Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Zákon č. 163/2019 Sb.
Zákon č. 163/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 7. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 71/2019 * Čl. I - Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zák * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2019 163 ZÁKON ze dne 12. června 2019, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 písm. i) se slova „živnostenskou nebo“ zrušují, za slova „výdělečnou činnost“ se vkládají slova „, s výjimkou činnosti podle § 48 odst. 4 písm. c) až e), h) a i) a § 68 odst. 2,“ a slovo „vykonávají“ se nahrazuje slovem „provozují“. 2. V § 42 odst. 1 písm. f) se slova „nebo § 48“ zrušují. 3. § 48 zní: „§ 48 (1) Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy. (2) Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře. Služební funkcionář udělí rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. (3) Služební funkcionář zruší rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti, přestane-li být podmínka podle odstavce 2 věty druhé plněna. Rozhodnutí o zrušení souhlasu může být prvním úkonem v řízení. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o zrušení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit. (4) Souhlas služebního funkcionáře podle odstavce 2 se nevyžaduje pro a) činnost uvedenou v § 29, 31 nebo v § 68 odst. 2, b) činnost vykonávanou příslušníkem, jemuž je udělena rodičovská dovolená, c) činnost znaleckou a tlumočnickou vykonávanou pro soud nebo správní úřad, d) činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, e) činnost vykonávanou v odborové organizaci, jejímž je příslušník členem, f) činnost vykonávanou ve výkonu vazby, g) činnost vykonávanou po dobu zproštění výkonu služby, h) činnost vykonávanou v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech organizačních složek státu nebo právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, a i) správu vlastního majetku; touto správou se rozumí rovněž činnost vykonávaná v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek, jehož je příslušník členem. (5) Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, je povinen oznámit výkon jiné výdělečné činnosti podle odstavce 4 písm. a) až h) služebnímu funkcionáři nejméně 10 dnů před započetím jejího výkonu nebo bezodkladně po započetí jejího výkonu, nelze-li výdělečnou činnost s ohledem na okolnosti oznámit předem.“. 4. V § 113 se na konci písmene g) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene h) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) stabilizační příplatek.“. 5. V § 115 odst. 1 se věty druhá až čtvrtá zrušují. 6. V § 115 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 7. V § 115 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „tak, aby byl zachován princip zásluhovosti mezi jednotlivými základními tarify i mezi všemi tarifními stupni a zaokrouhluje je na desítky korun nahoru“. 8. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který včetně nadpisu zní: „§ 122a Stabilizační příplatek (1) Ředitel bezpečnostního sboru může služebním předpisem stanovit, že příslušníkům lze přiznat stabilizační příplatek. (2) Ve služebním předpise stanoví ředitel bezpečnostního sboru konkrétní výši a dobu vyplácení stabilizačního příplatku. (3) Maximální roční výše stabilizačního příplatku činí dvacetičtyřnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. (4) Stabilizační příplatek nelze přiznat příslušníkovi v kalendářním měsíci, v němž po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu a) zproštění výkonu služby, b) zařazení do zálohy pro studující, zálohy pro přechodně nezařazené nebo zálohy neplacené, c) neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě. (5) Stabilizační příplatek nelze přiznat také příslušníkovi, pokud v kalendářním měsíci měl neomluvenou nepřítomnost ve službě. (6) Stabilizační příplatek není pro účely určování výměry odchodného podle § 156 nebo výměry výsluhového příspěvku podle § 158 složkou služebního příjmu.“. 9. V § 171 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene j) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) přiznání stabilizačního příplatku.“. 10. V § 186 odst. 8 se za slova „zvlášť škodlivým následkem,“ vkládají slova „za kázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48,“. 11. Za § 203 se vkládá nový § 204, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 93 a 94 zní: „§ 204 Příslušník ve výslužbě (1) Příslušníkem ve výslužbě je bývalý příslušník, který ke dni skončení služebního poměru splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek. (2) Příslušník ve výslužbě, jenž je oprávněn při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj podle zvláštního právního předpisu93), může užívat nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost podle § 8, anebo hodnost dosaženou přede dnem 1. ledna 2007. (3) Příslušníka ve výslužbě, který při výkonu služby dosahoval vynikajících výsledků, lze v souvislosti se skončením služebního poměru jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti; to platí i pro příslušníka, jehož služební poměr skončil úmrtím následkem služebního úrazu. Do generálské hodnosti, za podmínek uvedených v předchozí větě, jmenuje příslušníka ve výslužbě prezident republiky na návrh vlády. (4) Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který byl propuštěn ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 42 odst. 1 písm. a) až g) a i) až k). (5) Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který nesplňuje podmínky bezúhonnosti podle § 14. (6) Ředitel bezpečnostního sboru může povolit užívání symbolů bezpečnostního sboru při slavnostních příležitostech. (7) Bezpečnostní sbor může příslušníkovi ve výslužbě umožnit poskytování zdravotní péče zajišťované poskytovatelem pracovně lékařských služeb13). (8) Bezpečnostní sbor je oprávněn v přiměřeném rozsahu vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb příslušníků ve výslužbě a pro jejich zájmovou činnost. (9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahuje i na bývalého příslušníka, který je válečným veteránem94). (10) Při přijetí příslušníka ve výslužbě do služebního poměru se ke jmenování do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti podle odstavce 3 nepřihlíží. (11) Jmenování příslušníka ve výslužbě do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nemá vliv na přiznaný nárok na odchodné podle § 155 a výsluhový příspěvek podle § 157. 93) Například § 108 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. § 15 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). 94) § 3 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Příslušník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost, pro jejíž výkon se vyžaduje souhlas služebního funkcionáře podle § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá služebního funkcionáře do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti. 2. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o tom, že mu nebyl souhlas podle bodu 1 udělen, výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit. 3. Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost podle § 48 odst. 4 písm. a) až h) zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí výkon jiné výdělečné činnosti služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje změna pravidla prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci Vyhlášeno 27. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2019, částka 21/2019 * (a) S výhradou odstavců (b) až (e), orgán pro mezinárodní předběžný průzkum zahájí mezinárodní předběžný průzkum, pokud má k dispozici všechny následující položky: - (i) návrh; * (b) až (e) [Beze změny] Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2019 34 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byla dne 2. října 2018 v Ženevě přijata změna pravidla 69 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1). Změna vstupuje v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2019 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté dne 2. října 2018 Pravidlo 69 Zahájení a lhůta pro mezinárodní předběžný průzkum 69.1 Zahájení mezinárodního předběžného průzkumu (a) S výhradou odstavců (b) až (e), orgán pro mezinárodní předběžný průzkum zahájí mezinárodní předběžný průzkum, pokud má k dispozici všechny následující položky: (i) návrh; (ii) splatnou částku (v plné výši) za jednací poplatek a poplatek za předběžný průzkum, včetně případného poplatku za pozdní platbu podle pravidla 58bis.2; a (iii) buď zprávu o mezinárodní rešerši nebo usnesení orgánu pro mezinárodní rešerši podle článku 17(2)(a), že zpráva o mezinárodní rešerši nebude vyhotovena, a písemný posudek vyhotovený podle pravidla 43bis.1; pokud přihlašovatel výslovně nepožádá o odklad zahájení mezinárodního předběžného průzkumu až do uplynutí příslušné lhůty podle pravidla 54bis.1(a). (b) až (e) [Beze změny] 69.2 [Beze změny] 1) Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci byly vyhlášeny pod č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s., č. 101/2012 Sb. m. s., č. 34/2014 Sb. m. s., č. 37/2015 Sb. m. s., č. 29/2016 Sb. m. s., č. 34/2017 Sb. m. s., č. 35/2017 Sb. m. s. a č. 27/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o předávání odsouzených osob Vyhlášeno 27. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 7. 2019, částka 21/2019 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Obecné zásady * Článek 3 - Ústřední orgány * Článek 4 - Žádosti a odpovědi * Článek 5 - Podmínky předání * Článek 6 - Ověření souhlasu * Článek 7 - Potřebné doklady * Článek 8 - Důsledky předání pro předávající stát * Článek 9 - Důsledky předání pro přijímající stát * Článek 10 - Milost, amnestie, zmírnění trestu * Článek 11 - Přezkoumání rozsudku * Článek 12 - Ukončení výkonu trestu * Článek 13 - Informace o výkonu trestu * Článek 14 - Průvoz * Článek 15 - Jazyk a náklady * Článek 16 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 7. 2019 33 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. června 2017 byla v Hanoji podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o předávání odsouzených osob. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 3. května 2019. Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 16 odst. 7 dne 2. července 2019. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU O PŘEDÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH OSOB Česká republika a Vietnamská socialistická republika, dále jen „strany“, majíce na zřeteli platné zákony a předpisy smluvních stran týkající se výkonu trestu, přejíce si dále rozvíjet vzájemnou spolupráci v oblasti trestního práva a podporujíce předávání odsouzených osob, které těmto osobám umožní vykonat uložené tresty v jejich domovském státu a přispěje k jejich resocializaci, se dohodly takto: Článek 1 Definice Pro účely této smlouvy se rozumí: a) „trestem“ každé potrestání nebo opatření, které zahrnuje zbavení svobody, nařízené soudem na omezenou nebo neomezenou dobu v důsledku trestného činutrestného činu, b) „rozsudkem“ rozhodnutí soudu, kterým se ukládá trest, c) „předávajícím státem“ strana, na jejímž území byl uložen trest osobě, která může být nebo již byla předána, d) „přijímajícím státem“ strana, na jejíž území může být nebo již byla odsouzená osoba předána k výkonu trestu, e) „odsouzenou osobou“ osoba, která má být omezena na osobní svobodě ve věznici nebo jiné instituci na základě rozsudku soudu předávajícího státu v důsledku spáchání trestného činutrestného činu. Článek 2 Obecné zásady 1. Strany se zavazují poskytovat si vzájemně co nejširší míru spolupráce při předávání odsouzených osob podle ustanovení této smlouvy. 2. Osoba odsouzená na území jedné strany může být předána na území druhé strany podle ustanovení této smlouvy k výkonu trestu, který jí byl uložen. 3. Odsouzená osoba, na kterou lze uplatnit tuto smlouvu, musí být předávajícím státem informována o její podstatě předtím, než bude předání k výkonu trestu uskutečněno. 4. Osoba odsouzená na území jedné strany nebo její právní zástupce může vyjádřit zájem o předání podle této smlouvy předávajícímu nebo přijímajícímu státu. 5. O předání může žádat předávající nebo přijímající stát. 6. Odsouzená osoba musí být písemně informována o rozhodnutích učiněných předávajícím nebo přijímajícím státem podle této smlouvy. Článek 3 Ústřední orgány 1. Každá strana určí ústřední orgán pro účely provádění této smlouvy. 2. Ústředním orgánem pro Českou republiku je Ministerstvo spravedlnosti. Ústředním orgánem pro Vietnamskou socialistickou republiku je Ministerstvo veřejné bezpečnosti. 3. Ústřední orgány se mohou pro účely této smlouvy vzájemně stýkat přímo, Styk diplomatickou cestou tím není vyloučen. 4. Každá strana může změnit svůj ústřední orgán, v kterémžto případě změnu oznámí druhé straně diplomatickou cestou. Článek 4 Žádosti a odpovědi 1. Žádosti o předání a odpovědi se budou činit v písemné formě. 2. Žádosti budou zasílány přímo mezi ústředními orgány. Zasílání žádostí diplomatickou cestou tím není vyloučeno. Odpovědi budou posílány stejnou cestou. 3. Dožádaný stát bude bez odkladu informovat dožadující stát o svém rozhodnutí, zda souhlasí nebo nesouhlasí s požadovaným předáním. V případě zamítnutí žádosti uvede dožádaný stát důvody svého rozhodnutí. Článek 5 Podmínky předání 1. Odsouzená osoba může být předána podle této smlouvy za následujících podmínek: a) tato osoba je občanem přijímajícího státu, b) rozsudek je konečný a vykonatelný, c) v době přijetí žádosti o předání má odsouzená osoba vykonat ještě nejméně jeden rok trestu, d) s předáním souhlasí odsouzená osoba nebo její právní zástupce, pokud to některá ze stran považuje za nutné vzhledem k jejímu věku, fyzickému nebo psychickému stavu; forma vyjádření souhlasu se řídí právem předávajícího státu. e) čin nebo opomenutí, pro které byl uložen trest, je trestným činemtrestným činem podle práva přijímajícího státu nebo by byl trestným činemtrestným činem, pokud by byl spáchán na jeho území, a f) předávající i přijímající stát souhlasí s předáním. 2. Ve výjimečných případech mohou strany souhlasit s předáním odsouzené osoby, jestliže doba, po kterou má odsouzená osoba vykonávat trest, činí alespoň šest měsíců. Článek 6 Ověření souhlasu Je-li to nezbytné, přijímající stát může prostřednictvím svého konzulárního úředníka nebo jiného představitele, na kterém se dohodne s předávajícím státem, ověřit, že odsouzená osoba vyjádřila souhlas dobrovolně a s plnou znalostí jeho právních důsledků. Předávající stát umožní kontakt konzulárního úředníka nebo jiného představitele přijímajícího státu, na kterém se dohodne s předávajícím státem, s odsouzenou osobou nebo jejím právním zástupcem. Článek 7 Potřebné doklady 1. Přijímající stát přiloží k žádosti o předání nebo k odpovědi na žádost podanou předávajícím státem následující: a) doklad nebo prohlášení potvrzující, že odsouzená osoba je občanem tohoto státu, b) ověřenou kopii příslušných ustanovení práva přijímajícího státu, která stanoví, že jednání nebo opomenutí, v jehož důsledku byl v předávajícím státě uložen trest, je trestným činemtrestným činem rovněž podle práva přijímajícího státu nebo by byl trestným činemtrestným činem, pokud by byl spáchán na jeho území, c) prohlášení obsahující informace o způsobu výkonu zbytku trestu, d) doklad, ve kterém odsouzená osoba nebo její právní zástupce vyjadřuje zájem o předání nebo souhlas s předáním, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. d), pokud má přijímající stát takový doklad k dispozici. 2. Předávající stát přiloží k žádosti o předání nebo k odpovědi na žádost podanou přijímajícím státem následující: a) jméno, datum, a případně místo narození a adresu trvalého bydliště odsouzené osoby v přijímajícím státě, b) ověřenou kopii rozsudku s vyznačením data, kdy rozsudek nabyl právní moci, a ověřenou kopii příslušných ustanovení práva předávajícího státu, na nichž je rozsudek založen, c) doklad uvádějící, jaká část trestu již byla vykonána, včetně informace o trvání vazby, snížení trestu a všech ostatních skutečnostech důležitých pro výkon trestu, d) doklad, ve kterém odsouzená osoba nebo její právní zástupce vyjadřuje zájem o předání nebo souhlas s předáním, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. d), pokud má předávající stát takový doklad k dispozici. 3. Kterýkoli stát může požádat o předložení jakýchkoli dokladů nebo prohlášení uvedených výše v odstavci 1 nebo 2 předtím, než požádá o předání nebo přijme rozhodnutí o tom, zda bude nebo nebude souhlasit s předáním. 4. Doklady poskytnuté stranami podle této smlouvy nepodléhají vyššímu ověření. Článek 8 Důsledky předání pro předávající stát 1. Důsledkem převzetí odsouzené osoby orgány přijímajícího státu je přerušení výkonu trestu v předávajícím státě. 2. Pokud se odsouzená osoba výkonu trestu na území přijímajícího státu vyhýbá, tento stát neprodleně informuje předávající stát. Je-li odsouzená osoba poté zadržena na území předávajícího státu, tento stát může nařídit výkon zbytku trestu. 3. Předávající stát nemůže pokračovat ve výkonu trestu, jestliže má přijímající stát za to, že výkon trestu byl ukončen. Článek 9 Důsledky předání pro přijímající stát 1. Příslušné orgány přijímajícího státu zajistí pokračování výkonu trestu za podmínek uvedených v odstavci 2. Výkon trestu se řídí právem přijímajícího státu a pouze přijímající stát, s výjimkou tohoto článku a článku 10, je oprávněn přijmout veškerá příslušná rozhodnutí. 2. Přijímající stát je vázán druhem a délkou trvání trestu, jak byly stanoveny předávajícím státem. Pokud je vsak tento trest svým druhem nebo délkou trvání v rozporu s právem přijímajícího státu nebo pokud to jeho právo vyžaduje, může tento stát na základě soudního nebo správního rozhodnutí přizpůsobit tento trest trestu stanovenému jeho právem pro obdobný trestný čintrestný čin. Pokud je nejvyšší možná délka trestu stanoveného právem přijímajícího státu kratší, než délka trestu uloženého v předávajícím státě, přijímající stát nařídí výkon trestu s nejvyšší možnou délkou podle svého práva. Co se týče jeho druhu, trest musí co nejvíce odpovídat trestu uloženému rozsudkem, který má být vykonán. Svým druhem nebo délkou nesmí převýšit trest uložený v předávajícím státě ani překročit nejvyšší možný trest stanovený právem přijímajícího státu. 3. Příslušný orgán přijímajícího státu nesmí změnit trest odnětí svobody na peněžitý trest. 4. Ta část trestu, včetně vazby, která již byla odsouzenou osobou vykonána v předávajícím státě, musí být zcela započtena do celkové délky trestu. 5. Přijímající stát poskytne předávajícímu státu kopii rozhodnutí, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí na území přijímajícího státu. Článek 10 Milost, amnestie, zmírnění trestu Obě strany mohou udělit milost, amnestii nebo zmírnit trest v souladu se svou ústavou nebo jinými zákony. Článek 11 Přezkoumání rozsudku Pouze předávající stát má právo rozhodovat o žádostech o přezkoumání rozsudku. Článek 12 Ukončení výkonu trestu Přijímající stát ukončí výkon trestu, jakmile je předávajícím státem informován o rozhodnutí nebo opatření, v důsledku nějž trest přestal být vykonatelným. Článek 13 Informace o výkonu trestu Přijímající stát poskytne předávajícímu státu informace o výkonu trestu, pokud: a) výkon trestu považuje za ukončený, b) odsouzená osoba uprchla před ukončením výkonu trestu, c) odsouzená osoba zemřela nebo d) předávající stát vyžaduje zvláštní zprávu. Článek 14 Průvoz 1. V souladu se svým právem vyhoví strana žádosti o průvoz odsouzené osoby přes své území, pokud o to druhá strana požádá a tato strana se dohodla se třetím státem na předání odsouzené osoby na své území nebo ze svého území. 2. Strana může odmítnout povolit průvoz, jestliže: a) odsouzená osoba je jejím občanem nebo b) čin, za který byl trest uložen, není podle jejího práva trestným činemtrestným činem. 3. Žádosti o průvoz a odpovědi budou zasílány způsobem uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 2. Dožadující stát přiloží k žádosti informace uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a). 4. Žádost o průvoz se nevyžaduje, pokud je průvoz přes území druhé strany prováděn letecky a není-li plánováno přistání. Článek 15 Jazyk a náklady 1. Žádosti, odpovědi a všechny doklady musí být opatřeny překladem do jazyka dožádaného státu nebo do angličtiny. 2. Veškeré náklady vzniklé v souvislosti s předáním odsouzené osoby nebo výkonem trestu po předání nese přijímající stát s výjimkou nákladů vzniklých předávajícímu státu výlučně na jeho území. Článek 16 Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva nemá vliv na práva a závazky vyplývajících z jiných mezinárodních smluv, které jsou pro strany závazné. 2. Tato smlouva se vztahuje i na rozsudky vynesené před jejím vstupem v platnost. 3. Sporné otázky vyplývající z provádění této smlouvy budou řešeny jednáním mezi ústředními orgány, případně diplomatickou cestou. 4. Tato smlouva může být změněna nebo doplněna písemnou dohodou stran. Změny a dodatky vstupují v platnost v souladu s odstavcem 7 tohoto článku. 5. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Kterákoli strana může vypovědět tuto smlouvu oznámením učiněným diplomatickou cestou. Tato smlouva pozbývá platnost jeden rok ode dne přijetí oznámení druhou stranou. 6. Bez ohledu na výpověď se smlouva nadále vztahuje na výkon trestu odsouzených osob, které byly předány podle této smlouvy před dnem, kdy tato výpověď smlouvy nabyla účinnosti. 7. Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost šedesát dní ode dne výměny ratifikačních listin. Ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Hanoji dne 7. června 2017 ve dvou původních vyhotoveních, v jazyce českém, vietnamském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglické znění. Za Českou republiku Robert Pelikán v. r. ministr spravedlnosti Za Vietnamskou socialistickou republiku To Lam v. r. ministr veřejné bezpečnosti
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o podpoře obchodu a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky Vyhlášeno 27. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 5. 2019, částka 21/2019 * ČLÁNEK I - Cíle * ČLÁNEK II - Spolupráce * ČLÁNEK III - Instituce * ČLÁNEK IV - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 5. 2019 32 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. května 2019 byla v Praze podepsána Dohoda o podpoře obchodu a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku IV odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O PODPOŘE OBCHODU A HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCI MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BANGLADÉŠSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Bangladéšské lidové republiky (dále jednotlivě jako „Strana“ nebo společně jako „Strany“): Inspirované tradičním přátelským spojením a srdečnými vztahy, které mezi oběma zeměmi panují; S přáním rozvíjet, rozšiřovat a podporovat obchodní, hospodářskou, průmyslovou, technickou a technologickou spolupráci na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti; Vědomy si nezbytnosti existence adekvátního právního rámce pro česko – bangladéšské vztahy v souladu se zákony a předpisy platnými v obou zemích, se dohodly na následujícím: ČLÁNEK I Cíle Strany souhlasí, že cíli Dohody v souladu se zákony a předpisy platnými v obou státech jsou: (a) posilovat dvoustranné obchodní a hospodářské vztahy; (b) usnadnit růst dvoustranných investic a identifikování hospodářských a investičních příležitostí v obou zemích; (c) rozvíjet obchodní a průmyslovou spolupráci a usnadnit navazování kontaktů mezi podnikatelskými subjekty obou zemí; (d) podporovat lepší porozumění mezi soukromým sektorem obou zemí v souvislosti s jeho obchodními a hospodářskými politikami; (e) povzbuzovat spolupráci v oblastech společného zájmu. ČLÁNEK II Spolupráce Strany ctí zásady svobodného tržního hospodářství. V důsledku toho souhlasí s povzbuzováním a usnadňováním širší spolupráce mezi fyzickými a právnickými osobami obou zemí včetně podnikatelských komunit, asociací, institucí a vládních agentur, v souladu se zákony a předpisy platnými v obou zemích. Za tím účelem se dohodly na: (a) výměně informací o hospodářském rozvoji a vzájemném obchodu, hospodářských plánech, předpovědích a strategiích; (b) identifikaci investičních příležitostí a usnadňování investičních toků pomocí výměny informací o zákonech a předpisech upravujících zahraniční investice a o jakýchkoliv s nimi spojených změnách, a dále o oborech, které by mohly být potenciálně zajímavé pro vzájemnou spolupráci; (c) usnadňování hospodářských, obchodních a investičních misí, analýz trhu, výměny informací a obchodních a institucionálních vazeb a dalších iniciativ, které propojují potenciální obchodní partnery; (d) výměně informací o obchodních a průmyslových veletrzích, výstavách, podnikatelských misích a dalších aktivitách pro podporu obchodu; (e) usnadňování pohybu odborníků z řad veřejnosti, soukromé sféry a neziskového sektoru, technických pracovníků, investorů a obchodních zástupců; (f) zkoumání a podporování možností rozvoje společného podnikání ve třetích zemích, vycházejícího z partnerství mezi českými a bangladéšskými společnostmi; (g) povzbuzování zakládání podniků se společnou majetkovou účastí; (h) povzbuzování spolupráce ve vědě a technice, včetně propojování českých a bangladéšských vzdělávacích, školicích a výzkumných institucí; (i) posilování spolupráce při budování kapacit v oblasti obchodu a průmyslu. ČLÁNEK III Instituce 1) Aby bylo dosaženo cílů této Dohody a úzké koordinace stejně jako konzultací mezi Stranami, bude zřízena Smíšená komise pro obchodní a ekonomickou spolupráci (dále jen „Smíšená komise“). 2) Smíšená komise se bude scházet v pravidelných intervalech střídavě v České republice a v Bangladéšské lidové republice, pokud se Strany ve zvláštních případech nedohodnou jinak. 3) Struktura Smíšené komise bude odsouhlasena oběma Stranami výměnou nót. 4) Za každou ze Stran provádění této Dohody koordinuje a dohlíží na něj následující Koordinační orgán: a) v případě České republiky bude koordinačním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu zastupované náměstkem ministra průmyslu a obchodu České republiky jako spolupředsedou Smíšené komise; a b) v případě Bangladéšské lidové republiky bude koordinačním orgánem Ministerstvo obchodu bangladéšské vlády zastupované tajemníkem jako spolupředsedou Smíšené komise. 5) Smíšená komise může dle potřeby zakládat výbory nebo pracovní skupiny. Podle potřeby může Smíšená komise přizvat ke spolupráci zástupce příslušných obchodních organizací a institucí z obou zemí s cílem napomoci provádění této Dohody. 6) Nerozhodne-li Smíšená komise jinak, budou jí Koordinační orgány předkládat na každém z pravidelných zasedání zprávy o činnostech výborů nebo pracovních skupin zřízených na základě této Dohody. 7) Mezi úkoly Smíšené komise patří zejména: a) diskuze o rozvoji bilaterálního obchodu a hospodářských vztahů; b) identifikace nových příležitostí pro další rozvoj hospodářské spolupráce; c) příprava návrhů na zlepšení podmínek hospodářské spolupráce mezi podniky obou zemí a d) vydávání doporučení ohledně provádění této Dohody. ČLÁNEK IV Závěrečná ustanovení 1) Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu a sjednává se na dobu neurčitou, neoznámí-li písemně jedna Strana druhé Straně její výpověď s tím, že platnost Dohody skončí šest měsíců ode dne doručení takového oznámení. 2) Na žádost jedné ze Stran může být tato Dohoda kdykoli písemnou dohodou Stran změněna či upravena. 3) Změnou nebo výpovědí této Dohody nejsou dotčeny ujednání a smlouvy, které byly podle této Dohody uzavřeny. 4) Spory mezi Stranami týkající se výkladu nebo provádění Dohody budou řešeny cestou konzultací. 5) Ustanovení této Dohody se použijí, aniž by byla dotčena práva a povinnosti: a) Stran vyplývajících z mezinárodních smluv, jichž jsou stranami, a/nebo z jejich členství v mezinárodních organizacích; b) České republiky vyplývajícím z jejího členství v Evropské unii. DÁNO v Praze, dne 21. května 2019, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, bengálském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění anglické. Za vládu České republiky Karel Havlíček v. r. ministr průmyslu a obchodu Za vádu Bangladéšské lidové republiky Tipu Munshi v. r. ministr obchodu
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 162/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 162/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 27. 6. 2019, částka 70/2019 162 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. června 2019 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, která byla uzavřena dne 27. 12. 2018 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů České republiky a organizací zaměstnavatelů - Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE Úroveň 1, kód A - Zemědělství, lesnictví, rybářství. S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nález Ústavního soudu č. 161/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 161/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 14. května 2019 sp. zn. Pl. ÚS 45/17 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů Vyhlášeno 27. 6. 2019, částka 69/2019 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Argumentace navrhovatelky * III. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení * IV. - Průběh řízení před Ústavním soudem * V. - Přezkum procedury přijetí napadených předpisů * VI. - Meritorní přezkum návrhu * VII. - Shrnutí * VIII. - Závěr 161 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 45/17 dne 14. května 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny poslanců, zastoupené Mgr. et Mgr. Janem Vobořilem, advokátem, se sídlem v Praze 7, U Smaltovny 1115/32, na zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, za účasti Parlamentu České republiky a Ministerstva průmyslu a obchodu jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Skupina 58 poslanců (dále též jen „skupina poslanců“ nebo „navrhovatelka“) se podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) návrhem ze dne 20. 12. 2017 domáhá u Ústavního souduÚstavního soudu v řízení podle § 64 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zrušení v záhlaví uvedených ustanovení. 2. Návrh napadá některá ustanovení právní úpravy preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci u poskytovatelů telekomunikačních služeb (dále též „data retention“) a možnosti jejich následného poskytnutí: a) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, b) Policii České Republiky (dále též jen „policie“) pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly či předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu, c) Bezpečnostní informační službě, d) Vojenskému zpravodajství, e) České národní bancebance pro účely dohledu nad kapitálovým trhem. 3. Napadená právní úprava sleduje, jak vyplývá i z příslušných důvodových zpráv, různé cíle, které jsou odvoditelné také z výčtu orgánů oprávněných s uchovanými údaji nakládat. Jde o bezpečnost a obranu státu, ochranu osob i majetku před trestnou činností, pátrání po osobách hledaných, pohřešovaných či ztracených a o dohled nad kapitálovým trhem. Původní právní úprava zakládající povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje byla v roce 2005 přijata v reakci na zvyšující se rizika v oblasti bezpečnosti související s narůstajícím využitím elektronických komunikačních systémů, kterým bylo nezbytné přizpůsobit pravomoci orgánů příslušných k plnění úkolů pro zajištění bezpečnosti a obrany České republiky, a představovala implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (dále jen „směrnice o data retention“) - z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále též jen „SDEU“) dnes již neplatné (viz dále). 4. Pro naplnění uvedených cílů nařizuje napadená právní úprava povinným subjektům (poskytovatelé služeb elektronické komunikace, dále též jen „operátoři“) uchovávat o všech klientech, uživatelích telekomunikačních služeb, „balíky dat“ po dobu šesti měsíců zpětně. Například u telefonních hovorů či SMS a MMS zpráv (včetně neúspěšných pokusů o spojení) provozovatel uchovává údaje o telefonních číslech volajícího i volaného, datu a času zahájení i ukončení komunikace, poloze i pohybu uživatele dané služby. V případě využití internetových služeb a e-mailové komunikace jsou dále operátoři povinni shromažďovat zejména uživatelské účty, identifikátor počítače i vyhledaného serveru (IP adresa, číslo portu), údaje o e-mailové adrese účastníků komunikace a protokolu elektronické pošty. 5. Zjednodušeně řečeno, na základě napadené právní úpravy operátoři uchovávají informace o každém telefonickém spojení, textové zprávě, internetovém připojení či e-mailové korespondenci, tj. podrobná data o veškeré komunikaci, lokalizaci účastníků komunikace a poskytnutých internetových službách. Některé z těchto údajů uchovávají operátoři pro vlastní potřeby (vyúčtování služeb, reklamace, marketing) i bez povinnosti stanovené napadeným zákonem. II. Argumentace navrhovatelky 6. Skupina poslanců navrhuje napadenou právní úpravu zrušit, jelikož neústavně zasahuje do Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zaručeného práva na soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny, na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny, práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě podle čl. 10 odst. 3 Listiny a práva na zachování tajemství zpráv podávaných telefonem nebo jiným podobným zařízením podle čl. 13 Listiny. Navrhovatelka dále namítá rozpor napadené úpravy s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). 7. Navrhovatelka svou argumentaci uvozuje odkazem na prejudikaturu Ústavního souduÚstavního soudu a Soudního dvora Evropské unie, která se již problematikou data retention zabývala [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. 3. 2011 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.); nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/11 ze dne 20. 12. 2011 (N 217/63 SbNU 483; 43/2012 Sb.); rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 4. 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12 (Digital Rights Ireland Ltd) a ze dne 21. 12. 2016 ve spojených věcech C-203/15 a C-698/15 (Tele2 Sverige AB)]. 8. V návrhu je předně namítáno, že napadená právní úprava je neproporcionální ve vztahu k ústavně zaručenému právu na ochranu soukromí, neboť nešetří jeho podstatu a smysl podle čl. 4 odst. 4 Listiny. Podle přesvědčení navrhovatelky je protiústavní již samotné sledování, shromažďování a uchovávání provozních a lokalizačních údajů, jelikož je plošné a nevýběrové. Navrhovatelka uvádí, že opatření vytváří oprávněný pocit, že jsou všichni pod konstantním dohledem, a neumožňuje žádné rozlišení. V dnešní době vzniká podstatně více údajů, než tomu bylo v roce 2011, kdy naposledy o věci Ústavní soudÚstavní soud rozhodoval, neboť se rozšířilo užívání datových služeb v mobilních („chytrých“) telefonech, což umožňuje získat detailní přehled nejen o sociálních vazbách a návycích jednotlivce, ale také o jeho pohybu. Za nadále neúnosnou považuje navrhovatelka skutečnost, že uchovávání provozních a lokalizačních údajů se vztahuje rovněž na osoby s povinností mlčenlivosti - profesního tajemství (advokátiadvokáti, lékaři, poradci). Plošné uchovávání citlivých údajůcitlivých údajů s sebou nese riziko jejich zneužití - v zahraničí byly zneužity údaje o žurnalistech (Polsko) nebo podle nich byli určeni účastníci protivládní demonstrace (Bělorusko). 9. Dále ve vztahu k jednotlivým napadeným ustanovením navrhovatelka namítá, že vymezení účelů, pro které je možné provozní a lokalizační údaje podle vnitrostátního práva uchovávat, je neúměrně široké a ve svém důsledku porušující čl. 15 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. 7. 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), v účinném znění (dále též jen „e-privacy směrnice“), neboť omezit soukromí jednotlivce lze v tomto ohledu pouze za účelem zajištění veřejné bezpečnosti, obrany státu a pro prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů. Možnost použití provozních a lokalizačních údajů policií při pátrání po pohřešované či hledané osobě už ze své podstaty nemůže odůvodnit výjimky z ochrany soukromí, stejně jako dohled České národní bankybanky nad kapitálovým trhem. Navrhovatelka je přesvědčena, že oprávnění podle ustanovení § 97 odst. 3 písm. b) a písm. e) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „ZEK“) ve spojení s § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, (dále jen „zákon o policii“ nebo „ZPol“) nejsou v souladu s legitimními cíli, které taxativně vymezuje citovaná směrnice. 10. V užším smyslu, co do možnosti poskytovat provozní a lokalizační údaje orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení podle § 97 odst. 3 písm. a) ZEK ve spojení s § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní řád“), není podle navrhovatelky opatření způsobilé naplnit legitimní cíl - snížení trestné činnosti a zvýšení její objasněnosti. Z dostupných policejních statistik kriminality za období 2011-2013 podle navrhovatelky vyplývá, že možnost použití provozních a lokalizačních údajů nemá vliv ani na četnost trestné činnosti, ani na její objasněnost - u závažné kriminality jsou statistické závěry totožné, což mají dokládat i zahraniční studie; orgány činné v trestním řízení jsou schopné zajistit potřebné důkazy i jinak. Dále navrhovatelka poukazuje na skutečnost, že sledování provozních a lokalizačních údajů je možné jednoduše obejít pomocí různých nástrojů, např. použitím anonymní předplacené telefonní SIM karty, čehož si jsou dobře vědomi především právě pachatelé závažné trestné činnosti. Výsledkem je pak sledování komunikace celé společnosti, která se trestné činnosti nedopouští, na ochranu před pachateli, kteří dobře vědí, jak se sledování technicky vyhnout - opatření je tak v rámci testu proporcionality nevhodné k naplnění legitimního cíle. Navíc je zřejmé, že předmětná data jsou nadužívána, protože nejsou vyžadována jen k objasnění zvlášť závažného zločinu, ale často slouží jako důkaz v běžných trestních řízeníchtrestních řízeních. 11. Ve vztahu k § 97 odst. 3 písm. b) ZEK ve spojení s § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) ZPol nerespektuje napadená zákonná úprava podle navrhovatelky závěry kasačního nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (zejm. bod 36), podle něhož poskytnutí provozních a lokalizačních údajů musí předcházet rozhodnutí nezávislého soudu, což nyní zákon nevyžaduje. Policie má v některých případech přístup k provozním a lokalizačním údajům, aniž by jej povolil soud, a nemá povinnost o použití údajů ani následně informovat jejich subjekt (jako v případě odposlechů), takže dotčená osoba se o zásahu do svých ústavních práv ani nedozví. III. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 12. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 41 poslanců. Podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., může podat návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 25 poslanců. Návrh v této věci podala skupina 58 poslanců a v souladu s § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy navrhovatelka splňuje. 13. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu ustanovení § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.; současně neexistuje žádný důvod pro zastavení řízení podle ustanovení § 67 téhož zákona. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem 14. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona o Ústavním soudu vyzval Poslaneckou sněmovnu i Senát Parlamentu a Ministerstvo průmyslu a obchodu jako účastníky řízení a vládu spolu s veřejnou ochránkyní práv jako vedlejší účastníky řízení k vyjádření. O vyjádření k návrhu požádal Ústavní soud podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, i prezidenta republiky, Ministerstvo spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství a Úřad pro ochranu osobních údajů. 15. Veřejná ochránkyně práv Ústavní soudÚstavní soud informovala, že do řízení nevstupuje. Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje žádné podstatné (nové) skutečnosti, proto je Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za nutné blíže rekapitulovat. a) Vyjádření komor Parlamentu 16. Poslanecká sněmovna a Senát ve svém vyjádření pouze popsaly průběh legislativního procesu přijímání napadené úpravy. 17. Vládní návrh zákona č. 273/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, obsahující napadená znění § 97 odst. 3 a 4 ZEK a § 88a trestního řádu byl poslancům rozeslán jako tisk č. 615 dne 27. 2. 2012. První čtení návrhu zákona bylo uskutečněno 14. 3. 2012 a následně výbory doporučily návrh zákona schválit. Druhým čtením prošel návrh zákona dne 14. 6. 2012. V podrobné rozpravě vystoupil s pozměňovacím návrhem poslanec Jaroslav Krupka, který navrhl v § 97 odst. 3 ZEK pouze legislativně-technickou změnu - přečíslování poznámek pod čarou v souvislosti s přijetím zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění pozměňovacího návrhu ve třetím čtení dne 20. 6. 2012. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 26. 6. 2012 Senátu, který jej k doporučení všech dotčených výborů schválil ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou jako senátní tisk č. 383 dne 18. 7. 2012. Při jednání v Senátu ministr vnitra zdůraznil, že se právní úprava uchovávání provozních a lokalizačních údajů a jejich využití podstatně zpřísňuje. Prezident republiky zákon podepsal a dne 22. 8. 2012 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. 18. Ustanovení § 88a trestního řádu bylo dále novelizováno zákonem č. 455/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jehož vládní návrh byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk č. 886 dne 16. 8. 2016. První čtení návrhu zákona bylo uskutečněno dne 16. 9. 2016 a 19. 10. 2016, Poslanecká sněmovna návrh přijala ve zvláštním režimu již v prvním čtení a následně jej postoupila Senátu dne 4. 11. 2016. Senát návrh na doporučení ústavně-právního výboru schválil ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou jako senátní tisk č. 348 dne 30. 11. 2016. Prezident republiky zákon podepsal a 29. 12. 2016 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. 19. Vládní návrh zákona o policii včetně napadených ustanovení § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) byl poslancům rozeslán jako tisk č. 439 dne 29. 2. 2008. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. 3. 2008 a následně jej výbory doporučily schválit ve znění jimi navržených pozměňovacích návrhů; ve druhém čtení prošel návrh zákona 10. a 18. 6. 2008. V podrobné rozpravě vystoupilo se svými pozměňovacími návrhy devět poslanců. Návrh zákona byl schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů ve třetím čtení dne 25. 6. 2008. Poslanecká sněmovna postoupila návrh dne 8. 7. 2008 Senátu, který jej k doporučení všech dotčených výborů schválil ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou jako senátní tisk č. 301 dne 17. 7. 2008. Prezident republiky zákon podepsal a dne 11. 8. 2008 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. b) Vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu 20. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vydalo napadenou vyhlášku č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, (dále jen „vyhláška“), považuje právní úpravu za vyváženou a vyhovující. Na podporu svého stanoviska odkazuje ministerstvo na sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů z roku 2012, který v meziresortním připomínkovém řízení označil návrh příslušné novely zákona o elektronických komunikacích za přiměřený s ohledem na rozsah i podrobnost úpravy a na zakotvení práva člověka být informován o zpracování svých osobních údajů. Ministerstvo průmyslu a obchodu dále zdůrazňuje, že na tvorbě vyhlášky, vypracované v dohodě s Ministerstvem vnitra, se aktivně podíleli operátoři, Český telekomunikační úřad i Úřad pro ochranu osobních údajů. Vyhláška vznikla jako kompromis mezi potřebami oprávněných subjektů, technickými možnostmi operátorů a požadavky kladenými na ochranu soukromí. c) Vyjádření vlády 21. Vláda (dále též „vedlejší účastnice“) ve svém vyjádření nesouhlasí s tím, že napadená právní úprava nereaguje na rozhodnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Ústavního souduÚstavního soudu. Podle vlády bylo napadenou úpravou na všechny výtky ze strany Ústavního souduÚstavního soudu reagováno adekvátně a nelze jí nic vyčíst. Ve vztahu k výše citovaným rozsudkům SDEU Digital Rights Ireland Ltd a Tele2 Sverige AB vláda upozorňuje, že ani v jednom z nich nebyla předmětem přezkumu česká právní úprava; rozsudky proto nemohly pro národní legislativu znamenat přímou ani nepřímou změnu. Vláda považuje českou právní úpravu v porovnání s jinými evropskými zeměmi za přísnou a souladnou s požadavky Soudního dvora Evropské unie. 22. Na příkladech z praxe vláda demonstruje, v jakých případech by bylo objasnění trestné činnosti bez využití ze zákona uchovaných provozních a lokalizačních údajů znemožněno. Vláda argumentuje tím, že zákon o elektronických komunikacích stanoví nejen potřebný rozsah uchovaných údajů co do množství i časového intervalu jdoucí nad rámec údajů, které povinné subjekty uchovávají pro vlastní potřeby (např. vyúčtování služeb), ale i jednotnou formu zpracovávání, bez níž by se přístup k žádaným údajům ztížil. Požadavky na zabezpečení uchovávaných provozních a lokalizačních údajů obsažené v § 88 a násl. ZEK považuje vláda rovněž za dostačující. 23. K § 88a trestního řádu a námitce navrhovatelky ohledně příliš široké definice pojmu závažné trestné činnosti (serious crime) vláda uvádí, že právo Evropské unie (dále též jen „EU“) konkrétní definici neposkytuje a je na členských státech, jak uvedený pojem vyloží. Do účinného znění § 88a trestního řádu byla podle vlády doplněna řada omezení a záruk, které již reflektují požadavky Ústavního souduÚstavního soudu i Soudního dvora Evropské unie a nároky kladené na ochranu dotčených základních práv splňují. Vláda dodává, že konstrukce záruk a omezení je téměř totožná s nároky kladenými na využití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, vyjma horní hranice trestní sazby a navazujícího taxativního výčtu trestných činůtrestných činů, u nichž lze provozní a lokalizační údaje využít. Nepostradatelná přidaná hodnota uchovávání předmětných údajů spočívá ve zjišťování informací o již uskutečněném telekomunikačním provozu, směřuje tedy na rozdíl od § 88 trestního řádu do minulosti - přitom se nedotýká obsahu komunikace, což je další podstatný rozdíl. V testu proporcionality by podle názoru vlády citované ustanovení obstálo ve všech třech krocích. 24. Provozní a lokalizační údaje představují důležitou „elektronickou stopu“, která hraje nezastupitelnou roli a vede policii k přijetí dalších efektivních opatření pro objasnění páchané trestné činnosti. Nadto podle vlády získání provozních a lokalizačních údajů šetří práva třetích osob, jelikož na jejich základě policie vyloučí možné podezřelé a vyhodnotí, že již není třeba žádat podání vysvětlení od většího počtu osob, ale jen od těch relevantních. Názor navrhovatelky, že pachatelé trestné činnosti používají mechanismy zajišťující důvěrnost komunikace, a napadený nástroj proto nelze považovat za efektivní, vláda nesdílí, naopak jej považuje za argument ve prospěch zachování povinnosti provozní a lokalizační údaje uchovávat a za stanovených podmínek je oprávněným subjektům zpřístupňovat. 25. K údajnému nadužívání napadeného institutu vláda upozorňuje na chybnou interpretaci statistik, která je způsobena odlišnými metodami zpracování dat ze strany Českého telekomunikačního úřadu a policie. Závěr o masivním zjišťování provozních a lokalizačních údajů orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení vláda s odkazem na grafy uvedené ve vyjádření odmítá. 26. Také napadená ustanovení zákona o policii považuje vláda za vyhovující. Podle § 68 odst. 2 uvedeného zákona je policie oprávněna údaje vyžádat v případě pátrání po hledané či pohřešované osobě, což jsou termíny zákonem definované; k tomu musí být kumulativně splněno několik podmínek. Riziko zneužití je minimální, zákonná úprava je nastavena přísně a je doplněna stejně přísnými interními akty. Absence soudního přezkumu je obhajitelná potřebou rychlé reakce, jelikož může být ohroženo zdraví i život osob, po kterých se pátrá. K § 71 písm. a) ZPol týkajícímu se předcházení a odhalování hrozeb v oblasti terorismu vláda dodává, že podle statistik jde o málo využívané ustanovení. 27. Oprávnění České národní bankybanky získávat provozní a lokalizační údaje pro stíhání správních deliktů na úseku kapitálového trhu vychází podle vyjádření vlády z evropské legislativy a je s ní souladné [čl. 69 odst. 2 písm. r) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. 5. 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU]. d) Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství 28. Stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství se zaměřuje na právní úpravu data retention ve spojení s § 88a trestního řádu; je v něm vyjádřeno přesvědčení, že i pokud by Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru o protiústavnosti § 97 odst. 3 a 4 ZEK, byl by § 88a trestního řádu udržitelný i samostatně, stejně jako v minulosti. Citované ustanovení podle Nejvyššího státního zastupitelství splňuje požadavky Soudního dvora Evropské unie vyjádřené v rozsudku Tele2 Sverige AB, neboť závažná trestná činnost je zde vymezena dostatečně přísně a další kontrolní mechanismy (zejména odůvodněný soudní příkaz) jsou rovněž vyhovující. Nejvyšší státní zastupitelství se vymezuje proti tvrzení navrhovatelky, že hojné využívání provozních a lokalizačních údajů ze strany orgánů činných v trestním řízení nemá vliv na míru objasněnosti trestné činnosti. Přístup k údajům je podle Nejvyššího státního zastupitelství pro směr a průběh (rychlost, a tedy i nižší nákladnost) trestního řízenítrestního řízení určující; nelze odhlédnout od skutečnosti, že postupem doby je trestná činnost stále sofistikovanější, častěji se přesouvá na elektronické komunikační platformy (včetně internetu) a je páchána s jejich využitím. 29. Ve světle rozsudků SDEU Nejvyšší státní zastupitelství shledává nedostatečnou právní úpravu zákona o policii, neboť chybí podmíněnost přístupu policie předchozím souhlasem nezávislého orgánu rozhodujícího na základě odůvodněné žádosti a povinnost vyrozumět o přístupu k uchovávaným údajům dotčené osoby. Ustanovení § 68 odst. 2 ZPol však Nejvyšší státní zastupitelství pro policii považuje za velmi důležité. e) Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů 30. Ve svém vyjádření se Úřad pro ochranu osobních údajů ztotožnil s návrhem na zrušení napadených ustanovení; domnívá se, že kritéria nově nastavená v judikatuře SDEU nejsou v české právní úpravě zohledněna. Úřad vyzdvihuje přínos expertní skupiny WP 29 [Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízená na základě čl. 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „WP 29“)], která již v roce 2001 v souvislosti s bojem proti terorismu upozorňovala na potřebu vyváženého přístupu z hlediska ochrany osobních údajů jakožto součásti základních práv a svobod jednotlivce. Již tehdy WP 29 vyjádřila obavy z narůstající tendence označovat ochranu osobních údajů za překážku efektivního boje proti terorismu a vyzvala k tomu, aby opatření proti terorismu nesnížila standard lidských práv. 31. Úřad pro ochranu osobních údajů ve vyjádření upozorňuje na skutečnost, že projednávanou věc je třeba vnímat i ve světle účinného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, jehož cílem je nalezení rovnováhy mezi ochranou základních práv a rozvojem komunikačních technologií. f) Replika navrhovatelky 32. Ústavní soudÚstavní soud zaslal výše uvedená vyjádření zástupci navrhovatelky k replice. Navrhovatelka odkázala na argumentaci přednesenou v návrhu na zrušení dotčených předpisů a nepovažovala za nutné na zaslaná vyjádření dále reagovat. g) Ústní jednání 33. Ústavní soudÚstavní soud nařídil ve věci veřejné ústní jednání podle § 44 zákona o Ústavním soudu, neboť pro lepší objasnění technických souvislostí a detailů projednávané problematiky považoval za nutné provést dokazování výslechem informovaných osob z řad odborné veřejnosti a osob z praxe podle § 49 odst. 1 téhož zákona. K ústnímu jednání byli předvoláni Mgr. Vanda Kellerová (zástupce jednoho z největších operátorů na trhu), doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. (vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzityuniverzity), Mgr. Karel Bačkovský (vedoucí oddělení bezpečnostně právního, odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra), JUDr. Tomáš Sokol (prezident spolku Unie obhájců České republiky, z. s.), vrchní státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová a zástupci dotčených útvarů policie (plk. Ing. Vladimír Šibor, ředitel Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky; plk. Ing. Bc. Josef Mareš, zástupce vedoucího odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy; plk. Mgr. Bc. František Habada, vedoucí Operačního odboru Policejního prezidia České republiky). 34. Z výslechu Mgr. Kellerové Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení vyžadovaly v minulosti provozní a lokalizační údaje i bez konkrétní právní úpravy data retention, využívaly k tomu pouze jiné právní prostředky (§ 8 trestního řádu). U společnosti T-Mobile Czech Republic, a. s., jsou údaje podle § 97 odst. 3 ZEK uchovávány zvlášť, přístup k nim je umožněn za splnění přísných podmínek; náklady spojené s plněním této zákonné povinnosti operátorovi hradí stát. Nejčastěji jsou žádána data za první tři měsíce od okamžiku jejich vzniku. Operátor pro své vlastní potřeby (vyúčtování a reklamace služeb) uchovává provozní a lokalizační údaje (v jiném než napadenou vyhláškou stanoveném rozsahu, pro svou potřebu nepotřebuje všechny) po dobu dvou měsíců. K marketingovým účelům lze údaje uchovávat pouze na základě souhlasu zákazníka (v případě společnosti T-Mobile Czech Republic, a. s., jde zhruba o 70 % zákazníků), operátor je pak uchovává po dobu šesti měsíců. Zrušení napadené právní úpravy by znamenalo pro operátory stav značné právní nejistoty. 35. Z výslechu doc. Polčáka bylo zjištěno, že napadená právní úprava se nevymyká evropskému standardu; lze si představit, že budou např. nastaveny přísnější požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů, příp. odstupňován přístup k nim podle závažnosti trestné činnosti (nikoli šest měsíců paušálně pro všechny zákonné účely). Absence právní úpravy data retention v některých státech neznamená, že by v nich příslušné orgány provozní a lokalizační údaje k vyšetřování trestné činnosti nevyužívaly, jsou pouze získávány jinými cestami. 36. Výslechem Mgr. Bačkovského bylo prokázáno, že při přípravě návrhu napadené úpravy bylo postupováno s vědomím nálezů Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 a sp. zn. Pl. ÚS 24/11; byl zvažován i vznik speciálního úřadu, u něhož by byla data shromažďována, nebezpečí jejich potenciálního zneužití při centrálním uchovávání u jedné instituce by však bylo větší. Vymezení trestné činnosti podle § 88a trestního řádu je podle něj dostatečně přísné, využití provozních a lokalizačních údajů v trestním řízení je nenahraditelné. Využití § 68 odst. 2 ZPol slouží k ochraně života a zdraví pohřešovaných osob, soudní přezkum z povahy věci nedává smysl. 37. JUDr. Sokol při výslechu uvedl, že podle jeho praktických zkušeností je záznam o provozních a lokalizačních údajích marginální záležitostí; týká se malého počtu případů, jeho vypovídací hodnota je spíše podpůrná, nepřímá, nejde o usvědčující důkaz. 38. Z výslechu JUDr. Bradáčové Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že z důvodu společenského i technologického vývoje nelze srovnávat roky 2008 a 2019, každý rok vznikají nové a sofistikovanější („modernější“) formy trestné činnosti. Z ročního nápadu trestních věcí se žádosti o záznam telekomunikačního provozu týkají cca 3 % případů. Záznam představuje mírnější opatření a slouží mnohdy jako „startovací“ důkaz, který orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení dále nasměruje k využití invazi vnějších prostředků (zejm. odposlechů). Při zvýšení horní hranice trestní sazby v § 88a trestního řádu by se povinné zadržování údajů netýkalo řady trestných činůtrestných činů, při jejichž vyšetřování se bez provozních a lokalizačních údajů obejít nelze (šíření toxikomanie, nebezpečné pronásledování, nebezpečné vyhrožování, trestné činytrestné činy z nenávisti, šíření poplašné zprávy, dětská pornografie). Jde o novodobou, moderní stopu, nenahraditelnou vyšetřovací metodu, jež nemá adekvátní ekvivalent. 39. Výslechem plk. Ing. Šibora bylo zjištěno, že veškeré žádosti podle § 88a trestního řádu zpracovává a dotazy u operátorů realizuje celorepublikově výhradně Útvar zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky (dále jen „Útvar zvláštních činností“). Žádosti jsou autorizovány, uskutečněné dotazy jsou archivovány a lze je zpětně verifikovat, a to pouze prostřednictvím ředitele Útvaru zvláštních činností. Výpis provozních a lokalizačních údajů je méně invazivní než odposlech, často povolení odposlechu předchází. Zpráva o telekomunikačním provozu (o „zadržených datech“) je důkazem důležitým, nikoliv však jedinečným, musí být podložena i jinými důkazy. Činnost Útvaru zvláštních činností kontroluje pravidelně komise Poslanecké sněmovny (Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací) i Úřad na ochranu osobních údajů. 40. Z výslechu plk. Ing. Bc. Mareše vyplynulo, že záznam o provozních a lokalizačních údajích se často používá při vyšetřování závažné násilné a majetkové trestné činnosti. Zatímco u násilné trestné činnosti je výhodou, že se pachatel v nějakém okamžiku musí na místě činu fyzicky vyskytovat, u majetkové trestné činnosti tomu tak být nemusí, a pak orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení často nezbývají jiné než elektronické stopy. Záznam telekomunikačního provozu také napomáhá vyřadit některé vytipované osoby (recidivisty) ze seznamu podezřelých. V obecné rovině nelze říci, zda je šestiměsíční doba potřebná či nadbytečná, vždy záleží na okolnostech konkrétního případu. V době po prvním zásahu Ústavního souduÚstavního soudu do oblasti data retention mohly 2-3 vraždy v jeho obvodu zůstat neobjasněny z důvodu nedostupnosti provozních a lokalizačních údajů. 41. Z výslechu plk. Mgr. Bc. Habady Ústavní soudÚstavní soud k aplikaci § 68 odst. 2 ZPol zjistil, že jeho odbor spravuje centrální komunikační systém, do něhož se pohřešované osoby zadávají prostřednictvím čtrnácti krajských pracovišť, která zpracovávají tísňová volání. Ke zneužití nedochází, vyžádání lokalizace lze zpětně verifikovat. Oznamovatel je navíc vždy osobně konfrontován a „vytěžen“ policejní hlídkou, případné zneužití pátrání by si tak rozmyslel. Asi v polovině případů se pohřešovaná osoba najde přesně v místě, kde bylo lokalizováno její elektronické zařízení. Takto se podaří např. včas vypátrat osoby pokoušející se o sebevraždu a tento následek odvrátit. 42. Z provedeného dokazování vyplynul tento závěr o skutkovém stavu: Operátoři se napadené právní úpravě přizpůsobili vytvořením nových technických řešení, vlastní náklady jim nevznikly a nevznikají ani v souvislosti s vyřizováním žádostí o přístup k provozním a lokalizačním údajům, tyto náklady hradí stát. Přístup k údajům probíhá výhradně prostřednictvím Útvaru zvláštních činností, v režimu zákona o policii lze získat pouze lokalizaci elektronického zařízení, nikoli všechny provozní a lokalizační údaje jako v případě žádostí podle § 88a trestního řádu. Napadená právní úprava se evropskému standardu nevymyká. Stejně jako technologie se vyvíjí i forma páchání trestné činnosti, stále častěji vznikají po pachatelích pouze elektronické stopy, vyšetřovací metody minulých let proto nelze srovnávat. Dosud nebylo v souvislosti s uchováváním provozních a lokalizačních údajů ani s jejich zpřístupňováním zjištěno žádné systémové selhání. V. Přezkum procedury přijetí napadených předpisů 43. Ústavní soudÚstavní soud v intencích § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napadená ustanovení zákona o elektronických komunikacích, trestního řádu a zákona o policii přijata i vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze zákonodárci nic vytýkat - účastníci řízení ani vedlejší účastnice ostatně žádné deficity legislativního procesu neuvádějí. Pro stručnost Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na shrnutí průběhu legislativního procesu ve vyjádřeních komor Parlamentu. 44. Vyhláška byla vydána Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona vyplývá z čl. 79 odst. 3 Ústavy, materiálně je však podmíněna existencí výslovného zákonného zmocnění a jeho mezemi. V daném případě je zmocněním právě napadené ustanovení § 97 odst. 4 ZEK - materiální podmínka pro vydání podzákonného předpisu je splněna. Vyhláška byla podepsána ministrem průmyslu a obchodu a řádně publikována ve Sbírce zákonů s účinností od 1. listopadu 2012. VI. Meritorní přezkum návrhu 45. Po přezkoumání formálních náležitostí návrhu, bezvadnosti procesu přijetí napadených právních předpisů a provedeném dokazování Ústavní soudÚstavní soud věcně přezkoumal námitky navrhovatelky k napadené právní úpravě a dospěl k následujícím závěrům. a) Obecná východiska Právo na soukromí, informační sebeurčení a komunikační svoboda 46. Uchovávání provozních a lokalizačních údajů se bezprostředně dotýká ústavně garantovaného práva na ochranu soukromí ve smyslu čl. 10 odst. 2 a 3, čl. 13 Listiny a čl. 8 Úmluvy. Soukromí představuje jeden ze stěžejních prvků svobody jednotlivce, která patří mezi nejdůležitější hodnoty liberální demokracie, a jeho ochrana se projevuje v mnoha různých aspektech, o čemž svědčí komplexní zakotvení tohoto základního práva v několika různých ustanoveních Listiny. V projednávané věci jde konkrétněji o tzv. právo na informační sebeurčení (čl. 10 odst. 3 Listiny) a komunikační svobodu (čl. 13 Listiny). Právo na informační sebeurčení chrání jednotlivce před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním anebo jiným zneužíváním údajů o jeho osobě. Komunikační svobodou je chráněno listovní tajemství a tajemství přepravovaných zpráv, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou, podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným zařízením či způsobem. 47. Ústavní soudÚstavní soud podrobně vyložil obecná východiska týkající se práva na soukromí a přípustnost omezení tohoto práva ve prospěch ústavně aprobovatelného veřejného zájmu již ve výše zmíněném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10, na jehož odůvodnění zejména v bodech 26 až 40 Ústavní soudÚstavní soud odkazuje. Pouze ve stručnosti - Ústavní soudÚstavní soud zejména vyložil, že svou povahou i významem právo na informační sebeurčení spadá mezi základní lidská práva a svobody, protože spolu se svobodou osobní, svobodou v prostorové dimenzi (domovní) a komunikační dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu jako nezbytnou podmínku důstojné existence a rozvoje lidského života vůbec je nutno respektovat a důsledně chránit. Respekt a ochrana této sféry jsou garantovány ústavním pořádkem, neboť jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka (čl. 1 odst. 1 Ústavy). 48. Z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, zejména ve vztahu k problematice odposlechů telefonních hovorů, zřetelně vyplývá, že ochrana práva na respekt k soukromému životu ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny se vztahuje nejen k vlastnímu obsahu zpráv podávaných telefonem, ale i k údajům o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie i základnovým stanicím zajišťujícím hovor [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83), sp. zn. IV. ÚS 78/01 ze dne 27. 8. 2001 (N 123/23 SbNU 197), sp. zn. I. ÚS 191/05 ze dne 13. 9. 2006 (N 161/42 SbNU 327) či sp. zn. II. ÚS 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489)]. Uvedené informace o probíhající elektronické komunikaci tvoří právě provozní a lokalizační údaje. 49. Prostřednictvím shromažďovaných informací lze, přestože není (na rozdíl od odposlechů) uchováván obsah komunikace, sestavit podrobný záznam pohybu jednotlivce i jeho osobní a komunikační profil (osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politická orientace, zdravotní stav nebo sexuální orientace). Jednotlivcem je přitom každý uživatel mobilního telefonu a počítače, tedy téměř každý občan České republiky. V případě internetových služeb je navíc velmi tenká, někdy sotva seznatelná hranice mezi provozním údajem a samotným obsahem. 50. Tzv. „metadata“ o uskutečněné komunikaci (tj. vše kromě obsahu) mohou být z hlediska zásahu do soukromí jednotlivce ve skutečnosti mnohem cennější a fakticky i „nebezpečnější“ než znalost samotného obsahu komunikace, neboť jsou strojově zpracovatelná a analyzovatelná; z výsledků takového zpracování pak lze usuzovat budoucí chování jednotlivce. Obsah naopak může být ve skutečnosti „bezobsažný“ - nepřejí-li si účastníci komunikace, aby byl srozumitelný, dorozumívají se pomocí náznaků či předem smluvených šifer. Sběr a uchovávání provozních a lokalizačních údajů proto také představují významný zásah do práva na soukromí a zasluhují z hlediska práva na soukromí obdobnou úroveň záruk proti zneužití jako samotný obsah komunikace. Je proto nezbytné pod rozsah ochrany základního práva na respekt k soukromému životu zahrnout nejen ochranu vlastního obsahu zpráv podávaných prostřednictvím telefonické komunikace nebo komunikace prostřednictvím tzv. veřejných sítí, ale i provozní a lokalizační údaje o nich (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10). 51. Základní právo lze omezit jen na základě zákona a pouze v míře, která je v podmínkách demokratického právního státu nezbytná, při zachování záruk ochrany jednotlivce před projevy libovůle ze strany veřejné moci. Omezení základního práva musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a naplňovat požadavky vycházející z testu proporcionality - v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem nebo s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro posouzení je zásada proporcionality (v širším smyslu). Předmětná právní úprava musí být přesná, zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich soukromí (čl. 2 odst. 2 Listiny), a ti případně mohli upravit své chování, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou (čl. 2 odst. 3 Listiny). Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování. 52. Posouzení přípustnosti daného zásahu podle zásady proporcionality (v širším smyslu) zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti) - je zjišťováno, zda je konkrétní opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se ve druhém kroku posuzuje potřebnost - je zkoumáno, zda byl při výběru prostředků použit ten, který je k základnímu právu nejšetrnější. Konečně je hodnocena přiměřenost (v užším smyslu), tj. zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl. Opatření omezující základní lidská práva a svobody tedy nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na přijatých opatřeních [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)]. Právo EU a Soudní dvůr Evropské unie 53. Česká republika podle čl. 1 odst. 2 Ústavy dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Unijní právo proniká do českého právního řádu prostřednictvím čl. 10a Ústavy, na jehož základě český zákonodárce přenesl část své pravomoci na zákonodárce unijního. Vztah ústavního pořádku České republiky a unijního práva, za jehož součást je považována i judikatura SDEU, prošel v průběhu doby určitým vývojem, k němuž měl Ústavní soudÚstavní soud v minulosti více příležitostí se vyjádřit. 54. Obsah čl. 1 odst. 2 Ústavy ve vztahu k právu Evropské unie Ústavní soudÚstavní soud vyložil tak, že domácí právní předpisy, včetně Ústavy, mají být interpretovány souladně s principy evropské integrace a spolupráce unijních orgánů a orgánů členského státu. Existuje-li několik interpretací ustanovení ústavního pořádku a jen některé z nich vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svým členstvím v Evropské unii, je nutno volit eurokonformní výklad podporující realizaci závazku, nikoli výklad, jenž realizaci znemožňuje [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 66/04 ze dne 3. 5. 2006 (N 93/41 SbNU 195; 434/2006 Sb.)]. Jinými slovy, v oblasti spadající do působnosti práva EU interpretuje ústavní právo s přihlédnutím k principům plynoucím z práva unijního [obdobně viz také nález sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.)]. Vše uvedené platí při zachování limitu, kterým je tzv. materiální jádro ústavního pořádku, tedy podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. 11. 2008 (N 201/51 SbNU 445; 446/2008 Sb.)]. Unijní právo sice není referenčním kritériem pro posuzování ústavnosti vnitrostátního právního předpisu a rozpor s normou unijního práva sám o sobě k derogaci zákona vést nemůže, přesto je při interpretaci ústavního práva k předpisům unijního práva a judikatuře SDEU třeba přihlížet. 55. Problematika data retention spadá do působnosti unijního práva, jak je patrno ze snahy evropského zákonodárce o zakotvení jednotného rámce pro vnitrostátní právní úpravy. Směrnice o data retention, na jejímž základě byla přijata napadená právní úprava, byla Soudním dvorem Evropské unie prohlášena za neplatnou a nová evropská úprava dosud přijata nebyla. Vznikl tak legislativní prostor uvolněný zneplatněním směrnice o data retention, který mohou členské státy (tedy i Česká republika) zaplnit - jelikož jde o oblast pravomoci jimi sdílené s EU (nikoliv výlučné pravomoci EU) - v rozsahu, v jakém ji EU nevykonala nebo ji přestala efektivně vykonávat (čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie); při zaplňování uvolněného legislativního prostoru dbá zákonodárce členského státu nosných důvodů rozsudku SDEU, jímž byla dotčená unijní úprava zneplatněna (zde konkrétně rozsudek Digital Rights Ireland Ltd). b) Prejudikatura 56. Napadená právní úprava zákona o elektronických komunikacích a trestního řádu byla přijata v reakci na výše uvedené derogační nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 a sp. zn. Pl. ÚS 24/11. V navazující časové souslednosti vydal Soudní dvůr Evropské unie též výše uvedené rozsudky Digital Rights Ireland Ltd a Tele2 Sverige AB. 57. Prvním ze zmiňovaných nálezů sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. 3. 2011 zrušil Ústavní soudÚstavní soud ustanovení § 97 odst. 3 a 4 ZEK, v tehdejším znění, jakož i vyhlášku č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání. Ústavní soudÚstavní soud aplikoval judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) vztahující se k užití odposlechů (zejména rozhodnutí ve věci Malone proti UK č. 8691/79 ze dne 2. 8. 1984) a zopakoval jeho požadavky na právní úpravu umožňující zásah do práva na soukromý život veřejnou mocí. Evropský soud pro lidská práva považuje za nutné vymezit na zákonné úrovni jasná pravidla upravující rozsah použití omezujících opatření, stanovit minimální požadavky na délku a způsob uložení získaných informací, na jejich použití i přístup třetích osob k nim a zakotvit procedury k ochraně důvěrnosti údajů i k jejich zničení; vše tak, aby jednotlivci disponovali dostatečnými zárukami ochrany proti jejich zneužití. V § 97 odst. 3 ZEK, v původním znění, nebyl jasně a přesně vymezen okruh oprávněných orgánů, účel poskytnutí provozních a lokalizačních údajů ani podmínky jejich použití, a to ani v návaznosti na zvláštní předpisy, na něž napadená norma odkazovala. Ústavní soudÚstavní soud zkritizoval také absenci jasných a detailních pravidel obsahujících minimální požadavky na zabezpečení uchovávaných údajů (zamezení přístupu třetích osob, stanovení procedury vedoucí k ochraně důvěrnosti a celistvosti údajů, procedury jejich ničení) a záruk proti riziku jejich zneužití. 58. O několik měsíců později Ústavní soudÚstavní soud v návaznosti na nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10 zrušil nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/11 ze dne 20. 12. 2011 pro vágnost a neurčitost také § 88a trestního řádu. V testu proporcionality nebylo naplněno druhé kritérium nezbytnosti, neboť neurčitá a široká formulace účelu („objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení“) umožňovala vyžádání a použití údajů v podstatě v jakékoli souvislosti s libovolným trestním řízenímtrestním řízením. Uvedený nedostatek nebylo podle Ústavního souduÚstavního soudu možné překlenout ani ústavně konformním výkladem. Ústavní soudÚstavní soud nenalezl důvod, pro který by se měl lišit rozsah zákonem stanovených garancí při využití nástrojů podle § 88 trestního řádu (odposlechy - budoucí telekomunikační provoz včetně obsahu komunikace) a § 88a trestního řádu (provozní a lokalizační údaje - v minulosti uskutečněný telekomunikační provoz bez obsahu komunikace), neboť v obou případech je intenzita zásahu do práva na soukromí srovnatelná. Nad rámec požadavků kladených na dotčenou právní úpravu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 zde Ústavní soudÚstavní soud doplnil, že účinná ochrana před nezákonným zásahem do základních práv a svobod dotčených osob by měla být zaručena prostřednictvím povinnosti dodatečně informovat uživatele služeb elektronické komunikace o tom, že jeho provozní a lokalizační údaje byly sděleny orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení. 59. Soudní dvůr Evropské unie později rozsudkem Digital Rights Ireland Ltd ze dne 8. 4. 2014 prohlásil směrnici o data retention za neplatnou pro rozpor s čl. 7 (respektování soukromého a rodinného života) a čl. 8 (ochrana osobních údajů) Listiny základních práv EU. Přestože byla směrnice způsobilá dosáhnout sledovaného cíle (harmonizace úpravy data retention na poli boje proti závažné trestné činnosti), ani takový cíl sám o sobě nemohl odůvodnit, aby opatření týkající se všech prostředků elektronické komunikace a spočívající v uchovávání údajů téměř celé evropské populace bylo považováno za nezbytné. Soudní dvůr Evropské unie vyslovil požadavek cílené souvislosti mezi uchovávanými údaji a ohrožením veřejné bezpečnosti (údaje vztahující se k určitému časovému období, určité zeměpisné oblasti či okruhu určitých osob, jež mohou být jakýmkoli způsobem zapojeny do závažné trestné činnosti, anebo k osobám, které by prostřednictvím uchovávání jejich údajů mohly z jiných důvodů přispívat k boji proti závažné trestné činnosti). 60. Následně Soudní dvůr Evropské unie rozsudkem Tele2 Sverige AB ze dne 21. 12. 2016 zodpověděl předběžné otázky Velké Británie a Švédska ohledně výkladu čl. 15 odst. 1 e-privacy směrnice v souvislosti se zneplatněním směrnice o data retention a z toho plynoucích důsledků pro vnitrostátní právní úpravy členských států. Podle čl. 15 odst. 1 e-privacy směrnice členské státy mohou přijmout legislativní opatření omezující rozsah ochrany osobních údajů ve smyslu směrnice, představuje-li omezení v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné opatření pro zajištění národní bezpečnosti (tj. bezpečnosti státu), obrany, veřejné bezpečnosti a pro prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů nebo prevenci neoprávněného použití elektronického komunikačního systému. Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že citované ustanovení umožňující členským státům výjimku z pravidla poskytování ochrany osobním údajům je třeba vykládat restriktivně - nelze akceptovat stav, kdy se z výjimky stane pravidlo, jako je tomu v případě plošného a ne výběrového uchovávání velkého množství dat. Vnitrostátní právní úprava musí podle SDEU účinně vymezovat vztah mezi údaji, které mají být uchovávány, a sledovaným účelem, tj. musí umožňovat účinné vymezení rozsahu opatření (okruh osob z řad veřejnosti, jejichž údaje mohou vykázat minimálně nepřímou souvislost se závažnou trestnou činností nebo mohou přispívat k boji proti ní a k předcházení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti). 61. Dalším rozsudkem ve věci C-207/16 ze dne 2. 10. 2018 (Ministerio Fiscal) SDEU částečně zmírnil přísný tón v otázce účelu zpřístupňování provozních a lokalizačních údajů; k samotnému principu data retention se zde nevyjádřil. K předběžné otázce španělského soudu ohledně výkladu téhož ustanovení jako v předchozím případě - čl. 15 e-privacy směrnice - konstatoval, že zpřístupnění údajů, jako je jméno, příjmení a adresa držitelů SIM karet aktivovaných v odcizeném mobilním telefonu, za účelem jejich identifikace orgánům veřejné moci nezasahuje do základních práv těchto držitelů zakotvených v čl. 7 a 8 Listiny základních práv EU natolik závažným způsobem, aby přístup k nim měl být v oblasti prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů omezen pouze na boj proti závažné trestné činnosti. 62. V nedávné době měl i Evropský soud pro lidská práva příležitost rekapitulovat svoji judikaturu vztahující se k odposlechům a při té příležitosti se vyjádřit k data retention. V rozsudku ze dne 13. 9. 2018, stížnosti č. 58170/13, 62322/14 a 24960/15, (Big Brother Watch proti Spojenému království) konstatoval v souvislosti s poskytnutím komunikačních údajů porušení nejen čl. 8 Úmluvy garantujícího respekt k soukromému životu, ale i čl. 10 Úmluvy, který zaručuje svobodu projevu. Porušení čl. 8 Úmluvy bylo konkrétně spatřováno ve vyžádání údajů o několika telefonních číslech ze strany vyšetřujících orgánů, jehož účelem bylo odhalení informačního zdroje novináře (nikoli cíl sledující vymezený veřejný zájem) a jež nepodléhalo předchozímu schválení soudem nebo nezávislým správním úřadem. V těchto dvou aspektech se podle závěrů ESLP postup dotčených orgánů a platná legislativa Velké Británie neslučovaly ani s požadavky plynoucími z prezentované judikatury SDEU. Soud spatřoval v absenci zvláštní právní úpravy, která by poskytovala přísnější ochranu využívání provozních a lokalizačních údajů ve vztahu k ochraně svobody tisku (činnost novinářů), také porušení svobody projevu ve světle čl. 10 Úmluvy. c) Ústavněprávní přezkum napadené právní úpravy 63. Projednávanou problematiku je třeba rozdělit do dvou rovin, které jsou na sobě zdánlivě nezávislé, ve skutečnosti však z hlediska ústavněprávního přezkumu představují spojené nádoby. 64. Zaprvé je třeba zodpovědět otázku, zda je ve světle výše vyložených základních práv vůbec přípustné, aby byla plošně, neadresně a preventivně shromažďována a uchovávána data napadeného rozsahu (§ 97 odst. 3 a 4 ZEK a vyhláška) - musí být tedy zkoumána zákonná povinnost ke sběru a uchovávání provozních a lokalizačních údajů jako taková. 65. Zadruhé je v případě kladné odpovědi na první otázku třeba zabývat se otázkou vhodného vymezení okruhu orgánů oprávněných k přístupu ke shromažďovaným údajům ve vazbě na stanovení legitimních cílů, jejichž naplnění má využití provozních a lokalizačních údajů sloužit, včetně stanovení zákonných podmínek a záruk ochrany pro minimalizaci zásahu do základních práv jednotlivců [§ 97 odst. 3 ZEK, § 88a trestního řádu a § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) ZPol. 66. Ústavní soudÚstavní soud vzal v úvahu argumentaci zúčastněných, zhodnotil důkazy, následně provedl test proporcionality a dospěl k závěru, že současná úprava data retention naplňuje požadavky kladené citovanou dřívější judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu a lze ji aplikovat ústavně konformním způsobem, tedy tak, aby byla maximálně šetřena práva jednotlivců garantovaná čl. 10 a 13 Listiny. Návrh byl proto zamítnut z důvodů dále uvedených. Napadená právní úprava 67. Ustanovení § 97 odst. 3 a 4 ZEK, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 287/2018 Sb., zní: Odposlech a záznam zpráv § 97 ... (3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout a) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, e) České národní bancebance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 90). (4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis. ... 68. Dikci vyhlášky Ústavní soudÚstavní soud pro její rozsah nepovažuje za nutné uvádět; pro účely odůvodnění nálezu postačí stručná rekapitulace jejího znění, které konkretizuje druh uchovávaných údajů. Podle § 2 vyhlášky jsou to zejména telefonní čísla účastníků komunikace, datum a čas zahájení komunikace (odeslání zprávy), délka komunikace, u mobilních telefonů dále identifikátor IMSI (mezinárodní identifikátor účastníka veřejné mobilní komunikační sítě přidělený operátorem) a identifikátor mobilního přístroje účastníků komunikace. V případě internetových služeb se uchovává zejména typ připojení, označení uživatele, datum a čas připojení k internetu, označení přístupového bodu, adresa IP a u služeb elektronické komunikace rovněž údaje o připojení ke schránce elektronické pošty, odesílání i přijímání pošty včetně adres odesílatelů a příjemců. Dále vyhláška upravuje podrobnosti procesu poskytování uchovávaných údajů oprávněným orgánům a jejich likvidace po uplynutí zákonem stanovené doby. 69. Ustanovení § 88a trestního řádu zní: § 88a (1) Je-li třeba pro účely trestního řízenítrestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čintrestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čintrestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin podněcování k trestnému činutrestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), pro trestný čintrestný čin schvalování trestného činutrestného činu (§ 365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čintrestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čintrestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. (2) Státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e). (3) Informaci podle odstavce 2 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činutrestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činutrestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), v řízení o trestném činutrestném činu účasti na teroristické skupině (§ 312a trestního zákoníku) nebo pokud se na spáchání trestného činutrestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízenítrestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel tohoto nebo jiného trestního řízenítrestního řízení, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv nebo svobod osob. (4) Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat. 70. Ustanovení § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) ZPol zní: § 68 Pátrání po osobách a věcech ... (2) Policie může žádat pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě a za účelem zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem. ... § 71 Útvar policie, jehož úkolem je boj s terorismem, může za účelem předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu v nezbytném rozsahu žádat od a) právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnutí provozních a lokalizačních údajů způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; informace se poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem, ... Princip data retention 71. Především je podle Ústavního souduÚstavního soudu třeba zabývat se z hlediska omezení dotčených základních práv otázkou přípustnosti zákonem upraveného principu plošného uchovávání provozních a lokalizačních údajů soukromými subjekty - jako takového. Omezení osobní integrity a soukromí osob veřejnou mocí připouští Listina pouze ve výjimečných případech - je-li to v demokratické společnosti nezbytné, nelze-li účelu sledovaného veřejným zájmem dosáhnout jinak a je-li to akceptovatelné z pohledu zákonné existence a dodržení účinných a konkrétních záruk proti libovůli. 72. Nyní napadená ustanovení § 97 odst. 3 a 4 ZEK a § 88a trestního řádu byla přijata zákonem č. 273/2012 Sb. s účinností od 1. 10. 2012 v reakci na nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu, jímž bylo zrušeno dřívější znění § 97 odst. 3 a 4 ZEK, uzavřel, že plošný, preventivní sběr a uchovávání údajů je zásah do práva na soukromí a na informační sebeurčení natolik intenzivní, že je třeba na splnění výše uvedených požadavků přípustnosti zásahu klást co nejpřísnější měřítka - dřívější právní úprava zákona o elektronických komunikacích v tomto ohledu podle Ústavního souduÚstavního soudu neobstála. Ústavní soudÚstavní soud v již citovaném nálezu jako obiter dictum vyjádřil pochybnosti nad nezbytností a přiměřeností samotného nástroje plošného a preventivního sběru metadat veškeré elektronické komunikace z hlediska intenzity zásahu do soukromé sféry značného počtu jednotlivců, stejně jako nad skutečností, že jsou citlivá data soustředěna v rukou soukromých osob - operátorů (tj. poskytovatelů služeb v oblasti internetu a telefonní a mobilní komunikace). 73. Zákonodárce zareagoval na výtky Ústavního souduÚstavního soudu tak, že zkrátil dobu uchovávání provozních a lokalizačních údajů na šest měsíců, explicitně vyjmenoval subjekty oprávněné k vyžádání uchovaných údajů včetně účelů, k jakým mohou oprávněné subjekty údaje žádat, doplnil zákonnou definici provozních a lokalizačních údajů a v podrobnostech opět odkázal na prováděcí předpis (napadená vyhláška). 74. V mezidobí byla rozsudkem SDEU Digital Rights Ireland zneplatněna směrnice o data retention, na jejímž základě byl princip data retention do českého právního řádu zaveden (viz bod 59). V reakci na tento rozsudek pak členské státy pokládaly Soudnímu dvoru Evropské unie předběžné otázky ohledně souladu vnitrostátních úprav uchovávání provozních a lokalizačních údajů a nakládání s nimi se směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích, z nichž stěžejní je rozsudek Tele 2 Sverige AB (viz bod 60). Soudní dvůr Evropské unie podle této judikatury shledal princip obecného a plošného sběru všech údajů o veškeré uskutečněné elektronické komunikaci rozporným s čl. 15 odst. 1 e-privacy směrnice, potažmo s čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie zaručujícími ochranu soukromí a osobních údajů. Na evropské úrovni však nepanuje politická shoda na podobě unifikované úpravy problematiky data retention, o čemž svědčí skutečnost, že od zneplatnění směrnice o data retention rozsudkem Digital Rights Ireland dosud nevznikl návrh nové právní úpravy, jež by uvedenou směrnici nahradila. Na úrovni vnitrostátních legislativ se proto lze setkat s různými přístupy zákonodárců. 75. Pro představu o možných alternativách Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě uvádí příklady geograficky i historicky nejbližších, tedy sousedních zemí. V Německu byla po kasačním zásahu Spolkového ústavního souduústavního soudu [nález ze dne 2. 3. 2010 sp. zn. 1 BvR 256/08 (BVerfGE 125, 260-385)] přijata nová a do značné míry omezující právní úprava data retention. Nově lze vymezené kategorie provozních údajů uchovávat pouze po dobu deseti týdnů, lokalizační údaje jen čtyři týdny. Dále jsou stanoveny kategorie údajů, které nesmějí být uchovávány vůbec (vedle obsahu komunikace též např. údaje o navštívených webech a službách elektronické pošty); k tomu byl pro doplnění zaveden mechanismus „data freeze“ (shromažďování budoucích údajů telekomunikačního provozu konkrétní podezřelé osoby z podnětu orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení). Na Slovensku zákonodárce po zásahu tamního Ústavního souduÚstavního soudu (nález ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. PL. ÚS 10/2014) princip plošného uchovávání údajů opustil a namísto toho zavedl mechanismus „data freeze“, což je z časového hlediska obdoba odposlechu, neboť nezpřístupňuje údaje zpětně do minulosti. V Rakousku po zásahu Ústavního soudního dvora (viz nález ze dne 27. 6. 2014 sp. zn. G 47/2012 a další) nová právní úprava dosud přijata nebyla, neboť na řešení této otázky nepanuje politická shoda. Pouze v Polsku lze v současné době nalézt právní úpravu volnější z hlediska ochrany soukromí jednotlivce a benevolentnější k ochraně bezpečnosti státu a jeho obyvatel; časové omezení pro uchovávání metadat není zákonem stanoveno a není vyžadován předchozí soudní souhlas, soudu se pouze v půlročním intervalu zasílají statistiky o získaných datech. Tato úprava je nyní (také již podruhé) předmětem přezkumu polského Ústavního tribunálu k návrhu ombudsmana. 76. Ústavní soudÚstavní soud se nyní vrací k posouzení přípustnosti principu data retention jako takového a konstatuje, že zdráhal-li se explicitně vyslovit nepřiměřenost principu v roce 2011, tím spíše k takovému závěru nemůže dospět dnes. Od posledního rozhodování ve věci vývoj v oblasti informačních technologií značně pokročil, jednotlivci využívají služby elektronických komunikací stále častěji, údaje o telekomunikačním provozu jejich aktivním přičiněním vznikají, existují a jsou operátory (soukromými subjekty, s nimiž zákazníci uzavřeli soukromoprávní smlouvy) po určitou dobu uchovávány (zajištění poskytovaných služeb, jejich následné vyúčtování, reklamace apod.); většina zákazníků navíc uděluje souhlas se zpracováním svých údajů i nad rámec nutný pro poskytnutí poptávané služby (pro marketingové účely). Je tak nepopiratelnou skutečností, že údaje o elektronické komunikaci jednotlivce budou v nějaké podobě shromažďovány vždy, a to i bez právní úpravy data retention (tj. bez zákonné povinnosti je „zadržovat“), jinak by elektronickou komunikaci nebylo možné vůbec uskutečňovat. 77. Jinými slovy, provozní a lokalizační údaje o uskutečněné elektronické komunikaci nejsou uchovávány pouze z důvodu stanovené zákonné povinnosti, jsou a budou pro potřeby zajištění realizace těchto služeb, jejich vyúčtování a vyřizování případných reklamací uchovávány i bez zákonné povinnosti (ve více či méně totožném rozsahu, po více či méně totožnou dobu). Jak vyplynulo např. z výpovědi doc. Polčáka, absence legislativně zavedeného principu data retention v konkrétním členském státě neznamená, že by orgány veřejné moci s provozními a lokalizačními údaji nepracovaly, dostávají se k nim pouze jinými cestami - nelze přitom zaručit, že tyto alternativní cesty jsou z hlediska zásahu do práva na soukromí méně invazivní než postup podle právní úpravy využívající princip data retention. 78. Proto Ústavní soudÚstavní soud logicky řešil, která z možností představuje „menší zlo“, a dospěl k závěru, že z hlediska transparentnosti postupu orgánů veřejné moci stejně jako kontroly nad zásahy do soukromí jednotlivce je lepší jasně, přesně a dostatečně přísně vymezený zákonný rámec principu data retention (viz dále) než „legislativní stín“, v němž by se jinak pohybovali jak operátoři při uchovávání provozních a lokalizačních údajů, tak orgány veřejné moci (zejména orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení) ve snaze získat přístup k nim. Je mylná představa, že opuštění principu data retention eliminuje riziko zneužití vzniklých údajů. 79. Mohlo by se jevit, že svým současným postojem Ústavní soudÚstavní soud jakožto ochránce ústavnosti paradoxně poskytuje soukromí jednotlivce nižší míru ochrany než Soudní dvůr Evropské unie, jehož primárním posláním není ochrana základních práv a který se staví s odkazem na ochranu soukromí k principu data retention a priori (obecně) negativně. Nicméně opak je pravda - zejména právě s poukazem na požadavek předvídatelnosti, jasnosti a přísnosti právní úpravy zasahující do práva na soukromí. Ústavní soudÚstavní soud svým přístupem chrání soukromí jednotlivce více, než kdyby svým zásahem vytvořil prostor k hledání jiných, alternativních a méně transparentních cest, jak se k metadatům elektronické komunikace dostat. Výsledkem zavržení principu data retention by totiž nebyl stav, v němž by provozní a lokalizační údaje nevznikaly a nebyly uchovávány a využívány (minimálně ze strany orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení); důsledkem by byla naopak ztráta veřejnoprávních mezí a kontroly nad rozsahem uchovávání provozních a lokalizačních údajů, nad způsobem zabezpečení i jejich zpřístupňováním. Odpovědnost za nakládání s provozními a lokalizačními údaji ze strany orgánů veřejné moci by se pak de facto přenesla ze státu na operátory (soukromé osoby), což by byl v podmínkách právního státu nepřípustný stav. 80. Ústavní soudÚstavní soud nemůže odhlédnout od výše naznačeného společenského a technologického vývoje, který od jeho posledního rozhodování ve věci nastal. Mezilidská komunikace stále více přesouvá své těžiště do prostředí telekomunikačních a elektronických služeb. Za současného stavu by proto bylo nemoudré bránit státu jako nositeli řady úkolů k naplnění daných veřejných zájmů (zde zejména bezpečnost státu, ochrana zdraví a majetku obyvatel), aby měl za vhodně nastavených podmínek přístup k údajům, jež mohou být cenným zdrojem důležitých informací. Princip data retention jako takový proto Ústavní soudÚstavní soud bez dalšího nezavrhuje (stejně jako v nosných důvodech odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10); stanovit operátorům povinnost shromažďování provozních dat v reálném čase ostatně zákonodárci ukládá závazek vyplývající z Úmluvy o počítačové kriminalitě, vyhlášené pod č. 104/2013 Sb. m. s. 81. Proti samotné existenci principu data retention navrhovatelka brojí mimo jiné tvrzením o ohrožení profesního tajemství (advokátiadvokáti, sociální pracovníci, pracovníci telefonických poraden). Tomuto tvrzení by bylo možné přisvědčit za předpokladu, že by nebyl dostatečně definován účel, pro který je možné provozní a lokalizační údaje vyžádat, a nebyly by vhodně nastaveny podmínky přístupu k nim včetně záruk dotčených osob proti svévoli oprávněných orgánů (viz dále). V samotném zabezpečeném uchovávání údajů o elektronické komunikaci bez návaznosti na jejich zpřístupnění oprávněnému orgánu však nepřiměřený zásah do soukromí osob vázaných povinností mlčenlivosti spatřovat nelze. V případě žádosti o přístup k údajům o mlčenlivostí chráněné elektronické komunikaci - a nejen tehdy, ale v zásadě vždy - je na aplikujících orgánech (zejména soudech), aby podle konkrétních okolností případu rozhodly, zda převáží zájem na dosažení cíle sledovaného využitím provozních a lokalizačních údajů (pro naplnění konkrétního veřejného zájmu), a je tedy přiměřené údaje zpřístupnit, či převáží zájem na ochraně soukromí a tajnosti okolností uskutečněné komunikace, a aby v takovém případě přístup k provozním a lokalizačním údajům odepřely. 82. Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na uvedené neshledal důvody pro vyhovění návrhu pouze z principiálního důvodu, že by plošný a neadresný sběr provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci byl ve vztahu k ochraně soukromí a priori nepřiměřený. Jestliže tedy v navazujícím testu proporcionality budou podmínky uchovávání provozních a lokalizačních údajů a přístupu k nim shledány dostatečně přísnými a vyvažujícími omezení práva na soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 ve spojení s čl. 13 Listiny, neshledává Ústavní soud ani tehdy prostor pro to, aby návrhu vyhověl. Podmínky uchovávání provozních a lokalizačních údajů Účel uchovávání a zpřístupňování provozních a lokalizačních údajů 83. V prvním kroku testu proporcionality je třeba zkoumat, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl a zda je touto úpravou vzniklý zásah do základního práva způsobilý vytyčeného cíle dosáhnout. Účel úpravy data retention nelze dovodit ze samotného znění § 97 odst. 3 ZEK, ale až v kombinaci s § 88a odst. 1 trestního řádu a dalšími předpisy, na něž je odkazováno při stanovení pravomoci jednotlivých orgánů. Pro vymezení cíle napadené právní úpravy je tak nutno zároveň zohlednit, kdo má k uchovávaným údajům oprávněný přístup, neboť tato skutečnost je vázána k účelu, k jakému mohou příslušné orgány přístup žádat. 84. Cílem shromažďování provozních a lokalizačních údajů je podle důvodové zprávy jejich následné využití pro odhalování vybrané trestné činnosti (§ 88a odst. 1 trestního řádu), pátrání po osobách pohřešovaných či ztracených (§ 68 odst. 2 ZPol), pro boj s terorismem [§ 71 písm. a) ZPol], činnost zpravodajských služeb (získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnosti a obrany České republiky - viz § 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky) a pro dohled nad kapitálovým trhem (§ 8 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). 85. Všechny uvedené cíle sledují silný veřejný zájem (ochrana bezpečnosti a zdraví obyvatel, ekonomických zájmů státu) a jako takové je lze označit za legitimní. Informace, které uvedené oprávněné orgány z vyžádaných provozních a lokalizačních údajů získávají, jsou nepochybně způsobilé posunout je v jejich činnosti vpřed a nasměrovat je o krok blíže k naplnění uvedeného účelu, ať už je jím (zjednodušeně a obrazně řečeno) objasnění trestné činnosti, nalezení ztraceného seniora či odvrácení teroristické hrozby. 86. Dále je nutno zabývat se otázkou potřebnosti, tj. nezbytnosti omezování práva na soukromí ve vztahu ke sledovanému cíli. Ústavní soudÚstavní soud zkoumal, zda existují mírnější a méně invazivní prostředky, které jsou též schopny dosáhnout vytyčeného cíle, a dospěl k závěru, že využití provozních a lokalizačních údajů skutečný ekvivalent nemá - neexistují prostředky, s nimiž by bylo možné zkoumaný nástroj porovnávat. Byť Ústavní soudÚstavní soud na více místech tohoto i dřívějších nálezů přirovnává využití provozních a lokalizačních údajů v trestním řízenítrestním řízení z hlediska intenzity zásahu do soukromí jednotlivých osob k odposlechu, nejde o totéž. Zatímco nařízením odposlechu lze podezřelou osobu monitorovat do budoucna, provozní a lokalizační údaje umožňují oprávněným orgánům získat informace o skutku, který se již stal - k takovým informacím se oprávněné orgány jinak nedostanou. Stejně nepřiléhavé by bylo přirovnání ke sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu, neboť i zde oprávněný orgán získává maximálně informace o pohybu a komunikaci sledované osoby v reálném čase, nikoli však do minulosti. Z uvedených důvodů nelze za adekvátní a méně invazivní náhradu považovat ani výše zmíněný mechanismus tzv. „data freeze“ (bod 75), kterým některé státy (např. Slovensko) nahradily princip data retention zcela nebo jej podstatně omezily za současného doplnění mechanismu „data freeze“ (např. Německo) - i zde totiž oprávněný orgán získává přístup pouze k údajům následujícím po vydání příslušného příkazu, nikoli k údajům minulým. Jelikož tedy neexistuje prostředek, který by umožňoval získání stejných poznatků, jaké lze vyčíst z provozních a lokalizačních údajů, není možné u druhého kroku testu proporcionality skončit, neboť i ten napadená právní úprava splňuje. 87. Ústavní soudÚstavní soud proto přesunul těžiště své pozornosti k poslednímu kroku testu proporcionality, kterým je poměřování - proporcionalita omezení základního práva na soukromí ve prospěch sledovaných cílů naplňujících veřejný zájem v užším slova smyslu. Je třeba zodpovědět, zda je dotčený veřejný zájem natolik důležitý, aby ospravedlnil rozsah omezení práva na soukromí sledováním elektronické komunikace téměř celé české populace po dobu šesti měsíců „do zásoby“ komerčními subjekty, zda nemohla napadená právní úprava omezit zásah do práva na soukromí více, tedy zda je zákonné nastavení podmínek dostačující, a zda poskytuje dostatek záruk proti zneužití tohoto významného nástroje, aby omezení vyvážila. 88. Ústavní soudÚstavní soud se zaměřil na dílčí problémy, které ve svém souhrnu mají vliv na posouzení přiměřenosti napadené úpravy v užším smyslu. Je především třeba zabývat se zákonnou dobou, po kterou se povinné údaje uchovávají. Dále je třeba vyřešit, zda není příliš široce nastaven okruh orgánů oprávněných k přístupu k zadržovaným údajům (ve vazbě na cíl a podmínky, za nichž údaje mohou získat). A konečně je důležité, zda jsou jednotlivci poskytnuty dostatečné prostředky ochrany před zneužitím uchovaných údajů (jak z hlediska zabezpečení uchovaných údajů a neoprávněného přístupu k nim, tak i nástrojů procesní obrany jednotlivce v případě podezření, že jeho údaje skutečně byly zneužity). Doba uchovávání provozních a lokalizačních údajů 89. Ve vztahu k době šesti měsíců, po kterou jsou provozní a lokalizační údaje podle § 97 odst. 3 ZEK uchovávány, vyšel Ústavní soudÚstavní soud z toho, že její délka představuje nejmírnější variantu z možností stanovených směrnicí o data retention, která byla v době přijetí napadené právní úpravy ještě platná. Je nicméně nutno se ptát, zda je šestiměsíční doba v dnešních podmínkách přiměřená. Z výslechu informované osoby z řad operátorů bylo zjištěno, že maximální doba, po kterou operátor potřebuje předmětná metadata uchovávat pro vlastní potřeby, nepřekračuje dva měsíce. Zároveň však operátor vybrané údaje (v rozsahu nikoli totožném s rozsahem stanoveným zákonem) uchovává pro marketingové účely i po dobu šesti měsíců na základě souhlasu uděleného zákazníkem. V uvedeném režimu souhlasu uchovává např. společnost T-Mobile Czech Republic, a. s., v současné době údaje cca 70 % zákazníků. 90. Na tomto místě je třeba zejména v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti odlišit, že údaje jsou vyžadovány v zásadě dvojím způsobem. Buď má oprávněný orgán k dispozici údaje ke konkrétnímu uživateli (číslo jeho mobilní linky, pevné linky, IP adresu, IMEI apod.), a v takovém případě se zajímá o výpis hlasových nebo datových služeb - kontakty, činnost, případně pohyb uživatele (jeho telefonu, počítače apod.), nebo tyto údaje nezná, disponuje ale informacemi, kde se zájmový uživatel pohyboval, případně kde byl spáchán trestný čintrestný čin. V druhém případě se oprávněný orgán zajímá zejména o údaje z jednotlivých stanic BTS (buněk), které určí například, jaké mobilní telefony se v danou chvíli k dané buňce připojovaly. 91. Z výpovědi plk. Ing. Šibora při veřejném ústním jednání Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že většina dotazů se týká právě výpisů BTS stanic, které nebývají starší několika dní; starší dotazy na tento druh výpisu není ani technicky možný. Dále z výpovědi plk. Ing. Bc. Mareše vyplynulo, že v případě výpisů hlasových či datových služeb konkrétního uživatele orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení využívá zpravidla maximální možný rozsah šesti měsíců. Na informace získané z jednoho výpisu o telekomunikačním provozu se často nabalují další poznatky umožňující například odhalení sítě pachatelů či organizované skupiny. Nelze proto bez přihlédnutí ke konkrétním skutkovým okolnostem vyšetřovaného případu přijmout zobecňující závěr, nakolik jsou pro orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení informace získané za celé období šesti měsíců pro naplnění sledovaného účelu potřebné či užitečné - lze jen konstatovat, že oprávněné orgány v případě znalosti identifikačních údajů konkrétního uživatele využívají maximální dobu, kterou jim zákon umožňuje. Jelikož však četnost dotazů na základnové stanice oproti výpisům konkrétních účastnických čísel či mobilních zařízení mnohonásobně převažuje, platí z pohledu celkového součtu všech dotazů závěr, že většina vyžadovaných údajů není starší než tři měsíce (viz také výpověď Mgr. Kellerové). 92. Přestože se provozní a lokalizační údaje starší tří měsíců využívají pouze v omezené míře, nelze podle Ústavního souduÚstavního soudu učinit závěr, že by starší metadata v konkrétních případech (zejména při aplikaci § 88a trestního řádu) nebyla potřebná a užitečná, a tedy nepřiměřená sledovanému cíli. Zákonodárce v reakci na nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10 zvolil šestiměsíční „retenční dobu“ jako nejkratší možnou podle tehdy ještě platné směrnice o data retention. Nepřijal-li Ústavní soudÚstavní soud závěr, že by princip data retention byl protiústavní sám o sobě, a nebylo-li v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem prokázáno, že by uchované údaje nebyly využívány nebo naopak byly nadužívány, tj. nebylo šetřeno právo na soukromí ze strany oprávněných orgánů, nelze dospět k závěru o nepřiměřenosti takto nastavené retenční doby. Nikdy neexistuje jediné správné řešení, jak určitou oblast společenských vztahů právně regulovat. Jistě si lze z hlediska minimalizace zásahu do soukromí účastníků telekomunikačního provozu představit úpravu přísnější, např. - jak vypověděl doc. Polčák - rozlišit a odstupňovat přístup k provozním a lokalizačním údajům podle cíle, jehož naplnění oprávněný orgán sleduje, a od toho odvozené reálné potřeby získání právě tak starých údajů (srov. právní úpravu Belgie, Německa). Je však na zákonodárci, jaké řešení při úpravě doby uchovávání provozních a lokalizačních údajů a přístupu k nim zvolí. Šetří-li přitom soukromí jednotlivce tak, aby právní úprava data retention odpovídala reálné potřebě využití provozních a lokalizačních údajů, nepřísluší Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do jeho legislativní pravomoci zasahovat. Zabezpečení uchovávaných provozních a lokalizačních údajů 93. Na právní úpravu šetřící právo na soukromí v maximální míře je dále třeba klást požadavek stanovení jasných a detailních pravidel při zabezpečení uchovávání údajů a záruk proti jejich zneužití (neoprávněný či svévolný přístup k nim). Zejména v případě data retention jsou kvanta údajů o všech uživatelích elektronické komunikace soustřeďována u soukromých subjektů, a proto musí být zákonodárce přísný dvojnásob. Je třeba jasně stanovit, že provozní a lokalizační údaje musí být uchovávány bezpečně a nesmí bez výslovného souhlasu klientů ve smyslu platné úpravy ochrany osobních údajů sloužit marketingovým účelům povinných subjektů. Dynamický vývoj oblasti informačních technologií však zároveň způsobuje, že zákonodárce bude vždy o několik kroků pozadu; proto může být dokonce ku prospěchu věci, je-li zabezpečení údajů na zákonné úrovni formulováno obecněji a jsou-li technické detaily ponechány prováděcímu předpisu, který na změny praxe může reagovat pružněji a operativněji. 94. Zabezpečení uchovávaných údajů obsahují § 87 a násl. ZEK (jež představují implementaci e-privacy směrnice) spolu s obecnými předpisy ochrany osobních údajů - GDPR (s výhradou čl. 95 vymezujícího vztah nařízení a e-privacy směrnice) a transpozičním zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Přestože uvedená pasáž zákona o elektronických komunikacích upravující zabezpečení údajů nebyla napadena, Ústavní soudÚstavní soud nemůže na hodnocení tohoto aspektu rezignovat, neboť způsob zabezpečení uchovaných (poskytnutých) provozních a lokalizačních údajů s přezkumem přiměřenosti principu data retention, a tedy i ústavností napadených ustanovení § 97 odst. 3 a 4 ZEK úzce souvisí. 95. V obecné rovině lze konstatovat, že úroveň zabezpečení provozních a lokalizačních údajů není nižší než úroveň zabezpečení jiných údajů, jež jsou v režimu zákona o elektronických komunikacích zpracovávány - viz § 88a ZEK (doplněný stejně jako napadená ustanovení zákonem č. 273/2012 Sb. v reakci na nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10), v jehož důsledku jsou provozní a lokalizační údaje z bezpečnostního hlediska explicitně řazeny na úroveň osobních údajů. Zákon ukládá operátorům povinnost zabezpečení uchovávaných provozních a lokalizačních údajů a upravuje i mechanismus přezkumu a kontroly dodržování stanovených povinností ze strany nezávislých institucí. Konkrétně je operátor jako zpracovatel údajů povinen: zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby a zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací (včetně důvěrnosti s komunikací spojených provozních a lokalizačních údajů) vnitřní technicko-organizační předpis [§ 88 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 89 ZEK]; informovat účastníky komunikace o riziku porušení bezpečnosti služeb, ochrany osobních údajů a důvěrnosti komunikací [§ 88 odst. 1 písm. c) ZEK]; vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí uživatelů o přístup k jejich osobním údajům [§ 88 odst. 1 písm. d) ZEK]; informovat Úřad pro ochranu osobních údajů o případech porušení ochrany osobních údajů včetně způsobu řešení a vést evidenci takových případů (§ 88 odst. 4 až 7 ZEK); nezpracovávat provozní a lokalizační údaje pro marketingové účely bez souhlasu dotčené osoby (§ 90 odst. 6 ZEK); omezit na nezbytné minimum jak rozsah uchovávaných údajů, tak i okruh osob (pověřených zaměstnanců) oprávněných k přístupu k uchovávaným údajům a jejich dalšímu zpracování (§ 90 odst. 9 a § 91 odst. 4 ZEK); zachovávat mlčenlivost o vyžádání a poskytnutí údajů podle § 97 odst. 3 ZEK (§ 97 odst. 8 ZEK); vést evidenci případů zpřístupnění provozních a lokalizačních údajů a pravidelně ji „reportovat“ Českému telekomunikačnímu úřadu (§ 97 odst. 10 a 11 ZEK). 96. Porušení kterékoli z výše uvedených povinností ze strany operátora je přestupkem [viz zejména § 118 odst. 12 písm. a), d) a odst. 14 písm. b) až h), k), z), aa), ae) a odst. 15 ZEK], za jehož spáchání hrozí v některých případech pokuta až 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu [§ 118 odst. 23 písm. c) ZEK], což je nejpřísnější kategorie sankcí v režimu přestupků podle zákona o elektronických komunikacích. K projednávání přestupků podle tohoto zákona je příslušný Český telekomunikační úřad, který má ve vztahu k operátorům i řadu dalších dozorových oprávnění. Dodržování obecných předpisů ochrany osobních údajů při jejich zpracování ze strany operátorů pak i v oblasti data retention podléhá zároveň dohledu Úřadu pro ochranu osobních údajů (§ 87 odst. 3, § 88 odst. 4 až 7 ZEK). 97. Jak je zřejmé z uvedeného výčtu, v právním řádu se podle Ústavního souduÚstavního soudu nachází řada záruk proti zneužití uchovaných údajů, úroveň zabezpečení shromažďovaných údajů je dostačující; uvedený aspekt zkoumané problematiky tak neústavní nepřiměřenost napadené právní úpravy data retention (zejména § 97 odst. 3 a 4 ZEK a vyhlášky) nezakládá. Bez významu v tomto ohledu nezůstávají ani podmínky přístupu oprávněných orgánů k vyžádaným údajům (viz dále) a skutečnost, že oprávněné orgány nedisponují žádnou databází údajů, v níž by mohly libovolně vyhledávat. Podmínky přístupu k provozním a lokalizačním údajům 98. Ustanovení § 97 odst. 3 ZEK obsahuje taxativní výčet orgánů oprávněných k přístupu k provozním a lokalizačním údajům. Ve spojení se zvláštními předpisy, jimiž se činnost oprávněných orgánů řídí, je stanoven vždy rovněž účel, k jakému orgány mohou provozní a lokalizační údaje žádat. Bližší podmínky, za nichž oprávněné orgány mohou přístup získat, jsou dále upraveny těmito zvláštními předpisy, z nichž některé byly projednávaným návrhem napadeny, jiné nikoli. Ústavní soudÚstavní soud zkoumal přiměřenost zásahu do práva na soukromí jen aplikací napadené právní úpravy. Využití provozních a lokalizačních údajů v trestním řízenítrestním řízení 99. Podle § 97 odst. 3 ZEK ve spojení s § 88a odst. 1 trestního řádu mohou orgány činné v trestním řízení žádat provozní a lokalizační údaje v souvislosti se stíháním trestných činůtrestných činů sankcionovatelných trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky a dalších konkrétně vyjmenovaných trestných činůtrestných činů, u nichž hrozí trest mírnější (primárně souvisejících s „počítačovou kriminalitou“). 100. Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve vztahu k přiměřenosti omezení základního práva v kontextu data retention vyslovil, že „je nezbytné, aby s ohledem na závažnost a míru zásahu do základního práva jednotlivců na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), jež použití uchovávaných údajů představuje, zákonodárce omezil možnost použití uchovávaných údajů jen pro účely trestních řízenítrestních řízení vedených pro zvlášť závažné trestné činytrestné činy a jen pro případ, že nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak“ (podobně k tomu viz také SDEU v citovaném rozsudku Digital Rights Ireland). V porovnání s institutem odposlechu dále Ústavní soudÚstavní soud zákonodárci vytýkal neodůvodněné odchýlení, rozporné s jeho judikaturou. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/11 k tomu dále uvedl: „Jinými slovy, tomuto veřejnému zájmu [na předcházení a postihování trestných činůtrestných činů] nelze ani za splnění výše uvedené podmínky potřebnosti přiznat přednost v předmětné kolizi pokaždé. Je naopak třeba vždy zvažovat, zda vzhledem k významu objektu určitého trestného činutrestného činu, jenž měl být spáchán, převáží zájem na jeho stíhání nad právem jednotlivce rozhodovat sám o tom, zda a komu zpřístupní svá osobní data. Je věcí zákonodárce, aby určil, v případě kterých trestných činůtrestných činů tento veřejný zájem převažuje, přičemž ve svém rozhodnutí musí, obdobně jako např. v případě stanovení výše trestních sazeb, zohlednit jejich závažnost. Zbývá dodat, že ze stejných zásad vychází i omezení možnosti vydat příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 trestního řádu pouze na trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čintrestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva ...“ 101. V tomto ohledu lze zaznamenat pozitivní posun. Nynější právní úprava již nepracuje s neurčitým pojmem „objasňování trestné činnosti“, nýbrž nabízí konkrétní výčet trestných činůtrestných činů. Ke zvolené kategorizaci vedlejší účastnice jako předkladatelka návrhu zákona č. 273/2012 Sb., kterým byla napadená právní úprava do právního řádu vnesena, uvádí: „Pokud jde o kategorii úmyslných trestných činůtrestných činů, za něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, vychází se analogicky z právní úpravy institutu vazby, tj. závažnost činu je odvozena od možnosti vzetí osoby do vazby. Jestliže se pro trestné činytrestné činy s uvedenou trestní sazbou umožňuje vzetí osoby do vazby, což je nejinvazivnější prostředek trestního práva vedoucí ke zbavení její osobní svobody, pak je namístě, aby u takové kategorie trestných činůtrestných činů bylo možné získávat provozní a lokalizační údaje podle § 88a trestního řádu.“ 102. Ústavní soudÚstavní soud trvá na tom, že povinnost uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů je nutné vnímat jako zásah svou intenzitou srovnatelný s nařízením odposlechu a je k němu tak třeba i přistupovat. Uvedenou optikou by tak neměl být za přiměřené omezení práva na soukromí vnímán plošný sběr provozních a lokalizačních údajů „do zásoby“ a využití těchto údajů pro cca 90 % skutkových podstat trestných činůtrestných činů, na něž se ve skutečnosti § 88a odst. 1 trestního řádu vztahuje. V řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem bylo nicméně zjištěno, že dřívější způsoby páchání (a tedy i objasňování) trestné činnosti bez využití služeb elektronických komunikací si dnes lze jen stěží představit. Vznikají-li stále nové formy páchání trestné činnosti a služby elektronických komunikací jsou k tomu využívány stále více, nepřikládá Ústavní soudÚstavní soud váhu statistikám objasněnosti trestné činnosti z let 2010-2014 předkládaným navrhovatelkou již jen z tohoto důvodu - uvedené roky nelze s rokem 2019 z hlediska forem kriminality a vyšetřovacích metod využívaných k jejímu odhalení srovnávat (viz výpověď JUDr. Bradáčové). Předkládané statistiky však nemají vypovídací hodnotu ani z dalšího důvodu: V jejich případě jde pouze o informaci, kolik případů vyšetřované trestné činnosti bylo v daném roce ukončeno, tedy objasněno; na uvedenou skutečnost má přitom vliv celá řada faktorů a jasnou korelaci mezi dostupností či nedostupností provozních a lokalizačních údajů, zvolenými vyšetřovacími metodami a jejich úspěšností z nich podle Ústavního souduÚstavního soudu průkazně vyvodit nelze. Nelze proto ani učinit závěr, zda se orgány činné v trestním řízení bez využití provozních a lokalizačních údajů (na základě principu data retention) dokáží obejít, či nikoli. 103. Stejně tak jsou neprůkazné i statistiky vykazující počet uskutečněných žádostí o výpisy telekomunikačního provozu, které uvádí navrhovatelka na podporu tvrzení o nadužívání provozních a lokalizačních údajů v trestním řízenítrestním řízení. Rozdíl mezi výstupy statistik, zpracovávaných nezávisle na sobě Českým telekomunikačním úřadem a policií s rozdílnými výstupy, lze vysvětlit odlišnou metodikou, jak ve svém vyjádření vysvětlila vedlejší účastnice. Zatímco Český telekomunikační úřad zaznamenává každý uskutečněný dotaz na každého operátora, policie uvádí počet žádostí podle počtu případů, pro něž byly uskutečněny. Podle potřeby přitom policie v jednom případě musí uskutečnit hned několik dotazů, jednak z hlediska časového (např. výpis BTS stanice pokrývající období 12 hodin vyžaduje čtyři dotazy), jednak z hlediska adresáta dotazu (nelze předem odhadnout, který operátor drží pro policii relevantní data), jak vyplynulo zejména z výpovědi JUDr. Bradáčové a plk. Šibora. Nadužívání provozních a lokalizačních údajů orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nebylo prokázáno. 104. Z výpovědí informovaných osob opakovaně vyplynulo, že absence principu data retention neznamená, že by provozní a lokalizační údaje nebyly při vyšetřování trestné činnosti využívány. Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení při jeho absenci pouze volí jiné dostupné prostředky, což vede Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že důsledkem chybějící úpravy data retention je jednak menší transparentnost postupu vyšetřujících orgánů, a dále paradoxně vyšší riziko zneužití údajů, jež má operátor o uskutečněném telekomunikačním provozu k dispozici. Je nutno zdůraznit, že veškeré vyšetřovací metody trestního řízenítrestního řízení z povahy věci představují (větší či menší) zásah do soukromí vyšetřovaných osob; zůstává proto otázkou, zda i při absenci principu data retention jsou skutečně šetřena základní práva jednotlivce, volí-li vyšetřující orgány alternativní metody. Jinými slovy, nelze zaručit, že soukromí jednotlivce je více šetřeno tím, že zákonodárce nepřijal princip data retention, neboť je možné, že v případě nedostupnosti provozních a lokalizačních údajů zvolí vyšetřující orgán z hlediska ochrany soukromí invazi vnější vyšetřovací metody (vždy nějakou zákonnou cestu k obstarání potřebných údajů najde). 105. Neobstojí ani argument navrhovatelky, že využití provozních a lokalizačních údajů je neefektivní nástroj, protože pachatelé trestné činnosti jsou si vědomi svého jednání a dokáží se elektronickým stopám vyhnout. Vyšetřování trestné činnosti a vztah mezi vyšetřovateli a pachateli je charakteristický tím, že vyšetřovatelé by měli být pokud možno krok před pachateli a jejich metodami, aby mohli trestnou činnost účinně odhalovat, což platí beze zbytku pro všechny vyšetřovací metody a neexistuje snad žádná, kterou by se pachatelé nepokoušeli obcházet. To však není argument pro zavržení konkrétní vyšetřovací metody jako neefektivní či neúčinné (bez dalšího). 106. Soudní dvůr Evropské unie považuje za legitimní cíl využití provozních a lokalizačních údajů v souvislosti s odhalováním trestné činnosti pouze vyšetřování „závažné trestné činnosti“ - tento pojem nicméně nedefinuje a ponechává členským státům prostor pro uvážení (v kontextu data retention příkladmo uvádí organizovaný zločin a terorismus). Přestože pojetí závažné trestné činnosti obsažené v napadeném ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu je široké, s ohledem na výsledky dokazování je Ústavní soudÚstavní soud shledává jako přiměřené. V řízení nebylo prokázáno, že by využití provozních a lokalizačních údajů jako vyšetřovací metoda bylo zbytečné či že by bylo nadužíváno. Z výpovědi JUDr. Bradáčové vyplynulo, že z ročního nápadu trestních věcí se žádosti o záznam telekomunikačního provozu týkají 3 % případů, což nepřímo potvrdil ve své výpovědi také JUDr. Sokol z Unie obhájců. S ohledem na společenský i technologický vývoj je zároveň stále více trestné činnosti (a to nejen kybernetické) pácháno prostřednictvím nebo za přispění služeb elektronické komunikace - kde dříve vyšetřovatelé nacházeli stopy „v blátě“, nacházejí nyní zejména stopy elektronické. Rozsah stanovený napadeným § 88a trestního řádu proto z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu lze odůvodnit potřebou rychlého a efektivního odhalování a objasňování v něm uvedené trestné činnosti. V případě zařazení taxativního výčtu trestných činůtrestných činů páchaných v převážné míře ve virtuálním prostředí elektronických zařízení je zřejmé, že bez přístupu k provozním a lokalizačním údajům by tento druh kriminality (kyberkriminality) byl prakticky nepostižitelný a stát, jehož úkolem je zajištění bezpečnosti a stíhání trestné činnosti, by se v tomto ohledu stal „bezzubým“. 107. Napadenou úpravu lze považovat za přiměřenou i z pohledu procesních záruk proti případnému zneužití této pravomoci orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Ustanovení § 88a odst. 1 výslovně žádá, aby jeho aplikace bylo využito pouze v případě, „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“, čímž je dodržen požadavek minimalizace zásahu do základního práva. K vyžádání provozních a lokalizačních údajů je třeba souhlasu soudu (v přípravném řízení k návrhu státního zástupce) a soudní příkaz je podle citovaného ustanovení třeba i řádně odůvodnit. Dotčený jednotlivec má tedy záruku, že oprávněnost vyžádání jeho telekomunikačních údajů bude posouzena nezávislým soudním orgánem a v případě neodůvodněnosti žádosti nebude vyhověno. Podobnou záruku považují ve shodě s Ústavním soudemÚstavním soudem ve své rozhodovací činnosti za stěžejní také SDEU i ESLP (viz rozhodnutí citovaná výše v bodech 57-62). 108. Aby mohly být záruky proti zneužití uchovaných údajů efektivní, musí existovat nástroje zpětné kontroly oprávněnosti získaného přístupu ke konkrétním provozním a lokalizačním údajům. Dalším opatřením vyvažujícím intenzitu zásahu do soukromí jednotlivce ve prospěch sledovaného veřejného zájmu je proto v § 88a odst. 2 trestního řádu (s výjimkami odůvodněných případů stanovených v odstavci 3 téhož ustanovení) upravená povinnost oprávněného orgánu informovat dotčeného jednotlivce o získání jeho provozních a lokalizačních údajů. Se získanou informací se pak jednotlivec může obrátit na Nejvyšší soud, který přezkoumá soulad postupu orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení se zákonem; jednotlivec je tak vůči případné svévoli orgánu veřejné moci nadán účinným prostředkem obrany. V řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nebylo v tomto ohledu prokázáno žádné systémové selhání. 109. Ústavní soudÚstavní soud v této části přezkumu s ohledem na uvedené uzavírá, že úprava obsažená v § 88a trestního řádu je z hlediska proporcionality zásahu do práva na soukromí osoby, jejíž údaje si orgán činný v trestním řízení vyžádá, přijatelná ve všech ohledech - co do rozsahu trestné činnosti, přísnosti podmínek přístupu k požadovaným údajům i co do procesních záruk, které má dotčená osoba na svou obranu k dispozici. Využití provozních a lokalizačních údajů v režimu zákona o policii 110. Napadená ustanovení zákona o policii jsou součástí právního řádu od počátku jeho účinnosti, tedy od 1. 1. 2009, a dosud předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu (na rozdíl od ostatních napadených ustanovení) nebyla. Provozní a lokalizační údaje v režimu zákona o policii lze za stávající (napadené) právní úpravy využít v případě pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě a za účelem zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly (§ 68 odst. 2 ZPol) nebo v souvislosti s bojem proti terorismu [§ 71 písm. a) ZPol]. Rozsah uvedených oprávnění co do účelu hodnotí Ústavní soudÚstavní soud jako odpovídající sledovanému cíli. Zákon nicméně nestanoví nad přístupem policie k uchovávaným údajům kontrolu nezávislého orgánu (soudu), jak v obecné rovině pro využití provozních a lokalizačních údajů vyžaduje Ústavní soudÚstavní soud, ale i SDEU a ESLP, což by mohlo evokovat, že záruky proti zneužití a možnost jednotlivce bránit se případné svévoli nejsou z hlediska proporcionality řešeny uspokojivě, a zásah do práva na soukromí tak není dostatečně vyvážen. Je však třeba si uvědomit, že Ústavní soudÚstavní soud měl dosud příležitost vyjádřit se k přiměřenosti právní úpravy přístupu k uchovávaným provozním a lokalizačním údajům pouze v kontextu trestního řízenítrestního řízení, jemuž také přizpůsoboval svoji argumentaci; východiska režimu zákona o policii jsou však jiná než u vyšetřování trestné činnosti. 111. Policie je při výkonu své činnosti jednak vázána zákonem o policii (v daném kontextu jsou zásadní zejména § 2 a 11 ZPol), dále se ve vztahu k projednávané problematice řídí interními akty řízení [zde zejména závazný pokyn policejního prezidenta č. 215/2008, kterým se stanoví některé bližší podmínky a postupy pro zpracování osobních údajů (o ochraně osobních údajů), závazný pokyn policejního prezidenta č. 109/2009, o operačních střediscích, závazný pokyn policejního prezidenta č. 186/2011, o vyžadování odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, závazný pokyn policejního prezidenta č. 222/2011, kterým se vydává spisový řád Policie České republiky, závazný pokyn policejního prezidenta č. 66/2014, o informačním systému ETŘ (evidence trestního řízenítrestního řízení), a závazný pokyn policejního prezidenta č. 53/2015, o pátrání]. 112. Pátrání po osobách je organizovaná činnost policie prováděná s využitím pátracích prostředků; pátrání je formalizovaný proces, který nelze zahájit bez konkrétního podnětu. Aby bylo možné lokalizační údaje v režimu „pátracího“ ustanovení § 68 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vyžádat neoprávněně, bylo by nejprve nutné neoprávněně zahájit pátrání po konkrétní osobě. Tento postup však má konkrétní hierarchická pravidla stanovená výše citovanými interními akty řízení a podléhá vnitřní kontrolní činnosti. Lokalizační údaje lze u operátora vyžádat pouze za účelem pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě (zákonem definované pojmy - viz dále) a za účelem zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly pouze prostřednictvím Útvaru zvláštních činností či Operačního střediska Policejního prezidia na základě žádosti schvalované přímým nadřízeným a vedoucím příslušného útvaru. Při zahájení pátrání se vytváří elektronický spis, v němž je žádost o výpis lokalizačních údajů založena. Veškerý postup je dokumentován a je zpětně verifikovatelný - přezkoumatelný (s možností vyvodit důsledky v případě podezření ze zneužití vyžádaných údajů). V praxi tak nemůže nastat situace, v níž by se jednomu konkrétnímu policistovi bez přičinění dalších osob podařilo svévolně lokalizační údaje zájmové osoby získat. V řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nebylo v tomto ohledu prokázáno žádné systémové selhání (viz výpověď plk. Habady). 113. Podle § 111 písm. c) ZPol se hledanou osobou ve smyslu zákona o policii rozumí fyzická osoba, u které je dán některý ze zákonných důvodů omezení její osobní svobody, místo jejího pobytu není známo a policií bylo po ní vyhlášeno pátrání; podmínky musí být splněny kumulativně, aby mohla být konkrétní osoba označena za hledanou, a mohly tak být aktivovány související postupy podle zákona o policii. Obecně lze konstatovat, že hledaná osoba se z nějakého důvodu vyhýbá plnění svých povinností stanovených zákonem či soudním rozhodnutím (podle vyjádření vedlejší účastnice jde nejčastěji o odsouzené osoby, které nenastoupily výkon trestu odnětí svobody). 114. Pohřešovanou osobou se pak podle písmena d) téhož ustanovení rozumí fyzická osoba, o níž se lze důvodně domnívat, že je ohrožen její život nebo zdraví, místo jejího pobytu není známo a policií po ní bylo vyhlášeno pátrání. U pohřešované osoby se předpokládá, že je určitým způsobem ohrožena a její situace je naléhavá. Úkony policie jsou činěny v řádu hodin (minut) a zpravidla ve prospěch dotčené osoby (či k dosažení jiného legitimního zájmu, např. vypátrání dítěte, s nímž se jeden z rodičů skrývá). Ústavní soudÚstavní soud zejména po provedeném dokazování přisvědčil argumentaci vedlejší účastnice, konkrétně obavám z následků časového prodlení v případě, že by bylo nutné soudní souhlas obstarat. Také Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku Tele 2 Sverige AB uvádí, že jím jmenované záruky přístupu k údajům prostého libovůle (řádné odůvodnění žádosti a přezkum nezávislého orgánu) jsou vyžadovány s výjimkou naléhavých případů (bod 120). 115. Dalším prvkem vyvažujícím zásah do soukromí je v trestním řízenítrestním řízení povinnost dodatečně vyrozumět dotčené osoby, že jejich údaje byly poskytnuty (viz § 88a odst. 2 trestního řádu). Je však nutno přisvědčit argumentaci, podle které by stanovení uvedené povinnosti v intencích § 68 odst. 2 ZPol působilo absurdně, neboť hledaná a nalezená osoba se o zpracování svých údajů policií dozví právě tím, že je policií nalezena. V režimu § 68 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, lze navíc žádat a získat pouze lokalizační údaje vztahující se ke zjištění doby a místa pobytu osoby, po níž se pátrá (§ 68 odst. 4 ZPol). Rozsah údajů, k nimž může mít policie podle tohoto ustanovení přístup, je tak v porovnání s režimem § 88a trestního řádu zákonem výrazně omezen, a to pouze na nezbytnou míru. 116. Záruky jednotlivce před zneužitím pravomoci podle § 68 odst. 2 ZPol tak představuje jednak vnitřní kontrolní činnost a sankce plynoucí případnému pachateli protiprávního jednání buď v rovině služebního poměru, nebo v rovině trestněprávní, jednak má jednotlivec i možnost bránit se proti neoprávněně zahájenému pátrání (a tedy neoprávněnému vyžádání lokalizačních údajů) žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ve správním soudnictví (§ 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů), nebylo-li pátrání zahájeno v intencích trestního řízenítrestního řízení. 117. Ani v případech odvracení akutní teroristické hrozby [konkrétně napadené ustanovení § 71 písm. a) ZPol] nevyžaduje zákon k přístupu oprávněného orgánu předchozí souhlas soudu ani jeho následnou kontrolu. V důvodové zprávě je uvedeno, že se získávání poznatků podle § 71 písm. a) ZPol blíží činnosti zpravodajských služeb a příslušným k uvedené činnosti bude pouze útvar zabývající se předcházením a odhalováním terorismu. Absenci soudního dohledu lze v tomto výjimečném případě odůvodnit jednak časovou naléhavostí, jež může příslušný policejní orgán při aplikaci uvedeného ustanovení svazovat, jednak utajenou povahou činnosti tohoto útvaru. Ústavní soudÚstavní soud proto neshledává intenzitu zásahu do soukromí odůvodňující jeho derogační výrok ani zde. Chybějící povinnost informovat dotčenou osobu o přístupu k jejím provozním a lokalizačním údajům lze s ohledem na citlivost a závažnost činnosti, kterou policejní orgány při odhalování teroristických hrozeb vykonávají, aprobovat též (podobně jako u činnosti zpravodajských služeb či v trestním řízenítrestním řízení za splnění podmínek podle § 88a odst. 3 trestního řádu). Další využití provozních a lokalizačních údajů 118. Dalšími oprávněnými orgány, jež § 97 odst. 3 ZEK jmenuje, jsou Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Česká národní bankabanka. Jelikož nebyla napadena zvláštní právní úprava, na kterou § 97 odst. 3 ZEK odkazuje a která s přezkumem otázky přiměřenosti tohoto oprávnění a podmínek, za nichž uvedené orgány mohou přístup k provozním a lokalizačním údajům získat, úzce souvisí (§ 6 až 10 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů; § 7 až 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 273/2012 Sb.; § 8 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), Ústavnímu souduÚstavnímu soudu na tomto místě nepřísluší přiměřenost úpravy ve vztahu k uvedeným orgánům veřejné moci hodnotit. 119. V obecné rovině lze konstatovat, že je-li cíl, který je propůjčením tohoto oprávnění sledován, legitimní (viz výše body 83-85), jsou-li zvláštní právní úpravou nastavené podmínky přístupu k provozním a lokalizačním údajům, jakož i záruky účinné ochrany jednotlivce dostatečně přísné a budou-li se nést v duchu závěrů tohoto nálezu, pak není co vytknout samotné skutečnosti, že § 97 odst. 3 ZEK uvádí mezi oprávněnými orgány mimo jiné i orgány v předchozím odstavci uvedené. Prováděcí předpis 120. K provedení všech výše popsaných zákonných mechanismů uchovávání a zpřístupňování provozních a lokalizačních údajů byla Ministerstvem průmyslu a obchodu přijata vyhláška, která je navrhovatelkou rovněž napadena. Předchozí prováděcí předpis byl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/10 zrušen primárně proto, že byla zrušena zákonná úprava, k jejímuž provedení sloužil, aniž by se Ústavní soudÚstavní soud k samotnému obsahu vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, podrobněji vyjadřoval. 121. Vyhláška č. 357/2012 Sb. upravuje v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 97 odst. 4 ZEK rozsah uchovávaných provozních a lokalizačních údajů, formu a způsob jejich předávání oprávněným orgánům a způsob jejich likvidace. Z mezí zákonnosti tak napadená vyhláška nevybočuje. Ústavní soudÚstavní soud dále posoudil obsah vyhlášky v duchu výše učiněných závěrů a dospěl k závěru, že vyhláška nepřekračuje ani meze ústavnosti (stejně jako napadená zákonná úprava). Vyhláška představuje typický podzákonný právní předpis technického charakteru, který neukládá adresátům žádné nové, zákonem nestanovené povinnosti (viz a contrario výhradu zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny). Nyní účinná zákonná úprava je z pohledu Ústavního soudu oproti předchozí podrobnější a přísnější, naplňující požadavky nálezů sp. zn. Pl. ÚS 24/10 a sp. zn. Pl. ÚS 24/11. Pojmy provozní údaje a lokalizační údaje jsou zákonem definovány (viz § 90 a 91 ve spojení s § 97 odst. 4 ZEK), vyhláška jejich zákonem definovaný obsah pouze blíže konkretizuje (§ 1 a 2 vyhlášky). Tentýž závěr lze přijmout ohledně úpravy způsobu předávání údajů (§ 3 a příloha vyhlášky). Ustanovením § 4 vyhlášky je konečně operátorům konkretizována povinnost uchované údaje po uplynutí retenční doby likvidovat, stanovená § 97 odst. 3 poslední větou ZEK. V situaci, kdy Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje napadenou zákonnou úpravu za neproporcionální, nemá důvod vyhovět ani tomuto bodu projednávaného návrhu. VII. Shrnutí 122. Spolu s rostoucí hrozbou teroristických útoků se vyvinul logický trend posilovat pravomoci a nástroje vyšetřujících orgánů veřejné moci na úkor zachování dosavadního standardu základních práv jednotlivců. Uvedený trend se však postupně mění v čase a také v důsledku rozhodnutí ústavních soudůústavních soudů, ESLP či SDEU začínají politické reprezentace chápat potřebu hledání rovnováhy, při jejímž zachování by státy byly schopny účinně a efektivně dostát pozitivním závazkům, aniž by přitom do základních práv jednotlivců, v tomto kontextu zejména práva na soukromí a informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 13 Listiny, zasahovaly více, než je v demokratické společnosti nezbytně nutné. Změnu trendu směrem k posílení ochrany osobních údajů, či spíše znovunalezení ztracené rovnováhy, demonstruje mimo jiné přijetí GDPR či příprava přijetí tzv. e-privacy nařízení upravujícího oblast soukromí a elektronických komunikací namísto dosavadní stejnojmenné směrnice. Překotný vývoj informačních technologií nelze zastavit či zbrzdit žádnou právní úpravou; dosah internetu a dalších sítí umožňujících elektronickou komunikaci se neomezuje na hranice jednotlivých států, jde o globální jev, celosvětový fenomén, který vnitrostátní zákonodárci řeší různě a obtížně. Je třeba se vypořádat se skutečností, že aktivním přičiněním jednotlivců vzniká nepřeberné množství nejrůznějších dat (metadat) a riziko jejich zneužití exponenciálně narůstá - tomu je třeba prostředky ochrany osobních údajů přizpůsobit. 123. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že v podmínkách dnešní informační společnosti, v níž běžný jednotlivec využívá služeb elektronické komunikace takřka na každém kroku a dobrovolně přijímá, že se o něm ukládají kvanta dat, bylo by nemoudré tolerovat stav, v němž by poskytovatelé služeb údaji uživatelů disponovali, a státní aparát (v odůvodněných případech) nikoli. Plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů představuje snahu státu „neztratit v době informační společnosti krok“ a mít v rukou efektivní nástroje k plnění svých úkolů - zde zejména v oblasti bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Principiálně proto z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu nelze data retention zavrhovat. Z hlediska práva na soukromí není šetrnější varianta, v níž by stát využíval dostupných údajů netransparentním, „pokoutným“ způsobem; takový důsledek však bez jasné právní úpravy nelze vyloučit. 124. V každém případě však shromažďování a zadržování provozních a lokalizačních údajů znamená zvlášť závažný zásah do soukromí prakticky všech obyvatel České republiky. Princip data retention spočívá v plošném, nevýběrovém sběru významného množství dat o každé uskutečněné elektronické komunikaci, čímž je intenzivně omezeno soukromí jednotlivce, které je mu na ústavní úrovni garantováno čl. 10 odst. 2 Listiny, potažmo i čl. 10 odst. 3 Listiny ve spojení s čl. 13 Listiny. Tak závažné omezení proto jednak musí být prospěšné silnému veřejnému zájmu a zároveň je nutno je v maximální možné míře minimalizovat, aby mezi ním a naplněním sledovaných cílů existovala spravedlivá rovnováha. Minimalizace zásahu lze dosáhnout omezením využití dat telekomunikačního provozu jen pro nejnutnější okruhy případů, stanovením přísných podmínek, za kterých jsou data jednak uchovávána, jednak zpřístupňována, a vytvořením záruk každému jednotlivci, že v případě využití jeho údajů bude mít k dispozici účinné prostředky obrany proti případnému zneužití. Na provozní a lokalizační údaje je třeba nahlížet jako na cenný zdroj informací o osobním životě dotčené osoby, jehož zneužití může mít v soukromí jednotlivce značné dopady. Údaje o telekomunikačním provozu mohou mít mnohdy větší vypovídací hodnotu než znalost obsahu komunikace, a připodobnění k odposlechům (§ 88 trestního řádu) je zde proto namístě; provozní a lokalizační údaje zasluhují z hlediska ochrany základních práv podobnou míru regulace. 125. Povinnost sběru a uchovávání provozních a lokalizačních údajů lze tolerovat pouze po přiměřenou dobu. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že není-li období šesti měsíců dobou zjevně nepřiměřenou, což nebylo v řízení z hlediska aplikační praxe ani srovnáním s evropským standardem prokázáno, není jeho úlohou suplovat roli zákonodárce a určovat, že by stačila doba kratší a o kolik kratší doba by byla jediná přiměřená. Jde o lhůtu nejkratší z rozmezí, jaké předepisovala (dnes již neplatná) směrnice o data retention, a z evropského standardu nevybočuje. 126. Dalším aspektem posouzení přiměřenosti úpravy data retention v užším smyslu je úroveň zabezpečení uchovávaných údajů. Ustanovení týkající se zabezpečení nebyla napadena, Ústavní soudÚstavní soud se nicméně musel zabývat i touto otázkou. Přestože si lze představit úpravu přísnější, jdoucí nad rámec obecného standardu ochrany osobních údajů stanoveného § 87 a násl. ZEK, nelze z této skutečnosti dovodit závěr, že by úroveň zabezpečení byla nedostatečná, a omezovala by tak soukromí jednotlivce nepřiměřeným způsobem. Citovaná ustanovení zákona o elektronických komunikacích stanovují operátorům řadu povinností, jejichž dodržování podléhá kontrole nezávislých orgánů - dohled nad plněním zákonných povinností vykonává jak Český telekomunikační úřad, tak i Úřad pro ochranu osobních údajů, který v tomto ohledu nevyslovuje žádné konkrétní výtky. V řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nebylo prokázáno, že by v praxi docházelo k systémovému selhání. Ústavní soudÚstavní soud proto nepřisvědčil tvrzení navrhovatelky, že by úroveň zabezpečení provozních a lokalizačních údajů byla z hlediska ochrany soukromí jednotlivců nedostatečná. 127. Ustanovení § 88a trestního řádu nebylo shledáno nepřiměřeným zejména s ohledem na kontext dnešního digitálního věku. Pachatelé trestné činnosti za sebou v dnešní době zanechávají téměř vždy (a často výhradně) elektronickou stopu, a to i tehdy, nepáchají-li trestnou činnost přímo prostřednictvím služeb elektronických komunikací. Stát má pro naplnění veřejného zájmu na zajištění bezpečnosti obyvatel a majetkových hodnot za úkol trestnou činnost odhalovat, objasňovat a předcházet jí; aby mohl tento úkol plnit efektivně, nesmí za pachateli ve svých vyšetřovacích metodách „pokulhávat“ a musí mít k dispozici odpovídající technické prostředky. V řízení nebylo prokázáno, že by byl § 88a trestního řádu nadužíván ani že by výčet trestných činůtrestných činů, na něž se vztahuje, byl zbytečný. Nastavené podmínky přístupu k údajům i procesní záruky proti zneužití jsou dostatečně přísné a vyvažují zásah do soukromí dotčeného jednotlivce. 128. Napadená ustanovení zákona o policii byla předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu poprvé; je z nich patrné, že zcela neodpovídají požadavkům vysloveným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10. V citovaném nálezu se však Ústavní soudÚstavní soud nezabýval využitím provozních a lokalizačních údajů mimo trestní řízenítrestní řízení. Obě ustanovení předvídají situace, kdy jakékoli časové prodlení může způsobit nevratnou újmu na životě či zdraví - absence soudního dohledu je zde proto ospravedlnitelná. Totéž se týká procesních záruk proti zneužití, jež by měl mít jednotlivec k dispozici, počínaje povinností jej o využití jeho údajů informovat. VIII. Závěr 129. Ústavní soudÚstavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh skupiny poslanců zamítl. Požadavek přiměřenosti zásahu do práva na soukromí ve světle čl. 10 odst. 2 ve spojení s čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny a navazující judikatury Ústavního souduÚstavního soudu právní úprava v kontextu dnešního společenského i technologického vývoje naplňuje a lze ji vyložit ústavně konformním způsobem. Každou žádost a odůvodněnost jejího podání je třeba ze strany oprávněného orgánu důkladně zvážit a ze strany soudu pečlivě přezkoumat s ohledem na konkrétní okolnosti posuzovaného případu a neomezovat se pouze na posouzení splnění formálních náležitostí žádosti, tak jak současná právní úprava i judikatura Ústavního souduÚstavního soudu vyžaduje. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Kateřina Šimáčková.
Vyhláška č. 159/2019 Sb.
Vyhláška č. 159/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 5. 7. 2019, částka 67/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb., vyhlášky č. 48/2015 Sb., vyhlášky č. 308/2016 Sb., vyhlášky č. 171/2017 Sb. a vyhlášky č. 31/2 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 7. 2019 159 VYHLÁŠKA ze dne 20. června 2019, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra stanoví podle § 33 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 220/2009 Sb. a zákona č. 248/2011 Sb., k provedení § 5 odst. 3: Čl. I Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb., vyhlášky č. 48/2015 Sb., vyhlášky č. 308/2016 Sb., vyhlášky č. 171/2017 Sb. a vyhlášky č. 31/2018 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, ve znění směrnice Komise 2019/514.“. 2. V příloze č. 1 v SVMe 1 písmeno d. zní: „d. příslušenství určené pro zbraně uvedené v bodech SVMe 1 a), SVMe 1 b) nebo SVMe 1 c): 1. odnímatelné zásobníky střeliva; 2. tlumiče hluku výstřelu; 3. speciální zbraňové podpěry; 4. tlumiče plamene; 5. optické zaměřovače zbraní s elektronickým zpracováním obrazu; 6. optické zaměřovače zbraní speciálně určené pro vojenské použití.“. 3. V příloze č. 1 v SVMe 1 se Poznámka 5 zrušuje. 4. V příloze č. 1 v SVMe 2 písmeno c. zní: „c. zaměřovače a úchyty pro zaměřovače mající všechny z následujících vlastností: 1. jsou speciálně určené pro vojenské použití a 2. jsou speciálně určené pro zbraně uvedené v bodě SVMe 2 a);“. 5. V příloze č. 1 v SVMe 4 Poznámka 4 zní: „Poznámka 4 : Bod SVMe 4 c) se nevztahuje na AMPS splňující všechny tyto požadavky: a. mají-li jakýkoli z těchto výstražných senzorů: 1. pasivní senzory s maximální citlivostí mezi 100 a 400 nm; nebo 2. aktivní výstražné senzory využívající impulsní dopplerovské detekce; b. systémy výmetnic klamných cílů; c. infračervené klamné cíle (flares), které využívají jak viditelného, tak infračerveného signálu k oklamání střel typu země-vzduch a d. AMPS zabudované v „civilním letadle“ a splňující všechny tyto požadavky: 1. AMPS je funkční pouze v konkrétním „civilním letadle“, ve kterém je tento určitý AMPS zabudován a pro nějž byl vydán: a. civilní typový certifikát vydaný orgány civilního letectví jednoho nebo více členských států EU nebo signatářské země Wassenaarského ujednání; nebo b. obdobný dokument uznávaný Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO); 2. AMPS využívá ochranu k zabránění neoprávněného přístupu k „programovému vybavení“, a 3. do AMPS je zabudován aktivní mechanismus, který systému neumožní fungovat po vyjmutí z „civilního letadla“, do kterého byl nainstalován.“. 6. V příloze č. 1 v SVMe 8 písmeni a. bodu 13. písmeno c. zní: „c. K-55 (2,4,6,8-tetranitro-2,4,6,8-tetraazabicyklo(3,3,0)oktanon-3; tetranitrosemiglykoluril čili keto-bicyklický HMX (CAS 130256-72-3);“. 7. V příloze č. 1 v SVMe 8 písmeni a. bod 24. zní: „24. TEDDZ (3,3,7,7-tetrabis(difluoroamino)oktahydro-1,5-dinitro-1,5-diazocin);“. 8. V příloze č. 1 v SVMe 8 se na konci písmene a. doplňuje bod 42., který zní: „42. EDNA (ethylendinitramin) (CAS 505-71-5);“. 9. V příloze č. 1 v SVMe 8 písmeni d. body 6. a 7. znějí: „6. HAP (chloristan hydroxylaminu) (CAS 15588-62-2); 7. HNF (hydrazinium nitroformat) (CAS 20773-28-8);“. 10. V příloze č. 1 v SVMe 8 v písmeni e. body 16. až 18. znějí: „16. poly-NIMMO (poly-(nitratomethylmethyloxetan), poly-NMMO nebo poly (3-nitratomethyl-3-methyloxetan)) (CAS 84051-81-0); 17. polynitroortokarbonáty; 18. TVOPA (1,2,3-tris[1,2-bis(difluoroamino)etoxy]propan, nebo tris vinoxy propan adduct) (CAS 53159-39-0);“. 11. V příloze č. 1 v SVMe 8 se na konci písmene e. doplňuje bod 21., který zní: „21. TMETN (trimethylolethan-trinitrát) (CAS 3032-55-1);“. 12. V příloze č. 1 v SVMe 8 v písmeni f. bod 5. zní: „5. beta-resorcylát olovnatý (CAS 20936-32-7) nebo beta-resorcylát měďnatý (CAS 70983-44-7);“. 13. V příloze č. 1 v SVMe 8 se vkládá nová Poznámka 1, která zní: „Poznámka 1 : Bod SVMe 8 c) 1. se nevztahuje na tato paliva pro „letadla“: JP-4, JP-5 a JP-8.“. Dosavadní Poznámky 1 až 14 se označují jako Poznámky 2 až 15. 14. V příloze č. 1 v SVMe 8 Poznámka 7 zní: „Poznámka 7 : Bod SVMe 8 c) 10. b) se nevztahuje na fosilní rafinovaná paliva nebo biopaliva nebo na motorová paliva s osvědčením pro užití v civilním letectví.“. 15. V příloze č. 1 v SVMe 8 Poznámka 15 zní: „Poznámka 15 : Bod SVMe 8 a) se vztahuje na ,kokrystaly výbušnin‘ Technická poznámka ,Kokrystal výbušnin‘ je pevný materiál tvořený pravidelným trojrozměrným uspořádáním dvou a více molekul výbušnin, z nichž alespoň jedna je uvedena v bodu SVMe 8 a).“. 16. V příloze č. 1 SVMe 9 písmeni b. bod 1. zní: „1. vznětové motory speciálně určené pro ponorky;“. 17. V příloze č. 1 v SVMe 10 písmeno e. zní: „e. vybavení pro tankování ve vzduchu speciálně určené nebo upravené k některým z následujících účelů a součásti speciálně určené pro toto vybavení: 1. „letadla“ uvedená v bodě SVMe 10 a); nebo 2. bezpilotní „letadla“ uvedená v bodě SVMe 10 c);“. 18. V příloze č. 1 v SVMe 15 se Poznámka 2 zrušuje. Dosavadní Poznámka 3 se označuje jako Poznámka 2. 19. V příloze č. 1 v SVMe 15 Poznámka 2 zní: „Poznámka 2 : Bod SVMe 15 se nevztahuje na „zesilovače jasu obrazu první generace“ nebo na vybavení speciálně určené pro osazení „zesilovače jasu obrazu první generace“. Odkaz: Klasifikace zaměřovačů zbraní využívajících elektronkové „zesilovače jasu obrazu první generace“ viz body SVMe 1, SVMe 2 a SVMe 5 a). Odkaz: Viz také položky 6A002 a) 2. a 6A002 b) na seznamu EU zboží dvojího užití.“. 20. V příloze 1 v SVMe 17 písmeno l. zní: „l. kombinované kontejnery ISO nebo výměnné nástavby vozidel (swap bodies) speciálně určené nebo ,upravené‘ pro vojenské použití;“. 21. V příloze č. 1 v SVMe 20 písmeni b. se slova „(rotační stroje a transformátory)“ nahrazují slovy „(rotační stroje nebo transformátory)“. 22. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka „SVMe 7 „Biopolymery“ Tyto biologické makromolekuly: a. enzymy pro specifické chemické nebo biochemické reakce; b. ,anti-idiotypické‘, ,monoklonální‘ nebo ,polyklonální‘ ,protilátky‘; c. speciálně určené nebo speciálně zpracované ,receptory‘; Technické poznámky 1. ,Anti-idiotypovými protilátkami‘ se rozumí protilátky, které se váží na specifická vazebná místa jiných protilátek pro specifický antigen; 2. ,Monoklonálními protilátkami‘ se rozumí proteiny, které se váží na jedno vazebné místo antigenu a pocházejí z jednoho klonu buněk; 3. ,Polyklonálními protilátkami‘ se rozumí směs proteinů, které se váží na specifický antigen a pocházejí z více než jednoho klonu buněk; 4. ,Receptory‘ se rozumí biologické makromolekulární struktury schopné vázat ligandy, jejichž vázání ovlivňuje fyziologické funkce.“ nahrazuje položkou, která zní: „SVMe 7 „Biopolymery“ Tyto biologické makromolekuly: a. enzymy pro specifické chemické nebo biochemické reakce; b. ,anti-idiotypové protilátky‘, ,monoklonální protilátky‘ nebo ,polyklonální protilátky‘; c. speciálně určené nebo speciálně zpracované ,receptory‘; Technické poznámky 1. ,Anti-idiotypovými protilátkami‘ se rozumí protilátky, které se váží na specifická vazebná místa jiných protilátek pro specifický antigen; 2. ,Monoklonálními protilátkami‘ se rozumí proteiny, které se váží na jedno vazebné místo antigenu a pocházejí z jednoho klonu buněk; 3. ,Polyklonálními protilátkami‘ se rozumí směs proteinů, které se váží na specifický antigen a pocházejí z více než jednoho klonu buněk; 4. ,Receptory‘ se rozumí biologické makromolekulární struktury schopné vázat ligandy, jejichž vázání ovlivňuje fyziologické funkce.“. 23. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka „SVMe 21 „Programové vybavení“ Soubor jednoho nebo více programů nebo mikroprogramů, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.“ nahrazuje položkou, která zní: „SVMe 21 „Programové vybavení“ Soubor jednoho nebo více „programů“ nebo „mikroprogramů“, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.“. 24. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka „SVMe 22 „Technologie“ Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo provoz, instalaci, údržbu (kontrolu), běžné a celkové opravy nebo obnovu zboží. Tyto informace mají formu ,technických údajů‘ nebo ,technické pomoci‘. „Technologie“ uvedená ve Společném vojenském seznamu EU je vymezena v bodě ML22. Technické poznámky 1. ,Technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM). 2. ,Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘.“ nahrazuje položkou, která zní: „SVMe 22 „Technologie“ Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo provoz, instalaci, údržbu (kontrolu), běžné a celkové opravy nebo obnovu zboží. Tyto informace mají formu ,technických údajů‘ nebo ,technické pomoci‘. „Technologie“ uvedená ve Společném vojenském seznamu EU je vymezena v bodě SVMe 22. Technické poznámky 1. ,Technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM). 2. ,Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘.“. 25. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka „SVMe 19 „Vhodné pro kosmické aplikace“ Určené, vyrobené nebo kvalifikované prostřednictvím úspěšného testování pro operace ve výškách nad 100 km nad zemským povrchem. Poznámka: Určení, že konkrétní položka je „vhodná pro kosmické aplikace“ na základě testování neznamená, že ostatní položky ve stejné výrobní dávce nebo modelové řadě jsou „vhodné pro kosmické aplikace“, nejsou-li jednotlivě testovány.“ zrušuje. 26. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka „SVMe 21, 22 „Využití“ Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.“ zrušuje. 27. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se v položce „SVMe 10 „Vzducholoď“ slova „(obvykle helia)“ nahrazují slovy „(obvykle helia, dříve vodíku)“. 28. V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se na konci doplňuje položka, která zní: „SVMe 19 „Způsobilé pro nasazení v kosmu“ Určené, vyrobené nebo kvalifikované prostřednictvím úspěšného testování pro operace ve výškách nad 100 km nad zemským povrchem. Poznámka: Určení, že konkrétní položka je „způsobilá pro nasazení v kosmu“ na základě testování neznamená, že ostatní položky ve stejné výrobní dávce nebo modelové řadě jsou „způsobilé pro nasazení v kosmu“, nejsou-li jednotlivě testovány.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. července 2019. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Nařízení vlády č. 158/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 158/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 66/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o katalogu správních činností * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2019 158 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. června 2019, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. a) a f) a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., a podle § 145 odst. 1 a 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 35/2019 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Čl. I Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb. a nařízení vlády č. 332/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Zaměstnanci, který je a) lékařem nebo zubním lékařem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách u poskytovatele zdravotních služeb, b) lékařem orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.“. 2. V příloze č. 6 v I. skupině bod 3 zní: „3. Práce vyžadující individuální přístup k jednotlivým osobám, popřípadě rozhodování při volbě z více variantních řešení, spočívající v soustavném přímém osobním styku s 3.1. občany v krizových sociálních situacích, při nichž dochází k ohrožení života, zdraví, základních životních potřeb (výživy, ošacení, ubytování), popřípadě vývoje nezletilých dětí, 3.2. občany při výkonu posudkové služby.“. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců Čl. II Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb., nařízení vlády č. 115/2017 Sb., nařízení vlády č. 342/2017 Sb., nařízení vlády č. 263/2018 Sb. a nařízení vlády č. 36/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slova „orgánu sociálního zabezpečení nebo“ zrušují. 2. V příloze č. 1 se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 7 se označují jako body 1 až 6. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o katalogu správních činností Čl. III Příloha k nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění nařízení vlády č. 399/2017 Sb., se mění takto: 1. V části 2. dílu 20. v 9. platové třídě se doplňuje bod 4, který zní: „4. Organizace procesu posouzení zdravotního stavu a pracovních schopností, dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování, kompletace žádostí správních orgánů o posouzení, lékařských zpráv a posudků ošetřujících lékařů a dalších podkladů, zpracovávání výzev a sdělení, zastavování a přerušování řízení, poskytování údajů a informací stanovených právním předpisem.“. 2. V části 2. dílu 20. v 10. platové třídě se v bodě 6 za slovo „dávky“ vkládají slova „pojistných a“. 3. V části 2. dílu 20. ve 13. platové třídě se bod 17 zrušuje. Dosavadní body 18 až 20 se označují jako body 17 až 19. 4. V části 2. dílu 20. ve 14. platové třídě se bod 9 zrušuje. Dosavadní body 10 a 11 se označují jako body 9 a 10. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 157/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 157/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 66/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2019 157 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. června 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky Vláda nařizuje k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za slovo „plnění“ vkládají slova „a hazardní hry“, za slovem „krajinotvorba“ se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a Průmyslové vlastnictví“ se zrušují. 2. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 136/2015 Sb. Rovnocennost zvláštní části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku Zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby| Rovnocenná zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti ---|--- Školství, mládež a tělovýchova| ve školství Sociální služby, sociální práce, sociálně-právní ochrana dětí a rodinná politika| v sociálních službách a při sociálně-právní ochraně dětí Zdravotnictví a ochrana zdraví| ve zdravotnictví Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém| při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení Zemědělství a rostlinolékařská péče| v zemědělství Vodní hospodářství| ve vodním hospodářství Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv| při přípravě a realizaci hospodářských opatření pro krizové stavy Doprava| a) při správním rozhodování a dozorové činnosti v silničním hospodářství, b) v silniční dopravě, c) při přestupkovém řízení ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na úseku dopravy a silničního hospodářství a správních řízeních souvisejících, d) při správním rozhodování o řidičských oprávněních a řidičských průkazech, e) při správním rozhodování o registračních úkonech v oblasti provozu silničních vozidel, nebo f) při správním rozhodování a dozorové činnosti při provozování drah a drážní dopravy Ochrana přírody a krajiny| v ochraně přírody a krajiny Technická ochrana životního prostředí| a) v ochraně ovzduší, b) v hospodaření s odpady, c) při prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, nebo d) při posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevenci a omezování znečištění Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 136/2015 Sb. Rovnocennost jiných zkoušek Zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby| Rovnocenná zkouška podle jiného zákona ---|--- Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a hazardní hry| Kvalifikační zkouška daňového poradce podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů Audit| Auditorská zkouška podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů Zahraniční vztahy a služba| Zkouška zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby podle zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění zákona č. 35/2019 Sb. Lékařská posudková služba| Závěrečná zkouška certifikovaného kurzu v nástavbovém oboru posudkové lékařství podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů Legislativa a právní činnost| a) Odborná justiční zkouška podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů b) Advokátní zkouška podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů c) Závěrečná zkouška právního čekatele podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů d) Notářská zkouška podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo e) Odborná exekutorská zkouška podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Veterinární péče| Základní atestace (atestace I. stupně) jako závěrečná zkouška akreditovaného studijního programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů Pozemková správa a krajinotvorba| Zkouška odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ochrana přírody a krajiny| Zkouška zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zeměměřictví a katastr nemovitostí| Zkouška odborné způsobilosti podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r.
Nařízení vlády č. 156/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 156/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění nařízení vlády č. 429/2016 Sb. Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 65/2019 * Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění nařízení vlády č. 429/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 156 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. června 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění nařízení vlády č. 429/2016 Sb. Vláda nařizuje k provedení zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb.: Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění nařízení vlády č. 429/2016 Sb., se mění takto: 1. V části III. Vojenská hodnost desátník písm. h) bodě 2 se za slova „neodkladné péče“ vkládají slova „a obslužných činností nutných k poskytování ošetřovatelské péče“. 2. V části IV. Vojenská hodnost četař písm. m) bodě 1 se slovo „řídícím“ nahrazuje slovem „řídicím“. 3. V části IV. Vojenská hodnost četař se na konci písmene m) doplňuje bod 8, který zní: „8. činností v rámci neodkladné a ošetřovatelské péče pod odborným dohledem (starší sběrač raněných),“. 4. V části V. Vojenská hodnost rotný písm. e) se za slova „chodu štábu“ vkládají slova „na všech stupních řízení a velení“. 5. V části V. Vojenská hodnost rotný písm. l) bodě 1 se za slova „zdravotnického vybavení“ vkládají slova „pod odborným dohledem“. 6. V části VI. Vojenská hodnost rotmistr se na konci písmene g) doplňují body 8 a 9, které znějí: „8. jednoduchých úkonů ve správním řízení, například přijímání jednoduchých ústních podání do protokolu, pořizování soupisu součástí spisu, vedení evidencí návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných prohlášení, přiznání a úředních dokladů, vyvěšování písemností, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, na úřední desce, vyměřování správních a jiných poplatků, provádění místních šetření podle daných pokynů (mladší právní asistent), 9. ošetřovatelské péče na základě odborné způsobilosti (mladší zdravotník),“. 7. V části VII. Vojenská hodnost nadrotmistr se na konci písmene g) doplňuje bod 9, který zní: „9. ošetřovatelské péče na základě odborné způsobilosti (zdravotník),“. 8. Na konci části VII. Vojenská hodnost nadrotmistr se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) příprava a opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí v jednoduchých správních řízeních s jedním účastníkem včetně sepisování protokolu o ústním jednání a ústním podání, výslechu svědka nebo znalce, o provedení důkazu listinou a o ohledání, jakož i o jiných úkonech ve styku s účastníky správního řízení včetně vyřizování stížností a provádění oprav zřejmých nesprávností, o kterých se nerozhoduje usnesením, (právní asistent).“. 9. V části VIII. Vojenská hodnost praporčík se na konci písmene b) doplňuje bod 5, který zní: „5. skupině odstřelovačů ve výsadkovém pluku nebo v rámci organizačních celků 4. brigády rychlého nasazení (velitel skupiny),“. 10. V části VIII. Vojenská hodnost praporčík se na konci písmene h) doplňuje bod 7, který zní: „7. specializované ošetřovatelské péče na základě specializované způsobilosti (starší zdravotník),“. 11. V části VIII. Vojenská hodnost praporčík se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který zní: „4. souboru ucelených odborných prací u speciálního organizačního prvku výsadkového pluku nazvaného rota Komando, střediska zbraní, střediska bojové podpory, střediska zabezpečení velení nebo střediska logistického zabezpečení výsadkového pluku (vedoucí praporčík),“. 12. V části VIII. Vojenská hodnost praporčík se doplňuje písmeno r), které zní: „r) příprava a opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí ve složitých správních řízeních zasahujících do různorodých oblastí, posuzování podkladů pro vydání rozhodnutí, vyhodnocování důkazních prostředků vhodných ke zjištění stavu věci a zajišťování důkazů, samostatné vyřizování náročných částí správního řízení, například sepisování protokolů o ústním jednání ve složitém správním řízení, (starší právní asistent).“. 13. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík písm. b) bodě 5 se slova „(vedoucí pracoviště)“ nahrazují slovy „nebo na Hlavním velitelství Vojenské policie (náčelník pracoviště, vedoucí pracoviště)“. 14. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík písm. g) bodě 5 se slovo „straší“ nahrazuje slovem „starší“. 15. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík se na konci písmene g) doplňuje bod 6, který zní: „6. vysoce specializované ošetřovatelské péče na základě specializované způsobilosti (starší zdravotník-specialista),“. 16. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík se na konci písmene i) doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. provádění dílčích úkonů ve správním řízení, vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení podle části čtvrté správního řádu, samostatné rozhodování ve správních řízeních s jedním účastníkem s jednoznačně stanoveným postupem, vyřizování dotazů a připomínek účastníků řízení týkajících se průběhu správního řízení a metodické řízení právních asistentů na nižších organizačních úrovních (vedoucí starší právní asistent), 8. vykonávání úzce specifikovaných činností u Společného operačního centra Ministerstva obrany spojených s obsluhou utajovaných informačních systémů a souvisejících s výměnou informací mezi orgány krizového řízení NATO, EU a krizových štábů zřizovaných v České republice (pomocník vedoucího směny),“. 17. V části X. Vojenská hodnost štábní praporčík písmeno b) zní: „b) samostatné zajišťování ucelených odborných agend ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky, organizačním útvaru Ministerstva obrany nebo na pracovišti Armády České republiky v zahraničí při vyslání sil a prostředků Armády České republiky do zahraničí (vrchní specialista),“. 18. V části X. Vojenská hodnost štábní praporčík se doplňuje písmeno c), které zní: „c) samostatné zajišťování rozsáhlých odborných agend spojených s koncepčním rozvojem druhů vojsk a služeb v oddělení mechanizovaného vojska, oddělení dělostřelectva, oddělení ženijního vojska, oddělení chemického vojska, oddělení výsadkového vojska, záchranné a výsadkové služby, oddělení tělesné výchovy, oddělení protiletadlového raketového vojska a protiletadlového vojska, oddělení taktického letectva, oddělení vrtulníkového a dopravního letectva, oddělení zabezpečení činnosti ve vzdušném prostoru a řízení letového provozu nebo oddělení rozvoje průzkumu, organizačního útvaru Ministerstva obrany nebo Agentury komunikačních a informačních systémů, Agentury logistiky, Agentury Vojenského zdravotnictví nebo Agentury personalistiky Armády České republiky, včetně podpory služebních orgánů odpovědných za správu vojenských oborů a odborností, (vrchní specialista Ministerstva obrany).“. 19. V části XI. Vojenská hodnost poručík písmeno d) zní: „d) odborné řízení 1. bezpečnostního managementu samostatné roty nebo vojenského útvaru rotního typu (bezpečnostní manager), 2. zdravotnického zabezpečení ve velitelstvích praporu nebo vojenského útvaru praporního typu, plánování a organizování zdravotnického zabezpečení (zdravotnický důstojník),“. 20. V části XI. Vojenská hodnost poručík písm. g) se slova „příprava, kontrola, uchovávání a výdej léčivých přípravků, poskytování odborných informací o jejich bezpečném a účelném používání a dávkování pod odborným dohledem;“ zrušují. 21. V části XI. Vojenská hodnost poručík se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) výkon zdravotnického nelékařského povolání, metodické řízení činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci zdravotnického úseku (zdravotnický důstojník).“. 22. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písm. a) bodě 5 se slova „nebo skupině dopravní a pořádkové služby“ zrušují a slova „(velitel skupiny)“ se nahrazují slovy „(náčelník skupiny, velitel skupiny)“. 23. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písmeno c) zní: „c) metodické řízení činnosti 1. zdravotnických pracovníků zařazených k výkonu nelékařského povolání v oboru fyzioterapie ve zdravotnickém zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb (vedoucí fyzioterapeut), 2. nelékařských zdravotnických pracovníků s odbornou způsobilostí v rámci odborného zdravotnického oddělení nebo center zdravotních služeb (starší zdravotnický důstojník),“. 24. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písmeno h) zní: „h) odborné řízení 1. bezpečnostního managementu praporu nebo vojenského útvaru praporního typu (bezpečnostní manager), 2. zdravotnického zabezpečení ve velitelství pluku, plánování a organizování zdravotnického zabezpečení (starší zdravotnický důstojník),“. 25. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písm. k) bodě 3 se za slova „odborného dohledu“ vkládají slova „s povinností soustavného vzdělávání a prohlubování kvalifikace“. 26. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písm. l) se slovo „dohledem“ nahrazuje slovem „dozorem“. 27. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písm. w) bodě 1 se slova „v rámci specializačního vzdělávání pod odborným dohledem, včetně činností, které nejsou poskytováním zdravotních služeb“ nahrazují slovy „na základě odborné způsobilosti a výkon metodické činnosti v oblasti vojenská farmacie“. 28. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán se na konci písmene b) doplňují body 17 až 19, které znějí: „17. skupině dopravní a pořádkové služby Velitelství Vojenské policie (náčelník skupiny), 18. metrologické laboratoři centra Agentury logistiky (náčelník laboratoře), 19. skupině střediska bojového výcviku nebo skupině specialistů výsadkové přípravy střediska výsadkové přípravy výsadkového pluku (náčelník skupiny),“. 29. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán se na konci písmene g) doplňuje bod 3, který zní: „3. zdravotnického zabezpečení ve velitelství brigády, vojenského útvaru brigádního typu nebo základny letectva (vedoucí starší zdravotnický důstojník),“. 30. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán písm. i) se za slova „Velitelství výcviku-Vojenské akademii,“ vkládá slovo „brigádě,“. 31. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán se na konci písmene n) doplňují body 14 a 15, které znějí: „14. speciálnímu organizačnímu prvku výsadkového pluku nazvaného rota Komando (zástupce velitele roty), 15. středisku bojového výcviku, výsadkové přípravy, zbraní, bojové podpory, zabezpečení velení nebo logistického zabezpečení výsadkového pluku (zástupce náčelníka střediska, zástupce velitele střediska),“. 32. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán písm. s) bodě 2 se slova „a specializovaných odborných činností“ nahrazují slovy „vedoucích funkcí bez specializace nebo s požadovanou specializací“. 33. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán písm. t) se slovo „straší“ nahrazuje slovem „starší“. 34. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) metodické řízení činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci specializovaného zdravotnického oddělení nebo prvku, organizování a plánování činností v oblasti zdravotnického managementu (vedoucí starší zdravotnický důstojník).“. 35. V části XIV. Vojenská hodnost major se na konci písmene b) doplňují body 18 až 20, které znějí: „18. speciálnímu organizačnímu prvku výsadkového pluku nazvaného rota Komando (velitel roty), 19. středisku bojového výcviku, výsadkové přípravy, zbraní, bojové podpory, zabezpečení velení nebo logistického zabezpečení výsadkového pluku (náčelník střediska, velitel střediska), 20. ekonomické skupině Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení (náčelník skupiny),“. 36. V části XIV. Vojenská hodnost major písmeno f) zní: „f) odborné řízení 1. bezpečnostního managementu Vojenského zpravodajství, organizačního celku přímo podřízeného Ministerstvu obrany nebo velitelství sil (bezpečnostní manager), 2. zdravotnického zabezpečení ve Velitelství Pozemních sil Armády České republiky nebo Velitelství Vzdušných sil Armády České republiky, plánování a organizování zdravotnického zabezpečení (starší zdravotnický důstojník-specialista),“. 37. V části XIV. Vojenská hodnost major písm. g) bodě 2 se slova „brigády nebo“ zrušují. 38. V části XIV. Vojenská hodnost major písm. h) se za slova „zubního lékařství“ vkládají slova „v rámci centra zdravotnických služeb“. 39. V části XIV. Vojenská hodnost major písm. j) bodě 1 se slovo „straší“ nahrazuje slovem „starší“. 40. V části XIV. Vojenská hodnost major se na konci písmene j) doplňuje bod 3, který zní: „3. metodického řízení, usměrňování a koordinace činností nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci specializované zdravotnické jednotky (starší zdravotnický důstojník-specialista),“. 41. V části XIV. Vojenská hodnost major písm. p) se slova „velení a řízení“ nahrazují slovy „velení, řízení a kontrolu na úrovni úseku nebo oddělení v rámci Vojenské zdravotnické služby“. 42. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. a) bod 4 zní: „4. oddělení organizačního útvaru Ministerstva obrany, Vojenského zpravodajství, Ředitelství zahraničních aktivit, Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky, Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení nebo ekonomickému oddělení Agentury komunikačních a informačních systémů (náčelník oddělení, vedoucí oddělení),“. 43. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník se na konci písmene a) doplňují body 11 až 13, které znějí: „11. organizačnímu prvku pro výstavbu organizačního celku charakteru prapor, oddíl, letka nebo vojenský útvar praporního typu (velitel prvku, náčelník prvku nebo ředitel prvku), 12. organizačnímu prvku Velitelství 31. brigády radiační, biologické a chemické ochrany pro NATO (velitel prvku), 13. polní nemocnici (náčelník polní nemocnice).“. 44. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. h) se za slova „odborného vzdělávání“ vkládají slova „v oboru zubní lékařství spojeného s přípravou zubních lékařů“. 45. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. m) bodě 14 se za slova „Univerzity obrany“ vkládají slova „nebo výsadkovému pluku“. 46. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. m) bodě 15 se za slova „základny letectva“ vkládají slova „, 601. skupině speciálních sil“. 47. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písmeno p) zní: „p) samostatné provádění 1. vysoce odborně specializovaných činností zpravodajské služby (vedoucí starší důstojník-specialista), 2. specializovaných činností farmaceuta vyžadujících specializovanou způsobilost zahrnující velení, řízení a kontrolu na úrovni odboru v rámci Vojenské zdravotnické služby, organizačního celku v působnosti Ministerstva obrany nebo činnosti odborného zástupce pro oblast farmacie u příspěvkové organizace Ministerstva obrany (vedoucí starší farmaceut-specialista),“. 48. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) metodické řízení, usměrňování a koordinace činností nelékařských zdravotnických pracovníků a jejich soustavné vzdělávání u Agentury Vojenského zdravotnictví (vedoucí starší zdravotnický důstojník-specialista, hlavní sestra).“. 49. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 až 29 se označují jako body 3 až 28. 50. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) bod 8 zní: „8. odboru velitelství sil, Velitelství výcviku - Vojenské akademie, Hlavního velitelství Vojenské policie, Agentury komunikačních a informačních systémů, Agentury logistiky, Agentury Vojenského zdravotnictví nebo Agentury personalistiky Armády České republiky (náčelník odboru),“. 51. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) bodě 10 se za slova „chemického vojska,“ vkládají slova „oddělení výsadkového vojska, záchranné a výsadkové služby, oddělení tělesné výchovy,“. 52. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) bodě 20 se slovo „hlavního“ nahrazuje slovem „Hlavního“. 53. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník se na konci písmene b) doplňují body 29 a 30, které znějí: „29. organizačnímu prvku pro výstavbu organizačního celku charakteru brigáda, vojenský útvar brigádního typu, pluk nebo základna letectva (velitel prvku, náčelník prvku nebo ředitel prvku), 30. Velitelství teritoria (velitel),“. 54. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník se na konci písmene c) doplňují body 3 až 9, které znějí: „3. duchovní službě v působnosti Ministerstva obrany, včetně příspěvkových organizací Ministerstva obrany (hlavní kaplan Ministerstva obrany), 4. vojenské farmacii v působnosti Ministerstva obrany, včetně příspěvkových organizací Ministerstva obrany (hlavní farmaceut Ministerstva obrany), 5. vojenské veterinární službě v působnosti Ministerstva obrany (hlavní veterinární lékař Ministerstva obrany), 6. vojenské geografické službě v působnosti Ministerstva obrany (náčelník geografické služby Ministerstva obrany), 7. vojenské hydrometeorologické službě v působnosti Ministerstva obrany (náčelník hydrometeorologické služby Ministerstva obrany), 8. strategie ošetřovatelské péče a koncepce soustavného vzdělávání vojenských nelékařských zdravotnických pracovníků v působnosti Ministerstva obrany, včetně příspěvkových organizací Ministerstva obrany, (hlavní sestra Ministerstva obrany), 9. právní službě v působnosti Armády České republiky (náčelník právní služby Armády České republiky),“. 55. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. h) bodě 10 se slova „Specializovaných sil Armády České republiky“ nahrazují slovy „Speciálních sil Ministerstva obrany“. 56. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník se na konci písmene h) doplňují body 20 až 23, které znějí: „20. Velitelství kybernetických sil a informačních operací (zástupce velitele), 21. Velitelství teritoria (zástupce velitele), 22. Vojenské policii (zástupce náčelníka Vojenské policie pro trestní řízení), 23. sekci komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany, sekci vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany nebo sekci zpravodajského zabezpečení Armády České republiky Ministerstva obrany (zástupce ředitele sekce),“. 57. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál písm. a) bodě 1 se za slova „Vojenského zdravotnictví“ vkládají slova „, ředitel Agentury personalistiky Armády České republiky“. 58. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál písm. a) bodě 3 se slova „Specializovaných sil Armády České republiky“ nahrazují slovy „Speciálních sil Ministerstva obrany“. 59. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál se na konci písmene a) doplňují body 6 až 10, které znějí: „6. Velitelství kybernetických sil a informačních operací (velitel), 7. sekci Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (ředitel sekce Zahraničního pracoviště), 8. štábu Velitelství pro operace (náčelník štábu), 9. Vojenskému historickému ústavu (ředitel), 10. sekci komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany, sekci vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany nebo sekci zpravodajského zabezpečení Armády České republiky Ministerstva obrany (ředitel sekce),“. 60. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál se na konci písmene a) doplňují body 11 a 12, které znějí: 11. 4\\. brigádě rychlého nasazení nebo 7. mechanizované brigádě (velitel brigády), 12. 21\\. základně taktického letectva nebo 22. základně vrtulníkového letectva (velitel základny),“. 61. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který zní: „5. divizi (zástupce velitele divize),“. 62. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál se na konci doplňuje písmeno d), které zní: „d) odborné řízení integrovaných pracovních týmů zřízených pro přípravu, posuzování a vyhodnocování návrhů strategických koncepcí rozvoje Armády České republiky, popř. jejích součástí (poradce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky).“. 63. V části XVIII. Vojenská hodnost generálmajor písm. a) bodě 3 se slova „Vojenské policii (náčelník Vojenské policie),“ zrušují. 64. V části XVIII. Vojenská hodnost generálmajor se na konci písmene a) doplňují body 4 a 5, které znějí: „4. Vojenské policii (náčelník Vojenské policie), 5. divizi (velitel divize),“. 65. V části XVIII. Vojenská hodnost generálmajor se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) řízení a velení Velitelství pro operace (zástupce velitele Velitelství pro operace).“. 66. V části XIX. Vojenská hodnost generálporučík se na konci písmene a) doplňuje bod 3, který zní: „3. Velitelství pro operace (velitel Velitelství pro operace),“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 60, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 155/2019 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 155/2019 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2018 Vyhlášeno 27. 6. 2019, částka 64/2019 155 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 10. června 2019 o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2018 Energetický regulační úřad v souladu s § 17d odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, uveřejňuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu podle údajů ke dni 31. prosince 2018 předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu a celkovou spotřebu plynuplynu v České republice v roce 2018: 1. Celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ke dni 31. prosince 2018 činil 6 037 791. 2. Celková spotřeba plynuplynu v České republice v roce 2018 činila 86 903 254,925 MWh. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Pokorný v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 154/2019 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 154/2019 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Vyhlášeno 27. 6. 2019, částka 64/2019 154 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 10. června 2019 o vydání cenového rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 17 odst. 6 písm. d) a § 17 odst. 11 a 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 1/2019 ze dne 21. května 2019, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 1/2019 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 27. května 2019, v částce 3. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá dnem 1. ledna 2020, s výjimkou bodu 2.3.2., který nabyl účinnosti dnem 1. června 2019. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Pokorný v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 153/2019 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 153/2019 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Vyhlášeno 27. 6. 2019, částka 64/2019 153 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 19. června 2019 o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. července 2019 aktualizaci Číselníku zemí (CZEM), zavedeného sdělením Českého statistického úřadu č. 489/2003 Sb., ze dne 18. prosince 2003, o vydání Číselníku zemí (ČZEM), ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 534/2006 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 394/2010 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 167/2011 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 361/2011 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 164/2012 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 114/2014 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 322/2014 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 420/2016 Sb. Aktualizace Číselníku zemí je prováděna na základě změn mezinárodní normy ISO 3166-1, které na svých stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Změny v Číselníku zemí jsou uvedeny v příloze tohoto sdělení. Platné znění aktualizovaného Číselníku zemí (CZEM) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předseda: Ing. Rojíček, Ph.D., v. r. Příloha Tab. č. 1: Aktualizované položky Číselníku zemí - změna plného i zkráceného českého názvu Kód země| Český název země (účinnost do 30. 6. 2019)| Český název země s účinností od 1. 7. 2019 ---|---|--- N-3| A-2| A-3| plný| zkrácený| plný| zkrácený 180| CD| COD| Demokratická republika Kongo| Demokratická republika Kongo| Konžská demokratická republika| Konžská demokratická republika 238| FK| FLK| Falklandské ostrovy| Falklandy| Falklandy (Malvíny)| Falklandy (Malvíny) 807| MK| MKD| Bývalá jugoslávská republika Makedonie| Makedonie| Republika Severní Makedonie| Severní Makedonie Tab. č. 2: Aktualizované položky Číselníku zemí - změna plného českého názvu Kód země| Plný český název země (účinnost do 30. 6. 2019)| Plný český název země s účinností od 1. 7. 2019 ---|---|--- N-3| A-2| A-3 531| CW| CUW| Curaçao| Země Curaçao 254| GF| GUF| Region Francouzská Guyana| Francouzská Guyana 260| TF| ATF| Teritorium Francouzská jižní a antarktická území| Francouzská jižní a antarktická území 308| GD| GRD| Grenadský stát| Grenada 474| MQ| MTQ| Region Martinik| Martinik 175| YT| MYT| Departementní společenství Mayotte| Departement Mayotte
Vyhláška č. 152/2019 Sb.
Vyhláška č. 152/2019 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 600. výročí první pražské defenestrace Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 24. 7. 2019, částka 64/2019 * § 1 - (1) Dnem 24. července 2019 se k 600. výročí první pražské defenestrace vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněn vycházející dav lidí z kostela Panny Marie Sněžné v Praze. Vlevo od kostelní střechy se nachází text „30. 7.“ a vpravo text „1419“. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označen * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. července 2019. k vyhlášce č. 152/2019 Sb. Aktuální znění od 24. 7. 2019 152 VYHLÁŠKA ze dne 11. června 2019 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 600. výročí první pražské defenestrace Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 24. července 2019 se k 600. výročí první pražské defenestrace vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněn vycházející dav lidí z kostela Panny Marie Sněžné v Praze. Vlevo od kostelní střechy se nachází text „30. 7.“ a vpravo text „1419“. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna za zkratkou peněžní jednotky. Název státu je od nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky a značky České mincovny oddělen tečkami. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je zachycen samotný akt defenestrace. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží text „PRVNÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACE“ a letopočty „1419 - 2019“. Text a letopočty jsou od sebe odděleny tečkami. Iniciály autorky mince, akademické sochařky Majky Wichnerové, které jsou tvořeny kompozicí písmen „M“ a „W“, jsou umístěny pod levým spodním oknem. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. července 2019. Guvernér: v z. Ing. Nidetzký v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 152/2019 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 600. výročí první pražské defenestrace (lícní a rubová strana) 91kB 99kB
Vyhláška č. 151/2019 Sb.
Vyhláška č. 151/2019 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí zahájení vydávání československých platidel Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 3. 7. 2019, částka 64/2019 * § 1 - (1) Dnem 3. července 2019 se ke 100. výročí zahájení vydávání československých platidel vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny je motiv části rubové strany první československé stokorunové státovky vzoru 1919. V levé spodní části mincovního pole je šikmo umístěný text „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod kterým se nachází označení nominální hodnoty mince se zkr * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 2019. k vyhlášce č. 151/2019 Sb. Aktuální znění od 3. 7. 2019 151 VYHLÁŠKA ze dne 11. června 2019 o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí zahájení vydávání československých platidel Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 3. července 2019 se ke 100. výročí zahájení vydávání československých platidel vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). (2) Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Pětisetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,65 mm. Při ražbě pětisetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,50 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *“. § 2 (1) Na lícní straně pětisetkoruny je motiv části rubové strany první československé stokorunové státovky vzoru 1919. V levé spodní části mincovního pole je šikmo umístěný text „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod kterým se nachází označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna při pravém spodním okraji mince. (2) Na rubové straně pětisetkoruny je ztvárněn motiv části lícní strany první československé stokorunové státovky vzoru 1919. V levé spodní části mincovního pole je ve třech řádcích šikmo umístěný text „ČESKOSLOVENSKÁ PLATIDLA 1919-2019“. Při pravém spodním okraji mince jsou umístěny iniciály autoraautora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“. (3) Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 2019. Guvernér: v z. Ing. Nidetzký v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 151/2019 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí zahájení vydávání československých platidel (lícní a rubová strana) 91kB 108kB
Vyhláška č. 150/2019 Sb.
