a d) se slova „nebo pobočkou zahraniční banky“ zrušují a za slova „předmětem bankovního tajemství“ se vkládají slova „, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích“. 13. V § 18 odst. 1 se za slova „krycí doklady“ vkládají slova „a krycí prostředky“. 14. V § 18 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 15. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18c, které včetně nadpisů znějí: „§ 18a Krycí doklady (1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení jeho příslušnosti k Úřadu pro zahraniční styky a informace, k zastírání činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, může Úřad pro zahraniční styky a informace v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Úřadu pro zahraniční styky a informace také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. (4) Krycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. (5) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra. (6) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených krycích dokladů. § 18b Krycí prostředky (1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele. (3) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků. § 18c Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Bezpečnostní informační službě Čl. II Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 4 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „4“. 2. V § 13 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka nebo k utajení jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě, k zastírání činnosti Bezpečnostní informační služby nebo k utajení objektů Bezpečnostní informační služby. (2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.“. 3. V § 13 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Bezpečnostní informační služby také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Bezpečnostní informační služby.“. 4. V § 13 odst. 4 se za slovo „doklady“ vkládají slova „opatřuje a“, slova „a krycí prostředky vydává, zřizuje nebo k jejich zřízení dává podnět“ se zrušují a za slovo „rozhodnutí“ se vkládá slovo „jejího“. 5. V § 13 odst. 5 se slova „vydaných a zřízených“ nahrazují slovem „opatřených“ a slova „a krycích prostředků“ se zrušují. 6. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Krycí prostředky (1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Bezpečnostní informační služby. (2) Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele. (3) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.“. 7. V § 19 odst. 3 písm. e) se za slova „předmětem bankovního tajemství8),“ vkládají slova „o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích,“. 8. V § 19 odst. 3 písm. f) se za slova „předmětem bankovního tajemství10),“ vkládají slova „o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Vojenském zpravodajství Čl. III Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 3 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „4“ a slovo „tři“ se nahrazuje číslem „4“. 2. V § 13 odst. 1 se slova „listina, popřípadě jiný“ zrušují a slova „anebo k utajení skutečných zájmů nebo“ se nahrazují slovy „, k zastírání činnosti Vojenského zpravodajství nebo k utajení“. 3. V § 13 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Vojenské zpravodajství oprávněno v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Vojenského zpravodajství také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Vojenského zpravodajství. (4) Krycí doklad opatřuje Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí jeho ředitele. (5) Krycí doklad vydává Vojenské zpravodajství; vydání krycího dokladu může Vojenskému zpravodajství zabezpečit také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Bezpečnostní informační služba.“. 4. V § 14 odst. 1 se slova „listinou ani jiným“ zrušují. 5. V § 22 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích“. 6. V § 22 odst. 3 písm. e) se za slovo „tajemství18)“ vkládají slova „, o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 204/2019 Sb.	Zákon č. 204/2019 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 87/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o nabídkách převzetí * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2019 204 ZÁKON ze dne 24. července 2019, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. I Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 2. V § 5 odst. 1 se slova „zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,4a) institucionální investor“ nahrazují slovy „investiční zprostředkovatel, banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, pojišťovna, zajišťovna, penzijní společnost“ a za slova „centrální depozitář“ se vkládají slova „, zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky prostřednictvím pobočky“. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. II Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní: „(2) V tomto zákoně se dále rozumí a) institucionálním investorem tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu oprávněné provozovat životní pojištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oprávněné provozovat zajištění životního pojištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví a instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, b) správcem aktiv 1. obchodník s cennými papíry, 2. zahraniční osoba poskytující hlavní a doplňkové investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky na základě povolení podle § 28a odst. 1, 3. obhospodařovatel investičních fondů a zahraničních investičních fondů oprávněný přesáhnout rozhodný limit, 4. obhospodařovatel investičních fondů a zahraničních investičních fondů oprávněný obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy, 5. zahraniční osoba s povolením podle § 481 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, c) poradcem pro hlasování právnická osoba se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice nebo právnická osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vykonávající činnost prostřednictvím pobočky v České republice, která jako podnikání poskytuje poradenství a doporučení investorovi pro hlasování na valné hromadě emitenta se sídlem v členském státě Evropské unie, jehož akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, d) spřízněnou stranou spřízněná strana podle bodu 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 - Zveřejnění spřízněných stran, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/200865). 65) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 2. V § 36 odst. 4 se slova „hlav II až IV“ nahrazují slovy „hlavy II, V a VI“. 3. V § 55 odst. 2 se za slova „trhem je“ vkládají slova „regulovaný trh a“. 4. V § 92 odst. 2 písm. d) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „, b) nebo f)“. 5. V § 92 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb.“. 6. V § 93a odst. 1 se slova „zákona upravujícího cenné papíry“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“. 7. V § 94a odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 8. V § 94a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 94a odst. 4 se slova „prostřednictvím jejího účastníka“ zrušují. 10. V § 118 odst. 4 písm. l) se slova „není malou ani střední účetní jednotkou podle zákona upravujícího“ nahrazují slovy „k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty podle § 1b odst. 3 zákona o“. 11. V § 119 odst. 2 písm. d) bodě 2 se slova „podle bodu 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 - Zveřejnění spřízněných stran, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/2008“ zrušují. 12. V § 120 odst. 7 úvodní části ustanovení se za text „118 odst. 1“ vkládají slova „písm. b), c) nebo d)“. 13. V § 121b se číslo „III“ nahrazuje číslem „V“ a číslo „V“ se nahrazuje číslem „VIII“. 14. V části deváté se za hlavu II vkládají nové hlavy III a IV, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 64 znějí: „HLAVA III IDENTIFIKACE AKCIONÁŘŮ, PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A USNADNĚNÍ VÝKONU PRÁV AKCIONÁŘŮ § 121c Působnost Ustanovení této hlavy se uplatní pouze ve vztahu k akciím nebo obdobným cenným papírům představujícím podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu. Předávání informací osobami vedoucími majetkové účty § 121d (1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, sdělí emitentovi na jeho žádost údaje o majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané tímto emitentem. (2) Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá žádost podle odstavce 1 osobám, které vedou cenné papíry vydané stejným emitentem v evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Obdrží-li od emitenta žádost podle odstavce 1 osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá ji osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. (3) Obdrží-li osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, žádost podle odstavce 1, předá ji a) majiteli účtu zákazníků, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem, a b) osobě, která pro ni vede účet zákazníků, na kterém jsou evidovány cenné papíry vydané stejným emitentem. (4) Údaji podle odstavce 1 jsou a) údaje o majiteli účtu vlastníka, kterými jsou 1. u právnické osoby jméno, identifikační číslo osoby a kontaktní adresa, včetně adresy elektronické pošty, je-li k dispozici, 2. u fyzické osoby jméno a kontaktní adresa, včetně adresy elektronické pošty, je-li k dispozici, b) počet kusů cenného papíru, které majitel účtu vlastníka drží, a c) druh akcie nebo obdobného cenného papíru nebo datum, od kterého je majitel účtu vlastníka drží, požaduje-li emitent tyto údaje. (5) Formu a rozsah žádosti emitenta, lhůty a způsob předávání žádosti a údajů o majiteli účtu vlastníka stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 3a odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES. § 121e (1) Emitent poskytuje ve lhůtě, ve které je povinen informace uveřejnit, osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a která pro něj vede evidenci emise, informace podle § 120 odst. 7 nebo informaci o tom, kde jsou tyto informace pro vlastníky cenných papírů uveřejněny na internetových stránkách emitenta. To neplatí, jestliže emitent informace zašle přímo všem akcionářům. (2) Obdrží-li osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, informace od emitenta podle odstavce 1, předá je a) majiteli účtu zákazníků, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem, a b) majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem. (3) Obdrží-li osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, informace podle odstavce 1, předá je osobám, pro které vede cenné papíry vydané stejným emitentem na účtech vlastníka. (4) Obdrží-li osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, od emitenta nebo od jiné osoby, která vede evidenci investičních nástrojů, informace podle § 120 odst. 7, předá tyto informace a) majiteli účtu zákazníků, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem, a b) majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem. (5) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, a) sdělí emitentovi informace od majitele účtu vlastníka týkající se výkonu práv spojených s cenným papírem, nebo b) předá informace podle písmene a) osobě, která pro ni vede cenné papíry vydané stejným emitentem na účtu zákazníků. (6) Formu a rozsah informací, lhůty a způsob jejich předávání podle odstavců 1 až 5 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 3b odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES. § 121f Úhrada nákladů vzniklých při poskytnutí informací Osobě, která vede evidenci investičních nástrojů, náleží úplata za plnění povinností podle § 121d a 121e pouze tehdy, je-li úplata nediskriminační a přiměřená skutečným nákladům vzniklým při plnění těchto povinností. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, uveřejní úplatu za jednotlivé služby podle § 121d a 121e. § 121g Vztah k zahraniční evidenci investičních nástrojů Ustanovení této hlavy se obdobně použijí na osoby, které nemají sídlo v členském státě Evropské unie a vedou v evidenci investičních nástrojů akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na regulovaném trhu. § 121h Uchovávání informací Emitent a osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, uchovává a zpracovává osobní údaje získané podle této hlavy nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne, kdy se dozví, že žádné akcie nebo obdobné cenné papíry vydané emitentem nejsou vedeny na účtu vlastníka daného majitele. § 121i Potvrzení o hlasování (1) Emitent zašle akcionáři nebo jím pověřené osobě na žádost informaci o tom, zda a jak byly hlasy akcionáře při hlasování na valné hromadě započteny. Emitent není povinen žádosti o informaci vyhovět, jsou-li informace akcionáři nebo jím pověřené osobě již dostupné nebo obdrží-li žádost o informace více než 3 měsíce ode dne konání valné hromady. (2) Obdrží-li osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, od emitenta informaci podle odstavce 1, předá ji majiteli účtu vlastníka nebo zákazníků, na kterém eviduje akcie vydané stejným emitentem. (3) V případě hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků zašle emitent osobě, která takto hlasovala, elektronicky informaci, zda byl její hlas přijat. (4) Formu a rozsah informací, lhůty a způsob jejich předávání podle odstavců 1 až 3 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 3c odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES. HLAVA IV ODMĚŇOVÁNÍ A VÝZNAMNÉ TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI § 121j Působnost Ustanovení této hlavy se použijí pouze na emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a). § 121k Předložení, schválení a uveřejnění politiky odměňování (1) Emitent vyhotoví politiku odměňování podle § 121l. Představenstvo nebo správní rada emitenta ji předloží ke schválení nejpozději první valné hromadě konané po uplynutí 90 dnů ode dne přijetí akcií k obchodování na evropském regulovaném trhu, která schvaluje účetní závěrku emitenta. Nepředloží-li představenstvo nebo správní rada emitenta politiku odměňování podle věty druhé, je výkon funkce členů představenstva nebo členů správní rady bezplatný, a to ode dne konání valné hromady podle věty druhé až do dne konání valné hromady, které byla předložena politika odměňování ke schválení. (2) Představenstvo nebo správní rada emitenta předloží valné hromadě politiku odměňování ke schválení při každé její podstatné změně nebo alespoň jednou za 4 roky. (3) Neschválí-li valná hromada emitenta předloženou politiku odměňování, předloží představenstvo nebo správní rada následující valné hromadě ke schválení upravenou politiku odměňování. (4) Emitent bez zbytečného odkladu po konání valné hromady bezplatně uveřejní schválenou politiku odměňování spolu s datem jejího schválení a údaji podle § 120b odst. 2 na svých internetových stránkách a ponechá ji uveřejněnou po dobu jejího uplatňování. § 121l Obsah politiky odměňování (1) Politika odměňování je srozumitelná, podporuje obchodní strategii emitenta, jeho dlouhodobé zájmy i udržitelnost a objasňuje, jakým způsobem tak činí. (2) Politika odměňování obsahuje ve vztahu k osobám podle § 121m odst. 1 a) popis všech pevných a pohyblivých složek odměn, včetně všech bonusů a dalších výhod v jakékoliv formě a jejich poměr, b) poskytuje-li emitent pohyblivou složku odměny, 1. jednoznačná, úplná a různorodá kritéria přiznávání pohyblivé složky odměny, 2. klíčové ukazatele finanční a nefinanční výkonnosti emitenta, případně včetně kritérií týkajících se sociální odpovědnosti emitenta, 3. vysvětlení, jakým způsobem ukazatele podle bodu 2 přispívají k plnění požadavků podle odstavce 1, 4. metody určení, do jaké míry byly ukazatele výkonnosti podle bodu 2 splněny, 5. pravidla pro odklad vzniku nároku na pohyblivou složku odměny nebo její část, jsou-li stanovena, a 6. informace o právu emitenta požadovat vrácení pohyblivé složky odměny nebo její části, c) poskytuje-li emitent odměnu formou akcií, dobu, po kterou nelze uplatnit opce na akcie, případně i dobu, po kterou nelze akcie nabyté v důsledku opce zcizit, a vysvětlení, jakým způsobem odměna formou akcií přispívá k plnění požadavků podle odstavce 1, d) délku funkčního období nebo pracovního poměru s osobami podle § 121m odst. 1, výpovědní dobu, podmínky ukončení funkce nebo pracovního poměru, včetně úhrad spojených s jejich ukončením, e) hlavní charakteristiku penzijních výhod, které emitent poskytuje, popis příspěvků emitenta do doplňkového penzijního systému a hlavní charakteristiku schémat předčasných důchodových dávek, která emitent nabízí, f) informaci, jakým způsobem bylo při vytváření politiky odměňování přihlédnuto ke mzdovým a pracovním podmínkám zaměstnanců emitenta, a g) rozhodovací proces dodržovaný při stanovení, přezkumu a provádění politiky odměňování, včetně opatření k předcházení vzniku střetu zájmů a způsobu jeho řešení, a případně i úlohu výboru pro odměňování nebo ostatních výborů. (3) Je-li politika odměňování upravována podle § 121k odst. 2 nebo 3, obsahuje popis a zdůvodnění všech podstatných změn a způsobu, jakým byl zohledněn výsledek hlasování akcionářů na valné hromadě a jejich stanoviska k politice odměňování a zprávě o odměňování, a to v období od posledního hlasování o politice odměňování na valné hromadě. § 121m Určování výše a vyplácení odměn (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyplácí emitent odměny členům představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, statutárnímu řediteli, fyzické osobě, která je přímo podřízena vedoucímu orgánu emitenta a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení emitenta jako celku, a zástupci této osoby, existuje-li, pouze v souladu se schválenou politikou odměňování. (2) Neexistuje-li schválená politika odměňování, emitent vyplácí odměny osobám podle odstavce 1 v souladu se stávající praxí; § 121k odst. 1 věta poslední tím není dotčena. (3) Smlouva o výkonu funkce, jiné právní jednání nebo vnitřní předpis emitenta upravující odměnu člena představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo statutárního ředitele pozbývá účinnosti v rozsahu, v jakém je v rozporu se schválenou politikou odměňování, dnem nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady, kterým se schvaluje politika odměňování. Tím není dotčena výplata odměny za výkon funkce za období předcházející dni nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady podle věty první. (4) Smlouva o výkonu funkce, jiné právní jednání nebo vnitřní předpis emitenta upravující odměnu člena představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo statutárního ředitele nemá právní účinky v rozsahu, v jakém je v rozporu se schválenou politikou odměňování. § 121n Odchýlení od politiky odměňování Od politiky odměňování se emitent může dočasně odchýlit, je-li odchýlení nezbytné z hlediska dlouhodobých zájmů i udržitelnosti emitenta nebo z hlediska zachování provozu jeho obchodního závodu a obsahuje-li politika odměňování procedurální pravidla pro dočasné odchýlení a výčet pravidel, od nichž se lze takto odchýlit. § 121o Vyhotovení, schválení a uveřejnění zprávy o odměňování (1) Emitent vyhotoví přehlednou a srozumitelnou zprávu o odměňování, která poskytuje úplný přehled odměn, včetně všech výhod v jakékoliv formě, poskytnutých nebo splatných v průběhu posledního skončeného účetního období osobám podle § 121m odst. 1. (2) Osoba podle § 121m odst. 1 sdělí emitentovi bez zbytečného odkladu po skončení účetního období veškeré odměny, které jí byly poskytnuty nebo jsou splatné v účetním období, za něž se vypracovává zpráva o odměňování, osobou, která patří do stejné skupiny jako emitent. (3) Zprávu o odměňování představenstvo nebo správní rada předloží ke schválení nejpozději valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku za účetní období, za které se vypracovává zpráva o odměňování. Neschválí-li valná hromada zprávu o odměňování, představenstvo nebo správní rada v příští zprávě o odměňování vysvětlí, jakým způsobem byl výsledek hlasování na valné hromadě zohledněn při vypracování nové zprávy. (4) Emitent bez zbytečného odkladu po konání valné hromady podle odstavce 3 bezplatně uveřejní zprávu o odměňování spolu s informací, zda byla zpráva o odměňování schválena valnou hromadou, na svých internetových stránkách a ponechá ji uveřejněnou po dobu 10 let. (5) Emitent může rozhodnout, že zpráva o odměňování bude dostupná na internetových stránkách i po uplynutí doby podle odstavce 4; v takovém případě nesmí zpráva o odměňování obsahovat osobní údaje osob podle § 121m odst. 1. Obsah zprávy o odměňování § 121p (1) Zpráva o odměňování ve vztahu ke každé osobě podle § 121m odst. 1 obsahuje a) celkovou výši odměny rozčleněnou podle složek, poměr pevné a pohyblivé složky odměny, vysvětlení, jak celková výše odměny odpovídá politice odměňování včetně toho, jakým způsobem podporuje dlouhodobou výkonnost emitenta, a informaci o způsobu uplatnění výkonnostních kritérií, b) roční změnu celkové výše odměny alespoň za 5 posledních účetních období, která následují po dni přijetí akcií k obchodování na evropském regulovaném trhu, prezentovanou způsobem, který umožňuje srovnání, c) informace podle § 121o odst. 2, d) počet poskytnutých nebo nabídnutých akcií a opcí na akcie a hlavní podmínky uplatnění práv z opčního programu, včetně ceny a data realizace opce, a jakékoli změny těchto podmínek, e) informace o využití práva emitenta požadovat vrácení pohyblivé složky odměny nebo její části a f) informace o odchylkách od postupu provádění politiky odměňování uvedeného v politice odměňování podle § 121l odst. 2 písm. g) a o odchýlení od politiky odměňování v souladu s § 121n, včetně vysvětlení důvodu odchýlení a uvedení konkrétních pravidel politiky odměňování, od kterých se emitent odchýlil, ledaže osobě taková odměna nebyla poskytnuta ani nebyla splatná nebo emitent takovým způsobem nepostupoval. (2) Zpráva o odměňování dále obsahuje roční změnu finančních a nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti emitenta a roční změnu průměrných odměn zaměstnanců emitenta, kteří nejsou osobami podle § 121m odst. 1, v přepočtu na zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou, a to alespoň za 5 posledních účetních období, která následují po dni přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu, prezentované společně způsobem, který umožňuje srovnání. (3) Zpráva o odměňování neobsahuje zvláštní kategorie osobních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů64) nebo osobní údaje týkající se rodinné situace osob podle § 121m odst. 1. § 121q Auditor ověří, zda zpráva o odměňování obsahuje informace podle § 121p odst. 1. § 121r Emitent neuvádí ve výroční zprávě emitenta informace podle § 118 odst. 4 písm. f) až h). § 121s Významné transakce uzavírané emitentem (1) Významnou transakcí uzavíranou emitentem je smlouva nebo dohoda, na základě které dochází ke a) zcizení nebo nabytí majetku emitentem ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá, nebo b) zvýšení pouze dluhů emitenta o dluh nebo podmíněný dluh ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá. (2) Transakce s toutéž spřízněnou stranou uzavřené v průběhu téhož účetního období se pro účely odstavce 1 sčítají. § 121t Uzavírání a schvalování významných transakcí se spřízněnými stranami Emitent může uzavřít významnou transakci se spřízněnou stranou pouze se souhlasem valné hromady. Emitent v pozvánce na valnou hromadu uvede informace podle § 121u odst. 1; není-li známé přesné datum uzavření významné transakce, uvede alespoň období, ve kterém uzavření transakce důvodně předpokládá. V případě podle § 121u odst. 3 obsahuje pozvánka na valnou hromadu i informace podle § 121u odst. 1 písm. c) až f) o každé dílčí transakci, která nepodléhá schválení valnou hromadou, a celkovou výši transakcí. § 121u Uveřejnění významných transakcí se spřízněnými stranami (1) Emitent uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději v den uzavření významné transakce se spřízněnou stranou alespoň a) informace o povaze vztahu emitenta se spřízněnou stranou, b) jméno spřízněné strany, c) předmět významné transakce, d) datum uzavření významné transakce, e) výši významné transakce a f) další informace nezbytné pro posouzení, zda je významná transakce spravedlivá a přiměřená z pohledu emitenta a akcionářů, kteří nejsou spřízněnou stranou. (2) Osoba ovládaná emitentem sdělí emitentovi informace podle odstavce 1 o významné transakci uzavřené mezi ní a jinou spřízněnou stranou emitenta bez zbytečného odkladu po uzavření této transakce. Emitent uveřejní tyto informace bez zbytečného odkladu po jejich obdržení na svých internetových stránkách. (3) Dojde-li ke splnění kritérií významnosti transakce v důsledku sčítání transakcí uzavíraných s toutéž spřízněnou stranou podle § 121s odst. 2, uveřejní emitent informace podle odstavce 1 o každé dílčí transakci a současně uvede i celkovou výši všech transakcí. (4) Odstavci 1 až 3 nejsou dotčena pravidla uveřejňování vnitřních informací podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. § 121v Výjimky ze schvalování a uveřejňování významných transakcí se spřízněnými stranami (1) Ustanovení § 121t a 121u se nepoužijí na významnou transakci se spřízněnou stranou uzavíranou v rámci běžného obchodního styku a za běžných tržních podmínek. (2) Ustanovení § 121t a 121u se dále nepoužijí na významné transakce a) týkající se odměňování osob podle § 121m odst. 1 v souladu s § 121k až 121n, b) uzavřené mezi emitentem a jím ovládanou osobou, je-li emitent jejím jediným společníkem nebo není-li jejím společníkem žádná spřízněná strana emitenta, a c) uzavřené bankou na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zaměřených na ochranu její stability vydaných Českou národní bankou nebo na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu orgánem příslušným k řešení krize. (3) Dozorčí nebo správní rada emitenta upraví v případě významných transakcí podle odstavce 1 vnitřní postup umožňující pravidelně posuzovat, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1; posuzování se neúčastní člen dozorčí nebo správní rady, který je spřízněnou stranou emitenta. 64) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. Dosavadní hlavy III až VIII se označují jako hlavy V až X. 15. V § 123 odst. 1 a 2 se číslo „V“ nahrazuje číslem „VIII“. 16. V § 127 odst. 1 se číslo „III“ nahrazuje číslem „V“. 17. V části deváté se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VII POVINNOSTI NĚKTERÝCH KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ A DALŠÍCH VYBRANÝCH SUBJEKTŮ § 127e Působnost (1) Ustanovení této hlavy se použijí v případě, že institucionální investor vlastní akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu. (2) Ustanovení této hlavy se použijí na správce aktiv v případě, že správce aktiv poskytuje investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. d) nebo obhospodařuje investiční fondy a zahraniční investiční fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, a to ve vztahu k akciím nebo obdobným cenným papírům představujícím podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu. (3) Ustanovení § 127l až 127n se použijí na poradce pro hlasování se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice a na poradce pro hlasování se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jenž působí v České republice prostřednictvím pobočky. Politika zapojení § 127f (1) Institucionální investor a správce aktiv vypracují ve vztahu k emitentovi politiku výkonu hlasovacích práv a svého dalšího zapojení (dále jen „politika zapojení“) a bezplatně ji uveřejní na svých internetových stránkách. (2) Politika zapojení obsahuje a) způsob, jakým investiční strategie institucionálního investora upravuje jeho zapojení ve vztahu k emitentovi, b) způsob, jakým investiční strategie správce aktiv upravuje zapojení akcionářů, jejichž akcie nebo obdobné cenné papíry obhospodařuje, ve vztahu k emitentovi, c) způsob, jakým institucionální investor nebo správce aktiv sleduje významné záležitosti týkající se emitenta, zejména 1. strategii činnosti emitenta, 2. finanční a nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, 3. rizika, kterým je emitent vystaven, 4. kapitálovou strukturu emitenta, 5. sociální a environmentální dopady činnosti emitenta a 6. způsob, jakým je emitent řízen a spravován, d) způsob komunikace s emitentem, e) způsob výkonu hlasovacích práv nebo jiných práv spojených s cenným papírem představujícím podíl na emitentovi, f) způsob spolupráce s ostatními akcionáři na výkonu hlasovacích práv a dalším zapojení ve vztahu k emitentovi, g) způsob komunikace s relevantními zúčastněnými stranami, h) postup při řešení skutečných nebo potenciálních střetů zájmů v souvislosti se zapojením institucionálního investora nebo správce aktiv ve vztahu k emitentovi. § 127g (1) Institucionální investor a správce aktiv každoročně bezplatně uveřejní na svých internetových stránkách ve vztahu k emitentovi a) popis, jakým byla politika zapojení prováděna, b) obecnou strategii pro hlasování, c) informace o tom, jak hlasovali na valných hromadách emitenta, jestliže je toto hlasování významné vzhledem k předmětu hlasování nebo velikosti podílu na emitentovi, d) vysvětlení jejich hlasování na valné hromadě emitenta, ledaže hlasování nemá podstatný dopad na činnost emitenta nebo podíl na emitentovi je zanedbatelný, a e) informace o využívání služeb poradců pro hlasování. (2) Provádí-li správce aktiv politiku zapojení včetně hlasování na valné hromadě jménem institucionálního investora, uveřejní institucionální investor odkaz na internetové stránky správce aktiv, na kterých je uveřejněna informace podle odstavce 1 nebo odůvodnění podle § 127h. § 127h Institucionální investor a správce aktiv nemusí uveřejnit informace podle § 127f a § 127g odst. 1, uveřejní-li pro to dostatečné odůvodnění. § 127i Institucionální investor a správce aktiv při vypracování politiky zapojení uplatňují obdobně postupy, které uplatňují na předcházení střetu zájmů. § 127j Investiční strategie institucionálního investora (1) Institucionální investor bezplatně uveřejní na svých internetových stránkách, jak hlavní prvky jeho investiční strategie a) odpovídají struktuře a splatnosti jeho dluhů, s důrazem na dlouhodobé dluhy, a b) přispívají ke střednědobé a dlouhodobé výkonnosti jeho investic. (2) Má-li institucionální investor ve svém majetku akcii nebo obdobný cenný papír představující podíl na emitentovi, které jsou obchodované na evropském regulovaném trhu, a tento majetek je obhospodařován správcem aktiv na základě jeho vlastního uvážení, uveřejní institucionální investor na svých internetových stránkách tyto skutečnosti, které jsou součástí ujednání se správcem aktiv o obhospodařování majetku: a) jakým způsobem ujednání motivuje správce aktiv, aby 1. uvedl do souladu svoji investiční strategii a svá investiční rozhodnutí se strukturou a splatností dluhů institucionálního investora, zejména dlouhodobých dluhů, 2. přijímal investiční rozhodnutí na základě hodnocení střednědobé a dlouhodobé výkonnosti emitenta, jehož cenné papíry představující podíl na emitentovi obhospodařuje, b) jak se správce aktiv zapojuje do činnosti emitenta, s cílem zlepšit jeho střednědobou a dlouhodobou výkonnost, c) způsob, jakým je metoda a časové období hodnocení činnosti správce aktiv a odměna za obhospodařování majetku v souladu se strukturou a splatností dluhů institucionálního investora, zejména dlouhodobých dluhů, a jak zohledňují celkovou výkonnost emitenta, d) způsob, jakým institucionální investor 1. dohlíží na náklady vynaložené správcem aktiv v souvislosti s obratem obhospodařovaného majetku, 2. stanoví a sleduje cílový obrat nebo rozpětí cílového obratu obhospodařovaného majetku, e) dobu trvání tohoto ujednání. (3) Institucionální investor uveřejní informace podle odstavce 2 také tehdy, jestliže investuje do cenného papíru představujícího podíl na emitentovi prostřednictvím investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. (4) Neobsahuje-li ujednání o obhospodařování majetku institucionálního investora správcem aktiv některou ze skutečností podle odstavce 2, uveřejní institucionální investor na svých internetových stránkách dostatečné odůvodnění, proč tomu tak je. (5) Institucionální investor informace podle odstavců 1 až 3 aktualizuje jednou ročně, jestliže dojde k jejich podstatné změně. (6) Institucionální investor může místo uveřejnění na svých internetových stránkách zahrnout informace podle odstavců 2 až 4 do své zprávy o solventnosti a finanční situaci podle zákona upravujícího pojišťovnictví. § 127k Investiční strategie správce aktiv (1) Obhospodařuje-li správce aktiv majetek institucionálního investora, jehož součástí jsou cenné papíry představující podíl na emitentovi, sdělí každoročně institucionálnímu investorovi, jak je jeho investiční strategie a její uskutečňování v souladu s ujednáním o obhospodařování a jak přispívá ke střednědobé a dlouhodobé výkonnosti institucionálního investora. To platí i tehdy, obhospodařuje-li správce aktiv investiční fond nebo zahraniční investiční fond, prostřednictvím kterého institucionální investor investoval do cenných papírů představujících podíl na emitentovi. (2) Sdělení podle odstavce 1 obsahuje informace o a) hlavních střednědobých a dlouhodobých rizicích spojených s investicí, b) struktuře investice, kterou správce aktiv obhospodařuje, c) obratu investice a nákladech vynaložených v souvislosti s obratem, d) využití poradců pro hlasování pro účely plnění politiky zapojení, e) politice uplatňované při zápůjčce cenných papírů a jejím využití pro politiku zapojení zejména v době konání valné hromady emitenta, f) skutečnosti, jak investiční strategie vychází z posouzení střednědobé a dlouhodobé výkonnosti emitenta, včetně posouzení nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti emitenta, g) střetu zájmů, který nastal v souvislosti s prováděním politiky zapojení, a způsobu jeho řešení. (3) Správce aktiv nemusí sdělit informace podle odstavců 1 a 2, jsou-li veřejně dostupné. Informační povinnosti poradce pro hlasování § 127l (1) Poradce pro hlasování bezplatně uveřejní a) odkaz na kodex chování, který uplatňuje při přípravě analýz, poradenství nebo doporučení pro hlasování souvisejících s výkonem hlasovacích práv a informaci o tom, jak tento kodex uplatňuje, nebo b) dostatečné odůvodnění, proč kodex chování podle písmene a) neuplatňuje. (2) Uplatňuje-li poradce pro hlasování kodex chování podle odstavce 1 písm. a) a odchýlí-li se od jeho ustanovení, uveřejní, od jakého ustanovení se odchýlil, vysvětlí důvody odchýlení a uveřejní i jiná opatření, která případně přijal. (3) Poradce pro hlasování uveřejní informace podle odstavců 1 a 2 bezplatně na svých internetových stránkách a alespoň jednou ročně je aktualizuje. § 127m (1) Poradce pro hlasování alespoň jednou ročně uveřejní tyto informace týkající se přípravy jeho analýz, poradenství a doporučení pro hlasování souvisejících s výkonem hlasovacích práv: a) základní popis metodik a modelů, které používá, b) hlavní informační zdroje, které používá, c) popis přijatých opatření k zajištění kvality, včetně odborné kvalifikace příslušných pracovníků, d) zda a jak zohledňuje národní tržní podmínky, e) zda a jak zohledňuje požadavky stanovené právními předpisy a vnitřními předpisy emitenta, f) základní popis politiky hlasování, kterou uplatňuje pro jednotlivé trhy, g) zda komunikuje s emitentem a relevantními zúčastněnými stranami, h) rozsah a popis komunikace podle písmene g), i) jak předchází střetu zájmů a jak vzniklý střet zájmů řeší. (2) Poradce pro hlasování bezplatně uveřejní informace podle odstavce 1 na svých internetových stránkách a ponechá je zde dostupné alespoň po dobu 3 let ode dne jejich uveřejnění. (3) Jsou-li informace podle odstavce 1 již k dispozici jako součást uveřejnění podle § 127l, nemusí být uveřejněny samostatně. § 127n Identifikace střetu zájmů Poradce pro hlasování bez zbytečného odkladu informuje své zákazníky o skutečném nebo možném střetu zájmů, který může ovlivnit přípravu jeho analýz, poradenství nebo doporučení pro hlasování souvisejících s výkonem hlasovacích práv. Současně informuje zákazníky o tom, jak tento střet zájmů řeší.“. Dosavadní hlavy VII až X se označují jako hlavy VIII až XI. 18. V § 171 odstavec 1 zní: „(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, se dopustí přestupku tím, že a) neuchová evidenci nebo dokumenty podle § 99a, b) neposkytne údaje podle § 115 odst. 1, nebo c) poruší povinnost podle § 121d nebo § 121e odst. 2, 3, 4 nebo 5.“. 19. V § 171 odst. 3 se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „písm. a) nebo b) nebo odstavce“. 20. V § 171 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 21. V § 172 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Právnická osoba se dále jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) dopustí přestupku tím, že a) neposkytne informace podle § 121e odst. 1, nebo b) poruší povinnost podle § 121k odst. 4, § 121o odst. 4, § 121u odst. 1, § 121u odst. 2 věty druhé nebo § 121u odst. 3.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 22. V § 172 odst. 7 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „, 3 nebo 4“. 23. § 173a včetně nadpisu zní: „§ 173a Přestupky institucionálního investora a správce aktiv (1) Institucionální investor se dopustí přestupku tím, že a) nevypracuje nebo neuveřejní politiku zapojení podle § 127f, nebo b) poruší povinnost podle § 127g nebo 127j. (2) Správce aktiv se dopustí přestupku tím, že a) nevypracuje nebo neuveřejní politiku zapojení podle § 127f, nebo b) poruší povinnost podle § 127g. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Představenstvo nebo správní rada emitenta podle § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., jehož akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží politiku odměňování podle § 121k zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke schválení nejpozději první valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku emitenta, konané po uplynutí 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nepředloží-li představenstvo nebo správní rada emitenta politiku odměňování podle věty první, je výkon funkce členů představenstva nebo členů správní rady bezplatný, a to ode dne konání valné hromady podle věty první až do dne konání valné hromady, které byla předložena politika odměňování ke schválení. 2. Představenstvo nebo správní rada emitenta podle § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., jehož akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží zprávu o odměňování podle § 121o zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke schválení valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku emitenta za účetní období, ve kterém byla valné hromadě poprvé předložena politika odměňování podle § 121k zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., uvede ve zprávě o odměňování údaje podle § 121p odst. 1 písm. b) nebo podle § 121p odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jen za účetní období, která následují po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nabídkách převzetí Čl. IV V § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), ve znění zákona č. 188/2011 Sb., se slova „institucionálního investora nebo“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 203/2019 Sb.	Zákon č. 203/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 86/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu vazby * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2019 203 ZÁKON ze dne 25. července 2019, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. I Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb. a zákona č. 57/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie38) a“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; má se za to, že mladistvým je i ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok věku, ale u něhož není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání provinění překročil osmnáctý rok věku“. 3. V § 15 odst. 6 se slova „zákona o rodině“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“. 4. V § 20 odst. 1 se slova „státní zástupce nebo opatrovníka“ nahrazují slovy „státní zástupce“. 5. § 42 včetně nadpisu zní: „§ 42 Práva mladistvého (1) Mladistvý má právo na zacházení přiměřené jeho věku, duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. (2) Všechny orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny vždy mladistvého poučit o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. (3) Mladistvého je třeba též poučit o a) stadiích trestního řízení a úloze orgánů činných podle tohoto zákona během těchto stadií, b) právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého být poučen o právech, která mladistvému náleží, c) právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého zúčastnit se těch úkonů, kterých se může podle zákona zúčastnit mladistvý, d) ochraně jeho soukromí v trestním řízení, e) povinnosti orgánů činných podle tohoto zákona se zvláštní pečlivostí objasňovat a dokazovat příčiny jeho provinění a skutečnosti významné pro posouzení jeho osobních, rodinných i jiných poměrů a f) nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v jeho přítomnosti, nejde-li o řízení proti uprchlému. (4) Ve vhodných případech je třeba mladistvého poučit i o a) tom, že může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak, že rozhodnutí o vzetí do vazby musí být řádně odůvodněno, dále o trvání vazby, o přezkoumávání důvodů vazby a o možnostech nahrazení vazby jiným opatřením a b) podmínkách pro podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání nebo odstoupení od trestního stíhání.“. 6. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který včetně nadpisu zní: „§ 42a Nutná obhajoba mladistvého (1) Mladistvý musí mít obhájce a) od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle tohoto zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit, b) ve vykonávacím řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání, nebo c) v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání, a to do dovršení osmnácti let věku. (2) V případě podle odstavce 1 písm. a) musí mít mladistvý obhájce až do dovršení jednadvaceti let věku, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové a mravní vyspělosti mladistvého a okolnostem případu.“. 7. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny bez zbytečného odkladu poučit zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého o právech, která mladistvému náleží; pominou-li důvody pro ustanovení opatrovníka podle odstavce 2, poučí se zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého o těch právech mladistvého, která lze v probíhajícím stadiu trestního řízení uplatnit.“. 8. V § 43 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce ustanoví opatrovníkem osobu navrženou mladistvým; pokud mladistvý žádnou osobu nenavrhne nebo navrhne-li osobu, u níž lze mít důvodnou obavu, že nebude řádně hájit jeho zájmy, ustanoví předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce jinou vhodnou osobu, kterou může být zejména osoba blízká, zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže anebo advokát.“. 9. V § 43 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje. 10. V § 55 odst. 1 větě druhé se za slovo „pečlivostí“ vkládají slova „a bez zbytečného odkladu“. 11. V § 55 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, které, je-li to vhodné, zapojí do zjišťování poměrů mladistvého zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého“. 12. V § 55 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Orgány činné podle tohoto zákona provedou zjištění poměrů mladistvého opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se tyto poměry podstatně změnily.“. 13. V § 56 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li to vhodné, zapojí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Probační a mediační služba do vypracování této zprávy zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého.“. 14. V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Orgány činné podle tohoto zákona aktualizují zprávu podle odstavce 1 nebo ji vypracují opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se osobní, rodinné a sociální poměry mladistvého nebo jeho aktuální životní situace podstatně změnily.“. 15. V § 57 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Je-li to vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého vhodné a je-li to technicky možné, je o výslechu mladistvého pořizován obrazový a zvukový záznam.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 16. V § 69 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které včetně poznámky pod čarou č. 39 zní: „a) podmíněného odložení podání návrhu na potrestání39), 39) § 179g a 179h trestního řádu.“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d). ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II V § 33 odst. 5 větě první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se slova „obviněného o jeho právech poučit“ nahrazují slovy „poučit obviněného o jeho právech, a to se zaměřením na probíhající stadium trestního řízení,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o výkonu vazby Čl. III Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb. a zákona č. 58/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 25 se číslo „18.“ nahrazuje slovem „osmnáctý“. 2. V § 26 odst. 1 se za větu první vkládá věta „To platí i tehdy, dovrší-li mladistvý ve výkonu vazby osmnáctý rok svého věku, odůvodňují-li to jeho osobní poměry a není-li to v rozporu s nejlepšími zájmy ostatních společně umístěných mladistvých.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Zákon č. 202/2019 Sb.	Zákon č. 202/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 8. 2019, datum účinnosti 30. 8. 2019, částka 86/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 319/2015 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 8. 2019 202 ZÁKON ze dne 25. července 2019, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poštovních službách Čl. I Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Úřad může provozovateli uložit rozhodnutím povinnost provést ve lhůtě ne kratší než 20 dnů změnu poštovních podmínek, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele17). Změnu poštovních podmínek provede provozovatel nejpozději s účinností ke dni následujícímu po uplynutí lhůty podle věty první; v tomto případě se odstavec 3 nepoužije.“. 2. V § 34c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750 000 000 Kč nebo ve výši jedné poloviny čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší.“. 3. V § 34d odstavec 2 zní: „(2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 1 500 000 000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.“. 4. Nadpis § 34e se zrušuje. 5. V § 34e se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.“. 6. V § 37a odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) podniká v oblasti poštovních služeb v rozporu s obecnými podmínkami podnikání uvedenými v § 17, d) podniká v oblasti poštovních služeb bez oprávnění podle § 18 odst. 1,“. 7. V § 37a odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až p) se označují jako písmena c) až o). 8. V § 37a odst. 3 písmeno a) zní: „a) neplní poštovní povinnost způsobem podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo podle rozhodnutí o udělení poštovní licence,“. 9. V § 37a odst. 3 písm. f) se za slova „podle § 34 odst.“ vkládá číslo „1,“. 10. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „písm. f) nebo l)“ nahrazují slovy „písm. e) nebo k)“. 11. V § 37a odst. 4 písm. c) se slova „nebo podle odstavce 2 písm. b), e), i), k), m), n), nebo p)“ nahrazují slovy „nebo podle odstavce 2 písm. b), d), h), j), l), m) nebo o)“. 12. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „písm. a), c), d), g), h), j) nebo o)“ nahrazují slovy „písm. a), c), f), g), i) nebo n)“. 13. V § 38 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Splnění povinnosti uložené provozovateli rozhodnutím podle § 6 odst. 4 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 5 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 14. V § 38 odst. 3 se slova „§ 22 odst. 6 nebo 9 nebo“ zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o stanovení procentních podílů výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb všech plátců a řízení o stanovení výše platby plátce na účet pro financování základních služeb podle ustanovení § 34c odst. 7 a 8 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují a rozhodnutí vydaná v těchto řízeních pozbývají právních účinků. Peněžní prostředky určené na kompenzaci nespravedlivé finanční zátěže za roky 2013 a 2014 převedené na účet pro financování základních služeb zřízený podle § 34c odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, vrátí plátcům stát prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Čisté náklady, které podle rozhodnutí Úřadu představují nespravedlivou finanční zátěž stanovenou podle § 34c odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, za zúčtovací období roků 2013 a 2014, uhradí stát v celkové výši 800 000 000 Kč za oba roky, a to ve výši 500 000 000 Kč v roce 2019 a 300 000 000 Kč v roce 2020, prostřednictvím Úřadu, vždy k 1. březnu příslušného roku nebo do 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí Evropské komise o oprávněnosti jejich poskytnutí nebo do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle toho, který z těchto okamžiků nastane později. Ostatní čisté náklady uvedené v rozhodnutí Úřadu podle věty první, které převyšují za zúčtovací období roků 2013 a 2014 částku 800 000 000 Kč, se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž. 3. Rozhodnutí Úřadu vydaná podle § 34c odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, za zúčtovací období roků 2013 a 2014 pozbývají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v části stanovící čisté náklady, které se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž, a v části stanovící čisté náklady, které představují nespravedlivou finanční zátěž, právních účinků. 4. Ustanovení § 34e zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i pro řízení o stanovení a financování čistých nákladů, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Při určení nejvyšší výše předběžných čistých nákladů v prvním roce platnosti poštovní licence, o jejichž úhradu bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 34c odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Při určení nejvyšší možné výše čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, o jejichž úhradu bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 34d odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 319/2015 Sb. Čl. III V části první zákona č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se na konci textu čl. II doplňují slova „, s výjimkou ustanovení § 34c odst. 3 až 13 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. v z. Schillerová v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 201/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 201/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 15. 8. 2019, částka 85/2019 201 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 31. července 2019 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, uzavřená dne 20. 5. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Česko - moravským odborovým sdružením a Asociací Českého papírenského průmyslu. 2. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně pro roky 2017-2019 část B, uzavřený dne 3. 6. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství, Českou asociací podnikatelů v lesním hospodářství. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, uzavřená dne 17. 5. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Asociací lesnických a dřevozpracujících podniků. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích a o výpovědi Evropské úmluvy o diváckém násilí a neslušném chování při sportovních událostech a zvláště při fotbalových zápasech Vyhlášeno 8. 8. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2017, částka 25/2019 * Článek 1 - Předmět úpravy * Článek 2 - Cíl * Článek 3 - Definice * Článek 4 - Vnitrostátní koordinační ujednání * Článek 5 - Ochrana, bezpečnost a poskytování služeb na sportovních stadionech * Článek 6 - Ochrana, bezpečnost a poskytování služeb na veřejných místech * Článek 7 - Plánování pro případ nepředvídatelných a krizových situací * Článek 8 - Zapojení fanoušků a místních společenství * Článek 9 - Policejní strategie a postupy * Článek 10 - Předcházení a postihování nevhodného chování * Článek 11 - Mezinárodní spolupráce * Článek 12 - Poskytování informací * Článek 13 - Výbor pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích * Článek 14 - Úkoly výboru pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích * Článek 15 - Dodatky * Článek 16 - Podpis * Článek 17 - Vstup v platnost * Článek 18 - Přistoupení nečlenských států * Článek 19 - Účinky úmluvy * Článek 20 - Územní působnost * Článek 21 - Výpověď * Článek 22 - Oznámení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2017 39 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. července 2016 byla v Saint-Denis otevřena k podpisu Úmluva Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 30. listopadu 2017. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 16. května 2019. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 1. listopadu 2017. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 1. července 2019. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. Dne 10. května 2019 přijal generální tajemník Rady Evropy nótu, kterou Česká republika v souladu s článkem 16 odst. 1 vypovídá Evropskou úmluvu o diváckém násilí a neslušném chování při sportovních událostech a zvláště při fotbalových zápasech, otevřenou k podpisu ve Štrasburku dne 19. srpna 1985 a oznámenou pod č. 118/1996 Sb. Výpověď nabývá účinnosti na základě článku 16 odst. 2 Úmluvy dne 1. prosince 2019. PŘEKLAD 6kB Rada Evropy - Edice smluv č. [218] Úmluva Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích [Saint-Denis, 3.VII.2016] Preambule Členské státy Rady Evropy a další smluvní státy Evropské kulturní úmluvy (ETS č. 18), které jsou signatáři této úmluvy, berouce na vědomí, že cílem Rady Evropy je dosažení vyšší míry jednoty mezi jejími členy; majíce na zřeteli právo osob na fyzickou nedotknutelnost a oprávněné očekávání osob, že budou moci navštěvovat fotbalové zápasy a další sportovní akce bez obav z násilí, narušování veřejného pořádku nebo jiné trestné činnosti; věnujíce péči tomu, aby fotbalové zápasy a další sportovní akce přinášely radost a byly příjemným zážitkem pro všechny občany, a rovněž uznávajíce, že vytváření příjemného prostředí může mít významný a pozitivní dopad na ochranu a bezpečnost na takových akcích; věnujíce pozornost potřebě podporovat zapojení všech zúčastněných stran do vytvoření bezpečného prostředí při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích; majíce na zřeteli potřebu dodržování právních předpisů na fotbalových a dalších stadionech, jakož i v jejich okolí, po cestě na stadion nebo ze stadionu a na dalších místech, která navštěvují tisíce diváků; uznávajíce, že sportovní svět a všechny organizace a zúčastněné strany, které se podílejí na pořádání a organizaci fotbalového zápasu nebo jiné sportovní akce, musí zachovávat klíčové hodnoty Rady Evropy, jako jsou sociální soudržnost, tolerance, respekt a zákaz diskriminace; uznávajíce rozdíly mezi státy, pokud jde o ústavní, soudní, kulturní a historické podmínky, jakož i povahu a závažnost bezpečnostních problémů souvisejících s fotbalovými zápasy a dalšími sportovními akcemi; uznávajíce, že je třeba plně respektovat vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy v záležitostech, jako jsou ochrana osobních údajů, náprava pachatelů trestné činnosti a ochrana lidských práv; uznávajíce, že společným cílem široké škály veřejných i soukromých subjektů, jakož i dalších zúčastněných stran, včetně diváků, je, aby fotbalové zápasy a další sportovní akce byly bezpečné a tvořily příjemné prostředí, a uznávajíce, že společné kroky těchto subjektů a zúčastněných stran musí nutně zahrnovat řadu prolínajících se a překrývajících se opatření; uznávajíce, že průřezová povaha těchto opatření vyžaduje, aby odpovědné subjekty budovaly efektivní partnerství na mezinárodní, národní i místní úrovni, aby mohly připravit a realizovat komplexní a vyvážený interinstitucionální přístup k zajišťování ochrany, bezpečnosti a služeb v souvislosti s fotbalovými zápasy a dalšími sportovními akcemi; uznávajíce, že dění mimo sportovní stadiony může přímo ovlivňovat dění na stadionech a naopak; uznávajíce, že konzultace s klíčovými zúčastněnými stranami, zejména s fanoušky a místními společenstvími, může odpovědným subjektům pomoci snižovat rizika pro ochranu a bezpečnost a vytvářet na stadionech i mimo ně příjemnou atmosféru; odhodlány přijmout společné opatření za účelem nastavení spolupráce s cílem snížit rizika pro ochranu a bezpečnost fotbalových zápasů a dalších sportovních akcí tak, aby bylo možné zajistit příjemný zážitek divákům, účastníkům i místním společenstvím; vycházejíce z obsahu Evropské úmluvy o diváckém násilí a neslušném chování při sportovních událostech a zvláště při fotbalových zápasech (ETS č. 120) otevřené k podpisu ve Štrasburku dne 19. srpna 1985 (dále jen jako „úmluva č. 120“); berouce v úvahu, že rozsáhlé evropské zkušenosti a příklady dobré praxe již vedly k rozvoji nového komplexního přístupu a součinnosti při zajišťování ochrany a bezpečnosti diváků, který se odrazil zejména v doporučení Rec (2015) 1 o ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a jiných sportovních akcích přijatém Stálým výborem úmluvy č. 120 na jeho 40. schůzi dne 18. června 2015, se dohodly následovně: Článek 1 Předmět úpravy 1 Strany v mezích svých příslušných ústavních předpisů učiní potřebná opatření k zajištění provádění ustanovení této úmluvy ve vztahu k fotbalovým zápasům nebo soutěžím, které hrají na jejich území profesionální fotbalové kluby nebo národní reprezentační týmy. 2 Strany mohou použít ustanovení této úmluvy i na jiné sporty nebo sportovní akce, které se konají na jejich území, a to včetně amatérských fotbalových zápasů, zejména pak existuje-li bezpečnostní riziko. Článek 2 Cíl Cílem této úmluvy je zajištění bezpečného a příjemného prostředí při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích. Z tohoto důvodu strany: a přijmou komplexní, interinstitucionální a vyvážený přístup s cílem zajistit ochranu, bezpečnost a poskytování služeb, založený na principu fungujících místních, celostátních i mezinárodních partnerství a spolupráci; b zajistí, aby veřejné i soukromé subjekty a další zúčastněné strany uznaly, že k zajišťování ochrany, bezpečnosti a poskytování služeb není možné přistupovat izolovaně a že se tyto elementy mohou přímo vzájemně ovlivňovat; c zohlední při rozvíjení komplexního přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb příklady dobré praxe. Článek 3 Definice Pro účely této úmluvy se rozumí: a „ochrannými opatřeními“ jakákoliv opatření přijatá a provedená primárně s cílem ochrany zdraví a blaha jednotlivců i skupin, kteří navštěvují nebo se účastní fotbalového zápasu nebo další sportovní akce, a to na stadionu i mimo něj, nebo žijí či pracují v okolí místa konání akce; b „bezpečnostními opatřeními“ jakákoliv opatření přijatá a provedená primárně s cílem předcházení a snížení rizika násilí nebo jiné trestné činnosti či rušení veřejného pořádku v souvislosti s fotbalovou nebo další sportovní akcí, a/nebo s cílem zvládnout takové násilí nebo jinou trestnou činnost či rušení veřejného pořádku, a to na stadionu i mimo něj; c „službami“ jakákoliv opatření přijatá a provedená primárně s cílem zajištění pohodlí jednotlivců i skupin osob, navození jejich pocitu, že jejich účast na fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích je oceňována a vítána, a to na stadionu i mimo něj; d „subjektem“ jakýkoliv veřejný nebo soukromý subjekt, který je podle ústavních, zákonných a jiných předpisů nebo jinak odpovědný za přípravu a realizaci ochranných a bezpečnostních opatření nebo poskytování služeb v souvislosti s fotbalovým zápasem nebo další sportovní akcí, a to na stadionu i mimo něj; e „zúčastněnou stranou“ diváci, místní společenství i další zainteresované strany, které podle zákonných či jiných předpisů nenesou žádnou odpovědnost, ale mohou hrát důležitou roli a napomoci při zajišťování ochrany a bezpečnosti na fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích a příjemného prostředí při nich, a to na stadionech i mimo ně; f „komplexním přístupem“ uznání toho, že bez ohledu na jejich primární účel se ochrana, bezpečnost a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích neustále prolínají, ovlivňují se, je třeba dbát na jejich vyváženost, není možné je přijímat a provádět izolovaně; g „interinstitucionálním komplexním přístupem“ uznání toho, že úkoly a kroky každého subjektu zapojeného do plánování nebo organizování fotbalových nebo dalších sportovních akcí musí být koordinované, doplňovat se, být přiměřené velikosti akce a musí být přijaty a provedeny jako součást komplexní strategie pro zajištění ochrany, bezpečnosti a poskytování služeb; h „dobrou praxí“ opatření používaná jedním nebo více státy, která se osvědčila jako velmi účinná při dosahování stanoveného cíle nebo účelu; i „příslušným subjektem“ subjekt (veřejný nebo soukromý), který je zapojen do organizace a/nebo řízení fotbalového zápasu nebo další sportovní akce konané na stadionu nebo mimo něj. Článek 4 Vnitrostátní koordinační ujednání 1 Strany zajistí, aby byla vypracována celostátní i místní ujednání za účelem vytvoření a realizace interinstitucionálního komplexního přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb na celostátní a místní úrovni. 2 Strany zajistí, aby byla vypracována koordinační ujednání s cílem identifikovat, analyzovat a vyhodnocovat existující rizika týkající se ochrany, bezpečnosti a poskytování služeb a umožnit sdílení aktuálních informací týkajících se hodnocení rizik. 3 Strany zajistí, aby koordinační ujednání zahrnovala všechny klíčové veřejné i soukromé subjekty odpovědné za ochranu, bezpečnost a poskytování služeb v souvislosti se sportovní akcí, a to na místě konání akce i mimo něj. 4 Strany zajistí, aby koordinační ujednání plně odrážela principy ochrany, bezpečnosti a poskytování služeb stanovené v této úmluvě, a aby byly na celostátní i místní úrovni definovány strategie, které budou pravidelně vyhodnocovány a revidovány s ohledem na zkušenosti získané ve vlastní zemi i v jiných státech a příklady dobré praxe. 5 Strany zajistí, aby vnitrostátní právní řád, regulační nebo administrativní pravidla upřesňovaly jednotlivé role a odpovědnost příslušných subjektů a aby se tyto role vzájemně doplňovaly, byly v souladu s komplexním přístupem a aby byly široce respektovány na strategické i operativní úrovni. Článek 5 Ochrana, bezpečnost a poskytování služeb na sportovních stadionech 1 Strany zajistí, aby vnitrostátní právní řád, regulační nebo administrativní pravidla vyžadovaly, aby organizátoři akce, po konzultaci se všemi partnerskými subjekty, zajistili bezpečné prostředí pro všechny účastníky a diváky. 2 Strany zajistí, aby příslušné státní orgány vypracovaly předpisy nebo ujednání, které zajistí efektivnost při udělování licencí pro provozování stadionů, ujednání týkající se certifikace a bezpečnostních předpisů obecně, a zajistí jejich provádění, dohled nad jejich dodržováním a prosazování. 3 Strany budou požadovat po všech příslušných subjektech, aby architektonické řešení stadionu, infrastruktura i související opatření pro zvládání davu byly v souladu s národními i mezinárodními standardy a příklady dobré praxe. 4 Strany vybídnou příslušné subjekty, aby zajistily na stadionech inkluzivní a příjemné prostředí pro všechny společenské skupiny, včetně dětí, starších osob a osob se zdravotním postižením, a aby se soustředily zejména na zajištění odpovídajících hygienických zařízení a možnosti občerstvení a dobrého výhledu pro všechny diváky. 5 Strany zajistí, aby byly provozní řády stadionů ucelené, aby byly základem pro efektivní spolupráci s policií, složkami záchranného systému a partnerskými subjekty a aby stanovily také jasné strategie a postupy týkající se záležitostí, které mohou ovlivňovat zvládání davu a související bezpečnostní rizika, zejména v případech: - používání pyrotechniky; - jakéhokoliv násilného nebo zakázaného chování; a - jakýchkoliv rasistických projevů nebo jiného diskriminačního chování. 6 Strany budou požadovat po všech příslušných subjektech, aby byl všechen personál, jak z veřejného, tak soukromého sektoru, podílející se na zajišťování bezpečnosti a vytváření příjemného prostředí při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích vybaven a vyškolen tak, aby mohl efektivně a odpovídajícím způsobem vykonávat své funkce. 7 Strany vybídnou příslušné subjekty, aby hráčům, trenérům i dalším zástupcům zúčastněných týmů zdůrazňovaly nutnost dodržování klíčových sportovních zásad, jako jsou tolerance, respekt a fair play, jakož i skutečnost, že násilné chování, rasistické projevy či jiné provokace mohou mít negativní vliv na chování diváků. Článek 6 Ochrana, bezpečnost a poskytování služeb na veřejných místech 1 Strany podpoří všechny subjekty a zúčastněné strany podílející se na organizaci fotbalových zápasů a dalších sportovních akcí na veřejných místech, včetně místních společenství, policie, místních společenství a podniků, zástupců fanoušků, fotbalových klubů a národních asociací, aby spolupracovali, a to zejména pokud jde o: a hodnocení rizik a přípravu odpovídajících preventivních opatření, jejichž účelem je minimalizovat narušování veřejného pořádku a poskytovat ujištění v tomto smyslu místním občanům a podnikům, zejména těm nacházejícím se v blízkosti konání akce nebo veřejného diváckého prostoru; b vytváření bezpečného a příjemného prostředí na veřejných místech určených pro shromažďování diváků před a po akci nebo na místech, na kterých je možné očekávat výskyt fanoušků z jejich vlastní vůle, a podél tras, na kterých se fanoušci pohybují z a do města a/nebo na stadion a ze stadionu. 2 Strany zajistí, aby hodnocení rizik, jakož i ochranná a bezpečnostní opatření zahrnovala i cestu na stadion a ze stadionu. Článek 7 Plánování pro případ nepředvídatelných a krizových situací Strany zajistí zpracování plánů pro případ nepředvídatelných a krizových situací, které budou zahrnovat všechny příslušné subjekty, a přezkušování a zdokonalování těchto plánů prostřednictvím pravidelných společných cvičení. Vnitrostátní právní řád, regulační nebo administrativní pravidla jasně stanoví, který subjekt je odpovědný za vyhlášení těchto cvičení, dohled nad nimi a vydávání osvědčení o jejich uskutečnění. Článek 8 Zapojení fanoušků a místních společenství 1 Strany vybídnou všechny subjekty, aby zpracovaly a uplatňovaly politiku proaktivní a pravidelné komunikace s klíčovými zúčastněnými stranami, a to včetně zástupců fanoušků a místních společenství, založenou na dialogu, s cílem vyvolat atmosféru partnerství a pozitivní spolupráci a hledat řešení možných problémů. 2 Strany vybídnou všechny veřejné i soukromé subjekty a další zúčastněné strany, včetně místních společenství a zástupců fanoušků, aby iniciovali nebo se účastnili interinstitucionálních sociálních a vzdělávacích projektů, projektů zaměřených na prevenci trestné činnosti a dalších komunitních projektů, jejichž cílem je budování vzájemného respektu a pochopení zejména mezi fanoušky, sportovními kluby a asociacemi, jakož i subjekty odpovědnými za ochranu a bezpečnost. Článek 9 Policejní strategie a postupy 1 Strany zajistí, aby byly definovány policejní strategie, které budou pravidelně vyhodnocovány a revidovány s ohledem na zkušenosti získané na národní a mezinárodní úrovni a příklady dobré praxe a které jsou v souladu s širším komplexním přístupem k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb. 2 Strany zajistí, aby policejní strategie zohledňovaly příklady dobré praxe, zejména pokud jde o shromažďování zpravodajských informací, průběžné hodnocení rizik, nasazení podle rizik, přiměřené zásahy s cílem předcházet eskalaci rizika nebo rušení veřejného pořádku, efektivní dialog s fanoušky i širším společenstvím a shromažďování důkazů o trestné činnosti, jakož i poskytování těchto důkazů příslušným orgánům odpovědným za stíhání trestné činnosti. 3 Strany zajistí součinnost policie s organizátory, fanoušky, místními společenstvími a dalšími zúčastněnými stranami při zajišťování ochrany a bezpečnosti na sportovních akcích, jakož i příjemného prostředí pro všechny zúčastněné. Článek 10 Předcházení a postihování nevhodného chování 1 Strany přijmou všechna možná opatření ke snížení rizika, že se jednotlivci nebo skupiny budou zapojovat do násilných incidentů nebo rušení veřejného pořádku, nebo je budou organizovat. 2 Strany v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem zajistí implementaci účinných opatření odpovídajících charakteru a místu rizika omezujících přístup některých osob na sportovní akci s cílem znemožnit násilné incidenty nebo porušování veřejného pořádku a předcházet těmto incidentům. 3 Strany budou v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem spolupracovat tak, aby bylo zajištěno, že osoby, které se dopustily trestného činutrestného činu v zahraničí, budou odpovídajícím způsobem potrestány, a to buď ve státě, ve kterém tento čin spáchaly, ve státě jejich pobytu, nebo ve státě, jehož jsou občany. 4 V souladu s vnitrostátním a mezinárodním právem strany zváží ve vhodných případech udělení pravomoci soudním nebo správním orgánům příslušným ukládat sankce osobám, které se dopustily násilí souvisejícího s fotbalem a/nebo rušení veřejného pořádku, nebo k takovým incidentům přispívaly, uvalit na takové osoby omezení týkající se cestování na fotbalové zápasy konající se v jiném státě. Článek 11 Mezinárodní spolupráce 1 Strany budou úzce spolupracovat ve všech záležitostech upravených touto úmluvou a souvisejících otázkách s cílem maximalizovat součinnost, pokud jde o mezinárodní sportovní akce, sdílet zkušenosti a podílet se na rozvíjení dobré praxe. 2 Strany, aniž by byly dotčeny platné vnitrostátní právní předpisy, zejména rozdělení pravomocí mezi různými službami a úřady, v rámci policejních složek zřídí nebo určí již existující národní fotbalové informační středisko (dále jen „NFIP“). Toto NFIP bude: a jednat jako přímé a jediné kontaktní místo pro výměnu všeobecných (strategických, operativních a taktických) informací souvisejících s fotbalovým zápasem mezinárodního rozměru; b zajišťovat výměnu osobních údajů v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními pravidly; c usnadňovat, koordinovat nebo organizovat provádění mezinárodní policejní spolupráce související s fotbalovými zápasy mezinárodního rozměru; d schopno efektivně a bezodkladně plnit úkoly, kterými bylo pověřeno. 3 Strany dále zajistí, aby NFIP sloužilo na národní úrovni jako zdroj odborných znalostí týkajících se fotbalových policejních operací, dynamiky skupin fanoušků a souvisejících bezpečnostních rizik. 4 Každý smluvní stát písemně oznámí výboru pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích ustavenému touto úmluvou název svého NFIP, jeho kontaktní údaje a jakékoliv následné změny týkající se tohoto NFIP. 5 Strany budou spolupracovat na mezinárodní úrovni, budou sdílet příklady dobré praxe a informace o preventivních, vzdělávacích a informačních projektech a o budování partnerství se všemi subjekty podílejícími se na realizaci iniciativ na národní i místní úrovni zaměřených na místní společenství a fanoušky nebo jimi organizovaných. Procedurální ustanovení Článek 12 Poskytování informací Každá strana zašle výboru pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích v některém z oficiálních jazyků Rady Evropy veškeré relevantní informace týkající se legislativních a dalších opatření přijatých za účelem naplnění ustanovení této úmluvy, ať již jde o fotbal nebo další sporty. Článek 13 Výbor pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích 1 Pro účely této úmluvy se zřizuje výbor pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích. 2 Každá strana může být ve výboru zastupována jedním nebo více zástupci nejdůležitějších státních orgánů, přednostně těch, které odpovídají za ochranu a bezpečnost sportu, a NFIP. Každá ze stran úmluvy má jeden hlas. 3 Jakýkoliv členský stát Rady Evropy nebo smluvní stát Evropské kulturní úmluvy, který není stranou této úmluvy, a také jakýkoliv nečlenský stát, který je stranou úmluvy č. 120, může být zastoupen ve výboru jako pozorovatel. 4 Výbor může jednomyslným rozhodnutím přizvat kterýkoli z nečlenských států Rady Evropy, který není stranou této úmluvy ani úmluvy č. 120, a jakoukoli organizaci, která má zájem na tom, aby byla zastoupena, jako pozorovatele na jednu nebo více schůzí výboru. 5 Výbor je svoláván generálním tajemníkem Rady Evropy. První schůze výboru se bude konat do jednoho roku od data, kdy deset členských států Rady Evropy vyjádří svůj souhlas být vázán touto úmluvou. Po své první schůzi se bude výbor následně scházet alespoň jednou za rok. Kromě toho bude schůze svolána vždy, pokud o její svolání požádá většina stran. 6 Schůze výboru je usnášeníschopná, je-li přítomna většina stran. 7 V souladu s ustanoveními této úmluvy výbor sám navrhne a schválí svůj jednací řád. Článek 14 Úkoly výboru pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích 1 Výbor ponese odpovědnost za dohled nad prováděním úmluvy. Zejména může: a pravidelně přezkoumávat ustanovení této úmluvy a jakékoli jejich nezbytné úpravy; b konzultovat, a bude-li to vhodné, vyměňovat si informace s příslušnými organizacemi; c vydávat stranám této úmluvy doporučení týkající se opatření pro její provádění; d doporučovat vhodná opatření ohledně informování veřejnosti o aktivitách podnikaných v rámci této úmluvy; e předkládat Výboru ministrů doporučení týkající se nečlenských států Rady Evropy a jejich přizvání k přistoupení k této úmluvě; f dávat jakékoli návrhy na zlepšení efektivity této úmluvy; g usnadňovat shromažďování, analýzu a výměnu informací, zkušeností a příkladů dobré praxe mezi státy. 2 Výbor bude po předchozím souhlasu dotčených stran sledovat dodržování této úmluvy prostřednictvím návštěv jednotlivých smluvních států tak, aby jim mohl poskytovat poradenství a podporu při provádění této úmluvy. 3 Výbor bude také shromažďovat informace poskytované smluvními státy v souladu s článkem 12, a bude předávat relevantní data všem smluvním státům úmluvy. Zejména může jednotlivé smluvní státy informovat o jmenování nového NFIP a předat jim příslušné kontaktní údaje. 4 K plnění svých funkcí může výbor z vlastní iniciativy pořádat schůze expertních skupin. Článek 15 Dodatky 1 Dodatky k této úmluvě může navrhovat jakákoliv strana, výbor pro ochranu a bezpečnost na sportovních akcích nebo Výbor ministrů Rady Evropy. 2 Generální tajemník Rady Evropy bude o veškerých návrzích dodatků informovat členské státy Rady Evropy, ostatní smluvní státy Evropské kulturní úmluvy, všechny nečlenské státy Rady Evropy, které přistoupily k úmluvě č. 120 před datem otevření k podpisu této úmluvy a všechny nečlenské státy, které přistoupily k této úmluvě, nebo byly přizvány k přistoupení k této úmluvě podle ustanovení článku 18. 3 Výbor bude informován o všech dodatcích navržených stranami nebo Výborem ministrů alespoň dva měsíce před schůzí, na které má být dodatek projednán. Výbor předloží Výboru ministrů svůj názor ohledně navrhovaného dodatku. 4 Výbor ministrů zváží navrhovaný dodatek i stanovisko výboru týkající se navrhovaného dodatku a dodatek poté může schválit většinou hlasů v souladu s článkem 20 písm. d) Statutu Rady Evropy. 5 Text jakéhokoli dodatku, který bude schválen Výborem ministrů v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, bude rozeslán stranám ke schválení v souladu s jejich příslušnými interními postupy. 6 Jakýkoliv dodatek přijatý v souladu s odstavcem 4 tohoto článku vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce poté, kdy všechny strany informovaly generálního tajemníka o schválení daného dodatku. Závěrečná ustanovení Článek 16 Podpis 1 Tato úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, smluvním státům Evropské kulturní úmluvy a jakémukoliv nečlenskému státu Rady Evropy, který přistoupil k Evropské úmluvě o diváckém násilí a neslušném chování při sportovních událostech a zvláště při fotbalových zápasech (ETS č. 120) otevřené k podpisu ve Štrasburku 19. srpna 1985, před datem otevření k podpisu této úmluvy. 2 Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. 3 Žádný ze smluvních států úmluvy č. 120 nemůže uložit svou ratifikační listinu, listinu o přijetí nebo schválení, aniž by předem nevypověděl výše uvedenou úmluvu nebo ji zároveň nevypovídá. 4 Při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení v souladu s předchozím odstavcem může smluvní stát prohlásit, že bude i nadále uplatňovat úmluvu č. 120, a to do doby vstupu v platnost této úmluvy v souladu ustanovením článku 17 odst. 1. Článek 17 Vstup v platnost 1 Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy tři členské státy Rady Evropy vyjádřily svůj souhlas být úmluvou vázány v souladu s ustanoveními článku 16. 2 Ve vztahu ke kterémukoli signatářskému státu, který vyjádří svůj souhlas být vázán úmluvou následně, vstoupí úmluva v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce ode dne uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení. Článek 18 Přistoupení nečlenských států 1 Po vstupu této úmluvy v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy po poradě se stranami přizvat jakýkoli nečlenský stát Rady Evropy, aby k úmluvě přistoupil, a to na základě rozhodnutí přijatého většinou hlasů v souladu s článkem 20 písm. d) Statutu Rady Evropy a jednomyslným hlasováním představitelů signatářských států, které jsou oprávněny zasedat ve Výboru ministrů. 2 Ve vztahu ke kterémukoliv přistupujícímu státu úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce ode dne uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy. 3 Strana, která není členským státem Rady Evropy, bude přispívat na financování výboru pro ochranu a bezpečnost při sportovních akcích způsobem, o kterém rozhodne Výbor ministrů. Článek 19 Účinky úmluvy 1 Ve vztahu mezi stranou této úmluvy a jakoukoliv stranou úmluvy č. 120, která dosud neratifikovala tuto úmluvu, se i nadále uplatní články 4 a 5 úmluvy č. 120. 2 Pokud po vstupu této úmluvy v platnost některý stát vypověděl úmluvu č. 120, ale tato výpověď do okamžiku ratifikace této úmluvy nenabyla účinnosti, uplatní se tato úmluva podle ustanovení článku 17 odst. 2. Článek 20 Územní působnost 1 Kterýkoli stát může při podpisu nebo ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit jedno či více území, na něž se úmluva bude vztahovat. 2 Kterákoli strana může kdykoli později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit působnost této úmluvy na jakékoli jiné území uvedené v prohlášení. Ve vztahu k takovému území úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy generální tajemník takové prohlášení obdržel. 3 Jakékoliv prohlášení učiněné podle předchozích dvou odstavců může být ve vztahu k jakémukoliv území uvedenému v tomto prohlášení odvoláno oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi. Odvolání nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník takové oznámení obdržel. Článek 21 Výpověď 1 Kterákoli strana může kdykoli tuto úmluvu vypovědět zasláním oznámení generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 2 Tato výpověď nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník takové oznámení obdržel. Článek 22 Oznámení Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, dalším smluvním státům Evropské kulturní úmluvy a jakémukoliv státu, který přistoupil k této úmluvě: a jakýkoli podpis v souladu s článkem 16; b uložení jakékoli ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu v souladu s článkem 16 nebo 18; c každé datum vstupu v platnost této úmluvy v souladu s články 17 a 18; d jakýkoliv návrh dodatku nebo jakýkoliv dodatek přijatý v souladu s článkem 15 a datum, kdy dodatek vstupuje v platnost; e jakékoliv prohlášení v souladu s článkem 20; f jakoukoliv výpověď učiněnou v souladu s článkem 21; g jakýkoliv další akt, prohlášení, oznámení nebo sdělení vztahující se k této úmluvě. Na důkaz toho, majíce k tomu řádné zmocnění, tuto úmluvu podepsali. Dáno v Saint-Denis, dne 3. července 2016 v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění jsou stejně autentická, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy, každému smluvnímu státu Evropské kulturní úmluvy a kterémukoliv státu, který je přizván, aby přistoupil k této úmluvě.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidované znění Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) Vyhlášeno 8. 8. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019, částka 24/2019 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019 38 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v letech 2017 - 2018 byly v Ženevě na zasedáních Výboru pro otázky bezpečnosti Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)1) přijaty změny a doplňky přiložených Předpisů Dohody ADN. Změny a doplňky přiložených Předpisů Dohody ADN vstoupily v platnost na základě článku 20 odst. 5 Dohody dne 1. ledna 2019 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění konsolidované Dohody ADN, zahrnující výše uvedené změny a doplňky, a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE Výbor pro vnitrozemskou dopravu ADN platná od 1. ledna 2019 Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách včetně Příloh, použitelné od 1. ledna 2019 Díl I 10kB PŘEDMLUVA Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) daná v Ženevě 26. května 2000 pod patronátem Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UNECE) a Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR) vstoupila v platnost dne 28. února 2008. Vlastní Dohoda a přiložené Předpisy v jejich originální verzi byly vydány v roce 2001 pod symbolem ECE/TRANS/150. Tato publikace obsahuje rovněž Závěrečný protokol z diplomatické konference konané v Ženevě od 22. do 26. května 2000, během níž byla Dohoda přijata, jakož i text Rezoluce přijatý touto konferencí. V době vydání této publikace měla Dohoda 18 smluvních stran: Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Francii, Německo, Maďarsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Moldavskou republiku, Rumunsko, Ruskou federaci, Srbsko, Slovensko, Švýcarsko a Ukrajinu. Jiné členské státy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, na jejichž území se nacházejí vnitrozemské vodní cesty, jiné než ty, které vytvářejí pobřežní trasu, se mohou také stát smluvními stranami Dohody přistoupením k ní, za podmínky, že vnitrozemské vodní cesty jsou součástí sítě vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu, jak je to definováno v Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN). Předpisy přiložené k ADN obsahují ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů, ustanovení týkající se přepravy v kusech a ve volně loženém stavu v plavidlech vnitrozemské plavby nebo v tankových plavidlech, jakož i ustanovení týkající se stavby a provozu takových plavidel. Dále obsahují požadavky a postupy pro inspekce, vydávání osvědčení o schválení, uznávání klasifikačních společností, monitorování, školení a zkoušení odborníků. S výjimkou ustanovení týkajících se uznávání klasifikačních organizací, které jsou platné od vstupu Dohody v platnost, přiložené Předpisy vstupují v platnost až dvanáct měsíců po vstupu Dohody v platnost, tj. dne 28. února 2009 (viz Článek 11 (1) Dohody). Před vstupem Dohody v platnost byly prováděny novelizace přiložených Předpisů pravidelně na Společných zasedáních znalců UNECE a CCNR. Tyto novelizace byly přijaty Administrativním výborem ADN na jeho prvním zasedání, které se konalo v Ženevě dne 19. června 2008 (viz dokument ECE/ADN/2, odstavce 13 až 16). V důsledku toho sekretariát zveřejnil konsolidované znění („ADN 2009“) pod symbolem ECE/TRANS/203, („ADN 2011“) pod symbolem ECE/TRANS/220, („ADN 2013“) pod symbolem ECE/TRANS/231 a („ADN 2015“) pod symbolem ECE/TRANS/243. Na šestnáctém zasedání (Ženeva, 29 ledna 2016), Administrativní výbor ADN požádal sekretariát o zveřejnění nové konsolidovaného vydání ADN („ADN 2017“) zahrnující všechny schválené změny a doplňky, které vstoupí v platnost 1. ledna 2017. Doplňky a změny jsou k nalezení pod následujícími dokumenty: ECE/ADN/36, ECE/ADN/36/Corr.1, ECE/ADN/36/Add.1, ECE/TRANS/WP.15/AC.2/58, přílohy II a III a ECE/TRANS/WP.15/AC.2/60, přílohy IV. Přiložené předpisy obsažené v předkládané publikaci jsou konsolidovanou verzí, které zahrnují tyto novinky, a které jsou aplikovatelné od 1. ledna 2017. Mělo by se dbát toho, že podle Směrnice 2008/68/EC Evropského parlamentu a Rady z 24. září 2008 o vnitrozemské dopravě nebezpečných věcí musí členské státy Evropské unie, s vyloučením odchylky stanovené v Článku 1, odstavci 3 Směrnice, používat tyto předpisy, jakož i Článek 3 (f) a (h) a Článek 8, odstavce 1 a 3 Dohody ADN, pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu nebezpečných věcí mezi členskými státy na jejich území po vnitrozemských vodních cestách. Všechny žádosti o informace týkající se aplikace ADN by měly být adresovány dotčenému příslušnému orgánu. Dodatečné informace je možno nalézt na webové stránce Dopravní Divize UNECE na následující adrese: http://www.unece.org/trans/danger/publi/adn/adn_e.html Tato stránka, která je průběžně novelizována, obsahuje spojení k následujícím informacím: - Dohoda ADN (bez přiložených Předpisů); - Opravy k dohodě ADN (bez přiložených Předpisů); - Status Dohody; - Oznámení o uložení; - Informace států (příslušné orgány, oznámení); - Mnohostranné dohody; - Zvláštní povolení; - Rovnocennosti a výjimky; - Klasifikační společnosti; - Zprávy o nehodě; - Katalog otázek; - Harmonizované kontrolní listiny; - Podrobnosti o publikaci (korigenda); - ADN 2017 (soubory); - Změny ADN 2015 - ADN 2015 (soubory); - Předchozí verze ADN - Historické informace. OBSAH DÍL I EVROPSKÁ DOHODA O MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ PO VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH (ADN) PŘÍLOHY Část 1 \| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ ---\|--- \| Kapitola\| 1.1\| Rozsah a použití \| \| 1.1.1\| Struktura \| \| 1.1.2\| Rozsah platnosti \| \| 1.1.3\| Vynětí z platnosti \| \| 1.1.4\| Použitelnost jiných předpisů \| \| 1.1.5\| Použití norem \| Kapitola\| 1.2\| Definice a měrové jednotky \| \| 1.2.1\| Definice \| \| 1.2.2\| Měrové jednotky \| Kapitola\| 1.3\| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí \| \| 1.3.1\| Rozsah a uplatnění \| \| 1.3.2\| Forma školení \| \| 1.3.3\| Dokumentace \| Kapitola\| 1.4\| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti \| \| 1.4.1\| Všeobecná bezpečnostní opatření \| \| 1.4.2\| Povinnosti hlavních účastníků \| \| 1.4.3\| Povinnosti ostatních účastníků \| Kapitola\| 1.5\| Odchylky \| \| 1.5.1\| Dvoustranné a mnohostranné dohody \| \| 1.5.2\| Zvláštní povolení pro přepravu v tankových plavidlech \| \| 1.5.3\| Ekvivalenty a odchylky (článek 7, odstavec 3 ADN) \| Kapitola\| 1.6\| Přechodná ustanovení \| \| 1.6.1\| Všeobecná ustanovení \| \| 1.6.2\| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 \| \| 1.6.3\| Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla a cisternové železniční vozy), snímatelné cisterny, bateriová vozidla a bateriové železniční vozy \| \| 1.6.4\| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC \| \| 1.6.5\| Vozidla \| \| 1.6.6\| Třída 7 \| \| 1.6.7\| Přechodná ustanovení týkající se plavidel \| \| 1.6.8\| Přechodná ustanovení týkající se posádky \| \| 1.6.9\| Přechodná ustanovení týkající se uznávání klasifikačních společností \| Kapitola\| 1.7\| Všeobecné předpisy pro radioaktivní látky \| \| 1.7.1\| Rozsah a použití \| \| 1.7.2\| Program ochrany proti záření \| \| 1.7.3\| Systém řízení \| \| 1.7.4\| Zvláštní ujednání \| \| 1.7.5\| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi \| \| 1.7.6\| Nedodržení limitů \| Kapitola\| 1.8\| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků \| \| 1.8.1\| Monitorování dodržování předpisů \| \| 1.8.2\| Úřední podpora během kontroly zahraničního plavidla \| \| 1.8.3\| Bezpečnostní poradce \| \| 1.8.4\| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací \| \| 1.8.5\| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí \| Kapitola\| 1.9\| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány \| Kapitola\| 1.10\| Bezpečnostní předpisy \| \| 1.10.1\| Všeobecná ustanovení \| \| 1.10.2\| Školení o obecné bezpečnosti \| \| 1.10.3\| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci \| Kapitola\| 1.11 až 1.14\| (Vyhrazeno) \| Kapitola\| 1.15\| Uznávání klasifikačních společností \| \| 1.15.1\| Všeobecně \| \| 1.15.2\| Postup pro uznávání klasifikačních společností \| \| 1.15.3\| Podmínky a kritéria pro uznání klasifikační společnosti žádající o uznání podle této Dohody \| \| 1.15.4\| Povinnosti doporučených klasifikačních společností \| Kapitola\| 1.16\| Postup pro vydávání schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.1\| Schvalovací osvědčení \| \| 1.16.2\| Vydávání a uznávání schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.3\| Inspekční postup \| \| 1.16.4\| Inspekční organizace \| \| 1.16.5\| Žádost o vydání schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.6\| Údaje uváděné ve schvalovacím osvědčení a jejich změny \| \| 1.16.7\| Přistavení plavidla k inspekci \| \| 1.16.8\| První inspekce \| \| 1.16.9\| Zvláštní inspekce \| \| 1.16.10\| Periodická inspekce a obnovení platnosti schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.11\| Prodloužení platnosti schvalovacího osvědčení bez inspekce \| \| 1.16.12\| Úřední inspekce \| \| 1.16.13\| Odebrání a vrácení schvalovacího osvědčení \| \| 1.16.14\| Duplikát \| \| 1.16.15\| Registr schvalovacího osvědčení Část 2 \| KLASIFIKACE\| Viz Díl II Část 3\| SEZNAMY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VYNĚTÍ Z PLATNOSTI PRO OMEZENÁ A VYŇATÁ MNOŽSTVÍ \| Kapitola\| 3.1\| Všeobecně\| Viz Díl II \| Kapitola\| 3.2\| Seznam nebezpečných věcí \| \| 3.2.1\| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí v číselném pořadí\| Viz Díl II \| \| 3.2.2\| Tabulka B: Seznam nebezpečných věcí v abecedním pořadí\| Viz Díl II \| \| 3.2.3\| Tabulka C: Seznam nebezpečných věcí připuštěných k přepravě v tankových plavidlech v číselném pořadí \| \| 3.2.4\| Formy žádosti o zvláštní povolení pro přepravu v tankových plavidlech podle oddílu 1.5.2 \| Kapitola\| 3.3\| Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty\| Viz Díl II \| Kapitola\| 3.4\| Vynětí z platnosti předpisů týkající se nebezpečných věcí balených v omezených množstvích\| Viz Díl II \| Kapitola\| 3.5\| Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích\| Viz Díl II Část 4\| USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ, CISTEREN A NÁKLADNÍCH DOPRAVNÍCH JEDNOTEK S VOLNĚ LOŽENÝMI LÁTKAMI \| Kapitola\| 4.1\| Všeobecná ustanovení Část 5\| POSTUPY PŘI ODESÍLÁNÍ \| Kapitola\| 5.1\| Všeobecná ustanovení \| \| 5.1.1\| Rozsah použití a všeobecná ustanovení \| \| 5.1.2\| Používání přepravních obalových souborů \| \| 5.1.3\| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, MEMU, vozidla, železniční vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek \| \| 5.1.4\| Společné balení \| \| 5.1.5\| Všeobecná ustanovení pro třídu 7 \| Kapitola\| 5.2\| Nápisy a bezpečnostní značky \| \| 5.2.1\| Značení kusů \| \| 5.2.2\| Označování kusů \| Kapitola\| 5.3\| Označování kontejnerů, kontejnerů pro volně ložené látky, MEGC, MEMU, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren, vozidel a železničních vozů velkými bezpečnostními značkami a nápisy \| \| 5.3.1\| Označování velkými bezpečnostními značkami \| \| 5.3.2\| Označování oranžovými tabulkami \| \| 5.3.3\| Značka pro zahřáté látky \| \| 5.3.4\| Označování pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu \| \| 5.3.5\| (Vyhrazeno) \| \| 5.3.6\| Značka pro látky ohrožující životní prostředí \| Kapitola\| 5.4\| Průvodní doklady \| \| 5.4.0\| Všeobecná ustanovení \| \| 5.4.1\| Přepravní doklad pro nebezpečné věci a předepsané údaje \| \| 5.4.2\| Osvědčení o naložení kontejneru, vozidla nebo železničního vozu \| \| 5.4.3\| Písemné pokyny \| \| 5.4.4\| Uchovávání informací o přepravě nebezpečných věcí \| \| 5.4.5\| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí \| Kapitola\| 5.5\| Zvláštní ustanovení \| \| 5.5.1\| (Vypuštěno) \| \| 5.5.2\| Zvláštní ustanovení pro zaplynované nákladní (přepravní) dopravní jednotky (UN 3359) \| \| 5.5.3\| Zvláštní ustanovení platná pro kusy a vozidla a kontejnery obsahující látky představující riziko udušení, jsou-li používány pro účely chlazení nebo kondiciování (jako jsou suchý led (UN 1845) nebo dusík, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951)) Část 6 \| \| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI OBALŮ (VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ), CISTEREN A NÁKLADNÍCH DOPRAVNÍCH JEDNOTEK PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY A NA JEJICH ZKOUŠENÍ \| \| 6.1\| Všeobecná ustanovení Část 7\| \| POŽADAVKY PRO NAKLÁDKU, PŘEPRAVU, VYKLÁDKU A OSTATNÍ MANIPULACI S NÁKLADEM \| Kapitola\| 7.1\| Plavidla přepravující suchý náklad \| \| 7.1.0\| Všeobecné předpisy \| \| 7.1.1\| Způsob přepravy \| \| 7.1.2\| Požadavky na plavidla \| \| 7.1.3\| Všeobecné provozní předpisy \| \| 7.1.4\| Doplňkové předpisy pro nakládku, přepravu, vykládku a ostatní manipulaci s nákladem \| \| 7.1.5\| Doplňkové předpisy pro provoz plavidel \| \| 7.1.6\| Doplňkové požadavky \| Kapitola\| 7.2\| Tanková plavidla \| \| 7.2.0\| Všeobecné předpisy \| \| 7.2.1\| Způsob přepravy \| \| 7.2.2\| Požadavky na plavidla \| \| 7.2.3\| Všeobecné provozní předpisy \| \| 7.2.4\| Doplňkové předpisy pro nakládku, přepravu, vykládku a ostatní manipulaci s nákladem \| \| 7.2.5\| Doplňkové předpisy pro provoz plavidel Část 8\| \| PŘEDPISY PRO POSÁDKY, VYBAVENÍ, PROVOZ PLAVIDEL A DOKUMENTACI \| Kapitola\| 8.1\| Všeobecné předpisy pro plavidla a vybavení \| \| 8.1.1\| (Vyhrazeno) \| \| 8.1.2\| Doklady \| \| 8.1.3\| (Vyhrazeno) \| \| 8.1.4\| Zařízení k hašení požárů \| \| 8.1.5\| Zvláštní vybavení \| \| 8.1.6\| Kontrola a inspekce výbavy \| \| 8.1.7\| Elektrická zařízení \| \| 8.1.8\| (Vypuštěno) \| \| 8.1.9\| (Vypuštěno) \| \| 8.1.10\| (Vypuštěno) \| \| 8.1.11\| Deník registrace operací během přepravy, spojených s přepravou nákladu pod č. UN 1203 \| Kapitola\| 8.2\| Předpisy pro výcvik odborníků \| \| 8.2.1\| Všeobecné předpisy pro výcvik odborníků \| \| 8.2.2\| Zvláštní předpisy pro výcvik odborníků \| Kapitola\| 8.3\| Další předpisy, které musí plnit osádka plavidla \| \| 8.3.1\| Osoby na plavidle \| \| 8.3.2\| Přenosné lampy \| \| 8.3.3\| Vstup na plavidlo \| \| 8.3.4\| Zákaz kouření, zákaz ohně a otevřeného světla \| \| 8.3.5\| Nebezpečí vznikající v důsledku prací na palubě \| Kapitola\| 8.4\| (Vyhrazeno) \| Kapitola\| 8.5\| (Vyhrazeno) \| Kapitola\| 8.6\| Doklady \| \| 8.6.1\| Schvalovací osvědčení \| \| 8.6.2\| Osvědčení o zvláštních znalostech ADN podle 8.2.1.2, 8.2.1.5 nebo 8.2.1.7 \| \| 8.6.3\| Kontrolní list ADN \| \| 8.6.4\| (Vypuštěno) Část 9 \| PŘEDPISY PRO STAVBU PLAVIDEL \| Kapitola\| 9.1\| Předpisy pro stavbu plavidel přepravující suchý náklad \| \| 9.1.0\| Předpisy pro stavbu plavidel přepravující suchý náklad \| Kapitola\| 9.2\| Předpisy pro stavbu námořních plavidla, která odpovídají předpisům SOLAS 74 kapitola II-2, pravidlo 19 nebo SOLAS 74, kapitola II-2 pravidlo 54 \| Kapitola\| 9.3\| Předpisy pro stavbu tankových plavidel \| \| 9.3.1\| Předpisy pro stavbu tankových plavidel typu G \| \| 9.3.2\| Předpisy pro stavbu tankových plavidel typu C \| \| 9.3.3\| Předpisy stavbu tankových plavidel typu N \| \| 9.3.4\| Alternativní varianty stavby EVROPSKÁ DOHODA O MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ PO VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH (ADN) SMLUVNÍ STRANY, USILUJÍ stanovit na základě obecného souhlasu jednotné principy a pravidla s cílem: a) zvýšení bezpečnosti mezinárodních přeprav nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; b) efektivní pomoci při ochraně životního prostředí zamezením znečištění v důsledku havárií a událostí v průběhu takových přeprav; c) ulehčení přeprav a napomáhání rozvoji mezinárodního obchodu, POVAŽUJÍ za nejlepší způsob pro dosažení tohoto cíle uzavření dohody, která nahradí "Evropské předpisy, týkající se mezinárodní přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách", obsažené v příloze k Rezoluci č. 223 Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise včetně změn, DOHODLY se na následujícím: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Oblast použití 1. Tato Dohoda se vztahuje na mezinárodní přepravu nebezpečných věcí plavidly po vnitrozemských vodních cestách. 2. Tato Dohoda se nevztahuje na přepravu nebezpečných věcí námořními plavidly po námořních vodních cestách, které jsou součástí vnitrozemských vodních cest. 3. Tato Dohoda se nevztahuje na přepravu nebezpečných věcí, uskutečňovanou vojenskými plavidly nebo vojenskými pomocnými plavidly nebo jinými plavidly, náležejícími státu nebo jím provozovanými v případě, že jsou jím využívána výhradně pro vládní a nevýdělečné cíle. Přitom každá smluvní strana formou přijetí příslušných opatření, která neovlivňují provoz nebo provozní možnosti takových plavidel, jež jí patří nebo je provozuje, zajišťuje, aby tato plavidla byla provozována, pokud je to prakticky možné, v souladu s touto Dohodou. Článek 2 Předpisy přiložené k této Dohodě 1. Předpisy přiložené k této Dohodě jsou její neoddělitelnou částí. Každý odkaz na tuto Dohodu znamená současně odkaz na Předpisy k ní přiložené. 2. Přiložené Předpisy zahrnují: a) ustanovení týkající se mezinárodní přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; b) požadavky a postupy týkající se inspekcí, vystavování osvědčení o schválení plavidla, uznávání klasifikačních společností, odchylek, zvláštních povolení, kontroly, přípravy a zkoušek znalců; c) všeobecná přechodná ustanovení; d) doplňující přechodná ustanovení používaná na jednotlivých vnitrozemských vodních cestách. Článek 3 Názvosloví Pro účely této Dohody: a) „plavidlo“ znamená plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní plavidlo; b) „nebezpečné věci“ znamenají látky a předměty, jejichž mezinárodní přeprava je podle přiložených Předpisů zakázána nebo se připouští jen za určitých podmínek; c) „mezinárodní přeprava nebezpečných věcí“ znamená každou přepravu nebezpečných věcí uskutečňovanou plavidlem po vnitrozemských vodních cestách po územích nejméně dvou smluvních stran; d) „vnitrozemské vodní cesty“ znamenají všechny vnitrozemské vodní cesty, včetně námořních vodních cest na území smluvní strany, otevřené pro plavbu plavidel v souladu s vnitrostátním právem; e) „námořní vodní cesty“ znamenají vnitrozemské vodní cesty spojené s mořem, využívané především pro provoz námořních plavidel a stanovené jako takové v souladu s vnitrostátním právem; f) „uznaná klasifikační společnost“ znamená klasifikační společnost odpovídající kritériím stanoveným v přiložených Předpisech a uznanou, v souladu s uvedenými přiloženými Předpisy, příslušným orgánem smluvní strany, kde bylo vydáno osvědčení o uznání; g) „příslušný orgán“ znamená orgán jmenovaný nebo uznaný za takový v každé smluvní straně a pro každý konkrétní případ ve spojení s ustanoveními této Dohody; h) „inspekční organizace “ znamená organizaci, určenou nebo uznanou smluvní stranou pro účely provádění inspekcí plavidel v souladu s postupy uvedenými v přiložených Předpisech. KAPITOLA II TECHNICKÁ USTANOVENÍ Článek 4 Zákazy přepravy, podmínky přepravy, kontrola 1. S výhradou ustanovení článků 7 a 8 nesmějí být nebezpečné věci, které nejsou připuštěny k přepravě podle přiložených Předpisů, předmětem mezinárodní přepravy. 2. Nehledě na ustanovení článku 6 je mezinárodní přeprava ostatních nebezpečných věcí dovolena při dodržení podmínek stanovených v přiložených Předpisech. 3. Dodržení zákazů přepravy a podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 výše je kontrolováno smluvními stranami v souladu s ustanoveními přiložených Předpisů. Článek 5 Výjimky Tato Dohoda se nepoužije zčásti nebo zcela pro přepravy nebezpečných věcí, které jsou v přiložených Předpisech uvedeny jako výjimky. Výjimky se mohou používat pouze tehdy, pokud množství věcí, charakter přepravy nebo obaly zaručují bezpečnost přepravy. Článek 6 Právo států Každá smluvní strana si ponechává právo upravit nebo zakázat dovoz nebezpečných věcí na své území z důvodů jiných, než je bezpečnost během přepravy. Článek 7 Zvláštní pravidla, odchylky 1. Smluvní strany si vyhrazují právo sjednávat na omezenou dobu, stanovenou v přiložených Předpisech, formou uzavření zvláštních dvoustranných nebo mnohostranných dohod a bez ohrožení bezpečnosti, následující pravidla: a) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je touto Dohodou zakázána, mohou být za určitých podmínek připuštěny k mezinárodní přepravě po jejich vnitrozemských vodních cestách; nebo b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je touto Dohodou dovolena pouze za stanovených podmínek, mohou být připuštěny k mezinárodní přepravě po jejich vnitrozemských vodních cestách též za podmínek odlišných od těch, jež jsou stanoveny v přiložených Předpisech. Zvláštní dvoustranné nebo mnohostranné dohody uvedené v tomto odstavci se bezodkladně zasílají na vědomí výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, který o nich informuje ty smluvní strany, které nejsou signatáři těchto dohod. 2. Každá smluvní strana si vyhrazuje právo vydávat zvláštní povolení pro mezinárodní přepravu nebezpečných látek tankovými plavidly, jejichž přeprava těmito plavidly není podle ustanovení přiložených Předpisů dovolena, za podmínky dodržení postupů předepsaných v Předpisech, které se týkají zvláštních povolení. 3. Smluvní strany si vyhrazují právo povolovat v následujících případech mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na palubě plavidla, které neodpovídá požadavkům stanoveným v přiložených Předpisech, za podmínky dodržení postupu podle těchto přiložených Předpisů: a) v případě použití materiálů, zařízení nebo vybavení na palubě plavidla, nebo použití určitých konstrukčních řešení na palubě plavidla, nebo určitých opatření, jiných než ta, která jsou uvedena v přiložených Předpisech; b) v případě plavidla s technickými novinkami, které představují odchylku od ustanovení přiložených Předpisů. Článek 8 Přechodná ustanovení 1. Osvědčení o schválení plavidla a jiné listiny vystavené v souladu s požadavky Předpisů pro přepravu nebezpečných věcí po Rýně (Předpisy ADNR), Předpisů pro přepravu nebezpečných věcí po Dunaji (Předpisy ADN-D) nebo podle vnitrostátních předpisů, které vycházejí z Evropských předpisů týkajících se mezinárodní přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, obsažených v příloze k Rezoluci č. 223 Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise, nebo podle jejich variant s úpravami, používané ke dni vstupu přiložených Předpisů v platnost podle článku 11 odst. 1 zůstávají v platnosti až do konce své platnosti, jmenovitě ve vztahu k jejich uznávání jinými státy, za stejných podmínek, které existovaly do vstupu přiložených Předpisů v platnost. Při tom taková osvědčení zůstávají v platnosti po dobu jednoho roku od data platnosti přiložených Předpisů, pokud jejich platnost skončí v této době. Avšak lhůta jejich platnosti v žádném případě nepřevýší pět let od data vstupu přiložených Předpisů v platnost. 2. Plavidla, která jsou ke dni vstupu přiložených Předpisů v platnost podle článku 11 odst. 1 schválena pro přepravu nebezpečných věcí po území jedné ze smluvních stran a která odpovídají požadavkům přiložených Předpisů s ohledem, v případě nutnosti, na všeobecná přechodná ustanovení, mohou obdržet osvědčení o schválení plavidla ADN v souladu s postupem stanoveným v přiložených Předpisech. 3. V případě plavidel uvedených v odstavci 2, určených výhradně pro provádění přeprav po těch vnitrozemských vodních cestách, na kterých se v souladu s vnitrostátním právem do dne vstupu přiložených Předpisů v platnost podle článku 11 odst. 1 ustanovení ADNR nepoužívala, se mohou, mimo všeobecných přechodných ustanovení, používat doplňující přechodná ustanovení platná na jednotlivých vnitrozemských vodních cestách. Taková plavidla obdrží osvědčení o schválení plavidla ADN platné pro výše uvedené vnitrozemské vodní cesty nebo jejich úseky. 4. V případě doplnění nových ustanovení do přiložených Předpisů mohou smluvní strany uvažovat s novými všeobecnými přechodnými ustanoveními. V těchto přechodných ustanoveních se uvádějí plavidla, na která se vztahují a lhůta jejich platnosti. Článek 9 Použití jiných pravidel Na přepravy podléhající této Dohodě se nadále vztahují místní, regionální nebo mezinárodní předpisy, platné obecně pro přepravu nákladů po vnitrozemských vodních cestách. KAPITOLA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 10 Smluvní strany 1. Členské státy Evropské hospodářské komise, na jejichž území se nacházejí vodní cesty, kromě těch, které jsou tvořeny příbřežními trasami, které tvoří část sítě vodních cest mezinárodního významu, stanovené Evropskou dohodou o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN), se mohou stát smluvními stranami této Dohody: a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení; b) uložením ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení po jejím podpisu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení; c) uložením listiny o přístupu. 2. Tato Dohoda je otevřena k podpisu do 31. května 2001 v Kanceláři Výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise v Ženevě. Po tomto dni bude otevřena k přístupu. 3. Ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Článek 11 Vstup v platnost 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy počet států, uvedených v článku 10 odst. 1, které ji podepsaly bez výhrad nebo uložily své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, dosáhne sedmi. Přitom přiložené Předpisy, s výjimkou ustanovení týkajících se uznání klasifikačních společností, vstoupí v platnost po uplynutí dvanácti měsíců po vstupu této Dohody v platnost. 2. Pro každý stát, který podepíše tuto Dohodu bez výhrad nebo ji ratifikuje, přijme, schválí nebo k ní přistoupí poté, kdy sedm států, uvedených v článku 10 odst. 1, ji podepsalo bez výhrad nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, vstoupí tato Dohoda v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne podpisu bez výhrad tímto státem nebo uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. Přiložené Předpisy vstoupí v platnost téhož dne. Jestliže lhůta uvedená v odstavci 1 ve vztahu ke vstupu přiložených Předpisů v platnost ještě neuplynula, vstupují v platnost po uplynutí této lhůty. Článek 12 Výpověď 1. Každá smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět písemným oznámením, zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. Výpověď nabývá účinnosti po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník; obdržel písemné oznámení o výpovědi. Článek 13 Ukončení platnosti 1. Jestliže po vstupu této Dohody v platnost je počet států, které jsou smluvními stranami, v průběhu po sobě následujících dvanácti měsíců menší než pět, pozbude tato Dohoda svou platnost po uplynutí výše uvedené dvanáctiměsíční lhůty. 2. V případě sjednání universální dohody, upravující kombinovanou přepravu nebezpečných věcí, pozbude každé ustanovení této Dohody, kromě těch, která se týkají výlučně vnitrozemské plavby, stavby a vybavení plavidel, přepravy volně ložených látek nebo přepravy tankovými plavidly, které by odporovalo libovolnému ustanovení této universální dohody, automaticky svou platnost ve vztazích mezi těmi smluvními stranami této Dohody, které by se staly smluvními stranami universální dohody, ode dne vstupu posledně jmenované dohody v platnost a nahradí se ipso facto příslušnými ustanoveními universální dohody. Článek 14 Prohlášení 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoli později písemným sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů prohlásit, že tato Dohoda bude uplatňována na všech nebo na některých územích, která zastupuje ve vnějších vztazích. Tato dohoda začne platit na území nebo k územím, uvedených ve sdělení, po uplynutí jednoho měsíce ode dne obdržení tohoto sdělení generálním tajemníkem. 2. Každý stát, který učiní v souladu s odstavcem 1 tohoto článku prohlášení o rozšíření platnosti této Dohody na jakékoliv území, které zastupuje ve vnějších vztazích, může vypovědět tuto Dohodu ve vztahu k tomuto území způsobem uvedeným v článku 12. 3. a) Kromě toho může každý stát při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoli později učinit formou písemného sdělení generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů prohlášení o tom, že se tato Dohoda nebude vztahovat na některé určité vnitrozemské vodní cesty na jeho území, s podmínkou, že tyto vodní cesty nejsou zahrnuty do sítě vodních cest mezinárodního významu podle AGN. Je-li takovéto prohlášení učiněno poté, kdy stát bez výhrady podepsal tuto Dohodu nebo uložil svou ratifikační listinu, listinu o přijetí, schválení nebo přístupu, pozbude Dohoda platnost ve vztahu k příslušným vnitrozemským vodním cestám po uplynutí jednoho měsíce poté, kdy generální tajemník obdržel toto sdělení. b) Spolu s tím každý stát, na jehož území se nacházejí vodní cesty zahrnuté do AGN, na kterých v den přijetí této Dohody platí povinný mezinárodně-právní režim upravující přepravu nebezpečných věcí, může učinit prohlášení o tom, že použití této Dohody na takovýchto vodních cestách podléhá dodržení postupů uvedených v právním instrumentu, který tento režim stanovuje. Takovéto prohlášení se činí při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. 4. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 3 a) nebo 3 b) tohoto článku, může následně formou písemného oznámení generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů učinit prohlášení o tom, že se tato Dohoda vztahuje na všechny nebo některé jeho vnitrozemské vodní cesty uvedené v prohlášení, učiněném podle odstavce 3 a) nebo 3 b). Tato Dohoda se bude používat na vnitrozemských vodních cestách uvedených ve sdělení po uplynutí jednoho měsíce od dne, kdy generální tajemník obdržel toto sdělení. Článek 15 Spory 1. Každý spor mezi dvěma nebo několika smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této Dohody musí být, podle možnosti, řešen jednáním mezi stranami, které jsou účastníky sporu. 2. Každý spor, který nebude vyřešen cestou přímých jednání, může být předán smluvními stranami zúčastněnými ve sporu Administrativnímu výboru, který daný spor projedná a vydá doporučení k jeho řešení. 3. Každý spor, který nebude vyřešen v souladu s ustanoveními odstavce 1 nebo 2, musí být předán na žádost jedné ze smluvních stran ve sporu do rozhodčího řízení a v důsledku toho se předá jednomu nebo několika rozhodcům, zvoleným na základě dohody mezi stranami ve sporu. Jestliže strany ve sporu v průběhu tří měsíců ode dne předání žádosti o rozhodčí řízení nedosáhnou dohody ohledně výběru rozhodce nebo rozhodců, může se každá z těchto stran obrátit na generálního tajemníka Organizace spojených národů se žádostí, aby určil jediného rozhodce, kterému se spor předá k rozhodnutí. 4. Rozhodnutí rozhodce nebo rozhodců určených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku je závazné pro smluvní strany zúčastněné ve sporu. Článek 16 Výhrady 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrad nebo při ukládání ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu k ní učinit prohlášení, že se nepovažuje být vázán článkem 15. Ostatní smluvní strany nejsou vázány článkem 15 ve vztahu ke každé smluvní straně, která takovou výhradu učinila. 2. Každý smluvní stát, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, ji může kdykoli vzít zpět písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 3. Výhrady, které nejsou předpokládány touto Dohodou, se nepřipouštějí. Článek 17 Administrativní výbor 1. Pro projednávání implementace této Dohody, posouzení jakýchkoliv k ní navržených změn a rovněž opatření k zajištění jednotného výkladu a používání jejích ustanovení se zřizuje Administrativní výbor. 2. Smluvní strany jsou členy tohoto Administrativního výboru. Výbor může rozhodnout, že státy uvedené v článku 10 odst. 1 této Dohody, které nejsou smluvními stranami, jakýkoliv jiný členský stát Evropské hospodářské komise nebo Organizace spojených národů nebo představitelé mezinárodních vládních nebo nevládních organizací se mohou účastnit jeho zasedání jako pozorovatelé při projednávání otázek, které je zajímají. 3. Generální tajemník Organizace spojených národů a generální tajemník Ústřední komise pro plavbu na Rýně zajišťují funkci sekretariátu Administrativního výboru. 4. Administrativní výbor volí každoročně na svém prvém zasedání předsedu a místopředsedu. 5. Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise svolává Administrativní výbor každoročně nebo v jiných intervalech stanovených Výborem a rovněž na základě žádosti nejméně pěti smluvních stran. 6. Pro přijetí rozhodnutí je nutné kvórum, které představuje nejméně jednu polovinu Smluvních stran. 7. O návrzích se hlasuje. Každá smluvní strana přítomná na zasedání má jeden hlas. Platí tato pravidla: a) navrhované změny stávající Dohody a rozhodnutí o nich se přijímají v souladu s ustanoveními článku 19 odst. 2; b) navrhované změny přiložených Předpisů a rozhodnutí o nich se přijímají v souladu s ustanoveními článku 20 odst. 4; c) návrhy a rozhodnutí, které se týkají doporučení na uznání klasifikačních společností nebo odvolání takových doporučení, se přijímají v souladu s postupem podle článku 20 odst. 4; d) každý návrh nebo rozhodnutí, kromě těch, které jsou uvedeny v pododstavcích a) až c) výše, se přijímají většinou hlasů přítomných a hlasujících členů Administrativního výboru. 8. Administrativní výbor může vytvářet pracovní skupiny, které považuje za nutné pro poskytnutí pomoci při plnění svých funkcí. 9. Při neexistenci příslušných ustanovení ve stávající Dohodě se používá jednací řád Evropské hospodářské komise, jestliže Administrativní Výbor nepřijme jiné rozhodnutí. Článek 18 Výbor pro otázky bezpečnosti K projednání jakýchkoliv návrhů na změny přiložených Předpisů, zejména návrhů, které se týkají plavební bezpečnosti, stavby, vybavení a posádek plavidel, se ustanovuje Výbor pro otázky bezpečnosti. Výbor pracuje v rámci činnosti orgánů Evropské hospodářské komise, Ústřední komise pro plavbu na Rýně a Dunajské komise, které jsou kompetentní v oblasti přepravy nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách. Článek 19 Postup při provádění změn této Dohody s výjimkou přiložených Předpisů 1. Změny této Dohody, s výjimkou přiložených Předpisů, se mohou provádět na návrh smluvní strany v souladu s postupem stanoveným tímto článkem. 2. Každá navržená změna této Dohody, s výjimkou přiložených Předpisů, se projednává Administrativním výborem. Každou takovou změnu, projednanou nebo připravenou na zasedání Administrativního výboru a přijatou Administrativním výborem dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám za účelem schválení. 3. Každá změna zaslaná ke schválení v souladu s ustanovením odstavce 2, vstupuje v platnost pro všechny smluvní strany po šesti měsících od uplynutí lhůty dvaceti čtyř měsíců od data odeslání sdělení o takovéto změně, jestliže v této lhůtě neobdrží generální tajemník Organizace spojených národů v písemné formě žádné námitky proti navrhované změně od kterékoliv smluvní strany. Článek 20 Postup při provádění změn přiložených Předpisů 1. Změny přiložených Předpisů mohou být prováděny na návrh smluvní strany. Generální tajemník Organizace spojených národů může rovněž navrhovat změny směřující ke sladění přiložených Předpisů s jinými mezinárodními dohodami týkajícími se přepravy nebezpečných věcí nebo s Doporučeními Organizace spojených národů pro přepravu nebezpečných věcí, jakož i změny navrhované pomocným orgánem Evropské hospodářské komise majícím působnost v oblasti přepravy nebezpečných věcí. 2. Každá navrhovaná změna přiložených Předpisů se v zásadě předává k projednání Výboru pro otázky bezpečnosti, který předává přijaté návrhy změn Administrativnímu výboru. 3. Na výslovnou žádost Smluvní strany, nebo jestliže to sekretariát Administrativního výboru považuje za účelné, mohou být navrhované změny rovněž předkládány přímo Administrativnímu výboru. Takové navrhované změny se projednávají na prvním zasedání, a když jsou považovány za přijatelné, znovu na příštím zasedání Výboru spolu s jakýmikoliv jinými, k nim se vztahujícími návrhy, pokud Výbor nepřijme jiné rozhodnutí. 4. Rozhodnutí o návrzích změn a o předkládaných navrhovaných změnách předaných Administrativnímu výboru v souladu s odstavci 2 a 3, se přijímají většinou přítomných a hlasujících členů. Přitom se změna nepovažuje za přijatou, jestliže nejméně pět členů oznámí ihned po hlasování svoji výhradu. Přijaté změny zasílá generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám ke schválení. 5. Každý návrh změny přiložených Předpisů, zaslaný za účelem schválení v souladu s odstavcem 4, se považuje za schválený, jestliže v průběhu tří měsíců ode dne jeho rozeslání generálním tajemníkem nejméně jedna třetina smluvních stran nebo pět z nich, jestliže jedna třetina převyšuje tento počet, nesdělí písemně generálnímu tajemníkovi svoji výhradu proti navrhované změně. Považuje-li se změna za schválenou, vstupuje v platnost pro všechny smluvní strany po uplynutí další tříměsíční lhůty, s výjimkou následujících případů: a) v případě, kdy obdobné změny k jiným mezinárodním dohodám upravujícím přepravu nebezpečných věcí již vstoupily v platnost, nebo vstoupí v platnost od jiného data, může generální tajemník na základě písemné žádosti výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise rozhodnout o tom, že daná změna vstupuje v platnost po uplynutí jiné lhůty tak, aby byl zajištěn současný vstup v platnost těchto změn a změn jiných takových dohod, nebo není-li toto možné, co nejrychlejší vstup v platnost této změny po vstupu v platnost změn v jiných dohodách; takováto lhůta přitom nemůže být kratší než jeden měsíc; b) při přijetí návrhu změny může Administrativní výbor stanovit lhůtu, která přesahuje tři měsíce, s cílem vstupu v platnost změny v případě jejího schválení. Článek 21 Žádosti, sdělení a námitky Generální tajemník Organizace spojených národů informuje všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v článku 10 odst. 1 této Dohody, o všech žádostech, sděleních nebo námitkách učiněných v souladu s výše uvedenými články 19 a 20 a rovněž o schválení a o datu vstupu v platnost každé změny. Článek 22 Revizní konference 1. Nehledě na postupy podle článků 19 a 20 se může každá smluvní strana písemným oznámením obrátit na generálního tajemníka Organizace spojených národů se žádostí o svolání konference za účelem revize této Dohody. Revizní konferenci, na kterou jsou pozvány všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v článku 10 odst. 1, svolá výkonný tajemník Evropské hospodářské komise, jestliže v průběhu šesti měsíců od data odeslání oznámení generálním tajemníkem Organizace spojených národů mu nejméně čtvrtina smluvních stran sdělí svůj souhlas s touto žádostí. 2. Nehledě na postup podle článků 19 a 20 bude revizní konference, na kterou se pozvou všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v článku 10 odst. 1, rovněž svolána výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise po obdržení písemného sdělení o příslušné žádosti Administrativního výboru. Administrativní výbor přijímá rozhodnutí o vyslovení takovéto žádosti většinou přítomných a hlasujících členů Výboru. 3. Je-li v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku svolána konference, navrhne výkonný tajemník Evropské hospodářské komise smluvním stranám, aby do tří měsíců předaly návrhy, které by chtěly mít projednány na konferenci. 4. Nejpozději šest měsíců před zahájením konference rozešle výkonný tajemník Evropské hospodářské komise všem smluvním stranám a všem státům uvedených v článku 10 odst. 1 předběžný program konference a rovněž texty takovýchto návrhů. Článek 23 Depozitář Depozitářem této Dohody je generální tajemník Organizace spojených národů. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, náležitě k tomu zmocnění, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Ženevě dne dvacátého šestého května roku dva tisíce v jednom vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském, německém a ruském a v případě textu vlastní dohody a ve francouzském jazyce v případě textu přiložených Předpisů, přičemž všechny čtyři texty vlastní dohody mají stejnou platnost. Generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů se navrhuje připravit překlad přiložených Předpisů do anglického a ruského jazyka. Generálnímu tajemníkovi Ústřední Komise pro plavbu na Rýně se navrhuje připravit překlad přiložených Předpisů do německého jazyka. ČÁST 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 1.1 ROZSAH A POUŽITÍ 1.1.1 Struktura Pravidla tvořící přílohu k ADN jsou rozdělena do devíti částí. Každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů (viz obsah). Uvnitř každé části je číslo části zahrnuto do čísel kapitol, oddílů a pododdílů, např. část 2, kapitola 2, oddíl 1 je očíslován „2.2.1“. 1.1.2 Rozsah platnosti 1.1.2.1 Pro účely článku 2 odstavce 2 (a) a článku 4 Pravidla přiložená k ADN uvádějí: (a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny; (b) nebezpečné věci, které jsou připuštěny k mezinárodní přepravě, a podmínky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména: - klasifikace věcí, včetně klasifikačních kritérii a příslušných zkušebních metod; - používání obalů (včetně společného balení); - používání cisteren (včetně jejich plnění); - postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech a označování vozidel a železničních vozů, označování plavidel, jakož i doklady a požadované informace); - ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren; - používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky). 1.1.2.2 Pro účely článku 5 ADN uvádí oddíl 1.1.3 této kapitoly případy, kdy je přeprava nebezpečných věcí částečně nebo úplně vyňata z platnosti podmínek stanovených ADN. 1.1.2.3 Pro účely článku 7 ADN uvádí kapitola 1.5 této části pravidla týkající se odchylek, zvláštních povolení a rovnocenných opatření, které tento článek stanoví. 1.1.2.4 Pro účely článku 8 ADN uvádí kapitola 1.6 této části přechodná opatření týkající se aplikace Pravidel přiložených k ADN. 1.1.2.5 Ustanovení ADN se vztahují také na prázdná plavidla nebo plavidla, která byla vyložena, pokud nákladní prostory, nákladní tanky nebo nádoby nebo cisterny naložené na plavidla nejsou prosty nebezpečných látek nebo plynů, s výjimkou vynětí z platnosti podmínek ADN uvedených v oddílu 1.1.3. 1.1.3 Vynětí z platnosti 1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na: (a) přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na nákladní dopravní jednotku. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej; (b) (Vypuštěno); (c) přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu, včetně IBC a velkých obalů, a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdílu 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7. Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí; (d) přepravu prováděnou zásahovými jednotkami nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu prováděnou za účelem sběru nebezpečných věcí, které byly zapleteny do mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na bezpečné místo. (e) nouzové přepravy prováděné pod dozorem příslušných orgánů, určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy; (f) přepravu nevyčištěných prázdných stabilních nebo skladovacích nádob, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek: Všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny; Byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a Náklad je upevněn v lůžkách nebo latěních nebo jiných manipulačních prostředcích nebo ve vozidle nebo kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy. Toto vynětí se nevztahuje na stabilní nebo skladovací nádoby, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle ADN zakázána. POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz také 1.7.1.4. 1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na přepravu: (a) (Vyhrazeno) (b) (Vyhrazeno) (c) plynů skupin A a O (podle pododdílu 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů; POZNÁMKA: Toto vynětí se nevztahuje na lampy a žárovky. K lampám a žárovkám viz 1.1.3.10. (d) plynů obsažených v zařízení, používaných k provozu plavidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů; (e) (Vyhrazeno) (f) plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů; (g) plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a (h) (Vypuštěno) 1.1.3.3 Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro pohon přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení, pro činnost jejich zvláštní výbavy, pro jejich údržbu a bezpečnost Požadavky ADN se nevztahují na látky používané - přepravovaných plavidel, vozidel, železničních vozů nebo po silnici nepojízdných strojních zařízení1; - pro údržbu plavidel; - pro činnost nebo údržbu jejich trvale zabudované zvláštní výbavy; - pro činnost nebo údržbu jejich mobilní zvláštní výbavy používané nebo určené k použití během přepravy; nebo - k zajištění bezpečnosti, a které jsou přepravovány na plavidle v obalech, nádobách nebo cisternách určených pro použití k tomuto účelu. 1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení nebo pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz také 1.7.1.4 1.1.3.4.1 Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení ADN. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud je ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí. 1.1.3.4.2 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4. 1.1.3.4.3 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5. 1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením ADN, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9. 1.1.3.6 Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná plavidly 1.1.3.6.1 (a) V případě přepravy nebezpečných věcí v kusech se ustanovení ADN, s výjimkou 1.1.3.6.2, nepoužijí, jestliže brutto hmotnost všech přepravovaných nebezpečných věcí nepřesahuje 3 000 kg. Toto ustanovení se nepoužije pro přepravu: (i) látky a předměty třídy 1; (ii) látky třídy 2, skupin T, F, TF, TC, TO, TFC nebo TOC podle 2.2.2.1.3 a aerosoly skupin C, CO, F, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC podle 2.2.2.1.6; (iii) látky tříd 4.1 nebo 5.2, pro které se ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 vyžaduje bezpečnostní značka vzoru č. 1; (iv) látky třídy 6.2, kategorie A; (v) látky třídy 7, jiné než UN 2908, 2909, 2910 a 2911; (vi) látky přiřazené k obalové skupině I; (vii) látky přepravované v cisternách; (b) V případě přepravy nebezpečných věcí v kusech, s výjimkou cisteren, ustanovení ADN, s výjimkou ustanovení bodu 1.1.3.6.2 se nepoužívá pro přepravu: - látky třídy 2, skupiny F podle 2.2.2.1.3 nebo aerosoly skupiny F podle 2.2.2.1.6; nebo - látky přiřazené k obalové skupině I, kromě látek třídy 6.1 jestliže celková brutto hmotnost těchto věcí nepřesahuje 300 kg. 1.1.3.6.2 Avšak pro přepravu podle vynětí z platnosti pro množství podle 1.1.3.6.1, se přitom použijí následující požadavky: (a) zůstává v platnosti povinnost hlášení v souladu s 1.8.5; (b) kusy, s výjimkou dopravních prostředků a kontejnerů (včetně snímatelných koreb), musí odpovídat požadavkům pro obaly částí 4 a 6 ADR nebo RID; použijí se ustanovení kapitoly 5.2 pro označování nápisy a bezpečnostními značkami; (c) na palubě se musí nacházet tyto dokumenty: - přepravní doklady (viz. 5.4.1.1); musí být v souladu se všemi nebezpečnými věcmi naloženými na plavidle; - plán uložení nákladu (viz. 7.1.4.11.1); (d) věci musí být uloženy do nákladních prostor. Toto ustanovení se nepoužije pro nebezpečné věci naložené do: - uzavřené kontejnery; - vozidla nebo vagony kryté plachtou; (e) věci různých tříd musí být od sebe horizontálně ukládány na vzdálenost nejméně 3,00 m. Ukládání takových věcí na sebe se nepřipouští. Toto ustanovení se nepoužívá pro: - uzavřené kontejnery; - vozidla nebo vagony kryté plachtou; (f) pro námořní plavidla a plavidla vnitrozemské plavby, kde jsou naloženy pouze kontejnery, výše uvedené požadavky pod písmeny (d) a (e) se považují za splněné, pokud jsou dodržena ustanovení IMDG Code o uložení a vzájemném oddělení a je o tom uveden zápis v přepravním dokladu. 1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie Ustanovení uvedená v ADN se nevztahují na systémy akumulace a výroby elektrické energie (např. lithiové baterie, elektrické kondenzátory, asymetrické kondenzátory, zásobníkové systémy s hydridem kovu a palivové články): (a) instalované v dopravních prostředcích provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení; (b) obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop). 1.1.3.8 (Vyhrazeno) 1.1.3.9 Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondiciování během přepravy Jsou-li ve vozidlech, železničních vozech nebo kontejnerech používány pro účely chlazení nebo kondiciování nebezpečné věci, které jsou jen dusivé (které ředí nebo nahrazují kyslík normálně v ovzduší), podléhají pouze ustanovením oddílu 5.5.3. 1.1.3.10 Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci Následující lampy a žárovky nepodléhají ADN, pokud neobsahují radioaktivní látku a neobsahují rtuť v množstvích větších, než jsou množství uvedená ve zvláštním ustanovení 366 kapitoly 3.3: (a) Lampy a žárovky, které jsou sesbírány přímo od jednotlivců a z domácností, jsou-li přepravovány do sběrného nebo recyklačního objektu; POZNÁMKA: Toto zahrnuje také lampy a žárovky přinesené nebo přivezené jednotlivci do prvního sběrného místa a poté přepravované do jiného sběrného místa, mezizpracovatelského nebo recyklačního objektu. (b) Lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí, a zabalené tak, že je nejvýše 30 gramů nebezpečných věcí v jednom kusu, za podmínky, že (i) lampy a žárovky jsou vyrobeny v souladu s certifikovaným systémem řízení kvality; POZNÁMKA: ISO 9001 smí být použita k tomuto účelu. a (ii) lampy nebo žárovky jsou buď jednotlivě zabaleny ve vnitřních obalech a odděleny přepážkami, nebo každá obklopena fixačním materiálem, aby byly chráněny, a poté zabaleny do pevných vnějších obalů splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 ADR a schopných vyhovět při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 metru; (c) Použité, poškozené nebo vadné lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí s nejvýše 30 gramy nebezpečných věcí na kus, jsou-li přepravovány ze sběrného nebo recyklačního objektu. Lampy a žárovky musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, dostačujících k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy, splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 ADR a které jsou schopné vyhovět zkoušce volným pádem z výšky nejméně 1,2 metru; (d) Lampy a žárovky obsahující jen plyny skupin A a O (podle 2.2.2.1), za podmínky, že jsou zabaleny tak, aby účinky rozletu při jakémkoli prasknutí lampy nebo žárovky byly omezeny na vnitřek kusu. POZNÁMKA: Lampy a žárovky obsahující radioaktivní látky jsou popsány v 2.2.7.2.2.2 (b). 1.1.4 Použitelnost jiných předpisů 1.1.4.1 Všeobecně Následující požadavky se vztahují na kusy: (a) v případě obalů (včetně velkých obalů a IBC) musí být dodržena příslušná ustanovení jednoho z mezinárodních předpisů (viz též část 4 a část 6); (b) v případě kontejnerů, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) musí být dodržena příslušná ustanovení ADR, RID nebo IMDG Code (viz též část 4 a část 6); (c) v případě vozidel nebo železničních vozů musí vozidla nebo železniční vozy a jejich náklad splňovat příslušná ustanovení ADR nebo RID. POZNÁMKA: K označování nápisy, bezpečnostními značkami, velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami viz též kapitoly 5.2 a 5.3. 1.1.4.2 Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní, silniční, železniční nebo leteckou dopravu 1.1.4.2.1 Kusy, kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC, které neodpovídají plně ustanovením pro balení, společné balení, nápisy a bezpečnostní značky na kusech nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami ADN, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technické pokyny (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky: (a) pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle ADR, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní nebo podle ICAO Technické pokyny pro leteckou přepravu; (b) pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo ICAO Technické pokyny; (c) jestliže kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC nejsou pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 těchto Pravidel, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. V tomto případě se vztahují na označení vozidla samého pouze ustanovení uvedená v 5.3.2.1.1 těchto Pravidel. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice. Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 ADN, ale nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo ICAO Technické pokyny. 1.1.4.2.2 Jestliže námořní, silniční, železniční nebo letecká přeprava následuje nebo předchází přepravě vnitrozemskou vodní dopravou, může být přepravní doklad používaný nebo vyžadovaný v námořní, silniční, železniční nebo letecké přepravě použit namísto přepravního dokladu předepsaného v oddílu 5.4.1 za předpokladu, že údaje, které obsahuje, jsou v souladu s platnými ustanoveními IMDG Code, ADR, RID nebo ICAO Technické pokyny, s výjimkou toho, že když jsou podle ADN vyžadovány dodatečné informace, musí být tyto informace doplněny nebo zapsány na vhodném místě. POZNÁMKA: K přepravě podle 1.1.4.2.1 viz též 5.4.1.1.7. K přepravě v kontejnerech viz též 5.4.2. 1.1.4.3 Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1, 2, 5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8 ADR, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (Změna 29-98), smějí být dále používány za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o periodických inspekcích a zkouškách2. Kromě toho musí splňovat ustanovení odpovídající pokynům uvedeným ve sloupcích (10) a (11) tabulky A v kapitole 3.2 a ustanovením kapitoly 4.2 ADR. Viz též 4.2.0.1 IMDG Code. 1.1.4.4 (Vyhrazeno) 1.1.4.5 (Vyhrazeno) 1.1.4.6 1.1.4.6 Jiné předpisy pro přepravu vnitrozemskou vodní dopravou 1.1.4.6.1 V souladu s článkem 9 ADN zůstávají přepravy podrobeny místním, regionálním a mezinárodním předpisům obecně platným pro přepravu věcí vnitrozemskou vodní dopravou. 1.1.4.6.2 Jsou-li ustanovení těchto Pravidel v rozporu s ustanoveními uvedenými v 1.1.4.6.1, ustanovení uvedená v 1.1.4.6.1 se nepoužijí. 1.1.5 Použití norem Pokud se vyžaduje použití normy a existuje rozpor mezi touto normou a ustanoveními ADN, mají ustanovení ADN přednost. Požadavky normy, které nejsou v rozporu s ADN, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní. KAPITOLA 1.2 DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY 1.2.1 Definice POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice. Pro účely těchto pravidel: A ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí; Aerosol nebo Aerosolový rozprašovač předmět sestávající z nádoby pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.4 ADR, vyrobený z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavený rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu; ASTM American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály) (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, United States of America); B Balič podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC, a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě; Bateriové vozidlo vozidlo se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na tomto vozidle. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (známé též jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů; Bateriový vůz železniční vůz se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na železničním voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (známé též jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů; Bedna pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy; Bezpečná zóna určená, rozpoznatelná zóna mimo oblast nákladu, která může být snadno přístupná pro všechny osoby na plavidle. Bezpečná zóna poskytuje ochranu proti identifikovaným nebezpečím od nákladu pomocí postřikovacího zařízení po dobu nejméně 60 minut. Bezpečná zóna může být během nehody evakuována. Bezpečná zóna je nepřípustná, je-li identifikovaným nebezpečím výbuch; Bezpečné útočiště určená, rozpoznatelná, snadno přístupná buňka (stabilní nebo plovoucí) schopná ochránit všechny osoby na plavidle proti identifikovaným nebezpečím od nákladu po dobu nejméně šedesáti minut, během nichž je možná komunikace s pohotovostními a záchrannými službami. Bezpečné útočiště může být integrováno do kormidelny nebo do obytného prostoru. Bezpečné útočiště může být během nehody evakuováno. Bezpečné útočiště je nepřípustné, je-li identifikovaným nebezpečím výbuch. Bezpečné útočiště na plavidle a plovoucí bezpečné útočiště mimo plavidlo jsou certifikovány uznanou klasifikační společností. Bezpečné útočiště na pevnině je konstruováno podle místních právních předpisů; Bezpečnostní plán v případě havárie plán obsahující hranice vodotěsných částí plavidla sloužící jako základ pro výpočet stability v případě vzniku trhliny v plavidla, opatření k vyrovnání náklonu plavidla, který vznikl vniknutím vody, jakož i všechna uzavírací zařízení, která musí být během plavby uzavřena; Bezpečnostní poradce je osoba, která je v podniku, jehož činnosti zahrnují přepravu, nebo s ní související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky, nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou, odpovědná za pomoc při zabránění rizikům vlastním přepravě nebezpečných věcí; Biologický/technický název název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní název se pro tyto účely nesmí používat; Bod vzplanutí (Fp) nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs; C CDNI Úmluva o sběru, skladování a přijímání odpadů vzniklých během plavby po Rýnu a jiných vnitrozemských vodních cestách; CEVNI Evropský předpis pro vnitrozemské vodní cesty EHK OSN; CGA Compressed Gas Association (Sdružení pro stlačené plyny) (CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America); CIM Jednotná pravidla týkající se smlouvy o mezinárodní železniční nákladní přepravě (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami; Cisterna nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu, nesnímatelnou cisternu nebo cisternový železniční vůz, jak jsou definovány v této oddílu, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel, bateriových železničních vozů nebo MEGC; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1. Cisterna nesnímatelná cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem nebo k železničnímu vozu (který se tím stává cisternovým železničním vozem)) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozidla nebo železničního vozu; Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů nesnímatelná nebo snímatelná cisterna používaná zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím plnění a vyprazdňování odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10 ADR. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů; Cisterna přemístitelná multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 ADR nebo IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 ADR; Cisterna snímatelná cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí beze změny nákladu a může s ní být normálně manipulováno pouze, když je prázdná; nebo zvláštním zařízením vozu přizpůsobená cisterna, která může být odebrána až po uvolnění upevňovacích prostředků; Cisternová výměnná nástavba se považuje za cisternový kontejner; Cisternové vozidlo vozidlo určené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a zahrnující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo zahrnuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku; Cisternový kontejner přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, je-li použit pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů); POZNÁMKA: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery. Cisternový železniční vůz vůz určený k přepravě kapalin, plynů, práškových nebo zrnitých látek, zahrnující nástavbu, sestávající z jedné nebo více cisteren a jejich výstroje, a podvozek s jeho vlastními součástmi (pojezdem, pérováním, tažným a narážecím ústrojím, brzdami a nápisy); POZNÁMKA: Za cisternové vozy se považují také vozy se snímatelnými cisternami. Cívka (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami; CMNI Úmluva o smlouvě pro přepravu věcí po vnitrozemské vodní cestě (Budapešť, 22. června 2001). CMR Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami; CSC (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „ KBK“ Č Čistá hmotnost výbušniny (NEM) celková hmotnost výbušných látek, bez obalů, pouzder atd. (Čisté množství výbušniny (NEQ), čistý obsah výbušniny (NEC), čistá váha výbušniny (NEW) nebo čistá hmotnost výbušného obsahu se často používají ke sdělení stejného významu); D Dávková intenzita pro přepravu radioaktivních látek je odpovídající velikost dávky vyjádřená milisievertech za hodinu nebo mikrosievertech za hodinu; Deflagrace výbuch, který se šíří podzvukovou rychlostí (viz EN 13237:2011); Detektor plynů přenosné zařízení umožňující měření jakékoli významné koncentrace hořlavých plynů pod dolní mezí výbušnosti, které jasně signalizuje koncentraci takových plynů. Detektory hořlavých plynů mohou být určeny pouze k měření hořlavých plynů, ale také k měření hořlavých plynů a kyslíku. Toto zařízení má být konstruováno tak, aby měření mohlo proběhnout bez nutnosti vstoupit do kontrolovaného prostoru. Maximální úroveň detekce senzorů je 5% dolní meze výbušnosti nejkritičtější látky v seznamu látek pro plavidla pro cisternová plavidla nebo nákladu pro plavidla pro suchý náklad. Detektor hořlavých plynů musí být certifikován v souladu s IEC/EN1 60079-29-1:2016. Používá-li se v oblasti s nebezpečím výbuchu, musí rovněž splňovat požadavky na použití v dané zóně a musí být doložen doklad o jejich splnění (např. postup posuzování shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 systém IECEx System,3 ECE/TRADE/3914 nebo alespoň jejich ekvivalent); Detektor neutronového záření je přístroj, který zjišťuje neutronové záření. V takovém přístroji může být v hermeticky uzavřeném elektronkovém měniči obsažen plyn, který přeměňuje neutronové záření na měřitelný elektrický signál; Detektor toxických plynů je přenosné zařízení umožňující měření jakékoli významné koncentrace toxických plynů a par. Zařízení musí odpovídat normám EN 45544-1:2015, EN 45544-2:2015, EN 45544-3:2015 a EN 45544-4:2016 nebo normě ISO 17621:2015. Je-li toto zařízení používáno v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí být navíc vhodné pro použití v příslušné zóně a musí být prokázáno, že jsou splněny příslušné požadavky (např. postup posuzování shody podle Směrnice 2014/34/EU2, Systém IECEx,3 nebo ECE/TRADE/3914 nebo alespoň jejich ekvivalentem). Toto zařízení má být konstruováno tak, aby měření mohlo proběhnout bez nutnosti vstoupit do kontrolovaného prostoru; Detonace výbuch, který se šíří nadzvukovou rychlostí a je charakterizován tlakovou vlnou (viz EN 13237:2011); Dokumentace cisterny složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4 ADR; Dokumentace plavidla je složka obsahující všechny důležité technické údaje týkající se plavidla nebo nákladního říčního člunu jako jsou konstrukční plány a dokumenty k zařízením. Dolní mez výbušnosti (LEL) znamená nejnižší koncentraci hranice výbušnosti, při které může dojít k výbuchu; Dopravce podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy; Dopravní jednotka motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým a přípojným vozidlem; Dopravní prostředek pro přepravu po vnitrozemských vodních cestách je jakékoli plavidlo, nákladní prostor nebo definovaná oblast paluby plavidla; pro silniční nebo železniční přepravu je to vozidlo nebo železniční vůz; Drenážní systém (účinný) systém podle Přílohy II CDNI pro úplné vyprazdňování, je-li to možné, nákladních tanků a potrubí pro nakládku a vykládku, kromě zbytků nákladu; Druhy ochrany (viz IEC 60079-0:2011) Elektrická zařízení (viz IEC 60079-0:2014 nebo alespoň ekvivalent); EEx (d): pevný závěr (IEC 60079-1: 2014 nebo alespoň ekvivalent); EEx (e): zajištěné provedení (IEC 60079-7:2016 nebo alespoň ekvivalent); EEx (ia) a EEx (ib): jiskrová bezpečnost (IEC 60079-11:2012 nebo alespoň ekvivalent); EEx (m): zalití zalévací hmotou (IEC 60079-18:2014 nebo alespoň ekvivalent); EEx (p): závěr s vnitřním přetlakem (IEC 60079-2:2015 nebo alespoň ekvivalent); EEx (q): pískový závěr (IEC 60079-5:2015 nebo alespoň ekvivalent); Neelektrická zařízení (viz ISO 80079-36:2016 nebo alespoň ekvivalent); EEx (fr): závěr omezující průtok (EN 13463-2:2005 nebo alespoň ekvivalent); EEx (d): pevný závěr (EN 13463-3:2005 nebo alespoň ekvivalent); EEx (c): bezpečná konstrukce (ISO 80079-37:2016 nebo alespoň ekvivalent); EEx (b): hlídání iniciačních zdrojů (EN 13463-6:2005 nebo alespoň ekvivalent); EEx (k): kapalinový závěr: (EN 13463-8:2003 nebo alespoň ekvivalent). Dřevěná IBC viz IBC dřevěná Dřevěný sud obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi; Dýchací přístroj (nezávislý) přístroj, který zásobuje osobu, která přístroj používá při práci v nebezpečné atmosféře, dýchatelným vzduchem pomocí stlačeného vzduchu, který si nese s sebou, nebo pomocí vnějšího přívodu hadicí. K takovým přístrojům viz například Evropská norma EN 137:2006 nebo EN 138:1994; Dýchací přístroj (závislý na vnějším prostředí) přístroj, který chrání osobu při práci v nebezpečné atmosféře vhodným dýchacím filtrem. K takovým přístrojům viz například Evropská norma EN 136:1998. K používaným dýchacím filtrům viz například Evropská norma EN 14387:2004 + A1:2008; E EHK OSN znamená Evropskou hospodářskou komisi Organizace spojených Národů (UNECE, Calais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneva 10, Switzerland; Elektrické zařízení chráněné proti stříkající vodě elektrické zařízení, které zkonstruováno tak, že proud vody tryskající z hubice libovolným směrem nezpůsobí žádnou škodu. Zkušební podmínky jsou stanoveny v publikaci IEC 60529, nejnižší stupeň ochrany IP55; Elektrické zařízení typu „omezené nebezpečí výbuchu“ elektrické zařízení, které během normálního provozu nevyvolá jiskření ani nevykazuje povrchové teploty, které jsou nad 200°C. Sem patří např. - třífázové asynchronní motory; - bezkartáčové generátory s bezdotykovým indukčním buzením; - pojistky s uzavřeným tavným prvkem; - bezdotykové elektronické zařízení; nebo znamená elektrické zařízení s alespoň krytem chráněným proti proudům vody (stupeň ochrany IP55 nebo vyšší), který při normálním provozu nevykazuje povrchové teploty vyšší než 200°C. EN (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel); Evakuační člun speciálně vybavený člun s posádkou, zavolaný k záchraně osob v nebezpečí nebo pro jejich evakuaci v nejkratší bezpečné době vzhledem k bezpečnému útočišti nebo bezpečné zóně; Evakuační prostředky jakékoli prostředky, které mohou být použity osobami k přemístění z nebezpečí do bezpečí při respektování následujících podmínek: Nebezpečí, která musí být vzata v úvahu, jsou: - pro třídu 3, obalovou skupinu III, UN 1202, druhou a třetí položku a pro třídy 4.1,8 a 9 na tankových plavidlech: únik z rozdělovacího potrubí; - pro jiné látky třídy 3 a třídu 2 a pro hořlavé látky třídy 8 na tankových plavidlech: požár v oblasti rozdělovacího potrubí na palubě a hořící kapalina na vodě; - pro třídu 5.1 na tankových plavidlech: látky podporující hoření v kombinaci s hořlavými kapalinami mohou způsobit výbuch; - pro třídu 6.1 na tankových plavidlech: toxické plyny v okolí rozdělovacího potrubí a ve směru větru; - pro nebezpečné věci na plavidlech pro suchý náklad: nebezpečí vycházející z věcí uložených v nákladních prostorech; F Fixační podložka (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem; Flexibilní IBC viz IBC flexibilní Flexibilní kontejner pro volně ložené látky viz Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní G GHS (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Sedmý revidované vydání Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, uveřejněný Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.7; GESAMP Společná skupina znalců pro vědecké aspekty ochrany mořského prostředí. Publikace IMO: „The Revised GESAMP Hazard Evaluation Procedure for Chemical Substances Carried by Ships“, GESAMP Reports and Studies No. 64, IMO, London, 2002. Při aplikaci modelu GESAMP pro účely těchto předpisů je referenční teplota pro relativní hustotu, tenzi par a rozpustnost ve vodě 20 °C. Referenční relativní hustota pro rozlišení mezi plovoucími látkami (“floater“) a látkami, které klesají pod hladinu („sinker“) je 1,000 (odpovídající hustotě vody na vnitrozemských vodních cestách 1000 kg/m3); H Hadice flexibilní trubkovité polovýrobky z elastomerů, termoplastů nebo z nerezavějící oceli sestávající z jednoho nebo více plášťů a vystýlek; Hadicové armatury spojky a spojovací prvky hadic; Hadicové soustavy hadice, které jsou integrovány nebo přivařeny na obou stranách do hadicových fitinků; hadicové fitinky musí být integrovány tak, aby je bylo možno uvolnit pouze pomocí nástroje; Hermeticky uzavřená cisterna, cisterna, která: - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými pojistnými zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily. Cisterna určená pro přepravu kapalin s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary nebo určená pro přepravu tuhých látek (práškovitých nebo zrnitých), bez ohledu na svůj výpočtový tlak, je rovněž považována za hermeticky uzavřenou, jestliže: - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily podle požadavků v 6.8.2.2.3; nebo - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči nebo jinými podobnými pojistnými zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily podle požadavků v 6.8.2.2.3“. Hmotnost kusu Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu. Hmotnost kontejnerů, cisteren, vozidel a železničních vozů používaných pro přepravu věcí se do celkové (brutto) hmotnosti nezahrnuje; Horní mez výbušnosti (UEL) znamená nejvyšší koncentraci hranice výbušnosti, při které může dojít výbuchu. Hořlavá složka (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod ASTM D 240, ISO/FDIS 13943: 1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B; Hromadná položka položka pro definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz 2.1.1.2, B, C a D); Hustota se vyjadřuje v kg/m3. V případě opakování se použije jen číslo; CH Chráněná IBC viz IBC chráněná Chráněné oblasti Veškeré prostory na palubě plavidel pro suchý náklad: (a) nákladní prostor nebo nákladní prostory (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, zóna 1); (b) prostor, který se nachází na palubě (vyžaduje-li se ochrana proti výbuchu, zóna 2), který je ohraničen: (i) příčně vertikálními rovinami, které sbíhají s boky plavidla; (ii) v podélném směru vertikálními rovinami, které sbíhají s přepážkami nákladních prostorů; (iii) směrem nahoru horizontální rovinou probíhající 2,00 m nad vrchní hranou nákladu, nejméně však horizontální rovinou probíhající 3,00 m nad palubou. I IAEA (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 - A-1400 Vídeň); IBC (Intermediate bulk container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 ADR a který: (a) má vnitřní objem: (i) nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III; (ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC; (iii) nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC; (iv) nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7; (b) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (c) odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřeným zkouškami uvedenými v kapitole 6.5 ADR; POZNÁMKA 1 : Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro volně ložené látky (IBC). POZNÁMKA 2 : Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitoly 6.5 ADR se nepovažují za kontejnery pro účely ADN. IBC Code je Mezinárodní řád pro stavbu a vybavení plavidel přepravujících nebezpečné chemikálie ve volně loženém stavu, vydaný Mezinárodní námořní organizací (IMO); IBC dřevěná tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; IBC flexibilní těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením; IBC chráněná (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním; IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené tuhým vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoliv provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje. POZNÁMKA: „Plast”, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma. IBC kovová kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; IBC lepenková lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřních obalů), a s příslušnou provozní výstrojí a konstrukční výbavou; IBC z tuhého plastu tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s příslušnou provozní výstrojí; ICAO International Civil Aviation Organization (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada); ICAO Technické pokyny Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air, které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu; Identifikační číslo číslo určené k identifikaci látky, které nebylo přiděleno UN číslo nebo která nemůže být přiřazena pod hromadnou položku s UN číslem. Tato čísla mají čtyři číslice začínající číslicí 9; IEC Mezinárodní elektrotechnická komise; IMO International Maritime Organization (Mezinárodní námořní organizace) (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom); IMSBC Code Mezinárodní námořní předpis pro tuhé volně ložené náklady Mezinárodní námořní organizace (IMO); Index kritické bezpečnosti (CSI) přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu radioaktivních látek je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky; Inspekční organizace je nezávislá monitorovací a ověřovací organizace certifikovaná příslušným orgánem; UIC International Union of Railways (Mezinárodní železniční unie) (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France); IMDG Code (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea, 1974 (SOLAS), vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn; Instruktáž předávání know-how nebo školení, jak něco dělat nebo jak postupovat. To předávání know-how nebo školení může být zajištěno interně vlastním personálem; ISO (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO, 1 rue de Varembé, CH-1204, Geneva 20); J J.N. položka (jinde nejmenovaná položka) hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže: (a) nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a (b) vykazují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.; K Kalové plavidlo tankové plavidlo typu N, otevřené, s nosností až do 300 tun, zkonstruované a vybavené pro příjem a přepravu lodních provozních odpadů obsahujících oleje a maziva. Plavidla bez nákladních tanků se považují za plavidla podléhající ustanovením kapitol 9.1 nebo 9.2; Kaly směs zbytků nákladu s mycí vodou, rzí nebo usazeninami, která je nebo není vhodná k vyčerpání; Kanystr obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory; Kapalina látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která (a) má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90; nebo (c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4; POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí: - přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo - přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu. Kategorií zařízení (viz Směrnici 2014/34/EU2) se rozumí klasifikace zařízení, která mají být používána v oblasti s rizikem výbuchu, a stanoví požadovanou úroveň ochrany, která má být zajištěna. Kategorie zařízení 1 zahrnuje zařízení konstruovaná tak, aby byla schopna provozu v souladu s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovat velmi vysokou úroveň ochrany. Zařízení v této kategorii je určeno pro použití v oblastech, kde je výbušná atmosféra způsobená směsí vzduchu a plynů, par nebo mlhy nebo směsí vzduchu a prachu nepřetržitě, po dlouhou dobu nebo často. Zařízení v této kategorii musí zajistit požadovanou úroveň ochrany, a to i v případě mimořádných událostí týkajících se zařízení, a je charakterizováno prostředky ochrany, u nichž: - Buďto, v případě selhání jednoho ochranného prostředku, poskytuje požadovanou úroveň ochrany alespoň jeden nezávislý druhý prostředek; nebo - je zajištěna požadovaná úroveň ochrany v případě dvou poruch, které se vyskytnou nezávisle na sobě. Zařízení kategorie 1 v souladu se směrnicí 2014/34/EU4 je označeno jako II 1 G. Takové zařízení odpovídá EPL5 ‘Ga' podle IEC 60079-0. Zařízení kategorie 1 je vhodné pro použití v zónách 0,1 a 2. Kategorie zařízení 2 zahrnuje zařízení konstruovaná tak, aby byla schopna provozu v souladu s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovat vysokou úroveň ochrany. Zařízení v této kategorii je určeno pro použití v oblastech, ve kterých se příležitostně vyskytuje výbušná atmosféra způsobená směsí vzduchu a plynů, par nebo mlhy nebo směsí vzduchu a prachu. Prostředky ochrany zařízení v této kategorii zajišťují požadovanou úroveň ochrany i v případě často se vyskytujících poruch nebo závad zařízení, které se obvykle musí brát v úvahu. Zařízení kategorie 2 v souladu se směrnicí 2014/34/EU2 je označeno jako II 2 G. Takové zařízení odpovídá EPL5 ‘Ga' podle IEC 60079-0. Zařízení kategorie 2 je vhodné pro použití v zónách 1 a 2. Kategorie zařízení 3 zahrnuje zařízení konstruovaná tak, aby byla schopna provozu v souladu s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovat normální úroveň ochrany. Zařízení v této kategorii je určeno pro použití v oblastech, ve kterých je nepravděpodobný výskyt výbušné atmosféry způsobené směsí vzduchu a plynů, par nebo mlhy nebo směsí vzduchu a prachu, nebo, pokud se vyskytne, pak jen na krátkou dobu. Zařízení v této kategorii zajišťuje požadovanou úroveň ochrany během normálního provozu. Zařízení kategorie 3 v souladu se směrnicí 2014/34/EU2 je označeno jako II 3 G. Takové zařízení odpovídá EPL1 ‘Ga' podle IEC 60079-0. Zařízení kategorie 3 je vhodné pro použití v zóně 2; KBK Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn; Klasifikační společnost (uznaná) klasifikační společnost, která je uznána příslušnými orgány podle kapitoly 1.15; Kofrdam příčně položený oddíl plavidla, ohraničený vodotěsnými přepážkami, který může být kontrolován. Kofrdam musí pokrývat celou plochu koncových přepážek nákladních tanků. Přepážka odvrácená od oblasti nákladu (vnější přepážka kofrdamu) musí vést od jednoho boku plavidla k druhému a ode dna k palubě v jedné rovině žeber; Kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu viz IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu Kompozitní obal viz Obal kompozitní Kompozitní obal (plast) viz Obal kompozitní (plast) Konstrukční tlak tlak, na jehož základě byl nákladní tank nebo zbytkový tank zkonstruován a vyroben. Konstrukční životnost pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je maximální životnost (v počtu roků), pro kterou je láhev nebo trubková nádoba zkonstruována a schválena podle platné normy; Kontejner přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce): - určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití; - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu; - opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný; - zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn. - mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek Kromě toho: Kontejner malý kontejner, který má vnitřní objem nejvýše 3 m3; Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky: - z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na plavidla v systému roll-on roll-off; - nemůže být stohován; - může být přemístěn z vozidla na podpěry a naložen zpět pomocí zařízení vozidla. Kontejner nekrytý kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner; Kontejner s plachtou nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu; Kontejner velký (a) kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru; (b) ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď (i) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop), nebo (ii) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky; Kontejner uzavřený plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena. POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery vozidla ani železniční vozy. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek. Kontejner MEGC viz Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC); Kontejner pro volně ložené látky přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určené pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny; Kontejner pro volně ložené látky je: - trvalé povahy a dostatečně pevné, aby byly vhodné pro opakované použití; - speciálně zkonstruované pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více dopravními prostředky bez překládky nákladu; - opatřené prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci; - o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3. Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery, kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozidel nebo železničních vozů. POZNÁMKA: Tato definice platí jen pro cisternové kontejnery pro volně ložené látky splňující požadavky kapitoly 6.11 ADR. Uzavřený kontejner pro volně ložené látky zcela uzavřený kontejner pro volně ložené látky mající tuhou střechu, boční stěny, koncové stěny a podlahu (včetně den výsypného typu). Tento pojem zahrnuje kontejnery pro volně ložené látky s otevírací střechou, boční nebo koncovou stěnou, které mohou být během přepravy uzavřeny. Uzavřené kontejnery pro volně ložené látky smějí být opatřeny otvory, které umožňují výměnu par a plynů se vzduchem a které zabraňují za normálních podmínek přepravy ztrátě tuhého obsahu, jakož i vnikání deště a stříkající vody; Kontejner s plachtou pro volně ložené látky kontejner pro volně ložené látky s otevřeným vrchem, s tuhým dnem (včetně dna výsypného typu), bočními a koncovými stěnami a s netuhou střechou; Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní: flexibilní kontejner o vnitřním objemu nejvýše 15 m3, s vnitřními vložkami a připevněnými manipulačními prostředky a provozní výstrojí; Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracovaných Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860; Kontejner s plachtou pro volně ložené látky viz Kontejner pro volně ložené látky; Kontejnmentový systém pro přepravu radioaktivních látek je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy; Koš vnější obal s neplnými stěnami; Kovová IBC viz IBC kovová Kritická teplota teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu; Kritická teplota teplota, při které musí být učiněna nouzová opatření v případě selhání ovládání teploty. Kryogenní nádoba viz Nádoba kryogenní Kryt pojistky proti prošlehnutí plamenů část lapače plamenů, jejímž hlavním účelem je tvořit vhodný plášť pro pojistku proti prošlehnutí plamene a zajistit mechanické spojení s jinými systémy; Krytý železniční vůz je vůz se stěnami a s pevnou nebo pohyblivou střechou; Kus konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách. Na plavidlech tento pojem zahrnuje také vozidla, železniční vozy, kontejnery (včetně výměnných nástaveb), cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, bateriová vozidla, bateriové železniční vozy cisternová vozidla, cisternové železniční vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC). POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a 6.4 ADR. L Láhev přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též „Svazek lahví “). Lapač plamenů zařízení namontované do otvoru části instalace nebo do spojovacího potrubí instalačního systému, jehož účelem je dovolit průtok, ale zabránit prošlehnutí plamene. Toto zařízení musí být odzkoušeno podle Evropské normy EN ISO 16852:2010; Latění vnější obal s neplnými stěnami; LEL viz Dolní mez výbušnosti Lepenková IBC viz IBC lepenková Ložná dokumentace sestává z počítače (hardware) a počítačového programu (software) a nabízí možnost zajistit, aby v každém případě balastní zátěže nebo nakládky: • dovolené hodnoty týkající se podélné síly (pevnosti), jakož i maximálního dovoleného ponoru nebyly překročeny; a • stabilita plavidla splňovala požadavky vztahující se na plavidlo. K tomuto účelu musí být vypočtena stabilita v nepoškozeném stavu a stabilita v poškozeném stavu; M Malá nádobka obsahující plyn (plynová kartuše) nádoba na jedno použití s hydraulickým vnitřním objemem nepřesahujícím 1000 ml pro nádobky vyrobené z kovu a nepřesahujícím 500 ml pro nádobky vyrobené ze syntetického materiálu nebo ze skla, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem; Malý kontejner viz Kontejner malý Manipulační prvky (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby; Materiál živočišného původu jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo potraviny nebo krmiva pocházející ze zvířat; MEGC viz Vícečlánkový kontejner na plyn; MEMU viz Mobilní jednotka přepravující výbušniny Měřicí otvor je uzavíratelný otvor nádob na zbytky a nádob na kaly o průměru nejvýše 0,10 m. Otvor musí být navržen tak, aby bylo možné určit stupeň naplnění pomocí měřicích tyčí; Měřicí přístroj kyslíku je přenosné zařízení umožňující měření jakéhokoli významného snížení obsahu kyslíku ve vzduchu. Měřicí přístroj kyslíku může být buď zařízení určené pouze pro měření kyslíku, nebo část kombinovaného zařízení pro měření jak hořlavých plynů, tak kyslíku. Toto zařízení má být konstruováno tak, aby měření mohlo proběhnout bez nutnosti vstoupit do kontrolovaného prostoru. Musí být testováno v souladu s IEC/EN4 50101:2010. Používá-li se v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí rovněž splňovat požadavky na použití v dané zóně a musí být doložen doklad o jejich splnění (např. postup posuzování shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 systém IECEx System,3 ECE/TRADE/3914 nebo alespoň jejich ekvivalent); Mezinárodní předpisy jsou ADR, IMSBC Code, ICAO-TI, IMDG Code nebo RID; Meziobal obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem; Mobilní jednotka připravující výbušniny jednotka, nebo vozidlo smontované s jednotkou, pro přípravu a nabíjení výbušnin z nebezpečných věcí, které nejsou výbušninami. Jednotka sestává z různých cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky a provozní výstroje, jakož i čerpadel a příslušného zařízení. MEMU může mít zvláštní komory pro balené výbušniny; POZNÁMKA: I když definice MEMU zahrnuje výraz „příprava a nabíjení výbušnin“ vztahují se požadavky na MEMU pouze na přepravu a nikoli na přípravu a nabíjení výbušnin.“ Motor na palivové články prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce; Možnost ohřevu nákladu je zařízení pro ohřev nákladu v nákladních tancích za použití tepelného izolátoru. Tepelný izolátor může být vyhříván pomocí kotle tankového plavidla (ohřevné zařízení nákladu podle 9.3.2.42 nebo 9.3.3.42) nebo z břehu; N Nádoba prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren; Nádoba (třída 1) zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal; Nádoba kryogenní přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů (viz též Nádoba kryogenní, otevřená); Nádoba kryogenní, otevřená přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná na atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu; Nádoba na kaly je ohnivzdorná nádoba, kterou lze uzavřít víkem určeným ke sběru kalu, které nejsou vhodné pro čerpání. Nádoba musí být schválena podle ADR, RID nebo předpisu IMDG Code a povolena pro danou látku. Maximální přípustná kapacita je 450 l. Měla by být snadno ovladatelná a označená nápisem „SLOP“ (výška nápisu: 0,10 m); Nádoba na zbytkové produkty IBC, cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna určené ke shromažďování zbytkového nákladu, mycí vody, zbytků nákladu nebo kalů, které jsou vhodné pro čerpání. Nádoba musí být schválena podle ADR, RID nebo předpisu IMDG Code a povolena pro danou látku. Maximální přípustná kapacita IBC je 3 m3 a cisternového kontejneru nebo přemístitelná cisterny je 12 m3; Nádoba tlaková společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu, svazky lahví a záchranné tlakové nádoby; Nádoba trubková přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3 000 litrů; Nádoba tuhá vnitřní (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za flexibilní; Nádoba vnitřní nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci; Nakládka všechny činnosti vykonávané nakládcem podle definice nakládce; Nákladní prostor část plavidla, která je, buď otevřená, nebo uzavřená krytem, vepředu a vzadu ohraničená přepážkou a která je určena pro přepravu věcí v kusech nebo ve volně loženém stavu. Horním ohraničením nákladního prostoru je horní hrana jícnu. Náklady přesahující horní hranu jícnu se považují za náklady uložené na palubě; Nákladní potrubí viz Potrubí pro nakládku a vykládku (nakládací a vykládací potrubí) Nákladní prostor (prázdný) nákladní prostor, který po vyložení neobsahuje žádné suché zbytky nákladu (vymetený); Nákladní prostor (vyložený) nákladní prostor, který smí po vyložení obsahovat nějaké suché zbytky nákladu; Nákladní dopravní jednotka je vozidlo, železniční vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC; Nákladní tank tank, který je trvale připevněn k plavidlu a je určen pro přepravu nebezpečných věcí; Konstrukce nákladního tanku: (a) Tlakový nákladní tank nákladní tank nezávislý na trupu plavidla, postavený podle speciálních uznaných norem pro provozní tlak ž 400 kPa; (b) Uzavřený nákladní tank nákladní tank spojený s vnější atmosférou pomocí zařízení zamezujícího nepřijatelnému vnitřnímu přetlaku nebo podtlaku; (c) Otevřený nákladní tank s pojistkou proti prošlehnutí plamene nákladní tank spojený s vnější atmosférou pomocí zařízení vybaveného pojistkou proti prošlehnutí plamene; (d) Otevřený nákladní tank nákladní tank v otevřeném spojení s vnější atmosférou; Typ nákladního tanku: (a) Nezávislý nákladní tank nákladní tank, který je trvale zabudován, ale který je nezávislý na konstrukci plavidla; (b) Integrovaný nákladní tank nákladní tank, který je tvořen vlastní konstrukcí plavidla a je obklopený vnější obšívkou nebo stěnami oddělenými od vnější obšívky; (c) Nákladní tank se stěnami nezávislými na vnější obšívce integrovaný nákladní tank, jehož dno a boční stěny netvoří vnější obšívku plavidla nebo nezávislý nákladní tank; Nákladní tank (odplynovaný) nákladní tank, který po vyložení neobsahuje žádný zbytkový náklad, ani žádnou měřitelnou koncentraci nebezpečných plynů a výparů; Nákladní tank (prázdný) nákladní tank, který po vyložení neobsahuje žádný zbytkový náklad, ale smí být neodplyněný; Nákladní tank (vyložený) nákladní tank, který smí po vyložení obsahovat nějaký zbytkový náklad; Nakládce podnik, který (a) nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do dopravního prostředku nebo na dopravní prostředek, nebo do kontejneru; nebo (b) nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu na dopravní prostředek; nebo (c) nakládá vozidlo nebo železniční vůz do plavidla nebo na plavidlo. Nařízením OSN se rozumí nařízení připojené k Dohodě, které se týká přijetí jednotných technických předpisů pro zařízení a části kolových vozidel, které mohou být namontovány nebo používány na kolových vozidlech, a podmínky pro vzájemné uznávání schválení udělených na základě těchto předpisů (Dohoda z roku 1958, ve znění pozdějších předpisů). Nebezpečné reakce jsou - hoření nebo vývin značného tepla; - vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů; - tvoření žíravých látek; - tvoření nestabilních látek; nebo - nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny a nákladní tanky); Nebezpečné věci látky a předměty, jejichž přeprava je podle ADN zakázána, nebo připuštěna pouze za podmínek v ní stanovených; Nejvyšší čistá (netto) hmotnost nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech; Nejvyšší dovolená celková hmotnost (a) (pro IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost; (b) (pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. Nejvyšší normální provozní tlak pro přepravu radioaktivních látek je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy; Nejvyšší provozní tlak (přetlak) nejvyšší tlak, který vznikne v nákladním tanku nebo zbytkovém tanku během provozu. Tento tlak se rovná otevíracímu tlaku vysokorychlostních ventilů nebo odlehčovacích (odpouštěcích) ventilů. Nejvyšší vnitřní objem nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech; Nejvyšší třída plavidlo může patřit do nejvyšší třídy, jestliže - trup plavidla, včetně kormidla a manévrovacího zařízení a vybavení kotvami a řetězy, odpovídá pravidlům a předpisům uznané klasifikační společnosti a byl postaven a vyzkoušen pod jejím dohledem; - pohonné zařízení, jakož i pomocné stroje, strojní a elektrická zařízení nutné pro palubní provoz, byly vyrobeny a vyzkoušeny podle pravidel a předpisů této klasifikační společnosti, jejich instalace byla provedena pod jejím dohledem a kompletní zařízení bylo po instalaci přezkoušeno k její spokojenosti; Nekryté vozidlo vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem; Nekrytý kontejner viz Kontejner nekrytý Nekrytý vůz vůz, jehož ložná plocha je tvořena jen plošinou nebo je opatřena pouze čely a bočnicemi; Nesnadno hořlavý je materiál, který sám o sobě není snadno hořlavý nebo alespoň, jehož vnější povrch není snadno hořlavý a omezuje šíření ohně na vhodnou míru. Pro určení hořlavosti se uznává postup IMO, Rezoluce A.653(16), nebo jakékoli ekvivalentní předpisy smluvní strany; Nesnímatelná cisterna viz Cisterna nesnímatelná O Obal jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce (viz také „Obal kompozitní“, „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“, „Obal opakovaně použitelný“, „Obal prachotěsný“, „Obal rekonstruovaný“, „Obal skupinový“, „Obal velký, opakovaně použitelný“, „Obal velký, rekonstruovaný“, „Obal vnější“, „Obal vnitřní“, „Obal z jemného plechu“, „Obal záchranný“, „Obal záchranný velký“); Obal kompozitní je obal sestávající z vnějšího obalu a z vnitřní nádoby a zkonstruovaný tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří jeden integrální obal. Po sestavení zůstává nadále jednou nedělitelnou jednotkou a jako takový je plněn, skladován, přepravován a vyprazdňován; POZNÁMKA: Pojem „vnitřní nádoba“ používaný pro kompozitní obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní obal“ používaným pro skupinové obaly. Například vnitřní část kompozitního obalu (plast) 6HA1 je takovou vnitřní nádobou, neboť není normálně konstruována tak, aby plnila obalovou funkci bez svého vnějšího obalu a není tedy vnitřním obalem. Tam, kde je za pojmem „kompozitní obal“ uveden v závorkách materiál, vztahuje se na vnitřní nádobu. Obal prachotěsný nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy; Obal skupinový kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5 ADR; POZNÁMKA: Pojem „vnitřní obal“ používaný pro skupinové obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní nádoba“ používaným pro kompozitní obaly. Obal velký obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (b) převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; Obal velký, opakovaně použitelný velký obal k opakovanému naplnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje ty velké obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučních řetězcích řízených odesilatelem produktu; Obal velký, rekonstruovaný kovový velký obal nebo velký obal z tuhého plastu, který (a) je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo (b) je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN. Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky ADR, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2 ADR); Obal vnější vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly; Obal vnitřní obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal; Obal z jemného plechu obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru; Obal záchranný zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící kusy nebo kusy neodpovídající předpisům obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci; Obal záchranný velký speciální obal, který (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; a (b) překračuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; do něhož se ukládají poškozené, vadné nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, které obsahují nebezpečné věci, nebo které se vysypaly nebo vytekly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo likvidaci; Obalová skupina skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2: Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné; Obalová skupina II: látky středně nebezpečné; Obalová skupina III: látky málo nebezpečné. POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině. Objem tělesa nebo úseku tělesa s použitím pro cisterny znamená celkový vnitřní objem tělesa nebo úseku tělesa, vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. V těch případech, kdy není možné plně naplnit těleso nebo úsek tělesa z hlediska jejich formy nebo konstrukce, pro určení stupně naplnění a označení cisterny se musí použít tento zmenšený objem. Oblast nákladu zahrnuje veškeré následující prostory na palubě takových plavidel: Prostor pod palubou: Prostor mezi dvěma svislými rovinami kolmými na středovou rovinu plavidla, který zahrnuje nákladní tanky, nákladové prostory, kofrdamy, prostory s dvojitými boky a dvojitými dny; tyto roviny se normálně shodují s vnějšími přepážkami kofrdamu nebo přepážkami konce nákladového prostoru. Prostor nad palubou: prostor, který je vymezen: - Příčně, vertikálními rovinami plavidla, jež odpovídají obšívce boků; - Vpředu a na zádi, vertikálními rovinami ve výšce vnějších přepážek kofrdamu/přepážek konce nákladového prostoru; - Nahoře, vodorovnou rovinou 2,50 m nad palubou. Hraniční roviny vpředu a vzadu jsou označovány jako „hraniční roviny nákladního prostoru“; Oblast výbuchu je rozmezí koncentrace hořlavé látky nebo směsi látek ve vzduchu, ve které může dojít k výbuchu, resp. rozmezí koncentrace hořlavé látky nebo směsi látek ve směsi se vzduchem/inertním plynem, ve které může dojít k výbuchu, a je stanovena za specifických zkušebních podmínek; Obruba jímací proti vytečení je vyvýšená část paluby plavidla rovnoběžně s boční obšívkou s uzavíratelnými otvory, pro prevenci úniku kapalin přes palubu. Spojení s jímacími obrubami, pokud jsou instalovány, musí být vodotěsná. Obruba jímací vodotěsná je vodotěsná vyvýšená část paluby, ve výšce jícnu nákladního tanku (viz schéma rozdělení zón), ale v maximální vzdálenosti 0,60 m k vnější přepážce kofrdamu nebo koncové přepážce nákladního prostoru, která zabraňuje vniknutí kapaliny do přední a zadní části plavidla. Spojení mezi jímací obrubou a obrubou proti vytečení musí být vodotěsná. Obsah trupu nebo úseku trupu ve vztahu k cisternám znamená celkový vnitřní objem trupu nebo úseku trupu, vyjádřený v litrech nebo kub. metrech. V těch případech, kdy není možné zcela naplnit trup nebo úsek trupu s ohledem na jejich formu nebo konstrukci, musí se použít pro určení stupně naplnění a značení cisterny tento snížený objem. Obytné prostory prostory určené pro osoby běžně žijící na plavidla, včetně kuchyní, spíží, WC, umýváren, koupelen, prádelen, jídelen, chodeb atd., s výjimkou kormidelny; Odesilatel podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě. V případě tanková plavidla, jestliže jsou nákladní tanky prázdné nebo byly právě vyprázdněny, se pro účely přepravního dokladu považuje za odesilatele velitel plavidla. Odolné proti povětrnosti konstrukční součást nebo zařízení vybavené tak, aby za normálních podmínek dovolily vniknout jen zanedbatelnému množství vody; Odpady látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami; Odvětrávací potrubí (na plavidle) potrubí instalované na plavidle a spojující jeden nebo více nákladních tanků s plynovým zpětným potrubím během nakládky nebo vykládky. Toto potrubí je vybaveno pojistnými ventily chránícími nákladní tank(y) před nepřípustným vnitřním přetlakem nebo vznikem vakua; Odvětrávací zařízení na břehu je stacionární nebo mobilní zařízení pro příjem plynů a par při odplyňování prázdných nebo vyložených nákladních nádrží a potrubí pro nakládku a vykládku; Odpar (boil-off) pára tvořící se nad povrchem vřícího nákladu v důsledku odpařování. To je způsobeno přívodem tepla nebo poklesem tlaku; Odplynování je operace, jejímž cílem je snížení koncentrace nebezpečných plynů a par v prázdných nebo nevyčištěných nákladních tancích jejich vypouštěním do atmosféry nebo do záchytových přijímacích zařízení; Ochrana proti explozi se rozumí všechny požadavky, které musí být splněny, a prostředky, které musí být užity, aby se zabránilo škodám způsobeným výbuchem. To zahrnuje: Organizační opatření, jako například: (a) Stanovení oblastí s nebezpečím výbuchu (rozdělení zón): v nichž je pravděpodobný výskyt výbušného ovzduší tvořeného směsí hořlavých plynů, par nebo sprejů se vzduchem: - nepřetržitě nebo dlouhodobě nebo často (zóna 0); - občas za normálního provozu (zóna 1); nebo - výjimečně nebo jen krátce (zóna 2); (viz Směrnice 1999/92/EC6). (b) Prevence vzniku zdrojů vznícení (použití ručních nástrojů s nízkým jiskřením, zákaz kouření, používání osobních ochranných prostředků včetně disipativních bot, neizolačních rukavic atd.); (c) Vypracování pracovních pokynů. A technické požadavky, jako například: (a) Použití vybavení a zařízení, u nichž je doložena vhodnost používání v oblastech s rizikem výbuchu. (b) Použití samostatných ochranných systémů; (c) Monitorování potenciálně výbušného ovzduší pomocí systémů detekce plynů a detektorů plynů; Ochranná přepážka, plynotěsná a vodotěsná se rozumí plynotěsná a vodotěsná přepážka na palubě ve výšce hranice podpalubní oblasti nákladu, která zabraňuje pronikání plynů do oblastí mimo nákladový prostor; Ochranná obuv (nebo ochranné holínky) je obuv nebo holínky, které chrání nohy jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodných ochranných bot nebo holínek by měla odpovídat pravděpodobným rizikům, zvláště pak těm způsobeným elektrostatickým nábojem, a splňovat požadavky mezinárodního standardu ISO 20345:2012 nebo ISO 20346:2014; Ochranné brýle, ochranné masky jsou brýle nebo ochrana obličeje, které chrání oči nebo obličej jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodných brýlí nebo masek musí odpovídat nebezpečím, která pravděpodobně vzniknou. K ochranným brýlím nebo maskám viz například Evropská norma EN 166:2001; Ochranné rukavice znamená rukavice, které chrání ruce svého nositele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodných ochranných rukavic by měla odpovídat pravděpodobným rizikům (viz např. evropské normy EN 374-1:2016, EN 374-2:2015 nebo EN 374-4:2013). V případě nebezpečí způsobeného elektrostatickým nábojem musí splňovat požadavky normy EN 16350:2015; Ochranný oblek je oblek, který chrání tělo jejich uživatele během práce v nebezpečné oblasti. Volba vhodného obleku musí odpovídat nebezpečím, která pravděpodobně vzniknou. Ohledně ochranného oblečení, viz např. ISO 13688:2013. V případě nebezpečí způsobeného elektrostatickým nábojem viz také normu EN 1149-5:2008; Ochranný povlak (pro nákladní tanky) je výstelka nebo vnitřní povlak chránící materiál kovových tanků proti přepravovaným látkám; POZNÁMKA: Tato definice se nevztahuje na výstelku nebo vnitřní povlak používané jen k ochraně přepravované látky. Otevírací tlak se rozumí tlak uvedený ve sloupci (10) tabulky C kapitoly 3.2, při němž jsou pojišťovací ventily, přetlakové ventily/vysokorychlostní odvzdušňovací ventily otevřeny. Pro tlakové tanky se otevírací tlak pojistného ventilu stanoví podle požadavků příslušného orgánu nebo uznávané klasifikační společnosti; Otevřené světlo světelný zdroj používající plamen, který není uzavřen v ohnivzdorném obalu; Otevřený železniční vůz je vůz s bočními a čelními stěnami nebo bez nich, jehož ložná plocha je otevřená; OTIF je Mezivládní organizace pro mezinárodní dopravu po železnici (OTIF, Gryphenhubeliweg 30, CH-3006 Bern); Otvor pro odběr vzorků se rozumí uzavíratelný otvor nákladního tanku o průměru nejvýše 0,30 m. Pokud seznam látek pro plavidlo podle bodu 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se vyžaduje zajištění proti explozi ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být bezpečný proti prošlehnutí plamene, schopen odolat stálému hoření pro nejnebezpečnější látku v seznamu látek pro plavidlo, a být navržen tak, aby doba otevírání byla co nejkratší, a aby nemohl zůstat otevřený bez vnějšího zásahu. Pojistka proti prošlehnutí plamene musí být testována v souladu s mezinárodní normou ISO 16852:20161 a musí být doložen doklad o splnění příslušných požadavků (např. postupu o posouzení shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 Systém IECEx,3 ECE/TRADE/391 nebo alespoň jeho ekvivalent). Ochrana proti prošlehnutí plamene může být zajištěna integrovaným systémem pojistek proti prošlehnutí plamene schopných odolávat stálému hoření (ochrana proti prošlehnutí plamene); P Palivový článek elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce; Plavidlo vnitrozemské nebo námořní plavidlo; Plnicí tlak nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem; Plnič jakýkoliv podnik, který (a) plní nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo do bateriového vozidla, cisternového železničního vozu nebo MEGC; nebo (b) plní nebezpečné věci do nákladního tanku; nebo (c) plní nebezpečné věci do plavidla, vozidla železničního vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu; Plyn látka, která: (a) při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo (b) je kompletně v plynném stavu při 20 °C, při normálním tlaku 101,3 kPa; Jinak pojem Plyny znamená plyny nebo páry; Plynová kartuše viz Malá nádobka obsahující plyn; Plynové zpětné potrubí (na břehu) potrubí břehového zařízení, které je spojeno během nakládky nebo vykládky s odvětrávacím potrubím plavidla. Toto potrubí je zkonstruováno tak, aby chránilo plavidlo před detonacemi nebo prošlehnutím plamenů z břehové strany; Podnik jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu; Podtlakový ventil je automaticky aktivovaný pojistný ventil, jehož účelem je chránit nákladní nádrž před nepřijatelným negativním vnitřním tlakem. Pokud seznam látek pro plavidlo podle bodu 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se vyžaduje zajištění proti explozi ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být zajištěna ochrana proti prošlehnutí plamene pro nejnebezpečnější látky v seznamu látek. Ochrana proti prošlehnutí plamene musí být testována v souladu s mezinárodní normou ISO 16852:20161 a musí být doložen doklad o splnění příslušných požadavků (např. postupu o posouzení shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 Systém IECEx,3 ECE/TRADE/391 nebo alespoň jeho ekvivalent). Ochrana proti prošlehnutí plamene může být zajištěna integrovaným systémem pojistek proti prošlehnutí plamene schopných odolávat stálému hoření (ochrana proti prošlehnutí plamene); Pojistka proti prošlehnutí plamene část lapače plamenů, jejímž hlavním účelem je zabránit prošlehnutí plamene. Pojistka proti prošlehnutí plamene musí být testována v souladu s mezinárodní normou ISO 16852:20161 a musí být doložen doklad o splnění příslušných požadavků (např. postupu o posouzení shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 ECE/TRADE/391 nebo alespoň jeho ekvivalent).; Pojistný ventil pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit nákladní tank proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku nebo vnitřního podtlaku; (viz také Vysokorychlostní ventil, Přetlakový ventil a Podtlakový ventil) Pomocný člun (tj. člun na plavidle) člun na plavidle určený pro plnění dopravních, záchranných, vylovovacích a pracovních povinností; Potrubí pro nakládku a vykládku (nakládací a vykládací potrubí) všechna potrubí, která mohou obsahovat kapalný nebo plynný náklad, včetně trubek, hadicových soustav, připojených čerpadel, filtrů a uzavíracích zařízení; Postřikovací zařízení instalace na plavidle, která je schopna stejnoměrným rozstřikováním vody chránit všechny vertikální vnější povrchy lodního trupu na přídi a na zádi plavidla, všechny vertikální povrchy nástaveb a palubních přístřešků, jakož i palubní povrchy nad nástavbami a palubními přístřešky, strojovny a prostory, v nichž je skladován hořlavý materiál. Kapacita postřikovacího zařízení pro oblast, která má být chráněna, musí být nejméně 10 l/m2 za minutu. Postřikovací zařízení musí být zkonstruováno na celoroční používání. Postřikovací zařízení musí být ovladatelné z kormidelny nebo z bezpečné zóny; Prachotěsný obal viz Obal prachotěsný Prostor s čerpadly provozní prostor, kde jsou instalována čerpadla pro nakládku a vykládku a odčerpávací čerpadla spolu se svým provozním zařízením; Prostory s nebezpečím výbuchu jsou prostory, v nichž se může vytvořit výbušná atmosféra v takovém měřítku, že jsou nezbytná zvláštní ochranná opatření k zajištění bezpečnosti a zdraví dotčených osob (viz Směrnice 1999/92/EC6). Oblasti s nebezpečím výbuchu jsou rozděleny do zón podle četnosti výskytu a trvání přítomnosti výbušné atmosféry. Viz také „Rozdělení oblastí s rizikem výbuchu, Ochrana před výbuchem, Rozdělení zón - pro tanková plavidla a Ochranná oblast - pro plavidla pro suchý náklad.; Provozní odpady (obsahující oleje a maziva) použité oleje, voda z nádní a jiné odpady obsahující oleje a maziva, jako jsou použitá mazadla, použité filtry, použité hadry, jakož i nádoby a obaly na takové odpady; Provozní prostor prostor, který je přístupný během provozu plavidla a který není součástí obytných prostor ani nákladních tanků, s výjimkou předního a zadního kolizního prostoru, pokud v nich nejsou zabudována strojní zařízení; Provozní tlak ustálený tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě; POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak“. Provozní životnost pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je počet roků, po který je dovoleno láhev nebo trubkovou nádobu používat; Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny podnik, na jehož jméno je registrován nebo připuštěn k provozu cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna; Průměr (pro nádrže cisteren) je vnitřní průměr nádrže; Přemístitelná cisterna viz Cisterna přemístitelná Přepážka kovová stěna, obvykle vertikální, uvnitř plavidla, která je ohraničena dnem, bočními stěnami, palubou, kryty jícnů nebo jinou přepážkou; Přepážka (vodotěsná) - v suchém nákladním plavidle: přepážka konstruovaná tak, aby mohla odolat tlaku vody 1,00 metr nad palubou, avšak nejméně po vrchní hranu otvoru jícnu; - v tankovém plavidle: přepážka konstruovaná tak, aby odolala tlaku vody 1,00 metr nad palubou; Přeprava přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy v plavidlech, vozidlech, železničních vozech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění. Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravy nebo dopravního prostředku (překládky). Toto platí, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány; Přeprava volně ložených látek přeprava nebalených tuhých látek, které mohou být vyklopeny; POZNÁMKA: Ve smyslu ADN se přeprava volně ložených látek podle ADR nebo RID považuje za přepravu v kusech. Přepravní index (TI) přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nebalené zásilce LSA-I nebo SCO-I pro přepravu radioaktivních látek je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření; Přepravní obalový soubor vnější obalový prostředek (používaný jedním odesilatelem v případě radioaktivních látek) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě; Příklady přepravních obalových souborů: (a) úložná plošina, jako je paleta, na které je uloženo nebo navrstveno několik kusů a zajištěno plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo (b) vnější ochranný obal jako bedna nebo latění; Přes nebo do pro přepravu radioaktivních látek znamená přes stát nebo do státu, v němž nebo do něhož je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje státy, „nad“ nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto státech podle letového řádu žádné zastávky; Přetlakový ventil pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit nákladní tank proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku Příjemce příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu ADN. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce; Příručka zkoušek a kritérií šesté revidované vydání “United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, publikované Organizací spojených národů dokumentů (ST/SG/AC.10/30/Rev.6 a Úprava 1); Příslušný orgán orgán nebo orgány nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem; Pytel poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiného vhodného materiálu; R Radioaktivní obsah pro přepravu radioaktivních látek jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu; Rám (třída 2), viz Svazek lahví; Recyklovaný plast materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů; Relativní hustota (nebo specifická hustota) vyjadřuje poměr hustoty látky k hustotě čisté vody při 3,98 °C (1000 kg/m3) a je bezrozměrná; RID Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF]; Rozdělení oblastí s rizikem výbuchu (viz směrnice 1999/92/CE6) zóna 0: oblasti, v nichž nebezpečná výbušná atmosféra plynů, par nebo mlhy existuje trvale nebo po dlouhá období; Zóna 1: oblasti, v nichž se nebezpečná výbušná atmosféra plynů, par nebo mlhy pravděpodobně vyskytne jen příležitostně; Zóna 2: oblasti, v nichž se nebezpečná výbušná atmosféra plynů, par nebo mlhy pravděpodobně vyskytne jen zřídka, a pokud se tak stane, tak jen na krátká období; Viz také rozdělení zón Rozdělení zón: toto rozdělení (viz schéma) se vztahuje na tanková plavidla, pokud seznam látek pro plavidlo podle bodu 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se požaduje zajištění proti explozi ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2. 44kB\| \| \| Zóna 0 zahrnuje: ---\|---\|---\|--- - Vnitřek všech nákladních prostor, nádrží pro zbytkové odpadní produkty a nádob na kaly, mycí vody, a potrubí obsahující náklad nebo výpary z nákladu, včetně zařízení, jakožto i čerpadla a kompresory. 