Vyhláška č. 150/2019 Sb. Vyhláška o hlášení bezpečnostních a provozních rizik v oblasti platebního styku Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 64/2019 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Hlášení bezpečnostních a provozních rizik * § 3 - Forma, lhůty a způsob poskytování informací * § 4 - Přechodné ustanovení * § 5 - Účinnost k vyhlášce č. 150/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2019 150 VYHLÁŠKA ze dne 13. června 2019 o hlášení bezpečnostních a provozních rizik v oblasti platebního styku Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, k provedení § 222 odst. 3 tohoto zákona, ve znění zákona č. 5/2019 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací osobami oprávněnými poskytovat platební služby o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým jsou v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystaveny. § 2 Hlášení bezpečnostních a provozních rizik Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje Českou národní bankubanku o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena. Informace obsahují a) aktualizovaný a komplexní seznam rizik funkcí, procesů a aktiv, které jsou spojeny s poskytovanými platebními službami a které byly v souvislosti s posouzením rizik identifikovány a klasifikovány, b) popis bezpečnostních opatření ke zmírnění bezpečnostních a provozních rizik zjištěných v rámci výše uvedeného hodnocení podle písmene a), c) popis kontrolních mechanismů zavedených v reakci na výše uvedené hodnocení bezpečnostních a provozních rizik podle písmene a), d) zhodnocení, zda opatření přijatá ke zmírnění bezpečnostních a provozních rizik a kontrolní mechanismy zavedené v reakci na tato rizika jsou dostatečně účinná. § 3 Forma, lhůty a způsob poskytování informací (1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje Českou národní bankubanku o bezpečnostních a provozních rizicích prostřednictvím internetového rozhraní České národní bankybanky pro sběr informačních povinností ve formátu xls nebo xlsx, a to prostřednictvím formuláře, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce. (2) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje Českou národní bankubanku podle odstavce 1 o bezpečnostních a provozních rizicích vždy do 30. dubna za předchozí kalendářní rok. § 4 Přechodné ustanovení Informace o bezpečnostních a provozních rizicích v rozsahu podle § 2 za kalendářní rok 2018 poskytne osoba oprávněná poskytovat platební služby do 30. září 2019. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2019. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 150/2019 Sb. Hlášení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s poskytováním platebních služeb 472kB
Nařízení vlády č. 148/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 148/2019 Sb. Nařízení vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh a o změně nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 63/2019, zrušeno 1. 1. 2026 (84/2023 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - PODMÍNKY POSKYTNUTÍ DOTACE NA PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ OBECNÝCH PODMÍNEK PRO PRODUKCI VČELAŘSKÝCH PRODUKTŮ A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH (§ 1 — § 17) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ (§ 18 — § 18) * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh (§ 19 — § 19) * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 20 — § 20) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 21 — § 21) č. 1 k nařízení vlády č. 148/2019 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 148/2019 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 148/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2022 (33/2022 Sb.) 148 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. června 2019 o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh a o změně nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY POSKYTNUTÍ DOTACE NA PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ OBECNÝCH PODMÍNEK PRO PRODUKCI VČELAŘSKÝCH PRODUKTŮ A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) (dále jen „předpis Evropské unie“) bližší podmínky poskytování dotací na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů původem z České republiky a jejich uvádění na trh chovatelem včel evidovaným podle plemenářského zákona2) (dále jen „dotace“). § 2 Druhy opatření Dotaci lze poskytnout na tato opatření: a) technická pomoc, b) boj proti varroáze, c) racionalizace kočování včelstev, d) úhrada nákladů na rozbory medu a e) obnova včelstev. § 3 Žádost o dotaci (1) Žádost o dotaci na opatření podle § 2 (dále jen „žádost“) doručí žadatel o dotaci podle § 4 až 12 Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na jím vydaném formuláři do 1. srpna ve včelařském roce3), ve kterém žádá o dotaci na opatření podle § 2 (dále jen „příslušný včelařský rok“). (2) Žadatel o dotaci podle § 4 až 12 v žádosti uvede vedle údajů podle § 37 odst. 2 správního řádu a) opatření podle § 2, na které žádá dotaci podle § 4 až 12, a b) další údaje nezbytné pro posouzení žádosti stanovené v § 4 až 12. (3) Žadatel k žádosti doloží další doklady stanovené v § 5 až 12. (4) Příslušným včelařským rokem se po 31. červenci 2022 rozumí období od 1. srpna 2022 do 31. prosince 2022. (5) Žádost podle odstavců 1 a 2 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2023. § 4 Technická pomoc Dotaci na opatření podle § 2 písm. a) Fond poskytne na a) pořádání vzdělávací akce pro chovatele včel zaměřené na témata uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení, b) vedení včelařského kroužku pro děti a mládež zaměřeného na témata uvedená v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) pořízení nového zařízení pro chovatele včel, na které nebyla dosud poskytnuta dotace, podle částí C a D přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nejméně v hodnotě 20 000 Kč, d) pořádání výstavy nebo účast na výstavě a jiné kulturní akci podle částí E a F přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nejméně v hodnotě 20 000 Kč uznatelných nákladů a e) tvorbu a vydání propagačního materiálu podle části G přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nejméně v hodnotě 20 000 Kč uznatelných nákladů. § 5 Vzdělávací akce pro chovatele včel (1) Žadatelem o dotaci podle § 4 písm. a) může být právnická osoba, která a) nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle § 4 písm. a), vyučuje studijní obor včelař4), b) má zpřístupněnu datovou schránku, c) má zaveden internetový rezervační systém pro plánování a přihlášení vzdělávacích akcí pro chovatele včel a d) má zavedenu evidenci přednášejících vzdělávací akce pro chovatele včel. (2) Žadatel o dotaci podle § 4 písm. a) vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) originál prezenční listiny, na které je uvedeno 1. téma vzdělávací akce pro chovatele včel uvedené v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení, 2. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo sídla přednášejícího vzdělávací akce pro chovatele včel, 3. místo konání vzdělávací akce pro chovatele včel, 4. termín a čas konání vzdělávací akce pro chovatele včel a 5. jména a příjmení přítomných účastníků vzdělávací akce pro chovatele včel, jejich registrační čísla a jejich podpisy, a b) výpis přednášejících z evidence podle odstavce 1 písm. d) k 1. srpnu příslušného včelařského roku. (3) Fond poskytne dotaci na vzdělávací akci pro chovatele včel podle § 4 písm. a), doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující, že a) vzdělávací akce pro chovatele včel byla vedena přednášejícím, který má vysokoškolské vzdělání, odbornou kvalifikaci učitele odborného výcviku pro obor vzdělání včelař nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání včelař a je veden v evidenci přednášejících podle odstavce 1 písm. d), b) vzdělávací akce pro chovatele včel na témata uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení trvala nejméně 150 minut výuky každý den, po který byla pořádána, c) vzdělávací akci pro chovatele včel navštívilo nejméně 15 chovatelů včel, kteří byli přítomni po dobu alespoň 80 % celkové doby trvání této akce, a d) má odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a). § 6 Včelařské kroužky pro děti a mládež (1) Žadatelem o dotaci podle § 4 písm. b) může být právnická osoba, která a) nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle § 4 písm. b), vyučuje studijní obor včelař4), b) má zpřístupněnu datovou schránku a c) má zavedenu evidenci vedoucích včelařských kroužků pro děti a mládež. (2) Žadatel o dotaci podle § 4 písm. b) vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) seznam členů včelařského kroužku pro děti a mládež a b) originál prezenční listiny, na které je uvedeno 1. téma včelařského kroužku uvedené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, 2. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa trvalého pobytu nebo sídla vedoucího včelařského kroužku pro děti a mládež, 3. místo konání včelařského kroužku pro děti a mládež, 4. termín a čas konání včelařského kroužku pro děti a mládež a 5. jména a příjmení přítomných členů včelařského kroužku pro děti a mládež a jejich podpisy. (3) Fond poskytne dotaci na vedení včelařského kroužku pro děti a mládež podle § 4 písm. b), doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující, že a) včelařský kroužek pro děti a mládež vedl vedoucí, který je veden v evidenci vedoucích včelařských kroužků podle odstavce 1 písm. c), b) včelařský kroužek pro děti a mládež probíhal v součtu nejméně 20 hodin výuky v příslušném včelařském roce, c) včelařský kroužek pro děti a mládež navštěvovalo nejméně 5 členů včelařského kroužku pro děti a mládež, kteří byli přítomni po dobu alespoň 80 % celkové doby trvání tohoto kroužku, a d) má odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a). § 7 Pořízení nového zařízení pro chovatele včel (1) Žadatelem o dotaci podle § 4 písm. c) může být zapsaný spolek, který a) působí v oblasti chovu včel nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle § 4 písm. c), b) k datu podánípodání žádosti a po dobu 1 kalendářního roku bezprostředně předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém je doručena žádost o dotaci podle § 4 písm. c), sdružuje nejméně 500 chovatelů včel v České republice evidovaných podle plemenářského zákona2) a c) má zpřístupněnu datovou schránku. (2) Žadatel o dotaci podle § 4 písm. c) vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) seznam chovatelů včel s jejich registračními čísly, včetně informace o tom, který z těchto chovatelů včel je současně členem spolku, b) počet a druh nového zařízení, na jehož pořízení žádá dotaci, c) závazek chovatele včel, že nové zařízení, na jehož pořízení žádá dotaci, bude držet a provozovat nejméně po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace a d) závazek chovatele včel, že bude mít po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace na pořízení nového zařízení uvedeného v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení evidováno podle plemenářského zákona2) vždy k 1. září kalendářního roku více než 150 včelstev, která bude chovat po celé toto období. (3) Fond poskytne dotaci na pořízení nového zařízení uvedeného v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení podle § 4 písm. c), a) doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující pořízení takového nového zařízení chovatelem včel a b) uvede-li žadatel identifikační údaje chovatele včel, který toto nové zařízení pořídil a který je evidován podle plemenářského zákona2) nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle § 4 písm. c), a to, jde-li o 1. fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 2. právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby. (4) Fond poskytne dotaci na pořízení nového zařízení uvedeného v části C nebo D přílohy č. 1 k tomuto nařízení podle § 4 písm. c), a) doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující pořízení takového nového zařízení chovatelem včel a b) uvede-li žadatel identifikační údaje chovatele včel, který toto nové zařízení pořídil a který má k 1. září příslušného včelařského roku evidováno podle plemenářského zákona2) více než 150 včelstev, a to, jde-li o 1. fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 2. právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby. § 8 Pořádání výstavy, účast na výstavě a jiné kulturní akci a tvorba a vydání propagačního materiálu (1) Žadatelem o dotaci podle § 4 písm. d) nebo e) může být zapsaný spolek, který a) působí v oblasti chovu včel nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle odstavce 1, b) k datu podánípodání žádosti a po dobu 1 kalendářního roku bezprostředně předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém je doručena žádost o dotaci podle odstavce 1, sdružuje nejméně 500 chovatelů včel v České republice evidovaných podle plemenářského zákona2) a c) má zpřístupněnu datovou schránku. (2) Žadatel o dotaci podle § 4 písm. d) nebo e) vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) seznam chovatelů včel s jejich registračními čísly, včetně informace o tom, který z těchto chovatelů včel je současně členem spolku, a b) přehled pořádaných výstav, přehled výstav a kulturních akcí, kterých se žadatel účastnil, a seznam a druh vytvořených a vydaných propagačních materiálů. (3) Fond poskytne dotaci na a) úhradu nákladů na pořádání výstav nebo účast na výstavách a jiných kulturních akcích podle § 4 písm. d), doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující, že uspořádal výstavu nebo se zúčastnil výstavy nebo jiné kulturní akce, kterou sám nepořádal, nebo b) úhradu nákladů na tvorbu a vydání propagačních materiálů podle § 4 písm. e), doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující, že vytvořil a vydal propagační materiály o včelách a včelařství pro veřejnost. § 9 Boj proti varroáze (1) Dotaci na opatření podle § 2 písm. b) poskytne Fond na úhradu nákladů na pořízení prostředku s účinnou látkou proti varroáze uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (2) Žadatelem o dotaci podle odstavce 1 může být zapsaný spolek, který a) působí v oblasti chovu včel nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle odstavce 1, b) k datu podánípodání žádosti a po dobu 1 kalendářního roku bezprostředně předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém je doručena žádost o dotaci podle odstavce 1, sdružuje nejméně 500 chovatelů včel v České republice evidovaných podle plemenářského zákona2) a c) má zpřístupněnu datovou schránku. (3) Žadatel o dotaci podle odstavce 2 vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) seznam chovatelů včel s jejich registračními čísly, včetně informace o tom, který z těchto chovatelů včel je současně členem spolku, a b) počet a druh pořízeného prostředku, na který žádá dotaci. (4) Fond poskytne dotaci na úhradu nákladů na pořízení prostředku podle odstavce 1, a) doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující pořízení tohoto prostředku a b) uvede-li žadatel identifikační údaje chovatele včel, který tento prostředek pořídil pro léčení jím chovaných včelstev, a to, jde-li o 1. fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 2. právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby. § 10 Racionalizace kočování včelstev (1) Dotaci na opatření podle § 2 písm. c) poskytne Fond na pořízení nového zařízení podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení pro kočování včelstev mimo trvalé stanoviště s celkovou pořizovací hodnotou, která činí nejméně 20 000 Kč, a na něž dosud nebyla poskytnuta dotace. (2) Žadatelem o dotaci podle odstavce 1 může být zapsaný spolek, který a) působí v oblasti chovu včel nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle odstavce 1, b) k datu podánípodání žádosti a po dobu 1 kalendářního roku bezprostředně předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém je doručena žádost o dotaci podle odstavce 1, sdružuje nejméně 500 chovatelů včel v České republice evidovaných podle plemenářského zákona2) a c) má zpřístupněnu datovou schránku. (3) Žadatel o dotaci podle odstavce 2 vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) seznam chovatelů včel s jejich registračními čísly, včetně informace o tom, který z těchto chovatelů včel je současně členem spolku, b) počet a druh nového kočovného zařízení, na jehož pořízení žádá dotaci, c) závazek chovatele včel, že nové kočovné zařízení, na jehož pořízení žádá dotaci, bude držet a provozovat nejméně po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace, d) potvrzení chovatele včel o zdravotní způsobilosti včelstev ke kočování v období podle § 3 odst. 4, e) závazek chovatele včel, že povede průběžnou evidenci o kočování jím chovaných včelstev nejméně po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace a f) závazek chovatele včel, že bude mít po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace na pořízení nového zařízení uvedeného v bodě 2 přílohy č. 3 k tomuto nařízení evidováno podle plemenářského zákona2) vždy k 1. září kalendářního roku více než 150 včelstev, která bude chovat po celé toto období. (4) Fond poskytne dotaci na pořízení nového zařízení pro kočování včelstev podle odstavce 1, a) doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující pořízení takového nového zařízení chovatelem včel a b) uvede-li žadatel identifikační údaje chovatele včel, který toto nové zařízení pořídil pro kočování včelstev mimo trvalé stanoviště, který má k 1. září příslušného včelařského roku evidováno podle plemenářského zákona2) nejméně 20 včelstev a který je evidován podle plemenářského zákona2) nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle odstavce 1, a to, jde-li o 1. fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 2. právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby. § 11 Úhrada nákladů na rozbory medu (1) Dotaci na opatření podle § 2 písm. d) poskytne Fond na úhradu nákladů na a) fyzikálně chemický rozbor medu5), nebo b) rozbor medu na přítomnost spór Paenibacillus larvae, prováděný v laboratořích akreditovaných podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky6). (2) Žadatelem o dotaci podle odstavce 1 může být zapsaný spolek, který a) působí v oblasti chovu včel nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle odstavce 1, b) k datu podánípodání žádosti a po dobu 1 kalendářního roku bezprostředně předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém je doručena žádost o dotaci podle odstavce 1, sdružuje nejméně 500 chovatelů včel v České republice evidovaných podle plemenářského zákona2) a c) má zpřístupněnu datovou schránku. (3) Žadatel o dotaci podle odstavce 2 vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) seznam chovatelů včel s jejich registračními čísly, včetně informace o tom, který z těchto chovatelů včel je současně členem spolku, b) přehled počtu a druh rozborů medu podle odstavce 1, na které žádá dotaci, a c) název a sídlo akreditované laboratoře včetně kopie osvědčení o akreditaci. (4) Fond poskytne dotaci na úhradu nákladů na rozbory medu podle odstavce 1, a) doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující počet provedených rozborů medu a b) uvede-li žadatel identifikační údaje chovatele včel, který si tento rozbor medu nechal provést, a to, jde-li o 1. fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 2. právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby. (5) Fond poskytne dotaci na úhradu nejvýše 4 rozborů medu pro 1 chovatele včel. § 12 Obnova včelstev (1) Dotaci na opatření podle § 2 písm. e) Fond poskytne na šlechtitelský chov včelích matek z uznaného šlechtitelského programu7) na území České republiky. (2) Žadatelem o dotaci podle odstavce 1 může být uznané chovatelské sdružení, které a) působí v šlechtitelském chovu včel nejméně po dobu 2 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém je podána žádost o dotaci podle odstavce 1, a b) má zpřístupněnu datovou schránku. (3) Žadatel o dotaci podle odstavce 2 vedle údajů podle § 3 k žádosti doloží a) název uznaného chovatelského sdružení, b) určení orgánu uznaného chovatelského sdružení, který schvaluje zařazení chovatele včelích matek do šlechtitelského chovu vedeného uznaným chovatelským sdružením, c) úředně ověřenou kopii prokazující uznání chovatelského sdružení a d) přehled o počtu odchovaných včelích matek z uznaného šlechtitelského programu podle odstavce 1, na které žádá dotaci. (4) Fond poskytne dotaci na šlechtitelský chov včelích matek z uznaného šlechtitelského programu podle odstavce 1, a) doručí-li žadatel nejpozději do konce příslušného včelařského roku Fondu doklady prokazující počet prodaných včelích matek odchovaných chovatelem z uznaného šlechtitelského programu chovateli včel na území České republiky, b) uvede-li žadatel identifikační údaje chovatele včel zařazeného do uznaného šlechtitelského programu, který prodal tyto jím odchované včelí matky chovateli včel na území České republiky, a to, jde-li o 1. fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo 2. právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby. § 13 Zveřejnění výše dotace (1) Výši dotace účelově určené na opatření podle § 4 až 12 zveřejní Fond nejpozději do 31. ledna příslušného včelařského roku na internetové stránce Fondu. (2) Pro období podle § 3 odst. 4 zveřejní Fond údaje podle odstavce 1 nejpozději do 31. ledna 2023. § 14 Výše dotace na jednotlivá opatření (1) Výše dotace na opatření podle § 5 až 8 činí nejvýše a) 4 000 Kč na pořádání nejvýše jedné vzdělávací akce pro chovatele včel podle § 4 písm. a) v jednom dni na jednom místě, a to i v případě, kdy je pořádáno více vzdělávacích akcí v jednom dni na jednom místě, nejvýše však na 1 200 vzdělávacích akcí za příslušný včelařský rok pro jednoho žadatele o dotaci podle § 4 písm. a), b) 6 000 Kč za příslušný včelařský rok na vedení jednotlivého včelařského kroužku pro děti a mládež podle § 4 písm. b), nejvýše však na 2 včelařské kroužky pro děti a mládež vedené jedním vedoucím včelařského kroužku pro děti a mládež, c) 90 % skutečně vynaložených nákladů na jednotlivé nové zařízení podle § 4 písm. c) nejvýše v částce podle části C nebo D přílohy č. 1 k tomuto nařízení a celkem za všechna nová zařízení nejvýše 100 000 Kč za příslušný včelařský rok pro jednoho chovatele včel nebo d) 90 % skutečně vynaložených nákladů na pořádání výstav, na účast na výstavách a jiných kulturních akcích, nebo na tvorbu a vydání propagačních materiálů podle § 4 písm. d) a e) nejvýše za příslušný včelařský rok v částce podle částí E, F a G přílohy č. 1 k tomuto nařízení a celkem v souhrnné výši za všechny žadatele o dotaci podle § 4 písm. d) a e) za příslušný včelařský rok nejvýše 2 % z částky dotace podle § 13. (2) Výše dotace za příslušný včelařský rok na opatření podle § 9 činí 40 % skutečně vynaložených nákladů na léčebné nebo preventivní prostředky proti varroáze uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Výše dotace za příslušný včelařský rok na opatření podle § 10 činí 90 % skutečně vynaložených nákladů na jednotlivé zařízení podle § 10 odst. 1 nejvýše v částce podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a celkem za všechna zařízení nejvýše 150 000 Kč pro jednoho chovatele včel. (4) Výše dotace za příslušný včelařský rok na opatření podle § 11 činí a) 800 Kč na jeden rozbor medu podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b) 400 Kč na jeden rozbor medu podle § 11 odst. 1 písm. b). (5) Výše dotace za příslušný včelařský rok na opatření podle § 12 činí 200 Kč na jednu prodanou včelí matku ze šlechtitelského chovu z uznaného šlechtitelského programu7). (6) Pokud souhrn všech oprávněných nároků podle odstavce 1 písm. d) překročí 2 % z finanční částky vyhlášené podle § 13 a upravené podle § 15, Fond finanční prostředky na výplatu dotace podle odstavce 1 písm. d) poměrně sníží. (7) Pokud souhrn všech oprávněných nároků podle odstavců 1 až 5 překročí finanční částku zveřejněnou podle § 13, upravenou podle § 15 a sníženou o částku podle odstavce 1 písm. d), která bude vyplacena přednostně, Fond následně přednostně vyplatí dotaci podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavců 2, 4 a 5 a zbylé finanční prostředky na výplatu dotací podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 3 poměrně sníží. § 15 Snížení dotace Pokud se pro příslušný kalendářní rok oproti předchozímu kalendářnímu roku sníží celková výše příjmů rozpočtu Fondu určených na dotace podle tohoto nařízení, sníží se sazby dotací podle tohoto nařízení na příslušný kalendářní rok o takovou procentní část, o jakou se snížila celková výše těchto příjmů rozpočtu Fondu oproti předchozímu kalendářnímu roku. § 16 Zamítnutí žádosti (1) Zjistí-li Fond, že žadatel doručil žádost podle § 4 až 12 po lhůtě podle § 3 odst. 1, žádost zamítne. (2) Zjistí-li Fond, že žadatel doručil doklady nezbytné pro posouzení žádosti podle § 5 až 12 na opatření podle § 2 po lhůtě stanovené v § 5 až 12, žádost zamítne v rozsahu dokladů nedoložených ve lhůtě. (3) Zjistí-li Fond, že několik žadatelů doložilo k žádosti shodné doklady prokazující splnění podmínek pro poskytnutí dotace podle § 4 až 12, žádost zamítne všem těmto žadatelům v rozsahu identických dokladů; obdobně Fond postupuje v případě, že shodné doklady doloží k více žádostem jeden žadatel. § 17 Vrácení dotace Žadatel je povinen vrátit dotaci v rozsahu nedodržených závazků v případě nedodržení závazku a) držet a provozovat pořízené zařízení nejméně po dobu 5 let podle § 7 odst. 2 písm. c), b) evidovat vždy k 1. září kalendářního roku a chovat více než 150 včelstev nejméně po dobu 5 let podle § 7 odst. 2 písm. d), c) držet a provozovat pořízené zařízení nejméně po dobu 5 let podle § 10 odst. 3 písm. c), d) vést průběžnou evidenci o kočování chovaných včelstev nejméně po dobu 5 let podle § 10 odst. 3 písm. e), nebo e) evidovat vždy k 1. září kalendářního roku a chovat více než 150 včelstev nejméně po dobu 5 let podle § 10 odst. 3 písm. f). ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÉ USTANOVENÍ § 18 Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh § 19 V § 3 nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 237/2016 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Žádost podle odstavců 1 a 2 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2019.“. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 20 Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh. 2. Nařízení vlády č. 285/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh. 3. Nařízení vlády č. 373/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 285/2007 Sb. 4. Nařízení vlády č. 173/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů. 5. Nařízení vlády č. 251/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část třetí nařízení vlády č. 400/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády. 7. Nařízení vlády č. 237/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 21 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019, s výjimkou ustanovení § 20, které nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 148/2019 Sb. A) Témata vzdělávacích akcí pro chovatele včel na opatření podle § 5 | Témata vzdělávacích akcí pro chovatele včel, na které lze poskytnout dotaci na opatření podle § 5 ---|--- 1.| Nemoci, škůdci a zdraví včel 2.| Včelí pastva 3.| Zootechnika včelstev 4.| Chov matek a plemenářská práce 5.| Získávání, zpracování a využití včelích produktů 6.| Racionalizace včelaření B) Témata včelařských kroužků pro děti a mládež podle § 6 | Témata včelařských kroužků pro děti a mládež, na které lze poskytnout dotaci na opatření podle § 6 ---|--- 1.| Nemoci, škůdci a zdraví včel 2.| Včelí pastva 3.| Zootechnika včelstev, včetně plemenářské práce 4.| Získávání, zpracování a využití včelích produktů 5.| Racionalizace včelaření 6.| Biologie včely medonosné 7.| Historie a současnost včelaření C) Seznam nových zařízení, na jejichž pořízení lze poskytnout dotaci na opatření podle § 7 | Druh nového zařízení| Maximální výše dotace v Kč ---|---|--- 1.| Zařízení na vytáčení medu (přístroj sloužící k získávání medu na principu odstředivé síly - medomet)| a) ruční medomet nebo| 10 000 b) medomet s elektrickým pohonem| 25 000 2.| Míchačka nebo pastovací zařízení (zařízení pro homogenizaci medu a jeho úpravu do pastovité konzistence)| 15 000 3.| Odvíčkovací zařízení (pomůcka nebo stroj na odstranění voskových víček z medných plástů)| a) mechanické nebo| 5 000 b) elektrické| 15 000 4.| Nádoba umožňující temperaci, čistění (dekantaci) nebo míchání medu před plněním| 3 000 5.| Čerpadlo (přístroj určený na přečerpávání tekutého medu)| 15 000 6.| Tepelná komora (zařízení s regulovanou teplotou sloužící ke zkapalnění medu)| 10 000 7.| Plnička medu (stroj umožňující automatické dávkování medu podle hmotnosti nebo objemu a sloužící k plnění do obalů)| 10 000 8.| Zařízení pro získávání vosku (tavidla, vařáky na vosk, lis na mezistěny)| 20 000 9.| Úlová váha s plošinou do 650 x 650 mm a váživostí do 200 kg| 10 000 10.| Chladící technologie pro sklady sloužící ke skladování plástů| 20 000 D) Seznam nových zařízení, na jejichž pořízení lze poskytnout dotaci na opatření podle § 7 pro chovatele včel, který má k 1. září příslušného včelařského roku evidováno více než 150 včelstev | Druh nového zařízení| Maximální výše dotace v Kč ---|---|--- 1.| Zařízení na vytáčení medu (přístroj sloužící k získávání medu na principu odstředivé síly - medomet) s elektrickým pohonem s šesti a více rámky| 40 000 2.| Míchačka nebo pastovací zařízení (zařízení pro homogenizaci medu a jeho úpravu do pastovité konzistence) s objemem 70 litrů a více| 30 000 3.| Odvíčkovací zařízení (pomůcka nebo stroj na odstranění voskových víček z medných plástů) - elektrické s výkonem 4 a více plástů za minutu| 30 000 4.| Nádoba umožňující temperaci, čistění (dekantaci) nebo míchání medu před plněním s objemem 100 litrů a více| 6 000 5.| Plnička medu (stroj umožňující automatické dávkování medu podle hmotnosti nebo objemu a sloužící k plnění do obalů) s kapacitou 200 a více sklenic (spotřebitelské balení) za hodinu| 20 000 6.| Chladící technologie s výkonem nad 25 m3 sloužící ke skladování plástů| 40 000 7.| Elektrické zařízení na separaci medu a voskových víček| 40 000 8.| Etiketovací zařízení| 20 000 9.| Balící zařízení do druhého a dalšího obalu| 20 000 E) Seznam uznatelných nákladů souvisejících s pořádáním výstavy určené k osvětě a propagaci včelařství veřejnosti, na které lze poskytnout dotaci na opatření podle § 8 | Pořádání výstavy| Maximální výše dotace v Kč ---|---|--- 1.| Pronájem prostoru pro pořádání výstavy| 30 000 2.| Pojištění exponátů| 5 000 F) Seznam uznatelných nákladů souvisejících s účastí na výstavě a jiné kulturní akci určené k osvětě a propagaci včelařství veřejnosti, na které lze poskytnout dotaci na opatření podle § 8 | Účast na výstavě a jiné kulturní akci| Maximální výše dotace v Kč ---|---|--- 1.| Registrační nebo účastnický poplatek| 5 000 2.| Pronájem výstavního místa nebo výstavního stánku| 60 000 G) Seznam uznatelných nákladů souvisejících s tvorbou a vydáním propagačních materiálů určených k osvětě a propagaci včelařství veřejnosti, na které lze poskytnout dotaci na opatření podle § 8 | Tvorba a vydání jednotlivého propagačního materiálu| Maximální výše dotace v Kč ---|---|--- 1.| Tvorba, vydání a distribuce publikace, brožury, letáku nebo odborného periodika o včelách| 15 000 2.| Propagační, prezentační a reprezentační materiál a předměty o včelaření v ČR, včelích produktech a včelařských organizacích| 10 000 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 148/2019 Sb. Seznam prostředků na prevenci nebo léčbu varroázy, na jejichž pořízení lze poskytnout dotaci na opatření podle § 9 | Seznam prostředků na prevenci nebo léčbu varroázy, na jejichž pořízení lze poskytnout dotaci na opatření podle § 9 ---|--- 1.| Apiguard 25 % (gel) 2.| Apitraz 500 mg (proužky do úlu) 3.| Apivar 500 mg (proužky do úlu) 4.| Danyˊs BienenWohl 39,4 mg/ml (prášek a roztok pro disperzi do úlu) 5.| Formidol 41 g (proužek do úlu) 6.| Formidol 81 g (proužky do úlu) 7.| Gabon Flum 4 mg (proužky do úlu) 8.| Gabon PF 90 mg (proužky do úlu) 9.| M-1 AER 240 mg/ml (koncentrát pro roztok k léčebnému ošetření včel) 10.| MP 10 FUM 24 mg/ml (roztok do úlu) 11.| Oxuvar 41 mg/ml (koncentrát pro kožní roztok) 12.| Oxybee 39,4 mg/ml (prášek a roztok pro disperzi do úlu) 13.| PolyVar Yellow 275 mg (proužky do úlu) 14.| Thymovar 15 g (proužky do úlu) 15.| Varidol 125 mg/ml (roztok k léčebnému ošetření včel) 16.| VarroMed 5 mg/ml + 44 mg/ml (disperze do úlu) 17.| VarroMed 75 mg/ml + 660 mg/ml (disperze do úlu) 18.| Jiný prostředek, o jehož aplikaci rozhodl orgán státní správy příslušný ve věcech veterinární péče Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 148/2019 Sb. Druhy nového kočovného zařízení podle § 10 | Druhy nového kočovného zařízení| Maximální výše dotace v Kč (§ 10 odst. 1) ---|---|--- 1.| Specializované nakládací zařízení (mechanické, hydraulické nebo elektrické zařízení ke zvedání jednotlivých úlů nebo palet s úly) pro chovatele včel, který má k 1. září příslušného včelařského roku evidováno nejvýše 150 včelstev| 15 000 2.| Specializované nakládací zařízení (hydraulické nebo elektrické zařízení ke zvedání jednotlivých úlů nebo palet s úly) pro chovatele včel, který má k 1. září příslušného včelařského roku evidováno více než 150 včelstev| 30 000 3.| Specializovaný přívěs určený pro převoz včelstev způsobilý pro provoz na pozemních komunikacích| 50 000 4.| Paleta pro kočující včelstva s kovovou konstrukcí (zařízení umožňující hromadný přesun a umístění úlů na kočovném stanovišti)| 15 000 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 ze dne 11. května 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu v odvětví včelařství. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1368 ze dne 6. srpna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu v odvětví včelařství. 2) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Čl. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1368. 4) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 5) Tabulka 2 přílohy č. 3 k vyhlášce č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 14 až 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 5c odst. 1 zákona č. 154/2000 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 147/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 147/2019 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 15. června 2019 Vyhlášeno 19. 6. 2019, částka 62/2019 147 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 17. června 2019 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 15. června 2019 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 15. června 2019. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 55/2019 Sb. se dne 15. června 2019 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 1 ---|---|--- b)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 343 ---|---|--- c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 230 ---|---|--- d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 7 ---|---|--- | v tom podle volebních stran:| | 90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 7 | 759 Česká Suverenita| 0 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se, seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Hamáček v. r.
Nařízení vlády č. 146/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 146/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 62/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. a nařízení vlády č. 101/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2020 146 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. června 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2 písm. d) a § 12 a 13 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. a nařízení vlády č. 101/2018 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/736 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skleněných nebo keramických částech některých elektrických a elektronických dílů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/737 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/738 ze dne 27. února 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/739 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku v oceli. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/740 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku ve slitinách hliníku. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/741 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako legujícího prvku ve slitinách mědi. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/742 ze dne 1. března 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pájkách s vysokým bodem tavení.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/178 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v ložiscích a pouzdrech používaných v nesilničních zařízeních určených k profesionálnímu využití.“. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/169 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v dielektrických keramických částech některých kondenzátorů. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/170 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT pro některé kondenzátory. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/171 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a jeho sloučenin v elektrických kontaktech. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/172 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/173 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova a kadmia v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/174 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v křišťálovém skle podle směrnice Rady 69/493/EHS. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/175 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití oxidu olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro některé laserové trubice. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/176 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v pokovené vrstvě některých diod. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/177 ze dne 16. listopadu 2018, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jakožto aktivátoru ve fluorescenčním prášku výbojek obsahujících luminofory.“. 4. V příloze č. 2 položka 6 a) zní: „| | ---|---|--- 6 a)| Olovo jako legující prvek v oceli pro účely strojního obrábění a pozinkované oceli, obsahující až 0,35 % hmotnostních olova| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. g) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 5. V příloze č. 2 se za položku 6 a) vkládá nová položka 6 a)-I, která zní: „| | ---|---|--- 6a)-I| Olovo jako legující prvek v oceli pro účely strojního obrábění, obsahující až 0,35 % hmotnostních olova, a v součástech z oceli kusově žárově pozinkované, obsahujících až 0,2 % hmotnostní olova| Platnost do 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). | | “. 6. V příloze č. 2 položka 6 b) zní: „| | ---|---|--- 6 b)| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 7. V příloze č. 2 se za položku 6 b) vkládají nové položky 6 b)-I a 6 b)-II, které znějí: „| | ---|---|--- 6 b)-I| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku, obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova, za předpokladu, že pochází z recyklace olovnatého hliníkového šrotu| Platnost do 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). 6 b)-II| Olovo jako legující prvek ve slitinách hliníku pro účely strojního obrábění obsahujících až 0,4 % hmotnostních olova| Platnost do 18. května 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). | | “. 8. V příloze č. 2 položka 6 c) zní: „| | ---|---|--- 6 c)| Slitina mědi obsahující až 4 % hmotnostní olova| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 9. V příloze č. 2 položka 7 a) zní: „| | ---|---|--- 7 a)| Olovo v pájkách s vysokým bodem tavení, například slitiny olova obsahující 85 % hmotnostních olova nebo více| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití, na něž se vztahuje položka 24 této přílohy, b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 10. V příloze č. 2 položka 7 c)-I zní: „| | ---|---|--- 7 c)-I| Olovo, obsažené ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických dílů, kromě dielektrických keramických částí kondenzátorů, například v piezoelektrických přístrojích, nebo ve skleněné nebo keramické pojivové směsi| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití, na něž se vztahuje položka 34 této přílohy, b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické a zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 11. V příloze č. 2 položka 7 c)-II zní: „| | ---|---|--- 7 c)-II| Olovo v dielektrických keramických částech kondenzátorů pro jmenovité střídavé napětí 125 V nebo stejnosměrné napětí 250 V nebo vyšší| Nevztahuje se na použití spadající pod položky 7 c)-I a 7 c)-IV této přílohy. Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 12. V příloze č. 2 položka 7 c)-IV zní: „| | ---|---|--- 7 c)-IV| Olovo v dielektrických keramických materiálech na bázi PZT (tuhých roztoků oxidu olova, zirkonu a titanu) pro kondenzátory, které jsou součástí integrovaných obvodů nebo diskrétních polovodičů| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 13. V příloze č. 2 položka 8 b) zní: „| | ---|---|--- 8 b)| Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 14. V příloze č. 2 se za položku 8 b) vkládá nová položka 8 b)-I, která zní: „| | ---|---|--- 8 b)-I| Kadmium a jeho sloučeniny v elektrických kontaktech používaných: a) v jističích, b) v řídicích zařízeních pro snímání teploty, c) v tepelných chráničích motorů, s výjimkou hermetických tepelných chráničů motorů, d) ve spínačích střídavého proudu 1\\. pro jmenovitý střídavý proud 6 A a vyšší při jmenovitém střídavém napětí 250 V a vyšším, nebo 2\\. pro jmenovitý střídavý proud 12 A a vyšší při jmenovitém střídavém napětí 125 V a vyšším, e) ve spínačích stejnosměrného proudu pro jmenovitý stejnosměrný proud 20 A a vyšší při jmenovitém stejnosměrném napětí 18 V a vyšším a f) ve spínačích pro použití při frekvenci napájecího napětí ≥ 200 Hz.| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. | | “. 15. V příloze č. 2 položka 15 zní: „| | ---|---|--- 15| Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 16. V příloze č. 2 se za položku 15 vkládá nová položka 15 a), která zní: „| | ---|---|--- 15 a)| Olovo v pájkách pro sestavení stabilního elektrického spojení mezi polovodičovým čipem a nosičem v pouzdrech integrovaných obvodů využívajících technologii „Flip Chip“,-jedná-li se o: a) výrobní technologie 90 nm nebo více, b) jediný čip s plochou 300 mm2 nebo větší při použití jakékoli výrobní technologie (nm), nebo c) pouzdra s vrstvenými čipy, v nichž čip má plochu 300 mm2 nebo větší anebo křemíkové vložky mají plochu 300 mm2 nebo větší.| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. | | “. 17. V příloze č. 2 položka 18 b) zní: „| | ---|---|--- 18 b)| Olovo jakožto aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostní olova) výbojek, jsou-li používány jako zářiče v soláriích obsahující luminofory, jako je například BSP (BaSi2O5:Pb)| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 18. V příloze č. 2 se za položku 18 b) vkládá nová položka 18 b)-I, která zní „| | ---|---|--- 18 b)-I| Olovo jakožto aktivátor ve fluorescenčním prášku (nejvýše 1 % hmotnostní olova) výbojek, obsahujících luminofory, jako je například BSP (BaSi2O5: Pb), jsou-li používány ve zdravotnickém fototerapeutickém vybavení| Platnost do 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. d) a g), s výjimkou použití, na něž se vztahuje položka 34 přílohy č. 3. | | “. 19. V příloze č. 2 položka 21 zní: „| | ---|---|--- 21| Olovo a kadmium v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo, jako je borosilikátové sklo nebo sodnovápenaté sklo| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g), h) a j). Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, b) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), c) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 20. V příloze č. 2 se za položku 21 vkládají nové položky 21 a) až 21 c), které znějí: „| | ---|---|--- 21 a)| Kadmium používané k zajištění filtračních funkcí v barevně potištěném skle, které tvoří součást systémů vizualizace v displejích a ovládacích panelech EEZ| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití spadajících do položek 21 b) nebo 39 této přílohy. Platnost do 21. července 2021. 21 b)| Kadmium v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na sklo, jako je borosilikátové sklo nebo sodnovápenaté sklo| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), s výjimkou použití spadajících do položek 21 a) nebo 39 této přílohy. Platnost do 21. července 2021. 21 c)| Olovo v tiskových barvách pro aplikaci smaltu na jiné než borosilikátové sklo| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i). Platnost do 21. července 2021. | | “. 21. V příloze č. 2 položka 24 zní: „| | ---|---|--- 24| Olovo v letovacích pájkách pro pájení otvorem v diskoidních a plochých vícevrstvově uspořádaných keramických kondenzátorech| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 22. V příloze č. 2 položka 29 zní: „| | ---|---|--- 29| Olovo v křišťálovém skle podle přílohy I (kategorie 1, 2, 3 a 4) směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 23. V příloze č. 2 položka 32 zní: „| | ---|---|--- 32| Oxid olova v těsnicí fritě používané ve výrobě okenních montážních celků pro argonové a kryptonové laserové trubice| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 24. V příloze č. 2 položka 34 zní: „| | ---|---|--- 34| Olovo v prvcích ladicích potenciometrů z kovovo-keramických materiálů| Vztahuje se na všechny kategorie. Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j). | | “. 25. V příloze č. 2 položka 37 zní: „| | ---|---|--- 37| Olovo v pokovené vrstvě vysokonapěťových diod s pouzdrem ze skla na bázi borátu zinečnatého| Platnost do: a) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) a i), b) 21. července 2021 pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. g) a h), s výjimkou diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů, c) 21. července 2023 pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle § 2 odst. 2 písm. g), d) 21. července 2024 pro průmyslové monitorovací a řídicí přístroje podle § 2 odst. 2 písm. h) a pro elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm.j). | | “. 26. V příloze č. 2 se doplňuje položka 42, která zní: „| | ---|---|--- 42| Olovo v ložiscích a pouzdrech motorů s vnitřním spalováním poháněných naftou nebo plynným palivem, které jsou používány v nesilničních zařízeních určených k profesionálnímu využití: a) s celkovým zdvihovým objemem motoru ≥ 15 litrů, nebo b) s celkovým zdvihovým objemem motoru < 15 litrů, přičemž motor je určen pro provoz v aplikacích, kde doba mezi signálem k zahájení a plným zatížením musí být kratší než 10 sekund; nebo se pravidelná údržba obvykle provádí v nepříznivém venkovním prostředí, jako je hornictví, stavebnictví a zemědělství.| Vztahuje se na elektrozařízení podle § 2 odst. 2 písm. j), s výjimkou žádostí, na něž se vztahuje položka 6 c) této přílohy. Platnost do 21. července 2024. | | “. 27. V příloze č. 3 položkách 35 a 43 se slovo „kontrolních“ nahrazuje slovem „řídicích“. 28. V příloze č. 3 položkách 36, 39 a 40 se slovo „kontrolní“ nahrazuje slovem „řídicí“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2 a 26, která nabývají účinnosti dnem 22. července 2019, a b) ustanovení čl. I bodů 3, 11 až 20, 22, 23 a 25, která nabývají účinnosti dnem 1. března 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání o kulturní spolupráci mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska Vyhlášeno 18. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 5. 2019, částka 20/2019 * I. VÝMĚNY V OBLASTI KULTURY A UMĚNÍ - Článek 1 * II. PŘIJÍMÁNÍ A VYSÍLÁNÍ DELEGACÍ - Článek 11 * III. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ - Článek 15 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 5. 2019 31 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. května 2019 bylo v Praze podepsáno Ujednání o kulturní spolupráci mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 16 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Ujednání o kulturní spolupráci mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska Ministerstvo kultury České republiky a Ministerstvo vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska, dále jen „Strany“, berouce v úvahu Dohodu o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky, podepsanou v Praze dne 25. dubna 1973, vedeny společným zájmem upevňovat a rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, se dohodly takto: I. VÝMĚNY V OBLASTI KULTURY A UMĚNÍ Článek 1 Strany budou podporovat výměnu informací, zkušeností a podkladů v oblasti kultury a umění za účelem zvýšení znalostí a porozumění o druhé zemi. Článek 2 Strany budou podporovat výměnu kulturních delegací, včetně úředníků a pracovníků v oblasti kultury, účinkujících, umělců a expertů na dobu nepřesahující pět dnů během jednoho kalendářního roku. Článek 3 Strany budou podporovat výměnu výstav, jejichž podmínky realizace budou dojednány mezi pořádajícími institucemi. Článek 4 Strany budou podporovat účast svých uměleckých skupin a souborů na mezinárodních kulturních festivalech a přehlídkách pořádaných v obou zemích, a to v souladu s podmínkami danými organizátory akce. Článek 5 Strany budou podporovat výměnu pracovníků knihoven za účelem získávání technologických informací o moderních způsobech uchování kulturního dědictví a jeho zpřístupnění. Článek 6 Strany budou vyhledávat možnosti spolupráce na vydavatelském trhu a podporovat druhou Stranu prostřednictvím knižních výstav, přednášek a konferencí, stejně jako budou vzájemně podporovat překlady svých národních literatur a odborných textů (zejména z oblasti společenských věd). Článek 7 Strany budou podporovat účast filmových tvůrců na mezinárodních filmových festivalech pořádaných ve svých zemích. Článek 8 Strany budou podporovat vzájemnou výměnu informací týkajících se ochrany a zachovávání kulturního dědictví, zejména pak nezákonného vývozu, dovozu i transferu kulturních statků států obou Stran. Strany se zavazují, že v případech zápůjček kulturních statků přijmou v souladu s právním řádem svých států opatření bránící zabavení majetku státu, který je součástí jeho kulturního dědictví nebo součástí jeho archívů a není nabízen nebo určen k prodeji či který je součástí výstavy předmětů vědeckého, kulturního nebo historického významu a není nabízen nebo určen k prodeji. Článek 9 Strany budou podle svých možností a na základě oboustranného zájmu podporovat zejména spolupráci mezi jimi řízenými organizacemi a institucemi, a to prostřednictvím: a) spolupráce divadel, literárních, uměleckých a filmových institucí, knihoven, muzeí, galerií, organizací památkové péče a institucí působících v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury; b) spolupráce nevládních neziskových organizací. Detaily této spolupráce budou dohodnuty prostřednictvím oficiální korespondence a v koordinaci a po konzultaci s příslušnými úřady obou zemí. Článek 10 Strany budou hledat příležitosti k navázání spolupráce mezi českými a mongolskými jevištními výtvarníky a producenty komiksů, včetně pořádání vzájemných setkání. II. PŘIJÍMÁNÍ A VYSÍLÁNÍ DELEGACÍ Článek 11 Vysílající strana předloží přijímající straně nejpozději dva měsíce před plánovaným zahájením návštěvy návrh nominovaných osob, který bude obsahovat: a) jméno a příjmení nominované osoby a stručný popis jeho/její odborné činnosti; b) termín návštěvy; c) návrh programové náplně pobytu. Článek 12 Vysílající strana zajistí uhrazení nákladů na mezinárodní dopravu do hlavního města státu přijímající strany a zpět. Článek 13 Strany nenesou odpovědnost za sjednání a úhradu cestovního zdravotního pojištění osob vysílaných na základě tohoto Ujednání na dobu jejich pobytu ve státě přijímající strany ani za sjednání a úhradu pojištění nákladů repatriace ani jiná pojištění, jež vyžadují příslušné právní předpisy státu přijímající strany. Článek 14 Přijímající strana zajistí uhrazení: a) cestovních nákladů na území svého státu dle programu pobytu; b) nákladů na ubytování hotelového typu; c) nákladů na tlumočení. III. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Článek 15 Toto Ujednání bude prováděno v souladu s právními předpisy platnými na území států obou Stran. Článek 16 Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstává v platnosti do 31. prosince 2021. Jeho platnost může být prodloužena o 1 (jeden) kalendářní rok, a to po písemném souhlasu obou Stran. Každá smluvní Strana může písemně vypovědět toto Ujednání s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Ukončení platnosti tohoto Ujednání nebude mít vliv na závazky vzniklé na jeho základě. Dáno v Praze dne 20. května 2019 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, mongolském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo kultury České republiky Tomáš Petříček v. r. ministr zahraničních věcí Za Ministerstvo vzdělání, kultury, vědy a sportu Mongolska Damdin Tsogtbaatar v. r. ministr zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kubánské republiky o sukcesi České republiky do dvoustranných smluv platných mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Kubánskou republikou Vyhlášeno 18. 6. 2019, částka 20/2019 30 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dnem 24. května 2019, na základě Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kubánské republiky o sukcesi České republiky do dvoustranných smluv platných mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Kubánskou republikou, sjednané výměnou nót ze dne 2. května 2018 a 22. května 2019, pozbyly platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Kubánskou republikou následující dvoustranné mezinárodní smlouvy: 1. Rámcové ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Kuba o zásadách hospodářské spolupráce (Praha, 22. prosince 1960) 2. Úmluva o spolupráci v oblasti zdravotnictví mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kubánské republiky (Praha, 5. dubna 1961)1 3. Ujednání mezi ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství Československé socialistické republiky a mezi ministerstvem - Národním ústavem pro pozemkovou reformu Kubánské republiky o dovozu a vývozu zvířat, výrobků a surovin živočišného původu a předmětů, které mohou být nositeli nákazy (Praha, 3. června 1964) 4. Dohoda o poskytnutí úvěru vládou Československé socialistické republiky (Praha, 22. července 1964) 5. Dohoda o poskytnutí úvěru na dodávky dodatků k investičním celkům mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Kuba ve znění výměny nót z 27. října a 7. listopadu 1967 a 16. a 29. února 1968 (Havana, 13. října 1965) 6. Dohoda o zřízení Československo-kubánského výboru pro hospodářství a vědeckotechnickou spolupráci (Havana, 13. října 1965) 7. Všeobecné podmínky pro vědeckotechnickou spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Kuba (Havana, 13. října 1965) 8. Dohoda o úpravě některých závazků a o úlevách v platbách mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou (Praha, 19. dubna 1971) 9. Dohoda mezi federálním ministerstvem dopravy Československé socialistické republiky a ministerstvem dopravy Republiky Kuba o přímé vědeckotechnické spolupráci (Praha, 17. prosince 1973) 10. Dohoda o přímé vědeckotechnické spolupráci mezi Kubánským institutem pro normalizaci, metrologii a kontrolu jakosti Rady ministrů Kubánské republiky a Federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj Československé socialistické republiky (Havana, 17. května 1974) 11. Protokol o doplnění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP /VDP RVHP 1968/1975/ mezi Federálním ministerstvem zahraničního obchodu Československé socialistické republiky a ministerstvem zahraničního obchodu Republiky Kuba (Praha, 8. října 1975) 12. Dohoda o spolupráci mezi ministerstvy zdravotnictví Československé socialistické republiky a Kubánské republiky (Varadero, 12. února 1977) 13. Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kubánské republiky (Havana, 12. prosince 1977)2 14. Ujednání mezi federálním ministerstvem práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky a Státním výborem pro práci a sociální zabezpečení Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v československých organizacích (Praha, 5. května 1978) 15. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v československých organizacích (Praha, 5. května 1978) 16. Protokol mezi federálním ministerstvem financí Československé socialistické republiky a Státním výborem pro finance Kubánské republiky o transferu úspor z mezd kubánských občanů, kteří jsou dočasně zaměstnáni a odborně připravováni v československých organizacích (Cavtat, 5. června 1979) 17. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kubánské republiky o spolupráci při dalším zlepšení obchodně technických služeb pro stroje, zařízení a ostatní strojírenské výrobky dodávané z Československé socialistické republiky do Kubánské republiky (Praha, 9. listopadu 1979)3 18. Protokol o metodice určování průměrných světových cen v obchodě mezi organizacemi zahraničního obchodu Československé socialistické republiky a Kubánské republiky (Havana, 13. září 1980) 19. Protokol o změně Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v československých organizacích ze dne 5. května 1978 (Praha, 8. prosince 1982) 20. Protokol o změně Ujednání mezi federálním ministerstvem práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky a Státním výborem pro práci a sociální zabezpečení Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v československých organizacích (Praha, 8. prosince 1982) 21. Dohoda mezi Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ČSSR a Státním výborem pro normalizaci Rady ministrů Republiky Kuba o uznávání výsledků typových zkoušek a ověřování měřidel (Berlín, 5. července 1984)4 22. Protokol o změně Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v československých organizacích ze dne 5. května 1978, ve znění Protokolu ze dne 8. prosince 1982 (Praha, 18. listopadu 1988) 1 vyhlášena pod č. 28/1962 Sb. 2 vyhlášena pod č. 13/1979 Sb. 3 vyhlášena pod č. 29/1979 Sb. 4 oznámena pod č. 19/1986 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o řešení dluhu Srbské republiky vůči České republice Vyhlášeno 13. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 5. 2019, částka 19/2019 * Článek 1 - Řešený dluh * Článek 2 - Řešení dluhu * Článek 3 - Řešení sporů * Článek 4 - Dodatky * Článek 5 - Oznámení a další komunikace * Článek 6 - Ustanovení o revizi * Článek 7 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 5. 2019 28 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. prosince 2018 byla v Lánech podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o řešení dluhu Srbské republiky vůči České republice. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 dne 9. května 2019. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o řešení dluhu Srbské republiky vůči České republice Vláda České republiky (dále jen „česká Strana“) a vláda Srbské republiky (dále jen „srbská Strana" a společně uváděné jako „Strany“), přejíce si rozvíjet dlouhodobou a stabilní obchodní, ekonomickou a finanční spolupráci založenou na principech vzájemných výhod, majíce v úmyslu vyřešit dluh Srbské republiky vůči České republice, odvolávajíce se na Platební dohodu mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, podepsanou v Bělehradě dne 8. února 1991, Protokol z jednání o řešení salda na likvidačním účtu konaného mezi 23. a 26. březnem 1992 v Praze, potvrzený výměnou dopisů předsedů vlád České a Slovenské Federativní Republiky a Svazové republiky Jugoslávie, datovaných 7. května a 11. května 1992 (dále jen „Protokol z roku 1992“), Dohodu mezi vládami České republiky a Slovenské republiky o převodu vládních pohledávek vůči zahraničí do kompetence České republiky a Slovenské republiky a o zajištění vnitřního financování poskytnutých vládních úvěrů, podepsanou v Bratislavě dne 7. dubna 1993, Dohodu o sukcesních otázkách, uzavřenou ve Vídni dne 29. června 2001, její Přílohu C, Dohodu o úpravě členství v mezinárodních finančních organizacích a rozdělení finančních aktiv a pasiv mezi Srbskou republiku a Republiku Černá Hora, podepsanou v Bělehradě dne 10. července 2006, Vídeňskou úmluvu o smluvním právu, uzavřenou ve Vídni dne 23. května 1969; respektujíce skutečnost, že Česká republika jakožto jeden ze dvou právních nástupců bývalé České a Slovenské Federativní republiky (dále jen „bývalá ČSFR“) spravuje, nezávisle a samostatně, svůj podíl na aktivech a pasivech bývalé ČSFR, Berouce v úvahu Záznam z expertního jednání mezi Národní bankou Jugoslávie a Československou obchodní bankou, a.s. (dále jen „ČSOB“) ze dne 22. října 1997, Protokol z jednání ke konsolidaci dluhu Svazové republiky Jugoslávie, uzavřený dne 13. prosince 2001 mezi zúčastněnými věřitelskými zeměmi Pařížského klubu a vládou Svazové republiky Jugoslávie, Protokol ze šestého zasedání Společné pracovní skupiny mající za cíl vyřešení zbývajícího dluhu Srbské republiky vůči České republice, podepsaný v Bělehradě dne 6. června 2017, Mezibankovní ujednání uzavřené mezi Národní bankou Srbska a Československou obchodní bankou, a.s. (ČSOB), podepsané v Praze dne 17. července 2017 a v Bělehradě dne 20. července 2017, se dohodly takto: Článek 1 Řešený dluh 1. Strany potvrzují, že: a) původní jistina dluhu bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen „bývalá SFRJ“) vůči bývalé ČSFR evidovaná na likvidačním clearingovém účtu činí 85 970 743,82 clearingových dolarů; b) dne 11. dubna 2000 Česká republika postoupila 25% hodnoty české původní části pohledávky bývalé ČSFR za bývalou SFRJ ve výši 13 720 481,57 clearingových dolarů společnosti Rondex Finance Inc., Britské Panenské Ostrovy; c) nové odsouhlasené saldo na původním Likvidačním clearingovém účtu činí 72 250 262,25 clearingových dolarů, z nichž 41 161 444,69 clearingových dolarů představuje českou část výše jistiny. 2. Strany se dohodly, že jistina dluhu Srbské republiky vůči České republice činí 35,7656% dluhu bývalé SFRJ vůči České republice, tj. 14 721 637,66 clearingových dolarů. 3. Strany se dohodly, že jistina uvedená v odstavci 2 tohoto článku je úročena jednoduchým úrokem, který bude počítán dle principu počítání dnů 30/360 p. a., s následujícími sazbami: a) fixní úroková sazba 5,50% bude použita od 1. listopadu 1991 do 31. srpna 2013; b) šestiměsíční úroková sazba USD LIBOR uveřejněná ICE (Intercontinental Exchange Benchmark Administration) fixovaná poslední pracovní den před nadcházejícím šestiměsíčním úrokovým obdobím, bude použita od 1. září 2013 do 30. června 2017; c) od 1. července 2017 nebude žádný úrok aplikován. 4. Konečné saldo řešené mezi Českou republikou a Srbskou republikou, včetně jednoduchého úroku vypočteného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku k datu 30. června 2017, činí 32 755 576,55 clearingových dolarů. Tato částka sestává z: a) jistiny ve výši 14 721 637,66 clearingových dolarů a b) úroku ve výši 18 033 938,89 clearingových dolarů. 5. Strany se dohodly, že převedou částku definovanou v odstavci 4 tohoto článku při použití směnného kurzu 1 clearingový dolar = 1 americký dolar, v souladu s Protokolem z roku 1992, na částku 32 755 576,55 amerických dolarů, která tvoří dluh Srbské republiky vůči České republice ke dni 30. června 2017. Článek 2 Řešení dluhu 1. Strany se dohodly na následujících podmínkách řešení dluhu Srbské republiky vůči České republice: a) Po vstupu této Dohody v platnost srbská Strana uhradí dluh vůči české Straně vycházejíce z podmínek Pařížského klubu věřitelů. Dluh Srbské republiky bude vyřešen prostřednictvím jednorázové platby. Tato platba ve výši 9 800 450,00 amerických dolarů (devět miliónů osm set tisíc čtyři sta padesát amerických dolarů) bude uskutečněna do 45 dnů od vstupu této Dohody v platnost, a to převodem celkové splatné částky na účet ČSOB specifikovaný v písmeni c) níže; b) Strany vydají instrukce svým příslušným bankámbankám, aby provedly potřebné kroky k technické implementaci tohoto článku; c) Tato platba srbské Strany ve prospěch české Strany bude provedena ve volně převoditelných amerických dolarech z okamžitě přístupných prostředků v příslušný platební den, bez jakýchkoli výloh, daní, odvodů nebo poplatků. Příslušná platba české Straně bude provedena ve prospěch účtu ČSOB, č. 4030004, ABA směrové č. 021001033 USD, vedeného u Deutsche Bank Trust Americas, NY, swift BKTRUS33. Pokud by platba měla být provedena v sobotu, neděli nebo jiný den, který není pracovním dnem, bude tato platba provedena další následující pracovní den. 2. Po provedení platby ve výši specifikované v odst. 1. písm. a) tohoto článku bude dluh Srbské republiky vůči České republice považován za plně vyřešený, s výhradou ustanovení článku 6 této Dohody. Článek 3 Řešení sporů Jakýkoliv spor, který by mohl vzniknout mezi Stranami v souvislosti s výkladem nebo prováděním této Dohody, bude řešen vzájemným jednáním oprávněných zástupců Stran. Článek 4 Dodatky Tato Dohoda může být měněna a doplňována vzájemnou dohodou Stran. Každá změna nebo doplnění této Dohody musí být v písemné podobě a s podpisy obou Stran. Článek 5 Oznámení a další komunikace Oznámení a další komunikace provedené dle této Dohody, adresované jedné ze Stran, budou učiněny na adresu stanovenou diplomatickými notami, které budou vyměněny dle článku 7 této Dohody. Článek 6 Ustanovení o revizi Pokud nástupnické státy bývalé SFRJ uzavřou novou dohodu o konečném rozdělení celého dluhu bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR, což způsobí, že se jistina dluhu Srbské republiky vůči České republice bude lišit od částky uvedené v článku 1 odst. 2 této Dohody, pak Strany příslušným způsobem zrevidují tuto Dohodu. Článek 7 Závěrečná ustanovení Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem obdržení pozdější z notifikací, prostřednictvím diplomatických kanálů, jimiž se Strany vzájemně informují, že byly dokončeny jejich vnitrostátní procedury pro vstup Dohody v platnost. Dáno v Lánech, dne 10. prosince 2018, ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r. ministryně financí Za vládu České republiky Siniša Mali v. r. ministr financí Za vládu Srbské republiky
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje prohlášení o datu účinnosti Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 pro výměnu informací podle Mnohostranné dohody příslušných orgánů o automatické výměně zpráv podle jednotlivých zemí Vyhlášeno 13. 6. 2019, částka 18/2019 27 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 14. března 2019 učinila Česká republika prohlášení o datu účinnosti Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 pro výměnu informací podle Mnohostranné dohody příslušných orgánů o automatické výměně zpráv podle jednotlivých zemí1): „S ohledem na to, že Česká republika má v úmyslu zahájit automatickou výměnu Zpráv podle jednotlivých zemí (CbC zpráv) od roku 2018, a aby mohla automaticky vyměňovat takové informace podle článku 6 Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, ve znění Protokolu pozměňujícího Úmluvu o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (dále jen „pozměněná Úmluva“), Česká republika dne 27. ledna 2016 podepsala Prohlášení o připojení se k Mnohostranné dohodě příslušných orgánů o výměně Zpráv podle jednotlivých zemí (dále jen „CbC MDPO“); S ohledem na to, že podle svého článku 28 odst. 6 bude pozměněná Úmluva účinná pro správní pomoc týkající se zdaňovacích období začínajících 1. lednem (včetně) roku následujícího po roce, ve kterém pozměněná Úmluva nabyla pro příslušnou smluvní stranu platnosti, případně - pokud zdaňovací období neexistuje - pro správní pomoc týkající se daňových povinností vzniklých po 1. lednu (včetně) roku následujícího po roce, ve kterém pozměněná Úmluva nabyla pro příslušnou smluvní stranu platnosti; S ohledem na to, že článek 28 odst. 6 pozměněné Úmluvy stanoví, že dvě a více smluvních stran se mohou navzájem dohodnout, že pozměněná Úmluva bude účinná pro správní pomoc týkající se dřívějších zdaňovacích období nebo daňových povinností; Maje na paměti, že informace mohou být jurisdikcí zasílány podle pozměněné Úmluvy pouze ve vztahu ke zdaňovacím obdobím nebo daňovým povinnostem přijímající jurisdikce, pro kterou je pozměněná Úmluva účinná, a že v důsledku toho zasílající jurisdikce, pro které v daném roce Úmluva nově vstoupila v platnost, mohou poskytovat správní pomoc přijímajícím jurisdikcím pro zdaňovací období, nebo daňové povinnosti vzniklé, počínaje 1. lednem (včetně) následujícího roku; Uznávajíc, že stávající smluvní strana pozměněné Úmluvy bude moci přijímat informace podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CbC MDPO od nové smluvní strany ve vztahu k dřívějším zdaňovacím obdobím nebo daňovým povinnostem než k datu předvídanému pozměněnou Úmluvou, pokud obě smluvní strany prohlásí, že souhlasí, že se použije jiné datum použitelnosti; Dále uznávajíc, že nová smluvní strana pozměněné Úmluvy bude moci zasílat informace podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CbC MDPO stávající smluvní straně ve vztahu k dřívějším zdaňovacím obdobím nebo daňovým povinnostem než k datu předvídanému pozměněnou Úmluvou, pokud obě smluvní strany prohlásí, že souhlasí, že se použije jiné datum použitelnosti; Potvrzujíce, že oprávnění jurisdikce zasílat Zprávy podle jednotlivých zemí podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CbC MDPO se mají řídit podmínkami stanovenými v CbC MDPO, včetně tam zahrnutých předmětných oznamovaných účetních období zasílající jurisdikce, bez ohledu na zdaňovací období nebo daňové povinnosti, kterých se tato informace týká v přijímající jurisdikci; Česká republika prohlašuje, že pozměněná Úmluva bude účinná v souladu s podmínkami CbC MDPO pro správní spolupráci podle CbC MDPO mezi Českou republikou a ostatními smluvními stranami pozměněné Úmluvy, které učinily obdobná prohlášení, bez ohledu na zdaňovací období nebo daňové povinnosti, k nimž se taková informace vztahuje v přijímající jurisdikci.“ Prohlášení bylo generálním tajemníkem Rady Evropy přijato dne 15. března 2019. 1) Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z r. 2010, kterým se mění Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, otevřená k podpisu ve Štrasburku dne 25. ledna 1988, byla vyhlášena pod č. 2/2014 Sb. m. s. Nové znění části Přílohy A Úmluvy, která se týká daní, na které se Úmluva vztahuje podle svého článku 2 odst. 1 písm. a. bod i, bylo vyhlášeno pod č. 14/2019 Sb. m. s. Prohlášení o datu účinnosti Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 pro výměnu informací podle Mnohostranné dohody příslušných orgánů o automatické výměně informací o finančních účtech bylo vyhlášeno pod č. 26/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje prohlášení o datu účinnosti Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 pro výměnu informací podle Mnohostranné dohody příslušných orgánů o automatické výměně informací o finančních účtech Vyhlášeno 13. 6. 2019, částka 18/2019 26 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 14. března 2019 učinila Česká republika prohlášení o datu účinnosti Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 pro výměnu informací podle Mnohostranné dohody příslušných orgánů o automatické výměně informací o finančních účtech1): „S ohledem na to, že se Česká republika zavázala automaticky vyměňovat informace od roku 2017 a, aby mohla automaticky vyměňovat informace podle článku 6 Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, ve znění Protokolu pozměňujícího Úmluvu o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (dále jen „pozměněná Úmluva“) v souladu se lhůtami, ke kterým se zavázala, Česká republika dne 29. října 2014 podepsala Prohlášení o přistoupení k Mnohostranné dohodě příslušných orgánů o automatické výměně informací o finančních účtech (dále jen „CRS MDPO“); S ohledem na to, že podle svého článku 28 odst. 6 bude pozměněná Úmluva účinná pro správní pomoc týkající se zdaňovacích období začínajících 1. lednem (včetně) roku následujícího po roce, ve kterém pozměněná Úmluva nabyla pro příslušnou smluvní stranu platnosti, případně - pokud zdaňovací období neexistuje - pro správní pomoc týkající se daňových povinností vzniklých po 1. lednu (včetně) roku následujícího po roce, ve kterém pozměněná Úmluva nabyla pro příslušnou smluvní stranu platnosti; S ohledem na to, že článek 28 odst. 6 pozměněné Úmluvy stanoví, že dvě a více smluvních stran se mohou navzájem dohodnout, že pozměněná Úmluva bude účinná pro správní pomoc týkající se dřívějších zdaňovacích období nebo daňových povinností; Maje na paměti, že informace mohou být jurisdikcí zasílány podle pozměněné Úmluvy pouze ve vztahu ke zdaňovacím obdobím nebo daňovým povinnostem přijímající jurisdikce, pro kterou je pozměněná Úmluva účinná a že v důsledku toho zasílající jurisdikce, pro které v daném roce Úmluva nově vstoupila v platnost, mohou poskytovat správní pomoc přijímajícím jurisdikcím pro zdaňovací období, nebo daňové povinnosti vzniklé, počínaje 1. lednem (včetně) následujícího roku; Uznávajíc, že stávající smluvní strana pozměněné Úmluvy bude moci přijímat informace podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CRS MDPO od nové smluvní strany ve vztahu k dřívějším zdaňovacím obdobím nebo daňovým povinnostem než k datu předvídanému pozměněnou Úmluvou, pokud obě smluvní strany prohlásí, že souhlasí, že se použije jiné datum použitelnosti; Dále uznávajíc, že nová smluvní strana pozměněné Úmluvy bude moci zasílat informace podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CRS MDPO stávající smluvní straně ve vztahu k dřívějším zdaňovacím obdobím nebo daňovým povinnostem než k datu předvídanému pozměněnou Úmluvou, pokud obě smluvní strany prohlásí, že souhlasí, že se použije jiné datum použitelnosti; Uznávajíc, že informace přijaté podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CRS MDPO mohou vést k následným žádostem přijímající jurisdikce na zasílající jurisdikci, které se budou týkat stejného oznamovacího období, za které zasílající jurisdikce informace automaticky podle CRS MDPO vyměnila; Potvrzujíce, že oprávnění jurisdikce zasílat informace týkající se finančních účtů podle článku 6 pozměněné Úmluvy a podle CRS MDPO, stejně jako informace týkající se následných žádostí podle článku 5 pozměněné Úmluvy, se mají řídit podmínkami stanovenými CRS MDPO, včetně tam zahrnutých předmětných oznamovaných účetních období zasílající jurisdikce, bez ohledu na zdaňovací období nebo daňové povinnosti, kterých se tato informace týká v přijímající jurisdikci; Česká republika prohlašuje, že pozměněná Úmluva bude účinná v souladu s ustanoveními CRS MDPO pro správní spolupráci podle CRS MDPO mezi Českou republikou a ostatními smluvními stranami pozměněné Úmluvy, které učinily obdobná prohlášení, bez ohledu na zdaňovací období nebo daňové povinnosti, k nimž se taková informace vztahuje v přijímající jurisdikci. Česká republika prohlašuje, že pozměněná Úmluva bude rovněž účinná ve vztahu ke správní spolupráci podle jejího článku 5, pokud jde o takovou spolupráci mezi Českou republikou a ostatními smluvními stranami pozměněné Úmluvy, které učinily obdobná prohlášení, a to bez ohledu na zdaňovací období nebo daňové povinnosti, ke kterým se taková informace v přijímající jurisdikci vztahuje, pokud se taková spolupráce týká následných žádostí vztahujících se k informacím již vyměněným podle CRS MDPO, ve vztahu k oznamovacím obdobím zasílající jurisdikce, pro které je CRS MDPO použitelná.“ Prohlášení bylo generálním tajemníkem Rady Evropy přijato dne 15. března 2019. 1) Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z r. 2010, kterým se mění Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, otevřená k podpisu ve Štrasburku dne 25. ledna 1988, byla vyhlášena pod č. 2/2014 Sb. m. s. Nové znění části Přílohy A Úmluvy, která se týká daní, na které se Úmluva vztahuje podle svého článku 2 odst. 1 písm. a. bod i, bylo vyhlášeno pod č. 14/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o úpravách Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Vyhlášeno 13. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 6. 2019, částka 18/2019 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 6. 2019 25 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. listopadu 2018 byly v Quitu přijaty úpravy Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1). Úpravy Montrealského protokolu vstupují v platnost na základě článku 2 odst. 9 písm. d) Montrealského protokolu dne 21. června 2019 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění úprav Montrealského protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD C.N.601.2018.TREATIES-XXVII.2.a Příloha Úpravy Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, týkající se regulovaných látek ve skupině I přílohy C pro smluvní strany, které nejednají podle článku 5 odst. 1 Článek 2F odst. 6 V článku 2F odst. 6 protokolu se vkládá nová věta po slovech "nepřekročila nulu." a před slovem "Nicméně:", která zní: "Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná." Článek 2F odst. 6 písm. a) V článku 2F odst. 6 písm. a) protokolu se za slovy "omezena na" vkládá dvojtečka a slova " servis a údržbu chladicích a klimatizačních zařízení existujících k 1. lednu 2020;" se přesunou do nového bodu i) v odst. 6 písm. a). Za nový bod i) v odst. 6 písm. a) se vkládají nové body, které zní: "ii) servis hasicích zařízení a zařízení protipožární ochrany existujících k 1. lednu 2020; iii) použití rozpouštědel při výrobě raketových motorů; a iv) lokální lékařské aerosolové aplikace pro specializovanou léčbu popálenin." Článek 2F odst. 6 písm. b) V článku 2F odst. 6 písm. b) protokolu se za slovy "omezena na" vkládá dvojtečka a slova " servis a údržbu chladicích a klimatizačních zařízení existujících k 1. lednu 2020." se přesunou do nového bodu i) v odst. 6 písm. b). Tečka následující za "2020" se nahrazuje středníkem. Za nový bod i) v odst. 6 písm. b) se vkládají nové body, které zní: "ii) servis hasicích zařízení a zařízení protipožární ochrany existujících k 1. lednu 2020; iii) použití rozpouštědel při výrobě raketových motorů; a iv) lokální lékařské aerosolové aplikace pro specializovanou léčbu popálenin." Článek 5 odst. 8 ter písm. e) V článku 5 odst. 8 ter písm. e) protokolu se vkládá nová věta po slovech "nepřekročila nulu." a před slovem "Nicméně:", která zní: "Tento odstavec se použije s výjimkou případů, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, nezbytnou pro uspokojení takových použití, která schválí jako nezbytně nutná." Článek 5 odst. 8 ter písm. e) bod i) V článku 5 odst. 8 ter písm. e) bod i) protokolu se za slovy "omezena na" vkládá dvojtečka a slova " servis a údržbu chladicích a klimatizačních zařízení existujících k 1. lednu 2030;" se přesunou do nového podbodu a. v odst. 8 ter písm. e) bod i). Za nový podbod a. v odst. 8 ter písm. e) bod i) se vkládají nové podbody, které zní: "b. servis hasicích zařízení a zařízení protipožární ochrany existujících k 1. lednu 2030; c. použití rozpouštědel při výrobě raketových motorů; a d. lokální lékařské aerosolové aplikace pro specializovanou léčbu popálenin." Článek 5 odst. 8 ter písm. e) bod ii) V článku 5 odst. 8 ter písm. e) bod ii) protokolu se za slovy "omezena na" vkládá dvojtečka a slova " servis a údržbu chladicích a klimatizačních zařízení existujících k 1. lednu 2030." se přesunou do nového podbodu a. v odst. 8 ter písm. e) bod ii). Tečka následující za "2030" se nahrazuje středníkem. Za nový podbod a. v odst. 8 ter písm. e) bod ii) se vkládají nové podbody, které zní: "b. servis hasicích zařízení a zařízení protipožární ochrany existujících k 1. lednu 2030; c. použití rozpouštědel při výrobě raketových motorů; a d. lokální lékařské aerosolové aplikace pro specializovanou léčbu popálenin." 1) Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, přijatá ve Vídni dne 22. března 1985, byla vyhlášena pod č. 108/2003 Sb. m. s. Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu, přijaté v Londýně dne 29. června 1990, byly vyhlášeny pod č. 17/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu, přijaté v Kodani ve dnech 23. října - 5. listopadu 1992, byly vyhlášeny pod č. 18/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu, přijaté ve Vídni dne 7. prosince 1995, byly vyhlášeny pod č. 19/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu, přijaté v Montrealu ve dnech 15. - 17. září 1997, byly vyhlášeny pod č. 20/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu, přijaté v Pekingu ve dnech 29. listopadu - 3. prosince 1999, byly vyhlášeny pod č. 21/2009 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu, přijaté v Montrealu ve dnech 17. - 21. září 2007, byly vyhlášeny pod č. 22/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Makedonské republiky k provádění Dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob Vyhlášeno 13. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2019, částka 18/2019 * Článek 1 - Obecné ustanovení * Článek 2 - Příslušné orgány * Článek 3 - Hraniční přechody * Článek 4 - Způsoby komunikace * Článek 5 - Jazyky * Článek 6 - Další doklady * Článek 7 - Pohovor * Článek 8 - Postup při zpětném převzetí * Článek 9 - Postup při průvozu * Článek 10 - Ochrana osobních údajů * Článek 11 - Úhrada nákladů * Článek 12 - Řešení sporů * Článek 13 - Závěrečná ustanovení * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2019 24 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. listopadu 2018 byl v Praze podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Makedonské republiky k provádění Dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob1). Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 13 odst. 4 dne 1. června 2019. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU MAKEDONSKÉ REPUBLIKY K PROVÁDĚNÍ DOHODY O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ POBÝVAJÍCÍCH OSOB VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA MAKEDONSKÉ REPUBLIKY (dále jen „smluvní strany”) PŘEJÍCE SI usnadnit provádění Dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob z 18. září 2007, uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie L334/1-L334/24 19. prosince 2007, (dále jen „Dohoda”) a v souladu s jejím článkem 19 SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Obecné ustanovení Tento protokol podrobně upravuje provádění Dohody ve vztazích mezi Českou republikou a Makedonskou republikou. Pojmy a výrazy použité v tomto protokolu je třeba vykládat tak, jak jsou definovány v Dohodě. Článek 2 Příslušné orgány (1) V souladu s článkem 19 odst. 1 písm. a) Dohody smluvní strany určily následující příslušné orgány pro její provádění (dále jen „příslušné orgány”): - na české straně: Policie České republiky Ředitelství služby cizinecké policie Olšanská 2 P.O. BOX 78 130 51 Praha 3 - na makedonské straně: Ministerstvo vnitra Odbor pro hraniční otázky a migraci Oddělení pro cizince a readmisi Dimce Mircev č. 9 1000 Skopje. (2) Smluvní strany si před vstupem tohoto protokolu v platnost sdělí diplomatickou cestou kontaktní údaje příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Příslušné orgány si budou vzájemně sdělovat jakékoliv změny v těchto kontaktních údajích. (3) Smluvní strany si bez zbytečného odkladu diplomatickou cestou sdělí jakékoliv změny v příslušných orgánech a jejich adresách. Článek 3 Hraniční přechody (1) V souladu s článkem 19 odst. 1 písm. a) Dohody se zpětné převzetí a průvoz leteckou cestou provádí na následujících hraničních přechodech, není-li dohodnuto jinak: - na české straně: Letiště Václava Havla Praha - na makedonské straně: Mezinárodní letiště Skopje. (2) Při předání pozemní cestou příslušné orgány dohodnou hraniční přechod pro každý konkrétní případ. Článek 4 Způsoby komunikace Příslušné orgány při výběru způsobu komunikace berou na zřetel ochranu osobních údajů. Z tohoto důvodu se žádosti o zpětné převzetí a průvoz podávají zpravidla zabezpečenými elektronickými prostředky komunikace nebo faxem. Pro odpovědi na žádosti o zpětné převzetí a průvoz a další související komunikaci neobsahující osobní údaje lze využít i nezabezpečené komunikační prostředky s odkazem na číslo jednací příslušné žádosti. Článek 5 Jazyky (1) Žádosti o zpětné převzetí a průvoz a odpovědi na ně se podávají v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce smluvní strany, jíž jsou určeny. Ostatní doklady jsou předávány pokud možno v jazyce smluvní strany, jíž jsou určeny, nebo v anglickém jazyce. (2) Další komunikace mezi příslušnými orgány probíhá v anglickém jazyce, není-li v konkrétním případě dohodnuto jinak. Článek 6 Další doklady (1) Pokud příslušný orgán žádajícího státu usoudí, že pro určení státní příslušnosti nebo splnění podmínek pro zpětné převzetí státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti mohou být důležité i jiné doklady než ty, které jsou uvedeny v přílohách 1 až 5 Dohody, mohou být tyto doklady připojeny k žádosti o zpětné převzetí. (2) Příslušné orgány si vymění vzory cestovních pasů a průkazů totožnosti do 30 kalendářních dnů od podpisu tohoto protokolu. Článek 7 Pohovor (1) Požadavek na pohovor podle článku 8 odst. 3 a Článku 9 odst. 5 Dohody se uvede v části F žádosti o zpětné převzetí, jejíž kopie se současně zašle diplomatickému nebo konzulárnímu zastoupení žádaného státu. (2) Pohovor se uskuteční na místě určeném příslušným orgánem žádajícího státu. (3) Výsledek pohovoru bude oznámen příslušnému orgánu žádajícího státu nejpozději do tří pracovních dnů po uskutečnění pohovoru. Článek 8 Postup při zpětném převzetí (1) Příslušný orgán žádajícího státu uvede návrh dne předání, místa vstupu a podrobnosti týkající se případného doprovodu v části F žádosti o zpětné převzetí, pokud jsou tyto údaje známy v době podání žádosti. Příslušný orgán žádaného státu odpoví na tento návrh v odpovědi na žádost o zpětné převzetí. (2) Pokud informace podle odstavce 1 tohoto článku nejsou uvedeny v žádosti o zpětné převzetí, oznámí je příslušný orgán žádajícího státu příslušnému orgánu žádaného státu nejpozději 10 kalendářních dnů před předpokládaným dnem předání. Příslušný orgán žádaného státu zašle odpověď na tento návrh bezodkladně, nejpozději však dva pracovní dny ode dne přijetí návrhu. Neobdrží-li příslušný orgán žádajícího státu odpověď ve stanovené lhůtě, považuje se návrh za přijatý. (3) Pokud bylo datum předání odloženo z důvodu existence právních nebo praktických překážek, příslušný orgán žádajícího státu informuje příslušný orgán žádaného státu o odstranění těchto překážek neprodleně poté, kdy k němu dojde, a sdělí informace podle odstavce 1 tohoto článku. (4) Pokud je osoba předávána s doprovodem, podrobnosti podle odstavce 1 zahrnují jména a příjmení, hodnosti a služební postavení členů doprovodu a druh, číslo a datum vydání jejich cestovních dokladů. Případné změny v těchto údajích je třeba bezodkladně oznámit. (5) O předání osoby s doprovodem se sepíše záznam ve dvojím vyhotovení. Příslušný orgán každé smluvní strany si ponechá po jednom vyhotovení. Vzor záznamu je obsažen v příloze tohoto protokolu a tvoří jeho nedílnou součást. Článek 9 Postup při průvozu (1) Žádost o průvoz se podává příslušnému orgánu žádaného státu nejméně 10 kalendářních dnů před předpokládaným zahájením průvozu. Žádost o průvoz obsahuje kromě informací podle článku 14 odst. 1 Dohody v případě potřeby také informace týkající se jakéhokoli druhu ochranných a bezpečnostních opatření nebo informací o zdravotním stavu provážené osoby, které mohou být v konkrétním případě nezbytné. Tyto informace se uvedou do části C žádosti o průvoz. Lhůta pro odpověď uvedená v článku 14 odst. 2 Dohody začíná běžet dnem přijetí žádosti o průvoz. (2) Průvoz se zpravidla uskutečňuje leteckou cestou. V takovém případě může mít dotčená osoba doprovod žádajícího státu. Podrobnosti týkající se případného doprovodu stanovené v článku 8 odst. 4 tohoto protokolu se uvedou v části C žádosti o průvoz. Případné změny v těchto údajích je třeba bezodkladně oznámit. (3) Členové doprovodu nevykonávají na území žádaného státu žádné pravomoci, nejsou ozbrojeni a mají civilní oblečení, jsou povinni se řídit právním řádem žádaného státu a mají při sobě kopii souhlasu příslušného orgánu žádaného státu s průvozem. (4) Příslušný orgán žádaného státu poskytne členům doprovodu žádajícího státu potřebnou podporu a asistenci. V případě průvozu leteckou cestou úředníci příslušného orgánu žádaného státu v rámci dohledu nad dotčenou osobou ve smyslu článku 14 odst. 4 Dohody zejména zajistí, aby tato osoba neopustila tranzitní prostor letiště a nastoupila do letadla. (5) V případě průvozu pozemní cestou je dotčená osoba předána na hranicích žádaného státu úředníkům příslušného orgánu žádaného státu, kteří tuto osobu doprovodí na hranice státu určení, případně jiného státu průvozu. Článek 10 Ochrana osobních údajů Výměna, předávání, jakož i ochrana osobních údajů pro účely provádění tohoto protokolu probíhá v souladu s článkem 16 Dohody. Článek 11 Úhrada nákladů (1) Příslušný orgán žádajícího státu poskytne příslušnému orgánu žádaného státu náhradu nákladů podle článku 15 Dohody, včetně účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím pomoci podle článku 14 odst. 4 Dohody, bankovním převodem na účet příslušného orgánu žádaného státu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury. Faktura obsahuje odpovídající číslo bankovního účtu pro náhradu nákladů. Tyto náklady se týkají zejména: a) dopravy; b) stravy; c) ubytování; d) neodkladné lékařské péče; e) tlumočnických služeb, v případě jejich potřeby; f) dalších nezbytných výdajů dohodnutých předem příslušnými orgány. (2) Výše náhrad se řídí právními předpisy žádaného státu a je stanovena na základě dokladů prokazujících skutečnou výši nákladů. (3) Případné náklady na vydání cestovního dokladu pro předávanou osobu nese smluvní strana, která doklad vystavila. Článek 12 Řešení sporů Spory, které mohou vzniknout v souvislosti s výkladem nebo prováděním tohoto protokolu, budou řešeny prostřednictvím konzultací mezi smluvními stranami nebo v rámci smíšeného readmisního výboru. Článek 13 Závěrečná ustanovení (1) Tento protokol se uzavírá na dobu neurčitou. (2) Smluvní strany si diplomatickou cestou oznámí splnění svých vnitrostátních podmínek požadovaných pro vstup tohoto protokolu v platnost. (3) Po obdržení posledního oznámení o splnění vnitrostátních právních postupů požadovaných pro vstup tohoto protokolu v platnost učiní česká smluvní strana oznámení smíšenému readmisnímu výboru uvedenému v článku 18 Dohody. O učinění oznámení informuje česká smluvní strana makedonskou smluvní stranu. (4) Tento protokol vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po oznámení smíšenému readmisnímu výboru. (5) Platnost tohoto protokolu bude ukončena ke stejnému dni jako platnost Dohody. Dáno v Praze dne 30. listopadu 2018 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém, makedonském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Jan Hamáček v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra Za vládu Makedonské republiky Oliver Spasovski v. r. místopředseda vlády a ministr vnitra PŘÍLOHA K PROTOKOLU MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁHOU MAKEDONSKÉ REPUBLIKY K PROVÁDĚNÍ DOHODY O ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ POBÝVAJÍCÍCH OSOB 76kB 36kB 1) Úřední věstník Evropské unie L 334, 19. 12. 2007, s. 1
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn "Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) Vyhlášeno 13. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019, částka 17/2019 * PŘÍLOHA A * PŘÍLOHA B Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019 23 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení přijetí změn „Přílohy A –Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 2017 a 2018 byly vypracovány návrhy změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1). Změny vstoupily v platnost na základě článku 14 odst. 3 Dohody ADR dne 1. ledna 2019 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Tyto změny Přílohy A a Přílohy B nahrazují změny Přílohy A a Přílohy B, které vstoupily v platnost dne 3. ledna 2018 a které byly vyhlášeny pod č. 32/2018 Sb. m. s. Francouzské znění změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE Výbor pro vnitrozemskou dopravu ADR platná od 1. ledna 2019 Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí OBSAH PŘÍLOHA A| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ ---|--- ČÁST 1| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ | KAPITOLA 1.1| ROZSAH A POUŽITÍ | 1.1.1| Struktura | 1.1.2| Rozsah platnosti | 1.1.3| Vynětí z platnosti | 1.1.4| Použitelnost jiných předpisů | 1.1.5| Použití norem | KAPITOLA 1.2| DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY | 1.2.1| Definice | 1.2.2| Měrové jednotky | KAPITOLA 1.3| ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ | 1.3.1| Rozsah a uplatnění | 1.3.2| Forma školení | 1.3.3| Dokumentace | KAPITOLA 1.4| POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI | 1.4.1| Všeobecná bezpečnostní opatření | 1.4.2| Povinnosti hlavních účastníků | 1.4.3| Povinnosti ostatních účastníků | KAPITOLA 1.5| ODCHYLKY | 1.5.1| Dočasné odchylky | 1.5.2| (Vyhrazeno) | KAPITOLA 1.6| PŘECHODNÁ USTANOVENÍ | 1.6.1| Všeobecná ustanovení | 1.6.2| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 | 1.6.3| Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla | 1.6.4| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC | 1.6.5| Vozidla | 1.6.6| Třída 7 | KAPITOLA 1.7| VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY | 1.7.1| Rozsah a použití | 1.7.2| Program ochrany proti záření | 1.7.3| Systém řízení | 1.7.4| Zvláštní ujednání | 1.7.5| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi | 1.7.6| Nedodržení limitů | KAPITOLA 1.8| KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ | 1.8.1| Kontroly nebezpečných věcí | 1.8.2| Vzájemná úřední podpora | 1.8.3| Bezpečnostní poradce | 1.8.4| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací | 1.8.5| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí | 1.8.6| Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7 | 1.8.7| Postupy pro posuzování shody a periodickou inspekci | 1.8.8| Postupy pro posuzování shody plynových kartuší | KAPITOLA 1.9| DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY | 1.9.5| Omezení průjezdu tunely | KAPITOLA 1.10| BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY | 1.10.1| Všeobecná ustanovení | 1.10.2| Školení o obecné bezpečnosti | 1.10.3| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci ČÁST 2| KLASIFIKACE| | KAPITOLA 2.1| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ | 2.1.1| Úvod | 2,1.2| Zásady klasifikace | 2.1.3| Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady) | 2.1.4| Klasifikace zkušebních vzorků | 2.1.5| Klasifikace předmětů jako předmětů obsahujících nebezpečné věci, j.n. | 2.1.6| Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných | KAPITOLA 2.2| ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY | 2.2.1| Třída 1 Výbušné látky a předměty | 2.2.2| Třída 2 Plyny | 2.2.3| Třída 3 Hořlavé kapaliny | 2.2.41| Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky | 2.2.42| Třída 4.2 Samozápalné látky | 2.2.43| Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny | 2.2.51| Třída 5.1 Látky podporující hoření | 2.2.52| Třída 5.2 Organické peroxidy | 2.2.61| Třída 6.1 Toxické látky | 2.2.62| Třída 6.2 Infekční látky | 2.2.7| Třída 7 Radioaktivní látky | 2.2.8| Třída 8 Žíravé látky | 2.2.9| Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty | KAPITOLA 2.3| ZKUŠEBNÍ POSTUPY | 2.3.0| Všeobecně | 2.3.1| Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A | 2.3.2| Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celulózy třídy 4.1 | 2.3.3| Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8 | 2.3.4| Zkouška ke stanovení tekutosti | 2.3.5| Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3 ČÁST 3| VYJMENOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VYNĚTÍ Z PLATNOSTI PRO OMEZENÁ A VYŇATÁ MNOŽSTVÍ | KAPITOLA 3.1| VŠEOBECNĚ | 3.1.1| Úvod | 3.1.2| Oficiální pojmenování pro přepravu | 3.1.3| Roztoky nebo směsi | KAPITOLA 3.2| SEZNAM NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ | 3.2.1| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí | 3.2.2| Tabulka B: Abecední seznam látek a předmětů ADR | KAPITOLA 3.3| ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO URČITÉ LÁTKY NEBO PŘEDMĚTY | KAPITOLA 3.4| NEBEZPEČNÉ VĚCI BALENÉ V OMEZENÝCH MNOŽSTVÍCH | 3.4.7| Značka kusů obsahující omezená množství | 3.4.8| Značka pro kusy obsahující omezená množství podle části 3, kapitoly 4 Technických pokynů ICAO | 3.4.11| Používání přepravních obalových souborů | KAPITOLA 3.5| NEBEZPEČNÉ VĚCI BALENÉ VE VYŇATÝCH MNOŽSTVÍCH | 3.5.1| Vyňatá množství | 3.5.2| Obaly | 3.5.3| Zkoušky pro kusy | 3.5.4| Značení kusů | 3.5.5| Maximální počet kusů ve vozidle nebo kontejneru | 3.5.6| Dokumentace ČÁST 4 | USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ OBALŮ A CISTEREN | KAPITOLA 4.1| POUŽITÍ OBALŮ, VČETNĚ IBC A VELKÝCH OBALŮ | 4.1.1| Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů | 4.1.2| Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC | 4.1.3| Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení | 4.1.4| Přehled pokynů pro balení | 4.1.5| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1 | 4.1.6| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200 | 4.1.7| Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů (třídy 5.2) a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1 | 4.1.8| Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2) | 4.1.9| Zvláštní ustanovení pro balení radioaktivních látek | 4.1,10| Zvláštní ustanovení pro společné balení | KAPITOLA 4.2| POUŽÍVÁNÍ PŘEMÍSTITELNÝCH CISTEREN A UN VÍCEČLÁNKOVÝCH KONTEJNERŮ NA PLYN (MEGC) | 4.2.1| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9. | 4.2.2| Všeobecná ustanovení pro používáni přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů a chemických látek pod tlakem | 4.2.3| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů | 4.2.4| Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) | 4.2.5| Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny | KAPITOLA 4.3| POUŽÍVÁNÍ NESNÍMATELNÝCH CISTEREN (CISTERNOVÝCH VOZIDEL), SNÍMATELNÝCH CISTEREN, CISTERNOVÝCH KONTEJNERŮ A CISTERNOVÝCH VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB, JEJICHŽ NÁDRŽE JSOU VYROBENY Z KOVOVÝCH MATERIÁLŮ, A BATERIOVÝCH VOZIDEL A VÍCEČLÁNKOVÝCH KONTEJNERŮ NA PLYN (MEGC) | 4.3 1| Rozsah použití | 4.3.2| Ustanovení vztahující se na všechny třídy | 4.3.3| Zvláštní ustanovení pro třídu 2 | 4.3.4| Zvláštní ustanovení pro třídy 1 a 3 až 9 | 4.3.5| Zvláštní ustanovení | KAPITOLA 4.4| POUŽÍVÁNÍ NESNÍMATELNÝCH CISTEREN (CISTERNOVÝCH VOZIDEL), SNÍMATELNÝCH CISTEREN, CISTERNOVÝCH KONTEJNERŮ A CISTERNOVÝCH VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB Z VYZTUŽENÝCH PLASTŮ (FRP) | 4.4.1| Všeobecná ustanovení | 4.4.2| Provoz | KAPITOLA 4.5| POUŽÍVÁNÍ CISTEREN PRO PODTLAKOVÉ VYČERPÁVÁNÍ ODPADŮ | 4.5.1| Používání | 4.5.2| Provoz | KAPITOLA 4.6| (VYHRAZENO) | KAPITOLA 4.7| POUŽÍVÁNÍ MOBILNÍCH JEDNOTEK PŘIPRAVUJÍCÍCH VÝBUŠNINY (MEMU) | 4.7.1| Používání | 4.7.2| Provoz ČÁST 5| POSTUPY PŘI ODESÍLÁNÍ | KAPITOLA 5.1| VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ | 5.1.1| Rozsah použití a všeobecná ustanovení | 5.1.2| Použití přepravních obalových souborů | 5.1.3| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, MEMU, vozidla a kontejnery pro přepravu ve volně loženém stavu | 5.1.4| Společné balení | 5.1.5| Všeobecná ustanoveni pro třídu 7 | KAPITOLA 5.2| NÁPISY A BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY | 5.2.1| Značení kusů | 5.2.2| Označováni kusů | KAPITOLA 5.3| OZNAČOVÁNÍ KONTEJNERŮ, KONTEJNERŮ PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY, MEGC, MEMU, CISTERNOVÝCH KONTEJNERŮ, PŘEMÍSTITELNÝCH CISTEREN A VOZIDEL VELKÝMI BEZPEČNOSTNÍMI ZNAČKAMI, ORANŽOVÝMI TABULKAMI A NÁPISY | 5.3.1| Označování velkými bezpečnostními značkami | 5.3.2| Označování oranžovými tabulkami | 5.3.3| Značka pro zahřáté látky | 5.3.4| (Vyhrazeno) | 5.3.5| (Vyhrazeno) | 5.3.6| Značka pro látky ohrožující životní prostředí | KAPITOLA 5.4| PRŮVODNÍ DOKLADY | 5.4.0| Všeobecně | 5.4.1| Přepravní doklad pro nebezpečné věci a předepsané údaje | 5.4.2| Osvědčení o naložení kontejneru/vozidla | 5.4.3| Písemné pokyny | 5.4.4| Uchovávání informací o přepravě nebezpečných věcí | 5.4.5| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí | KAPITOLA 5.5| ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ | 5.5.1| (Vypuštěno) | 5.5.2| Zvláštní ustanovení pro zaplynované nákladní dopravní (přepravní) jednotky (UN 3359) | 5.5.3| Zvláštní ustanovení platná pro kusy a vozidla a kontejnery obsahující látky představující riziko udušení, jsou-li používány pro účely chlazení nebo kondiciování (jako jsou suchý led (UN 1845), nebo dusík, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951)) ČÁST 6| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ, VELKÝCH NÁDOB PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY (IBC), VELKÝCH OBALŮ A CISTEREN | KAPITOLA 6.1| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ | 6.1.1| Všeobecně | 6.1.2| Kódování konstrukčních typů obalů | 6.1.3| Značení | 6.1.4| Požadavky na obaly | 6.1.5| Požadavky na zkoušky obalů | 6.1.6| Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5 | KAPITOLA 6.2| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ TLAKOVÝCH NÁDOB, AEROSOLOVÝCH ROZPRAŠOVAČŮ, MALÝCH NÁDOBEK OBSAHUJÍCÍCH PLYN (PLYNOVÝCH KARTUŠÍ) A ZÁSOBNÍKŮ DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAHUJÍCÍCH ZKAPALNĚNÝ HOŘLAVÝ PLYN | 6.2.1| Všeobecné požadavky | 6.2.2| Požadavky na UN tlakové nádoby | 6.2.3| Všeobecné požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN | 6.2.4| Požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN, které jsou zkonstruovány, vyrobeny a odzkoušeny podle norem | 6.2.5| Požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN, které nejsou zkonstruovány, vyrobeny a odzkoušeny podle norem | 6.2.6| Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a zásobníky do palivových článků obsahující zkapalněný hořlavý plyn | KAPITOLA 6.3| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ PRO INFEKČNÍ LÁTKY KATEGORIE A TŘÍDY 6.2 | 6.3.1| Obecné | 6.3.2| Požadavky na balení | 6.3.3| Kód pro určení typu obalů | 6.3.4| Značení | 6.3.5| Požadavky na zkoušení obalů | KAPITOLA 6.4| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, ZKOUŠENÍ A SCHVALOVÁNÍ KUSŮ PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY A NA SCHVALOVÁNÍ TAKOVÝCH LÁTEK | 6.4.1| (Vyhrazeno) | 6.4.2| Všeobecné požadavky | 6.4.3| (Vyhrazeno) | 6.4.4| Požadavky na kusy vyňaté z platnosti | 6.4.5| Požadavky na průmyslové kusy | 6.4.6| Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu | 6.4.7| Požadavky na kusy typu A | 6.4.8| Požadavky na kusy typu B(U) | 6.4.9| Požadavky na kusy typu B(M) | 6.4.10| Požadavky na kusy typu C | 6.4.11| Požadavky na kusy obsahující štěpné látky | 6.4.12| Zkušební postupy a důkaz shodnosti | 6.4.13| Zkoušení celistvosti kontejmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti | 6.4.14| Terč pro zkoušky pádem | 6.4.15| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy | 6.4.16| Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny | 6.4.17| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě | 6.4.18| Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2 a typu C | 6.4.19| Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku | 6.4.20| Zkoušky pro kusy typu C | 6.4.21| Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu | 6.4.22| Typové schválení kusu a materiálů | 6.4.23| Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky | KAPITOLA 6.5| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ VELKÝCH NÁDOB PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY (IBC) | 6.5.1| Obecné požadavky | 6.5.2| Značení UN kódem | 6.5.3| Požadavky na konstrukci | 6.5.4| Zkoušení, certifikace a inspekce | 6.5.5| Zvláštní požadavky na IBC | 6.5.6| Požadavky na zkoušky IBC | KAPITOLA 6.6| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ VELKÝCH OBALŮ | 6.6.1| Všeobecné | 6.6.2| Kód pro označení typu velkých obalů | 6.6.3| Značení | 6.6.4| Zvláštní požadavky na velké obaly | 6.6.5| Zkušební požadavky na velké obaly | KAPITOLA 6.7| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, INSPEKCE A ZKOUŠENÍ PŘEMÍSTITELNÝCH CISTEREN A UN VÍCEČLÁNKOVÝCH KONTEJNERŮ NA PLYN (MEGC) | 6.7.1| Platnost a všeobecné požadavky | 6.7.2| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9 | 6.7.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů | 6.7.4| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekci a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů | 6.7.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených pro přepravu nezchlazených plynů | KAPITOLA 6.8| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, INSPEKCE A ZKOUŠENÍ A ZNAČENÍ NESNÍMATELNÝCH CISTEREN (CISTERNOVÝCH VOZIDEL), SNÍMATELNÝCH CISTEREN A CISTERNOVÝCH KONTEJNERU A CISTERNOVÝCH VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB S NÁDRŽEMI VYROBENÝMI Z KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A BATERIOVÝCH VOZIDEL A VÍCEČLÁNKOVÝCH KONTEJNERŮ NA PLYNY (MEGC) | 6.8.1| Rozsah použití | 6.8.2| Požadavky vztahující se na všechny třídy | 6.8.3| Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2 | 6.8.4| Zvláštní ustanovení | 6.8.5| Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 | KAPITOLA 6.9| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, ZKOUŠENÍ A ZNAČENÍ NESNÍMATELNÝCH CISTEREN (CISTERNOVÝCH VOZIDEL), SNÍMATELNÝCH CISTEREN, CISTERNOVÝCH KONTEJNERŮ A VÝMĚNNÝCH CISTERNOVÝCH NÁSTAVEB Z VYZTUŽENÝCH PLASTU (FRP) | 6.9.1| Všeobecně | 6.9.2| Konstrukce | 6.9.3| Části výstroje | 6.9.4| Zkoušení a schválení typu | 6.9.5| Inspekce | 6.9.6| Značení | KAPITOLA 6.10| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, INSPEKCI A ZNAČENÍ CISTEREN PRO PODTLAKOVÉ VYČERPÁVÁNÍ ODPADŮ | 6.10.1| Všeobecně | 6.10.2| Konstrukce | 6.10.3| Části výstroje | 6.10.4| Inspekce | KAPITOLA 6.11| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, INSPEKCE A ZKOUŠENÍ KONTEJNERŮ PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY | 6.11.1| (Vyhrazeno) | 6.11.2| Platnost a všeobecné požadavky | 6.11.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušeni kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako BK1 nebo BK2 kontejnery pro volně ložené látky | 6.11.4| Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení BK1 nebo BK2 kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK | 6.11.