43kB\| \| \| Zóna 1 zahrnuje: ---\|---\|---\|--- - Všechny prostory umístěné pod palubou v nákladovém prostoru, které nejsou součástí zóny 0. - Uzavřené prostory v nákladovém prostoru na palubě. - Palubu v nákladovém prostoru po celé šířce plavidla až po vnější přepážky ochranné hráze. - Až do vzdálenosti nejméně 1,60 m od „hraničních rovin nákladového prostoru“, výška nad palubou je 2,50 m, ale nejméně 1,50 m nad nejvyšším potrubím, které přepravuje náklad nebo výpary z nákladu. Přilehlé prostory (přední a zadní) k nejvzdálenějším přepážkám nákladního tanku, výška je 0,25 m nad palubou. Je-li loď postavena s úložným prostorem nebo je-li ochranná hráz/část ochranné hráze uspořádána jako provozní prostor, sousední výška (přední a zadní) k „hraniční rovině nákladového prostoru“ je 1,00 m nad palubou (viz schéma). - Každý otvor v zóně 0 s výjimkou vysokorychlostních odvzdušňovacích ventilů, odvzdušňovacích ventilů / pojistných ventilů nákladních tanků s vnitřním přetlakem musí být obklopen válcovou zónou 1 o šířce nejméně 2,50 m. U otvorů, jejichž průměr je menší než 0,026 m (1“), může být vzdálenost k vnější přepážce ochranné hráze zmenšena na 0,50 m za předpokladu, že takový otvor není v této vzdálenosti otevřen do ovzduší. - Válcovou oblast obklopující vysokorychlostní odvzdušňovací ventil/pojistný ventil nákladních nádrží s vnitřním přetlakem s poloměrem 3,00 m až do výšky 4,00 m nad otvorem vysokorychlostního odvzdušňovacího ventilu/pojistného ventilu nákladních nádrží s vnitřním přetlakem. - Okolí větracích otvorů obslužných prostorů vybavených větracím systémem umístěným v nákladovém prostoru, zóna obsažená v části koule o poloměru 1,00 m. 7kB\| \| \| Zóna 2 zahrnuje: ---\|---\|---\|--- - Na palubě v nákladovém prostoru, zónu 1,00 m nahoru a do stran podélně od zóny 1. - Na přední palubě a na zadní palubě, oblast o délce 7,50 m po celé šířce plavidla a přilehlou k „hraniční rovině nákladového prostoru“. Mezi boční stranou plavidla a ochrannou stěnou se délka a výška této oblasti rovná rozměrům boční strany ochranné stěny. Jinde je výška v zóně 2 0,50 m. Tato oblast není součástí zóny 2, pokud se ochranná stěna rozkládá od jedné strany plavidla k druhé a nejsou zde žádné otvory. - Plochu 3,00 m, která se rozprostírá kolem zóny 1, která zahrnuje vysokorychlostní odvzdušňovací ventily / pojistné ventily nákladních nádrží s vnitřním přetlakem. - Okolí větracích otvorů obslužných prostorů vybavených větracím systémem umístěným v nákladovém prostoru, zóna obsažená v hemisférickém plášti o poloměru 1,00 m. 4.5MB 3.2MB 3.2MB Ř Řízená teplota nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid, samovolně se rozkládající látka nebo polymerizující látka; S SADT viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“; SAPT viz „Teplota autoakcelerační polymerace“; Schválení Vícestranné schválení pro přepravu radioaktivních látek je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena. Jednostranné schválení pro přepravu radioaktivních látek je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu členským státem ADN, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem smluvní strany ADN (viz 6.4.22.8 ADR); Skupina výbušnosti seskupení hořlavých plynů a par podle jejich maximálních experimentálních bezpečných spár (standardní šířka spáry určena podle specifických podmínek) a nejnižších zápalných proudů, jakož i elektrických zařízení určených k použití v potenciálně výbušné atmosféře (viz EN IEC 60079-0:2012); Skupinový obal viz Obal skupinový Směrnice ES rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž je adresováno, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům; Snímatelná cisterna viz Cisterna snímatelná SOLAS Mezinárodní dohoda o ochraně lidského života na moři, 1974, v pozdějším znění; Spojení pro zařízení pro odběr vzorků spojení umožňující instalaci zařízení pro odběr vzorků uzavřeného nebo částečně uzavřeného typu. Toto spojení musí být vybaveno uzavíracím mechanismem odolávajícím vnitřnímu tlaku nákladního tanku. Toto spojení musí být typu schváleného příslušným orgánem pro zamýšlené použití; Stabilizovaný tlak tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze; Stálé hoření hoření ustálené na neomezeně dlouhou dobu (viz EN ISO 16852:20167); STCW Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, ve znění pozdějších předpisů; Stlačený zemní plyn (CNG) stlačený plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1971; Stupeň plnění je poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou k použití (vnitřní objem); Stupeň plnění (nákladního tanku) je-li udán stupeň plnění nákladní tank, je to procentní podíl z objemu nákladního tanku, který může být zaplněn kapalinou během nakládky. Sud válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry. Svazek lahví soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3 000 litrů, u svazku lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1 000 litrů; Systémy autonomní ochrany jsou všechna zařízení, která jsou určena k okamžitému zastavení výbuchu hned v jejich začátku a / nebo k omezení rozsahu účinku výbuchu, a která jsou na trhu jednotlivě dostupná pro použití jako samostatné systémy. Toto zahrnuje pojistku proti prošlehnutí plamene, vysokorychlostní pojišťovací ventily, podtlakové ventily s integrovanou ochranou proti zpětnému prošlehnutí plamene a přístroje pro bezpečné zbavení pnutí v nákladních tancích, které odolají zpětnému prošlehnutí plamene (viz také Pojistka proti prošlehnutí plamene, Vysokorychlostní pojišťovací ventil, Podtlakový ventil, Přístroje pro bezpečné zbavení pnutí v nákladních tancích a zpětnému prošlehnutí plamene); Systém měření radiace je přístroj, který obsahuje detektory záření jako své součásti; Systémem pro měření kyslíku se rozumí zařízení pro monitorování v ustáleném stavu, které je schopno včas detekovat jakékoli významné snížení obsahu kyslíku v atmosféře a aktivovat alarmy v případě, že koncentrace kyslíku dosáhne 19,5 % obj. Musí být testováno v souladu s evropskou normou IEC/EN1 50104:2010. Používá-li se v prostředí s rizikem výbuchu, musí rovněž splňovat požadavky na použití v dané zóně a musí být doložen doklad o jejich splnění (např. postup posuzování shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 systému IECEx,3 ECE/TRADE/3914 nebo alespoň jejich ekvivalent); Zařízení pro měření kyslíku může být rovněž konstruováno jako součást multidetektoru pro měření hořlavých plynů a kyslíku; Systém řízení pro přepravu radioaktivních látek je soustava vzájemně propojených nebo vzájemně působících prvků (systém) pro stanovení strategie a cílů a umožňující, aby cílů bylo dosaženo vhodným a účinným způsobem; Š Školení výuka, kurzy nebo učení poskytované organizátorem schváleným příslušným orgánem; T Tank na zbytkové produkty trvale zabudovaný tank určený ke shromažďování zbytkového nákladu, mycí vody, zbytků nákladu nebo kalů, které jsou vhodné pro čerpání; Tankové plavidlo plavidlo určená pro přepravu látek v nákladních tancích; Technický název uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz 3.1.2.8.1.1); Těleso nádoby (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje; Teplota autoakcelerační polymerace (SAPT) nejnižší teplota, při níž může dojít k polymerizaci látky v obalu, IBC nebo cisterně, tak jak je podávána k přepravě. SAPT musí být určena zkušebními postupy stanovenými pro teplotu samourychlujícího se rozkladu pro samovolně se rozkládající látky podle části II, oddílu 28 Příručky zkoušek a kritérií; Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedena v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria); Teplota samovznícení (EN 13237:2011) nejnižší teplota, určená za předepsaných zkušebních podmínek, horkého povrchu, na kterém se vznítí hořlavá látka ve formě směsi plyn/vzduch nebo pára/vzduch; Teplotní třída rozdělení hořlavých plynů a par hořlavých kapalin podle jejich zápalné teploty a elektrických zařízení určených k používání v odpovídající potenciálně výbušné atmosféře podle jejich nejvyšší teploty povrchu; (viz publikace EN 13237:2011) Tlaková nádoba viz Nádoba tlaková Tlakový sud svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení, nádoba na ližinách nebo v rámu); Tlaky pro tanky jsou všechny druhy tlaků (např. provozní tlak, otevírací tlak vysokorychlostních ventilů, zkušební tlak) vyjádřeny jako přetlaky v kPa (barech); tenze par látek se však vyjadřuje jako absolutní tlak v kPa (barech); Trubková nádoba viz Nádoba trubková Tuhá látka: (a) látky s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4; Tuhá vnitřní nádoba viz Nádoba tuhá vnitřní Typy plavidel Typ G: tankové plavidlo určené pro přepravu plynů. Může to být přeprava plynů pod tlakem nebo hluboce zchlazených plynů; Typ C: tanková plavidlo určené pro přepravu kapalin. Plavidlo musí být provedeno jako plavidlo s hladkou palubou / dvojitou obšívkou s dvojitými boky a dvojitým dnem bez mezinástavby. Nákladní tanky mohou být tvořeny trupem plavidla nebo mohou být umístěny jako nezávislé tanky v úložných prostorech; Typ N: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin. Typ N, uzavřený: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin v uzavřených nákladních tancích. Typ N, otevřený, s lapačem plamenů: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin v otevřených nákladních tancích, jejichž otvory do ovzduší jsou vybaveny lapačem plamenů schopným odolat trvalému hoření Typ N, otevřený: tankové plavidlo určené pro přepravu kapalin v otevřených nákladních tancích. Nákresy (příklady): Typ G: 59kB Typ G\| Stavba nákladního tanku 1, Typ nákladního tanku 1 (také s hladkou palubou) ---\|--- 73kB Typ G\| Stavba nákladního tanku 1 Typ nákladního tanku 1 (také s hladkou palubou) ---\|--- 77kB Typ G\| Stavba nákladního tanku 2, Typ nákladního tanku 1 (také s hladkou palubou) ---\|--- Typ C: 66kB Typ C\| Stavba nákladního tanku 2, Typ nákladního tanku 2 ---\|--- 65kB Typ C\| Stavba nákladního tanku 1, Typ nákladního tanku 1 ---\|--- 67kB Typ C\| Stavba nákladního tanku 2, Typ nákladního tanku 1 ---\|--- Typ N: 47kB Typ N\| Stavba nákladního tanku 2, 3 nebo 4 Typ nákladního tanku 2 ---\|--- 43kB Typ N\| Stavba nákladního tanku 2, 3 nebo 4 Typ nákladního tanku 2 ---\|--- 55kB Typ N\| Stavba nákladního tanku 2, 3 nebo 4 Typ nákladního tanku 1 (také s hladkou palubou) ---\|--- 59kB Typ N\| Stavba nákladního tanku 2, 3 nebo 4 Typ nákladního tanku 3 (také s hladkou palubou) ---\|--- 61kB Typ N\| Stavba nákladního tanku 2, 3 nebo 4 Typ nákladního tanku 1 (také s hladkou palubou) ---\|--- U Údržná doba doba, která uplyne od okamžiku dosažení počátečního stavu plnění až do okamžiku, kdy tlak zvyšující se v důsledku přívodu tepla dosáhne nejnižšího nastaveného tlaku omezovače(ů) tlaku cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1. UEL viz Horní mez výbušnosti Úložný prostor uzavřená část plavidla, která je vpředu a vzadu ohraničena vodotěsnými přepážkami a která je určena jen k uložení nezávislých nákladních tanků; UN číslo čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN; UNECE United Nations Economic Commission for Europe (Evropská hospodářská komise OSN) (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneve 10, Switzerland); Úniková cesta bezpečná cesta z nebezpečí do bezpečí nebo k jiným evakuačním prostředkům; Únikový prostředek (vhodný) dýchací ochranný prostředek zkonstruovaný k zakrytí uživatelových úst, nosu a očí, který je možno snadno nasadit a který slouží k úniku z nebezpečné oblasti. K takovým prostředkům viz například Evropská norma EN 13794:2002, EN 402:2003, EN 403:2004 nebo EN 1146:2005; Úroveň ochrany zařízení (EPL5 (viz IEC 60079-0)) znamená úroveň ochrany přiřazenou zařízení na základě pravděpodobnosti, že se stane zdrojem vznícení. EPL 'Ga': Zařízení s „velmi vysokou“ úrovní ochrany. Toto zařízení odpovídá kategorii zařízení I podle Směrnice 2014/34/EU.2 Zařízení s úrovní ochrany 'Ga' je vhodné pro použití v zónách 0,1 a2. EPL 'Gb': Zařízení s „vysokou“ úrovní ochrany. Toto zařízení odpovídá kategorii zařízení II podle Směrnice 2014/34/EU.2 Zařízení s úrovní ochrany 'Ga' je vhodné pro použití v zónách 1 a 2. EPL 'Gc': Zařízení se „zvýšenou“ úrovní ochrany. Toto zařízení odpovídá kategorii zařízení III podle Směrnice 2014/34/EU.2 Zařízení s úrovní ochrany 'Gc' je vhodné pro použití v zóně 2. Uzávěr zařízení uzavírající otvor v nádobě; Uzavírající systém pro přepravu radioaktivních látek je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti; Uzavřené vozidlo vozidlo s uzavíratelnou nástavbou; Uzavřený kontejner viz Kontejner uzavřený Uzavřený kontejner pro volně ložené látky viz Kontejner pro volně ložené látky; V Velitel plavidla osoba odpovídající definici v článku 1.02 Evropského předpisu pro vnitrozemské vodní cesty (CEVNI); Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) viz IBC Velký obal viz Obal velký Velký kontejner viz Kontejner velký Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů; POZNÁMKA: Pro UN vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC), viz 6.7 ADR. Vložka hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů; Vnější obal viz Obal vnější Vnitřní nádoba viz Nádoba vnitřní Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro značení cisterny použít tento snížený vnitřní objem; Vnitřní obal viz Obal vnitřní Voda z nádní voda z nádní strojovny, kolizního prostoru, kofrdamů a dvojitých boků, obsahující olej; Vodotěsné konstrukční součást nebo zařízení vybavené tak, aby se zamezilo jakémukoli vniknutí vody; Vodní film vodní vrstva k ochraně proti křehkému lomu; Vozidlo jakékoli vozidlo spadající pod definici pojmu vozidla (viz Bateriové vozidlo, Uzavřené vozidlo, Nekryté vozidlo, Vozidlo s plachtou a Cisternové vozidlo); Vozidlo s plachtou nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu; Vozová zásilka každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla, železničního vozu nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce; POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro radioaktivní látky je „výlučné použití“ Výbuch je náhlá reakce oxidace nebo rozkladu s nárůstem teploty nebo tlaku nebo obou současně (viz EN 13237:2011); Výbušná atmosféra je směs vzduchu s plyny, parami nebo mlhami hořlavá za atmosférických podmínek, v níž se proces hoření rozšíří po vznícení na celou nespotřebovanou směs (viz EN 13237:2011); Výdejní zařízení (čerpací systém) zařízení pro zásobování (tankování) plavidel kapalnými pohonnými hmotami; Vykládce podnik, který (a) snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu z dopravního prostředku; nebo (b) vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z dopravního prostředku nebo kontejneru; nebo (c) vyprazdňuje nebezpečné věci z nákladního tanku, cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru; nebo z bateriového železničního vozu, bateriového vozidla, MEMU nebo MEGC; nebo z dopravního prostředku pro přepravu ve volně loženém stavu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky; (d) snímá vozidlo nebo vůz z plavidla; Vykládka všechny činnosti vykonávané vykládcem podle definice vykládce; Výlučné použití pro přepravu radioaktivních látek je výhradní použití dopravního prostředku nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky a expedice před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce, kde je to ustanoveními ADN vyžadováno; Výměnná nástavba viz Kontejner Výpočetní vakuometrického tlaku znamená vakuometrický tlak, na nějž byla vypočten, projektován a vystavěn nákladní tank nebo cisterna pro zůstatky věcí. Vysokorychlostní ventil je pojišťovací přetlakový ventil navržený tak, aby měl nominální rychlosti proudění vyšší než rychlost plamene výbušné směsi, čímž se zabrání prošlehnutí plamene. Pokud seznam látek pro plavidlo podle bodu 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se vyžaduje zajištění proti explozi ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být toto pojišťovací přetlakové zařízení testováno v souladu s mezinárodní normou ISO 16852:2016 a musí být doložen doklad o splnění příslušných požadavků (např. postupu o posouzení shody podle Směrnice 2014/34/EU2, systém IECEx3, ECE/TRADE/391 nebo alespoň jeho ekvivalent); Vzor pro přepravu radioaktivních látek je popis štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f), radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci; Vzorové předpisy OSN vzorové předpisy v příloze k dvacátému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.20); Z Záchranná tlaková nádoba tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 3 000 litrů, do které se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící tlakové nádoby nebo tlakové nádoby neodpovídající předpisům pro jejich přepravu, např. za účelem jejich obnovy nebo likvidace; Záchranný člun speciálně vybavený a přímo přístupný člun, zkonstruovaný pro odolání všem zjištěným nebezpečím spojeným s nákladem a pro evakuaci osob v nebezpečí; Záchranný obal viz „Obal záchranný“ Záchranný vrátek zařízení pro vyzdvihování osob z prostorů, jako jsou nákladní tanky, kofrdamy a dvojité boky. Zařízení musí být obsluhovatelné jednou osobou. Zajištění kvality systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky ADN jsou v praxi plněny; Zalisovaná láhev, je láhev určená k přepravě LPG, o hydraulickém vnitřním objemu nejvýše 13 litrů, vyrobená ze svařované ocelové vnitřní láhve s vnitřním povlakem a opatřená vnějším ochranným pláštěm vyrobeným z pórovitého plastu, který je neodnímatelný a spojený neoddělitelně s vnějším povrchem vnější stěny ocelové láhve; Záruka plnění předpisů (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků ADN v praxi; Zařízení pro bezpečné zbavení pnutí v nákladním tanku se rozumí ručně ovládané nebo dálkově ovládané zařízení, které je instalováno takovým způsobem, aby umožňovalo bezpečné zbavení pnutí nákladních tanků. Pokud seznam látek pro plavidlo podle bodu 1.16.1.2.5 obsahuje látky, u nichž se vyžaduje zajištění proti explozi ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2, musí být zajištěna ochrana proti prošlehnutí plamene pro nejnebezpečnější látky v seznamu látek. Ochrana proti prošlehnutí plamene musí být testována v souladu s mezinárodní normou ISO 16852:20167 a musí být doložen doklad o splnění příslušných požadavků (např. postupu o posouzení shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 systém IECEx,3 ECE/TRADE/3914 nebo alespoň jeho ekvivalent). Ochrana proti prošlehnutí plamene může být zajištěna integrovaným systémem pojistek proti prošlehnutí plamene schopných odolávat stálému hoření (ochrana proti prošlehnutí plamene); Zařízení pro detekci plynů monitorovací systém ustáleného stavu s čidly pro přímé měření schopnými včas detekovat významné koncentrace hořlavých plynů při koncentracích pod jejich hodnotou dolní meze výbušnosti a aktivovat alarmy při překročení mezní hodnoty. Musí být kalibrován alespoň pro n-hexan. Prahová úroveň senzorů musí být nastavena na nejvýše 10 % dolní meze výbušnosti n-hexanu. Musí být certifikován podle IEC/EN1 60079-29-1:2016 a elektronicky řízené systémy také podle EN 50271:2010. Používá-li se v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí rovněž splňovat požadavky na použití v dané zóně a musí být doložen doklad o jejich splnění (např. postup posuzování shody podle Směrnice 2014/34/EU,2 systém IECEx System,3 ECe/TRADE/3914 nebo alespoň jejich ekvivalent); Zařízení pro odběr vzorků uzavřeného typu zařízení, které prochází stěnou nákladního tanku nebo potrubím pro nakládku a vykládku, ale je součástí uzavřeného systému zkonstruovaného tak, aby během odběru vzorků nedocházelo k úniku plynu nebo kapaliny z nákladního tanku. Toto zařízení musí být takového typu, který je schválen kompetentním orgánem pro tyto účely; Zařízení pro odběr vzorků částečně uzavřeného typu zařízení, které prochází stěnou nákladního tanku nebo potrubím pro nakládku a vykládku a je zkonstruované tak, aby během odběru vzorků uniklo jen malé množství plynného nebo kapalného nákladu do ovzduší. Pokud není toto zařízené používáno, musí být úplně uzavřeno. Toto zařízení musí být takového typu, který je schválen kompetentním orgánem pro tyto účely; Zařízení pro vyrovnávání tlaku automaticky aktivovaný pojistný ventil, jehož účelem je chránit nákladní tank proti nepřípustnému vnitřnímu přetlaku; Zařízení určené pro použití v oblastech s rizikem výbuchu se rozumí elektrická a neelektrická zařízení, kde jsou přijata opatření, která zabraňují tomu, aby se aktivovaly jejich vlastní zdroje vznícení. Takové zařízení musí splňovat požadavky pro použití v příslušné zóně. Musí být testováno v souladu s typem ochrany a musí být doložen doklad o splnění příslušných požadavků (např. postupu o posouzení shody podle Směrnice 2014/34/EU,2, systému IECEx,3 ECE/TRADE/3914 nebo alespoň jeho ekvivalent). Zařízením (viz Směrnice 2014/34/EU2) se rozumějí elektrické nebo neelektrické stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, řídicí komponenty a jejich vybavení a systémy detekce nebo prevence, které jsou, samostatně nebo společně, určeny pro výrobu, přenos, skladování, měření, řízení a přeměnu energie a/nebo zpracování materiálu, a které jsou schopny způsobit výbuch prostřednictvím vlastních potenciálních zdrojů vznícení. Zařízení a předměty, kterým je přiděleno UN číslo a jsou přepravované jako náklad, nejsou zahrnuty; Zásilka jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě; Zásobovací plavidlo tankové plavidlo typu N, otevřené, o nosnosti do 300 tun, zkonstruované a vybavené pro přepravu a zásobování jiných plavidel produkty určenými pro provoz plavidel; Zásobníkový systém s hydridem kovu samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku; Zbytkový náklad kapalný náklad, který zůstává v nákladním tanku nebo v potrubí pro nakládku a vykládku po vykládce bez použití drenážního systému; Zbytky nákladu kapalný náklad, který nemůže být vyčerpán z nákladních tanků nebo potrubí pomocí drenážního systému; Zkapalněný ropný plyn (LPG) nízkotlaký zkapalněný plyn složený z jednoho nebo více lehkých uhlovodíků, které jsou přiřazeny jen k UN 1011, Un 1075, UN 1965, Un 1969 nebo UN 1978 a které sestávají hlavně z propanu, propenu, butanu, izomerů butanu, butenu se stopami jiných uhlovodíkových plynů; POZNÁMKA 1 : Hořlavé plyny přiřazené k jiným UN číslům se nepovažují za LPG. POZNÁMKA 2 : K UN 1075 viz POZNÁMKU 2 pod 2F, UN 1965, v tabulce pro zkapalněné plyny ve 2.2.2.3. Zkapalněný zemní plyn (LNG) zkapalněný plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1972; Zkušební tlak tlak, kterým musí být vyzkoušen nákladní tank, zbytkový tank, kofrdam nebo potrubí pro nakládku a vykládku před prvním uvedením do provozu a poté pravidelně v předepsaných lhůtách; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. Ž Železniční vůz drážní vozidlo bez své vlastní pohonné jednotky, které se pohybuje na svých vlastních kolech na železniční dráze a je používáno pro přepravu věcí (viz také bateriový železniční vůz, krytý železniční vůz, otevřený železniční vůz, železniční vůz s plachtou a cisternový železniční vůz); Železniční vůz s plachtou otevřený vůz s plachtou k ochraně nákladu. 1.2.2 Měrové jednotky 1.2.2.1 V ADN se používá těchto měrových jednoteka: Veličina\| Jednotka SI b\| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka\| Vztah mezi jednotkami ---\|---\|---\|--- Délka\| m (metr)\| -\| - Plošný obsah\| m2 (čtverečný metr)\| -\| - Objem\| m3 (krychlový metr)\| l c (litr)\| 1 l = 10-3 m3 Čas\| s (sekunda)\| min (minuta)\| 1 min = 60 s h (hodina)\| 1 h = 3 600 s d (den)\| 1 d = 86 400 s Hmotnost\| kg (kilogram)\| g (gram)\| 1g = 10-3 kg t (tuna)\| 1 t = 103 kg Hustota\| kg/m3\| kg/l\| 1 kg/l = 103 kg/m3 Teplota\| K (kelvin)\| °C (stupeň Celsia)\| 0 °C = 273,15 K Teplotní rozdíl\| K (kelvin)\| °C (stupeň Celsia)\| 1 °C = 1 K Síla\| N (newton)\| -\| 1 N = 1 kg.m/s2 Tlak\| Pa (pascal)\| \| 1 Pa = 1 N/m2 bar (bar)\| 1 bar = 105 Pa Mechanické napětí\| N/m2\| N/mm2\| 1 N/mm2 = 1 MPa Práce\| \| kWh (kilowatthodina)\| 1 kWh = 3,6 MJ Energie\| J (joule)\| \| 1 J = 1 N.m = 1 W.s Teplo\| \| eV (elektronvolt)\| 1 eV = 0,160210-18J Výkon\| W (watt)\| -\| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s Viskozita kinematická\| m2/s\| mm2/s\| 1 mm2/s = 10-6 m2/s Viskozita dynamická\| Pa.s\| mPa.s\| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s Aktivita\| Bq (becquerel)\| \| Ekvivalent dávkové\| \| \| intenzity\| Sv (sievert)\| \| a Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty: Síla\| Napětí ---\|--- 1 kg = 9,807 N 1 N = 0,102 kg\| 1 kg/mm2 = 9,807 N/mm2 1 N/mm2 = 0,102 kg/mm2 Tlak 1 Pa = 1 N/m2 1 bar = 105 Pa 1 kg/cm2 = 9,807 × 104 1 torr Pa = 1,33 × 102 Pa ~~~~\| \| \| = 10 -5 bar = 1,02 kg/cm2 = 0,9807 bar = 1,33 × 10-3bar\| = 1,02 × 10-5 kg/cm2 = 0,75 × 10-2 torr = 750 torr = 736 torr = 1,36 × 10-3 kg/cm2 Práce, energie, teplo 1J = 1 N.m 1 kWh = 3,6 × 106 J 1 kgm = 9,807 J 1 kcal = 4,19 × 103 J\| \| \| = 0,278 × 10-6 kWh = 367 × 103 kgm = 2,72 × 10-6 kWh = 1,16 × 10-3 kWh\| = 0,102 kgm = 0,239 × 10-3 kcal = 860 kcal = 2,34 × 10-3 kcal = 427 kgm Výkon\| Kinematická viskozita 1 W = 0,102 kgm/s 1 kgm/s = 9,807 W 1 kcal/h = 1,16 W ~~~~\| \| \| = 0,86 kcal/h = 8,43 kcal/h = 0,119 kgm/s\| 1 m2/s = 104 St (stoků) 1 St= 10-4 m2/s DYNAMICKÁ VISKOZITA 1 Pa.s = 1 N.s/m2 1 P = 0,1 Pa.s 1 kg.s/m2 = 9,807 Pa.s\| \| \| = 10 P (poise) = 0,1 N.s/m2 = 9,807 N.s/m2\| = 0,102 kg.s/m2 = 1,02 × 10-2 kg.s/m2 = 98,07 P b Mezinárodní soustava měrových jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sèvres). c Namísto zkratky “l“ pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem „l“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky “L“. Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky: Činitel\| Předpona\| Značka ---\|---\|--- 1 000 000 000 000 000 000\| = 1018\| trilion\| exa\| E 1 000 000 000 000 000\| = 1015\| biliarda\| peta\| P 1 000 000 000 000\| = 1012\| bilion\| tera\| T 1 000 000 000\| = 109\| miliarda\| giga\| G 1 000 000\| = 106\| milion\| mega\| M 1 000\| = 103\| tisíc\| kilo\| K 100\| = 102\| sto\| hekto\| H 10\| = 101\| deset\| deka\| da 0.1\| = 10-1\| desetina\| deci\| d 0.01\| = 10-2\| setina\| centi\| c 0.001\| = 10-3\| tisícina\| milli\| m 0.000 001\| = 10-6\| miliontina\| mikro\| μ 0.000 000 001\| = 10-9\| miliardtina\| nano\| n 0.000 000 000 001\| = 10-12\| bilióntina\| piko\| p 0.000 000 000 000 001\| = 10-15\| biliardtina\| femto\| f 0.000 000 000 000 000 001\| = 10-18\| trilióntina\| atto\| a POZNÁMKA: 109 = 1 bilion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina. 1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko “% “ v ADN: (a) u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech; (b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech; (c) u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech. 1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak. 1.2.2.4 Pokud ADN stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota. KAPITOLA 1.3 ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ 1.3.1 Rozsah a uplatnění Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4 a jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10. Zaměstnanci musí být vyškoleni podle 1.3.2 před převzetím odpovědností a smějí vykonávat činnosti, pro které jim dosud nebylo vyžadované školení poskytnuto, pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby. POZNÁMKA 1 : O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3 namísto tohoto oddílu. POZNÁMKA 2 : O školení znalců viz kapitolu 8.2 namísto tohoto oddílu. POZNÁMKA 3 : O školení ke třídě 7, viz též 1.7.2.5. 1.3.2 Forma školení Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby. 1.3.2.1 Všeobecné bezpečnostní školení Personál musí být dobře seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí. 1.3.2.2 Specifické školení 1.3.2.2.1 Personál musí být vyškolen přiměřeně ke svým pracovním úkolům a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí. Pokud je přeprava nebezpečných věcí prováděna kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu. 1.3.2.2.2 Posádka musí být seznámena s ovládáním hasicích systémů a hasicích přístrojů. 1.3.2.2.3 Posádka musí být seznámena s ovládáním zvláštní výbavy uvedené v oddílu 8.1.5. 1.3.2.2.4 Osoby používající dýchací přístroj nezávislý na okolním prostředí musí být fyzicky schopné snášet dodatečnou námahu. Musí být: - v případě přístrojů pracujících se stlačeným vzduchem, vyškoleny v jejich ovládání a údržbě; - v případě přístrojů zásobovaných stlačeným vzduchem hadicí, vyškoleny v jejich ovládání a údržbě. Školení musí být doplněno praktickými cvičeními. 1.3.2.2.5 Velitel plavidla musí seznámit ostatní osoby na palubě s písemnými pokyny uvedenými v 5.4.3 takovým způsobem, aby byly schopny je použít. 1.3.2.3 Bezpečnostní školení Personál musí být proškolen o rizicích a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo expozice při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy. 1.3.2.4 Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů. 1.3.3 Dokumentace Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být ověřeny na počátku nového zaměstnání. KAPITOLA 1.4 POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI 1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření 1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADN vztahující se na jejich činnost. 1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost. 1.4.1.3 ADN může stanovit určité povinnosti různých účastníků. Jestliže smluvní strana usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám. Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec. 1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků POZNÁMKA 1 : Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty také více podniky. POZNÁMKA 2 : K radioaktivním látkám viz též 1.7.6. 1.4.2.1 Odesilatel 1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům ADN. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména: (a) přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADN; (b) předat dopravci ve sledovatelné formě informace a údaje a popřípadě požadované přepravní a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulek v části 3; (c) použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, železniční cisternové a bateriové vozy) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a opatřené značkami podle jednoho z mezinárodních předpisů a použít pouze schválená plavidla nebo tanková plavidla vhodná pro přepravu dotyčných věcí; (d) splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy; (e) zajistit, aby i prázdné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, železniční cisternové a bateriové vozy) nebo prázdná nevyčištěná vozidla a prázdné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a bezpečnostními značkami podle kapitoly 5.3 a aby prázdné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné. 1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje požadavky ADN. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato osoba musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností. 1.4.2.2 Dopravce 1.4.2.2.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména: (a) ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADN; (b) přesvědčit se, že všechny informace předepsané v ADN ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je v plavidle předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci; (c) vizuálně se přesvědčit, že plavidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.; (d) zajistit, aby byl v případě nouze ze strany plavidla k dispozici druhý evakuační prostředek, pokud není druhým evakuačním prostředkem vybaveno zařízení na břehu; POZNÁMKA: Před nakládkou nebo vykládkou musí dopravce jednat s provozovatelem zařízení na břehu ohledně disponibility evakuačních prostředků. (e) přesvědčit se, že plavidla nejsou přetížena; (f) Zajistit, aby se v oblastech s rizikem výbuchu na palubě plavidla používaly pouze elektrické a neelektrické instalace a zařízení, která splňují požadavky pro použití v příslušné zóně; (g) poskytnout veliteli plavidla vyžadované písemné pokyny a ověřit si, že je předepsaná výbava na plavidle; (h) přesvědčit se, že byly splněny požadavky na označení plavidla; (i) přesvědčit se, že byly během nakládky, přepravy, vykládky a jakékoli manipulace s nebezpečnými věcmi v nákladních prostorech nebo nákladních tancích splněny zvláštní požadavky; (j) přesvědčit se, že seznam látek pro plavidlo podle 1.16.1.2.5 vyhovuje tabulce C kapitoly 3.2 včetně změn, které v ní byly provedeny; (k) Před odplynováním prázdných nebo vyložených nákladních tanků a potrubí pro nakládku a vykládku tankového plavidla větracím zařízením vyplní svou část kontrolního listu uvedeného v bodu 7.2.3.7.2.2; (i) Před nakládkou a vykládkou nákladních tanků tankového plavidla vyplní svou část kontrolního listu uvedeného v bodu 7.2.4.10. Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a průvodních dokladů vizuální prohlídkou plavidla nebo kontejnerů a popřípadě nákladu. 1.4.2.2.2 Dopravce však se může v případech uvedených v 1.4.2.2.1 (a) a (b) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. V případě bodu 1.4.2.2.1 (c) se může spolehnout na to, co je uvedeno v „Osvědčení o naložení kontejneru/vozidla nebo železničního vozu“ podle 5.4.2. 1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 porušení ustanovení ADN, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků. 1.4.2.2.4 (Vyhrazeno) 1.4.2.2.5 (Vyhrazeno) 1.4.2.3 Příjemce 1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit před vykládkou, během ní nebo po vykládce, že ustanovení ADN, které se ho týkají, jsou splněna. V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména: (a) (Vypuštěno) (b) provést v případech stanovených ADN předepsané čištění a dekontaminaci plavidel; (c) (Vypuštěno) (d) (Vypuštěno) (e) (Vypuštěno) (f) (Vypuštěno) (g) (Vypuštěno) (h) (Vypuštěno) 1.4.2.3.2 (Vypuštěno) 1.4.2.3.3 (Vypuštěno) 1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADN. 1.4.3.1 Nakládce 1.4.3.1.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti: (a) smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle ADN dovolena; (b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné prázdné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na prázdné nevyčištěné obaly; (c) musí splnit zvláštní požadavky pro nakládku a manipulaci; (d) musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit požadavky týkající se označení velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3; (e) musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již v plavidle, vozidle, železničním voze nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin nebo krmiv; (f) musí zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze; (g) (Vyhrazeno) 1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případech uvedených v 1.4.3.1.1 (a), (d) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.3.2 Balič V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména: (a) předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení; a (b) pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech. 1.4.3.3 Plnič V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti: Povinnosti týkající se cisteren (cisternová vozidla, bateriová vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, MEGC, železniční cisternové vozy a železniční bateriové vozy): (a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu; (b) musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisteren; (c) smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat; (d) musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách; (e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku; (f) musí po naplnění cisterny zajistit, aby všechny uzávěry byly v uzavřené poloze a nedocházelo k žádnému úniku; (g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren; (h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby byly velké bezpečnostní značky, značky, oranžové tabulky a bezpečnostní značky umístěny na cisterny, vozidla a kontejnery pro volně ložené látky podle kapitoly 5.3. Povinnosti týkající se volně ložených tuhých nebezpečných látek ve vozidlech, železničních vozech nebo kontejnerech: (i) musí před nakládkou ověřit, že vozidla, železniční vozy a kontejnery, a pokud je to nutné i jejich výstroj, jsou v dobrém technickém stavu a že přeprava dotyčných nebezpečných věcí ve volně loženém stavu je v těchto vozidlech, železničních vozech nebo kontejnerech dovolena; (j) musí zajistit, aby po nakládce byly umístěny předepsané oranžové tabulky a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky podle požadavků kapitoly 5.3 vztahujících se na taková vozidla, železniční vozy nebo kontejnery. (k) musí zajistit, aby při naplnění vozidel, železničních vozů nebo kontejnerů nebezpečnými věcmi ve volně loženém stavu, byla dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3 RID nebo ADR. Povinnosti týkající se plnění nákladních tanků (l) (Vyhrazeno); (m) musí před nakládkou nákladních tanků tankového plavidla doplnit svou část kontrolní listiny uvedené v 7.2.4.10; (n) smí plnit nákladní tanky jen nebezpečnými věcmi, dovolenými v takových tancích; (o) je-li to potřebné, musí vydat pokyn pro topení v případě přepravy látek, jejichž bod tání 0 °C nebo vyšší; (p) musí se přesvědčit, že během plnění spouštěč automatického zařízení pro zamezení přeplnění vypne elektrické spojení vedené a napájené z břehového zařízení a že může učinit opatření proti přeplnění; (q) musí zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze; (r) musí se přesvědčit, že pokud je předepsán v 7.2.4.25.5 a pokud jsou nutná zajištění proti explozi podle sloupce (17) tabulky C kapitoly 3.2, je v plynovém zpětném potrubí nainstalován lapač plamenů, aby chránil plavidlo proti detonacím a prošlehnutí plamene ze strany země; (s) musí se přesvědčit, že průtočné množství při nakládce odpovídá pokynům pro nakládku a vykládku uvedeným v 9.3.2.25.9 nebo 9.3.3.25.9 a že tlak v místě křížení zpětného potrubí výparů a odvětrávacího potrubí není větší než otevírací tlak přetlakového ventilu/vysokorychlostního ventilu; (t) musí se přesvědčit, že těsnění, která poskytl pro utěsnění přípojek nakládacích a vykládacích potrubí plavidlo/břeh, jsou z materiálu, který není náchylný k tomu, aby byl poškozen nákladem nebo aby způsobil rozklad nákladu nebo s ním tvořil škodlivé nebo nebezpečné složky; (u) musí se přesvědčit, že je během celého trvání nakládky zajištěn trvalý a patřičný dozor. Povinnosti týkající se volně ložených tuhých nebezpečných látek v plavidlech (v) pokud použije zvláštní ustanovení 803, musí zaručit a zdokumentovat, za použití vhodného postupu, že nejvyšší dovolená teplota nákladu není překročena a musí veliteli plavidla poskytnout prokazatelnou formou instrukce. (w) smí naložit plavidlo jen nebezpečnými věcmi, jejichž přeprava ve volně loženém stavu je v tomto plavidle dovolena; (x) musí zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze; 1.4.3.4 Provozovatel cisternového kontejneru/přemístitelné cisterny V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména: (a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení; (b) zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům ADR, RID nebo IMDG Code až do své příští inspekce; (c) zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou. 1.4.3.5 (Vyhrazeno) 1.4.3.6 (Vyhrazeno) 1.4.3.7 Vykládce 1.4.3.7.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména: (a) přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEMU, MEGC nebo dopravním prostředku; (b) před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, dopravní prostředek nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby se vykládka neprováděla, dokud nebudou učiněna patřičná opatření; (c) dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky a manipulace; (d) ihned po vykládce cisterny, dopravního prostředku nebo kontejneru: (i) zajistit odstranění všech nebezpečných zbytků, které ulpěly na vnější straně cisterny, dopravního prostředku nebo kontejneru během vykládkového procesu; a (ii) při vykládce kusů zajistit uzavření ventilů a otvorů pro prohlídky; (e) zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace dopravních prostředků nebo kontejnerů; a (f) zajistit, aby kontejnery, vozidla a železniční vozy po jejich úplném vyložení, vyčištění a dekontaminaci už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3. (g) zajistit, aby zařízení na břehu bylo vybaveno jedním nebo dvěma prostředky pro evakuaci z plavidla v případě nouze; Dodatečné povinnosti týkající se vykládky nákladních tanků (h) před vykládkou nákladních tanků tankového plavidla vyplnit svou část kontrolního listu uvedeného v 7.2.4.10 (i) zajistit, aby pokud je nutné připojení k odvětrávacímu potrubí, a pokud se vyžaduje zajištění proti explozi ve sloupci (17) tabulky C kapitoly 3.2, byla ve zpětném potrubí výparů pojistka proti prošlehnutí plamene, aby bylo plavidlo chráněno proti detonacím a prošlehnutí plamene ze strany země; (j) ujistit se, že vykládka probíhá v souladu s instrukcemi pro nakládku a vykládku zmíněnými v 9.3.2.25.9 nebo 9.3.3.25.9 a že tlak v místě křížení zpětného potrubí výparů a odvětrávacího potrubí nepřekračuje otevírací tlak přetlakového ventilu/vysokorychlostního ventilu; (k) ujistit se, že těsnění, kterými opatřil spojovací přírubu k napojení potrubí pro nakládku a vykládku mezi plavidlem a břehem, je z materiálu, který nebude poškozen nákladem ani nezpůsobí rozklad nákladu ani s ním nebude vytvářet škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny; (l) ujistit se, že je během celé doby trvání vykládky zajištěn trvalý a náležitý dozor; (m) ujistit se, že je možné během vykládky pomocí čerpadla na plavidle vypnout toto čerpadlo ze břehu; 1.4.3.7.2 Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), nebo čerpadel plavidla, přijme vhodná opatření, aby zajistil splnění požadavků ADN. 1.4.3.8 Obsluha odvětrávacího zařízení 1.4.3.8.1 V kontextu bodu 1.4.1, obsluha odvětrávacího zařízení především: (a) Před odplynováním prázdných nebo vyložených nákladních tanků a potrubí pro nakládku a vykládku tankového plavidla vyplní svou část kontrolního listu uvedeného v bodu 7.2.3.7.2.2. (b) Zajistí, aby pokud je to stanoveno v bodě 7.2.3.7.2.3, byla v potrubí odvětrávacího zařízení, které je připojené k odplynovávanému plavidlu, pojistka proti prošlehnutí plamene, aby bylo plavidlo chráněno proti detonacím a prošlehnutí plamene ze strany země. KAPITOLA 1.5 SPECIÁLNÍ PODMÍNKY, ODCHYLKY 1.5.1 Dvoustranné a mnohostranné dohody 1.5.1.1 Podle článku 7, odstavce 1 ADN se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od ustanovení ADN, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám. POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu. 1.5.1.2 Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny těchto přiložených Pravidel. 1.5.1.3 Přepravy na základě těchto dohod jsou přepravami ve smyslu ADN. 1.5.2 Zvláštní povolení pro přepravu v tankových plavidlech 1.5.2.1 Zvláštní povolení 1.5.2.1.1 Podle odstavce 2 článku 7 ADN je příslušný orgán oprávněn vydat dopravci nebo odesilateli zvláštní povolení k mezinárodní přepravě v tankových plavidlech těch nebezpečných věcí, včetně směsí, jejichž přeprava v tankových plavidlech není podle těchto pravidel dovolena, a to podle dále uvedeného postupu. 1.5.2.1.2 Zvláštní povolení platí, s omezeními v něm specifikovanými, pro smluvní strany, na jejichž území se přeprava uskutečňuje, po dobu nejvýše dvou let, pokud nebude zrušeno k dřívějšímu datu. Se souhlasem příslušných orgánů těchto smluvních stran může být platnost zvláštního povolení prodloužena na dobu nejvýše jednoho roku. 1.5.2.1.3 Zvláštní povolení musí obsahovat prohlášení týkající se jeho zrušení k dřívějšímu datu a musí odpovídat vzoru obsaženému v pododdílu 3.2.4.1. 1.5.2.2 Postup 1.5.2.2.1 Dopravce nebo odesilatel musí požádat o vydání zvláštního povolení příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území se přeprava uskutečňuje. Žádost musí odpovídat vzoru obsaženému v pododdílu 3.2.4.2. Žadatel je zodpovědný za správnost těchto údajů. 1.5.2.2.2 Příslušný orgán musí posoudit žádost z technického a bezpečnostního hlediska. Pokud nemá žádné výhrady, vystaví zvláštní povolení obsaženém v pododdílu 3.2.4.3. a bezodkladně informuje ostatní příslušné orgány zainteresované na dotyčné přepravě. Zvláštní povolení se vydá jen tehdy, pokud s ním dotčené orgány souhlasí, nebo nevyjádřily svůj nesouhlas ve lhůtě do dvou měsíců po obdržení informace. Žadatel obdrží originál zvláštního povolení a jeho kopii bude mít na palubě plavidla (plavidel) provádějící(ch) dotyčnou přepravu. Příslušné orgány oznámí bezodkladně Administrativnímu výboru žádosti o zvláštní povolení, zamítnuté žádosti a udělená zvláštní povolení. 1.5.2.2.3 Jestliže zvláštní povolení nebylo vydáno z důvodů vyjádření pochybností nebo nesouhlasu, může Administrativní výbor rozhodnout o tom, zda vydat nebo nevydat zvláštní povolení. 1.5.2.3 Aktualizace seznamu látek připuštěných k přepravě v tankových plavidlech 1.5.2.3.1 Administrativní výbor posoudí všechna zvláštní povolení a žádosti, které obdržel, a rozhodne, zda má být látka zahrnuta do seznamu látek v těchto pravidlech, které jsou připuštěny k přepravě v tankových plavidlech. 1.5.2.3.2 Jestliže Administrativní výbor vyjádří technické nebo bezpečnostní výhrady k zahrnutí látky do seznamu látek v těchto pravidlech, připuštěných k přepravě v tankových plavidlech, nebo k některým podmínkám, musí o tom být informován příslušný orgán. Příslušný orgán bezodkladně stáhne, nebo pokud je to nutné, pozmění zvláštní povolení. 1.5.3 Ekvivalenty a odchylky (článek 7, odstavec 3 ADN) 1.5.3.1 Ekvivalentní postup Jestliže ustanovení těchto pravidel předepisují pro plavidlo používání nebo přítomnost na palubě určitých materiálů, zařízení nebo výbavy nebo aplikaci některých konstrukčních opatření nebo některých pevných příslušenství, může příslušný orgán souhlasit s používáním nebo přítomností na palubě jiných materiálů, zařízení nebo výbavy nebo s aplikací jiných konstrukčních opatření nebo jiných pevných příslušenství pro toto plavidlo, jestliže jsou v souladu s doporučeními stanovenými Administrativním výborem přijaty jako rovnocenné. 1.5.3.2 Odchylky na zkoušku Příslušný orgán může na základě doporučení Administrativního výboru vydat pokusné schvalovací osvědčení na omezenou dobu pro určité plavidlo, která má technické charakteristiky odchylné od požadavků těchto pravidel, za podmínky, že jsou tyto charakteristiky dostatečně bezpečné. 1.5.3.3 Záznamy o ekvivalentech a odchylkách Ekvivalenty a odchylky uvedené v 1.5.3.1 a 1.5.3.2 musí být zaznamenány ve schvalovacím osvědčení. KAPITOLA 1.6 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 1.6.1 Všeobecná ustanovení 1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, smějí být látky a předměty ADN přepravovány až do 30. června 2019 podle předpisů ADN platných do 31. prosince 2018. 1.6.1.2 (Vypuštěno) 1.6.1.3 Přechodná ustanovení pododdílů 1.6.1.3 a 1.6.1.4 ADR a RID nebo přechodná ustanovení uvedená v 4.1.5.19 IMDG Code, týkající se balení látek a předmětů třídy 1, platí také pro přepravu podléhající ADN. 1.6.1.4 (Vypuštěno) 1.6.1.5 (Vyhrazeno) 1.6.1.6 (Vyhrazeno) 1.6.1.7 (Vyhrazeno) 1.6.1.8 Stávající oranžové tabulky, které splňují požadavky pododdílu 5.3.2.2 platné do 31. prosince 2004, smějí být dále používány, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozidla nebo železničního vozu. 1.6.1.9 (Vyhrazeno) 1.6.1.10 (Vypuštěno) 1.6.1.11 (Vyhrazeno) 1.6.1.12 (Vyhrazeno) 1.6.1.13 (Vypuštěno) 1.6.1.14 IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13 ADR, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) ADR v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, smějí být dále používány. 1.6.1.15 IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle 6.5.2.2.2 ADR. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2 ADR, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2 ADR, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu. IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 ADR platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány. 1.6.1.16 (Vypuštěno) 1.6.1.17 (Vypuštěno) 1.6.1.18 (Vypuštěno) 1.6.1.19 (Vypuštěno) 1.6.1.20 (Vypuštěno) 1.6.1.21 (Vyhrazeno) 1.6.1.22 (Vyhrazeno) 1.6.1.23 (Vyhrazeno) 1.6.1.24 (Vypuštěno) 1.6.1.25 (Vypuštěno) 1.6.1.26 Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2014 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.6.3.1 ADR, pokud jde o velikost písmen, číslic a symbolů, platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2015 nemusí být označeny nejvyšší dovolenou stohovací zátěží podle 6.6.3.3 ADR. Takové velké obaly, které nejsou označeny podle 6.6.3.3 ADR, smějí být používány i po 31. prosinci 2014, ale musí být označeny podle 6.6.3.3 ADR, pokud byly rekonstruovány po tomto datu. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 ADR platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány. 1.6.1.27 Nádrže jako integrální součásti zařízení nebo strojů, obsahující kapalná paliva UN čísel 1202, 1203, 1223, 1268, 1863 a 3475, vyrobené před 1. červencem 2013, které neodpovídají požadavkům odstavce (a) zvláštního ustanovení 363 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. 1.6.1.28 (Vypuštěno) 1.6.1.29 Lithiové články a baterie vyrobené podle konstrukčního typu splňujícího požadavky pododdílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií, revize 3, změny 1 nebo jakékoli následné revize a změny platné k datu zkoušky konstrukčního typu smějí být dále přepravovány, pokud není v ADN stanoveno jinak. Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003 a splňující požadavky Příručky zkoušek a kritérií, revize 3 smějí být dále přepravovány, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení. 1.6.1.30 Bezpečnostní značky, které splňují požadavky uvedené v 5.2.2.2.1.1, platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 30. června 2019. 1.6.1.31 (Vypuštěno) 1.6.1.32 (Vypuštěno) 1.6.1.33 Elektrické dvouvrstvé kondenzátory UN čísla 3499 vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (e) zvláštního ustanovení 361 kapitoly 3.3. 1.6.1.34 Asymetrické kondenzátory UN čísla 3508 vyrobené před 1. lednem 2016 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (c) zvláštního ustanovení 372 kapitoly 3.3. 1.6.1.35 (Vyhrazeno) 1.6.1.36 (Vyhrazeno) 1.6.1.37 (Vyhrazeno) 1.6.1.38 Smluvní strany smějí nadále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2016, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2017, až do 31. prosince 2018. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti. 1.6.1.39 (Vypuštěno) 1.6.1.40 (Vypuštěno) 1.6.1.41 Bez ohledu na ustanovení ADN platná od 1. ledna 2017 smějí být velké obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III podle zvláštního ustanovení pro balení L2 pokynu pro balení LP02 v 4.1.4.3 ADR platného do 31. prosince 2016 dále používány pro UN číslo 1950 až do 31. prosince 2022. 1.6.1.42 (Vypuštěno) 1.6.1.43 Vozidla registrovaná nebo poprvé uvedená do provozu před 1. červencem 2017, jak jsou definována ve zvláštních ustanoveních 388 a 669 kapitoly 3.3, a jejich výbava určená k použití během přepravy, která odpovídají požadavkům ADN platným do 31. prosince 2016, avšak obsahující lithiové články a baterie, které neodpovídají ustanovením uvedeným v 2.2.9.1.7, smějí být dále přepravována jako náklad podle požadavků zvláštního ustanovení 666 kapitoly 3.3. 1.6.1.44 Podniky, které se podílejí na přepravě nebezpečných věcí pouze jako odesilatelé a které nemusely jmenovat bezpečnostního poradce na základě ustanovení platných do 31. prosince 2018, musí, odchylkou od ustanovení uvedených v 1.8.3.1 platných od 1. ledna 2019, jmenovat bezpečnostního poradce nejpozději do 31. prosince 2022. 1.6.1.45 Smluvní strany smějí až do 31. prosince 2020 dále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2018, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2019. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti. 1.6.1.46 Přeprava strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě a které jsou tudíž přiřazeny k UN číslům 3363, 3537,3538, 3539, 3540, 3541, 3542, 3543, 3544, 3545, 3546, 3547 nebo 3548, která byla vyňata z platnosti ustanovení ADR podle 1.1.3.1 (b) platných do 31. prosince 2018, smí být nadále vyňata z platnosti ustanovení ADR až do 31. prosince 2020, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. 1.6.1.47 Lithiové články a baterie, které nesplňují požadavky 2.2.9.1.7 (g) mohou být i nadále přepravovány do 31. prosince 2019. 1.6.2 Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 Přechodná ustanovení oddílů 1.6.2 ADR a RID platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.3 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla a cisternové železniční vozy), snímatelné cisterny, bateriová vozidla a bateriové železniční vozy Přechodná ustanovení oddílů 1.6.3 ADR a RID platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.4 Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC Přechodná ustanovení oddílů 1.6.4 ADR a RID nebo oddílu 4.2.0 IMDG Code platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.5 Vozidla Přechodná ustanovení oddílu 1.6.5 ADR platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.6 Třída 7 Přechodná ustanovení oddílů 1.6.6 ADR a RID nebo oddílu 6.4.24 IMDG Code platí také pro přepravy podléhající ADN. 1.6.7 Přechodná ustanovení týkající se plavidel 1.6.7.1 Všeobecně 1.6.7.1.1 Pro účely Článku 8 ADN, oddílu 1.6.7 se stanovují všeobecná přechodná ustanovení v 1.6.7.2 (viz Článek 8, odstavec 1, 2 a 4) a dodatečná přechodná ustanovení v 1.6.7.3 (viz Článek 8, odstavec 3). 1.6.7.1.2 V tomto oddíle: (a) „Plavidlo v provozu“ znamená: - plavidlo podle Článku 8, odstavce 2 ADN; - plavidlo, jemuž již bylo vydáno schvalovací osvědčení podle 8.6.1.1 až 8.6.1.4; V obou případech musí být plavidla, která budou od 31. prosince 2014 po dobu delší než dvanáct měsíců bez platného schvalovacího osvědčení, vyloučena z provozu; (b) „N.R.M“ znamená, že požadavky nemusí být aplikovány na plavidla v provozu s výjimkou toho, jestliže díly jsou hodnoceny jako nahrazené nebo modifikované, tzn., aplikujeme pouze na plavidla, která jsou nová (od určitého data) nebo na díly které jsou vyměněné nebo modifikované po datu určení (N.R.M = new replaced modified) rozhodující pro uznání plavidla za nové plavidlo je datum jeho přistavení k první inspekci pro získání schvalovacího osvědčení; kde jsou současné díly vyměněny nebo nahrazeny díly téhož typu a výroby, toto nemusí být považováno za výměnu 'R' jak je definováno tímto přechodným ustanovením. Modifikace mohou být brány také jako přestavby již existujících typů tankových plavidel, typů nákladních tanků a provozních částí nákladních tanků za jiný typ nebo provozní součást vyššího třídy. Pokud ve všeobecných přechodných ustanoveních v 1.6.7.2 není za „N.R.M.“ stanoveno datum, rozumí se N.R.M. po 26. květnu 2000. Pokud v dodatečných přechodných ustanoveních v 1.6.7.3 není datum stanoveno, rozumí se N.R.M po 26. květnu 2000. (c) „Obnovené schvalovacího osvědčení po...“ znamená, že pokud bylo pro plavidlo využito přechodné opatření v odstavci (b), musí být požadavky splněny v příštím obnoveném schvalovacím osvědčení následujícího data určení. Jestliže schvalovacímu osvědčení vyprší platnost během prvního roku po datu uplatnění těchto Pravidel, požadavky musí být závazně splněny až po uplynutí tohoto prvního roku. (d) Požadavky kapitoly 1.6.7 vztahující se na plavidla v provozu platí jen v případě, že N.R.M. není použitelné. 1.6.7.2 Všeobecná přechodná ustanovení 1.6.7.2.1 Všeobecná přechodná ustanovení pro plavidla přepravující suché náklady 1.6.7.2.1.1 Plavidla v provozu musí splňovat: (a) požadavky ustanovení uvedených v tabulce níže včetně časových období v něm stanovených; (b) požadavky ustanovení, které nejsou uvedeny v tabulce níže v době používání těchto pravidel. Konstrukce a výbava provozovaných plavidel se musí udržovat minimálně na úrovni předcházejících bezpečnostních norem. 1.6.7.2.1.1 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení: Přeprava suchého nákladu --- ustanovení\| předmět\| platnost a komentář 1.16.1.4 a 1.16.2.5\| Příloha ke schvalovacímu osvědčení a prozatímnímu schvalovacímu osvědčení\| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2014 7.1.2.19.1\| Plavidla nezbytná pro zajištění pohonu Přizpůsobení se novým požadavkům v 9.1.0.12.4, 9.1.0.40.2, 9.1.0.51 a 9.1.0.52\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data pro plavidla v provozu platí následující požadavky: V tlačném soulodí nebo v sestavě spřažených plavidel, kde alespoň jedno plavidlo musí být vybaveno schvalovacím osvědčením pro přepravu nebezpečných věcí, musí být všechna plavidla soulodí nebo sestavy spřažených plavidel vybavena příslušným schvalovacím osvědčením. Plavidla, která nepřepravují nebezpečné věci, musí odpovídat požadavkům následujících oddílů, pododdílů a odstavců: 1.16.1.1, 1.16.1.2, 1.16.1.3, 7.1.2.5, 8.1.5, 8.1.6.1, 8.1.6.3, 8.1.7, 9.1.0. 0, 9.1.0.12.3, 9.1.0.12.5, 9.1.0.17.2, 9.1.0.17.3, 9.1.0.31, 9.1.0. 32, 9.1.0.34, 9.1.0.41, 9.1.0.52.7, 9.1.0.56, 9.1.0.71,9.1.0.74. 7.1.3.41\| Kouření\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 7.1.3.51.1\| Neelektrická zařízení\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 7.1.3.51.5\| Odpojení červeně označených zařízení\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 7.1.3.51.5\| Zařízení generující povrchové teploty vyšší než 200 °C\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 7.1.4.53\| Osvětlovací zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu zóny 2\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2022 8.1.2.2 (e) - (h)\| Dokumenty, které musí být na plavidle\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 8.6.1.1 8.6.1.2\| Změny schvalovacího osvědčení\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.1.0.12.1\| Větrání nákladních prostorů\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Každý nákladní prostor musí mít dostatečné přirozené nebo umělé větrání; pro náklad látek ve třídě 4.3 musí být každý nákladní prostor vybaven nuceným větráním. Zařízení, použitá pro tento účel, musejí být konstruovaná tak, aby do nákladního prostoru nemohla vniknout voda. 9.1.0.12.3\| Větrání obytných prostor a kormidelny\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.12.3\| Větrání provozních prostorů\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.1.0.12.3\| Zařízení obytných prostor, kormidelny a provozních prostor, kde povrchové teploty mohou být vyšší než teploty uvedené v 9.1.0.51 nebo kde se používají elektrická zařízení, která nesplňují požadavky 9.1.0.52.1\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.12.4\| Větrací přívody\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.12.5\| Ventilátory používané v chráněných prostorech a ventilátory nákladních prostor, které jsou uspořádány v proudu vzduchu: Teplotní třída a skupina výbušnosti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.17.2\| Plynotěsné uzavření otvorů nákladních prostorů\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Otvory obytných prostorů, kormidelny a přepravních prostorů musí mít možnost těsného uzavření. 9.1.0.17.3\| Vstupy a otvory v chráněné oblasti\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Otvory motorových a provozních prostorů a přepravních prostorů musí mít možnost těsného uzavření. 9.1.0.31.2\| Vstupy vzduchu pro motory\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.32.2\| Otevřené konce vzduchového potrubí ne méně než 0,50 m nad otevřenou palubou\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.1.0.34.1\| Umístění výfukových potrubí\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.1.0.35\| Odsávací čerpadla ve chráněném prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: V případě přepravy látek ve třídě 4.1, UN 3175, všech látek ve třídě 4.3 v nákladním prostoru nebo nebalených, a polymerických perel, expandovatelných, ve třídě 9, UN 2211 se musí odsávání nákladních prostorů realizovat výhradně pomocí odsávací instalace, umístěné ve chráněném prostoru. Odsávací instalace, umístěná nad strojovnou, musí být uzavřená. 9.1.0.40.1\| Protipožární hasicí přístroje, dvě čerpadla atd.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.1.0.40.2\| Protipožární hasicí systémy, trvale upevněné v motorovém prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.41 v souvislosti s 7.1.3.41\| Oheň a nekryté světlo\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Výstupy komínů musejí být umístěné nejméně 2 m od nejbližšího bodu na poklopových dveřích nákladního prostoru. Topné a kuchyňské systémy se mohou povolovat pouze v kovových obytných prostorech a kormidelnách. Ovšem: \\- Topná zařízení využívající kapalné palivo s bodem vzplanutí nad 55 °C mohou být povolena ve strojovnách. \\- Ústřední ohřívací bojlery, vyhřívané tuhými palivy, se mohou povolovat v prostorách položených pod palubou a přístupných pouze z paluby. 9.2.0.31.2\| Vstupy vzduchu pro motory\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.2.0.34.1\| Umístění výfukových potrubí\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.2.0.41 v souvislosti s 7.1.3.41\| Oheň a nekryté světlo\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Výstupy komínů musejí být umístěné nejméně 2 m od nejbližšího bodu na poklopových dveřích nákladního prostoru. Topné a kuchyňské systémy se mohou povolovat pouze v kovových obytných prostorech a kormidelnách. Ovšem: \\- Topná zařízení využívající kapalné palivo s bodem vzplanutí nad 55 °C mohou být povolena ve strojovnách. \\- Ústřední ohřívací bojlery, vyhřívané tuhými palivy, se mohou povolovat v prostorách položených pod palubou a přístupných pouze z paluby. 9.1.0.51\| Teplota vnějších částí motorů a jejich vstupů vzduchu a výfukových potrubí\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.52.1\| Elektrická zařízení, vybavení v provozu umístěná vně chráněné oblasti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.52.1\| Elektrická zařízení mimo chráněné oblasti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující požadavky: V chráněné oblasti musí být možné elektrické zařízení odpojit pomocí centrálně umístěných vypínačů s výjimkou případů, kde: \\- V nákladních prostorech se jedná o zařízení certifikovaného a bezpečného typu, který odpovídá alespoň teplotní třídě T4 a skupině výbušnosti II B; a \\- V chráněné oblasti na palubě se jedná o zařízení typu s omezeným nebezpečím výbuchu. Odpovídající elektrické obvody musí být vybaveny kontrolními světly, která ukazují, zda obvody jsou nebo nejsou pod napětím. Vypínače musí být chráněny proti neúmyslné neoprávněné manipulaci. Zásuvky používané v této oblasti, musí být provedeny takovým způsobem, aby se zabránilo připojení nebo odpojení s výjimkou případů, kdy nejsou pod napětím. Ponorná čerpadla, která jsou zabudovaná nebo se používají v nákladních prostorech, musí mít prohlášení o shodě minimálně pro teplotní třídu T4 a skupinu výbušnosti II B. 9.1.0.52.2\| Červeně označená zařízení\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.1.0.52.5\| Výpadek elektrického napájení bezpečnostních a kontrolních zařízení\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.1.0.53.5\| Pohyblivé elektrické kabely (opláštěné, typ H 07 RN-F)\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující ustanovení: Do tohoto data musí být pohyblivé elektrické kabely (opláštěné, typ H 07 RN-F) v souladu s IEC 60245-4:1994 9.1.0.53.6\| Neelektrická zařízení v chráněné oblasti\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 1.6.7.2.1.2 (Vypuštěno) 1.6.7.2.1.3 Odchylkou od ustanovení v 7.1.4.1 smí být přeprava látek UN čísel 1690, 1812 a 2505 ve volně loženém stavu prováděna plavidly s jednoduchou obšívkou až do 31.12.2018. 1.6.7.2.1.4 Pro plavidla nebo čluny, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 2017 a která neodpovídají požadavkům v 9.0.X.1 týkajícím se dokumentace plavidla, musí uchovávání podkladů pro dokumentaci cisterny začít nejpozději při příští obnově platnosti schvalovacího osvědčení. 1.6.7.2.2 Všeobecná přechodná ustanovení pro tanková plavidla. 1.6.7.2.2.1 Provozovaná tanková plavidla musejí splňovat následující požadavky: (a) požadavky odstavců uvedených v následujících tabulkách, v rámci zde stanovených termínů (b) požadavky odstavců neuvedených v následujících tabulkách, k datu aplikace těchto pravidel. Konstrukce a výbava provozovaných plavidel se musí udržovat minimálně na předcházející úrovni bezpečnosti. 1.6.7.2.2.2 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení pro tanková plavidla. 1.6.7.2.2.2 Tabulka všeobecných přechodných ustanovení: Tanková plavidla --- ustanovení\| předmět\| platnost a komentář 1.2.1\| Detektor plynu Zkouška podle normy IEC 60079-29-1:2016\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 1.2.1\| Elektrická zařízení s omezeným nebezpečím výbuchu\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Elektrická zařízení s omezeným nebezpečím výbuchu jsou: \\- Elektrická zařízení, která v průběhu normální činnosti nevytvářejí jiskry nebo nevykazují teploty povrchu překračující 200 °C, nebo \\- Elektrická zařízení s pouzdrem chráněným rozprašovanou vodou, která v průběhu normální činnosti nebo nevykazují teploty povrchu překračující 200 °C. 1.2.1\| Měřicí přístroj kyslíku Zkouška podle normy EN 50104:2010\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 1.2.1\| Nákladní prostory\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená, jejichž nákladní prostory obsahují pomocná zařízení a která přepravují pouze látky třídy 8, s poznámkou 30 ve sloupci (20) tabulky C kapitoly 3.2. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038. 1.2.1\| Oblast nákladu Oblast prostoru nad palubou\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující požadavky: Oblast nákladu odpovídá obdélníkovému komolému jehlanu s následujícími rozměry: Podlahová plocha: od paluby k palubě a od vnější přepážky kofrdamu k vnější přepážce kofrdamu Úhel sklonu krátkých stran: 45° Úhel sklonu dlouhých stran: 90° Výška: 3,00 m Oblast prostoru zóny 1 odpovídá oblasti nákladu nad palubou 1.2.1\| Otvor pro odběr vzorků Ochrana proti prošlehnutí plamene Zkouška podle normy ISO 16852:2016 nebo EN ISO 16852:2016 / Prokázání shody s příslušnými požadavky\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Ochrana proti prošlehnuté plamene otvoru pro odběr vzorků musí být: \\- Vyzkoušena podle ISO 16852:2010 nebo EN ISO 16852:2010, včetně potvrzení výrobce podle směrnice 94/9/ES nebo ekvivalentní, jestliže otvor pro odběr vzorků byl nahrazen od 1. ledna 2015, nebo je na palubě plavidla postaveného nebo upraveného od 1. ledna 2015. \\- Vyzkoušena podle EN 12874:2001, včetně potvrzení výrobce podle směrnice 94/9/ES nebo ekvivalentní, jestliže otvor pro odběr vzorků byl nahrazen od 1. ledna 2001, nebo je na palubě plavidla postaveného nebo upraveného od 1. ledna 2001. \\- Typu schváleného příslušným orgánem pro předepsané použití, jestliže otvor pro odběr vzorků byl nahrazen před 1. lednem 2001, nebo je na palubě plavidla postaveného nebo upraveného před 1. lednem 2001. 1.2.1\| Rozdělení zón Zóna 1 Oblast prostoru\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující požadavky: oblast prostoru zóny 1 odpovídá obdélníkovému komolému jehlanu s následujícími rozměry: Podlahová plocha: od paluby k palubě a od vnější přepážky kofrdamu k vnější přepážce kofrdamu Úhel sklonu krátkých stran: 45° Úhel sklonu dlouhých stran: 90° Výška: 3,00 m Zóna 2 Oblast prostoru:\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 1.2.1\| Systém detekce plynů Zkouška podle normy IEC 60079-29-1:2016 a EN 50271:2010\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 1.2.1\| Systém měření kyslíku Zkouška podle normy EN 50104:2010\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 1.2.1\| Pojistka proti prošlehnutí plamene Prokázání shody s příslušnými požadavky\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 1.2.1\| Pojistka proti prošlehnutí plamene Zkouška podle normy ISO 16852:2016 nebo EN ISO 16852:2016\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující požadavky: Zachycovače plamene (pojistky proti zpětnému prošlehnutí plamene) musí být: \\- Vyzkoušeny podle ISO 16852:2010 nebo EN ISO 16852:2010, jestliže byly nahrazeny od 1. ledna 2015 nebo jsou na palubách plavidel postavených nebo upravených od 1. ledna 2015; \\- Vyzkoušeny podle EN 12874:2001, jestliže byly nahrazeny od 1. ledna 2001 nebo jsou na palubách plavidel postavených nebo upravených od 1. ledna 2001; \\- Typu schváleného příslušným orgánem pro předepsané použití, jestliže byly nahrazeny před 1. lednem 2001, nebo jsou na palubách plavidel postavených nebo upravených před 1. lednem 2001. 1.2.1\| Zařízení pro bezpečné zbavení pnutí v nákladním tanku Ochrana proti prošlehnutí plamene Zkouška podle ISO 16852:2016/ Důkaz shody s platnými požadavky\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Ochrana proti prošlehnutí plamene musí být zkoušena podle normy EN 12874:2001 včetně potvrzení výrobce podle směrnice 94/9/ES na palubě plavidel postavených nebo upravených od 1. ledna 2001, nebo v případě nahrazení zařízení pro bezpečné snižování tlaku nákladních tanků od 1. ledna 2001. V ostatních případech musí být typu schváleného příslušným orgánem pro předepsané použití. 1.2.1\| Vysokorychlostní větrací ventil Zkouška podle normy EN ISO 16852:2016 nebo EN ISO 16852:2016 / Prokázání shody s příslušnými požadavky\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující požadavky: Vysokorychlostní větrací ventily musí být: \\- Vyzkoušeny podle ISO 16852:2010 nebo EN ISO 16852:2010, včetně potvrzení výrobce v souladu se směrnicí 94/9/ES nebo ekvivalentní, jestliže byly nahrazeny od 1. ledna 2015, nebo jsou na palubě plavidel postavených nebo upravených od 1. ledna 2015. \\- Vyzkoušeny podle EN 12874:2001, včetně potvrzení výrobce v souladu se směrnicí 94/9/ES nebo ekvivalentní, jestliže byly nahrazeny od 1. ledna 2001, nebo jsou na palubě plavidel postavených nebo upravených od 1. ledna 2001. \\- Typu schváleného příslušným orgánem pro předepsané použití, jestliže byly nahrazeny před 1. lednem 2001, nebo jsou na palubách plavidel postavených nebo upravených před 1. lednem 2001. 1.16.1.4 a 1.16.2.5\| Příloha ke schvalovacímu osvědčení a prozatímnímu schvalovacímu osvědčení\| Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2014 7.2.2.6\| Kalibrace systému detekce plynu pro n-hexan\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 7.2.2.6\| Ověřený systém pro detekci plynů\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2010 7.2.2.19.3\| Plavidla používaná pro pohon Přizpůsobení novým ustanovením Ustanovení 9.3.3.12.4, 9.3.3.51 a 9.3.3.52.1 až 9.3.3.52.8\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 7.2.2.19.4\| Plavidla sestavy, pro kterou se požaduje ochrana proti explozi\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data pro plavidla v provozu platí následující požadavky: Plavidla pohybující tlačným soulodím nebo sestavou spřažených plavidel musí odpovídat požadavkům následujících oddílů, pododdílů a odstavců: 1.16.1.1, 1.16.1.2, 1.16.1.3, 7.2.2.5, 8.1.4, 8.1.5, 8.1.6.1, 8.1.6.3, 8.1.7, 9.3.3.0.1, 9.3.3.0.3 (d), 9.3.3.0.5, 9.3.3.10.1, 9.3.3.10.2, 9.3.3.12.4 (a) s výjimkou kormidelny, 9.3.3.12.4 (b) kromě doby odezvy t90, 9.3.3.12.4 (c), 9.3.3.12.6, 9.3.3.16, 9.3.3.17.1 to 9.3.3.17.4, 9.3.3.31.1 to 9.3.3.31.5, 9.3.3.32.2, 9.3.3.34.1, 9.3.3.34.2, 9.3.3.40.1 (i když jedno požární nebo balastní čerpadlo stačí), 9.3.3.40.2, 9.3.3.41, 9.3.3.50.1 (c), 9.3.3.50.2, 9.3.3.51, 9.3.3.52.6, 9.3.3.52.7, 9.3.3.52.8, 9.3.3.56.5, 9.3.3.71 and 9.3.3.74, když alespoň jedno plavidlo soulodí nebo sestavy spřažených plavidel přepravuje nebezpečné věci. Plavidla pohybující pouze otevřenými tankovými plavidly typu N nemusejí splňovat požadavky odstavců 9.3.3.10.1, 9.3.3.10.2 a 9.3.3.12.6. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení o schválení nebo v předběžném osvědčení o schválení takto: „Povolené odchylky“: „Odchylka od 9.3.3.10.1, 9.3.3.10.2 a 9.3.3.12.6; plavidlo může pohybovat pouze otevřenými tankovými plavidly typu N. 7.2.3.20.1\| Balastní voda Zákaz plnění kofrdamů vodou\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038. Do tohoto data se následující požadavky vztahují na plavidla v provozu: Kofrdamy smějí být během vykládky plněny vodou k zajištění stability plavidla a k umožnění drenáže beze zbytků, pokud je to možné. Během plavby smějí být kofrdamy naplněny balastní vodou, jen jsou-li nákladní tanky prázdné. 7.2.3.20.1\| Prokázání stability v případě netěsnosti spojené s balastní vodou\| N.R.M. pro plavidla typů G a N. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 7.2.3.20.1\| Vybavení balastních tanků a komor ukazateli úrovně hladiny\| N.R.M. po 1. lednu 2013 pro tanková plavidla typů C a G a pro tanková plavidla s dvojitou obšívkou typu N. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2012. 7.2.3.31.2\| Motorová vozidla pouze mimo oblast nákladu\| N.R.M. pro plavidla typu N. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. Do tohoto data se následující požadavek vztahuje na plavidla v provozu: vozidlo se nesmí startovat na palubě. 7.2.3.41\| Kouření\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 7.2.3.51.4\| Odpojení červeně označených neelektrických zařízení\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 7.2.3.51.5\| Teplota povrchu, kde se požaduje T4, T5 nebo T6\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 7.2.4.22.3\| Odběr vzorků z jiných otvorů\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018. Do tohoto data se na plavidlech v provozu smějí otevírat víka nákladních tanků v průběhu nakládky pro kontrolu a odběr vzorků. 8.1.2.3 (r), (s), (t) (v)\| Dokumenty, které musí být na palubě\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 Do tohoto data se kromě dokumentů požadovaných podle 1.1.4.6 požadují následující dokumenty: (a) Plán označující hranice oblasti nákladu a umístění elektrického zařízení instalovaného v této oblasti; (b) Seznam strojního zařízení, přístrojů nebo jiných elektrických zařízení, uvedených v bodu (a) výše, včetně následujících podrobností: Strojní zařízení nebo přístroje, umístění, druh ochrany, druh ochrany proti výbuchu, zkušebna a schvalovací číslo; (c) Seznam nebo obecný plán označující elektrické zařízení umístěné vně oblasti nákladu, které může být provozováno při nakládání, vykládání nebo uvolňovaní plynu. Výše uvedené dokumenty musí být opatřeny razítkem příslušného orgánu vydávajícího schvalovací osvědčení. 8.1.2.3 (u)\| Dokumenty, které musí být na palubě Plán s rozdělením zón\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 8.1.6.2\| Hadicové soustavy\| Hadicové soustavy dřívějších norem EN 12115:1999, EN 13765:2003 nebo EN ISO 10380:2003 smějí být používány až do 31. prosince 2018. 8.1.6.3\| Ověření systému měření kyslíku\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 8.1.7.2\| Označení zařízení, která se mají používat v oblastech s nebezpečím výbuchu, jakož i samostatných systémů ochrany\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 8.1.7.2\| Zařízení a samostatné systémy ochrany, testování zařízení a samostatných systémů ochrany, jakož i shoda s dokumenty uvedenými v 8.1.2.3 (r) až (v) vzhledem k situaci na palubě\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 8.6.1.3 8.6.1.4\| Změna schvalovacího osvědčení\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.2.0.1 (c) 9.3.3.0.1 (c)\| Ochrana; proti korozi.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.0.3 (d) 9.3.2.0.3 (d) 9.3.3.0.3 (d)\| Materiál odolný proti ohni v ubytovacích prostorech a v kormidelně\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.3.8.1\| Pokračování třídy\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená s lapači plamene a plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. Do tohoto data platí na plavidlech v provozu následující požadavky: Pokud není stanoveno iinak, musí typ konstrukce, pevnost, podřízené dělení, výbava a převody plavidla odpovídat nebo být rovnocenné konstrukčním požadavkům pro klasifikaci v nejvyšší třídě od uznané klasifikační společnosti. 9.3.1.8.4 9.3.2.8.4 9.3.3.8.4\| Shoda s dokumenty v 8.1.3.2 (r) až (v)\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.10.1 9.3.2.10.1 9.3.3.10.1\| Vniknutí plynů a kapalin do kormidelny Okna, která ie možné otevřít\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.10.2 9.3.2.10.2 9.3.3.10.2\| Výška ochranného roubení\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 9.3.1.10.3 9.3.2.10.3 9.3.3.10.3\| Ochranná stěna\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.10.4 9.3.2.10.4 9.3.3.10.4\| Jícnové roubení dveří atd.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubách provozovaných plavidel, s výjimkou plavidel typu N otevřený, platí následující požadavky: Do tohoto data tento požadavek je možné splnit připravením svislých ochranných stěn ve výšce větší nebo rovné 0,50 m. Na palubách provozovaných plavidel o délce pod 50,00 m je možné výšku 0,50 m snížit na 0,30 m u průchodů, vedoucích na palubu. 9.3.1.11.1 (b)\| Poměr délky a průměru u tlakových tankových plavidel\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.11.1 (d)\| Omezení délky tankových plavidel\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.11.2 (a)\| Uspořádání nákladních tanků Vzdálenost mezi nákladními tanky a bočními stěnami Výška sedel\| N.R.M. pro plavidla typu G, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.1.11.2 (a)\| Uspořádání nákladních tanků Vzdálenost mezi nákladovými nádržemi a bočnicemi Výška hřbetnic, distančních kusů\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 Do tohoto data na palubách provozovaných plavidel, jejichž kýl byl položený po 31. prosinci 1976, platí následující požadavky: Pokud je objem nádrže větší než 200 m3, nebo kde je poměr délky k průměru menší než 7 ale větší než 5, tam musí být trup v oblasti nádrže takový, aby v případě kolize zůstala nádrž, pokud to je možné, nepoškozená. Tento požadavek je možné brát jako splněný, pokud plavidlo v prostoru nádrže: \\- má dvojitý trup s odlehlostí nejméně 80 cm mezi bočním pláštěm a podélným pažením lodního prostoru \\- nebo pokud je plavidlo zkonstruované takto: a) Mezi průchozí palubou a horní částí podlažních desek jsou v pravidelných intervalech nepřevyšujících 60 cm umístěné boční podélníky; b) Boční podélníky musejí být podepřené síťovým rámem, s mezerami nepřevyšujícími 2,00 m. Výška síťového rámu nesmí být nižší než 10 % hloubky a v jakémkoliv případě nesmí být menší než 30 cm. Musejí být vybavené čelní deskou z ploché oceli, která má příčný průřez nejméně 15 cm2; c) Boční podélníky podle bodu a) musejí mít stejnou výšku jako síťový rám a musejí být doplněné čelní deskou z ploché oceli, která má příčný průřez nejméně 7,5 cm2. 9.3.1.11.2 (a)\| Vzdálenost mezi sacími přítoky a podlažními deskami\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.11.2 (b) 9.3.2.11.2 (b) 9.3.3.11.2 (a)\| Upevnění nákladních tanků\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.11.2 (c) 9.3.2.11.2 (c) 9.3.3.11.2 (b)\| Kapacita sacího přítoku\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.11.2 (d) 9.3.2.11.2 (d)\| Boční podélníky mezi trupem a nákladovými nádržemi\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.11.2.(d)\| Boční výztuhy mezi trupem a nákladními tanky\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.11.3 (a)\| Koncová přepážka nákladového prostoru s izolací „A-60“ Odlehlost o velikosti 0,50 m od nákladních tanků ve volném přepravním prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.2.11.3 (a) 9.3.3.11.3 (a)\| Šířka přehradových skříní 0,60 m Volné nákladní prostory s přehradovými skříněmi nebo s přepážkami izolovanými izolací „A-60“ Odlehlost o velikosti 0,50 m od nákladních tanků ve volném přepravním prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 Do tohoto data na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Typ C: minimální šířka kofrdamů je 0,50 m; Typ N: minimální šířka kofrdamů je 0,50 m, na palubách plavidel s vlastní hmotností do 150 t je tato hodnota 0,40 m; Typ N otevřený: kofrdamy se nemusejí vyžadovat při celkové hmotnosti do 150 t. Odlehlost mezi nákladovými nádržemi a koncovými přepážkami nákladového prostoru musí být minimálně 0,40 m. 9.3.3.11.4\| Průchody v koncových přepážkách nákladních prostorů\| N.R.M. od 1. ledna 2005 pro plavidla typu N otevřená, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.3.11.4\| Vzdálenost mezi potrubím a dnem\| N.R.M. od 1. ledna 2005 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038 9.3.3.11.4\| Uzavírací zařízení plnicího a vyprazdňovacího potrubí vycházejícího z nákladního tanku\| N.R.M. od 1. ledna 2005 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.3.11.6 (a)\| Tvar koferdamu upraveného jako prostor s čerpadly\| N.R.M. pro plavidla typu N, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.3.11.7\| Vzdálenost mezi nákladními tanky a vnější stěnou plavidla\| N.R.M. od 1. ledna 2001 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038 9.3.3.11.7\| Šířka dvojité obšívky\| N.R.M. od 1. ledna 2007 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038 9.3.3.11.7\| Vzdálenost mezi sacím přítokem a spodními prostory\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038 9.3.3.11.8\| Uspořádání provozních prostorů v oblasti nákladu pod palubou\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038. 9.3.1.11.8 9.3.3.11.9\| Rozměry otvorů pro přístup do prostor v rámci nákladové plochy\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.11.89.3.2.11.10 9.3.3.11.9\| Interval mezi zesilujícími prvky\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.2.12.1 9.3.3.12.1\| Větrací otvory v nákladových prostorech\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.12.2 9.3.3.12.2\| Větrací systémy ve dvojitých prostorech trupu a ve dvojitých spodních prostorech\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.12.3 9.3.2.12.3 9.3.3.12.3\| Výška vzduchových vstupů nad palubou pro servisní prostory, umístěné pod palubou\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.12.4 9.3.2.12.4 9.3.3.12.4\| Větrání kormidelny\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.12.49.3.2.12.49.3.3.12.4\| Zařízení v kormidelně, kde povrchové teploty mohou být vyšší, než je uvedeno v 9.3. x.51 (a), nebo zahrnuje použití elektrického zařízení, která nesplňuje požadavky 9.3. x.52.1\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.12.4 9.3.2.12.4 9.3.3.12.4\| Zařízení v obytných prostorech, kormidelně a provozních prostorech, kde povrchové teploty mohou být vyšší, než je uvedeno v 9.3.x.51 (a)\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.12.49.3.3.12.4\| Elektrická zařízení používaná při nakládání, vykládání, uvolňování plynu a v bezprostřední blízkosti nebo uvnitř pevnině přiřazené zóny\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data, na palubách plavidel typu G a typu N, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1977, všechna elektrická zařízení s výjimkou osvětlovacích zařízení v obytných prostorech, rádio telefonních zařízení v obytných prostorech a v kormidelně a řídicích přístrojích spalovacích motorů, musí splňovat následující požadavky: Generátory, motory, atd.: Stupeň ochrany IP 13 Rozvaděče, vypínače u vchodů do obytných prostor, atd.: Stupeň ochrany IP 23 Přístroje atd.: Stupeň ochrany IP 55 9.3.1.12.49.3.2.12.49.3.3.12.4\| Neelektrická zařízení používaná při nakládání, vykládání, odplynování a v bezprostřední blízkosti nebo uvnitř pevnině přiřazené zóny\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.12.4 (b) 9.3.2.12.4 (b) 9.3.3.12.4 (b)\| Systém detekce plynů: Čas T90\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.12.49.3.2.12.49.3.3.12.4\| Alarmy\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.12.6 9.3.2.12.6 9.3.3.12.6\| Vzdálenost mezi vstupy větracích otvorů v kormidelně a v oblasti nákladu\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.12.6 9.3.2.12.6 9.3.3.12.6\| Vzdálenost mezi větracími otvory obytných a provozních prostor a oblasti nákladu\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.12.6 9.3.2.12.6 9.3.3.12.6\| Trvale zabudovaná zařízení podle 9.3.x.40.2.2 (c)\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.13 9.3.3.13\| Stabilita (obecně)\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.13.3 odstavec 2\| Stabilita (obecně)\| N.R.M. od 1. ledna 2007 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.14 9.3.3.14\| Stabilita (v nepoškozeném stavu)\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.15\| Stabilita (v případě poškození)\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.15\| Stabilita (v případě poškození)\| N.R.M. od 1. ledna 2007 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.16.1 9.3.3.16.1\| Vzdálenost otvorů motorových prostorů od nákladové plochy\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.16.1\| Motory s vnitřním spalováním mimo oblast nákladu\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.1.16.2 9.3.3.16.2\| Závěsy dveří směřující do oblasti nákladu\| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, kde by změny mohly omezovat jiné hlavní otvory. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.3.16.2\| Prostory strojovny přístupné z paluby\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.1.17.1 9.3.3.17.1\| Obytné prostory a kormidelna mimo oblast nákladu\| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, pokud není spojení mezi kormidelnou a jinými uzavřenými prostory. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 pro plavidla o délce do 50 metrů, jejichž kýly byly položeny před 1 lednem 1977 a jejichž kormidelny jsou umístěny v oblasti nákladu, i když to poskytuje přístup k jiným uzavřeným prostorům, pokud je bezpečnost zajištěna patřičnými provozními požadavky příslušného orgánu. 9.3.3.17.1\| Obytné prostory a kormidelna mimo oblast nákladu\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.1.17.2 9.3.2.17.2 9.3.3.17.2\| Uspořádání vstupů a otvorů v čelních nadřazených strukturách\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.17.29.3.2.17.29.3.3.17.2\| Vstupy směřující do oblasti nákladu\| N.R.M. pro plavidla o délce do 50 metrů, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, pokud jsou nainstalovány protiplynové ochrany. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.3.17.2\| Vstupy a otvory\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.1.17.4 9.3.3.17.4\| Vzdálenost otvorů od nákladové oblasti\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.17.5 (b), (c)\| Schválení průchodek hřídele a zobrazení pokynů\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018. 9.3.1.17.6 9.3.2.17.6 9.3.3.17.6\| Vzdálenost mezi vstupy větrání v čerpadlových prostorech a kormidelnou\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.17.6 9.3.3.17.6\| Čerpadlové prostory pod palubou\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Čerpadlové prostory pod palubou musejí \\- splňovat požadavky pro servisní prostory: \\- pro plavidla typu G: 9.3.1.12.3 \\- pro plavidla typu N: 9.3.3.12.3; \\- být vybaveny systémem plynových detektorů podle bodu 9.3.1.17.6 nebo 9.3.3.17.6. 9.3.1.17.6 9.3.2.17.6 9.3.3.17.6\| Systém měření kyslíku Minimální hodnota pro alarm\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2020 9.3.1.17.6 9.3.2.17.6 9.3.3.17.6\| Alarmy\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.2.20.1 9.3.3.20.1\| Přístup do kofrdamů nebo oddělení kofrdamů\| N.R.M. od 1. ledna 2015 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.2.20.2 9.3.3.20.2\| Nasávací ventil\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.3.20.2\| Plnění kofrdamů pomocí čerpadla\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018. 9.3.2.20.2 9.3.3.20.2\| Plnění kofrdamů v době do 30 minut\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.2.20.4 9.3.3.20.4\| Skupina/podskupina výbušnosti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.21.3 9.3.2.21.3 9.3.3.21.3\| Vyznačení všech nejvyšších dovolených úrovní plnění nákladních tanků na ukazateli úrovně hladiny\| N.R.M. od 1. ledna 2015 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.3.21.1 (b)\| Indikátor úrovně hladiny\| N.R.M. od 1. ledna 2005 pro plavidla typu N otevřená s lapači plamene a typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018. Do tohoto data na plavidlech v provozu vybavených otvory pro měření tyto otvory musí: \\- být umístěny tak, aby stupeň naplnění mohl být měřen pomocí měrné tyče; \\- být vybaveny automatickým uzávěrem. 9.3.3.21.1 (g)\| Otvor pro odběr vzorků\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018. 9.3.2.21.1 (g) 9.3.3.21.1 (g)\| Skupina/podskupina výbušnosti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.21.4 9.3.2.21.4 9.3.3.21.4\| Nezávislé výstražné zařízení pro úroveň kapaliny\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.21.5 (a) 9.3.2.21.5 (a) 9.3.3.21.5 (a)\| Zásuvka v blízkosti pobřežních přípojek a odpojení lodního čerpadla\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.21.5 (b) 9.3.2.21.5 (b) 9.3.3.21.5 (d)\| Zařízení pro vypnutí lodního čerpadla ze břehu\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2006 9.3.2.21.5 (c)\| Rychlouzavírací zařízení pro přerušení zásobování\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2008. 9.3.1.21.7 9.3.2.21.7 9.3.3.21.7\| Alarmy\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.21.7 9.3.2.21.7 9.3.3.21.7\| Podtlakové nebo přetlakové výstrahy v nákladních tancích pro přepravu látek, které nemají poznámku 5 ve sloupci (20) v tabulky C v kapitole 3.2.\| N.R.M. od 1. ledna 2001 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.21.7 9.3.2.21.7 9.3.3.21.7\| Teplotní výstraha v nákladních tancích\| N.R.M. od 1. ledna 2001 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.22.1 (b)\| Výška umístění nad palubou otvorů nákladních tanků\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.3.22.1 (b)\| Otvory nákladního tanku 0,50 m nad palubou\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.1.22.4\| Ochrana proti tvorbě jisker u zavíracích zařízení\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.22.3 9.3.2.22.4 (a) 9.3.3.22.4 (a)\| Poloha výstupů přetlakových ventilů/vysokorychlostních větracích ventilů nad palubou\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.2.22.4 (a) 9.3.3.22.4 (e)\| Nastavit tlak přetlakového ventilu/vysokorychlostního větracího ventilu\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.2.22.4 (e) 9.3.3.22.4 (d)\| Skupina/podskupina výbušnosti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.3.23.2\| Zkušební tlak pro nákladní tanky\| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, pro které se vyžaduje zkušební tlak 15 kPa (0, 15 baru). Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. Do tohoto data je zkušební tlak 10 kPa (0,10 baru) dostačující. 9.3.3.23.2\| Zkušební tlak pro nákladní tanky\| N.R.M. pro kalová plavidla v provozu před 1. lednem 1999 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. Do tohoto data je zkušební tlak 5 kPa (0,05 baru) dostačující. 9.3.3.23.2\| Zkušební tlak pro nakládací a vykládací potrubí\| N.R.M. pro kalová plavidla v provozu před 1. lednem 1999 Obnovení schvalovacího osvědčení nejpozději do 1. ledna 2039. Do tohoto data je zkušební tlak 400 kPa (4 bary) dostačující. 9.3.2.25.1 9.3.3.25.1\| Rychlé odstavení nákladových čerpadel\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.25.1 9.3.2.25.1 9.3.3.25.1\| Odlehlost čerpadel atd. od ubytovacích prostor atd.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.25.2 (d) 9.3.2.25.2 (d)\| Potrubí pro nakládku a vykládku isou umístěná na palubě\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.25.2 (e) 9.3.2.25.2 (e) 9.3.3.25.2 (e)\| Vzdálenost pobřežních přípojek od ubytovacích prostor atd.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.2.25.2 (i)\| Nakládací a vykládací potrubí ani odvětrávací potrubí nesmějí mít flexibilní spoje s posuvnými těsněními\| N.R.M. od 1. ledna 2009 Na plavidlech v provozu majících spoje s posuvnými těsněními se po obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2008 již nesmějí přepravovat látky s toxickými nebo žíravými vlastnostmi (viz sloupec (5) tabulky C kapitoly 3.2, nebezpečí 6.1 a 8). Plavidla v provozu s obnovením schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 nesmějí mít flexibilní spoje s posuvnými těsněními. 9.3.3.25.2 (h)\| Nakládací a vykládací potrubí ani odvětrávací potrubí nesmějí mít flexibilní spoje s posuvnými těsněními\| N.R.M. od 1. ledna 2009 Na plavidlech v provozu majících spoje s posuvnými těsněními se po obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2008 již nesmějí přepravovat látky s žíravými vlastnostmi (viz sloupec (5) tabulky C kapitoly 3.2, nebezpečí 8). Plavidla v provozu s obnovením schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 nesmějí mít flexibilní spoje s posuvnými těsněními. 9.3.3.25.8 (a)\| Balastové nasávací trubky jsou umístěné v nákladovém prostoru, ale vně nákladního tanku\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.2.25.9 9.3.3.25.9\| Nakládací a vykládací proud\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.3.25.12\| Ustanovení 9.3.3.25.1 (a) a (c), 9.3.3.25.2 (e), 9.3.3.25.3 a 9.3.3.25.4 se neaplikují s výjimkou plavidla typu N otevřené, která přepravuje žíravé látky (viz kapitolu 3.2, tabulku C, sloupec (5), nebezpečí 8)\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Tato časová mez se týká pouze plavidla typu N otevřené, které přepravuje žíravé látky (viz kapitolu 3.2, tabulku C, sloupec (5), nebezpečí 8). 9.3.2.26.2 9.3.3.26.2 (b)\| Skupina/podskupina výbušnosti\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2024 9.3.1.31.2 9.3.2.31.2 9.3.3.31.2\| Vzdálenost vstupu vzduchu do motoru od nákladového prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 9.3.1.31.5 9.3.2.31.5 9.3.3.31.5\| Teplota v motorovém prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Teplota v motorovém prostoru nesmí překročit hodnotu 45 °C. 9.3.3.34.1\| Výfukové potrubí\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.35.1 9.3.3.35.1\| Odsávací a balastní čerpadla v nákladovém prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.3.35.3\| Nasávací potrubí pro balast je umístěné uvnitř nákladového prostoru, ale vně nákladního tanku\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.35.4\| Odsávací instalace čerpadlového prostoru je vně čerpadlového prostoru\| N.R.M. od 1. ledna 2003 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.40.1 9.3.2.40.1 9.3.3.40.1\| Protipožární hasicí systém, dvě čerpadla atd.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 9.3.1.40.2 9.3.2.40.2 9.3.3.40.2\| Pevný protipožární hasicí systém v motorovém prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.41.1 9.3.3.41.1\| Výstupy výfukových potrubí jsou umístěny nejméně 2 m od nákladového prostoru\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 pro plavidla, kde byl kýl položený před 1. lednem 1977. 9.3.3.41.1\| Výstupy komínů\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení nejpozději do 1. ledna 2039 pro kalová plavidla. 9.3.1.41.2 9.3.2.41.2 9.3.3.41.2 v souvislosti s 7.2.3.41\| Zařízení pro topení, vaření a chlazení\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2010 9.3.3.42.2\| Systém ohřevu nákladu\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. Do tohoto data platí na plavidlech v provozu následující požadavky: Toto je možno dodržet pomocí odlučovače kalu namontovaného na zpětnou trubku kondenzované vody. 9.3.1.51 (a) 9.3.2.51 (a) 9.3.3.51 (a)\| Povrchová teplota neelektrických zařízení nesmí překročit 200 °C\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.51 (b) 9.3.2.51 (b) 9.3.3.51 (b)\| Povrchová teplota vnějších částí motorů a jejich sacích potrubí a výfukových potrubí\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 Do tohoto data na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Teplota vnějších částí nesmí překročit hodnotu 300 °C. 9.3.1.52.1 9.3.2.52.1 9.3.3.52.1\| Elektrická zařízení s omezeným nebezpečím výbuchu\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data jsou požadovány následující dokumenty pro elektrická zařízení používaná při nakládání, vykládání a uvolňování plynů u plavidel v provozu, jejichž kýl byl položen po 1. lednu 1995: 9.3.1.52.3, 9.3.2.52.3 a 9.3.3.52.3 verze ADN platné do 31. prosince 2018 9.3.1.52.1 9.3.3.52.1\| Elektrická zařízení s omezeným nebezpečím výbuchu\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data, na palubách plavidel, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1977, všechna elektrická zařízení s výjimkou osvětlovacích zařízení v obytných prostorech, rádio telefonních zařízení v obytných prostorech a v kormidelně a řídicích přístrojích spalovacích motorů, která se používají při nakládání, vykládání a uvolňování plynů, musí splňovat následující požadavky: Generátory, motory, rozvaděče, osvětlení, atd.: Stupeň ochrany IP 13 Přístroje atd.: Stupeň ochrany IP 55 9.3.3.52.1\| Elektrická zařízení v provozu během pobytu v bezprostřední blízkosti nebo uvnitř pevnině přiřazené zóny\| N.R.M. od 1. ledna 2019 pro plavidla typu N otevřená Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.3.52.2\| Elektrická zařízení/echosondy\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.3.52.3\| Elektrická zařízení: označení červenou barvou\| N.R.M. od 1. ledna 2019 pro plavidla typu N otevřená Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.52.3 9.3.2.52.3 9.3.3.52.3 poslední znění\| Odpojení těchto instalací z centralizovaného místa\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.51.4 9.3.2.51.4 9.3.3.51.4\| Zrakové a sluchové výstražné sdělení\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.3.52.6\| Odpojovač pro průběžně poháněný generátor\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. \| Trvale připevněné zásuvky\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.3.52.10\| Elektrické akumulátory umístěné mimo oblast nákladu\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.1.53.1 9.3.2.53.1 9.3.3.53.1\| Typ a umístění elektrických zařízení určených k použití v oblastech s nebezpečím výbuchu Zóna 0, Zóna 1\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data platí následující požadavky: (a) V nákladních tancích a potrubích pro nakládku a vykládku, je možné instalovat pouze měřicí, regulační a poplachová zařízení s typem ochrany EEx (ia). (b) Elektrická zařízení na palubě v oblasti nákladu a měřicí, regulační a alarmové přístroje, motory pohánějící základní zařízení, jako jsou balastní čerpadla v kofrdamech, oblasti s dvojím trupem, dvojitá dna, nákladní prostory a provozní prostory pod palubou v oblasti nákladu musí být kontrolovány a schváleny příslušným orgánem s ohledem na bezpečnost provozu v prostředí s nebezpečím výbuchu, například, skutečně bezpečná zařízení, ohnivzdorná zařízení bezpečná proti výbuchu, přístroje chráněné přetlakem, prášková plnicí zařízení, zařízení chráněná zapouzdřením a zařízení se zvýšenou bezpečností. (c) V kofrdamech, prostorech s dvojitým trupem, dvojitým dnem, nákladních prostorech a provozních prostorech pod palubou v oblasti nákladu, musí mít světelné zařízení ochranu typu „nehořlavé pouzdro“ nebo „přístroj chráněný přetlakem“. (d) Řídicí a ochranná zařízení těch zařízení uvedených v (a), (b) a (c) výše musí být umístěna mimo oblast nákladu, pokud nejsou skutečně bezpečná. Pro výběr elektrických zařízení se musí vzít v úvahu skupiny výbušnosti a teplotní třídy přiřazené látkám uvedeným v seznamu látek (viz sloupce (15) a (16) tabulky C kapitoly 3.2). Do tohoto data na palubě plavidel v provozu, jejichž kýl byl položen po 31. prosinci 1977, platí následující požadavky: Do tohoto data musí být při nakládání, vykládání a uvolňování plynu na plavidlech, které mají neplynotěsné otvory kormidelny (například dveře, okna a podobně) v oblasti nákladu splněny následující podmínky: (a) Všechna elektrická zařízení, které se mají použít v kormidelně, musí být typu s omezeným nebezpečím výbuchu, to jest musí být navržena tak, aby nedocházelo k jiskření a aby teplota jeho vnějšího povrchu nepřekročila 200 °C při normálním provozu, nebo musí být typu chráněného před proudem vody, a musí být navržena takovým způsobem, aby jeho povrchová teplota nemohla přesáhnout 200 °C při normálním provozu. (b) Elektrické zařízení, které nesplňuje požadavky (a) výše, musí být označeny červenou barvou a musí být možné jej vypnout pomocí centrálního vypínače. 9.3.1.53.1 9.3.2.53.1 9.3.3.53.1\| Typ a umístění elektrických zařízení určených k použití v oblastech s nebezpečím výbuchu Zóna 2\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.53.1 9.3.2.53.1 9.3.3.53.1\| Teplotní třída a skupina výbušnosti neelektrických zařízení\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.53.1 9.3.2.53.1 9.3.3.53.1\| Teplotní třída a skupina výbušnosti elektrických zařízení\| N.R.M. Od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 9.3.1.53.2 9.3.3.53.2\| Kovové opláštění pro všechny elektrické kabely v oblasti nákladu\| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034. 9.3.3.53.2\| Kovové opláštění pro všechny elektrické kabely v oblasti nákladu\| N.R.M. od 1. ledna 2039 nejpozději pro kalová plavidla 9.3.1.53.1 9.3.2.53.1 9.3.3.53.1\| Pohyblivé elektrické kabely (opláštěné, typ H 07 RN-F)\| N.R.M. od 1. ledna 2019 Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 Do tohoto data na palubě plavidel v provozu platí následující ustanovení: Do tohoto data musí pohyblivé elektrické kabely (opláštěné, typ H 07 RN-F) splňovat normu IEC 60245-4:1994 9.3.1.60.1 9.3.2.60.1 9.3.3.60.1\| Musí být namontován zpětný ventil přidržovaný pružinou. Voda musí splňovat kvalitu pitné vody na palubě.\| N.R.M. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018 1.6.7.2.2.3 Přechodné ustanovení ve věci aplikace požadavků podle tabulky „C“ v kapitole 3.2, pro přepravu nákladu v tankových plavidlech. 1.6.7.2.2.3.1 Náklady, pro které se v tabulce „C“ v kapitole 3.2 vyžaduje typ „N uzavřený“ s minimálním nastavením ventilu 10 kPa (0,10 bar), se mohou přepravovat v provozovaných tankových plavidlech typu „N uzavřený“ s minimálním nastavením ventilu 6 kPa (0,06 bar), zkušební tlak nádrže je 10 kPa (0,10 bar). Toto přechodné ustanovení platí až do 31. prosince 2018. 1.6.7.2.2.3.2 (Vypuštěno) 1.6.7.2.2.3.3 (Vypuštěno) 1.6.7.2.2.4 (Vypuštěno) 1.6.7.2.2.5 Pro plavidla nebo čluny, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 2017 a která neodpovídají požadavkům v 9.3 .X.1 týkajícím se dokumentace plavidla, musí uchovávání podkladů pro dokumentaci cisterny začít nejpozději při příští obnově platnosti schvalovacího osvědčení. 1.6.7.3 Náhradní přechodná ustanovení, platná pro specifické vnitrozemské vodní cesty. Provozovaná plavidla, na které se aplikují přechodná ustanovení v této podkapitole, musejí splňovat následující podmínky: - požadavky odstavců a pododstavců, uvedených v následující tabulce a v tabulce všeobecných přechodných ustanovení (viz 1.6.7.2.1.1 a 1.6.7.2.3.1), v rámci zde stanovených termínů; - požadavky odstavců a pododstavců, neuvedených v následující tabulce nebo v tabulce všeobecných přechodných ustanovení k datu zavedení těchto předpisů. Konstrukce a výbava provozovaných plavidel se musí udržovat minimálně na úrovni předcházejících bezpečnostních norem. Tabulka náhradních přechodných ustanovení --- ustanovení\| předmět\| platnost a komentář 9.1.0.11.1 (b)\| Nákladní prostory, společné přepážky s olejovými palivovými nádržemi.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Nákladní prostory mohou sdílet společné přepážky s olejovými palivovými nádržemi, za předpokladu, že náklad nebo jeho obaly nebudou chemicky reagovat s palivem. 9.1.0.92\| Nouzový východ.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Prostory, jejichž vchody nebo východy se mohou v případě poškození zčásti nebo úplně ponořit, musejí být opatřené nouzovým východem, který bude nejméně 0,075 m nad hladinou vody v případě poškození. 9.1.0.95.1 (c)\| Výška východu nad hladinou vody v případě poškození.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Dolní hrana všech nevodotěsných otvorů (tedy dveří, oken, jícnů) má být, při konečném stavu zaplavení, nejméně 0,075 m nad hladinou vody v případě poškození. 9.1.0.95.2 9.3.2.15.2\| Rozsah diagramu stability (podmínky poškození).\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Při konečném zaplavení nesmí úhel zadní části kýlu překročit: \\- 20° před provedením opatření k napravení plavidla, \\- 12° po provedením opatření k napravení plavidla. 9.3.3.8.1\| Klasifikace\| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená s lapači plamene a plavidla typu N otevřená. Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. 9.3.1.11.1 (a) 9.3.2.11.1 (a) 9.3.3.11.1 (a)\| Maximální kapacita nákladních tanků.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Maximální povolená kapacita nákladních tanků musí být 760 m3. 9.3.2.11.1 (d)\| Délka nákladních tanků.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Délka nákladních tanků může překročit 10 m a 0,2 L. 9.3.1.12.3 9.3.2.12.3 9.3.3.12.3\| Poloha vstupů vzduchu.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Vstupy vzduchu musejí být umístěné nejméně 5,00 m od výstupů bezpečnostních ventilů. 9.3.2.15.1 (c)\| Výška východu nad hladinou vody v případě poškození.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Dolní hrana všech nevodotěsných otvorů (tedy dveří, oken, jícnů) má být, při konečném stavu zaplavení, nejméně 0,075 m nad hladinou vody v případě poškození. 9.3.2.20.2 9.3.3.20.2\| Plnění přehradových skříní vodou.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Přehradové skříně mají být doplněné systémem pro plnění vodou nebo inertním plynem. 9.3.1.92 9.3.2.92\| Nouzový východ.\| N.R.M. Na palubách provozovaných plavidel platí následující požadavky: Prostory, jejichž vchody nebo východy se mohou v případě poškození zčásti nebo úplně ponořit, musejí být opatřené nouzovým východem, který bude nejméně 0,075 m nad hladinou vody v případě poškození. 1.6.7.4 Přechodná ustanovení týkající se přepravy látek nebezpečných životnímu prostředí nebo zdraví 1.6.7.4.1 Přechodná ustanovení: plavidla Zásobovací plavidla a kalová plavidla v provozu 1. ledna 2009 s nosností 1. ledna 2007 nižší než 300 tun smějí nadále přepravovat látky, které jim bylo povoleno přepravovat 31. prosince 2008 až do 31. prosince 2038. 1.6.7.4.2 (Vypuštěno) 1.6.7.5 Přechodná ustanovení o modifikaci tankových plavidel 1.6.7.5.1 Modifikace oblasti nákladu tankových plavidel pro získání plavidla typu N s dvojitými boky je přípustná do 31. prosince 2018 za následujících podmínek: (a) Modifikovaná nebo nová oblast nákladu musí splňovat ustanovení ADN. Přechodná ustanovení uvedená v 1.6.7.2.2 nesmějí být aplikována na oblast nákladu; (b) Vnější části plavidla jeho oblasti nákladu musí splňovat ustanovení ADN. Avšak následující přechodná ustanovení uvedená v 1.6.7.2.2 mohou být aplikována: 1.2.1, 9.3.3.0.3 (d), 9.3.3.51.3 a 9.3.3.5.24 poslední věta; (c) Pokud věci, které vyžadují ochranu proti výbuchu, jsou uvedeny v seznamu podle 1.16.1.2.5, obytné prostory a kormidelny musí být vybaveny požárním poplachovým systémem podle 9.3.3.40.2.3; (d) Aplikace tohoto pododdílu musí být uvedena ve schvalovacím osvědčení pod číslem 12 (Dodatečné poznámky). 1.6.7.5.2 Modifikovaná plavidla mohou být provozována do 31. prosince 2018. Doby platnosti vyhrazené v aplikovaných přechodných ustanoveních podle 1.6.7.2.2 musí být dodrženy. 1.6.7.6 Přechodná ustanovení o přepravě plynů v tankových plavidlech Tanková plavidla v provozu od 1. ledna 2011 s čerpadlovými prostory pod palubou mohou nadále přepravovat látky uvedené v následující tabulce až do obnovení schvalovacího osvědčení po 1. lednu 2045. Číslo UN nebo číslo látky\| Třída a klasifikační kód\| Pojmenování a popis ---\|---\|--- 1005\| 2, 2TC\| AMONIAK (ČPAVEK), BEZVODÝ 1010\| 2, 2F\| 1,2-BUTADIENY, STABILIZOVANÉ 1010\| 2, 2F\| 1,3-BUTADIENY, STABILIZOVANÉ 1010\| 2, 2F\| BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÁ, které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota při 50 °C není nižší než 0,525 kg/l 1011\| 2, 2F\| BUTAN 1012\| 2, 2F\| 1-BUTEN 1020\| 2, 2A\| CHLORPENTAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 115) 1030\| 2, 2F\| 1,1-DIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 152a) 1033\| 2, 2F\| DIMETHYLETHER 1040\| 2, 2TF\| ETHYLENOXID S DUSÍKEM, až do nejvýše přípustného celkového tlaku 1 MPa (10 bar) při 50 °C 1055\| 2, 2F\| ISOBUTEN 1063\| 2, 2F\| CHLORMETHAN (METHYLCHLORID) (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 40) 1077\| 2, 2F\| PROPEN 1083\| 2, 2F\| TRIMETHYLAMIN, BEZVODÝ 1086\| 2, 2F\| VINYLCHLORID, STABILIZOVANÝ 1912\| 2, 2F\| CHLORMETHAN (METHYLCHLORID) A DICHLORMETHAN, SMĚS 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs A) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs A0) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs A01) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs A02) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs A1) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs B) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs B1) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs B2) 1965\| 2, 2F\| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. (směs C) 1969\| 2, 2F\| ISOBUTAN 1978\| 2, 2F\| PROPAN 9000\| 2, 2F\| AMONIAK (ČPAVEK), BEZVODÝ, HLUBOCE ZCHLAZENÝ 1.6.8 Přechodná ustanovení týkající se posádky 1.6.8.1 Odpovědný velitel plavidla a osoba odpovědná za nakládku a vykládku tlačného člunu musí vlastnit osvědčení o zvláštních znalostech se zápisem: „Držitel tohoto osvědčení se zúčastnil 8 hodinového školení o stabilitě“ před 31. prosincem 2019. Podmínkou pro tento zápis je účast na základním školení vyžadovaném předpisy platnými po 1. lednu 2013 nebo účast na obnovovacím školení, které odchylkou od 8.2.2.5 sestává z 24 vyučovacích hodin po 45 minutách, včetně 8 vyučovacích hodin věnovaných předmětu stability. Až do 31. prosince 2018 nemusí být odborníkem na přepravu plynů (jak je uvedeno v 8.2.1.5) odpovědný velitel plavidla (jak je uvedeno v 7.2.3.15), ale může to být kterýkoli člen posádky, pokud tankové plavidlo typu G přepravuje pouze UN 1972. V tomto případě musí odpovědný velitel plavidla absolvovat specializační školení pro plyny a musí být také poučen v dodatečném školení o přepravě zkapalněného zemního plynu (LNG) podle 1.3.2.2. 1.6.8.2 Místo vydávání osvědčení o zvláštní znalosti ADN v souladu s 8.2.2.8.2 a 8.6.2 mohou smluvní strany do 31. prosince 2021 vydávat osvědčení podle vzoru platného do 31. prosince 2018. Taková osvědčení budou platná až do uplynutí jejich platnosti pět let.“. 1.6.9 Přechodná ustanovení týkající se uznávání klasifikačních společností 1.6.9.1 Ustanovení odstavce 1.15.3.8 týkající se udržování účinného systému vnitřní kvality doporučenými klasifikačními společnostmi ještě platná k 31. prosinci 2015 smějí být dále používána až do 14. září 2018. KAPITOLA 1.7 VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY 1.7.1 Rozsah a použití POZNÁMKA 1 : V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi, Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu “Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002). POZNÁMKA 2 : Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody. 1.7.1.1 ADN stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na dokumentu „IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive material, 2012 Edition, IAEA Safety Standards Series No. SSR-6, IAEA, Vienna (2012)“. Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (2012 Edition), IAEA Safety Standards Series No. SSG-26, IAEA, Vienna (2014). 1.7.1.2 Cílem ADN je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření během přepravy radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky: (a) uzavřením radioaktivního obsahu; (b) kontrolou vnějších dávkových intenzit; (c) zabráněním kritickému stavu; a (d) zamezením škodám způsobeným teplem. Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozidla a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním požadavků na konstrukci a používání kusů a na údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány. 1.7.1.3 ADN se vztahuje na přepravu radioaktivních látek vnitrozemskou vodní dopravou včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. Aplikuje se odstupňovaný přístup ke stanovení požadavků v ADN, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti: (a) Běžné podmínky přepravy (bez nehod); (b) Normální podmínky přepravy (drobné nehody); (c) Nehodové podmínky přepravy. 1.7.1.4 Ustanovení předepsaná v ADN se neuplatňují ve všech následujících případech: (a) Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků; (b) Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách; (c) Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely; (d) Radioaktivní látky, které byly náhodně nebo úmyslně vpraveny do těla osoby nebo kterými byla osoba kontaminována a má být z tohoto důvodu přepravována k lékařskému ošetření; (e) Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli; (f) Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují (které mohou být zpracovány pro použití těchto radionuklidů), za předpokladu, že specifická aktivita těchto látek nepřekročí desetinásobek hodnot udaných v tabulce 2.2.7.2.2.1, nebo vypočítaných v souladu s 2.2.7.2.2.2 (a) a 2.2.7.2.2.3 až 2.2.7.2.2.6. Pro přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou v trvalé rovnováze, musí být výpočet specifické aktivity proveden v souladu s 2.2.7.2.2.4; (g) neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici “kontaminace“ v 2.2.7.1.2. 1.7.1.5 Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů 1.7.1.5.1 Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky, nebo prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7. (a) relevantní z ustanovení uvedených v 5.1.2.1, 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.4, 5.2.1.10, 7.1.4.14.7.3.1, 7.1.4.14.7.5.1 až 7.1.4.14.7.5.4 a 7.1.4.14.7.7; a (b) požadavky na vyjmuté kusy, specifikované v ustanoveních 6.4.4 ADR s výjimkou radioaktivních látek vykazujících další nebezpečné vlastnosti a které proto musí být klasifikovány v jiné třídě, než je třída 7 podle zvláštních ustanovení 290 nebo 369 kapitoly 3.3, kdy ustanovení uvedená v (a) a (b) výše jsou aplikována pouze přiměřeně, a navíc k těm, která se vztahují k hlavní třídě. 1.7.1.5.2 Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí ADN. Obsahuje-li vyjmutý kus štěpnou látku, platí jedna z výjimek, které poskytuje odstavec 2.2.7.2.3.5 a musí být splněny požadavky uvedené v 7.1.4.14.7.4.3. 1.7.2 Program ochrany proti záření 1.7.2.1 Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření. 1.7.2.2 Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi. 1.7.2.3 Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4 a 1.7.2.5 a 7.5.11 CV33 (1.1) ADR. Programové dokumenty musí být k dispozici, na požadavek, pro inspekci relevantního příslušného orgánu. 1.7.2.4 Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že efektivní dávka buď: (a) bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním, nebo; (b) pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování. Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovávány. POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobné monitorování, programy ohodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů. 1.7.2.5 Pracovníci (viz. 7.1.4.14.7, Poznámka 3) musí být náležitě vyškolení v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností. 1.7.3 Systém řízení 1.7.3.1 Aby bylo zajištěno dodržování relevantních ustanovení ADN, musí být zaveden a využíván pro všechny činnosti v rámci ADN, jak jsou popsány v 1.7.1.3, systém řízení založený na mezinárodních, vnitrostátních, nebo jiných normách, přijatelných pro příslušný orgán. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být tomuto orgánu k dispozici. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven: (a) poskytnout zařízení pro inspekci během výroby a užívání; a (b) prokázat dodržování ADN příslušnému orgánu. Je-li požadováno schválení od tohoto příslušného orgánu, musí být takové schválení podmíněno adekvátním systém řízení a přihlížet k němu. 1.7.4 Zvláštní ujednání 1.7.4.1 Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, podle nichž mohou být přepravovány, které nesplňují všechny požadavky ADN aplikovatelné na radioaktivní látky. POZNÁMKA: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1. 1.7.4.2 Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na radioaktivní látky, nesmějí být přepravovány jinak než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními ADN pro radioaktivní látky je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných ADN bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení. 1.7.5 Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením ADN pro nebezpečné věci. 1.7.6 Nedodržení limitů 1.7.6.1 V případě nedodržení jakéhokoli limitu v ADN platného pro dávkovou intenzitu nebo kontaminaci (a) Odesilatel, příjemce, dopravce a kterákoliv z organizací zapojených do přepravy, která by mohla být dotčena, musí být informována o nedodržení limitů: (i) dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo (ii) příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu; (b) Dopravce, odesilatel, popřípadě příjemce musí: (i) učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení; (ii) vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky; (iii) učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly k nedodržení, a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a (iv) sdělit příslušnému orgánu (příslušným orgánům) příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna; (c) Informování odesilatele, popřípadě příslušného orgánu (příslušných orgánů) o nedodržení musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření. KAPITOLA 1.8 KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ 1.8.1 Monitorování dodržování předpisů 1.8.1.1 Všeobecně 1.8.1.1.1 Podle článku 4, odstavce 3 ADN musí smluvní strany zajistit, aby byl reprezentativní podíl zásilek nebezpečných věcí přepravovaných vnitrozemskou vodní dopravou podroben monitoringu podle ustanovení této kapitoly a požadavků pododdílu 1.10.1.5. 1.8.1.1.2 Účastníci přepravy nebezpečných věcí (viz kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace nezbytné pro provedení kontrol. 1.8.1.2 Monitorovací postup 1.8.1.2.1 Za účelem provádění kontrol stanovených v Článku 4, odstavci 3 ADN musí smluvní strany používat kontrolní listinu vypracovanou Administrativním výborem. Kopie této kontrolní listiny musí být předána veliteli plavidla. Příslušné orgány jiných smluvních stran smějí rozhodnout o zjednodušení nebo upuštění od následných kontrol, jestliže jim byly předána kopie kontrolní listiny. Tento odstavec se nedotýká práva smluvních stran právo provádět specifická opatření nebo podrobnější kontroly. 1.8.1.2.2 Kontroly musí být namátkové a musí, pokud je to možné, pokrývat rozsáhlou část sítě vnitrozemských vodních cest. 1.8.1.2.3 Při výkonu svého práva monitorovat musí kontrolní orgány vyvinout všemožné úsilí, aby se vyhnuly nepatřičnému zadržování nebo zdržování plavidla. 1.8.1.3 Porušení předpisů Bez ohledu na jiné sankce, které mohou být uloženy, plavidla, u nichž bylo zjištěno jedno nebo více porušení pravidel pro přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou, mohou být zadrženy na místě určeném pro tento účel orgány provádějícími kontrolu a může být požadováno odstranění závad před pokračováním jejich plavby, nebo mohou být podrobeny jiným vhodným opatřením, závislým na okolnostech nebo požadavcích bezpečnosti. 1.8.1.4 Kontroly ve společnostech a na místech nakládky a vykládky 1.8.1.4.1 Kontroly mohou být prováděny v objektech podniků jako preventivní opatření, nebo když byla během plavby zaznamenána porušení předpisů ohrožující bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí. 1.8.1.4.2 Účelem takových kontrol je zajistit, aby bezpečnostní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou odpovídaly platným zákonům. 1.8.1.4.3 Odebírání vzorků V případě, že je to vhodné, a za podmínky, že to nepředstavuje bezpečnostní riziko, mohou být odebrány vzorky přepravovaných věcí pro jejich prozkoumání laboratořemi uznanými příslušným orgánem. 1.8.1.4.4 Spolupráce příslušných orgánů 1.8.1.4.4.1 Smluvní strany si vzájemně pomáhají za účelem správné aplikace těchto předpisů. 1.8.1.4.4.2 Závažná nebo opakovaná porušení předpisů ohrožující bezpečnost přepravy nebezpečných věcí spáchaná zahraničním plavidlem nebo podnikem se musí oznámit příslušnému orgánu ve smluvní straně, kde bylo vydáno schvalovacího osvědčení plavidla nebo kde má podnik své sídlo. 1.8.1.4.4.3 Příslušný orgán smluvní strany, kde byla zjištěna závažná nebo opakovaná porušení předpisů, může požádat příslušný orgán smluvní strany, kde bylo vydáno schvalovací osvědčení plavidla nebo kde má podnik své sídlo, aby přijal vhodná opatření vůči viníkovi nebo viníkům. 1.8.1.4.4.4 Poslední informovaný orgán musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, kde bylo zaznamenáno porušení předpisů, jaká opatření byla učiněna vůči viníkovi nebo viníkům. 1.8.2 Úřední podpora během kontroly zahraničního plavidla Jestliže nálezy při kontrole zahraničního plavidla poskytují důvody k podezření, že došlo k závažnému nebo opakovanému porušení předpisů, které nemůže být zjištěno v průběhu této kontroly kvůli absenci potřebných údajů, příslušné orgány smluvních stran si musí vzájemně pomoci, aby se situace vyjasnila. 1.8.3 Bezpečnostní poradce 1.8.3.1 Každý podnik, jehož činnosti zahrnují odesílání, přepravu, nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky, nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci“ pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při předcházení rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí. POZNÁMKA: Tato povinnost se nevztahuje na provozovatele přijímacích zařízení. 1.8.3.2 Příslušné orgány smluvních stran mohou stanovit, že se tyto požadavky nevztahují na podniky: (a) jejichž činnosti se týkají (i) přepravy nebezpečných věcí plně nebo částečně vyňaté podle ustanovení uvedených v 1.7.1.4 nebo v kapitolách 3.3, 3.4 nebo 3.5; (ii) množství na dopravní jednotku, železniční vůz nebo kontejner nepřekračující množství uvedená v 1.1.3.6 ADR nebo RID; (iii) pokud (ii) výše není relevantní, množství na plavidlo nepřekračuje množství uvedená v 1.1.3.6 tohoto předpisu. (b) jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související balení, plnění, nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo souvisejícím balením, plněním, nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění. 1.8.3.3 Hlavním úkolem poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností tohoto podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem. S přihlédnutím k činnostem podniku má poradce zejména tyto povinnosti: - dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí; - radit svému podniku při operacích při přepravě nebezpečných věcí; - připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici národním orgánům na jejich žádost. Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku: - postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě; - postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s nebezpečnými věcmi, které se mají přepravovat; - postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, balení, plnění, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí; - vlastní školení zaměstnanců podniku, včetně školení o změnách předpisů, a vedení záznamů o takovém školení; - uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí; - analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných události nebo závažných porušení předpisů zjištěných během odesílání, přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí; - uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů; - dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob; - ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny; - zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, balením, plněním, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí; - uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy; - uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro balení, plnění, nakládku a vykládku; - existence bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2. 1.8.3.4 Poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která tímto podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností poradce. 1.8.3.5 Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého poradce příslušný orgán nebo instituci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou. 1.8.3.6 Kdykoli během přepravy, balení, plnění, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osoby, majetek nebo životní prostředí nebo pokud dojde ke škodě na majetku nebo životním prostředí, připraví poradce po shromáždění všech potřebných informací zprávu o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními právními předpisy. 1.8.3.7 Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce platného pro přepravu vnitrozemskou vodní dopravou. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo institucí pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou. 1.8.3.8 K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvní strany. 1.8.3.9 Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě, balení, plnění, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí, dostatečné znalosti platných právních a správních předpisů, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. 1.8.3.10 Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební institucí. Zkušební orgán nemůže být školící organizací. Pověření zkušební instituce musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kritériích: - způsobilost zkušební instituce; - specifikace forem zkoušek navržené zkušební institucí, včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 1.8.3.12.5, pokud musí být provedeny; - opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek; - nezávislost zkušební instituce na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících poradce. 1.8.3.11 Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7 a musí zahrnovat nejméně následující témata: (a) Znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehod; (b) Ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o: - klasifikaci nebezpečných věcí (postup při klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí); - všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické inspekce a zkoušky); - nápisy a bezpečnostní značky, označení oranžovými tabulkami (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek a oranžových tabulek); - údaje v přepravním dokladu (požadované informace); - způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava volně ložených látek, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách); - přepravu osob; - zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky; - vzájemné oddělování věcí; - omezení přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů; - manipulaci a uložení (balení, plnění, nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení a vzájemné oddělování); - čistění a/nebo odplyňování před balením, plněním, nakládkou a po vykládce; - posádku a odborné školení; - palubní doklady (přepravní doklady, písemné pokyny, schvalovací osvědčení plavidla, osvědčení o školení k nebezpečným látkám podle ADN, kopie všech odchylek, jiné doklady); - písemné pokyny (používání pokynů a ochranné prostředky pro posádku); - požadavky na dozor (kotvení); - pravidla a omezení provozu; - únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách; - předpisy týkající se zařízení pro lodní dopravu. 1.8.3.12 Zkoušky 1.8.3.12.1 Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou. 1.8.3.12.2 Příslušný orgán nebo jím pověřená zkušební organizace musí dohlížet na každou zkoušku. Jakákoli manipulace a podvádění musí být, jak je to jen možné, vyloučeny. Totožnost kandidáta musí být ověřena. Při písemné zkoušce není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních a vnitrostátních předpisů. Všechny zkušební dokumenty musí být zaregistrovány a uchovány v písemné formě nebo elektronicky jako datový soubor. 1.8.3.12.3 Elektronické prostředky se mohou používat pouze v tom případě, když jsou dány k dispozici zkušebním orgánem. Kandidát nesmí uvádět žádné doplňující údaje do poskytnutých elektronických prostředků; kandidát může pouze odpovídat na zadané otázky. 1.8.3.12.4 Písemný test musí mít dvě části: (a) Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům: - všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření; - klasifikace nebezpečných věcí; - všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.; - značky, velké bezpečnostní značky a bezpečnostní značky; - údaje v přepravním dokladu; - manipulace a uložení; - odborné školení posádky; - palubní doklady a osvědčení; - písemné pokyny; - předpisy týkající se zařízení pro lodní dopravu. (b) Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce poradce. 1.8.3.12.5 Písemné zkoušky smějí být prováděny, zcela nebo zčásti, v elektronické formě, kde jsou odpovědi zaznamenávány a vyhodnocovány za použití procesů elektronického zpracování dat (EDP), pokud jsou splněny tyto podmínky: (a) Hardware a software musí být zkontrolovány a přijaty příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací; (b) Musí být zajištěna správná technická funkce. Musí být učiněna opatření týkající se možností pokračování zkoušky, dojde-li k selhání technických prostředků a aplikací. Na vstupních zařízeních nesmějí být k dispozici žádné pomocné funkce (např. funkce elektronického vyhledávání). Elektronické medium poskytnuté podle 1.8.3.12.3 nesmí dovolit kandidátům komunikovat během zkoušky s jakýmkoli jiným přístrojem; (c) Konečná vstupní data každého kandidáta musí být zaznamenána. Vyhodnocení výsledků musí být transparentní. 1.8.3.13 Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z témat, která jsou spojena s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou: - třída 1; - třída 2; - třída 7; - třídy 3, 4.1,4.2, 4.3, 5.1,5.2, 6.1,6.2, 8 a 9; - UN čísla 1202, 1203, 1223, 3475 a palivo pro letecké motory zařazené pod UN 1268 nebo UN 1863 Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdílu 1.8.3.12. 1.8.3.14 Příslušný orgán nebo zkušební instituce musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce. 1.8.3.15 Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními stranami. 1.8.3.16 Platnost a prodloužení platnosti osvědčení 1.8.3.16.1 Osvědčení je platné po dobu pěti let. Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem. 1.8.3.16.2 Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdílu 1.8.3.11 (b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení. Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 (b). 1.8.3.17 Ustanovení uvedená v pododdílech 1.8.3.1 až 1.8.3.16 se považují za splněná, jestliže byly splněny příslušné podmínky směrnice Rady 96/35/ES ze 3. června 1996 o jmenování a odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční a vnitrozemskou vodní dopravou1 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/18/ES ze dne 17. dubna 2000 o minimálních zkušebních požadavcích na bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravou2. 1.8.3.18 Vzor osvědčení 30kB 1.8.3.19 Rozšíření platnosti osvědčení Jestliže poradce rozšíří rozsah platnosti svého osvědčení během jeho doby platnosti splněním požadavků uvedených v 1.8.3.16.2, zůstane doba platnosti nového osvědčení stejná jako doba platnosti předchozího osvědčení. 1.8.4 Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací Smluvní strany oznámí Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních právních předpisů pro uplatňování ADN, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení ADN, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti. Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny smluvním stranám. 1.8.5 Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí 1.8.5.1 Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy, vykládky nebezpečných věcí nebo odplynování tankových plavidel na území smluvní strany k vážné nehodě nebo mimořádné události, je nakládce, osoba odpovědná za plnění, přepravce, příjemce nebo obsluha přijímacího zařízení nebezpečných věcí povinen zajistit, aby byla příslušnému orgánu dotyčné smluvní strany nejpozději jeden měsíc po této události předána zpráva podle vzoru předepsaného v 1.8.5.4. 1.8.5.2 Tato smluvní strana zašle, je-li to žádoucí, tuto zprávu Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů za účelem informování ostatních smluvních stran. 1.8.5.3 Událost podléhající povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1 je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (orgány) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií: Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění (a) vyžaduje intenzivní lékařskou péči; (b) vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici; nebo (c) má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů. Únik látky je uniknutí nebezpečných věcí: (a) tříd 1 nebo 2 obalové skupiny I nebo jiných nebezpečných věcí nepřiřazených k žádné obalové skupině v množstvích 50 kg nebo 50 litrů nebo více; (b) obalové skupiny II v množstvích 333 kg nebo 333 litrů nebo více; nebo (c) obalové skupiny III v množstvích 1000 kg nebo 1000 litrů nebo více. Kritérium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodu deformace cisteren nebo kontejnerů, převrácení cisterny nebo požáru v bezprostřední blízkosti). Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy, bez ohledu na množství uniklé látky. Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě radioaktivních látek jsou kritéria pro únik látky následující: (a) jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů; (b) expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 - „International Basic Safety Standards for Protection Against Ionizing Radiation and for Safety Radiation Sources“); nebo (c) je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření. POZNÁMKA: Viz ustanovení v 7.1.4.14.7.7 k nedoručitelným zásilkám Hmotné škody nebo škody na životním prostředí znamenají uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu. Účast orgánů (orgánů) znamená přímé zapojení orgánů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí/vnitrozemských vodních cest) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi. Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace. 1.8.5.4 Vzor zprávy o událostech během přepravy nebezpečných věcí Zpráva o událostech při přepravě nebezpečných věcí podle ADN, oddílu 1.8.5 24kB 43kB 50kB 50kB 34kB Pokud je to nutné, může příslušný orgán vyžadovat další údaje. KAPITOLA 1.9 DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY 1.9.1 Podle článku 6, odstavce 1 ADN může být vstup nebezpečných věcí na území smluvních stran předmětem pravidel nebo zákazů stanovených z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Taková pravidla nebo zákazy musí být zveřejněny vhodnou formou. 1.9.2 S výhradou ustanovení oddílu 1.9.3 mohou smluvní strany uplatňovat vůči plavidlům provádějícím mezinárodní přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou na svém území určitá dodatečná ustanovení, která nejsou obsažena v ADN, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s článkem 4, odstavcem 2 ADN a pokud jsou obsažena v jejich vnitrostátních právních předpisech a vztahují se rovnocenně rovněž na plavidla provádějící vnitrostátní přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou na území této smluvní strany. 1.9.3 Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle výše uvedeného oddílu 1.9.2 jsou tato: (a) Dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení týkající se plavidel užívajících určitou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo tunely, nebo plavidel vjíždějících nebo vyjíždějících z přístavů nebo jiných dopravních terminálů; (b) Požadavky, aby plavidla sledovala předepsané dopravní trasy, které se vyhýbají obchodním nebo obytným územím, územím citlivým z hlediska ochrany životního prostředí, průmyslovým zónám s rizikovými zařízeními nebo vnitrozemským vodním cestám s vážnými fyzikálními riziky; (c) Výjimečné požadavky týkající se dopravní trasy nebo kotvení plavidel přepravujících nebezpečné věci, které vyplývají z extrémních povětrnostních podmínek, zemětřesení, nehod, odborářských akcí, občanských nepokojů nebo vojenských konfliktů; (d) Omezení provozu plavidel přepravujících nebezpečné věci v určitých dnech týdne nebo roku. 1.9.4 Příslušný orgán smluvní strany uplatňující na svém území jakákoli dodatečná ustanovení uvedená v odstavcích (a) a (d) předchozího oddílu 1.9.3 musí o tom informovat Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který o nich uvědomí smluvní strany. KAPITOLA 1.10 BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY POZNÁMKA: Pro účely této kapitoly se slovem „bezpečnost“ rozumí opatření nebo preventivní kroky ke snížení nebezpečí odcizení nebo zneužití nebezpečných věcí, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí. 1.10.1 Všeobecná ustanovení 1.10.1.1 Všechny osoby podílející se na přepravě nebezpečných věcí musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí uvedené v této kapitole v přiměřené míře ke svým odpovědnostem. 1.10.1.2 Nebezpečné věci smějí být předány k přepravě pouze dopravcům, jejichž totožnost byla řádně ověřena. 1.10.1.3 Kotviště v zónách pro překlad nebezpečných věcí musí být příslušně chráněna, být dobře osvětlena a když je pro to možnost a je to nutné, být nedostupná pro cizí osoby. 1.10.1.4 Každý člen posádky plavidla přepravující nebezpečné věci musí mít během přepravy u sebe průkaz totožnosti opatřený fotografií. 1.10.1.5 Kontroly bezpečnosti v souladu s oddílem 1.8.1 musí rovněž zahrnovat kontrolu použití příslušných opatření pro zajištění bezpečnosti. 1.10.1.6 Příslušný orgán musí vést aktuální soupisy všech platných osvědčení o zvláštních znalostech, předepsaných v 8.2.1 platných osvědčení o zvláštních znalostech. 1.10.2 Školení o obecné bezpečnosti 1.10.2.1 Úvodní a obnovovací školení uvedené v kapitole 1.3 musí zahrnovat také prvky poučení o bezpečnosti. Obnovovací školení nemusí být nutně vázáno jen na změny předpisů. 1.10.2.2 Školení musí být zaměřeno na povahu bezpečnostních rizik, jejich rozpoznávání a postupy k jejich snížení, jakož i na opatření, která je nutno provést při narušení bezpečnosti. Musí zahrnovat seznámení s příslušnými bezpečnostními plány, v přiměřené míře k odpovědnostem a povinnostem jednotlivých pracovníků a jejich účasti při aplikaci těchto plánů. 1.10.2.3 Takové školení musí být poskytnuto při přijímaní osob na pracovní místa spojená s přepravou nebezpečných věcí, nebo musí být ověřeno, že takové školení již absolvovaly. Musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením. 1.10.2.4 Záznamy o všech absolvovaných bezpečnostních školeních musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být uchovávány zaměstnavatelem po dobu stanovenou příslušným orgánem. 1.10.3 Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci POZNÁMKA: Kromě bezpečnostních předpisů ADN mohou příslušné orgány uplatňovat další bezpečnostní předpisy z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy (viz též článek 4, odstavec 1 Dohody). Aby nedocházelo při mezinárodní a multimodální přepravě k rozdílnému označování výbušnin, doporučuje se, aby toto označování bylo prováděno v souladu s mezinárodně harmonizovanou normou (např. Směrnicí Komise Evropských společenství 2008/43/ES). 1.10.3.1 Definice vysoce rizikových nebezpečných věcí 1.10.3.1.1 Vysoce rizikové nebezpečné věci jsou takové nebezpečné věci, které mají potenciál být zneužity při teroristické akci a které mohou, jako výsledek, vyvolat vážné důsledky, jako jsou hromadné obětioběti na životech, hromadné ničení nebo, zejména pro třídu 7, hromadný socio-ekonomický rozvrat. 1.10.3.1.2 Vysoce rizikové nebezpečné věci jiných tříd, než je třída 7, jsou nebezpečné věci uvedené v tabulce 1.10.3.1.2 níže a přepravované v množstvích větších, než jsou množství uvedená v této tabulce. Tabulka 1.10.3.1.2: Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí Třída\| Podtřída\| Látka nebo předmět\| Množství ---\|---\|---\|--- Cisterna nebo nákladní tank (l)c\| Volně ložené/ (kg) d\| Věci v obalech (kg) 1\| 1.1\| Výbušné látky a předměty\| a\| a\| 0 1.2\| Výbušné látky a předměty\| a\| a\| 0 1.3\| Výbušné látky a předměty skupiny snášenlivosti C\| a\| a\| 0 1.5\| Výbušné látky a předměty\| 0\| a\| 0 1\| 1.4\| Výbušné látky a předměty UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361,0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500\| a\| a\| 0 2\| \| Hořlavé, netoxické plyny (klasifikační kódy zahrnující jen písmena F nebo FC)\| 3000\| a\| b Toxické plyny (klasifikační kódy zahrnující písmeno(a) T, tF, TC, TO, TFC nebo TOC), s výjimkou aerosolů\| 0\| a\| 0 3\| \| Hořlavé kapaliny obalových skupin I a II\| 3000\| a\| b Znecitlivěné výbušné kapaliny\| 0\| a\| 0 4.1\| \| Znecitlivěné výbušné látky\| a\| a\| 0 4.2\| \| Látky obalové skupiny I\| 3000\| a\| b 4.3\| \| Látky obalové skupiny I\| 3000\| a\| b 5.1\| \| Kapaliny podporující hoření obalové skupiny I\| 3000\| a\| b Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný\| 3000\| 3000\| b 6.1\| \| Toxické látky obalové skupiny I\| 0\| a\| 0 6.2\| \| Infekční látky kategorie A (UN 2814 a UN 2900, kromě materiálu živočišného původu)\| a\| 0\| 0 8\| \| Žíravé látky obalové skupiny I\| 3000\| a\| b / „ Volně ložené“ znamená přepravu hromadných a sypkých věcí na plavidle nebo ve vozidle nebo kontejneru, a Nevztahuje se. b Ustanovení oddílu 1.10.3 neplatí, bez ohledu na množství. c Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) ADR nebo RID dovolena, nebo je-li v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci 8 ADN uvedeno písmeno „T“. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí d Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) ADR nebo RID dovolena, nebo je-li v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci 8 ADN uvedeno písmeno „B“. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí. 1.10.3.1.3 Pro třídu 7 jsou vysoce rizikové radioaktivní látky takové látky, které mají úroveň aktivity stejnou nebo vyšší než je práh dopravní bezpečnosti 3 000 A2 pro jednotlivý kus (viz též 2.2.7.2.2.1), s výjimkou následujících radionuklidů, pro které je práh dopravní bezpečnosti udán v tabulce 1.10.3.1.3 níže. Tabulka 1.10.3.1.3 Prahy dopravní bezpečnosti pro jednotlivé radionuklidy Prvek\| Radionuklid\| Práh dopravní bezpečnosti (TBq) ---\|---\|--- Americium\| Am-241\| 0,6 Zlato\| Au-198\| 2 Kadmium\| Cd-109\| 200 Kalifornium\| Cf-252\| 0,2 Curium\| Cm-244\| 0,5 Kobalt\| Co-57\| 7 Kobalt\| Co-60\| 0,3 Cesium\| Cs-137\| 1 Železo\| Fe-55\| 8000 Germanium\| Ge-68\| 7 Gadolinium\| Gd-153\| 10 Iridium\| Ir-192\| 0,8 Nikl\| Ni-63\| 600 Paladium\| Pd-103\| 900 Prometium\| Pm-147\| 400 Polonium\| Po-210\| 0,6 Plutonium\| Pu-238\| 0,6 Plutonium\| Pu-239\| 0,6 Radium\| Ra-226\| 0,4 Ruthenium\| Ru-106\| 3 Selen\| Se-75\| 2 Stroncium\| Sr-90\| 10 Thalium\| Tl-204\| 200 Thulium\| Tm-170\| 200 Yterbium\| Yb-169\| 3 1.10.3.1.4 Pro směsi radionuklidů může být zjištění, zda je dosažen nebo překročen práh dopravní bezpečnosti, provedeno výpočtem tak, že se sečte aktivita každého radionuklidu podělená prahem dopravní bezpečnosti pro tento radionuklid. Je-li součet těchto zlomků menší než 1, potom nebyl dosažen ani překročen práh radioaktivity pro směs. Výpočet může být proveden podle tohoto vzorce: ∑iAiTi<1 kde: Ai = aktivita radionuklidu i, který je přítomen v kusu (TBq) Ti = práh dopravní bezpečnosti pro radionuklid i (TBq) 1.10.3.1.5 Pokud má radioaktivní látka vedlejší nebezpečí jiných tříd, musí být vzata v úvahu také kritéria tabulky 1.10.3.1.2 (viz též 1.7.5). 1.10.3.2 Bezpečnostní plány 1.10.3.2.1 Dopravci, odesilatelé a ostatní účastníci přepravy uvedení v 1.4.2 a 1.4.3, podílející se na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikových radioaktivních látek (viz 1.10.3.1.3), musí přijmout, aplikovat a dodržet bezpečnostní plán, který musí obsahovat alespoň součásti uvedené v 1.10.3.2.2. 1.10.3.2.2 Bezpečnostní plán musí obsahovat alespoň následující součásti: (a) specifické stanovení odpovědností za bezpečnost způsobilým a kvalifikovaným osobám s odpovídající pravomocí k uplatnění svých odpovědností; (b) seznamy dotčených nebezpečných věcí nebo skupin nebezpečných věcí; (c) přehled běžných činností a rozbor bezpečnostních rizik, které z nich vyplývají, včetně všech zastávek nutných při přepravě, přítomnosti nebezpečných věcí v plavidle, cisterně nebo kontejneru před plavbou, během ní a po plavbě a dočasného skladování nebezpečných věcí za účelem jejich intermodální překládky nebo překládky mezi jednotkami; (d) jasná specifikace opatření, která je třeba učinit ke snížení bezpečnostních rizik, přiměřených k odpovědnostem a povinnostem účastníka, včetně: - školení; - bezpečnostní politiky (např. reakce na podmínky velkého ohrožení, prověření nově přijímaných zaměstnanců nebo zaměstnanců přidělovaných na některá místa atd.); - provozní praxe (např. volba nebo používání známých tras, přístup k nebezpečným věcem při jejich dočasném skladování (jak je definováno pod písmenem c), blízkost ohrozitelné infrastruktury atd.); - zařízení a zdrojů, které jsou používány ke snížení rizik (e) účinné a moderní postupy pro ohlašování ohrožení, narušení bezpečnosti nebo případů s takovými situacemi souvisejících, a pro jednání v takových situacích; (f) postupy pro posuzování a testování bezpečnostních plánů a postupy pro periodickou revizi a aktualizaci těchto plánů; (g) opatření pro zajištění fyzické bezpečnosti dopravních informací obsažených v bezpečnostním plánu; a (h) opatření pro zajištění toho, aby šíření informací týkajících se přepravy, obsažených v bezpečnostním plánu, bylo omezeno na ty osoby, které je potřebují mít. Tato opatření nesmějí být přitom překážkou sdělování informací vyžadovaných v jiných ustanoveních ADN. POZNÁMKA: Dopravci, odesilatelé a příjemci by měli spolupracovat mezi sebou a s příslušnými orgány při výměně informací týkajících se případných ohrožení, aplikaci vhodných bezpečnostních opatření a reakci na bezpečnostní incidenty. 1.10.3.3 Na plavidlech, kterými jsou přepravovány vysoce rizikové nebezpečné věci (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikové radioaktivní látky (viz 1.10.3.1.3), musí být používány provozní a technická opatření, směřující k zamezení nežádoucího použití plavidla a nebezpečných věcí. POZNÁMKA: Pokud je to vhodné a pokud jsou potřebná zařízení již nainstalována, měly by být použity telematické systémy nebo jiné metody nebo přístroje pro sledování vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikových radioaktivních látek (viz 1.10.3.1.3). 1.10.4 S výjimkou radioaktivních látek se ustanovení oddílů 1.10.1, 1.10.2 a 1.10.3 se nepoužijí, jestliže množství přepravovaná plavidlem nepřekročí množství uvedená v 1. 1.3.6.1. Kromě toho se ustanovení této kapitoly nevztahují na přepravu UN 2912 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-I) a UN 2913 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I). 1.10.5 Pro radioaktivní látky se ustanovení této kapitoly považují za splněná, pokud se použije ustanovení Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů1 a oběžníku IAEA „Fyzická ochrana jaderných materiálů a jaderných zařízení“2. KAPITOLA 1.11 AŽ 1.14 (Vyhrazeno) KAPITOLA 1.15 UZNÁVÁNÍ KLASIFIKAČNÍCH SPOLEČNOSTÍ 1.15.1 Všeobecně V případě uzavření mezinárodní dohody týkající se všeobecnějších předpisů o plavbě plavidlem po vnitrozemských vodních cestách a obsahující ustanovení vztahující se na celý rozsah činností klasifikačních společností a jejich uznávání bude každé ustanovení této kapitoly, které je v rozporu s jakýmkoli z ustanovení zmíněné mezinárodní dohody, ve vztazích mezi smluvními stranami této dohody, které se staly smluvními stranami mezinárodní dohody, a to od data vstupu v platnost této poslední dohody, automaticky vypuštěno a nahrazeno příslušným ustanovením mezinárodní dohody. Tato kapitola se stane neplatnou, jakmile mezinárodní dohoda vstoupí v platnost, jestliže se všechny smluvní strany této dohody stanou smluvními stranami mezinárodní dohody. 1.15.2 Postup pro uznávání klasifikačních společností 1.15.2.1 Klasifikační organizace, která si přeje být doporučena k uznání podle této dohody, musí podat žádost o uznání podle ustanovení této kapitoly příslušnému orgánu smluvní strany. Klasifikační společnost musí připravit příslušné informace podle ustanovení této kapitoly. Musí je předložit alespoň v oficiálním jazyce státu, v němž se žádost podává, a v angličtině. Smluvní strana postoupí žádost Administrativnímu výboru, ledaže podle jejího názoru nebyly zjevně splněny podmínky a kritéria uvedené v 1.15.3. 1.15.2.2 Administrativní výbor jmenuje komisi expertů a stanoví její složení a její procesní pravidla. Komise expertů posoudí návrh; zjistí, zda klasifikační společnost splňuje kritéria uvedená v 1.15.3 a vypracuje doporučení Administrativnímu výboru ve lhůtě do šesti měsíců. 1.15.2.3 Administrativní výbor posoudí zprávu expertů. Podle postupu uvedeného v článku 17, 7 (c) rozhodne nejpozději do jednoho roku, zda doporučit, nebo nedoporučit smluvním stranám, aby uznaly dotyčnou klasifikační společnost. Administrativní výbor sestaví seznam klasifikačních společností doporučených k uznání smluvními stranami. 1.15.2.4 Každá smluvní strana se může nebo nemusí rozhodnout, že uzná dotyčné klasifikační společnosti jen na základě seznamu zmíněného v 1.15.2.3. Smluvní strana musí informovat Administrativní výbor a ostatní smluvní strany o svém rozhodnutí. Administrativní výbor aktualizuje seznam uznání vydaných smluvními stranami. 1.15.2.5 Jestliže smluvní strana usoudí, že určitá klasifikační společnost již nesplňuje podmínky a kritéria stanovené v 1.15.3 může Administrativnímu výboru podat žádost o její vyškrtnutí ze seznamu doporučených společností. Takový návrh musí být opodstatněn přesvědčivými důkazy o neplnění těchto podmínek a kritérií. 1.15.2.6 Administrativní výbor sestaví novou komisi expertů podle postupu stanoveného v 1.15.2.2, která musí podat zprávu Administrativnímu výboru ve lhůtě do šesti měsíců. Klasifikační společnost musí být informována a vyzvána komisí expertů k vyjádření se k jejím nálezům. 1.15.2.7 Administrativní výbor může rozhodnout v případě, že se nepodaří splnit podmínky a kritéria uvedená v 1.15.3, že klasifikační společnost bude mít příležitost předložit plán k odstranění zjištěného nedostatku (zjištěných nedostatků) ve lhůtě do šesti měsíců a k vyhnutí se jeho (jejich) jakémukoli opakování, nebo podle článku 17, 7 (c) vyškrtnout název dotyčné společnosti ze seznamu společností doporučených k uznání. 1.15.3 Podmínky a kritéria pro uznání klasifikační společnosti žádající o uznání podle této dohody Klasifikační společnost žádající o uznání podle této dohody musí splnit následující podmínky a kritéria: 1.15.3.1 Klasifikační společnost musí být schopna prokázat rozsáhlou znalost a zkušenost v posuzování konstrukce a výroby plavidla pro vnitrozemskou vodní dopravu. Společnost by měla mít obsažná pravidla a předpisy pro konstrukci, výrobu a periodické inspekce plavidla. Tato pravidla a předpisy musí být zveřejněna a průběžně aktualizována a zdokonalována výzkumnými a vývojovými programy. 1.15.3.2 Každoročně musí být zveřejněn registr plavidel klasifikovaných klasifikační společností. 1.15.3.3 Klasifikační společnost nesmí být řízena vlastníky nebo výrobci plavidel nebo jinými subjekty obchodně zainteresovanými na výrobě, vybavování, opravách nebo provozu plavidel. Klasifikační společnost nesmí být v podstatné míře závislá na jediném obchodním podniku z hlediska svých příjmů. 1.15.3.4 Centrála nebo pobočka klasifikační společnosti oprávněná a pověřená řídit a působit ve všech oblastech jí příslušejících podle předpisů pro vnitrozemskou vodní dopravu musí mít své sídlo v jedné ze smluvních stran. 1.15.3.5 Klasifikační společnost a její experti musí mít ve vnitrozemské vodní dopravě dobrou pověst; experti musí být schopni prokázat své odborné schopnosti. 1.15.3.6 Klasifikační společnost - musí mít dostatečný odborný personál a inženýry pro technické úkoly monitorování a inspekce a pro úkoly řízení, podpory a výzkumu v poměru k úkolům a počtu klasifikovaných plavidel a dostatečný pro udržování pravidel v aktuálním stavu a pro jejich vývoj ve světle požadavků kvality; - musí mít své experty alespoň ve dvou smluvních stranách. 1.15.3.7 Klasifikační společnost musí být řízena podle etického kódu. 1.15.3.8 Klasifikační společnost musí mít vypracován, zaveden a musí dodržovat účinný systém vnitřní kvality založený na příslušných aspektech mezinárodně uznávaných norem kvality a odpovídající normám EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3) (inspekční organizace) a ISO 9001 nebo EN ISO 9001:2015. Klasifikační společnost podléhá certifikaci svého systému kvality nezávislou institucí auditorů uznanou státní správou státu, v němž má své sídlo. 1.15.4 Povinnosti doporučených klasifikačních společností 1.15.4.1 Doporučené klasifikační společnosti se musí zavázat k vzájemné spolupráci, aby byla zaručena rovnocennost z hlediska bezpečnosti jejich technických norem, které jsou důležité pro aplikaci ustanovení této dohody. 1.15.4.2 Musejí si vyměňovat zkušenosti na společných zasedáních konaných alespoň jednou za rok. Musejí každoročně podat zprávu Výboru pro bezpečnostní otázky. Sekretariát Výboru pro bezpečnostní otázky musí být o těchto zasedáních informován. Smluvním stranám musí být poskytnuta příležitost se těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé. 1.15.4.3 Doporučené klasifikační společnosti se musí zavázat, že budou aplikovat stávající a budoucí ustanovení Dohody s ohledem na datum jejich vstupu v platnost. V odpověď na žádost příslušného orgánu musí doporučené klasifikační společnosti poskytnout aktuální informace týkající se jejich technických předpisů. KAPITOLA 1.16 POSTUP PRO VYDÁVÁNÍ SCHVALOVACÍHO OSVĚDČENÍ 1.16.0 Pro účely této kapitoly znamená pojem „vlastník“ vlastníka nebo jeho ustanoveného zástupce, nebo pokud je plavidlo najato provozovatelem, provozovatele nebo jeho ustanoveného zástupce. 1.16.1 Schvalovací osvědčení 1.16.1.1 Všeobecně 1.16.1.1.1 Plavidla pro přepravu suchých nákladů přepravující nebezpečné věci v množstvích větších, než jsou vyjmutá množství, plavidla popsaná v 7.1.2.19.1, tanková plavidla přepravující nebezpečné věci a plavidla zmíněná v 7.2.2.19.3 musí mít příslušné schvalovací osvědčení. 1.16.1.1.2 Schvalovací osvědčení platí nejvýše pět let, s výhradou ustanovení pododdílu 1.16.11. 1.16.1.2 Formulář schvalovacího osvědčení, vyplňované údaje 1.16.1.2.1 Schvalovací osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v 8.6.1.1 nebo 8.6.1.3, pokud jde o obsah, formu a dispozici, a obsahovat požadované údaje, jak je to patřičné. Musí obsahovat datum vypršení lhůty platnosti. Jeho rozměry jsou 210 mm × 297 mm (A4). Smějí se používat přední i zadní strany. Musí být vystaveno v jazyce nebo v jednom z jazyků vydávající země. Pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, musí být záhlaví osvědčení a každý zápis pod body 5,9 a 10 ve schvalovacím osvědčení plavidel pro přepravu kusů a látek volně ložených (8.6.1.1) a pod body 12, 16 a 17 ve schvalovacím osvědčení tankových plavidel (8.6.1.3) provedeny také v angličtině, francouzštině nebo němčině. 1.16.1.2.2 Schvalovací osvědčení musí potvrzovat, že plavidlo bylo podrobena inspekci a že její konstrukce a výbava kompletně splňují příslušná ustanovení těchto Pravidel. 1.16.1.2.3 Všechny údaje o změnách schvalovací osvědčení předepsaném v těchto Pravidlech a v jiných předpisech vypracovaných na základě vzájemné dohody smluvních stran mohou být zapsány do schvalovacího osvědčení příslušným orgánem. 1.16.1.2.4 Příslušný orgán zapíše do schvalovací osvědčení plavidla s dvojitou obšívkou splňujících dodatečné požadavky pododdílů 9.1.0.80 až 9.1.0.95 nebo 9.2.0.80 až 9.2.0.95 tento zápis: „Plavidlo splňuje dodatečné požadavky pro plavidla s dvojitou obšívkou 9.1.0.80 až 9.1.0.95“ nebo „Plavidlo splňuje dodatečné požadavky pro plavidla s dvojitou obšívkou 9.2.0.80 až 9.2.0.95.“ 1.16.1.2.5 Pro tanková plavidla musí být schvalovací osvědčení doplněno seznamem všech nebezpečných věcí připuštěných k přepravě v tankovém plavidle, sepsaným uznanou klasifikační společností, která klasifikovala plavidlo (seznam látek pro plavidlo). V rozsahu vyžadovaném pro bezpečnou přepravu musí seznam obsahovat výhrady týkající se určitých nebezpečných věcí s ohledem na: - kritéria pro pevnost a stabilitu plavidla; a - kompatibilitu přejímaných nebezpečných věcí s konstrukčními materiály plavidla, včetně instalací a vybavení, které přicházejí do styku s nákladem. Klasifikační společnosti musí novelizovat seznam látek pro plavidlo při každém prodloužení platnosti třídy plavidla na základě přiložených předpisů platných v té době. Klasifikační společnosti musí informovat vlastníka plavidla o změnách v tabulce C kapitoly 3.2, které vstoupily v mezidobí v platnost. Jestliže tyto změny vyžadují novelizaci seznamu látek pro plavidlo, musí o to vlastník plavidla požádat uznanou klasifikační společnost. Tento novelizovaný seznam látek pro plavidlo musí být vydán ve lhůtě uvedené v 1.6.1.1. Celý seznam látek pro plavidlo musí být uznanou klasifikační společností zrušen ve lhůtě uvedené v 1.6.1.1, jestliže v důsledku změn těchto předpisů nebo v důsledku změn v klasifikaci není již dovoleno věci v něm obsažené v plavidle přepravovat. Uznaná klasifikační společnost musí bez prodlení, po doručení schvalovacího osvědčení jeho držiteli, předat kopii seznamu látek pro plavidlo orgánu odpovědnému za vydání schvalovacího osvědčení a bez prodlení jej informovat o změnách nebo zrušení. POZNÁMKA: Pokud je seznam látek k dispozici v elektronické formě, viz 5.4.0.2. 1.16.1.2.6 (Vypuštěno) 1.16.1.3 Prozatímní schvalovací osvědčení 1.16.1.3.1 Pro plavidlo, které nemá schvalovací osvědčení, může být v následujících případech vydáno na omezenou dobu prozatímní schvalovací osvědčení za těchto podmínek: (a) Plavidlo splňuje platné požadavky těchto Pravidel, ale normální schvalovací osvědčení nemohlo být vydáno včas. Toto prozatímní schvalovací osvědčení platí na vhodnou dobu, nejvýše však na dobu tří měsíců; (b) Plavidlo nesplňuje všechny příslušné požadavky těchto Pravidel, ale bezpečnost přepravy není podle posouzení příslušného orgánu ohrožena. Jednorázové prozatímní schvalovací osvědčení je platné na přiměřenou dobu, aby bylo možno uvést plavidlo do souladu s příslušnými ustanoveními, nejvýše však na dobu tří měsíců. Příslušný orgán může vyžadovat dodatečné zprávy navíc k inspekční zprávě a může vyžadovat dodatečné podmínky. POZNÁMKA: Pro vydání definitivního schvalovacího osvědčení podle 1.16.1.2 musí být vypracována nová inspekční zpráva podle 1.16.3.1, která potvrzuje soulad také s dosud nesplněnými požadavky těchto Pravidel. (c) Plavidlo nesplňuje všechna platná ustanovení těchto Pravidel v důsledku svého poškození. V tomto případě platí prozatímní schvalovací osvědčení pouze pro jedinou určenou plavbu a pro určený náklad. Příslušný orgán může stanovit dodatečné podmínky. 1.16.1.3.2 Prozatímní schvalovací osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v 8.6.1.2 nebo 8.6.1.4 nebo jedinému vzoru osvědčení slučujícímu do jednoho formuláře prozatímní osvědčení o inspekci a prozatímní schvalovací osvědčení, za podmínky, že tento jediný vzor osvědčení obsahuje tytéž informace jako vzor uvedený v 8.6.1.2 nebo 8.6.1.4, pokud jde o obsah, formu a dispozici a je schválen příslušným orgánem. Jeho rozměry jsou 210 mm × 297 mm (A4). Smějí se používat přední i zadní strany. Musí být vystaveno v jazyce nebo v jednom z jazyků vydávající země. Pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, musí být záhlaví osvědčení a každý zápis pod bodem 5 v prozatímním schvalovacím osvědčení plavidel pro přepravu kusů a látek volně ložených (8.6.1.2) a pod bodem 12 v prozatímním schvalovacím osvědčení tankových plavidel (8.6.1.4) provedeny také v angličtině, francouzštině nebo němčině. 1.16.1.3.3 Pro tanková plavidla musí být ve schvalovacím osvědčení uveden otevírací tlak pojistných ventilů nebo vysokorychlostních ventilů. Pokud má plavidlo nákladní tanky s různými otevíracími tlaky ventilů, musí být otevírací tlak každého tanku uveden ve schvalovacím osvědčení. 1.16.1.4 Příloha ke schvalovacímu osvědčení 1.16.1.4.1 Schvalovací osvědčení a prozatímní schvalovací osvědčení podle 1.16.1.3.1 (a) musí být doplněny přílohou podle vzoru uvedeného v 8.6.1.5. 1.16.1.4.2 Příloha ke schvalovacímu osvědčení musí obsahovat datum, od něhož smějí být použita přechodná ustanovení podle 1.6.7. Toto datum musí být: (a) pro plavidla podle Článku 8, odstavce 2 ADN, u nichž může být prokázáno, že byla již schválena pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany před 26. květnem 2000; (b) pro plavidla podle Článku 8, odstavce 2 ADN, u nichž nemůže být prokázáno, že byla již schválena pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany před 26. květnem 2000, prokázané datum první inspekce pro vydání schválení pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany, nebo pokud toto datum není známo, datum vydání prvního prokázaného schválení pro přepravu nebezpečných věcí na území smluvní strany; (c) pro všechna ostatní plavidla prokázané datum první inspekce pro vydání schvalovacího osvědčení ve smyslu ADN, nebo pokud toto datum není známo, datum vydání prvního schvalovacího osvědčení ve smyslu ADN; (d) odchylkou od (a) až (c) výše datum nové první inspekce podle 1.16.8, pokud plavidlo po 31. prosinci 2014 více než dvanáct měsíců již nemělo platné schvalovací osvědčení. 1.16.1.4.3 Všechna schválení pro přepravu nebezpečných věcí vydaná na území smluvní strany, která jsou platná od data podle 1.16.1.4.2 a všechna ADN schvalovací osvědčení a prozatímní schvalovací osvědčení podle 1.16.1.3.1 (a) musí být zapsána v příloze ke schvalovacímu osvědčení. Schvalovací osvědčení vydaná před vydáním přílohy ke schvalovacímu osvědčení musí být zaznamenána příslušným orgánem, který vydává přílohu ke schvalovacímu osvědčení. 1.16.2 Vydávání a uznávání schvalovacího osvědčení 1.16.2.1 Schvalovací osvědčení uvedené v 1.16.1 musí být vydáno příslušným orgánem smluvní strany, kde je plavidlo registrována, nebo pokud není, smluvní strany, kde má svůj domovský přístav, nebo pokud není, smluvní strany, kde má své sídlo vlastník, nebo pokud není, příslušným orgánem zvoleným vlastníkem. Ostatní smluvní strany musí uznávat taková schvalovací osvědčení. Smluvní strany musí sdělit sekretariátu Evropské hospodářské komise Spojených národů (UNECE) kontaktní informace o jimi určených orgánech a organizacích, které jsou oprávněny podle vnitrostátních právních předpisů vydávat schvalovací osvědčení. Sekretariát UNECE je sdělí smluvním stranám prostřednictvím své webové stránky. 1.16.2.2 Příslušný orgán kterékoli ze smluvních stran může požádat příslušný orgán kterékoli jiné smluvní strany, aby vydal schvalovací osvědčení namísto něho. 1.16.2.3 Příslušný orgán kterékoli ze smluvních stran může přenést oprávnění k vydání schvalovací osvědčení na inspekční organizaci, jak je definována v 1.16.4. 1.16.2.4 Prozatímní schvalovací osvědčení uvedené v 1.16.1.3 musí v být vydáno příslušným orgánem jedné ze smluvních stran v případech a za podmínek uvedených v těchto Pravidlech. Ostatní smluvní strany musí uznávat taková prozatímní schvalovací osvědčení. 1.16.2.5 Příloha ke schvalovacímu osvědčení musí být vydána příslušným orgánem smluvní strany. Smluvní strany si musí v době vydávání vzájemně pomáhat. Musí uznat tuto přílohu ke schvalovacímu osvědčení. Každé nové schvalovací osvědčení nebo prozatímní schvalovací osvědčení vydané podle 1.16.1.3.1 (a) musí být zaznamenáno do přílohy ke schvalovacímu osvědčení. Pokud by měla být příloha ke schvalovacímu osvědčení nahrazena (např. v případě poškození nebo ztráty), musí být všechny existující zápisy přeneseny. 1.16.2.6 Příloha ke schvalovacímu osvědčení musí být stažena a nová příloha ke schvalovacímu osvědčení musí být vydána, jestliže proběhne nová první inspekce podle 1.16.8, neboť platnost posledního schvalovacího osvědčení vypršela po více než dvanácti měsících od 31. prosince 2014. Platným datem je datum, kdy příslušný orgán obdržel žádost. V tomto případě musí být zaznamenána jen taková schvalovací osvědčení, která byla vydána po nové první inspekci. 1.16.3 Inspekční postup 1.16.3.1 Příslušný orgán smluvní strany musí dohlížet nad inspekcí plavidla. Podle tohoto postupu může být inspekce provedena inspekční organizací pověřenou smluvní stranou nebo uznanou klasifikační společností podle kapitoly 1.15. Inspekční organizace nebo uznaná klasifikační společnost musí vydat inspekční zprávu osvědčující, že plavidlo odpovídá částečně nebo úplně příslušným požadavkům těchto Pravidel vztahujících se na konstrukci a výbavu plavidla. 1.16.3.2 Tato inspekční zpráva musí obsahovat: - název a adresu inspekční organizace nebo uznané klasifikační společnosti, která provedla inspekci; - žadatele o inspekci; - datum a místo provedení inspekce; - druh plavidla podrobeného inspekci; - identifikaci plavidla (název, číslo plavidla, číslo ENI atd.); - prohlášení, že plavidlo odpovídá částečně nebo úplně příslušným požadavkům ADN na konstrukci a výbavu plavidla (ve verzi platné k datu inspekce, nebo k očekávanému datu vydání schvalovacího osvědčení, pokud je toto datum pozdější než datum provedení inspekce); - uvedení všech nedodržených požadavků (seznam, popis a odvolávky na ADN); - použitá přechodná ustanovení; - použité ekvivalenty a odchylky od předpisů platných pro plavidlo s odvoláním se na platná doporučení Administrativního výboru ADN; - datum vydání inspekční zprávy; - podpis a úřední razítko inspekční organizace nebo uznané klasifikační společnosti. Pokud inspekční zpráva nezajišťuje, že jsou všechny příslušné požadavky uvedené v 1.16.3.1 splněny, může příslušný orgán vyžadovat jakékoli dodatečné informace k vydání prozatímního schvalovacího osvědčení podle 1.16.1.3.1 (b). Orgán, který vydává schvalovací osvědčení, může vyžadovat informace týkající se oddělení a inspektora (inspektorů), kteří provedli inspekci včetně e-mailového a telefonního čísla, avšak tyto informace nebudou součástí dokumentace plavidla. 1.16.3.3 Inspekční zpráva musí být sepsána v jazyce připuštěném příslušným orgánem a musí obsahovat všechny potřebné informace, aby bylo možno vystavit osvědčení. 1.16.3.4 Ustanovení uvedená v 1.16.3.1, 1.16.3.2 na 1.16.3.3 se vztahují na první inspekci zmíněnou v 1.16.8, na zvláštní inspekci zmíněnou v 1.16.9 a na periodickou inspekci zmíněnou v 1.16.10. 1.16.3.5 Je-li inspekční zpráva vydána uznanou klasifikační společností, může inspekční zpráva zahrnovat osvědčení uvedené v 9.1.0.88.1, 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1. Přítomnost osvědčení vydaných uznanou klasifikační společností pro účely odstavců 8.1.2.3 (f) a 8.1.2.3 (o) na plavidle zůstává povinnou. 1.16.4 Inspekční organizace 1.16.4.1 Inspekční organizace podléhají uznání státní správou smluvní strany jako expertní organizace pro konstrukci a inspekci plavidel vnitrozemské plavby a jako expertní organizace pro přepravu nebezpečných věcí vnitrozemskou vodní dopravou. Musí splňovat tato kritéria: - splnění požadavků na nestrannost organizace; - existence struktury a personálu, které jsou objektivním důkazem o odborné způsobilosti a zkušenosti organizace; - splnění věcného obsahu normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3) podpořeného existencí podrobných inspekčních postupů. 1.16.4.2 Inspekční organizaci mohou pomáhat experti (např. expert na elektrická zařízení) nebo specializované organizace podle platných vnitrostátních předpisů (např. klasifikační společnosti). 1.16.4.3 Administrativní výbor vede aktuální seznam uznaných inspekčních organizací. 1.16.5 Žádost o vydání schvalovacího osvědčení Vlastník plavidla musí podat žádost o vystavení schvalovacího osvědčení u příslušného orgánu uvedeného v 1.16.2.1. Příslušný orgán musí určit dokumenty, které se mu mají předložit. K získání schvalovacího osvědčení musí být žádost doprovázena alespoň platným lodním osvědčením, inspekční zprávou uvedenou v 1.16.3.1 a osvědčením uvedeným v 9.1.0.88.1, 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1. 1.16.6 Údaje uváděné ve schvalovacím osvědčení a jejich změny 1.16.6.1 Vlastník plavidla musí informovat příslušný orgán o jakékoli změně v názvu plavidla nebo změně úředního čísla nebo registračního čísla a musí mu předat schvalovací osvědčení k zanesení změn(y). 1.16.6.2 Všechny změny ve schvalovacím osvědčení předepsaném v těchto Pravidlech a v jiných předpisech vypracovaných po vzájemné dohodě smluvními stranami mohou být do osvědčení zaneseny příslušným orgánem. 1.16.6.3 Jestliže má vlastník plavidla plavidlo registrované v jiné smluvní straně, musí požádat o nové schvalovací osvědčení příslušný orgán této smluvní strany. Příslušný orgán může vydat nové osvědčení na zbývající dobu platnosti existujícího osvědčení bez provedení nové inspekce plavidla, za podmínky, že stav a technické specifikace plavidla nedoznaly změny. 1.16.6.4 V případech přenesení odpovědnosti na jiný příslušný orgán podle 1.16.6.3 musí příslušný orgán, jemuž bylo poslední schvalovací osvědčení vráceno, na požádání postoupit přílohu ke schvalovacímu osvědčení podle 1.16.1.4 příslušného orgánu, který vydá nového schvalovací osvědčení. 1.16.7 Přistavení plavidla k inspekci 1.16.7.1 Vlastník plavidla musí přistavit k inspekci plavidlo, která je bez nákladu, vyčištěná a vystrojena; musí poskytnout takovou pomoc, která je potřebná k provedení inspekce, takovou jako je poskytnutí vhodného člunu a personálu a odkrytí těch částí trupu nebo instalací, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné. 1.16.7.2 V případě první, zvláštní nebo periodické inspekce může inspekční organizace nebo uznaná klasifikační společnost vyžadovat inspekci na souši. 1.16.8 První inspekce Jestliže plavidlo ještě nemá schvalovací osvědčení nebo jestliže platnost schvalovacího osvědčení vypršela více než před dvanácti měsíci, plavidlo se musí podrobit první inspekci. 1.16.9 Zvláštní inspekce Jestliže lodní trup nebo výbava podlehly změnám, které my mohly snížit bezpečnost s ohledem na přepravu nebezpečných věcí, nebo došlo k jejich poškození ovlivňující takovou bezpečnost, musí být plavidlo neprodleně přistaveno vlastníkem k další inspekci. 1.16.10 Periodická inspekce a obnovení platnosti schvalovacího osvědčení 1.16.10.1 K obnovení platnosti schvalovacího osvědčení musí vlastník plavidla přistavit plavidlo k periodické inspekci. Vlastník může požádat o inspekci kdykoli. 1.16.10.2 Je-li žádost o periodickou inspekci podána během posledního roku předcházejícího vypršení platnosti schvalovacího osvědčení, lhůta platnosti nového osvědčení začíná dnem vypršení platnosti předchozího schvalovacího osvědčení. 1.16.10.3 O periodickou inspekci je možno požádat také během období dvanácti měsíců po vypršení platnosti schvalovacího osvědčení. Po tomto časovém období musí být plavidlo podrobeno první inspekci podle 1.16.8. 1.16.10.4 Příslušný orgán stanoví lhůtu platnosti nového schvalovacího osvědčení na základě výsledků periodické inspekce. 1.16.11 Prodloužení platnosti schvalovacího osvědčení bez inspekce Odchylkou od oddílu 1.16.10 může příslušný orgán, který vydal schvalovací osvědčení, na základě odůvodněné žádosti vlastníka prodloužit platnost schvalovacího osvědčení o nejvýše jeden rok bez inspekce. Toto prodloužení platnosti musí být uděleno v písemné formě a musí být na palubě plavidla. Takové prodloužení platnosti může být uděleno pouze jedenkrát za každá dvě období platnosti. 1.16.12 Úřední inspekce 1.16.12.1 Má-li příslušný orgán smluvní strany důvod předpokládat, že plavidlo, která se nachází na jeho území, může představovat nebezpečí ve vztahu k přepravě nebezpečných věcí pro osoby na palubě nebo pro plavbu nebo pro životní prostředí, může nařídit inspekci plavidla podle 1.16.3. 1.16.12.2 Při výkonu tohoto práva inspekce by se měly orgány všemožně snažit, aby se vyhnuly nepatřičnému zadržování nebo zdržování plavidla. Tato dohoda nijak neomezuje práva týkající se náhrady za nepatřičné zadržení nebo zdržení. Ve všech případech údajně nepatřičného zadržení nebo zdržení leží důkazní břemeno na vlastníkovi plavidla. 1.16.13 Odebrání, ponechání nebo vrácení schvalovacího osvědčení 1.16.13.1 Schvalovací osvědčení může být odebráno, není-li plavidlo správně udržováno nebo jestliže konstrukce nebo výbava plavidla již nesplňují platná ustanovení těchto Pravidel nebo není-li platná nejvyšší třída plavidla podle 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1. 1.16.13.2 Schvalovací osvědčení může být odebráno pouze orgánem, který je vydal. Avšak v případech uvedených v 1.16.9 a 1.16.13.1 může příslušný orgán státu, v němž se plavidlo právě nachází, zakázat její použití pro přepravu těch nebezpečných věcí, pro které se vyžaduje osvědčení. Za tímto účelem může odebrat osvědčení až do doby, než bude plavidlo znovu splňovat platná ustanovení těchto Pravidel. V tomto případě musí informovat příslušný orgán, který vydal osvědčení. 1.16.13.3 Bez ohledu na ustanovení pododdílu 1.16.2.2 může kterýkoli příslušný orgán odebrat schvalovací osvědčení na žádost vlastníka plavidla, za podmínky, že o tom uvědomí příslušný orgán, který osvědčení vydal. 1.16.13.4 Jestliže inspekční organizace nebo uznaná klasifikační společnost během inspekce zjistí, že plavidlo nebo jeho výbava mají vážné závady ve vztahu k nebezpečným věcem, které by mohly ohrozit bezpečnost osob na palubě nebo bezpečnost plavby nebo vytvářejí nebezpečí pro životní prostředí, nebo není-li nejvyšší třída plavidla platná, musí to bezodkladně oznámit příslušnému orgánu, kterému jsou odpovědny, aby mohl učinit rozhodnutí o ponechání osvědčení. Jestliže tento orgán, který odebral osvědčení, není orgánem, který toto osvědčení vydal, musí bezodkladně informovat vydávající orgán a, je-li to nutné, vrátit mu osvědčení, pokud předpokládá, že závady nemohou být odstraněny v blízké budoucnosti. 1.16.13.5 Jestliže inspekční organizace nebo uznaná klasifikační společnost uvedené v 1.16.13.4 provedením zvláštní inspekce podle 1.16.9 zjistí, že závady byly odstraněny, musí příslušný orgán vrátit schvalovací osvědčení vlastníkovi. Tato inspekce může být na žádost vlastníka provedena jinou inspekční organizací nebo jinou uznanou klasifikační společností. V tomto případě musí být schvalovací osvědčení vráceno přes příslušný orgán, kterému je inspekční organizace nebo uznaná klasifikační společnost odpovědná. 1.16.13.6 Jestliže je plavidlo definitivně vyřazeno z provozu nebo dáno do šrotu, vlastník musí schvalovací osvědčení zaslat příslušnému orgánu, který je vydal. 1.16.14 Duplikát V případě ztráty, odcizení nebo zničení schvalovacího osvědčení, nebo pokud se stane nepoužitelným z jiných důvodů, musí být příslušnému orgánu, který osvědčení vydal, podána žádost o vystavení duplikátu. Tento orgán vystaví duplikát schvalovacího osvědčení, který musí být jako takový označen. 1.16.15 Registr schvalovacího osvědčení 1.16.15.1 Příslušné orgány musí přidělit osvědčením o schválení, které vydaly, sériové číslo. 1.16.15.2 Příslušné orgány musí uchovávat kopie všech osvědčení, které vydaly, jakož i připojených seznamů látek pro plavidla uznaných klasifikačních společností, a všech změn, zrušení, nových vystavení a rozhodnutí o zrušení těchto dokumentů. ČÁST 2 KLASIFIKACE (viz Díl II) ČÁST 3 SEZNAMY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VYNĚTÍ Z PLATNOSTI PRO OMEZENÁ A VYŇATÁ MNOŽSTVÍ KAPITOLA 3.1 VŠEOBECNĚ (viz Díl II) KAPITOLA 3.2 SEZNAM NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ 3.2.1 Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí v číselném pořadí (viz Díl II) 3.2.2 Tabulka B: Seznam nebezpečných věcí v abecedním pořadí (viz Díl II) 3.2.3 Tabulka C: Seznam nebezpečných věcí připuštěných k přepravě v tankových plavidlech v číselném pořadí 3.2.3.1 Vysvětlivky k tabulce C: Každý řádek v tabulce C se týká zpravidla látky (látek), které jsou zahrnuty pod určité UN číslo nebo identifikační číslo. Jestliže však látky, které náleží ke stejnému UN číslu nebo identifikačnímu číslu, mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a/nebo přepravní podmínky, může být pro toto UN číslo nebo identifikační číslo použito více po sobě jdoucích řádků. Každý ze sloupců tabulky C je věnován určitému tématu, jak je uvedeno v následujících vysvětlujících poznámkách. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace týkající se tématu, o kterém se v tomto sloupci pojednává, pro látku(y) tohoto řádku: - první čtyři buňky identifikují látku(y) patřící k tomuto řádku; - následující buňky udávají platná zvláštní ustanovení, buď ve formě úplné informace, nebo ve formě kódu. Kódy odkazují na detailní informace, které je možno nalézt pod čísly uvedenými v následujících vysvětlujících poznámkách. Prázdná buňka znamená, buď že není žádné zvláštní ustanovení a že platí pouze všeobecná ustanovení, anebo že platí omezení přepravy uvedené v platných vysvětlujících poznámkách; - jestliže buňka obsahuje hvězdičku, „“, musí být příslušné požadavky stanoveny podle 3.2.3.3. Stanovení použitelných požadavků podle pododdílu 3.2.3.3 musí mít přednost před použitím údajů pro směsi, pro které nejsou k dispozici dostatečné údaje. Jednotlivé buňky neobsahují odvolávky na platná všeobecná ustanovení. Vysvětlující poznámky pro každý sloupec: Sloupec (1) „UN číslo/identifikační číslo” Obsahuje UN číslo nebo identifikační číslo: nebezpečné látky, jestliže této látce bylo přiděleno vlastní specifické UN číslo nebo identifikační číslo, nebo druhové položky nebo j.n. položky, k níž musí být přiřazeny jmenovitě neuvedené nebezpečné látky podle kritérií („rozhodovacích stromů”) části 2. Sloupec (2) „Pojmenování a popis” Obsahuje pojmenování látky, napsané velkými písmeny, pokud této látce bylo přiděleno vlastní specifické UN číslo nebo identifikační číslo, nebo pojmenování druhové položky nebo j.n. položky, ke které byly nebezpečné látky přiřazeny podle kritérií (“rozhodovacích stromů”) části 2. Toto pojmenování musí být použito jako oficiální pojmenování pro přepravu, popřípadě jako část oficiálního pojmenování pro přepravu (pro další podrobnosti k oficiálnímu pojmenování pro přepravu viz 3.1.2). Za oficiálním pojmenováním pro přepravu je malými písmeny připojen popisný text k upřesnění rozsahu platnosti položky, pokud mohou být klasifikace a/nebo přepravní podmínky látky za určitých okolností rozdílné. Sloupec (3a) „Třída” Obsahuje číslo třídy, pod jejíž název spadá nebezpečná látka. Toto číslo třídy se přiřazuje podle postupů a kritérií části 2. Sloupec (3b) „Klasifikační kód” Obsahuje klasifikační kód nebezpečné látky. - Pro nebezpečné látky třídy 2 sestává kód z číslice a písmena nebo písmen pro skupinu nebezpečných vlastností, které jsou vysvětleny v 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3. - Pro nebezpečné látky tříd 3, 4.1, 6.1, 8 a 9 jsou kódy vysvětleny v 2.2.x.1,21. Sloupec (4) „Obalová skupina” Obsahuje číslo(a) obalové skupiny (I, II nebo III), která je k nebezpečné látce přiřazena. Tato čísla obalových skupin jsou přiřazena na základě postupů a kritérií uvedených v části 2. Některým látkám není přiřazena žádná obalová skupina. Sloupec (5) „Nebezpečí” Tento sloupec obsahuje informace o nebezpečích, která jsou vlastní nebezpečné látce. Jsou převzaty na základě bezpečnostních značek tabulky A, sloupce (5). V případě chemicky nestálé látky je k informaci připojen kód „nést.” V případě látky nebo směsi s vlastnostmi CMR se doplňuje pro informaci kód „CMR”. CMR se používá k označení látek s dlouhodobými účinky na zdraví (karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, kategorie 1A a 1B v souladu s kritérii kapitol 3.5, 3.6 a 3.7 GHS). V případě látky nebo směsi nebezpečné vodnímu prostředí se doplňuje pro informaci kód „N1 „N2“ nebo „N3“ (Viz 2.2.9.1.10 ). V případě látky nebo směsi, která plave na vodním povrchu, neodpařuje se a není snadno rozpustná ve vodě, nebo která klesá ke dnu a není snadno rozpustná se, doplňuje pro informaci kód „F“ (podle anglického slova „Floater”) nebo popřípadě „S“ (podle anglického slova „Sinker”). Tam kde jsou údaje uvedeny v závorkách, musí se použít pouze příslušné kódy pro přepravovanou látku. Sloupec (6) „Typ tankového plavidla” Obsahuje typ tankového plavidla: G, C nebo N. Sloupec (7) „Stav nákladních tanků” Obsahuje informace o stavu nákladního tanku: 1 Tlakový tank 2 Nákladní tank uzavřený 3 Nákladní tank otevřený s pojistkou proti prošlehnutí plamene 4 Nákladní tank otevřený Sloupec (8) „Typ nákladního tanku” Obsahuje informace o typu nákladního tanku: 1 Nezávislý nákladní tank 2 Integrovaný nákladní tank 3 Stěna nákladního tanku není obšívka Sloupec (9) „Vybavení nákladního tanku” Obsahuje informace o vybavení nákladního tanku: 1 Chladicí zařízení 2 Možnost zahřátí nákladu 3 Postřikovači zařízení 4 Lodní systém pro zahřátí nákladu Sloupec (10) „Otevírací tlak přetlakového ventilu/vysokorychlostního ventilu v kPa” Obsahuje informace týkající se otevíracího tlaku přetlakového ventilu/vysokorychlostního ventilu v kPa. Sloupec (11) „Maximální přípustný stupeň plnění v %“ Obsahuje informace týkající se maximálního přípustného stupně plnění nákladních tanků v procentech. Sloupec (12) „Relativní hustota při 20 °C“ Obsahuje informace týkající se relativní hustoty látky při 20 °C. Údaje o hustotě mají jen informativní charakter. Sloupec (13) „Druh odběrného zařízení” Obsahuje informace k předepsanému druhu odběrného zařízení. 1 Uzavřené odběrné zařízení 2 Částečně uzavřené odběrné zařízení 3 Otevřené zařízení” Sloupec (14) „Povolený prostor s čerpadly pod palubou” Obsahuje vyjádření, zda je povolen prostor s čerpadly pod palubou: Ano čerpadlový prostor pod palubou je povolen Ne čerpadlový prostor pod palubou není povolen Sloupec (15) „Teplotní třída” Obsahuje teplotní třídu látky. Sloupec (16) „Skupina výbušnosti” Obsahuje skupinu výbušnosti látky. Údaje v závorkách udávají podskupiny, skupiny výbušnosti II B pro volbu odpovídajících systémů autonomní ochrany (zařízení proti prošlehnutí plamene, podtlakové ventily, přetlakové ventily/vysokorychlostní ventily a zařízení pro bezpečné snížení tlaku nákladních tanků s integrovaným svazkem zařízení proti prošlehnutí plamene). POZNÁMKA: Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty ve skupině výbušnosti II A nebo II B, včetně podskupin II B3, II B2 a II B1. Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B3 využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty v podskupinách výbušnosti II B3, II B2 a II B1 nebo ve skupině výbušnosti II A. Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B2 využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty v podskupinách výbušnosti II B2 a II B1 nebo ve skupině výbušnosti II A. Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B1 využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty v podskupině výbušnosti II B1 nebo ve skupině výbušnosti II A. Sloupec (17) „Zajištění proti explozi nutné” Obsahuje informaci k zajištění proti explozím. Ano zajištění proti explozi je nutné Ne zajištění proti explozi není nutné Sloupec (18) „Požadované vybavení” Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy pro vybavení plavidla vyžadované pro přepravu nebezpečné látky (viz 8.1.5). Sloupec (19) „Počet modrých kuželů/světel” Tento sloupec obsahuje počet kuželů/světel, které by měly tvořit označení plavidla během přepravy této nebezpečné látky nebo předmětu. Sloupec (20) „Dodatečné požadavky/poznámky” Tento sloupec obsahuje dodatečné požadavky/poznámky použitelné na plavidla. Dodatečné požadavky nebo poznámky jsou: 1. Čpavek bezvodý může v systémech nákladových nádob a procesních systémech, které jsou vyrobeny z uhlíkomanganové nebo niklové oceli, způsobovat koroze trhlin, způsobených pnutím. Aby se riziko vzniku koroze trhlin, způsobených pnutím, udrželo, pokud možno co nejmenší, je třeba provést následně uvedená opatření: (a) Pokud se používá uhlíkomanganové ocel, je třeba nákladní tanky, procesní tlakové nádoby a potrubní rozvody nákladu vyrobit z jemnozrnné oceli s minimální jmenovitou mezí průtažnosti ne menší než 355 N/mm2. Aktuální mez průtažnosti nesmí překročit 440 N/mm2. Dále je třeba provést jedno z následujících konstrukčních nebo provozních opatření: .1 Je třeba použít materiál s nízkou pevností v tahu (Rm < 410 N/mm2); nebo .2 nákladní tanky atd. musí po svařování být podrobeny tepelné úpravě za účelem odstranění pnutí; nebo .3 přepravní teplota má být zvláště udržována těsně u teploty odpařování nákladu -33 °C, ale v žádném případě ne při teplotě vyšší než -20 °C; nebo .4 čpavek nesmí obsahovat méně než 0,1 % hm. vody. (b) Pokud jsou používány uhlíkomanganové oceli s vyšší mezí prútažnosti, než je uvedeno v bodě a), je třeba vyrobené tanky, části potrubních rozvodů atd. po svařování podrobit tepelné úpravě za účelem snížení pnutí. (c) Procesní tlakové nádoby a potrubní systémy kondenzační části zařízení pro chlazení nákladu, která sestávají z uhlíkomanganových nebo niklových ocelí, je třeba po svařování podrobit tepelné úpravě za účelem odstranění pnutí. (d) Mez prútažnosti a pevnost v tahu u přídavných materiálů pro svařování smějí odpovídající hodnoty materiálu tanků a potrubních systémů překročit jen o nejnižší možnou míru. (e) Niklové oceli s obsahem niklu více než 5 % a uhlíkomanganové oceli, které nesplňují požadavky podle a) a b), nesmí být používány pro nádoby určené pro náklad a systém potrubních rozvodů pro přepravu této látky. (f) Niklové oceli s obsahem niklu ne více než 5 % smějí být používány, pokud přepravní teplota se nachází v rámci v bodě a) uvedených mezí. (g) Obsah kyslíku, rozpuštěného ve čpavku, nesmí překročit hodnotu, uvedenou v tabulce. Teplota v °C\| O2 v % ---\|--- \\- 30 a níže\| 0,90 -20\| 0,50 -10\| 0,28 0\| 0,16 10\| 0,10 20\| 0,05 30\| 0,03 2. Z nákladních tanků a příslušných potrubních rozvodů musí před nakládkou být dostatečným způsobem pomocí inertního plynu odstraněn a následně zamezen přístup vzduchu (viz také 7.2.4.18). 3. Je třeba provést opatření k zajištění stavu, že náklad je dostatečně stabilizován, aby se v kterémkoliv okamžiku cesty zamezilo vzniku reakce. Přepravní dokument musí obsahovat následující dodatečné údaje: (a) Označení a množství přidaného stabilizátoru; (b) Datum, kdy byl stabilizátor přimíšen, a očekávaná doba účinnosti za normálních podmínek; (c) Teplotní hranice, které stabilizátor ovlivňují. Pokud je stabilizace docílena jen zakrytím inertním plynem, musí být v přepravním dokumentu uvedeno jen označení inertního plynu. Pokud je stabilizace docílena jiným opatřením, např. zvláštní čistotou výrobku, musí toto opatření být v přepravním dokumentu uvedeno. 4. Látka nesmí ztuhnout; přepravní teplota musí být udržována nad bodem tání. Pokud je zapotřebí zařízení pro ohřev nákladu, musí toto být provedeno tak, aby v každé části nákladního tanku byla vyloučena možnost polymerizace v důsledku přehřátí. Pokud by teplota parních topných hadů mohla způsobit přehřátí, je třeba zabudovat nepřímé topné systémy s nízkými teplotami. 5. Tato látka může zanášet odvzdušňovací potrubí a jeho armatury nebo příslušenství nákladních tanků. Musí být zajištěno pečlivé sledování. Pokud je pro přepravu této látky vyžadováno uzavřené tankové plavidlo a je nutná ochrana proti výbuchu nebo pokud je látka, pro kterou je nutná ochrana proti výbuchu, přepravována v uzavřeném tankovém plavidle, musí být tankové plavidlo v souladu s 9.3.2.22.4 nebo 9.3.3.22.4 nebo musí sběrné plynové potrubí odpovídat bodu 9.3.2.22.5 (a) nebo 9.3.2.22.5 (b) nebo 9.3.3.22.5 (a) nebo 9.3.3.22.5 (b). Tento požadavek neplatí, pokud jsou nákladní tanky a odpovídající potrubí inertizovány v souladu s 7.2.4.18. 6. Navíc v případě přepravy v uzavřeném tankovém plavidle musí být sběrné plynové potrubí, pojistné ventily a pojistky proti prošlehnutí plamene ohřívatelné. Při venkovních teplotách nižších nebo rovnající se teplotám uvedeným ve sloupci (20), smí být látka přepravována pouze v tankových plavidlech vybavených možností ohřevu nákladu. Teplota sběrného plynového potrubí, pojistných ventilů a pojistek proti prošlehnutí plamene musí být udržována minimálně nad bodem tání látky. 7. Pokud je pro přepravu této látky zapotřebí uzavřené tankové plavidlo nebo pokud je tato látka v uzavřeném tankovém plavidle přepravována, musí být odvzdušňovací potrubí, pojistné ventily a pojistky proti prošlehnutí plamene ohřívatelné. Teplota sběrného plynového potrubí, pojistných ventilů a pojistek proti prošlehnutí plamene musí být udržována minimálně nad bodem tání látky. 8. Dvojité boky, dvojitá dna a topné hady nesmí obsahovat žádnou vodu. 9. (a) Během cesty je třeba ve zbytkovém volném prostoru nad hladinou kapaliny udržovat vrstvu inertního plynu. (b) Nakládací a větrací potrubí musí být nezávislé na nakládacích a větracích potrubích, používaných pro jiné náklady. (c) Bezpečnostní ventily musí být z nekorodující oceli. 10. (Vyhrazeno) 11. (a) Pro nákladní tanky a nakládací a vykládací potrubí nesmějí být používány nekorodující oceli typu 416 a 442 a litina. (b) Náklad smí být vykládán pouze ponornými čerpadly nebo tlakovým vyprazdňováním pomocí interního plynu. Každé čerpadlo musí být uzpůsobeno tak, aby se látka nijak významně nezahřála, pokud tlakové potrubí čerpadla je uzavřeno nebo jiným způsobem blokováno. (c) Náklad musí být chlazen a udržován při teplotách do 30 °C. (d) Bezpečnostní ventily musí být nastaveny na tlak ne méně než 550 kPa (5,5 barů) přetlaku. Maximální nastavený tlak musí být zvláště povolen. (e) Během cesty musí volný prostor nad nákladem být zakryt dusíkem. Musí být nainstalován systém automatického zásobení dusíkem, aby vnitřní přetlak v nákladním tanku neklesl pod 7 kPa (0,07 barů), pokud se teplota nákladu vlivem vnějších teplot nebo jiným vlivem sníží. K zabezpečení automatické úpravy tlaku se musí na plavidle nacházet dostatečné množství dusíku. Pro zakrytí nákladu je zapotřebí dusík s obvyklým stupněm čistoty 99,9 obj. %. Baterie lahví s dusíkem, které jsou redukčním tlakovým ventilem spojené s nákladními tanky, lze v této souvislosti považovat za „automatické”. Potřebná pokrývka z dusíku musí být provedena tak, že koncentrace dusíku ve vzdušném prostoru nákladního tanku v žádném okamžiku není menší než 45 %. (f) Před nakládkou a dokud nákladní tank tuto látku obsahuje v kapalné nebo plynné formě, musí být nákladní tank inertizován dusíkem. (g) Postřikové zařízení musí být vybaveno dálkově ovládanými armaturami, které v kormidelně nebo jestliže existuje kontrolní místnost, mohou být z těchto ovládány. (h) Musí být zřízeno předávací zařízení, aby se umožnilo nouzové předání oxidu etylénu v případě nekontrolované samovolné reakce. 12. (a) Látky nesmí obsahovat acetylen. (b) Dokud nebylo provedeno důkladné vyčištění nákladních tanků, nesmějí tyto látky být přepravovány v nákladních tancích, které jako jeden z předchozích nákladů obsahovaly látky, které jsou známy jako katalyzátory polymerizace, jako: .1 anorganické kyseliny (např. kyselina sírová, kyselina solná, kyselina dusičná); .2 organické kyseliny a anhydridy kyselin (např. kyselina mravenčí, kyselina octová); .3 kyseliny halogenkarboxylové (např. kyselina chloroctová); .4 kyseliny sulfonové (např. kyselina benzolsulfonová); .5 žíravé alkalické sloučeniny (např. hydroxid sodný, hydroxid draselný); .6 čpavek a jeho roztoky; .7 aminy a jejich roztoky; .8 oxidující látky. (c) Před nakládkou musí nákladní tanky být důkladně a účinně vyčištěné, aby se z nákladních tanků a příslušných potrubních rozvodů odstranily všechny předchozí náklady, pokud bezprostředně předtím náklad nesestával z propylenoxidu nebo směsi z etylenoxidu a propylenoxidu. Zvlášť pečlivě je třeba postupovat, jestliže byl předtím přepravován čpavek v nákladních tancích z jiných než nekorodujících ocelí. (d) Ve všech případech musí být účinnost čistících postupů pro nákladní tanky a příslušné potrubní rozvody zkontrolována vhodným způsobem nebo prohlídkou, aby se zajistilo, že nezbydou žádné stopy látek, obsahujících kyseliny nebo alkalické prvky, které by společně s těmito látkami mohly vést k ohrožení. (e) Do nákladních tanků musí být před každým naložením těchto látek vstoupeno za účelem kontroly, aby se zajistilo, že nedochází ke kontaminaci, silným usazeninám nebo viditelným strukturálním vadám. Jsou-li tyto nákladní tanky namontovány v tankových plavidlech typu C, s konstrukcí nákladního tanku 1 a nákladním tankem typu 1 a jsou-li pro tyto látky v nepřetržitém provozu, musí být tyto inspekce prováděny v intervalech nejvýše dvou a půl roku. Jsou-li tyto nákladní tanky namontovány v tankových plavidlech typu G s konstrukcí nákladního tanku 1 a nákladním tankem typu 1 a jsou-li pro tyto látky v nepřetržitém provozu, musí být tyto inspekce prováděny během pravidelných prohlídek za účelem obnovení osvědčení o schválení podle 1.16.10. (f) Nákladní tanky, které tyto látky obsahovaly, smějí být používány pro jiné náklady teprve po důkladném vyčištění nákladních tanků a příslušných potrubních rozvodů mytím nebo vypláchnutím inertním plynem. (g) Tyto náklady musí být nakládány a vykládány tak, aby bylo vyloučeno odvětrání nákladních prostor do atmosféry. Pokud během nakládky je prováděno zpětné odvádění plynu směrem k zařízení na břehu, musí systém odvádějící plyn, který je spojen s nákladním tankem, být nezávislý na všech ostatních nákladních tancích. (h) Během procesů vykládky musí být v nákladním tanku udržován přetlak ve výši více než 7 kPa (0,07 barů). (i) Náklad smí být vykládán pouze prostřednictvím ponorných čerpadel nebo hydraulicky poháněných podvodních čerpadel nebo prostřednictvím tlakového odčerpávání inertním plynem. Každé čerpadlo musí být uzpůsobeno tak, aby se látka význačně nezahřívala, pokud čerpací zařízení je uzavřeno nebo jiným způsobem blokováno. (j) Nákladní tanky, ve kterých jsou tyto látky přepravovány, musí být odvětrány zařízením, nezávislým na ostatních nákladních tancích, ve kterých jsou přepravovány jiné látky. (k) Hadice sestavené pro nakládku a vykládku musí být označeny následovně: „Pouze pro překlad alkylenoxidu” (l) (Vyhrazeno) (m) Je třeba zajistit, aby do nakládacích čerpadel a nakládacích a vykládacích potrubí nemohl vniknout vzduch, pokud systém obsahuje tyto látky. (n) Před uvolněním břehových přípojek musí být vhodnými uzavíracími armaturami na břehové přípojce odstraněn tlak v potrubích, kterými se rozvádí kapaliny a plyny. Kapaliny a výpady z těchto potrubí nesmějí uniknout do atmosféry. (o) Nakládací a vykládací systém pro nákladní tanky, které mají být naloženy těmito látkami, musí být oddělen od nakládacích a vykládacích systémů jiných nákladních tanků, včetně tanků, které nejsou naloženy. Pokud nakládací a vykládací systém nákladních tanků, které mají být naloženy, není nezávislý, musí požadované oddělení být provedeno vyjmutím mezikusů, uzavíracích armatur nebo jiných části potrubních systémů a zabudováním záslepky na těchto místech. Potřebné oddělení se týká potrubí, rozvádějících kapaliny a plyny a všech ostatních možných spojení jako např. společného zásobovacího potrubí pro inertní plyn. (p) Tyto látky smějí být přepravovány pouze podle plánů nakládky, schválených příslušným úřadem. Každé plánované uložení nákladu musí být vyznačeno ve zvláštním plánu nakládky. V plánech nakládky musí být uvedeny systémy nakládacích a vykládacích potrubí a místo pro umístění potřebných záslepek, kterými jsou splněny shora uvedené požadavky ohledně oddělení potrubí. Jedno vyhotovení schváleného plánu nakládky se musí nacházet na plavidle. V lodním osvědčení musí být odkaz na schválené plány nakládky. (q) Před každou nakládkou těchto látek a před každou opětovnou přepravou musí odborník, schválený příslušným úřadem osvědčit, že bylo provedeno potřebné oddělení potrubí; toto osvědčení se musí nacházet na plavidle. Každé spojení mezi záslepkou a přírubou potrubního systému musí být odpovědnou osobou opatřeno drátkem a plombou, aby nebylo možné neúmyslně záslepku odstranit. (r) Během cesty musí volný prostor nad nákladem být zakryt dusíkem. Musí být nainstalován systém automatického zásobení dusíkem, aby vnitřní přetlak v nákladním tanku neklesl pod 7 kPa (0,07 bar), pokud se teplota nákladu vlivem vnějších teplot nebo jiným vlivem sníží. K zabezpečení automatické úpravy tlaku se musí na plavidle nacházet dostatečné množství dusíku. Pro zakrytí nákladu je zapotřebí dusík s obvyklým stupněm čistoty (99,9 obj. %). Baterie lahví s dusíkem, které jsou redukčním tlakovým ventilem spojené s nákladními tanky, lze v této souvislosti považovat za „automatické”. (s) Prostor nákladních tanků, ve kterém se nachází výpary, musí před a po každé nakládce být zkontrolován, aby se zajistilo, zda obsah kyslíku činí 2 obj. % nebo méně. (t) Míra nakládky Míra nakládky (LR) nákladního tanku nesmí překročit následující hodnotu: LR = 3600 × U/t (m3/h) Přičemž: U = volný objem (m3) při stupni plnění, při kterém sepne pojistka proti přeplnění; t = doba (s), která je zapotřebí pro sepnutí pojistky proti přeplnění až do úplného ukončení toku nákladu do nákladního tanku; Doba je sumou jednotlivých časů, které jsou zapotřebí k provedení postupných opatření, např. doba reakce obslužného personálu, doba vypnutí čerpadel a doba uzavření uzavíracích armatur; Míra nakládky musí zohlednit také projektový tlak potrubního systému. 13. Pokud nejsou přidávány žádné nebo nedostatečné stabilizátory, nesmí obsah kyslíku v plynné fázi být vyšší než 0,1 %. V nákladních tancích musí být kdykoliv udržován přetlak. To platí také pro jízdu s balastem nebo prázdnou jízdu s nevyčištěnými nákladními tanky. 14. Následující látky nesmějí být přepravovány plavidlem typu N: - látky, jejichž zápalná teplota je ≤ 200 °C - látky s bodem vzplanutí < 23 °C a rozsahem výbušnosti > 15 procentních bodů; - směsi, které obsahují halogenované uhlovodíky - směsi, které obsahují více než 10 % benzenu - látky a směsi, které jsou přepravovány stabilizované. 15. Je třeba zajistit, aby příslušný náklad nemohly znečistit alkalické nebo kyselé látky, jako louh sodný nebo kyselina sírová. 16. Pokud místním přílišným oteplením nákladu v nákladním tanku nebo příslušném potrubním systému existuje možnost nebezpečné reakce, jako např. polymerizace, rozpad, termická nestabilita nebo vznik plynů, musí být tento náklad nakládán a přepravován dostatečně odděleně od ostatních látek, jejichž teplota stačí k tomu, aby byla takováto reakce vyvolána. Topné hady v nákladních tancích, ve kterých je přepravován tento náklad, musí být zaslepeny přírubou nebo zabezpečeny stejně hodnotným zařízením. 17. Bod tání nákladu musí být uveden v přepravním dokladu. 18. (Vyhrazeno) 19. Je třeba zajistit, aby se tento náklad nedostal do styku s vodou. Dále platí tato ustanovení: Náklad nesmí být přepravován v nákladních tancích, které hraničí se zbytkovými tanky nebo nákladovými tanky, ve kterých se nachází balastní voda, odpadní voda nebo jiný náklad, obsahující vodu. Čerpadla, potrubní rozvody nebo větrací potrubí, které jsou na takového tanky napojovány, musí být odděleny od odpovídajících zařízení těch nákladních tanků, které tento náklad obsahují. Potrubní rozvody ze zbytkových tanků nebo potrubí pro balastní vodu nesmějí být vedeny nákladními tanky, které tento náklad obsahují, pokud nejsou položeny v potrubní šachtě. 20. Ve sloupci 20 uvedená nejvyšší možná přepravní teplota nesmí být překročena. 21. (Vyhrazeno) 22. Hustota nákladu musí být uvedena v přepravním dokladu. 23. Při vnitřním přetlaku v tanku ve výši 40 kPa (0,4 baru) musí zařízení pro měření přetlaku vyvolat signál tohoto zařízení. Postřikovači zařízení musí být okamžitě uvedeno do provozu a zůstat tak dlouho v činnosti, dokud vnitřní přetlak v tanku neklesne pod 30 kPa (0,3 baru). 24. Látky s bodem vzplanutí nad 60 °C, které jsou předány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na mezní oblast 15 K pod bodem vzplanutí, musí být přepravovány za podmínek čísla látky 9001. 25. Pro přepravu těchto látek smí být použit nákladní tank typu 3, jestliže konstrukce byla schválena uznávanou klasifikační společností výslovně pro maximální přepravní teplotu. 26. Pro přepravu těchto látek smí být použit nákladní tank typu 2, jestliže konstrukce byla schválena uznávanou klasifikační společností výslovně pro maximální přepravní teplotu. 27. Platí předpisy podle 3.1.2.8.1. 28. (a) Při přepravě UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ, musí nucené větrání nákladních tanků být uvedeno do provozu nejpozději při koncentraci hydrogen sulfidu ve výši 1,0 obj. %. (b) Jestliže při přepravě UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ, stoupne koncentrace hydrogen sulfidu v nákladních tancích nad 1,85 %, musí velitel plavidla neprodleně informovat nejbližší příslušný úřad. Pokud lze z významného zvýšení koncentrace sirovodíku v úložném prostoru odvodit únik síry, musí nákladní tanky v co nejkratším termínu být vyloženy. Nový náklad smí být naložen teprve po opětovné prohlídce úřadem, který vystavil lodní osvědčení. (c) Měřením musí být možné zjistit při přepravě UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ, koncentrace ve volném prostoru nákladních tanků a koncentrace kysličníku siřičitého a sirovodíku v úložných prostorech. (d) V odstavci c) požadované měření je třeba provést jednou za osm hodin. Výsledky těchto měření je třeba uchovat v písemné formě. 29. Pokud ve sloupci (2) jsou uvedeny údaje o tlaku páry a/nebo bodu varu, musí být oficiální označení v přepravním dokladu doplněno odpovídajícím způsobem. Např. UN 1224 KETONY, J.N. 110 kPa < pD50 ≤174 kPa nebo UN 2929 LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ORGANICKÁ, J.N., bod varu ≤ 60 °C 30. Při přepravě těchto látek smí být v úložných prostorech plavidla typu N otevřená pomocná zařízení. 31. Při přepravě těchto látek musí být loď vybavena rychlouzavíracím ventilem přímo na břehové přípojce. 32. Při přepravě této látky platí následné doplňující požadavky: (a) Nákladní tanky musí být zvnějšku vybavené obtížně vznítitelnou izolací. Tato izolace musí být dostatečně odolná proti nárazům a otřesům. Na palubě musí tato izolace být chráněna krytem. Teplota nesmí na vnější straně izolace překročit 70 °C. (b) Úložné prostory musí na větracích otvorech být vybavené přípojkami pro zapojení nuceného větrání. (c) Nákladní tanky musí být vybaveny zařízením pro nucené větrání, které během všech přepravních podmínek udržuje koncentraci sirovodíku nad hladinou kapaliny pod 1,85 obj.%. Zařízení k větrání musí být uzpůsobena tak, aby se zamezilo usazování přepravovaných látek. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby se zamezilo ohrožení osob. (d) Nákladní tanky a úložné prostory musí být vybaveny otvory a potrubím pro odběr vzorků plynu. (e) Otvory nákladních tanků musí být v takové výši, aby při výchylce plavidla kolem příčné osy o 2° a náklonu plavidla o 10° nemohla vytékat síra. Pro každý otvor nákladního prostoru musí existovat možnost uzavření, která je připevněna trvale. Jedno z těchto uzavíracích zařízení se musí otevřít při nepatrném přetlaku v nákladním tanku.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 198/2019 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 198/2019 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Vyhlášeno 8. 8. 2019, částka 84/2019 198 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 1. srpna 2019 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2020 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 427/2005 Sb., ze dne 13. října 2005, o zavedení Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG), ve znění pozdějších předpisů. Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups – Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt. Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2020, stejně jako pro klasifikaci IR-DRG pacientů v akutní nemocniční péči během roku 2018 (referenční období) vydává definiční manuál, verze 017 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 017 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 017. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG budou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách nejpozději 90 dnů před skončením kalendářního roku 2019. Předseda: v z. Ing. Krumpová v. r. 1\\. místopředsedkyně