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušky flexibilních kontejnerů pro volně ložené látky BK 3 | KAPITOLA 6.12| POŽADAVKY NA VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, INSPEKCE A ZKOUŠENÍ A ZNAČENÍ CISTEREN, KONTEJNERŮ PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY A ZVLÁŠTNÍCH KOMOR PRO VÝBUŠNINY MOBILNÍCH JEDNOTEK PŘIPRAVUJÍCÍCH VÝBUŠNINY (MEMU) | 6.12.1| Rozsah použití | 6.12.2| Všeobecná ustanovení | 6.12.3| Cisterny | 6.12.4| Části výstroje | 6.12.5| Zvláštní komory pro výbušniny ČÁST 7| USTANOVENÍ O PODMÍNKÁCH PŘEPRAVY, NAKLÁDKY, VYKLÁDKY A MANIPULACE | KAPITOLA 7.1| OBECNÁ USTANOVENÍ A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ŘÍZENÍ TEPLOTY | KAPITOLA 7.2| USTANOVENÍ O PŘEPRAVĚ V KUSECH | KAPITOLA 7.3| USTANOVENÍ O PŘEPRAVĚ VE VOLNĚ LOŽENÉM STAVU | 7.3 1| Všeobecná ustanovení | 7.3.2| Ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanoveni pododdílu 7.3.1.1 (a) | 7.3.3| Ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanoveni pododdílu 7.3.1.1. (b) | KAPITOLA 7.4| USTANOVENÍ O PŘEPRAVĚ V CISTERNÁCH | KAPITOLA 7.5| USTANOVENÍ O NAKLÁDCE, VYKLÁDCE A MANIPULACI | 7.5.1| Všeobecná ustanoveni o nakládce, vykládce a manipulaci | 7.5.2| Zákaz společné nakládky | 7.5.3| (Vyhrazeno) | 7.5.4| Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmivá | 7.5.5| Omezeni přepravovaných množství | 7.5.6| (Vyhrazeno) | 7.5.7| Manipulace a ukládání | 7.5.8| Čistění po vykládce | 7.5.9| Zákaz kouření | 7.5.10| Preventivní opatření proti elektrickým nábojům | 7.5.11| Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci PŘÍLOHA B| USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ ČÁST 8| POŽADAVKY NA OSÁDKY VOZIDEL, JEJICH VÝBAVU, PROVOZ A PRŮVODNÍ DOKLADY | KAPITOLA 8.1| VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA DOPRAVNÍ JEDNOTKY A JEJICH VYBAVENÍ | 8.1.1| Dopravní jednotky | 8.1.2| Průvodní doklady | 8.1.3| Označování | 8.1.4| Hasicí přístroje | 8.1.5| Další výbava a výbava pro osobní ochranu | KAPITOLA 8.2| POŽADAVKY NA ŠKOLENÍ OSÁDKY VOZIDLA | 8.2.1| Rozsah platnosti a všeobecné požadavky na školení řidičů | 8.2.2| Zvláštní požadavky na školení řidičů | 8.2.3| Školení všech osob, kromě řidičů majících osvědčení podle oddílu 8.2.1, podílejících se na silniční přepravě nebezpečných věcí | KAPITOLA 8.3| DALŠÍ POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ PLNIT OSÁDKA VOZIDLA | 8.3.1| Osoby | 8.3.2| Používání hasicích přístrojů | 8.3.3| Zákaz otevírání kusů | 8.3.4| Přenosná osvětlovací zařízení | 8.3.5| Zákaz kouření | 8.3.6| Běh motoru při nakládce nebo vykládce | 8.3.7| Používání parkovacích brzd a zakládacích klínů | 8.3.8| Použiti kabelových spojů | KAPITOLA 8.4| POŽADAVKY NA DOZOR NAD VOZIDLY | KAPITOLA 8.5| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA JEDNOTLIVÉ TŘÍDY NEBO LÁTKY | KAPITOLA 8.6| OMEZENÍ PRŮJEZDU VOZIDEL PŘEPRAVUJÍCÍCH NEBEZPEČNÉ VĚCI SILNIČNÍMI TUNELY | 8.6.1| Všeobecná ustanovení | 8.6.2| Silniční dopravní značky a signály upravující průjezd vozidel přepravujících nebezpečné věci | 8.6.3| Kódy omezení průjezdu tunelem | 8.6.4| Omezení průjezdu dopravních jednotek přepravujících nebezpečné věci tunely ČÁST 9| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A SCHVALOVÁNÍ VOZIDEL | KAPITOLA 9.1| ROZSAH PLATNOSTI, DEFINICE A POŽADAVKY NA SCHVALOVÁNÍ VOZIDEL | 9.1.1| Rozsah platnosti a definice | 9.1.2| Schvalování vozidel EX/II, EX/III, FL a AT a MEMU | 9.1.3| Osvědčení o schválení | KAPITOLA 9.2| POŽADAVKY NA KONSTRUKCI VOZIDEL | 9.2 1| Shoda s požadavky této kapitoly | 9.2.2| Elektrické příslušenství | 9.2.3| Brzdový systém | 9.2.4| Prevence nebezpečí požáru | 9.2.5| Omezovač rychlosti | 9.2.6| Spojovací zařízení motorových a přípojných vozidel | 9.2.7| Prevence dalších rizik způsobených palivy | KAPITOLA 9.3| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA KOMPLETNÍ NEBO ZKOMPLETOVANÁ VOZIDLA EX/II NEBO EX/III | 9.3.1| Materiály používané pro konstrukci nástaveb vozidel | 9.3.2| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním | 9.3.3| Vozidla EX/II | 9.3.4| Vozidla EX/III | 9.3 5| Motor a ložný prostor | 9.3.6| Vnější zdroje tepla a ložný prostor | 9.3.7| Elektrické příslušenství | KAPITOLA 9.4| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA KONSTRUKCI NÁSTAVEB KOMPLETNÍCH NEBO ZKOMPLETOVANÝCH VOZIDEL URČENÝCH PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ V KUSECH (KROMĚ VOZIDEL EX/II A EX/III) | KAPITOLA 9.5| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA KONSTRUKCI NÁSTAVEB KOMPLETNÍCH NEBO ZKOMPLETOVANÝCH VOZIDEL URČENÝCH PRO PŘEPRAVU VOLNĚ LOŽENÝCH TUHÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK | KAPITOLA 9.6| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA KOMPLETNÍ NEBO ZKOMPLETOVANÁ VOZIDLA URČENÁ PRO PŘEPRAVU LÁTEK PŘI ŘÍZENÉ TEPLOTĚ | KAPITOLA 9.7| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA NESNÍMATELNÉ CISTERNY (CISTERNOVÁ VOZIDLA), BATERIOVÁ VOZIDLA A KOMPLETNÍ NEBO ZKOMPLETOVANÁ VOZIDLA POUŽÍVANÁ PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ VE SNÍMATELNÝCH CISTERNÁCH S VNITŘNÍM OBJEMEM VĚTŠÍM NEŽ 1 M3 NEBO V CISTERNOVÝCH KONTEJNERECH, PŘEMÍSTITELNÝCH ISTERNÁCH NEBO MEGC S VNITŘNÍM OBJEMEM VĚTŠÍM NEŽ 3 M3 (VOZIDLA EX/III, FL A AT) | 9.7.1| Všeobecná ustanovení | 9.7.2| Požadavky na cisterny | 9.7.3| Upevňování | 9.7.4| Elektrické spojení vozidel FL | 9.7.5| Stabilita cisternových vozidel | 9.7.6| Ochrana vozidel proti nárazu zezadu | 9.7.7| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním | 9.7,8| Elektrické příslušenství | 9.7.9| Dodatečné bezpečnostní požadavky na vozidla EX/III | KAPITOLA 9.8| DODATEČNÉ POŽADAVKY NA KOMPLETNÍ A ZKOMPLETOVANÉ MEMU | 9.8.1| Všeobecná ustanovení | 9.8.2| Požadavky na cisterny a kontejnery pro volné ložené látky | 9.8.3| Elektrické spojení MEMU | 9.8.4| Stabilita MEMU | 9.8.5| Ochrana MEMU proti nárazu zezadu | 9.8.6| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním | 9.8.7| Dodatečné bezpečnostní požadavky | 9.8.8| Dodatečné další bezpečnostní požadavky PŘÍLOHA A VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ ČÁST 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 1.1 ROZSAH A POUŽITÍ 1.1.1 Struktura Přílohy A a B jsou rozděleny do devíti částí. Přílohu A tvoří části 1 až 7 a přílohu B tvoří části 8 a 9. Každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů. Uvnitř každé části je číslo části zahrnuto do čísel kapitol, oddílů a pododdílů, např. část 4, kapitola 2, oddíl 1, je očíslována „4.2.1“. 1.1.2 Rozsah platnosti 1.1.2.1 Pro účely článku 2 dohody ADR příloha A uvádí: (a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny; (b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména: - klasifikace věcí, včetně klasifikačních kritérii a příslušných zkušebních metod; - používání obalů (včetně společného balení); - používání cisteren (včetně jejich plnění); - postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace); - ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren; - používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky). 1.1.2.2 Příloha A obsahuje rovněž určitá ustanovení, která se podle článku 2 dohody ADR týkají přílohy B nebo obou příloh A a B: 1.1.1 Struktura 1.1.2.3 (Rozsah platnosti přílohy B) 1.1.2.4 1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy 1.1.3.6 Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou 1.1.4 Použitelnost jiných předpisů 1.1.4.5 Přeprava jinou dopravou než silniční Kapitola 1.2 Definice a měrové jednotky Kapitola 1.3 Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí Kapitola 1.4 Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti Kapitola 1.5 Odchylky Kapitola 1.6 Přechodná ustanovení Kapitola 1.8 Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků Kapitola 1.9 Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány Kapitola 1.10 Bezpečnostní předpisy Kapitola 3.1 Všeobecně Kapitola 3.2 sloupce (1), (2), (14), (15) a (19) (použití ustanovení částí 8 a 9 pro jednotlivé látky nebo předměty) 1.1.2.3 Pro účely článku 2 dohody ADR příloha B uvádí požadavky na konstrukci, výbavu a provoz vozidel schválených pro přepravu nebezpečných věci, a to: - požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a doklady; - požadavky na konstrukci a schvalování vozidel. 1.1.2.4 Pojem „vozidlo“ v článku 1(c) dohody ADR se nevztahuje nutně jen na jedno a totéž vozidlo. Mezinárodní přeprava může být prováděna několika různými vozidly, pokud se tato přeprava provádí po území nejméně dvou smluvních států dohody ADR mezi odesilatelem a příjemcem uvedenými v přepravním dokladu. 1.1.3 Vynětí z platnosti 1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy Ustanovení dohody ADR se nevztahují na: (a) přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na dopravní jednotku. Nebezpečné věci ve velkých nádobách IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej; (b) (Vypuštěno) (c) přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu, včetně lBC a velkých obalů, a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7. Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí; (d) přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu prováděnou: - odtahovými vozidly přepravujícími vozidla, která byla účastníky dopravní nehody nebo měla poruchu a obsahují nebezpečné věci; nebo - za účelem sběru nebezpečných věcí, které byly účastny mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo. (e) nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy. (f) přepravu nevyčištěných prázdných stabilních nebo skladovacích nádob, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek: - všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny; - byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a - náklad je upevněn v lůžkách nebo latěních nebo jiných manipulačních prostředcích nebo ve vozidle nebo kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy. Toto vynětí se nevztahuje na stabilní nebo skladovací nádoby, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle ADR zakázána. POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz také 1.7.1.4. 1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu: (a) plynů obsažených v palivových nádržích nebo lahvích vozidla, provádějícího přepravu, a určených k jeho pohonu nebo k provozu některého z jeho zařízení používaného nebo určeného k použití během přepravy (např. chladicí zařízení); Plyny smějí být přepravovány v pevně zabudovaných palivových nádržích nebo lahvích, přímo spojených s motorem vozidla a/nebo pomocným zařízením nebo v přepravitelných tlakových nádobách, které splňují příslušné právní předpisy. Celková kapacita palivových nádrží nebo lahví na dopravní jednotku, včetně těch, které jsou dovoleny podle 1.1.3.3 (a), nesmí překročit množství energie (MJ) nebo hmotnost (kg) odpovídající ekvivalentu energie 54 000 MJ. POZNÁMKA 1 : Hodnota ekvivalentu energie 54 000 MJ odpovídá palivovému limitu uvedenému v 1.1.3.3 (a) (1500 litrů). K energetickému obsahu paliv viz následující tabulku: Palivo| Energetický obsah ---|--- Motorová nafta| 36MJ/litr Benzin| 32MJ/litr Zemní plyn/ bioplyn| 35MJ/lNm3 Zkapalněný ropný plyn (LPG)| 24MJ/litr Ethanol| 21MJ/litr Bionafta| 33MJ/litr Emulzní palivo| 32MJ/litr Vodík| 11MJ/ Nm3 Celková kapacita nesmí překročit: - 1080 kg pro LNG a CNG; - 2250 litrů pro LPG. POZNÁMKA 2 : Kontejner vybavený zařízením pro použití během přepravy, který je upevněn na vozidle, je považován za nedílnou část vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz zařízení. (b) (Vypuštěno) (c) plynů skupin A a O (podle pododdílu 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů; POZNÁMKA: Toto vynětí se nevztahuje na lampy. K lampám viz 1.1.3.10. (d) plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad; (e) plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozidel a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo prázdných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v téže dopravní jednotce; (f) plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů; (g) plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a (h) (Vypuštěno) 1.1.3.3 Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu: (a) pohonných látek obsažených v palivových nádržích vozidel provádějících přepravu, určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení používaných nebo určených k použití během přepravy. Pohonné látky smějí být přepravovány v pevných palivových nádržích, přímo propojených s motorem nebo přídavným zařízením vozidla, které splňují příslušné právní předpisy, nebo mohou být přepravovány v přenosných nádobách na pohonné látky (jako jsou kanystry). Celkový vnitřní objem pevných palivových nádrží nesmí překročit 1500 litrů na jednu dopravní jednotku a vnitřní objem palivové nádrže připevněné na přípojné vozidlo nesmí překročit 500 litrů. V přenosných nádobách na pohonné látky smí být přepravováno nejvýše 60 litrů na jednu dopravní jednotku. Tato omezení se nevztahují na vozidla zásahových služeb. POZNÁMKA 1 : Kontejner vybavený zařízením pro použití během přepravy, který je upevněn na vozidle, je považován za nedílnou část vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz zařízení. POZNÁMKA 2 : Celkový vnitřní objem nádrží nebo lahví, včetně těch, které obsahují plynná paliva, nesmí překročit 54 000 MJ energetického ekvivalentu (viz POZNÁMKA 1 v 1.1.3.2 (a)). (b) (Vypuštěno) (c) (Vypuštěno) 1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz také 1.7.1.4 1.1.3.4.1 Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení ADR. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí. 1.1.3.4.2 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4. 1.1.3.4.3 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5. 1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9. 1.1.3.6 Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou 1.1.3.6.1 Nebezpečné věci jsou pro účely tohoto pododdílu zařazeny do přepravních kategorií 0, 1, 2, 3 nebo 4, jak je uvedeno ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie „0“, jsou též zařazeny do kategorie „0“. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie jiné než „0“, jsou zařazeny do přepravní kategorie „4“. 1.1.3.6.2 Pokud množství nebezpečných věcí přepravovaných jednou dopravní jednotkou nepřevyšuje hodnoty uvedené ve sloupci (3) tabulky uvedené v 1.1.3.6.3 pro danou přepravní kategorii (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do téže přepravní kategorie) nebo hodnotu vypočtenou podle 1.1.3.6.4 (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do různých přepravních kategorií), mohou být přepravovány v kusech v téže dopravní jednotce, aniž se použijí tato ustanovení: - Kapitola 1.10, kromě výbušnin třídy 1, UN čísel 0029, 0030, 0059, 0065, 0073, 0104, 0237, 0255, 0267, 0288, 0289, 0290, 0360, 0361, 0364, 0365, 0366, 0439, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500 a kromě vyjmutých kusů třídy 7, UN čísel 2910 a 2911, jestliže úroveň aktivity překračuje hodnotu A2; - Kapitola 5.3; - Oddíl 5.4.3; - Kapitola 7.2, kromě zvláštních ustanovení V5 a V8 oddílu 7.2.4; - CV1 oddílu 7.5.11; - Část 8, kromě 8.1.2.1 (a), 8.1.4.2 až 8.1.4.5, 8.2.3, 8.3.3, 8.3.4, 8.3.5, kapitoly 8.4, S1(3) a (6), S2(1), S4, S5 S14 až S21 a S24 kapitoly 8.5; - Část 9. 1.1.3.6.3 Pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství na jednu dopravní jednotku uvedeno ve sloupci (3) následující tabulky. Přepravní kategorie (1)| Látky nebo předměty obalová skupina nebo klasifikační kód /skupina nebo UN číslo (2)| Nejvyšší celkové množství na jednu dopravní jednotkub (3) ---|---|--- 0| Třída 1:| 1.1A/1.1L/1.2L/1.3L a UN 0190 | 0 Třída 3:| UN 3343 Třída 4.2:| Látky patřící k obalové skupině I Třída 4.3: | UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968,2988, 3129, 3130, 3131, 3132, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399 Třída 5.1:| UN 2426 Třída 6.1:| UN 1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294 Třída 6.2:| UN 2814 a 2900 Třída 7: | UN 2912 až 2919, 2977, 2978 a 3321 až 3333 Třída 8:| UN 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ) Třída 9:| UN 2315, 3151, 3152 a 3432 a předměty obsahující takové látky nebo směsi a prázdné nevyčištěné obaly, kromě obalů zařazených pod UN číslo 2908, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie 1| Látky a předměty patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0 a látky a předměty následujících tříd:| 20 Třída 1:| 1.1B až 1.1Ja/1.2B až 1.2J/1.3C/1.3G/1.3H/1.3J/1.5Da Třída 2:| skupiny T, TCa, TO, TF, TOCa a TFC; aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC chemické látky pod tlakem: UN 3502, 3503, 3504 a 3505 Třída 4.1: | UN 3221 až 3224 a 3231 až 3240, 3533 a 3534 Třída 5.2:| UN 3101 až 3104 a 3111 až 3120 2| Látky a předměty patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravních kategorií 0, 1 nebo 4 a látky následujících tříd:| 333 Třída 1:| 1.4B až 1.4G a 1.6N Třída 2:| skupina F; aerosoly: skupina F chemické látky pod tlakem: UN 3501 Třída 4.1:| UN 3225 až 3230, 3531 a 3532 Třída 4.3| UN 3292 Třída 5.1:| UN 3356 Třída 5.2:| UN 3105 až 3110 Třída 6.1:| UN 1700, 2016 a 2017 a látky patřící k obalové skupině III Třída 9:| UN 3090, 3091, 3245, 3480 a 3481 3| Látky patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4 a látky následujících tříd:| 1 000 Třída 2:| skupiny A a O; aerosoly: skupiny A a O chemické látky pod tlakem: UN 3500 Třída 3:| UN 3473 Třída 4.3:| UN 3476 Třída 8:| UN 2794, 2795, 2800, 3028, 3477 a 3506 Třída 9:| UN 2990 a 3072 4| Třída 1:| 1.4S | bez omezení Třída 2:| UN 3537 a 3539 Třída 3:| UN 3540 Třída 4.1:| UN 1331, 1345, 1944, 1945, 2254, 2623 a 3541 Třída 4.2:| UN 1361 a 1362 obalová skupina III a 3542 Třída 4.3:| UN 3543 Třída 5.1:| UN 3544 Třída 5.2:| UN 3545 Třída 6.1:| UN 3546 Třída 7:| UN 2908 až 2911 Třída 8:| UN 3547 Třída 9:| UN 3268, 3499, 3508, 3509 a 3548 a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné věci, kromě věcí zařazených do přepravní kategorie 0 Ve výše uvedené tabulce se „nejvyšším celkovým množstvím na dopravní jednotku“ rozumí: - pro předměty celková hmotnost v kilogramech předmětů bez jejich obalů (pro předměty třídy 1 čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech); pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v této příloze celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné; - pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá (netto) hmotnost v kilogramech; - pro kapaliny celkové množství obsažených nebezpečných látek v litrech; - pro stlačené plyny, adsorbované plyny a chemické látky pod tlakem hydraulický vnitřní objem nádoby v litrech. 1.1.3.6.4 Pokud jsou v jedné dopravní jednotce přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet - množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 vynásobený „50“; - množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 uvedených v poznámce a) k tabulce v 1.1.3.6.3 vynásobený „20“; - množství látek a předmětů přepravní kategorie 2 vynásobený „3“; a - množství látek a předmětů přepravní kategorie 3 nesmí překročit vypočtenou hodnotu „1 000“. 1.1.3.6.5 Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.1 (a), (b) a (d) až (f), 1.1.3.2 až 1.1.3.5, 1.1.3.7 a 1.1.3.9 a 1.1.3.10, neberou v úvahu. 1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie Ustanovení uvedená v ADR se nevztahují na systémy akumulace a výroby elektrické energie (např. lithiové baterie, elektrické kondenzátory, asymetrické kondenzátory, zásobníkové systémy s hydridem kovu a palivové články): (a) instalované ve vozidle provádějícím přepravu a určené pro jeho pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jeho zařízení; (b) obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop). 1.1.3.8 (Vyhrazeno) 1.1.3.9 Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondiciování během přepravy Jsou-li ve vozidlech nebo kontejnerech používány pro účely chlazení nebo kondiciování nebezpečné věci, které jsou jen dusivé (které ředí nebo nahrazují kyslík normálně v ovzduší), podléhají pouze ustanovením oddílu 5.5.3. 1.1.3.10 Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci Následující lampy a žárovky nepodléhají ADR, pokud neobsahují radioaktivní látku a neobsahují rtuť v množstvích větších, než jsou množství uvedená ve zvláštním ustanovení 366 kapitoly 3.3: (a) Lampy a žárovky, které jsou sesbírány přímo od jednotlivců nebo z domácností, jsou-li přepravovány do sběrného nebo recyklačního objektu; POZNÁMKA: Toto zahrnuje také lampy a žárovky přinesené nebo přivezené jednotlivci do prvního sběrného místa a poté přepravované do jiného sběrného místa, mezizpracovatelského nebo recyklačního objektu. (b) Lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí, a zabalené tak, že je nejvýše 30 gramů nebezpečných věcí v jednom kusu, za podmínky, že (i) lampy a žárovky jsou vyrobeny v souladu s certifikovaným systémem řízení kvality; POZNÁMKA: ISO 9001 smí být použita k tomuto účelu. a (ii) lampy nebo žárovky jsou buď jednotlivě zabaleny ve vnitřních obalech a odděleny přepážkami, nebo každá obklopena fixačním materiálem, aby byly chráněny, a poté zabaleny do pevných vnějších obalů splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a schopných vyhovět při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 m; (c) Použité, poškozené nebo vadné lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 g nebezpečných věcí s nejvýše 30 g nebezpečných věcí na kus, jsou-li přepravovány ze sběrného nebo recyklačního objektu. Lampy a žárovky musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, dostačujících k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy, splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a které jsou schopné vyhovět zkoušce volným pádem z výšky nejméně 1,2 m; (d) Lampy a žárovky obsahující jen plyny skupin A a O (podle 2.2.2.1), za podmínky, že jsou zabaleny tak, aby účinky rozletu při jakémkoli prasknutí lampy nebo žárovky byly omezeny na vnitřek kusu. POZNÁMKA: Lampy a žárovky obsahující radioaktivní látky jsou popsány v 2.2.7.2.2.2. (b). 1.1.4 Použitelnost jiných předpisů 1.1.4.1 (Vyhrazeno) 1.1.4.2 Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu 1.1.4.2.1 Kusy, kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC, které neodpovídají plně ustanovením ADR pro balení, společné balení, označení a bezpečnostní značky na kusech nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými výstražnými tabulkami, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky: (a) pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle dohody ADR, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní nebo podle ICAO Technical Instructions pro leteckou přepravu; (b) pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions; (c) jestliže kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC nejsou pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 této přílohy, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. V tomto případě se vztahuje na označení vozidla samého pouze ustanovení uvedené v 5.3.2.1.1 této přílohy. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice. Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 ADR a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions. 1.1.4.2.2 Dopravní jednotky složené z vozidla nebo vozidel jiných než těch, která přepravují kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC, jak je stanoveno v 1.1.4.2.1 (c), které nejsou označeny velkými bezpečnostními značkami podle ustanovení 5.3.1 ADR, avšak které jsou označeny podle kapitoly 5.3 IMDG Code, jsou připuštěny k přepravě v dopravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu za podmínky, že jsou dodržena ustanovení o označení oranžovými tabulkami v 5.3.2 ADR. 1.1.4.2.3 Pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou přepravu smějí být informace vyžadované podle oddílu 5.4.1 a 5.4.2 a podle kteréhokoli zvláštního ustanovení kapitoly 3.3 nahrazeny přepravním dokladem a informacemi vyžadovanými podle IMDG Code, popřípadě podle ICAO Technical Instructions, za předpokladu, že některé dodatečné informace vyžadovány podle ADR jsou také uvedeny. POZNÁMKA: K přepravě podle 1.1.4.2.1 viz též 5.4.1.1.7. K přepravě v kontejnerech viz též 5.4.2. 1.1.4.3 Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1,2,5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (Změna 29-98), smějí být dále používány za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o periodických inspekcích a zkouškách.1 Kromě toho musí splňovat ustanovení odpovídající pokynům uvedeným ve sloupcích (10) a (11) tabulky A kapitoly 3.2 a ustanovením kapitoly 4.2 ADR. Viz též 4.2.0.1 IMDG Code. 1.1.4.4 (Vyhrazeno) 1.1.4.5 Přeprava jinou dopravou než silniční 1.1.4.5.1 Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla. 1.1.4.5.2 V případech výše uvedených v 1.1.4.5.1 se dotčené smluvní strany ADR mohou dohodnout, že dodatečně uplatní, pokud to považují za nezbytné, předpisy ADR na tu část dopravní cesty, po které je vozidlo přepravováno jinou dopravou než silniční, pokud takové dohody mezi dotčenými smluvními stranami ADR neodporují ustanovením mezinárodních úmluv upravujících přepravu nebezpečných věcí druhem dopravy použitým pro přepravu silničního vozidla v dané části dopravní cesty, např. Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS), jichž jsou tyto dotčené smluvní strany ADR též smluvními stranami. Tyto dohody musí zaslat smluvní strana, jež byla jejich iniciátorem, Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který s nimi seznámí všechny smluvní strany ADR. 1.1.4.5.3 Jestliže pro přepravu, na níž se vztahují ustanovení ADR, platí pro celou silniční dopravní cestu nebo její část rovněž ustanovení mezinárodní úmluvy upravující přepravu nebezpečných věcí jiným druhem dopravy než silniční dopravou, podle ustanovení uvedené smlouvy, která rozšiřují její platnost na některé přepravy silničními motorovými vozidly, pak ustanovení této mezinárodní úmluvy platí pro tuto dopravní cestu současně s ustanoveními ADR, které jim neodporují; ostatní ustanovení ADR se pro dotyčnou dopravní cestu nepoužijí. 1.1.5 Použití norem Pokud se vyžaduje použití normy a existuje rozpor mezi touto normou a ustanoveními ADR, mají ustanovení ADR přednost. Požadavky normy, které nejsou v rozporu s ADR, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní. KAPITOLA 1.2 DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY 1.2.1 Definice POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice. Pro účely ADR se pod následujícími pojmy rozumějí: A „ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; „Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ předmět sestávající z nádoby pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobený z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavený rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu; „ASTM“ American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály) (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA); B „Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC, a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě; „Bateriové vozidlo“ vozidlo se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na tomto vozidle. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (označované také jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů; „Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy; „Běžná údržba flexibilních IBC“ viz „IBC“; „Běžná údržba tuhých IBC“ viz „IBC“; „Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs; C „CGA“ Compressed Gas Association (Sdružení pro stlačené plyny) (CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America); „CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami; „Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu nebo nesnímatelnou cisternu, jak jsou definovány v tomto oddílu, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel nebo MEGC; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1. „Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozidla; „Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ nesnímatelná cisterna, snímatelná cisterna, cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím plnění a vyprazdňování odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů; „Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2; „Cisterna snímatelná“ cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí beze změny nákladu a může s ní být normálně manipulováno pouze, když je prázdná; „Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner; „Cisternové vozidlo“ vozidlo určené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a zahrnující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo zahrnuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku; „Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, je-li použit pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů); POZNÁMKA: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery. „Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami; „CMR“ Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami; „CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „KBK“ Č „Čistá hmotnost výbušniny (NEM)“ celková hmotnost výbušných látek, bez obalů, pouzder atd. (Čisté množství výbušniny (NEQ), čistý obsah výbušniny (NEC), čistá váha výbušniny (NEW) nebo čistá hmotnost výbušného obsahu se často používají ke sdělení stejného významu); „Člen osádky vozidla“ řidič nebo jakákoli jiná osoba doprovázející řidiče z bezpečnostních, zabezpečovacích, výcvikových nebo provozních důvodů; D „Dávkový příkon“ pro přepravu radioaktivních látek je odpovídající velikost dávky vyjádřená milisievertech za hodinu nebo mikrosievertech za hodinu; „Detektor neutronového záření“ je přístroj, který zjišťuje neutronové záření. V takovém přístroji může být v hermeticky uzavřeném elektronkovém měniči obsažen plyn, který přemění neutronové záření na měřitelný elektrický signál; „Dokumentace cisterny“ složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4; „Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy; „Dopravní jednotka“ motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým a přípojným vozidlem; „Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici vozidlo nebo železniční vůz; „Dřevěná IBC“ viz „IBC dřevěná“ „Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi; E „EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel); F „Fixační podložka“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem; „Flexibilní IBC“ viz „IBC flexibilní“ „Flexibilní kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“. G „GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Sedmé revidované vydání Globálního harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek, uveřejněného Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.7; H „Hermeticky uzavřená cisterna“ cisterna, která: - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými pojistnými zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily. Cisterna určená pro přepravu kapalin s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary nebo určená pro přepravu tuhých látek (práškovitých nebo zrnitých), bez ohledu na svůj výpočtový tlak, je rovněž považována za hermeticky uzavřenou, jestliže: - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily podle požadavků v 6.8.2.2.3; nebo - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči nebo jinými podobnými pojistnými zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily podle požadavků v 6.8.2.2.3“. „Hmotnost kusu“ Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu. Hmotnost kontejnerů a cisteren používaných pro přepravu věcí se do celkové hmotnosti nezahrnuje; „Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod ASTM D 240, ISO/FDIS 13943: 1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B; „Hromadná položka“ položka pro definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D); CH „Chráněná IBC“ viz „IBC chráněná“ I „IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 - A-1400 Vídeň); „IBC“ (Intermediate bulk container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který: (a) má vnitřní objem: (i) nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III; (ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC; (iii) nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC; (iv) nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7; (b) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (c) odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5; POZNÁMKA 1 : Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro volně ložené látky (IBC). POZNÁMKA 2 : Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely ADR. „IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; „IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením; „IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou: (a) čištění; nebo (b) náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ; „IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním; „IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené tuhým vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoliv provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje. POZNÁMKA: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma. „IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; „IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní výstrojí a konstrukční výbavou; „IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely ADR se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou, odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce, považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán; „IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s příslušnou provozní výstrojí; „IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou: (a) čištění; (b) demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo (c) obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC; „IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která (a) je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN; (b) je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN. Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy ADR jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v 6.5.6.1.1); „ICAO“ (International Civil Aviation Organization) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada); „ICAO Technické pokyny“ (Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air), které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu; „IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn; „IMO“ (International Maritime Organization) Mezinárodní námořní organizace (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom); „Index bezpečné podkritičnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu radioaktivních látek je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky; „Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem; „ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20); J „J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže: (a) nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a (b) vykazují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.; K „Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory; „Kapalina“ látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která (a) má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa nebo (b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo (c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4; POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí: - přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo - přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu. „KBK“ (International Convention for Safe Containers) Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn; „Kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu“ viz „IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ „Kompozitní obal“ viz „Obal kompozitní“ „Konstrukční výstroj“ znamená: (a) pro cisterny cisternového vozidla nebo snímatelnou cisternu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže; (b) pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže; (c) pro články bateriového vozidla nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby; (d) pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu); POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Konstrukční životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je maximální životnost (v počtu roků), pro kterou je láhev nebo trubková nádoba zkonstruována a schválena podle platné normy; „Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce): - určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití; - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu; - opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný; - zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn; - mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek. Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky: - z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of; - nemůže být stohován; - může být přemístěn ze silničního vozidla na podpěry a naložen zpět pomocí zařízení vozidla POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozidla. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek. „Kontejner malý“ kontejner, který má vnitřní objem nejvýše 3 m3. POZNÁMKA: (Vypuštěno) „Kontejner MEGC“ viz „ Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC)“; „Kontejner nekrytý“ kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner; „Kontejner pro volně ložené látky“ přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určený pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny; Kontejner pro volně ložené látky je: - trvalé povahy a dostatečně pevný, aby byl vhodný pro opakované používání; - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více dopravními prostředky bez překládky nákladu; - opatřený prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci; - o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3. Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery, kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozidel. POZNÁMKA: Tato definice platí jen pro kontejnery pro volně ložené látky splňující požadavky kapitoly 6.11. „Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“ nezakrytý kontejner pro volně ložené látky s pevnou podlahou (včetně výsypného dna), s pevnými bočními stěnami a pevnými koncovými stěnami a pružným zakrytím. „Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a pevnou podlahou (včetně výsypných den). Tento pojem zahrnuje kontejner pro volně ložené látky s otevíratelnou střechou, boční stěnou nebo koncovou stěnou, která může být/je během přepravy uzavřena. Kontejnery pro volně ložené látky mohou mít otvory dovolující výměnu par a plynů za vzduch a které zabraňují za normálních podmínek přepravy úniku tuhých obsahů, jakož i pronikání deště a rozstřikované vody. „Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracovaných Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860; „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“: flexibilní kontejner o vnitřním objemu nejvýše 15 m3, s vnitřními vložkami a připevněnými manipulačními prostředky a provozní výstrojí; „Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu; „Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky“ „Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena; „Kontejner velký“ (a) kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru; (b) ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď; (i) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop) nebo (ii) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky; „Kontejnmentový systém“ pro přepravu radioaktivních látek je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy; „Koš“ vnější obal s neplnými stěnami; „Kovová IBC“ viz „IBC kovová“ „Kritická teplota“ teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu; „Kryogenní nádoba“ viz „Nádoba kryogenní“ „Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách. POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a 6.4. L „Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též „Svazek lahví“). „Latění“ vnější obal s neplnými stěnami; „Lepenková IBC“ viz „IBC lepenková“ M „Malá nádobka obsahující plyn (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, s hydraulickým vnitřním objemem nepřesahujícím 1 000 ml pro nádobky vyrobené z kovu a nepřesahujícím 500 ml pro nádobky vyrobené ze syntetického materiálu nebo ze skla, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem. „Malý kontejner“ viz „Kontejner malý“ „Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby; „Materiál živočišného původu“ jsou mrtvá těla zvířat (kadávery), části zvířecích těl, potraviny nebo krmiva pocházející ze zvířat; „MEGC“ viz „ Vícečlánkový kontejner na plyn“; „MEMU“, viz „Mobilní jednotka připravující výbušniny“ „Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem; „Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Mobilní jednotka připravující výbušniny“ jednotka, nebo vozidlo smontované s jednotkou, pro přípravu a nabíjení výbušnin z nebezpečných věcí, které nejsou výbušninami. Jednotka sestává z různých cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky a provozní výstroje, jakož i čerpadel a příslušného zařízení. MEMU může mít zvláštní komory pro balené výbušniny; POZNÁMKA: I když definice MEMU zahrnuje výraz „příprava a nabíjení výbušnin“ vztahují se požadavky na MEMU pouze na přepravu a nikoli na přípravu a nabíjení výbušnin.“ „Motor na palivové články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce; N „Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren; „Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal; „Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1 000 litrů „(viz též „Nádoba kryogenní, otevřená“); „Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu; „Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu, svazky lahví a záchranné tlakové nádoby; „Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3 000 litrů; „Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“; „Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci; „Nádrž“ (pro cisterny) část cisterny, která obsahuje látku určenou k přepravě, včetně otvorů a jejich uzávěrů, nezahrnující však provozní výstroj ani vnější konstrukční výstroj; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7.“ „Nakládce“ subjekt, který (a) nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozidla nebo na vozidlo, nebo do kontejneru; nebo (b) nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu na vozidlo. „Nakládka“ „všechny činnosti vykonávané nakládcem podle definice nakládce; „Nákladní dopravní (přepravní) jednotka“ silniční vozidlo, železniční vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC; „Nebezpečné reakce“ jsou - hoření nebo vývin značného tepla; - vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů; - tvoření žíravých látek; - tvoření nestabilních látek; nebo - nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny); „Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle dohody ADR vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v ní stanovených; „Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech; „Nejvyšší dovolená celková hmotnost“ (a) (pro IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost; (b) (pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu radioaktivních látek je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy; „Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ je nejvyšší z následujících tří tlaků, kterého může být dosaženo na vrchní straně cisterny v provozní poloze: (a) nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak); (b) nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak); a (c) účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě. Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku (přetlaku) nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50 °C. Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak (přetlak) musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2; POZNÁMKA 1 : Nejvyšší provozní tlak neplatí pro cisterny vyprazdňované samospádem podle 6.8.2.1.14 (a). POZNÁMKA 2 : K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. POZNÁMKA 3 : K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k 6.2.1.3.6.5. „Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech; „Nekryté vozidlo“ vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem; „Nekrytý kontejner“ viz „Kontejner nekrytý“ „Nesnímatelná cisterna“ viz „Cisterna nesnímatelná“ O „Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce (viz také „Obal kompozitní“, „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“, „Obal opakovaně použitelný“, „Obal prachotěsný“, „Obal rekonstruovaný“, „Obal skupinový“, „Obal velký, opakovaně použitelný“, „Obal velký, rekonstruovaný“, „Obal vnější“, „Obal vnitřní“, „Obal z jemného plechu“, „Obal záchranný“, „Obal záchranný velký“); „Obal kompozitní“ je obal sestávající z vnějšího obalu a z vnitřní nádoby a zkonstruovaný tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří jeden integrální obal. Po sestavení zůstává nadále jednou nedělitelnou jednotkou a jako takový je plněn, skladován, přepravován a vyprazdňován; POZNÁMKA: Pojem „vnitřní nádoba“ používaný pro kompozitní obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní obal“ používaným pro skupinové obaly. Například vnitřní část kompozitního obalu (plast) 6HA1 je takovou vnitřní nádobou, neboť není normálně konstruována tak, aby plnila obalovou funkci bez svého vnějšího obalu a není tedy vnitřním obalem. Tam, kde je za pojmem „kompozitní obal“ uveden v závorkách materiál, vztahuje se na vnitřní nádobu. „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména (a) kovové sudy, které jsou: (i) vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky; (ii) obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a (iii) zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady. (b) plastové sudy nebo kanystry, které: (i) jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky; (ii) mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a (iii) jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami; „Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu; „Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy. „Obal rekonstruovaný“ znamená zejména (a) kovové sudy, které jsou: (i) vyrobeny jako typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z typu jiného než typ UN; (ii) rekonstruovány z jednoho typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný typ UN; nebo (iii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových jako jsou neodnímatelná víka); (b) plastové sudy, které jsou: (i) rekonstruovány z jednoho typu UN na jiný typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo (ii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí. Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu. „Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5; POZNÁMKA: Pojem „vnitřní obal“ používaný pro skupinové obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní nádoba“ používaným pro kompozitní obaly. „Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (b) převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; „Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému plnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu plní stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu; „Obal velký, rekonstruovaný“ velký obal z kovu nebo z tuhého plastu, který: (a) je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo (b) je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN. Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky ADR, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2); „Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly; „Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal; „Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru; „Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící kusy nebo kusy neodpovídající předpisům obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci; „Obal záchranný velký“ speciální obal, který: (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; a (b) překračuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; do něhož se ukládají poškozené, vadné nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, které obsahují nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se vysypaly nebo vytekly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo likvidaci. „Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2: Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné; Obalová skupina II: látky středně nebezpečné; Obalová skupina III: látky málo nebezpečné. POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině. „Obnovený obal“ viz „Obal obnovený“ „Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě; „Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami; „Ochranný povlak“ (pro cisterny) je výstelka nebo vnitřní povlak chránící materiál kovových cisteren proti přepravovaným látkám; POZNÁMKA: Tato definice se nevztahuje na výstelku nebo vnitřní povlak používané jen k ochraně přepravované látky. „Opakovaně použitelný obal“ viz „Obal opakovaně použitelný“ „Opravená IBC“ viz „IBC opravená“ P „Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce; „Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu; „Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem; „Plnič“ jakýkoliv podnik, který plní nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) a/nebo do vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozidla nebo MEGC; „Plyn“ látka, která: (a) při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo (b) je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa; „Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“; „Podnik“ jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu; „Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku; „Pojistný ventil“ pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit cisternu proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku; „Posuzování shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první inspekci a zkoušení; „Prachotěsný obal“ viz „Obal prachotěsný“ „Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě; POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak“. „Provozní výstroj“ (a) cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, odvzdušňovací, bezpečnostní, ohřívací, tepelně izolační a přídavná zařízení a měřicí přístroje; (b) článků bateriového vozidla nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje; (c) IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7. „Provozní životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je počet roků, po který je dovoleno láhev nebo trubkovou nádobu používat; „Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny“ podnik, na jehož jméno je registrován nebo připuštěn k provozu cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna; „Průměr“ (pro nádrže cisteren) je vnitřní průměr nádrže; „Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů; „Předpis OSN“ předpis tvořící přílohu k dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a vzájemné uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958, v úplném znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění); „Přemístitelná cisterna“ viz „Cisterna přemístitelná“ „Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozidlech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění. Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány; „Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozidlech, kontejnerech nebo kontejnerech pro volně ložené látky. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách; „Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu radioaktivních látek je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření; „Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek (používaný jedním odesilatelem v případě radioaktivních látek) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě; Příklady přepravních obalových souborů: (a) úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo (b) vnější ochranný obal jako bedna nebo latění; „Přes nebo do“ pro přepravu radioaktivních látek znamená přes zemi nebo do zemí, v níž nebo do nichž je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje země, „nad“ nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto zemích podle letového řádu žádné zastávky; „Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu ADR. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce; „Příručka zkoušek a kritérií“ šesté revidované vydání „United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.5 se změnami uvedenými v dokumentech ST/SG/AC.10/11/Rev.6 a Amend. 1); „Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem; R „Radioaktivní obsah“ pro přepravu radioaktivních látek jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu; „Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů; „Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení o 27 %; „Rekonstruovaná IBC“ viz „IBC rekonstruovaná“ „Rekonstruovaný obal“ viz „Obal rekonstruovaný“ „RID“ Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF]; Ř „Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka nebo polymerizující látka; S „SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“; „SAPT“ viz „Teplota autoakcelerační polymerace“; „Schválení“ „Vícestranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena. „Jednostranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu smluvním státem ADR, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem smluvní strany ADR, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.8). „Skupinový obal“ viz „Obal skupinový“ „Směrnice ES“ rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž jsou adresována, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům; „Snímatelná cisterna“ viz „Cisterna snímatelná“ „Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze; „Stlačený zemní plyn (CNG)“ stlačený plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1971; „Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití; „Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry. „Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3 000 litrů, u svazku lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1 000 litrů; „Systém měření radiace“ je přístroj, který obsahuje detektory záření, jako své součásti; „Systém řízení“ pro přepravu radioaktivních látek je soustava vzájemně propojených nebo vzájemně působících prvků (systém) pro stanovení strategie a cílů a umožňující, aby cílů bylo dosaženo vhodným a účinným způsobem; T „Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz 3.1.2.8.1.1); „Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje; „Teplota autoakcelerační polymerace (SAPT)“ nejnižší teplota, při níž může dojít k polymerizaci látky v obalu, IBC nebo cisterně, tak jak je podávána k přepravě. SAPT musí být určena zkušebními postupy stanovenými pro teplotu samourychlujícího se rozkladu pro samovolně se rozkládající látky podle části II, oddílu 28 Příručky zkoušek a kritérií; „Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria); „Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“ „Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1 000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na ližinách nebo v rámu); „Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“ „Tuhá látka“ (a) látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.; „Tuhá vnitřní nádoba“ viz „Nádoba tuhá vnitřní“ U „UIC“ International Union of Railways (Mezinárodní železniční unie) (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France); „UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN; „UNECE“ (United Nations Economic Commission for Europe) Evropská hospodářská komise OSN - EHK OSN (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneve 10, Suisse); „Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě; „Uzavírající systém“ pro přepravu radioaktivních látek je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti; „Uzavřené vozidlo“ vozidlo s uzavíratelnou nástavbou; „Uzavřený kontejner“ viz „Kontejner uzavřený“ „Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky“ V „Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)“ viz „IBC“ „Velký obal“ viz „Obal velký“ „ Velký kontejner“ viz „Kontejner velký“ „Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů; POZNÁMKA: K UN MEGC viz kapitola 6.7. „Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů; „Vnější obal“ viz „Obal vnější“ „Vnitřní nádoba“ viz „Nádoba vnitřní“ „Vnitřní obal“ viz „Obal vnitřní“ „Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro značení cisterny použít tento snížený vnitřní objem; „Vozidlo s plachtou“ nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu; „Vozidlo“ viz „Bateriové vozidlo“, „Uzavřené vozidlo“, „Nekryté vozidlo“, „Vozidlo s plachtou“ a „Cisternové vozidlo“; „Vozová zásilka“ každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce; POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro radioaktivní látky je „výlučné použití“. „Vykládce“ podnik, který: (a) snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu z vozidla; nebo (b) vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozidla nebo kontejneru; nebo (c) vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozidla, MEMU nebo MEGC nebo z vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky; „Vykládka“ všechny činnosti vykonávané vykládcem podle definice vykládce; „Výlučné použití“ pro přepravu radioaktivních látek je výhradní použití vozidla nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky a expedice před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce, kde je to ustanoveními ADR vyžadováno. „Výměnná nástavba“ viz „Kontejner“; „Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem; „Vytápěcí systém s vnitřním spalováním“ zařízení používající přímo kapalné nebo plynné palivo a nepoužívající odpadní teplo z hnacího motoru vozidla; „Vzor“ pro přepravu radioaktivních látek je popis štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f), radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci; „Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze ke dvacátému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.20); Z „Zádržná doba“ doba, která uplyne od okamžiku dosažení počátečního stavu plnění až do okamžiku, kdy tlak zvyšující se v důsledku přívodu tepla dosáhne nejnižšího nastaveného tlaku omezovače(ů) tlaku cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1. „Záchranná tlaková nádoba“ tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 3000 litrů, do které se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící tlakové nádoby nebo tlakové nádoby neodpovídající předpisům pro jejich přepravu, např. za účelem jejich obnovy nebo likvidace; „Záchranný obal“ viz „Obal záchranný“ „Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky ADR jsou v praxi plněny; „Zalisovaná láhev“ je láhev určená k přepravě LPG, o hydraulickém vnitřním objemu nejvýše 13 litrů, vyrobená ze svařované ocelové vnitřní láhve s vnitřním povlakem a opatřená vnějším ochranným pláštěm vyrobeným z pórovitého plastu, který je neodnímatelný a spojený neoddělitelně s vnějším povrchem vnější stěny ocelové láhve; „Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku; „Záruka plnění předpisů“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků ADR v praxi; „Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě; „Zkapalněný ropný plyn (LPG)“ nízkotlaký zkapalněný plyn složený z jednoho nebo více lehkých uhlovodíků, které jsou přiřazeny jen k UN číslům 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978 a které sestávají hlavně z propanu, propenu, butanu, izomerů butanu, butenu se stopami jiných uhlovodíkových plynů; POZNÁMKA 1 : Hořlavé plyny přiřazené k jiným UN číslům se nepovažují za LPG. POZNÁMKA 2 : K UN 1075 viz POZNÁMKU 2 pod 2F, UN 1965, v tabulce pro zkapalněné plyny ve 2.2.2.3. „Zkapalněný zemní plyn (LNG)“ zkapalněný plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1972; „Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7. „Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první nebo periodické tlakové zkoušky; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7. Ž „Žadatel“ je v případě posuzování shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve státě smluvní strany. V případě periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol se žadatelem rozumí zkušebna, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce ve státě smluvní strany. POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení shody požádat třetí strana (např. provozovatel cisternového kontejneru podle definice v oddílu 1.2.1). 1.2.2 Měrové jednotky 1.2.2.1 V dohodě ADR se používá těchto měrových jednoteka Veličina| Jednotka SI b| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka| Vztah mezi jednotkami ---|---|---|--- Délka| m (metr)| -| - Plošný obsah| m2 (čtverečný metr)| -| - Objem| m3 (krychlový metr)| l c (litr)| 1 l = 10-3 m3 Čas| s (sekunda)| min (minuta)| 1 min = 60 s h (hodina)| 1 h = 3 600 s d (den)| 1 d = 86 400 s Hmotnost| kg (kilogram)| g (gram)| 1 g = 10-3 kg t (tuna)| 1 t = 103 kg Hustota| kg/m3| kg/l| 1 kg/l = 103 kg/m3 Teplota| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 0 °C = 273,15 K Teplotní rozdíl| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 1 °C = 1 K Síla| N (newton)| -| 1 N = 1 kg.m/s2 Tlak| Pa (pascal)| bar (bar)| 1 Pa = 1 N/m2 1 bar = 105 Pa Mechanické napětí| N/m2| N/mm2| 1 N/mm2 = 1 MPa Práce| | kWh (kilowatthodina)| 1 kWh = 3,6 MJ Energie| J (joule)| | 1 J = 1 N.m = 1 W.s Teplo| | eV (elektronvolt)| 1 eV = 0,1602.10-18 J Výkon| W (watt)| -| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s Viskozita kinematická| m2/s| mm2/s| 1 mm2/s = 10-6 m2/s Viskozita dynamická| Pa.s| mPa.s| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s Aktivita| Bq (bequerel)| | Ekvivalent dávkového příkonu| Sv (sievert)| | a Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty: Síla| | | | Napětí| ---|---|---|---|---|--- 1 kg| = 9,807 N| | | 1 kg/mm2| = 9,807 N/mm2 1 N| = 0,102 kg| | | 1 N/mm2| = 0,102 kg/mm2 Tlak| | | | ---|---|---|---|--- 1 Pa | =1 N/m2| = 10-5 bar| = 1,02 × 10-5 kg/cm2| = 0,75 × 10-2 torr 1 bar | = 105 Pa| = 1,02 kg/cm2| = 750 torr| 1 kg/cm2| = 9,807 × 104 Pa| = 0,9807 bar| = 736 torr| 1 torr| = 1,33 × 102 Pa| = 1,33 × 10-3 bar| = 1,36 × 10-3 kg/cm2| Práce, energie, teplo --- 1 J| = 1 N.m| = 0,278 × 10-6 kWh| = 0,102 kgm| = 0,239 × 10-3 kcal 1 kWh| = 3,6 × 106 J| = 367 × 103 kgm| = 860 kcal| 1 kgm| = 9,807 J| = 2,72 × 10-6 kWh =| 2,34 × 10-3 kcal| 1 kcal| = 4,19 × 103 J| = 1,16 × 10-3 kWh =| 427 kgm| Práce, energie, teplo --- 1 J| = 1 N.m| = 0,278 × 10-6 kWh| = 0,102 kgm| = 0,239 × 10-3 kcal 1 kWh| = 3,6 × 106 J| = 367 × 103 kgm| = 860 kcal| 1 kgm| = 9,807 J| = 2,72 × 10-6 kWh =| 2,34 × 10-3 kcal| 1 kcal| = 4,19 × 103 J| = 1,16 × 10-3 kWh =| 427 kgm| Výkon| | | | | Kinematická viskozita ---|---|---|---|---|--- 1 W| = 0,102 kgm/s| = 0,86 kcal/h| | | 1 m2/s| = 104 St (stoků) 1 kgm/s| = 9,807 W| = 8,43 kcal/h| | | 1 St| = 10-4 m2/s 1 kcal/h| = 1,16 W| = 0,119 kgm/s| | | | Dynamická viskozita --- 1 Pa.s| = 1 N.s/m2| = 10 P (poise) =| 0,102 kg.s/m2 1 P| = 0,1 Pa.s| = 0,1 N.s/m2 =| 1,02 × 10-2 kg.s/m2 1 kg.s/m2| = 9,807 Pa.s| = 9,807 N.s/m2 =| 98,07 P b Mezinárodní soustava měrových jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres). c Namísto zkratky „l“ pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem „l“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky „L“. Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky: Činitel| | | | | | | Předpona| | | Značka ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 1 000 000 000 000 000 000| = 1018| | | trilion| | | exa| | | E 1 000 000 000 000 000| = 1015| | | biliarda| | | peta| | | P 1 000 000 000 000| = 1012| | | bilion| | | tera| | | T 1 000 000 000| = 109| | | miliarda| | | giga| | | G 1 000 000| = 106| | | milion| | | mega| | | M 1 000| = 103| | | tisíc| | | kilo| | | k 100| = 102| | | sto| | | hekto| | | h 10| = 101| | | deset| | | deka| | | da 0.1| = 10-1| | | desetina| | | deci| | | d 0.01| = 10-2| | | setina| | | centi| | | c 0.001| = 10-3| | | tisícina| | | milli| | | m 0.000 001| = 10-6| | | miliontina| | | mikro| | | μ 0.000 000 001| = 10-9| | | miliardtina| | | nano| | | n 0.000 000 000 001| = 10-12| | | bilióntina| | | piko| | | p 0.000 000 000 000 001| = 10-15| | | biliardtina| | | femto| | | f 0.000 000 000 000 000 001| = 10-18| | | trilióntina| | | atto| | | a POZNÁMKA: 109 = 1 billion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina. 1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko „%“ v ADR: (a) u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech; (b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech; (c) u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech. 1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak. 1.2.2.4 Pokud ADR stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota. KAPITOLA 1.3 ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ 1.3.1 Rozsah a uplatnění Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4 a jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Před převzetím odpovědností musí být zaměstnanci vyškoleni podle 1.3.2 a činnosti, pro které, dosud neabsolvovali vyžadované školení, smějí vykonávat pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10. POZNÁMKA 1 : O školení bezpečnostního poradce viz 1.8.3 namísto tohoto oddílu. POZNÁMKA 2 : O školení osádky vozidla viz kapitolu 8.2 namísto tohoto oddílu. POZNÁMKA 3 : O školení ke třídě 7, viz též 1.7.2.5. 1.3.2 Forma školení Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby. 1.3.2.1 Všeobecné bezpečnostní školení Personál musí být seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí. 1.3.2.2 Specifické školení Personál musí být vyškolen přiměřeně ke svým povinnostem a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí. Pokud je přeprava nebezpečných věcí prováděna kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu. 1.3.2.3 Bezpečnostní školení Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy. 1.3.2.4 Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů. 1.3.3 Dokumentace Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání k dispozici zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být zkontrolovány při nástupu do nového zaměstnání. KAPITOLA 1.4 POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI 1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření 1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADR vztahující se na jejich činnost. 1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost. 1.4.1.3 ADR může stanovit určité povinnosti různých účastníků. Jestliže smluvní strana usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám. Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec. 1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků POZNÁMKA 1 : Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty více podniky. POZNÁMKA 2 : K radioaktivním látkám viz též 1.7.6. 1.4.2.1 Odesilatel 1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům ADR. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména: (a) přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADR; (b) předat dopravci ve sledovatelné formě informace a údaje a popřípadě požadované přepravní a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulek v části 3; (c) použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a opatřené značkami podle ADR; (d) splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy; (e) zajistit aby i prázdné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo prázdná nevyčištěná vozidla a prázdné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a označením podle 5.3 a aby prázdné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné. 1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy ADR. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 a), b), c) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností. 1.4.2.2 Dopravce 1.4.2.2.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména: (a) ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADR; (b) přesvědčit se, že všechny informace předepsané v ADR ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je v dopravní jednotce předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci; (c) vizuálně se přesvědčit, že vozidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.; (d) přesvědčit se, že neprošel termín příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC; POZNÁMKA: Cisterny, bateriová vozidla a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto termínu za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozidel a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.3.7, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6. (e) přesvědčit se, že vozidla nejsou přetížena; (f) přesvědčit se, že byly připevněny velké bezpečnostní značky, značky a oranžové tabulky předepsané pro vozidla v kapitole 5.3.; (g) přesvědčit se, že výbava předepsaná v ADR pro dopravní jednotku, osádku vozidla a některé třídy je v dopravní jednotce. Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozidla nebo kontejnerů a popřípadě nákladu. 1.4.2.2.2 Dopravce se však může v případech uvedených v 1.4.2.2.1 a), b), e), a f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. V případě uvedeném v 1.4.2.2.1 (c) se může spolehnout na to, co je uvedeno v „osvědčení o naložení kontejneru/vozidla“ vystaveném podle 5.4.2. 1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 porušení předpisů ADR, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků. 1.4.2.2.4 Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti silničního provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný(é) orgán(y) může (mohou) pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy. Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný(é) orgán(y) musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento/tyto příslušný(é) orgán(y), že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými. 1.4.2.2.5 (Vyhrazeno) 1.4.2.2.6 Dopravce musí vybavit osádku vozidla písemnými pokyny, jak jsou předepsány v ADR. 1.4.2.3 Příjemce 1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a po vykládce ověřit, že jsou dodrženy předpisy ADR, které se ho týkají. 1.4.2.3.2 Pokud se při kontrole u kontejneru zjistí porušení předpisů ADR, příjemce nesmí vrátit kontejner dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny. 1.4.2.3.3 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést náležitá opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 ADR. 1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADR. 1.4.3.1 Nakládce 1.4.3.1.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti: (a) smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle ADR dovolena; (b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné prázdné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na prázdné nevyčištěné obaly; (c) musí splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci; (d) musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit předpisy týkající se označení velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3; (e) musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve vozidle nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv. 1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případech uvedených v 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.3.2 Balič V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména: (a) předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení, a (b) pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech. 1.4.3.3 Plnič V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti: (a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu; (b) musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC; (c) smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat; (d) musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách; (e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku; (f) musí po naplnění cisterny zajistit, aby všechny uzávěry byly v uzavřené poloze a nedocházelo k žádnému úniku; (g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren; (h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby byly velké bezpečnostní značky, značky, oranžové tabulky a bezpečnostní značky umístěny na cisterny, vozidla a kontejnery pro volně ložené látky podle kapitoly 5.3.; (i) (Vyhrazeno) (j) musí se při plnění vozidel nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3. 1.4.3.4 Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména: (a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení; (b) zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům ADR až do své příští inspekce; (c) zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou. 1.4.3.5 (Vyhrazeno) 1.4.3.6 (Vyhrazeno) 1.4.3.7 Vykládce 1.4.3.7.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména: (a) přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEMU, MEGC nebo vozidle; (b) před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vozidlo nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby vykládka nebyla provedena, dokud nebudou učiněna náležitá opatření; (c) dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky a manipulace; (d) ihned po vykládce cisterny, vozidla nebo kontejneru: (i) odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozidla nebo kontejneru během vykládky; a (ii) zajistit uzavření ventilů a kontrolních otvorů; (e) zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozidel nebo kontejnerů; a (f) zajistit, aby kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění a dekontaminaci už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3. 1.4.3.7.2 Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést náležitá opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy ADR. KAPITOLA 1.5 ODCHYLKY 1.5.1 Dočasné odchylky 1.5.1.1 Podle článku 4, odstavce 3 ADR se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisů ADR, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám1. POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu. 1.5.1.2 Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny ADR. 1.5.1.3 Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami podle ADR. 1.5.2 (Vyhrazeno) KAPITOLA 1.6 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 1.6.1 Všeobecná ustanovení 1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, smějí být látky a předměty ADR přepravovány až do 30. června 2019 podle předpisů ADR platných do 31. prosince 2018. 1.6.1.2 (Vypuštěno) 1.6.1.3 Látky a předměty třídy 1 patřící ozbrojeným silám smluvní strany, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena. 1.6.1.4 Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996. 1.6.1.5 (Vyhrazeno) 1.6.1.6 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 3612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů v 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být dále používány. 1.6.1.7 Typová schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.21, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15. 1.6.1.8 Stávající oranžové tabulky, které splňují požadavky pododdílu 5.3.2.2 platné do 31. prosince 2004, smějí být dále používány, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozidla. 1.6.1.9 (Vypuštěno) 1.6.1.10 (Vypuštěno) 1.6.1.11 Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6.1 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6.1 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná. 1.6.1.12 (Vypuštěno) 1.6.1.13 (Vypuštěno) 1.6.1.14 IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, mohou být dále používány. 1.6.1.15 IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu. IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány. 1.6.1.16 (Vypuštěno) 1.6.1.17 (Vypuštěno) 1.6.1.18 (Vypuštěno) 1.6.1.19 (Vypuštěno) 1.6.1.20 (Vypuštěno) 1.6.1.21 (Vypuštěno) 1.6.1.22 Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 mohou být dále používány. 1.6.1.23 Hasicí přístroje vyrobené před 1. červencem 2011 v souladu s požadavky pododdílu 8.1.4.3 platných do 31. prosince 2010 mohou být dále používány. 1.6.1.24 (Vypuštěno) 1.6.1.25 (Vypuštěno) 1.6.1.26 Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2014 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.6.3.1, pokud jde o velikost písmen, číslic a symbolů platných od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2015 nemusí být označeny nejvyšší dovolenou stohovací zátěží podle 6.6.3.3. Takové velké obaly, které nejsou označeny podle 6.6.3.3, smějí být používány i po 31. prosinci 2014, ale musí být označeny podle 6.6.3.3, pokud byly rekonstruovány po tomto datu. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány. 1.6.1.27 Nádrže jako integrální součásti zařízení nebo strojů, obsahující kapalná paliva UN čísel 1202, 1203, 1223, 1268, 1863 a 3475, vyrobené před 1. červencem 2013, které neodpovídají požadavkům odstavce (a) zvláštního ustanovení 363 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. 1.6.1.28 (Vypuštěno) 1.6.1.29 Lithiové články a baterie vyrobené podle konstrukčního typu splňujícího požadavky pododdílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií, revize 3, změny 1 nebo jakékoli následné revize a změny platné k datu zkoušky konstrukčního typu smějí být dále přepravovány, pokud není v ADR stanoveno jinak. Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003 a splňující požadavky Příručky zkoušek a kritérií, revize 3 smějí být dále přepravovány, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení. 1.6.1.30 Bezpečnostní značky, které splňují požadavky uvedené v 5.2.2.2.1.1, platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 30. června 2019. 1.6.1.31 (Vypuštěno) 1.6.1.32 (Vypuštěno) 1.6.1.33 Elektrické dvouvrstvé kondenzátory UN čísla 3499 vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (e) zvláštního ustanovení 361 kapitoly 3.3. 1.6.1.34 Asymetrické kondenzátory UN čísla 3508 vyrobené před 1. lednem 2016 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (c) zvláštního ustanovení 372 kapitoly 3.3. 1.6.1.35 (Vypuštěno) 1.6.1.36 Osvědčení o školení řidiče vydaná před 1. lednem 2014, která neodpovídají požadavkům v 8.2.2.8.5 platným od 1. ledna 2013, pokud jde o pořadí údajů pod čísly 4. a 8., barvu (bílá s černými písmeny a číslicemi) a použití čísel 9. a 10. na zadní straně osvědčení k uvedení příslušných seznamů tříd, pro které osvědčení platí, smějí být dále používána až do data skončení jejich platnosti. 1.6.1.37 (Vyhrazeno) 1.6.1.38 Smluvní strany smějí nadále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2016, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2017, až do 31. prosince 2018. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti. 1.6.1.39 (Vypuštěno) 1.6.1.40 (Vypuštěno) 1.6.1.41 Bez ohledu na ustanovení ADR platná od 1. ledna 2017 smějí být velké obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III podle zvláštního ustanovení pro balení L2 pokynu pro balení LP02 v 4.1.4.3 platného do 31. prosince 2016 dále používány pro UN číslo 1950 až do 31. prosince 2022. 1.6.1.42 (Vypuštěno) 1.6.1.43 Vozidla registrovaná nebo poprvé uvedená do provozu před 1. červencem 2017, jak jsou definována ve zvláštních ustanoveních 388 a 669 kapitoly 3.3, a jejich výbava určená k použití během přepravy, která odpovídají požadavkům ADR platným do 31. prosince 2016, avšak obsahující lithiové články a baterie, které neodpovídají ustanovením uvedeným v 2.2.9.1.7, smějí být dále přepravována jako náklad podle požadavků zvláštního ustanovení 666 kapitoly 3.3. 1.6.1.44 Podniky, které se podílejí na přepravě nebezpečných věcí pouze jako odesilatelé a které nemusely jmenovat bezpečnostního poradce na základě ustanovení platných do 31. prosince 2018, musí, odchylkou od ustanovení uvedených v 1.8.3.1 platných od 1. ledna 2019, jmenovat bezpečnostního poradce nejpozději do 31. prosince 2022. 1.6.1.45 Smluvní strany smějí až do 31. prosince 2020 dále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2018, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2019. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti. 1.6.1.46 Přeprava strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě a které jsou tudíž přiřazeny k UN číslům 3363, 3537, 3538, 3539, 3540, 3541, 3542, 3543, 3544, 3545, 3546, 3547 nebo 3548, která byla vyňata z platnosti ustanovení ADR podle 1.1.3.1 (b) platných do 31. prosince 2018, smí být nadále vyňata z platnosti ustanovení ADR až do 31. prosince 2020, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. 1.6.1.47 Lithiové články a baterie nesplňující požadavky uvedené v 2.2.9.1.7 (g) smějí být dále přepravovány až do 31. prosince 2019. 1.6.2 Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 1.6.2.1 Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisům ADR platným od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisů ADR platných do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P200 a P203. 1.6.2.2 (Vypuštěno) 1.6.2.3 Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, značkami podle předpisů platných do 31. prosince 2002. 1.6.2.4 Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které již nejsou uznávány podle 6.2.5, mohou být dále používány. 1.6.2.5 Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz. 6.2.4) podle ustanovení ADR, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením. 1.6.2.6 Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením pododdílu 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008. 1.6.2.7 (Vypuštěno) 1.6.2.8 (Vypuštěno) 1.6.2.9 Ustanovení pokynu pro balení P200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) ve 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními stranami ADR používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015. 1.6.2.10 Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) ve 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem státu (států) přepravy povolen interval mezi periodickými inspekcemi 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým inspekcím podle těchto ustanovení. 1.6.2.11 Plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013, pro které nebyly použity předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší, smějí být dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení ADR. 1.6.2.12 Záchranné tlakové nádoby smějí být dále vyráběny a schvalovány podle vnitrostátních předpisů až do 31. prosince 2013. Záchranné tlakové nádoby vyrobené a schválené podle vnitrostátních předpisů před 1. lednem 2014 smějí být dále používány se schválením příslušných orgánů zemí používání. 1.6.2.13 Svazky lahví vyrobené před 1. červencem 2013, které nejsou označeny podle ustanovení v 6.2.3.9.7.2 a 6.2.3.9.7.3 platných od 1. ledna 2013 nebo v 6.2.3.9.7.2 platných od 1. ledna 2015, smějí být používány až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2015. 1.6.2.14 Láhve vyrobené před 1. lednem 2016 podle 6.2.3 a podle specifikace schválené příslušnými orgány zemí přepravy a použití, které však neodpovídají normě ISO 11513:2011 nebo normě ISO 9809-1:2010, jak je vyžadováno v 4.1.4.1, pokynu pro balení P208 (1), smějí být používány pro přepravu adsorbovaných plynů, za podmínky, že jsou dodrženy všeobecné předpisy pro balení uvedené v 4.1.6.1. 1.6.2.15 Svazky lahví podrobené periodické inspekci před 1. červencem 2015, které nejsou označeny podle ustanovení v 6.2.3.9.7.3 platných od 1. ledna 2015, smějí být používány až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2015. 1.6.3 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla 1.6.3.1 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před vstupem v platnost předpisů platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, jestliže výstroj nádrží odpovídá požadavkům kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (4 bary) (přetlak) v případě měkké oceli, nebo nejméně 200 kPa (2 bary) (přetlak) v případě hliníku nebo hliníkových slitin. Pro cisterny s jiným než kruhovým průřezem se musí vzít za základ výpočtu průměr, z něhož vypočtený plošný obsah kruhu je roven skutečnému plošnému obsahu průřezu cisterny. 1.6.3.2 Periodické zkoušky nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a bateriových vozidel ponechaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější ustanovení nepředepisovala vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (2 bary) (přetlak). 1.6.3.3 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, které splňují přechodná ustanovení uvedená v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2, mohou být používány až do 30. září 1993 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, ani na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, jejichž tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8. 1.6.3.4 (a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. květnem 1985 podle předpisů ADR platných od 1. října 1978 do 30. dubna 1985, avšak nesplňující ustanovení platná od 1. května 1985, smějí být dále používány po tomto datu. (b) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. květnem 1985 a datem vstupu v platnost ustanovení platných od 1. ledna 1988, které tato ustanovení nesplňují, ale byly vyrobeny podle ustanovení ADR platných do tohoto data, smějí být dále používány ještě po tomto datu. 1.6.3.5 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány. 1.6.3.6 (a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1978 a 31. prosincem 1984 musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2004, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození; (b) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1985 a 31. prosincem 1989 musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2010, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození. 1.6.3.7 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1999 podle předpisů platných do 31. prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány. 1.6.3.8 Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na nesnímatelných cisternách (cisternových vozidlech), snímatelných cisternách a bateriových vozidlech nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce. 1.6.3.9 a 1.6.3.10 (Vyhrazeno) 1.6.3.11 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 211 332 a 211 333 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány. 1.6.3.12 (Vyhrazeno) 1.6.3.13 (Vypuštěno) 1.6.3.14 (Vyhrazeno) 1.6.3.15 (Vypuštěno) 1.6.3.16 Pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů, 6.8.2.4 a 6.8.3.4, co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci. 1.6.3.17 (Vypuštěno) 1.6.3.18 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány, pokud bylo provedeno přiřazení k příslušnému kódu cisterny. 1.6.3.19 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2003 podle ustanovení uvedených v 6.8.2.1.21 platných do 31.prosince 2002, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2003, smějí být dále používány. 1.6.3.20 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, mohou být dále používány. 1.6.3.21 (Vypuštěno) 1.6.3.22 až 1.6.3.24 (Vyhrazeno) 1.6.3.25 (Vypuštěno) 1.6.3.26 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány. 1.6.3.27 až 1.6.3.29 (Vyhrazeno) 1.6.3.30 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) pro podtlakové vyčerpávání odpadů a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2005 podle ustanovení platných do 31.prosince 2004, které však nevyhovují ustanovením pododdílu 6.10.3.9 platným od 1.ledna 2005, smějí být dále používány. 1.6.3.31 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a cisterny tvořící prvky bateriových vozidel zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány. 1.6.3.32 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, vybavené víky průlezů podle ustanovení normy EN 13317:2002, zmíněné v tabulce odstavce 6.8.2.6 platného do 31. prosince 2006, včetně ustanovení obrázku a tabulky B.2 přílohy B uvedené normy, která již nejsou od 1. ledna 2007 akceptována, nebo jejichž materiál nesplňuje požadavky normy EN 13094:2004, odstavce 5.2, smějí být dále používány. 1.6.3.33 Pokud byla nádrž nesnímatelné cisterny (cisternového vozidla) nebo snímatelné cisterny již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7 500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle 6.8.2.4.2. 1.6.3.34 Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7 500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu. 1.6.3.35 (Vypuštěno) 1.6.3.36 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) určené pro přepravu zkapalněných netoxických hořlavých plynů a vyrobené před 1. červencem 2011, které jsou vybaveny zpětnými ventily namísto vnitřních uzavíracích ventilů a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.2.3, smějí být dále používány. 1.6.3.37 (Vypuštěno) 1.6.3.38 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení ADR, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením. 1.6.3.39 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění vhodné pojistky proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, smějí být dále používány. 1.6.3.40 (Vypuštěno) 1.6.3.41 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2013. 1.6.3.42 (Vypuštěno) 1.6.3.43 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány. 1.6.3.44 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek UN čísel 1202, 1203, 1223, 3475 nebo leteckého paliva zařazeného pod UN čísla 1268 nebo 1863, vybavené aditivačními zařízeními zkonstruovanými a vyrobenými před 1. červencem 2015 podle ustanovení vnitrostátních předpisů, které však neodpovídají požadavkům na konstrukci, schvalování a zkoušení zvláštního ustanovení 664 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2015, smějí být používány jen se schválením příslušných orgánů zemí používání. 1.6.3.45 (Vyhrazeno) 1.6.3.46 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány. 1.6.3.47 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2019, opatřené pojistnými ventily splňujícími požadavky platné do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.3.2.9, poslednímu pododstavci, týkajícímu se jejich konstrukce nebo ochrany, platnému od 1. ledna 2019, smějí být dále používány až do příští meziperiodické nebo periodické inspekce po 1. lednu 2021. 1.6.3.48 Bez ohledu na požadavky zvláštního ustanovení TU42 v 4.3.5, platné od 1. ledna 2019, nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny s nádrží vyrobenou z hliníkové slitiny, včetně těch s ochranným povlakem, které byly používány před 1. lednem 2019 pro přepravu látek s hodnotou pH pod 5,0 nebo nad 8,0, smějí být dále používány pro přepravu takových látek až do 31. prosince 2026. 1.6.3.49 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.10, týkajícím se průtržného tlaku průtržného kotouče, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.50 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, poslední odstavec, týkajícím se pojistek proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.51 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, týkajícím se kontroly svarů v oblasti spojů dna cisterny, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.52 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.11, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.53 Osvědčení o schválení typu vydaná pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla před 1. červencem 2019 podle požadavků v 6.8.2.3.1, platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.3.1, stanovujícím povinnost uvádět rozlišovací značku používanou na vozidlech v mezinárodním silničním provozu1 státu, na jehož území bylo osvědčení vystaveno, a registrační číslo, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používána. 1.6.3.54 až 1.6.3.99 (Vyhrazeno) 1.6.3.100 Cisterny z vyztužených plastů (FRP) Cisterny z vyztužených plastů (FRP) vyrobené před 1. červencem 2002 podle konstrukčního typu schváleného před 1. červencem 2001 podle předpisů dodatku B.1c, které byly v platnosti do 30.června 2001, mohou být dále používány až ukončení jejich životnosti, pokud všechny předpisy platné do 30.června 2001 byly a jsou nadále plněny. Avšak od 1. července 2001 nebude moci být již žádný nový konstrukční typ schválen podle předpisů platných do 30. června 2001. 1.6.4 Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC 1.6.4.1 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány. 1.6.4.2 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány. 1.6.4.3 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle předpisů platných do 31. prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1999, mohou být dále používány. 1.6.4.4 (Vyhrazeno) 1.6.4.5 Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce. 1.6.4.6 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány. 1.6.4.7 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 212 332 a 212 333 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány. 1.6.4.8 (Vyhrazeno) 1.6.4.9 Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány. 1.6.4.10 (Vypuštěno) 1.6.4.11 (Vyhrazeno) 1.6.4.12 Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30.června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány. Avšak musí být označeny příslušným kódem cisterny, a, pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4. 1.6.4.13 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány. 1.6.4.14 (Vyhrazeno) 1.6.4.15 (Vypuštěno) 1.6.4.16 (Vypuštěno) 1.6.4.17 (Vypuštěno) 1.6.4.18 Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci. 1.6.4.19 (Vypuštěno) 1.6.4.20 Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1. červencem 2005 podle požadavků platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílu 6.10.3.9 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány. 1.6.4.21 až 1.6.4.29 (Vyhrazeno) 1.6.4.30 Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1. ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1. lednem 2008, smějí být dále používány. 1.6.4.31 (Vypuštěno) 1.6.4.32 Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle odstavce 6.8.2.4.2. 1.6.4.33 Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7 500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu. 1.6.4.34 (Vypuštěno) 1.6.4.35 (Vypuštěno) 1.6.4.36 (Vypuštěno) 1.6.4.37 Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2012, které vyhovují požadavkům na značení v 6.7.2.20.1, 6.7.3.16.1, 6.7.4.15.1 nebo 6.7.5.13.1 platným do 31. prosince 2010, jak je to náležité, smějí být dále používány, jestliže splňují všechny ostatní příslušné požadavky ADR platné od 1. ledna 2011, včetně, pokud je to aplikovatelné, požadavku uvedeného v 6.7.2.20.1 (g) na značení symbolem „S“ na štítku, pokud je nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7 500 litrů. 1.6.4.38 (Vypuštěno) 1.6.4.39 Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení ADR, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením. 1.6.4.40 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkající se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, smějí být dále používány. 1.6.4.41 (Vypuštěno) 1.6.4.42 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2013. 1.6.4.43 Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí vyhovovat požadavkům uvedeným v 6.7.2.13.1 (f), 6.7.3.9.1 (e), 6.7.4.8.1 (e) a 6.7.5.6.1 (d) týkajícím se značení zařízení pro vyrovnávání tlaku. 1.6.4.44 (Vypuštěno) 1.6.4.45 (Vypuštěno) 1.6.4.46 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány. 1.6.4.47 Cisternové kontejnery pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.4.10, 6.8.3.4.11 a 6.8.3.5.4 a platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány až do příští inspekce po 1. červenci 2017. Až do této doby smějí být aktuální údržné doby pro splnění požadavků uvedených v 4.3.3.5 a 5.4.1.2.2 (d) odhadovány bez použití referenční údržné doby. 1.6.4.48 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány. 1.6.4.49 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2019, opatřené pojistnými ventily splňujícími požadavky platné do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.3.2.9, poslednímu pododstavci, týkajícím se jejich konstrukce nebo ochrany, platných od 1. ledna 2019, smějí být dále používány až do příští meziperiodické nebo periodické inspekce po 1. lednu 2021. 1.6.4.50 Bez ohledu na požadavky zvláštního ustanovení TU42 v 4.3.5, platné od 1. ledna 2019, cisternové kontejnery s nádrží vyrobenou z hliníkové slitiny, včetně těch s ochranným povlakem, které byly používány před 1. lednem 2019 pro přepravu látek s hodnotou pH pod 5,0 nebo nad 8,0, smějí být dále používány pro přepravu takových látek až do 31. prosince 2026. 1.6.4.51 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.10, týkajícím se průtržného tlaku průtržného kotouče, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.4.52 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, poslední odstavec, týkajícím se pojistek proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.4.53 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, týkajícím se kontroly svarů v oblasti spojů dna cisterny, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.4.54 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.11, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.5 Vozidla 1.6.5.1 až 1.6.5.2 (Vyhrazeno) 1.6.5.3 (Vypuštěno) 1.6.5.4 Pokud jde o konstrukci vozidel EX/II, EX/III, FL a AT, smějí být předpisy části 9 platné do 31. prosince 2018 používány až do 31. března 2020. 1.6.5.5 Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. lednem 2003, jejichž elektrické příslušenství nesplňuje požadavky oddílů 9.2.2, 9.3.7 nebo 9.7.8, avšak splňuje předpisy platné do 30. června 2001, mohou být dále používána. 1.6.5.6 (Vypuštěno) 1.6.5.7 Kompletní nebo zkompletovaná vozidla, která byla typově schválena před 31. prosincem 2002 podle Předpisu OSN č. 1052 pozměněného sérií změn 01, nebo podle příslušných ustanovení Směrnice 98/91/ES3 a která nesplňují požadavky kapitoly 9.2, ale splňují požadavky na konstrukci základních vozidel (body 220 100 až 220 540 dodatku B.2) platné do 30.června 2001, mohou být dále schvalována a používána, za podmínky, že byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu před 1. červencem 2003. 1.6.5.8 Vozidla EX/II a EX/III, která byla poprvé schválena před 1. červencem 2005 a která splňují požadavky části 9 platné do 31. prosince 2004, ale nesplňují požadavky platné od 1. ledna 2005, mohou být dále používána. 1.6.5.9 Cisternová vozidla s nesnímatelnými cisternami o vnitřním objemu větším než 3 m3, určená pro přepravu nebezpečných látek v kapalném nebo roztaveném stavu, zkoušená tlakem nižším než 4 bary, která nesplňují požadavky pododdílu 9.7.5.2 a byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu, není-li registrace povinná před 1. červencem 2004, mohou být dále používána. 1.6.5.10 Osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému do 31. prosince 2006 a osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008, mohou být dále používána. Osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2014, mohou být dále používána. 1.6.5.11 MEMU, které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2009 podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které však neodpovídají konstrukčním a schvalovacím předpisům platným od 1. ledna 2009, smějí být používány se schválením příslušných orgánů v zemích, v nichž se používají. 1.6.5.12 Vozidla EX/III a FL registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2012, jejichž elektrická spojení nesplňují požadavky v 9.2.2.6.3, ale splňují požadavky platné do 31. prosince 2010, smějí být dále používána. 1.6.5.13 Přípojná vozidla poprvé registrovaná (nebo která byla uvedena do provozu, jestliže registrace nebyla povinná) před 1. červencem 1995, vybavená antiblokovacím brzdovým systémem vyhovujícím Předpisu OSN č. 13, sérii změn 06, který však nesplňuje technické požadavky na antiblokovací brzdový systém kategorie A, smějí být dále používána. 1.6.5.14 MEMU, která byla schválena před 1. červencem 2013 podle ustanovení ADR platných do 31. prosince 2012, která však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.12.3.1.2 nebo 6.12.3.2.2 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používána. 1.6.5.15 Pokud jde o aplikaci ustanovení části 9, vozidla, která byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu před 1. listopadem 2014 a která byla schválena podle ustanovení směrnic zrušených Nařízením (ES) č. 661/20094, smějí být dále používána. 1.6.5.16 Vozidla EX/II, EX/III, FL a OX registrovaná před 1. dubnem 2018, vybavená palivovými nádržemi neschválenými podle Předpisu OSN č. 34 smějí být dále používána. 1.6.5.17 Vozidla poprvé registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2018, která nesplňují požadavky pododdílu 9.2.2.8.5 nebo norem ISO 6722-1:2011 + Cor 01:2012 nebo ISO 6722-2:2013 pro kabely pododdílu 9.2.2.2.1, ale splňují požadavky platné do 31. prosince 2016, smějí být dále používána. 1.6.5.18 Vozidla poprvé registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2018, schválená speciálně jako vozidlo OX, smějí být dále používána pro přepravu látek UN čísla 2015. 1.6.5.19 Pokud jde o roční technickou prohlídku vozidel poprvé registrovaných nebo uvedených do provozu před 1. dubnem 2018, schválených speciálně jako vozidlo OX, smějí být dále používána ustanovení Části 9 platná do 31. prosince 2016. 1.6.5.20 Osvědčení o schválení pro vozidla OX, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému do 31. prosince 2016, smějí být dále používána. 1.6.5.21 Osvědčení o schválení pro vozidla EX/III určená pro přepravu výbušných látek v cisternách odpovídající požadavkům v 9.1.3.3, platným do 31. prosince 2018, vydaná před 1. červencem 2019, která neobsahují poznámku o dodržení požadavků uvedených v 9.7.9, smějí být dále používána až do příští roční technické prohlídky vozidla. 1.6.5.22 Vozidla poprvé registrovaná (nebo uvedená do provozu, pokud registrace není povinná) před 1. lednem 2021, která splňují požadavky v 9.7.3, platné do 31. prosince 2018, avšak nesplňují požadavky v 9.7.3, platné od 1. ledna 2019, smějí být dále používána. 1.6.6 Třída 7 1.6.6.1 Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6 Kusy, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem (vyjmuté kusy, kusy typu IP-1, typu IP-2, typu IP-3 a typu A), musí zcela splňovat předpisy ADR, s výjimkou toho, že kusy, které splňují předpisy vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) /IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material (IAEA Safety Series No. 6): (a) smějí být nadále přepravovány, pokud byly připraveny k přepravě před 31. prosincem 2003 a za dodržení požadavků uvedených v 1.6.6.3, jsou-li relevantní; (b) smějí být nadále používány, za podmínky, že: (i) nebyly zkonstruovány k tomu, aby obsahovaly hexafluorid uranu; (ii) příslušné požadavky uvedené v 1.7.3 jsou splněny; (iii) meze aktivity a klasifikace uvedené v 2.2.7 jsou dodrženy; (iv) požadavky a kontroly pro přepravu v částech 1, 3, 4, 5 a 7 jsou splněny; (v) obal nebyl vyroben ani modifikován po 31. prosinci 2003. 1.6.6.2 Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 1.6.6.2.1 Kusy, které vyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem, musí zcela splňovat předpisy ADR, ledaže jsou splněny následující podmínky: (a) Obaly byly vyrobeny podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání z roku 1973 nebo 1973 (se změnami) nebo 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6; (b) Konstrukční vzor kusu podléhá vícestrannému schválení; (c) Příslušné požadavky uvedené v 1.7.3 jsou splněny; (d) Meze aktivity a klasifikace uvedené v 2.2.7 jsou dodrženy; (e) Požadavky a kontroly pro přepravu v částech 1, 3, 4, 5 a 7 jsou splněny; (f) (Vyhrazeno) (g) Pro kusy, které splňují ustanovení vydání z roku 1973 nebo 1973 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6: (i) Kusy mají dostatečné stínění, aby bylo zajištěno, že dávkový příkon ve vzdálenosti 1 m od povrchu kusu nepřekročí 10 mSv/h v nehodových podmínkách přepravy, definovaných v revidovaném vydání z roku 1973 nebo revidovaném vydání z roku 1973 (se změnami) předpisu IAEA Safety Series No. 6, s maximálním radioaktivním obsahem, který je pro kus dovolen; (ii) Kusy nepoužívají kontinuální ventilaci; (iii) Sériové číslo podle ustanovení uvedených v 5.2.1.7.5 je přiděleno a vyznačeno na vnější straně každého obalu. 1.6.6.2.2 Žádnou novou výrobu obalů podle konstrukčního vzoru kusu splňujícího ustanovení vydání z roku 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6 není dovoleno zahájit. 1.6.6.3 Kusy vyjmuté z předpisů pro štěpné látky podle vydání ADR 2011 a 2013 (vydání 2009 předpisu IAEA Safety Standard Series No.TS-R-1) Kusy obsahující štěpné látky, které jsou vyjmuty z klasifikace látky jako „ŠTĚPNÁ“ podle 2.2.7.2.3.5 (a) (i) nebo (iii) vydání ADR 2011 a 2013 (odst. 417 (a) (i) nebo (iii) vydání 2009 předpisu IAEA Pravidla pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek), připravené k přepravě před 31. prosincem 2014, smějí být nadále přepravovány a smějí být nadále klasifikovány jako neštěpné nebo štěpné vyjmuté, s výjimkou toho, že se hmotnostní meze na dodávku (zásilku) uvedené v tabulce 2.2.7.2.3.5 těchto vydání vztáhnou na vozidlo. Zásilka musí být přepravována za výlučného použití. 1.6.6.4 Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným systémem řízení podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Žádnou novou výrobu takových radioaktivních látek zvláštní formy není dovoleno zahájit. KAPITOLA 1.7 VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY 1.7.1 Rozsah a použití POZNÁMKA 1 : V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi, Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu „Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002). POZNÁMKA 2 : Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody. 1.7.1.1 ADR stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na dokumentu „IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive material, vydání 2012 Edition, IAEA Safety Standards Series No. SSR-6, IAEA, Vienna (2012)“. Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (2012 Edition)“, IAEA Safety Standards Series No. SSG-26, IAEA, Vienna (2014). 1.7.1.2 Cílem ADR je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření při přepravě radioaktivních látek. Tato ochrana je dosažena vyžadováním: (a) uzavření radioaktivního obsahu; (b) kontrolou vnějších dávkových příkonů; (c) zabránění kritickému stavu; a (d) zamezení škodám způsobeným teplem. Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozidla a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány. 1.7.1.3 ADR se vztahuje na silniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. Aplikuje se odstupňovaný přístup ke stanovení požadavků v ADR, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti: (a) Běžné podmínky přepravy (bez nehod); (b) Normální podmínky přepravy (drobné nehody); (c) Nehodové podmínky přepravy. 1.7.1.4 Ustanovení předepsaná v ADR se nevztahují na následující případy: (a) Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků; (b) Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách; (c) Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely; (d) Radioaktivní látky, které byly náhodně nebo úmyslně vpraveny do těla osoby nebo kterými byla osoba kontaminována a má být z tohoto důvodu přepravována k lékařskému ošetření. (e) Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli; (f) Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují (které mohou být zpracovány pro použití těchto radionuklidů), za předpokladu, že specifická aktivita těchto látek nepřekročí desetinásobek hodnot udaných v tabulce 2.2.7.2.2.1, nebo vypočítaných v souladu s 2.2.7.2.2.2 (a) a od 2.2.7.2.2.3 do 2.2.7.2.2.6. Pro přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou v trvalé rovnováze, musí být výpočet specifické aktivity proveden v souladu s 2.2.7.2.2.4; (g) neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici „kontaminace“ v 2.2.7.1.2. 1.7.1.5 Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů 1.7.1.5.1 Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky, nebo prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7: (a) relevantní z ustanovení uvedených v 5.1.2.1, 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.2.3, 5.1.5.4, 5.2.1.10, 7.5.11 CV33 (3.1), (5.1) až (5.4) a (6); a (b) požadavky na vyjmuté kusy, specifikované v ustanovení 6.4.4., s výjimkou radioaktivních látek vykazujících další nebezpečné vlastnosti a které proto musí být klasifikovány v jiné třídě, než je třída 7 podle zvláštních ustanovení 290 nebo 369 kapitoly 3.3, kdy ustanovení (a) a (b) uvedená výše jsou aplikována pouze přiměřeně navíc k těm, vztahujícím se k hlavní třídě. 1.7.1.5.2 Vyjmuté kusy podléhají příslušným ustanovením všech ostatních částí ADR. Obsahuje-li vyjmutá zásilka štěpnou látku na základě jedné z výjimek, které poskytuje 2.2.7.2.3.5, musí být splněny požadavky 7.5.11 CV33 (4.3). 1.7.2 Program ochrany proti záření 1.7.2.1 Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření. 1.7.2.2 Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi. 1.7.2.3 Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4, 1.7.2.5 a 7.5.11 CV33 (1.1). Programové dokumenty musí být k dispozici, na požadavek, pro inspekci relevantního příslušného orgánu 1.7.2.4 Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že efektivní dávka: (a) bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním; (b) pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování. Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovávány. POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobné monitorování, programy ohodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů. 1.7.2.5 Pracovníci (viz 7.5.11, CV 33 Poznámka 3) musí být náležitě vyškoleni v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.“ 1.7.3 Systém řízení Aby bylo zajištěno dodržování relevantních ustanovení ADR, musí být zaveden a využíván pro všechny činnosti v rámci ADR, jak jsou popsány v 1.7.1.3, systém řízení založený na mezinárodních, vnitrostátních, nebo jiných normách, přijatelných pro příslušný orgán. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být tomuto orgánu k dispozici. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven: (a) poskytnout zařízení pro inspekci během výroby a užívání; a (b) prokázat dodržování ADR příslušnému orgánu. Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé. 1.7.4 Zvláštní ujednání 1.7.4.1 Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, podle nichž mohou být přepravovány zásilky, které nesplňují všechny požadavky ADR aplikovatelné na radioaktivní látky. POZNÁMKA: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1. 1.7.4.2 Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na radioaktivní látky, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ustanovení. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními ADR pro radioaktivní látky je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných ADR bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ustanovení o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení. 1.7.5 Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle ADR. 1.7.6 Nedodržení limitů 1.7.6.1 V případě nedodržení jakéhokoli limitu v ADR platného pro dávkový příkon nebo kontaminaci (a) Odesilatel, příjemce, dopravce a kterákoliv z organizací zapojených do dopravy, která by mohla být dotčena, musí být informována o nedodržení limitů: (i) dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo (ii) příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu; (b) dopravce, odesilatel, popřípadě příjemce musí: (i) učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení; (ii) vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky; (iii) učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly nedodržení a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a (iv) sdělit příslušnému orgánu (příslušným orgánům) příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna; (c) informování odesilatele, popřípadě příslušného orgánu (příslušných orgánů) musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření. KAPITOLA 1.8 KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ 1.8.1 Kontroly nebezpečných věcí 1.8.1.1 Příslušné orgány smluvních stran mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5. Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení silničního provozu. 1.8.1.2 Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace nezbytné pro provedení kontrol. 1.8.1.3 Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4) za účelem kontroly provádět inspekce, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušku, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozidla nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu. 1.8.1.4 Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy ADR nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit nepřiměřené narušení silničního provozu. 1.8.2 Vzájemná úřední podpora 1.8.2.1 Smluvní strany se mohou dohodnout na vzájemné úřední podpoře při uplatňování ADR. 1.8.2.2 Pokud jedna smluvní strana zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jejím území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů ze strany podniku, který má své sídlo na území jiné smluvní strany, musí takové přestupky oznámit příslušným orgánům této smluvní strany. Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupků. 1.8.2.3 Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku. 1.8.3 Bezpečnostní poradce 1.8.3.1 Každý podnik, jehož činnosti zahrnují odesílání nebo silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s tím související balení, nakládku, plnění nebo vykládku, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci“ pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí. 1.8.3.2 Příslušné orgány smluvních stran mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky: (a) jejichž činnosti se týkají množství, která v každé dopravní jednotce nepřekročí meze (limity) uvedené v 1.1.3.6 a 1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5, nebo (b) jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související plnění, balení, nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo souvisejícím plněním, balením, nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění. 1.8.3.3 Hlavním úkolem poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem. S přihlédnutím k činnostem podniku má poradce zejména tyto povinnosti: - dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí; - radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí; - připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici národním orgánům na jejich žádost. Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku: - postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě; - postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí; - postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, plnění, balení, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí; - vlastní školení zaměstnanců podniku, včetně školení o změnách předpisů, a vedení záznamů o takovém školení; - uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, plnění, balení, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí; - analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných události nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, plnění, balení, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí; - uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů; - dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob; - ověřování, že zaměstnanci účastnící se odesílání, přepravy, plnění, balení, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny; - zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, plněním, balením, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí; - uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy; - uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro plnění, balení, nakládku a vykládku; - existenci bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2. 1.8.3.4 Poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností poradce. 1.8.3.5 Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého poradce příslušný orgán nebo instituci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou. 1.8.3.6 Kdykoli během přepravy, plnění, balení, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osoby, majetek nebo životní prostředí, zajistí poradce po shromáždění všech potřebných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy. 1.8.3.7 Poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo organizací pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou. 1.8.3.8 K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvní strany. 1.8.3.9 Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě, plnění, balení, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí, dostatečné znalosti platných právních a správních ustanovení, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. 1.8.3.10 Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací. Zkušební organizace nesmí být školícím zařízením. Pověření zkušební organizace musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kritériích: - způsobilost zkušební organizace; - specifikace forem zkoušek navržené zkušební organizací, včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 1.8.3.12.5, pokud musí být provedeny; - opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek; - nezávislost zkušební organizace na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících poradce. 1.8.3.11 Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7 a musí zahrnovat nejméně následující témata: (a) Znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehody; (b) Ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o: - klasifikaci nebezpečných věcí (postup při klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí); - všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické inspekce a zkoušky); - nápisy a bezpečnostní značky, označení oranžovými tabulkami (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek a oranžových tabulek); - údaje v přepravních dokladech (požadované informace); - způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava ve volně loženém stavu, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách); - přepravu osob; - zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky; - vzájemné oddělování věcí; - limity přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů; - manipulaci a uložení (plnění, balení, nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení ve vozidle a vzájemné oddělování); - čistění nebo odplyňování před plněním, balením, nakládkou a po vykládce; - osádku a odborné školení; - doklady vozidla (přepravní doklady, písemné pokyny, osvědčení o schválení vozidla, osvědčení o školení řidiče, kopie všech odchylek, jiné doklady); - písemné pokyny pro řidiče (používání pokynů a ochranné prostředky pro osádku); - požadavky na dozor nad vozidly (parkování); - pravidla a omezení silničního provozu; - únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách; - předpisy týkající se dopravních prostředků. 1.8.3.12 Zkoušky 1.8.3.12.1 Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou. 1.8.3.12.2 Příslušný orgán nebo jím pověřená zkušební organizace musí dohlížet na každou zkoušku. Jakákoli manipulace a podvádění musí být, jak je to jen možné, vyloučeny. Totožnost kandidáta musí být ověřena. Při písemné zkoušce není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních a vnitrostátních předpisů. Všechny zkušební dokumenty musí být zaregistrovány a uchovány v písemné formě nebo elektronicky jako datový soubor. 1.8.3.12.3 Při písemných testech není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních nebo vnitrostátních předpisů. Elektronická media smějí být použita jen tehdy, pokud byla poskytnuta zkušební organizací. Kandidát nesmí mít žádnou možnost pořizovat jiná data do poskytnutého elektronického media; kandidát smí odpovídat pouze na položené otázky. 1.8.3.12.4 Písemný test musí mít dvě části: (a) Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům: - všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření; - klasifikace nebezpečných věcí; - všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.; - značky, velké bezpečnostní značky a bezpečnostní značky; - údaje v přepravním dokladu; - manipulace a uložení; - odborné školení osádky; - doklady vozidla a osvědčení; - písemné pokyny pro řidiče; - předpisy týkající se dopravních prostředků. (b) Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce poradce. 1.8.3.12.5 Písemné zkoušky smějí být prováděny, zcela nebo zčásti, v elektronické formě, kde jsou odpovědi zaznamenávány a vyhodnocovány za použití procesů elektronického zpracování dat (EDP), pokud jsou splněny tyto podmínky: (a) Hardware a software musí být zkontrolovány a přijaty příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací; (b) Musí být zajištěna správná technická funkce. Musí být učiněna opatření týkající se možností pokračování zkoušky, dojde-li k selhání technických prostředků a aplikací. Na vstupních zařízeních nesmějí být k dispozici žádné pomocné funkce (např. funkce elektronického vyhledávání). Elektronické medium poskytnuté podle 1.8.3.12.3 nesmí dovolit kandidátům komunikovat během zkoušky s jakýmkoli jiným přístrojem; (c) Konečná vstupní data každého kandidáta musí být zaznamenána. Vyhodnocení výsledků musí být transparentní. 1.8.3.13 Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z témat, které jsou spojeny s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou: - třída 1, - třída 2, - třída 7, - třídy 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9. - UN 1202, 1203, 1223, 3475 a letecké palivo zařazené pod UN 1268 nebo 1863. Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12. 1.8.3.14 Příslušný orgán nebo zkušební organizace musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce. 1.8.3.15 Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními stranami. 1.8.3.16 Platnost a prodloužení platnosti osvědčení 1.8.3.16.1 Osvědčení je platné po dobu pěti let. Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem. 1.8.3.16.2 Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdíle 1.8.3.11 (b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení. Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 (b). 1.8.3.17 (Vypuštěno) 1.8.3.18 Vzor osvědčení Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí 25kB 1.8.3.19 Rozšíření platnosti osvědčení Jestliže poradce rozšíří rozsah platnosti svého osvědčení během jeho doby platnosti splněním požadavků uvedených v 1.8.3.16.2, zůstane doba platnosti nového osvědčení stejná jako doba platnosti předchozího osvědčení. 1.8.4 Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací Smluvní strany oznámí Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování ADR, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení ADR, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti. Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny smluvním stranám. 1.8.5 Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí 1.8.5.1 Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy nebo vykládky nebezpečných věcí na území smluvní strany k závažné nehodě nebo mimořádné události, je nakládce, plnič, dopravce nebo příjemce povinen zajistit, aby byla pro příslušný orgán dotyčné smluvní strany vypracována a předložena zpráva podle vzoru předepsaného v pododdíle 1.8.5.4 nejpozději jeden měsíc po této události. 1.8.5.2 Tato smluvní strana musí, je-li to žádoucí, zaslat zprávu Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů za účelem informování ostatních smluvních stran. 1.8.5.3 Událostí, která podléhá povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1, je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (úřady) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií: Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění (a) vyžaduje intenzivní lékařskou péči, (b) vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici, nebo (c) má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů. Únik látky znamená uniknutí nebezpečných věcí (a) přepravní kategorie 0 nebo 1 v množství větším než 50 kg / 50 litrů, (b) přepravní kategorie 2 v množství větším než 333 kg / 333 litrů, nebo (c) přepravní kategorie 3 nebo 4 v množství větším než 1000 kg / 1000 litrů. Kritérium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodu deformace cisterny nebo kontejneru, převrácení cisterny nebo požáru v bezprostřední blízkosti). Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy, bez ohledu na množství uniklé látky. Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě radioaktivních látek jsou kritéria pro únik látky následující: (a) jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů; (b) expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 -„International Basic Safety Standards for Protection Against Ionizing Radiation and for Safety Radiation Sources“); nebo (c) je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření. POZNÁMKA: Viz ustanovení pro nedoručitelné zásilky oddílu 7.5.11 (6), dodatečné ustanovení CV33. Hmotné škody nebo škody na životním prostředí nastanou při uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu. Účast orgánů (úřadů) znamená přímé zapojení úřadů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi. Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace. 1.8.5.4 Vzor zprávy o nehodě nebo mimořádné události během přepravy nebezpečných věc Zpráva o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí podle oddílu 1.8.5. RID/ADR 17kB 360kB 477kB 1.8.6 Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7 1.8.6.1 Schvalování inspekčních organizací Příslušný orgán může schválit inspekční organizace pro posuzování shody, periodické inspekce, meziperiodické inspekce, mimořádné kontroly a dohled nad vlastní inspekční službou, jak je uveden v oddílu 1.8.7. 1.8.6.2 Pracovní povinnosti příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace 1.8.6.2.1 Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí provádět posuzování shody, periodické inspekce, meziperiodické inspekce a mimořádné kontroly přiměřeným způsobem, bez zbytečných nákladů. Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí vykonávat své činnosti s přihlédnutím k velikosti, odvětví a struktuře dotčených podniků, k relativní složitosti technologie a sériovému charakteru výroby. 1.8.6.2.2 Avšak příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí respektovat stupeň přísnosti a úroveň ochrany vyžadované k tomu, aby přepravitelná tlaková zařízení vyhovovala příslušným ustanovením částí 4 a 6. 1.8.6.2.3 Pokud příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace zjistí, že požadavky stanovené v částech 4 nebo 6 nebyly výrobcem dodrženy, požádá výrobce, aby učinil náležitá nápravná opatření, a nevydá žádné osvědčení o schválení konstrukčního typu ani osvědčení o shodě. 1.8.6.3 Informační povinnost Smluvní strany ADR musí zveřejnit své vnitrostátní postupy pro posuzování, pověřování a monitorování inspekčních organizací a všechny změny těchto informací. 1.8.6.4 Delegování inspekčních činností POZNÁMKA: Vlastních inspekčních služeb podle 1.8.7.6 se pododdíl 1.8.6.4 netýká. 1.8.6.4.1 Pokud inspekční organizace využívá služeb jakékoli jiné organizační jednotky (např. subdodavatel, pobočka) k vykonávání specifických činností spojených s posuzováním shody, periodickou inspekcí, meziperiodickou inspekcí nebo mimořádnými kontrolami, musí být tato organizační jednotka zahrnuta do akreditace inspekční organizace, nebo musí být akreditována odděleně. V případě oddělené akreditace musí být tato jednotka patřičně akreditována podle normy EN ISO/IEC 17025:2005 a musí být uznána inspekční organizací jako nezávislá a nestranná zkušební laboratoř k provádění zkušebních úkolů ve shodě se svou akreditací, nebo musí být akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3). Inspekční organizace se musí ujistit, že tato organizační jednotka splňuje požadavky stanovené pro činnosti, které jsou jí předány, se stejnou úrovní kompetentnosti a bezpečnosti, jaká je stanovena pro inspekční organizace (viz 1.8.6.8) a inspekční organizace to musí monitorovat. Inspekční organizace musí informovat příslušný orgán o výše uvedených opatřeních. 1.8.6.4.2 Inspekční organizace přebírá plnou odpovědnost za činnosti vykonávané takovými organizačními jednotkami, bez ohledu na místo, kde tyto činnosti vykonávají. 1.8.6.4.3 Inspekční organizace nesmí převést celou činnost posuzování shody, periodické inspekce, meziperiodické inspekce nebo mimořádných kontrol. V každém případě posuzování a vydávání osvědčení musí být prováděno vlastní inspekční organizací. 1.8.6.4.4 Činnosti nesmějí být převáděny bez souhlasu žadatele. 1.8.6.4.5 Inspekční organizace musí uchovávat k dispozici příslušného orgánu příslušné doklady týkající se posuzování kvalifikací a prací provedených výše zmíněnými organizačními jednotkami. 1.8.6.5 Informační povinnosti inspekčních organizací Každá inspekční organizace musí informovat příslušný orgán, který ji schválil, o následujících skutečnostech. Jsou to: (a) s výjimkou aplikace ustanovení uvedených v 1.8.7.2.4, každé zamítnutí, omezení, pozastavení platnosti nebo odebrání osvědčení o schválení konstrukčního typu; (b) každá okolnost nebo okolnosti ovlivňující rozsah a podmínky pro schválení, jak bylo uděleno příslušným orgánem; (c) každá žádost o informace o vykonávaných činnostech při posuzování shody, kterou obdržela od příslušných orgánů monitorujících dodržování ustanovení uvedených v 1.8.1 nebo 1.8.6.6; (d) na vyžádání, činnosti vykonávané při posuzování shody v rámci rozsahu jejich schválení a jiné vykonávané činnosti, včetně převádění činností. 1.8.6.6 Příslušný orgán musí zajistit monitorování inspekčních organizací a musí zrušit nebo omezit platnost uděleného schválení, pokud zjistí, že schválená organizace již neplní podmínky schválení a požadavky pododdílu 1.8.6.8 nebo nedodržuje postupy uvedené v ustanoveních ADR. 1.8.6.7 Je-li platnost schválení inspekční organizace zrušena nebo omezena, nebo pokud inspekční organizace zastavila svou činnost, musí příslušný orgán učinit příslušné kroky k tomu, aby se zajistilo, že její dokumentace bude buď zpracována jinou inspekční organizací, nebo bude k dispozici. 1.8.6.8 Inspekční organizace musí: (a) mít k dispozici personál s organizační strukturou, který je schopný, vyškolený, kompetentní a způsobilý vykonávat uspokojivě své technické funkce; (b) mít přístup ke vhodným a přiměřeným technickým prostředkům a vybavení; (c) pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit; (d) zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací; (e) udržovat jasný odstup mezi vlastními činnostmi inspekční organizace a ostatními činnostmi, které k nim nemají vztah; (f) mít dokumentovaný systém kvality; (g) zajistit, aby byly prováděny zkoušky a inspekce specifikované v příslušné normě a v ADR; a (h) udržovat účinný a přiměřený dokumentační a záznamový systém podle 1.8.7 a 1.8.8 Inspekční organizace musí být kromě toho akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3), jak je specifikováno v 6.2.2.11 a 6.2.3.6 a TA4 a TT9 oddílu 6.8.4. Inspekční organizace, která zahajuje novou činnost, smí být schválena prozatímně. Před prozatímním schválením musí příslušný orgán zajistit, aby inspekční organizace splňovala požadavky normy EN ISO/IEC 17020:2012 (kromě klauzule 8.1.3). Inspekční organizace musí být akreditována v prvém roce své činnosti, aby byla schopna pokračovat v této nové činnosti. 1.8.7 Postupy pro posuzování shody a periodickou inspekci POZNÁMKA: V tomto oddílu „příslušná organizace“ znamená organizaci určenou v pododdíle 6.2.2.11 k certifikaci UN tlakových nádob, v pododdílu 6.2.3.6 ke schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a ve zvláštních ustanoveních TA4 a TT9 oddílu 6.8.4. 1.8.7.1 Všeobecná ustanovení 1.8.7.1.1 Postupy v 1.8.7 se musí použít podle 6.2.3.6 při schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a podle zvláštních ustanovení TA4 a TT9 oddílu 6.8.4 při schvalování cisteren, bateriových vozidel a MEGC. Postupy v oddílu 1.8.7 se mohou použít podle tabulky v 6.2.2.11 při certifikaci UN tlakových nádob. 1.8.7.1.2 Každá žádost o: (a) schválení konstrukčního typu podle 1.8.7.2; nebo (b) dohled nad výrobou podle 1.8.7.3 a první inspekci a zkoušku podle 1.8.7.4; nebo (c) periodickou, meziperiodickou inspekci a mimořádné kontroly podle 1.8.7.5 musí být podána žadatelem u jediného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo schválené inspekční organizace podle jeho vlastní volby. 1.8.7.1.3 Žádost musí obsahovat: (a) jméno a adresu žadatele; (b) v případě posuzování shody, není-li žadatel výrobcem, jméno a adresu výrobce; (c) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace; (d) příslušnou technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7; (e) prohlášení dovolující příslušnému orgánu, jeho zástupci nebo inspekční organizaci z inspekčních důvodů vstup do objektů výroby, inspekce, zkoušení a skladování a poskytující jim všechny potřebné informace. 1.8.7.1.4 Pokud může žadatel prokázat ke spokojenosti příslušného orgánu nebo jej zastupující inspekční organizace splnění podmínek pododdílu 1.8.7.6, smí si žadatel zřídit vlastní inspekční službu, která smí provádět část nebo všechny inspekce a zkoušky, je-li to uvedeno v 6.2.2.11 nebo 6.2.3.6. 1.8.7.1.5 Osvědčení o schválení konstrukčního typu a osvědčení o shodě - včetně technické dokumentace - musí být uchovávána výrobcem, nebo žadatelem o typové schválení, pokud tento není výrobcem, a inspekční organizací, která osvědčení vydala, po dobu nejméně 20 let od posledního data výroby výrobků téhož typu. 1.8.7.1.6 Pokud výrobce nebo vlastník zamýšlí zastavit činnost, musí zaslat dokumentaci příslušnému orgánu. Příslušný orgán poté uchová dokumentaci po zbytek doby stanovené v 1.8.7.1.5. 1.8.7.2 Schválení konstrukčního typu Typová schválení povolují výrobu tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC po dobu platnosti tohoto schválení. 1.8.7.2.1 Žadatel musí: (a) v případě tlakových nádob dát k dispozici příslušné organizaci reprezentativní vzorky zamýšlené výroby. Příslušná organizace si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li si to zkušební program; (b) v případě cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC umožnit přístup k prototypu pro zkoušení konstrukčního typu. 1.8.7.2.2 Příslušná organizace musí: (a) prozkoumat technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.1 a ověřit, zda konstrukce odpovídá příslušným ustanoveními ADR a že prototyp nebo prototypová série byl(y) vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací a je (jsou) typovou konstrukcí; (b) provést prohlídky a dohlížet na zkoušky předepsané ADR, aby se zjistilo, zda byly použity a dodrženy předpisy a zda postupy použité výrobcem odpovídají předpisům; (c) zkontrolovat certifikát(y) vystavený(é) výrobcem (výrobci) materiálů vzhledem k platným ustanovením ADR; (d) pokud je to aplikovatelné, schválit postupy pro trvalá spojení konstrukčních částí nebo zkontrolovat, zda byly předem schváleny, a ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený; (e) dohodnout se žadatelem místo a zkušební laboratoře, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky. Příslušná organizace vydá žadateli protokol o posouzení konstrukčního typu. 1.8.7.2.3 Pokud konstrukční typ vyhovuje všem platným ustanovením, vydá příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace žadateli osvědčení o schválení konstrukčního typu. Toto osvědčení musí obsahovat: (a) název a adresu vydávající instituce; (b) název a adresu výrobce a žadatele, pokud žadatel není výrobcem; (c) odvolávku na vydání ADR a normy použité pro posouzení konstrukčního typu; (d) jakékoli požadavky vyplývající z posouzení; (e) údaje nezbytné pro identifikaci konstrukčního typu a modifikace, jak je definováno příslušnou normou; (f) odvolávku na protokol(y) o posouzení konstrukčního typu; a (g) maximální dobu platnosti typového schválení. K osvědčení musí být přiložen seznam příslušných částí technické dokumentace (viz 1.8.7.7.1). 1.8.7.2.4 Typové schválení je platné na dobu nejvýše 10 let. Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky ADR (včetně referenčních norem), takže schválený typ jim už nevyhovuje, příslušná organizace, která typové schválení vydala, toto schválení zruší a informuje o tom držitele typového schválení. POZNÁMKA: K nejzazším termínům pro zrušení platnosti existujících typových schválení viz sloupec (5) tabulek v 6.2.4 a 6.8.2.6 nebo 6.8.3.6, jak je to náležité. Jestliže platnost typového schválení vypršela nebo bylo zrušeno, není již výroba tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel a MEGC podle tohoto typového schválení dovolena. V takovém případě příslušná ustanovení týkající se používání, periodické inspekce a meziperiodické inspekce tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC obsažená v typovém schválení, jehož platnost vypršela nebo bylo zrušeno, budou nadále platit pro tyto tlakové nádoby, cisterny, bateriová vozidla nebo MEGC vyrobené před vypršením platnosti nebo zrušením platnosti typového schválení, jestliže smějí být dále používány. Tyto smějí být dále používány, dokud zůstávají ve shodě s požadavky ADR. Jestliže již nejsou ve shodě s požadavky ADR, smějí být dále používány pouze tehdy, je-li takové používání povoleno příslušnými přechodnými ustanoveními v kapitole 1.6. Typová schválení smějí být obnovena po úplné revizi a posouzení shody s ustanoveními ADR platnými k datu obnovy. Obnova není dovolena poté, co bylo zrušeno typové schválení. Modifikace existujícího typového schválení, které se objevily během doby jeho platnosti (např. pro tlakové nádoby menší změny, jako je doplnění dalších velikostí a objemů, které neovlivňují shodu s předpisy, nebo pro cisterny viz 6.8.2.3.2) neprodlužují ani nemění původní platnost osvědčení. POZNÁMKA: Revize a posouzení shody s ustanoveními ADR mohou být provedeny jinou organizací, než je organizace, která vydala původní typové schválení. Vydávající organizace musí uchovávat všechny dokumenty pro typové schválení (viz 1.8.7.7.1) po celou dobu platnosti včetně jeho obnov, pokud byly povoleny. 1.8.7.2.5 V případě modifikace tlakové nádoby, cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC s platným, propadlým nebo zrušeným typovým schválením jsou zkoušky, inspekce a schválení omezeny na ty součásti tlakové nádoby, cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, které byly modifikovány. Modifikace musí splňovat ustanovení ADR platná v době modifikace. Pro všechny součásti tlakové nádoby, cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jichž se modifikace nedotkla, zůstává v platnosti dokumentace původního typového schválení. Modifikace se může týkat jedné nebo více tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel nebo MEGC, pro které platí typové schválení. Osvědčení o schválení modifikace musí být vydáno žadateli příslušným orgánem kterékoli smluvní strany ADR nebo organizací pověřenou tímto orgánem. Pro cisterny, bateriová vozidla nebo MEGC musí být kopie tohoto osvědčení součástí dokumentace cisterny. Každá žádost o vydání schvalovacího osvědčení pro modifikaci musí být žadatelem podána u jednoho příslušného orgánu nebo organizace pověřené tímto orgánem. 1.8.7.3 Dohled nad výrobou 1.8.7.3.1 Výrobní proces musí být podroben ze strany příslušné organizace dohledu, aby se zajistilo, že je výrobek vyráběn ve shodě s ustanoveními schválení konstrukčního typu. 1.8.7.3.2 Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces vyhovuje platným ustanovením ADR a osvědčení o schválení konstrukčního typu a jeho přílohám. 1.8.7.3.3 Příslušná organizace musí: (a) ověřit shodu s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.7.7.2; (b) ověřit si, že výrobní proces produkuje výrobky, které odpovídají předpisům a dokumentací, která se jich týká; (c) ověřit zpětnou zjistitelnost materiálů a zkontrolovat certifikát(y) materiálů vzhledem ke specifikacím; (d) pokud je to aplikovatelné, ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený; (e) dohodnout se žadatelem na místě, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky; a (f) zaznamenat výsledky svého dohledu. 1.8.7.4 První inspekce a zkoušky 1.8.7.4.1 Žadatel musí: (a) umístit značky uvedené v ADR; a (b) dodat příslušné organizaci technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7. 1.8.7.4.2 Příslušná organizace musí: (a) provést potřebné prohlídky a zkoušky za účelem ověření, že výrobek je vyráběn v souladu se schválením konstrukčního typu a příslušnými předpisy; (b) zkontrolovat certifikáty dodané výrobci provozní výstroje vůči provozní výstroji; (c) vydat žadateli protokol o první inspekci a zkoušce týkající se provedených detailních zkoušek a ověření a ověřenou technickou dokumentaci; (d) vystavit písemné osvědčení o shodě výroby a umístit svou registrační značku, pokud výroba vyhovuje předpisům; a (e) zkontrolovat, zda typové schválení zůstává platné poté, co se změnila ustanovení ADR (včetně referenčních norem) platná pro toto typové schválení. Osvědčení pod písmenem (d) a protokol pod písmenem (c) mohou být společné pro více jednotek téhož konstrukčního typu (skupinové osvědčení nebo skupinový protokol). 1.8.7.4.3 Osvědčení musí obsahovat alespoň: (a) název a adresu příslušné organizace; (b) název a adresu výrobce a název a adresu žadatele, pokud není výrobcem; (c) odvolávku na vydání ADR a normy použité pro první inspekce a zkoušky; (d) (výsledky inspekcí a zkoušek; (e) údaje pro identifikaci zkontrolovaného (zkontrolovaných) výrobku(ů), alespoň sériové číslo, nebo pro láhve, které nejsou opakovaně plnitelné, číslo výrobní série; a (f) číslo schválení konstrukčního typu. 1.8.7.5 Periodická, meziperiodická inspekce a mimořádné kontroly 1.8.7.5.1 Příslušná organizace musí: (a) provést identifikaci a ověřit shodu s dokumentací; (b) provést inspekce a dohlížet na zkoušky, aby zkontrolovala, zda jsou dodrženy předpisy; (c) vydat protokoly o výsledcích inspekcí a zkoušek, které mohou být společné pro více jednotek; a (d) zajistit, aby byly umístěny vyžadované značky. 1.8.7.5.2 Protokoly o periodických inspekcích a zkouškách tlakových nádob musí být žadatelem uchovávány alespoň do příští periodické inspekce. POZNÁMKA: K cisternám viz ustanovení o dokumentaci cisterny v 4.3.2.1.7. 1.8.7.6 Dohled nad vlastní inspekční službou žadatele 1.8.7.6.1 Žadatel musí: (a) realizovat vlastní inspekční službu se systémem kvality pro inspekce a zkoušky dokumentovanou podle 1.8.7.7.5 a podléhající dohledu; (b) plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a účinný; (c) přidělit k provádění vlastní inspekční služby vyškolený a kompetentní personál; a (d) umístit registrační značku inspekční organizace, kde je to náležité. 1.8.7.6.2 Inspekční organizace musí provést první audit. Je-li uspokojivý, vydá inspekční organizace pověření na období nejdéle tří let. Musí být splněna tato ustanovení: (a) tento audit musí potvrdit, že inspekce a zkoušky provedené na výrobku jsou v souladu s předpisy ADR; (b) inspekční organizace může pověřit vlastní inspekční službu žadatele, aby umístila registrační značku inspekční organizace na každý schválený výrobek; (c) pověření může být prodlouženo po uspokojivém auditu v posledním roce před skončením jeho platnosti. Nová doba platnosti započne od data skončení platnosti pověření; a (d) auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality. 1.8.7.6.3 Inspekční organizace musí provést během trvání platnosti pověření periodické audity, aby se ubezpečila, že žadatel udržuje a používá systém kvality. Musí být splněna tato ustanovení: (a) v období 12 měsíců musí být provedeny nejméně dva audity; (b) inspekční organizace může vyžadovat dodatečné kontroly, školení, technické změny, modifikace systému kvality, může omezit nebo zakázat inspekce a zkoušky, které má dělat žadatel; (c) inspekční organizace musí posoudit jakékoli změny v systému kvality a rozhodnout, zda pozměněný systém kvality ještě vyhovuje požadavkům prvního auditu, nebo zda se vyžaduje jeho zcela nové posouzení; (d) auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality; a (e) inspekční organizace musí žadateli poskytnout kontrolní nebo auditorskou zprávu, a pokud byla provedena zkouška, zkušební protokol. 1.8.7.6.4 V případech nesouladu s platnými předpisy musí inspekční organizace zabezpečit, že budou učiněna nápravná opatření. Nejsou-li nápravná opatření učiněna v náležité lhůtě, inspekční organizace dočasně pozastaví platnost oprávnění nebo odejme oprávnění vlastní inspekční službě provádět její činnosti. Oznámení o dočasném pozastavení platnosti nebo odejmutí oprávnění musí být zasláno příslušnému orgánu. Žadatel musí obdržet zprávu obsahující podrobné důvody pro rozhodnutí učiněná inspekční organizací. 1.8.7.7 Dokumentace Technická dokumentace musí umožnit posouzení, zda jsou dodrženy příslušné předpisy. 1.8.7.7.1 Dokumenty pro schválení konstrukčního typu Žadatel musí poskytnout, jak je to náležité: (a) seznam norem použitých pro konstrukci a výrobu; (b) popis konstrukčního typu včetně všech modifikací; (c) pokyny podle příslušného sloupce tabulky A kapitoly 3.2, nebo seznam nebezpečných věcí, které se mají přepravovat, pro dotyčné výrobky; (d) výkres nebo výkresy celkové sestavy; (e) detailní výkresy, včetně rozměrů použitých pro výpočty, výrobku, provozní výstroje, konstrukční výstroje, značení a/nebo označení bezpečnostními značkami nezbytné pro ověření shody; (f) poznámky k výpočtům, výsledky a závěry; (g) seznam provozní výstroje s příslušnými technickými údaji a informacemi k pojistným zařízením včetně výpočtu odlehčovací kapacity, pokud je to relevantní; (h) seznam materiálu vyžadovaného v normě pro výrobu, použitého pro každou část, podskupinu, vnitřní povlak, provozní a konstrukční výstroj a odpovídající specifikace materiálů nebo odpovídající prohlášení o souladu s ADR; (i) schválenou kvalifikaci procesu trvalých spojení; (j) popis procesu(ů) tepelného zpracování; a (k) postupy, popisy a záznamy o všech příslušných zkouškách uvedených v normách nebo ADR pro schválení konstrukčního typu a pro výrobu. 1.8.7.7.2 Dokumenty pro dohled nad výrobou Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité: (a) dokumenty uvedené v 1.8.7.7.1; (b) kopii osvědčení o schválení konstrukčního typu; (c) výrobní postupy včetně zkušebních postupů; (d) výrobní záznamy; (e) schválené kvalifikace pracovníků provádějících trvalá spojení; (f) schválené kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky; (g) protokoly o destruktivních a nedestruktivních zkouškách; (h) záznamy o tepelném zpracování; a (i) kalibrační záznamy. 1.8.7.7.3 Dokumenty pro první inspekci a zkoušky Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité: (a) dokumenty uvedené v 1.8.7.7.1 a 1.8.7.7.2; (b) certifikáty materiálu výrobku a všech podskupin; (c) prohlášení o shodě a certifikáty materiálu provozní výstroje; a (d) prohlášení o shodě včetně popisu výrobku a všech modifikací odvozených ze schválení konstrukčního typu. 1.8.7.7.4 Dokumenty pro periodické, meziperiodické inspekce a mimořádné kontroly Žadatel musí dát k dispozici, jak je to náležité: (a) pro tlakové nádoby dokumenty obsahující zvláštní požadavky, pokud to normy pro výrobu a pro periodické inspekce a zkoušky vyžadují; (b) pro cisterny: (i) dokumentaci cisterny (pasport); a (ii) jeden nebo více dokumentů uvedených v 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.3. 1.8.7.7.5 Dokumenty pro hodnocení vlastní inspekční služby Žadatel o vlastní inspekční službu musí dát k dispozici dokumentaci k systému kvality, jak je to náležité: (a) organizační strukturu a odpovědnosti; (b) příslušné pokyny pro inspekci a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a operační postupy a systematické činnosti, které budou prováděny; (c) záznamy o kvalitě, jako jsou inspekční zprávy, testovací data, kalibrační údaje a certifikáty; (d) výsledky auditů k zajištění účinného fungování systému kvality vyplývající z auditů podle 1.8.7.6; (e) postup popisující, jak jsou plněny požadavky zákazníka a předpisů; (f) postup pro kontrolu dokumentů a jejich revizi; (g) postupy pro nevyhovující výrobky; a (h) školicí programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál. 1.8.7.8 Výrobky vyrobené, schválené, prohlížené a zkoušené podle norem Požadavky pododdílu 1.8.7.7 se považují za splněné, použijí-li se dále uvedené relevantní normy: Příslušné ustanovení| Odkazy| Název dokumentu ---|---|--- 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.4| EN 12972:2007| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí - Zkoušení, inspekce a značení kovových cisteren 1.8.8 Postupy pro posuzování shody plynových kartuší Při posuzování shody plynových kartuší se použije jeden z následujících postupů: (a) postup v oddílu 1.8.7 pro tlakové nádoby neodpovídající UN, s výjimkou pododdílu 1.8.7.5; nebo (b) postup v pododdílech 1.8.8.1 až 1.8.8.7. 1.8.8.1 Všeobecná ustanovení 1.8.8.1.1 Dohled nad výrobou musí být prováděn organizací Xa a zkoušky vyžadované v 6.2.6 musí být prováděny buď organizací Xa, nebo organizací IS schválenou touto organizací Xa; k definici organizací Xa a IS viz definice v 6.2.3.6.1. Posuzování shody musí být prováděno příslušným orgánem, jeho zástupcem nebo jeho schválenou inspekční organizací smluvní strany ADR. 1.8.8.1.2 Při použití ustanovení v 1.8.8 musí žadatel prokázat, zajistit a deklarovat na svou výlučnou odpovědnost shodu plynových kartuší s ustanoveními uvedenými v 6.2.6 a se všemi dalšími platnými ustanoveními ADR. 1.8.8.1.3 Žadatel musí: (a) provést posouzení konstrukčního typu každého typu plynových kartuší (včetně použitých materiálů a modifikací tohoto typu, např. objemy, tlaky, výrobní výkresy a uzavírací a výpustná zařízení) podle 1.8.8.2; (b) používat schválený systém kvality pro konstrukci, výrobu, inspekci a zkoušení podle 1.8.8.3; (c) používat schválený zkušební režim podle 1.8.8.4 pro zkoušky vyžadované v 6.2.6; (d) požádat o schválení svého systému kvality pro dohled nad výrobou a pro zkoušení jednu organizaci Xa podle své volby smluvní strany; jestliže žadatel nemá své sídlo ve smluvní straně, musí požádat jednu organizaci Xa ze smluvní strany před první přepravou do smluvní strany; (e) je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, vypracovat písemné pokyny, jak kompletovat a plnit plynové kartuše, aby splnily ustanovení jeho osvědčení o posouzení konstrukčního typu. 1.8.8.1.4 Pokud žadatel a podniky kompletující nebo plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele mohou prokázat ke spokojenosti organizace Xa shodu s ustanoveními pododdílu 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b), smějí si zřídit vlastní inspekční službu, která smí vykonávat část nebo všechny inspekce a zkoušky uvedené v 6.2.6. 1.8.8.2 Posuzování konstrukčního typu 1.8.8.2.1 Žadatel musí vypracovat technickou dokumentaci pro každý typ plynových kartuší včetně použité technické normy (norem). Jestliže se rozhodne použít normu, na kterou není odkaz v 6.2.6, musí doplnit použitou normu do dokumentace. 1.8.8.2.2 Žadatel musí uchovávat technickou dokumentaci spolu se vzorky tohoto typu k dispozici organizaci Xa během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší podle osvědčení o posouzení konstrukčního typu. 1.8.8.2.3 Žadatel vydá po pečlivém posouzení osvědčení pro konstrukční typ, které platí na maximální dobu deseti let; toto osvědčení musí doplnit do dokumentace. Toto osvědčení ho opravňuje vyrábět plynové kartuše tohoto typu po tuto dobu. 1.8.8.2.4 Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky ADR (včetně referenčních norem), takže konstrukční typ jim už nevyhovuje, musí žadatel zrušit své osvědčení o posouzení konstrukčního typu a informovat o tom organizaci Xa. 1.8.8.2.5 Žadatel smí po pečlivém a úplném přezkoumání vydat znovu osvědčení s platností na další období maximálně deseti let. 1.8.8.3 Dohled nad výrobou 1.8.8.3.1 Postup při posuzování konstrukčního typu, jakož i výrobní proces musí být podrobeny kontrole ze strany organizace Xa, aby se zajistilo, že konstrukční typ certifikovaný žadatelem a výrobek, jak je vyráběný, jsou ve shodě s ustanoveními osvědčení pro konstrukční typ a s platnými ustanoveními ADR. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (c) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním. 1.8.8.3.2 Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces splňuje platná ustanovení ADR a jeho osvědčení pro konstrukční typ a jeho příloh. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (c) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním. 1.8.8.3.3 Organizace Xa musí: (a) ověřit shodu posouzení konstrukčního typu žadatele a shodu typu plynových kartuší s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.8.2; (b) ověřit, zda výrobní proces vyrábí výrobky ve shodě s předpisy a dokumentací, které se na něj vztahují; je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, musí organizace Xa rovněž ověřit, zda jsou plynové kartuše v plné shodě s platnými předpisy po finální kompletaci a naplnění a že jsou pokyny žadatele správně používány; (c) ověřit, zda je personál provádějící trvalá spojení dílů a zkoušky kvalifikovaný nebo schválený; (d) zaznamenat výsledky svých kontrol. 1.8.8.3.4 Jestliže nálezy organizace Xa ukáží neshodu osvědčení pro konstrukční typ žadatele nebo výrobního procesu, musí tato organizace vyžadovat náležitá opravná opatření nebo zrušení platnosti osvědčení vydaného žadatelem. 1.8.8.4 Zkouška těsnosti 1.8.8.4.1 Žadatel a podniky v konečné fázi kompletující a plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele musí: (a) provést zkoušky vyžadované v 6.2.6; (b) zaznamenat výsledky zkoušek; (c) vydat osvědčení o shodě pouze pro plynové kartuše, které plně vyhovují ustanovením svého posouzení konstrukčního typu a platným ustanovením ADR a které s úspěchem prošly zkouškami vyžadovanými v 6.2.6; (d) uchovávat dokumentaci uvedenou v 1.8.8.7 během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší náležejících k jednomu typovému schválení pro inspekci prováděnou organizací Xa v namátkově zvolených intervalech; (e) připevnit odolnou a čitelnou značku identifikující typ plynové kartuše, žadatele a datum výroby nebo číslo výrobní série; tam, kde vzhledem k omezené disponibilní ploše nemůže být tato značka umístěna na těleso plynové kartuše, musí připevnit odolnou visačku s těmito informacemi k plynové kartuši nebo ji vložit s plynovou kartuší do vnitřního obalu. 1.8.8.4.2 Organizace Xa musí: (a) provádět potřebné prohlídky a zkoušky v namátkově zvolených intervalech, ale alespoň krátce po zahájení výroby určitého typu plynových kartuší a poté alespoň jednou za tři roky za účelem ověření, že postup pro posouzení konstrukčního typu žadatele, jakož i výroba a zkoušení výrobku jsou prováděny v souladu s osvědčením pro konstrukční typ a s příslušnými předpisy; (b) zkontrolovat osvědčení dodaná žadatelem; (c) provádět zkoušky vyžadované v 6.2.6 nebo schválit program zkoušek a vlastní inspekční službu k provádění zkoušek. 1.8.8.4.3 Osvědčení musí obsahovat alespoň: (a) název a adresu žadatele a, není-li finální kompletace prováděna žadatelem, nýbrž podnikem nebo podniky podle písemných pokynů žadatele, název (názvy) a adresu (adresy) těchto podniků; (b) odvolávku na vydání ADR a normu (normy) použité pro výrobu a zkoušky; (c) výsledky inspekcí a zkoušek; (d) údaje pro značení, jak jsou vyžadovány v 1.8.8.4.1 (c). 1.8.8.5 (Vyhrazeno) 1.8.8.6 Dohled nad vlastní inspekční službou Pokud si žadatel nebo podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše zřídil vlastní inspekční službu, použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b). Podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše musí splňovat ustanovení platná pro žadatele. 1.8.8.7 Dokumentace Použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.7.1, 1.8.7.7.2, 1.8.7.7.3 a 1.8.7.7.5. KAPITOLA 1.9 DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY 1.9.1 Podle článku 4, odstavce 1 dohody ADR může být vstup nebezpečných věcí na území smluvních stran předmětem pravidel nebo zákazů stanovených z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Taková pravidla nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou. 1.9.2 Smluvní strany mohou uplatňovat vůči vozidlům provádějícím mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí na svém území určitá dodatečná ustanovení v rámci výčtu uvedeného v následujícím oddílu 1.9.3, která nejsou obsažena v ADR, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s článkem 2, odstavcem 2 Dohody a pokud jsou obsažena v jejich vnitrostátních právních předpisech a vztahují se rovnocenně rovněž na vozidla provádějící vnitrostátní silniční přepravu nebezpečných věcí na území této smluvní strany. 1.9.3 Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle výše uvedeného oddílu 1.9.2, jsou tato: (a) Dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení týkající se vozidel užívajících určitou infrastrukturu, jako jsou mosty, vozidel přepravovaných prostředky kombinované dopravy, jako jsou trajekty nebo vlaky, nebo vozidel vjíždějících nebo vyjíždějících z přístavů nebo jiných dopravních terminálů; (b) Požadavky na jízdu vozidel po předepsaných dopravních trasách, které se vyhýbají obchodním nebo obytným územím, územím citlivým z hlediska ochrany životního prostředí, průmyslovým zónám s rizikovými zařízeními nebo silnicím s vážnými fyzikálními riziky; (c) Výjimečné požadavky týkající se dopravní trasy nebo podmínek parkování vozidel přepravujících nebezpečné věci, které vyplývají z extrémních povětrnostních podmínek, zemětřesení, nehody, odborářských akcí, občanských nepokojů nebo vojenských konfliktů; (d) Omezení silničního provozu vozidel přepravujících nebezpečné věci v určitých dnech týdne nebo roku. 1.9.4 Příslušný orgán smluvní strany uplatňující na svém území jakákoli dodatečná ustanovení uvedená v odstavcích (a) a (d) předchozího oddílu 1.9.3 musí o tom informovat Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který o nich uvědomí smluvní strany1. 1.9.5 Omezení průjezdu tunely POZNÁMKA: Ustanovení o omezeních průjezdu vozidel silničními tunely jsou též uvedeny v kapitole 8.6. 1.9.5.1 Všeobecná ustanovení Při aplikaci omezení průjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci tunely musí příslušný orgán označit silniční tunel jednou z kategorií tunelů definovaných v 1.9.5.2.2. Musí být vzaty v úvahu charakteristiky tunelu, odhad rizika, včetně možnosti a vhodnosti alternativních tras a způsobů a řízení provozu. Tentýž tunel může být označen více než jednou kategorií tunelu, např. závisející na denních hodinách nebo na dnech týdne atd. 1.9.5.2 Kategorizace 1.9.5.2.1 Kategorizace musí vycházet z předpokladu, že v tunelech existují tři hlavní nebezpečí, které mohou způsobit početné obětioběti nebo vážné poškození infrastruktury tunelu: (a) Výbuchy; (b) Únik toxického plynu nebo těkavé toxické kapaliny; (c) Požáry. 1.9.5.2.2 Tunely se dělí do následujících pěti kategorií: Kategorie tunelu A Žádná omezení pro přepravu nebezpečných věcí; Kategorie tunelu B Omezení pro přepravu nebezpečných věcí, které mohou vést k velmi silnému výbuchu; Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria2: Třída 1:| Skupiny snášenlivosti A a L; ---|--- Třída 2:| UN 3529 Třída 3:| Klasifikační kód D (UN 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379); Třída 4.1:| Klasifikační kódy D a DT; a Samovolně se rozkládající látky, typ B (UN 3221, 3222, 3231 a 3232); Třída 5.2:| Organické peroxidy, typ B (UN 3101, 3102, 3111 a 3112). Pokud celková čistá hmotnost výbušné látky v dopravní jednotce je větší než 1000 kg: Třída 1:| Podtřídy 1.1, 1.2 a 1.5 (kromě skupin snášenlivosti A a L). Pokud jsou přepravovány v cisternách: Třída 2:| Klasifikační kódy F, TF a TFC; Třída 4.2:| Obalová skupina I; Třída 4.3:| Obalová skupina I; Třída 5.1:| Obalová skupina I. Třída 6.1:| UN 1510 Kategorie tunelu C Omezení pro přepravu nebezpečných věcí, které mohou vést k velmi silnému výbuchu, silnému výbuchu nebo velkému úniku toxické látky; Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria2 nahoře: - nebezpečné věci omezené v tunelu kategorie B, a - následující nebezpečné věci: Třída 1: | Podtřída 1.1, 1.2 a 1.5 (kromě skupin snášenlivosti A a L); a Podtřída 1.3 (skupiny snášenlivosti H a J); ---|--- Třída 7:| UN 2977 a 2978. Pokud celková čistá hmotnost výbušné látky v dopravní jednotce je větší než 5000 kg: Třída 1:| Podtřída 1.3 (skupiny snášenlivosti C a G). Pokud jsou přepravovány v cisternách: Třída 2:| Klasifikační kódy 2A, 2O, 3A a 3O, jakož i klasifikační kódy obsahující jen písmeno T nebo skupiny písmen TC, TO a TOC; Třída 3:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy FC, FT1, FT2 a FTC; Třída 6.1:| Obalová skupina I; kromě UN 1510 Třída 8:| Obalová skupin I pro klasifikační kód CT1, CFT a COT. Kategorie tunelu D: Omezení pro přepravu nebezpečných věcí, které mohou vést k velmi silnému výbuchu, silnému výbuchu, velkému úniku toxické látky nebo velkému požáru; Dále uvedené nebezpečné věci jsou považovány za splňující tato kritéria2: - nebezpečné věci omezené v tunelu kategorie C, a - následující nebezpečné věci: Třída 1:| Podtřída 1.3 (skupina snáčenlivosti C a G); ---|--- Třída 2:| Klasifikační kódy F, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC; Třída 3:| UN 3528 Třída 4.1:| Samovolně se rozkládající látky, typy C, D, E a F; a UN 2956, 3241, 3242, 3251, 3531, 3532, 3533 a 3534; Třída 5.2:| Organické peroxidy, typy C, D, E a F; Třída 6.1:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy TF1, TFC a TFW a UN 3507 Látky toxické při vdechování, jimž je ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazeno zvláštní ustanovení 354 a látky toxické při vdechování UN čísel 3381 až 3390; Třída 8:| Obalová skupina I pro klasifikační kód CT1, CFT a COT; Třída 9:| Klasifikační kódy M9 a M10. Pokud jsou přepravovány volně ložené nebo v cisternách: Třída 3 Třída 4.2:| Obalová skupina II; Třída 4.3:| Obalová skupina II; Třída 6.1:| Obalová skupina II; a Obalová skupina III pro klasifikační kód TF2; Třída 8:| Obalová skupina I pro klasifikační kódy CF1, CFT a CW1; a Obalová skupina II pro klasifikační kódy CF1 a CFT“. Třída 9:| Klasifikační kódy M2 a M3. Kategorie tunelu E: Omezení pro přepravu všech nebezpečných věcí kromě těch, u nichž je ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno a pro všechny nebezpečné věci podle ustanovení kapitoly 3.4, jestliže přepravovaná množství překračují 8 tun celkové (brutto) hmotnosti na jednu dopravní jednotku. POZNÁMKA: Pro nebezpečné věci přiřazené do UN 2919 a 3331 omezení průjezdu tunely však mohou být částí zvláštních ujednání schválených příslušným(i) orgánem(y) podle pododdílu 1.7.4.2. 1.9.5.3 Ustanovení o dopravních značkách a vyhlášení omezení 1.9.5.3.1 Smluvní strany musí označit zákazy průjezdu tunelem a alternativní trasy prostřednictví značek a signálů. 1.9.5.3.2 Pro tento účel mohou být použity značky C, 3h a D, 10a, 10b a 10c podle Vídeňské úmluvy o dopravních značkách a signálech (Vídeň, 1968) a Evropské dohody doplňující Úmluvu o dopravních značkách a signálech (Ženeva, 1971), jak je uvedeno v Rezoluci o dopravních značkách a signálech (R.E.2) Hlavní pracovní skupiny pro silniční dopravu Výboru pro pozemní dopravu EHK OSN, se změnami a doplňky. 1.9.5.3.3 Za účelem usnadnění výkladu značek je systém značek a signálů předepsaný Vídeňskou úmluvou založen na používání tvarů a charakteristiky barev každé třídy značek a, kde je to možné, na použití grafických symbolů (piktogramů) spíše než popisů. Kde Smluvní strany považují za nezbytné upravit předepsané značky a symboly, tyto úpravy nesmí měnit jejich podstatné charakteristiky. Kde Smluvní strany neuplatňují Vídeňskou úmluvu, předepsané značky a symboly mohou být upravovány, tyto úpravy nesmí měnit jejich podstatný smysl. 1.9.5.3.4 Dopravní značky a signály určené pro zákaz vjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci do silniční tunelů musí umístěny na místě, kde je možná volba alternativní trasy. 1.9.5.3.5 Kde vjezd do tunelů je omezen, nebo jsou předepsány alternativní trasy, značky musí být označeny doplňkovými tabulkami takto: Žádná značka: žádné omezení Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem B: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie B; Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem C: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie C; Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem D: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie D; Značka s doplňkovou tabulkou opatřenou písmenem E: vztahuje se na vozidla přepravující nebezpečné věci nedovolené pro dopravu tunely kategorie E; 1.9.5.3.6 Omezení průjezdu tunely platí pro dopravní jednotky, pro které je vyžadováno označení oranžovými tabulkami podle 5.3.2, s výjimkou přepravy nebezpečných věcí, pro které je ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno „(-)“. Pro nebezpečné věci přiřazené k UN číslům 2919 a 3331 smějí však být omezení průjezdu tunely součástí zvláštního ujednání schváleného příslušným orgánem nebo příslušnými orgány na základě ustanovení uvedených v 1.7.4.2. Pro tunely kategorie E platí omezení průjezdu tunely též pro dopravní jednotky, pro které je vyžadováno označení podle 3.4.13, nebo které přepravují kontejnery, pro něž je vyžadováno označení podle 3.4.13. Omezení průjezdu tunely neplatí, pokud jsou nebezpečné věci přepravovány podle 1.1.3, s výjimkou případů, kdy jsou vozidla přepravující takové věci označena podle 3.4.13 s přihlédnutím k 3.4.14. 1.9.5.3.7 Omezení musí být úředně publikována a zpřístupněna veřejnosti. Smluvní strany musí taková omezení sdělit sekretariátu UNECE a sekretariát tyto informace zveřejní na své webové stránce. 1.9.5.3.8 Pokud Smluvní strany uplatňují zvláštní provozní opatření pro snížení rizik a vztahující se na některá nebo všechna vozidla používající tunely, taková jako prohlášení před vjezdem nebo průjezdem v konvoji doprovázeném doprovodnými vozidly, taková provozní opatření musí být úředně publikována a zpřístupněna veřejnosti. KAPITOLA 1.10 BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY POZNÁMKA: Pro účely této kapitoly se slovem „bezpečnost“ rozumí opatření nebo preventivní kroky ke snížení nebezpečí odcizení nebo zneužití nebezpečných věcí, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí. 1.10.1 Všeobecná ustanovení 1.10.1.1 Všechny osoby podílející se na přepravě nebezpečných věcí musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí uvedené v této kapitole v přiměřené míře ke svým odpovědnostem. 1.10.1.2 Nebezpečné věci smějí být předány k přepravě pouze dopravcům, jejichž totožnost byla vhodným způsobem ověřena. 1.10.1.3 Prostory terminálů pro dočasné skladování, plochy pro dočasné skladování, odstavné plochy pro vozidla, kotviště a seřaďovací nádraží používané pro dočasné skladování během přepravy nebezpečných věcí musí být vhodně zabezpečeny, dobře osvětleny a, kde je to možné a vhodné, nepřístupné veřejnosti. 1.10.1.4 Každý člen osádky vozidla musí mít během přepravy nebezpečných věcí u sebe průkaz totožnosti opatřený fotografií. 1.10.1.5 Bezpečnostní kontroly podle oddílu 1.8.1 a pododdílu 7.5.1.1 se musí zaměřit také na vhodná opatření k zajištění bezpečnosti. 1.10.1.6 Příslušný orgán musí vést aktuální soupisy všech platných osvědčení o školení řidičů předepsaných v oddílu 8.2.1, vydaných jím nebo jakoukoli uznávanou organizací. 1.10.2 Školení o obecné bezpečnosti 1.10.2.1 Úvodní a obnovovací školení uvedené v kapitole 1.3 musí zahrnovat také prvky poučení o bezpečnosti. Obnovovací školení nemusí být nutně vázáno jen na změny předpisů. 1.10.2.2 Školení musí být zaměřeno na povahu bezpečnostních rizik, jejich rozpoznávání a postupů k jejich snížení, jakož i na opatření, která je nutno provést při narušení bezpečnosti. Musí zahrnovat seznámení s příslušnými bezpečnostními plány, v přiměřené míře k odpovědnostem povinnostem jednotlivých pracovníků a jejich účasti při aplikaci bezpečnostních plánů. 1.10.2.3 Toto školení musí být poskytnuto při přijímání osob na pracovní místa spojená s přepravou nebezpečných věcí, nebo musí být ověřeno, že takové školení již absolvovaly. Následně musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením. 1.10.2.4 Záznamy o všech absolvovaných bezpečnostních školeních musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být uchovávány zaměstnavatelem po dobu stanovenou příslušným orgánem. 1.10.3 Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci POZNÁMKA: Kromě bezpečnostních předpisů ADR mohou příslušné orgány uplatňovat další bezpečnostní předpisy z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy (viz též článek 4, odstavec 1 Dohody). Aby nedocházelo při mezinárodní a multimodální přepravě k rozdílnému označování výbušnin, doporučuje se, aby toto označování bylo prováděno v souladu s mezinárodně harmonizovanou normou (např. Směrnicí Komise Evropských společenství 2008/43/ES). 1.10.3.1 Definice vysoce rizikových nebezpečných věcí 1.10.3.1.1 Vysoce rizikové nebezpečné věci jsou takové nebezpečné věci, které mají potenciál být zneužity při teroristické akci a které mohou, jako výsledek, vyvolat vážné důsledky, jako jsou hromadné obětioběti na životech, hromadné ničení nebo, zejména pro třídu 7, hromadný socioekonomický rozvrat. 1.10.3.1.2 Vysoce rizikové nebezpečné věci jiných tříd, než je třída 7, jsou nebezpečné věci uvedené v tabulce 1.10.3.1.2 níže a přepravované v množstvích větších, než jsou množství uvedená v této tabulce. Tabulka 1.10.3.1.2: Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí Třída| Podtřída| Látka nebo předmět| Množství ---|---|---|--- Cisterna (l)c| Volně ložené (kg)d| Kusy (kg) 1| 1.1| Výbušné látky a předměty| a| a| 0 1.2| Výbušné látky a předměty| a| a| 0 1.3| Výbušné látky a předměty skupiny snášenlivosti C| a| a| 0 1.4| Výbušné látky a předměty UN čísel 0104,0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366,0440, 0441, 0455, 0456 a 0500| a| a| 0 1.5| Výbušné látky a předměty| 0| a| 0 2| | Hořlavé, netoxické plyny (klasifikační kódy zahrnující jen písmena F nebo FC)| 3000| a| b Toxické plyny (klasifikační kódy zahrnující písmena T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC), s výjimkou aerosolů| 0| a| 0 3| | Hořlavé kapaliny obalových skupin I a II| 3000| a| b Znecitlivěné výbušné kapaliny| 0| a| 0 4.1| | Znecitlivěné výbušné látky| a| a| 0 4.2| | Látky obalové skupiny I| 3000| a| b 4.3| | Látky obalové skupiny I| 3000| a| b 5.1| | Kapaliny podporující hoření obalové skupiny I| 3000| a| b Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný| 3000| 3000| b 6.1| | Toxické látky obalové skupiny I| 0| a| 0 6.2| | Infekční látky (UN čísel 2814 a 2900, kromě materiálu živočišného původu)| a| 0| 0 8| | Žíravé látky obalové skupiny I| 3000| a| b a Nevztahuje se. b Ustanovení oddílu 1.10.3 neplatí, bez ohledu na množství. c Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) dovolena. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí. d Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) dovolena. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí. 1.10.3.1.3 Pro třídu 7 jsou vysoce rizikové radioaktivní látky takové látky, které mají úroveň aktivity stejnou nebo vyšší než je práh dopravní bezpečnosti 3 000 A2 pro jednotlivý kus (viz též 2.2.7.2.2.1), s výjimkou následujících radionuklidů, pro které je práh dopravní bezpečnosti udán v tabulce 1.10.3.1.3 níže. Tabulka 1.10.3.1.3:Prahy dopravní bezpečnosti pro jednotlivé radionuklidy Prvek| Radionuklid| Práh dopravní bezpečnosti (TBq) ---|---|--- Americium| Am-241| 0,6 Zlato| Au-198| 2 Kadmium| Cd-109| 200 Kalifornium| Cf-252| 0,2 Curium| Cm-244| 0,5 Kobalt| Co-57| 7 Kobalt| Co-60| 0,3 Cesium| Cs-137| 1 Železo| Fe-55| 8000 Germanium| Ge-68| 7 Gadolinium| Gd-153| 10 Iridium| Ir-192| 0,8 Nikl| Ni-63| 600 Paladium| Pd-103| 900 Prometium| Pm-147| 400 Polonium| Po-210| 0,6 Plutonium| Pu-238| 0,6 Plutonium| Pu-239| 0,6 Radium| Ra-226| 0,4 Ruthenium| Ru-106| 3 Selen| Se-75| 2 Stroncium| Sr-90| 10 Thalium| Tl-204| 200 Thulium| Tm-170| 200 Yterbium| Yb-169| 3 1.10.3.1.4 Pro směsi radionuklidů může být zjištění, zda je dosažen nebo překročen práh dopravní bezpečnosti, provedeno výpočtem tak, že se sečte aktivita každého radionuklidu podělená prahem dopravní bezpečnosti pro tento radionuklid. Je-li součet těchto zlomků menší než 1, potom nebyl překročen práh radioaktivity pro směs. Výpočet může být proveden podle tohoto vzorce: ∑AiTi<1 kde: Ai = aktivita radionuklidu i, který je přítomen v kusu (TBq) Ti = práh dopravní bezpečnosti pro radionuklid i (TBq) 1.10.3.1.5 Pokud má radioaktivní látka vedlejší nebezpečí jiných tříd, musí být vzata v úvahu také kritéria tabulky 1.10.3.1.2 (viz též 1.7.5). 1.10.3.2 Bezpečnostní plány 1.10.3.2.1 Dopravci, odesilatelé a ostatní účastníci přepravy uvedení v oddílech 1.4.2 a 1.4.3, podílející se na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.3.1.2), nebo vysoce rizikových radioaktivních látek (viz tabulku 1.10.3.1.3) musí přijmout, aplikovat a dodržet bezpečnostní plán, který musí obsahovat alespoň součásti uvedené v 1.10.3.2.2. 1.10.3.2.2 Bezpečnostní plán musí obsahovat alespoň následující součásti: (a) specifické stanovení odpovědností za bezpečnost způsobilým a kvalifikovaným osobám s odpovídající pravomocí k uplatnění svých odpovědností; (b) seznamy dotčených nebezpečných věcí nebo skupin nebezpečných věcí; (c) přehled běžných činností a rozbor bezpečnostních rizik, které z nich vyplývají, včetně všech zastávek nutných při přepravě, přítomnosti nebezpečných věcí ve vozidle, cisterně nebo kontejneru před jízdou, během ní a po jízdě a dočasného skladování nebezpečných věcí za účelem jejich intermodální překládky nebo překládky na jiné vozidlo; (d) jasná specifikace opatření, která je třeba učinit ke snížení bezpečnostních rizik, přiměřených k odpovědnostem a povinnostem účastníka, včetně: - školení; - bezpečnostní politiky (např. reakce na podmínky velkého ohrožení, prověření nově přijímaných zaměstnanců nebo zaměstnanců přidělovaných na některá místa atd.); - provozní praxe (např. volba nebo používání známých tras, přístup k nebezpečným věcem při jejich dočasném skladování (jak je definováno pod písmenem c)), blízkost ohrozitelné infrastruktury atd.); - zařízení a zdrojů, které je nutno použít ke snížení bezpečnostních rizik; (e) účinné a moderní postupy pro ohlašování ohrožení, narušení bezpečnosti nebo případů s takovými situacemi souvisejících, a pro jednání v takových situacích (f) postupy pro posuzování a testování bezpečnostních plánů a postupy pro periodickou revizi a aktualizaci těchto plánů; (g) opatření pro zajištění fyzické bezpečnosti dopravních informací obsažených v bezpečnostním plánu; a (h) opatření pro zajištění toho, aby šíření informací týkajících se přepravy, obsažených v bezpečnostním plánu, bylo omezeno na ty osoby, které je potřebují mít. Tato opatření nesmějí být přitom překážkou sdělování informací vyžadovaných v jiných ustanoveních ADR. POZNÁMKA: Dopravci, odesilatelé a příjemci by měli spolupracovat mezi sebou a s příslušnými orgány při výměně informací týkajících se případných ohrožení, aplikaci vhodných bezpečnostních opatření a reakci na bezpečnostní incidenty. 1.10.3.3 Na vozidlech, kterými jsou přepravovány vysoce rizikové nebezpečné věci (viz tabulku 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikové radioaktivní látky (viz tabulku 1.10.3.1.3), musí být nainstalovány prostředky, zařízení nebo systémy k ochraně proti odcizení vozidla a jeho nákladu a musí být učiněna opatření, aby se zajistila jejich funkčnost a účinnost v každém okamžiku. Použití těchto ochranných opatření nesmí ohrozit zásah záchranných jednotek. POZNÁMKA: Pokud je to vhodné a pokud jsou potřebná zařízení již nainstalována, měly by být použity telematické systémy nebo jiné metody nebo přístroje pro sledování pohybu vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulka 1.10.3.1.2) nebo vysoce rizikových radioaktivních látek (viz tabulka 1.10.3.1.3). 1.10.4 Podle ustanovení v 1.1.3.6 se požadavky oddílů 1.10.1, 1.10.2, 1.10.3 a pododdílu 8.1.2.1 (d) nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v kusech v dopravní jednotce nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3, s výjimkou UN čísel 0029, 0030, 0059, 0065, 0073, 0104, 0237, 0255, 0267, 0288, 0289, 0290, 0360, 0361, 0364, 0365, 0366, 0439, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500 a s výjimkou UN čísel 2910 a 2911, jestliže úroveň aktivity překračuje hodnotu A2 (viz první odrážka v 1.1.3.6.2). Kromě toho se ustanovení 1.10.1, 1.10.2, 1.10.3 a 8.1.2.1 (d) nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v cisternách nebo volně ložená v dopravní jednotce nepřekročí množství uvedená v 1.1.3.6.3. Kromě toho se ustanovení této kapitoly nepoužijí pro přepravu UN 2912 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-I) a UN 2913 LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ - POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I). 1.10.5 Pro radioaktivní látky se ustanovení této kapitoly považují za splněná, pokud se použije ustanovení Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů1 a oběžníku IAEA „Fyzická ochrana jaderných materiálů a jaderných zařízení“ 2. ČÁST 2 KLASIFIKACE KAPITOLA 2.1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 2.1.1 Úvod 2.1.1.1 V ADR jsou následující třídy nebezpečných věcí: Třída 1| | | Výbušné látky a předměty ---|---|---|--- Třída 2 | | | Plyny Třída 3| | | Hořlavé kapaliny Třída 4.1| | | Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky Třída 4.2 | | | Samozápalné látky Třída 4.3| | | Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Třída 5.1| | | Látky podporující hoření Třída 5.2 | | | Organické peroxidy Třída 6.1 | | | Toxické látky Třída 6.2| | | Infekční látky Třída 7| | | Radioaktivní látky Třída 8 | | | Žíravé látky Třída 9 | | | Jiné nebezpečné látky a předměty 2.1.1.2 Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN číslo. Používají se následující druhy položek: A. Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pokrývajících více isomerů, např.: UN 1090 ACETON UN 1104 AMYLACETÁTY UN 1194 ETHYLNITRIT, ROZTOK B. Druhové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, které nejsou j.n. položkami, např.: UN 1133 LEPIDLA UN 1266 VÝROBKY KOSMETICKÉ UN 2757 PESTICID KARBAMÁT, TUHÝ, TOXICKÝ UN 3101 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ C. Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určité chemické nebo technické povahy, jinde nejmenované, např.: UN 1477 DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N. UN 1987 ALKOHOLY, J.N. D. Všeobecné j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů, mající jednu nebo více všeobecných nebezpečných vlastností, jinde nejmenované, např. UN 1325 LÁTKA, HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N. UN 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadné položky. 2.1.1.3 Pro účely balení jsou látky, kromě látek tříd 1, 2, 5.2, 6.2 a 7 a kromě samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1, přiřazeny k obalovým skupinám v závislosti na svém stupni nebezpečí: Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné Obalová skupina II: látky středně nebezpečné Obalová skupina III: látky málo nebezpečné Obalová skupina (obalové skupiny), k nimž je látka přiřazena, je (jsou) uvedena(y) v tabulce A kapitoly 3.2. Předměty nejsou přiřazeny k obalovým skupinám. Pro účely balení je jakýkoli požadavek na specifickou konstrukční úroveň obalu uveden v příslušném pokynu pro balení. 2.1.2 Zásady klasifikace 2.1.2.1 Nebezpečné věci, které spadají pod název třídy, jsou definovány na základě svých vlastností dle pododdílu 2.2.x.1 odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a přiřazení k obalové skupině se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím, uvedených v příslušném(-ých) pododdílu(-ech) 2.2.x.1. 2.1.2.2 Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 v číselném pořadí UN čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou(-é) skupinu(-y), bezpečnostní značku(y), která(é) musí být umístěna(y), jakož i ustanovení o balení a přepravě1. Látky jmenovitě uvedené ve sloupci (2) tabulky A kapitoly 3.2 musí být přepravovány podle své klasifikace v tabulce A, nebo za podmínek stanovených v 2.1.2.8. 2.1.2.3 Látka smí obsahovat technické nečistoty (například takové, které pocházejí z výrobního procesu) nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely, které neovlivňují její klasifikaci. Avšak látka jmenovitě uvedená, tj. uvedená jako samostatná položka v tabulce A kapitoly 3.2, která obsahuje technické nečistoty nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely ovlivňující její klasifikaci, musí být považována za roztok nebo směs (viz 2.1.3.3). 2.1.2.4 K přepravě nejsou připuštěny nebezpečné věci uvedené nebo definované v pododdílu 2.2.x.2 každé třídy. 2.1.2.5 Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tj. věci, které nejsou uvedeny jako samostatné položky v tabulce A kapitoly 3.2 a které nejsou uvedeny ani definovány v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2. x.2, musí být zařazeny do příslušné třídy v souladu s postupem dle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a obalová skupina (pokud je). Po stanovení třídy, vedlejšího nebezpečí (pokud je) a obalové skupiny (pokud je), musí být určeno odpovídající UN číslo. Rozhodovací stromy uvedené v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných položek) na konci každé třídy uvádějí určující parametry pro výběr příslušné hromadné položky (UN čísla). Ve všech případech musí být vybrána nejspecifičtější hromadná položka zahrnující vlastnosti látky nebo předmětu v pořadí vyjádřeném v pododdílu 2.1.1.2 písmeny B, C a D. Pouze v tom případě, že látka nebo předmět nemohou být zařazeny pod položku typu B nebo C podle pododdílu 2.1.1.2, je možné je zařadit pod položku typu D. 2.1.2.6 Na základě zkušebních postupů kapitoly 2.3 a kritérií stanovených v pododdílech 2.2.x.1 jednotlivých tříd může být stanoveno, jak je to uvedeno ve zmíněných pododdílech, že látka, roztok nebo směs určité třídy, které jsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží dotyčná látka, roztok nebo směs do této třídy. 2.1.2.7 Pro účely klasifikace jsou látky s bodem tání nebo počátkem tání 20 °C nebo nižším při tlaku 101,3 kPa považovány za kapalné látky. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce dle ASTM D 4359-90 nebo zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem) předepsané v oddílu 2.3.4. 2.1.2.8 Odesilatel, který zjistil na základě výsledků zkoušek, že látka jmenovitě uvedená ve sloupci (2) tabulky A kapitoly 3.2 splňuje kritéria pro třídu, která není uvedena ve sloupci (3a) nebo (5) tabulky A kapitoly 3.2, smí se schválením příslušného orgánu zaslat tuto látku: (a) pod nevhodnější hromadnou položkou uvedenou v pododdílu 2.2.x.3, která zahrnuje všechna nebezpečí; nebo (b) pod tímtéž UN číslem a pojmenováním, ale s informacemi o dodatečném nebezpečí(ch) nutnými pro identifikaci jednoho nebo více dodatečných vedlejších nebezpečí (dokumentace, nápis, velká bezpečnostní značka), za podmínky, že třída zůstane nezměněna a že jakékoli jiné přepravní podmínky (např. omezené množství, ustanovení pro balení a cisterny), které by normálně platily pro látky mající takovou kombinaci nebezpečí, jsou stejné jako přepravní podmínky platné pro tuto jmenovitě uvedenou látku. POZNÁMKA 1 : Příslušným orgánem udělujícím schválení smí být příslušný orgán kterékoli smluvní strany ADR, který smí také uznat schválení udělené příslušným orgánem země, která není smluvní stranou ADR, za podmínky, že toto schválení bylo uděleno v souladu s postupy platnými podle RID, ADR, ADN, IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO. POZNÁMKA 2 : Jestliže příslušný orgán udělí taková schválení, měl by o tom informovat Podvýbor expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN a podat příslušný návrh změny k Seznamu nebezpečných věcí ve Vzorových předpisech OSN. Pokud by byla navrhovaná změna zamítnuta, měl by příslušný orgán své schválení stáhnout. POZNÁMKA 3 : K přepravě podle 2.1.2.8 viz též 5.4.1.1.20. 2.1.3 Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady) 2.1.3.1 Látky, včetně roztoků a směsí, jmenovitě neuvedené, musí být zařazeny podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky musí být určeno(a) na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení. 2.1.3.2 Látka jmenovitě neuvedená v tabulce A kapitoly 3.2, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být zařazena do příslušné třídy pod hromadnou položku dle pododdílu 2.2.x.3 této třídy. 2.1.3.3 Roztok nebo směs splňující klasifikační kritéria ADR, složené z jedné převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, a z jedné nebo více látek nepodléhající(ch) ADR, nebo stopových množství jedné nebo více látek jmenovitě uvedených v tabulce A kapitoly 3.2, musí být přiřazeny k UN číslu a oficiálnímu pojmenování pro přepravu převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, ledaže: (a) roztok nebo směs je jmenovitě uveden(a) v tabulce A kapitoly 3.2; (b) pojmenování a popis látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2 výslovně vyjadřují, že se vztahují jen na čistou látku; (c) třída, klasifikační kód, obalová skupina nebo fyzikální stav tohoto roztoku nebo směsi jsou odlišné od třídy, klasifikačního kódu, obalové skupiny nebo fyzikálního stavu látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2; nebo (d) charakteristiky nebezpečnosti a vlastnosti roztoku nebo směsi vyžadují opatření v případě nehody nebo nouzové situace, která jsou odlišná od opatření vyžadovaných pro látku jmenovitě uvedenou v tabulce A kapitoly 3.2. V těchto jiných případech, kromě případu pod písmenem (a), musí být roztok nebo směs zařazena jako jmenovitě neuvedená látka do odpovídající třídy a přiřazena pod hromadnou položku uvedenou v pododdílu 2.2.x.3 této třídy, se zohledněním případných vedlejších nebezpečí představovaných tímto roztokem nebo směsí, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kritériím žádné třídy, a proto nepodléhaly předpisům ADR. 2.1.3.4 Roztoky a směsi obsahující látku spadající pod jednu z položek uvedených v odstavci 2.1.3.4.1 nebo 2.1.3.4.2 musí být zařazeny podle ustanovení těchto odstavců. 2.1.3.4.1 Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy přiřazeny pod stejnou položkou, jako v nich obsažená látka, za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3: - Třída 3 UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ UN 3064 NITROGLYCERIN, ROZTOK V ALKOHOLU s více než 1 %, ale nejvýše 5 % nitroglycerinu - Třída 6.1 UN 1051 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3 % vody UN 1185 ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU UN 1613 KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ, VODNÝ ROZTOK (KYANOVODÍK, VODNÝ ROZTOK), obsahující nejvýše 20 % kyanovodíku UN 1614 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3 % vody a nasáklý v porézní inertní hmotě UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA UN 2480 METHYLISOKYANÁT UN 2481 ETHYLISOKYANÁT UN 3294 KYANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU, obsahující nejvýše 45 % kyanovodíku - Třída 8 UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ UN 1744 BROM nebo BROM, ROZTOK UN 1790 KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ, roztok, s více než 85 % fluorovodíku UN 2576 BROMID FOSFORYLU, ROZTAVENÝ 2.1.3.4.2 Roztoky a směsi obsahující látky spadající pod jednu z následujících položek třídy 9: UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ (PCB) UN 3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ; UN 3151 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, KAPALNÉ; UN 3151 TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ UN 3152 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ UN 3152 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, TUHÉ; UN 3152 TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ; UN 3432 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ (PCB) musí být vždy přiřazeny pod tutéž položku třídy 9, pokud - neobsahují žádnou další nebezpečnou složku, jinou než složky obalové skupiny III tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1 nebo 8; a - nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3. 2.1.3.5 Látky jmenovitě neuvedené v tabulce A kapitoly 3.2, mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky nebo směsi splňující klasifikační kritéria ADR a obsahující více nebezpečných látek, musí být přiřazeny pod hromadnou položku (viz pododdíl 2.1.2.5) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na svých nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně: 2.1.3.5.1 Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi musí být provedeno podle kritérií uvedených v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd. 2.1.3.5.2 Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu, který představuje převažující nebezpečí. 2.1.3.5.3 Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají do více než jedné třídy nebo skupiny látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazeny do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí: (a) látky třídy 7 (kromě radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, pro něž, s výjimkou UN 3507 HEXAFLUORID URANU, RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, VYJMUTÝ KUS, platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti); (b) látky třídy 1; (c) látky třídy 2; (d) znecitlivěné kapalné výbušné látky třídy 3; (e) samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1; (f) pyroforní látky třídy 4.2; (g) látky třídy 5.2; (h) látky třídy 6.1 splňující kritéria toxicity při vdechnutí pro obalovou skupinu I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající toxicitu při vdechnutí prachů a mlhy (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale toxicita při požití nebo při dotyku s pokožkou jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8]; (i) infekční látky třídy 6.2. 2.1.3.5.4 Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v odstavci 2.1.3.5.3, musí být látka zařazena stejným postupem, avšak odpovídající třída se vybere podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10. 2.1.3.5.5 Je-li látka, která se má přepravovat, odpadem se složením, které není přesně známo, smí být její přiřazení k UN číslu a obalové skupině podle 2.1.3.5.2 založeno na odesilatelově znalosti odpadu, včetně všech dostupných technických a bezpečnostních údajů, jak jsou vyžadovány platnou legislativou pro bezpečnost a životní prostředí2. V případě pochybnosti musí být zvolena nejvyšší úroveň nebezpečí. Jestliže je však možno na základě znalosti složení odpadu a fyzikálních a chemických vlastností jeho identifikovaných složek dokázat, že vlastnosti odpadu neodpovídají vlastnostem obalové skupiny I, smí být odpad zařazen pod nejvhodnější j.n. položku obalové skupiny II. Avšak je-li známo, že odpad má jen vlastnosti nebezpečné životnímu prostředí, může být přiřazen k obalové skupině III pod UN čísla 3077 nebo 3082. Tento postup nesmí být použit pro odpady obsahující látky zmíněné v 2.1.3.5.3, látky třídy 4.3, látky případu zmíněného v 2.1.3.7 ani pro látky, které nejsou připuštěny k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2. 2.1.3.6 Je vždy nutno použít nejspecifičtější hromadné položky (viz pododdíl 2.1.2.5), tj. všeobecné j.n. položky se používá jen tehdy, pokud nelze použít druhové položky nebo specifické j.n. položky. 2.1.3.7 Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou mít výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly předpisy pro třídu 1. Pro hnojiva, která obsahují tuhý dusičnan amonný viz též 2.2.51.2.2, třináctý a čtrnáctý bod, a Příručka zkoušek a kritérií, část III, oddíl 39. 2.1.3.8 Látky tříd 1 až 6.2, 8 a 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN 3077 nebo 3082, splňující kritéria odstavce 2.2.9.1.10 se navíc ke svým nebezpečím tříd 1 až 6.2, 8 a 9 považují za látky ohrožující životní prostředí. Jiné látky nesplňující kritéria žádné jiné třídy, nýbrž jen kritéria odstavce 2.2.9.1.10, se přiřadí k UN 3077 nebo 3082, jak je to náležité. 2.1.3.9 Odpady, které nesplňují kritéria pro zařazení do tříd 1 až 9, avšak spadají pod Basilejskou úmluvu o kontrol pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, se smějí přepravovat pod UN 3077 nebo 3082. 2.1.3.10 Tabulka převažujících nebezpečí Třída a obalová skupina| 4.1 II| 4.1 III| 4.2 II| 4.2 III| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 5.1 II| 5.1 III| 6.1 I DERMAL| 6.1 I ORAL| 6.1 II| 6.1 III| 8 I| 8 II| 8 III| 9 ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 3 I| SOL 4.1 | LIQ 3 I| SOL 4.1 | LIQ 3 I| SOL 4.2 | LIQ 3 I| SOL 4.2 | LIQ 3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| SOL 5.1 I | LIQ 3 I| SOL 5.1 I | LIQ 3 I| SOL 5.1 I | LIQ 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I| 3 I 3 II| SOL 4.1| LIQ 3 II | SOL 4.1| LIQ 3 II | SOL 4.2 | LIQ 3 II| SOL 4.2 | LIQ 3 II| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| SOL 5.1 I| LIQ 3 I| SOL 5.1 II | LIQ 3 II| SOL 5.1 II | LIQ 3 II| 3 I| 3 I| 3 II| 3 II| 8 I| 3 II| 3 II| 3 II 3 III| SOL 4.1 | LIQ 3 II| SOL 4.1 | LIQ 3 III | SOL 4.2 | LIQ 3 II| SOL 4.2| LIQ 3 III | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| SOL 5.1 I | LIQ 3 I| SOL 5.1 II | LIQ 3 II| SOL 5.1 III | LIQ 3 III | 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 3 III *)| 8 I| 8 II| 3 III| 3 III 4.1 II| | | 4.2 II| 4.2 II| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 5.1 I| 4.1 II| 4.1 II| 6.1 I| 6.1 I| SOL 4.1 II | LIQ 6.1 II | SOL 4.1 II | LIQ 6.1 II| 8 I| SOL 4.1 II | LIQ 8 II| SOL 4.1 II| LIQ 8 II| 4.1 II 4.1 III| | | 4.2 II| 4.2 III| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 4.1 II| 4.1 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| SOL 4.1 III| LIQ 6.1 III| 8 I| 8 II| SOL 4.1 III | LIQ 8 III| 4.1 III 4.2 II| | | | | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 5.1 I| 4.2 II| 4.2 II| 6.1 I| 6.1 I| 4.2 II| 4.2 II| 8 I| 4.2 II| 4.2 II| 4.2 II 4.2 III| | | | | 4.3 I| 4.3 II| 4.3 III| 5.1 I| 5.1 II| 4.2 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 4.2 III| 8 I| 8 II| 4.2 III| 4.2 III 4.3 I| | | | | | | | 5.1 I| 4.3 I| 4.3 I| 6.1 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I| 4.3 I 4.3 II| | | | | | | | 5.1 I| 4.3 II| 4.3 II| 6.1 I| 4.3 I| 4.3 II| 4.3 II| 8 I| 4.3 II| 4.3 II| 4.3 II 4.3 III| | | | | | | | 5.1 I| 5.1 II| 4.3 III| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 4.3 III| 8 I| 8 II| 4.3 III| 4.3 III 5.1 I| | | | | | | | | | | 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I| 5.1 I 5.1 II| | | | | | | | | | | 6.1 I| 5.1 I| 5.1 II| 5.1 II| 8 I| 5.1 II| 5.1 II| 5.1 II 5.1 III| | | | | | | | | | | 6.1 I| 6.1 I| 6.1 II| 5.1 III| 8 I| 8 II| 5.1 III| 5.1 III 6.1 I DERMAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL 6.1 I| LIQ 8 I| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 I 6.1 I ORAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL 6.1 I | LIQ 8 I| 6.1 I| 6.1 I| 6.1 I 6.1 II INHAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL 6.1 I | LIQ 8 I | 6.1 II| 6.1 II| 6.1 II 6.1 II DERMAL| | | | | | | | | | | | | | | SOL 6.1 I | LIQ 8 I| SOL 6.1 II| LIQ 8 II| 6.1 II| 6.1 II 6.1 II ORAL| | | SOL = tuhé látky a směsi LIQ = kapalné látky, směsi a roztoky DERMAL = toxicita při absorpci pokožkou ORAL = toxicita při požití INHAL = toxicita při vdechnutí *) Třída 6.1 pro pesticidy.| 8 I| SOL 6.1 II| LIQ 8 II| 6.1 II| 6.1 II 6.1 III| | | 8 I| 8 II| 8 III| 6.1 III 8 I| | | | | | 8 I 8 II| | | | | | 8 II 8 III| | | | | | 8 III POZNÁMKA 1 : Příklady pro použití tabulky Zařazení jediné látky Popis zařazované látky: Amin, jmenovitě neuvedený, vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I. Postup: Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I. Tento amin je tímto zařazen do třídy 8, a sice pod: UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N., obalová skupina I. Zařazení směsi Popis zařazované směsi: Směs skládající se z hořlavé kapaliny třídy 3, obalové skupiny III, toxické látky třídy 6.1, obalové skupiny II, a žíravé látky třídy 8, obalové skupiny I. Postup: Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II. Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I dává 8 I LIQ. Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8, a sice pod: UN 2922 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N., obalová skupina I. POZNÁMKA 2 : Příklady zařazení roztoků a směsí do třídy a obalové skupiny: Roztok fenolu třídy 6.1, obalové skupiny II, v benzenu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen do třídy 3, obalové skupiny II. Tento roztok musí být na základě toxicity fenolu zařazen pod UN 1992 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. třídy 3, obalové skupiny II. Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1, obalové skupiny II, a hydroxidu sodného třídy 8, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 3290 LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N. do třídy 6.1, obalové skupiny II. Roztok surového nebo rafinovaného naftalenu třídy 4.1, obalové skupiny III, v benzinu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen pod UN 3295 UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II. Směs uhlovodíků třídy 3, obalové skupiny III, a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3432 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ do třídy 9, obalové skupiny II. Směs propyleniminu třídy 3 a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3. 2.1.4 Klasifikace zkušebních vzorků 2.1.4.1 Jestliže třída látky není přesně známa a látka je přepravována k dalšímu zkoušení, musí být zařazena na základě znalostí odesílatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování pro přepravu a pod předběžné UN číslo, a sice za použití: (a) klasifikačních kritérií kapitoly 2.2; a (b) ustanovení této kapitoly. Musí se použít nejpřísnější obalové skupiny odpovídající zvolenému oficiálnímu pojmenování pro přepravu. Při použití těchto předpisů musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno slovem „VZOREK“ (např. "HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., VZOREK”). V některých případech, kdy pro vzorek, který vyhovuje určitým klasifikačním kritériím, existuje specifické oficiální pojmenování pro přepravu (např. VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, UN číslo 3167), musí být použito toto oficiální pojmenování pro přepravu. Pokud je pro přepravu vzorku použita j.n. položka, nemusí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno technickým názvem, jak je vyžadováno zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3. 2.1.4.2 Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování pro přepravu za podmínky, že: (a) látka se nepovažuje za látku nepřipuštěnou k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2 kapitoly 2.2 anebo podle kapitoly 3.2; (b) látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1, nebo se nepovažuje za látku infekční ani radioaktivní; (c) látka vyhovuje ustanovením odstavce 2.2.41.1.15 nebo odstavce 2.2.52.1.9, jde-li o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroXid; (d) vzorek je přepravován ve skupinovém obalu s čistou (netto) hmotností jednoho kusu nejvýše 2,5 kg; a (e) vzorek není balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu. 2.1.4.3 Vzorky energetických materiálů pro účely zkoušek 2.1.4.3.1 Vzorky organických látek, jejichž funkční skupiny jsou uvedeny v tabulkách A6.1 a/nebo A6.3 v přípojku 6 (Screeningové postupy) Příručky zkoušek a kritérií smějí být přepravovány pod UN 3224 (Látka samovolně se rozkládající, tuhá, Typ C) nebo pod UN 3223 (Látka samovolně se rozkládající, kapalná, Typ C), jak je to náležité, třídy 4.1, pokud: (a) Vzorky neobsahují žádné: - známé výbušniny; - látky vykazující při zkouškách výbušné účinky; - sloučeniny vytvořené za účelem vyvolání praktického výbušného nebo pyrotechnického účinku; nebo - komponenty sestávající ze syntetických prekursorů účelových výbušnin; (b) pro směsi, kompleXní sloučeniny nebo soli anorganických látek podporujících hoření třídy 5.1 s organickým materiálem nebo organickými materiály je koncentrace anorganické látky podporující hoření: - nižší než 15 % (hm.), je-li přiřazena k obalové skupině I (velmi nebezpečné) nebo II (středně nebezpečné); nebo - nižší než 30 % (hm.), je-li přiřazena k obalové skupině III (málo nebezpečné); (c) disponibilní údaje nedovolují přesnější klasifikaci; (d) vzorek není zabalen společně s jinými věcmi; a (e) vzorek je zabalen podle pokynu pro balení P520 a zvláštních ustanovení pro balení PP94 nebo PP95 pododdílu 4.1.4.1, jak je to náležité. 2.1.5 Klasifikace předmětů jako předmětů obsahujících nebezpečné věci, j.n. POZNÁMKA: K předmětům, které nemají své vlastní oficiální pojmenování pro přepravu, s výjimkou předmětů spadajících pod UN čísla 3537 až 3548, a které obsahují jen nebezpečné věci v množstvích nepřekračujících dovolená omezená množství uvedená ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2, viz UN 3363 a zvláštní ustanovení 301 a 672 kapitoly 3.3. 2.1.5.1 Předměty obsahující nebezpečné věci mohou být přiřazeny, jak je stanoveno v ADR, pod oficiální pojmenování pro přepravu nebezpečných věcí, které obsahují, nebo mohou být klasifikovány podle tohoto oddílu. Pro účely tohoto oddílu znamená „předmět“ stroj, přístroj nebo jiné zařízení obsahující jednu nebo více nebezpečných věcí (nebo jejich zbytky), které jsou nedílnou součástí předmětu, jsou nezbytné pro jeho funkčnost a nemohou být odňaty pro účely přepravy. Vnitřní obal se nepovažuje za předmět. 2.1.5.2 Takové předměty smějí obsahovat navíc baterie. Lithiové baterie, které jsou nedílnou součástí předmětu, musí být ověřeného typu splňujícího zkušební požadavky Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 38.3, pokud není v ADR stanoveno jinak (např. pro předvýrobní prototypové předměty obsahující lithiové baterie nebo pro malou výrobní sérii sestávající z nejvýše 100 takových předmětů). 2.1.5.3 Tento oddíl se nevztahuje na předměty, pro něž již existuje v tabulce A kapitoly 3.2 přesnější oficiální pojmenování pro přepravu. 2.1.5.4 Tento oddíl se nevztahuje na nebezpečné věci třídy 1, třídy 6.2, třídy 7 nebo radioaktivní látky obsažené v předmětech. 2.1.5.5 Předměty obsahující nebezpečné věci musí být přiřazeny k příslušné třídě určené podle nebezpečných vlastností za použití, kde je to aplikovatelné, tabulky převažujících nebezpečí v 2.1.3.10, pro každou z nebezpečných věcí obsažených v předmětu. Jsou-li v předmětu obsaženy nebezpečné věci klasifikované do třídy 9, musí být všechny ostatní nebezpečné věci obsažené v předmětu považovány za věci představující větší nebezpečí. 2.1.5.6 Vedlejší nebezpečí musí odrážet hlavní nebezpečí představovaná ostatními nebezpečnými věcmi obsaženými v předmětu. Je-li v předmětu obsažena jen jedna nebezpečná věc, musí být případné(á) vedlejší nebezpečí identifikováno(a) bezpečnostními značkami pro vedlejší nebezpečí uvedenými ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2. Jestliže předmět obsahuje více nebezpečných věcí a tyto by spolu mohly během přepravy nebezpečně reagovat, musí být každá z nich uzavřena odděleně (viz 4.1.1.6). 2.1.6 Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných Prázdné nevyčištěné obaly, velké obaly nebo IBC, nebo jejich části, přepravované k likvidaci, recyklaci nebo rekuperaci jejich materiálu, s výjimkou jejich rekondiciování, opravy, běžné údržby, rekonstrukce nebo opětovného používání, smějí být přiřazeny k UN 3509, pokud splňují požadavky pro tuto položku. KAPITOLA 2.2 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY 2.2.1 Třída 1 Výbušné látky a předměty 2.2.1.1 Kritéria 2.2.1.1.1 Pod název třídy 1 spadají: (a) výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlosti, že mohou způsobit škody v okolním prostředí. Pyrotechnické látky: látky nebo směsi látek určené k vyvolání tepelných, světelných, zvukových, plynových nebo dýmových efektů nebo jejich kombinaci pomocí nedetonačních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí. POZNÁMKA 1 : Látky, které samy nejsou výbušnými látkami, ale mohou vytvořit směs plynu, páry nebo prachu schopnou výbuchu nejsou látkami třídy 1. POZNÁMKA 2 : Z třídy 1 jsou vyjmuty také vodou nebo alkoholem navlhčené výbušniny, jejichž obsah vody nebo alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, a výbušniny obsahující plastifikační prostředky - tyto výbušniny jsou zařazeny do třídy 3 nebo 4.1; vyjmuty jsou rovněž výbušniny, které jsou na základě svých převažujících nebezpečných vlastností zařazeny do třídy 5.2. (b) Výbušné předměty: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných nebo pyrotechnických látek. POZNÁMKA: Zařízení, která obsahují výbušné nebo pyrotechnické látky v tak malém množství nebo takového druhu, že se jejich neúmyslný nebo náhodný zážeh nebo počin během přepravy neprojeví vně zařízení rozletem, ohněm, mlhou, dýmem, teplem nebo silným zvukem, nepodléhají předpisům třídy 1. (c) Látky a předměty výše nejmenované, které byly vyrobeny k vyvolání praktického výbušného nebo pyrotechnického účinku. Pro účely třídy 1 platí následující definice: Flegmatizovaná znamená, že k výbušné látce byla přidána látka (nebo „flegmatizátor“) ke zvýšení její bezpečnosti při manipulaci a přepravě. Flegmatizátor činí výbušnou látku necitlivou nebo méně citlivou k těmto účinkům: teplo, otřes, náraz, úder nebo tření. Typické flegmatizační prostředky zahrnují mimo jiné: vosk, papír, vodu, polymery (jako jsou chlorfluoropolymery), alkohol a oleje (jako jsou vazelína a parafín). 2.2.1.1.2 Každá látka nebo předmět, které mají nebo by mohly mít výbušné vlastnosti, musí být posouzeny pro zařazení do třídy 1 na základě zkoušek, zkušebních postupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, část I. Látka nebo předmět zařazené do třídy 1 smějí být připuštěny k přepravě pouze tehdy, jsou-li přiřazeny k jednomu z pojmenování nebo k jedné z j.n. položek uvedených v tabulce A kapitoly 3.2 a splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií. 2.2.1.1.3 Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k UN číslu a pojmenování nebo k j.n. položce tabulky A kapitoly 3.2. Interpretace pojmenování látek a předmětů tabulky A kapitoly 3.2 musí být založena na glosáři uvedeném v odstavci 2.2.1.4. Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů, s výjimkou třaskavin, které jsou přepravovány pro účely zkoušení, zařazování, výzkumu a vývoje, kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek mohou být přiřazeny k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ. Přiřazení výbušných látek a předmětů, jmenovitě neuvedených v Kapitole 3.2, tabulce A, k j.n. položce třídy 1 nebo k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je podle zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6), přeprava závislá na vydání zvláštního povolení příslušného orgánu, musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Tento příslušný orgán musí také písemně schválit přepravní podmínky těchto látek a předmětů. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být klasifikace a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou. 2.2.1.1.4 Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k některé podtřídě podle odstavce 2.2.1.1.5 a k některé skupině snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6. Podtřída musí být stanovena na základě výsledků zkoušek popsaných v oddílech 2.3.0 a 2.3.1 s použitím definic v odstavci 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle definic odstavci 2.2.1.1.6. Číslo podtřídy spolu s písmenem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód. 2.2.1.1.5 Definice podtříd Podtřída 1.1 Látky a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihne téměř celý náklad zdánlivě okamžitě). Podtřída 1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Podtřída 1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem: (a) která při hoření vydávají značné tepelné záření, nebo (b) které hoří postupně za projevu malé tlakové vlny nebo rozletu nebo obou těchto účinků. Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu během přepravy vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu. Podtřída 1.5 Velmi necitlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni. Podtřída 1.6 Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty převážně obsahují velmi málo citlivé látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká. POZNÁMKA: Předměty podtřídy 1.6 vykazují nebezpečí, které je omezeno na výbuch pouze jednoho předmětu. 2.2.1.1.6 Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů A | | | Třaskavina ---|---|---|--- B | | | Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení. Zahrnuty jsou i některé předměty, jako rozbušky a počinová zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny. C | | | Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu. D | | | Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět obsahující třaskavinu, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení. E | | | Předmět, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly). F | | | Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně. G | | | Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly). H | | | Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor. J | | | Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel. K | | | Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou chemickou látku. L | | | Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látkou, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů. N | | | Předměty převážně obsahující velmi málo citlivé látky. S | | | Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno. POZNÁMKA 1 : Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině nutně vázáno na zkoušky k přidělení klasifikačního kódu. POZNÁMKA 2 : Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být opatřeny vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že tyto prostředky mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení určená k zamezení výbuchu v případě náhodného uvedení roznětného prostředku do činnosti. Takové předměty a kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E. POZNÁMKA 3 : Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být baleny společně se svými vlastními roznětnými prostředky, které neobsahují dvě účinná pojistná zařízení (tj. z rozněcovači, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že je dodrženo zvláštní ustanovení MP21 oddílu 4.1.10. Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E. POZNÁMKA 4 : Předměty smějí být opatřeny svými vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že se roznětné prostředky nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost. POZNÁMKA 5 : Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smějí být baleny společně. Takové kusy musí být přiřazeny ke skupině snášenlivosti E. 2.2.1.1.7 Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k podtřídám 2.2.1.1.7.1 Výrobky zábavné pyrotechniky musí být obvykle přiřazeny k podtřídám 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 na základě dat získaných ze zkoušek série 6 Příručky zkoušek a kritérií. Avšak: (a) kaskády obsahující výbuškovou slož (viz Poznámka 2 v 2.2.1.1.7.5) musí být klasifikovány jako 1.1G, bez ohledu na výsledky Série zkoušek 6; (b) jelikož je počet druhů zábavné pyrotechniky. Jelikož je však počet druhů takových předmětů velmi rozsáhlý a kapacita zkušebních zařízení může být omezená, přiřazení k podtřídám může být také provedeno v souladu s postupem uvedeným v 2.2.1.1.7.2. 2.2.1.1.7.2 Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k UN číslům 0333, 0334, 0335 a 0336 může být rovněž provedeno na základě analogie, bez zkoušek série 6, v souladu se stanovenou klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky dle tabulky v 2.2.1.1.7.5. Takové přiřazení může být provedeno pouze se souhlasem příslušného orgánu. Výrobky neuvedené v této tabulce musí být klasifikovány na základě dat získaných ze zkoušek série 6. POZNÁMKA 1 : Zařazení nových druhů výrobků zábavné pyrotechniky do sloupce 1 tabulky v 2.2.1.1.7.5 může být provedeno pouze na základě výsledků všech předepsaných zkoušek postoupených Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN k posouzení. POZNÁMKA 2 : Výsledky zkoušek získané příslušnými orgány, které potvrzují nebo vyvracejí přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky uvedených ve sloupci 4 tabulky v 2.2.1.1.7.5 k podtřídám ve sloupci 5, by měly být postoupeny Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN pro informaci. 2.2.1.1.7.3 Jestliže jsou výrobky zábavné pyrotechniky více než jedné podtřídy zabaleny ve stejném kusu, musí být klasifikovány jako nejnebezpečnější podtřída, pokud z dat získaných ze zkoušek série 6 nevyplyne jiná klasifikace. 2.2.1.1.7.4 Klasifikace uvedená v tabulce 2.2.1.1.7.5 platí pouze pro předměty zabalené v lepenkových bednách (4G). 2.2.1.1.7.5 Tabulka stanovených klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky1 POZNÁMKA 1 : Odkazy na procenta v tabulce znamenají, není-li stanoveno jinak, hmotnost všech pyrotechnických látek (například raketových motorů, výmetné náložky, trhavé náložky a efektové náložky). POZNÁMKA 2 : „ Výbušková slož“ v této tabulce se vztahuje na pyrotechnické látky v práškové formě nebo jako pyrotechnické díly v předmětech zábavné pyrotechniky, které jsou používány v kaskádách nebo k vytváření zvukového efektu, nebo jsou používány jako trhací nebo hnací náložka, ledaže (a) doba nárůstu tlaku při zkoušce HLS výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií je delší než 6 ms pro 0,5 g pyrotechnické látky; nebo (b) pyrotechnická látka dává při zkoušce US výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií negativní “-“ výsledek. POZNÁMKA 3 : Uvedené rozměry v mm se vztahují: \\- pro kulové nebo válcové kombinované efektové pumy k průměru tělesa pumy, \\- pro válcové efektové pumy k délce pumy, \\- pro efektové pumy v moždíři, římské svíce, vystřelovací trubice nebo miny k vnitřnímu průměru trubice obsahující předmět zábavné pyrotechniky, \\- pro sáčkovou nebo válcovou minu, k vnitřnímu průměru moždíře určeného pro minu. Typ| Zahrnuje/nazývá se:| Definice| Specifikace| KLASIFIKACE ---|---|---|---|--- Puma, kulová nebo válcová| Kulová efektová puma: výšková efektová puma, barevná efektová puma, kombinovaná víceefektová puma, námořní puma, padáková efektová puma, dýmová efektová puma, hvězdicová efektová puma, dělostřelecká pozdravná, zvukové efektové pumy: třesková efektová puma, hromová rána, pumová sestava| Zařízení s hnací náplní nebo bez ní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, pyrotechnickými díly nebo volně loženou pyrotechnickou látku, určené k odpalování z moždíře| Všechny třeskové pumy| 1.1G Barevná puma: ≥ 180 mm| 1.1G Barevná puma: < 180 mm s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.1G Barevná puma: < 180 mm s ≤ 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.3G Barevná puma: ≤ 50 mm, nebo ≤ 60 g pyrotechnické slože, s ≤ 2% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.4G Kombinovaná efektová puma| Zařízení s dvěma nebo více kulovýma efektovými pumami ve společném obalu, s oddělenými vnějšími zpožďovacími zápalnicemi, vystřelované společnou hnací náplní| Nejnebezpečnější kulová efektová puma určuje klasifikaci. Přebitý moždíř, puma v moždíři| Zařízení sestávající z kulové nebo válcové efektové pumy umístněné v moždíři, který je určen k jejímu vystřelení| Všechny třeskové pumy| 1.1G Barevné pumy: ≥ 180 mm| 1.1G Barevná puma: s>25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo 1.1 G s třeskovým efektem| 1.1G Barevné pumy > 50 mm a < 180 mm| 1.2G Barevné pumy ≤ 50 mm, nebo s≤ 60 g pyrotechnické látky, s ≤ 25% zábleskové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem| 1.3G Pumy v pumě (kulová) (Odkazy na procenta pro pumy v pumě se vztahují na hrubou hmotnost pyrotechnického předmětu)| Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy a inertní materiály, které je určeno k vystřelování z moždíře| > 120 mm| 1.1G Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy s < 25g výbuškové slože v jedné pumě, s<33% výbuškové slože a s ≥ 60% inertního materiálu, které je určeno k vystřelování z moždířů| ≤ 120 mm| 1.3G Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy a/nebo pyrotechnické díly, které je určeno k vystřelování z moždířů| > 300 mm| 1.1G Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnických látek, které je určeno k vystřelování z moždířů| > 200 mm a ≤ 300 mm| 1.3G Zařízení, s hnací náplní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnické látky, které je určeno k vystřelování z moždířů| ≤ 200 mm| 1.3G Baterie/kombinace| Přehradová palba, dělostřelecká palba, prostorové efekty, květinové efekty, pumové koule, výbuchy, palebné baterie, palebné baterie se zábleskem, vzdušná pumová sestava| Sestava obsahující několik dílů buď stejného typu nebo různých typů, které odpovídají jednomu z typů předmětu zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce. Má jedno nebo dvě místa zážehu| Nejnebezpečnější typ předmětu zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci Římská svíce| Efektová svíce, svíce, bombičky| Trubice obsahující sestavu pyrotechnických dílů, sestávající z podobných pyrotechnických látek, hnací a přenosové zápalnice| ≥ 50 mm vnitřního průměru, obsahující výbuškovou slož, nebo <50 mm s > 25% výbuškové slože| 1.1G ≥ 50 mm vnitřního průměru, neobsahující výbuškovou slož| 1.2G < 50 mm vnitřního průměru a s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G ≤ 30 mm vnitřního průměru každého pyrotechnického elementu ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože| 1.4G Jednoranná svíce| Jednoranná svíce| Trubice obsahující pyrotechnické díly sestávající z pyrotechnické látky, hnací náplně a přenosové zápalnice nebo bez ní| ≤ 30 mm vnitřního průměru a pyrotechnický element > 25 g, nebo s > 5% a s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G ≤ 30 mm vnitřního průměru, pyrotechnický element ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože| 1.4G Raketa| Lavinové rakety, signální rakety, pískavé, lahvové rakety, nebeské rakety, rakety typu střel, stolní rakety| Trubice obsahující pyrotechnickou látku a/nebo pyrotechnické díly, opatřená latí nebo jiným prostředkem stabilizace letu, která je určena k vystřelování do vzduchu| Pouze s efektem výbuškové slože| 1.1G Výbuškové slož s > 25% pyrotechnické látky| 1.1G s > 20 g pyrotechnické látky s ≤ 25% výbuškové slože| 1.3G s ≤ 20 g pyrotechnické látky, černého prachu, trhavé směsí a s ≤ 0,13 g výbuškové slože na ránu a ≤ 1 g celkově| 1.4G Mina| Povrchová mina, sáčková mina, válcová mina| Trubice obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, která je určena k položení nebo upevnění na zem. Základním efektem je vymetení všech pyrotechnických dílů do vzduchu v jediném ohnivém prostorovém vizuálním a/nebo zvukovém efektu nebo: Tkaninový nebo papírový sáček nebo válec obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, určený k umístění do moždíře s funkcí miny| s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.1G ≥ 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.1G < 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty| 1.3G s ≤ 150 g pyrotechnické látky, obsahující ≤ 5% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem. Každý pyrotechnický element ≤ 25 g, každý třeskový efekt < 2 g; každý hvizd, jestliže existuje ≤ 3 g| 1.4G Fontány| Sopky, ohňopády, osvětlovací pochodně, fontány, létající jiskry| Nekovové pouzdro obsahující lisovanou nebo zhutněnou pyrotechnickou látku vytvářející jiskry a plamen POZNÁMKA: Fontány určené k vytváření vertikální kaskády nebo ohněpádu se považují za kaskády (víz následující položku).