Vyhláška č. 196/2019 Sb.	Vyhláška č. 196/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství Vyhlášeno 8. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 84/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 14/2005 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 48/2005 Sb. * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky č. 27/2016 Sb. * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2020 196 VYHLÁŠKA ze dne 30. července 2019, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19 písm. b) a h) a § 161c odst. 2 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 14/2005 Sb. Čl. I Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb., vyhlášky č. 214/2012 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 280/2016 Sb. a vyhlášky č. 151/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1d se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) PHmax stanovený pro pracoviště se za každou třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo třídu školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona zvyšuje o 5 hodin.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 2. V § 1d se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu činí 36 hodin na 1 třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo třídu školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, jde-li o pracoviště s průměrnou dobou provozu 8 a více hodin. Je-li průměrná doba provozu kratší, než je uvedeno ve větě první, maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti se poměrně sníží. Odstavec 4 se použije obdobně.“. 3. V § 2 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8. 4. V 2 odst. 7 a 8 se slova „6 a 7“ nahrazují slovy „5 a 6“. 5. V příloze č. 2 se číslo „150“ nahrazuje číslem „155“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 48/2005 Sb. Čl. II Za § 7b vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 140/2018 Sb., se vkládá nový § 7c, který včetně nadpisu zní: „§ 7c Maximální počet hodin výuky s asistentem pedagoga ve třídě přípravného stupně základní školy speciální financovaný ze státního rozpočtu Maximální týdenní počet hodin výuky zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu ve třídě přípravného stupně základní školy speciální je 20 hodin v případě počtu dětí ve třídě 4 a více.“. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb. Čl. III V § 10 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb. a vyhlášky č. 163/2018 Sb., se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti zabezpečované vedle vychovatele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu činí 15 hodin na 1 oddělení podle odstavce 7; odstavec 11 se použije obdobně.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna vyhlášky č. 27/2016 Sb. Čl. IV Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb., vyhlášky č. 416/2017 Sb. a vyhlášky č. 244/2018 Sb., se mění takto: 1. V oddíle 1 bod 1.7. zní: „1.7. Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona nelze poskytovat podpůrná opatření spočívající v zajištění pedagogické intervence, výuce předmětů speciálně pedagogické péče, použití speciální učebnice, speciální učební pomůcky nebo kompenzační pomůcky, vyjma případu, kdy je tato učebnice či pomůcka určena pro žáka s jiným druhem znevýhodnění, než pro které je škola, třída, oddělení nebo studijní skupina zřízena. V mateřské škole nelze poskytovat podpůrné opatření V. 3. 2. „Počet žáků ve třídě“.“. 2. V oddíle 1 se za bod 1.7. vkládá nový bod 1.8., který zní: „1.8. Ve škole nebo třídě zřízené podle § 16 odst. 9 zákona v oboru vzdělání základní škola, základní škola speciální, praktická škola jednoletá a praktická škola dvouletá, v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona nebo v třídě zřízené podle § 16 odst. 9 zákona v mateřské škole, ve škole při školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, ve třídě přípravného stupně základní školy speciální a v oddělení školní družiny tvořeném pouze účastníky uvedenými v § 16 odst. 9 zákona nelze dále poskytovat podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga.“. Dosavadní body 1.8. a 1.9. se označují jako body 1.9. a 1.10. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019, s výjimkou ustanovení čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, a ustanovení čl. I bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2020. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 195/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 195/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí Vyhlášeno 8. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 84/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády č. 75/2005 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády č. 123/2018 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2019 195 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. července 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí Vláda nařizuje podle § 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a podle § 161 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 101/2017 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb. a nařízení vlády č. 239/2015 Sb., se mění takto: 1. Bod 14.4. zní: „ 14.4. Asistent pedagoga\| \| 36 ---\|---\|--- “. 2. Na konci přílohy se doplňuje bod 14.5., který zní: „ 14.5. Asistent pedagoga vykonávající činnost jako podpůrné opatření\| \| 32 až 36 ---\|---\|--- “. Čl. II Přechodné ustanovení Do 31. srpna 2021 se na asistenta pedagoga, jde-li o činnost vykonávanou ve třídě školy, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, nebo ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, použijí ustanovení nařízení vlády č. 75/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády č. 123/2018 Sb. Čl. III Nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 2, § 3 odst. 1, § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 6 se za slovo „příloze“ vkládá text „č. 1“. 2. V § 3 odst. 1 a v § 4 odst. 2 se slovo „jednu“ nahrazuje číslem „1“. 3. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „jednu“ nahrazuje slovy „1 třídu školy při školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy,“. 4. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisů znějí: „§ 5a Stanovení maximálního počtu hodin výuky v případě žáků se závažnými vadami řeči Za každého žáka se závažnými vadami řeči vzdělávajícího se v oboru vzdělání uvedeném v příloze č. 2 k tomuto nařízení ve škole nebo třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky s tímto druhem znevýhodnění se zvýší celková výše PHmax stanovená pro školu o 1 hodinu. § 5b Maximální počet hodin výuky s asistentem pedagoga financovaný v některých případech ze státního rozpočtu (1) Maximální týdenní počet hodin výuky zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo třídu školy při školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v závislosti na průměrném počtu žáků ve třídě a další pravidla pro postup jeho výpočtu jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení v členění podle vybraných oborů základního a středního vzdělávání a druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona. (2) Ustanovení § 1 odst. 3 a 4 a § 5 odst. 1 se použijí pro stanovení výsledného maximálního počtu hodin výuky zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaného ze státního rozpočtu obdobně.“. 5. V § 6 se za slovo „přílohy“ vkládá text „č. 1“ a slovo „jedním“ se nahrazuje číslem „1“. 6. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1. 7. V příloze č. 1 poznámkách č. 1, 3 a 5 až 7 se slovo „jedné“ nahrazuje číslem „1“ a v poznámce č. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „a pro školy při školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy“. 8. Doplňuje se příloha č. 2, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 123/2018 Sb. Maximální počet hodin výuky s asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu A1 Obory vzdělání poskytující základní vzdělání1) Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Údaje pro stanovení maximálního počtu hodin výuky s asistentem pedagoga – průměrný počet žáků ve třídě ---\|---\|---\|--- 79 Obecná příprava - základní škola zřízená podle § 16 odst. 9 školského zákona2)\| méně než 4\| 4 - méně než 6\| 6 a více \| 79-01-C/01\| Základní škola (1. stupeň)\| 0\| 20\| 24 79-01-C/01\| Základní škola (1. stupeň) zřízená pro žáky s tělesným postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem\| 0\| 40\| 48 79-01-C/01\| Základní škola (2. stupeň)\| 0\| 26\| 31 79-01-C/01\| Základní škola (2. stupeň) zřízená pro žáky s tělesným postižením, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem\| 0\| 52\| 62 A2 Obory vzdělání poskytující základy vzdělání1) Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Údaje pro stanovení maximálního počtu hodin výuky s asistentem pedagoga – průměrný počet žáků ve třídě ---\|---\|---\|--- 79 Obecná příprava\| méně než 4\| 4 a více \| 79-01-B/01\| Základní škola speciální (I. díl, první stupeň)3), 4)\| 0\| 23 79-01-B/01\| Základní škola speciální (I. díl, první stupeň)3), 4) v případě vzdělávání žáků se závažnými vývojovými poruchami chování, tělesným postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem5)\| 0\| 69 79-01-B/01\| Základní škola speciální (I. díl, druhý stupeň)3), 4)\| 0\| 29 79-01-B/01\| Základní škola speciální (I. díl, druhý stupeň)3), 4) v případě vzdělávání žáků se závažnými vývojovými poruchami chování, tělesným postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem5)\| 0\| 87 79-01-B/01\| Základní škola speciální (II. díl)4)\| 0\| 42 79-01-B/01\| Základní škola speciální (II. díl)4) v případě vzdělávání žáků se závažnými vývojovými poruchami chování, tělesným postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem5)\| 0\| 63 B Obory vzdělání poskytující střední vzdělání kategorie dosaženého vzdělání C Skupina\| Kód\| Obor vzdělání\| Údaje pro stanovení hodnoty maximálního počtu hodin výuky s asistentem pedagoga – průměrný počet žáků ve třídě ---\|---\|---\|--- 78 Obecně odborná příprava6)\| méně než 4\| 4 - méně než 6\| 6-10\| více než 10 \| 78-62-C/02\| Praktická škola dvouletá\| 0\| 24\| 32\| 48 78-62-C/01\| Praktická škola jednoletá\| 0\| 23\| 30\| 43 Další pravidla pro postup výpočtu maximálního počtu hodin výuky s asistentem pedagoga financovaného ze státního rozpočtu: 1) V případě, že se v jedné třídě vzdělávají žáci současně podle oboru vzdělání poskytujícího základní vzdělání a oboru vzdělání poskytujícího základy vzdělání, stanoví se maximální počet hodin podle toho oboru vzdělání, v němž se vzdělává vyšší počet žáků. V případě, že je stejný počet žáků obou oborů vzdělání, stanoví se maximální počet hodin podle oboru vzdělání poskytujícího základy vzdělání. 2) Tyto maximální počty hodin se použijí i pro třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona a pro školy při školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. V případě společné výuky žáků prvního a druhého stupně v jedné třídě se použije maximální počet hodin stanovený pro druhý stupeň. Tyto počty se však neuplatní pro školu nebo třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky se závažnými vadami řeči. 3) V případě, že se v jedné třídě vzdělávají žáci současně podle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání Základní škola speciální I. díl, 1. stupeň, a Základní škola speciální I. díl, druhý stupeň, použijí se maximální počty hodin pro Základní školu speciální I. díl, druhý stupeň. 4) V případě, že se v jedné třídě vzdělávají žáci současně podle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání Základní škola speciální I. díl a Základní školy speciální II. díl, použijí se maximální počty hodin pro Základní školu speciální I. díl. 5) Žáci s těmito znevýhodněními musí činit většinu žáků dané třídy. 6) V případě, že se v jedné třídě vzdělávají žáci současně podle oboru vzdělání Praktická škola dvouletá a oboru vzdělání Praktická škola jednoletá, stanoví se maximální počet hodin podle toho oboru vzdělání, v němž se vzdělává vyšší počet žáků. V případě, že je stejný počet žáků obou oborů vzdělání, stanoví se maximální počet hodin podle oboru vzdělání Praktická škola dvouletá.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 194/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 194/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 8. 8. 2019, částka 83/2019 194 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 30. července 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. prosince 2019 nové volby do zastupitelstev obcíobcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Adamov\| Kutná Hora\| Středočeský Korolupy\| Znojmo\| Jihomoravský Lesní Hluboké\| Brno-venkov\| Jihomoravský Zelená Hora\| Vyškov\| Jihomoravský Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 193/2019 Sb.	Vyhláška č. 193/2019 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví vzor průkazu insolvenčního správce Vyhlášeno 8. 8. 2019, datum účinnosti 23. 8. 2019, částka 83/2019 * § 1 - Vzor průkazu insolvenčního správce * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 193/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 193/2019 Sb. Aktuální znění od 23. 8. 2019 193 VYHLÁŠKA ze dne 31. července 2019, kterou se stanoví vzor průkazu insolvenčního správce Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 6 odst. 8 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 31/2019 Sb.: § 1 Vzor průkazu insolvenčního správce (1) Vzor průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je insolvenčním správceminsolvenčním správcem, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Vzor průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je ohlášeným společníkem insolvenčního správceinsolvenčního správce, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 193/2019 Sb. Vzor průkazu insolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je insolvenčním správcem 1. Popis a) Průkaz insolvenčního správceinsolvenčního správce je oboustranně potištěná plastová karta světle modré barvy o rozměrech 85,6 x 54 mm se zakulacenými rohy. Průkaz insolvenčního správceinsolvenčního správce je zajištěn ochranným prvkem s motivem stříbrného korunovaného dvouocasého lva ve skoku a textem „VYDALO MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY“. b) Na lícové straně průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce je na prvním až druhém řádku uveden text „INSOLVENČNÍ SPRÁVCEINSOLVENČNÍ SPRÁVCE“. Na třetím řádku je uveden text „PŘÍJMENÍ“ a text „IČO“. Na čtvrtém řádku je uveden text „JMÉNO“ a text „PRŮKAZ ČÍSLO“. Na pátém řádku je uveden text „TITUL“ a text „PLATNOST DO“. V levé části je digitální zpracování barevné fotografie insolvenčního správceinsolvenčního správce o rozměrech 20 × 25,8 mm. Požadavky na technické provedení fotografie odpovídají přiměřeně § 7 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. Pod čtvrtý řádek vlevo se zapisuje jméno, popřípadě jména. Údaje pod pátým řádkem vlevo se zapisují ve formátu akademický titul uváděný před jménem, akademický titul uváděný za jménem. Platnost průkazu je shodná s platností povolení nebo zvláštního povolení fyzické osoby, které se průkaz vydává. Datum platnosti se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v tmavě modré barvě, s výjimkou textu „INSOLVENČNÍ SPRÁVCEINSOLVENČNÍ SPRÁVCE“, který je vyhotoven patkovým písmem. Na pozadí lícové strany je vyobrazen motiv lipového listu. c) Na pozadí rubové strany je vyobrazen motiv křivky a symbol paragrafu. 2. Vyobrazení lícové strany vzoru průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je insolvenčním správcem 2.4MB 3. Vyobrazení rubové strany vzoru průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je insolvenčním správcem 2.2MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 193/2019 Sb. Vzor průkazu insolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je ohlášeným společníkem insolvenčního správce 1. Popis a) Průkaz insolvenčního správceinsolvenčního správce je oboustranně potištěná plastová karta tmavě modré barvy o rozměrech 85,6 x 54 mm se zakulacenými rohy. Průkaz insolvenčního správceinsolvenčního správce je zajištěn ochranným prvkem s motivem stříbrného korunovaného dvouocasého lva ve skoku a textem „VYDALO MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY“. b) Na lícové straně průkazu ohlášeného společníka insolvenčního správceinsolvenčního správce je na prvním řádku uveden text „INSOLVENČNÍ SPRÁVCEINSOLVENČNÍ SPRÁVCE“. Na druhém řádku je uveden text „OHLÁŠENÝ SPOLEČNÍK INSOLVENČNÍHO SPRÁVCEINSOLVENČNÍHO SPRÁVCE“. Na třetím řádku je uvedena obchodní firma insolvenčního správceinsolvenčního správce. Na čtvrtém řádku je uveden text „PŘÍJMENÍ“ a text „IČO“. Na pátém řádku je uveden text „JMÉNO“ a text „PRŮKAZ ČÍSLO“. Na šestém řádku je uveden text „TITUL“ a text „PLATNOST DO“. V levé části je digitální zpracování barevné fotografie ohlášeného společníka insolvenčního správceinsolvenčního správce, kterému je průkaz vydáván, o rozměrech 20 × 25,8 mm. Požadavky na technické provedení fotografie odpovídají přiměřeně § 7 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. Pod čtvrtým řádkem vpravo se uvádí identifikační číslo insolvenčního správceinsolvenčního správce, jehož je fyzická osoba, které se průkaz vydává, ohlášeným společníkem. Pod pátý řádek vlevo se zapisuje jméno, popřípadě jména. Údaje pod šestým řádkem vlevo se zapisují ve formátu akademický titul uváděný před jménem, akademický titul uváděný za jménem. Platnost průkazu je shodná s platností povolení nebo zvláštního povolení fyzické osoby, které se průkaz vydává. Datum platnosti se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v tmavě modré barvě, s výjimkou textu „INSOLVENČNÍ SPRÁVCEINSOLVENČNÍ SPRÁVCE“, který je vyhotoven patkovým písmem. Na pozadí lícové strany je vyobrazen motiv lipového listu. c) Na pozadí rubové strany je vyobrazen motiv křivky a symbol paragrafu. 2. Vyobrazení lícové strany vzoru průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je ohlášeným společníkem insolvenčního správce 2.3MB 3. Vyobrazení rubové strany vzoru průkazu insolvenčního správceinsolvenčního správce, který se vydává fyzické osobě, která je ohlášeným společníkem insolvenčního správce 2MB
Nařízení vlády č. 192/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 192/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 83/2019 * Čl. I - Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 427/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2019 192 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. července 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 68c odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 427/2016 Sb., se mění takto: 1. V bodě II. se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) soustavné poskytování zdravotní péče na operačních sálech, anesteziologicko-resuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu, jednotkách intenzivní péče nebo na onkologických odděleních nebo poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby.“. 2. V bodě III. se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k). 3. V bodě III. písm. e) bodě 1 se za slovy „systémů a složek“ slovo „leteckých“ zrušuje. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Nařízení vlády č. 191/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 191/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ve znění nařízení vlády č. 83/2018 Sb. Vyhlášeno 8. 8. 2019, datum účinnosti 23. 8. 2019, částka 83/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ve znění nařízení vlády č. 83/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 23. 8. 2019 191 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. července 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ve znění nařízení vlády č. 83/2018 Sb. Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ve znění nařízení vlády č. 83/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „a paralympijských hrách“ nahrazují slovy „, paralympijských a deaflympijských hrách a na Global Games pořádaných Mezinárodní asociací pro sport osob s mentálním postižením (dále jen „Global Games“)“. 2. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.“. 3. V nadpisu § 7 se slova „a paralympijských hrách“ nahrazují slovy „, paralympijských a deaflympijských hrách a na Global Games“. 4. V § 7 odst. 1 se slova „a paralympijských hrách“ nahrazují slovy „, paralympijských a deaflympijských hrách a na Global Games“. 5. V § 7 odst. 1 a 2 se slova „nebo paralympijských hrách“ nahrazují slovy „, paralympijských nebo deaflympijských hrách nebo na Global Games“. 6. Za § 10e se vkládá nový § 10f, který včetně nadpisu zní: „§ 10f Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole (1) Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole se uděluje zaměstnanci vysoké školy za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti. (2) Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a další věcné nebo peněžní ocenění v hodnotě do 100 000 Kč. V kalendářním roce může být uděleno nejvýše 5 těchto ocenění.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 190/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 190/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb. Vyhlášeno 8. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 83/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2019 190 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. července 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb. Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci textu závěrečné části ustanovení odstavce 1 doplňují slova „, a to v rozlišení podle kapacity počtu žáků ve škole15) k 1. září příslušného školního roku“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 7 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 6 odst. 6 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 3. V § 6 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „e) v případě mléka a mléčných výrobků, zda se jedná o místní nebo regionální produkt, dodávku uskutečňovanou prostřednictvím krátkého dodavatelského řetězce nebo produkt uznaný na základě režimu jakosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího režimy jakosti zemědělských produktů a potravin16). 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.“. 4. V § 6 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Dále žadatel doloží splnění požadavků uvedených v odstavci 6 písm. e).“. 5. Přílohy č. 1 a 2 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 74/2017 Sb. Maximální výše podpory na porci ovoce, zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny (§ 5 odst. 1) Skupina\| Druh ovoce a zeleniny\| Velikost porce\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou nad 150 žáků\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství*) pro školy s kapacitou nad 150 žáků ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\\. skupina - ovoce a zelenina uvedených druhů\| jablka\| 1 ks\| 7,80\| 6,70\| 11,50\| 10,40 hrušky\| 1 ks\| 8,70\| 7,60\| 13,00\| 11,90 broskve a nektarinky\| 1 ks\| 10,00\| 8,90\| 15,00\| 13,90 hroznové víno\| minimálně 100 g\| 10,50\| 9,40\| 15,00\| 13,90 meruňky\| minimálně 100 g\| 12,50\| 11,40\| 17,00\| 15,90 jahody\| minimálně 100 g\| 12,60\| 11,50\| 19,50\| 18,40 švestky\| minimálně 100 g\| 7,80\| 6,70\| 11,50\| 10,40 rajčata\| minimálně 100 g\| 8,50\| 7,40\| 12,00\| 10,90 mrkev\| minimálně 100 g\| 6,50\| 5,40\| 9,00\| 7,90 ředkvičky\| minimálně 100 g\| 8,20\| 7,10\| 12,00\| 10,90 papriky\| 1 ks\| 10,10\| 9,00\| 14,50\| 13,40 kedlubny\| 1 ks\| 9,80\| 8,70\| 14,00\| 12,90 pomeranče\| 1 ks\| 8,40\| 7,30\| x\| x mandarinky\| minimálně 100 g\| 9,40\| 8,30\| x\| x banány\| 1 ks\| 9,00\| 7,90\| x\| x okurky\| minimálně 100 g\| 8,90\| 7,80\| 13,00\| 11,90 třešně\| minimálně 100 g\| 11,80\| 10,70\| 18,50\| 17,40 2\\. skupina - ostatní ovoce a zelenina s výjimkou ananasu a kiwi\| \| minimálně 100 g\| 9,00\| 7,90\| X\| X 3\\. skupina - v jednom kelímku nebo sáčku se nachází jeden druh porcovaného čerstvého ovoce nebo zeleniny s výjimkou ananasu a kiwi\| \| minimálně 100 g\| 11,00\| 9,90\| 17,00\| 15,90 4\\. skupina - v jednom kelímku nebo sáčku se nachází jeden druh porcovaného čerstvého ovoce nebo zeleniny balený v ochranné atmosféře nebo více druhů porcovaného čerstvého ovoce nebo zeleniny\| \| minimálně 100 g\| 16,00\| 14,90\| 25,00\| 23,90 5\\. skupina - v jednom kelímku nebo sáčku se nachází 3 a více druhů neporcované ho čerstvého ovoce nebo zeleniny\| \| minimálně 100 g\| 11,00\| 9,90\| x\| x 6\\. skupina - ovocné a zeleninové šťávy\| \| minimálně 200 ml\| 13,00\| 11,90\| 19,00\| 17,90 7\\. skupina - ovocné protlaky\| \| minimálně 100 g\| 13,00\| 11,90\| 19,00\| 17,90 ) Maximální výše podpory na porci v Kč je včetně daně z přidané hodnoty a zahrnuje náklady na produkty i veškeré vedlejší náklady související s dodávkou porce. *) Žadatel, který přímo dodává nebo řídí dodávky produktů ekologického zemědělství, splňuje požadavky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008, případně nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 74/2017 Sb. Maximální výše podpory na porci mléka a neochucených mléčných výrobků (§ 5 odst. 1) Skupina\| \| Minimální velikost porce, na kterou je vyplácena podpora\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou nad 150 žáků\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství*) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Maximální výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství*) pro školy s kapacitou nad 150 žáků ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\\. skupina - konzumní mléko a jeho varianty se sníženým obsahem laktózy\| s obsahem tuku od 1,5 % do 1,8 %\| 200 ml\| 8,10\| 7,00\| 9,30\| 8,20 250 ml\| 9,00\| 7,90\| 10,50\| 9,40 330 ml\| 10,40\| 9,30\| 12,40\| 11,30 s obsahem tuku nejméně 3,5 %\| 200 ml\| 9,40\| 8,30\| 10,80\| 9,70 250 ml\| 10,70\| 9,60\| 12,40\| 11,30 330 ml\| 12,60\| 11,50\| 15,00\| 13,90 2\\. skupina - sýr, tvaroh, jogurt a další fermentované (kysané) výrobky nebo acidofilní mléčné výrobky bez přidaných aromat, ovoce a ořechů nebo kakaa\| jogurty\| 150 g\| 9,50\| 8,40\| 13,20\| 12,10 zakysané mléčné výrobky s obsahem bílkovin vyšším než 5,6 %\| 140 g\| 14,40\| 13,30\| x\| x výrobky na bázi kysaného mléka\| 200 ml\| 7,70\| 6,60\| 9,80\| 8,70 tvarohy\| 80 g\| 7,50\| 6,40\| 9,80\| 8,70 čerstvé sýry\| 80 g\| 13,80\| 12,70\| 20,10\| 19,00 ostatní sýry\| 100 g\| 13,00\| 11,90\| 18,10\| 17,00 ) Maximální výše podpory na porci v Kč je včetně daně z přidané hodnoty a zahrnuje náklady na produkty i veškeré vedlejší náklady související s dodávkou porce. **) Žadatel, který přímo dodává nebo řídí dodávky produktů ekologického zemědělství, splňuje požadavky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008, případně nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na žádost o poskytnutí podpory na produkty pro školní rok 2018/2019 se použije nařízení vlády č. 74/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. Na žádost o poskytnutí podpory na doprovodná vzdělávací opatření pro školní rok 2018/2019 se použije nařízení vlády č. 74/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 189/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 189/2019 Sb. Nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení Vyhlášeno 31. 7. 2019, datum účinnosti 1. 8. 2019, částka 82/2019 * Obydlí dlužníka * § 1 - (1) Jako obydlí dlužníka v insolvenčním řízení, které není povinen vydat ke zpeněžení při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může sloužit * § 2 - (1) Jestliže je stavba, která plní účel obydlí, součástí pozemku nebo práva stavby, považuje se za obydlí tato stavba. * Určení hodnoty obydlí * § 3 - (1) Hodnota obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, se určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu zohledňovaných osob. Zohledňovanou osobou je osoba, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti a které * § 4 - (1) Statistická hodnota se určí z tabulek statistického souboru „ceny sledovaných druhů nemovitostí“ zveřejňovaného Českým statistickým úřadem na období 3 let, které končí rokem předcházejícím rozhodnutí o úpadku o 2 roky (dále jen „soubor cen“). Statistic * § 5 - Statistická hodnota bytu * § 6 - Statistická hodnota rodinného domu * § 7 - Hodnota pozemku * § 8 - Koeficient růstu cen * § 9 - Koeficient zohledňovaných osob * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2019 189 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. července 2019 o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení Vláda nařizuje k provedení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb.: Obydlí dlužníka § 1 (1) Jako obydlí dlužníka v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, které není povinen vydat ke zpeněžení při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty, může sloužit a) každá věc užívaná k zajištění bytových potřeb dlužníka a jeho rodiny, zejména dům, jednotka nebo družstevní podíl v bytovém družstvu, nebo b) část věci užívaná k témuž účelu, jestliže je bytem. (2) Hodnota dlužníkova obydlí se určí jako výtěžek zpeněžení obydlí, jehož dosažení je výsledkem zpeněžení věci, která slouží jako dlužníkovo obydlí, a tento výsledek insolvenční správceinsolvenční správce očekává. (3) Platí, že obydlí se nachází v místě dlužníkova bydliště, v němž se převážně zdržuje. § 2 (1) Jestliže je stavba, která plní účel obydlí, součástí pozemku nebo práva stavby, považuje se za obydlí tato stavba. (2) Za součást obydlí se považuje také pozemek nezbytný k řádnému užívání obydlí a tvořící s ním funkční celek; takovým pozemkem může být zejména pozemek, na němž se obydlí nachází, pozemek zajišťující přístup k obydlí a související společně užívaný pozemek, zpravidla pod společným oplocením. Určení hodnoty obydlí § 3 (1) Hodnota obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, se určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu zohledňovaných osobzohledňovaných osob. Zohledňovanou osobouZohledňovanou osobou je osoba, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti a které je zároveň dlužník povinen poskytovat výživné. Zjištěná hodnota se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. (2) Částka na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti se určí jako součin statistické hodnoty a koeficientu růstu cen. Zjištěná částka se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. § 4 (1) Statistická hodnota se určí z tabulek statistického souboru „ceny sledovaných druhů nemovitostí“ zveřejňovaného Českým statistickým úřadem na období 3 let, které končí rokem předcházejícím rozhodnutí o úpadku o 2 roky (dále jen „soubor cen“). Statistická hodnota se určuje na základě průměrné kupní ceny a průměrné velikosti odpovídající kraji, popřípadě okresu a velikosti obceobce dlužníkova bydliště; v případě Prahy se namísto kraje použije hlavní město Praha a namísto okresu se použije oblast Prahy podle vyhlášky upravující oceňování majetku1). Jestliže soubor cen neobsahuje údaje pro obecobec příslušné velikosti v okresu dlužníkova bydliště, použijí se údaje pro obecobec příslušné velikosti v kraji dlužníkova bydliště. Velikost obceobce dlužníkova bydliště se určí z dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem k 1. lednu roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku. (2) Jestliže je dlužníkovým obydlím dům, použije se statistická hodnota rodinného domu. V ostatních případech se použije statistická hodnota bytu. (3) Jestliže je součástí obydlí pozemek podle § 2 odst. 2, s výjimkou pozemku, na němž se obydlí nachází, zvýší se statistická hodnota postupem podle odstavce 1 o hodnotu pozemku. (4) Koeficient růstu cen se určí z tabulek statistického souboru „indexy realizovaných cen bytů“ zveřejňovaného čtvrtletně Českým statistickým úřadem za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku. § 5 Statistická hodnota bytu (1) Statistická hodnota bytu se určí jako součin a) průměrné velikosti bytu v m2 podle velikosti obceobce v daném kraji uvedené v tabulce souboru cen „2-1. Průměrné ceny bytů v ČR v letech (...) v závislosti na velikosti obcíobcí“; v případě Prahy se místo velikosti obceobce použije oblast Prahy podle vyhlášky upravující oceňování majetku1) a b) kupní ceny za m2 podle velikosti obceobce v daném okresu uvedené v tabulce souboru cen „2-4. Průměrné ceny bytů v ČR v období (...) podle okresů v závislosti na velikosti obcíobcí a stupni opotřebení“. (2) Statistická hodnota bytu podle odstavce 1 může činit nejméně dvě desetiny a nejvýše dvojnásobek součinu průměrné velikosti bytu v m2 pro celou Českou republiku a kupní ceny za m2 pro celou Českou republiku uvedených v tabulce souboru cen „2-1. Průměrné ceny bytů v ČR v letech (...) v závislosti na velikosti obcíobcí“. § 6 Statistická hodnota rodinného domu (1) Statistická hodnota rodinného domu se určí jako součin a) průměrné velikosti rodinného domu v m3 podle velikosti obceobce v daném kraji určené váženým průměrem průměrných velikostí rodinných domů za jednotlivé roky období s váhou danou počtem převodů uvedeným v tabulkách souboru cen „(1-1-1. až 1-1-3.) Průměrné ceny rodinných domů v ČR v závislosti na velikosti obcíobcí v roce (...)“ a b) kupní ceny za m3 podle velikosti obcíobcí v daném okresu, popřípadě hlavním městě Praze uvedené v tabulce souboru cen „1-4. Průměrné ceny rodinných domů v ČR v letech (...) v závislosti na velikosti obcíobcí a stupni opotřebení“. (2) Statistická hodnota rodinného domu podle odstavce 1 může činit nejméně dvě desetiny a nejvýše dvojnásobek součinu průměrné velikosti rodinného domu v m3 pro celou Českou republiku určené váženým průměrem průměrných velikostí rodinných domů za jednotlivé roky období s váhou danou počtem převodů uvedeným v tabulkách souboru cen „(1-1-1. až 1-1-3.) Průměrné ceny rodinných domů v ČR v závislosti na velikosti obcíobcí v roce (...)“ a kupní ceny za m3 pro celou Českou republiku uvedené v tabulce souboru cen „1-4. Průměrné ceny rodinných domů v ČR v letech (...) v závislosti na velikosti obcíobcí a stupni opotřebení“. (3) Vážené průměry průměrných velikostí rodinných domů se zaokrouhlují na celá čísla. § 7 Hodnota pozemku (1) Hodnota pozemku se určí součinem průměrné velikosti stavebního pozemku v m2 a kupní ceny za m2 podle velikosti obceobce v daném okresu uvedených v tabulce souboru cen „5-1a. Průměrné kupní ceny stavebních pozemků v ČR dle okresů a velikosti obcíobcí v letech (...)“. (2) Hodnota pozemku může činit nejméně dvě desetiny a nejvýše dvojnásobek součinu průměrné velikosti stavebního pozemku v m2 pro celou Českou republiku a kupní ceny za m2 pro celou Českou republiku uvedených v tabulce souboru cen „5-1a. Průměrné kupní ceny stavebních pozemků v ČR dle okresů a velikosti obcíobcí v letech (...)“. § 8 Koeficient růstu cen (1) Koeficient růstu cen se určí z tabulky statistického souboru podle § 4 odst. 4 „2.1. Indexy realizovaných cen starších bytů“, podtabulky „Index (průměr 2010 = 100)“ z hodnot indexu pro „ČR celkem“ součtem a) čtyř desetin z podílu indexu za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku a indexu za čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího o 4 roky rozhodnutí o úpadku, b) tří desetin z podílu indexu za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku a indexu za čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího o 3 roky rozhodnutí o úpadku a c) tří desetin z podílu indexu za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku a indexu za čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího o 2 roky rozhodnutí o úpadku. (2) Podíly indexů a koeficient růstu cen se zaokrouhlují na 2 desetinná místa. § 9 Koeficient zohledňovaných osob (1) Jestliže je dlužníkovým obydlím dům, použije se koeficient zohledňovaných osobzohledňovaných osob pro dům. V ostatních případech se použije koeficient zohledňovaných osobzohledňovaných osob pro byt. (2) Koeficient zohledňovaných osobzohledňovaných osob pro byt činí a) 0,85 v případě, že žádná zohledňovaná osobazohledňovaná osoba není, b) 1,00 v případě 1 zohledňované osobyzohledňované osoby, c) 1,30 v případě 2 nebo 3 zohledňovaných osobzohledňovaných osob, nebo d) 1,60 v případě 4 a více zohledňovaných osobzohledňovaných osob. (3) Koeficient zohledňovaných osobzohledňovaných osob pro dům činí a) 0,70 v případě, že žádná zohledňovaná osobazohledňovaná osoba není, b) 1,00 v případě 1 až 3 zohledňovaných osobzohledňovaných osob, nebo c) 1,15 v případě 4 a více zohledňovaných osobzohledňovaných osob. § 10 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r. 1) Příloha č. 2 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 188/2019 Sb.	Vyhláška č. 188/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2019, datum účinnosti 1. 8. 2019, částka 81/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., vyhlášky č. 345/2015 Sb., vyhlášky č. 53/2016 Sb., vyhlášky č. 443/2016 Sb. a vyhlášky č. 457/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2019 188 VYHLÁŠKA ze dne 24. července 2019, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 303/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb., vyhlášky č. 345/2015 Sb., vyhlášky č. 53/2016 Sb., vyhlášky č. 443/2016 Sb. a vyhlášky č. 457/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Cena zemědělského pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad nebo trvalý travní porost se určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené v Kč za m2, pokud u tohoto pozemku není a) územním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití, kromě zemědělského pozemku, který je alespoň částečně součástí vymezené plochy koridoru veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, nebo b) regulačním plánem, který nahrazuje územní rozhodnutí, územním rozhodnutím, územním souhlasem, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí předpokládáno jeho nezemědělské využití. (2) Základní cena zemědělského pozemku se určí a) podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, je-li pozemek bonitován, nebo b) průměrnou základní cenou v Kč za m2 zemědělských pozemků v daném katastrálním území, uvedenou v jiném právním předpisu, potvrdí-li Státní pozemkový úřad České republiky, že zemědělsky obhospodařovaný pozemek není bonitován.“. 2. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“) se určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené v Kč za m2, pokud u tohoto pozemku není a) územním plánem předpokládáno jeho jiné využití, kromě lesního pozemku, který je alespoň částečně součástí vymezené plochy koridoru veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, nebo b) regulačním plánem, který nahrazuje územní rozhodnutí, územním rozhodnutím, územním souhlasem, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí předpokládáno jeho jiné využití. (2) Základní cena lesního pozemku se určí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny v Kč za m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.“. 3. V § 9 odst. 4 písm. a) se za slova „určený k zastavění“ vkládají slova „, kromě pozemku, který je alespoň částečně součástí vymezené plochy koridoru veřejné dopravní nebo technické infrastruktury“. 4. V § 21 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Spoluvlastnický podíl na pozemku či na pozemcích a popřípadě na trvalých porostech se ocení samostatně podle částí druhé a páté.“. 5. V § 29a se číslo „29“ nahrazuje číslem „30“. 6. V § 42 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo v případě plošně odumírajících nebo plošně odumřelých lesních porostů až o 85 %“. 7. V § 45 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud se jedná o ocenění plošně odumírajících nebo plošně odumřelých lesních porostů, lze je ocenit podle § 40 až 42.“. 8. § 53 zní: „§ 53 (1) Při určení počtu obyvatel v obci se vychází ze statistických údajů zveřejněných na internetových stránkách Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v obcích, a to k 1. lednu kalendářního roku předcházejícího kalendářní rok, ke kterému se ocenění provádí. (2) V případě, že došlo ke změně území obce, která není uvedena ve statistických údajích zveřejněných na internetových stránkách Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v obcích k 1. lednu kalendářního roku předcházejícího kalendářní rok, ke kterému se ocenění provádí, počet obyvatel se určí podle počtu obyvatel obce v evidenci obyvatel k 1. lednu kalendářního roku, ke kterému se ocenění provádí. (3) Při určení nezaměstnanosti v obci se vychází z údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to podle stavu k 1. lednu kalendářního roku, ke kterému se ocenění provádí.“. 9. V příloze č. 2 tabulka č. 1 a tabulka č. 2 včetně nadpisů znějí: „Základní ceny za m2 stavebního pozemku ve vyjmenované obci, okresu, nebo oblasti Tabulka č. 1 Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m2)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m2)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m2)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu nebo oblasti (Kč/m2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| PLZEŇSKÝ KRAJ\| LIBERECKÝ KRAJ\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ Praha - oblast 1\| 65 075\| Plzeň - oblast 1\| 5 400\| Česká Lípa\| 590\| Blansko\| 1 001 Praha - oblast 2, 3, 6 a 21\| 17 002\| Plzeň - oblast 2\| 2 772\| Jablonec nad Nisou\| 1 042\| Břeclav\| 1 137 Praha - oblast 4, 5, 9, 10, 12 a 18\| 7 999\| Plzeň - oblast 3\| 1 757\| Liberec - oblast 1\| 2 801\| Hodonín\| 1 011 Praha - oblast 7, 11, a 20\| 6 126\| Plzeň-jih\| 857\| Liberec -oblast 2, 3, 4 a 5\| 1 726\| Vyškov\| 1 275 Praha - oblast 8, 13, 14, 15, 16, 17 a 19\| 5 134\| Plzeň - sever\| 745\| Semily\| 504\| Znojmo\| 1 210 STŘEDOČESKÝ KRAJ\| Domažlice\| 1 526\| KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ\| OLOMOUCKÝ KRAJ Benešov\| 2 081\| Klatovy\| 1 081\| Hradec Králové -oblast 1\| 2 875\| Jeseník\| 708 Beroun\| 2 731\| Rokycany\| 931\| Hradec Králové -oblast 2, 3, 4 a 5\| 1 719\| Olomouc - oblast 1\| 5 541 Kladno - oblast 1\| 2 501\| Tachov\| 680\| Jičín\| 1 365\| Olomouc -oblast 2, 3 a 4\| 1 799 Kladno - oblast 2 a 3\| 1 838\| KARLOVARSKÝ KRAJ\| Náchod\| 532\| Prostějov\| 1 301 Kolín\| 2 220\| Karlovy Vary - oblast 1\| 6 990\| Rychnov nad Kněžnou\| 711\| Přerov - oblast 1 a 2\| 1 406 Kutná Hora\| 2 128\| Karlovy Vary - oblast 2, 3 a 4\| 1 900\| Trutnov\| 550\| Přerov - oblast 3, 4 a 5\| 550 Mělník\| 1 152\| Cheb\| 792\| PARDUBICKÝ KRAJ\| Šumperk\| 1 305 Mladá Boleslav\| 1 770\| Františkovy Lázně -oblast 1\| 1 893\| Chrudim\| 985\| ZLÍNSKÝ KRAJ Nymburk\| 2 376\| Františkovy Lázně - oblast 2\| 1 103\| Pardubice - oblast 1\| 2 360\| Kroměříž\| 1 085 Poděbrady - oblast 1\| 3 400\| Mariánské Lázně -oblast 1\| 4 920\| Pardubice -oblast 2, 3,4, 5 a 6\| 1245\| Luhačovice\| 1 300 Poděbrady - oblast 2\| 2 245\| Mariánské Lázně -oblast 2 a 3\| 1 601\| Svitavy\| 621\| Uherské Hradiště\| 1 223 Praha-východ\| 1 279\| Sokolov\| 699\| Ústí nad Orlicí\| 582\| Vsetín\| 961 Praha-západ\| 2 133\| ÚSTECKÝ KRAJ\| KRAJ VYSOČINA\| Zlín - oblast 1\| 1 697 Příbram\| 1 065\| Děčín\| 697\| Havlíčkův Brod\| 609\| Zlín - oblast 2 a 3\| 1 266 Rakovník\| 1 295\| Chomutov\| 856\| Jihlava - oblast 1\| 2 386\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ\| Litoměřice\| 1 192\| Jihlava - oblast 2 a 3\| 1 128\| Ostrava - oblast 2, 5, 6 a 9\| 979 České Budějovice -oblast 1\| 8 629\| Louny\| 829\| Pelhřimov\| 542\| Ostrava - oblast 1, 3 a 10\| 1 288 České Budějovice -oblast 2, 3 a 4\| 2 378\| Most\| 800\| Třebíč\| 990\| Ostrava - oblast 4, 7, 8, 11 a 12\| 846 Český Krumlov\| 1 845\| Teplice\| 923\| Žďár nad Sázavou\| 721\| Bruntál\| 501 Jindřichův Hradec\| 933\| Ústí nad Labem -oblast 1 a 2\| 1 302\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ\| Frýdek-Místek\| 765 Písek\| 1 216\| Ústí nad Labem -oblast 3, 4, 5 a 6\| 940\| Brno - oblast 1 a 2\| 14 060\| Karviná\| 463 Prachatice\| 735\| \| Brno - Oblast 3, 4 a 5\| 4 916\| Nový Jičín\| 728 Strakonice\| 829\| Brno- oblast 6, 7, 8 a 9\| 3 216\| Opava - oblast 1\| 1 813 Tábor\| 1 080\| Brno - venkov\| 1 252\| Opava - oblast 2, 3 a 4\| 1 076 * Rozdělení obcí na oblasti je uvedeno v tabulce č. 3 této přílohy. Úprava základních cen stavebních pozemků obcí nevyjmenovaných v tabulce č. 1 Tabulka č. 2 Označení znaku\| Název znaku\| Hodnota znaku ---\|---\|--- O1\| Velikost obce \\- Velikost obce podle počtu obyvatel: I.\| Nad 5 000 obyvatel\| 0,85 II.\| 2 001 - 5 000\| 0,80 III.\| 1 001 - 2 000\| 0,70 IV.\| 501 - 1 000\| 0,65 V.\| Do 500 obyvatel\| 0,50 O2\| Hospodářsko-správní význam obce I.\| Katastrální území lázeňských míst typu Aa) a obce s turistickými středisky národního významu nebo obce s významnými turistickými cíli\| 0,95 II.\| Katastrální území lázeňských míst typu Ba) a Ca) obce s turistickými středisky nadregionálního významu a obce ve významných turistických lokalitách\| 0,90 III.\| Obce s počtem obyvatel nad 5 tisíc a všechny obce v okr. Praha - východ, Praha - západ a katastrální území lázeňských míst typu Da)\| 0,85 IV.\| Ostatní obce\| 0,60 O3\| Poloha obce I.\| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s Prahou nebo Brnem\| 1,05 II.\| Obec, jejíž některé katastrální území sousedí s obcí (oblastí) vyjmenovanou v tabulce č. 1 (kromě Prahy a Brna)\| 1,03 III.\| Obec vzdálená od hranice zastavěného území obce Prahy nebo Brna v nejkratším vymezeném úseku silnice do 20 km včetně\| 1,02 IV.\| Obec vzdálená od hranice zastavěného území vyjmenované obce nebo oblasti v tab. č. 1 (kromě Prahy a Brna) v nejkratším vymezeném úseku silnice do 10 km včetně\| 1,01 V.\| Nevyjmenovaná obec o velikosti nad 5000 obyvatel a obec, jejíž katastrální území sousedí s nevyjmenovanou obcí velikosti nad 5000 obyvatel\| 1,00 VI.\| V ostatních případech\| 0,80 O4\| Technická infrastruktura v obci (vodovod, elektřina, plyn, kanalizace) \\- V obci je: I.\| Elektřina, vodovod, kanalizace a plyn\| 1,00 II.\| Elektřina, vodovod a kanalizace, nebo kanalizace a plyn, nebo vodovod a plyn\| 0,85 III.\| Elektřina, vodovod, nebo kanalizace, nebo plyn\| 0,70 IV.\| Elektřina\| 0,55 O5\| Dopravní obslužnost obce (městská, autobusová a železniční doprava) \\- V obci je: I.\| Městská hromadná doprava popřípadě příměstská doprava\| 1,00 II.\| Železniční zastávka a autobusová zastávka\| 0,95 III.\| Železniční, nebo autobusová zastávka\| 0,90 IV.\| Bez dopravní obslužnosti (zastávka mimo zastavěné území obce)\| 0,70 O6\| Občanská vybavenost v obci \\- Občanská vybavenost obce: I.\| Komplexní vybavenost (obchod, služby, zdravotnická zařízení, školab), pošta, bankovní (peněžní) služby, sportovní a kulturní zařízení aj.)\| 1,00 II.\| Rozšířenou vybavenost (obchod, služby, zdravotní středisko, školab) a pošta, nebo bankovní (peněžní) služby, nebo sportovní nebo kulturní zařízení)\| 0,98 III.\| Základní vybavenost (obchod a zdravotní středisko a školab))\| 0,95 IV.\| Omezená vybavenost (obchod a zdravotní středisko, nebo školab))\| 0,90 V.\| Minimální vybavenost (obchod nebo služby - základní sortiment)\| 0,85 VI.\| Žádná vybavenost\| 0,80 V případě, že lze obec začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, pro výpočet se použije nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem. a) Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu podle tabulky č. 2 přílohy č. 20. b) Pokud je v obci pouze mateřská škola, obec se posuzuje jako bez školy.“. 10. V příloze č. 21 se doplňuje bod 9, který zní: „9. Cena stavby pro určení výše náhrady v rámci ocenění práva stavby se přiměřeně sníží o opotřebení stavby při zániku práva stavby za předpokladu její pravidelné údržby. Zohlední se její stáří, předpokládaný stav a další životnost stavby. Výpočet se provede metodou lineární, analytickou nebo v odůvodněných případech lze opotřebení stavby určit odhadem; opotřebení však může činit nejvýše 85 %.“. 11. V příloze č. 24 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku Tabulka č. 1 Kraj, v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m3)\| Kraj v členění na okresy, obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m3)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m3)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu nebo oblasti (Kč/m3) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA\| \| 2 446\| KRÁL. HRADECKÝ KRAJ\| OLOMOUCKÝ KRAJ Praha - oblast 1\| 19 320\| 2 001 - 10 000\| 2 004\| Hradec Králové\| 3 447\| Jeseník\| 1 307 Praha - oblast 2\| 5 912\| do 2 000 obyvatel\| 1 881\| Jičín\| 2 394\| Olomouc\| 3 233 Praha - oblast 3\| 6 447\| PLZEŇSKÝ KRAJ\| Náchod\| 1 386\| Prostějov\| 2 247 Praha - oblast 4\| 6 123\| Plzeň - oblasti 1\| 2 570\| Rychnov nad Kn.\| 1 973\| Přerov\| 1 479 Praha - oblast 5\| 6 782\| Plzeň - oblast 2\| 3 770\| Trutnov\| 2 292\| Šumperk\| 2 721 Praha - oblast 6\| 10 537\| Plzeň - oblast 3\| 4 011\| 10 001 - 50 000\| 2 362\| 10 001 - 50 000\| 2 003 Praha - oblast 7\| 4 241\| Domažlice\| 1 304\| 2 001 - 10 000\| 1 784\| 2 001 - 10 000\| 1 678 Praha - oblast 8\| 6 038\| Klatovy\| 1 996\| do 2 000 obyvatel\| 1 905\| do 2 000 obyvatel\| 1 635 Praha - oblast 9\| 6 420\| Rokycany\| 2 066\| PARDUBICKÝ KRAJ\| ZLÍNSKÝ KRAJ Praha - oblast 10\| 7 265\| Tachov\| 2 205\| Chrudim\| 2 721\| Kroměříž\| 2 141 Praha - oblast 11\| 6 029\| 10 001 - 50 000\| 2 079\| Pardubice\| 2 956\| Luhačovice\| 2 464 Praha - oblast 12\| 6 005\| 2 001 - 10 000\| 2 089\| Svitavy\| 2 254\| Uherské Hradiště\| 1 480 Praha - oblast 13\| 5 116\| do 2 000 obyvatel\| 1 807\| Ústí nad Orlicí\| 1 753\| Vsetín\| 1 675 Praha - oblast 14\| 3 433\| KARLOVARSKÝ KRAJ\| 10 001 - 50 000\| 1 860\| Zlín\| 3 415 Praha - oblast 15\| 8 308\| Karlovy Vary- oblast 1\| 3 663\| 2 001 - 10 000\| 1 738\| 10 001 - 50 000\| 2 287 Praha - oblast 16\| 4 163\| Karlovy Vary - oblast 2\| 3 019\| do 2 000 obyvatel\| 1 601\| 2 001 - 10 000\| 1 379 Praha - oblast 17\| 2 719\| Karlovy Vary - oblast 3\| 1 998\| KRAJ VYSOČINA\| do 2 000 obyvatel\| 1 400 Praha - oblast 18\| 4 833\| Karlovy Vary - oblast 4\| 3 507\| Havlíčkův Brod\| 2 317\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Praha - oblast 19\| 4 783\| Cheb\| 2 448\| Jihlava\| 2 731\| Ostrava - oblast 1\| 2 272 Praha - oblast 20\| 7 225\| Františkovy Lázně\| 2 490\| Pelhřimov\| 2 076\| Ostrava - oblast 2\| 1 999 Praha - oblast 21\| 7 013\| Mariánské Lázně\| 2 157\| Třebíč\| 1 916\| Ostrava - oblast 3\| 2 042 STŘEDOČESKÝ KRAJ\| Sokolov\| 2 499\| Žďár nad Sázavou\| 2 564\| Ostrava - oblast 4\| 1 411 Benešov\| 2 917\| 10 001 - 50 000\| 1 590\| 10 001 - 50 000\| 2 015\| Ostrava - oblast 5\| 1 869 Beroun\| 4 254\| 2 001 - 10 000\| 1 411\| 2 001 - 10 000\| 1 353\| Ostrava - oblast 6\| 2 744 Kladno\| 2 880\| do 2 000 obyvatel\| 1 979\| do 2 000 obyvatel\| 1 338\| Ostrava - oblast 7\| 2 682 Kolín\| 2 421\| ÚSTECKÝ KRAJ\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ\| Ostrava - oblast 8\| 2 848 Kutná Hora\| 2 358\| Děčín\| 1 466\| Brno - oblast 1\| 6 206\| Ostrava - oblast 9\| 4 102 Mělník\| 2 270\| Chomutov\| 2 847\| Brno - oblast 2\| 3 775\| Ostrava - oblast 10\| 2 360 Mladá Boleslav\| 2 946\| Litoměřice\| 3 072\| Brno - oblast 3\| 5 756\| Ostrava - oblast 11\| 2 422 Nymburk\| 3 101\| Louny\| 2 056\| Brno - oblast 4\| 5 405\| Ostrava - oblast 12\| 1 817 Poděbrady\| 2 594\| Most\| 3 133\| Brno - oblast 5\| 4 242\| Bruntál\| 1 524 Praha-východ\| 5 402\| Teplice\| 2 471\| Brno - oblast 6\| 5 007\| Frýdek-Místek\| 1 929 Praha-západ*\| 5 429\| Ústí nad Labem\| 1 500\| Brno - oblast 7\| 4 505\| Havířov\| 2 526 Příbram\| 1 907\| 10 001 - 50 000\| 1 655\| Brno - oblast 8\| 3 731\| Karviná\| 2 111 Rakovník\| 2 076\| 2 001 - 10 000\| 1 422\| Brno - oblast 9\| 3 745\| Nový Jičín\| 2 178 10 001 - 50 000\| 2 644\| do 2 000 obyvatel\| 1 751\| Blansko\| 2 628\| Opava\| 2 430 2 001 - 10 000\| 2 692\| LIBERECKÝ KRAJ\| Břeclav\| 1 814\| 10 001 - 50 000\| 1 750 do 2 000 obyvatel\| 2 358\| Česká Lípa\| 1 880\| Hodonín\| 2 861\| 2 001 - 10 000\| 1 866 JIHOČESKÝ KRAJ\| Jablonec nad Nisou\| 2 086\| Vyškov\| 2 027\| do 2 000 obyvatel\| 1 631 České Budějovice\| 3 232\| Liberec\| 2 694\| Znojmo\| 2 020\| Český Krumlov\| 3 157\| Semily\| 1 342\| 10 001 - 50 000\| 2 807 Jindřichův Hradec\| 1 933\| 10 001 - 50 000\| 2 044\| 2 001 - 10 000\| 2 260 Písek\| 2 489\| 2 001 - 10 000\| 1 702\| do 2 000 obyvatel\| 1 855 Prachatice\| 2 182\| do 2 000 obyvatel\| 2 350\| Strakonice\| 2 003\| * Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2. ** Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“. 12. V příloze č. 25 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty Tabulka č. 1 Kraj v členění na skupiny obcí podle počtu obyvatel, nebo vyjmenované oblasti\| Základní cena skupiny obcí, nebo oblasti (Kč/ m3) ---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA PRAHA - oblast 1\| - PRAHA - oblast 2\| - PRAHA - oblast 3\| - PRAHA - oblast 4\| 3 022 PRAHA - oblast 5\| 2 284 PRAHA - oblast 6\| 2 864 PRAHA - oblast 7\| 2 384 PRAHA - oblast 8\| 2 626 PRAHA - oblast 9\| 2 229 PRAHA - oblast 10\| 2 604 PRAHA - oblast 11\| 2 511 PRAHA - oblast 12\| 5 934 PRAHA - oblast 13\| 3 997 PRAHA - oblast 14\| 1 678 PRAHA - oblast 15\| 3 969 PRAHA - oblast 16\| 2 498 PRAHA - oblast 17\| 3 715 PRAHA - oblast 18\| 3 936 PRAHA - oblast 19\| 2 224 PRAHA - oblast 20\| 2 803 PRAHA - oblast 21\| 3 525 STŘEDOČESKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 008 10 001 - 50 000\| 1 637 2 001 - 10 000\| 2 529 do 2 000 obyvatel\| 3 231 JIHOČESKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 661 10 001 - 50 000\| 1 051 2 001 - 10 000\| 1 828 do 2 000 obyvatel\| 2 727 PLZEŇSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 410 10 001 - 50 000\| 895 2 001 - 10 000\| 2 068 do 2 000 obyvatel\| 2 850 KARLOVARSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 178 10 001 - 50 000\| 1 062 2 001 - 10 000\| 1 278 do 2 000 obyvatel\| 2 282 ÚSTECKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 991 10 001 - 50 000\| 1 136 2 001 - 10 000\| 1 425 do 2 000 obyvatel\| 1 913 Kraj v členění na skupiny obcí podle počtu obyvatel, nebo vyjmenované oblasti\| Základní cena skupiny obcí, nebo oblasti (Kč/ m3) ---\|--- LIBERECKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 389 10 001 - 50 000\| 2 422 2 001 - 10 000\| 1 582 do 2 000 obyvatel\| 2 709 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 2 127 10 001 - 50 000\| 1 849 2 001 - 10 000\| 1 498 do 2 000 obyvatel\| 2 970 PARDUBICKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 964 10 001 - 50 000\| 1 060 2 001 - 10 000\| 1 681 do 2 000 obyvatel\| 2 020 KRAJ VYSOČINA nad 50 000 obyvatel\| 667 10 001 - 50 000\| 1 094 2 001 - 10 000\| 1 153 do 2 000 obyvatel\| 2 317 BRNO BRNO - oblast 1\| - BRNO - oblast 2\| 1 833 BRNO - oblast 3\| 1 528 BRNO - oblast 4\| 2 315 BRNO - oblast 5\| 1 376 BRNO - oblast 6\| 2 103 BRNO - oblast 7\| 1 999 BRNO - oblast 8\| 2 539 BRNO - oblast 9\| 1 555 JIHOMORAVSKÝ KRAJ - (KROMĚ BRNA) nad 10 000 obyvatel\| 909 2 001 - 10 000\| 1 499 do 2 000 obyvatel\| 2 344 OLOMOUCKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 872 10 001 - 50 000\| 1 080 2 001 - 10 000\| 1 451 do 2 000 obyvatel\| 1 878 ZLÍNSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 715 10 001 - 50 000\| 999 2 001 - 10 000\| 1 626 do 2 000 obyvatel\| 2 181 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 569 10 001 - 50 000\| 1 950 2 001 - 10 000\| 1 816 do 2 000 obyvatel\| 2 609 Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“. 13. V příloze č. 26 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáže Tabulka č. 1 Kraj v členění na skupiny obcí podle počtu obyvatel, nebo vyjmenované oblasti\| Základní cena skupiny obcí, nebo oblasti (Kč/ m3) ---\|--- HLAVNÍ MĚSTO PRAHA PRAHA - oblast 1\| 7 062 PRAHA - oblast 2\| 4 068 PRAHA - oblast 3\| 4 222 PRAHA - oblast 4\| 4 518 PRAHA - oblast 5\| 2 845 PRAHA - oblast 6\| 7 143 PRAHA - oblast 7\| 2 488 PRAHA - oblast 8\| 2 740 PRAHA - oblast 9\| 3 784 PRAHA - oblast 10\| 4 415 PRAHA - oblast 11\| 2 984 PRAHA - oblast 12\| 2 350 PRAHA - oblast 13\| 2 808 PRAHA - oblast 14\| 2 223 PRAHA - oblast 15\| 1 471 PRAHA - oblast 16\| 2 131 PRAHA - oblast 17\| 1 318 PRAHA - oblast 18\| 3 043 PRAHA - oblast 19\| 1 784 PRAHA - oblast 20\| 4 156 PRAHA - oblast 21\| 5 317 STŘEDOČESKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 2 023 10 001 - 50 000\| 2 263 2 001 - 10 000\| 1 761 do 2 000 obyvatel\| 1 842 JIHOČESKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 676 10 001 - 50 000\| 2 057 2 001 - 10 000\| 1 578 do 2 000 obyvatel\| 1 399 PLZEŇSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 686 10 001 - 50 000\| 2 153 2 001 - 10 000\| 1 728 do 2 000 obyvatel\| 1 509 KARLOVARSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 337 10 001-50 000\| 926 2 001-10 000\| 732 do 2 000 obyvatel\| 1 255 ÚSTECKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 383 10 001 - 50 000\| 1 207 2 001 - 10 000\| 1 070 do 2 000 obyvatel\| 1 426 Kraj v členění na skupiny obcí podle počtu obyvatel, nebo vyjmenované oblasti\| Základní cena skupiny obcí, nebo oblasti (Kč/ m3) ---\|--- LIBERECKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 365 10 001 - 50 000\| 1 930 2 001 - 10 000\| 1 285 do 2 000 obyvatel\| 1 106 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 2 211 10 001 - 50 000\| 1 869 2 001 - 10 000\| 1 411 do 2 000 obyvatel\| 1 294 PARDUBICKÝ KRAJ\| nad 50 000 obyvatel\| 1 407 10 001 - 50 000\| 1 985 2 001 - 10 000\| 1 431 do 2 000 obyvatel\| 1 306 KRAJ VYSOČINA nad 50 000 obyvatel\| 1 841 10 001 - 50 000\| 2 122 2 001 - 10 000\| 1 441 do 2 000 obyvatel\| 1 231 BRNO\| BRNO - oblast 1\| 3 050 BRNO - oblast 2\| 5 015 BRNO - oblast 3\| 5 011 BRNO - oblast 4\| 3 597 BRNO - oblast 5\| 4 681 BRNO - oblast 6\| 3 580 BRNO - oblast 7\| 4 593 BRNO - oblast 8\| 3 281 BRNO - oblast 9\| 1 549 JIHOMORAVSKÝ KRAJ - (KROMĚ BRNA) nad 10 000 obyvatel\| 2 072 2 001 - 10 000\| 1 604 do 2 000 obyvatel\| 1 557 OLOMOUCKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 2 642 10 001 - 50 000\| 1 793 2 001 - 10 000\| 1 223 do 2 000 obyvatel\| 862 ZLÍNSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 973 10 001 - 50 000\| 2 254 2 001 - 10 000\| 1 801 do 2 000 obyvatel\| 1 041 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ nad 50 000 obyvatel\| 1 490 10 001 - 50 000\| 1 801 2 001 - 10 000\| 1 732 do 2 000 obyvatel\| 1 142 Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.“. 14. V příloze č. 27 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní: „Základní ceny za m2 podlahové plochy jednotky bytu Tabulka č. 1 Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m2)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu, nebo oblasti (Kč/m2)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce. okresu, nebo oblasti (Kč/m2)\| Kraj v členění na okresy, vyjmenované obce, nebo oblasti některých obcí\| Základní cena vyj. obce, okresu nebo oblasti (Kč/m2) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- HLAVNI MĚSTO PRAHA\| Tábor\| 21 918\| KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ\| OLOMOUCKÝ KRAJ Praha - oblast 1\| 108 538\| 2 001 - 10 000\| 16 918\| Hradec Králové\| 37 436\| Jeseník\| 13 961 Praha - oblast 2\| 81 777\| do 2 000 obyvatel\| 15 571\| Jičín\| 28 846\| Olomouc\| 34 782 Praha - oblast 3\| 73 000\| PLZEŇSKÝ KRAJ\| Náchod\| 18 484\| Prostějov\| 23 221 Praha - oblast 4\| 63 079\| Plzeň - oblast 1\| 34 678\| Rychnov nad Kněžnou\| 27 766\| Přerov\| 19 156 Praha - oblast 5\| 63 347\| Plzeň - oblast 2\| 34 855\| Trutnov\| 18 486\| Šumperk\| 18 978 Praha - oblast 6\| 73 495\| Plzeň - oblast 3\| 31 203\| 10 001 - 50 000\| 19 848\| 10 001 - 50 000\| 19 616 Praha - oblast 7\| 57 613\| Domažlice\| 21 615\| 2 001 - 10 000\| 17 602\| 2 001 - 10 000\| 15 453 Praha - oblast 8\| 58 689\| Klatovy\| 21 948\| do 2 000 obyvatel\| 25 453\| do 2 000 obyvatel\| 12 317 Praha - oblast 9\| 64 000\| Rokycany\| 24 237\| PARDUBICKÝ KRAJ\| ZLÍNSKÝ KRAJ Praha - oblast 10\| 60 124\| Tachov\| 20 567\| Chrudim\| 27 091\| Kroměříž\| 22 467 Praha - oblast 11\| 57 736\| 10 001 - 50 000\| 19 471\| Pardubice\| 34 309\| Luhačovice\| 27 130 Praha - oblast 12\| 57 661\| 2 001 - 10 000\| 21 082\| Svitavy\| 19 908\| Uherské Hradiště\| 30 250 Praha - oblast 13\| 47 176\| do 2 000 obyvatel\| 17 717\| Ústí nad Orlicí\| 18 148\| Vsetín\| 20 664 Praha - oblast 14\| 55 634\| KARLOVARSKÝ KRAJ\| 10 001 - 50 000\| 20 854\| Zlín\| 30 635 Praha - oblast 15\| 53 091\| Karlovy Vary oblasti\| 30 169\| 2 001 - 10 000\| 21 052\| 10 001 - 50 000\| 24 384 Praha - oblast 16\| 58 242\| Karlovy Vary oblast 2\| 20 655\| do 2 000 obyvatel\| 15 078\| 2 001 - 10 000\| 19 988 Praha - oblast 17\| 44 626\| Karlovy Vary -oblast 3\| 19 541\| KRAJ VYSOČINA\| do 2 000 obyvatel\| 15 519 Praha - oblast 18\| 58 444\| Karlovy Vary -oblast 4\| 18 659\| Havlíčkův Brod\| 20 140\| MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Praha - oblast 19\| 53 775\| Cheb\| 14 672\| Jihlava\| 29 335\| Ostrava - oblast 1\| 18 743 Praha - oblast 20\| 68 153\| Františkovy Lázně\| 17 049\| Pelhřimov\| 23 005\| Ostrava - oblast 2\| 16 880 Praha - oblast 21\| 66 506\| Mariánské Lázně\| 19 337\| Třebíč\| 23 748\| Ostrava - oblast 3\| 18 365 STŘEDOČESKY KRAJ\| Sokolov\| 11 753\| Žďár nad Sázavou\| 25 612\| Ostrava - oblast 4\| 11 632 Benešov\| 34 341\| 10 001 -50 000\| 11 988\| 10 001 - 50 000\| 22 830\| Ostrava - oblast 5\| 17 527 Beroun\| 37 556\| 2 001 - 10 000\| 9 066\| 2 001 - 10 000\| 18 172\| Ostrava - oblast 6\| 17 892 Kladno\| 32 307\| do 2 000 obyvatel\| 8 512\| do 2 000 obyvatel\| 13 543\| Ostrava - oblast 7\| 21 475 Kolín\| 27 161\| ÚSTECKÝ KRAJ\| JIHOMORAVSKÝ KRAJ\| Ostrava - oblast 8\| 18 220 Kutná Hora\| 25 322\| Děčín\| 13 825\| Brno - oblast 1\| 55 640\| Ostrava - oblast 9\| 21 839 Mělník\| 30 514\| Chomutov\| 8 055\| Brno - oblast 2\| 50 351\| Ostrava - oblast 10\| 18 852 Mladá Boleslav\| 36 201\| Litoměřice\| 20 196\| Brno - oblast 3\| 50 058\| Ostrava - oblast 11\| 15 192 Nymburk\| 27 593\| Louny\| 14 562\| Brno - oblast 4\| 50 380\| Ostrava - oblast 12\| 13 847 Poděbrady\| 37 052\| Most\| 6 906\| Brno - oblast 5\| 48 407\| Bruntál\| 10 262 Praha - východ\| 42 516\| Teplice\| 15 318\| Brno - oblast 6\| 45 539\| Frýdek-Místek\| 21 352 Praha - západ*\| 48 110\| Ústí nad Labem\| 13 906\| Brno - oblast 7\| 49 091\| Havířov\| 16 024 Příbram\| 23 211\| 10 001 - 50 000\| 9 309\| Brno - oblast 8\| 37 804\| Karviná\| 9 087 Rakovník\| 25 262\| 2 001 - 10 000\| 10 633\| Brno - oblast 9\| 41 712\| Nový Jičín\| 19 122 10 001 - 50 000\| 29 065\| do 2 000 obyvatel\| 8 243\| Blansko\| 32 459\| Opava\| 23 094 2 001 - 10 000\| 27 687\| LIBERECKÝ KRAJ\| Břeclav\| 23 162\| 10 001 - 50 000\| 17 148 do 2 000 obyvatel\| 18 949\| Česká Lípa\| 16 277\| Hodonín\| 20 868\| 2 001 - 10 000\| 17 014 JIHOČESKY KRAJ\| Jablonec nad Nisou\| 19 409\| Vyškov\| 27 055\| do 2 000 obyvatel\| 11 511 České Budějovice\| 32 499\| Liberec\| 28 448\| Znojmo\| 23 475\| Český Krumlov\| 25 831\| Semily\| 11 803\| 10 001 - 50 000\| 22 247 Jindřichův Hradec\| 19 171\| 10 001 - 50 000\| 19 579\| 2 001 - 10 000\| 30 487 Písek\| 22 866\| 2 001 - 10 000\| 15 687\| do 2 000 obyvatel\| 21 222 Prachatice\| 17 123\| do 2 000 obyvatel\| 24 576\| Strakonice\| 20 463\| * Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2. ** Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.“. 15. V příloze č. 33 tabulka č. 2 zní: „Tabulka č. 2 Číslo položky\| Kvalitativní znaky\| Maximální srážky (-) a přirážky (+) ---\|---\|--- Bonitní stupně (RVB) 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9 4\| Kmeny postižené v horní části korunovým nebo kmenovým zlomem \| -15\| -15\| -16\| -17\| -18\| -20\| -22\| -24\| -25 5\| \| Kmeny postižené v dolní části hnilobou jádra v průměrné délce \| 5.1\| 2 m\| -11\| -12\| -13\| -14\| -15\| -17\| -19\| -22\| -26 2.2\| 3 m\| -14\| -14\| -15\| -17\| -19\| -21\| -23\| -26\| -30 5.3\| 4 m\| -19\| -20\| -21\| -23\| -24\| -27\| -30\| -34\| -38 5.4\| 5 m\| -28\| -29\| -31\| -33\| -35\| -39\| -43\| -47\| -52 6\| \| Kmeny postižené v horní části korunovým nebo kmenovým zlomem a v dolní části hnilobou jádra o průměrné délce 2 m \| -22\| -24\| -27\| -30\| -32\| -33\| -34\| -35\| -36 7\| \| Mimořádně produkční a mimořádně kvalitní porosty \| 7.1\| Porosty s výřezy 1. jakostní třídy\| \\+ 40 7.2\| Porosty s mimořádně vysokým produkčním potenciálem (porosty s bonitou +1)\| \\+ 20 8\| Les nízký\| -60 9\| \| Výskyt souší v lesním porostu \| 9.1\| Výskyt souší v porostu mimo imisní les\| -30 9.2\| Plošně odumírající a plošně odumřelé lesní porosty (např. kůrovcové souše, ohořelé kmeny stromů) mimo imisní les neplnící produkční funkci lesa\| -75 10\| \| Porosty dřevin s významně nižší produkční schopností, nižším zpeněžením sortimentů nebo rozdílnými těžebními náklady oproti úrovni skupiny dřevin, ve které jsou zařazeny \| 10.1\| Habr obecný\| -60 10.2\| Javor babyka, střemcha pozdní, olše zelená, jeřáb ptačí, jíva, lípa, jírovec maďál\| -40 10.3\| Borovice černá, dub cer\| -50 10.4\| Nepravé jádro u buku a jasanu nad 100 let\| -50 10.5\| Porosty všech dřevin s velkou sukovitostí nebo křivostí kmenů\| -30 10.6\| Porosty borovice kleče\| -75 11\| Ostatní vlivy, např. škody způsobené střelbou, poddolování lesa, prosychání korun listnáčů, výskyt hniloby v dolní části koruny listnáčů\| -50 “. 16. Příloha č. 41 zní: „Příloha č. 41 k vyhlášce č. 441/2013 Sb. Koeficienty změn cen staveb - Ki v členění podle kódů klasifikací CZ-CC Kód cz-cc\| Kód SKP\| Název položky\| Hodnota Ki ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 SEKCE 1 BUDOVY 11\| BUDOVY BYTOVÉ 111\| Budovy jednobytové 46.21.11.1\| Budovy jednobytové\| 2,254 46.21.11.3-4\| Budovy pro rodinnou rekreaci 112\| Budovy dvou a vícebytové 1121\| 46.21.11.2\| Budovy dvoubytové\| 2,250 1122\| 46.21.11.2\| Budovy tří a vícebytové\| 2,220 46.21.12.. 113\| Budovy bytové ostatní 46.21.18.2\| Budovy se službami sociální péče\| 2,150 46.21.19.1\| Budovy pro ubytování studentů, zaměstnanců apod. 12\| BUDOVY NEBYTOVÉ - BUDOVY A HALY 121\| Hotely a obdobné budovy 46.21.19.1\| Budovy hotelů\| 2,160 46.21.19.2\| Budovy restauračních zařízení 122\| Budovy administrativní 46.21.14.3..\| Budovy pro administrativu (peněžní ústavy, veřejná správa, pošta...)\| 2,225 123\| Budovy pro obchod 46.21.14.2..\| Budovy pro obchod, prodejny\| 2,243 46.21.14.3..\| Budovy pro služby 124\| Budovy pro dopravu a telekomunikace 1241\| 46.21.14.4..\| Budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející\| 2,213 46.21.64.3 1242\| 46.21.14.5..\| Garáže\| 2,217 125\| Budovy pro průmysl a skladování 1251\| 46.21.13.1..\| Budovy pro průmysl\| 2,217 46.21.51.2.. 46.21.13.3..\| Budovy pro vodní hospodářství 1252\| 46.21.13.2..\| Budovy skladů, nádrže a sila\| 2,170 46.21.64.1 a 2 126\| Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví 1261\| 46.21.16\| Budovy pro společenské a kulturní účely\| 2,206 1262\| 46.21.17.2\| Budovy muzeí a knihoven\| 2,165 1263\| 46.21.17..1 a 3\| Budovy škol, univerzit a budovy pro výzkum\| 2,170 1264\| 46.21.18.1\| Budovy pro zdravotnictví\| 2,176 1265\| 46.21.61..\| Budovy pro sport tj. např. budovy tělocvičen, stavby stadionů, kryté bazény\| 2,189 46.21.63.. 127\| Budovy nebytové ostatní 1271\| 46.21.15.2..\| Budovy pro zemědělství tj. např. budovy pro živočišnou a rostlinnou produkci, budovy pro skladování a úpravu zemědělských produktů, budovy pro lesnictví\| 2,243 46.21.15.3.. 1272\| 46.21.14.6..1\| Budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity\| 2,160 1273\| 46.21.19.9..\| Historické nebo kulturní památky 1274\| 46.21.19.9..\| Budovy nebytové ostatní, jinde neuvedené\| 2,192 SEKCE 2 - INŽENÝRSKÁ DÍLA --- 21\| DOPRAVNÍ DÍLA 211\| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace 46.23.11..\| Dálnice, silnice, místní a účelové komunikace včetně ploch obdobného charakteru\| 2,348 212\| Dráhy kolejové 46.23.13..\| Dráhy železniční a visuté\| 2,225 213\| Plochy letišť 46.23.14\| Dráhy letištní a ostatní plochy\| 2,364 214\| Mosty, visuté dálnice, tunely, podjezdy a podchody 2141\| 46.21.21..\| Mosty a visuté dálnice\| 2,097 2142\| 46.21.22..\| Tunely, podjezdy a podchody, podzemní objekty (kromě důlních)\| 2,152 215\| Přístavy, vodní cesty, vodní stupně a ostatní vodní díla 2151\| 46.24.12.1 46.24.11\| Přístavy a plavební kanály\| 2,173 2152\| 46.24.12.3\| Hráze, jezy a stupně na tocích\| 2,211 46.24.12.4\| Objekty budované v souvislosti s hrázemi 46.24.12.8\| Přehrady a nádrže na tocích 46.24.12.9\| Úpravy vodních toků (regulace) 2153\| 46.24.12.6-7\| Akvadukty, vodní díla pro zavlažování a odvodnění Kód cz-cc\| Kód SKP\| Název položky\| Hodnota Ki ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 22\| VEDENÍ TRUBNÍ, TELEKOMUNIKAČNÍ A ELEKTRICKÁ 221\| Vedení dálková trubní, telekomunikační a elektrická 2211\| 46.21.31..\| Vedení plynu, ropy a ostatních chemických produktů dálková trubní\| 2,459 46.21.32.7 2212\| 46.21.32..\| Vedení vody, parovodní, vzduchovodní, teplovodní, horkovodní a kanalizační dálková trubní včetně souvisejících objektů\| 2,442 46.21.64.1\| Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod 2213\| 46.21.36-37..\| Vedení dálkové telekomunikační\| 2,366 46.21.52.5\| Stavby telekomunikační, např. věže, stožáry 2214\| 46.21.33..\| Vedení elektrická trakční\| 2,318 46.21.34..\| Vedení dálková elektrická včetně pomocných zařízení 46.21.35.. 222\| Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační 2221\| 46.21.42.3\| Vedení plynu místní trubní\| 2,433 2222\| 46.21.41.1,2,9\| Vedení vody, teplovodní, parovodní a horkovodní místní trubní včetně souvisejících objektů\| 2,445 46.21.42.1,2 46.21.64.1 46.25.22.1\| Vrty čerpací (studny vrtané) 46.25.22.2\| Studny jinde neuvedené a jímání vody 2223\| 46.21.41.4,9 46.21.64.1\| Vedení kanalizace místní trubní\| 2,416 Nádrže, jímky, objekty čistíren odpadních vod 2224\| 46.21.43..\| Vedení místní elektrické a telekomunikační včetně pomocných zařízení\| 2,307 46.21.43.9\| Vedení a rozvodny místní nadzemní jinde neuvedené 23\| SOUBORY STAVEB PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY (KROMĚ BUDOV) 2301\| 46.21.52..\| Stavby důlní a pro těžbu\| 2,379 2302\| 46.21.51..\| Stavby elektráren 46.25.61 2303\| 46.25.61\| Stavby pro chemický průmysl 2304\| \| Stavby průmyslové jinde neuvedené 24\| OSTATNÍ INŽENÝRSKÁ DÍLA 241\| Stavby pro sport a rekreaci 2411\| 46.23.22.9\| Sportovní hřiště dále např. nekrytá koupaliště, dostihové dráhy, plochy stadionů a hřišť\| 2,365 2412\| 46.23.21..\| Ostatní stavby pro sport a rekreaci dále např., parky a zahrady, golfová hřiště\| 2,549 242\| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená \| 46.21.64..\| Ostatní inženýrská díla jinde neuvedená\| 2,437 46.39.99 Koeficient změny cen staveb pro oplocení se uvažuje podle té stavby, podle které byl u pozemků určen koeficient polohy.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019. Ministryně: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 187/2019 Sb.	Vyhláška č. 187/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby Vyhlášeno 25. 7. 2019, datum účinnosti 1. 8. 2019, částka 80/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2019 187 VYHLÁŠKA ze dne 23. července 2019, kterou se mění vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 319/2015 Sb., k provedení § 34b odst. 7 zákona o poštovních službách: Čl. I Vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby, se mění takto: 1. V § 2 se za slovo „zisk“ vkládají slova „vyjádřený formou nákladů kapitálu“. 2. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Přírůstkové náklady se počítají podle tohoto vzorce: PN = NZS \\- NAS, kde: PN - přírůstkové náklady, NZS \\- náklady poskytování služeb držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2, NAS \\- náklady držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.“. 3. Za § 3 se vkládají nové § 3a až § 3c, které znějí: „§ 3a (1) Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci podle § 7 odst. 2 se počítají podle tohoto vzorce: NKZS = WACCZS * VKZS, kde: NKZS \\- náklady kapitálu držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2, WACCZS \\- procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním scénáři podle § 7 odst. 2, VKZS \\- vložený kapitál při základním scénáři podle § 7 odst. 2. (2) Náklady kapitálu držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v alternativním scénáři podle § 7 odst. 3 se počítají podle tohoto vzorce: NKAS = WACCAS * VKAS, kde: NKAS \\- náklady kapitálu držitele poštovní licence při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3, WACCAS \\- procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3, VKAS \\- vložený kapitál při alternativním scénáři podle § 7 odst. 3. § 3b (1) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním při základním i alternativním scénáři je vyjádřeno prostřednictvím vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) před zdaněním a počítá se podle těchto vzorců: WACCBT = WACCAT / (1 - t), kde: WACCBT \\- vážené průměrné náklady kapitálu před zdaněním, WACCAT \\- vážené průměrné náklady kapitálu po zdanění, t - sazba daně z příjmu právnických osob vyjádřená desetinným číslem. WACCAT=reED+E+rd1-t*DD+E, kde: re \\- náklady vlastního kapitálu, rd \\- náklady cizího kapitálu, E - hodnota vlastního kapitálu společnosti, D - hodnota cizího kapitálu společnosti. (2) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním pro základní scénář (WACCZS) je vyjádřeno procentem návratnosti vloženého kapitálu držitele poštovní licence v České republice. (3) Procento návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním pro alternativní scénář (WACCAS) je vyjádřeno procentem návratnosti vloženého kapitálu poskytovatele poštovních služeb bez uložené povinnosti poskytovat základní služby. (4) Výši procenta návratnosti vloženého kapitálu podle odstavců 2 a 3 určí Český telekomunikační úřad a tato hodnota je platná po dobu platnosti poštovní licence. Hodnota WACC je určena při ověřování žádosti o čisté náklady v prvním období platnosti licence. § 3c (1) Vloženým kapitálem při základním scénáři (VKZS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytného k poskytování poštovních služeb v rozsahu vymezeném v základním scénáři podle § 7 odst. 2. (2) Vloženým kapitálem při alternativním scénáři (VKAS) se rozumí hodnota dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu držitele poštovní licence nezbytná k poskytování poštovních služeb v rozsahu vymezeném v alternativním scénáři podle § 7 odst. 3. (3) Pokud není uvedeno jinak, držitel poštovní licence vykazuje hodnotu vloženého kapitálu v souladu s Českými účetními standardy podle právních předpisů upravujících účetnictví. (4) V hodnotě dlouhodobého majetku se zohlední majetek pořízený formou leasingu, a to v souladu s Mezinárodními účetními standardy.“. 4. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Přírůstkové výnosy se počítají podle tohoto vzorce: PV = VZS \\- VAS, kde: PV - přírůstkové výnosy, VZS \\- výnosy držitele poštovní licence z poskytování služeb při základním scénáři podle § 7 odst. 2, VAS \\- výnosy držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.“. 5. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „náklady“ vkládají slova „na prvky sítě a činnosti“. 6. V § 5 odst. 1 písm. c) se slovo „k“ nahrazuje slovem „ke“. 7. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „vyjádřený formou nákladů kapitálu“. 8. V § 5 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. 9. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Čisté náklady se počítají podle tohoto vzorce: ČN = [PN + ΔNK] – [PV + ΣTv], kde: ČN – výše čistých nákladů, PN – přírůstkové náklady, PV – přírůstkové výnosy, ΔNK – rozdíl mezi NKZS a NKAS podle § 3a, Tv – nehmotné a tržní výhody plynoucí držiteli poštovní licence v důsledku uložení povinnosti poskytovat základní služby, vyjádřené v penězích.“. 10. Na konci textu § 6 se doplňují slova „tak, aby splňovaly základní kvalitativní požadavky definované v poštovní licenci“. 11. V § 7 odst. 2 se slova „na poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci držitele poštovní licence“ a slova „získané poskytováním těchto služeb“ zrušují. 12. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a dále aby zajistil plnění ostatních služeb ve veřejném zájmu, které vyplývají z uzavřených smluv nebo z jeho hlavní náplně činnosti, nezávisle na poštovní licenci“. 13. V § 8 odst. 2 písm. e) se za slovo „provozovnu“ vkládají slova „nebo jiné místo zajišťující obsluhu zákazníků“ a na konci textu se doplňují slova „nebo jiného místa zajišťujícího obsluhu zákazníků“. 14. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) u budov, které má držitel poštovní licence v dlouhodobém nájmu a podle alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední smluvně sjednané pokuty a penále za předčasné ukončení nájemní smlouvy tak, aby nedocházelo k jejich dvojímu započtení a vycházelo se z charakteru sjednané sankce.“. 15. V § 8 odst. 3 písm. a) se za slovo „zákazníků“ vkládají slova „a neztratí tím svoje postavení na trhu“. 16. V § 8 odst. 3 písm. c) se slovo „pouze“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „a odpovídající podíl celopodnikové režie“. 17. V § 8 odst. 4 se slova „Při sestavování tohoto alternativního scénáře vychází z těchto předpokladů“ nahrazují slovy „Zohlední se“. 18. V § 8 odst. 4 písm. a) se slova „náklady musí obsahovat pouze náklady plynoucí z povinnosti poskytovat základní služby, tedy“ zrušují. 19. V § 8 odst. 4 písm. b) se slova „ostatní náklady nesmí být započteny“ nahrazují slovy „změna výnosů, v případě, že z činnosti, pro kterou je sestavován alternativní scénář, držiteli poštovní licence výnosy vznikají“. 20. V § 11 odst. 2 se slovo „jednotlivou“ zrušuje a slovo „službu“ se nahrazuje slovem „služby“. 21. V § 12 odst. 1 se za slovo „plán“ vkládají slova „, výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů“. 22. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 466/2012 Sb. Doklady k výpočtu čistých nákladů Tabulka č. 1: Celková hodnota čistých nákladů držitele poštovní licence (Kč) 459kB Tabulka č. 2: Vyčíslení celkové hodnoty nehmotných a tržních výhod (Kč) 329kB Tabulka č. 3: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny v síti provozoven (k provedení § 8 odst. 2) - část 1 - část 2 - část 3 1013kB Tabulka č. 4: Ztráta výnosů na uzavřené provozovny (k provedení § 8 odst. 2 písm. c) až e) 329kB Tabulka č. 5: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny ve způsobu dodávání (k provedení § 8 odst. 3) 814kB Tabulka č. 6: Náklady kapitálu (v Kč) 729kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019. Předseda Rady: Ing. Mgr. Novák v. r.
Nález Ústavního soudu č. 186/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 186/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 18. června 2019 sp. zn. Pl. ÚS 25/15 ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti § 10 odst. 4. písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Vyhlášeno 25. 7. 2019, částka 79/2019 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem * III. - Procesní předpoklady projednání návrhu * IV. - Vlastní posouzení * V. - Závěr 186 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 25/15 dne 18. června 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o návrhu Krajského soudu v Praze na prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a vlády České republiky a Veřejné ochránkyně práv jako vedlejších účastnic řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Krajský soud v Praze (dále též „navrhovatel“) navrhl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015. 2. Navrhovatel uvedl, že vede řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, jíž se žalobkyně MORAVAN DEVELOP, s. r. o., IČO 26905604, se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16a, domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, jímž bylo v části doplněno, v části potvrzeno rozhodnutí silničního správního úřadu o zamítnutí žádosti žalobkyně o připojení pozemků na místní komunikaci. Důvodem pro zamítnutí byl nesouhlas vlastníka pozemní komunikace, obceobce Ondřejov, který byl pro připojení nezbytný dle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015. Podle žalobkyně byl postup obceobce zlovolný a poškodil ji v jejích právech. 3. Krajský soud v Praze při předběžném projednání věci dospěl k závěru, že § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, nelze ve věci žalobkyně vyložit způsobem souladným s ústavním pořádkem. Podle jeho názoru je tato úprava v rozporu s právem na soudní ochranu, právem na ochranu vlastnictví a rovností v právech. Vedly jej k tomu tyto úvahy: 4. Vlastníkem místních komunikací je obecobec, na jejímž území se komunikace nachází. Podle napadeného ustanovení byl silniční správní úřad povinen vyžádat předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace před vydáním povolení k připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci. Ve správním soudnictví se přitom ustálil názor, že při nesouhlasu vlastníka místní komunikace není možné žádosti o připojení vyhovět. Souhlas či nesouhlas vlastníka přitom nejsou subsumovaným správním aktem, který by správní soud mohl přezkoumat podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního. Krajský soud v Praze se s tímto výkladem ztotožnil, považuje však za problematické, že zákon nevymezuje žádné důvody, podle kterých by souhlas měl být udělován, a nevymezuje ani odpovídající postup. Taková úprava podle krajského soudu neplní žádný zřejmý účel a neumožňuje vlastníku sousední nemovitosti právní obranu proti šikaně ze strany vlastníka komunikace. Důvodová zpráva sice odkazuje na možnost obrany podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., tj. ve znění účinném od 1. 1. 1992. Zákaz zneužití práv a zákaz výkonu práva v rozporu s dobrými mravy však může vést toliko ke konstatování protiprávnosti neudělení souhlasu, nikoliv však ke kýženému připojení. Takový závěr plyne i z rozhodovací činnosti civilních soudů, podle nichž není dáno soukromé právo přístupu na sousední pozemní komunikaci. Takový přístup je zajištěn pouze v rámci veřejného subjektivního práva obecného užívání pozemní komunikace. 5. Krajský soud v Praze má popsaný stav absence ochrany práva vlastníka pozemku sousedícího s pozemní komunikací na připojení k ní za protiústavní, neboť jde z jeho pohledu o odepření přístupu ke spravedlnosti (denegatio iustitiae), tj. porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Podstata problému pak dle soudu leží nikoliv v absenci soudní kontroly, ale v samotné konstrukci zákona o pozemních komunikacích, který vyžaduje souhlas vlastníka pozemní komunikace. Pozemní komunikace jsou veřejným statkem a jejich vlastnictví je ve smyslu čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyhrazeno veřejnoprávním korporacím: státu, krajům a obcímobcím (nedokonalostí právní úpravy přechodu vlastnictví mohou být zcela výjimečně jejich vlastníky i jiné osoby). Smyslem této úpravy je zajištění co nejsnazšího, nerušeného užívání komunikací veřejností bez ohledu na majetkové poměry k pozemkům, na nichž se komunikace nachází. Výkon takto konstruovaného vlastnického práva veřejnoprávních korporací tak nemůže být libovolný: cílem správy veřejného statku je co nejlepší uspokojení komunikační potřeby veřejnosti; v případě místních komunikací vychází ze znalosti obceobce o lokální komunikační potřebě. Samotné řízení o povolení připojit nemovitost k pozemní komunikaci je vedeno hledisky zachování co nejvyšší kvality uspokojení komunikační potřeby, která obecobec chrání automaticky již proto, že řízení vede jako věcně a místně příslušný silniční správní úřad její místně příslušný obecní úřad. Existují-li pak i jiná relevantní hlediska z hlediska zájmu obceobce, lze je účinně uplatnit v řízení podle stavebního zákona [zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Vydávání souhlasu podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, tedy nemá žádné věcné opodstatnění, neboť se nemůže opírat o žádné hledisko, které by nebylo posuzováno v jiném řízení. Tomu odpovídá též případ žalobkyně, o jejíž žalobě krajský soud vede řízení: obecobec Ondřejov svůj nesouhlas odůvodnila nesplněním požadavků vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, což mělo být řešeno ve správním řízení. Institut souhlasu podle napadeného ustanovení tedy má potenciál intenzivně zasahovat do ústavně zaručených práv vlastníků pozemků, kteří usilují o připojení na pozemní komunikaci. 6. Další důvod rozporu s ústavním pořádkem krajský soud shledal v nedůvodném zvýhodnění veřejného (obecního) vlastnictví před vlastnictvím soukromých osob. Místní komunikace totiž dle zákona mají být ve vlastnictví obcíobcí, zatímco účelové komunikace mohou být ve vlastnictví soukromých osob. Potřeba souhlasu však u připojení na účelové komunikace není dána, tj. obceobce mohou zabránit připojení pozemku na komunikaci nevydáním souhlasu, zatímco vlastníci účelových komunikací nemohou. Pro takové zásadní zvýhodnění však není žádný důvod, a to tím spíše, že se svou povahou blíží účelové komunikaci a místní komunikaci IV. třídy, o niž ve věci souzené krajským soudem jde. II. Průběh řízení před Ústavním soudem 7. Poslanecká sněmovna Parlamentu uvedla, že návrh zákona včetně nyní napadeného ustanovení byl projednán jako vládní návrh zákona (tisk č. 43) ve 2. volebním období. Návrh byl schválen dne 15. 5. 2001, pro jeho přijetí hlasovalo 113 ze 156 přítomných poslanců. 8. Senát Parlamentu uvedl, že návrh zákona schválil v 1. funkčním období (tisk č. 1997/1/0) v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou; pro přijetí hlasovalo všech 59 přítomných senátorek a senátorů. K obsahu napadeného ustanovení nebyla vedena debata. Napadené ustanovení bylo později novelizováno zákonem č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tuto novelizaci, která souhlas vlastníka komunikace změnila na stanovisko vlastníka, Senát fakticky podpořil, neboť přijaté pozměňovací návrhy se netýkaly části novelizující § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. 9. Vláda uvedla, že návrh krajského soudu věcně směřuje toliko vůči požadavku souhlasu obceobce, nikoliv vůči všem ustanovením upraveným v § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. Jeho zrušením by došlo ke zpochybnění pravomoci silničních správních úřadů rozhodovat o povolení připojení pozemku ke komunikaci, úpravě takového připojení či jeho zrušení. Tato pravomoc však protiústavní není, je naopak nezbytná, neboť umožňuje ochranu pozemní komunikace a bezpečnosti provozu na ní. Slouží také k eliminaci velkého množství sjezdů u místních komunikací, jejichž povaha to vylučuje. 10. Vláda se neztotožnila s tím, že napadené ustanovení preferuje veřejné vlastnictví před vlastnictvím soukromým, případně vlastnictví dálnic, silnic a místních komunikací vůči vlastnictví účelových komunikací. Dálnice a silnice jsou zjevně odlišné od účelových komunikací, místní komunikace pak slouží převážně místní dopravě na území obceobce (místní komunikace I. třídy pak mohu být vybudovány jako rychlostní místní komunikace určené výhradně pro dvoustopá motorová vozidla). Účelové komunikace oproti tomu slouží ke spojení jednotlivých nemovitých věcí pro potřeby jejich vlastníků. Tato rozdílná povaha je vyjádřena právě v rozdílné právní úpravě připojování pozemků k nim. 11. Nesprávné je tvrzení navrhovatele, že obecobec může v rámci územního a stavebního řízení účinně uplatňovat i jiná hlediska než bezpečnost a plynulost provozu, která považuje za významná z hlediska zájmů obceobce. V těchto řízeních může vlastník místní komunikace hájit své zájmy jen tehdy, pokud s povolením zřízení sjezdu bude souviset další navazující řízení podle stavebního zákona. To však není pravidlem, neboť v praxi vznikají sjezdy k pozemkům využívaným k zemědělským účelům nebo sjezdy, které byly již dříve povoleny v řízení podle stavebního zákona. V takových případech na řízení o povolení sjezdu žádné další řízení nenavazuje a vlastník místní komunikace může svůj zájem hájit právě jen prostřednictvím souhlasu. 12. Veřejná ochránkyně práv uvedla, že § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, působil v praxi problémy. Udělení souhlasu bylo nezbytné a vlastník komunikace není vázán žádnými dalšími podmínkami. Případný nesouhlas není možné nahradit, a to i v případě šikanózního jednání. V právní úpravě se institut souhlasu obceobce jako podmiňujícího aktu objevuje stále častěji a panují obavy, zda nebude toto právo zneužíváno ze strany obcíobcí. Je tedy namístě, aby se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil k otázce mezí autonomie vůle obcíobcí v případech, kdy vlastnicky disponují s veřejným statkem či chrání obecný zájem. Veřejná ochránkyně práv navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl. III. Procesní předpoklady projednání návrhu 13. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že soud předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, pokud dojde k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem. 14. V daném případě se jedná o případ tzv. konkrétní (incidenční), a nikoliv abstraktní kontroly norem. Obecný soud je oprávněn podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti právních norem plyne, že zákon (resp. jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze ten, jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [bod 26 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/06 ze dne 6. 3. 2007 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.)]. 15. Je přitom na navrhovateli, aby jednak snesl adekvátní argumentaci, že napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) je v rozporu s ústavním pořádkem, ale zároveň aby poukázal a prokázal, že užití napadeného ustanovení je nevyhnutelné a jen jeho zrušení bude mít za následek dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku [nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. Závěr o tom, že užití napadeného ustanovení není pro předkládající soud nezbytné, tak může Ústavní soudÚstavní soud učinit především tehdy, pokud by závěr navrhovatele byl zjevně neudržitelný [nález sp. zn. Pl. ÚS 22/16 ze dne 27. 6. 2017 (N 111/85 SbNU 817; 268/2017 Sb.)]. 16. Ústavní soudÚstavní soud také dříve dospěl k závěru, že podle čl. 95 odst. 2 Ústavy je možné věcně projednat návrh soudu na prohlášení protiústavnosti již zrušeného zákona (či jeho ustanovení), pokud je stále aplikovatelný na projednávanou věc a upravuje především vztah mezi jednotlivcem a veřejnou mocí [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (N 90/49 SbNU 247; 355/2008 Sb.), Pl. ÚS 10/08 ze dne 12. 5. 2009 (N 115/53 SbNU 427; 229/2009 Sb.), Pl. ÚS 12/14 ze dne 16. 6. 2015 (N 109/77 SbNU 577; 177/2015 Sb.)]. 17. V souzené věci správní orgány užily § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, tak, že žádost žalobkyně o povolení připojení nemovitosti žalobkyně k místní komunikaci zamítly podle § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pro absenci souhlasu obceobce Ondřejov jako vlastníka komunikace. Posouzení zákonnosti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje závisí na tom, zda je souhlas vlastníka místní komunikace nezbytnou podmínkou pro kladné rozhodnutí o povolení připojení. Případné prohlášení neústavnosti napadeného ustanovení by bylo důvodem nezákonnosti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje a vedlo by k vyhovění žalobě. Zákon o pozemních komunikacích tedy v § 10 odst. 4 písm. b) obsahoval ustanovení, jehož bude při řešení věci použito a které brání výsledku, který navrhovatel považuje za souladný s ústavním pořádkem. 18. V této souvislosti vláda upozornila, že § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, upravuje větší množství vztahů, než které krajský soud považuje za protiústavní. V té souvislosti je třeba připomenout, že Ústavní soudÚstavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy České republiky rozhoduje o zrušení nejenom zákonů a dalších právních předpisů, nýbrž i jejich jednotlivých ustanovení. Ustanovením je přitom nutno rozumět jakoukoli část textu právního předpisu s normativním obsahem. Jejím tedy výraz obsahující jakékoli jazykové prostředky, jehož smyslem je vyjádření právní normy nebo některého z komponentů její skutkové podstaty, resp. právního následku [nález sp. zn. Pl. ÚS 24/94 ze dne 11. 4. 1995 (N 19/3 SbNU 113; 80/1995 Sb.)]. Ústavní soud proto přezkoumal toliko výše zmíněnou povinnost souhlasu obceobce s připojením, nikoliv úpravu dalších vztahů obsaženou v § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. 19. Ústavní soudÚstavní soud si byl při rozhodování vědom toho, že žalobkyně z řízení před krajským soudem se může domoci ochrany svého tvrzeného práva opětovným podáním žádosti o povolení k připojení podle nových zákonných podmínek účinných od 31. 12. 2015 (negativní rozhodnutí nezakládá podle § 48 odst. 2 správního řádu překážku věci rozhodnuté). Pro samotné řízení před navrhovatelem je to však bez přímého významu, neboť ten musí rozhodnutí přezkoumat podle původního právního stavu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Jinými slovy, rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu není nezbytné pro ochranu práv žalobkyně MORAVAN DEVELOP, s. r. o., ale je nezbytné pro rozhodnutí Krajského soudu v Praze ve věci samé do doby, než nastane důvod pro zastavení řízení o žalobě (uspokojení žalobkyně podle § 62 soudního řádu správního nebo zpětvzetí podle § 37 odst. 4 téhož zákona; k zastavení pro vzetí návrhu zpět v přerušeném řízení srov. usnesení NSS č. j. 6 Ads 18/2012-191 z 23. 1. 2013 a č. j. 6 Ads 18/2012-211 z 10. 5. 2013). Aktivní procesní legitimace navrhovatele je tedy dána. 20. Protože Ústavní soudÚstavní soud neměl žádné pochybnosti ani ohledně splnění dalších podmínek řízení, přistoupil k věcnému projednání návrhu. Podle § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, upustil od ústního jednání, neboť nebylo lze od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. IV. Vlastní posouzení 21. Napadené ustanovení je součástí § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, který ve znění účinném do 30. 12. 2015 stanovil, že příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace, a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas příslušného orgánu Policie České republiky. 22. Ústavní soudÚstavní soud se podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zabýval tím, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vzhledem k vyjádřením obou komor Parlamentu, dostupným popisům legislativní procedury přijímání příslušného zákona i s ohledem na to, že legislativní procedura není ani navrhovatelem zpochybňována, lze mít za to, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna. Vlastnictví místních komunikací vyhrazené obcím 23. Pozemní komunikace je dopravní cestou určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na čtyři kategorie: dálnice, silnice, místní komunikace a účelová komunikace (§ 2 zákona o pozemních komunikacích). 24. O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení (§ 3 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Pro kategorizace pozemních komunikací je však podstatné i vlastnické právo k nim, neboť vlastníkem komunikací jako staveb s výjimkou účelových komunikací může být pouze stát, kraj nebo obecobec (§ 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). To znamená, že cesta ve vlastnictví soukromé osoby může být pouze účelovou komunikací, a to bez ohledu na její určení, dopravní význam a stavebně technické vybavení (s výjimkou předvídanou v § 3 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, tj. v případech uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva). To platí i pro komunikace, které vznikly za předchozí právní úpravy (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 15/2012-27 ze dne 29. 1. 2014, č. 3028/2014 Sb. NSS). 25. Právní úprava v zákoně o pozemních komunikacích sleduje veřejný zájem na existenci a fungování sítě pozemních komunikací, bez nichž si moderní společnost nelze představit. Tento veřejný zájem je natolik zásadní, že může při splnění určitých podmínek vést i k vyvlastnění (například jde-li o pozemky pro stavbu dálnice) nebo omezení vlastnického práva [například v případě účelových komunikací, k tomu viz např. nález sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 2/48 SbNU 9), bod 28 a násl.]. Aby byl tento veřejný zájem zajištěn, je vlastnictví místních komunikací, silnic a dálnic zákonem vyhrazeno pro obceobce, kraje a stát. Jde o jeden z výjimečných případů, kdy zákonodárce využil svého oprávnění v souladu s čl. 11 odst. 2 Listiny stanovit, že určitý majetek „nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obceobce nebo určených právnických osob“. Tato úprava ovšem nemá za cíl jakkoliv zlepšit právní postavení obcíobcí, krajů ani státu. Zákonem určené vlastnictví je totiž naopak obecně zatěžuje břemenem spočívajícím v povinnosti pečovat o svěřené pozemní komunikace, a to mimo jiné tak, aby byly tyto komunikace bezpečné pro osoby, které je užívají. To vyplývá jak přímo z povahy veřejného zájmu, který tato úprava sleduje, tak z toho, že vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 3 Listiny). 26. Výhradní vlastnictví dálnic, silnic a místních komunikací slouží k uspokojování dopravní potřeby veřejnosti tím, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud tak činí v mezích předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených zákonem o pozemních komunikacích (§ 19 odst. 1 tohoto zákona). Možnost obecného užívání dálnic, silnic a místních komunikací je zároveň jednou z mezí vlastnického práva jejich vlastníků: ti totiž mají povinnost své komunikace prohlížet, udržovat a opravovat (§ 9 odst. 3 a 6 zákona o pozemních komunikacích), aniž by však měli možnost upravovat, kdo a v jaké míře tyto komunikace užívá. Odpovídají též za některé případy vzniklé škody (§ 27 zákona o pozemních komunikacích). Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti opakovaně vyslovil, že postavení obcíobcí jako vlastníků pozemních komunikací je značně specifické - nedisponují oprávněním provoz na ní jakkoliv regulovat, a ovlivnit tak i případné negativní důsledky, jež tento provoz způsobuje [např. nálezy sp. zn. II. ÚS 2144/14 ze dne 4. 2. 2016 (N 25/80 SbNU 299) a sp. zn. I. ÚS 451/11 ze dne 11. 1. 2012 (N 8/64 SbNU 77)]. 27. Povinnost obcíobcí a krajů jako samosprávných korporací a státu pečovat o místní komunikace a silnice a zajistit, aby tyto komunikace byly pro uživatele bezpečné, není sama o sobě rozporná s ústavním pořádkem proto, že Listina s takovou možností v případě obcíobcí výslovně počítá (již odkazovaný čl. 11 odst. 2 a 3 Listiny). Obdobně to platí u krajů (jako „určených právnických osob“ ve smyslu čl. 11 odst. 2 Listiny), jelikož kraje mají totožnou právní povahu jako obceobce (jsou územními samosprávnými celky dle čl. 99 a čl. 100 odst. 1 Ústavy). Vlastnické právo obcíobcí, krajů a státu k místním komunikacím, silnicím a dálnicím tedy vychází z čl. 11 odst. 2 Listiny a vzhledem k tomu má specifickou povahu, neboť slouží k zajištění veřejného zájmu. Pro obceobce a kraje s sebou nese především povinnosti [nález sp. zn. I. ÚS 2315/15 ze dne 12. 4. 2016 (N 64/81 SbNU 99)]. Výkon vlastnického práva obce k místním komunikacím 28. Podle napadeného ustanovení bylo třeba, aby obecobec jako vlastník vyjádřila svůj předchozí souhlas s připojením sousední nemovitosti k místní komunikaci. Jde o použití soukromoprávního institutu pro vztah, který však typickým poměrům soukromého práva neodpovídá: obecobec je korporací veřejného práva, která má pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a též chránit veřejný zájem při plnění svých úkolů [§ 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.]. Místní komunikace jsou sice vlastnictvím obcíobcí, které s nimi však nemohou zacházet jako běžný vlastník (§ 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tj. v mezích právního řádu s nimi libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Jejich úkolem je naopak zabezpečit obecné užívání komunikací. 29. V tom ohledu byl v odborné literatuře vyjádřen názor, že udílení souhlasu s připojením komunikace ze strany obceobce je spíše výkonem působnosti při ochraně příslušného veřejného zájmu na provozování obecně prospěšného zařízení, které věcně odpovídá závaznému stanovisku dotčeného orgánu, než výkonem vlastnického práva (Vedral, J. Některé případy používání soukromoprávních institutů ve veřejném právu. ASPI, 2011. LIT37153CZ). Ústavní soudÚstavní soud ovšem dospěl k závěru, že v případě napadeného ustanovení není pochyb o záměru zákonodárce konstruovat udílení souhlasu jako institut soukromého práva: jazykové vyjádření § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, je jasné a jeho změna provedená zákonem č. 268/2015 Sb. také. Ve smyslu závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) tak není důvod odchýlit se od doslovného znění zákonného ustanovení. 30. Při udílení souhlasu obceobce jde tedy o výkon vlastnického práva, ovšem při plnění veřejného úkolu. Ústavní soudÚstavní soud v nálezech sp. zn. III. ÚS 495/02 ze dne 4. 3. 2004 (N 33/32 SbNU 303) a sp. zn. I. ÚS 125/10 ze dne 1. 9. 2010 (N 180/58 SbNU 579) dospěl k závěru, že i v případech, kdy stát nebo obecobec vystupuje jako účastník soukromoprávního vztahu, který se řídí právními předpisy z oblasti soukromého práva, nelze jeho postavení bez dalšího ztotožňovat s postavením jednotlivce. I v takových vztazích stát nedisponuje skutečně autonomní vůlí, jeho jednání se musí vždy řídit zákonem, i když stát zastupují z jeho pověření jiné subjekty. Při posuzování pozice státu v takových vztazích nelze proto cele abstrahovat od druhé, a to hlavní dimenze státu, v níž vykonává svou hlavní funkci, tedy státní moc. Tento závěr se pak uplatní i na obceobce, které jsou nositeli ústavně zaručené veřejné (samosprávné) moci. V tom ohledu tedy obceobce jako vlastníci pozemních komunikací nemohou jednat svévolně či diskriminačně. 31. Jinou otázkou ovšem je, zda výkon vlastnického práva obceobce k místní komunikaci v podobě neudělení souhlasu s připojením musí podléhat soudnímu přezkumu. Výkon vlastnického práva, byť směřovaný k zajištění obecného užívání komunikace, totiž spadá do ústavně zaručené samosprávy obceobce (správy jejího zákonem vyhrazeného majetku) a zásah do jejího výkonu je možný toliko způsobem, který zákon stanoví (čl. 101 odst. 4 Ústavy). Takový způsob zákon do 30. 12. 2015 nestanovil ani v § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ani v ustanoveních na něj navazujících. Projevuje se zde i praktický problém výběru kritérií přezkumu. Výkon vlastnického práva obceobce má odpovídat zájmům obceobce či jejích občanů. Právě představitelé obceobce a její občané musí zvážit, jaký postup či kombinace postupů nejlépe odpovídá potřebám obceobce a jejích občanů, a za toto rozhodování nesou zejména politickou odpovědnost. Soupeření a střety různých zájmů občanů a celého obecního společenství musí být řešeny především politickými prostředky - státní orgány nejsou ani uzpůsobeny pro takové komplexní hodnocení otázek převážně politické povahy. 32. Požadavek existence soudní ochrany proti neudělení souhlasu tedy neplyne ze samotné povahy výkonu vlastnického práva obceobce k zabezpečení obecného zájmu. Nezbytnost soudní ochrany může vyplynout pouze z konkrétních ústavních záruk, případně podústavní úpravy. V tom ohledu je například možné se soudně bránit proti diskriminujícímu jednání obceobce při neudělení souhlasu, pokud je tím vlastníku nemovité věci sousedící s komunikací způsobena újma na přirozeném právu. To je však pro posouzení věci bez přímého významu, protože konstatování diskriminačního jednání při udělení souhlasu tento souhlas nenahrazuje, a tudíž neřeší otázku předloženou navrhujícím krajským soudem. 33. Krajský soud důvody pro potřebu soudní kontroly shledal jednak v čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť její absenci považoval za odepření spravedlnosti, jednak v čl. 11 Listiny, neboť neudělení souhlasu považoval za zásah do vlastnického práva vlastníka nemovité věci sousedící s místní komunikací. Rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod 34. Listina základních práv a svobod v čl. 36 odst. 1 zaručuje soudní či jinou ochranu stanoveným způsobem k ochraně „svého práva“, což je pojem širší než pojmy „základní práva a svobody podle Listiny“ (čl. 36 odst. 2 Listiny) či „základní práva a svobody“ (čl. 4 Ústavy). Záruka podle čl. 36 odst. 1 Listiny tedy slouží k ochraně hmotných práv, a to i podústavní povahy (rozdíl v povaze chráněného práva se například promítá v intenzitě ústavního přezkumu v řízení o ústavní stížnosti). 35. Pro závěr o ústavnosti tedy není podstatná samotná skutečnost, že soudní ochrana proti neudělení souhlasu neexistuje (je tedy „odepřena soudní spravedlnost“), ale zda existovat musí. Je proto třeba, aby nejprve existovalo hmotné právo vlastníka sousední nemovitosti na připojení ke komunikaci a z toho plynoucí právo na předchozí udělení souhlasu obceobce s připojením. Takové právo vlastníku sousední nemovitosti z § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, neplynulo. 36. Potřeba soudní kontroly neudělení souhlasu k připojení tedy neplyne ze samotné úpravy zákona o pozemních komunikacích a neplyne ani z práva na soudní či jinou ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. 37. Záruka možnosti domáhat se stanoveným postupem svého práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny je doplněna speciální úpravou pro potřeby soudní kontroly veřejné správy. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny platí, že ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny“. Pro uplatnění druhé věty čl. 36 odst. 2 Listiny je zásadní, zda se v případě tohoto rozhodnutí a) skutečně jedná o základní práva a svobody podle Listiny, b) jde o konkrétní základní právo nebo svobodu, nikoli jen o obecný, vše postihující pojem (základní práva a svobody jako takové, demokratický řád základních práv a svobod, sociální práva nebo politická práva jako určitou kategorii), c) jde o rozhodnutí orgánu veřejné správy [jde o autonomní pojem ústavního práva, srov. bod 20 nálezu sp. zn. IV. ÚS 2239/07 ze dne 17. 3. 2009 (N 57/52 SbNU 267)], d) základních práv a svobod bude skutečně týkat [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/14 ze dne 16. 12. 2014 (N 228/75 SbNU 539; 14/2015 Sb.)]. 38. Z uvedených ústavních záruk tedy plyne požadavek na zákonodárce, aby zavedl soudní kontrolu rozhodnutí orgánů veřejné správy, z níž nebudou vyloučena rozhodnutí týkající se základních práv a svobod podle Listiny. Ústavní záruka přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy bude naplněna, pokud akt považovaný za rozhodnutí ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny bude moci být přezkoumán soudem (a to bez ohledu na volbu konkrétního řízení, či dokonce větve soudnictví). Samotný způsob, kterým přezkum před správním soudem probíhá (či nalézání práva před soudem civilním), pak v obecné rovině spadá pod záruku domáhat se práva stanoveným postupem. Stanovený postup nesmí být natolik restriktivní, že by uplatnění tohoto práva fakticky znemožnil. Stejně tak soud svým postupem nesmí rozšiřovat výjimky ze soudního přezkumu předvídané zákonem [exceptiones non sunt extendendae, srov. nález sp. zn. III. ÚS 1526/12 ze dne 19. 2. 2013 (N 31/68 SbNU 335)], případně akceptovat výjimky výslovně zakázané větou druhou čl. 36 odst. 2 Listiny. 39. Napadené ustanovení výše vymezeným požadavkům čl. 36 odst. 2 Listiny odpovídá. Jde-li o samotnou otázku přezkumu rozhodnutí o povolení připojení, to soudnímu přezkumu zjevně podléhá - vzešel z něj návrh krajského soudu k zahájení řízení sp. zn. Pl. ÚS 25/15. V otázce přezkumu neudělení souhlasu je třeba vycházet z výše uvedeného vymezení povahy výkonu vlastnického práva obceobce k místní komunikaci. Neudělení souhlasu není rozhodnutím ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny (nebo jiným zásahem, měl-li by jiný zásah spadat pod záruky tohoto článku), neboť tak není zákonem konstruováno co do formy a svým obsahem nezakládá, nemění, neruší či neurčuje subjektivní práva vlastníků nemovitostí z pozice nadřízenosti. Rozpor s čl. 11 Listiny základních práv a svobod 40. Další důvod protiústavnosti navrhovatel spatřoval v nepřiměřeném zásahu do ústavně zaručeného vlastnického práva vlastníka nemovitosti přilehlé k místní komunikaci spočívajícím v nemožnosti jejího připojení na komunikaci bez souhlasu obceobce. Právo na připojení nemovité věci k místní komunikaci však z čl. 11 Listiny neplyne. 41. Ústavní soudÚstavní soud se k obsahu záruk čl. 11 Listiny již dříve opakovaně vyslovil: Listina sama neobsahuje definici obsahu vlastnického práva. Pravidlo druhé věty čl. 11 odst. 1 Listiny odkazuje na zákon, který stanoví konkrétní obsah vlastnického práva, jenž se dokonce v nuancích - daných specifiky jednotlivých právních řádů ve vymezení konkrétního obsahu tradiční vlastnické triády - často liší. Zákon má stanovit obsah vlastnického práva jako obecné právní kategorie a Listina představuje ústavní garanci zaručující jednotu obsahu této kategorie [nález sp. zn. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.)]. 42. Ústavní pravidlo definující obsah vlastnického práva nestanoví obsah vlastnického práva samo, ale zprostředkovává jej právě odkazem na úpravu občanského zákoníku, a ve spojení s ním se lze dobrat konkrétního obsahu vlastnického práva jako kategorie chráněné ústavním pořádkem. Zákonným ustanovením, které stanoví obsah vlastnického práva, je § 1012 občanského zákoníku z roku 2012 (dříve § 123 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění od 1. 1. 1992), podle něhož má vlastník „právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit“. Podstatou úpravy vlastnického práva je, jak z uvedeného vyplývá, omezení jeho realizace v mezích zákona (srov. citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 34/03). 43. Předmětem ochrany čl. 11 Listiny tedy není majetek jako takový (jeho hodnotové vyjádření a neměnnost stavu), ale samo vlastnické právo k němu [nález sp. zn. Pl. ÚS 33/15 ze dne 7. 11. 2017 (422/2017 Sb.)], vyjadřované obvykle v podobě tzv. vlastnické triády, dílčích oprávnění vlastníka, kterými jsou právo věc držet, užívat a požívat a nakládat s ní [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ze dne 18. 12. 2018 (51/2019 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 18/17 ze dne 25. 9. 2018 (261/2018 Sb.)]. 44. Ve světle uvedených argumentů je nutno posuzovat i ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny, které neznamená jakoukoliv nepřípustnost jakéhokoliv omezení vlastnického práva, popřípadě bez náhrady. Zásahem do vlastnického práva je třeba rozumět pouze takové omezení, které vylučuje realizaci vlastnického práva buď zcela, nebo v rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje výkon vlastnického práva v některé z jeho složek. 45. Tak tomu ovšem v případě napadeného § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, není, protože vlastník nemovité věci přilehlé k místní komunikaci není napadeným sporným ustanovením zákona ve svém vlastnickém právu (možnosti nemovitost držet, užívat ji a nakládat s ní) jakkoliv omezen (ostatně i Nejvyšší soud dospěl k závěru, že z vlastnického práva k nemovitostem nevyplývá soukromé právo k přístupu na přilehlou pozemní komunikaci, srov. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3969/2007 ze dne 20. 2. 2009). Fakticky je omezen toliko v možnosti užívat nemovitou věc nad rámec stávajícího stavu, tj. typicky v možnosti zlepšení využití pozemku jeho připojením na místní komunikaci prostřednictvím nájezdu. Jakkoliv je snaha o takové zlepšení využití ze strany vlastníka racionální (typicky ke zlepšení přístupnosti, a tím i zvýšení hodnoty), nejde o právo, které by plynulo z čl. 11 Listiny. Stanovení zákonných podmínek pro získání takového práva pak není omezením vlastnického práva zaručeného ústavním pořádkem. 46. Rozhodnutí o povolení připojení podle napadeného § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, mělo vliv pouze na přímé připojení nemovitosti na sousední místní komunikaci, silnici či dálnici zřízením sjezdu či nájezdu. Nebylo a není tím dotčeno právo obecného užívání komunikace [s výjimkou úpravy pravidel pro vjíždění na pozemní komunikaci, srov. § 23 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů]. Zákon o pozemních komunikacích navíc v rámci kategorizace komunikací předpokládá, že ke spojení jednotlivých nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi slouží bez dalšího zejména účelové komunikace (srov. § 7 tohoto zákona). 47. To je také odpovědí na názor navrhovatele, že potřeba souhlasu vlastníka s připojením sousední nemovitosti je pro žadatele o připojení diskriminační v tom smyslu, že souhlas byl vyžadován toliko u místní komunikace (silnice a dálnice), nikoliv však u komunikace účelové. Je-li zákonným účelem účelových komunikací propojení jednotlivých nemovitostí, případně spojení s ostatními pozemními komunikacemi, zatímco místní komunikace slouží převážně místní dopravě na území obceobce (§ 6 zákona o pozemních komunikacích), je stanovení odlišných podmínek pro připojení ke komunikaci odlišné kategorie racionální. Nejde přitom o rozdílnou ochranu vlastnického práva vlastníků účelových a ostatních komunikací, neboť jejich pozice nejsou srovnatelné. Potřeba souhlasu vlastníků místních komunikací s přímým připojením nemovitosti tak odpovídá jejich povinnosti umožnit obecné užívání komunikace a komunikace pro ten účel i udržovat. Mohou tím ovlivnit počet přímých sjezdů a nájezdů tam, kde to neumožňuje povaha komunikace, za jejíž stav nesou právní i ekonomickou odpovědnost. Oproti tomu účelová komunikace, která je veřejně přístupná a na niž je sousední pozemek přímo napojen, může vzniknout buďto se souhlasem jejího vlastníka či jeho právního předchůdce, nebo za náhradu tam, kde souhlas dán není [nález sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 2/48 SbNU 9)]. V. Závěr 48. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení nebylo v nesouladu s ústavním pořádkem, konkrétně s čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Proto návrh na prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015, zamítl podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 185/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 185/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 57/2015 Sb., o stanovení rozsahu údajů zapisovaných do informačního systému o služebním platu a způsobu jejich zapisování Vyhlášeno 25. 7. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 79/2019 * Čl. I - V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 57/2015 Sb., o stanovení rozsahu údajů zapisovaných do informačního systému o služebním platu a způsobu jejich zapisování, se v části tabulky označené nadpisem „Identifikační údaje“ za položku „6. Stupeň nejvyššího dosaže * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 185 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. července 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 57/2015 Sb., o stanovení rozsahu údajů zapisovaných do informačního systému o služebním platu a způsobu jejich zapisování Vláda nařizuje podle § 68q odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 57/2015 Sb., o stanovení rozsahu údajů zapisovaných do informačního systému o služebním platu a způsobu jejich zapisování, se v části tabulky označené nadpisem „Identifikační údaje“ za položku „6. Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání (kód) AA0223“ vkládá nová položka 7, která zní: „7. Kód oboru nejvyššího dosaženého vzdělání AA1867“. Dosavadní položky 7 až 46 se označují jako položky 8 až 47. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Nařízení vlády č. 184/2019 Sb.	Nařízení vlády č. 184/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb. Vyhlášeno 25. 7. 2019, datum účinnosti 1. 8. 2019, částka 79/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstn * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2019 184 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. července 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb. Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 13 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Povinnost dvakrát zveřejnit oznámení vstupu právnické osoby zapsané do jiného veřejného rejstříku než obchodního rejstříku do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky, je také splněna, je-li uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob po dobu 3 měsíců a 2 týdnů zápis a) vstupu do likvidace, b) údajů identifikujících likvidátora a c) výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě určené nejméně v délce 3 měsíců a 2 týdnů ode dne následujícího po dni zveřejnění zápisu. (3) Povinnost poprvé zveřejnit oznámení vstupu právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky, je také splněna, je-li uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zápis a) vstupu do likvidace, b) údajů identifikujících likvidátora a c) výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky v určené lhůtě.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 15 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“. 3. V § 18a se za text „§ 13“ vkládá text „odst. 1 a 4“. Čl. II Přechodné ustanovení U právnických osobprávnických osob, které vstoupily do likvidace přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Nález č. 183/2019 Sb.	Nález č. 183/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 4. června 2019 sp. zn. Pl. ÚS 48/18 ve věci návrhu na zrušení čl. 11 obecně závazné vyhlášky města Milovice č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 3/2016 a č. 5/2017 Vyhlášeno 19. 7. 2019, částka 78/2019 183 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 48/18 dne 4. června 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka), Vojtěcha Šimíčka a Davida Uhlíře o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení ustanovení čl. 11 obecně závazné vyhlášky města Milovice č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 3/2016, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, a ve znění obecně závazné vyhlášky č. 5/2017, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, za účasti města Milovice, se sídlem nám. 30. června 508, 289 23 Milovice, takto: Návrh na zrušení čl. 11 obecně závazné vyhlášky města Milovice č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 3/2016, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, a ve znění obecně závazné vyhlášky č. 5/2017, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Milovice, se zamítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 182/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 182/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 19. 7. 2019, částka 78/2019 182 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 16. července 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. prosince 2019 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Huzová\| Olomouc\| Olomoucký Chuderov\| Ústí nad Labem\| Ústecký Nebanice\| Cheb\| Karlovarský Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 181/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 181/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 19. 7. 2019, částka 78/2019 181 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. července 2019 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2019 - 2024, která byla uzavřena dne 2. 4. 2019 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem Stavba České republiky, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a organizací zaměstnavatelů - Svazem podnikatelů ve stavebnictví, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Vyhláška č. 180/2019 Sb.	Vyhláška č. 180/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, ve znění vyhlášky č. 252/2018 Sb. Vyhlášeno 19. 7. 2019, datum účinnosti 18. 8. 2019, částka 78/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, ve znění vyhlášky č. 252/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 180 VYHLÁŠKA ze dne 11. července 2019, kterou se mění vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, ve znění vyhlášky č. 252/2018 Sb. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 1 a 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2011 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 44/2019 Sb., k provedení § 64 písm. j) a § 77 odst. 1 písm. g) zákona o léčivech: Čl. I Vyhláška č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, ve znění vyhlášky č. 252/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se slova „§ 57 odst. 1 nebo“ zrušují. 2. V § 2 písm. b) se slova „a hodnocených léčivých přípravků“ zrušují. 3. V § 2 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena c) až f). 4. V § 3 odst. 1 se text „, § 57 odst. 3“ zrušuje. 5. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě léčivých přípravků pro moderní terapii se přihlédne ke zvláštním pokynům pro správnou výrobní praxi týkajícím se přípravků pro moderní terapii vydávaným Komisí15).“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Pravidla pro léčivé přípravky v Evropském společenství, EUDRALEX svazek 4 - Humánní a veterinární léčivé přípravky: Správná výrobní praxe (Guidelines on Good Manufacturing Practice specific to Advanced Therapy medicinal Products, EUDRALEX Volume 4 - Medicinal Products for Human and Veterinary Use: Good Manufacturing Practice) v aktuální verzi zveřejněné Evropskou komisí.“. 6. V § 4 větě první se slova „a hodnocených léčivých přípravků“ zrušují, ve větě druhé se slovo „takové“ zrušuje a věta třetí se zrušuje. 7. V § 5 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 8. V § 5 odst. 2 se slova „nebo změnu v dokumentaci předložené v rámci žádosti o klinické hodnocení“ a slova „nebo zadavateli klinického hodnocení“ zrušují. 9. V § 7 odst. 1 se za slova „místě výroby“ vkládají slova „nebo dovozu“ a za slova „pravomocemi tak,“ se vkládají slova „aby mohli řádně plnit své povinnosti a“. 10. V § 7 odst. 3 se slova „a případně zvláštní požadavky na výrobu hodnocených léčivých přípravků“ zrušují. 11. V § 9 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Systém dokumentace musí zajistit kvalitu a integritu dat.“, ve větě třetí se za slova „musí být“ vkládá slovo „pravidelně“. 12. V § 9 odst. 1 se ve větě páté slova „a změn zavedených během vývoje hodnoceného léčivého přípravku“ zrušují a věty sedmá a osmá se včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují. 13. V § 9 odst. 2 se za slova „nebo poškozením“ vkládají slova „nebo proti neoprávněnému přístupu“. 14. V § 10 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 15. V § 10 se odstavec 4 zrušuje. 16. V § 11 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují. 17. V § 11 odst. 3 se slova „,prodeje nebo k použití v klinickém hodnocení“ nahrazují slovy „nebo prodeje“. 18. V § 11 odst. 4 se věta třetí zrušuje. 19. V § 11 se odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5. 20. Nadpis § 12 zní: „Externě zajišťované činnosti“. 21. V § 12 odst. 1 se za slova „každou výrobní“ vkládají slova „nebo dovozní“ a za slova „s výrobou“ se vkládají slova „nebo dovozem“. 22. Nadpis § 13 zní: „Reklamace a stahování přípravku“. 23. V § 13 odst. 1 se slova „a g)“ a slova „, a to včetně hodnocených léčivých přípravků“ zrušují. 24. V § 13 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 25. V § 14 se za slova „nezbytná nápravná“ vkládají slova „a preventivní“. 26. § 15 se zrušuje. 27. V § 39 odstavec 11 zní: „(11) Stažení léčivého přípravku nařízené nebo oznámené příslušným ústavem nebo prováděné ve spolupráci s výrobcem nebo držitelem rozhodnutí o registraci je upraveno v písemných postupech systému distributora pro stažení přípravku z oběhu podle § 77 odst. 1 písm. d) zákona o léčivech. Tento systém zahrnuje především: a) vymezení odpovědnosti za provádění a koordinaci stahování, b) popis komunikace s příslušnými úřady, držitelem rozhodnutí o registraci, popřípadě s výrobcem a s dodavateli a odběrateli léčivého přípravku v průběhu stahování a popřípadě po skončení stahování, c) popis vlastního postupu stahování, včetně postupu pro okamžitou identifikaci a kontaktování všech odběratelů léčivého přípravku, d) způsob vedení a uchovávání záznamů o všech činnostech souvisejících se stahováním, e) způsob vyhodnocování stažení a opatření prováděná v případech, kdy není stažení možné uskutečnit, f) zajištění odděleného umístění stahovaných léčivých přípravků, g) postup pro zajištění výměny léčivého přípravku stahovaného z důvodu závady v jakosti za léčivý přípravek bez závady v jakosti, včetně způsobu vedení a uchovávání záznamů o této výměně, a h) kontrolu a hodnocení účinnosti systému stahování minimálně jednou ročně.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 22, 23, 24, 26, které nabývají účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne zveřejnění oznámení Komise v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 82 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES; den, kdy bylo toto oznámení zveřejněno, oznámí Ministerstvo zdravotnictví formou sdělení ve Sbírce zákonů. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Zákon č. 179/2019 Sb.	Zákon č. 179/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 16. 7. 2019, částka 77/2019 * Čl. I - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 16. 7. 2019 179 ZÁKON ze dne 18. června 2019, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropské unie31),32),36)“ nahrazují slovy „Evropské unie48)“. Poznámka pod čarou č. 48 zní: „48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES.“. 2. V § 20l se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 49 zní: „(3) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika poskytuje spotřebiteli praktickou pomoc pro případ jeho sporu s obchodníkem, který vznikne v důsledku použití přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49). 49) Nařízení (EU) 2018/302.“. 3. V § 23 odstavec 11 zní: „(11) Energetický regulační úřad provádí na úseku podnikání v energetických odvětvích dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 6, 12 a 14 a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím neoprávněné zeměpisné blokování49).“. 4. V § 23 odst. 16 se za slovo „zákonem“ vkládají slova „a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím neoprávněné zeměpisné blokování49),“. 5. V § 23 se doplňuje odstavec 20, který zní: „(20) Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím neoprávněné zeměpisné blokování49).“. 6. V § 24 odstavec 8 zní: „(8) Prodávající se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23a odst. 6 nevyrozumí bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, b) v rozporu s § 23a odst. 6 neprodleně nezajistí způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, c) v rozporu s § 23a odst. 6 nevyrozumí dozorový orgán o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu, nebo d) poruší některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 4 nebo 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49).“. 7. V § 24 odst. 14 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a odstavce 8 písm. d)“. 8. V § 24 odst. 14 se na konci textu písmene e) doplňuje text „písm. a), b), c)“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 178/2019 Sb.	Zákon č. 178/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 31. 7. 2019, částka 77/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře sportu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní službě * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 7. 2019 178 ZÁKON ze dne 18. června 2019, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podpoře sportu Čl. I Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 230/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti poskytované v celospolečenském zájmu a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu.“. 2. § 1a včetně nadpisu zní: „§ 1a Priority v oblasti sportu (1) Hlavní význam podpory sportu a turistiky je zlepšování kvality života občanů a jejich zdraví ve všech věkových skupinách. (2) Hlavními prioritami v oblasti sportu je podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů České republiky.“. 3. § 3 a 3a včetně nadpisů znějí: „§ 3 Národní sportovní agentura (1) Zřizuje se Národní sportovní agentura, jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu (dále jen „Agentura“). (2) Agentura je organizační složkou státu a účetní jednotkou. (3) Sídlem Agentury je Praha. (4) V čele Agentury stojí předseda Agentury. § 3a Předseda Agentury (1) Předsedu Agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. (2) Funkční období předsedy Agentury je 6 let. Předseda Agentury může být jmenován opětovně. (3) S funkcí předsedy Agentury je neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon jakékoli funkce ve sportovní organizaci a výkon podnikatelské, poradenské nebo zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické. Majetková účast předsedy Agentury na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu je vyloučena. Ustanovení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o střetu zájmů se nepoužije. (4) Předsedou Agentury může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) dosáhla věku 30 let, c) je plně svéprávná, d) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, e) má zkušenosti v řídící funkci v oblasti sportu minimálně 5 let. (5) Vláda odvolá předsedu Agentury z funkce, jestliže a) nastal některý z důvodů neslučitelnosti s výkonem jeho funkce podle odstavce 3 nebo podle jiného právního předpisu, b) přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 4, c) porušil své povinnosti vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem, nebo d) o to požádal. (6) Vláda může odvolat předsedu Agentury z funkce i tehdy, nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.“. 4. Za § 3a se vkládají nové § 3b až 3f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí: „§ 3b Místopředsedové Agentury (1) Předseda Agentury jmenuje dva místopředsedy Agentury. (2) Místopředsedové Agentury zastupují předsedu Agentury v rozsahu a pořadí stanoveném předsedou Agentury a jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci, který vykonává státní službu v Agentuře, příkazy k výkonu státní služby. (3) Místopředsedové Agentury vykonávají některé pravomoci předsedy Agentury v rozsahu stanoveném předsedou Agentury. (4) S funkcí místopředsedy Agentury je neslučitelná řídící funkce ve sportovní organizaci, podnikatelská, poradenská nebo zprostředkovatelská činnost a jiná výdělečná činnost v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické, a dále majetková účast na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu. § 3c Národní rada pro sport (1) Agentura zřizuje Národní radu pro sport (dále jen „Národní rada“), která je poradním orgánem předsedy Agentury. Předseda Agentury je z titulu funkce i předsedou Národní rady. (2) Národní rada má nejméně 15 členů, včetně předsedy a místopředsedy Národní rady. (3) Členy Národní rady jmenuje předseda Agentury. (4) Působnost Národní rady je stanovena statutem, který vydává Agentura. § 3d Působnost Agentury (1) Agentura a) vypracovává návrh plánu státní politiky ve sportu (dále jen „plán“), který obsahuje zejména definici cílových skupin sportovců, na které je podpora zaměřena, včetně alokace finančních prostředků pro jednotlivé cílové skupiny, a předkládá jej vládě ke schválení, b) koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánu, c) poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace, d) kontroluje použití podpory sportu ze státního rozpočtu u příjemců podpory a u osob, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytl, e) vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro sport dospělých, pro rozvoj sportu pro všechny, pro sport zdravotně postižených občanů a pro sportovní reprezentanty České republiky, zahrnující účast reprezentantů na sportovních akcích v České republice a zahraničí, f) zřizuje příspěvkovou organizaci za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu4); Agentura může rozhodnout také o změnách příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem, na základě tohoto zákona. Opatření, jímž Agentura rozhodne o změně příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající příspěvkové organizace, g) prostřednictvím příspěvkové organizace uvedené v písmenu f) zajišťuje realizaci antidopingového programu, h) organizuje a kontroluje uskutečňování antidopingového programu, i) vydává program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, j) koordinuje činnost resortních sportovních center Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, k) vede v elektronické podobě rejstřík sportovních organizací a dalších osob žádajících o poskytnutí podpory podle § 6b, sportovců, trenérů a sportovních zařízení, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí podpory, (dále jen „rejstřík“), l) zajišťuje propagaci sportu, m) spolupracuje se sportovními organizacemi v mezinárodní oblasti sportu a sportovní reprezentace. (2) Resortní sportovní centrum zabezpečuje vytváření potřebných předpokladů pro přípravu sportovních talentů a pro státní sportovní reprezentaci. (3) Pravidla činnosti, financování a vzájemné spolupráce resortních sportovních center podle odstavce 1 písm. j) stanoví vláda. Návrh pravidel zpracovává Agentura v součinnosti s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany a předkládá jej vládě ke schválení. (4) Agentura spolupracuje se sportovními organizacemi při respektování jejich autonomie. (5) Agentura vydává etický kodex, kterým se při své činnosti řídí zaměstnanci a další představitelé Agentury. Součástí kodexu jsou rovněž pravidla styku zaměstnanců a představitelů Agentury s veřejností, se zástupci sportovních organizací a dalšími činovníky v oblasti sportu. Vědomé porušení etického kodexu se považuje za porušení služební kázně státního zaměstnance, za závažné porušení povinnosti zaměstnance a za zvláště hrubé porušení povinností vyplývajících z funkce předsedy a místopředsedy Agentury. § 3e Rejstřík (1) Rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, sportovních zařízeních a dalších osobách podle § 6b. Správcem rejstříku je Agentura. Rejstřík je neveřejný; údaj o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízení zapsaných v rejstříku je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. a) je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříku tyto údaje a jejich změny: a) název, sídlo a identifikační číslo osoby sportovní organizace, předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci, b) ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo sportovců a trenérů evidovaných ve sportovní organizaci; v případě cizinců rovněž datum narození, adresa místa pobytu5) a státní občanství, d) datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován, e) datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v písmenu d), f) sportovní zařízení, která žadatel využívá pro svou činnost. (3) Podrobnosti rozsahu dalších údajů o sportovní organizaci podle odstavce 2 a způsob jejich zápisu stanoví Agentura vyhláškou. (4) Žadatelé o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) jsou povinni zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu a způsobem, které stanoví Agentura vyhláškou. (5) Sportovní organizace má v rejstříku přístup k údajům o sportovcích a trenérech u ní evidovaných a sportovních organizacích v ní sdružených. (6) Agentura ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříku. § 3f Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Agentura využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) rodné číslo, f) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, g) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Agentura využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, e) rodné číslo, f) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Agentura využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, e) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, f) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. 4) Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 58/2007 Sb. m. s. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů, zřizují svá resortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost.“. 6. V § 4 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vytváří podmínky pro rozvoj sportovní infrastruktury v rámci programů péče o cestovní ruch. (4) Ostatní ministerstva vytvářejí podmínky pro podporu sportu a rozvoj sportovní infrastruktury v rámci svých kompetencí.“. 7. § 6b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 6b Podpora sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu (1) Agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu formou dotace a) sportovním organizacím na podporu sportu, zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu dospělých, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob, a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky, zahrnující též výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a na pořádání významných sportovních akcí a významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c, b) osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, za podmínky udržitelnosti sportovní činnosti po dobu nejméně 10 let, c) osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořádání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c. (2) Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze žadateli zapsanému v rejstříku. Agentura neposkytne podporu sportu podle odstavce 1, pokud údaje žadatele uvedené v rejstříku neodpovídají skutečnosti, nebo žadatel v uplynulých 3 letech opakovaně nebo závažným způsobem porušil podmínky čerpání podpory poskytnuté ze státního rozpočtu podle tohoto zákona, pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozil naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Agentura může uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu; tím není dotčeno ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. (4) Okruh příjemců a podmínky poskytnutí podpory podle odstavce 1, včetně délky časového období, na něž je program na poskytování podpory vyhlášen, stanoví Agentura. Agentura při stanovení podmínek podpory není oprávněna vyloučit možnost jejího dalšího poskytnutí příjemcem podpory konečným příjemcům postupem podle odstavce 5. (5) Sportovní organizace, která je příjemcem podpory sportu podle odstavce 1, může tuto podporu v souladu s podmínkami pro její použití stanovenými v programu dále poskytnout sportovní organizaci, která je v ní sdružena6), jako konečnému příjemci podpory. Příjemce podpory sportu podle odstavce 1 je povinen uvést v žádosti o podporu sportu podle odstavce 1 všechny konečné příjemce a účel, na který má být tato podpora poskytnuta jednotlivým konečným příjemcům; dále je povinen zavázat konečného příjemce k plnění podmínek poskytnuté podpory. Za plnění podmínek poskytnuté podpory Agentuře odpovídá příjemce podpory sportu podle odstavce 1. Konečný příjemce poskytne Agentuře součinnost při kontrole podle § 3d odst. 1 písm. d). (6) Výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací nejsou projektem. Podmínky pro poskytnutí dotace na úhradu výdajů na zajištění činnosti sportovních organizací stanoví Agentura v programu. Agentura může poskytnout dotaci pro zajištění činnosti sportovní organizace podle předem stanovených kritérií. 6) Například § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“. 8. V § 6c odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Žádost o souhlas vlády podává osoba, která se hodlá o pořádání akce ucházet, prostřednictvím Agentury.“. 9. V § 6c odstavec 3 zní: „(3) Podporu významných sportovních akcí mimořádné důležitosti ze státního rozpočtu, k nimž dala vláda souhlas podle odstavce 1, poskytuje zejména Agentura.“. 10. V § 6d odstavec 1 zní: „(1) Agentura koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.“. 11. V § 7d odstavec 2 zní: „(2) Sportovní organizace se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3e odst. 2 a 3.“. 12. V § 7d odstavec 3 zní: „(3) Osoba žádající o podporu podle § 6b odst. 1 písm. b) nebo c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3e odst. 4.“. 13. V § 7d se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Konečný příjemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6b odst. 5 neposkytne Agentuře součinnost při kontrole.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 14. V § 7d odstavec 8 zní: „(8) Osobě podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) lze za přestupek podle odstavce 3 uložit pokutu do 100 000 Kč.“. 15. V § 7d se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Konečnému příjemci lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 100 000 Kč.“. 16. § 7f včetně nadpisu zní: „§ 7f Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků uvedených v § 7d odst. 2 až 4, projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. (2) Přestupky podle § 7d odst. 2 až 4 projednává Agentura. (3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Agentura se zřizuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vykonává do 31. prosince 2019 působnost Agentury podle § 3d odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vykonává od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 působnost Agentury podle § 3d odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyjma vyhlašování výzev k podání žádosti o poskytnutí dotace, které vykonává do 31. prosince 2019. 3. Působnost ve věcech přípravy programů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává Agentura ode dne svého zřízení. 4. Pro účely finančního vypořádání se státním rozpočtem podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla má postavení poskytovatele státní podpory sportu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v případech, kdy vykonávalo působnost Agentury jako poskytovatele státní podpory sportu podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Návrh první systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst předloží předseda Agentury po projednání s Ministerstvem financí Ministerstvu vnitra do 1 kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl jmenován. 6. Návrh první organizační struktury Agentury předloží předseda Agentury Ministerstvu vnitra k vyjádření do 2 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla vládou schválena první systemizace podle bodu 5. 7. Státní zaměstnanec, který ke dni 31. prosince 2019 vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2019, se dnem 1. ledna 2020 převádí do Agentury. Státní zaměstnanec, který ke dni 31. května 2020 vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020, se dnem 1. června 2020 převádí do Agentury. Státní zaměstnanec, který ke dni 31. prosince 2020 vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2020, se dnem 1. ledna 2021 převádí do Agentury. Státní zaměstnanec, který ke dni přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se ode dne přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu převádí do Agentury. 8. Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa v Agentuře lze konat po schválení první systemizace služebních míst podle bodu 5 vládou, nebude-li volné služební místo obsazeno postupem podle bodu 7. V tomto výběrovém řízení vybere předseda Agentury 1 žadatele ze 3 nejvhodnějších žadatelů nebo z dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli podle § 28 odst. 2 a 3 zákona o státní službě. 9. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů přechází na Agenturu a) dnem 1. ledna 2020, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2019, b) dnem 1. června 2020, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020, c) dnem 1. ledna 2021, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2020, d) dnem přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 10. Příslušnost k hospodaření s movitým majetkem státu, ke kterému má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnost hospodařit, přechází na Agenturu a) dnem 1. ledna 2020, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2019, b) dnem 1. června 2020, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020, c) dnem 1. ledna 2021, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2020, d) dnem přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 11. Funkci zřizovatele příspěvkové organizace zřízené podle dosavadních předpisů za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu vykonává ode dne 1. ledna 2020 Agentura. 12. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede do 31. května 2020 rejstřík, k němuž je Agentura oprávněna přistupovat podle bodu 3. Od 1. června 2020 vede rejstřík Agentura. 13. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předá k příslušnému dni přechodu působnosti podle bodů 2, 4 a 12 Agentuře dokumenty nezbytné k výkonu této působnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. III Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., č. 103/1992 Sb., č. 167/1992 Sb., č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 246/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje bod 17, který zní: „17. Národní sportovní agentura.“. 2. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní službě Čl. IV Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se doplňuje písmeno r), které zní: „r) předsedu a místopředsedy Národní sportovní agentury.“. 2. V § 33 odst. 1 se doplňuje písmeno y), které zní: „y) předsedu a místopředsedy Národní sportovní agentury.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. V Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“ nahrazují slovy „, člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a předsedy Národní sportovní agentury“. 2. V části druhé se za hlavu devátou doplňuje hlava desátá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA DESÁTÁ NÁLEŽITOSTI PŘEDSEDY NÁRODNÍ SPORTOVNÍ AGENTURY § 27j Plat Předsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06. § 27k Náhrady výdajů Předsedovi Národní sportovní agentury náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené 2,5násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru, d) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění. § 27l Naturální plnění Předsedovi Národní sportovní agentury náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i).“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 177/2019 Sb.	Zákon č. 177/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 77/2019 * Čl. I - Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 249/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2019 177 ZÁKON ze dne 18. června 2019, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 249/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně smlouvy, která se týká zajišťování obrany České republiky, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany,“. 2. V § 3 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až r) se označují jako písmena h) až q). 3. V § 7 odst. 3 se slova „§ 3 odst. 2 písm. r)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 2 písm. q)“. 4. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Smlouva, kterou se doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší smlouva uveřejněná v registru smluv přede dnem 18. srpna 2017, může být rovněž uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.“. 5. V § 8 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Do 31. prosince 2023 lze elektronický obraz textového obsahu smlouvy vložit do registru také v otevřeném formátu umožňujícím úplné strojové zpracování textového obsahu. (8) Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna v registru smluv přede dnem 18. srpna 2017, hledí se na ni pro účel podle tohoto zákona vždy tak, že splňuje podmínku uzavření v písemné formě.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 176/2019 Sb.	Zákon č. 176/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 31. 7. 2019, částka 77/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných výzkumných institucích * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 176 ZÁKON ze dne 18. června 2019, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 18 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene e) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) je-li držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu a doba pobytu na území za účelem vědeckého výzkumu nepřekročí 1 rok; po tuto dobu může na území bez víza přechodně pobývat i rodinný příslušník tohoto cizince, který ho doprovází a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, nebo g) je-li držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody sjednané mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a doba pobytu na území za účelem studia nepřekročí 1 rok.“. 2. V § 30 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo o mimořádné pracovní vízum“. 3. V § 30 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 29 zrušuje. 4. V § 31 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 5. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní: „§ 31a Mimořádné pracovní vízum (1) Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě odstavce 2. Žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno nařízení vlády podle odstavce 2. Vízum se uděluje na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu zaměstnání, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů. (2) Vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit a) odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizinec na území zaměstnán, b) maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu, c) státní příslušnost cizince, který je oprávněn požádat o toto vízum, d) do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat, e) podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území nesmí být agentura práce, nebo f) podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelů do realizace takového programu. (3) K žádosti o udělení mimořádného pracovního víza je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad, náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. Pro mimořádné pracovní vízum se použije obdobně § 31 odst. 6. (4) Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit. (5) Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na mimořádné pracovní vízum.“. 6. V § 32 odst. 2 písm. b), § 35 odst. 2 větě první, § 35a odst. 2, § 42b odst. 4, § 42c odst. 3 písm. e), § 42c odst. 4 větě druhé, § 42c odst. 6 větě druhé, § 42d odst. 2 písm. d), § 42f odst. 3 písm. d), § 42h odst. 1 písm. b), § 42j odst. 1 písm. e), § 42l odst. 1 písm. b), § 42m odst. 2 písm. b), § 42o odst. 1 písm. b), § 44a odst. 9 písm. e), § 44b odst. 3 písm. c) a v § 44c odst. 6 písm. c) se text „§ 31 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 31 odst. 3“. 7. V § 32 odst. 3 větě první, § 42h odst. 2 písm. b) a v § 44a odst. 10 písm. b) se text „§ 31 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 31 odst. 5“. 8. V § 32 odst. 6 se text „§ 31 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 31 odst. 6“. 9. V § 33 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 33 odst. 1 písm. d) se slova „nebo povolení k dlouhodobému pobytu“ nahrazují slovy „, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu“ a slova „nebo žádost o povolení k trvalému pobytu“ se zrušují. 11. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) který jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) podaná na území, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.“. 12. V § 34 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo e)“. 13. V § 38 odst. 2 se slova „anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek“ zrušují. 14. V § 38 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle a) § 33 odst. 1 písm. d), pokud soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, nebo b) § 33 odst. 1 písm. e), pokud soud žalobě nepřiznal odkladný účinek nebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabylo právní moci.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 15. V § 38 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, nejde-li o případ, kdy soud přiznal žalobě cizince odkladný účinek“. 16. V § 42 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizací, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“. 17. V § 42 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu.“ a věta druhá se zrušuje. 18. V § 42a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec v postavení uvedeném v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) vůči cizinci, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 19. V § 42a odst. 7 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 20. V § 42a odst. 7 písm. d) se text „§ 42k“ nahrazuje textem „§ 42f, 42k“. 21. V § 42a se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jde o cizince podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) a cizinec, se kterým má být umožněno sloučení rodiny, žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.“. 22. V § 42b odst. 1 písm. b) se slovo „věrohodným“ zrušuje. 23. V § 42b odst. 1 písm. d) bodu 2, § 42c odst. 3 písm. c), § 42c odst. 6 větě první, § 46 odst. 7 písm. b), § 71 odst. 1 větě první a v § 123 odst. 4 písm. c) a d) se slovo „věrohodně“ zrušuje. 24. Poznámka pod čarou č. 9f zní: „9f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“. 25. V § 42d odst. 1 se slova „, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Na území je oprávněn žádost podat ministerstvu držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaného jiným členským státem Evropské unie, držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného k pobytu na území za jiným účelem nebo držitel víza k pobytu nad 90 dnů. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.“. 26. V § 42d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „za účelem studia podle § 64 písm. a) až d) a g)“. 27. V § 42d odst. 2 písmeno c) zní: „c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), nebo prokázat, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima9d) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo tuzemskou hostitelskou organizací,“. 28. V § 42d se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. e) a f) je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), odstavci 2 písm. b), c) a d) a dále v případě studia a) podle § 64 písm. e) 1. doklad prokazující, že během dvou let předcházejících podání žádosti získal vysokoškolský titul nebo že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu, a 2. dohodu s hostitelskou organizací o stáži, která zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu; dohoda o stáži obsahuje popis programu stáže, včetně vzdělávacího cíle nebo osnov výuky, dobu trvání stáže, podmínky umístění a dohledu v rámci stáže, dobu, po kterou má stážista pracovat, a právní vztah mezi stážistou a hostitelskou organizací, nebo b) podle § 64 písm. f) dohodu s hostitelskou organizací, která obsahuje popis programu Evropské dobrovolné služby nebo dobrovolnické služby a dobu jejího trvání, podmínky umístění a dohledu v rámci programu, počet hodin, které je dobrovolník povinen odpracovat, výši prostředků dostupných k úhradě nákladů na pobyt a ubytování a minimální výši kapesného po celou dobu pobytu a v případě dobrovolnické služby doklad prokazující, že hostitelská organizace, popřípadě jiný orgán odpovědný za program dobrovolnické služby, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 29. V § 42f odst. 1 větě první se slovo „výzkumu29)“ nahrazuje slovem „výzkumu9f)“. 30. V § 42f odst. 2 se za větu první vkládá věta „Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může na území ministerstvu podat také držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok.“. 31. V § 42g odst. 1 větě první se slova „na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas ministerstva podle odstavce 7 nebo 8“ nahrazují slovy „která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v odstavcích 7 až 10, a to ode dne uvedeného v oznámení“. 32. V § 42g odst. 3 větě druhé se slova „statutárního orgánu,“ zrušují. 33. V § 42g odst. 5 větě druhé se za slova „V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu“ vkládají slova „za jiným účelem“. 34. V § 42g odstavce 7 až 11 znějí: „(7) Změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1. (8) Oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatele, telefonní číslo na budoucího zaměstnavatele, informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, a prohlášení budoucího zaměstnavatele, že má cizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele. (9) Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna. (10) Odstavce 7 až 9 se použijí obdobně na držitele zaměstnanecké karty vydané podle odstavců 3 a 4, pokud oznamuje ministerstvu změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele na pracovní pozici vedenou podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. (11) Odstavce 7 až 10 se nepoužijí, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizince, kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.“. 35. V § 42h odst. 1 se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad, který obsahuje jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizince, druh práce, kterou bude cizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele.“. 36. V § 42i se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) se jedná o agenturní zaměstnávání a jde o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.“. 37. V § 42j se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).“. 38. V § 42k odst. 2 písm. a) se slova „závodu se sídlem“ nahrazují slovy „závodu s umístěním“. 39. V § 42k odst. 5 a v § 42l odst. 1 písm. d) bodě 1 se za slova „závodu se sídlem“ vkládají slova „nebo umístěním“. 40. V § 42k odst. 6 písm. e) se text „odst. 1 písm. a) až c)“ nahrazuje textem „písm. a) až d)“ a slova „, nebo podle § 64 odst. 1 písm. d) a e)“ se zrušují. 41. V § 42n odst. 3 větě první, § 42n odst. 6, § 42o odst. 1 písm. e), § 44c odst. 3 písm. a) a v § 44c odst. 6 písm. f) se slova „statutárním orgánem,“ zrušují. 42. V § 42n odst. 4 písm. d), § 42o odst. 1 písm. k) a l), § 44c odst. 1 písm. c), § 44c odst. 2 větě první, § 44c odst. 3 písm. b) a v § 44c odst. 6 písm. e), g) a h) se slova „statutární orgán,“ zrušují. 43. V § 44 odst. 2 se slova „po pořízení biometrických údajů“ zrušují. 44. V § 44 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) 9 měsíců, jde-li o dlouhodobý pobyt podle § 42 odst. 3,“. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i). 45. V § 44 odst. 4 písm. c) se za slovo „studia“ vkládají slova „z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b)“. 46. V § 44 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) 2 roky v případě dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) a v případě dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento pobyt uskutečňován v rámci programů Evropské unie nebo mnohostranných programů zahrnujících opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi 2 nebo více vysokoškolskými institucemi nebo institucemi v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území; v případě nedoložení plnění podmínek programu nebo dohody cizincem po celou dobu trvání programu nebo dohody se postupuje podle písmene a) nebo c),“. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j). 47. V § 44 odst. 4 písm. h) se slova „podle § 42d“ nahrazují slovy „z důvodu uvedeného v § 64 písm. f)“. 48. V § 44 odst. 4 písm. i) se za slovo „pracovníkovi“ vkládají slova „za účelem vědeckého výzkumu, hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti“. 49. V § 44 odst. 6 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo na dobu stanovenou v rozhodnutí uznávacího orgánu o povolení k výkonu povolání nebo k výkonu odborné praxe35)“. 50. V § 44a odst. 1 písm. b) se text „b), e) až h)“ nahrazuje textem „c), f), g), i) a j)“. 51. V § 44a odst. 1 písm. c) se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 52. V § 44a odst. 1 písm. d) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. e)“. 53. V § 44a odstavec 2 zní: „(2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 nebo § 42d se neprodlužuje; to neplatí v případě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42d vydaného za účelem a) účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 písm. b), jehož platnost lze z důvodu pokračování v takové přípravě jednou prodloužit, nebo b) studia na vysoké škole podle § 64 písm. a), jehož platnost lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky.“. 54. V § 44a odst. 3 větě druhé se za text „§ 36“ vkládá text „, § 46 odst. 3 a 7“. 55. V § 44a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „podle § 42d“ nahrazují slovy „z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b)“. 56. V § 44a odst. 6 písm. c) se slova „(§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom“ nahrazují slovy „podle § 42d odst. 2 písm. c) nebo prokázat“. 57. V § 44a odst. 8 se věta třetí zrušuje. 58. V § 44a odst. 9 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).“. 59. V § 44a odst. 11 větě první se za text „§ 42g odst. 2 písm.“ vkládá text „a),“, ve větě druhé se za slovo „druhá“ vkládají slova „a § 46 odst. 6 písm. d), e) a f)“ a na konci odstavce 11 se doplňuje věta „Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti o prodloužení zaměstnanecké karty učiněno oznámení podle § 42g odst. 7, 8 nebo 10, má se za to, že cizinec žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici.“. 60. V § 44a odst. 12 větě druhé se za text „d)“ vkládají slova „a f)“. 61. V § 44a se na konci odstavce 14 doplňuje věta „V případě žadatele o vydání zaměstnanecké karty se povinnost uvedená ve větě první považuje za splněnou pouze tehdy, předloží-li tento žadatel současně ministerstvu potvrzení vydané jeho zaměstnavatelem, ze kterého vyplývá, že žadatel nastoupil na pracovní místo, ke kterému se vztahuje žádost o vydání zaměstnanecké karty.“. 62. V § 45 odst. 1 větě čtvrté se za slovo „investování,“ vkládají slova „na cizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3“. 63. V § 46 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d nebo rozhodnutí o zrušení platnosti tohoto povolení ministerstvo posoudí přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.“. 64. V § 46 odst. 6 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) pokud cizinec vykonával nelegální práci, nebo f) jde-li o agenturní zaměstnávání a jedná se o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.“. 65. V § 46 odst. 7 písm. e) se slova „statutárním orgánem obchodní korporace nebo jeho členem“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu obchodní korporace“. 66. V § 46e odst. 1 se za text „§ 37“ vkládají slova „, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e)“. 67. V § 47 odst. 6 písm. b) se text „§ 42a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 42a odst. 6“. 68. V § 49 odst. 1 větě druhé se slovo „lze“ nahrazuje slovy „se vydává formou identifikačního průkazu a lze ho“. 69. V části první hlavě III se na konci nadpisu dílu 5 doplňují slova „nebo území členských států Evropské unie“. 70. V § 50 odst. 1 písm. a) se za slovo „nevyžaduje,“ vkládají slova „při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování,“. 71. § 50a včetně nadpisu zní: „§ 50a Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizinci, který a) neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování, b) je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života. (2) Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie policie vydá a) cizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolného návratu podle zákona o azylu, jestliže 1. bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo 2. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen, b) cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo c) cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštění. (3) Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování z důvodu uvedených v § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů. (4) Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území. (5) V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizinec vyrozuměn.“. 72. V § 53 odst. 1 se za slovo „na“ vkládají slova „zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podává se na“. 73. V § 55 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V části řízení vedené před zastupitelským úřadem se v originále předkládá i náležitost uvedená v § 31 odst. 1 písm. f).“. 74. V § 56 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje. 75. V § 56 odst. 1 písm. m) se slova „statutárním orgánem obchodní korporace nebo jeho členem“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu obchodní korporace“, za slovo „jako“ se vkládá slovo „člena“ a slova „nebo jeho člena“ se zrušují. 76. V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) je zaměstnavatel cizince podle § 178f nespolehlivý, jde-li o mimořádné pracovní vízum.“. 77. V § 63 odst. 1 se slova „ke které byl udělen souhlas ministerstva podle“ nahrazují slovy „která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v“ a slova „nebo 8“ se nahrazují slovy „až 10“. 78. V § 63 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ministerstvo v takovém případě zastaví. (3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže cizinec před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 učiní oznámení podle § 42g odst. 7 nebo podá žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.“. 79. V § 64 odst. 1 písm. a) se slova „střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a), a“ zrušují. 80. V § 64 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a) v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 81. V § 64 odst. 1 písm. e) se slova „odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5 let“ nahrazují slovy „stáž určená k získání znalostí, praxe a zkušeností uskutečňovaná cizincem v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na zahraniční vysoké škole nebo v době nejvýše 2 let“. 82. V § 64 odst. 1 písm. f) se slova „odborná praxe a dobrovolná služba mládeže“ nahrazují slovy „evropská dobrovolná služba cizince“. 83. V § 64 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 84. V § 68 odst. 2 písm. e) se slova „anebo studium nebo odborné školení“ nahrazují slovy „nebo studium“. 85. V § 68 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; toto období se však nezapočítá, byl-li cizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatele“. 86. V § 68 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo na mimořádné pracovní vízum“. 87. V § 69 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 1 písm. e)“. 88. V § 71 odst. 1 větě čtvrté se slova „daňovým přiznáním“ nahrazují slovy „rozhodnutím o stanovení daně“, na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „za poslední zdaňovací období“ a věta pátá se zrušuje. 89. V § 77 odst. 1 písmeno i) zní: „i) byl cizinec v České republice ve 3 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok.“. 90. V § 87c se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „formou identifikačního průkazu podle § 180b“. 91. V § 87h odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) pokud splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1, v době podání žádosti pobýval na území na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2),3a) a tento zvláštní právní předpis se na něho již nevztahuje.“. 92. V § 87h se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Rodinný příslušník občana Evropské unie je oprávněn požádat ministerstvo o přiznání právního postavení rezidenta na území; ustanovení § 83 až 85 se použijí obdobně.“. 93. V § 87l odst. 1 písm. e) se slova „v délce nepřevyšující 3 roky,“ nahrazují slovem „, nebo“. 94. V § 87l odst. 1 písmeno f) zní: „f) byl soudem České republiky v nejméně 3 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok,“. 95. V § 87l odst. 1 se písmeno g) zrušuje. 96. V § 87l odst. 3 větě první se slova „písm. a) až c)“ zrušují. 97. V § 87n se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „vydávanou s dobou platnosti na 10 let“. 98. V § 87z odst. 1 písm. d) se za slovo „trvalému“ vkládají slova „pobytu nebo rozhodnutí o ukončení přechodného“. 99. V § 103 písm. n) se slovo „vízem“ nahrazuje slovy „oprávněním k pobytu“. 100. Na konci § 103 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti.“. 101. V § 106 odst. 1 se za písmeno b) vkládají písmena c) a d), která znějí: „c) skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo d) skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,“. 102. V § 106 se odstavce 3 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 9 se označují jako odstavce 3 až 7. 103. V § 107 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.“. 104. V § 107 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Výzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizace je povinna vydat cizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.“. 105. V § 107 odst. 8 se za slova „účelem zaměstnání“ vkládají slova „nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké karty“. 106. V § 109 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Cizinci s povoleným trvalým pobytem na území, který v zahraničí pozbude doklad uvedený v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlasné vyjádření ministerstva.“. 107. V § 113 odst. 6 písm. d) se slova „, který nemá platný cestovní doklad“ zrušují. 108. V § 117a odst. 3 se v písmenu a) bod 3 zrušuje, dosavadní body 4 až 9 se označují jako body 3 až 8, a dále se na konci písmene a) doplňují body 9 až 11, které znějí: „9. záznam podle § 117b odst. 6, 10. záznam podle § 117b odst. 7, 11. záznam podle § 117b odst. 8,“. 109. V § 117b odst. 4 se slova „modré karty, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie“. 110. V § 117b se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f). (7) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“. (8) V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu.“. 111. V § 118 odst. 1 větě první se za slova „z území“ vkládají slova „členských států Evropské unie“. 112. V § 118 odst. 3 větách první až šesté, § 118 odst. 5 větě třetí, § 123c odst. 5, § 124b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 124b odst. 3 větě první, § 124b odst. 4 větě druhé a v § 124b odst. 6 písm. a) se slova „z území“ zrušují. 113. V § 118 odst. 5 větě druhé se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 5“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „nebo území členských států Evropské unie“. 114. V § 119 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „při hraniční nebo pobytové kontrole“ nahrazují slovem „policii“. 115. V § 119 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „při pobytové nebo hraniční kontrole“ nahrazují slovem „policii“. 116. V § 119 odst. 1 písm. b) body 3 a 4 znějí: „3. pobývá-li cizinec na území bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn, 4. pobývá-li cizinec na území bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn,“. 117. V § 119 odst. 1 písm. b) bod 8 zní: „8. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo“. 118. V § 119 odst. 1 písmeno c) zní: „c) až na 3 roky, 1. je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval, 2. neprokáže-li cizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo 3. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“. 119. V § 119 odst. 9 větě první se za text „(§ 180c)“ vkládají slova „nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení“ a ve větě druhé se slova „bez doprovodu“ zrušují. 120. V § 120 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „území“ vkládají slova „členských států Evropské unie“. 121. V § 120a odstavec 1 zní: „(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, a) rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné, b) pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179, nebo c) jde-li o občana Evropské unie.“. 122. V § 120a odst. 7 větě první se slovo „dále“ zrušuje. 123. V § 120a odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „vyhoštění“ vkládá slovo „dále“. 124. V § 120a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování cizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto rozhodnutí.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11. 125. V § 120a odst. 11 větě první se slova „písm. b) bodu 3“ nahrazují slovy „písm. c) bodu 1“. 126. V § 122 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „vyhoštění“ vkládají slova „nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoštění, a to nejméně o jednu třetinu této doby“. 127. V § 123 odst. 4 písm. c) a d) se za slova „účelem zaměstnání“ vkládají slova „nebo po zániku platnosti zaměstnanecké karty podle § 63“. 128. V § 123 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „; úhradu těchto nákladů vybírá správní orgán, který ji uložil“. 129. § 123a včetně nadpisu zní: „§ 123a Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem (1) Na základě písemné žádosti cizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo nést náklady spojené s dobrovolným návratem tohoto cizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizince, a) který je zajištěn za účelem správního vyhoštění, b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie stanovena doba k vycestování, c) který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, nebo d) u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b), vykonává trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění. (2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši. (3) Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem cizince na základě jeho žádosti podle odstavce 1 a) v době zajištění cizince v zařízení po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, b) po nabytí právní moci rozhodnutí o 1. správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie za podmínky, že dosud neuplynula doba k vycestování, nebo 2. zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu nebo rozhodnutí o zrušení nebo ukončení oprávnění k pobytu uvedeného v odstavci 1 písm. d) nebo po uplynutí platnosti nebo po zániku tohoto oprávnění k pobytu, za podmínky, že cizinec na území pobývá alespoň na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b), nebo c) po nabytí právní moci rozsudku, kterým se cizinci ukládá trest vyhoštění. (4) O žádosti cizince o úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.“. 130. V § 123b odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) povinnost cizince zdržovat se v místě určeném policií a ve stanovené době být v tomto místě přítomen za účelem provedení pobytové kontroly.“. 131. V § 123b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zvláštní opatření lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat průběh řízení, jehož předmětem je jeho vycestování, tím, že neprokáže svou totožnost nebo adresu místa pobytu, odmítá tyto údaje uvést nebo se nedostavil na předvolání policie.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 132. V § 123b odst. 3 se za slovo „lze“ vkládá slovo „dále“ a slova „o správním vyhoštění k vycestování z území“ se nahrazují slovy „, jehož předmětem je jeho vycestování,“. 133. V § 123b odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo území členských států Evropské unie“. 134. V § 123b odst. 7 se slova „z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění“ nahrazují slovy „v době stanovené k vycestování“. 135. V § 123b odst. 8 větě první se slova „stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění“ zrušují. 136. V § 124 odst. 5 větě první se za text „(§ 180c)“ vkládají slova „nebo nezletilého cizince v obdobném postavení“. 137. V § 124 na konci odstavce 6 a v § 129 na konci odstavce 5 se doplňují věty „Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizince jako na nezletilého cizince bez doprovodu.“. 138. V § 124 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 139. V § 124 odst. 8 větě druhé se za slovo „doprovodu“ vkládají slova „nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení“. 140. V § 124b odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 141. V § 124b odst. 1 písm. b) se slova „z území“ nahrazují slovy „nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany z území členských států Evropské unie“, na konci písmene se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 142. V § 124b odst. 6 písm. a) se slova „písm. b) nebo c)“ zrušují. 143. V § 125 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větami „Oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizince se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody. Oznámením rozhodnutí o zajištění podle § 46a zákona o azylu se dosavadní rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona ruší.“. 144. V § 129 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 145. V § 130 odst. 2 se slova „ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu“ nahrazují slovy „organizační složka státu zřízená ministerstvem“. 146. V § 131 větě první se za slova „v zařízení,“ vkládají slova „s možností přístupu k bezplatné právní pomoci v zařízení“. 147. V § 146 odst. 3 se za slova „Odstavec 1“ vkládají slova „věty druhá a třetí“. 148. V § 155 odst. 2 větě druhé se za slovo „vyřadí“ vkládají slova „po zrušení rozhodnutí o správním vyhoštění z důvodu uvedeného v § 119a odst. 6 nebo“. 149. V části první se za hlavu XIII vkládá nová hlava XIIIa, která včetně nadpisu zní: „HLAVA XIIIa INTEGRACE CIZINCŮ § 155a Centra na podporu integrace cizinců (1) Provozovatel nebo na základě smlouvy uzavřené s ministerstvem územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo jiná právnická osoba provozuje v jednotlivých krajích centra na podporu integrace cizinců. (2) Centrum na podporu integrace cizinců poskytuje cizincům služby usnadňující jejich začlenění do společnosti, zejména adaptačně-integrační kurzy, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace, sociální poradenství a právní poradenství. § 155b Adaptačně-integrační kurz (1) Centrum na podporu integrace cizinců v adaptačně-integračním kurzu seznámí cizince s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice. (2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67, je povinen do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání tohoto povolení absolvovat adaptačně-integrační kurz organizovaný centrem na podporu integrace cizinců. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na cizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území. (3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na cizince, který a) pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, b) v den nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 1. nedovršil věk 15 let, nebo 2. dovršil věk 61 let, nebo c) již adaptačně-integrační kurz absolvoval. (4) Ministerstvo může z důvodů zvláštního zřetele hodných od povinnosti uvedené v odstavci 2 upustit. (5) Centrum na podporu integrace cizinců a) organizačně zajišťuje pořádání adaptačně-integračních kurzů, b) zajistí, aby se na adaptačně-integračním kurzu podíleli pouze odborně způsobilí lektoři a tlumočníci, kteří absolvovali zkoušku pro lektory nebo tlumočníky adaptačně-integračních kurzů, a c) vydá cizinci doklad o absolvování adaptačně-integračního kurzu a informuje o této skutečnosti ministerstvo. (6) Cizinec hradí náklady spojené s jeho účastí na adaptačně-integračním kurzu paušální částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo vyhláškou tak, aby byla přiměřená nákladům, které centru na podporu integrace cizinců vznikly. Příjem z úhrad podle věty první je příjmem státního rozpočtu. (7) Zkouška pro lektory adaptačně-integračních kurzů se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test zaměřený na znalosti právní úpravy, a z praktické části zaměřené na didaktické dovednosti. Zkouška pro tlumočníky adaptačně-integračních kurzů se skládá z praktické části zaměřené na znalost odborné terminologie v cizím jazyce v oblasti integrace a migrace a na tlumočnické dovednosti. Průběh zkoušek zabezpečuje ministerstvo.“. 150. V § 156 odst. 1 písm. f) se slova „n) nebo u)“ nahrazují slovy „n), u) nebo v)“. 151. V § 156 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) nesplní povinnost podle § 103 písm. n) opakovaně.“. 152. V § 156 odst. 1 se na konci písmene o) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) nesplní povinnost podle § 155b odst. 2.“. 153. V § 156 odst. 5 písm. b) se slova „nebo o)“ nahrazují slovy „, o) nebo p)“. 154. V § 156 odst. 5 písmeno b) zní: „b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), l), m) nebo o) až q),“. 155. V § 156 se odstavec 6 zrušuje. 156. V § 157 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 157. V § 157 odst. 8 písm. c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“. 158. V § 157 se odstavec 9 zrušuje. 159. V § 158b odst. 1 se slova „, které zapisuje do matričních knih“ zrušují. 160. V § 160 odst. 2 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“ a za slovo „území“ se vkládají slova „, popřípadě od smrti cizince nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého“. 161. V § 165 písm. n) se za slovo „platnosti“ vkládají slova „, posuzuje shodu oznámené změny zaměstnavatele nebo pracovní pozice držitele zaměstnanecké karty se zákonem“ a slova „zaměstnanecké karty nebo“ se zrušují. 162. V § 165a odst. 1 písm. h) se slova „a zda se jedná o nedoplatek, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky“ nahrazují slovy „podle § 178e odst. 1“, slova „orgánech okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny“ se nahrazují slovy „okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“. 163. V § 165a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) za účelem zjištění, zda obchodní korporace nebo odštěpný závod se sídlem nebo umístěním na území, do nichž je nebo má být cizinec v souladu s § 42k nebo 42m převeden, jsou bezdlužní, požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky, po okresní správě sociálního zabezpečení a po zdravotní pojišťovně sdělení, zda má u nich tato obchodní korporace nebo tento odštěpný závod evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.“. 164. V § 167 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Při pobytové kontrole je policie oprávněna požadovat po zaměstnavateli cizince nebo po uživateli, pro kterého cizinec vykonává práci, předložení dokladu prokazujícího oprávněnost výdělečné činnosti cizince.“ a ve větě třetí se slovo „Toto“ nahrazuje slovem „Tato“. 165. § 168 zní: „§ 168 (1) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, § 20, 30, 31a, 32, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, 52, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, 154, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h. (2) V řízení podle tohoto zákona v části vedené před zastupitelským úřadem je možno podání učinit pouze v listinné podobě. (3) Rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a), § 37a odst. 1 písm. d), § 37a odst. 2 písm. c), § 46a odst. 1 větě druhé, § 46a odst. 2 písm. c), § 46b odst. 1 větě druhé, § 46b odst. 2 písm. a), § 46d odst. 1 větě druhé, § 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 1 písm. j), § 46f odst. 2 písm. b), § 46g odst. 1 písm. c), § 46g odst. 2 písm. d), § 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. h), § 56 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 2 písm. e) nebo f), § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), § 87d odst. 2 písm. c) nebo d), § 87e odst. 1 písm. f) nebo g), § 87f odst. 3 písm. e) nebo f), § 87k odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 87l odst. 1 písm. a), e) nebo f), nabývá právní moci jeho oznámením. (4) Ustanovení § 101 písm. b) správního řádu se v řízeních podle tohoto zákona nepoužije. Ustanovení správního řádu upravující přezkumné řízení se v případech podle odstavce 3 nepoužijí.“. 166. V § 169d odst. 2 větě druhé se za slovo „zástupce“ vkládají slova „; zákonným zástupcem se rozumí i osoba, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý žadatel občanem“. 167. V § 169e odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) shromažďováním objednávek pro sjednání termínu osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu podle § 169f.“. 168. V § 169e se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí, jde-li o žádost nepřijatelnou z důvodu uvedeného v § 169h odst. 3“. 169. § 169f včetně nadpisu zní: „§ 169f Sjednání termínu osobního podání žádosti (1) Zastupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách. (2) Je-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách.“. 170. V § 169g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud má Česká republika ve státě podle odstavce 1 více zastupitelských úřadů, je cizinec oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště.“. 171. V § 169h odst. 1 písmeno a) zní: „a) cizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem,“. 172. V § 169h se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) žádost nebyla podána osobně podle § 169d odst. 2, aniž zastupitelský úřad upustil od povinnosti osobního podání žádosti podle § 169d odst. 3.“. 173. V § 169h se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost je dále nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu zákonem nebo nařízením vlády vydaným podle § 31a nebo § 181b odst. 1. Do maximálního počtu žádostí se zahrnují i žádosti, které jsou nepřijatelné z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo 2. (4) V případě rozvržení maximálního počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí, je žádost rovněž nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený nařízením vlády vydaným podle § 181b odst. 2 pro jednotlivé vládou schválené programy nebo pro ostatní žádosti.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 174. V § 169t se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) O odvolání proti rozhodnutí zastupitelského úřadu se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy zastupitelský úřad předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem Ministerstvu zahraničních věcí.“. 175. Za § 169t se vkládá nový § 169u, který včetně nadpisu zní: „§ 169u Vymáhání náhrady nákladů řízení Je-li cizinci uložena náhrada nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad.“. 176. V § 170 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Proti novému rozhodnutí5d), kterým byla stanovena nová lhůta k vycestování podle § 50a odst. 3, lze podat odvolání do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 177. Za § 170b se vkládá nový § 170c, který zní: „§ 170c Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.“. 178. V § 171 písmeno a) zní: „a) rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza,“. 179. V § 171 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny. (3) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.“. 180. V § 172 odst. 9 se věty první a druhá nahrazují větou „V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije.“. 