| ≥ 1 kg pyrotechnické látky| 1.3G < 1 kg pyrotechnické látky| 1.4G Kaskáda| Bezpředmětné| pyrotechnická fontána určená k vytváření vertikální kaskády nebo ohněpádu| obsahující výbuškovou slož bez ohledu na výsledky zkoušky Série 6 (viz 2.2.1.1.7.1 (a))| 1.1G neobsahující výbuškovou slož| 1.3G Prskavky| Ruční prskavky, prskavky neurčené k držení v ruce, drátové prskavky| Tuhý drát částečně potažený (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látku s nebo bez zapalovací špičky| Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku| 1.3G Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku; Prskavky s dusičňany: ≤ 30 g na kus| 1.4G Bengálská tyčinka| Tlumená tyčinka| Nekovové tyčinky částečně potažené (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látku, určené k držení v ruce| Prskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku| 1.3 G Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku; Prskavky s dusičnany: ≤ 30 g na kus| 1.4G Drobné předměty zábavné pyrotechniky s nízkou nebezpečnos tí| Stolní bomby, bouchací kuličky, kapsle, dýmovnice, mlhovnice, hadi, červi, serpentiny, práskací provázky, oslavné rány| Zařízení určené k vytváření velmi omezených vizuálních a/nebo zvukových efektů, které obsahuje malé množství pyrotechnické a/nebo výbušné slože| Bouchací kuličky a kapsle mohou obsahovat nejvýše 1.6 mg třaskavého stříbra; kapsle a oslavné rány mohou obsahovat nejvýše 16 mg směsi chlorečnanu draselného a červeného fosforu; jiné předměty mohou obsahovat nejvýše 5 g pyrotechnické látky, ale žádnou výbuškovou slož| 1.4G Kotouče| Vzdušný kotouč, helikoptéra, pozemní kotouč| Nekovová trubička nebo trubičky obsahující pyrotechnickou látku, která vytváří plyn nebo jiskry s nebo bez slože produkující zvuk, s nebo bez křidélek| Pyrotechnická látka v kusu > 20 g, obsahující ≤ 3% výbuškové slože vytvářející třesk, nebo hvízdající slož ≤ 5 g| 1.3G Pyrotechnická látka v kusu ≤ 20 g, obsahující ≤ 3% zábleskové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g| 1.4G Světelná kola| Saxon| Zařízení opatřené pohonnými jednotkami obsahujícími pyrotechnickou látku a vybavené přídavnými prostředky, které umožňují převést přímočarý pohyb v rotaci| ≥ 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třaskavého efektu, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v kole| 1.3G < 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třeskového efektu, každý hvizd(jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvízdavé slože v kole| 1.4G Vzdušné kolo| Létající Saxon, UFO, vznášející se koruna| Trubice obsahující hnací náplně a pyrotechnické látky vytvářející jiskry, plamen a/nebo zvuk. Trubice jsou upevněny k nosnému kolu| > 200 g pyrotechnické látky nebo > 60 g pyrotechnické látky v jednom elementu s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvizdové slože v jednom kole| 1.3G ≤ 200 g pyrotechnické látky celkem a ≤ 60 g pyrotechnické látky v jedné pohonné jednotce s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10g hvizdové slože v jednom kole| 1.4G Výběrový balíček| Ukázková sestava, zahradní sestava, pokojová sestava| Balíček s více než jedním typem, který odpovídá jednomu z typu výrobku zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce| Nejnebezpečnější výrobek zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci Práskající sestava| Oslavná petarda, oslavná rulička| Sestava trubic (papírových nebo lepenkových) spojená pyrotechnickou zápalnicí. Každá trubice je určena k tvorbě zvukového efektu| Každá trubice ≤ 140 mg výbuškové slože nebo ≤ 1 g černého prachu| 1.4G Petarda| Pozdravná petarda, záblesková petarda, žertovná petarda| Nekovová trubice obsahující třeskovou slož určená k tvorbě zvukového efektu| > 2 g výbuškové slože v elementu| 1.1G ≤ 2 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu| 1.3G ≤ 1 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu nebo ≤ 10 g černého prachu v elementu| 1.4G 2.2.1.1.8 Vyloučení z třídy 1 2.2.1.1.8.1 Předmět nebo látka může být vyloučen(a) z třídy 1 na základě výsledků zkoušek a definice třídy 1 se schválením příslušného orgánu kterékoli smluvní strany ADR, který může také uznat schválení udělené příslušným orgánem země, která není smluvní stranou ADR, za podmínky, že toto schválení bylo uděleno v souladu s postupy platnými podle RID, ADR, ADN, IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions. 2.2.1.1.8.2 Se schválením příslušného orgánu podle 2.2.1.1.8.1 smí být předmět vyloučen z třídy 1, jestliže tři nezabalené předměty, každý jednotlivě aktivovaný svými vlastními iniciačními nebo roznětnými prostředky nebo vnějšími prostředky tak, aby fungoval stanoveným způsobem, splní následující zkušební kritéria: (a) Žádný vnější povrch nesmí mít teplotu vyšší než 65 °C. Okamžitý narůst teploty do 200 °C je akceptovatelný; (b) Žádné prasknutí nebo roztříštění vnějšího pláště nebo pohyb předmětu nebo jeho uvolněných částí do vzdálenosti větší než jeden metr v kterémkoli směru; POZNÁMKA: Pokud by celistvost předmětu mohla být ovlivněna v případě vnějšího požáru, musí být tato kritéria prověřena zkouškou vystavením ohni, jak je popsána v normě ISO 120973. (c) Žádný akustický záznam překračující špičkovou hodnotu 135 dB(C) ve vzdálenosti jednoho metru; (d) Žádný záblesk nebo plamen schopný zažehnout materiál, jako je list papíru gramáže 80 ± 10 g/m2, při dotyku s tímto předmětem; a (e) Žádné tvoření kouře, dýmu nebo prachu v takových množstvích, že viditelnost v komoře o velikosti jednoho kubického metru, vybavené vyfukovacími panely náležité velikosti, je snížena o více než 50 %, jak se naměřeno kalibrovaným fotometrem (luxmetrem) nebo radiometrem umístěnými ve vzdálenosti jednoho metru od konstantního světelného zdroje umístěného ve středu protilehlých stěn. Je možno použít též všeobecný návod ke zkoušení optické hustoty v normě ISO 5659-1 a všeobecný návod k fotometrickému systému popsanému v oddílu 7.5 normy ISO 5659-2 nebo je možno použít také podobné metody měření optické hustoty určené ke stejnému účelu. K minimalizaci účinků rozptýleného nebo pronikajícího světla, které není emitováno přímo světelným zdrojem, musí být použit vhodný kryt obklopující zadní a boční strany fotometru. POZNÁMKA 1 : Jestliže během zkoušek vztahujících se ke kritériím uvedeným pod písmeny (a), (b), (c) a (d) není zpozorován žádný nebo je zpozorován jen velmi malý kouř, je možno od zkoušky uvedené pod písmenem (e) upustit. POZNÁMKA 2 : Příslušný orgán zmíněný v 2.2.1.1.8.1 může vyžadovat provedení zkoušek v balené formě, je-li zjištěno, že předmět, jak je zabalen pro přepravu, může představovat větší riziko. 2.2.1.1.9 Klasifikační dokumentace 2.2.1.1.9.1 Příslušný orgán přiřazující předmět nebo látku do třídy 1 musí potvrdit tuto klasifikaci žadateli písemně. 2.2.1.1.9.2 Klasifikační dokument vydaný příslušným orgánem smí být v jakékoli formě a může sestávat z více než jedné stránky, pokud jsou stránky číslovány postupně. Dokument musí mít jediné jednací číslo. 2.2.1.1.9.3 Informace obsažené v dokumentu musí být snadno identifikovatelné, čitelné a trvalé. 2.2.1.1.9.4 Příklady informací, které mohou být obsaženy v klasifikačním dokumentu jsou následující: (a) Název příslušného orgánu a ustanovení vnitrostátních předpisů, která zakládají jeho legitimitu; (b) Odvětvové nebo celostátní předpisy, k nimž se klasifikační dokument vztahuje; (c) Potvrzení, že klasifikace byla schválena, provedena nebo odsouhlasena podle Vzorových předpisů OSN nebo příslušných odvětvových předpisů; (d) Název a adresa právnické osoby, které byla klasifikace svěřena, a identifikační číslo společnosti, které jednoznačně identifikuje danou společnost nebo její pobočky podle vnitrostátních předpisů; (e) Pojmenování, pod kterým bude výbušná látka nebo předmět uveden(a) na trh nebo podáván(a) k přepravě; (f) Oficiální pojmenování pro přepravu, UN číslo, třída, podtřída a příslušná skupina snášenlivosti výbušné látky nebo předmětu; (g) Tam, kde je to patřičné, nejvyšší čistá (netto) hmotnost výbušné látky obsažené v kusu nebo předmětu; (h) Jméno, podpis, razítko, pečeť nebo jiná identifikace osoby pověřené příslušným orgánem k vydání klasifikačního dokumentu jsou jasně viditelné; (i) Pokud je bezpečnost při přepravě nebo podtřída považována za závislou na obalu, identifikace schválených vnitřních obalů, mezi obalů a vnějších obalů; (j) Klasifikační dokument uvádí číslo součásti, skladové číslo nebo jakékoli jiné identifikační číslo, pod nímž bude výbušná látka nebo předmět uveden(a) na trh nebo podáván(a) k přepravě; (k) Název a adresa právnické osoby, která vyrábí výbušniny, a identifikační číslo společnosti, které jednoznačně identifikuje danou společnost nebo její pobočky podle vnitrostátních předpisů; (l) Jakákoli dodatečná informace týkající se příslušného pokynu pro balení a popřípadě zvláštních ustanovení pro balení, kde je to náležité; (m) Základna pro volbu klasifikace, tj. zda na základě výsledků, zkoušek, závady u zábavné pyrotechniky, analogie se zatříděnou výbušnou látkou nebo předmětem, definice uvedená v tabulce A kapitoly 3.2 atd.; (n) Jakékoli zvláštní podmínky nebo omezení, které příslušný orgán stanovil pro zajištění bezpečnosti přepravy výbušnin, sdělování nebezpečí a mezinárodní přepravu; (o) Datum vypršení platnosti klasifikačního dokumentu, pokud to příslušný orgán považuje za nutné. 2.2.1.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty 2.2.1.2.1 Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušek a kritérií nepřípustně vysokou citlivost, nebo u kterých může nastat samovolná reakce; jakož i výbušné látky a předměty, které nemohou být přiřazeny k pojmenování nebo j.n. položce uvedeným v tab. A, kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě. 2.2.1.2.2 Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K, UN číslo 0020 a 1.3 K, UN číslo 0021) nejsou připuštěny k přepravě. 2.2.1.3 Seznam hromadných položek Klasifikační kód (viz 2.2.1.1.4)| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů ---|---|--- 1.1 A| 0473| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.1 B| 0461| SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N. 1.1. C| 0474| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0497| POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ 0498| POHONNÁ HMOTA TUHÁ 0462| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.. 1.1 D| 0475| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0463| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.1 E| 0464| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.1 F| 0465| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.1 G| 0476| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.1 L| 0357| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0354| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.2 B| 0382| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N. 1.2 C| 0466| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.2 D| 0467| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.2 E| 0468| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.2 F| 0469| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.2 L| 0358| VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N. 0248| ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní 0355| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.3 C| 0132| DEFLAGRUJÍCÍ KOVOVÉ SOLI AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N. 0477| LÁTKY VÝBUŠNÉ J.N. 0495| POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ 0499| POHONNÁ HMOTA TUHÁ 0470| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.3 G| 0478| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.3 L| 0359| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0249| ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní 0356| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.4 B| 0350| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N 0383| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N. 1.4 C| 0479| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0501| POHONNÁ HMOTA TUHÁ 0351| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.4 D| 0480| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0352| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.4 E| 0471| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.4 F| 0472| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.4 G| 0485| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0353| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 1.4 S| 0481| LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. 0349| PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N. 0384| SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N. 1.5 D| 0482| VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N. 1.6 N| 0486| PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI) 0190| VZORKY, VÝBUŠNÉ, jiné než třaskaviny | POZNÁMKA: Podtřída a skupina snášenlivosti musí být určeny příslušným orgánem a v souladu s ustanoveními v odstavci 2.2.1.1.4 2.2.1.4 Glosář pojmenování POZNÁMKA 1 : Smyslem popisů v glosáři není náhrada zkušebních postupů, ani stanovení klasifikace látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mohou být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být založeno na zkouškách výrobku podle Příručky zkoušek a kritérií, části I, nebo na analogii s podobnými, již odzkoušenými výrobky, zařazenými podle postupů Příručky zkoušek a kritérií. POZNÁMKA 2 : Za pojmenováními jsou uvedena příslušná UN čísla (kapitola 3.2, tabulka A, sloupec 1). Pokud jde o klasifikační kód, viz odstavec 2.2.1.1.4 BLESKOVICE, ohebná: UN čísla 0065, 0289 Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny opředené textilním vláknem, buď s povlakem nebo bez povlaku z plastu nebo jiného materiálu. Povlak není potřebný, pokud je opředení z textilních vláken prachotěsné. BLESKOVICE, s kovovým pláštěm: UN čísla 0102, 0290 Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubici z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm: UN číslo 0104 Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v plášti z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušné látky je tak malé, že se vně bleskovice projevuje jen nepatrný účinek výbuchu. BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN čísla 0286, 0287 Předměty sestávající z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely. BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN číslo 0369 Předměty sestávající z detonující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely. BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0370 Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a z malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely. BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0371 Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely. BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO s trhací náplní: UN číslo 0221 Předměty sestávají z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k torpédu. GRANÁTY, CVIČNÉ, ruční nebo puškové: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452 Předměty bez hlavní trhací nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětný prostředek a mohou obsahovat značkovací náplň. GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0284, 0285 Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0292, 0293 Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení. HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo vlhčený méně než 15 % hm. vody: UN číslo 0118 Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX) a trinitrotoluenu (TNT). Pod toto pojmenování spadá také „Composition B“. HEXOTONAL: UN číslo 0393 Látka sestávající z těsné směsi z 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku. HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0204, 0296 Předměty sestávající z nálože trhaviny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno. HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0374, 0375 Předměty sestávající z nálože trhaviny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno. KUMULATIVNÍ NÁLOŽE, PERFORAČNÍ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN čísla 0124, 0494 Předměty sestávající z ocelových trubek nebo kovových pouzder, do kterých jsou vloženy kumulativní nálože, které jsou propojeny bleskovicí. Neobsahují roznětné prostředky. LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N.: UN číslo 0482 Látky nebezpečné hromadným výbuchem, které jsou tak necitlivé, že při normálních přepravních podmínkách je jen velmi malá pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu z hoření v detonaci. Tyto látky musí obstát ve zkouškách série 5 dle Příručky zkoušek a kritérií. MINY, s trhací náplní: UN čísla 0136, 0294 Předměty sestávající obvykle z obalu z kovu nebo kompozitních materiálů, které jsou naplněny detonující výbušninou, s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“. MINY, s trhací náplní: UN čísla 0137, 0138 Předměty sestávající obvykle z kovových nebo kompozitních obalů, které jsou naplněny detonující výbušninou bez nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“. MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488 Munice, bez hlavní trhavé nálože, která obsahuje trhavou nebo výmetnou náložku. Obvykle obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň. POZNÁMKA: GRANÁTY, CVIČNÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. MUNICE, DÝMOVÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0245, 0246 Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem; rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty. MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303 Munice, která obsahuje dýmotvornou látku; jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý, nebo dýmotvornou pyrotechnickou slož založenou na hexachlorethanu nebo červeném fosforu. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušninou, obsahuje munice také jednu nebo více následujících složek: hnací náplň se zapalovačem a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty. POZNÁMKA: SIGNÁLNÍ PROSTŘEDKY, DÝMOVÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. MUNICE, OSVĚTLOVACÍ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297 Munice určená k vytvoření jednotlivého zdroje intenzivního světla k osvětlení prostoru. Toto pojmenování zahrnuje osvětlovací nálože, granáty, střely a bomby osvětlovací a identifikující cíle. POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; SVĚTLICE, POZEMNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. MUNICE, SLZOTVORNÁ, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301 Munice obsahující slzotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku, hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. MUNICE, ZÁPALNÁ S BÍLÝM FOSFOREM, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244 Munice, která obsahuje jako zápalnou látku bílý fosfor. Kromě toho obsahuje jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. MUNICE, ZÁPALNÁ, s kapalinou nebo gelem, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN číslo 0247 Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovitou zápalnou látku. Pokud není zápalná látka sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho ještě jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní. MUNICE, ZÁPALNÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300 Munice, která obsahuje zápalnou slož. Pokud není zápalná slož sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho jednu nebo více těchto složek: pohonnou náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náložkou. MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363 Munice, která obsahuje pyrotechnické látky. Slouží ke zkoušce funkce nebo odolnosti nové munice, zbraňových dílů nebo zařízení. NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ: UN čísla 0012, 0339, 0417 Munice, která sestává z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem, obsahující hnací náplň a pevnou střelu. Náboje jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. Pod toto pojmenování jsou zahrnuty také brokové náboje všech ráží. POZNÁMKA: NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť. Také některé vojenské malorážové náboje nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmenováním NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU. NÁBOJE PRO NÁŘADÍ, SLEPÉ: UN číslo 0014 Předmět, používaný v nářadí, sestávající z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a s náplní bezdýmného nebo černého prachu nebo bez ní, ale bez střely. NÁBOJE PRO ZBRANĚ CVIČNÉ, nebo NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338 Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a náplně z bezdýmného nebo z černého prachu. Náboje neobsahují střely. Jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd. NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413 Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z náplně bezdýmného nebo černého prachu. Náboje neobsahují střely. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná. NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU: UN čísla 0012, 0328,0339, 0417 Munice, která sestává ze střely bez trhací nálože a z nábojky, s nebo bez zápalného šroubu. Předměty mohou obsahovat stopovku za předpokladu, že převažující nebezpečí představuje hnací náplň. NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0005, 0007, 0348 Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náplní s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně. NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0006, 0321, 0412 Munice, která sestává ze střely s trhací náplní bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení, a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně. NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405 Předměty, které jsou určeny pro vytváření barevných světelných nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod. NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050 Předměty sestávají z pouzdra, zápalky a zábleskové slože. Všechny součásti jsou sestaveny do jednoho celku připraveného ke střelbě. NÁBOJKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278 Předměty, sestávají z tenkého pouzdra z lepenky, kovu nebo jiného materiálu, které obsahují pouze bezdýmný prach a slouží k vystřelování tvrzených střel k prorážení pažení ropných vrtů. NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381 Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků. POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZÁPALKOU: UN čísla 0055, 0379 Předměty, sestávající z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu, jejichž jedinou výbušnou součástí je zápalka nebo zápalkový šroub. NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZÁPALKY: UN čísla 0446, 0444 Předměty sestávající z nábojnice, která je z části nebo celá zhotovena z nitrocelulózy. NÁLOŽE, DESTRUKČNÍ: UN číslo 0048 Předměty, sestávající z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu, které obsahuje náplň z detonující výbušniny. Neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem: PUMY, MINY, STŘELY atd. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. NÁLOŽE, HLUBINNÉ: UN číslo 0056 Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, umístěné v sudu nebo ve střele, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě pojistná zařízení. Předměty jsou určeny k detonaci pod vodou. NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, BEZ rozbušky: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441 Předměty sestávající z pouzdra obsahujícího nálož detonující výbušniny s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvolání mohutného usměrněného průrazného efektu. NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, OHEBNÉ, LINEÁRNÍ: UN čísla 0237, 0288 Předměty sestávající z duše z detonující výbušniny tvarované do „V“ oplášťované pružnou hmotou. NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0042, 0283 Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice. NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268 Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace a roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice. NÁLOŽE TRHACÍ, S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460 Předměty, sestávající z nálože specifického tvaru bez pouzdra, vyrobené z trhaviny s plastickým pojivem. Neobsahují roznětné prostředky. Používají se jako součást munice jako jsou bojové hlavice. NÁLOŽE, VÝBUŠNÉ, PRŮMYSLOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445 Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Používají se ke svařování, plátování a tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy. NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381 Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků. NÁLOŽKY PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0060 Předměty sestávající z malé odnímatelné počinové náložky umístěné v dutině střely mezi zapalovačem a trhavinovou náplní. NÁPLNĚ HNACÍ: UN čísla 0271, 0272, 0415, 0491 Předměty sestávající z hnací náplně, v jakékoliv fyzikální formě, s pláštěm nebo bez pláště. Slouží jako součást raketových motorů nebo ke snížení odporu vzduchu u střel. NÁPLNĚ HNACÍ, PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414 Hnací náplně, v jakékoli fyzikální formě, pro dělenou dělostřeleckou munici. NÝTY, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0174 Předměty sestávající z malé náplně výbušniny uvnitř kovového nýtu. OKTOLIT (OKTOL) suchý, nebo vlhčený méně než 15 % hm. vody: UN číslo: 0266 Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT). OKTONAL: UN číslo 0496 Látka sestávající z těsné směsí 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu, trinitrotoluenu (TNT) a hliníku. PENTOLIT, suchý nebo vlhčený méně než 15 % hm. vody: UN číslo 0151 Látka sestává z těsné směsi pentaeritritoltetranitratu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT). Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které se používají v automobilech jako součásti záchranných prostředků, jako jsou airbagy nebo bezpečnostní pásy. POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497 Látka, sestávající z deflagrující kapalné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu. POHONNÁ HMOTA, TUHÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501 Látka, sestávající z deflagrující pevné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu. PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161, 0509 Látka, s obsahem nitrocelulózy jako hlavní složkou, která se používá jako pohonná hmota. Tento pojem zahrnuje jednosložkové bezdýmné prachy (samotná nitrocelulóza (NC)), dvousložkové bezdýmné prachy (jako NC s nitroglycerinem (NG)) a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/nitroguanidin). POZNÁMKA: Bezdýmný prach litý, lisovaný nebo balený v pytlících je uveden pod pojmem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOŽE HNACÍ. PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo PRACH ČERNÝ, V PELETÁCH: UN číslo 0028 Látka sestávající z tvarovaného černého prachu. PRACH ČERNÝ, zrnitý nebo moučkový: UN číslo 0027 Látka sestávající z těsné směsi dřevěného uhlí nebo jiného zdroje uhlíku a dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní. PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 17 % hm. alkoholu PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ nejméně 25 % hm. vody: UN čísla 0433, 0159 Látka sestávající z nitrocelulózy a nejvýše 60 % nitroglycerínu nebo jiné kapalné organické nitrolátky nebo jejich směsi. PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487, 0507 Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a vyvíjejí dým. Mohou také obsahovat zařízení k vysílání akustických signálů. PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373 Přenosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky, a které vydávají visuální signály nebo výstražná znamení. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, jako dálniční světlice, železniční světlice nebo malé světlice pro lodě v tísni. PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní: UN čísla 0194, 0195, 0505, 0506 Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vytváření signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů. PROSTŘEDKY ZÁCHRANNÉ, PYROTECHNICKÉ: UN číslo 0503 Prostředky, které obsahují pyrotechnické látky nebo nebezpečné věci jiných tříd a jsou používány ve vozidlech, plavidlech nebo letadlech ke zvýšení bezpečnosti osob. Příklady jsou: plynové generátory airbagů, moduly airbagů, předpínače bezpečnostních pásů a pyromechanické prostředky. Tyto pyromechanické prostředky jsou komponenty sestavené k zajištění, mimo jiné, funkcí oddělení, zablokování nebo zadržení cestujících. PŘEDMĚTY, PYROFORICKÉ: UN číslo 0380 Předměty obsahující pyroforní látku, která je ve styku se vzduchem schopná samovznícení a výbušnou látku nebo složku. Toto pojmenování nezahrnuje předměty obsahující bílý fosfor. PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ, pro technické účely: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432 Předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Jsou používány pro technické účely, jako je vývin tepla, vývin plynu nebo pro divadelní efekty apod. PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI): UN číslo 0486 Předměty, které obsahují jen zvlášť necitlivé látky, které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost náhodného roznětu nebo přenosu detonace a obstály ve zkušební sérii 7 dle Příručky zkoušek a kritérií. POZNÁMKA: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ; VÝROBKY ZÁBAVNĚ PYROTECHNIKY; TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ; SVĚTLICE, POZEMNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; ŘEZAČKY, KABELŮ, VÝBUŠNĚ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, RUČNÍ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; NÝTY, VÝBUŠNÉ. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. PUMY, S HOŘLAVOU KAPALINOU, s trhací náplní: UN čísla 0399, 0400 Předměty, které jsou shazovány z letadel. Sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a trhací nálože. PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0033, 0291 Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0034, 0035 Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel, Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037 Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038 Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299 Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují zábleskovou slož. RAKETOVÉ MOTORY: UN čísla 0186, 0280, 0281, 0510 Předměty sestávající z výbušniny, obvykle tuhé pohonné hmoty, která je umístěna ve válci opatřeném jednou nebo více tryskami. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel. RAKETOVÉ MOTORY S HYPERGOLY, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322 Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou pohonnou látku. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel. RAKETOVÉ MOTORY S KAPALNÝM PALIVEM: UN čísla 0395, 0396 Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalné palivo. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel. RAKETY s inertní hlavicí UN čísla: 0183, 0502 Předměty sestávající z raketového motoru a nevýbušné hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely. RAKETY, S KAPALNÝM PALIVEM s trhací náplní: UN čísla 0397, 0398 Předměty, sestávající z kapalného paliva a válce opatřeného jednou nebo více tryskami, ke kterým je připevněna bojová hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely. RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0180, 0295 Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely. RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0181, 0182 Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely. RAKETY, s výmetnou náplní: UN čísla 0436, 0437, 0438 Předměty sestávající z raketového motoru a náložky sloužící k výmetu užitečného nákladu z hlavice rakety. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely. RAKETY, TAHAČE LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453 Předměty sestávající z raketového motoru, které jsou určeny k roztahování lan. ROZBUŠKOVÉ SESTAVY, NEELEKTRICKÉ, pro trhací práce: UN čísla 0360,0361, 0500 Neelektrické rozbušky opatřené prostředky, kterými jsou uváděny v činnost jako jsou zápalnice, bleskovice, mikrobleskovice a detonační trubice. Mohou být mžikové nebo časované. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení s bleskovicí. ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0030, 0255, 0456 Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Elektrické rozbušky se uvádějí v činnost elektrickým proudem. ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0029, 00267, 0455 Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Neelektrické rozbušky se uvádějí v činnost zápalnicí, bleskovicí, mikrobleskovicí, detonační trubicí nebo jinými roznětnými prostředky. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení bez bleskovice. ROZBUŠKY, PRO MUNICI: UN 0073,00364, 0365, 0366. Předměty sestávající z malého kovového nebo plastového pouzdra, které obsahuje výbušniny jako azid olovnatý, PETN nebo směs výbušnin. Jsou určeny k počinu detonačních zařízení. ROZRUŠOVACÍ ZAŘÍZENÍ, VÝBUŠNÁ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN číslo 0099 Předměty sestávající z trhavinové nálože v pouzdře, bez roznětného prostředku. Používají se k rozrušení horniny v okolí vrtného otvoru, pro usnadnění výtoku ropy z horniny. ŘEZAČKY KABELŮ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0070 Předměty sestávající ze zařízení s nožovým ostřím, které je vymršťováno malou náloží deflagrační výbušniny na kovadlinu. SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ: UN čísla 0094, 0305 Pyrotechnická slož, která po zážehu produkuje intenzivní světlo. SOUČÁSTI ROZNÉTNÝCH ŘETÉZCŮ, J.N.: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461 Předměty, obsahující výbušninu, určené k přenosu detonace nebo deflagrace v zapalovačích munice. STOPINA: UN číslo 0101 Předmět sestávající z bavlněných vláken obalených jemně zrněným černým prachem. Hoří vnějším plamenem a používá se k zážehu pyrotechnických předmětů atd. Může být uzavřená v papírové trubici pro získání okamžitého efektu. STOPOVKY PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306 Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Slouží k zviditelnění dráhy letu střely. STŘELY, inertní se stopovkou: UN čísla 0345, 0424, 0425 Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní. STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0167, 0324 Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0168, 0169, 0344 Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0346, 0347 Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427 Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek. STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0434, 0435 Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek. SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0093, 0403, 0404, 0420, 0421 Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny ke shazování z letadel. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům. SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419 Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny k používání na zemi. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům. TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM, s nebo bez trhací nálože: UN číslo 0449 Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě, s nebo bez bojové hlavice; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM s inertní hlavicí: UN číslo 0450 Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z inertní hlavice. TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0329 Předměty sestávající z výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0330 Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení. TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0451 Předměty sestávající z nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. TRHAVÉ NÁLOŽKY, výbušné: UN číslo 0043 Předměty, sestávající z malé náložky výbušniny. Slouží k roztržení pláště střel nebo jiné munice, aby se mohla rozptýlit jejich náplň. TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081 Látky sestávající z kapalných nitroesterů, takových jako nitroglycerín nebo směsi takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto složek: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo hořlavé látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Kromě toho mohou obsahovat inertní součásti, jako je křemelina a přísady, jako barviva a stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo poloplastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity. TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331 Látky sestávající ze (a) směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami takovými jako trinitrotoluen (TNT), mohou také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku a hliníkový prášek; nebo (b) směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami. V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerín nebo podobné kapalné nitroestery nebo chlorečnany. TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083 Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného nebo chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného nebo chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek, jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky. Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerín nebo podobné kapalné nitroestery. TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084 Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerín nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají plastické trhaviny. TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241, 0332 Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, které mohou být v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrosloučeniny jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Mohou obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu slurry a „vodní gely“. TRITONAL: UN číslo 0390 Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku. TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493 Předměty, obsahující pyrotechnickou látku, které při nárazu vybuchují se silným zvukovým efektem. Předměty jsou určeny k umístnění na železničních kolejích. VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337 Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely. VZORKY, VÝBUŠNÉ, kromě třaskavin: UN číslo 0190 Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému pojmenování v kapitole 3.2, tabulce A, které jsou přepravovány v malém množství v souladu s pokyny příslušného orgánu mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek. POZNÁMKA: Výbušné látky nebo předměty, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají. ZÁPALKOVÉ ŠROUBY: UN čísla 0319, 0320, 0376 Předměty sestávající ze zápalky pro zážeh a přídavné náplně deflagrující výbušniny, jako je černý prach. Používají se k zážehu hnací náplně v nábojnicích pro děla atd. ZÁPALKY, KALÍŠKOVĚ: UN čísla 0044, 0377, 0378 Předměty sestávající se z kovových nebo plastových kalíšků, které obsahují malé množství třaskavé slože, která se snadno zažehuje úderem. Slouží jako zážehový prostředek v malorážových nábojích a v nárazových zápalkách hnacích náplní. ZÁPALNICE: UN číslo 0066 Předmět, který se buď sestává z textilních vláken obalených černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí a z pružného ochranného povlaku nebo z duše z černého prachu opředené pružnými textilními vlákny. Předmět hoří podélně otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení k náloži nebo k zažehovači. ZÁPALNICE, BEZPEČNOSTNÍ: UN číslo 0105 Předmět, sestávající z duše z jemnozrnného černého prachu, která je omotaná ohebným textilním vláknem. Je opatřený jedním nebo více ochrannými obaly a po zažehnutí hoří stanovenou rychlostí bez jakéhokoliv vnějšího výbušného účinku. ZÁPALNICE, trubičková, s kovovým pláštěm: UN číslo 0103 Předmět sestávající z kovové trubičky s duší z deflagrující výbušniny. ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367 Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Obvykle obsahují pojistná zařízení. ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ s pojistným zařízením: UN čísla 0408, 0409, 0410 Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Detonační zapalovače musí obsahovat nejméně dvě účinná pojistná zařízení. ZAPALOVAČE, ZÁŽEHOVÉ: UN čísla 0316, 0317, 0368 Předměty, s třaskavými složemi, určené k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání deflagrace. Obvykle obsahují pojistná zařízení. ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249 Předměty, jejichž funkce je závislá na fyzikálně-chemické reakci jejich složek s vodou. ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ: UN číslo 0173 Předměty sestávající z malé výbušné náložky s roznětným prostředkem a tyče nebo spojovacího dílu. Přeražením tyče nebo spojovacího dílu se zařízení uvede rychle v činnost. ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121, 0314, 0315, 0454 Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek, které jsou určeny k vyvolaní deflagrace ve výbušných zařízeních. Do činnosti mohou být uváděny chemicky, elektricky nebo mechanicky. POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem: ZÁPALNICE, ZÁPALNICE trubičková; ZÁPALNICE BEZPEČNOSTNÍ; ZÁPALKY KALÍŠKOVÉ; STOPINA; ZÁPALKOVÉ ŠROUBY; ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť. ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC: UN číslo 0131 Předměty různé konstrukce, které se uvádějí v činnost třením, úderem nebo elektricky a které slouží k zažehnutí zápalnice. 2.2.2 Třída 2 Plyny 2.2.2.1 Kritéria 2.2.2.1.1 Název třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více jinými látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují. Plyny jsou látky, které: (a) při 50 °C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bary), nebo (b) při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné. POZNÁMKA 1 : UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ je však látkou třídy 8. POZNÁMKA 2 : Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo které jsou přidávány, aby zachovaly stabilitu výrobku, za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky, jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak. POZNÁMKA 3 : J.N. položky v pododdíle 2.2.2.3 mohou zahrnovat čisté plyny, jakož i směsi plynů. 2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně: 1. Stlačený plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je zcela plynný při teplotě - 0 °C; tato kategorie zahrnuje všechny plyny s kritickou teplotou -50 °C nebo nižší; 2. Zkapalněný plyn: plyn: který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je částečně kapalný při teplotách nad -50 °C. Rozlišuje se: Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad -50 °C a nejvýše +65 °C; a Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad +65 °C; 3. Hluboce zchlazený zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pro přepravu, je částečně zkapalněn v důsledku své nízké teploty; 4. Rozpuštěný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je rozpuštěn v kapalném rozpouštědle; 5. Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše); 6. Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem; 7. Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů); 8. Chemické látky pod tlakem: kapaliny, pasty nebo prášky natlakované s hnací látkou, která splňuje definici stlačeného nebo zkapalněného plynu a jejich směsí. 9. Adsorbovaný plyn: plyn, který je, je-li zabalen pro přepravu, absorbován v tuhém porézním materiálu, s výsledným vnitřním tlakem nádoby nižším než 101,3 kPa při 20 °C a nižším než 300 kPa při 50 °C. 2.2.2.1.3 Látky a předměty (kromě aerosolů a chemických látek pod tlakem) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin: A dusivé O podporující hoření F hořlavé T toxické TF toxické, hořlavé TC toxické, žíravé TO toxické, podporující hoření TFC toxické, hořlavé, žíravé TOC toxické, podporující hoření, žíravé. Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O. POZNÁMKA 1 : Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd: Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F) Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O) Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC) POZNÁMKA 2 : Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz 2.2.2.1.6. K chemickým látkám pod tlakem (UN čísel 3500 až 3505) viz 2.2.2.1.7. POZNÁMKA 3 : Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC. 2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce. 2.2.2.1.5 Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria: Dusivé plyny Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší. Hořlavé plyny Plyny, které při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa: (a) jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13 % obj. plynu se vzduchem, nebo (b) mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti. Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:2010). Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou. Plyny podporující hoření Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Jsou to čisté plyny nebo směsi plynů s oxidační mohutností větší než 23,5 %, určenou metodou uvedenou v ISO 10156:2010. Toxické plyny POZNÁMKA: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“. Plyny: (a) o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo (b) o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm). Pro zařazení směsí plynů (včetně par látek jiných tříd) může být použit následující vzorec: áěLC50toxická(směs)1∑i=1nfiTi přičemž fi = molární zlomek i-té části směsi. Ti = index toxicity i - té části směsi. Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů. Žíravé plyny Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti. Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm): žíáěLC50žíravá(směs)1∑i=1nfCiTCi přičemž fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi. TCi = index toxicity i- té žíravé části směsi. Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů. 2.2.2.1.6 Aerosoly Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto: A dusivé O podporující hoření F hořlavé T toxické C žíravé CO žíravé, podporující hoření FC hořlavé, žíravé TF toxické, hořlavé TC toxické, žíravé TO toxické, podporující hoření TFC toxické, hořlavé, žíravé TOC toxické, podporující hoření, žíravé. Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače. POZNÁMKA: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle 2.2.2.1.5 a plynů identifikovaných v tabulce 2 pokynu pro balení P200 poznámkou c „Je považován za pyroforní“ v pododdílu 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě (viz také 2.2.2.2.2). Platí tato kritéria: (a) Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále; (b) Přiřazení ke skupině O se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle 2.2.2.1.5; (c) Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F. POZNÁMKA: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B. (d) Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III; (e) Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III; (f) Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC. 2.2.2.1.7 Chemické látky pod tlakem Chemické látky pod tlakem (UN čísel 3500 až 3505) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto: A dusivé F hořlavé T toxické C žíravé FC hořlavé, žíravé TF toxické, hořlavé. Zařazení závisí na nebezpečných vlastnostech komponentů v různých stavech: Hnací látka; Kapalina; nebo Tuhá látka. POZNÁMKA 1 : Plyny, které vyhovují definici toxických plynů nebo plynů podporujících hoření podle 2.2.2.1.5, nebo plyny identifikované v tabulce 2 pokynu pro balení P200 v 4.1.4.1 poznámkou c „Je považován za pyroforní“, nesmějí být používány jako hnací látka pro chemické látky pod tlakem. POZNÁMKA 2 : Chemické látky pod tlakem, jejichž obsah splňuje kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti, nebo jejichž obsah splňuje jak kritéria pro obalovou skupinu II nebo III z hlediska toxicity, tak i kritéria pro obalovou skupinu II nebo III z hlediska žíravosti, nesmějí být přijímány k přepravě pod těmito UN čísly. POZNÁMKA 3 : Chemické látky pod tlakem s komponentami odpovídajícími vlastnostem třídy 1; znecitlivěné výbušné kapaliny třídy 3; samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1; třída 4.2; třída 4.3; třída 5.1; třída 5.2; třída 6.2 nebo třída 7 nesmějí být používány pro přepravu pod těmito UN čísly. POZNÁMKA 4 : Chemické látky pod tlakem v aerosolovém rozprašovači musí být přepravovány pod UN číslem 1950. Platí tato kritéria: (a) Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců (b) až (e) dále; (b) Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže jeden z komponentů, kterým může být čistá látka nebo směs, musí být klasifikován jako hořlavý. Hořlavé komponenty jsou hořlavé kapaliny a kapalné směsi, hořlavé tuhé látky a tuhé směsi nebo hořlavé plyny a směsi plynů splňující následující kritéria: (i) Hořlavá kapalina je kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 93 °C; (ii) Hořlavá tuhá látka je tuhá látka, která splňuje kritéria uvedená v 2.2.41.1; (iii) Hořlavý plyn je plyn, který splňuje kritéria uvedená v 2.2.2.1.5; (c) Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací látky, zařazen jako nebezpečné věci třídy 6.1, obalových skupin II nebo III; (d) Přiřazení ke skupině C se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací látky, zařazen jako nebezpečné věci třídy 8, obalových skupin II nebo III; (e) Pokud jsou splněna kritéria pro dvě skupiny mezi skupinami F, T a C, provede se přiřazení ke skupinám FC nebo TF, jak je to náležité. 2.2.2.2 Plyny nepřipuštěné k přepravě 2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy, nebo jsou-li přepravovány podle zvláštního ustanovení pro balení (r) pokynu pro balení P200 (10) pododdílu 4.1.4.1, jak je to vhodné. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat. 2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě: - UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ; - UN 2421 - OXID DUSITÝ; - UN 2455 - METHYLNITRIT; - hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3A, 3O nebo 3 F; - rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001, 2073 nebo 3318; - aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle 2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1; - aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8); - malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1. 2.2.2.3 Seznam hromadných položek Stlačené plyny --- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů 1 A| 1956| PLYN STLAČENÝ, J.N. 1 O| 3156| PLYN STLAČENÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 1 F| 1964| UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N. 1954| PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N. 1 T| 1955| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N. 1 TF| 1953| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 1 TC| 3304| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 1 TO| 3303| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 1 TFC| 3305| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 1 TOC| 3306| PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. Zkapalněné plyny --- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů 2 A| 1058| PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, s přidáním dusíku, oxidu uhličitého nebo vzduchu 1078| PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako: směs F1 při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě dichlorfluormethanu (1,21 kg/l); směs F3 při 70 °C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě chlordifluormethanu (1,09 kg/l); POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichlor- 1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2- trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b) nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3 1968| INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N. 3163| PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N. 2 O| 3157| PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 2 F| 1010| SMĚSI BUTADIENU A UHLOVODÍKU, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota neklesne při 50 °C pod hodnotu 0,525 kg/l POZN. Butadieny, stabilizované, jsou také zařazeny pod UN číslo 1010, viz tabulku A kapitoly 3.2. 1060| METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou: Směs P1 obsahující nejvýše 63 % obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24 % obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14 % obj.; Směs P2 obsahující nejvýše 48 % obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50 % obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5 % obj.; jakož i směsi propadienu s 1 % až 4 % methylacetylenu 1965| UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi: Směs A při 70 °C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,525 kg/l Směs A 01 při 70 °C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,516 kg/l Směs A 02 při 70 °C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,505 kg/l Směs A 0 při 70 °C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,495 kg/l Směs A 1 při 70 °C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,485 kg/l Směs B 1 při 70 °C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,474 kg/l Směs B 2 při 70 °C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,463 kg/l Směs B při 70 °C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,450 kg/l Směs C při 70 °C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31bar) a při 50 °C hustotu nejméně 0,440 kg/l POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0: BUTAN, pro směs C: PROPAN. POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použita alternativní položka UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ 3354| INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 3161| PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 2 T| 1967| INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N. 3162| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N. 2 TF| 3355| INSEKTICID PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 3160| PLYN ZKAPALNĚNÝ TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 2 TC| 3308| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 2 TO| 3307| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 2 TFC| 3309| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 2 TOC| 3310| PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny| | ---|---|--- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů 3 A| 3158| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N. 3 O| 3311| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 3 F| 3312| PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. Rozpuštěné plyny --- Klasifikační kód| UN čísla Pojmenování látek nebo předmětů 4| K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2. Aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn --- Klasifikační kód| UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů 5| 1950 AEROSOLY 2037 NÁDOBKY, MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem --- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů 6 A| 2857| STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672) 3164| PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo 3164| PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) 3538| PŘEDMĚTY OBSAHUJÍCÍ NEHOŘLAVÝ, NETOXICKÝ PLYN, J.N. 6 F| 3150| PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo 3150| NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem 3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo 3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo 3478| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn 3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo 3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo 3479| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu 3529| MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo 3529| MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo 3529| STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo 3529| STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM 3537| PŘEDMĚTY OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVÝ PLYN, J.N. 6 T| 3539| PŘEDMĚTY OBSAHUJÍCÍ TOXICKÝ PLYN, J.N. Vzorky plynů --- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů 7 F| 3167| VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený 7 T| 3169| VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený 7 TF| 3168| VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený Chemické látky pod tlakem --- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látky nebo předmětu 8 A| 3500| CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, J.N. 8 F| 3501| CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, HOŘLAVÁ, J.N. 8 T| 3502| CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, TOXICKÁ, J.N. 8 C| 3503| CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, ŽÍRAVÁ, J.N. 8 TF| 3504| CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N. 8 FC| 3505| CHEMICKÁ LÁTKA POD TLAKEM, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. Adsorbované plyny --- Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látky nebo předmětu 9A| 3511| PLYN ADSORBOVANÝ, J.N. 9O| 3513| PLYN ADSORBOVANÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. 9F| 3510| PLYN ADSORBOVANÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 9T| 3512| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, J.N. 9TF| 3514| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. 9TC| 3516| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 9TO| 3515| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJĆÍ HOŘENÍ, J.N. 9TFC| 3517| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. 9TOC| 3518| PLYN ADSORBOVANÝ, TOXICKÝ, PODPORUJĆÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. 2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny 2.2.3.1 Kritéria 2.2.3.1.1 Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které: - jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu “kapalina“ v oddíle 1.2.1; - mají při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a - mají bod vzplanutí nejvýše 60 °C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce). Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60 °C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256. Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379. POZNÁMKA 1 : Látky s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3. POZNÁMKA 2 : Odchylkou od 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) včetně synteticky vyrobených produktů s bodem vzplanutí nad 60 °C až do nejvýše 100 °C za látky třídy 3, UN čísla 1202. POZNÁMKA 3 : Hořlavé kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9, a toxické látky s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1). Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí“ ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2. POZNÁMKA 4 : Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23 °C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz 2.2.61.1). 2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně: F Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí a předměty obsahující takové látky; F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C; F2 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60 °C, přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky); F3 Předměty obsahující hořlavé kapaliny FT Hořlavé kapaliny, toxické; FT1 Hořlavé kapaliny, toxické; FT2 Pesticidy; FC Hořlavé kapaliny, žíravé; FTC Hořlavé kapaliny, toxické, žíravé. D Znecitlivěné kapalné výbušné látky. 2.2.3.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu: Obalová skupina| Bod vzplanutí (uzavřený kelímek)| Teplota začátku varu ---|---|--- I| ―| ≤ 35 °C IIa| < 23 °C| > 35 °C IIIa| ≥ 23 °C a ≤ 60 °C| > 35 °C a Viz též 2.2.3.1.4. Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdílu 2.1.3.10. 2.2.3.1.4 Viskózní hořlavé kapaliny, jako jsou barvy, emaily, laky, fermeže, lepidla a leštidla, s bodem vzplanutí pod 23 °C smějí být přiřazeny k obalové skupině III podle postupů popsaných v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.3, za podmínky, že (a) viskozita2 a bod vzplanutí odpovídají následující tabulce: Kinematická viskozita (extrapolovaná) v (při střihové rychlosti blízké 0) mm2/s při 23 °C| Doba výtoku t v sekundách| Průměr výtokové trysky (mm)| Bod vzplanutí, uzavřený kelímek (°C) ---|---|---|--- 20 < v ≤ 80| 20 < t ≤ 60| 4| nad 17 80 < v ≤ 135| 60 < t ≤ 100| 4| nad 10 135 < v ≤ 220| 20 < t ≤ 32| 6| nad 5 220 < v ≤ 300| 32 < t ≤ 44| 6| nad -1 300 < v ≤ 700| 44 < t ≤ 100| 6| nad -5 700 < v| 100 < t| 6| bez omezení (b) méně než 3 % vrstvy čirého rozpouštědla se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla; (c) směs ani oddělené rozpouštědlo nesmějí splňovat kritéria pro třídu 6.1 nebo třídu 8; (d) látky jsou baleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů. POZNÁMKA: Tato ustanovení se vztahují také na směsi obsahující nejvýše 20 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě. Směsi obsahující více než 20 %, avšak nejvýše 55 % nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě, jsou látkami přiřazenými k UN číslu 2059. Směsi s bodem vzplanutí pod 23 °C a obsahující: \\- více než 55 %, nitrocelulózy, s jakýmkoli obsahem dusíku; nebo \\- nejvýše 55 %, nitrocelulózy s obsahem dusíku nad 12,6 % v suché hmotě jsou látkami třídy 1 (UN 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN 2555, 2556 nebo 2557). 2.2.3.1.5 Viskózní kapalné látky 2.2.3.1.5.1 S výhradou ustanovení uvedených v 2.2.3.1.5.2 viskózní kapalné látky: - mají bod vzplanutí nejméně 23 °C a nejvýše 60 °C; - nejsou toxické, žíravé nebo ohrožující životní prostředí; - obsahují nejvýše 20 % nitrocelulózy, za podmínky, že nitrocelulóza obsahuje nejvýše 12,6 % dusíku v suché hmotě; a - jsou zabaleny do nádob o vnitřním objemu nejvýše 450 litrů; nepodléhají ADR, jestliže (a) při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3 % celkové výšky; a (b) doba výtoku při zkoušce viskozity (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.4.3) s tryskou o průměru 6 mm je nejméně: (i) 60 sekund; nebo (ii) 40 sekund, jestliže viskózní kapalina obsahuje nejvýše 60 % látek třídy 3. 2.2.3.1.5.2 Viskózní kapalné látky, které jsou také nebezpečné životnímu prostředí, avšak splňují všechna ostatní kritéria v 2.2.3.1.5.1, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADR, jsou-li přepravovány v jednoduchých nebo skupinových obalech, které obsahují čisté množství nejvýše 5 litrů na jednoduchý nebo vnitřní obal, za podmínky, že obaly splňují všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.4 až 4.1.1.8. 2.2.3.1.6 Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3. 2.2.3.1.7 Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3). 2.2.3.2 Látky nepřipuštěné k přepravě 2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3 % přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3. 2.2.3.2.2 Chemicky nestálé látky třídy 3 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat. 2.2.3.2.3 Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3. 2.2.3.3 Seznam hromadných položek Vedlejší nebezpečí| Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů ---|---|---|--- | | Hořlavé kapaliny a předměty obsahující takové látky | | 1133| LEPIDLA, s hořlavou kapalnou látkou | 1136| OLEJE DEHTOVÉ, HOŘLAVÉ | 1139| ROZTOK OCHRANNÉHO NÁTĚRU (včetně povrchových úprav nebo nátěrů používaných k průmyslovým nebo jiným účelům, jako ochranný nástřik spodků karoserií vozidel, vnitřní nátěry sudů) | 1169| EXTRAKTY AROMATICKÉ, KAPALNÉ | 1197| EXTRAKTY CHUŤOVÉ, KAPALNÉ | 1210| BARVA TISKAŘSKÁ hořlavá nebo PŘÍSLUŠENSTVÍ TISKAŘSKÝCH BAREV, (včetně ředidel a rozpouštědel tiskařských barev), HOŘLAVÉ | | 1263| BARVA (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, lešticích prostředků, kapalných plnidel a kapalných základů pro laky) | 1263| PŘÍSLUŠENSTVÍ BAREV (včetně ředidel a rozpouštědel) | 1266| VÝROBKY KOSMETICKÉ s hořlavými rozpouštědly | 1293| TINKTURY, LÉKAŘSKÉ | F1| 1306| PROSTŘEDKY OCHRANNÉ NA DŘEVO, KAPALNÉ | 1866| ROZTOK PRYSKYŘICE, hořlavý | 1999| DEHTY KAPALNÉ, včetně silničních olejů a ředěných asfaltů | 3065| NÁPOJE ALKOHOLICKÉ | 1224| KETONY KAPALNÉ,J.N. | 1268| DESTILÁTY ROPNÉ, J.N. nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N. Bez vedlejšího nebezpečí| 1987| ALKOHOLY, J.N. F| 1989| ALDEHYDY, J.N. 2319| UHLOVODÍKY TERPENICKÉ, J.N. 3271| ETHERY, J.N. 3272| ESTERY, J.N. 3295| UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. 3336| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo 3336| SMĚSI THIOLŮ (merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. 1993| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. F2| Látky zahřáté| 3256| LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60 °C | | | | | 3269| PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ, kapalný základní materiál | F3| 3473| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLANKŮ nebo | Předměty| 3473| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLANKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ nebo | | 3473| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLANKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM | | 3528| MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo | | 3528| MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo | | 3528| STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo | | 3528| STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU | | 3540| PŘEDMETY OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVOU KAPALINU, J.N. | | | | | 1228| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo 1228| SMĚSI THIOLU (merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. 1986| ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. 1988| ALDEHYDY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. | FT1| 2478| ISOKYANÁTY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo 2478| ISOKYANÁT, ROZTOK, HOŘLAVÝ,TOXICKÝ, J.N. 3248| LÉČIVA KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N. 3273| NITRILY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. 1992| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. | Toxické FT| | 2758| PESTICID-KARBAMÁT, KAPALNÝ,HOŘLAVÝ,TOXICKÝ 2760| PESTICID NA BÁZI ARZÉNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2762| PĚSTICÍD-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2764| PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2772| PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2776| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2778| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 2780| PESTICID – SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ FT2| 2782| PESTICID NA BÁZI BIPYRIDILU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ Pesticid (s bodem vzplanutí pod 23°C)| 2784| PESTICID – ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ | 3024| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3346| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3350| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ 3021| PESTICID KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N. POZNAMKA: Přiřazení pesticidu pod položku se provádí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a podle všech možných vedlejších nebezpečí, která může představovat. | | 3469| BARVA, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně laků, emailů, mořidel, šelaku a fermeží, leštidel a kapalných základových složek laků) nebo 3469| LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně ředidel a složek odstraňovačů) 2733| AMINY, HOŘLAVÉ, ŽIRAVÉ, J.N. nebo 2733| POLYAMINY, HOŘLAVÉ, ŽIRAVÉ, J.N. Žíravé| FC| 2985| CHLORSILANY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. | 3274| ALKOHOLÁTY, ROZTOKY v alkoholu, J.N. 2924| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. | Toxické, žíravé| FTC| 3286| LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. | Znecitlivěné výbušné kapaliny| D| 3343| NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s nejvýše 30 % hm. nitroglycerinu | 3357| NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, J.N., s nejvýše 30 % hm. nitroglycerinu | 3379| LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, KAPALNÁ, J.N. 2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky 2.2.41.1 Kritéria 2.2.41.1.1 Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky a polymerizující látky. Třídě 4.1 jsou přiřazeny: - lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8); - samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17); - znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz 2.2.41.1.18); - látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám (viz 2.2.41.1.19) - polymerizující látky (viz 2.2.41.1.20 a 2.2.41.1.21). 2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dále dělí následovně: F Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí: F1 organické F2 organické, roztavené F3 anorganické F4 předměty FO Hořlavé tuhé látky, podporující hoření FT Hořlavé tuhé látky, toxické: FT1 organické, toxické FT2 anorganické, toxické FC Hořlavé tuhé látky, žíravé: FC1 organické, žíravé FC2 anorganické, žíravé D Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí DT Znecitlivěné tuhé výbušné látky, toxické SR Samovolně se rozkládající látky: SR1 nevyžadující řízení teploty SR2 vyžadující řízení teploty PM Polymerizující látky: PM1 nevyžadují řízení teploty PM2 vyžadují řízení teploty. Hořlavé tuhé látky Definice a vlastnosti 2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky a tuhé látky, které se mohou zapálit třením. Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže se po krátkém styku se zápalným zdrojem, jako např. s hořící zápalkou, mohou snadno zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z toxických zplodin hoření. Kovové prášky jsou kvůli obtížím při hašení ohně zvláště nebezpečné, protože normální hasící prostředky, jako oxid uhličitý nebo voda, mohou zvětšit nebezpečí. Klasifikace 2.2.41.1.4 Látky a předměty zařazené jako hořlavé tuhé látky třídy 4.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položku pododdílu 2.2.41.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedených anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1, přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení. 2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria: (a) Práškovité, zrnité nebo pastovité látky, s výjimkou kovových prášků nebo prášků kovových slitin, se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou), nebo jestliže se plamen po zapálení rychle rozšiřuje, doba vyhoření je menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s. (b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin se přiřadí ke třídě 4.1, jestliže mohou být zapáleny při styku s plamenem a reakce se rozšíří na celou délku vzorku za 10 minut nebo méně. Tuhé látky, které se mohou zapálit třením, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalkám) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením. 2.2.41.1.6 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.2.1 a kritérií uvedených v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu. 2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3. Přiřazení k obalovým skupinám 2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 33.2.1 podle těchto kritérií: (a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce dobu vyhoření menší než 45 sekund na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny k obalové skupině II: proběhl-li plamen navlhčenou zónou; obalové skupině III: jestliže navlhčená zóna zastaví šíření plamene po dobu nejméně 4 minut; (b) Kovové prášky nebo prášky kovových slitin jsou přiřazeny k: obalové skupině II: jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za 5 minut nebo méně; obalové skupině III: jestliže se reakce při zkoušce rozšíří po celé délce vzorku za více než 5 minut. U tuhých látek, které mohou vzplanout třením, musí být jejich přiřazení k obalové skupině provedeno v analogii k existujícím položkám nebo podle odpovídajícího zvláštního ustanovení. Samovolně se rozkládající látky Definice 2.2.41.1.9 Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestálé látky, které se mohou i bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují za samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, jestliže: (a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1; (b) jsou látkami podporujícími hoření podle přiřazovacího postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1), s výjimkou toho, že směsi látek podporujících hoření, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, musí být podrobeny klasifikačnímu postupu definovanému v POZNÁMCE 2; (c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1); (d) jejich rozkladné teplo je menší než 300 J/g; nebo (e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz POZNÁMKA 3 níže) je vyšší než 75 °C pro kus o hmotnosti 50 kg. POZNÁMKA 1 : Rozkladné teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a adiabatickou kalorimetrií. POZNÁMKA 2 : Směsi látek podporujících hoření splňující kritéria třídy 5.1, které obsahují nejméně 5 % hořlavých organických látek, ale které nesplňují kritéria uvedená výše pod písmeny (a), (c), (d) nebo (e), musí být podrobeny klasifikačnímu postupu pro samovolně se rozkládající látky. Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu B až F musí být zařazena jako samovolně se rozkládající látka třídy 4.1. Směs vykazující vlastnosti samovolně se rozkládající látky typu G podle zásady uvedené v pododdílu 20.4.3 (g) části II Příručky zkoušek a kritérií musí být posouzena pro zařazení jako látka třídy 5.1 (viz 2.2.51.1). POZNÁMKA 3 : Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které může dojít k samovolnému rozkladu látky v obalu používaném během přepravy. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II, kapitole 20 a oddílu 28.4. POZNÁMKA 4 : Všechny látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když vykazují podle 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro zařazení do třídy 4.2. Vlastnosti 2.2.41.1.10 Rozklad samovolně se rozkládajících látek může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může mít, zvláště jestliže nedojde k zapálení, za následek vývin toxických plynů nebo par. U určitých samovolně se rozkládajících látek musí být teplota řízena. Některé samovolně se rozkládající látky se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Určité samovolně se rozkládající látky prudce hoří. Samovolně se rozkládající látky jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů: alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-) organické azidy (-C-N3); diazoniové soli (-CN2+ Z-); N - nitroso sloučeniny (-N-N=O); a aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2). Tento výčet není úplný; látky s jinými reaktivními skupinami a některé směsi látek mohou mít podobné vlastnosti. Klasifikace 2.2.41.1.11 Samovolně se rozkládající látky jsou na základě svého stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy samovolně se rozkládajících látek začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G, který nepodléhá ustanovením pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1. Zařazení samovolně se rozkládajících látek typů B až F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II. 2.2.41.1.12 Již zařazené samovolně se rozkládající látky, které jsou připuštěny k přepravě v obalech, jsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitoly 4.2, jsou uvedeny v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3221 až 3240) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu. Tyto hromadné položky udávají: - typy samovolně se rozkládajících látek B až F, viz 2.2.41.1.11; - skupenství (kapalné/ tuhé); a - řízení teploty (je-li vyžadováno), viz 2.2.41.1.17. Klasifikace samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není uvedena koncentrace menší než 100 %). 2.2.41.1.13 Klasifikaci samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdílu 2.2.41.4, pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 nebo v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí provést příslušný orgán země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat klasifikaci a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou. 2.2.41.1.14 Aktivační přísady, jako zinkové sloučeniny, se mohou přidat k některým samovolně se rozkládajícím látkám ke změně jejich reakční schopnosti. Podle druhu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stálost, což může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek posoudit podle klasifikačního postupu. 2.2.41.1.15 Vzorky samovolně se rozkládajících látek nebo přípravků samovolně se rozkládajících látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, pro které není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku samovolně se rozkládajících látek typu C, jestliže - podle dostupných údajů není vzorek nebezpečnější než samovolně se rozkládající látka typu B; - vzorek je zabalen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg; - dostupné údaje ukazují, že řízená teplota, pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečnému oddělování (separaci) fází. Znecitlivění 2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy samovolně se rozkládajících látek, jsou tyto v mnoha případech znecitlivěné ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Jestliže je použito ředidlo, musí být samovolně se rozkládající látka spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, která mohou dovolit samovolně se rozkládající látce koncentrovat se na nebezpečný stupeň při úniku z obalu, se nesmějí používat. Každé použité ředidlo se musí snášet se samovolně se rozkládající látkou. Z toho hlediska jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stálost a druh nebezpečnosti samovolně se rozkládající látky. Kapalná ředidla v přípravcích vyžadujících řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) musí mít bod varu nejméně 60 °C a bod vzplanutí nejméně 5 °C. Bod varu kapaliny musí být o nejméně 50 °C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky. Ustanovení o řízení teploty 2.2.41.1.17 Samovolně se rozkládající látky s SADT nejvýše 55 °C musí být podrobeny během přepravy řízení teploty. Viz 7.1.7. Znecitlivěné tuhé výbušné látky 2.2.41.1.18 Znecitlivěné tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou navlhčeny vodou nebo alkoholy, nebo jsou zředěny jinými látkami tak, aby se potlačily jejich výbušné vlastnosti. Takové položky jsou v tabulce A kapitoly 3.2 označeny následujícími UN čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1355, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317, 3319, 3344, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368, 3369, 3370, 3376, 3380 a 3474. Látky příbuzné samovolně se rozkládajícím látkám 2.2.41.1.19 Látky, které (a) jsou podle výsledků sérií zkoušek 1 a 2 předběžně přiřazeny ke třídě 1, avšak podle výsledků série zkoušek 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1, (b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a (c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2, jsou rovněž přiřazeny ke třídě 4.1, a to k položkám UN čísel 2956, 3241, 3242 a 3251. Polymerizující látky Definice a vlastnosti 2.2.41.1.20 Polymerizující látky jsou látky, které jsou bez stabilizace schopné projít silnou exotermickou reakcí, jejímž výsledkem je tvoření větších molekul nebo tvoření polymerů za normálních podmínek přepravy. Takové látky jsou považovány za polymerizující látky třídy 4.1 jestliže: (a) jejich teplota autoakcelerační polymerace (SAPT) je nejvýše 75 °C za podmínek (s chemickou stabilizací nebo bez ní při podávání k přepravě) a v obalu, IBC nebo cisterně, v němž (níž) má být látka nebo směs přepravována; (b) mají reakční teplo větší než 300 J/g; a (c) nesplňují žádné jiné z kritérií pro zařazení do tříd 1 až 8. Směs splňující kritéria pro polymerizující látku musí být klasifikována jako polymerizující látka třídy 4.1. Ustanovení o řízení teploty 2.2.41.1.21 Polymerizující látky podléhají řízení teploty při přepravě, jestliže jejich teplota autoakcelerační polymerace (SAPT) je: (a) při podávání k přepravě v obalu nebo IBC nejvýše 50 °C v obalu nebo IBC, v němž má být látka přepravována; nebo (b) při podávání k přepravě v cisterně nejvýše 45 °C v cisterně, v níž má být látka přepravována. Viz 7.1.7. POZNÁMKA: Látky splňující kritéria pro polymerizující látky a též pro zařazení do tříd 1 až 8 podléhají požadavkům zvláštního ustanovení 386 kapitoly 3.3. 2.2.41.2 Látky nepřipuštěné k přepravě 2.2.41.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze tehdy, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat. 2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, které jsou přiřazeny k UN číslu 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7). 2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny: - samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.2 (a)]; - sulfidy fosforu, které nejsou prosty žlutého nebo bílého fosforu; - jiné, než v tabulce A kapitoly 3.2 uvedené znecitlivěné tuhé výbušné látky; - anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ; 2.2.41.3 Seznam hromadných položek Vedlejší nebezpečí| | Klasifikační Kód| UN číslo| Pojmenování látky nebo předmětů ---|---|---|---|--- | | | | 3175| LÁTKY TUHÉ, OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N. Organické| F1| 1353| VLÁKNA IMPREGNOVANÁ SLABĚ NITKOVANOU CELULÓZOU, J.N. Bez vedlejšího nebezpečí| | 1353| TKANINY IMPREGNOVANÉ SLABĚ NITKOVANOU CELULÓZOU, J.N. 1325| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N. | | Organické| 3176| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, ROZTAVENÁ, J.N. Roztavené| F2 | hořlavé tuhé látky F| 3089| PRÁŠEK KOVOVÝ, HOŘLAVÝ, J.N.a b Anorganické| 3181| SOLI ORGANICKÝCH SLOUČENIN, KOVOVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. | F3 | | 3182| HYDRIDY KOVŮ, HOŘLAVÉ, J.N.c 3178| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N. | | | | Předměty | F4| 3527| POLYESTEROVÉ PRYSKYŘICE, VÍCESLOŽKOVÉ, tuhý základní materiál | | | 3541| PŘEDMĚTY OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVOU TUHOU LÁTKU, J.N | | | | | podporující hoření| FO| 3097| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (k přepravě nepřipuštěny, viz 2.2.41.2.2) Toxické| | Organické| FT1| 2926| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N. FT| | Anorganické| 3179| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N. | FT2 | | | Organické| FC1| 2925| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N. žíravé FC| | | Anorganické| FC2| 3180| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N. | | | | 3319| NITROGLYCERIN SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 2hm.-%, ale nejvýše 10hm.% nitroglycerinu znecitlivěné tuhé výbušné látky| bez vedlejšího nebezpečí| D| 3344| PENTAERYTHRITTETRANITRÁT (PENTAERYTHRITOLTETRANITRÁT; PENTAERYTHRIT-TETRANITRÁT; PENTAERYTHRITOL-TETRANITRÁT; PETN) SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 10 % hm., ale nejvýše 20 % hm. PETN | 3380| LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, TUHÁ, J.N. | | | jen v kapitole 3.2 tabulce A uvedené látky jsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 4.1 Toxické| DT | | | | | | LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TYP A, KAPALNÁ| } (k přepravě nepřipuštěné viz 2.2.41.2.3) LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TYP A TUHÁ 3221| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B 3222| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B 3223| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP C 3224| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP C | nevyžadující řízení teploty| SR1| 3225| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP D 3226| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP D 3227| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP E 3228| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP E Samovolně se rozkládající látky| 3229| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP F 3230| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP F SR| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP G, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU| } (nepodléhá platným předpisům pro třídu 4.1 viz. 2.2.41.1.11) LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TYP G, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU | | | | 3231| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3232| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP B, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3233| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY vyžadující řízení teploty| SR2| 3234| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ TUHÁ, TYP C, S ŘÍZENÍM TEPLOTY | | 3235| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ KAPALNÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3236| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP D, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3237| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3238| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP E, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3239| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3240| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, TYP F, S ŘÍZENÍM TEPLOTY Polymerizující látky PM| | | nevyžadující řízení teploty| PM1| 3531| POLYMERIUJÚCÍ LÁTKA, TUHÁ, STABILIZOVANÁ, J.N | | 3532| POLYMERIUJÚCÍ LÁTKA, KAPALNÁ, STABILIZOVANÁ, J.N.. | vyžadující řízení teploty| PM| 3533| POLYMERIUJÚCÍ LÁTKA, TUHÁ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY, J.N. | | 3534| POLYMERIUJÚCÍ LÁTKA, KAPALNÁ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY, J.N. a Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2 b Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3 c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan hlinitý v přístrojích je látkou třídy 4.2, Un čísla 2870. 2.2.41.4 Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdílu 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též pododdíl 4.1.7.1). Samovolně se rozkládající látky, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci a řízeným a kritickým teplotám (odvozeným od SADT), jak jsou uvedeny. K látkám připuštěným v IBC viz pododdíl 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitoly 4.2, viz pododdíl 4.2.5.2.6, pokyn pro přemístitelné cisterny T23. Přípravky uvedené v pokynu pro balení IBC520 v 4.1.4.2 a v pokynu pro přemístitelné cisterny T23 v 4.2.5.2.6 smějí být přepravovány též zabalené podle způsobu balení OP8 pokynu pro balení P520 v 4.1.4.1, s totožnými řízenými a kritickými teplotami, je-li to použitelné. POZNÁMKA: Zatřídění uvedené v této tabulce se zakládá na technicky čisté látce (s výjimkou případů, kde je udána koncentrace nižší než 100 %). Pro jiné koncentrace může být látka zařazena rozdílně podle postupů uvedených v části II Příručky zkoušek a kritérií a v 2.2.41.1.17. SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA| Koncentrace (%)| Způsob balení| Řízená teplota (°C)| Kritická teplota (°C)| UN číslo| Poznámky ---|---|---|---|---|---|--- ACETON-PYROGALLOL KOPOLYMER 2- DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT| 100| OP8| | | 3228| AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP5| | | 3232| (1) (2) AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C| < 100| OP6| | | 3224| (3) AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP6| | | 3234| (4) AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D| < 100| OP7| | | 3226| (5) AZOFORMAMID (1,1AZOBIFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| < 100| OP7| | | 3236| (6) 2,2'-AZODI(2,4-DIMETHYL-4- METOXYVALERONITRIL)| 100| OP7| -5| +5| 3236| 2,2'-AZODI(2,4-DIMETHYLVALERONITRIL)| 100| OP7| +10| +15| 3236| 2,2‘-AZODI-(ETYL-2-METHYLPROPIONÁT)| 100| OP7| +20| +25| 3235| 1,1'- AZODI-(HEXAHYDROBENZONITRIL)| 100| OP7| | | 3226| 2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL| 100| OP6| +40| +45| 3234| 2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi| ≤ 50| OP6| | | 3224| 2,2'-AZODI(2-METHYLBUTYRONITRIL)| 100| OP7| +35| +40| 3236| BENZEN-1.3-DISULFONYLHYDRAZID, jako pasta| 52| OP7| | | 3226| BENZENSULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226| 4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3- TETRACHLOROZINEČNATAN| 100| OP7| | | 3226| 4-(BENZYL(METHYL)-AMINO)-3- ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236| 3-CHLOR- 4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM TETRACHLOROZINEČNATAN| 100| OP7| | | 3226| 2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID| 100| OP5| | | 3222| (2) 2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID| 100| OP5| | | 3222| (2) 2-DIAZO-1-NAFTOL-ESTER KYSELINY SULFONOVÉ, SMĚS, TYP D| < 100| OP7| | | 3226| (9) 2,5-DIBUTOXY-4-(4-MORFOLINYL)- BENZENDIAZONIUM, TETRACHLORZINKÁT (2:1)| 100| OP8| | | 3228| 2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 67-100| OP7| +35| +40| 3236| 2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 66| OP7| +40| +45| 3236| 2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN- DIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT| 100| OP7| +30| +35| 3236| 2,5-DIETOXY-4-(4-MORFOLINYL)- BENZENDIAZONIUM-SULFÁT| 100| OP7| | | 3226| 2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 67| OP7| +40| +45| 3236| DIETHYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPEROXYDI KARBONÁT| ≥88 ≤12| OP8| -10| 0| 3237| O,O - KYSELINA THIOFOSFOREČNÁ, O- [(KYANOFENYLMETHYLEN)AZANYL] O,O- DIETHYLESTER| 82-91 (Z isomer)| OP8| | | 3227| (10) 2,5-DIMETOXY-4-(4- METHYLFENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 79| OP7| +40| +45| 3236| 4-(DIMETHYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM TRICHLORZINKÁT (-1)| 100| OP8| | | 3228| 4-DIMETHYLAMINO-6-(2-DIMETYLAMINO- ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236| N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL- TETRAFTALAMID, jako pasta| 72| OP6| | | 3224| N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN- TETRAMIN| 82| OP6| | | 3224| (7) DIFENYLOXID-4,4'-DISULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226| 4-(DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 100| OP7| | | 3226| 2-(N,N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METHYL-A- CYKLOHEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 63-92| OP7| +40| +45| 3236| 2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METHYL-A-CYKLO- HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID| 62| OP7| +35| +40| 3236| N-FORMYL-2-(NITROMETHYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN| 100| OP7| +45| +50| 3236| 2-(2HYDROXYETOXY)-1-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +45| +50| 3236| 3-(2-HYDROXYETOXY)-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID| 100| OP7| +40| +45| 3236| 2-(N,N-METHYLAMINOEHTYL-KARBONYL)-4- (3,4-DIMETHYLFENYL SULFONYL) BENZEN- DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT| 96| OP7| +45| +50| 3236| 4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID| 100| OP7| | | 3226| 3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM-TETRAFLUOROBORÁT| 95| OP6| +45| +50| 3234| 4-NITROSOFENOL| 100| OP7| +35| +40| 3236| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK| | OP2| | | 3223| (8) LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | OP2| | | 3233| (8) LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK| | OP2| | | 3224| (8) LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | OP2| | | 3234| (8) 2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ| 100| OP7| | | 3226| 2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ| 100| OP7| | | 3226| TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRÁT| 100| OP6| +30| +35| 3234| Poznámky: (1) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (b). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 7.1.7.3.1 až 7.1.7.3.6. (2) Vyžaduje se bezpečnostní značka označující vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru č.1 (viz 5.2.2.2.2). (3) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c). (4) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (c). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 7.1.7.3.1 až 7.1.7.3.6. (5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d). (6) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d). Řízená a kritická teplota musí být stanoveny postupem uvedeným v 7.1.7.3.1 až 7.1.7.3.6. (7) Se snášenlivým ředidlem s bodem varu nejméně 150 °C. (8) Viz 2.2.41.1.15. (9) Tato položka platí pro směsi esterů kyseliny 2-diazo-1-naftol-4-sulfonové a kyseliny 2-diazo-1-naftol-5-sulfonové, které splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.2 (d). (10) Tato položka se vztahuje na technickou směs v n-butanolu se specifickým koncentračním limitem (Z)isomer. 2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky 2.2.42.1 Kritéria 2.2.42.1.1 Název třídy 4.2 zahrnuje: - pyroforní látky, což jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již v malých množstvích vzplanou do 5 minut. Toto jsou látky třídy 4.2, které jsou nejvíce náchylné k samovznícení; a - látky a předměty schopné samoohřevu, což jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které jsou ve styku se vzduchem bez přívodu energie schopné se zahřívat. Tyto látky mohou vzplanout jen ve velkých množstvích (kilogramech) a po dlouhé době (hodiny nebo dny). 2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně: S Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí: S1 organické, kapalné S2 organické, tuhé S3 anorganické, kapalné S4 anorganické, tuhé S5 organokovové S6 předměty SW Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny SO Samozápalné látky, podporující hoření ST Samozápalné látky, toxické ST1 organické, toxické, kapalné ST2 organické, toxické, tuhé ST3 anorganické, toxické, kapalné ST4 anorganické, toxické, tuhé SC Samozápalné látky, žíravé SC1 organické, žíravé, kapalné SC2 organické, žíravé, tuhé SC3 anorganické, žíravé, kapalné SC4 anorganické, žíravé, tuhé Vlastnosti 2.2.42.1.3 Samozahřívání látky je proces, při němž postupná reakce této látky s kyslíkem (ve vzduchu) vytváří teplo. Jestliže je množství vytvořeného tepla větší než množství tepelných ztrát, bude teplota látky narůstat, což může vést po latentní periodě k samovznícení a hoření. Klasifikace 2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, pod příslušnou specifickou J.N. položku pododdílu 2.2.42.3, podle ustanovení kapitoly 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3. Přiřazení k všeobecným J.N. položkám třídy 4.2 se musí provést na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení. 2.2.42.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 přiřazují k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria: (a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže vzplanou při pádu z výšky 1 m nebo do 5 minut poté, nebo (b) samozápalné (pyroforní) kapalné látky se přiřadí ke třídě 4.2, jestliže (i) nanesené na inertní nosný materiál vzplanou do 5 minut, nebo (ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i), po nanesení na vroubkovaný suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí; (c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí ke třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na samozápalné teplotě dřevěného uhlí, která činí 50 °C pro krychlový vzorek 27 m3. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50 °C pro objem 27 m3 se ke třídě 4.2 nepřiřadí. POZNÁMKA 1 : Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 120 °C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 180 °C. POZNÁMKA 2 : Látky, které budou přepravovány v kusech o objemu nepřesahujícím 450 l, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce provedené na krychlovém vzorku o straně 10 cm při teplotě 1000 C nedojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 160° C. POZNÁMKA 3 : Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram. 2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené látky v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3. 2.2.42.1.7 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 a kritérií uvedených v 2.2.42.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu. Přiřazení k obalovým skupinám 2.2.42.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.3 podle těchto kritérii: (a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí k obalové skupině I; (b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140 °C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině II; Látky s teplotou samovznícení vyšší než 50 °C pro objem 450 l se nemusí přiřadit k obalové skupině II; (c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek uvedených pod bodem b) k jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140 °C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200 °C, se přiřadí k obalové skupině III. 2.2.42.2 Látky nepřipuštěné k přepravě Následující látky nejsou připuštěny k přepravě: - UN 3255 terc- BUTYLHYPOCHLORID; a - tuhé látky schopné samoohřevu, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz pododdíl 2.1.3.7). 2.2.42.3 Seznam hromadných položek Vedlejší nebezpečí| | Klasifi kační Kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů| ---|---|---|---|---|--- Samozápalné látky| | | | | 2845| LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | kapalná| S1| 3183| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | | organická| | 1373| VLÁKNA nebo TKANINY, ŽIVOČIŠNÉHO, ROSTLINÉHO NEBO SYNTETICKÉHO PŮVODU, J.N. impregnované olejem| tuhá| S2| 2006| PLASTY NA BÁZI NITROCELULÓZY, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, J.N.| | | 3313| PIGMENTY SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ORGANICKÉ| 2846| LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.| bez vedlejšího nebezpečí| 3088| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.| S| | | | kapalná| S3| 3194| LÁTKA PYROFORNÍ, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | 3186| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | anorganická| | 1383| KOV PYROFORNÍ, J.N. nebo.| | 1383| SLITINA PYROFORNÍ, J.N.| 1378| KATALYZÁTOR KOVOVÝ, VLHČENÝ, s viditelným přebytkem kapaliny| 2881| KATALYZÁTOR KOVOVÝ, SUCHÝ| tuhá| S4| 3189 a| PRÁŠEK KOVOVÝ, SCHOPNÝ SAMOOHŘEVU, J.N.| | | 3205| ALKOHOLÁTY KOVU ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N.| 3200| LÁTKA PYROFORNÍ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| 3190| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | | | 3392| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, J.N.| organokov ová| S5| 3391| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, J.N.| | | 3400| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.| | | | | | předměty| S6| 3542| PŘEDMĚTY OBSAHUJÍCÍ SAMOZÁPALNOU LÁTKU, J.N| reagující s vodou| | | | SW| 3394| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.| 3393| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, PYROFORNÍ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.| | | podporující hoření| | SO| 3127| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.42.2)| | | | | Kapalná| ST1| 3184| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | | Organická| | | | | Tuhá| ST2| 3128| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | | toxická| Kapalná| ST3| 3187| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | ST| anorganická| | | | Tuhá| ST4| 3191| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, TOXICKÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | | | Kapalná| SC1| 3185| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | | Organická| | | | Tuhá| SC2| 3126| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.| žíravá| | SC| | | | Kapalná| SC3| 3188| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| anorganická| | | | | | Tuhá| SC4| 3206| ALKOHOLÁTY ALKALICKÝCH KOVŮ, SCHOPNÉ SAMOOHŘEVU, ŽÍRAVÉ, J.N.| | | | 3192| LÁTKA SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | POZNÁMKA: a Kovový prach a prášek, které nejsou toxické a nejsou v samozápalné formě, avšak ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3. 2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny 2.2.43.1 Kritéria 2.2.43.1.1 Název třídy 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, náchylné k vytváření výbušných směsí se vzduchem, jakož i předměty, které takové látky obsahují. 2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se dělí následovně: W Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují: W1 kapalné W2 tuhé W3 předměty WF1 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, kapalné, hořlavé WF2 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, hořlavé WS Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, schopné samoohřevu WO Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, tuhé, podporující hoření WT Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, toxické: WT1 kapalné WT2 tuhé WC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé: WC1 kapalné WC2 tuhé WFC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé, žíravé. Vlastnosti 2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi. Takové směsi se snadno zapálí všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, jiskrami pocházejícími z nářadí, nechráněnou žárovkou atd. Přitom vytvořené tlakové vlny a plameny mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Ke zjištění, zda látka reaguje s vodou takovým způsobem, že se vytváří nebezpečné množství plynů, které mohou být hořlavé, se použije zkušební postup popsaný v 2.2.43.1.4. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek. Klasifikace 2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek a předmětů, které nejsou tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k příslušné položce pododdílu 2.2.43.3, podle ustanoveni kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4; přitom musí být zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení. 2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 k jedné z položek uvedených v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria: Látka se přiřadí ke třídě 4.3, pokud: (a) se během některé fáze zkoušky uvolněný plyn sám vznítí, nebo (b) je rychlost uvolňování hořlavého plynu větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu. POZNÁMKA: Jelikož organokovové látky mohou být v závislosti na svých vlastnostech zařazeny do třídy 4.2 nebo 4.3 s dodatečnými vedlejšími nebezpečími, je pro tyto látky uveden v oddílu 2.3.5 zvláštní klasifikační postupový diagram. 2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, je třeba tyto směsi přiřadit k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí. POZNÁMKA: K zařazení roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3. 2.2.43.1.7 Na základě zkušebním postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 a kritérií uvedených v 2.2.43.1.5 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu. Přiřazení k obalovým skupinám 2.2.43.1.8 Látky a předměty zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 33.4 podle těchto kritérií: (a) K obalové skupině I se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může sám vznítit, nebo jestliže při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 10 litrům na kg látky za 1 minutu. (b) K obalové skupině II se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí snadno reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 20 litrům na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I. (c) K obalové skupině III se přiřadí každá látka, která při teplotě okolí pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutého hořlavého plynu je větší nebo se rovná 1 litru na kg látky za hodinu, a nesplňuje kritéria pro obalovou skupinu I nebo II. 2.2.43.2 Látky nepřipuštěné k přepravě Tuhé látky reagující s vodou, podporující hoření, přiřazené k UN číslu 3133 nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by odpovídaly ustanovením pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7). 2.2.43.3 Seznam hromadných položek Vedlejší nebezpečí| Klasifikační Kód| UN číslo| Pojmenování látek nebo předmětů ---|---|---|--- Látky které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny| | | | 1389| AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÝ 1391| DISPERSE ALKALICKÝCH KOVŮ nebo 1391| DISPERSE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN 1392| AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, KAPALNÝ | kapalné| W1| 1420| SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, KAPALNÉ 1421| SLITINA ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÁ, J.N. 1422| SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, KAPALNÉ 3398| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. 3148| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, J.N. bez vedlejšího nebezpečí| | W| | 1390| AMIDY ALKALICKÝCH KOVU 3401| AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, TUHÝ 3402| AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, TUHÝ 3170| PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z VÝROBY HLINÍKU nebo Tuhé| W2a)| 3170| PRODUKTY VEDLEJŠÍ Z TAVENÍ HLINÍKU | | 3403| SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, TUHÉ 3404| SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, TUHÉ 1393| SLITINA KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, J.N. 1409| HYDRIDY KOVŮ REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. 3208| LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. 3395| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. 2813| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, J.N. | předměty| W3| 3292| AKUMULÁTORY SODÍKOVÉ nebo | 3292| ČLÁNKY AKUMULÁTORU SODÍKOVÉ | 3543| PŘEDMETY OBSAHUJÍCÍ LÁTKU, KTERÁ VE STYKU S VODOU VYVÍJÍ HOŘLAVÉ PLYNY, J.N. | | kapalné, hořlavé| WF1| 3399| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N. | | 3482| DISPERSE ALKALICKÝCH KOVŮ, HOŘLAVÁ nebo 3482| DISPERSE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, HOŘLAVÁ | tuhé, hořlavé| WF2| 3396| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N. | 3132| LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. | tuhé, schopné samoohřevu| WSb)| 3397| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. | 3209| LÁTKA KOVOVÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. | | 3135| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. | podporující hoření| WO| 3133| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. (nepřipuštěna k přepravě viz pododdíl 2.2.43.2) | | | | kapalné| WT1| 3130| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. toxické| | WT| Tuhé| WT2| 3134| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N. | | kapalné| WC1| 3129| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. žíravé| | WC| | 3131| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. Tuhé| WC2 | | | | | | 2988| CHLORSILANY, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. (není k dispozici žádná další hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadnému pojmenování s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10) | | hořlavé, žíravé| WFCc) | | a Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny a nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Sloučeniny fosforu s těžkými kovy, jako železem, mědí atd., nepodléhají ustanovením ADR. b Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. c Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23 °C, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8. 2.2.51 Třída 5.1 Látky podporující hoření 2.2.51.1 Kritéria 2.2.51.1.1 Název třídy 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou všeobecně uvolňováním kyslíku vyvolat nebo podporovat hoření jiných látek, jakož i předměty, které takové látky obsahují. 2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1, jakož i předměty, které takové látky obsahují, se dělí následovně: O Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují: O1 kapalné O2 tuhé O3 předměty OF Látky podporující hoření, tuhé, hořlavé OS Látky podporující hoření, tuhé, schopné samoohřevu OW Látky podporující hoření, tuhé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny OT Látky podporující hoření, toxické OT1 kapalné OT2 tuhé OC Látky podporující hoření, žíravé OC1 kapalné OC2 tuhé OTC Látky podporující hoření, toxické, žíravé. 2.2.51.1.3 Látky a předměty zařazené do třídy 5.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky a předměty, které nejsou jmenovitě uvedeny v této tabulce, mohou být přiřazeny k příslušné položce pododdílu 2.2.51.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 na základě zkoušek, postupů a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.10 a podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 nebo pro hnojiva obsahující tuhý dusičnan amonný, oddílu 39, s výhradou omezení v 2.2.51.2.2, třináctá a čtrnáctá odrážka. Pokud se výsledky zkoušek liší od získaných zkušeností, musí se dát přednost získaným zkušenostem před výsledky zkoušek. 2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi k položkám, ke kterým patří na základě svého skutečného nebezpečí. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3. 