181. V § 172 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.“. 182. V § 177 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Cizinec může prokázat svou totožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost. O možnosti tohoto postupu policie cizince poučí nejpozději při přijetí cizince do zařízení.“. 183. V § 178b odst. 1 větě druhé se slova „, statutárním orgánem“ zrušují. 184. V § 178b odst. 2 větě druhé se slova „, statutárního orgánu anebo“ nahrazují slovem „nebo“. 185. V § 178f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.“. 186. V § 179 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí. (2) Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“. 187. V § 180b odst. 1 se slova „platná pouze na území České republiky“ zrušují. 188. V § 180e odst. 9 se za slova „dlouhodobého víza“ vkládají slova „nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první“. 189. V § 181a písm. c) se slova „statutárních orgánů,“ zrušují. 190. Za § 181a se vkládá nový § 181b, který zní: „§ 181b (1) Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o a) vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, b) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo c) zaměstnaneckou kartu. (2) V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartu. (3) Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1.“. 191. V § 182 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu, i) požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení.“. 192. V § 182 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo zahraničních věcí vyhláškou stanoví pro účely podávání žádostí o oprávnění k pobytu územní obvod zastupitelských úřadů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu považuje za držitele povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny na území České republiky. 3. Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na vyšší odborné škole, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu v tuzemské hostitelské organizaci, podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu považuje za držitele povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Výkon práce na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas Ministerstvem vnitra podle § 42g odst. 7 a 8 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za výkon práce na pracovní pozici oznámené podle § 42g odst. 7 až 10 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá platnosti uplynutím 10 let ode dne jeho vydání. Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky vydané přede dnem 1. ledna 2010 pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2019. 6. Povinnost uvedená v § 155b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2021, se nevztahuje na cizince, kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 zákona č. 326/1999 Sb. vydáno přede dnem 1. ledna 2021 za podmínky, že toto povolení je ke dni 1. ledna 2021 platné. 7. Do dne nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 181b odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovícího maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci určitého časového období na příslušném zastupitelském úřadu, je maximálním počtem žádostí pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu počet žádostí, které byly na tomto zastupitelském úřadu podány v roce 2016. Pro účely organizace přijímání žádostí může Ministerstvo zahraničních věcí s ohledem na místní podmínky maximální počet žádostí poměrně rozložit do týdenních, měsíčních nebo čtvrtletních úseků. Ustanovení § 181b odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 151/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 70 odst. 1 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“. 2. Poznámka pod čarou č. 63 zní: „63) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“. 3. V § 70 odst. 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 4. V § 70 odst. 2 se text „i)“ nahrazuje textem „h)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o azylu Čl. IV Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 466/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 11a odst. 3 větě první se slova „pronásledování nebo“ nahrazují slovem „pronásledování,“ a za slovo „újma“ se vkládají slova „nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a“. 2. V § 27 odst. 5 se číslo „30“ nahrazuje číslem „90“. 3. V § 46a odst. 11 se věta druhá nahrazuje větou „Oznámením nového rozhodnutí o zajištění, o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší.“ a ve větě třetí se slovo „Vydáním“ nahrazuje slovem „Oznámením“. 4. V § 73 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „Oznámením nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, se dosavadní rozhodnutí o nepovolení vstupu na území ruší.“ a ve větě třetí se slovo „Vydáním“ nahrazuje slovem „Oznámením“. 5. V § 83 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, včetně možnosti přístupu k bezplatné právní pomoci v azylovém zařízení“. 6. V § 88 odst. 3 větě druhé se slovo „azylantce“ nahrazuje slovem „azylantovi“. ČÁST ČTVRTÁ Změna soudního řádu správního Čl. V V § 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za slovo „ochrany“ vkládají slova „, neudělení krátkodobého víza“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace Čl. VI Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“. 2. Poznámka pod čarou č. 2b zní: „2b) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“. 3. V § 1 odst. 2 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 2e zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Čl. VII Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 67/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“. 2. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“. 3. V § 24 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). ČÁST SEDMÁ Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Čl. VIII Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 73 odst. 2 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“. 2. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“. 3. V § 73 odst. 2 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). ČÁST OSMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. IX Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 327/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „závod se sídlem“ nahrazují slovy „závod s umístěním“. 2. Na konci § 5 se tečka nahrazuje čárkou a dosavadní písmeno g) ve znění „g) vnitropodnikovým převedením výkon závislé práce cizincem, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území České republiky na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty102) 1. v odštěpném závodu se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo 2. v obchodní korporaci se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou101) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.“ se označuje jako písmeno i) a v bodě 1 se slova „se sídlem“ nahrazují slovy „s umístěním“. 3. V § 21 odst. 7 se text „§ 5 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 5 písm. h)“. 4. V § 37a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo 3“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Krajská pobočka Úřadu práce může s ohledem na situaci na trhu práce zkrátit dobu podle věty první až na 10 dnů.“. 5. § 87 zní: „§ 87 (1) Nastoupí-li do zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2), rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3, cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) až s) a v § 98a, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta, je jeho zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná povinnost se vztahuje na případy, kdy za trvání zaměstnání nebo výkonu práce na území České republiky nastane skutečnost, na jejímž základě již cizinec povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta nevyžaduje. (2) Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 odst. 2 nebo 3. Každou změnu těchto údajů je zaměstnavatel povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl. (3) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení zaměstnání nebo výkonu práce na území České republiky osob uvedených v odstavci 1.“. 6. V § 98 písm. l) se slova „a) nebo c) nebo“ nahrazují slovy „a), c) nebo n) nebo“. 7. V § 102 odst. 2 se věty druhá a čtvrtá zrušují a ve větě třetí se slova „Zaměstnavatel uvedený ve větě první vede evidenci obsahující“ nahrazují slovy „Evidence obsahuje“. 8. V § 102 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zahraniční zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu s právnickou nebo fyzickou osobou, na jejímž základě byly osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, je povinen vést evidenci těchto osob obsahující údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e), dále pohlaví těchto fyzických osob, den nástupu a den skončení výkonu práce nebo vyslání na území České republiky.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 9. V § 102 odst. 4 se za slovo „zaměstnání“ vkládají slova „nebo výkonu práce na území České republiky“ a za slovo „zaměstnávání“ se vkládají slova „nebo výkonu práce na území České republiky“. 10. V § 136 odstavec 2 zní: „(2) Povinnost podle odstavce 1 věty první má na území České republiky i zahraniční zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka.“. 11. Za § 147c se vkládá nový § 147ca, který včetně poznámky pod čarou č. 106 zní: „§ 147ca (1) Pro účely kontroly podle zvláštních právních předpisů106) je Policie České republiky oprávněna získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje a) o povoleních k zaměstnání vydaných krajskou pobočkou Úřadu práce, a to v rozsahu uvedeném v § 92 odst. 3, b) o písemných informacích týkající se cizinců v rozsahu uvedeném v § 87 a 88. (2) Pro účely povolování vstupu a pobytu cizinců na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3) jsou Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady České republiky oprávněny získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje a) o povoleních k zaměstnání vydaných krajskou pobočkou Úřadu práce, a to v rozsahu uvedeném v § 92 odst. 3, b) o písemných informacích týkajících se cizinců v rozsahu uvedeném v § 87 a 88. 106) Například § 163 a 164 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 63 odst. 2 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., se mění takto: 1. V položce 22 se doplňuje písmeno x), které zní: „x) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o zaměstnanosti za každý vzdělávací program\| Kč 1 000“. ---\|--- 2. Položka 116 zní: „Položka 116 1\\. Přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu\| ---\|--- a) cizinci\| Kč 2 500 b) cizinci mladšímu 15 let\| Kč 1 000 c) za účelem strpění pobytu na území\| Kč 500 2\\. Přijetí žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu\| a) cizinci\| Kč 2 500 b) cizinci mladšímu 15 let\| Kč 1 000 c) za účelem strpění pobytu na území, osobě požívající doplňkové ochrany nebo cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany\| Kč 1 000 d) osobě požívající doplňkové ochrany nebo cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany mladším 15 let\| Kč 500 3\\. Přijetí žádosti o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu\| a) cizinci\| Kč 1 000 b) cizinci mladšímu 15 let\| Kč 500 4\\. Přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený nebo jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční\| a) cizinci\| Kč 4 000 b) cizinci mladšímu 15 let\| Kč 2 500 5\\. Přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený občanu Evropské unie, státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinným příslušníkům bez ohledu na státní příslušnost\| Kč 100 6\\. Přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu s dodatečným přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky\| Kč 500 7\\. Přidělení rodného čísla cizinci\| Kč 1 000 Osvobození 1. Od poplatku podle bodu 1 písm. a) a b), bodu 2 písm. a) a b), bodu 3 a bodu 7 této položky je osvobozen občan Evropské unie, občan státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jejich rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. Osvobození se nevztahuje na rodinné příslušníky, kteří nejsou občany některého z těchto států, pokud zpoplatňované úkony nesouvisí s uplatňováním práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie. 2. Od poplatku podle bodu 1 písm. a) a b) této položky je osvobozen cizinec, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu66a), a od poplatku podle bodu 2 písm. a) a b), bodu 3 a bodu 7 této položky je osvobozen cizinec, kterému již takové povolení bylo vydáno. Zmocnění Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit o 50 % poplatek podle bodů 2 až 4 této položky, a to na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany. O snížení poplatku lze požádat nejpozději společně s podáním žádosti podle bodů 2 až 4. Předmětem poplatku není 1. První vydání průkazu o povolení k pobytu před dovršením 15 let věku s oprávněním k trvalému pobytu na území České republiky nebo při dovršení 15 let věku cizince, kterému bylo vydáno potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území České republiky. 2. První vydání průkazu o povolení k pobytu azylanta, průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany vydaného podle zákona o azylu nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany vydaného podle zákona o dočasné ochraně cizinců. 3. Žádost o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, ve kterém správní úřad uvedl nesprávné zápisy, průkaz vydaný s výrobní vadou nebo průkaz, jehož certifikát pravosti byl zneplatněn. 4. Žádost o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji nebyla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. 5. Přidělení rodného čísla cizinci při udělení azylu nebo doplňkové ochrany, jeho narození a vydání rodného listu na území České republiky. Poznámky 1. Poplatek podle bodu 4 této položky se vybírá i v případě, jde-li o vydání průkazu náhradou za průkaz o povolení k pobytu vydaný za účelem strpění pobytu na území České republiky. 2. Povolením k pobytu podle této položky se pro účely tohoto zákona rozumí povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, povolení k pobytu azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu a povolení k pobytu osoby požívající dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců. 3. Poplatek podle bodu 6 této položky se vybírá, jde-li o vydání nového průkazu o povolení k pobytu v souvislosti s dodatečným přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky. Poplatek podle této položky se dále vybírá, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo o občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, který sám není občanem některého z těchto států, pokud mu již bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky na základě práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie a žádá o vydání dalšího průkazu o povolení k pobytu. 4. Poplatek podle bodu 3 se vybírá pouze jednou bez ohledu na počet současně prováděných změn.“. 3. V položce 117A písm. f) se slovo „Ověření“ nahrazuje slovy „Přijetí tiskopisu k ověření“. 4. V položce 144 úvodní části ustanovení se slova „udělení krátkodobého víza“ zrušují. 5. V položce 144 v písmenech a) a b) se slovo „podle“ nahrazuje slovy „udělení krátkodobého víza podle“. 6. V položce 144 se za písmeno b) doplňuje písmeno c), které zní: „c) nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti\| EUR 60“. ---\|--- 7. V položce 144 v části Předmětem poplatku není se slovo „víza“ nahrazuje slovy „krátkodobého víza, žádosti o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti“. 8. Položka 144A zní: „Položka 144A a) Přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza\| Kč 2 500 ---\|--- b) Přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza za účelem podnikání\| Kč 5 000 c) Zpracování objednávky k sjednání termínu osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza\| Kč 1 000 Osvobození 1. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny osoby mladší 6 let. 2. Od poplatků podle této položky je osvobozeno přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů. 3. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeni žadatelé o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, kterým bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti nejméně jednou takové vízum uděleno, a platnost žádného z těchto víz nebyla zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. Zmocnění 1. Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou v jednotlivých případech od vybíraného poplatku upustit nebo jej snížit, pokud toto opatření slouží k podpoře kulturních nebo sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční nebo rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů. 2. Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou u dětí ve věku od 6 let a mladších 12 let vízový poplatek snížit nebo je od vízového poplatku osvobodit.“. 9. Položka 162 zní: „Položka 162 a) Přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu\| Kč 2 500 ---\|--- b) Přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů\| Kč 200 c) Přijetí žádosti o vydání zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování\| Kč 5 000 d) Zpracování objednávky k sjednání termínu osobního podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu\| Kč 1 000 Osvobození 1. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozen občan členského státu Evropské unie, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, a občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinní příslušníci, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. 2. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, vydává-li toto povolení Ministerstvo zahraničních věcí.“. Čl. XI Přechodná ustanovení 1. Byl-li tiskopis k ověření pozvání cizince do České republiky přijat Policií České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhá ověření pozvání cizince do České republiky správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Byla-li žádost o povolení k pobytu cizince podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhá vydání povolení k pobytu cizince správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. XII V § 4 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 93/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a dosavadní písmeno g) ve znění „g) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury78) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti inspektorátů podle § 5 odst. 1 písm. i) a j).“ se označuje jako písmeno j). ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Čl. XIII Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 30a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „řešení výzkumného projektu“ nahrazují slovy „výzkumné činnosti“. 2. Poznámka pod čarou č. 31 zní: „31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“. 3. V § 30a odst. 2 se za slovo „unie,“ vkládají slova „je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo“ a slova „řešení výzkumného projektu, pro který“ se nahrazují slovy „výzkumné činnosti, pro kterou“. 4. Nadpis § 30b zní: „Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků“. 5. V § 30b odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituce nesplňuje podmínky uvedené v § 30a odst. 1.“. 6. V § 30b se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud a) veřejná výzkumná instituce přestane splňovat podmínky uvedené v § 30a odst. 1, b) vyjde najevo, že schválení udělené veřejné výzkumné instituci bylo získáno podvodně, nebo c) vyjde najevo, že veřejná výzkumná instituce uzavřela dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným způsobem. (5) Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9. 7. V § 30b odst. 6 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 8. V § 30c odstavec 1 zní: „(1) Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník se zavazuje vyvinout úsilí k dokončení dané výzkumné činnosti.“. 9. V § 30c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dohoda o hostování obsahuje a) název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu, b) datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a c) údaje o zamýšleném pobytu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části svého výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 10. V § 30c odst. 3 písm. a) se slova „výzkumný projekt“ nahrazují slovy „výzkumnou činnost“, v bodech 1 a 2 se slova „řešení výzkumného projektu“ nahrazují slovy „výzkumné činnosti“ a v bodě 1 se slova „provedení výzkumného projektu“ nahrazují slovy „výzkumnou činnost“. 11. § 30d včetně poznámek pod čarou č. 39 až 41 zní: „§ 30d Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany, b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno, c) státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu36) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých, d) státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie, e) státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie39), f) státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, g) státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti40), a h) státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný pracovník41). 39) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. 41) Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.“. 12. V § 30e odst. 2 závěrečné části ustanovení se doplňuje věta „Jiná výzkumná organizace není povinna k žádosti přiložit listiny, jejichž obsah je možné ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.“. 13. V § 30f odst. 1 písm. b) se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 8“. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 168 a 173 a čl. II bodu 7, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, b) čl. I bodu 149, pokud jde o § 155a, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2020, a c) čl. I bodu 149, pokud jde o § 155b, bodů 152 a 154, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2018 – Mezinárodní standard) Vyhlášeno 11. 7. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2018, částka 22/2019 * 1\\. ANABOLICKÉ ANDROGENNÍ STEROIDY (AAS): - (a) Exogenní* AAS, zahrnující: * 2\\. Ostatní anabolické látky, zahrnující: - Klenbuterol; selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM, např. andarin, LGD-4033, ostarin a RAD140); tibolon; zeranol a zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně. * 1\\. Erytropoetiny ( EPO) a prostředky ovlivňující erytropoézu, včetně, ale ne s omezením pouze na ně: - 1.1 Agonisté erytropoetinového receptoru, např. * 2\\. Peptidové hormony a hormonové modulátory - 2.1 Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory, např. buserelin, deslorelin, gonadorelin, goserelin, leuprorelin, nafarelin a triptorelin, u mužů. * 3\\. Růstové faktory a modulátory růstových faktorů, včetně, ale ne s omezením pouze na ně: - fibroblastové růstové faktory (FGFs); * 1\\. Inhibitory aromatáz, zahrnující: - Aminoglutethimid; * 2\\. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: - Raloxifen; * 3\\. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: - Cyklofenil; * 4\\. Látky modifikující funkci(e) myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. * 5\\. Metabolické modulátory: - 5.1 Aktivátory AMP-aktivované proteinkinázy (AMPK), např. AICAR; a Agonisté Receptoru delta aktivovaného peroxizomovými proliferátory (PPARδ), např. 2-(2-methyl-4-((4-methyl-2-(4-(trifluoromethyl)phenyl)thiazol-5-yl)methylthio)phenoxy) kyselina octová (GW1 * 1\\. Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému. * 2\\. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku. - Zahrnující: * 3\\. Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby. * 1\\. Podvádění, nebo Pokus o Podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně. * 2\\. Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než celkem 100 ml za 12 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků, chirurgických zákroků nebo klinických diagnostických metod. * 1\\. Použití polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů. * 2\\. Použití geneticky produkovaných přípravků, vytvořených k pozměňování sekvencí genomu a/nebo k transkripční nebo epigenetické regulaci genové exprese. * 3\\. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk. * (a) Nespecifická stimulancia: - Adrafinil; * (b) Specifická stimulancia. - Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně): Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2018 36 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a č. 46/2008 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. října 2017 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy I - Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2018 - Mezinárodní standard Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1. S novým zněním Přílohy I vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změn Přílohy I Českou republikou. Nové znění Přílohy I vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2018. Pro Českou republiku vstoupilo nové znění Přílohy I v platnost dne 5. června 2019. Dnem vstupu nového znění Přílohy I v platnost přestalo platit znění Přílohy I platné od 1. ledna 2017 a vyhlášené pod č. 80/2017 Sb. m. s. Anglické znění nového znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SVĚTOVÁ ANTIDOPINGOVÁ AGENTURA SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2018 MEZINÁRODNÍ STANDARD Oficiální text Seznamu bude spravován WADA a bude publikován v angličtině a francouzštině. V případě jakýchkoliv konfliktů mezi anglickou a francouzskou verzí bude rozhodující anglická verze. Tento Seznam bude platný od 1. ledna 2018 Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2018 4\\. října 2017 SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2018 SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX Platný od 1. ledna 2018 LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE (PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ) Podle článku 4.2.2 Světového antidopingového kodexu všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4, S4.5 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3. ZAKÁZANÉ LÁTKY S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci, syntetické drogy, látky schválené pouze pro veterinární použití), je zakázána stále. S1. ANABOLICKÉ LÁTKY Anabolické látky jsou zakázány. 1. ANABOLICKÉ ANDROGENNÍ STEROIDY (AAS): (a) Exogenní* AAS, zahrnující: 1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); 1-androsteron (3α-hydroxy-5α-androst-1-en-17-on); bolandiol (estr-4-en-3β,17β-diol); bolasteron; danazol ([1,2]oxazolo[4',5':2,3]pregna-4-en-20-yn-17α-ol); dehydrochlormethyltestosteron(4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-οl); drostanolon; ethylestrenol (19-norpregna-4-en-17α-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17α-methyl[1,2,5]oxadiazolo[3',4':2,3]-5α-androstan-17β-ol); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (17β-hydroxy-2α, 17α-dimethyl-5α-androstan-3-on); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); miboleron; norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17β-[(tetrahydropyran-2-yl)oxy]-1'H-pyrazolo[3,4:2,3]-5α-androstane); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (17-hydroxy-18a-homo-19-nor-17α-pregna-4,9,11-trien-3-on); trenbolon (17β-hydroxyestr-4,9,11-trien-3-on) a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně: Androstanolon (5α-dihydrotestosteron, 17β-hydroxy-5α-androstan-3-on); androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol); androstendion (androst-4-en-3,17-dion); boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); nandrolon; 19-norandrostendiol (estr-4-en-3,17-diol); 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA, 3β-hydroxyandrost-5-en-17-on); testosteron; a jejich metabolity a isomery, včetně, ale ne s omezením pouze na ně: 5α-androstan-3α,17α-diol; 5α-androstan-3α,17β-diol; 5α-androstan-3β,17α-diol; 5α-androstan-3β,17β-diol; 5β-androstan-3α,17β-diol; 5α-androst-2-en-17-on; androst-4-en-3α,17α-diol; androst-4-en-3α,17β-diol; androst-4-en-3β,17α-diol; androst-5-en-3α,17α-diol; androst-5-en-3α,17β-diol; androst-5-en-3β,17α-diol; 4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol); 5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion); androsteron; epi-dihydrotestosteron; epitestosteron; etiocholanolon; 3β-hydroxy-5α-androstan-17-on; 7α-hydroxy-DHEA; 7β-hydroxy-DHEA; 7-keto-DHEA; 19-norandrosteron; 19-noretiocholanolon; 2. Ostatní anabolické látky, zahrnující: Klenbuterol; selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM, např. andarin, LGD-4033, ostarin a RAD140); tibolon; zeranol a zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně. Pro účely skupiny této sekce: * „exogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně neprodukuje. „endogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně produkuje. --- S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY, PŘÍBUZNÉ LÁTKY A MIMETIKA Následující látky a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky jsou zakázány: 1. Erytropoetiny ( EPO) a prostředky ovlivňující erytropoézu, včetně, ale ne s omezením pouze na ně: 1.1 Agonisté erytropoetinového receptoru, např. darbepoetiny (dEPO); erytropoetiny (EPO); sloučeniny založené na EPO (EPO-Fc, methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA)); EPO-mimetické prostředky a jejich sloučeniny (např. CNTO 530 a peginesatid). 1.2 Aktivační prostředky hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), např. argon; kobalt; molidustat; roxadustat (FG-4592); xenon. 1.3 Inhibitory GATA, např. K-11706. 1.4 Inhibitory TGF - beta (TGF - β), např. luspatercept; sotatercept. 1.5 Agonisté vrozeného opravného receptoru. např. asialo EPO; karbamylovaný EPO. 2. Peptidové hormony a hormonové modulátory 2.1 Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory, např. buserelin, deslorelin, gonadorelin, goserelin, leuprorelin, nafarelin a triptorelin, u mužů. 2.2 Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory, např. kortikorelin. 2.3 Růstový hormon (GH), jeho fragmenty a uvolňující faktory, včetně, ale ne s omezením pouze na ně: fragmenty růstového hormonu, např. AOD-9604 a hGH 176-191; hormon uvolňující růstový hormon (GHRH) a jeho analoga, např. CJC-1295, sermorelin a tesamorelin; sekretagogy růstového hormonu (GHS), např. ghrelin a mimetika ghrelinu, např. anamorelin, ipamorelin a tabimorelin; uvolňující peptidy růstového hormonu (GHRP), např. alexamorelin, GHRP-1, GHRP-2 (pralmorelin), GHRP-3, GHRP-4, GHRP-5, GHRP-6 a hexarelin. 3. Růstové faktory a modulátory růstových faktorů, včetně, ale ne s omezením pouze na ně: fibroblastové růstové faktory (FGFs); hepatocytový růstový faktor (HGF); insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1) a jeho analoga mechanické růstové faktory (MGF); růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF); thymosin- β4 a jeho deriváty, např. TB-500; vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF). Další růstové faktory a modulátory růstových faktorů ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken. S3. BETA2- AGONISTÉ Všichni selektivní i neselektivní beta-2 agonisté, včetně všech optických isomerů, jsou zakázáni. Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně): Fenoterol; formoterol; higenamin; indakaterol; olodaterol; prokaterol; reproterol; salbutamol; salmeterol; terbutalin; tolobuterol; vilanterol. Výjimkou jsou: • inhalační salbutamol: maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin v oddělených dávkách, nepřekračujících 800 mikrogramů během každých 12 hodin po jakékoliv dávce; • inhalační formoterol: maximální dodaná dávka 54 mikrogramů za 24 hodin; • inhalační salmeterol: maximálně 200 mikrogramů za 24 hodin. Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000 ng/ml a přítomnost formoterolu v moči v koncentraci vyšší než 40 ng/ml nebude považována za terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben terapeutickou dávkou (v inhalaci) nižší, než výše uvedená maximální dávka. S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY Zakázané jsou následující hormonové a metabolické modulátory: 1. Inhibitory aromatáz, zahrnující: Aminoglutethimid; anastrozol; androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion); androsta-3,5-dien-7-17-dion (arimistan); 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo); exemestan; formestan; letrozol; testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: Raloxifen; tamoxifen; toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. 3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: Cyklofenil; fulvestrant; klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. 4. Látky modifikující funkci(e) myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. 5. Metabolické modulátory: 5.1 Aktivátory AMP-aktivované proteinkinázy (AMPK), např. AICAR; a Agonisté Receptoru delta aktivovaného peroxizomovými proliferátory (PPARδ), např. 2-(2-methyl-4-((4-methyl-2-(4-(trifluoromethyl)phenyl)thiazol-5-yl)methylthio)phenoxy) kyselina octová (GW1516, GW501516); 5.2 insuliny a mimetika insulinů; 5.3 meldonium; 5.4 trimetazidin. S5. DIURETIKA A MASKOVACÍ LÁTKY Následující diuretika a maskovací látky jsou zakázané, stejně jako další látky s podobnou chemickou strukturou a podobnými biologickými účinky. Zahrnují: • Desmopressin; plasmaexpandery (např. nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu); probenecid, ale ne s omezením pouze na ně. • Acetazolamid; amilorid; bumetanid; furosemid; chlortalidon; indapamid; kanrenon; kyselina etakrynová; metolazon; spironolakton; thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid); triamteren a vaptany (např. tolvaptan), ale ne s omezením pouze na ně. S výjimkou: • drospirenonu; pamabromu a očního podání inhibitorů karboanhydrázy (např. dorzolamidu a brinzolamidu) • Lokálního podání felypressinu pro zubní anestézii Nález jakéhokoliv množství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. formoterol, salbutamol, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve Vzorku Sportovce kdykoliv nebo případně Při Soutěži ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou, bude považováno za Pozitivní laboratorní nález, pokud Sportovec nemá schválenou Terapeutickou výjimku (TV) na tuto látku navíc k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku. ZAKÁZANÉ METODY M1. MANIPULACE S KRVÍ A KREVNÍMI KOMPONENTAMI Zakázané je následující: 1. Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému. 2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku. Zahrnující: modifikované hemoglobinové produkty (např. krevní náhražky založené na hemoglobinu a mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Inhalační suplementace kyslíkem zakázána není. 3. Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby. M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE Zakázané je následující: 1. Podvádění, nebo Pokus o Podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než celkem 100 ml za 12 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků, chirurgických zákroků nebo klinických diagnostických metod. M3. GENOVÝ DOPING Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující: 1. Použití polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů. 2. Použití geneticky produkovaných přípravků, vytvořených k pozměňování sekvencí genomu a/nebo k transkripční nebo epigenetické regulaci genové exprese. 3. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk. LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI Kromě kategorií S0 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny: ZAKÁZANÉ LÁTKY S6. STIMULANCIA Všechna stimulancia včetně všech jejich případných optických isomerů, např. d- a I-, jsou zakázaná. Stimulancia zahrnují: (a) Nespecifická stimulancia: Adrafinil; amfepramon; amfetamin; amfetaminil; amifenazol; benfluorex; benzylpiperazin; bromantan; fendimetrazin; fenetylin; fenfluramin; fenkamin; fenproporex; fentermin; fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/; furfenorex; klobenzorex; kokain; kropropamid; krotetamid; lisdexamfetamin; mefenorex; mefentermin; metamfetamin (d-); mezokarb; modafinil; norfenfluramin; p-metylamfetamin; prenylamin; prolintan. Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou. (b) Specifická stimulancia. Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně): Adrenalin (epinefrin); benzfetamin; dimethylamfetamin; 1,3-dimetylbutylamin; efedrin; etamivan; etylamfetamin; etylefrin; famprofazon; fenbutrazát; fenetylamin a jeho deriváty; fenkamfamin; fenmetrazin; fenprometamin; heptaminol; hydroxyamfetamin (parahydroxyamfetamin); isomethepten; katin; katinon a jeho analoga (např. mefedron, methedron a alfa-pyrolidinovalerofenon); levmetamfetamin; meklofenoxát; metylefedrin; metylendioxymetamfetamin; metylfenidát; 4-metylhexan-2-amin (metylhexanamin); niketamid; norfenefrin; oktopamin; oxilofrin (metylsynefrin); pemolin; pentetrazol; propylhexedrin; pseudoefedrin**; selegilin; sibutramin; strychnin; tenamfetamin (metylendioxyamfetamin); tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. S výjimkou: • klonidinu • derivátů imidazolu v případě jejich místního/očního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2018. * Bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, nikotin, pipradrol a synefrin: Tyto látky jsou zahrnuté do Monitorovacího programu 2018 a nejsou považovány za Zakázané látky. Katin: je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči. * Efedrin a methylefedrin: jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči. ** Adrenalin (epinefrin): není zakázán při lokálním podání, např. nosní, oční aplikace nebo jeho podání společně s lokálními anestetiky. *** Pseudoefedrin: je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150 mikrogramů na mililitr. S7. NARKOTIKA Následující narkotika jsou zakázaná: Buprenorfin; dextromoramid; diamorfin(heroin); fentanyl a jeho deriváty; hydromorfon; metadon; morfin; nikomorfin; oxykodon; oxymorfon; pentazocin; petidin. S8. KANABINOIDY Následující kanabinoidy jsou zakázané: • Přírodní kanabinoidy, např. hašiš, konopí a marihuana, • Syntetické kanabinoidy, např. delta9-tetrahydrokanabinol (THC) a ostatní kanabimimetika. Kromě: kannabidiolu S9. GLUKOKORTIKOIDY Všechny glukokortikoidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané. Včetně, ale ne s omezením pouze na ně: betametazon; budesonid; deflazakort; dexametazon; flutikason; hydrokortizon; kortizon; metylprednisolon; prednisolon; prednison; triamcinolon. LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH P1. BETA-BLOKÁTORY Beta-blokátory jsou zakázány pouze v následujících sportech Při Soutěži, a kde je to označeno i Mimo soutěž. • Automobilový sport (FIA) • Billiard (všechny discipliny) (WCBS) • Golf (IGF) • Lukostřelba (WA)* • Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“ • Podvodní sporty (nádechové potápění) (CMAS) v disciplínách konstantní váha s ploutvemi nebo bez ploutví, dynamická apnoe s ploutvemi nebo bez ploutví, free immersion, jump blue, spearfishing, statická apnoe, střelba harpunou na terč a variabilní váha. • Střelba (ISSF, IPC)* • Šipky (WDF) * Zakázané také Mimo soutěž Beta-blokátory zahrnují následující látky: Acebutolol; alprenolol; atenolol; betaxolol; bisoprolol; bunolol; celiprolol; esmolol; karteolol; karvedilol; labetalol; levobunolol; metipranolol; metoprolol; nadolol; oxprenolol; pindolol; propranolol; sotalol; timolol, ale ne s omezením pouze na ně. 1 Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu, přijatá dne 19. října 2005 v Paříži, byla vyhlášena v anglickém znění a s překladem do českého jazyka pod č. 58/2007 Sb. m. s. Nové znění překladu Úmluvy do českého jazyka bylo vyhlášeno pod č. 46/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2019 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu prodlužujícího a upravujícího Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci Vyhlášeno 11. 7. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 5. 2019, částka 22/2019 * Článek I - Dohoda bude prodloužena o deset let, s účinností od 2. května 2018. * Článek II - Příloha A Dohody bude nahrazena následujícím textem: * Článek III - Tento Protokol vstoupí v platnost poté, kdy se strany diplomatickou cestou vzájemně informují písemnou nótou o splnění svých příslušných vnitrostátních požadavků nutných ke vstupu Protokolu v platnost. Datum poslední písemné nóty se považuje za datum, kdy Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 5. 2019 35 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. dubna 2018 byl v Praze podepsán Protokol prodlužující a upravující Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci1. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku III dne 16. května 2019. České znění Protokolu se vyhlašuje současně. PROTOKOL PRODLUŽUJÍCÍ A UPRAVUJÍCÍ DOHODU MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI O VĚDECKOTECHNICKÉ SPOLUPRÁCI Česká republika a Spojené státy americké (dále jen „strany“), s vědomím, že dne 2. května 2018 uplyne platnost Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci podepsané v Praze dne 6. září 2007 (dále jen „Dohoda“) a jednajíce v souladu s odstavcem 2 článku 10 Dohody; se strany dohodly na následujícím: Článek I Dohoda bude prodloužena o deset let, s účinností od 2. května 2018. Článek II Příloha A Dohody bude nahrazena následujícím textem: PŘÍLOHA A PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ I. Obecný závazek Strany zabezpečí dostatečnou a účinnou ochranu duševního vlastnictví vytvořeného či poskytnutého v souladu s Dohodou a příslušnými prováděcími ujednáními. Práva k tomuto duševnímu vlastnictví se udělují v souladu s touto přílohou. II. Rozsah A. Tato příloha se vztahuje na všechny společné činnosti prováděné v souladu s Dohodou, pokud se strany nebo jimi určení zástupci nedohodnou jinak. B. Pro účely této Dohody znamená výraz „duševní vlastnictví“ předmět vymezený v Článku 2 Úmluvy zakládající Světovou organizaci pro duševní vlastnictví podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967 a může obsahovat i jiný předmět dohodnutý stranami. C. Každá ze stran zajistí v případě potřeby smlouvami nebo jinými právními ujednáními se svými spolupracujícími subjekty, aby druhá strana mohla nabýt práva k duševnímu vlastnictví udělovaná podle této přílohy. Rozdělení těchto práv mezi stranu a spolupracující subjekty strany upravené právními předpisy a zavedenými postupy dané strany, není jinak touto přílohou dotčeno nebo pozměněno. D. Není-li stanoveno v této Dohodě jinde, spory týkající se duševního vlastnictví a vzniklé z této Dohody, se řeší jednáním mezi příslušnými zúčastněnými institucemi, nebo je-li to nezbytné, stranami nebo jejich pověřenými zástupci. Po vzájemné dohodě stran se sporná záležitost předkládá rozhodčímu soudu za účelem vydání závazného rozhodnutí v souladu s platnými pravidly mezinárodního práva. Pokud se strany nebo jejich pověření zástupci nedohodnou písemnou formou jinak, jsou rozhodná arbitrážní pravidla UNCITRAL. E. Ukončení nebo uplynutí platnosti této Dohody nemá vliv na práva a povinnosti vzniklé podle této přílohy. III. Rozdělení práv A. Každá strana má nárok na celosvětovou, nevýhradní, neodvolatelnou a bezúplatnou licenci k pořizování překladů, rozmnožování a veřejnému šíření monografií, článků ve vědeckotechnických časopisech, zpráv a knih vzniklých z přímé spolupráce na základě této Dohody. Všechny veřejně distribuované rozmnoženiny děl chráněných autorským právem a vzniklých v souladu s touto Dohodou musí uvádět jména autorůautorů díla, pokud autorautor uvedení svého jména výslovně neodmítne. B. Práva ke všem formám duševního vlastnictví, s výjimkou práv popsaných ve výše uvedené části III. A, se dělí následovně: (1) Před účastí na společných činnostech na základě této Dohody prostřednictvím návštěvy výzkumného pracovníka, hostitelská strana nebo jí pověřený zástupce a strana nebo jí pověřený zástupce, která zaměstnává nebo sponzoruje vysílaného výzkumného pracovníka, může projednat a přiznat práva k jakémukoliv duševnímu vlastnictví vytvořenému vysílaným výzkumným pracovníkem. Při neexistenci takového určení, budou vysílaným výzkumným pracovníkům náležet práva, odměny, bonusy a autorské honoráře v souladu se zásadami hostitelské instituce. Pro účely této Dohody se vysílaným výzkumným pracovníkem rozumí výzkumný pracovník vyslaný k instituci druhé strany (hostitelské instituci) a zapojený do práce plánované výhradně hostitelskou institucí. (2) (a)Veškeré duševní vlastnictví, které vytvořily osoby zaměstnané či sponzorované jednou ze stran v rámci jiných společných činností než činností podle části III. (B) (1), jsou vlastnictvím této strany. Duševní vlastnictví, které vytvořily osoby zaměstnané či sponzorované oběma stranami, je společným vlastnictvím obou stran. Kromě toho má každý tvůrce nárok na odměny, bonusy a autorské honoráře v souladu s postupy instituce, která tohoto tvůrce zaměstnává či sponzoruje. (b) Není-li v prováděcím či jiném ujednání dohodnuto jinak, má každá ze stran na svém příslušném území veškerá práva využívat a umožnit jiným užívat duševní vlastnictví vytvořené v průběhu společných činností. (c) Práva strany mimo území této strany upravuje vzájemná dohoda beroucí v úvahu, například, míru přispění obou stran a jejich spolupracujících subjektů ke společným činnostem, úroveň závazků při získání právní ochrany a licenčním řízení k duševnímu vlastnictví vytvořenému v průběhu společných činností. (d) Bez ohledu na odstavce III. B (2)(a) a (b) výše platí, že pokud se jedna ze stran domnívá, že konkrétní projekt pravděpodobně povede nebo vedl k vytvoření duševního vlastnictví nechráněného právními předpisy druhé strany, strany neprodleně povedou jednání k určení přiznání práv k duševnímu vlastnictví. Pokud nelze dospět k dohodě do třech měsíců ode dne zahájení jednání, spolupráce na předmětném projektu bude ukončena na žádost jedné ze stran. Tvůrci duševního vlastnictví jsou nicméně oprávněni k odměnám, bonusům a autorským honorářům uvedeným v odstavci III.B (2)(a). (e) V případě každého vynálezu, který je výsledkem společné Činnosti, informuje strana zaměstnávající či sponzorující autoraautora/y druhou stranu ihned o vynálezu a o dokumentaci a informacích nutných k tomu, aby druhá strana mohla zajistit své případné oprávněné nároky. Každá ze stran může za účelem ochrany svých práv vztahujících se k vynálezu písemně požádat druhou stranu o oddálení publikování či zveřejnění takové dokumentace či informace. Pokud není písemnou dohodou stanoveno jinak, tato časová prodleva nesmí být delší než šest měsíců od data, kdy strana o svém vynálezu informovala druhou stranu. IV. Obchodní důvěrné informacedůvěrné informace V případě, že v rámci Dohody vzniknou či jsou poskytnuty informace, které byly včas klasifikovány jako obchodní důvěrné informacedůvěrné informace, musí každá strana a její spolupracující subjekty chránit takové informace v souladu s platnými zákony, předpisy a správními postupy. Informaci lze označit za „obchodně důvěrnou“, jestliže osoba disponující touto informací z ní může odvodit ekonomický prospěch, nebo může získat konkurenční výhodu proti těm, kteří tuto informaci nemají, jestliže tato informace není obecně známá či veřejně dostupná z jiných zdrojů, a vlastník této informace ji předtím neuvolnil bez včasného oznámení povinnosti zacházet s touto informací jako s důvěrnou. Článek III Tento Protokol vstoupí v platnost poté, kdy se strany diplomatickou cestou vzájemně informují písemnou nótou o splnění svých příslušných vnitrostátních požadavků nutných ke vstupu Protokolu v platnost. Datum poslední písemné nóty se považuje za datum, kdy Protokol vstoupí v platnost. DÁNO v Praze dne 27. dubna 2018 ve dvojím vyhotovení v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Robert Plaga, v. r. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Za Spojené státy americké Stephen B. King, v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spojených států amerických v České republice 1 Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci, podepsaná v Praze dne 6. září 2007, byla vyhlášena pod č. 74/2010 Sb. m. s.
Vyhláška č. 175/2019 Sb.	Vyhláška č. 175/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání, ve znění vyhlášky č. 372/2013 Sb. Vyhlášeno 11. 7. 2019, datum účinnosti 1. 8. 2019, částka 76/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání, ve znění vyhlášky č. 372/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2019 175 VYHLÁŠKA ze dne 3. července 2019, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání, ve znění vyhlášky č. 372/2013 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 359/2012 Sb., k provedení § 8b odst. 7, § 14b odst. 4, § 15d odst. 7 a § 15e odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání, ve znění vyhlášky č. 372/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Na závěr kurzu podle odstavce 1 se k ověření získaných odborných znalostí provádí zkouška formou písemného testu a písemné poznávací zkoušky. Písemný test připravuje Ministerstvo zemědělství a obsahuje 30 zkušebních otázek. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž jedna odpověď je správná. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 45 minut. Písemný test vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Písemná poznávací zkouška obsahuje určení 30 druhů volně žijících zvířat, která se běžně vyskytují ve volné přírodě na území České republiky. Pro písemnou poznávací zkoušku mohou být použity fotografie, kresby nebo preparáty určovaných druhů volně žijících zvířat. Na vypracování písemné poznávací zkoušky se stanoví doba 45 minut. Písemnou poznávací zkoušku vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba dosažení nejméně 80 procent z celkového počtu bodů v písemném testu a zároveň správné určení nejméně 80 procent z celkového počtu určovaných druhů volně žijících zvířat při písemné poznávací zkoušce. Výsledek zkoušky se hodnotí uspěl nebo neuspěl.“. 2. V § 10 odst. 2 písm. a) a v § 12 odst. 2 písm. a) se slova „které se vztahují k ochraně pokusných zvířat,“ zrušují. 3. V § 10 odst. 2 písmeno b) a v § 12 odst. 2 písmeno b) zní: „b) další právní předpisy České republiky týkající se získávání a chovu zvířat, péče o ně a jejich používání pro vědecké účely, zejména veterinární zákon, trestní zákoník, právní předpisy upravující způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o myslivosti a zákon o rybářství,“. 4. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene p) doplňují slova „, včetně odchytu volně žijících zvířat“. 5. V § 11 odst. 1 a v § 13 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „6“. 6. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účastník kurzu podle odstavce 1 doloží školicímu pracovišti, že je držitelem osvědčení uvedeného v § 15d odst. 3 nebo v § 15e odst. 1 zákona. Za tímto účelem přiloží k přihlášce do tohoto kurzu kopii uvedeného osvědčení.“. 7. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) odchyt volně žijících zvířat.“. 8. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účastník kurzu podle odstavce 1 doloží školicímu pracovišti, že je držitelem osvědčení uvedeného v § 15d odst. 4 nebo v § 15e odst. 2 zákona. Za tímto účelem přiloží k přihlášce do tohoto kurzu kopii uvedeného osvědčení.“. 9. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Nejméně jeden z lektorů musí a) mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice, nebo b) být zaměstnancem Státní veterinární správy a mít kvalifikaci podle § 26 odst. 1 zákona.“. 10. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na kurzy uvedené v § 10 až 13. Ustanovení odstavce 2 se vztahuje na kurzy uvedené v § 10 a 12.“. 11. V § 15 se v nadpisu slovo „Společná“ nahrazuje slovem „Společné“, odstavec 2 se zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 12. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Test v rámci kurzů na úseku ochrany pokusných zvířat uvedených v § 10 a 12 obsahuje 60 zkušebních otázek. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž jedna odpověď je správná. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 90 minut. Na test v rámci kurzů na úseku ochrany pokusných zvířat uvedených v § 11 a 13 se použije odstavec 1 obdobně.“. 13. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/2013 Sb. Vzor průkazu pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravujících zvířata v souvislosti s hospodářskou činností 4.2MB “. Čl. II Přechodné ustanovení Osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel přepravujících zvířatazvířata v souvislosti s hospodářskou činností ve formě průkazu vydané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstává po nabytí účinnosti této vyhlášky platné do data na něm uvedeného. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 174/2019 Sb.	Vyhláška č. 174/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 7. 2019, datum účinnosti 1. 8. 2019, částka 76/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb., vyhlášky č. 213/2009 Sb., vyhlášky č. 202/2010 Sb., vyhlášky č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2019 174 VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2019, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 60/2017 Sb. a zákona č. 3/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 23 odst. 5, § 23a odst. 4, § 23b odst. 8 a § 23c odst. 4 zákona: Čl. I Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb., vyhlášky č. 213/2009 Sb., vyhlášky č. 202/2010 Sb., vyhlášky č. 64/2013 Sb., vyhlášky č. 5/2016 Sb. a vyhlášky č. 449/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „neplemenných ryb uvedených v příloze k zákonu (dále jen „neplemenné ryby“)“ nahrazují slovy „živočichů pocházejících z akvakultury“. 2. V § 2 písm. g) se slova „byla ovce nebo koza přemístěna za účelem domácí porážky a do 7 dnů poražena“ nahrazují slovy „byly ovce, koza nebo prase přemístěny za účelem domácí porážky a do 7 dnů poraženy“. 3. V § 2 písm. m) se slova „vnímaví k nákazám“ zrušují. 4. Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) včelstvem společenstvo včel, schopné přezimovat, které plně obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 x 24 cm; odlišná míra rámků se přepočítává.“. 5. V dílu 2 se v textu pod nadpisem text „§ 22 odst. 13“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 12“. 6. V § 28 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a § 53“. 7. V § 29 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10. 8. V § 29 se na konci odstavce 9 doplňují věty „Tuto povinnost chovatel nemá, jde-li o změny referenčních údajů zapisovaných v základním registru obyvatel, v agendovém informačním systému evidence obyvatel, nebo v agendovém informačním systému cizinců. Na základě oznámení změny chovatelem nebo na základě informace poskytnuté ze základního registru obyvatel, z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců týkající se údajů zapisovaných do informačního systému ústřední evidence provede pověřená osoba zápis do registru hospodářství. Kontaktní údaje může chovatel aktualizovat též přímo v informačním systému ústřední evidence.“. 9. V § 29 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) V případě chovu prasat v domácnosti chovatele, která nejsou určena k lidské spotřebě, se použije zjednodušený registrační lístek uvedený v příloze č. 6a. V případě chovu prasnic se použije registrační lístek uvedený v příloze č. 6.“. 10. V § 30 odstavec 3 zní: „(3) Provozovatel, s výjimkou provozovatele líhně, spolu s registračním lístkem předkládá kopii schválení a registrace podle jiných právních předpisů14). Provozovatel líhně předkládá pouze registrační lístek.“. 11. V § 30 odst. 5 se slova „v případě právnické osoby, která je podnikatelem, na základě ověření údajů v něm uvedených podle kopie dokladu potvrzujícího skutečnost, že je podnikatelem podle zvláštního právního předpisu,13)“ zrušují. 12. V § 32 odst. 1 se slova „formou datového souboru, který je schválený pověřenou osobou. Pověřená osoba schválí jen takový počítačový program“ nahrazují slovy „prostřednictvím počítačového programu“ a věta poslední se zrušuje. 13. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) jde-li o tury, obtížnost porodu a porodní hmotnost, jsou-li tyto údaje známé.“. 14. V § 38 odst. 1 písm. e) se doplňuje bod 8, který zní: „8. obtížnost porodu a porodní hmotnost,“. 15. V § 52 odst. 1 se za slova „svodu zvířat“ vkládají slova „a pro dočasná hospodářství“. 16. V § 52 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě uvedeném v § 29 odst. 11 plní funkci registru prasat v hospodářství jakákoli evidence, ze které jsou patrné změny počtu chovaných prasat, identifikace prasat a datum této změny s upřesněním původu nebo určení zvířat.“. 17. V § 53 odst. 1 se za slova „Každý chovatel,“ vkládají slova „s výjimkou chovatele prasat na dočasném hospodářství a chovatele prasat uvedeného v § 29 odst. 11,“ a na konci textu se doplňují slova „a v případě přemístění na dočasné hospodářství vyplněná příloha k hlášení o narození prasat, jejich úhynu, ztrátě a přemístění - dočasná hospodářství“. 18. V § 53 odst. 5 se za slova „a přemístění“ vkládají slova „včetně přílohy k němu“. 19. V § 55 úvodní části ustanovení se za slova „hospodářství prasat“ vkládají slova „, s výjimkou § 29 odst. 11,“. 20. V § 55 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který zní: „4. v případě přemístění na dočasné hospodářství, datum přemístění, počet prasat, kterých se přemístění týká, adresa přemístění včetně identifikačních údajů nového chovatele.“. 21. V § 73 odst. 1 a § 77 odst. 1 se za slovo „předávají“ vkládají slova „podle § 23 odst. 2 písm. c) zákona“. 22. V § 80 odstavec 1 zní: „(1) Každý chovatel včel předává pověřené osobě4) k 1. září kalendářního roku údaje o počtu včelstev a umístění stanovišť, a to a) jméno, případně jména, a příjmení nebo obchodní firma anebo název chovatele, b) rodné číslo nebo datum narození, nemá-li fyzická osoba přiděleno rodné číslo; v případě právnické osoby identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu nebo sídla chovatele, d) jméno, případně jména, a příjmení kontaktní osoby, kontaktní adresa, popřípadě telefonní číslo, e) e-mail, f) umístění každého stanoviště včelstev, číselný kód katastrálního území, parcelní číslo, typ parcely, případně název stanoviště, g) počet včelstev k 1. září kalendářního roku na jednotlivých stanovištích, h) jde-li o cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a) až g), číslo dokladu totožnosti a stát, který tento doklad vydal, i) jde-li o právnickou osobu nebo podnikajícího cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a) až g), identifikační číslo a stát, který toto identifikační číslo vydal.“. 23. V § 82 písm. e) se slova „adresa, pokud je známá“ nahrazují slovy „název stanoviště“. 24. V § 82 písm. g) se slova „fyzickou osobu“ zrušují. 25. V § 82 písmeno h) zní: „h) jde-li o právnickou osobu nebo podnikajícího cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a) až g), identifikační číslo a stát, který toto identifikační číslo vydal.“. 26. V § 87 odst. 4 se slova „pověřená osoba4)“ nahrazují slovy „Ministerstvo zemědělství“. 27. V § 88 se slova „počítačovou databázi se všemi daty a“ zrušují. 28. V dílu 4 se v textu pod nadpisem text „§ 24 odst. 11“ nahrazuje textem „§ 24 odst. 12“. 29. Příloha č. 6 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 136/2004 Sb. 65kB 55kB 68kB “. 30. Za přílohu č. 6 se vkládá nová příloha č. 6a, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 6a k vyhlášce č. 136/2004 Sb. 35kB .“ 31. Příloha č. 7 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 136/2004 Sb. 138kB 105kB 1.1MB 1MB 98kB 79kB 62kB 47kB .“ 32. Příloha č. 9 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 136/2004 Sb. 100kB 118kB 91kB .“ 33. Přílohy č. 15 a 16 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 15 k vyhlášce č. 136/2004 Sb. 86kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 136/2004 Sb. 50kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nález Ústavního soudu č. 173/2019 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 173/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 14. května 2019 sp. zn. Pl. ÚS 21/18 ve věci návrhu na zrušení části čl. II bodu 4 zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 11. 7. 2019, částka 75/2019 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Znění napadeného ustanovení * III. - Argumentace navrhovatele * IV. - Průběh řízení před Ústavním soudem * V. - Vyjádření účastníků řízení * VI. - Vyjádření vedlejších účastníků řízení * VII. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * VIII. - Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu přijetí napadeného ustanovení * IX. - Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu * X. - Upuštění od ústního jednání * XI. - Vlastní přezkum Ústavního soudu 173 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 21/18 dne 14. května 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka (ve znění opravného usnesení ze dne 3. července 2019) o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové, za který jedná JUDr. Jan Rutsch, na zrušení části ustanovení čl. II (Přechodná ustanovení) bodu 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky a Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., Veřejné ochránkyně práv, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Dne 9. března 2018 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen návrh Krajského soudu v Hradci Králové, za který jedná JUDr. Jan Rutsch, předseda senátu 30 A, (dále též jen „navrhovatel“) podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) na zrušení části ustanovení čl. II (Přechodná ustanovení) bodu 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále též jen „napadené ustanovení“). 2. Navrhovatel uvádí, že v rámci jeho rozhodovací činnosti je pod sp. zn. 30 A 95/2017 rozhodováno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 303/2011 Sb. Ten spatřuje žalobce Pavel Horák v tom, že žalovaný - Magistrát města Hradec Králové odpírá provést zápis žalobce do registru silničních vozidel jako vlastníka silničního vozidla Yamaha XTZ 750 SUPER TENERE, registrační značky XXX, a eviduje toto vozidlo jako zaniklé. Žalobce nabyl vlastnické právo k označenému silničnímu vozidlu dne 15. září 2014 a po nabytí vlastnického práva došlo v registru vozidel ke dni 17. září 2014 k odhlášení původního vlastníka. Žalobce však ve lhůtě do 30. června 2015 nepožádal příslušný správní orgán o zápis změny nového vlastníka k tomuto vozidlu. O věc se začal zajímat u žalovaného Magistrátu města Hradec Králové až v měsíci srpnu 2015. Žalovaný žalobci doručil sdělení ze dne 7. srpna 2015, v němž mu oznámil, že zápis spočívající ve změně vlastníka předmětného silničního vozidla provést nemůže, protože vozidlo bylo z registru vyřazeno, neboť je ze zákonných důvodů považováno za zaniklé. Opakovaná žádost žalobce ze dne 15. února 2016 byla zamítnuta rozhodnutím žalovaného ze dne 17. února 2016 sp. zn. SZ MMHK/029682/2016 OD2/HJ MMHK/031448/2016 a odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 7. dubna 2016 č. j. KUKHK-11830/DS/2016/GL. Proti těmto úkonům správních orgánů podal žalobce žalobu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), která byla odmítnuta usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. února 2017 č. j. 30 A 31/2016-46, neboť podle judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 11. února 2016 č. j. 9 As 281/2015-57) není provedení či neprovedení zápisu změn údajů v registru silničních vozidel správním rozhodnutím vydaným v rámci správního řízení, ale jde o tzv. jiný úkon podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Navrhovatel nemá povědomí o tom, že by proti tomuto jeho rozhodnutí žalobce podal kasační stížnostkasační stížnost. Následně žalobce podal nyní projednávanou zásahovou žalobu. II. Znění napadeného ustanovení 3. Ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 239/2013 Sb. zní: „4. Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvale vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční vozidlo zaniklé. Silniční vozidlo se dále považuje za zaniklé, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona b) není u tohoto vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho vlastník a do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není podána žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru.“ III. Argumentace navrhovatele 4. Navrhovatel v návrhu uvedl, že svůj postup žalovaný opírá o odkaz na čl. II (Přechodná ustanovení) bod 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb. Podle tohoto ustanovení lhůta k zapsání (doregistrování) změn údajů o vlastníkovi vozidla do registru silničních vozidel uplynula dnem 30. června 2015. Od 1. července 2015 tak všechna vozidla, která do 30. června 2015 nebyla v souladu s přechodnými ustanoveními zapsána (doregistrována) v registru silničních vozidel, z právního pohledu zanikla. Žalobce namítá, že jednání žalovaného spočívající v tom, že u motorového vozidla, jehož je vlastníkem, odmítá provést zápis změn údajů o vlastníkovi vozidla, je nezákonným zásahem, neboť žalovaný svou nečinností při výkonu veřejné správy brání žalobci ve výkonu jeho vlastnického práva. 5. Navrhovatel přisvědčil argumentaci žalobce obsažené v žalobě a doplněné při jednání soudu dne 6. března 2018, že se v případě jednání žalovaného, v němž žalobce spatřuje nezákonný zásah, jedná o zásah trvající, nikoliv o zásah jednorázový s trvalými důsledky. Trvalost zásahu je spatřována v tom, že žalobce s ohledem na fikci zániku svého vozidla není oprávněn je trvale užívat, tedy je mu bráněno vykonávat jeho vlastnické právo. V tom spatřuje navrhovatel rozdíl oproti skutkovému a právnímu stavu řešenému např. v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. října 2015 č. j. 7 As 107/2014-53. V souvislosti s tím žalobce ještě uvedl, že pokud by uvedený zásah byl posuzován jako zásah jednorázový s trvalými důsledky, byl by nejen omezen ve výkonu svého vlastnického práva, ale dokonce zbaven práva na jeho soudní ochranu po uplynutí lhůty dvou měsíců, aniž by byl o tomto důsledku, který pro běžného občana není obecně předvídatelný, řádně poučen. 6. Navrhovatel tak dospěl k závěru, že není namístě žalobu odmítnout pro její opožděnost (z důvodu, že byla podána v tzv. subjektivní lhůtě podle § 84 odst. 1 s. ř. s.), protože napadený zásah shledal zásahem trvajícím. Potažmo tedy dospěl k závěru, že dotčené ustanovení zákona č. 239/2013 Sb. bude v daném soudním řízení aplikováno. 7. Navrhovatel se dále musel zabývat tvrzeními žalobce, že uvedené ustanovení není souladné s ústavním pořádkem České republiky, přičemž dospěl k závěru, že se s žalobní argumentací ztotožňuje. Podle názoru navrhovatele dochází aplikací napadeného ustanovení k porušení ústavně zaručeného základního práva na ochranu majetku podle čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Vlastnické právo žalobce bylo zcela znehodnoceno, neboť žalobce z administrativních důvodů není oprávněn svou věc užívat. Potlačeno je podle tvrzení navrhovatele i oprávnění žalobce s věcí disponovat, neboť žalobce sice formálně je oprávněn převést své vlastnické právo na jiného, avšak ani případný nabyvatel nebude oprávněn věc užívat, což činí smluvní převod vlastnického práva fakticky neuskutečnitelným. Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona, později schváleného a publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 239/2013 Sb., cílem novely bylo mimo jiné zpřehlednit údaje v registru silničních vozidel tak, aby mohla být odstraněna data týkající se nepoužívaných vozidel. Fikce nevratného administrativního zániku vozidel, která byla ve stavu tzv. „polopřevodu“, se však součástí navrhovaného znění zákona č. 239/2013 Sb. stala až na základě pozměňovacího návrhu hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“); důvod této změny nebyl vysvětlen. Lze proto předpokládat, že jiný účel než zajištění přehlednosti rejstříku vozidel napadené ustanovení nesleduje. Takový účel však nelze podle názoru navrhovatele pokládat za dostatečně závažný, aby ospravedlnil zásah do ústavně zaručených práv vlastníků vozidel. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že těmto vlastníkům byla poskytnuta lhůta pro završení dosud neskončených převodů. 8. Podle názoru navrhovatele napadené ustanovení nemůže obstát v testu proporcionality. Lze připustit, že naplněn může být první krok testu proporcionality, neboť sledovaného cíle (odstranění některých vozidel z rejstříku) lze touto cestou dosáhnout. Napadená úprava ale neobstojí v testu potřebnosti a přiměřenosti. Zamýšleného cíle bylo totiž možno dosáhnout i jinak, tj. bez toho, že by bylo zasaženo ústavně zaručené základní právo na pokojné užívání majetku. Za jinou nabízející se možnost řešení lze pokládat konstruování vyvratitelné domněnky zániku vozidla, kdy by vlastníkovi bylo umožněno prokázat, že předmětné vozidlo existuje a je způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Takový postup by mohl být i zpoplatněn. Administrativní zánik vozidla rovněž nebyl jediným myslitelným druhem sankce - splnění povinnosti vlastníka vozidla mohlo být vynucováno např. s využitím prostředků správního trestání, tj. uložením přiměřené pokuty za přestupek či správní delikt. Zákonodárcem zvolený následek spočívající ve faktickém vyvlastnění (když formálně existující vlastnické právo pozbývá svého smyslu, neboť věc nemůže být užívána) představuje mimořádně intenzívní zásah do sféry chráněné právem na pokojné užívání majetku. 9. Naproti tomu veřejný zájem, který je napadeným ustanovením sledován (zpřehlednění registru vozidel), je podle tvrzení navrhovatele sporný a míra jeho závažnosti je v porovnání se zásahem do ústavně zaručených základních práv zanedbatelná. Navrhovatel má za to, že v této souvislosti je třeba zohlednit skutečnost, že ani předkladatel takovou úpravu nepožadoval a součástí zákona se stala až v průběhu legislativního procesu, takže správní orgány zcela zjevně nepociťovaly tíživou potřebu vypořádat se se stavem registru vozidel, která by mohla ospravedlnit zásah do práva na pokojné užívání majetku. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 1, 2 a 3 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh komorám Parlamentu České republiky jako účastníkům řízení a vládě České republiky (dále jen „vláda“) a Veřejné ochránkyni práv (dále též jen „ochránkyně“) jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. V. Vyjádření účastníků řízení 11. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 23. května 2018, podepsaném předsedou Poslanecké sněmovny Mgr. Radkem Vondráčkem, shrnula průběh legislativního procesu, v jehož rámci byl zákon č. 239/2013 Sb. projednán a schválen, a uvedla, že zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Za tohoto stavu věci nelze než vyjádřit stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. 12. Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) ve vyjádření ze dne 16. května 2018, podepsaném jeho předsedou Milanem Štěchem, rovněž shrnul průběh legislativního procesu tak, že Senát při projednávání zákona č. 239/2013 Sb. postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Předlohou se zabýval jako garanční a jediný výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který se k jejímu projednání sešel na své 15. schůzi dne 2. července 2013, přičemž doporučil Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát projednal zákon na 11. schůzi dne 3. července 2013. V obecné rozpravě nevystoupil žádný ze senátorů. S ohledem na popsané lze konstatovat, že posuzované ustanovení se na půdě Senátu nestalo předmětem kritických úvah či diskusí. 13. Dne 3. května 2018 obdržel Ústavní soudÚstavní soud vyrozumění ochránkyně, že vstupuje do tohoto řízení. Obsahově totožné vyrozumění vlády bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno dne 24. května 2018. V obou případech tak bylo učiněno v zákonem předepsaných lhůtách. VI. Vyjádření vedlejších účastníků řízení VI.a Vyjádření Veřejné ochránkyně práv 14. Ochránkyně ve svém vyjádření ze dne 24. května 2018 uvedla, že se opakovaně s případy stěžovatelů, kteří poukazují na velmi citelné dopady napadené zákonné úpravy, setkává. Od roku 2015, tj. od účinnosti předmětné novely, se na ni obrátilo 26 osob, jejichž příběhy se v mnohém liší, nicméně mají jedno společné - všichni si zpětně uvědomují, že se dopustili administrativního pochybení, přičemž jsou ochotni za to nést přiměřené následky. V tomto bodě se ale jejich očekávání zásadním způsobem odlišuje od reality a skutečných právních důsledků, neboť následkem jejich opomenutí došlo k tzv. administrativnímu zániku jejich vozidla a s tím spojené faktické nemožnosti je dále užívat v provozu na pozemních komunikacích. Poté uvedla několik konkrétních příkladů včetně spisových značek. Ochránkyně je společně s navrhovatelem přesvědčena, že napadené ustanovení nemůže obstát v testu proporcionality v řízení o kontrole ústavnosti. Nadto je přesvědčena, že stejnou vadou trpí i ustanovení čl. II bodu 4 písm. a) zákona č. 239/2013 Sb. 15. Ochránkyně současně uvedla, že registr vozidel v době před svým „pročištěním“ provedeným zmíněným zákonem obsahoval velké množství vozidel, která již fakticky neexistovala, a to mimo jiné vedlo i k problémům České kanceláře pojistitelů, která podle dřívější právní úpravy oslovovala na základě dat z registru vlastníky evidovaných vozidel k úhradě příspěvků do Garančního fondu za vozidla, která již neexistovala. Taktéž lze jistě považovat za legitimní to, že stát, resp. Ministerstvo dopravy chtělo, aby stav v registru vozidel co nejvíce kopíroval stav faktický. Zvolený způsob k naplnění těchto legitimních cílů nepochybně vedl, a tedy toto opatření bylo způsobilé dosáhnout zamýšleného cíle (test vhodnosti). 16. Podle přesvědčení ochránkyně napadené ustanovení neobstojí ve druhém kroku testu, zda je použitý prostředek k základním právům nejmírnější. Zákonodárce nemusel přistoupit k nevratnému institutu administrativního zániku vozidla, ale mohl tento institut podmínit vyvratitelnou domněnkou bez časové limitace. Další vhodnou alternativou by mohlo být např. prodloužení lhůty k „nápravě“ administrativního stavu z šesti měsíců na čtyři roky, čímž by se s ohledem na nastavení intervalů pro provádění pravidelných prohlídek vozidel ve stanicích technické kontroly předešlo velké většině případů. Pro případy vozidel dočasně vyřazených by ale ani toto řešení nebylo zcela účinné. Řešení zvolené zákonodárcem tak zásadním způsobem zasáhlo do základního práva na vlastnictví majetku podle čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny. Osoby postižené tímto zákonem sice de iure nepozbyly své vlastnické právo k vozidlům, avšak nemohou je nadále užívat obvyklým způsobem a ani je prodat za obvyklou cenu, neboť ani nový vlastník by takové vozidlo nemohl ke stanovenému účelu používat. Jinými slovy, vlastnické právo těchto osob bylo zcela znehodnoceno, a to toliko z důvodu jejich administrativního pochybení. 17. Ochránkyně má za to, že přijaté opatření neobstojí ani v testu přiměřenosti. Dotčeným osobám totiž často nezanikla jen obstarožní vozidla v malé tržní hodnotě, jak by se mohlo na první pohled jevit, ale často se jednalo o vozidla po skončení leasingu, stará jen několik málo let v ceně několika set tisíc korun. Namísto toho, aby administrativní pochybení bylo stiženo např. jen vyšším správním poplatkem za úkon registru vozidel, utrpěly často velice citelnou majetkovou újmu. Velikost či čitelnost újmy přitom značně kontrastuje s tím, že registr vozidel je ve své podstatě podle Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 11. února 2016 č. j. 9 As 281/2015-57) pouhou evidencí, a tedy případné chyby v něm obsažené nemají zásadní následky. Státem sledovaný veřejný zájem, tj. registr vozidel vyčištěný od fakticky neexistujících vozidel, se tak v porovnání se zásahem do ústavně zaručeného práva vlastnictví jeví jako veskrze marginální. Obzvláště, pokud takto bagatelní zanedbání administrativního úkonu (ať už bylo důvodem zanedbání, či opomenutí) je schopno způsobit extrémně disproporční újmu jednotlivým vlastníkům. Absurdnost výše uvedeného dokresluje mechanismus, kdy např. vozidlo v hodnotě řádově statisíců nemůže kvůli svému opomenutí či neznalosti zákona vlastník nadále užívat způsobem obvyklým (či méně obvyklým, např. prodej na náhradní díly). Ochránkyně má za to, že takové vozidlo se stává odpadem ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb., na což navazuje povinnost nechat vozidlo ekologicky zlikvidovat podle § 36 a násl. zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O nadbytečně razantním dopadu tohoto zákona do vlastnického práva dotčených osob proto podle názoru ochránkyně není sporu. 18. Ačkoliv předmětem návrhu na zrušení přechodného ustanovení způsobujícího administrativní zánik vozidla jsou vozidla v tzv. „polopřevodu“ podle č. II bodu 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., pokud nebyl v požadované zákonné lhůtě zapsán jeho vlastník (či podána alespoň žádost o zápis), lze naprosto analogicky výše uvedenou právní argumentaci podle názoru ochránkyně vztáhnout na přechodné ustanovení uvedené pod písm. a). Toto ustanovení zakotvuje, že se silniční vozidlo považuje za zaniklé též v případě, pokud je dočasně vyřazené z registru silničních vozidel po dobu přesahující 18 měsíců a vlastník tohoto vozidla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučiní oznámení podle § 12 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“). Jinými slovy, jde v podstatě o stejnou modelovou situaci, jen s tím rozdílem, že v těchto případech dochází k zániku vozidel vlastníků, kteří měli vozidlo v depozitu. 19. Ochránkyně si je vědoma skutečnosti, že podle ustáleného názoru Ústavního souduÚstavního soudu je tento soud při svém rozhodování vázán rozsahem podaného návrhu a ve svém rozhodnutí z jeho hranic (ultra petitum) vykročit nemůže. To však nevylučuje situaci, kdy v důsledku zrušení určitého zákonného ustanovení derogačním nálezem Ústavního souduÚstavního soudu ustanovení jiné, obsahově od předchozího odvislé, ztrácí rozumný smysl, tj. ztrácí opodstatněnost své normativní existence. Tímto je dle ustálené judikatury dán důvod pro zrušení i tohoto zákonného ustanovení, a to aniž by se jednalo o postup ultra petitum. Ochránkyně se domnívá, že v tomto případě o takovou situaci jde. 20. Nadto ochránkyně poukazuje na to, že argumentace navrhovatele se vztahuje (omezuje) na toliko jím řešený případ v rámci řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem. Je však nepochybné, že pokud Ústavní soudÚstavní soud dojde k závěru, že článkem II bodem 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb. bylo zasaženo do vlastnického práva žalobce, a z tohoto důvodu předmětné ustanovení zruší, pak nemůže odhlédnout od stavu, kdy související přechodné ustanovení [čl. II bodu 4 písm. a)] vykazuje s ohledem na podobný mechanismus zániku vozidla stejný zásah do vlastnických práv takto postižených vlastníků silničních vozidel. Ustanovení čl. II bodu 4 písm. a) zákona č. 239/2013 Sb. zní: „Silniční vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvale vyřazené z registru silničních vozidel, se považuje za silniční vozidlo zaniklé. Silniční vozidlo se dále považuje za zaniklé, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) je dočasně vyřazené z registru silničních vozidel po dobu přesahující 18 měsíců a vlastník tohoto vozidla do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučiní oznámení podle § 12 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ...“. 21. Ochránkyně je proto přesvědčena, že přechodná ustanovení čl. II bodu 4 písm. a) i b) zákona č. 239/2013 Sb. představují systematicky jeden celek, jsou od sebe obsahově odvislá a jejich částečné zrušení nepředstavuje nápravu protiústavního stavu. V případě jejich současného zrušení tedy ze strany Ústavního souduÚstavního soudu nejde o postup ultra petitum. Naopak v případě shledání protiústavnosti, resp. zrušení jen napadeného ustanovení [čl. II bod 4 písm. b)], by požadavek na (dodatečné) žalování druhého z ustanovení [čl. II bod 4 písm. a)] představoval čirý formalismus a nadbytečnou zátěž nejen pro soustavu soudů, ale i případnou finanční zátěž pro další potenciální žalobce. 22. K tomu ochránkyně uvedla, že je pravda, že samotné zrušení přechodných ustanovení nemůže mít pro vlastníky administrativně zaniklých vozidel účinky ex tunc, neboť cíle zákonodárce (vyčištění registru vozidel) již bylo v mezidobí fakticky dosaženo. Derogováním předmětných ustanovení se tedy patrně nelze vrátit do stavu, kdy by registr vozidel „obživl“ ve stavu ke dni účinnosti napadeného zákona. Zmíněný stav nelze sanovat ani postupem, který spočívá (zjednodušeně popsáno) ve zcela novém schvalování technické způsobilosti, neboť je pro naprostou většinu vozidel nemožný. Je to dáno především tím, že každé vozidlo, které je nově přihlašováno, musí splnit všechny technické normy, a to právě ke dni registrace. Tento požadavek proto reálně splňují zejména vozidla, která jsou zcela nově vyrobená, neboť např. již dva a více let starý vůz nemusí v současné době splňovat aktuální technické normy (kupř. emisní normy EURO atd.). 23. Provedení či neprovedení zápisu změn údajů v registru silničních vozidel je tzv. jiným úkonem podle části čtvrté správního řádu. V případě neprovedení zápisu se tedy ze strany správního orgánu může jednat o nezákonný zásah. Ochránkyně proto rozumí postupu žalobce v konkrétním případu, který posuzuje navrhovatel, že poté, co jeho původní žaloba podaná podle § 65 a násl. s. ř. s. byla odmítnuta, obrátil se na soud žalobou na ochranu před nezákonným zásahem s tím, že dovodil, že se jedná o tzv. trvající nezákonný zásah, čemuž navrhovatel přisvědčil. Problematika registru a registrace silničních vozidel je upravena v § 4 a násl. zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celá právní úprava prošla značnou novelizací zákonem č. 239/2013 Sb., a to včetně postupu při zániku silničního vozidla (§ 13). Předmětná přechodná ustanovení pak konstruovala fikci, že pokud do určité doby nebude v registru vozidel zapsán jeho vlastník („doregistrace“ aktuálních údajů), zanikne mu na základě této administrativní neúplnosti vozidlo. Správní orgány na základě platné právní úpravy neumožňují obnovení registrace vozidla v evidenci silničních vozidel, a fakticky tak hovoříme o neprovedení (odmítnutí) zápisu těchto osob jakožto vlastníků do uvedeného registru, ačkoliv se reálně o vlastníky jedná. 24. K uvedenému ochránkyně doplnila, že pokud správnímu orgánu nebyla přechodnými ustanoveními uložena žádná oznamovací povinnost vlastníkům předmětných vozidel, a to ani předběžná (tj. před „hrozícím“ zánikem vozidla), ani následná (tj. až po administrativním zániku), osoby, kterých se tato změna dotkla, se o výmazu dozvěděly v podstatě náhodně (např. při běžné silniční policejní kontrole, při příjezdu k pravidelné prohlídce na stanici technické kontroly, při převodu vozidla apod.). Proto je ochránkyně přesvědčena o tom, že za dané situace došlo fikcí k zániku vozidla a úředním zápisem této fikce do registru vozidel k nezákonnému zásahu, který má trvající povahu, a dokud takový zásah trvá, což je i tento případ, nezačne běžet lhůta tzv. subjektivní ani objektivní pro podání zásahové žaloby podle s. ř. s. 25. Zrušením přechodných ustanovení čl. II bodu 4 písm. a) i b) zákona č. 239/2013 Sb. se podle názoru ochránkyně může otevřít cesta k registraci nejen žalobci v předmětné soudní věci, kterou řeší navrhovatel, ale také dalším vlastníkům administrativně zaniklých vozidel, kteří se obdobně budou moci ve věci individuálně bránit, tj. včetně využití soudní ochrany prostřednictvím žaloby proti nezákonnému zásahu. Ochránkyně má za to, že takové řešení odpovídá i veřejnému zájmu, neboť lze předpokládat, že doregistrace svého vlastnictví, a tedy zrušení údaje o zániku vozidla v registru se budou domáhat vlastníci, kteří skutečně mají zájem na užívání silničního vozidla, které jim zaniklo z administrativních důvodů, nikoli vlastníci vozidel již reálně (materiálně) neexistujících. 26. Z uvedených důvodů se ochránkyně s návrhem navrhovatele ztotožnila a navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl a napadené ustanovení zrušil. Současně navrhla, aby bylo zrušeno i ustanovení čl. II bodu 4 písm. a) zákona č. 239/2013 Sb. VI.b Vyjádření vlády 27. Vláda ve vyjádření ze dne 13. června 2018 prostřednictvím JUDr. Roberta Pelikána, Ph.D., ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády, který byl zmocněn, aby ve spolupráci s ministrem dopravy vypracoval podrobné vyjádření k předmětnému návrhu, uvedla, že se s argumentací uvedenou navrhovatelem, jakož i z ní vyvozenými závěry neztotožňuje a je i nadále přesvědčena, že napadené ustanovení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 28. V prvé řadě vláda považovala za nutné zdůraznit, že navrhovatelem napadené ustanovení je ustanovením přechodným - tedy ustanovením, jehož smyslem je upravit vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým, a to v zájmu právní jistoty adresátů normy. Napadené ustanovení je proto třeba vykládat v kontextu (dosavadní/nová právní úprava), což však navrhovatel zjevně neučinil. Z uvedeného důvodu vláda odkazuje na obecnou část důvodové zprávy (zejména pak bod 1.2.1 písm. A a bod 2.1) k zákonu č. 239/2013 Sb. Z textu důvodové zprávy jednoznačně vyplývá, že napadené ustanovení představuje nezbytný krok související s celkovou změnou koncepce registru silničních vozidel a procesu jejich registrace, ke které došlo právě prostřednictvím zmíněné novely. Jednou z podstatných změn, které novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích přinesla, byla změna postupů při zápisu změny údaje o vlastníkovi či provozovateli vozidla (tzv. „přeregistrace“ vozidla) tak, aby se zamezilo obcházení nebo porušování povinnosti dosavadního i nového vlastníka vozidla řádně a včas zajistit zápis změny vlastníka či provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. 29. Potřeba zajistit řádný a včasný zápis změn údajů o vlastníkovi či provozovateli vozidla byla vyvolána primárně změnou právního postavení provozovatele vozidla v souvislosti s jeho povinnostmi vyplývajícími z jiných právních předpisů. Jako příklad lze uvést zejména Ústavním soudemÚstavním soudem nedávno aprobovanou povinnost provozovatele vozidla zajistit, že při užití vozidla budou dodržovány povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu, a na tuto povinnost navazující přestupek, za který provozovatel vozidla odpovídá, nepodaří-li se zjistit řidiče vozidla [§ 10 odst. 3 a § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů]. Další povinnosti provozovatele vozidla vyplývají přímo ze zákona č. 56/2001 Sb., například odpovědnost za řádný technický stav vozidla (včetně povinnosti absolvovat pravidelné technické prohlídky), a z dalších právních předpisů, např. ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, či ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jednoznačné a správné určení provozovatele vozidla je nezbytné rovněž pro sdělování příslušných údajů orgánům cizích států v souvislosti s přestupky spáchanými těmito vozidly v zahraničí, což je závazek České republiky vůči ostatním státům vyplývající z jejího členství v Evropské unii. Jak vyplývá z výše uvedeného, změny provedené novelou zákona č. 56/2001 Sb. nebyly samoúčelným projevem svévole zákonodárce, ale naopak legitimním a odůvodněným krokem, který umožnil najisto určit provozovatele každého vozidla, které je zapsáno v registru vozidel, a tedy i jednoznačně ztotožnit případné pachatele deliktů spočívajících v porušení pravidel silničního provozu (což předchozí právní úprava plně neumožňovala). Novela zákona č. 56/2001 Sb. (včetně napadeného přechodného ustanovení) tedy dle názoru vlády zásadním způsobem přispěla k co nejvyšší míře relevance údajů o vlastnících a provozovatelích silničních vozidel vedených v registru silničních vozidel, a tedy i k zajištění bezpečnosti silničního provozu, resp. k ochraně života, zdraví a majetku jeho účastníků. 30. K napadené právní úpravě samotné vláda uvedla, že v souvislosti s přechodem na novou právní úpravu bylo nezbytné vyřešit návaznost na některé instituty, které byly obsaženy v původní právní úpravě, avšak v nové právní úpravě už neexistují. K tomu směřovalo i napadené přechodné ustanovení. To se vztahuje k vozidlům, která zůstala ve stavu tzv. „polopřevodu“, a k vozidlům, která zůstala dočasně vyřazena z registru silničních vozidel i po maximální možné době vyřazení. Toto přechodné ustanovení je napadeno jen v části týkající se zániku vozidel v tzv. „polopřevodu“, nicméně pro objasnění smyslu této právní novely vláda ve svém vyjádření popsala obě uvedené situace. 31. V případě obou těchto situací přechodné ustanovení cílí pouze na vozidla, u nichž nebyl řádně dokončen proces zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel podle původní právní úpravy, neboť došlo ze strany osob, které s nimi disponovaly, k porušení jejich zákonných povinností. U vozidel v „polopřevodu“ spočívala podstata problému v tom, že ze strany původního vlastníka bylo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností oznámeno, že bylo vlastnictví vozidla převedeno, původní vlastník již není vlastníkem s tím, že bylo uvedeno jméno a adresa osoby, na kterou bylo vlastnictví vozidla převedeno. Na tento úkon měl podle původní právní úpravy navazovat úkon nového vlastníka vozidla, který měl povinnost se nejpozději do 10 pracovních dnů k vlastnictví vozidla u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností přihlásit. U vozidel, která zůstala v tzv. „polopřevodu“ však k tomuto druhému kroku nedošlo. Z registru silničních vozidel tak nebylo zřejmé, kdo je vlastníkem (provozovatelem) takového vozidla, neboť původně zapsaná osoba to již nebyla (ta příslušnému úřadu oznámila, že jím již není), avšak nový vlastník (provozovatel) vozidla úřadu znám nebyl. Vycházet z údajů o novém vlastníku vozidla, které sdělil původní vlastník vozidla úřadu při tzv. „odhlášení“ vozidla, nebylo možné. Rovněž tak v mezidobí mohlo dojít postupně k dalším převodům daného vozidla, což úřadu nemuselo být známo. Ponechání vozidel v tzv. „polopřevodu“ bylo pro některé provozovatele vozidel výhodné, neboť se tím vyhnuli postihu za porušení povinností vyplývajících z řady právních předpisů. Kromě již uvedené odpovědnosti za přestupky spáchané vozidlem při provozu na pozemních komunikacích bylo možné tímto způsobem obejít i povinnost řádné likvidace vozidla podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Eliminace popsaného nežádoucího stavu byla koneckonců hlavní motivací ke změně koncepce právní úpravy a charakteru zápisu provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. 32. U druhé skupiny vozidel, na něž cílí předmětné přechodné ustanovení, tedy u vozidel, která zůstala dočasně vyřazena z registru silničních vozidel i po uplynutí maximální možné doby, po kterou mohla být takto vyřazena, spočívá podstata problému v tom, že podle původní právní úpravy byla sice stanovena maximální doba, po kterou mohlo být vozidlo dočasně vyřazeno z registru silničních vozidel, a poté byl jeho provozovatel povinen požádat o ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z registru silničních vozidel a k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích, ale neexistoval způsob, jak provozovatele vozidla přimět k tomu, aby tento úkon provedl. I formální ponechání vozidla ve stavu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel třeba i trvale mohlo být pro některé provozovatele vozidla výhodné, neboť i to byl způsob, jak se vyhnout například povinnosti řádné likvidace vozidla. V tomto formálním stavu se tak nacházelo velké množství vozidel, která již ve skutečnosti vůbec neexistovala. 33. U obou výše uvedených skupin vozidel platí, že se dostala do režimu, na který se vztahuje napadené ustanovení, v důsledku dlouhodobého neplnění zákonných povinností vlastníka vozidla. Smyslem napadeného ustanovení pak bylo přimět tyto osoby ke splnění zákonných povinností přijetím novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, které bylo nezbytně nutné realizovat. 34. Vláda též podotkla, že s touto dodatečnou nápravou stavu nespojoval zákon žádné sankce (a to i přesto, že podle původní právní úpravy za nesplnění povinnosti bylo možné sankci uložit). Současně zákonodárce nevyžadoval, aby skutečný vlastník/provozovatel vozidla v „polopřevodu“ postupoval podle nové právní úpravy zápisů v registru silničních vozidel (společná žádost původního a nového vlastníka). Přechodné ustanovení zakotvilo pro tyto případy mnohem jednodušší postup. Jednalo se de facto o „amnestii“ po omezenou dobu. V případě vozidel v tzv. „polopřevodu“ stačilo u příslušného úřadu požádat o zapsání vlastníka vozidla, a to bez součinnosti původního vlastníka. U vozidel dočasně vyřazených z provozu postačilo úřadu oznámit místo, kde se vozidlo nachází, a účel jeho využití. Provedení tohoto úkonu bylo dostatečným krokem k tomu, aby vozidlo zůstalo zapsáno v registru silničních vozidel, přičemž k jeho provedení byla stanovena lhůta šesti, respektive dvanácti měsíců od nabytí účinnosti předmětné novely. 35. Současně podle názoru vlády je potřebné zdůraznit, že v případě zákona č. 239/2013 Sb. byla zákonodárcem zvolena opravdu dlouhá legisvakanční lhůta, a to jeden a půl roku, přičemž veřejnost byla prostřednictvím rozsáhlé mediální kampaně opakovaně podrobně informována o přechodu na novou právní úpravu a upozorňována, že v případě některých vozidel bude potřebné učinit výše zmíněný úkon. Rovněž na webových stránkách Ministerstva dopravy bylo v té době možné u každého vozidla ověřit, zda se na něj tato povinnost vztahuje či nikoliv. K zápisu zániku vozidla podle napadeného ustanovení tak došlo jen v případech, kdy vlastník vozidla nenapravil trvající protiprávní stav výše popsaným, zákonem stanoveným způsobem. 36. Vláda je tedy toho názoru, že účinky přechodných ustanovení novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích dopadly toliko na vlastníky vozidel, kteří nesplnili svou zákonnou povinnost a ani nevyužili nápravy tohoto (dlouho) trvajícího protiprávního stavu, který sami vyvolali. 37. Pokud pak navrhovatel dovozuje, že napadené ustanovení neobstojí v testu proporcionality, k tomu závěru došel podle názoru vlády na základě nesprávného předpokladu, že jediným účelem, který napadené ustanovení má, je „odstranění některých vozidel z rejstříku“. Test proporcionality napadeného ustanovení je ovšem podle názoru vlády nezbytné provádět v kontextu hlavního účelu celé relevantní části novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterým bylo zajištění právní jistoty - ve smyslu zajistit co nejvyšší míru relevance údajů o vlastnících a provozovatelích silničních vozidel vedených v registru silničních vozidel, resp. najisto určit provozovatele každého vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, neboť tento je osobou odpovědnou za provoz vozidla, která nese řadu povinností souvisejících s provozem vozidla. 38. S ohledem na výše uvedené lze podle názoru vlády konstatovat, že je nepochybné, že napadené ustanovení je způsobilé dosáhnout výše uvedeného legitimního cíle, resp. bylo vhodným opatřením, které vedlo k dosažení tohoto cíle. Díky aplikaci napadeného ustanovení je u každého vozidla zapsaného v registru silničních vozidel možné identifikovat jeho provozovatele. Současně nejsou v registru silničních vozidel zapsána vozidla, která ve skutečnosti již neexistují. 39. Pro posouzení napadeného ustanovení z hlediska potřebnosti lze též podle tvrzení vlády jednoznačně konstatovat, že (s ohledem na sledovaný legitimní cíl) nebylo možné ponechat v registru silničních vozidel vozidla, u nichž nebylo možné najisto určit, kdo je jejich vlastníkem, potažmo provozovatelem, a zda tato vozidla ve skutečnosti vůbec ještě existují. Bylo tedy nezbytné vytyčit období, během něhož je možné dosáhnout nápravy, a poté vozidla, u nichž nedošlo k potřebnému kroku, tzn. vozidla, která v naprosté většině případů již ve skutečnosti neexistovala, v registru silničních vozidel již nadále neevidovat. 40. Pokud jde o jiné postupy, kterými by bylo možné dosáhnout sledovaného cíle, žádný z nich by podle názoru vlády nepředstavoval účelnější řešení. Navrhovatelem zmiňovaná možnost vynucení splnění povinností (zakotvených v původní právní úpravě) prostřednictvím správního trestání nepřicházela v úvahu, neboť nová právní úprava byla založena na zcela odlišné koncepci, a nebylo proto ani možné nadále sankcionovat porušení povinností podle původní právní úpravy. Tuto problematiku nebylo možné řešit ani prostřednictvím individuálních správních řízení, neboť se jednalo o statisíce vozidel dočasně vyřazených z provozu nebo vozidel v tzv. „polopřevodu“, o nichž by bylo nutné vést samostatná správní řízení. To by bezpochyby nebylo účelné ani zvládnutelné. Navíc v řadě případů by toto řešení představovalo pro vlastníky vozidel nejen velkou administrativní zátěž, ale mnohdy by ani nebyli schopni prokázat splnění původních povinností, čímž by byli vystaveni postihu (například pokud sice došlo k ekologické likvidaci vozidla, ale před dlouhou dobou a již o tom nemají doklad, nebo pokud bylo vozidlo předmětem dědění atd.). Účelné by nebylo ani stanovení vyvratitelné právní domněnky, na kterou rovněž poukazuje navrhovatel, neboť při přechodu na novou koncepci registru silničních vozidel by bylo nezbytné ve všech případech zapsat zánik vozidla, tato vozidla však nadále separátně evidovat a poté je případně do registru silničních vozidel znovu zapsat. Tím by se však narušila právní jistota, která byla stěžejním cílem nové právní úpravy. 41. Vláda je přesvědčena, že předmětná právní úprava obstojí i v posledním kroku testu proporcionality, tedy při poměřování závažnosti v kolizi stojících ústavně chráněných hodnot; v tomto případě veřejného zájmu na jednoznačném určení provozovatele vozidla, který je osobou odpovědnou za provoz vozidla, který nese řadu povinností souvisejících s provozem vozidla, a to i v rovině správního trestání, což má přímé dopady na bezpečnost silničního provozu, a oproti tomu majetkového práva jednotlivce. V této souvislosti považovala vláda za potřebné podtrhnout skutečnost, že v důsledku aplikace napadeného přechodného ustanovení nedochází k odnětí vlastnického práva k vozidlu ani k definitivnímu znemožnění jeho užívání. Vlastnické právo zůstává zachováno, vozidlo pouze nelze užívat v provozu na pozemních komunikacích, ale lze je i nadále užívat jiným způsobem. Rovněž lze využít zákonných postupů, pomocí nichž může být vozidlo znovu zapsáno do registru silničních vozidel, tj. schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného vozidla. 42. Na závěr vláda považovala za vhodné zopakovat, že k zápisu zániku vozidel v registru silničních vozidel v důsledku aplikace napadeného ustanovení nedošlo neočekávaně, ale tomuto úkonu předcházelo dlouhodobé neplnění zákonných povinností vlastníka vozidla, který následně ani nevyužil možnosti nápravy, k čemuž mu byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba (jak bylo uvedeno, legisvakanční lhůta novely zákona v délce jeden a půl roku a další šestiměsíční, resp. dvanáctiměsíční lhůta vyplývající z napadeného přechodného ustanovení). Tento úkon byl tedy důsledkem dlouhodobé nečinnosti a udržování protiprávního stavu ze strany vlastníka vozidla, přičemž o tomto možném následku byla veřejnost opakovaně a rozsáhle informována ve sdělovacích prostředcích. Jednalo se tedy o všeobecně známou informaci. Tomu nasvědčuje i fakt, že u naprosté většiny vozidel, která ve skutečnosti ještě existovala, došlo ve stanovené době k nápravě, a potenciální negativní důsledek přechodného ustanovení se tak dle informací dostupných Ministerstvu dopravy týká pouze jednotek případů. Vláda proto navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh navrhovatele na zrušení napadeného ustanovení zamítl. VI.c 43. Ústavní soudÚstavní soud doručil dne 24. července 2018 vyjádření účastníků řízení, ochránkyně i vyjádření vlády navrhovateli na vědomí, přičemž navrhovatel k nim repliku nepodal. VII. Podmínky meritorního posouzení návrhu 44. Ústavní soudÚstavní soud je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadeného ustanovení, návrh navrhovatele splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a byl podán v souladu s ustanovením § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu soudem k tomu oprávněným. Zároveň Ústavní soud neshledal žádný z důvodů nepřípustnosti návrhu nebo zastavení řízení. Jsou tedy splněny podmínky pro meritorní posouzení návrhu. VIII. Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu přijetí napadeného ustanovení 45. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony. 46. V projednávané věci navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce. Z vyjádření účastníků řízení vyplývá, že vláda předložila návrh zákona, který obsahuje napadené ustanovení, Poslanecké sněmovně dne 20. června 2012. Návrh byl projednán pod číslem sněmovního tisku 717/0. V prvém čtení dne 26. října 2012 byl návrh přikázán k projednání hospodářskému výboru. Tento výbor návrh zákona projednal a 7. května 2013 vydal usnesení doručené poslancům jako tisk 717/1. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 10. května 2013 na 53. schůzi Poslanecké sněmovny. Souhrn podaných pozměňovacích návrhů byl zpracován jako sněmovní tisk 717/2 a byl rozeslán poslancům dne 10. května 2013. Ve třetím čtení byl návrh zákona projednáván dne 15. května 2013 na 53. schůzi, kde byl schválen v hlasování č. 130 (usnesení č. 1644); z přítomných 159 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 103 a proti 15. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 17. června 2013 Senátu. Návrh zákona byl v hlasování č. 63 schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou; z přítomných 47 senátorů při kvoru 24 se jich pro vyslovilo 46, proti nikdo. Zákon byl doručen prezidentu republiky k podepsání dne 18. července 2013 a byl prezidentem podepsán. Schválený zákon byl doručen k podpisu předsedovi vlády dne 23. července 2013. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů v částce 93 pod číslem 239/2013 Sb. Tato zjištění v tomto řízení postačují k závěru, že při projednávání zákona č. 239/2013 Sb. bylo postupováno v mezích Ústavou stanovené kompetence a zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem. IX. Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu 47. Podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle tohoto článku, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Uvedená podmínka návrhového oprávnění je splněna, jestliže jde o zákon (respektive jeho ustanovení), jehož použití má být v dané věci bezprostřední, respektive nevyhnutelné [usnesení ze dne 23. října 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)], a jenž současně překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku [např. nález ze dne 6. března 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26, nález ze dne 28. ledna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 20, a nález ze dne 16. května 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (116/2018 Sb.), bod 32]. 48. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele, v daném případě jde o tzv. konkrétní (incidenční) kontrolu norem. V řízení před navrhovatelem o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. je rozhodováno o tom, zda byl žalobce přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, které není rozhodnutím. Navrhovatel je v rámci svého právního posouzení povinen zvažovat soulad právních předpisů, které má ve věci použít, s ústavním pořádkem, kromě jiného z hlediska možných následků jejich použití pro účastníky řízení. Pokud by přitom protiústavnost právního předpisu spočívala v nepřípustném zásahu do jejich ústavně zaručených základních práv a svobod, pak by v rámci právního posouzení věci měla dostat přednost právě jejich ochrana. 49. Navrhovatel dospěl k závěru, že napadené ustanovení, tedy čl. II bod 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., které bude v předmětném soudním řízení aplikováno, je v rozporu s ústavním pořádkem, a z tohoto důvodu navrhl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby rozhodl o jeho zrušení. 50. Podle § 68 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů platí, že nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů; pro tento druh řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem tedy platí zásada oficiality [srov. nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) a usnesení ze dne 7. června 2011 sp. zn. Pl. ÚS 9/11 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Za této situace byly splněny podmínky podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, za nichž může soud podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, a návrh na zrušení napadeného ustanovení byl podán oprávněným navrhovatelem. X. Upuštění od ústního jednání 51. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a jelikož neprováděl dokazování, ústní jednání v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu nenařizoval. XI. Vlastní přezkum Ústavního soudu 52. Navrhovatel se domáhá zrušení napadeného ustanovení pro jeho rozpor s ústavně zaručeným základním právem na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 36 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. 53. Návrh byl navrhovatelem podán v souvislosti s řízením o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu vedeným u něho pod sp. zn. 30 A 95/2017 podle § 82 a násl. s. ř. s. Navrhovatel se ztotožnil s tvrzením žalobce, že vlastnické právo žalobce k motocyklu bylo zcela znehodnoceno, neboť žalobce z administrativních důvodů není oprávněn svou věc užívat. Potlačeno je i jeho oprávnění s věcí disponovat, neboť sice formálně je oprávněn převést své vlastnické právo na jiného, avšak ani případný nabyvatel nebude oprávněn věc užívat. Navrhovatel označuje zákonodárcem zvolené řešení za „faktické vyvlastnění“, jež představuje mimořádně závažný zásah do sféry chráněné právem na pokojné užívání majetku. Naproti tomu veřejný zájem, který je napadeným ustanovením sledován (zpřehlednění registru vozidel), je sporný a míra jeho závažnosti je v porovnání se zásahem do ústavně zaručených základních práv zanedbatelná. 54. Ústavní soudÚstavní soud zvážil argumenty vznesené v návrhu i ve vyjádřeních ochránkyně a vlády a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 55. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že již vícekrát konstatoval, že princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na registr vozidel a bezpečnost silničního provozu. 56. Ústavní soudÚstavní soud se otázkou ochrany vlastnického práva zabýval v řadě svých nálezů. Povaha vlastnického práva a jeho rozsah, předmět a obsah jsou upraveny v § 1011 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nové vymezení v § 1012 vyjadřuje nezávislost, jednotnost, úplnost a trvalost vlastnického práva. Vlastník může nakládat se svým vlastnictvím volně - může na svoji věc působit nebo nepůsobit - jak je mu libo a jiné osoby z působení na věc vyloučit (je čistě na rozhodnutí vlastníka, jak bude věc ve svém vlastnictví spravovat). Libovolně nakládat však neznamená nakládat neomezeně (vlastník je omezen ústavním pořádkem, zákonem a subjektivními právy jiných osob). Základní vlastností vlastnického práva je i omezení jeho výkonu zákonem. 57. Listina sama neobsahuje definici obsahu vlastnického práva. Zásada vyjádřená v ustanovení věty druhé čl. 11 odst. 1 Listiny odkazuje na zákon, který stanoví konkrétní obsah vlastnického práva jako obecné právní kategorie, a Listina představuje ústavní garanci zaručující jednotu obsahu této kategorie. 58. Ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny pak neznamená jakoukoliv nepřípustnost omezení vlastnického práva. Omezením vlastnického práva je třeba rozumět pouze takové omezení, které vylučuje realizaci vlastnického práva buď zcela, nebo v rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje výkon vlastnického práva v některé z jeho složek. Tento přístup potvrzuje i rozsah garancí zakotvených v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě: Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. 59. Ústavní soudÚstavní soud posuzoval, zda napadeným zákonným ustanovením není přímo dotčena některá část ústavního pořádku. Proto bylo nezbytné posoudit, zda došlo k zásahu do vlastnického práva dotčeného subjektu, jak bylo v návrhu tvrzeno, a to v rámci, zda daný zásah byl legální (tj. zda byl realizován formou zákona) a legitimní (tj. zda sledoval konkrétní veřejný zájem, popř. směřoval k obecnému blahu) a zda negativa, která se projevují v zásahu do základních práv a svobod, nejsou nepřiměřená pozitivům, jež z přijatého opatření pro společnost plynou (tzv. princip proporcionality). 60. Napadené ustanovení bylo vydáno ve formě zákona č. 239/2013 Sb., a tudíž je zřejmé, že byla splněna podmínka legality případného zásahu do vlastnických práv. 61. Ústavní soudÚstavní soud se ve své judikatuře pozitivně vyjádřil k obecné možnosti zákonodárce omezit zákonem vlastnické právo podle čl. 11 Listiny [kupř. nálezy ze dne 16. února 1995 sp. zn. III. ÚS 114/94 (N 9/3 SbNU 45), ze dne 8. dubna 2004 sp. zn. II. ÚS 482/02 (N 52/33 SbNU 39) a ze dne 9. srpna 2016 sp. zn. Pl. ÚS 20/16 (N 147/82 SbNU 337)]. K obdobným závěrům Ústavní soudÚstavní soud dospěl například i v nálezu ze dne 23. června 1994 sp. zn. I. ÚS 35/94 (N 36/1 SbNU 259), v němž se zabýval mimo jiné omezením vlastnického práva v důsledku ochrany kulturních hodnot, v nálezu ze dne 13. prosince 2006 sp. zn. Pl. ÚS 34/03 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.), v němž se zabýval kolizí mysliveckého práva a práva vlastnického, v nálezu ze dne 18. prosince 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 (51/2019 Sb.) k povinnosti provozovatelů potravinářských podniků darovat potraviny a v nálezu ze dne 12. února 2019 sp. zn. Pl. ÚS 21/17 (89/2019 Sb.) ve věci zákazu reklamních zařízení u dálnic a silnic I. třídy. 62. Ve světle východisek obsažených v uvedených nálezech Ústavního souduÚstavního soudu lze v konkrétním případě dovodit, že napadeným ustanovením došlo k omezení vlastnického práva v důsledku administrativního zániku motorových vozidel s datem účinnosti 1. července 2015, a je třeba se podrobně zabývat tím, zda omezení vlastnického práva, k němuž zákonodárce v tomto případě přistoupil, je proporcionální, v souladu s jinými ústavněprávními garancemi a zda šetří jejich podstatu a smysl podle čl. 4 odst. 4 Listiny. 63. Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje, že omezení základního práva musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a naplňovat požadavky vycházející z testu proporcionality. V případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem nebo s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro posouzení je zásada proporcionality (v širším smyslu). Předmětná právní úprava musí být přesná a zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich vlastnictví, a ti případně mohli upravit své chování, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou. Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování. 64. Posouzení přípustnosti daného zásahu podle zásady proporcionality (v širším smyslu) zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti) a je zjišťováno, zdaje konkrétní opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se ve druhém kroku posuzuje potřebnost a je zkoumáno, zda byl při výběru prostředků použit ten, který je k základnímu právu nejšetrnější. Konečně je hodnocena přiměřenost (v užším smyslu), tj. zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl. Opatření omezující základní lidská práva a svobody tedy nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na opatřeních [srov. nález ze dne 18. prosince 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 (51/2019 Sb.)]. 65. Ústavní soudÚstavní soud proto přistoupil k posouzení všech tří aspektů tvořících tzv. test proporcionality a zaměřil se na to, zda dotčená úprava, provedená zákonem č. 239/2013 Sb., splňuje naléhavou společenskou potřebu existence úpravy ochrany veřejného zájmu a dále zejména vztah přiměřenosti vůči sledovanému legitimnímu cíli. Zaměřil se na to, zda zákonodárce respektoval zásadu proporcionality a dosáhl spravedlivé rovnováhy mezi v kolizi dotčenými zájmy. 66. Za legitimní cíl (účel právní regulace) napadeného ustanovení lze označit, jak uvedla ve svém vyjádření vláda, veřejný zájem v podobě řádného a včasného zápisu změn údajů o vlastníkovi či provozovateli vozidla, který byl primárně vyvolán změnou právního postavení provozovatele vozidla v souvislosti s jeho povinnostmi vyplývajícími z jiných právních předpisů. Rovněž je v souladu s vyjádřením vlády potřeba zdůraznit, že napadené ustanovení je ustanovením přechodným, tedy ustanovením, jehož smyslem je upravit vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým, a to v zájmu právní jistoty adresátů normy. Z textu důvodové zprávy k zákonu č. 239/2013 Sb. jednoznačně vyplývá, že napadené ustanovení představuje nezbytný krok související s celkovou změnou koncepce registru silničních vozidel a procesu jejich registrace, ke které došlo právě prostřednictvím zmíněné novely. Jednou z podstatných změn, které novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích přinesla, byla změna postupů při zápisu změny údaje o vlastníkovi či provozovateli vozidla (tzv. „přeregistrace“ vozidla) tak, aby se zamezilo obcházení nebo porušování povinnosti dosavadního i nového vlastníka vozidla řádně a včas zajistit zápis změny vlastníka či provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. V souvislosti s přechodem na novou právní úpravu bylo nezbytné vyřešit návaznost na některé instituty, které byly obsaženy v původní právní úpravě, avšak v nové právní úpravě už neexistují. K tomu směřovalo i napadené přechodné ustanovení. To se vztahuje jak k vozidlům, která zůstala ve stavu tzv. „polopřevodu“ [čl. II bod. 4 písm. b)], tak i k vozidlům, která zůstala dočasně vyřazená z registru silničních vozidel i po maximální možné době vyřazení [čl. II bod 4 písm. a)]. V případě obou těchto situací přechodné ustanovení cílí pouze na vozidla, u nichž nebyl řádně dokončen proces zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel podle původní právní úpravy, neboť došlo ze strany osob, které s nimi disponovaly, k porušení jejich zákonných povinností. U obou výše uvedených skupin vozidel platí, že se dostala do režimu, na který se vztahuje přechodné ustanovení, v důsledku dlouhodobého neplnění zákonných povinností vlastníka vozidla. Smyslem přechodného ustanovení pak bylo přimět tyto osoby ke splnění zákonných povinností souvisejících s přijetím novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 67. Při posouzení, zda újma na právech vlastníků motorových vozidel, která mohla být způsobena při změně zákonné úpravy napadeným ustanovením za situace, kdy ve stanovené lhůtě šesti měsíců nesplnili své povinnosti vyplývající z předmětného přechodného ustanovení čl. II bodu 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., nebyla nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, je třeba zdůraznit, že přechodné opatření se vztahovalo na statisíce vozidel, přičemž jak vyplývá i z vyjádření ochránkyně, těch, kteří se jím neřídili a na ochránkyni se obrátili, je několik desítek. Napadené ustanovení přitom zásadním způsobem přispělo k co nejvyšší míře relevance údajů o vlastnících a provozovatelích silničních vozidel vedených v registru silničních vozidel, a tedy i k zajištění bezpečnosti silničního provozu, resp. k ochraně života, zdraví a majetku jeho účastníků. Z uvedeného plyne, že úprava v podobě napadeného ustanovení splňuje podmínku naplnění účelu (vhodnosti). 68. Pro posouzení napadeného ustanovení ve druhém kroku testu proporcionality (zkoumání principu potřebnosti) je třeba zdůraznit, že existovala jednak řada vozidel v tzv. „polopřevodu“ [čl. II bod 4 písm. b)] a ve formálním stavu evidence se nacházelo i velké množství vozidel, která již ve skutečnosti vůbec neexistovala [čl. II bod 4 písm. a)]. Bylo tedy nezbytné vytyčit období, během něhož je možné dosáhnout nápravy, a poté vozidla, u nichž nedošlo k potřebnému kroku, tzn. vozidla, která v naprosté většině případů již ve skutečnosti neexistovala, v registru silničních vozidel již nadále neevidovat. Přechodné ustanovení zakotvilo pro tyto případy mnohem jednodušší postup. V případě vozidel v tzv. „polopřevodu“ stačilo u příslušného úřadu požádat o zapsání vlastníka vozidla, a to bez součinnosti původního vlastníka. Provedení tohoto úkonu bylo dostatečným krokem k tomu, aby vozidlo zůstalo zapsáno v registru silničních vozidel, přičemž k jeho provedení byla stanovena lhůta šesti měsíců od nabytí účinnosti předmětné novely. Díky aplikaci napadeného ustanovení je u každého vozidla zapsaného v registru silničních vozidel možné jeho provozovatele identifikovat. Pro úplnost je třeba uvést, že dané řešení vyhovuje i z hlediska šetření dotčeného základního práva i požadavku předvídatelnosti zákona, který poskytl dostatečný časový prostor na splnění podmínek pro vozidla v tzv. „polopřevodu“, neboť zákon č. 239/2013 Sb. nabyl platnosti dne 6. srpna 2013, avšak účinnosti nabyl až dne 1. ledna 2015, kdy začala plynout lhůta šesti měsíců ke splnění povinnosti. Při hodnocení potřebnosti napadené právní úpravy Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že se jedná o právní úpravu sloužící k zajištění žádoucího pořádku při registraci motorových vozidel. 69. V případě posouzení třetího kroku testu proporcionality, tj. principu přiměřenosti, Ústavní soudÚstavní soud při porovnávání závažnosti v kolizi stojícího veřejného zájmu na zajištění bezpečnosti silničního provozu, resp. na ochraně života, zdraví a majetku jeho účastníků, a základního práva vlastníků vozidel, kteří nesplnili zákonné podmínky pro to, aby jejich motorové vozidlo administrativně nezaniklo, shodně s vládou souhlasí s tím, že v důsledku aplikace napadeného přechodného ustanovení nedochází k odnětí vlastnického práva k vozidlu ani k definitivnímu znemožnění jeho užívání. Vlastnické právo zůstává zachováno, vozidlo však nelze užívat v provozu na pozemních komunikacích. Z klasického občanskoprávního pohledu na podstatu vlastnického práva zůstává vlastníkovi zachováno toliko ius possidendi, ius disponendi et ius abutendi, zatímco ius utendi je podstatně omezeno předpisem veřejného práva. Vlastníkovi daného vozidla, hodlá-li jej užívat k provozu na pozemních komunikacích, v daném případě zůstává zachována možnost opětovně požádat o jeho zápis do registru podle § 5 a násl. zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na základě schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného vozidla, jak uvádí vláda ve svém vyjádření citovaném bodem 41, ale z ekonomického a technického hlediska jde spíš jen o možnost teoretickou. Jedná-li se o vozidlo s historickým významem, může jej vlastník používat v provozu po jeho registraci v registru historických a sportovních vozidel v souladu s § 79a a násl. zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V ostatních případech lze vozidlo rozumně užít zřejmě jen jako zdroj náhradních dílů. 70. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře opakovaně a trvale připomíná spjatost principu předvídatelnosti důsledků právního předpisu s principy právního státu. Předvídatelnost právního předpisu je přitom nepochybně nutno posuzovat i z hlediska dynamického, tj. zákonodárce musí při změně právní regulace zohledňovat dosavadní právní stav, včetně stavu vývoje právních vztahů, a změny musí provádět citlivě a jen v míře nezbytné pro dosažení cíle regulace. Trvat na takovém jednání zákonodárce je nutné, neboť se tím garantuje stabilita sféry svobodného jednání a též právní jistota účastníků právního vztahu [nález ze dne 1. března 2007 sp. zn. Pl. ÚS 8/06 (N 39/44 SbNU 479; 94/2007 Sb.), bod 27]. 71. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že účel (cíl) tvrzeného zásahu do vlastnického práva v konkrétním případě lze považovat za přiměřený ve vztahu k použitým prostředkům, byl naplněn princip způsobilosti naplnění účelu (vhodnosti), neboť prostřednictvím napadeného ustanovení bylo dosaženo zamýšleného cíle, jímž byl veřejný zájem v podobě řádného a včasného zápisu změn údajů o vlastníkovi či provozovateli vozidla za účelem zpřehlednění registru motorových vozidel. Rozpor s principem potřebnosti tedy shledán nebyl. Dané řešení vyhovuje i z hlediska šetření dotčeného základního práva i požadavku předvídatelnosti, kdy zákonodárce splnil i podmínku poskytnutí dostatečného časového prostoru, aby vlastníci motorových vozidel mohli nové právní úpravě přizpůsobit své chování. Obsahem napadené právní úpravy přitom nebylo odnětí vlastnického práva. Za situace, kdy omezení vlastníků užívat věc je přípustné zákonem z důvodu ochrany veřejného zájmu, při posouzení, zda napadené ustanovení sleduje legitimní cíl, zda je v souladu s ústavním pořádkem a zda je přiměřené ve vztahu ke sledovanému cíli při srovnání a hodnocení zájmu na dosažení jasně a zřetelně formulovaného veřejného zájmu na straně jedné a omezení vlastnického práva vlastníkům motorových vozidel v tzv. „polopřevodu“, je třeba uzavřít, že je to právě veřejný zájem, který v podobě zpřehlednění registru silničních vozidel je jednoznačně zájmem převažujícím. 72. Je zřejmé, že jedním z cílů nové úpravy bylo odstranit nejvýznamnější nedostatky předchozí právní úpravy, které spočívaly zejména ve zneužívání či obcházení povinností při zápisu vlastníka nebo provozovatele vozidla. Docházelo například k tomu, že bylo zaregistrováno vozidlo na nového vlastníka bez jeho vědomí nebo nový vlastník na sebe vozidlo nepřepsal a dále je provozoval. Tzv. „polopřevody“ vytvářely prostor pro nelegální machinace s vozidly, proto bylo záměrem tzv. „polopřevody“ odstranit a zajistit, aby v registru vozidel vždy byl zřejmý aktuální vlastník vozidla. Napadeným ustanovením pak bylo možné do 30. června 2015 jednoduchým administrativním opatřením, bez jakékoliv následné sankce, podat žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru. Vlastník vozidla, jenž tak ve stanovené lhůtě neučinil a tuto možnost nevyužil, způsobil, že jeho vozidlo bylo následně trvale vyřazeno z registru vozidel a považuje se za zaniklé. 73. Nová právní úprava vytváří nové kategorie vozidel a nové povinnosti spojené se lhůtami a sankcemi, nikoli to, jak se má nakládat s právními vztahy podle dosavadního stavu (již zahájená řízení, kompetence orgánů, dosavadní práva a povinnosti, co s prováděcími předpisy). Původní právní úprava znala zánik vozidla (např. ekologickou likvidací vozidel), nikoli vozidlo zaniklé porušením registrační povinnosti. 74. Na tomto místě je třeba připomenout již výše zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 20/16. Podstatou tohoto nálezu byl výklad ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, po novelizaci provedené zákonem č. 173/2012 Sb., k uplatnění nároku podle tohoto zákona. Výklad zaujatý obecnými soudy považoval Ústavní soudÚstavní soud za ústavně konformní. Zákonem č. 172/1991 Sb. byl navrácen majetek obcímobcím, jeho novelizací provedenou zákonem č. 173/2012 Sb. bylo mimo jiné stanoveno, že marným uplynutím lhůty přechází majetek obcíobcí do vlastnictví státu. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že takové oprávnění bylo plně v dispozici zákonodárce, který vážil na jedné straně eventuální vlastnická práva obcíobcí a na druhé straně se snažil ukončit období nejistoty ohledně vlastnických práv k pozemkům dotčeným restitucemi. Došlo tak k odnětí vlastnického práva obcíobcí, přičemž uvedený zásah do vlastnického práva neznamenal podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu jeho protiústavnost. 75. Oproti tomu v posuzovaném případě měli vlastníci silničních vozidel napadeným ustanovením stanovenou lhůtu, do které mohli podat žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru, avšak jejím marným uplynutím nedošlo k zásahu do vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nýbrž vozidlo bylo vyřazeno z registru a je považováno za zaniklé. V důsledku toho nelze podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla, ale pouze žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podle současné právní úpravy. V takovém případě nedochází k zániku vlastnického práva podle soukromého práva, nýbrž jen k zániku registrace, tj. zaniklé vozidlo dále existuje, ale není právně registrováno, nejde o porušení vlastnického práva, nýbrž jen stanovení podmínek k jeho výkonu v zájmu veřejném a obecném (čl. 11 odst. 3 Listiny), navíc spojené s odlehčením administrativě na úseku registrace vozidel, aniž by to bdělé vlastníky s několika výjimkami nějak zatížilo. Registr silničních vozidel je stejně jako katastrkatastr nemovitostí veřejnoprávní evidencí, která plní funkce v oblasti zajištění veřejného zájmu (např. zajištění přehledu veřejné moci o vlastnických a jiných právech k silničním vozidlům a zajištění jisté míry právní jistoty o těchto vztazích subjektům, kterým jsou z něj poskytovány údaje). Stav zápisu v této evidenci má dopady i do oblasti práva soukromého (zejména ztížení možnosti převodu vlastnického práva k vozidlu v případě, že evidovaný stav neodpovídá stavu skutečnému). V posuzovaném případě z několika desítek tisíc vlastníků silničních vozidel v tzv. „polopřevodu“ jich toliko několik desítek napadené ustanovení nerespektovalo. 76. Pokud jde o jiné postupy, navrhované navrhovatelem a ochránkyní, kterými by bylo možné dosáhnout sledovaného cíle, Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že předmětem řízení u Ústavního souduÚstavního soudu byl přezkum ústavnosti napadeného ustanovení, a nikoli posouzení možností, jak mělo být postupováno jinak. 77. Na základě výše uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem, a nejsou proto dány důvody k jeho zrušení. Proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Vojtěch Šimíček.
Sdělení Ministerstva financí č. 172/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 172/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 04/2019, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2019 Vyhlášeno 11. 7. 2019, částka 75/2019 172 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 3. července 2019 o vydání výměru MF č. 04/2019, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2019 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 27. června 2019 vydalo výměr MF č. 04/2019, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2019. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 9/2019 dne 27. června 2019 a nabývá účinnosti 1. ledna 2020. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 171/2019 Sb.	Vyhláška č. 171/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 7. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 75/2019 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění v * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2019 171 VYHLÁŠKA ze dne 4. července 2019, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo obrany stanoví podle § 5 odst. 6 a § 60 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění vyhlášky č. 455/2002 Sb., vyhlášky č. 390/2005 Sb., vyhlášky č. 232/2010 Sb. a vyhlášky č. 130/2012 Sb., se mění takto: 1. V úvodní větě se slova „§ 5 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 6“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slovo „měsíců“ vkládají slova „nebo v hodnotě vyšší než 50 000 Kč uhrazené Ministerstvem obrany,“ a na konci písmene a) se doplňují slova „nejméně však na 1 měsíc, “. 3. V § 1 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) u studia v zahraničí nebo při vyslání ke studiu v zahraničí v rámci studijního programu školy v České republice trvajícího nejméně 30 dnů, anebo které je hrazené Ministerstvem obrany v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, na dobu tří měsíců, zvýšenou vždy o další 3 měsíce za každý další měsíc studia nebo za každých dalších 100 000 Kč uhrazených za studium, nejvýše však na 10 let, c) u studia při výkonu služby nebo v kurzech, které jsou Ministerstvem obrany hrazené v hodnotě vyšší než 50 000 Kč nebo v nichž výuka v rámci studia trvajícího déle než 10 měsíců probíhá formou studijních soustředění, na dobu shodnou s dobou trvání studia, nejméně však na 1 měsíc,“. 4. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „e) u specializované přípravy lékařů a farmaceutů do doby získání certifikátu o absolvování základního kmene podle právního předpisu upravujícího podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta4) na dobu shodnou s dobou trvání přípravy. 4) § 5a a 11a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.“. 5. V § 1 odstavec 3 zní: „(3) Dobou trvání studia se rozumí doba ode dne zahájení studia do dne skončení studia. Doba studia se počítá na celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých kalendářních měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“. 6. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(4) Pokud Ministerstvo obrany uhradí poplatek za studium podle zákona o vysokých školách5), který veřejná vysoká škola stanoví vojákovi v souvislosti s tím, že ve studijním programu studuje déle, než je standardní doba studia, započítává se do doby studia podle odstavce 3 za každé 2 měsíce, za které byl poplatek za studium uhrazen, 1 měsíc navíc. 5) § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 1 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Do finančních částek za studium vojáka podle odstavce 1 písm. a) až c) se započítávají pouze poplatky spojené se studiem uhrazené vzdělávacímu zařízení za vojáka Ministerstvem obrany. (7) Může-li být doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia stanovena jak s ohledem na délku studia, tak na výši poplatků uhrazených Ministerstvem obrany, stanoví se doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia podle delší z nich.“. 8. V § 2 odst. 1 písm. b) v bodě 1 se slovo „; nebo“ nahrazuje čárkou a za bod 1 se vkládá nový bod 2, který zní: „2. ve specializované přípravě lékařů a farmaceutů 12 000 Kč, nebo“. Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. 9. V § 2 odst. 2 se slovo „pětinásobek“ nahrazuje slovem „trojnásobek“. 10. V § 2 se odstavec 8 zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Doba setrvání ve služebním poměru vojáka po skončení studia zahájeného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a náhrada nákladů při nesplnění dohody se řídí právními předpisy účinnými v době zahájení studia. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Vyhláška č. 170/2019 Sb.	Vyhláška č. 170/2019 Sb. Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko Vyhlášeno 11. 7. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 74/2019 * § 1 - Vymezení zón * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 170/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 170/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2020 170 VYHLÁŠKA ze dne 2. července 2019 o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Vymezení zón (1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Národního parku České Švýcarsko, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany. (2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu1). (3) Charakteristika zón na území Národního parku České Švýcarsko je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. (4) Grafické znázornění zón na území Národního parku České Švýcarsko, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko, se zrušuje. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 170/2019 Sb. Charakteristika zón na území Národního parku České Švýcarsko podle přírodních podmínek a cílů ochrany A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem a) přirozených lesních ekosystémůekosystémů suchých borů, acidofilních doubrav, suťových lesů, smrčin a bučin, b) přirozených skalních ekosystémůekosystémů skal a drolin a jeskyní, c) přirozených vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace vodních toků, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů. B. Přírodě blízkou zónu tvoří plochy s převažujícím výskytem a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů suchých borů, acidofilních doubrav, suťových lesů, smrčin a bučin, b) člověkem částečně pozměněných skalních ekosystémůekosystémů skal a drolin a jeskyní, c) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace vodních toků, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémůmekosystémům. C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří 1. plochy s převažujícím výskytem a) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémůekosystémů luk a pastvin, b) člověkem významně pozměněných skalních ekosystémůekosystémů skal a drolin, c) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů suchých borů a bučin s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna činností člověka a 2. území s převažujícím výskytem a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů suchých borů, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin, b) člověkem významně pozměněných skalních ekosystémůekosystémů skal a drolin, c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace vodních toků, s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémůekosystémů. D. Zónu kulturní krajinykrajiny tvoří a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcíobcí s výskytem urbanizovaných území a na ně navazujících antropogenních ploch se sporadickou vegetací mimo sídla, určených k jejich udržitelnému rozvoji, b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémůekosystémů lesních kultur, intenzivně nebo extenzivně obhospodařovaných polí, trvalých zemědělských kultur a intenzivně obhospodařovaných luk, určených k trvalému využívání člověkem. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 170/2019 Sb. Grafické znázornění zón na území Národního parku České Švýcarsko A. Klad mapových listů 28.1MB B. Legenda k mapovým listům 32kB\| státní hranice ---\|--- 33kB\| hranice národního parku 19kB\| hranice listu mapového kladu - přehledka 23kB\| hranice listu mapového kladu - jednotlivé mapové listy zóny národního parku 85kB\| A - přírodní 69kB\| B - přírodě blízká 62kB\| C - soustředěné péče o přírodu 29kB\| D - kulturní krajinykrajiny 27kB\| území podle § 18 odst. 3 zákona C. Jednotlivé mapové listy Mapový list č. 1 24.1MB Mapový list č. 2 3.7MB Mapový list č. 3 23.8MB Mapový list č. 4 25.2MB Mapový list č. 5 26.7MB Mapový list č. 6 9.3MB Mapový list č. 7 14.3MB Mapový list č. 8 3.4MB Mapový list č. 9 2.4MB Mapový list č. 10 6.1MB Mapový list č. 11 9.1MB Mapový list č. 12 19.2MB Mapový list č. 13 27.4MB Mapový list č. 14 27.2MB Mapový list č. 15 25.9MB Mapový list č. 16 25.8MB Mapový list č. 17 28.5MB Mapový list č. 18 27.3MB Mapový list č. 19 27.7MB Mapový list č. 20 28.8MB Mapový list č. 21 28.6MB Mapový list č. 22 28.4MB Mapový list č. 23 28.9MB Mapový list č. 24 27.3MB Mapový list č. 25 23.4MB Mapový list č. 26 20.4MB Mapový list č. 27 22.4MB Mapový list č. 28 26.3MB Mapový list č. 29 26.8MB Mapový list č. 30 26.9MB Mapový list č. 31 28.6MB Mapový list č. 32 28.3MB Mapový list č. 33 26.7MB Mapový list č. 34 25.8MB Mapový list č. 35 26.2MB Mapový list č. 36 24.2MB Mapový list č. 37 24.8MB Mapový list č. 38 24.7MB 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Sdělení Ministerstva financí č. 169/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 169/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 IV, FIX % Vyhlášeno 9. 7. 2019, částka 73/2019 169 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 27. června 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 IV, FIX % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního státního dluhopisu České republiky, 2019-2025 IV, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 IV, FIX % Zkrácený název: SD-R ČR, FIX %, 25 IV Pořadové číslo emise: 111. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 1. 7. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 10. 2024 Datum emise: 1. 10. 2019 Datum splatnosti: 1. 10. 2025 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005730 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributorem k datu počátku lhůty pro upisování emise je Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 16. 9. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 13. 9. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 1. 9. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 1. 10. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje) ve výši 0,75 % p. a., druhé výnosové období od 1. 10. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2021 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., třetí výnosové období od 1. 10. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2022 (tento den vyjímaje) ve výši 1,25 % p. a., čtvrté výnosové období od 1. 10. 2022 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2023 (tento den vyjímaje) ve výši 1,50 % p. a., páté výnosové období od 1. 10. 2023 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2024 (tento den vyjímaje) ve výši 2,25 % p. a. a šesté výnosové období od 1. 10. 2024 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2025 (tento den vyjímaje) ve výši 3,00 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 10. příslušného roku počínaje rokem 2020, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 10. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 10. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 10. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2020. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. 2020. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 9\\. 7. 2020\| 7\\. 8. 2020\| 1\\. 10. 2020 9\\. 7. 2021\| 6\\. 8. 2021\| 1\\. 10. 2021 11\\. 7. 2022\| 8\\. 8. 2022\| 1\\. 10. 2022 10\\. 7. 2023\| 8\\. 8. 2023\| 1\\. 10. 2023 9\\. 7. 2024\| 8\\. 8. 2024\| 1\\. 10. 2024 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 10. 2025, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA—, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA—, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 168/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 168/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2019-2025 II, CPI % Vyhlášeno 9. 7. 2019, částka 73/2019 168 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 27. června 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2019-2025 II, CPI % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Proti-inflačního státního dluhopisu České republiky, 2019-2025 II, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2019-2025 II, CPI % Zkrácený název: SD-I ČR, CPI %, 25 II Pořadové číslo emise: 112. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 1. 7. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 10. 2024 Datum emise: 1. 10. 2019 Datum splatnosti: 1. 10. 2025 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005722 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). K datu počátku lhůty pro upisování emise nebyl pověřen výkonem vybraných činností žádný distributor. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 16. 9. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 31 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 13. 9. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 1. 9. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za dvanáct měsíců (p. a., per annum) pro příslušné výnosové období se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc červenec příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc červenec roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,50 % p. a.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,50 % p. a. Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 8. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 10. příslušného roku počínaje rokem 2020, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 10. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 10. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 10. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2020. 19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc červenec příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 8., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o dvanáct měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže. 20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. 2020. 21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 9\\. 7. 2020\| 7\\. 8. 2020\| 1\\. 10. 2020 9\\. 7. 2021\| 6\\. 8. 2021\| 1\\. 10. 2021 11\\. 7. 2022\| 8\\. 8. 2022\| 1\\. 10. 2022 10\\. 7. 2023\| 8\\. 8. 2023\| 1\\. 10. 2023 9\\. 7. 2024\| 8\\. 8. 2024\| 1\\. 10. 2024 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 10. 2025, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA—, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA—, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+. 29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 30. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 35. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 167/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 167/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Fixní státní dluhopis České republiky, 2019-2025, 1,50 % Vyhlášeno 9. 7. 2019, částka 73/2019 167 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 27. června 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Fixní státní dluhopis České republiky, 2019-2025, 1,50 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Fixního státního dluhopisu České republiky, 2019-2025, 1,50 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Fixní státní dluhopis České republiky, 2019-2025, 1,50 % Zkrácený název: SD-F ČR, 1,50 %, 25 Pořadové číslo emise: 113. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 1. 7. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 10. 2024 Datum emise: 1. 10. 2019 Datum splatnosti: 1. 10. 2025 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005748 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). K datu počátku lhůty pro upisování emise nebyl pověřen výkonem vybraných činností žádný distributor. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 16. 9. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 13. 9. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 1. 9. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,50 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 10. příslušného roku počínaje rokem 2020, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 10. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 10. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 10. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2020. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 10. 2020 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. 2020. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 9\\. 7. 2020\| 7\\. 8. 2020\| 1\\. 10. 2020 9\\. 7. 2021\| 6\\. 8. 2021\| 1\\. 10. 2021 11\\. 7. 2022\| 8\\. 8. 2022\| 1\\. 10. 2022 10\\. 7. 2023\| 8\\. 8. 2023\| 1\\. 10. 2023 9\\. 7. 2024\| 8\\. 8. 2024\| 1\\. 10. 2024 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 10. 2025, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 9. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA—, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA—, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 166/2019 Sb.	Vyhláška č. 166/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče Vyhlášeno 4. 7. 2019, datum účinnosti 4. 7. 2019, částka 72/2019 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva dopravy č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 4. 7. 2019 166 VYHLÁŠKA ze dne 24. června 2019, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 199/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., k provedení § 110a odst. 7 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška Ministerstva dopravy č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče, se mění takto: 1. V § 1 se slovo „vyhláška1)“ nahrazuje slovem „vyhláška“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 2. V § 1 se slova „Evropských společenství2)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí, v platném znění.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 3. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 4. V § 2 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) označení „G2“ provedené velkým písmem v modré barvě.“. 5. V § 2 odst. 4 se čárka za slovy „7. podpis řidiče“ nahrazuje tečkou. 6. V § 2 odst. 4 se slova „8. adresa.“ zrušují. 7. V § 2 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pod čipem je označení národního identifikátoru „e8“ provedené v modré barvě.“. 8. V § 2 odstavec 6 zní: „(6) Údaj podle odstavce 4 uvedený pod bodem 4d se na paměťové kartě řidiče nevyplňuje.“. 9. Příloha včetně nadpisu zní: „Příloha k vyhlášce č. 124/2007 Sb. Vzor paměťové karty řidiče Přední strana 10.8MB Zadní strana 11.1MB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Kremlík v. r.
Zákon č. 165/2019 Sb.	Zákon č. 165/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 71/2019 * Čl. I - Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2019 165 ZÁKON ze dne 12. června 2019, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 180/2018 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první nahrazuje větou „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění).“. 2. V § 2 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až z), která znějí: „v) potenciálním účastníkem osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu, w) převádějící institucí instituce, která převádí závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu nebo jejich část na instituci povolenou v jiném členském státě, x) přijímající institucí instituce, která přijímá závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu nebo jejich část od instituce povolené v jiném členském státě, y) trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci uchovávat informace určené jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, z) přeshraniční činností provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění, při němž se vztah mezi přispěvatelem a účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy pro oblast zaměstnaneckého penzijního pojištění jiného členského státu, než je domovský členský stát.“. 3. V § 4 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „6 týdnů“. 4. V § 4 písm. d) se slova „a Komisí Evropských společenství“ nahrazují slovy „, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskou komisí“. 5. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Instituce uveřejní na svých internetových stránkách obecné informace o penzijním plánu zahrnující zejména informace o podmínkách podle odstavce 2 a informace podle § 7 odst. 3.“. 6. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Instituce je povinna každý rok poskytnout účastníkům a příjemcům informace o a) instituci s uvedením členského státu, ve kterém je povolena, její finanční situaci a názvu příslušného orgánu dohledu, b) právech a povinnostech stran zúčastněných na penzijním plánu, c) investičním profilu, případně možnosti výběru z více dostupných investičních profilů a pravidlech pro zařazení účastníka k těmto profilům, d) povaze finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci, e) podmínkách týkajících se záruk v rámci penzijního plánu nebo určité výše dávek, anebo o tom, že se v rámci penzijního plánu neposkytuje žádná záruka, f) způsobu ochrany nabytých důchodových práv a o způsobu snížení dávek, připadá-li to v úvahu, g) dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem za období alespoň 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém instituce informaci podává, nebo za období ode dne vzniku penzijního plánu, je-li toto období kratší než 5 let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí, h) struktuře nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s penzijními plány, které nezajišťují určitou výši dávek, i) možnosti účastníků a příjemců týkající se pobírání důchodových dávek, j) doplňujících informacích pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkajících se opatření pro takový převod.“. 7. V § 7 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno c), které zní: „c) informovat je o předpokladech, které byly použity k vytvoření projekcí uvedených v § 7b odst. 3 písm. g).“. 8. V § 7 se na začátek odstavce 6 vkládá věta „Instituce je povinna informovat účastníka s náležitým předstihem před dosažením jeho věku odchodu do důchodu stanoveného zákonem nebo penzijním plánem o možnostech vyplácení důchodových dávek.“. 9. V § 7 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Přijme-li instituce rozhodnutí, které vede ke snížení splatných důchodových dávek, informuje o tom příjemce neprodleně po přijetí rozhodnutí, nejpozději však 3 měsíce přede dnem provedení tohoto rozhodnutí. (8) Nese-li příjemce v období vyplácení důchodových dávek investiční riziko, poskytuje mu o tom instituce pravidelně náležité informace.“. 10. Za § 7a se vkládají nové § 7b až 7d, které včetně nadpisů znějí: „§ 7b Přehled důchodových dávek (1) Instituce vypracuje přehled důchodových dávek, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí dokument obsahující klíčové informace pro účastníka. Při vypracování přehledu důchodových dávek instituce zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů. (2) Instituce poskytne účastníkovi přehled důchodových dávek alespoň jednou ročně. Poskytuje-li instituce přehled důchodových dávek v elektronické podobě, poskytne jej účastníkovi také v listinné podobě, jestliže o to účastník požádá. (3) Přehled důchodových dávek obsahuje alespoň a) slova „Přehled důchodových dávek“ uvedená jako nadpis dokumentu, b) den, k němuž se vztahují informace obsažené v přehledu důchodových dávek; tento den se uvede výrazněji než ostatní informace uvedené v přehledu důchodových dávek, c) identifikační údaje účastníka, včetně jednoznačného údaje o zákonem stanoveném věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu určeném v penzijním plánu nebo odhadovaném institucí, nebo věku odchodu do důchodu určeném účastníkem, d) název a kontaktní adresu instituce, e) označení penzijního plánu účastníka, f) připadá-li to v úvahu, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze získat doplňující informace, g) informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu c) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek; pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu, h) informace o získaných nárocích nebo akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu, i) informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispěvatel a účastník, a to alespoň za posledních 12 kalendářních měsíců, předcházejících dni podle písmene b) přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu, j) rozpis nákladů odečtených institucí, a to alespoň za posledních 12 měsíců, k) informace o celkové úrovni financování penzijního plánu. (4) Přehled důchodových dávek obsahuje dále údaj o tom, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně a) dalších praktických informací o možnostech, které se účastníkovi nabízejí podle penzijního plánu, b) informací o ročních účetních závěrkách, výročních zprávách a prohlášeních o zásadách investiční politiky, c) informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, připadá-li to v úvahu, d) informací o výši dávek v případě skončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, e) informací o tom, že účastníkovi je přiřazena určitá investiční možnost podle pravidla určeného penzijním plánem, připadá-li to v úvahu. (5) Instituce při vypracování projekcí důchodových dávek zohlední informace týkající se vývoje inflace uveřejňované Českou národní bankou. (6) Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně vyznačena. § 7c Informace poskytované potenciálním účastníkům (1) Nejsou-li potenciální účastníci zařazeni do penzijního plánu automaticky, poskytne jim instituce před tím, než se stanou účastníky, informace o a) možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností, b) obsahu penzijního plánu včetně druhu dávek, c) tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení instituce, d) místě, kde lze získat doplňující informace. (2) Jsou-li potenciální účastníci zařazeni do penzijního plánu automaticky, poskytne jim instituce informace podle odstavce 1 neprodleně poté, co se stanou účastníky. V případě, že je při postupu automatického zařazení činná i osoba oprávněná distribuovat pojištění, poskytne neprodleně informace o své osobě podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění. (3) Nesou-li účastníci investiční riziko nebo mohou-li přijímat investiční rozhodnutí, poskytne instituce potenciálním účastníkům informace o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem za období alespoň 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém instituce informaci podává, nebo za období od vzniku penzijního plánu, je-li toto období kratší než 5 let, a o struktuře nákladů, které nesou účastníci a příjemci. § 7d Společné ustanovení o způsobu poskytování informací Informace podle § 7 až 7c se poskytují bezplatně v elektronické formě na trvalém nosiči dat nebo prostřednictvím internetové stránky, v českém jazyce, jasným, stručným a srozumitelným způsobem a musí být aktuální a snadno čitelné s jednotnou terminologií i obsahem, nesmí být klamavé ani zavádějící a nesmí obsahovat žargon ani technické výrazy, lze-li místo nich použít běžná slova. Na požádání se poskytují bezplatně v listinné podobě.“. 11. V § 9 odst. 2 písmeno e) zní: „e) nesplní některou z povinností týkajících se poskytování informací podle § 7 až 7d,“. 12. V § 9 odst. 2 se písmena f) až l) zrušují. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno f). 13. V § 9 odst. 3 písm. a) se text „m)“ nahrazuje textem „f)“. 14. V § 9 odst. 3 písm. b) se slova „, f), g), h), i), j), k) nebo l)“ zrušují. 15. V § 10a odstavec 3 zní: „(3) Instituce se sídlem v České republice zajistí, aby osoby, které ji skutečně řídí, a osoby, které v ní vykonávají klíčové funkce, byly důvěryhodné a způsobilé. Za způsobilou se považuje osoba, pokud má odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jí umožní řádné řízení instituce nebo řádný výkon klíčové funkce. Za důvěryhodnou se považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného řízení instituce nebo výkonu klíčové funkce. V případě osob, které skutečně instituci se sídlem v České republice řídí, je postačující, mají-li kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit obezřetné řízení instituce se sídlem v České republice.“. 16. V § 10a odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „připravit“ vkládají slova „, uveřejnit na svých internetových stránkách“. 17. V § 10a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení.“. 18. Za § 10a se vkládají nové § 10aa až 10aj, které včetně nadpisů znějí: „§ 10aa Opatrování aktiv, nakládání s nimi a kontrola (1) Instituce se sídlem v České republice zavede vhodná opatření pro předcházení a řešení střetu zájmů při plnění povinností týkajících se opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem, nakládání s nimi a při kontrole plnění těchto povinností. (2) Za tím účelem instituce se sídlem v České republice a) zajistí, aby s finančními nástroji, které tvoří její aktiva související s penzijním plánem, bylo nakládáno s odbornou péčí a aby tyto nástroje byly dostatečně chráněny, b) vede záznamy, které jí umožní kdykoli identifikovat její aktiva související s penzijním plánem, c) na požádání informuje dohledový orgán o tom, jakým způsobem jsou její aktiva související s penzijním plánem opatrována, d) přijme nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s opatrováním aktiv, e) zajistí, aby kontrola plnění povinností týkajících se opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem a nakládání s nimi byla v rámci instituce se sídlem v České republice prováděna s odbornou péčí. § 10ab Systém správy a řízení (1) Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení její činnosti. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv; systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu. Tento systém musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice. (2) Instituce se sídlem v České republice určí v písemné formě a uplatňuje zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistně matematické činnosti. Tyto zásady podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem instituce se sídlem v České republice a musí být alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a upraveny s ohledem na významné změny v dotyčném systému nebo oblasti. (3) Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém vnitřní kontroly. Systém vnitřní kontroly zahrnuje správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních instituce se sídlem v České republice. (4) Instituce se sídlem v České republice přijme vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu instituce se sídlem v České republice používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy. (5) Instituce se sídlem v České republice musí mít nejméně dvě osoby, které ji skutečně řídí. Tyto osoby také zajišťují, aby instituce se sídlem v České republice dodržovala právní předpisy. § 10ac Politika odměňování (1) Instituce se sídlem v České republice zavede a uplatňuje politiku odměňování pro všechny osoby, které instituci skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané instituce, způsobem, který je přiměřený její velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti. (2) Instituce se sídlem v České republice příslušné informace týkající se politiky odměňování pravidelně uveřejňuje. (3) Při zavedení a uplatňování politiky odměňování dodržuje instituce se sídlem v České republice tyto zásady: a) politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním instituce se sídlem v České republice jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení instituce, b) politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů instituce se sídlem v České republice, c) politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů, d) politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly instituce, e) obecné zásady pro politiku odměňování jsou alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a aktualizovány, f) prvky správy a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné. § 10ad Klíčové funkce (1) Instituce se sídlem v České republice zřídí jako klíčové funkce funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistně matematickou funkci. Instituce se sídlem v České republice umožní osobě vykonávající klíčovou funkci plnit své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle. (2) Jedna osoba nebo organizační jednotka může vykonávat více než jednu klíčovou funkci, s výjimkou funkce interního auditu, která musí být nezávislá na ostatních klíčových funkcích. (3) Osoba nebo organizační jednotka vykonávající určitou klíčovou funkci musí být odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává obdobnou klíčovou funkci v přispěvateli. (4) Osoba vykonávající klíčovou funkci oznámí podstatná zjištění a doporučení v oblasti, za kterou odpovídá, správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu instituce se sídlem v České republice. (5) Osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci oznámí dohledovému orgánu instituce se sídlem v České republice, že správní, řídící nebo dozorčí orgán této instituce nepřijal včas vhodná opatření, jestliže zjistila a) podstatné riziko spočívající v tom, že instituce se sídlem v České republice nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu instituce a pokud by toto zjištění mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo b) zásadní porušení právních předpisů vztahujících se na instituci se sídlem v České republice a její činnost v rámci výkonu své klíčové funkce a oznámila toto zjištění správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu této instituce. (6) Odstavec 5 se nepoužije, jestliže by osoba vykonávající klíčovou funkci mohla oznámením dohledovému orgánu způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek. § 10ae Řízení rizik (1) Instituce se sídlem v České republice zřídí způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, účinnou funkci řízení rizik. Tato funkce musí být strukturována způsobem, který umožní fungování systému řízení rizik. (2) V rámci systému řízení rizik instituce se sídlem v České republice přijme strategie a postupy hlášení nezbytné pro pravidelné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž je nebo by mohla být vystavena instituce se sídlem v České republice nebo penzijní plány, které provozuje. Systém řízení rizik musí být účinný a vhodně začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů instituce se sídlem v České republice. (3) Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci instituce se sídlem v České republice, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v instituci se sídlem v České republice, alespoň v těchto oblastech: a) upisování pojištění a tvorba technických rezerv, b) řízení aktiv a pasiv, c) investice, zejména deriváty, sekuritizace a obdobné závazky, d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace, e) řízení provozních rizik, f) pojištění a další techniky zmírňování rizik, g) environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou. (4) Nesou-li podle podmínek penzijního plánu rizika také účastníci a příjemci, systém řízení rizik zohlední tato rizika také z hlediska účastníků a příjemců. § 10af Funkce interního auditu Instituce se sídlem v České republice zřídí způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků správy a řízení. § 10ag Pojistně matematická funkce (1) Poskytuje-li instituce se sídlem v České republice krytí biometrických rizik nebo zaručuje-li určitý výnos investic nebo výši dávek, zřídí účinnou pojistně matematickou funkci, která zajistí a) koordinaci výpočtu technických rezerv a jeho kontrolu, b) posuzování přiměřenosti metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů určených pro tento účel, c) posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv, d) srovnávání předpokladů, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností, e) informovanost správního, řídícího nebo dozorčího orgánu instituce o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv, f) posuzování celkové koncepce upisování, má-li instituce se sídlem v České republice takovou koncepci, g) posuzování přiměřenosti pojistných ujednání, má-li instituce se sídlem v České republice taková ujednání, h) účinné provádění systému řízení rizik. (2) Instituce se sídlem v České republice jmenuje alespoň jednu nezávislou osobu, která je za fungování pojistně matematické funkce odpovědná. § 10ah Vlastní posuzování rizik (1) Instituce se sídlem v České republice provádí a zaznamenává vlastní posuzování rizik (dále jen „posuzování rizik“) způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti. (2) Posuzování rizik se provádí alespoň jednou za 3 roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce se sídlem v České republice nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných institucí se sídlem v České republice. Dojde-li k významné změně rizikového profilu u konkrétního penzijního plánu, může se posuzování rizik omezit pouze na tento penzijní plán. (3) Posuzování rizik zahrnuje a) popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů instituce se sídlem v České republice, b) posouzení účinnosti systému řízení rizik, c) posouzení celkových potřeb financování instituce se sídlem v České republice, případně včetně popisu plánu obnovy, d) posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti opatření k nápravě, přičemž se případně zohlední mechanismy indexace a mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, podmínek pro takové snížení a určení osoby, která o něm rozhodne, e) kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispěvatele, pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch instituce se sídlem v České republice nebo účastníků a příjemců, f) kvalitativní posouzení provozního rizika, g) posouzení nových nebo nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů, jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení. (4) Instituce se sídlem v České republice zavede a uplatňuje metody pro identifikaci a posuzování rizik, jimž je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu a které by mohly mít dopad na schopnost instituce se sídlem v České republice dostát svým závazkům. Tyto metody musí být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností. Metody musí být popsány v posuzování rizik. (5) Posuzování rizik se zohlední ve strategických rozhodnutích instituce se sídlem v České republice. Přeshraniční převod § 10ai (1) Instituce se sídlem v České republice může převést závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z jejího penzijního plánu, nebo jejich část na přijímající instituci, jestliže tento převod předem schválí většina účastníků a většina příjemců a případně také přispěvatel, vyžaduje-li schválení přispěvatelem penzijní plán nebo smlouva mezi institucí se sídlem v České republice a přispěvatelem. Instituce se sídlem v České republice poskytne informace o převodu účastníkům a příjemcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti o udělení povolení k převodu, kterou podává přijímající instituce příslušnému orgánu domovského členského státu. (2) Předá-li příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce dohledovému orgánu žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1, která je úplná a netrpí ani jinými vadami, dohledový orgán sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu přijímající instituce své stanovisko k žádosti do 8 týdnů ode dne, kdy mu žádost došla. (3) Dohledový orgán vysloví souhlas s převodem podle odstavce 1, jestliže a) v případě částečného převodu závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu, jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu, b) práva účastníků a příjemců zůstanou po převodu podle odstavce 1 zachována, c) aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, které se mají převést, jsou dostatečné a vhodné k tomu, aby pokryly závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, které se mají převést, a d) náklady na převod nenesou zbývající účastníci a příjemci instituce se sídlem v České republice ani stávající účastníci a příjemci přijímající instituce. (4) Povede-li převod podle odstavce 1 k přeshraniční činnosti, informuje dohledový orgán do 4 týdnů ode dne vyslovení souhlasu podle odstavce 5 příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce také o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž má být penzijní plán provozován, a o ustanoveních o informační povinnosti, která se v České republice vztahují na přeshraniční činnost. (5) Povede-li převod podle odstavce 1 k přeshraniční činnosti, může přijímající instituce v České republice začít provozovat zaměstnanecké penzijní pojištění poté, co jí bylo oznámeno rozhodnutí o udělení povolení, nebo poté, co marně uplynula lhůta, ve které jí měl příslušný orgán jejího domovského členského státu toto rozhodnutí oznámit nebo ve které jí měl sdělit informace podle odstavce 4. § 10aj (1) Instituce se sídlem v České republice může od převádějící instituce přijmout závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z jejího penzijního plánu nebo jejich část, jestliže tento převod předem schválí většina účastníků a většina příjemců a případně také přispěvatel, vyžaduje-li schválení přispěvatelem penzijní plán nebo smlouva mezi převádějící institucí a přispěvatelem. Instituce se sídlem v České republice poskytne informace o převodu účastníkům a příjemcům s dostatečným předstihem před podáním své žádosti o udělení povolení dohledovému orgánu podle odstavce 2. (2) Žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 obsahuje a) smlouvu uzavřenou v písemné formě mezi převádějící institucí a institucí se sídlem v České republice, která určuje podmínky převodu, b) popis hlavních vlastností penzijního plánu, c) popis závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, které mají být převedeny, d) jméno a sídlo převádějící instituce a instituce se sídlem v České republice a členský stát, v němž je činnost převádějící instituce povolena, e) jméno a sídlo přispěvatele, f) doklad o předchozím schválení převodu podle odstavce 1 většinou účastníků a většinou příjemců a případně také přispěvatelem a g) připadá-li to v úvahu, název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění se použijí na příslušný penzijní plán. (3) Dohledový orgán předá žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1, která je úplná a netrpí ani jinými vadami, bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce. (4) Dohledový orgán povolení k převodu podle odstavce 1 udělí, jestliže a) s převodem vyslovil souhlas příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce, b) správní struktura a finanční situace instituce se sídlem v České republice a dobrá pověst, odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků jsou slučitelné s převodem, c) během převodu i po něm jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců v převáděné části penzijního plánu, d) v den převodu jsou zcela finančně zajištěny technické rezervy instituce se sídlem v České republice, vede-li převod k přeshraniční činnosti, e) aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, která se mají převést, jsou dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, které se mají převést, a f) náklady na převod nenesou zbývající účastníci a příjemci ani stávající účastníci a příjemci instituce se sídlem v České republice. (5) Dohledový orgán vydá rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Dohledový orgán rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce do 2 týdnů ode dne jeho vydání. (6) Povede-li převod k přeshraniční činnosti, informuje dohledový orgán instituci se sídlem v České republice o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž má být penzijní plán provozován, a ustanoveních o informační povinnosti, která se v hostitelském členském státě vztahují na přeshraniční činnost, do 1 týdne ode dne, kdy mu je sdělil příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce.“. 19. Nad označení § 10b se vkládá nadpis, který zní: „Oprávnění a povinnosti dohledového orgánu“. 20. V § 10c se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Dohledový orgán bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu nebo o opatření k nápravě na svých internetových stránkách, včetně rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu proti němu podané. O této skutečnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. (7) Dohledový orgán uveřejní rozhodnutí podle odstavce 6 bez uvedení údajů o osobě, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo správní trest, jestliže by uveřejnění a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení, nebo c) způsobilo této osobě nepřiměřenou újmu. (8) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být uveřejněno po dobu 5 let.“. 21. Za § 10c se vkládají nové § 10ca a 10cb, které znějí: „§ 10ca (1) Dohledový orgán vykonává obezřetnostní dohled, včetně dohledu nad plněním všech povinností instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona. Dohled je založen na přístupu orientovaném do budoucna a vychází z posuzování rizik. Při přijímání opatření zohlední velikost, povahu, rozsah a složitost činnosti instituce se sídlem v České republice a potenciální dopad opatření na stabilitu finančního trhu, a to zejména v naléhavých situacích, a opatření uplatňuje včas. (2) Dohledový orgán může přezkoumávat strategie, procesy a postupy hlášení, které instituce se sídlem v České republice zavedla za účelem splnění právních předpisů, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice; tento přezkum zahrnuje posouzení a) kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení, b) rizik, kterým je instituce se sídlem v České republice vystavena, c) schopnosti instituce se sídlem v České republice tato rizika posoudit a řídit. (3) Dohledový orgán pravidelně sleduje finanční situaci instituce se sídlem v České republice, včetně použití zátěžových testů. (4) Dohledový orgán může požadovat, aby instituce se sídlem v České republice odstranila nedostatky zjištěné v rámci přezkumu podle odstavců 1 a 2. (5) Při určení minimální četnosti a rozsahu přezkumu podle odstavců 1 a 2 přihlédne dohledový orgán k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice. § 10cb (1) Dohledový orgán vykonává dohled transparentně, nezávisle a odpovědně a zachovává ochranu důvěrných informací. Důvěrné informace získané při své činnosti může využít pouze k výkonu dohledu, plnění povinností podle tohoto zákona a předávání informací pro účely dohledu nebo dozoru centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány, případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy, Evropské radě pro systémová rizika, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, musí si dohledový orgán vyžádat k jejich předání souhlas příslušného dohledového orgánu členského státu, ze kterého tyto informace pocházejí. (2) Dohledový orgán uveřejňuje a) znění právních předpisů a obecných pokynů v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění včetně právních předpisů upravujících správní trestání, b) informace týkající se přezkumu dohledovým orgánem podle § 10ca, c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce, d) hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech dohledového orgánu. (3) Osoby, které pracují nebo pracovaly pro dohledový orgán, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jeho jménem jsou povinni zachovávat mlčenlivost. Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu se použijí obdobně. (4) Dohledový orgán uplatňuje postupy na ochranu osob, které oznamují skutečnosti podle § 10ad odst. 5. Ustanovení zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu o přijímání oznámení a ochraně oznamovatelů se použijí obdobně.“. 22. Pod označení § 10d se vkládá nadpis, který zní: „Technické rezervy“. 23. Pod označení § 10e se vkládá nadpis, který zní: „Dodatečná aktiva“. 24. Pod označení § 10f se vkládá nadpis, který zní: „Investování“. 25. V § 10f odst. 1 písm. c) se za slova „hlavně na“ vkládá slovo „evropských“ a za slova „obchodování na“ se vkládá slovo „evropských“. 26. Pod označení § 10g se vkládá nadpis, který zní: „Přeshraniční činnost“. 27. V § 10g se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Nesdělí-li dohledový orgán informace uvedené v odstavci 4 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, vydá o tom instituci se sídlem v České republice rozhodnutí do 3 měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace. (6) Na instituci se sídlem v České republice provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 164/2019 Sb.	Zákon č. 164/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 1. 7. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 71/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 259/2017 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 92/2018 Sb. * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 164 ZÁKON ze dne 12. června 2019, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 31 písm. b) se slovo „prostředků“ zrušuje. 2. V § 56 odst. 3 se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ a slova „byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a“ zrušují. 3. V § 56 odst. 3 větě třetí se slovo „písemném“ a část věty třetí za středníkem včetně středníku zrušuje. 4. V § 56 odst. 3 se za větu třetí vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“. 5. V § 56 odst. 6 se věta čtvrtá zrušuje. 6. V § 56 odst. 6 větě třetí se slovo „písemném“ zrušuje a za větu třetí se vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“. 7. V § 56 odst. 6 a v § 57 odst. 3 a 5 se slova „byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a“ zrušují. 8. V § 57 odst. 3 větě první se slovo „písemném“ zrušuje a za větu první se vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty první žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“. 9. V § 57 odst. 5 větě první se slovo „písemným“ zrušuje a za větu první se vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty první žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“. 10. § 60 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 41 zní: „§ 60 Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech; rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti slouží po dobu dočasné pracovní neschopnosti též jako průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce. Statistickou značku diagnózy41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit, může obsahovat jen část tiskopisů, které jsou určeny pro příslušný orgán nemocenského pojištění. 41) Čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. 11. V § 61 odst. 1 písmeno e) zní: „e) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,“. 12. V § 61 odst. 1 písm. g) se slova „nejpozději v následující pracovní den“ zrušují. 13. V § 61 odst. 1 písm. i) se slova „nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce“ zrušují. 14. V § 61 odst. 1 písm. n) se slova „, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů“ zrušují. 15. V § 61 odst. 1 písm. q) se slova „, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy k této skutečnosti došlo“ zrušují. 16. V § 61 odst. 1 písmeno t) zní: „t) zabezpečit příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím, sdělit neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození předepsaných tiskopisů, neumožnit jiné fyzické nebo právnické osobě pod svou identitou přístup na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění, chránit přidělený identifikátor ošetřujícího lékaře před ztrátou, odcizením nebo zneužitím a oznámit neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění ztrátu, odcizení nebo zneužití přiděleného identifikátoru ošetřujícího lékaře,“. 17. V § 61 odst. 2 se slova „může plnit“ nahrazují slovem „plní“. 18. V § 61 odstavec 3 zní: „(3) Pokud ošetřující lékař nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) způsobem uvedeným v odstavci 2, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu orgánu nemocenského pojištění.“. 19. V § 61 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Zaslání podle odstavce 2 nebo 3 provede ošetřující lékař nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q). (5) Technickým důvodem podle odstavce 3 je zejména výpadek a) elektrické energie, b) služeb provozovatele komunikační infrastruktury, c) informačního systému ošetřujícího lékaře, pro který není možné údaje uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) odeslat, d) informačního systému orgánu nemocenského pojištění, pro který není možné vystavit v elektronické podobě tiskopis, na jehož základě ošetřující lékař plní povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q), nebo údaje odeslané podle odstavce 2 přijmout.“. 20. V § 65 odst. 2 písm. c) se slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují. 21. V § 84 odst. 2 písmeno n) zní: „n) poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům bezplatně tiskopisy předepsané podle tohoto zákona,“. 23. V § 84 odst. 3 písmeno d) zní: „d) dávají ošetřujícímu lékaři předchozí souhlas v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí a odst. 6 a § 57 odst. 3 a 5; udělení nebo neudělení předchozího souhlasu neprodleně zaznamenávají do registru pojištěnců,“. 25. V § 85 odst. 1 písm. f) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 26. V § 94 odst. 1 větě třetí se za text „§ 97 odst. 1“ vkládají slova „nebo s předáním podkladů a údajů pro nemocenské podle § 97 odst. 2“. 27. § 97 včetně poznámek pod čarou č. 86 a 87 zní: „§ 97 (1) Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Jde-li o žádost o otcovskou, předává zaměstnavatel tuto žádost okresní správě sociálního zabezpečení podle věty první neprodleně po uplynutí podpůrčí doby podle § 38b. (2) Zaměstnavatel je povinen přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského je předávat okresní správě sociálního zabezpečení; údaji potřebnými pro výplatu nemocenského jsou též údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny. Podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny zaměstnavatel zasílá okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. (3) Zaměstnavatel je povinen okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu dávek. (4) Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu; těmito údaji se rozumí vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 7. Plátce odměny pěstouna, která osobě pečující a osobě v evidenci náleží podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, oznamuje na předepsaném tiskopisu pro účely výpočtu dávek měsíční výši této odměny, která osobě pečující a osobě v evidenci náležela za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, v němž u něj vznikla sociální událost, popřípadě za kalendářní měsíc, v němž u něj vznikla sociální událost. (5) Zaměstnavatel je dále povinen předávat okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v následující pracovní den po dni, který je určen pro výplatu mezd a platů, údaje potřebné podle § 44 pro stanovení výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a to za ty kalendářní měsíce, v nichž aspoň po část trvalo převedení podle § 42 odst. 1 až 3; těmito údaji se rozumí započitatelný příjem za kalendářní měsíc, v němž trvalo toto převedení aspoň po jeho část, a počet dnů uvedený v § 43 odst. 2. (6) Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky86) nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena87). Pokud zaměstnavatel již předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu. (7) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů plnit povinnosti uvedené v odstavci 2 v elektronické podobě, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Ustanovení § 61 odst. 5 platí zde obdobně. (8) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 7 jsou právnické nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny plnit též v případě žádostí osob, které byly zaměstnanými osobami a nárok na dávku uplatňují v ochranné lhůtě. 86) § 278 občanského soudního řádu. 87) § 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu.“. 28. § 105 včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „§ 105 (1) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 kalendářních dnů karantény nebo po dobu karantény, kdy pojištěnci náleží započitatelný příjem podle § 16 písm. b) nařízení karantény, její trvání a ukončení a příslušné části tohoto tiskopisu předat pojištěnci a zaslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající tuto povinnost. Trvá-li karanténa déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. t) platí zde obdobně. (2) Ustanovení tohoto zákona týkající se orgánu ochrany veřejného zdraví platí obdobně pro ošetřujícího lékaře, pokud podle zvláštního právního předpisu51) posuzuje nebo nařídil karanténu. 51) § 67 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.“. 29. V § 109 odst. 7 závěrečné části ustanovení se slova „věta čtvrtá“ nahrazují slovy „a odst. 4“. 30. V § 110 odst. 5 se věta třetí nahrazuje větami „Nemocenské se zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým je zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty nemocenského. Je-li zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna v hotovosti na pracovišti, prostřednictvím držitele poštovní licence do ciziny nebo do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky, vyplácí se nemocenské zaměstnanci způsobem, který určí; ustanovení § 111 odst. 2 tím není dotčeno.“. 31. § 111 včetně nadpisu zní: „§ 111 Výplata dávek do ciziny (1) Dávky, s výjimkou nemocenského, se vyplácejí do ciziny na základě žádosti pojištěnce. Nemocenské se vyplácí do ciziny, je-li zaměstnanci do ciziny vyplácena mzda, plat nebo odměna na účet pojištěnce u banky, nebo kdy tak zaměstnanec určí v případech uvedených v § 110 odst. 5. (2) Dávky se vyplácejí do ciziny jen na účet pojištěnce u banky a za úhradu nákladů této výplaty; orgán nemocenského pojištění, který dávku do ciziny vyplácí, je povinen zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.“. 32. V § 116 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost neprodleně a) že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec, který je evidován v registru pojištěnců, byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance, b) zda v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař vyznačil, že zaměstnanec uvádí nebo je podezření, že došlo k pracovnímu úrazu, úrazu zaviněnému jinou osobou nebo k požití alkoholu nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, c) místo pobytu zaměstnance a rozsah a dobu povolených vycházek v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li zaměstnanci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, d) jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který vydal rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který převzal dočasně práce neschopného zaměstnance do své péče. (8) Údaje podle odstavce 7 sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavateli i po skončení zaměstnání jeho zaměstnance, a to pouze v rozsahu, který se vztahuje k době trvání zaměstnání, pro které byl tento zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Povinnost orgánů nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavateli údaje podle odstavce 7 zaniká uplynutím 3 let ode dne ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, k níž se požadované údaje vztahují. (9) Žádost podle odstavce 7 zaměstnavatel podává v elektronické podobě, a to způsobem stanoveným orgánem nemocenského pojištění, který je uveden na jeho internetových stránkách. Orgán nemocenského pojištění sděluje údaje podle odstavce 7 v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 10 a 11. 33. V § 116 odst. 11 se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“. 34. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který včetně nadpisu zní: „§ 116a Oznamování vzniku dočasných pracovních neschopností zaměstnanců (1) Česká správa sociálního zabezpečení na žádost zaměstnavatele neprodleně zasílá zaměstnavateli informaci o tom, že ošetřující lékař v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti uvedl, že zaměstnanec nemůže vykonávat zaměstnání [§ 3 písm. g)] pro tohoto zaměstnavatele, číslo rozhodnutí a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá informaci podle věty první v elektronické podobě způsobem, který zaručuje ochranu osobních údajů. (2) Žádost podle odstavce 1 zaměstnavatel podává v elektronické podobě na předepsaném tiskopise způsobem určeným Českou správou sociálního zabezpečení; v žádosti uvede způsob, kterým mají být informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců zasílány. Žádost o zasílání informací podle odstavce 1 se považuje za žádost podanou podle § 160 odst. 3. V žádosti může zaměstnavatel vymezit délku období, za které mu mají být informace podle odstavce 1 zasílány.“. 35. V § 117 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Za účelem ověřování identity ošetřujícího lékaře je Česká správa sociálního zabezpečení oprávněna využívat přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb vydávané Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Státní ústav pro kontrolu léčiv za tímto účelem poskytuje České správě sociálního zabezpečení potřebné údaje.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 36. V § 122 odst. 3 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) údaje o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v rozsahu podle § 116 odst. 7, a dále statistickou značku diagnózy, skutečnost, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo v důsledku úrazu, místo pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce a rozsah a dobu povolených vycházek v době dočasné pracovní neschopnosti v období od patnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě po skončení období, po které náleží v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který pojištěnci povolil změnu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, povolil vycházky nebo změnu jejich rozsahu a doby, není-li tento poskytovatel zdravotních služeb zároveň ošetřujícím lékařem zaměstnance, údaje o udělení nebo neudělení předchozího souhlasu ošetřujícímu lékaři v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí a odst. 6 a § 57 odst. 3 a 5, údaj o tom, že pojištěnci byla nařízena karanténa, číslo rozhodnutí o nařízení karantény, datum nařízení karantény, dobu trvání karantény, důvod karantény, rozhodnutí o ukončení karantény a datum ukončení karantény a jméno, příjmení a adresu pracoviště orgánu nebo ošetřujícího lékaře, který rozhodl o nařízení nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání,“. Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena o) až y). 37. V § 122a odstavec 1 zní: „(1) Přístup do registru pojištěnců, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, má též a) poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až l) a s) až u) a údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n) včetně statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, 1. jehož dočasnou pracovní neschopnost posuzuje, nebo 2. o jehož předchozích dočasných pracovních neschopnostech rozhodoval, nebo jejichž trvání potvrzoval, b) orgán ochrany veřejného zdraví, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až l) a s) až u) a údaje o karanténě uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, 1. o jehož karanténě rozhoduje, nebo 2. o jehož předchozích karanténách rozhodoval nebo jejichž trvání potvrzoval; údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. f) až l), n) a s) až u) se poskytují za období 3 let přede dnem, v němž poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje.“. 38. V § 128 odst. 2 písm. a) se slova „a v době od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují. 39. V § 131 odst. 1 písm. h) se slova „věty první“ nahrazují slovy „nebo 2“. 40. V § 131 odst. 1 písm. i) se slova „věty první a druhé“ nahrazují slovy „, 2, 3 nebo 7“. 41. V § 131 odst. 1 písm. j) se slova „odst. 1 věty čtvrté nebo šesté“ nahrazují slovy „odst. 4, 5 nebo 6“. 42. V § 138 odst. 1 písm. b) se za text „písm. e)“ vkládají slova „a odst. 2 až 4“ a slova „věty druhé“ se nahrazují slovy „odst. 2“. 43. V § 138 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „a odst. 2 až 4“. 44. V § 138 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „a odst. 2 až 4“. 45. V § 138 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a odst. 2 až 4“. 46. V § 138 odst. 1 písm. i) a j) se slovo „písemného“ zrušuje. 47. V § 138 odst. 1 písm. m) se slova „nejpozději následující pracovní den“ zrušují a na konci písmene m) se doplňují slova „a odst. 2 až 4“. 48. V § 138 odst. 1 písm. n) se slova „nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce“ zrušují a na konci textu písmene n) se doplňují slova „podle § 61 odst. 2 až 4“. 49. V § 138a odst. 1 písm. c) se slovo „písemný“ zrušuje. 50. V § 138a odst. 1 písm. i) se za slova „§ 61 odst. 1 písm. j)“ vkládají slova „a odst. 2 až 4“. 51. V § 155 odst. 2 se slova „toho, kdo o souhlas požádal, a v případě souhlasu podle § 56 odst. 3 a 6 též“ a slova „nebo pojištěnce“ zrušují. 52. V § 162 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění nebo do datové schránky určené orgánem nemocenského pojištění; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán nemocenského pojištění může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu nemocenského pojištění jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo b) písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Písemná podání na předepsaném tiskopise týkající se dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař zasílá na adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; to platí obdobně pro zasílání písemných podání týkajících se karantény orgánem ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícím lékařem. Orgán nemocenského pojištění může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu nemocenského pojištění jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění, na jehož adresu mají být podání zasílána.“. 53. V § 162 odst. 3 písmeno b) zní: „b) elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky, elektronickou adresu určenou příslušným orgánem nemocenského pojištění k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b),“. 54. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který zní: „§ 163a Orgán nemocenského pojištění může provést opravu zřejmých nesprávností ve vyhotovení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, nebo potvrzení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře o nařízení, trvání nebo ukončení karantény, jde-li o písařské chyby a zřejmé nesprávnosti týkající se identifikačních údajů o pojištěnci nebo o zaměstnavateli.“. 55. § 167b se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavateli podle § 116 odst. 7 a 8 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze den vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a číslo rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. 2. Údaje podle § 122a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2020, orgány nemocenského pojištění sdělují za období před 1. lednem 2020 pouze v tom rozsahu, ve kterém jsou v registru pojištěnců evidovány. 3. Česká správa sociálního zabezpečení uhradí držiteli poštovní licence cenu dodání zásilky podle § 167b zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud poštovní zásilka obsahující podání byla podána přede dnem 1. července 2020. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 123e odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo b) písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož adresu mají být podání zasílána.“. 2. V § 123e odst. 3 písmeno b) zní: „b) elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky, elektronickou adresu určenou příslušným orgánem sociálního zabezpečení k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b),“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 259/2017 Sb. Čl. IV Zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se mění takto: 1. V čl. VII se body 17, 25, 35, 37 až 39, 45, 46, 49, 51, 59, 61, 65, 69, 75, 76 a 86 až 90 zrušují. 2. V čl. VIII bodu 3 se slova „a uplatňování nároku na nemocenské“ nahrazují slovy „, uplatňování nároku na nemocenské a výplatě nemocenského“. 3. V čl. X písmeno e) zní: „e) ustanovení čl. VII bodů 12 až 15, 18 až 24, 26 až 30, 32, 33, 41, 47, 50, 53, 54, 64, 66, 73, 74, 77 až 80 a 82 až 84 a čl. VIII bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020,“. 4. V čl. X se doplňuje písmeno f), které zní: „f) ustanovení čl. III bodů 1, 3, 6 a 21, čl. VII bodů 63, 67 a 68 a čl. IX bodů 1 a 2, která nabývají účinností dnem 1. ledna 2022.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 92/2018 Sb. Čl. V Zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 335/2018 Sb., se mění takto: 1. V čl. VIII se body 4, 5 a 10 zrušují. 2. V čl. XII se slova „čl. VIII bodů 3, 4, 7, 10 a 12“ nahrazují slovy „čl. VIII bodů 3, 7 a 12“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. IV a čl. V, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.