2.2.51.1.5 Na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 34.4 nebo pro hnojiva obsahující tuhý dusičnan amonný, oddílu 39 a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.10 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedená látka takové povahy, že nepodléhá předpisům pro tuto třídu. Tuhé látky podporující hoření Klasifikace 2.2.51.1.6 Jestliže se tuhé látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek uvedených v 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1), nebo alternativně pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3), platí následující kritéria: (a) Při zkoušce O.1 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vzplane nebo hoří, nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7; nebo (b) Při zkoušce O.3 je nutno tuhou látku přiřadit ke třídě 5.1, jestliže zkoušený vzorek ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2. 2.2.51.1.7 Odchylkou musí být hnojiva obsahující tuhý dusičnan amonný klasifikována postupem uvedeným v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 39. Přiřazení k obalovým skupinám 2.2.51.1.8 Tuhé látky podporující hoření zařazené pod různé položky v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.1 (zkouška O.1) nebo pododdílu 34.4.3 (zkouška O.3) podle následujících kritérií: (a) Zkouška O.1: (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2; (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna; (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna; (b) Zkouška O.3: (i) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 3:1; (ii) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna; (iii) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vykazuje stejnou nebo větší průměrnou rychlost hoření, než je průměrná rychlost hoření směsi peroxidu vápníku s celulózou v hmotnostním poměru 1:2 a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna. Kapalné látky podporující hoření Klasifikace 2.2.51.1.9 Jestliže se kapalné látky podporující hoření, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, přiřazují k jedné z položek pododdílu 2.2.51.3 na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2, platí následující kritéria: Kapalnou látku je nutno přiřadit ke třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje nárůst tlaku nejméně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1. Přiřazení k obalovým skupinám 2.2.51.1.10 Kapalné látky podporující hoření zařazené pod různé položky tabulky A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k obalovým skupinám I, II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 34.4.2 podle těchto kritérií: a) Obalová skupina I: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se sama vznítí, nebo vykazuje kratší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1; b) Obalová skupina II: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 40 % vodného roztoku chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna; c) Obalová skupina III: každá látka, která ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu zvyšování tlaku než směs 65 % vodného roztoku kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1, a kritéria pro obalové skupiny I a II nejsou splněna. 2.2.51.2 Látky nepřipuštěné k přepravě 2.2.51.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění jejich nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat. 2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě: - Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3100, tuhé látky podporující hoření, reagující s vodou, přiřazené k UN číslu 3121 a tuhé látky podporující hoření, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3137, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7); - Peroxid vodíku, nestabilizovaný nebo peroxid vodíku, vodné roztoky, nestabilizované, s více než 60 % peroxidu vodíku; - Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot; - Roztoky kyseliny chloristé s více než 72 % (hmotnosti) kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jakoukoli kapalinou, kromě vody; - Roztoky kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jakoukoli kapalinou, kromě vody; - Halogenované sloučeniny fluoru, jiné než UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož i UN 1749 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2; - Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí; - Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí; - Směsi chlornanu s amonnou solí; - Bromičnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi bromičnanu s amonnou solí; - Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí; - Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek počítaných jako uhlík), ledaže je složkou látek nebo předmětů třídy 1; - hnojiva obsahující dusičnan amonný se složením, které vede k výstupům 4, 6, 8, 15, 31 nebo 33 postupového diagramu odstavce 39.5.1 Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 39, pokud nebyla přiřazena k vhodnému UN číslu třídy 1; - hnojiva obsahující dusičnan amonný se složením, které vede k výstupům 20, 23 nebo 39 postupového diagramu odstavce 39.5.1 Příručky zkoušek a kritérií, části III, oddílu 39, pokud nebyla přiřazena k vhodnému UN číslu třídy 1, nebo za podmínky, že byla prokázána jejich vhodnost pro přepravu a toto bylo schváleno příslušným orgánem, do třídy 5.1, s výjimkou UN 2067; POZNÁMKA: Pojem „příslušný orgán“ znamená příslušný orgán země původu. Pokud země původu není smluvní stranou ADR, musí být klasifikace a podmínky přepravy uznány příslušným orgánem první země smluvní strany ADR, které zásilka dosáhne. - Dusitan amonný a jeho vodné roztoky a směsi anorganického dusitanu s amonnou solí; - Směsi dusičnanu draselného, dusitanu sodného a amonné soli. 2.2.51.3 Seznam hromadných položek | Klasifikační kód| UN číslo| Pojmenování látek a předmětů ---|---|---|--- Látky podporující hoření| | | 3210| CHLOREČNANY ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. 3211| CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. 3213| BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. 3214| MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. | kapalné| O1| 3216| PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. 3218| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. 3219| DUSITANY, ANORGANICKÉ, VODNÝ ROZTOK, J.N. 3139| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, J.N. | | 1450| BROMIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N. 1461| CHLOREČNANY, ANORGANICKÉ, J.N. 1462| CHLORITANY, ANORGANICKÉ, J.N. 1477| DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N. 1481| CHLORISTANY, ANORGANICKÉ, J.N. 1482| MANGANISTANY, ANORGANICKÉ, J.N. bez vedlejšího nebezpečí| 1483| PEROXIDY, ANORGANICKÉ, J.N. tuhé| O2| O| | | 2627| DUSITANY, ANORGANICKÉ, J.N. 3212| CHLORNANY, ANORGANICKÉ, J.N. 3215| PERSÍRANY, ANORGANICKÉ, J.N. 1479| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, J.N. | | předměty| O3| 3356| GENERÁTOR KYSLÍKOVÝ, CHEMICKÝ | | | 3544| PŘEDMETY OBSAHUJÍCÍ LÁTKU PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N. | | 3137| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, HOŘLAVÁ J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz pododdíl 2.2.51.2) hořlavé, tuhé| OF| | | | | | | 3100| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.51.2) tuhé, schopné samoohřevu| OS | | | 3121| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N. (Nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.51.2) tuhé, reagující s vodou| OW | | | | kapalné| OT1| 3099| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. | | toxické OT| | | tuhé| OT2| 3087| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N. | | | | | | | | kapalné| OC1| 3098| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, KAPALNÁ ŽÍRAVÁ, J.N. | | žíravé OC| | | 3085| LÁTKA PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. | tuhé| OC2| | | | toxické, žíravé| | OTC| (není k dispozici žádná hromadná položka s tímto klasifikačním kódem; pokud je potřebné přiřazení k hromadné položce s klasifikačním kódem, určí se podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10) 2.2.52 Třída 5.2: Organické peroxidy 2.2.52.1 Kritéria 2.2.52.1.1 Název třídy 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů. 2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně: P1 Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty P2 Organické peroxidy, vyžadující řízení teploty Definice 2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O- a na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden nebo oba atomy vodíku organickými radikály. Vlastnosti 2.2.52.1.4 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozkládat při normální nebo zvýšené teplotě. Rozklad může být vyvolán působením tepla, třením, nárazem nebo stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy). Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí na složení organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé páry nebo plyny. Pro některé organické peroxidy je povinné řízení teploty během přepravy. Některé organické peroxidy se mohou, zvláště pod uzavřením, rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Některé organické peroxidy mohou již po velmi krátkém styku způsobit vážné poškození rohovky nebo mohou mít žíravé účinky na pokožku. POZNÁMKA: Zkušební postupy k určení hořlavosti organických peroxidů jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou při zahřátí prudce reagovat, doporučuje se určit jejich bod vzplanutí za použití zkušebních vzorků malých rozměrů, jak je popsáno v normě ISO 3679:1983. Klasifikace 2.2.52.1.5 Každý organický peroxid se pokládá za zařazený do třídy 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu: (a) neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku pro nejvýše 1,0 % peroxidu vodíku; (b) neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku pro více než 1,0 %, nejvýše však 7 % peroxidu vodíku. POZNÁMKA: Obsah aktivního kyslíku (%) v přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce: 16x Σ(ni xci / mi), kde ni = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i; ci = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i; mi = molekulová hmotnost organického peroxidu i. 2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl podroben zkoušce, až k typu G, který nepodléhá ustanovením pro organické peroxidy třídy 5.2. Klasifikace typů B až F je v přímém vztahu k nejvyššímu dovolenému množství v jednom kusu. Zásady pro zařazování látek, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií, části II. 2.2.52.1.7 Již zařazené organické peroxidy, které jsou připuštěny k přepravě v obalech jsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4, ty, které jsou již připuštěny k přepravě ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC), jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 a ty, které jsou již připuštěny k přepravě v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 jsou uvedeny v pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23. Každá uvedená připuštěná látka je přiřazena k druhové položce tabulky A kapitoly 3.2 (UN čísla 3101 až 3120) a udávají se příslušná vedlejší nebezpečí a poznámky obsahující informace pro přepravu. Tyto druhové položky udávají: - typ (B až F) organického peroxidu (viz 2.2.52.1.6); - fyzikální stav (kapalný/tuhý); a - řízenou teplotu (pokud se vyžaduje), viz 2.2.52.1.15 a 2.2.52.1.16. Směsi těchto přípravků mohou být zařazeny shodně s typem organického peroxidu, který je nejnebezpečnějším komponentem směsi, a přepravovány podle podmínek platných pro tento typ. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet tepelně méně stabilní směs, je třeba určit teplotu samourychlujícího se rozkladu (SADT) směsi, a pokud je to nutné, řízenou teplotu a kritickou teplotu, odvozené od SADT podle 7.1.7.3.6. 2.2.52.1.8 Zařazení organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4, pododdílu 4.1.4.2, pokynu pro balení IBC520 nebo pododdílu 4.2.5.2, pokynu pro přemístitelné cisterny T23, jakož i jejich přiřazení k hromadné položce musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního státu smluvní strany ADR, který přijde do styku se zásilkou. 2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, pro něž není k dispozici úplná sada výsledků zkoušek a které se přepravují za účelem dalších zkoušek nebo vyhodnocení, se přiřadí k jedné z vhodných položek pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že: - z údajů, které jsou dispozici, vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B, - vzorek je balen podle způsobu balení OP2 a množství na dopravní jednotku není větší než 10 kg. - z údajů, které jsou k dispozici, vyplývá, že řízená teplota, pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a dostatečně vysoká, aby nedošlo k nebezpečné separaci fází. Znecitlivění organických peroxidů 2.2.52.1.10 K zajištění bezpečnosti během přepravy se organické peroxidy často znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Jestliže je předepsán procentuální podíl látky, vztahuje se k podílu hmotnosti, zaokrouhlenému na nejbližší celé číslo. Všeobecně se znecitlivění musí provést tak, aby při úniku nemohlo dojít k nebezpečné koncentraci organického peroxidu. 2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno jinak, platí pro ředidla, která se použijí ke znecitlivění, následující definice: - Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nejméně 150 °C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů. - Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150 °C, nejméně však 60 °C, a bod vzplanutí nejméně 5 °C. Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za podmínky, že bod varu kapaliny je nejméně o 60 °C vyšší než SADT v kusu o hmotnosti 50 kg. 2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B, smějí být přidána k přípravkům organických peroxidů uvedených v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Avšak úplné nebo částečné nahrazení ředidla typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje nové přehodnocení přípravku organického peroxidu podle normálního klasifikačního postupu pro třídu 5.2. 2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, u kterých je v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle 2.2.52.1.8 uveden dovětek „s vodou“ nebo jako „jako stabilní disperse ve vodě“. Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smějí být rovněž znecitlivěny vodou za podmínky, že jsou splněny požadavky 2.2.52.1.9. 2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smějí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na tepelnou stabilitu, ani na druh nebezpečí přípravku organického peroxidu. Ustanovení o řízení teploty 2.2.52.1.15 Tyto organické peroxidy musí být přepravovány při řízené teplotě: - organické peroxidy typů B a C se SADT ≤ 50 °C; - organické peroxidy typu D se SADT ≤ 50 °C, vykazující střední účinek při zahřívání v uzavřeném prostoru, nebo se SADT ≤ 45 °C, vykazující při zahřívání v uzavřeném prostoru malý nebo žádný účinek; a - organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45 °C. POZNÁMKA: Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a sérii zkoušek E v oddílu 25. Viz 7.1.7. 2.2.52.1.16 Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v pododdílu 2.2.52.4. Skutečná teplota během přepravy smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází. 2.2.52.2 Látky nepřipuštěné k přepravě Organické peroxidy typu A není podle ustanovení třídy 5.2 dovoleno přepravovat [viz Příručku zkoušek a kritérií, část II, odstavec 20.4.3 (a)]; 2.2.52.3 Seznam hromadných položek | Klasifikační kód| UN- číslo| Pojmenování látek nebo předmětů ---|---|---|--- Organické peroxidy| | | | | PEROXID ORGANICKÝ TYP A, KAPALNÝ (není připuštěn k přepravě, viz 2.2.52.2) PEROXID ORGANICKÝ TYP A, TUHÝ (není připuštěn k přepravě, viz 2.2.52.2) 3101| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ 3102| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ 3103| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ nevyžadující řízení teploty| P1| 3104| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ | | 3105| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ 3106| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ 3107| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ 3108| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ 3109| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ 3110| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ PEROXID ORGANICKÝ TYP G, KAPALNÝ (nepodléhá předpisům třídy 5.2, viz 2.2.52.1.6) PEROXID ORGANICKÝ TYP G, TUHÝ (nepodléhá předpisům třídy 5.2, viz 2.2.52.1.6) | | 3435| PŘEDMETY OBSAHUJÍCÍ ORGANICKÝ PEROXID, J.N. | | | 3111| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3112| PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3113| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3114| PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3115| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY vyžadující řízení teploty| | 3116| PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY | P2| | | 3117| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3118| PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3119| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY 3120| PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY | 3435| PŘEDMETY OBSAHUJÍCÍ ORGANICKÝ PEROXID, J.N. 2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech Kódy „OP1“ až „OP8“ uvedené ve sloupci „Způsob balení“ se vztahují ke způsobům balení v pododdílu 4.1.4.1, pokynu pro balení P520 (viz též 4.1.7.1). Organické peroxidy, které se mají přepravovat, musí odpovídat klasifikaci a řízeným a kritickým teplotám (odvozeným od SADT), jak jsou uvedeny. K látkám připuštěným v IBC viz 4.1.4.2, pokyn pro balení IBC520 a k látkám připuštěným v cisternách podle kapitol 4.2 a 4.3 viz 4.2.5.2.6, pokyn pro přemístitelné cisterny T23. Přípravky uvedené v pokynu pro balení IBC520 v 4.1.4.2 a v pokynu pro přemístitelné cisterny T23 v 4.2.5.2.6 smějí být přepravovány též zabalené podle způsobu balení OP8 pokynu pro balení P520 v 4.1.4.1, s totožnými řízenými a kritickými teplotami, je-li to použitelné. ORGANICKÝ PEROXID| Koncentrace (%)| Ředidlo Typ A (%)| Ředidlo Typ B (%)1)| Inertní tuhá látka (%)| Voda (%)| Způsob balení| Řízená teplota (°C)| Kritická teplota (°C)| UN-číslo druhové položky| Vedlejší nebezpečí a poznámky ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- ACETYLACETONPEROXID| ≤ 42| ≥ 48| | | ≥ 8| OP7| | | 3105| 2) “| ≤ 32 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20) ACETYLCYKLOHEXANSULFONYL-PEROXID| ≤ 82| | | | ≥ 12| OP4| -10| 0| 3112| 3) “| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP7| -10| 0| 3115| terc-AMYLHYDROPEROXID| ≤ 88| ≥ 6| | | ≥ 6| OP8| | | 3107| terc-AMYLPEROXYACETÁT| ≤ 62| ≥ 38| | | | OP7| | | 3105| terc-AMYLPEROXYBENZOÁT| ≤ 100| | | | | OP5| | | 3103| terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +20| +25| 3115| terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105| terc-AMYL PEROXY ISOPROPYL KARBONÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP5| | | 3103| terc-PEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| 0| +10| 3115| “| ≤ 47| ≥| | | | OP8| 0| +10| 3119| terc-AMYL PEROXY PIVALÁT| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP5| +10| +15| 3113| terc-AMYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105| terc-BUTYLKUMYLPEROXID| > 42 - 100| | | | | OP8| | | 3109| “| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| | | 3108| n-BUTYL-4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-VALERÁT| > 52 - 100| | | | | OP5| | | 3103| “| <52| | | ≥ 48| | OP8| | | 3108| terc-BUTYLHYDROPEROXID| >79 - 90| | | | ≥ 10| OP5| | | 3103| 13) “| ≤ 80| ≥ 20| | | | OP7| | | 3105| 4) 13) “| ≤ 79| | | | > 14| OP8| | | 3107| 13) 23) “| ≤ 72| | | | ≥ 28| OP8| | | 3109| 13) terc-BUTYLHYDROPEROXID + DI-terc-BUTYLPEROXID| < 82 + >9| | | | ≥ 7| OP5| | | 3103| 13) terc-BUTYLMONOPEROXYMALEÁT| > 52 - 100| | | | | OP5| | | 3102| 3) “| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP6| | | 3103| “| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| | | 3108| “| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP8| | | 3108| terc-BUTYLPEROXYACETÁT| > 52-77| ≥ 23| | | | OP5| | | 3101| 3) “| > 32-52| ≥ 48| | | | OP6| | | 3103| “| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP8| | | 3109| terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT| > 77-100| | | | | OP5| | | 3103| “| > 52-77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106| terc-BUTYLPEROXYBUTYLFUMARÁT| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105| terc-BUTYLPEROXYKROTONÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105| terc-BUTYLPEROXYETHYLACETÁT| ≤ 100| | | | | OP5| +20| +25| 3113| terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT| > 52 - 100| | | | | OP6| +20| +25| 3113| “| >32-52| | ≥ 48| | | OP8| +30| +35| 3117| “| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP8| +20| +25| 3118| “| ≤ 32| | ≥ 68| | | OP8| +40| +45| 3119| terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT + 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN| ≤ 12+≤ 14| ≥ 4| | ≥ 60| | OP7| | | 3106| “| ≤ 31 + ≤ 36| | ≥ 33| | | OP7| +35| +40| 3115| terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105| terc-BUTYLPEROXYlSOBUTYRÁT| >52-77| | ≥ 23| | | OP5| +15| +20| 3111| 3) “| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| +15| +20| 3115| terc-BUTYLPEROXYlSOPROPYLKARBONÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP5| | | 3103| 1-(2-terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-3- ISOPROPENYLBENZEN| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 42| | | ≥ 58| | OP8| | | 3108| terc-BUTYLPEROXY-2-METHYLBENZOÁT| ≤ 100| | | | | OP5| | | 3103| terc-BUTYLPEROXYNEODEKANOÁT| > 77 - 100| | | | | OP7| -5| +5| 3115| “| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| 0| +10| 3115| “| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| 0| +10| 3119| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě (zmražené)| | | | | OP8| 0| +10| 3118| “| ≤ 32| ≥ 68| | | | OP8| 0| +10| 3119| terc-BUTYLPEROXYNEOHEPTANOÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| 0| +10| 3115| “| < 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| 0| +10| 3117| tert-BUTYL PEROXYPIVALÁT| > 67-77| ≥ 23| | | | OP5| 0| +10| 3113| “| > 27-67| | ≥ 33| | | OP7| 0| +10| 3115| “| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP8| +30| +35| 3119| terc-BUTYLPEROXYSTEARYL-KARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106| terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT| > 37 - 100| | | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 42| | | ≥ 58| | OP7| | | 3106| “| ≤ 37| | ≥ 63| | | OP8| | | 3109| -CHLORPEROXYBENZOOVÁ KYSELINA| ≤ 57 - 86| | | ≥ 14| | OP1| | | 3102| 3) “| ≤ 57| | | ≥ 3| ≥ 40| OP7| | | 3106| “| ≤ 77| | | ≥ 6| ≥ 17| OP7| | | 3106| KUMYLHYDROPEROXID| > 90 - 98| ≤ 10| | | | OP8| | | 3107| 13) “| ≤ 90| ≥ 10| | | | OP8| | | 3109| 13) 18) KUMYLPEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 87| ≥ 13| | | | OP7| -10| 0| 3115| “| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| -10| 0| 3115| “| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -10| 0| 3119| KUMYLPEROXYNEOHEPTANOÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| -10| 0| 3115| KUMYLPEROXYPIVALÁT| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| -5| +5| 3115| CYKLOHEXANONPEROXID(Y)| ≤ 91| | | | ≥ 9| OP6| | | 3104| 13) “| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP7| | | 3105| 5) “| ≤ 72 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 5)20) “| ≤ 32| | | ≥ 68| | | | | Vyhrazeno| 29) ([3R-(3R, 5aS, 6S, 8aS, 9R, 10R, 12S, 12aR**)]-DEKAHYDRO-10-METHOXY-3,6,9-TRIMETHYL- 3,12 -EPOXY-12H-PYRANO[4,3-j]-1,2-BENZODIOXEPIN| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106| DIACETONALKOHOLPEROXID| ≤ 57| | ≥ 26| | ≥ 8| OP7| +40| +45| 3115| 6) DIACETYLPEROXID| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP7| +20| +25| 3115| 7) 13) DI-terc-AMYLPEROXID| ≤ 100| | | | | OP8| | | 3107| 2,2-DI-(terc-AMYLPEROXY)-BUTAN| ≤ 57| ≥ 43| | | | OP7| | | 3105| 1,1-DI-(terc-AMYLPEROXY)-CYKLOHEXAN| ≤ 82| ≥ 18| | | | OP6| | | 3103| DIBENZOYLPEROXID| > 52 - 100| | | ≤ 48| | OP2| | | 3102| 3) “| > 77 - 94| | | | ≥ 6| OP4| | | 3102| 3) “| ≤ 77| | | | ≥ 23| OP6| | | 3104| “| ≤ 62| | | ≥ 28| ≥ 10| OP7| | | 3106| “| > 52 - 62 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20) “| > 35 - 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106| “| > 36 - 42| ≥ 18| | | ≤ 40| OP8| | | 3107| “| ≤ 56.5 jako pasta| | | | ≥ 15| OP8| | | 3108| “| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP8| | | 3108| 20) “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| | | 3109| “| ≤ 35| | | ≥ 65| | | | | Vyhrazeno| 29) DI-(4-terc-BUTYLCYKLOHEXYL) PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP6| +30| +35| 3114| “| < 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8 | +30| +35| 3119| ≤ 42 jako pasta| | | | | OP7| +35| +40| 3116| DI-terc-BUTYL PEROXID| > 52 - 100| | | | | OP8| | | 3107| “| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP8| | | 3109| 25) DI-terc-BUTYLPEROXYAZELÁT| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105| 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP6| | | 3103| 1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN| > 80 - 100| | | | | OP5| | | 3101| 3) “| ≤ 72| | ≥ 28| | | OP5| | | 3103| 30) “| > 52 - 80| ≥ 20| | | | OP5| | | 3103| “| > 42 - 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 42| ≥ 13| | ≥ 45| | OP7| | | 3106| “| ≤ 42| ≥ 58| | | | OP8| | | 3109| “| ≤ 27| ≥ 25| | | | OP8| | | 3107| 21) “| ≤ 13| ≥ 13| ≥ 74| | | OP8| | | 3109| 1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN \\+ terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOAT| ≤ 43 + ≤ 16| ≥ 41| | | | OP7| | | 3105| DI-n-BUTYLPEROXYKARBONÁT| > 27 - 52| | ≥ 48| | | OP7| -15| -5| 3115| “| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP8| -10| 0| 3117| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě (zmražené)| | | | | OP8| -15| -5| 3118| DI-sec-BUTYLPEROXYKARBONÁT| > 52 - 100| | | | | OP4| -20| -10| 3113| “| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -15| -5| 3115| 1,6-Di-(terc-BUTYLPEROXY-KARBONYLOXY) HEXAN| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP5| | | 3103| DI-(terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-BENZEN(Y)| > 42 - 100| | | ≤ 57| | OP7| | | 3106| “| ≤ 42| | | ≥ 58| | | | | Vyhrazeno| 29) DI-(terc-BUTYLPEROXY)-FTALÁT| > 42 - 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20) “| ≤ 42| ≥ 58| | | | OP8| | | 3107| 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-PROPAN| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 42| ≥ 13| | ≥ 45| | OP7| | | 3106| 1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5- TRIMETHYLCYKLOHEXAN| > 90 - 100| | | | | OP5| | | 3101| 3) “| ≤ 90| | ≥ 10| | | OP5| | | 3103| 30) “| > 57 - 90| ≥ 10| | | | OP5| | | 3103| “| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP5| | | 3103| “| ≤ 57| | | ≥ 43| | OP8| | | 3110| “| ≤ 57| ≥ 43| | | | OP8| | | 3107| “| ≤ 32| ≥ 26| ≥ 42| | | OP8| | | 3107| DICETYLPEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP8| +30| +35| 3120| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +30| +35| 3119| DI-(4-CHLORBENZOYL)-PEROXID| ≤ 77| | | | ≥ 23| OP5| | | 3102| 3) “| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP7| | | 3106| 20) “| ≤ 32| | | ≥ 68| | | | | Vyhrazeno| 29) DIKUMYLPEROXID| > 52 - 100| | | | | OP8| | | 3110| 12) “| ≤ 52| | | ≥ 48| | | | | Vyhrazeno| 29) DICYKLOHEXYLPEROXYDIKARBONÁT| > 91 - 100| | | | | OP3| +10| +15| 3112| 3) “| ≤ 91| | | | ≥ 9| OP5| +10| +15| 3114| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +15| +20| 3119| DIDEKANOYLPEROXID| ≤ 100| | | | | OP6| +30| +35| 3114| 2,2-DI-(4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY) -CYKLOHEXYL) -PROPAN| ≤ 42| | | ≥ 58| | OP7| | | 3106| “| ≤ 22| | ≥ 78| | | OP8| | | 3107| DI-(2,4-DICHLORBENZOYL)-PEROXID| ≤ 77| | | | ≥ 23| OP5| | | 3102| 3) “| ≤ 52 jako pasta| | | | | OP8| +20| +25| 3118| “| ≤ 52 jako pasta se silikonovým olejem| | | | | OP7| | | 3106| DI-(2-ETHOXYETHYL) PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -10| 0| 3115| 1-(2-ETHYLHEXANOYLPEROXY)-1,3-DIMETHYLBUTYL PEROXYPIVALÁT| ≤ 52| ≥ 45| ≥ 10| | | OP7| -20| -10| 3115| DI-(2-ETHYLHEXYL) PEROXYDIKARBONÁT| > 77 - 100| | | | | OP5| -20| -10| 3113| “| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP7| -15| -5| 3115| “| ≤ 62 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -15| -5| 3119| “| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě (zmražené)| | | | | OP8| -15| -5| 3120| 2,2-DIHYDROPEROXYPROPAN| ≤ 27| | | ≥ 73| | OP5| | | 3102| 3) DI-(I-HYDROXYCYKLOHEXYL) PEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106| DIISOBUTYRYL PEROXID| > 32 - 52 | | ≥ 48 | | | OP5| -20| -10 | 3111 | 3) “| ≤ 32 | | ≥ 68| | | OP7| -20 | -10| 3115| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -20| -10| 3119| DI-ISOPROPYLBENZEN-DIHYDROPEROXID| ≤ 82| ≥ 5| | | ≥ 5| OP7| | | 3106| 24) DIISOPROPYL PEROXYDIKARBONÁT| > 52-100| | | | | OP2| -15| -5| 3112| 3) “| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -20| -10| 3115| “| ≤ 32| ≥ 68| | | | OP7| -15| -5| 3115| DILAUROYLPEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3106| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| | | 3109| DI-(3-METOXBUTYL) PEROXYKARBONÁT| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP7| -5| +5| 3115| DI-(2-METHYLBENZOYL) PEROXID| ≤ 87| | | | ≥ 13| OP5| +30| +35| 3112| 3) DI-(3-METHYLBENZOYL) PEROXID + BENZOYL (3-METHYLBENZOYL) PEROXID + DIBENZOYL PEROXID| ≤ 20+ ≤ 18 + ≤ 4| | ≥ 58| | | OP7| +35| +40| 3115| DI-(4-METHYLBENZOYL) PEROXID| ≤ 52 jako pasta se silikonovým olejem| | | | | OP7| | | 3106| 2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (BENZOYLPEROXY)HEXAN| >82-100| | | | | OP5| | | 3102| 3) “| ≤ 82| | | ≥ 18| | OP7| | | 3106| “| ≤ 82| | | | ≥ 18| OP5| | | 3104| 2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (terc-BUTYLPEROXY)HEXAN| >90 - 100| | | | | OP5| | | 3103| “| >52 - 90| ≥ 10| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 47 jako pasta| | | | | OP8| | | 3108| “| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP8| | | 3109| “| ≤ 77| | | ≥ 23| | OP8| | | 3108| 2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (terc-BUTYLPEROXY)HEX-3-IN| > 86-100| | | | | OP5| | | 3101| 3) “| >52-86| ≥ 14| | | | OP5| | | 3103| 26) “| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106| 2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (2-ETHYLHEXANOYLPEROXY)HEXAN| ≤ 100| | | | | OP5| +20| +25| 3113| 2,5-DIMETHYL-2,5-DIHYDROPEROXYHEXAND| ≤ 82| | | | ≥ 18| OP6| | | 3104| 2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5,5- TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)HEXAN| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105| 1,1-DIMETHYL-3-HYDROXYBUTYL PEROXYNEOHEPTANOÁT| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP8| 0| +10| 3117| DIMYRISTYL PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +20| +25| 3116| “| ≤ 42 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +20| +25| 3119| DI-(2-NEODEKANOYLPEROXYISOPROPYL) BENZEN| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP7| -10| 0| 3115| DI-n-NONANOYL PEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| 0| +10| 3116| DI-n-OKTANOYL PEROXID| ≤ 100| | | | | OP5| +10| +15| 3114| DI-(2-FENOXYETHYL)-PEROXYDIKARBONÁT| >85-100| | | | | OP5| | | 3102| 3) “| ≤ 85| | | | ≥ 15| OP7| | | 3106| DIPROPIONYL PEROXID| ≤ 27| | ≥ 73| | | OP8| +15| +20| 3117| DI-n-PROPYL PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 100| | | | | OP3| -25| -15| 3113| “| ≤ 77| | ≥ 23| | | OP5| -20| -10| 3113| DISUKCINÁT PEROXID| > 72-100| | | | | OP4| | | 3102| 3) 17) “| ≤ 72| | | | ≥ 28| OP7| +10| +15| 3116| DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID| > 52-82| ≥ 18| | | | OP7| 0| +10| 3115| “| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| +10| +15| 3119| “| > 38-52| ≥ 48| | | | OP8| +10| +15| 3119| “| ≤ 38| ≥ 62| | | | OP8| +20| +25| 3119| ETHYL 3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)BUTYRÁT| ≤ 67| ≥ 33| | | | OP7| | | 3105| ETHYL 3,3-DI-(terc-BUTYLPEROXY)BUTYRÁT| > 77 - 100| | | | | OP5| | | 3103| “| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| | | 3105| “| ≤ 52| | | ≥ 48| | OP7| | | 3106| 1-FENYLETHYL HYDROPEROXID| ≤ 38| | ≥ 62| | | OP8| | | 3109| terc-HEXYL PEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 71| ≥ 29| | | | OP7| 0| +10| 3115| terc-HEXYL PEROXYPIVALÁT| ≤ 72| | ≥ 28| | | OP7| +10| +15| 3115| 3-HYDROXY-1,1-DIMETHYLBUTYL PEROXY- NEODEKANOAT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| -5| +5| 3115| “| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -5| +5| 3119| “| ≤ 52| ≥ 48| | | | OP8| -5| +5| 3117| ISOPROPYL sec-BUTYL PEROXYDIKARBONÁT +DI-sec- BUTYL PEROXYDIKARBONÁT +DI-ISOPROPYL PEROXYDIKARBONÁT| ≤ 32 + ≤ 15 - 18 ≤ 12 - 15| ≥ 38| | | | OP7| -20| -10| 3115| “| ≤ 52 + ≤ 28 + ≤ 22| | | | | OP5| -20| -10| 3111| 3) ISOPROPYLKUMYL HYDROPEROXID| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP8| | | 3109| 13) p-MENTHYL HYDROPEROXID| > 72 - 100| | | | | OP7| | | 3105| 13) “| ≤ 72| ≥ 28| | | | OP8| | | 3109| 27) METHYLCYKLOHEXANON PEROXID(Y)| ≤ 67| | ≥ 33| | | OP7| +35| +40| 3115| METHYL ETHYL KETON PEROXID(Y)| viz. poznámka 8)| ≥ 48| | | | OP5| | | 3101| 3) 8) 13) “| viz. poznámka 9)| ≥ 55| | | | OP7| | | 3105| 9) “| viz. poznámka 10)| ≥ 60| | | | OP8| | | 3107| 10) METHYL ISOBUTYL KETON PEROXID (Y)| ≤ 62| ≥ 19| | | | OP7| | | 3105| 22) “| viz. poznámka 31)| ≥ 70| | | | OP8| | | 3109| 31) ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK| | | | | | OP2| | | 3103| 11) ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | | | | | OP2| | | 3113| 11) ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK| | | | | | OP2| | | 3104| 11) ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY| | | | | | OP2| | | 3114| 11) 3,3,5,7,7-PENTAMETHYL- 1,2,4-TRIOXEPAN| ≤ 100| | | | | OP8| | | 3107| KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP D, STABILIZOVANÁ| ≤ 43| | | | | OP7| | | 3105| 13) 14) 19) KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP E, STABILIZOVANÁ| ≤ 43| | | | | OP8| | | 3107| 13) 15) 19) KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP F, STABILIZOVANÁ| ≤ 43| | | | | OP8| | | 3109| 13) 16) 19) KYSELINA PEROXYLAUROVÁ| ≤ 100| | | | | OP8| +35| +40| 3118| PINANYL HYDROPEROXID| > 56 - 100| | | | | OP7| | | 3105| 13) “| ≤ 56| ≥ 44| | | | OP8| | | 3109| POLYETHER POLY-terc-BUTYLPEROXY-KARBONÁT| ≤ 52| | ≥ 48| | | OP8| | | 3107| 1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYL HYDROPEROXID| ≤ 100| | | | | OP7| | | 3105| 1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYL PEROXY-2 ETHYLHEXANOÁT| ≤ 100| | | | | OP7| +15| +20| 3115| 1,1,3,3- TETRAMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOÁT| ≤ 72| | ≥ 28| | | OP7| -5| +5| 3115| “| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě| | | | | OP8| -5| +5| 3119| 1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYL PEROXYPIVALÁT| ≤ 77| ≥ 23| | | | OP7| 0| +10| 3115| 3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL -1,4,7 TRIPEROXONAN| ≤ 42| ≥ 58| | | | OP7| | | 3105| 28) “| ≤ 17| ≥ 18| | ≥ 65| | OP8| | | 3110| Poznámky k pododdílu 2.2.52.4: 1) Ředidlo typu B může být vždy nahrazeno ředidlem typu A. Bod varu ředidla typu B musí být nejméně o 60 °C vyšší, než je SADT organického peroxidu. 2) Obsah aktivního kyslíku ≤ 4,7 %. 3) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “VÝBUŠNÝ“ podle vzoru 1 (viz 5.2.2.2.2). 4) Ředidlo může být nahrazeno di-terc-butylperoxidem. 5) Obsah aktivního kyslíku ≤ 9 %. 6) Nejvýše 9% peroxidu vodíku; obsah aktivního kyslíku ≤ 10%. 7) Smí se použít pouze nekovových obalů. 8) Obsah aktivního kyslíku > 10 % a ≤ 10,7 %, s vodou nebo bez vody. 9) Obsah aktivního kyslíku ≤ 10 %, s vodou nebo bez vody. 10) Obsah aktivního kyslíku ≤ 8,2 %, s vodou nebo bez vody. 11) Viz 2.2.52.1.9. 12) Do 2000 kg na nádobu přiřazenou ORGANICKÉMU PEROXIDU TYPU F, na základě výsledků zkoušek ve velkém měřítku. 13) Vyžaduje se bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2). 14) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 d). 15) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 e). 16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, které odpovídají kritériím Příručky zkoušek a kritérií, odstavce 20.4.3 f). 17) Přidáním vody k tomuto organickému peroxidu se zmenší jeho tepelná stabilita. 18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2). 19) Směsi s peroxidem vodíku, vodou a kyselinou(ami). 20) S ředidlem typu A, s vodou nebo bez vody. 21) S nejméně_ 25 % hm. ředidla typu A a k tomu ethylbenzen. 22) S nejméně 19 % hm. ředidla typu A a k tomu methylisobutylketon. 23) S méně než 6 % di-terc-butylperoxidu. 24) Do 8 % 1-isopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénu. 25) Ředidlo typu B s bodem varu vyšším než 110 °C. 26) Obsah hydroperoxidů < 0,5 %. 27) Pro koncentrace nad 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka pro vedlejší nebezpečí “ŽÍRAVÝ“ podle vzoru č. 8 (viz 5.2.2.2.2). 28) Obsah aktivního kyslíku ≤ 7,6 % v ředidle typu A s bodem varu v rozmezí 200 °C až 260 °C. 29) Nepodléhá ustanovením ADR pro třídu 5.2. 30) Ředidlo typu B s bodem varu >130 °C. 31) Aktivní kyslík ≤ 6,7 %. 2.2.61 Třída 6.1 Toxické látky 2.2.61.1 Kritéria 2.2.61.1.1 Název třídy 6.1 zahrnuje látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka. POZNÁMKA: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy musí být přiřazeny do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu. 2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně: T Toxické látky bez vedlejšího nebezpečí T1 organické, kapalné T2 organické, tuhé T3 organokovové T4 anorganické, kapalné T5 anorganické, tuhé T6 kapalné, používané jako pesticidy T7 tuhé, používané jako pesticidy T8 vzorky T9 jiné toxické látky T10 předměty TF Toxické látky, hořlavé TF1 kapalné TF2 kapalné, používané jako pesticidy TF3 tuhé TS Toxické látky, schopné samoohřevu, tuhé TW Toxické látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny TW1 kapalné TW2 tuhé TO Toxické látky, podporující hoření TO1 kapalné TO2 tuhé TC Toxické látky, žíravé TC1 organické, kapalné TC2 organické, tuhé TC3 anorganické, kapalné TC4 anorganické, tuhé TFC Toxické látky, hořlavé, žíravé. TFW Toxické látky, hořlavé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Definice 2.2.61.1.3 Pro účely ADR se následujícími pojmy rozumí: LD50 (střední smrtelná dávka) pro akutní toxicitu při požití je statisticky odvozená jedna dávka látky, od níž lze očekávat, že způsobí během 14 dnů smrt 50 % mladých dospělých bílých krys, je-li podána orální cestou. Hodnota LD50 se vyjadřuje jako podíl hmotnosti zkoušené látky ku hmotnosti pokusného zvířete (mg/kg). LD50-Hodnota pro akutní toxicitu při absorpci pokožkou je takové množství látky, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky významný a odpovídal dobrým zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti. LC50-Hodnota pro akutní toxicitu při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými, samčími a samičími, bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že nejméně 10 % celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10µm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že se při netěsnosti obalu nebo cisterny, použitých pro přepravu, může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více než 90 % hmotnosti vzorku připraveného ke zkoušce sestávat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu nebo mlhy a v ml na m3 vzduchu (ppm) u páry. Klasifikace a přiřazení k obalovým skupinám 2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 musí být přiřazeny na základě svého stupně nebezpečí, které představují při přepravě, k následujícím obalovým skupinám: Obalová skupina I: velmi toxické látky; Obalová skupina II: toxické látky; Obalová skupina III: slabě toxické látky 2.2.61.1.5 Látky, směsi, roztoky a předměty zařazené do třídy 6.1 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Přiřazení látek, směsí a roztoků, které nejsou v tabulce A kapitoly 3.2 jmenovitě uvedeny, k vhodné položce pododdílu 2.2.61.3 a k příslušné obalové skupině podle ustanovení kapitoly 2.1 musí být provedeno podle následujících kritérií v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11. 2.2.61.1.6 Při posuzování stupně toxicity se musí vzít v úvahu zkušenosti z případů otrav osob, jakož i zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky. 2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti z pozorování učiněných na člověku, posoudí se stupeň toxicity z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky: | Obalová skupina| Toxicita při požití LD50 (mg/kg)| Toxicita při absorpci pokožkou LD50 (mg/kg)| Toxicita při vdechnutí prachu a mlhy LC50 (mg/l) ---|---|---|---|--- Velmi toxická| I| ≤ 5,0| ≤ 50| ≤ 0,2 Toxická| II| > 5,0 a ≤ 50| > 50 a ≤ 200| >0,2 a ≤ 2,0 Slabě toxická| IIIa| > 50 a ≤ 300| > 200 a ≤ 1000| >2,0 a ≤ 4,0 a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III. 2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, použije se pro klasifikaci nejvyšší hodnota toxicity. 2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídající obalové skupině I, se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň toxicita při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá alespoň obalové skupině I nebo II. V opačném případě se látka, pokud je to potřeba, musí přiřadit ke třídě 8 (viz 2.2.8.1.4.5). 2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro toxicitu při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny čtyřmi a výsledek pak může nahradit výše uvedené kritérium, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC50 (1 hodina). Toxicita při vdechnutí par 2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují toxické páry, je třeba přiřadit do následujících skupin, kde písmeno „V“ představuje koncentraci nasycené páry (prchavost) (v ml/m3 vzduchu) při 20 °C a normálním atmosférickém tlaku. | Obalová skupina| ---|---|--- Velmi toxická| I| Pokud V ≥ 10 LC50 a LC50 ≤ 1 000 ml/m3 Toxická| II| Pokud V ≤ LC50 a LC50 ≤ 3 000 ml/m3 a nejsou splněna kritéria pro obalovou skupinu I. Slabě toxická| IIIa| Pokud V ≥ 1/5 LC50 a LC50 ≤ 5 000 ml/m3 a nejsou splněna kritéria pro obalovou skupinu I a II. a Slzotvorné látky musí být přiřazeny k obalové skupině II, i když údaje o jejich toxicitě odpovídají kritériím obalové skupiny III. Tato kritéria toxicity při vdechnutí par spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu 1 hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, jsou-li k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 ze 4-hodinového pokusu, mohou být takové hodnoty vynásobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC50 (1 hodina). Dělící čáry obalových skupin - toxicita při vdechnutí par 621kB Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet pomocí číselných kritérií. Směsi kapalných látek 2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí toxické, je třeba přiřadit k obalovým skupinám podle těchto kritérií: 2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC50 pro každou toxickou látku, která je částí směsi, známa, lze určit obalovou skupinu následovně: (a) výpočet hodnoty LC50 směsi: ěLC50(směs)=1∑i=1nf1LC50i kde: fi = molární zlomek i-té části směsi LC50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m3 (b) výpočet prchavosti každé části směsi: Vi=Pi×106101,3vml/m3 kde: Pi = parciální tlak i-té části v kPa při 20 °C a při normálním atmosférickém tlaku (c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50: R=∑i=1nViLC50i (d) vypočítané hodnoty pro LC50 (směs) a R pak slouží k určení obalové skupiny směsi: Obalová skupina I: R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3 Obalová skupina II: R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I Obalová skupina III: R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II. 2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC50 toxických komponentů známa, lze směs přiřadit k jedné z obalových skupin na základě dále popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být určena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina. 2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena k obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria: (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m3. (b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC50 směsi. 2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena k obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I: (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 3000 ml/m3. (b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se použije k vytvoření zkušebního ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než hodnota LC50 směsi. 2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena k obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I nebo II. (a) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a rozředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže nejméně 5 pokusných zvířat v průběhu sledovaného období 14 dnů uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 5000 ml/m3. (b) Změří se koncentrace par (prchavost) kapalné směsi; je-li rovna nebo větší než 1000 ml/m3, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než 1/5 hodnoty LC50 směsi. Metody výpočtu toxicity směsí při požití a při absorpci pokožkou 2.2.61.1.10 Pro zařazení směsí třídy 6.1 a jejich přiřazení k vhodné obalové skupině podle kritérií pro toxicitu při požití a při absorpci pokožkou (viz 2.2.61.1.3) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD50 směsi. 2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jejíž hodnota LD50 je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích o akutní toxicitě při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, vypočítat hodnotu LD50 při požití a při absorpci pokožkou následovně: říúčéáíúčéáLD50přípravku=LD50účinnélátky×100podílúčinnélátky(%hm.) 2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD50 při požití a při absorpci pokožkou. Je třeba upřednostnit metodu, kterou se získají spolehlivé údaje pro akutní toxicitu při požití a při absorpci pokožkou konkrétní směsi, která se má přepravovat. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod: (a) zařadit přípravek podle nejnebezpečnější složky směsi, jakoby tato složka byla přítomna ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných složek; nebo (b) použít vzorce CATA+CBTB+...+CZTZ=100TM kde: C = koncentrace v procentech složek A, B,.....Ze směsi; T = hodnota LD50 při požití složek A, B, Z; TM = hodnota LD50 při požití směsi. POZNÁMKA.: Tento vzorec lze také použít pro toxicitu při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici ve stejné formě pro všechny složky. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany. Klasifikace pesticidů 2.2.61.1.11 Všechny účinné látky pesticidů a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC50 a/nebo LD50 a které jsou zařazeny do třídy 6.1, musí být přiřazeny podle kritérií uvedených v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 k odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí, musí být zařazeny podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10 s přiřazením k odpovídajícím obalovým skupinám. 2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravek pesticidů známa hodnota LD50 pro požití nebo absorpci pokožkou, avšak je známa hodnota LD50 jeho účinné(ých) složky(ek), může být hodnota LD50 přípravku zjištěna použitím postupu uvedeného v 2.2.61.1.10. POZNÁMKA: Údaje o toxicitě týkající se hodnoty LD50 určitého počtu běžných pesticidů lze nalézt v nejnovějším vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který je možno si obstarat u Světové zdravotnické organizace (WHO) na adrese: International Programme on Chemical Safety, World Health Organisation (WHO), CH-1211, Geneva 27, Švýcarsko. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD50 pesticidů, jeho klasifikační systém není možno použit pro účely zařazování pesticidů pro přepravu nebo pro jejich přiřazení k obalovým skupinám, které musejí odpovídat ustanovením ADR. 2.2.61.1.11.2 Oficiální pojmenování pro přepravu pesticidu se volí na základě aktivní složky, fyzikálního stavu pesticidu a všech vedlejších nebezpečí, které by mohl představovat (viz oddíl oddíl 3.1.2). 2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří. POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3. 2.2.61.1.13 Na základě kritérií uvedených v 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu. 2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi, s výjimkou látek a přípravků používaných jako pesticidy, které nejsou klasifikovány jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 podle nařízení (ES) č. 1272/20083, smějí být považovány za látky nepatřící do třídy 6.1. 2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě 2.2.61.2.1 Chemicky nestálé látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat. 2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě: - kyanovodík (bezvodý nebo v roztoku), který neodpovídá popisům UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294, - karbonyly kovů s bodem vzplanutí nižším než 23 °C, jiné než UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA, - 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentracích, které se považují podle kritérií v 2.2.61.1.7 za velmi toxické, - UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ, - přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu toxických hořlavých plynů. 2.2.61.3 Seznam hromadných položek | | Klasifikační kód| UN- číslo| Pojmenování látek nebo předmětů| ---|---|---|---|---|--- Toxické látky bez vedlejšího nebezpečí| | | | | 1583| CHLORPIKRIN, SMĚS, J.N.| 1602| BARVIVO, KAPALNÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo| 1602| MEZIPRODUKT PŘI VÝROBĚ BARVIV, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N.| 1693| LÁTKA PRO PŘÍPRAVU SLZNÉHO PLYNU, KAPALNÁ, J.N.| 1851| LÉČIVA, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.| 2206| ISOKYANÁTY, TOXICKÉ, J.N. nebo| 2206| ISOKYANÁT, ROZTOK, TOXICKÝ, J.N.| | kapalnéa| T1| 3140| ALKALOIDY, KAPALNÉ, J.N. nebo| 3140| SOLI ALKALOIDŮ, KAPALNÉ, J.N.| 3142| PROSTŘEDEK DEZINFEKČNÍ, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N.| 3144| SLOUČENINA NIKOTINU, KAPALNÁ, J.N. nebo| 3144| PŘÍPRAVKY, NIKOTINOVÉ, KAPALNÉ, J.N.| 3172| TOXINY, ZÍSKANÉ Z ŽIVÝCH ORGANISMŮ, KAPALNÉ, J.N.| 3276| NITRILY, TOXICKÉ, J.N.| 3278| SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, TOXICKÁ, KAPALNÁ, J.N.| 3381| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3382| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 2810| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ORGANICKÁ, J.N.| organické| | | | | | 1544| ALKALOIDY, TUHÉ, J.N. nebo| 1544| SOLI ALKALOIDŮ, TUHÉ, J.N.| 1601| PROSTŘEDEK DEZINFEKČNÍ, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N.| 1655| SLOUČENINA NIKOTINU, TUHÁ, J.N. nebo| 1655| PŘÍPRAVKY NIKOTINOVÉ, TUHÉ, J.N.| tuhéa,b| T2| 3448| LÁTKA PRO PŘÍPRAVU SLZNÉHO PLYNU, TUHÁ, J.N.| | | 3143| BARVIVO, TUHÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo| 3143| MEZIPRODUKT PŘI VÝROBĚ BARVIV, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N.| 3462| TOXINY, ZÍSKANÉ Z ŽIVÝCH ORGANISMŮ, TUHÉ, J.N.| 3249| LÉČIVA, TUHÁ, TOXICKÁ, J.N.| 3464| SLOUČENINA FOSFORU, ORGANICKÁ, TOXICKÁ, TUHÁ, J.N.| 3439| NITRILY, TOXICKÉ, TUHÉ, J.N.| 2811| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | | | | 2026| SLOUČENINA FENYLRTUŤNATÁ, J.N.| 2788| SLOUČENINA CÍNU ORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.| organokovovéc, d| | T3| | | 3146| SLOUČENINA CÍNU ORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.| 3280| SLOUČENINA ARSENU, ORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.| 3465| SLOUČENINA ARSENU, ORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.| 3281| KARBONYLY KOVŮ, KAPALNÉ, J.N.| 3466| KARBONYLY KOVŮ, TUHÉ, J.N.| 3282| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TOXICKÁ, KAPALNÁ, J.N.| 3467| SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, TOXICKÁ, TUHÁ, J.N.| | | | | | 1556| SLOUČENINA ARSENU, KAPALNÁ, J.N. anorganická, zahrnující arseničnany, j.n., arsenitany, j.n. a sulfidy arsenu, j.n.| 1935| KYANID, ROZTOK, J.N.| | kapalnée| T4| 2024| SLOUČENINA RTUTI, KAPALNÁ, J.N.| | 3141| SLOUČENINA ANTIMONU, ANORGANICKÁ, KAPALNÁ, J.N.| 3440| SLOUČENINA SELENU, KAPALNÁ, J.N.| 3381| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3382| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 3287| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | | 1549| SLOUČENINA ANTIMONU, ANORGANICKÁ, TUHÁ, J.N.| anorganické| 1557| SLOUČENINA ARSENU, TUHÁ,J.N. anorganická, zahrnující arseničnany, j.n., arsenitany, j.n. a sulfidy arsenu, j.n.| | 1564| SLOUČENINA BARYA, J.N.| 1566| SLOUČENINA BERYLIA, J.N.| 1588| KYANIDY ANORGANICKÉ, TUHÉ, J.N.| 1707| SLOUČENINA THALIA, J.N.| 2025| SLOUČENINA RTUTI, TUHÁ, J.N.| tuhé f,g| T5| 2291| SLOUČENINA OLOVA, ROZPUSTNÁ, J.N.| | | 2570| SLOUČENINA KADMIA| 2630| SELENANY nebo| 2630| SELENIČITANY| 2856| HEXAFLUOROKŘEMIČITANY, J.N.| 3283| SLOUČENINA SELENU, TUHÁ, J.N.| 3284| SLOUČENINA TELURU, J.N.| 3285| SLOUČENINA VANADU, J.N.| 3288| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | | | | 2992| PESTICID - KARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 2994| PESTICID NA BÁZI ARSENU, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 2996| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 2998| PESTICID - TRIAZIN, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3006| PESTICID - THIOKARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3010| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3012| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, TOXICKÝ| | kapalnéh| T6| 3014| PESTICID-SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, TOXICKÝ| | 3016| PESTICID - BIPYRIDYL, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3018| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3020| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3026| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3348| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, TOXICKÝ| pesticidy| 3352| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, TOXICKÝ| | 2902| PESTICID,KAPALNÝ,| TOXICKÝ, J.N.| | | | 2757| PESTICID-KARBAMÁT, TUHÝ, TOXICKÝ| 2759| PESTICID NA BÁZI ARSENU, TUHÝ, TOXICKÝ| 2761| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, TUHÝ, TOXICKÝ| 2763| PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, TUHÝ, TOXICKÝ| 2771| PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, TUHÝ, TOXICKÝ| 2775| PESTICID NA BÁZI MĚDI, TUHÝ, TOXICKÝ| 2777| PESTICID NA BÁZI RTUTI, TUHÝ, TOXICKÝ| 2779| PESTICID-SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, TUHÝ, TOXICKÝ| 2781| PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, TUHÝ, TOXICKÝ| tuhé h| T7| | | | | 2783| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, TUHÝ, TOXICKÝ| 2786| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, TUHÝ, TOXICKÝ| 3027| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, TUHÝ, TOXICKÝ| 3048| PESTICID - FOSFID HLINÍKU| 3345| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, TUHÝ, TOXICKÝ| 3349| PESTICID-PYRETHROID, TUHÝ| 2588| PESTICID, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N.| | | | Vzorky| | T8| 3315| VZOREK CHEMICKÝ, TOXICKÝ| | | | | | 3243| LÁTKY TUHÉ, OBSAHUJÍCÍ TOXICKOU KAPALNOU LÁTKU, J.N.| Jiné toxické látky i| | T9| | | | Předměty| | | T10| 3546| PŘEDMETY OBSAHUJÍCÍ TOXICKOU LÁTKU, J.N| | | | 3071| THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo| 3071| SMĚSI THIOLŮ (merkaptanů), KAPALNÉ, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N.| hořlavé TF| kapalnéj,k| TF1| 3080| ISOKYANÁTY, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo| 3080| ISOKYANÁT, ROZTOK, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.| 3275| NITRILY, TOXICKÉ, HOŘLAVÉ, J.N.| 3279| SLOUČENINA FOSFORU ORGANICKÁ, TOXICKÁ, HOŘLAVÁ, J.N.| 3383| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3384| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 2929| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.| hořlavé TF| | 2991| PESTICID-KARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 2993| PESTICID NA BÁZI ARSENU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 2995| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 2997| PESTICID - TRIAZIN, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3005| PESTICID - THIOKARBAMÁT, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3009| PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ,| 3011| PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| pesticidy, kapalné (bod vzplanutí nejméně 23° C )| TF2| 3013| PESTICID SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3015| PESTICID - BIPYRIDYL, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3017| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA FOSFORU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3019| PESTICID-ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3025| PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 3347| PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, TOXICKÝ| 3351| PESTICID-PYRETHROID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ| 2903| PESTICID KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.| | | | 1700| SVÍCE SLZOTVORNÉ| tuhé| TF3| | | 2930| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, HOŘLAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | 3535| TOXICKÉ TUHÉ LÁTKY, HOŘLAVÉ, ANORGANICKÉ, J.N.| | | tuhé, schopné samoohřevu c| TS| 3124| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.| | | | kapalné| TW1| 3385| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3386| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 3123| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.| | | reagující s vodoud TW| tuhé n| TW2| 3125| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, J.N.| | | podporující hořeníl TO| kapalné| TO1| 3387| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| | 3388| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 3122| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, PŮSOBÍCÍ JAKO OXIDAČNÍ ČINIDLO, J.N.| | | tuhé| TO2| 3086| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.| | | | kapalné| TC1| 3277| CHLORFORMIÁTY, TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.| | organické| 3361| CHLORSILANY, TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.| 3389| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3390| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 2927| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | žíravé m TC| tuhé| TC2| 2928| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ORGANICKÁ, J.N.| | | | | kapalné| TC3| 3389| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3390| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| 3289| LÁTKA TOXICKÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| anorganické| | | | tuhé| TC4| 3290| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N.| | | hořlavé, žíravé TFC| 2742| CHLORKARBONÁTY (CHLORFORMÁTY), TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N.| 3362| CHLORSILANY, TOXICKÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N.| 3488| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| 3489| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| | | hořlavé, reagující s vodou TFW| 3490| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 500 LC50| | 3491| LÁTKA TOXICKÁ PŘI VDECHOVÁNÍ, KAPALNÁ, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N., s LC50 nejvýše 1000 ml/m3 a nasycenou koncentrací par nejméně 10 LC50| POZNÁMKY: a Látky a přípravky obsahující alkaloidy nebo nikotin používané jako pesticidy jsou přiřazeny pod UN 2588 PESTICID, TUHÝ, TOXICKÝ, J.N., UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID, KAPALNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N. b Účinné látky, jakož i "přípravky nebo směsi látek určených pro laboratorní a pokusné účely, jakož i k výrobě farmaceutických výrobků, s jinými látkami musí být zařazeny podle své toxicity (viz 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11). c Slabě toxické látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2. d Slabě toxické látky reagující s vodou a organokovové sloučeniny reagující s vodou jsou látkami třídy 4.3. e Fulminát rtuťnatý, navlhčený, s nejméně 20 % hm. vody nebo směsi alkoholu a vody je látkou třídy 1, UN číslo 0135. f Ferikyanidy, ferokyanidy, jakož i thiokyanatany alkalické a amonné nepodléhají ustanovením ADR. g Olověné soli a olověná barviva, které smíchány v poměru 1: 1000 s kyselinou chlorovodíkovou 0,07 M a míchány po dobu jedné hodiny při teplotě 23 °C + 2 °C vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají ustanovením ADR. h Předměty napuštěné tímto pesticidem, jako jsou lepenkové podložky, papírové proužky, kuličky vaty, plastové fólie, v hermeticky uzavřených obalech nepodléhají ustanovením ADR. i Směsi tuhých látek, které nepodléhají ustanovením ADR, a toxických kapalných látek mohou být přepravovány pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, za podmínky, že v době nakládky látky nebo uzavírání obalu, kontejneru nebo dopravní jednotky není vidět žádná uvolněná kapalina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu, který úspěšně obstál při zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I. j Velmi toxické a toxické hořlavé kapaliny látky s bodem vzplanutí pod 23 °C jsou látkami třídy 3, s výjimkou látek, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jak je definováno v 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.9. Kapaliny, které jsou velmi toxické při vdechnutí, jsou identifikovány jako „toxické při vdechnutí“ ve svém oficiálním pojmenování pro přepravu ve sloupci (2) nebo zvláštním ustanovením 354 ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2. k Slabě toxické hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23 °C do 60 °C, včetně limitních hodnot, s výjimkou látek a přípravků sloužících jako pesticidy, jsou látkami třídy 3. l Slabě toxické látky podporující hoření jsou látkami třídy 5.1. m Slabě toxické a slabě žíravé látky jsou látkami třídy 8. n Fosfidy kovů přiřazené k UN číslům 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3. 2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky 2.2.62.1 Kritéria 2.2.62.1.1 Název třídy 6.2 zahrnuje látky schopné vyvolat nákazu. Pro účely ADR jsou infekčními látkami ty látky, o kterých je známo nebo lze důvodně předpokládat, že obsahují původce nemocí. Původci nemocí jsou definováni jako mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) a jiní činitelé, jako jsou priony, které(kteří) mohou způsobit onemocnění u lidí nebo zvířat. POZNÁMKA 1 : Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a záměrně infikovaná živá zvířata musí být přiřazeny do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu. Přeprava neúmyslně nebo přirozeně infikovaných živých zvířat podléhá jen platným pravidlům a předpisům příslušných zemí původu, tranzitu a určení. POZNÁMKA 2 : Toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují žádnou infekční látku nebo organismy, nebo které nejsou obsaženy v infekčních látkách nebo organismech, jsou látkami třídy 6.1, UN číslo 3172 nebo 3462. 2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou rozděleny následovně: I1 | | | Infekční látky nebezpečné pro lidi ---|---|---|--- I2 | | | Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata I3 | | | Klinické odpady I4 | | | Látky biologické Definice 2.2.62.1.3 Pro účely ADR se následujícími pojmy rozumí: „Biologické produkty“ jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozesílají v souladu s předpisy příslušných národních orgánů, které mohou uložit podmínku zvláštních povolení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnostikování nemocí u lidí nebo zvířat, nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely s tím spojené. Zahrnují hotové výrobky nebo meziprodukty, jako očkovací látky, ale nejsou na ně omezeny; „Kultury“ jsou výsledkem procesu, při kterém se původci nemocí záměrně rozmnožují. Tato definice nezahrnuje lidské nebo zvířecí vzorky od pacientů, jak jsou definovány v tomto odstavci. „Medicínské nebo klinické odpady“ jsou odpady pocházející z lékařského ošetření zvířat nebo lidí nebo z biologického výzkumu. „Vzorky od pacientů“ jsou ty, které byly odebrány přímo z lidí nebo zvířat včetně, avšak ne pouze, stolice, výměšků, krve a jejích složek, tkáně a tkáňových tekutin a části těl, které jsou přepravovány k takovým účelům, jako je výzkum, diagnostika, vyšetření, léčení nemocí a prevence. Klasifikace 2.2.62.1.4 Infekční látky musí být zařazeny do třídy 6.2 a přiřazeny k UN číslům 2814, 2900, 3291 nebo popřípadě 3373. Infekční látky se dělí do těchto kategorií: 2.2.62.1.4.1 Kategorie A: Infekční látka, která je přepravována ve formě, která je schopna, dojde-li k vystavení jejímu účinku, způsobit trvalou invaliditu, nemoc ohrožující život nebo smrtelnou nemoc jinak zdravých lidí nebo zvířat. Informativní příklady látek, které splňují tato kritéria, jsou uvedeny v tabulce tohoto odstavce. POZNÁMKA: Vystavení účinku látky nastane, jestliže látka unikne ven z ochranného obalu a dojde k fyzickému kontaktu s lidmi nebo zvířaty. (a) Infekční látky splňující tato kritéria, které způsobují nemoc u lidí, nebo u lidí i zvířat musí být přiřazeny k UN číslu 2814. Infekční látky, které způsobují nemoc jen u zvířat, musí být přiřazeny k UN číslu 2900; (b) Přiřazení k UN číslu 2814 nebo k UN číslu 2900 musí být založeno na známých lékařských chorobopisech a známých příznacích nemoci u lidí nebo zvířat, endemických místních podmínkách nebo odborném posouzení individuálního stavu člověka nebo zvířete. POZNÁMKA 1 : Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2814 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI. Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 2900 je LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ pouze PRO ZVÍŘATA. POZNÁMKA 2 : Následující tabulka není vyčerpávající. Infekční látky, včetně nových nebo nově se objevivších původců nemocí, které nejsou uvedeny v tabulce, avšak které splňují stejná kritéria, musí být přiřazeny ke kategorii A. Kromě toho, je-li pochybnost, zda látka splňuje či nesplňuje tato kritéria, musí být začleněna do kategorie A. POZNÁMKA 3 : Ty mikroorganismy, které jsou v následující tabulce napsány kurzívou, jsou bakterie, mykoplazmy, rickettsie nebo plísně. JMENOVITÉ PŘÍKLADY INFEKČNÍCH LÁTEK ZAHRNUTÝCH DO KATEGORIE A V JAKÉKOLI FORMĚ, NENÍ-LI PŘÍMO UVEDENO JINAK (2.2.62.1.4.1) --- UN číslo a pojmenování| Mikroorganismus UN2814 Infekční látky nebezpečné pro lidi| Bacillus anthracis (pouze kultury) Brucella abortus (pouze kultury) Brucella melitensis (pouze kultury) Brucella suis (pouze kultury) Burkholderia mallei - Pseudomonas mallei \\- vozhřivka (pouze kultury) Burkholderia pseudomallei - Pseudomonas pseudomallei (pouze kultury) Chlamydia psittaci \\- ptačí kmeny (pouze kultury) Clostridium botulinum (pouze kultury) Coccidioides immitis (pouze kultury) Coxiella burnetii (pouze kultury) virus konžsko-krymské hemoragické horečky virus dengue (pouze kultury) virus /americké/ východní koňské encefalomyelitidy (pouze kultury) Escherichia coli, verotoxigenická (pouze kultury)* virus Ebola virus Flexal Francisella tularensis (pouze kultury) virus Guanarito virus Hantaan Hantaviry vyvolávající hemoragickou horečku s ledvinovým syndromem virus Hendra virus hepatitidy B (pouze kultury) virus herpes B (pouze kultury) virus lidské imunodeficiencie /HIV/ (pouze kultury) vysoce patogenní virus moru drůbeže /ptačí chřipky/ (pouze kultury) virus japonské encefalitidy (pouze kultury) virus Junin /argentinská hemoragická horečka/ virus horečky Kyasanurského lesa /indická klíšťová horečka/ virus horečky Lassa virus Machupo /bolivijská hemoragická horečka/ virus Marburg virus opičích neštovic Mycobacterium tuberculosis (pouze kultury) * virus Nipah virus omské hemoragické horečky virus poiomyelitidy /dětské obrny/ (pouze kultury) virus vztekliny /Rabies virus/(pouze kultury) Rickettsia prowazekii (pouze kultury) Rickettsia rickettsii (pouze kultury) virus horečky Rift / Rift Valley/ (pouze kultury) virus ruské jaro-letní encefalitidy (pouze kultury) virus Sabia Shigella dysenteriae typ 1 (pouze kultury) * virus klíšťové encefalitidy (pouze kultury) virus pravých neštovic /Variola/ virus venezuelské koňské encefalomyelitidy (pouze kultury) virus západní nilské /západonilské/ encefalomyelitidy (pouze kultury) virus žluté zimnice (pouze kultury) Yersinia pestis (pouze kultury) UN 2900 Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata| virus afrického moru prasat (pouze kultury) ptačí paramyxovirus typ 1 - Velogenový virus newcastleské choroby drůbeže(pouze kultury) virus klasického moru prasat (pouze kultury) virus slintavky a kulhavky (pouze kultury) virus nodulární dermatitidy skotu (pouze kultury) Mycoplasma mycoides \\- infekční hovězí pleuropneumonie (pouze kultury) virus moru malých přežvýkavců (pouze kultury) virus dobytčího moru (pouze kultury) virus ovčích neštovic (pouze kultury) virus kozích neštovic (pouze kultury) virus vezikulární stomatitidy prasat (pouze kultury) virus vezikulární stomatitidy (pouze kultury) * Jsou-li kultury určeny pro diagnostické nebo klinické účely, mohou být zařazeny jako infekční látky kategorie B. 2.2.62.1.4.2 Kategorie B: Infekční látka, která nesplňuje kritéria pro zařazení do kategorie A. Infekční látky v kategorii B musí být přiřazeny k UN číslu 3373. POZNÁMKA: Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3373 je LÁTKY BIOLOGICKÉ, KATEGORIE B 2.2.62.1.5 Vynětí z platnosti 2.2.62.1.5.1 Látky, které neobsahují infekční látky, nebo látky, u nichž není pravděpodobné, že způsobí nemoc u lidí nebo zvířat, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy. 2.2.62.1.5.2 Látky obsahující mikroorganismy, které jsou nepatogenní vůči lidem nebo zvířatům, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy. 2.2.62.1.5.3 Látky v takové formě, že všichni přítomní původci nemocí byli neutralizováni nebo desaktivováni, takže už nepředstavují zdravotní riziko, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy. POZNÁMKA: Lékařské vybavení, které bylo zbaveno volné kapaliny, je považováno za splňující požadavky tohoto odstavce a nepodléhá ustanovením ADR. 2.2.62.1.5.4 Látky, u nichž je koncentrace původců nemocí na stejné úrovni jako v přírodě (včetně vzorků potravin a vody) a které nejsou považovány za látky představující významné riziko infekce, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy. 2.2.62.1.5.5 Suché krevní skvrny, získané odkápnutím krve na absorpční materiál, nepodléhají ustanovením ADR. 2.2.62.1.5.6 Vzorky pro test okultního krvácení do stolice nepodléhají ustanovením ADR. 2.2.62.1.5.7 Krev nebo krevní složky, které byly shromážděny pro účely transfúze nebo pro přípravu krevních produktů k použití pro transfúze nebo transplantace a jakékoli tkáně nebo orgány určené k použití při transplantacích, jakož i vzorky odebrané ve spojení s takovými účely, nepodléhají ustanovením ADR. 2.2.62.1.5.8 Lidské nebo zvířecí vzorky, u nichž je minimální pravděpodobnost, že jsou v nich přítomni původci nemocí, nepodléhají ustanovením ADR, jsou-li vzorky přepravovány v obalu, který zabrání jakémukoli úniku a který je označen slovy „VYJMUTÝ LIDSKÝ VZOREK“ nebo „VYJMUTÝ ZVÍŘECÍ VZOREK“. Obal je považován za obal vyhovující výše uvedeným požadavkům, jestliže splňuje následující podmínky: (a) Obal sestává ze tří částí: (i) jedné nebo více těsných primárních nádob; (ii) těsného sekundárního obalu; a (iii) vnějšího obalu přiměřené pevnosti vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, hmotnosti a zamýšlenému použití s alespoň jedním povrchem o rozměrech nejméně 100 × 100 mm; (b) Pro kapaliny musí být mezi primární nádobu(y) a sekundární obal vložen savý materiál v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah tak, aby během přepravy žádný únik kapalné látky nezasáhl vnější obal a neporušil celistvost vycpávkového materiálu; (c) Je-li více křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku. POZNÁMKA 1 : K určení, zda je látka vyňata podle tohoto odstavce, se vyžaduje odborné posouzení. Toto posouzení by mělo být založeno na předchozích lékařských případech, příznacích a individuálních okolnostech zdroje, lidského nebo zvířecího, a na endemických místních podmínkách. Příklady vzorků, které mohou být přepravovány podle tohoto odstavce zahrnují: \\- vzorky krve nebo moči ke zjištění hladiny cholesterolu, hladiny cukru, hladiny hormonů nebo prostatických specifických protilátek (PSA); \\- vzorky vyžadované k ověření funkce orgánů, jako srdce, jater nebo ledvin, u lidí nebo zvířat s neinfekčními chorobami, nebo pro terapeutickou kontrolu léků; \\- vzorky odebrané na žádost pojišťovacích společností nebo zaměstnavatelů ke zjištění přítomnosti drog nebo alkoholu; \\- vzorky odebrané pro těhotenské testy; \\- biopsie ke zjištění rakoviny; a \\- zjišťování protilátek u lidí nebo zvířat pokud není žádná obava z infekce (např. vyhodnocení imunity vyvolané vakcínou, diagnostikování autoimunní nemoci atd.). POZNÁMKA 2 : Pro leteckou dopravu musí obaly pro vzorky vyňaté podle tohoto odstavce splňovat podmínky uvedené pod písmeny (a) až (c). 2.2.62.1.5.9 S výjimkou: (a) medicínského odpadu (UN 3291); (b) lékařských přístrojů nebo zařízení kontaminovaných nebo obsahujících infekční látky kategorie A (UN 2814 nebo UN 2900); a (c) lékařských přístrojů nebo zařízení kontaminovaných nebo obsahujících jiné nebezpečné látky, které vyhovují definici jiné třídy, lékařské přístroje nebo zařízení potenciálně kontaminované nebo obsahující infekční látky, které jsou přepravovány k desinfekci, čištění, sterilizaci, opravě nebo k ocenění zařízení nepodléhají jiným ustanovením ADR, než jsou ustanovení tohoto odstavce, jsou-li zabaleny do obalů konstruovaných a vyrobených takovým způsobem, že za normálních podmínek přepravy nemohou prasknout, být propíchnuty nebo propouštět svůj obsah. Obaly musí být konstruovány tak, aby splnily konstrukční požadavky uvedené v 6.1.4 nebo 6.6.5. Tyto obaly musí splňovat všeobecná ustanovení pro balení v 4.1.1.1 a 4.1.1.2 a být schopny zadržet lékařské přístroje a zařízení při pádu z výšky 1,2 m. Obaly musí být označeny nápisem „POUŽITÝ LÉKAŘSKÝ PŘÍSTROJ“ nebo „POUŽITÉ LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ“. Při použití přepravních obalových souborů musí být tyto soubory označeny stejným způsobem, kromě případů, kdy nápis zůstává viditelným. 2.2.62.1.6 \\- 2.2.62.1.8 (Vyhrazeno) 2.2.62.1.9 Biologické produkty Pro účely ADR se biologické produkty dělí do následujících skupin: (a) Produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy příslušných národních orgánů a jsou přepravovány za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a k použití pro léčebné účely lékaři nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají ustanovením ADR; (b) Produkty, které nespadají pod písmeno a) a o kterých je známo nebo se o nich důvodně předpokládá, že obsahují infekční látky, a které splňují kritéria pro zařazení do kategorie A nebo kategorie B. Látky v této skupině se musí přiřadit k UN číslu 2814, 2900 nebo popřípadě 3373. POZNÁMKA: U některých biologických produktů schválených pro uvedení na trh může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné orgány požadovat, aby tyto biologické produkty vyhovovaly místním předpisům pro infekční látky nebo mohou uložit jiná omezení. 2.2.62.1.10 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy Geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definici infekční látky, musí být zařazeny podle oddílu 2.2.9. 2.2.62.1.11 Medicínské nebo klinické odpady 2.2.62.1.11.1 Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky kategorie A musí být přiřazeny k UN číslu 2814 nebo popřípadě k UN číslu 2900. Medicínské nebo klinické odpady obsahující infekční látky v kategorii B, musí být přiřazeny k UN číslu 3291. POZNÁMKA: Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí - odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 02 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat - odpady, jejichž sběr a likvidace podléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k Rozhodnutí Komise 2000/532/ES4, se změnami, musí být zařazeny podle ustanovení uvedených v tomto odstavci, na základě lékařské nebo veterinární diagnózy týkající se pacienta nebo zvířete. 2.2.62.1.11.2 Medicínské nebo klinické odpady, u nichž je možno důvodně předpokládat malou pravděpodobnost, že obsahují infekční látky, musí být přiřazeny k UN číslu 3291. Pro přiřazení se mohou vzít v úvahu mezinárodní, regionální nebo vnitrostátní katalogy odpadů. POZNÁMKA 1 : Oficiální pojmenování pro přepravu UN čísla 3291 je „ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ,J.N.“ nebo „ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N.“ nebo „ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N.“. POZNÁMKA 2 : Bez ohledu na výše uvedená klasifikační kritéria nepodléhají ustanovením ADR medicínské nebo klinické odpady přiřazené k číslu 18 01 04 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z porodnic, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u lidí - odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) nebo 18 02 03 (Odpady z lékařské nebo veterinární zdravotní péče a/nebo s ní spojeného výzkumu - odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí u zvířat-odpady, jejichž sběr a likvidace nepodléhá zvláštním požadavkům vzhledem k prevenci infekce) podle seznamu odpadů přiloženého k Rozhodnutí Komise 2000/532/ES4, se změnami. 2.2.62.1.11.3 Dekontaminované medicínské nebo klinické odpady, které dříve obsahovaly infekční látky, nepodléhají ustanovením ADR, ledaže splňují kritéria pro zařazení do jiné třídy. 2.2.62.1.11.4 Medicínské nebo klinické odpady přiřazené k UN číslu 3291 jsou přiřazeny k obalové skupině II. 2.2.62.1.12 Infikovaná zvířata 2.2.62.1.12.1 Živá zvířata smějí být použita k zaslání infekční látky, jen pokud nemůže být zaslána nějakým jiným způsobem. Živá zvířata, která byla záměrně infikována a je známo nebo je podezření, že obsahují infekční látku, smějí být přepravována jen za podmínek schválených příslušným orgánem. POZNÁMKA: Schválení příslušných orgánů musí být vydávána na základě platných pravidel pro přepravu živých zvířat s přihlédnutím k aspektům nebezpečných věcí. Orgány, které jsou příslušné ke stanovování těchto podmínek a pravidel pro schvalování musí být uznány na národní úrovni. Není-li k dispozici schválení vydané příslušným orgánem smluvní strany ADR, smí příslušný orgán smluvní strany ADR uznat schválení vydané příslušným orgánem země, která není smluvní stranou ADR. Pravidla pro přepravu živých zvířat jsou obsažena např. v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 z 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy (Úřední věstník Evropské unie č. L3 z 5. ledna 2005) se změnami. 2.2.62.1.12.2 (Vypuštěno) 2.2.62.2 Látky nepřipuštěné k přepravě Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmějí být použiti(a) k tomu, aby přepravovali(a) infekční látku, ledaže by tato látka nemohla být přepravena jiným způsobem nebo ledaže by tato přeprava byla schválena příslušným orgánem (viz 2.2.62.1.12.1). 2.2.62.3 Seznam hromadných položek Infekční látky nebezpečné pro lidi| I1| 2814| LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ PRO LIDI ---|---|---|--- Infekční látky nebezpečné jen pro zvířata| I2| 2900| LÁTKA INFEKČNÍ, NEBEZPEČNÁ pouze PRO ZVÍŘATA | Klinické odpady| I3| 3291| ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ,J.N. nebo | | 3291| ODPAD (BIO)MEDICÍNSKÝ, J.N. nebo 3291| ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N. Biologické látky| I4| 3373| LÁTKY BIOLOGICKÉ, KATEGORIE B 2.2.7 Třída 7: Radioaktivní látky 2.2.7.1 Definice 2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou jakékoliv látky obsahující radionuklidy, ve kterých jak hmotnostní aktivita tak i celková aktivita v zásilce převyšuje hodnoty uvedené v bodech 2.2.7.2.2.1 a 2.2.7.2.2.6 2.2.7.1.2 Kontaminace Kontaminace \\- přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množstvích větších než 0,4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče, nebo 0,04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče. Nefixovaná kontaminace \\- kontaminace, která může být odstraněna z povrchu za běžných podmínek během přepravy. Fixovaná kontaminace \\- jakákoliv jiná kontaminace než nefixovaná kontaminace. 2.2.7.1.3 Definice specifických termínů A1 a A2 A1 \\- je hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.2.2.1 nebo odvozená podle 2.2.7.2.2.2, která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů ADR. A2 \\- je hodnota aktivity radioaktivních látek, jiných než jsou radioaktivní látky zvláštní formy, která je uvedena v tabulce 2.2.7.2.2.1 nebo odvozena podle pododdílu 2.2.7.2 a která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely předpisů ADR. Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) \\- je radioaktivní látka, která má ze své povahy omezenou specifickou aktivitu nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity se neberou v úvahu vnější stínící materiály obklopující LSA. Neozářené thorium \\- thorium, které obsahuje nejvýše 10-7 g uranu-233 na gram thoria-232, Neozářený uran \\- uran, který obsahuje nejvýše 2×103 Bq plutonia na gram uranu-235, nejvýše 9×106 Bq štěpných produktů na gram uranu-235 a nejvýše 5×10-3 g uranu-236 na gram uranu-235. Nízkodisperzní radioaktivní látka je buď tuhá radioaktivní látka, nebo tuhá radioaktivní látka v uzavřené kapsli, která má omezenou schopnost se rozptylovat a není v práškovité formě. Nízkotoxické alfa zářiče jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu kratším než 10 dní. Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) \\- tuhý předmět, který sám není radioaktivní, ale na jehož povrchu je rozptýlena radioaktivní látka. Radioaktivní látka zvláštní formy - je a) nerozptýlitelná tuhá radioaktivní látka; nebo b) těsně uzavřené pouzdro, obsahující radioaktivní látku. Specifická aktivita radionuklidu \\- aktivita radionuklidu vztažená na jednotku hmotnosti tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita vztažená na jednotku hmotnosti této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen. Štěpné nuklidy jsou uran-233, uran-235, plutonium-239 a plutonium-241. Štěpné látky jsou látky obsahující kterýkoli z těchto štěpných nuklidů. Vyjmuty z definice štěpných látek jsou: a) neozářený přírodní uran nebo neozářený ochuzený uran; b) přírodní uran nebo ochuzený uran, které byly ozářeny výhradně v tepelných reaktorech; c) materiál se štěpnými nuklidy o celkové hmotnosti menší než 0.25 g; d) libovolná kombinace (a), (b) anebo (c). Tyto výjimky jsou platné pouze tehdy, jestliže žádný další materiál se štěpnými nuklidy není obsažen v radioaktivní zásilce, nebo v dodávce, je-li přepravován nebalený Uranem - přírodním, ochuzeným, obohaceným se rozumí: Přírodní uran je uran (včetně chemicky separovaného), ve kterém se vyskytují izotopy uranu (v množství cca 99,28 % hmot. uranu-238, a cca 0,72 % hmot. uranu-235). Ochuzený uran s menším hmotnostním podílem uranu-235 než má přírodní uran; Obohacený uran s vyšším hmotnostním podílem uranu-235 než 0,72 % hmot. Ve všech případech se vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl uranu-234. 2.2.7.2 Klasifikace 2.2.7.2.1 Všeobecné předpisy 2.2.7.2.1.1 Radioaktivní látky musí být přiřazeny k jednomu z UN čísel specifikovanému v tabulce 2.2.7.2.2.1, v souladu s 2.2.7.2.4 a 2.2.7.2.5, s přihlédnutím k materiálovým charakteristikám stanoveným v 2.2.7.2.3. Tabulka 2.2.7.2.1.1 Přiřazení UN čísel UN číslo| Pojmenování a popis a ---|--- Vyjmuté kusy (1.7.1.5) UN 2908| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PRÁZDNÝ OBAL UN 2909| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA UN 2910| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ UN 2911| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY UN 3507| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLOURID URANU, VYJMUTÝ KUS méně než 0, 1 kg v radioaktivní zásilce jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b,c Látky s nízkou hmotnostní aktivitou (2.2.7.2.3.1) UN 2912| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-I) jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3321| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3322| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3324| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), ŠTĚPNÁ UN 3325| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), ŠTĚPNÁ Povrchově kontaminované předměty (2.2.7.2.3.2) UN 2913| LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ - POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3326| RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), ŠTĚPNÉ Zásilky typu A (2.2.7.2.4.4) UN 2915| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A jiná než zvláštní formy, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3327| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ŠTĚPNÁ, jiná než zvláštní formy UN 3332| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3333| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, ŠTĚPNÁ Zásilky typu B(U) (2.2.7.2.4.6) UN 2916| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3328| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), ŠTĚPNÁ Zásilky typu B(M) (2.2.7.2.4.6) UN 2917| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3329| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), ŠTĚPNÁ Zásilky typu C (2.2.7.2.4.6) UN 3323| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3330| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, ŠTĚPNÁ Zvláštní podmínky (2.2.7.2.5) UN 2919| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3331| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, ŠTĚPNÁ Hexafluorid uranu (2.2.7.2.4.5) UN 2977| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ UN 2978| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná b UN 3507| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, VYJMUTÝ KUS méně než 0.1 kg v radioaktivní zásilce, b, c a Pojmenování lze nalézt v kolonce „Pojmenování a popis” a je omezeno na část napsanou velkými písmeny V položkách UN 2909, UN 2911, UN 2913 a UN 3326 se musí použít pouze odpovídající pojmenování z alternativních pojmenování, které jsou odděleny slovy „nebo”. b Pojem „vyjmutá štěpná“ se vztahuje pouze na látku vyjmutou podle 2.2.7.2.3.5. c Pro UN 3507, viz též zvláštní ustanovení 369 v kapitole 3.3. 2.2.7.2.2 Určení základních hodnot radionuklidů 2.2.7.2.2.1 V tabulce 2.2.7.2.2.1 jsou uvedeny následující základní hodnoty pro jednotlivé radionuklidy: (a) A1 a A2 v TBq; (b) mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g; a (c) mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky v Bq. Tabulka 2.2.7.2.2.1 Základní hodnoty aktivity jednotlivých radionuklidů Radionuklid (atomové číslo)| A1 (TBq)| A2 (TBq)| Mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky (Bq/g)| Mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky (Bq) ---|---|---|---|--- Aktinium (89)| | | | Ac-225a)| 8 × 10-1| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Ac-227a)| 9 × 10-1| 9 × 10-5| 1 × 10-1| 1 × 103 Ac-228| 6 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Stříbro (47)| | | | Ag-105| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Ag-108ma)| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 106 b) Ag-110ma)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Ag-111| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Hliník (13)| | | | Al-26| 1 × 10-1| 1 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Americium (95)| | | | Am-241| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Am-242ma)| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 104 b) Am-243a)| 5 × 100| 1 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 103 b) Argon (18)| | | | Ar-37| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 106| 1 × 108 Ar-39| 4 × 101| 2 × 101| 1 × 107| 1 × 104 Ar-41| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109 Arzen (33)| | | | As-72| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 As-73| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 103| 1 × 107 As-74| 1 × 100| 9 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 As-76| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 As-77| 2 × 101| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Astat (85)| | | | At-211a)| 2 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Zlato (79)| | | | Au-193| 7 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Au-194| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Au-195| 1 × 101| 6 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Au-198| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Au-199| 1 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Baryum (56)| | | | Ba-131a)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Ba-133| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Ba-133m| 2 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Ba-140a)| 5 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) Berylium (4)| | | | Be-7| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Be-10| 4 × 101| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106 Vizmut (83)| | | | Bi-205| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Bi-206| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Bi-207| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Bi-210| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Bi-210ma)| 6 × 10-1| 2 × 10-2| 1 × 101| 1 × 105 Bi-212a)| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) Berkelium (97)| | | | Bk-247| 8 × 100| 8 × 10-4| 1 × 100| 1 × 104 Bk-249a)| 4 × 101| 3 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Brom (35)| | | | Br-76| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Br-77| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Br-82| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Uhlík (6)| | | | C-11| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 C-14| 4 × 101| 3 × 100| 1 × 104| 1 × 107 Vápník (20)| | | | Ca-41| neomezeno| neomezeno| 1 × 105| 1 × 107 Ca-45| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 104| 1 × 107 Ca-47a)| 3 × 100| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Kadmium (48)| | | | Cd-109| 3 × 101| 2 × 100| 1 × 104| 1 × 106 Cd-113m| 4 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Cd-115a)| 3 × 100| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Cd-115m| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Cer (58)| | | | Ce-139| 7 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Ce-141| 2 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107 Ce-143| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Ce-144a)| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102 b)| 1 × 105 b) Kalifornium (98)| | | | Cf-248| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Cf-249| 3 × 100| 8 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103 Cf-250| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Cf-251| 7 × 100| 7 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103 Cf-252| 1 × 10-1| 3 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Cf-253a)| 4 × 101| 4 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 Cf-254| 1 × 10-3| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 103 Chlor (17)| | | | Cl-36| 1 × 101| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106 Cl-38| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Curium (96)| | | | Cm-240| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 Cm-241| 2 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Cm-242| 4 × 101| 1 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 Cm-243| 9 × 100| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Cm-244| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Cm-245| 9 × 100| 9 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103 Cm-246| 9 × 100| 9 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103 Cm-247a)| 3 × 100| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Cm-248| 2 × 10-2| 3 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103 Kobalt (27)| | | | Co-55| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Co-56| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Co-57| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 106 Co-58| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Co-58m| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107 Co-60| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Chrom(24)| | | | Cr-51| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Cesium (55)| | | | Cs-129| 4 × 100| 4 × 100| 1 × 102| 1 × 105 Cs-131| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 106 Cs-132| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 105 Cs-134| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 104 Cs-134m| 4 × 101| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105 Cs-135| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 104| 1 × 107 Cs-136| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Cs-137a)| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 104 b) Měď (29)| | | | Cu-64| 6 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Cu-67| 1 × 101| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Dysprosium (66)| | | | Dy-159| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Dy-165| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Dy-166a)| 9 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Erbium (68)| | | | Er-169| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 104| 1 × 107 Er-171| 8 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Europium (63)| | | | Eu-147| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Eu-148| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Eu-149| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 102| 1 × 107 Eu-150 (krátce životné)| 2 × 100| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Eu-150 (dlouho životné)| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Eu-152| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Eu-152m| 8 × 10-1| 8 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Eu-154| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Eu-155| 2 × 101| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Eu-156| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Fluor (9)| | | | F-18| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Železo (26)| | | | Fe-52a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Fe-55| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 106 Fe-59| 9 × 10-1| 9 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Fe-60a)| 4 × 101| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Galium (31)| | | | Ga-67| 7 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Ga-68| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Ga-72| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Gadolinium (64)| | | | Gd-146a)| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Gd-148| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Gd-153| 1 × 101| 9 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Gd-159| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Germanium (32)| | | | Ge-68a)| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Ge-71| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 108 Ge-77| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Hafnium (72)| | | | Hf-172a)| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Hf-175| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Hf-181| 2 × 100| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Hf-182| neomezeno| neomezeno| 1 × 102| 1 × 106 Rtuť (80)| | | | Hg-194a)| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Hg-195ma)| 3 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Hg-197| 2 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107 Hg-197m| 1 × 101| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Hg-203| 5 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 105 Holmium (67)| | | | Ho-166| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105 Ho-166m| 6 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Jod (53)| | | | l-123| 6 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 107 I-124| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 l-125| 2 × 101| 3 × 100| 1 × 103| 1 × 106 l-126| 2 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106 l-129| neomezeno| neomezeno| 1 x102| 1 × 105 l-131| 3 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 l-132| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 l-133| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 l-134| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 l-135a)| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Indium (49)| | | | In-111| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 In-113m| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 In-114ma)| 1 × 101| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 In-115m| 7 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Iridium (77)| | | | Ir-189a)| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107 Ir-190| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Ir-192| 1 × 100 c)| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 104 Ir-194| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Draslík (19)| | | | K-40| 9 × 10-1| 9 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 K-42| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 K-43| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Krypton (36)| | | | Kr-79| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 105 Kr-81| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107 Kr-85| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 105| 1 × 104 Kr-85m| 8 × 100| 3 × 100| 1 × 103| 1 × 1010 Kr-87| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109 Lanthan (57)| | | | La-137| 3 × 101| 6 × 100| 1 × 103| 1 × 107 La-140| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Lutecium (71)| | | | Lu-172| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Lu-173| 8 × 100| 8 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Lu-174| 9 × 100| 9 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Lu-174m| 2 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107 Lu-177| 3 × 101| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Hořčík (12)| | | | Mg-28a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Mangan (25)| | | | Mn-52| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Mn-53| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 109 Mn-54| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Mn-56| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Molybden (42)| | | | Mo-93| 4 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 108 Mo-99a)| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Dusík (7)| | | | N-13| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109 Sodík (11)| | | | Na-22| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Na-24| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Niob (41)| | | | Nb-93m| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 104| 1 × 107 Nb-94| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Nb-95| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Nb-97| 9 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Neodym (60)| | | | Nd-147| 6 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Nd-149| 6 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Nikl (28)| | | | Ni-59| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 108 Ni-63| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 105| 1 × 108 Ni-65| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Neptunium (93)| | | | Np-235| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Np-236 (krátce životné)| 2 × 101| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 107 Np-236 (dlouho životné)| 9 × 100| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 Np-237| 2 × 101| 2 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 103 b) Np-239| 7 × 100| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107 Osmium (76)| | | | Os-185| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Os-191| 1 × 101| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Os-191m| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Os-193| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Os-194a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Fosfor (15)| | | | P-32| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105 P-33| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 105| 1 × 108 Protaktinium (91)| | | | Pa-230a)| 2 × 100| 7 × 10-2| 1 × 101| 1 × 106 Pa-231| 4 × 100| 4 × 10-4| 1 × 100| 1 × 103 Pa-233| 5 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107 Olovo (82)| | | | Pb-201| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Pb-202| 4 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 106 Pb-203| 4 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Pb-205| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 107 Pb-210a)| 1 × 100| 5 × 10-2| 1 × 101 b)| 1 × 104 b) Pb-212a)| 7 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) Paladium (46)| | | | Pd-103a)| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 103| 1 × 108 Pd-107| neomezeno| neomezeno| 1 × 105| 1 × 108 Pd-109| 2 × 100| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Prometium (61)| | | | Pm-143| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Pm-144| 7 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Pm-145| 3 × 101| 1 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Pm-147| 4 × 101| 2 × 100| 1 × 104| 1 × 107 Pm-148ma)| 8 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Pm-149| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Pm-151| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Polonium (84)| | | | Po-210| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 101| 1 × 104 Praseodym (59)| | | | Pr-142| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Pr-143| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106 Platina (78)| | | | Pt-188a)| 1 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Pt-191| 4 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Pt-193| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107 Pt-193m| 4 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Pt-195m| 1 × 101| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Pt-197| 2 × 101| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Pt-197m| 1 × 101| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Plutonium (94)| | | | Pu-236| 3 × 101| 3 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Pu-237| 2 × 101| 2 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Pu-238| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Pu-239| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Pu-240| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 103 Pu-241a)| 4 × 101| 6 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 Pu-242| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Pu-244a)| 4 × 10-1| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Radium (88)| | | | Ra-223a)| 4 × 10-1| 7 × 10-3| 1 × 102 b)| 1 × 105 b) Ra-224a)| 4 × 10-1| 2 × 10-2| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) Ra-225a)| 2 × 10-1| 4 × 10-3| 1 × 102| 1 × 105 Ra-226a)| 2 × 10-1| 3 × 10-3| 1 × 101 b)| 1 × 104 b) Ra-228/a)| 6 × 10-1| 2 × 10-2| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) Rubidium (37)| | | | Rb-81| 2 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Rb-83a)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Rb-84| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Rb-86| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Rb-87| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 107 Rb (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 104| 1 × 107 Rhenium (75)| | | | Re-184| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Re-184m| 3 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Re-186| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Re-187| neomezeno| neomezeno| 1 × 106| 1 × 109 Re-188| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Re-189a)| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Re (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 106| 1 × 109 Rhodium (45)| | | | Rh-99| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Rh-101| 4 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Rh-102| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Rh-102m| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Rh-103m| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 108 Rh-105| 1 × 101| 8 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107 Radon (86)| | | | Rn-222a)| 3 × 10-1| 4 × 10-3| 1 × 101 b)| 1 × 108 b) Ruthenium (44)| | | | Ru-97| 5 × 100| 5 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Ru-103a)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Ru-105| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Ru-106a)| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102 b)| 1 × 105 b) Síra (16)| | | | S-35| 4 × 101| 3 × 100| 1 × 105| 1 × 108 Antimon (51)| | | | Sb-122| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 104 Sb-124| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Sb-125| 2 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Sb-126| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Skandium (21)| | | | Sc-44| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Sc-46| 5 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Sc-47| 1 × 101| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Sc-48| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Selen (34)| | | | Se-75| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Se-79| 4 × 101| 2 × 100| 1 × 104| 1 × 107 Křemík (14)| | | | Si-31| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Si-32| 4 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Samarium (62)| | | | Sm-145| 1 × 101| 1 × 101| 1 × 102| 1 × 107 Sm-147| neomezeno| neomezeno| 1 × 101| 1 × 104 Sm-151| 4 × 101| 1 × 101| 1 × 104| 1 × 108 Sm-153| 9 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Cín (50)| | | | Sn-113a)| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 107 Sn-117m| 7 × 100| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Sn-119m| 4 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Sn-121ma)| 4 × 101| 9 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Sn-123| 8 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Sn-125| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Sn-126a)| 6 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Stroncium (38)| | | | Sr-82a)| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Sr-85| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Sr-85m| 5 × 100| 5 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Sr-87m| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Sr-89| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Sr-90a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102 b)| 1 × 104 b) Sr-91a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Sr-92a)| 1 × 100| 3 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Tritium (1)| | | | T (H-3)| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 106| 1 × 109 Tantal (73)| | | | Ta-178 (dlouho životný)| 1 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Ta-179| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107 Ta-182| 9 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 104 Terbium (65)| | | | Tb-157| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107 Tb-158| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Tb-160| 1 × 100| 6 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Technecium (43)| | | | Tc-95ma)| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Tc-96| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Tc-96ma)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Tc-97| neomezeno| neomezeno| 1 × 103| 1 × 108 Tc-97m| 4 × 101| 1 × 100| 1 × 103| 1 × 107 Tc-98| 8 × 10-1| 7 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Tc-99| 4 × 101| 9 × 10-1| 1 × 104| 1 × 107 Tc-99m| 1 × 101| 4 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Telur (52)| | | | Te-121| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Te-121m| 5 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Te-123m| 8 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Te-125m| 2 × 101| 9 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Te-127| 2 × 101| 7 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Te-127ma)| 2 × 101| 5 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Te-129| 7 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Te-129ma)| 8 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Te-131ma)| 7 × 10-1| 5 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Te-132a)| 5 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 107 Thorium (90)| | | | Th-227| 1 × 101| 5 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 Th-228a)| 5 × 10-1| 1 × 10-3| 1 × 100 b)| 1 × 104 b) Th-229| 5 × 100| 5 × 10-4| 1 × 100 b)| 1 × 103 b) Th-230| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 100| 1 × 104 Th-231| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 103| 1 × 107 Th-232| neomezeno| neomezeno| 1 × 101| 1 × 104 Th-234a)| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 103 b)| 1 × 105 b) Th (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100 b)| 1 × 103 b) Titan (22)| | | | Ti-44a)| 5 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 Thalium (81)| | | | TI-200| 9 × 10-1| 9 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 TI-201| 1 × 101| 4 × 100| 1 × 102| 1 × 106 TI-202| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 TI-204| 1 × 101| 7 × 10-1| 1 × 104| 1 × 104 Thulium (69)| | | | Tm-167| 7 × 100| 8 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Tm-170| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Tm-171| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 108 Uran (92)| | | | U-230 (rychlá absorpce plícemi)a)d)| 4 × 101| 1 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) U-230 (střední absorpce plícemi)a)e)| 4 × 101| 4 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 U-230 (pomalá absorpce plícemi)a)f)| 3 × 101| 3 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 U-232 (rychlá absorpce plícemi)d)| 4 × 101| 1 × 10-2| 1 × 100 b)| 1 × 103 b) U-232 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 7 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 U-232 (pomalá absorpce plícemi)f)| 1 × 101| 1 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 U-233 (rychlá absorpce plícemi)d)| 4 × 101| 9 × 10-2| 1 × 101| 1 × 104 U-233 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 U-233 (pomalá absorpce plícemi)f)| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 105 U-234 (rychlá absorpce plícemi)d)| 4 × 101| 9 × 10-2| 1 × 101| 1 × 104 U-234 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 U-234 (pomalá absorpce plícemi)f)| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 105 U-235 (všechny druhy absorpce plícemi)a)d)e)f)| neomezeno| neomezeno| 1 × 101 b)| 1 × 104 b) U-236 (rychlá absorpce plícemi)d)| neomezeno| neomezeno| 1 × 101| 1 × 104 U-236 (střední absorpce plícemi)e)| 4 × 101| 2 × 10-2| 1 × 102| 1 × 105 U-236 (pomalá absorpce plícemi)f)| 4 × 101| 6 × 10-3| 1 × 101| 1 × 104 U-238 (všechny druhy absorpce plícemi)d)e)f)| neomezeno| neomezeno| 1 × 101 b)| 1 × 104 b) U (přírodní)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100 b)| 1 × 103 b) U (obohacený ≤ 20 %)g)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100| 1 × 103 U (ochuzený)| neomezeno| neomezeno| 1 × 100| 1 × 103 Vanad (23)| | | | V-48| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 105 V-49| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 107 Wolfram (74)| | | | W-178a)| 9 × 100| 5 × 100| 1 × 101| 1 × 106 W-181| 3 × 101| 3 × 101| 1 × 103| 1 × 107 W-185| 4 × 101| 8 × 10-1| 1 × 104| 1 × 107 W-187| 2 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 W-188a)| 4 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Xenon (54)| | | | Xe-122a)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109 Xe-123| 2 × 100| 7 × 10-1| 1 × 102| 1 × 109 Xe-127| 4 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 105 Xe-131m| 4 × 101| 4 × 101| 1 × 104| 1 × 104 Xe-133| 2 × 101| 1 × 101| 1 × 103| 1 × 104 Xe-135| 3 × 100| 2 × 100| 1 × 103| 1 × 1010 Ytrium (39)| | | | Y-87a)| 1 × 100| 1 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Y-88| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Y-90| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 103| 1 × 105 Y-91| 6 × 10-1| 6 × 10-1| 1 × 103| 1 × 106 Y-91m| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Y-92| 2 × 10-1| 2 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Y-93| 3 × 10-1| 3 × 10-1| 1 × 102| 1 × 105 Yterbium (79)| | | | Yb-169| 4 × 100| 1 × 100| 1 × 102| 1 × 107 Yb-175| 3 × 101| 9 × 10-1| 1 × 103| 1 × 107 Zinek (30)| | | | Zn-65| 2 × 100| 2 × 100| 1 × 101| 1 × 106 Zn-69| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 104| 1 × 106 Zn-69ma)| 3 × 100| 6 × 10-1| 1 × 102| 1 × 106 Zirkonium (40)| | | | Zr-88| 3 × 100| 3 × 100| 1 × 102| 1 × 106 Zr-93| neomezeno| neomezeno| 1 × 103 b)| 1 × 107 b) Zr-95a)| 2 × 100| 8 × 10-1| 1 × 101| 1 × 106 Zr-97a)| 4 × 10-1| 4 × 10-1| 1 × 101 b)| 1 × 105 b) (a) Hodnoty A1 a/nebo A2 pro tyto mateřské nuklidy zahrnují příspěvky od produktů jejich přeměny s poločasem rozpadu kratším než 10 dnů, jak je uvedeno v následujícím (přehledu): Mg-28| | Al-28 ---|---|--- Ar-42| | K-42 Ca-47| | Sc-47 Ti-44| | Sc-44 Fe-52| | Mn-52m Fe-60| | Co-60m Zn-69m| | Zn-69 Ge-68| | Ga-68 Rb-83| | Kr-83m Sr-82| | Rb-82 Sr-90| | Y-90 Sr-91| | Y-91m Sr-92| | Y-92 Y-87| | Sr-87m Zr-95| | Nb-95m Zr-97| | Nb-97m, Nb-97 Mo-99| | Tc-99m Tc-95m| | Tc-95 Tc-96m| | Tc-96 Ru-103| | Rh-103m Ru-106| | Rh-106 Pd-103| | Rh-103m Ag-108m| | Ag-108 Ag-110m| | Ag-110 Cd-115| | In-115m In-114m| | In-114 Sn-113| | In-113m Sn-121m| | Sn-121 Sn-126| | Sb-126m Te-118| | Sb-118 Te-127m| | Te-127 Te-129m| | Te-129 Te-131m| | Te-131 Te-132| | I-132 I-135| | Xe-135m Xe-122| | I-122 Cs-137| | Ba-137m Ba-131| | Cs-131 Ba-140| | La-140 Ce-144| | Pr-144m, Pr-144 Pm-148m| | Pm-148 Gd-146| | Eu-146 Dy-166| | Ho-166 Hf-172| | Lu-172 W-178| | Ta-178 W-188| | Re-188 Re-189| | Os-189m Os-194| | Ir-194 Ir-189| | Os-189m Pt-188| | Ir-188 Hg-194| | Au-194 Hg-195m| | Hg-195 Pb-210| | Bi-210 Pb-212| | Bi-212, Tl-208, Po-212 Bi-210m| | Tl-206 Bi-212| | Tl-208, Po-212 At-211| | Po-211 Rn-222| | Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214 Ra-223| | Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Po-211, Tl-207 Ra-224| | Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212 Ra-225| | Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209 Ra-226| | Rn-222, Po-218, Pb-214, At-218, Bi-214, Po-214 Ra-228| | Ac-228 Ac-225| | Fr-221, At-217, Bi-213, Tl-209, Po-213, Pb-209 Ac-227| | Fr-223 Th-228| | Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208, Po-212 Th-234| | Pa-234m, Pa-234 Pa-230| | Ac-226, Th-226, Fr-222, Ra-222, Rn-218, Po-214 U-230| | Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214 U-235| | Th-231 Pu-241| | U-237 Pu-244| | U-240, Np-240m Am-242m| | Am-242, Np-238 Am-243| | Np-239 Cm-247| | Pu-243 Bk-249| | Am-245 Cf-253| | Cm-249” (b) Dále jsou uvedeny mateřské nuklidy a jejich dceřiné produkty, které jsou v trvalé rovnováze: Sr-90| | Y-90 ---|---|--- Zr-93| | Nb-93m Zr-97| | Nb-97 Ru-106| | Rh-106 Ag-108m| | Ag-108 Cs-137| | Ba-137m Ce-144| | Pr-144 Ba-140| | La-140 Bi-212| | Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64) Pb-210| | Bi-210, Po-210 Pb-212| | Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64) Rn-222| | Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214 Ra-223| | Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, Tl-207 Ra-224| | Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64) Ra-226| | Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210 Ra-228| | Ac-228 Th-228| | Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64) Th-229| | Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209 Th (nat)| | Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64) Th-234| | Pa-234m U-230| | Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214 U-232| | Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, Tl-208 (0,36), Po-212 (0,64) U-235| | Th-231 U-238| | Th-234, Pa-234m U (nat)| | Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210 Np-237| | Pa-233 Am-242m| | Am-242 Am-243| | Np-239 (c) Množství může být určeno pomocí měření doby rozpadu nebo měření dávkové intenzity v předepsané vzdálenosti od zdroje. (d) Tyto hodnoty platí pouze pro sloučeniny uranu, které jak za normálních, tak i nehodových podmínek přepravy zachovávají chemickou podobu UF6, UO2F2 a UO2(NO3)2. (e) Tyto hodnoty platí pouze pro uranové sloučeniny, které jak za normálních, tak i nehodových podmínek přepravy zachovávají chemickou podobu UO3, UF4, UCl4, a pro šestimocné sloučeniny. (f) Tyto hodnoty platí pro všechny uranové sloučeniny, kromě těch, které jsou uvedeny pod písmeny d) a e) výše. (g) Tyto hodnoty platí pouze pro neozářený uran. 2.2.7.2.2.2 Pro jednotlivé radionuklidy: (a) které nejsou uvedeny v tabulce 2.2.7.2.2.1, vyžaduje určení základních hodnot radionuklidů podle ustanovení 2.2.7.2.2.1 vícestranné schválení. Pro tyto radionuklidy musí být meze hmotnostní aktivity pro vyjmutí látky a meze aktivity pro vyjmutí zásilky vypočteny v souladu s principy stanovenými v (dokumentu) International Basic Safety Standards for Protection against Ionizing Radiation and for the Safety of Radiation Sources, Safety Series No.115, IAEA, Vienna (1996). Je dovoleno použít hodnotu A2 vypočtenou použitím dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi (retence), jak je doporučeno Mezinárodní komisí pro radiační ochranu (International Commission on Radiological Protection), je-li vzata v úvahu chemická forma každého radionuklidu jak při normálních podmínkách přepravy, tak za podmínek nehody při přepravě. Alternativně mohou být použity hodnoty v tabulce 2.2.7.2.2.2 bez schválení příslušným orgánem. (b) v přístrojích nebo výrobcích, ve kterých jsou radioaktivní látky uzavřeny nebo v nich obsaženy jako součást nebo v jiném výrobku a splňují-li tyto přístroje nebo výrobky požadavky 2.2.7.2.4.1.3 (c), jsou povoleny alternativní základní hodnoty radionuklidů k hodnotám v tabulce 2.2.7.2.2.1 pro mezní hodnotu aktivity pro vyjmutou zásilku, avšak vyžadují vícestranné schválení. Takové alternativní mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky musí být vypočteny v souladu s principy (dokumentu) International Basic Safety Standards for Protection against Ionizing Radiation and for the Safety of Radiation Sources, Safety Series No.115, IAEA, Vienna (1996). Tabulka 2.2.7.2.2.2 Základní hodnoty aktivity radionuklidů pro neznámé radionuklidy a směsi Radioaktivní obsah| A1| A2| Mezní hodnoty koncentrace aktivity pro vyjmuté látky| Mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky ---|---|---|---|--- | [TBq]| [TBq]| [Bq/g]| [Bq] Je známa pouze přítomnost radionuklidů emitujících záření beta nebo gama| 0.1| 0.02| 1×101| 1×104 Je známa přítomnost nuklidů emitujících záření alfa, ale není známa přítomnost neutronových zářičů| 0.2| 9×10-5| 1×10-1| 1×103 Je známa přítomnost neutronových zářičů nebo nejsou dostupné žádné údaje| 0.001| 9×10-5| 1×10-1| 1×103 2.2.7.2.2.3 Při stanovení hodnot A1 a A2 pro radionuklid neobsažený v tabulce 2.2.7.2.2.1 se jednoduchá radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou radionuklidy obsaženy v poměru, ve kterém se vyskytují v přírodě, a v níž žádný dceřiný radionuklid nemá poločas rozpadu delší než 10 dní, nebo delší než poločas rozpadu mateřského radionuklidu, považuje za jednotlivý radionuklid; v tomto případě je třeba vzít v úvahu aktivitu a použít hodnoty A1 nebo A2 odpovídající mateřskému nuklidu v řadě. U radioaktivní rozpadové řady, v níž má kterýkoli dceřiný nuklid poločas rozpadu buď delší než 10 dnů, nebo delší než mateřský radionuklid, je nutno považovat mateřský radionuklid a takové dceřiné nuklidy za směsi různých nuklidů. 2.2.7.2.2.4 Pro směsi radionuklidů, kde základní hodnoty jednotlivých radionuklidů jsou uvedeny v tabulce 2.2.7.2.2.1, platí vztah: Xm = 1 / Σi[f(i)/X(i)] kde: f(i) je podíl aktivity nebo specifické aktivity příslušného radionuklidu i ve směsi; X(i) je příslušná hodnota A1 nebo A2 nebo mez specifické aktivity pro vyjmutou látku nebo mez aktivity pro vyjmutou zásilku pro příslušný radionuklid i; a Xm je odvozená hodnota z hodnot A1 nebo A2 nebo specifické aktivity pro vyjmutou látku nebo z meze aktivity pro vyjmutou zásilku v případě směsi. 2.2.7.2.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidu, ale nejsou-li známy hodnoty aktivity některých radionuklidů, mohou být radionuklidy seskupeny do skupin a nejnižší hodnota aktivity v každé skupině může být použita při výpočtech podle vzorců uvedených v bodech 2.2.7.2.2.4 a 2.2.7.2.4.4. Skupiny mohou být vytvořeny na základě celkové alfa aktivity a celkové beta/gama aktivity, pokud jsou známy; k výpočtu se používá nejnižších hodnot jak pro zářiče alfa tak pro zářiče beta/gama. 2.2.7.2.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici příslušné údaje, se použijí hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.2. 2.2.7.2.3 Stanovení dalších materiálových charakteristik 2.2.7.2.3.1 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) 2.2.7.2.3.1.1 (Vyhrazeno) 2.2.7.2.3.1.2 Látky LSA se rozdělují do tří skupin (a) LSA-I (i) uranové a thoriové rudy, koncentráty těchto rud a další rudy obsahující přírodně se vyskytující radionuklidy; (ii) přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium nebo jejich sloučeniny nebo směsi, které nebyly ozářeny a jsou tuhé nebo kapalné; (iii) radioaktivní látka, pro kterou je hodnota A2 neomezena. Může obsahovat štěpnou látku pouze za předpokladu, že je vyjmuta podle 2.2.7.2.3.5 (iv) další radioaktivní látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřekračuje třicetinásobek hodnoty stanovené podle 2.2.7.2.2.1 až 2.2.7.2.2.6. Může obsahovat štěpnou látku pouze za předpokladu, že je vyjmuta podle 2.2.7.2.3.5. (b) LSA-II (i) voda s tritiem o koncentraci do 0,8 TBq/l; (ii) další látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřevyšuje 10-4 A2/g pro tuhé látky a plyny a 10-5 A2/g pro kapaliny; (c) LSA-III - Tuhé látky (t.j. zpevněné odpady, aktivované materiály) s výjimkou prášků, které splňují požadavky uvedené v 2.2.7.2.3.1.3, v nichž současně: (i) radioaktivní látka je zcela rozptýlena v tuhé látce nebo v tuhých předmětech nebo je v podstatě rovnoměrně rozptýlena v kompaktní pojivé látce (jako je beton, bitumen a keramika); (ii) radioaktivní látka je relativně nerozpustná nebo je vázána v relativně nerozpustném podkladu, takže ani v případě ztráty funkčnosti obalového souboru by ztráta radioaktivních látek z jednoho obalu loužením ve vodě po dobu sedm dní nepřesáhla 0,1 A2; a (iii) stanovená průměrná hmotnostní aktivita tuhé látky bez stínicího materiálu nepřekračuje 2.10-3 A2/g. 2.2.7.2.3.1.3 Látky LSA-III musí být tuhými látkami takové povahy, že jestliže by se celkový obsah kusu podrobil zkoušce uvedené v 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě by nepřekročila 0,1 A2 2.2.7.2.3.1.4 Látky LSA-III se zkoušejí následovně: Vzorek tuhé látky představující úplný obsah kusu (ne méně) musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude přinejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální měrnou vodivost 1mS/m při 20 °C. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenní zkoušky. 2.2.7.2.3.1.5 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.1.4 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2 2.2.7.2.3.2 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) SCO se zařazují do jedné ze dvou skupin: (a) SCO-I, tuhý předmět, na kterém: (i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 0,4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4×104 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 4×103 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4×104 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 4×103 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; (b) SCO-II, tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje fixovaná nebo nefixovaná kontaminace meze uvedené pro SCO-I v (a), a na kterém: (i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 400 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 40 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 8×105 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo 8×104 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 8×105 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo 8×104 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů. 2.2.7.2.3.3 Radioaktivní látky zvláštní formy 2.2.7.2.3.3.1 Radioaktivní látka zvláštní formy musí mít alespoň jeden rozměr nejméně 5 mm. Pokud uzavřené pouzdro obsahuje část radioaktivní látky zvláštní formy, pouzdro musí být vyrobeno tak, aby je bylo možno otevřít pouze destrukcí. Vzor radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení. 2.2.7.2.3.3.2 Radioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy, nebo musí být vyrobena tak, aby po provedených zkouškách podle 2.2.7.2.3.3.4 až 2.2.7.2.3.3.8 splňovala následující požadavky: (a) nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz, tlak a ohyb podle 2.2.7.2.3.3.5 (a), (b), (c) a 2.2.7.2.3.3.6(a); (b) neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách specifikovaných v 2.2.7.2.3.3.5 (d) nebo 2.2.7.2.3.3.6 (b); a (c) aktivita vody při stanovení vyluhovatelnosti podle 2.2.7.2.3.3.7. a 2.2.7.2.3.3.8 nepřekročí 2 kBq; nebo u uzavřených zářičů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik, specifikovaný v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992 E, ISO, Geneva, 1992“, nepřekročí příslušnou mez stanovenou příslušným orgánem. 2.2.7.2.3.3.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.3.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2. 2.2.7.2.3.3.4 Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formy, musí být podrobeny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, ohýbací zkoušce a tepelné zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.5 nebo alternativně zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.6. Pro každou z těchto zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být provedeno stanovení vyluhovatelnosti nebo test rychlosti objemového úniku daného vzorku pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody specifikované v 2.2.7.2.3.3.7 pro nerozptýlitelnou tuhou látku nebo podle bodu 2.2.7.2.3.3.8 pro zapouzdřenou látku. 2.2.7.2.3.3.5 Závazné zkušební metody jsou: (a) Pádová zkouška: Vzorek musí padnout na podložku (terč) z výšky 9 m. Podložka musí odpovídat definici v 6.4.14; (b) Zkouška průrazem: vzorek musí být umístěn na plátu olova, podepřeném hladkou tuhou plochou a musí do něj narazit plochou přední stranou tyč z měkké oceli tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm. Olovo o tvrdosti 3,5 - 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce nejvýše 25 mm musí překrývat plochu větší, než činí plocha vzorku. Pro každý náraz musí být použit nový olověný povrch. Tyč musí na vzorek narazit v místě předpokládaného největšího poškození; (c) Zkouška ohybem se musí provádět pouze pro dlouhé a tenké zdroje, které mají minimální délku 10 cm a současně poměr délky k minimální šířce činí nejméně 10. Vzorek musí být pevně uchycen tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala přes okraj uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby došlo k jeho maximálnímu poškození, když na jeho volný konec narazí přední plocha ocelové tyče. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm; (d) Tepelná zkouška: Vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být udržován 10 minut a po té se musí nechat vychladnout. 2.2.7.2.3.3.6 Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru nemusí být prověřovány: (a) zkouškami předepsanými v 2.2.7.2.3.3.5 (a) a (b) za předpokladu, že tyto vzorky jsou alternativně vystaveny zkoušce nárazem předepsané v dokumentu ISO 2919:2012: “Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - General requirements and classification (Radiační ochrana - Uzavřené radioaktivní zářiče - Všeobecné požadavky a klasifikace), a to: (i) zkoušce nárazem 4. třídy, pokud hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je menší než 200 g; (ii) zkoušce nárazem 5. třídy, pokud hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je rovna nebo větší než 200 g, avšak menší než 500 g; (b) zkouškou, předepsanou v 2.2.7.2.3.3.5 (d), za předpokladu, že alternativně jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: ISO 2919:2012 „Radiační ochrana - Uzavřené radioaktivní zářiče - Všeobecné požadavky a klasifikace“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) Vyhlášeno 13. 6. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019, částka 16/2019 * Článek 1 - Rozsah platnosti (§ 1 — § 2) * Článek 1a - Definice * Článek 2 - Uvolňování přeprav * Článek 3 - Omezení * Článek 4 - Ostatní předpisy * Článek 5 - Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel v nebo na motorových vozidlech (§ 1 — § 2) * Článek 6 - Příloha * 1\\. Stručný popis - Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z polyethylenu vůči plněným věcem a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %. * 2\\. Zkušební těleso - 2.1 Tvar a rozměr * 3\\. Zkušební postup a zhodnocení - 3.1 Předskladování zkušebních vzorků * 4\\. Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky - 4.1 Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), ”roztok smáčecího prostředku” a standardní kapalina b), ”kyselina octová”. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019 22 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. května 2018 byly v Bernu na 55. zasedání Odborného výboru pro přepravu nebezpečných věcí Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu přijaty změny Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)1). Změny Řádu vstoupily v platnost na základě článku 35 § 3 Úmluvy dne 1. ledna 2019 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Tyto změny Řádu nahrazují změny Řádu přijaté na 54. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí (Bern, 25. května 2016), vyhlášené pod č. 20/2017 Sb. m. s. Francouzské znění Řádu ve znění změn platných od 1. ledna 2019 a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD 7kB RID Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) Přípojek C - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Platný od 1. ledna 2019 Tento text nahrazuje požadavky z 1. ledna 2017. Poznámka Sekretariátu OTIF: Níže jsou uvedeny smluvní státy RID (stav k 1. květnu 2019): Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irán, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Severní Makedonie, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina. Dokud se neobnoví mezinárodní doprava, je členství Iráku, Libanonu a Sýrie v OTIF pozastaveno. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) Přípojek C Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Článek 1 Rozsah platnosti § 1 Tento Řád platí pro a) mezinárodní přepravu nebezpečných věcí po železničních tratích na území smluvních států RID, b) přepravy doplňující přepravu po železničních tratích, na které se použijí Jednotné právní předpisy CIM, s výhradou mezinárodních předpisů platných pro přepravy jiným dopravním prostředkem, včetně činností uvedených v Příloze k tomuto Řádu. § 2 Nebezpečné věci, jejichž přeprava je podle Přílohy vyloučena, nesmí být přepravovány v mezinárodní přepravě. Článek 1a Definice Pro účely tohoto Řádu a jeho přílohy je “smluvním státem RID" členský stát organizace, která neučinila prohlášení v souvislosti s tímto Řádem podle článku 42 § 1, první věta Úmluvy. Článek 2 Uvolňování přeprav Tento Řád se nepoužije zčásti nebo vůbec na přepravy nebezpečných věcí, jejichž uvolnění předvídá Příloha. Uvolnění je přípustné pouze tehdy, když množství nebo druh uvolněných přeprav nebo zabalení zajistí bezpečnost přepravy. Článek 3 Omezení Každý smluvní stát RID má právo upravovat nebo zakázat mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na svém území z jiných důvodů než je bezpečnost během přepravy. Článek 4 Ostatní předpisy Přepravy, pro které platí tento Řád, podléhají v ostatních náležitostech všeobecným vnitrostátním nebo mezinárodním předpisům o přepravě zboží po železničních tratích. Článek 5 Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel v nebo na motorových vozidlech § 1 Nebezpečné věci smí být přepravovány pouze v nákladních vlacích, s výjimkou a) nebezpečných věcí, které podle Přílohy s ohledem na své maximální množství a za zvláštních podmínek jsou připuštěny k přepravě v jiných než nákladních vlacích; b) nebezpečných věcí, které jsou přepravovány jako ruční zavazadlo nebo cestovní zavazadlo, v motorových vozidlech nebo na nich podle článku 12 Jednotných právních předpisů CIV se zřetelem ke zvláštním podmínkám Přílohy. § 2 Cestující nesmí převážet nebezpečné věci jako ruční zavazadlo a podávat je k přepravě jako cestovní zavazadlo nebo v motorových vozidlech, neodpovídá-li toto zboží zvláštním podmínkám Přílohy. Článek 6 Příloha Příloha je součástí tohoto Řádu. *** Text Přílohy bude vypracován komisí expertů pro přepravu nebezpečných věcí v době vstupu platnosti Protokolu z 3. června 1999, kterým se mění Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. května 1980 podle posledně uvedeného v Článku 19 § 4. Poznámka Sekretariátu OTIF: V následujícím textu “RID“ ve výše uvedeném textu odkazuje na Přílohu Přípojku C COTIF podle článku 6. V některých výjimečných případech, kde ve výše uvedeném textu Přípojku C bude odkazováno specificky na “Přípojek C COTIF“ (např. 1.1.2, 1.5.1.3). Obsah ČÁST 1| Všeobecná ustanovení| 22 ---|---|--- Kapitola 1.1| Rozsah a použití| 23 1.1.1| Struktura| 23 1.1.2| Rozsah platnosti| 23 1.1.3| Vynětí z platnosti| 23 1.1.3.1| Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy| 23 1.1.3.2| Vynětí z platnosti pro přepravu plynů| 24 1.1.3.3| Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek| 25 1.1.3.4| Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích| 25 1.1.3.5| Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly| 25 1.1.3.6| Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner| 25 1.1.3.7| Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie| 27 1.1.3.8| Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech| 27 1.1.3.9| Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondiciování během přepravy| 27 1.1.3.10| Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci| 28 1.1.4| Použitelnost jiných předpisů| 28 1.1.4.1| Všeobecné| 28 1.1.4.2| Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu| 28 1.1.4.3| Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu| 29 1.1.4.4| Systém kombinované přepravy silničních vozidel| 29 1.1.4.5| Přepravy, které se neuskutečňují po železnici| 30 1.1.4.6| Zásilky do a přes území smluvních států SMGS| 30 1.1.5| Použití norem| 31 Kapitola 1.2| Definice a měrné jednotky| 32 1.2.1| Vymezení pojmů| 32 1.2.2| Měrové jednotky| 52 Kapitola 1.3| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí| 54 1.3.1| Rozsah a uplatnění| 54 1.3.2| Forma školení| 54 1.3.2.1| Obecné povědomí o školení| 54 1.3.2.2| Specifické školení| 54 1.3.2.3| Bezpečnostní školení| 55 1.3.3| Dokumentace| 56 Kapitola 1.4| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti| 57 1.4.1| Všeobecná bezpečnostní opatření| 57 1.4.2| Povinnosti hlavních účastníků| 57 1.4.2.1| Odesilatel| 57 1.4.2.2| Dopravce| 58 1.4.2.3| Příjemce| 59 1.4.3| Povinnosti ostatních účastníků| 59 1.4.3.1| Nakládce| 59 1.4.3.2| Balič| 60 1.4.3.3| Plnič| 60 1.4.3.4| Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny| 60 1.4.3.5| Provozovatel cisternového vozu| 61 1.4.3.6| Provozovatel železniční infrastruktury| 61 1.4.3.7| Vykládce| 61 1.4.3.8| Subjekt odpovědný za údržbu (ECM)| 62 Kapitola 1.5| Odchylky| 63 1.5.1| Dočasné odchylky| 63 1.5.2| Vojenské zásilky| 63 Kapitola 1.6| Přechodná ustanovení| 64 1.6.1| Všeobecná ustanovení| 64 1.6.2| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2| 67 1.6.3| Cisternové a bateriové vozy| 68 1.6.4| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC| 72 1.6.5| (Vyhrazeno)| 75 1.6.6| Třída 7| 75 1.6.6.1| Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No.6| 75 1.6.6.2| Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6| 75 1.6.6.3| Kusy vyjmuté z předpisů pro štěpné látky podle vydání RID 2011 a 2013 (vydání 2009 předpisu IAEA Safety Standard Series No.TS-R-1)| 76 1.6.6.4| Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6| 76 Kapitola 1.7| Všeobecné předpisy pro radioaktivní látky| 77 1.7.1| Rozsah a použití| 77 1.7.2| Program ochrany proti záření| 78 1.7.3| Systém řízení| 79 1.7.4| Zvláštní ujednání| 79 1.7.5| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi| 79 1.7.6| Nedodržení limitů| 80 Kapitola 1.8| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků| 81 1.8.1| Kontroly nebezpečných věcí| 81 1.8.2| Vzájemná úřední podpora| 81 1.8.3| Bezpečnostní poradce| 81 1.8.4| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací| 86 1.8.5| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí| 87 1.8.6| Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7| 91 1.8.7| Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku| 93 1.8.8| Postupy pro posuzování shody plynových kartuší| 99 Kapitola 1.9| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány| 103 Kapitola 1.10| Bezpečnostní předpisy| 105 1.10.1| Všeobecná ustanovení| 105 1.10.2| Školení o obecné bezpečnosti| 105 1.10.3| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci| 105 Kapitola 1.11| Interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží| 110 ČÁST 2| Klasifikace| 111 Kapitola 2.1| Všeobecná ustanovení| 112 2.1.1| Úvod| 112 2.1.2| Zásady klasifikace| 113 2.1.3| Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)| 114 2.1.4| Klasifikace zkušebních vzorků| 118 2.1.5| Klasifikace předmětů jako předmětů obsahujících nebezpečné věci, j.n.| 119 2.1.6| Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných| 120 Kapitola 2.2| Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy| 121 2.2.1| Třída 1 Výbušné látky a předměty| 121 2.2.1.1| Kritéria| 121 2.2.1.2| Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě| 132 2.2.1.3| Seznam hromadných položek| 133 2.2.1.4| Glosář pojmenování| 134 2.2.2| Třída 2 Plyny| 145 2.2.2.1| Kritéria| 145 2.2.2.2| Plyny nepřipuštěné k přepravě| 149 2.2.2.3| Seznam hromadných položek| 150 2.2.3| Třída 3 Hořlavé kapaliny| 154 2.2.3.1| Kritéria| 154 2.2.3.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 156 2.2.3.3| Seznam hromadných položek| 157 2.2.41| Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky| 159 2.2.41.1| Kritéria| 159 2.2.41.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 163 2.2.41.3| Seznam hromadných položek| 164 2.2.41.4| Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech| 167 2.2.42| Třída 4.2 Samozápalné látky| 169 2.2.42.1| Kritéria| 169 2.2.42.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 170 2.2.42.3| Seznam hromadných položek| 171 2.2.43| Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny| 173 2.2.43.1| Kritéria| 173 2.2.43.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 174 2.2.43.3| Seznam hromadných položek| 175 2.2.51| Třída 5.1 Látky podporující hoření| 177 2.2.51.1| Kritéria| 177 2.2.51.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 179 2.2.51.3| Seznam hromadných položek| 180 2.2.52| Třída 5.2 Organické peroxidy| 182 2.2.52.1| Kritéria| 182 2.2.52.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 184 2.2.52.3| Seznam hromadných položek| 185 2.2.52.4| Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech| 186 2.2.61| Třída 6.1 Toxické látky| 198 2.2.61.1| Kritéria| 198 2.2.61.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 203 2.2.61.3| Seznam hromadných položek| 204 2.2.62| Třída 6.2 Infekční látky| 210 2.2.62.1| Kritéria| 210 2.2.62.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 215 2.2.62.3| Seznam hromadných položek| 215 2.2.7| Třída 7 Radioaktivní látky| 216 2.2.7.1| Definice| 216 2.2.7.2| Klasifikace| 217 2.2.7.2.1| Všeobecné předpisy| 217 2.2.7.2.2| Určení základních hodnot radionuklidů| 219 2.2.7.2.3| Stanovení dalších materiálových charakteristik| 232 2.2.7.2.4| Klasifikace kusů nebo nebalené látky| 236 2.2.7.2.5| Zvláštní ujednání| 239 2.2.8| Třída 8 Žíravé látky| 240 2.2.8.1| Definice, všeobecná ustanovení a kritéria| 240 2.2.8.2| Látky nepřipuštěné k přepravě| 245 2.2.8.3| Seznam hromadných položek| 246 2.2.9| Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty| 249 2.2.9.1| Kritéria| 249 2.2.9.2| Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě| 264 2.2.9.3| Seznam hromadných položek| 265 Kapitola 2.3| Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy| 267 2.3.0| Všeobecně| 267 2.3.1| Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A| 267 2.3.2| Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celulózy třídy 4.1| 269 2.3.3| Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8| 270 2.3.3.1| Stanovení bodu vzplanutí| 270 2.3.3.2| Stanovení teploty počátku varu| 271 2.3.3.3| Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu| 272 2.3.4| Zkouška ke stanovení tekutosti| 272 2.3.5| Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3| 274 ČÁST 3| Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyňatá množství| 276 Kapitola 3.1| Všeobecně| 277 3.1.1| Úvod| 277 3.1.2| Oficiální pojmenování pro přepravu| 277 3.1.3| Roztoky nebo směsi| 278 Kapitola 3.2| Seznam nebezpečných věcí| 280 3.2.1| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí| 280 Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí| 287 Tabulka B: Abecední seznam nebezpečných věcí s NHM kódy| 583 Kapitola 3.3| Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty| 630 Kapitola 3.4| Nebezpečné věci balené v omezených množstvích| 675 Kapitola 3.5| Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích| 679 3.5.1| Vyňatá množství| 679 3.5.2| Obaly| 679 3.5.3| Zkoušky pro kusy| 680 3.5.4| Značení kusů| 681 3.5.5| Maximální počet kusů ve voze nebo kontejneru| 682 3.5.6| Dokumentace| 682 ČÁST 4| Ustanovení o používání obalů a cisteren| 683 Kapitola 4.1| Použiti obalů, včetně IBC a velkých obalů| 684 4.1.1| Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů| 684 4.1.2| Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC| 716 4.1.3| Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení| 716 4.1.4| Seznam pokynů pro balení| 720 4.1.4.1| Pokyny pro balení týkající se použití obalů (s výjimkou IBC a velkých obalů)| 720 4.1.4.2| Pokyny pro balení týkající se použití IBC| 808 4.1.4.3| Pokyny pro balení tykající se použití velkých obalů| 814 4.1.5| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1| 822 4.1.6| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200| 823 4.1.7| Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1| 826 4.1.7.1| Použití obalů (kromě IBC)| 826 4.1.7.2| Použití IBC| 826 4.1.8| Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)| 827 4.1.9| Zvláštní ustanovení pro balení radioaktivních látek| 829 4.1.9.1| Všeobecně| 829 4.1.9.2| Požadavky a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek s malou specifickou aktivitou (LSA-látky) a povrchově kontaminované předměty (SCO-předměty)| 830 4.1.9.3| Kusy obsahující štěpné látky| 831 4.1.10| Zvláštní ustanovení pro společné balení| 831 Kapitola 4.2| Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)| 837 4.2.1| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9.| 837 4.2.2| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů a chemických látek pod tlakem| 842 4.2.3| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů| 843 4.2.4| Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)| 844 4.2.5| Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny| 845 4.2.5.1| Všeobecně| 845 4.2.5.2| Pokyny pro přemístitelné cisterny| 845 4.2.5.3| Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny| 856 Kapitola 4.3| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb, jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, jakož i bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC| 859 4.3.1| Rozsah použití| 859 4.3.2| Ustanovení vztahující se na všechny třídy| 859 4.3.2.1| Použití| 860 4.3.2.2| Stupeň plnění| 860 4.3.2.3| Provoz| 861 4.3.2.4| Prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC| 862 4.3.3| Zvláštní ustanovení pro třídu 2| 863 4.3.3.1| Kódování a hierarchie cisteren| 863 4.3.3.2| Podmínky plnění a zkušební tlaky| 864 4.3.3.3| Provoz| 871 4.3.3.4| Ustanovení pro plnění cisternových vozů zkapalněnými plyny| 872 4.3.4| Zvláštní ustanovení pro třídy 3 až 9| 874 4.3.4.1| Kódování, racionální přiřazování a hierarchie cisteren| 874 4.3.4.2| Všeobecná ustanovení| 881 4.3.5| Zvláštní ustanovení| 882 Kapitola 4.4| Používání cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)| 885 4.4.1| Všeobecná ustanovení| 885 4.4.2| Provoz| 885 Kapitola 4.5| Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů| 886 4.5.1| Používání| 886 4.5.2| Provoz| 886 ČÁST 5| Postupy při odeslání| 887 Kapitola 5.1| Všeobecná ustanovení| 888 5.1.1| Rozsah použití a všeobecná ustanovení| 888 5.1.2| Použití přepravních obalových souborů| 888 5.1.3| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek| 888 5.1.4| Společné balení| 889 5.1.5| Všeobecná ustanovení pro třídu 7| 889 5.1.5.1| Povolení pro odeslání a oznamování| 889 5.1.5.2| Osvědčení vydávaná příslušným orgánem| 890 5.1.5.3| Určení přepravního indexu (TI) a indexu bezpečné podkritičnosti (CSI)| 890 5.1.5.4| Zvláštní ustanovení pro vyjmuté kusy s radioaktivními látkami třídy 7| 892 5.1.5.5| Přehled požadavků na schválení a oznámení před odesláním| 892 Kapitola 5.2| Nápisy a bezpečnostní značky| 895 5.2.1| Značení kusů| 895 5.2.2| Označování kusů| 900 5.2.2.1| Ustanovení o označování bezpečnostními značkami| 900 5.2.2.2| Ustanovení o bezpečnostních značkách| 902 Kapitola 5.3| Označování a opatřování velkými bezpečnostními značkami| 910 5.3.1| Označování velkými bezpečnostními značkami| 910 5.3.1.1| Všeobecná ustanovení| 910 5.3.1.2| Umístění velkých bezpečnostních značek na kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny| 911 5.3.1.3| Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny| 911 5.3.1.4| Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy pro přepravu volně ložených látek, na cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami| 911 5.3.1.5| Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující pouze kusy| 911 5.3.1.6| Umístění velkých bezpečnostních značek na prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a prázdné vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek| 911 5.3.1.7| Popis velkých bezpečnostních značek| 912 5.3.2| Označování oranžovými tabulkami| 913 5.3.2.1| Všeobecná ustanovení pro označování oranžovými tabulkami| 913 5.3.2.2| Popis oranžové tabulky| 914 5.3.2.3| Význam identifikačních čísel nebezpečnosti| 916 5.3.3| Označení pro zahřáté látky| 920 5.3.4| Bezpečnostní značky pro posun podle vzorů č. 13 a 15| 920 5.3.4.1| Všeobecná ustanovení| 920 5.3.4.2| Popis bezpečnostních značek pro posun podle vzoru č. 13 a č. 15| 921 5.3.5| Oranžový pruh| 921 5.3.6| Značka pro látky ohrožující životní prostředí| 921 Kapitola 5.4| Dokumentace| 922 5.4.0| Všeobecná ustanovení| 922 5.4.1| Přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí a předepsané údaje| 922 5.4.1.1| Všeobecné údaje předepsané pro přepravní doklad| 922 5.4.1.2| Dodatečné nebo zvláštní údaje pro určité třídy| 927 5.4.1.3| (Vyhrazeno)| 930 5.4.1.4| Formát a jazyk| 930 5.4.1.5| Věci nepovažované za nebezpečné| 930 5.4.2| Osvědčení o naložení kontejneru/vozidla| 931 5.4.3| Písemné pokyny| 932 5.4.4| Úschova informací o přepravě nebezpečných věcí| 937 5.4.5| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí| 937 Kapitola 5.5| Zvláštní ustanovení| 940 5.5.1| (Vypuštěno)| 940 5.5.2| Zvláštní ustanovení pro zaplynované přepravní jednotky (UN 3359)| 940 5.5.2.1| Všeobecná ustanovení| 940 5.5.2.2| Školení| 940 5.5.2.3| Označování a umísťování velkých bezpečnostních značek (Placards)| 940 5.5.2.4| Dokumentace| 941 5.5.3| Zvláštní ustanovení platná pro kusy a vozy a kontejnery obsahující látky představující riziko udušení, jsou-li používány pro účely chlazení nebo kondiciování (jako jsou suchý led (UN 1845) nebo dusík, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951))| 942 5.5.3.1| Rozsah platnosti| 942 5.5.3.2| Všeobecně| 942 5.5.3.3| Kusy obsahující chladivo nebo kondicionér| 942 5.5.3.4| Označování kusů obsahujících chladivo nebo kondicionér| 943 5.5.3.5| Vozy a kontejnery obsahující nebalený suchý led| 943 5.5.3.6| Označování vozů a kontejnerů| 943 5.5.3.7| Dokumentace| 944 ČÁST 6| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren| 946 Kapitola 6.1| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů| 947 6.1.1| Všeobecná ustanovení| 947 6.1.2| Kódování konstrukčních typů obalů| 947 6.1.3| Značení| 950 6.1.4| Požadavky na obaly| 954 6.1.4.0| Všeobecné požadavky| 954 6.1.4.1| Ocelové sudy| 954 6.1.4.2| Hliníkové sudy| 955 6.1.4.3| Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel| 955 6.1.4.4| Ocelové nebo hliníkové kanystry| 956 6.1.4.5| Překližkové sudy| 956 6.1.4.6| (Vypuštěno)| 957 6.1.4.7| Lepenkové sudy| 957 6.1.4.8| Plastové sudy a kanystry| 957 6.1.4.9| Bedny z přírodního dřeva| 958 6.1.4.10| Překližkové bedny| 959 6.1.4.11| Bedny z rekonstituovaného dřeva| 959 6.1.4.12| Lepenkové bedny| 959 6.1.4.13| Plastové bedny| 959 6.1.4.14| Ocelové, hliníkové nebo jiné kovové bedny| 960 6.1.4.15| Textilní pytle| 961 6.1.4.16| Tkané plastové pytle| 961 6.1.4.17| Pytle z plastové fólie| 962 6.1.4.18| Papírové pytle| 962 6.1.4.19| Kompozitní obaly (plast)| 962 6.1.4.20| Kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)| 963 6.1.4.21| Skupinové obaly (obaly pro skupinové balení)| 964 6.1.4.22| Obaly z jemného plechu| 964 6.1.5| Požadavky na zkoušky obalů| 965 6.1.5.1| Provedení a opakování zkoušek| 964 6.1.5.2| Příprava obalů a jednotek balení pro zkoušky| 966 6.1.5.3| Zkouška volným pádem| 968 6.1.5.4| Zkouška těsnosti| 970 6.1.5.5| Zkouška vnitřním (hydraulickým) tlakem| 971 6.1.5.6| Zkouška stohováním| 972 6.1.5.7| Dodatková zkouška propustnosti pro plastové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a pro kompozitní obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C, s výjimkou obalů 6HA1.| 972 6.1.5.8| Zkušební protokol| 972 6.1.6| Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle odstavce 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5.| 973 Kapitola 6.2| Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn| 975 6.2.1| Všeobecné požadavky| 975 6.2.1.1| Výroba a konstrukce| 975 6.2.1.2| Materiály| 976 6.2.1.3| Provozní výstroj| 976 6.2.1.4| Schvalováni tlakových nádob| 977 6.2.1.5| První prohlídka a zkouška| 978 6.2.1.6| Periodická prohlídka a zkouška| 979 6.2.1.7| Požadavky na výrobce| 979 6.2.1.8| Požadavky na inspekční organizace| 979 6.2.2| Požadavky na UN tlakové nádoby| 980 6.2.2.1| Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška| 980 6.2.2.2| Materiály| 984 6.2.2.3| Provozní výstroj| 984 6.2.2.4| Periodická prohlídka a zkouška| 984 6.2.2.5| Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob| 985 6.2.2.6| Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob| 989 6.2.2.7| Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití| 992 6.2.2.8| Značení UN tlakových lahví pro jedno použití| 995 6.2.2.9| UN značení zásobníkových systémů hydridu kovu| 996 6.2.2.10| Značení UN svazků lahví| 997 6.2.2.11| Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky| 997 6.2.3| Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN| 998 6.2.3.1| Výroba a konstrukce| 998 6.2.3.2| (Vyhrazeno)| 998 6.2.3.3| Provozní výstroj| 998 6.2.3.4| První prohlídka a zkouška| 999 6.2.3.5| Periodická prohlídka a zkouška| 999 6.2.3.6| Schvalování tlakových nádob| 1000 6.2.3.7| Požadavky na výrobce| 1001 6.2.3.8| Požadavky na inspekční organizace| 1001 6.2.3.9| Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití| 1001 6.2.3.10| Značení tlakových nádob pro jedno použití| 1002 6.2.3.11| Záchranné tlakové nádoby| 1002 6.2.4| Požadavky na tlakové nádoby neoznačené UN, vyrobené, konstruované a zkoušené podle doporučených norem| 1002 6.2.4.1| Typ, konstrukce a první inspekce a zkouška| 1002 6.2.4.2| Periodická inspekce a zkouška| 1010 6.2.5| Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem| 1010 6.2.5.1| Materiály| 1011 6.2.5.2| Provozní výstroj| 1011 6.2.5.3| Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví| 1011 6.2.5.4| Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)| 1012 6.2.5.5| Tlakové nádoby v kompozitních materiálech| 1014 6.2.5.6| Uzavřené kryogenní nádoby| 1014 6.2.6| Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn| 1014 6.2.6.1| Výroba a konstrukce| 1014 6.2.6.2| Hydraulická tlaková zkouška| 1015 6.2.6.3| Zkouška těsnosti (nepropustnosti)| 1015 6.2.6.4| Odkazy na normy| 1017 Kapitola 6.3| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.2| 1018 6.3.1| Všeobecně| 1018 6.3.2| Požadavky na balení| 1018 6.3.3| Kód pro stanovení typu obalů| 1018 6.3.4| Značení| 1018 6.3.5| Požadavky na zkoušení obalů| 1019 Kapitola 6.4| Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů pro radioaktivní látky a na schvalování takových látek| 1024 6.4.1| (Vyhrazeno)| 1024 6.4.2| Všeobecné požadavky| 1024 6.4.3| (Vyhrazeno)| 1025 6.4.4| Požadavky na kusy vyjmuté z platnosti| 1025 6.4.5| Požadavky na průmyslové kusy| 1025 6.4.6| Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu| 1026 6.4.7| Požadavky na kusy typu A| 1027 6.4.8| Požadavky na kusy typu B(U)| 1028 6.4.9| Požadavky na kusy typu B(M)| 1030 6.4.10| Požadavky na kusy typu C| 1030 6.4.11| Požadavky na kusy obsahující štěpné látky| 1031 6.4.12| Zkušební postupy a důkaz shodnosti| 1034 6.4.13| Zkoušení celistvosti kontejnmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti| 1035 6.4.14| Terč pro zkoušky pádem| 1035 6.4.15| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy| 1035 6.4.16| Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny| 1036 6.4.17| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě| 1037 6.4.18| Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2 a kusy typu C| 1038 6.4.19| Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku| 1038 6.4.20| Zkoušky pro kusy typu C| 1038 6.4.21| Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu| 1038 6.4.22| Typové schválení kusu a materiálů| 1039 6.4.23| Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky| 1040 Kapitola 6.5| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)*| 1049 6.5.1| Obecné požadavky| 1049 6.5.1.1| Rozsah| 1049 6.5.1.2| (Vyhrazeno)| 1049 6.5.1.3| (Vyhrazeno)| 1049 6.5.1.4| Kódovací systém pro značení IBC| 1049 6.5.2| Značení UN kódem| 1052 6.5.2.1| Základní značení| 1052 6.5.2.2| Doplňkové značky| 1053 6.5.2.3| Shodnost s konstrukčním typem| 1054 6.5.2.4| Značení rekonstruovaných kompozitních IBC (31HZ1)| 1055 6.5.3| Požadavky na konstrukci| 1055 6.5.3.1| Obecné požadavky| 1055 6.5.4| Prohlídky, zkoušky a certifikace| 1055 6.5.5| Zvláštní požadavky na IBC| 1057 6.5.5.1| Zvláštní požadavky na kovové IBC| 1057 6.5.5.2| Zvláštní ustanovení pro flexibilní IBC| 1058 6.5.5.3| Zvláštní ustanovení pro IBC z tuhého plastu| 1059 6.5.5.4| Zvláštní ustanovení pro kompozitní IBC s vnitřní plastovou nádobou| 1060 6.5.5.5| Zvláštní ustanovení pro lepenkové IBC| 1062 6.5.5.6| Zvláštní ustanovení pro dřevěné IBC| 1062 6.5.6| Požadavky na zkoušky IBC| 1063 6.5.6.1| Provedení a četnost zkoušek| 1063 6.5.6.2| Zkoušky konstrukčního typu| 1064 6.5.6.3| Příprava IBC ke zkouškám| 1064 6.5.6.4| Zkouška zdvihem zdola| 1066 6.5.6.5| Zkouška zdvihem shora| 1066 6.5.6.6| Zkouška stohováním| 1066 6.5.6.7| Zkouška těsnosti| 1067 6.5.6.8| Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem| 1068 6.5.6.9| Zkouška volným pádem| 1068 6.5.6.10| Zkouška roztržením| 1070 6.5.6.11| Zkouška překlopením (pádem z překlopení)| 1070 6.5.6.12| Zkouška vztyčováním| 1071 6.5.6.13| Zkouška vibrací| 1071 6.5.6.14| Protokol o zkoušce| 1072 Kapitola 6.6| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů| 1073 6.6.1| Všeobecně| 1073 6.6.2| Kód pro označení typu velkých obalů| 1073 6.6.3| Značení velkých obalů UN kódem| 1074 6.6.3.1| Hlavní značení: Každý velký obal, který je vyroben a určen pro použití podle požadavků RID, musí být opatřen značkami, které jsou trvanlivé, čitelné a jsou umístěné na takovém místě, aby byly ihned viditelné. Písmena, číslice a znaky musí být alespoň 12 mm vysoké a musí zobrazovat:| 1074 6.6.3.2| Příklady značení| 1074 6.6.4| Zvláštní požadavky na velké obaly| 1075 6.6.4.1| Zvláštní požadavky na velké kovové obaly| 1075 6.6.4.2| Zvláštní požadavky na velké obaly z flexibilních materiálů| 1075 6.6.4.3| Zvláštní požadavky na tuhé plastové velké obaly| 1076 6.6.4.4| Zvláštní požadavky na lepenkové velké obaly| 1076 6.6.4.5| Zvláštní požadavky na dřevěné velké obaly| 1077 6.6.5| Zkušební požadavky na velké obaly| 1078 6.6.5.1| Provádění a četnost zkoušek| 1078 6.6.5.2| Příprava pro zkoušky| 1078 6.6.5.3| Zkušební požadavky| 1079 6.6.5.4| Atestace a zkušební protokol| 1081 Kapitola 6.7| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)| 1082 6.7.1| Platnost a všeobecné požadavky| 1082 6.7.2| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9| 1082 6.7.2.1| Definice| 1082 6.7.2.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky| 1084 6.7.2.3| Konstrukční kritéria| 1085 6.7.2.4| Minimální tloušťka stěny| 1086 6.7.2.5| Provozní výstroj| 1087 6.7.2.6| Spodní otvory| 1089 6.7.2.7| Bezpečnostní zařízení| 1089 6.7.2.8| Zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1089 6.7.2.9| Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1090 6.7.2.10| Tavné prvky| 1090 6.7.2.11| Průtržné kotouče| 1090 6.7.2.12| Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1091 6.7.2.13| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1093 6.7.2.14| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1094 6.7.2.15| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1094 6.7.2.16| Stavoznaky (měřicí zařízení)| 1094 6.7.2.17| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren| 1094 6.7.2.18| Schválení typu| 1095 6.7.2.19| Prohlídky a zkoušky| 1095 6.7.2.20| Značení| 1097 6.7.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů| 1100 6.7.3.1| Definice| 1100 6.7.3.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky| 1101 6.7.3.3| Konstrukční kritéria| 1103 6.7.3.4| Minimální tloušťka stěny| 1103 6.7.3.5| Provozní výstroj| 1184 6.7.3.6| Spodní otvory| 1105 6.7.3.7| Zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1105 6.7.3.8| Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1105 6.7.3.9| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1107 6.7.3.10| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1108 6.7.3.11| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1108 6.7.3.12| Stavoznaky (měřicí zařízení)| 1108 6.7.3.13| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren| 1108 6.7.3.14| Schválení konstrukce| 1109 6.7.3.15| Prohlídky a zkoušky| 1109 6.7.3.16| Značení| 1111 6.7.4| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů| 1113 6.7.4.1| Definice| 1113 6.7.4.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky| 1114 6.7.4.3| Konstrukční kritéria| 1115 6.7.4.4| Minimální tloušťka stěny nádrže| 1116 6.7.4.5| Provozní výstroj| 1117 6.7.4.6| Zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1118 6.7.4.7| Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1118 6.7.4.8| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1118 6.7.4.9| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1119 6.7.4.10| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1119 6.7.4.11| Stavoznaky (měrná zařízení)| 1119 6.7.4.12| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren| 1119 6.7.4.13| Schválení konstrukce| 1120 6.7.4.14| Prohlídky a zkoušky| 1120 6.7.4.15| Značení| 1122 6.7.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených pro přepravu nezchlazených plynů| 1124 6.7.5.1| Definice| 1124 6.7.5.2| Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky| 1125 6.7.5.3| Provozní výstroj| 1126 6.7.5.4| Zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1126 6.7.5.5| Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1127 6.7.5.6| Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1127 6.7.5.7| Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1127 6.7.5.8| Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku| 1128 6.7.5.9| Stavoznaky (měřicí zařízení)| 1128 6.7.5.10| Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení MEGC| 1128 6.7.5.11| Schválení konstrukce| 1128 6.7.5.12| Prohlídky a zkoušky| 1129 6.7.5.13| Značení| 1130 Kapitola 6.8| Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)| 1132 6.8.1| Rozsah použití| 1132 6.8.2| Požadavky vztahující se na všechny třídy| 1132 6.8.2.1| Konstrukce| 1132 6.8.2.2| Výstroj| 1139 6.8.2.3| Schvalování typu| 1142 6.8.2.4| Prohlídky a zkoušky| 1144 6.8.2.5| Značení| 1147 6.8.2.6| Požadavky na cisterny, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem| 1148 6.8.2.7| Požadavky na cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem| 1150 6.8.3| Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2| 1150 6.8.3.1| Konstrukce nádrží| 1150 6.8.3.2| Výstroj| 1151 6.8.3.3| Schvalování typu| 1154 6.8.3.4| Prohlídky a zkoušky| 1154 6.8.3.5| Značení| 1157 6.8.3.6| Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem| 1159 6.8.3.7| Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem.| 1160 6.8.4| Zvláštní ustanovení| 1160 6.8.5| Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2| 1169 6.8.5.1| Materiály a nádrže| 1169 6.8.5.2| Zkušební požadavky| 1170 6.8.5.3| Zkoušky vrubové houževnatosti| 1171 6.8.5.4| Odvolávka na normy| 1173 Kapitola 6.9| Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky a zkoušky a značení cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)| 1174 6.9.1| Všeobecná ustanovení| 1174 6.9.2| Konstrukce| 1174 6.9.3| Části výstroje| 1178 6.9.4| Zkoušení a schválení typu| 1178 6.9.5| Prohlídka a zkouška| 1180 6.9.6| Značení| 1180 Kapitola 6.10| Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů| 1181 6.10.1| Všeobecná ustanovení| 1181 6.10.2| Konstrukce| 1181 6.10.3| Části výstroje| 1181 6.10.4| Prohlídky a zkoušky| 1183 Kapitola 6.11| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů pro volně ložené látky| 1184 6.11.1| (Vyhrazeno)| 1184 6.11.2| Platnost a všeobecné požadavky| 1184 6.11.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako BK1 nebo BK2 kontejnery pro volně ložené látky| 1184 6.11.4| Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení BK1 nebo BK2 kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK| 1185 6.11.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušky flexibilních kontejnerů pro volně ložené látky BK 3| 1186 ČÁST 7| Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace| 1191 Kapitola 7.1| Všeobecná ustanovení| 1192 Kapitola 7.2| Ustanovení o přepravě v kusech| 1193 Kapitola 7.3| Ustanovení o přepravě volně ložených látek| 1195 7.3.1| Všeobecná ustanovení| 1195 7.3.2| Ustanovení pro přepravu volně ložených věcí, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)| 1196 7.3.3| Ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1. (b)| 1198 Kapitola 7.4| Ustanovení o přepravě v cisternách| 1201 Kapitola 7.5| Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci| 1202 7.5.1| Všeobecné požadavky| 1202 7.5.2| Společná nakládka| 1202 7.5.3| Ochranná vzdálenost| 1204 7.5.4| Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva| 1205 7.5.5| (Vyhrazeno)| 1205 7.5.6| (Vyhrazeno)| 1205 7.5.7| Manipulace a ukládání| 1205 7.5.8| Čistění po vykládce| 1206 7.5.9| (Vyhrazeno)| 1206 7.5.10| (Vyhrazeno)| 1206 7.5.11| Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci| 1206 Kapitola 7.6| Ustanovení pro přepravu jako spěšnina| 1213 Kapitola 7.7| Systém kombinované přepravy silničních vozidel ve smíšených vlacích (kombinovaná osobní a nákladní doprava)| 1214 ČÁST 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA 1.1 ROZSAH A POUŽITÍ 1.1.1 Struktura RID je dělen do sedmi částí; každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů. Uvnitř každé části jsou čísla částí součástí kapitol, oddílů, pododdílů a dalších dílčích odstavců, např. oddíl 1 v kapitole 2 části 4 má číslo „4.2.1“. 1.1.2 Rozsah platnosti 1.1.2.1 Pro účely článku 1 přípojku C, RID stanoví: (a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny; (b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky (včetně vynětí z platnosti), které musí být při této přepravě splněny, zejména: – klasifikaci věcí, včetně klasifikačních kritérií a příslušných zkušebních metod; – používání obalů (včetně společného balení); – používání cisteren (včetně jejich plnění); – postupy před odesíláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace; – ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren; – používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky). Pro přepravu ve smyslu RID platí vedle přípojku C příslušná ustanovení ostatních přípojků Úmluvy COTIF, zejména ustanovení přípojku B pro přepravu prováděnou na základě přepravní smlouvy. 1.1.2.2 Pro přepravu nebezpečných věcí ve vlacích, jiných než jsou nákladní vlaky podle článku 5 § 1 a) Přípojku C, platí ustanovení kapitol 7.6 a 7.7. 1.1.2.3 Pro přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech podle článku 5 § 1 b) Přípojku C, platí pouze ustanovení 1.1.3.8. 1.1.2.4 (Vypuštěno) 1.1.3 Vynětí z platnosti 1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy Ustanovení RID se nevztahují na: (a) přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej; (b) (Vypuštěno) (c) přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu, včetně IBC a velkých obalů, a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdíle 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7; Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí; (d) přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření, nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu, prováděnou za účelem sběru nebezpečných věcí, které se účastnily mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo; (e) nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy; (f) přepravu nevyčištěných prázdných stabilních skladovacích nádob nebo prázdných stabilních skladovacích nádrží, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek: – všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny; – byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a – náklad je upevněn na saních (ližinách) nebo v latěních nebo v jiných manipulačních prostředcích nebo na voze nebo v kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy. Toto vynětí se nevztahuje na stabilní skladovací nádoby, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle RID zakázána. Poznámka: K radioaktivním látkám viz také odstavec 1.7.1.4. 1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů Ustanovení RID se nevztahují na přepravu: (a) plynů obsažených v palivových1 nádržích nebo lahvích železničních vozidel provádějících přepravu a určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakéhokoli z jejich zařízení používaného nebo určeného k použití během přepravy (např. chladicí zařízení); POZNÁMKA: Kontejner vybavený zařízením pro používání během přepravy, upevněný na železničním vozidle, je považován za nedílnou součást železničního vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz tohoto zařízení. (b) (Vypuštěno); (c) plynů skupin A a O (podle 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů; Poznámka: Toto vynětí z platnosti se nevztahuje na lampy a žárovky. K lampám a žárovkám viz 1.1.3.10. (d) plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad; (e) plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozů nebo vozidel přepravovaných jako náklad a nezbytných pro provoz tohoto zvláštního zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro takové zařízení nebo nevyčištěných prázdných výměnných nádob, přepravovaných v témže voze nebo vozidle; (f) plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů; (g) plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a (h) (Vypuštěno) 1.1.3.3 Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek Ustanovení RID se nevztahují na přepravu: (a) pohonných látek obsažených v nádržích železničních vozidlech provádějících přepravu a určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakéhokoli z jejich zařízení používaného nebo určeného k použití během přepravy (např. chladicí zařízení); POZNÁMKA: Kontejner vybavený zařízením pro používání během přepravy, upevněný na železničním vozidle, je považován za nedílnou součást železničního vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz tohoto zařízení. (b) (Vypuštěno); (c) (Vypuštěno). 1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích Poznámka: K radioaktivním látkám viz také odstavec 1.7.1.4. 1.1.3.4.1 Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení RID. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí. 1.1.3.4.2 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4. 1.1.3.4.3 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5. 1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením RID, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9. 1.1.3.6 Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner 1.1.3.6.1 (Vyhrazeno) 1.1.3.6.2 (Vyhrazeno) 1.1.3.6.3 Pokud nebezpečné věci přepravované podle pododdílu 1.1.3.1 (c) v jednom voze nebo velkém kontejneru patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství uvedeno ve třetím sloupci následující tabulky. Přepravní kategorie| | Látky nebo předměty Obalová skupina nebo klasifikační kód/ skupina nebo UN číslo| Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner ---|---|---|--- 0| Třída 1:| 1.1 L, 1.2 L, 1.3 L a UN 0190| 0 Třída 3:| UN 3343 Třída 4.2:| Látky, které jsou zařazeny do obalové skupiny I Třída 4.3:| UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3132, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399 Třída 5.1:| UN 2426 Třída 6.1:| UN 1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294 Třída 6.2: | UN 2814 a 2900 Třída 7:| UN 2912 až 2919, 2977, 2978, 3321 až 3333 Třída 8:| UN 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ) Třída 9:| UN 2315, 3151, 3152 a 3432 a předměty obsahující takové látky nebo směsi a nevyčištěné prázdné obaly, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie, s výjimkou obalů, jež jsou přiřazeny UN 2908. 1| Látky a předměty, patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0, a látky a předměty následujících tříd:| 20 Třída 1:| 1.1 B až 1.1 J1, 1.2 B až 1.2 J, 1.3 C, 1.3 G, 1.3 H, 1.3 J a 1.5 Da Třída 2:| Skupiny T, TCa, TO, TF, TOCa a TFC, aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC chemické látky pod tlakem: UN 3502, 3503, 3504 a 3505 Třída 4.1:| UN 3221 až 3224 Třída 5.2| UN 3101 až 3104 2| Látky patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravní kategorie 0, 1 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:| 333 Třída 1:| 1.4 B až 1.4 G a 1.6 N Třída 2:| Skupina F aerosoly: skupina F chemické látky pod tlakem: UN 3501 Třída 4.1:| UN 3225 až 3230, 3531 a 3532 Třída 4.3:| UN 3292 Třída 5.1:| UN 3356 Třída 5.2:| UN 3105 až 3110 Třída 6.1: | UN 1700, 2016 a 2017 a látky patřící k obalové skupině III Třída 9:| UN 3090, 3091, 3245, 3480 a 3481 3| Látky patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:| 1000 Třída 2:| Skupina A a O aerosoly: skupiny A a O chemické látky pod tlakem: UN 3500 Třída 3:| UN 3473 Třída 4.3:| UN 3476 Třída 8:| UN 2794, 2795, 2800 a 3028, 3477 a 3506 Třída 9:| UN 2990 a 3072 4| Třída 1:| 1.4 S| Bez omezení Třída 2:| UN 3537 až 3539 Třída 3:| UN 3540 Třída 4.1:| UN 1331, 1345, 1944, 1945, 2254, 2623 a 3541 Třída 4.2:| UN 1361 a 1362 obalové skupiny III a 3542 Třída 4.3:| UN 3543 Třída 5.1:| UN 3544 Třída 5.2:| UN 3545 Třída 6.1:| UN 3546 Třída 7: | UN 2908 až 2911 Třída 8: | UN 3547 Třída 9:| UN 3268, 3499, 3508, 3509 a 3548 a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné látky s výjimkou takových látek, které spadají do přepravní kategorie 0. Ve výše uvedené tabulce se „nejvyšším celkovým množstvím na vůz nebo velký kontejner“ rozumí: – pro předměty celková hmotnost v kilogramech předmětů bez jejich obalů (pro předměty třídy 1, čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech; pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v RID, celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné); – pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá hmotnost (netto) v kg; – pro kapaliny celkové množství obsažených nebezpečných látek v litrech; – pro stlačené plyny a chemické látky pod tlakem hydraulický vnitřní objem nádoby v litrech. 1.1.3.6.4 Pokud jsou v jednom voze nebo velkém kontejneru přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet – množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, vynásobený “50“; – množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, uvedených v poznámce pod čarou *) k tabulce, vynásobený "20“; – množství látek a předmětů přepravní kategorie 2, vynásobený "3“; a – množství látek a předmětů přepravní kategorie 3 nesmí překročit vypočtenou hodnotu „1000“. 1.1.3.6.5 Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.1 (a) a (d) až (f), 1.1.3.2 až 1.1.3.5, 1.1.3.7, 1.1.3.8, 1.1.3.9 a 1.1.3.10, neberou v úvahu. 1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie Ustanovení uvedená v RID se nevztahují na systémy akumulace a výroby elektrické energie (např. lithiové baterie, elektrické kondenzátory, asymetrické kondenzátory, zásobníkové systémy s hydridem kovu a palivové články): (a) instalované v železničních vozidlech provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení; (b) obsažené v zařízení pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop); (c) (Vypuštěno). 1.1.3.8 Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech Poznámky 1. Další omezení v přepravních podmínkách dopravce v souladu se soukromým právem nejsou následujícími předpisy dotčena. 2. K přepravě silničních vozidel na smíšených vlacích (kombinovaná osobní a nákladní doprava) v systému kombinované přepravy silničních vozidel viz kapitolu 7.7. Pro přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech platí vynětí z platnosti podle 1.1.3.1, 1.1.3.2 (c) až (g), 1.1.3.4, 1.1.3.5, 1.1.3.7 a 1.1.3.10. 1.1.3.9 Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondiciování během přepravy Jsou-li ve vozech nebo kontejnerech používány pro účely chlazení nebo kondiciování nebezpečné věci, které jsou jen dusivé (které ředí nebo nahrazují kyslík normálně v ovzduší), podléhají pouze ustanovením oddílu 5.5.3. 1.1.3.10 Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci Následující lampy a žárovky nepodléhají RID, pokud neobsahují radioaktivní látku a neobsahují rtuť v množstvích větších, než jsou množství uvedená ve zvláštním ustanovení 366 kapitoly 3.3: (a) Lampy a žárovky, které jsou sesbírány přímo od jednotlivců nebo z domácností, jsou-li přepravovány do sběrného nebo recyklačního objektu; Poznámka: Toto zahrnuje také lampy a žárovky přinesené nebo přivezené jednotlivci do prvního sběrného místa a poté přepravované do jiného sběrného místa, mezizpracovatelského nebo recyklačního objektu. (b) Lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí, a zabalené tak, že je nejvýše 30 gramů nebezpečných věcí v jednom kusu, za podmínky, že (i) lampy a žárovky jsou vyrobeny v souladu s certifikovaným systémem řízení kvality; Poznámka: ISO 9001 smí být použita k tomuto účelu. a (ii) lampy nebo žárovky jsou buď jednotlivě zabaleny ve vnitřních obalech a odděleny přepážkami, nebo každá obklopena fixačním materiálem, aby byly chráněny, a poté zabaleny do pevných vnějších obalů splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a schopných vyhovět při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 metru; (c) Použité, poškozené nebo vadné lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí s nejvýše 30 gramy nebezpečných věcí na kus, jsou-li přepravovány ze sběrného nebo recyklačního objektu. Lampy a žárovky musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, dostačujících k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy, splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a které jsou schopné vyhovět zkoušce volným pádem z výšky nejméně 1,2 metru; (d) Lampy a žárovky obsahující jen plyny skupin A a O (podle 2.2.2.1), za podmínky, že jsou zabaleny tak, aby účinky rozletu při jakémkoli prasknutí lampy nebo žárovky byly omezeny na vnitřek kusu. Poznámka: Lampy a žárovky obsahující radioaktivní látky jsou popsány v 2.2.7.2.2.2. (b). 1.1.4 Použitelnost jiných předpisů 1.1.4.1 Všeobecné 1.1.4.1.1 Mezinárodní přeprava na území smluvního státu RID může být podrobena předpisům nebo zákazům použitým podle článku 3 přípojku C z důvodů jiných, než je bezpečnost během přepravy. Takové předpisy nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou. 1.1.4.1.2 (Vyhrazeno) 1.1.4.1.3 (Vyhrazeno) 1.1.4.2 Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu 1.1.4.2.1 Kusy, kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a vozy, které obsahují ucelenou zásilku složenou z kusů obsahujících jednu a tutéž látku nebo předměty, které neodpovídají plně ustanovením RID pro balení, společné balení, označení a polepování kusů (nápisy a bezpečností značky na kusech) nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo Technickým pokynům ICAO (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky: (a) pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle RID, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní přepravu nebo Technických pokynů ICAO pro leteckou přepravu; (b) pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo Technické pokyny ICAO; (c) Jestliže kontejnery, kontejnery pro volně ložené látky, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC nebo vozy, které obsahují ucelenou zásilku složenou z kusů obsahujících jednu a tutéž látku nebo předměty, nejsou pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením podle kapitoly 5.3 RID, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice. Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 RID a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO. Poznámka: Pro přepravy podle odstavce 1.1.4.2.1 viz odstavec 5.4.1.1.7, pro přepravy v kontejnerech viz oddíl 5.4.2. 1.1.4.2.2 (Vyhrazeno) 1.1.4.2.3 (Vyhrazeno) 1.1.4.3 Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1,2,5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (Změna 2998), smějí být dále používány za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o periodických prohlídkách a zkouškách.3 Kromě toho musí splňovat ustanovení odpovídající pokynům uvedeným ve sloupcích (10) a (11) tabulky A kapitoly 3.2 a ustanovením kapitoly 4.2 RID. Viz též 4.2.0.1 IMDG Code. 1.1.4.4 Systém kombinované přepravy silničních vozidel 1.1.4.4.1 Nebezpečné věci smějí být přepravovány také v systému kombinované přepravy silničních vozidel za následujících podmínek: Dopravní jednotky a přípojná vozidla a jejich obsah podané k přepravě silničních vozidel musí odpovídat ustanovením ADR. Nejsou však povoleny: - výbušné látky třídy 1, skupiny snášenlivosti A (UN čísla 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224 a 0473); - samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3231 až 3240); - polymerizující látky třídy 4.1 vyžadující řízení teploty (UN čísla 3533 a 3534); - organické peroxidy třídy 5.2, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3111 až 3120); - oxid sírový třídy 8 se stupněm čistoty nejméně 99,95 %, bez inhibitoru, přepravovaný v cisternách (UN číslo 1829). 1.1.4.4.2 Velké bezpečnostní značky (Placards), značky nebo oranžové tabulky na vozech přepravujících silniční vozidla Na nosné vozy není třeba umisťovat velké bezpečnostní značky, značky ani oranžové tabulky v těchto případech: (a) pokud jsou silniční vozidla opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami nebo oranžovými tabulkami podle kapitol 5.3 nebo 3.4 ADR; (b) pokud nejsou velké bezpečnostní značky, značky nebo oranžové tabulky pro silniční vozidla vyžadovány (např. podle 1.1.3.6 nebo podle Poznámky k 5.3.2.1.5 ADR). 1.1.4.4.3 Přeprava přípojných vozidel přepravujících kusy Jestliže je přípojné vozidlo odpojeno od své tažné jednotky, musí být oranžové tabulky umístěny také na přední a zadní straně přípojného vozidla nebo odpovídající velké bezpečnostní značky musí být umístěny také na obou bočních stranách přípojného vozidla. 1.1.4.4.4 Opakování velkých bezpečnostních značek (Placards), značek nebo oranžových tabulek na vozech přepravujících silniční vozidla Jestliže velké bezpečnostní značky, značky nebo oranžové tabulky umístěné podle 1.1.4.4.2 nejsou zvnějšku nosného vozidla viditelné, musí být umístěny na obou bočních stranách nosného vozu. 1.1.4.4.5 Údaje v přepravním dokladu Pro přepravu v systému kombinované přepravy silničních vozidel podle tohoto pododdílu musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis: „PŘEPRAVA PODLE 1.1.4.4.“. Pro přepravu cisteren nebo nebezpečných věcí ve volně loženém stavu, pro niž ADR předepisuje oranžovou tabulku s identifikačním číslem nebezpečnosti, musí být identifikační číslo nebezpečnosti uvedeno v přepravním dokladu před písmeny “UN”, předřazenými před UN číslem (viz 5.4.1.1.1 (a)). 1.1.4.4.6 Všechna ostatní ustanovení RID zůstávají nedotčena. 1.1.4.5 Přepravy, které se neuskutečňují po železnici 1.1.4.5.1 Jestliže je vůz, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy RID, přepravován v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než železniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě železničního vozu. 1.1.4.5.2 Dotčené smluvní státy RID mohou pro část trasy, na které se vůz přepravuje jinak než po kolejích, ustanovení RID případně doplnit ujednáními, pokud tato ujednání mezi smluvními státy RID nejsou v\\rozporu s mezinárodními předpisy pro přepravu nebezpečných věcí, s přepravou vozů a použitým druhem dopravy na dotčené části trasy. 1.1.4.5.3 Tyto dohody musí smluvního státu RID, jenž byl iniciátorem uzavření ujednání, sdělit Ústřednímu úřadu OTIF, který o něm uvědomí ostatní smluvního státu RID4. 1.1.4.6 Zásilky do a přes území smluvních států SMGS Jestliže za přepravou podle RID následuje přeprava podle SMGS Příloha 2, platí pro tento úsek cesty SMGS Příloha 2. V tomto případě značky kusů, přepravních obalových souborů, cisternových vozů a cisternových kontejnerů předepsaná RID a informace v přepravním dokladu5 a v dokladech připojených k přepravnímu dokladu předepsané RID musí být, kromě jazyků předepsaných v RID, také v čínštině nebo ruštině, pokud dohody uzavřené mezi zeměmi, jichž se přeprava týká, nestanoví jinak. 1.1.5 Použití norem Pokud se vyžaduje použití normy a existuje rozpor mezi touto normou a ustanoveními RID, mají ustanovení RID přednost. Požadavky normy, které nejsou v rozporu s RID, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní. KAPITOLA 1.2 DEFINICE A MĚRNÉ JEDNOTKY 1.2.1 Definice Poznámka 1 : Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice. Poznámka 2 : Pokud je v této kapitole použit pojem, který je samostatně definován, pak je zvýrazněn kurzivou. Pro účely RID se pod následujícími pojmy rozumějí: A „ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; „ADR“ Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí včetně zvláštních dohod, které byly podepsány všemi zainteresovanými státy této Dohody; „Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ předmět sestávající z nádoby pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo pod tlakem rozpuštěný, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu; „ASTM“ Americká společnost pro zkoušení a materiály (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA); B „Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě; „Bateriový vůz“ vůz se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně namontovaných na rámu a stabilně upevněných na tomto voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví, tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů; „Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu s požadavkem neporušenosti obalu během přepravy; „Bezpečnostní ventil“ viz „Pojistný ventil“; „Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs; C „CGA“ Sdružení pro stlačené plyny (CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America); „CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami; „Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, cisternový vůz nebo snímatelnou cisternu, jak jsou definovány v tomto oddílu, včetně cisteren tvořících články bateriových vozů nebo MEGC; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz pododdíl 6.7.4.1. „Cisterna hermeticky uzavřená“ je cisterna, která - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými pojistnými zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily. Cisterna určená pro přepravu kapalin s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary nebo určená pro přepravu tuhých látek (práškovitých nebo zrnitých), bez ohledu na svůj výpočtový tlak, je rovněž považována za hermeticky uzavřenou, jestliže - je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily podle požadavků v 6.8.2.2.3; nebo - není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči nebo jinými podobnými pojistnými zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily podle požadavků v 6.8.2.2.3.“. „Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozu (který se tím stává cisternovým vozem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozu; „Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi nebo zařízením usnadňujícím plnění a vyprazdňování odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů; „Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2; „Cisterna snímatelná“ zvláštním zařízením vozu přizpůsobená cisterna, která může být odebrána až po uvolnění upevňovacích prostředků; „Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner; „Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, jsou-li použity pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů); POZNÁMKA: IBC, které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery. „Cisternový vůz“ vůz určený pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek, který sestává z nástavby, kterou tvoří jedna nebo více cisteren a jejich výstroj a z podvozku, který je opatřen vlastními částmi výstroje (pojezd, pérování, tažné a narážecí ústrojí, brzdy a nápisy); POZNÁMKA: Za cisternové vozy se považují také vozy se snímatelnými cisternami. „Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu, tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami; „CMR“ Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami; „CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „KBK“; „Čistá hmotnost výbušniny (NEM)“ celková hmotnost výbušných látek, bez obalů, pouzder atd. (Čisté množství výbušniny (NEQ), čistý obsah výbušniny (NEC), čistá váha výbušniny (NEW) nebo čistá hmotnost výbušného obsahu se často používají ke sdělení stejného významu); D „Dávková intenzita“ pro přepravu radioaktivních látek je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu nebo mikrosievertech za hodinu; „Detektor neutronového záření“ je přístroj, který zjišťuje neutronové záření. V takovém přístroji může být v hermeticky uzavřeném elektronkovém měniči obsažen plyn, který přemění neutronové záření na měřitelný elektrický signál; „Doklad přepravní“ viz „Přepravní doklad“; „Dokumentace cisterny“ (pasport) je složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozu nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v pododdílech 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4; „Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy; „Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici je silniční vozidlo nebo vůz; „Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi; design E „ECM“ viz „Subjekt odpovědný za údržbu“; „EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel); F „Flexibilní kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“. G „GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, sedmé revidované vydání uveřejněné Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.7; H „Hmotnost, celková nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší celková dovolená hmotnost“; „Hmotnost, čistá nejvyšší“ viz „Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“; „Hmotnost kusu“ pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu; „Hmotnost nákladu, nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“; „Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B. „Hromadná položka“ položka pro definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D); I „IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 - A-1400 Vídeň); „IBC“(intermediate bulk container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který: (a) má vnitřní objem: (i) nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III; (ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC; (iii) nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC; (iv) nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7; (b) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (c) odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5; POZNÁMKA 1 : Cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za IBC. POZNÁMKA 2 : IBC splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely RID. „IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; „IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením; „IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou: a) čištění; nebo b) náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ; „IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním; „IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoli provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje; POZNÁMKA: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma atd. „IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; „IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí; „IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely RID se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán; „IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou: a) čištění; b) demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo c) obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC; „IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která (a) je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN; (b) je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN. Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy RID jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v odstavci 6.5.6.1.1); „IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít příslušnou konstrukční a provozní výstroj; „ICAO“ Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada); „ICAO Technické pokyny“ (Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air), které doplňují přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu; „IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn; „IMO“ Mezinárodní námořní organizace (IMO, 4 Albert Embankment, Londýn SE1 7SR, Spojené království); „Index bezpečné podkritičnosti (CSI)6“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu radioaktivních látek je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky; „Infrastruktura“ viz „Železniční infrastruktura“; „Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem; „ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20); J „J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže: (a) nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a (b) vykazují chemické, fyzikální nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.; K „Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory; „Kapalina“ látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která (a) má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90; nebo (c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddíle 2.3.4; POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí: - přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo - přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu. „KBK“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn; „Konstrukční výstroj“ znamená: (a) pro cisterny cisternového vozu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže; (b) pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. (c) pro články bateriového vozu nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby; (d) pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu); „Konstrukční životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je maximální životnost (v počtu roků), pro kterou je láhev nebo trubková nádoba zkonstruována a schválena podle platné normy; „Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce): - určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití; - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu; - opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný; - zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn; - mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek. Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky: - z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of; - nemůže být stohován; - může být přemístěna ze silničního vozidla na podpěry a naložena zpět pomocí zařízení vozidla POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozy. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek. „Kontejner cisternový“ viz „Cisternový kontejner“; „Kontejner malý“ kontejner, který má vnitřní objem nejvýše 3 m3; „Kontejner MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“; „Kontejner nádržkový“ viz „Cisternový kontejner“; „Kontejner nekrytý“ kontejner bez střechy, nebo plošinový kontejner; „Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému offshore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracované Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860; „Kontejner pro volně ložené látky“ přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určený pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny; Kontejner pro volně ložené látky je: - trvalé povahy a dostatečně pevný, aby byl vhodný pro opakované používání; - speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více dopravními prostředky bez překládky nákladu; - opatřený prostředky dovolujícími jeho snadnou manipulaci; - o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3. Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému offshore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozů; POZNÁMKA: Tato definice platí jen pro kontejnery pro volně ložené látky splňující požadavky kapitoly 6.11. „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“: flexibilní kontejner o vnitřním objemu nejvýše 15 m3, s vnitřními vložkami a připevněnými manipulačními prostředky a provozní výstrojí; „Kontejner pro volně ložené látky uzavřený” plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a pevnou podlahou (včetně výsypných den). Tento pojem zahrnuje kontejner pro volně ložené látky s otevíratelnou střechou, boční stěnou nebo koncovou stěnou, která je nebo může být uzavřena během přepravy. Kontejnery pro volně ložené látky mohou mít otvory dovolující výměnu par a plynů za vzduch a které zabraňují za normálních podmínek přepravy úniku tuhých obsahů, jakož i pronikání deště a rozstřikované vody. „Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu; „Kontejner s plachtou pro volně ložené látky” nezakrytý kontejner pro volně ložené látky s pevnou podlahou (včetně výsypného dna), s pevnými bočními stěnami a pevnými koncovými stěnami a pružným zakrytím. „Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“, viz „Kontejner pro volně ložené látky“ „Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena; „Kontejner velký“ (a) kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru; (b) ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď (i) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop); nebo (ii) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky; „Kontejnmentový systém“ pro přepravu radioaktivních látek je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy; „Koš“ viz „Latění“; „Kritická teplota“ (a) teplota, při které se při výpadku systému řízení teploty musí použít nouzová opatření POZNÁMKA: Tato definice se nevztahuje na plyny třídy 2 (b) podle ustanovení pro plyny se jedná o teplotu, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu; „Krytý vůz“ vůz s pevnými nebo pohyblivými stěnami a střechou; „Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách; POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz pododdíl 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a kapitola 6.4. L „Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz „Svazek lahví“); „Látka, kapalná“ viz „Kapalina“; „Látka, tuhá“ viz „Tuhá látka“; „Latění“ vnější obal s neplnými stěnami; M „Malá nádobka obsahující plyn“ (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, s hydraulickým vnitřním objemem nepřesahujícím 1000 ml pro nádobky vyrobené z kovu a nepřesahujícím 500 ml pro nádobky vyrobené ze syntetického materiálu nebo ze skla, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem; „Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby; „Materiál živočišného původu“ jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl, potraviny nebo krmiva pocházející ze zvířat; „MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“; „Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem; „Motor s palivovými články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce; N „Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren; „Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, lahve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal; „Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů; (viz též „Nádoba kryogenní, otevřená“). „Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu; „Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu, svazky lahví a záchranné tlakové nádoby; „Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3000 litrů; „Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“; „Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci; „Nádobka na plyn pod tlakem“ viz „aerosolový rozprašovač“; „Nádrž“ (pro cisterny) část cisterny, která obsahuje látku určenou k přepravě, včetně otvorů a jejich uzávěrů, nezahrnující však provozní výstroj ani vnější konstrukční výstroj; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Nádržkový kontejner“ viz „Cisternový kontejner“; „Nakládce“ jakýkoli podnik, který: (a) nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozu nebo na vůz, nebo do kontejneru; nebo ma (b) nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu nebo silniční vozidlo nebo vůz; „Nakládka“ všechny činnosti vykonávané nakládcem podle definice nakládce; „Nákladní přepravní jednotka“ silniční vozidlo, železniční vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC; „Název, technický“ viz „Technický název“; „Nebezpečné reakce“ jsou - hoření nebo vývin značného tepla; - vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů; - tvoření žíravých látek; - tvoření nestabilních látek; nebo - nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny); „Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle RID vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v něm stanovených; „Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech; „Nejvyšší dovolená celková hmotnost“ (a) (pro IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost, (b) (pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost, POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Nejvyšší provozní tlak“ pro přepravu radioaktivních látek je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy; „Nejvyšší provozní tlak (přetlak)" je nejvyšší z následujících tří tlaků, kterého může být dosaženo na vrchní straně cisterny v provozní poloze: (a) nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak); (b) nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak);a (c) účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě. Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50 °C. Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2; POZNÁMKA 1 : Nejvyšší provozní tlak neplatí pro cisterny vyprazdňované samospádem podle 6.8.2.1.14 (a). POZNÁMKA 2 : K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. POZNÁMKA 3 : K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k odstavci 6.2.1.3.6.5. „Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech; „Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil“ ventil na cisterně se spodním vyprazdňováním, který je spojen s ventilem dna, a který je otevírán pouze při naplňování nebo vyprazdňování, k odvětrávání cisterny; O „Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce. (viz také „Obal kompozitní“, „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“, „Obal opakovaně použitelný“, „Obal prachotěsný“, „Obal rekonstruovaný“, „Obal skupinový“, „Obal velký, opakovaně použitelný“, „Obal velký, rekonstruovaný“, „Obal vnější“, „Obal vnitřní“, „Obal z jemného plechu“, „Obal záchranný“, „Obal záchranný velký“); „Obal kompozitní“ je obal sestávající z vnějšího obalu a z vnitřní nádoby a zkonstruovaný tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří jeden integrální obal. Po sestavení zůstává nadále jednou nedělitelnou jednotkou a jako takový je plněn, skladován, přepravován a vyprazdňován; Poznámka: Pojem „vnitřní nádoba“ používaný pro kompozitní obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní obal“ používaným pro skupinové obaly. Například vnitřní část kompozitního obalu (plast) 6HA1 je takovou vnitřní nádobou, neboť není normálně konstruována tak, aby plnila obalovou funkci bez svého vnějšího obalu, a není tedy vnitřním obalem. Tam, kde je za pojmem „kompozitní obal“ uveden v závorkách materiál, vztahuje se na vnitřní nádobu. „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména (a) kovové sudy, které jsou: (i) vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky; (ii) obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a (iii) zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady. (b) plastové sudy nebo kanystry, které: (i) jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky; (ii) mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a (iii) jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami; „Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu; „Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy; „Obal rekonstruovaný“ znamená zejména (a) kovové sudy, které jsou: (i) vyrobeny jako konstrukční typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z konstrukčního typu jiného než typ UN; (ii) rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný konstrukční typ UN; nebo (iii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových, jako jsou neodnímatelná víka); (b) plastové sudy, které jsou: (i) rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo (ii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí. Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu. „Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5; Poznámka: Pojem „vnitřní obal“ používaný pro skupinové obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní nádoba“ používaným pro kompozitní obaly. „Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; (b) převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; „Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému naplnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu; „Obal velký, rekonstruovaný“ kovový velký obal nebo velký obal z tuhého plastu, který: (a) je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo (b) je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN. Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky RID, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2); „Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly; „Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal; „Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru; „Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, deformované nebo netěsnící kusy nebo kusy neodpovídající předpisům obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci; „Obal záchranný velký“ speciální obal, který: (a) je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; a (b) překračuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3; do něhož se ukládají poškozené, vadné nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, nebo nebezpečné věci, které se vysypaly nebo vytekly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo likvidaci. „Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2: Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné; Obalová skupina II: látky středně nebezpečné; Obalová skupina III: látky málo nebezpečné. POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině. „Obaly na aerosoly pod tlakem“ viz „aerosol nebo aerosolový rozprašovač“; „Objem, nejvyšší vnitřní“ viz „Nejvyšší vnitřní objem“; „Ocel měkká“ viz „Měkká ocel“; „Ocel referenční“ viz „Referenční ocel“; „Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě; „Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami; „Ochranný povlak“ (pro cisterny) je výstelka nebo vnitřní povlak chránící materiál kovových cisteren proti účinkům přepravovaných látek; POZNÁMKA: Tato definice se nevztahuje na výstelku nebo vnitřní povlak používané jen k ochraně přepravované látky. „Otevřený vůz“ vůz, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze čely a bočnicemi; „OTIF“ Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF, Gryphenhuebeliweg 30, CH-3000 Bern, Suisse); P „Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce; „Plast recyklovaný“ viz „Recyklovaný plast“; „Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu; „Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem; „Plnič“ podnik, který plní nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozu, vozu se snímatelnou cisternou, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo do vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozu nebo MEGC; „Plyn“ látka, která: (a) při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo (b) je kompletně v plynném stavu při 20°C při normálním tlaku 101,3 kPa; „Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“ „Podložka fixační“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem; „Podnik“ fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu; „Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku; „Pojistný ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu přetlaku; „Položka hromadná“ viz „Hromadná položka“; „Položka J.N.“ viz „J.N. položka“; „Posuzování (hodnocení) shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první prohlídku a zkoušku; „Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě; POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak“. „Provozní výstroj“ (a) cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, odvzdušňovací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. (b) článků bateriového vozu nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje; (c) IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje; „Provozní životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je počet roků, po který je dovoleno láhev nebo trubkovou nádobu používat; „Provozovatel cisternového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo cisternového vozu“7 podnik, na jehož jméno je registrován cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo cisternový vůz nebo podnik, provozující je pod svým jménem nebo jiným způsobem, který je k provozu povolen; „Provozovatel železniční infrastruktury“ podnik, kterému je svěřena zejména výstavba, modernizace a údržba železniční infrastruktury, řízení jejího provozu a zabezpečení; „Průměr“ (pro nádrže cisteren) je vnitřní průměr nádrže; „Prvky manipulační“ viz „Manipulační prvky“; „Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů; „Předpis OSN“ předpis tvořící přílohu k Dohodě o přijetí jednotných technických podmínek platných pro kolová vozidla, výstroj a části, které mohou být namontovány nebo používány na kolových vozidlech a podmínkách vzájemného uznávání schválení typu udělených na základě těchto podmínek (Dohoda z roku 1958, se změnami). „Přepravní doklad“ Nákladní list dle přepravní smlouvy (viz CIM), vozový list podle Všeobecné smlouvy o používání vozů (VSP)8 nebo jakýkoli jiný přepravní doklad, který odpovídá podmínkám oddílu 5.4.1. „Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění. Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány; „Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozech, kontejnerech nebo kontejnerech pro volně ložené látky. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách; „Přepravní index (TI)9“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu radioaktivních látek je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření; „Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek (používaný jedním odesilatelem v případě radioaktivních látek) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě Příklady přepravních obalových souborů: (a) úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo (b) vnější ochranný obal jako bedna nebo latění; „Přes nebo do“ pro přepravu radioaktivních látek znamená přes stát nebo do státu, v němž nebo do něhož je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje státy, „nad“ nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto státech podle letového řádu žádné zastávky; „Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu RID. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce; „Příručka zkoušek a kritérií“ šesté revidované vydání "United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria“, publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.6 a Amend.1); „Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem; R „Radioaktivní obsah“ pro přepravu radioaktivních látek jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu; „Reakce nebezpečné“ viz „Nebezpečné reakce“; „Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů; „Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a tažností 27 %; „Rozprašovač aerosolový“ viz „Aerosolový rozprašovač“; Ř „Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid, samovolně se rozkládající látka nebo polymerizující látka; S „SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“; „Schválení“ „Vícestranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena. „Jednostranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru; Není-li země původu smluvním státem RID, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem smluvního státu RID. „Silniční vozidlo“ motorové vozidlo, jízdní souprava, přívěs nebo návěs ve smyslu ADR, jimiž jsou přepravovány nebezpečné věci; „Skupina, obalová“ viz „Obalová skupina“; „Skutečná doba naplnění“ doba, která uplyne od okamžiku dosažení počátečního stavu plnění až do okamžiku, kdy tlak zvyšující se v důsledku přívodu tepla dosáhne nejnižšího nastaveného tlaku omezovače(ů) tlaku cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1. „Složka, hořlavá“ viz „Hořlavá složka“; „SMGS“ Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží Organizace pro spolupráci železnic (OSŽD), Varšava; “SMGS Příloha 2“ ustanovení pro přepravu nebezpečných věcí jako Příloha 2 k SMGS; „Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze; „Stlačený zemní plyn (CNG)“ stlačený plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1971; „Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití; „Subjekt odpovědný za údržbu (ECM)“ subjekt podle Jednotných právních předpisů pro technickou admisi železničního materiálu určeného k používání v mezinárodní dopravě (ATMF - Přípojek G k COTIF) a certifikovaný podle Přílohy A10 tamtéž, který je odpovědný za údržbu vozu; „Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry; „Sud, dřevěný“ viz „Dřevěný sud“; „Sud, tlakový“ viz „Tlakový sud“; „Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazků lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle odstavce 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů; „Systém kombinované přepravy silničních vozidel“ přeprava silničních vozidel v kombinované dopravě silnice/železnice. Tato definice zahrnuje také systém ROLA (naložení silničních vozidel (doprovázených nebo nedoprovázených) na vozy zkonstruované pro tento druh přepravy); „Systém měření radiace“ je přístroj, který obsahuje detektory záření, jako své součásti; „Systém řízení“ pro přepravu radioaktivních látek je soustava vzájemně propojených nebo vzájemně působících prvků (systém) pro stanovení strategie a cílů a umožňující, aby cílů bylo dosaženo vhodným a účinným způsobem; T „Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz odstavec 3.1.2.8.1.1); „Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje; „Teplota autoakcelerační polymerace (SAPT)“ nejnižší teplota, při níž může dojít k polymerizaci látky v obalu, IBC nebo cisterně, tak jak je podávána k přepravě. SAPT musí být určena zkušebními postupy stanovenými pro teplotu samourychlujícího se rozkladu pro samovolně se rozkládající látky podle části II, oddílu 28 Příručky zkoušek a kritérií; „Teplota, kritická“ viz „Kritická teplota“; „Teplota řízená“ viz „Řízená teplota“; „Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria); „Tlak, nejvyšší provozní“ viz „Nejvyšší provozní tlak“; „Tlak, plnicí“ viz „Plnicí tlak“; „Tlak, provozní“ viz „Provozní tlak“; „Tlak stabilizovaný“ viz „Stabilizovaný tlak“; „Tlak vyprazdňovací“ viz „Vyprazdňovací tlak“; „Tlak výpočtový“ viz „Výpočtový tlak“; „Tlak, zkušební“ viz „Zkušební tlak“; „Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“; „Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na ližinách nebo v rámu); „Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“; „Tuhá látka“ (a) látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo (b) látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4; U „Ucelená zásilka“ každý náklad, který pochází od jednoho odesilatele, kterému je vyhrazeno výlučné použití vozu nebo velkého kontejneru, přičemž všechny ložné operace jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce. POZNÁMKA 1 : Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“. POZNÁMKA 2 : Tato definice zahrnuje pojem „vozová zásilka“ používaný v ostatních Přípojcích COTIF a v jiných železničních předpisech. „UIC“ Mezinárodní železniční unie (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France); „UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN; „UNECE“ Evropská hospodářská komise OSN (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneva 10, Suisse); „Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě; „Uzavírající systém“ pro přepravu radioaktivních látek je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti; „Uzavřený kontejner“ viz „Kontejner uzavřený“ „Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“, viz „Kontejner pro volně ložené látky“ V „Velká nádoba pro volně ložené látky“ viz „IBC“; „Ventil, bezpečnostní“ viz „Pojistný ventil“; „Ventil, nuceně ovládaný odvzdušňovací“ viz „Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil“; „Ventil, podtlakový“ viz „Podtlakový ventil“; „Ventil, pojistný“ viz „Pojistný ventil“; „Věci, nebezpečné“ viz „Nebezpečné věci“; „Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů; POZNÁMKA: K UN MEGC viz kapitolu 6.7. „Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů; „Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro označení cisterny použít tento snížený vnitřní objem“; „Vůz“ železniční vozidlo bez vlastního pohonu, které je určeno k přepravě věcí; „Vůz, bateriový“ viz „Bateriový vůz“; „Vůz, cisternový“ viz „Cisternový vůz“; „Vůz, otevřený“ viz „Otevřený vůz“; „Vůz s plachtou“ nekrytý vůz opatřený plachtou pro ochranu nákladu; „Vůz krytý“ viz „Krytý vůz“; „Vykládce“ každý podnik, který: (a) snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu nebo silniční vozidlo z vozu; nebo (b) vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozu nebo kontejneru; nebo (c) vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozu, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozu nebo MEGC nebo z vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky. „Vykládka“ všechny činnosti vykonávané vykládcem podle definice vykládce; „Výlučné použití“ pro přepravu radioaktivních látek je výhradní použití vozu nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky a expedice před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce, kde je to ustanoveními RID vyžadováno; [Vyplývající změny viz v definici „Ucelená zásilka“ a „vozová zásilka“.] „Výměnná nástavba“ viz „Kontejner“; „Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem; „Výstroj, konstrukční“ viz „Konstrukční výstroj“; „Výstroj provozní“ viz „Provozní výstroj“; „Vzor“ pro přepravu radioaktivních látek je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f), může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci; „Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze ke dvacátému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.20); Z „Záchranná tlaková nádoba“ tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 3000 litrů, do které se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící tlakové nádoby nebo tlakové nádoby neodpovídající předpisům pro jejich přepravu, např. za účelem jejich obnovy nebo likvidace; „Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky RID jsou v praxi plněny; „Zajištění shody“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků RID v praxi; „Zalisovaná láhev“ je láhev určená k přepravě LPG, o hydraulickém vnitřním objemu nejvýše 13 litrů, vyrobená ze svařované ocelové vnitřní láhve s vnitřním povlakem a opatřená vnějším ochranným pláštěm vyrobeným z pórovitého plastu, který je neodnímatelný a spojený neoddělitelně s vnějším povrchem vnější stěny ocelové láhve; „Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě; „Zásilka vozová“ viz „Vozová zásilka“; „Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku; „Zkapalněný ropný plyn (LPG)“ nízkotlaký zkapalněný plyn složený z jednoho nebo více lehkých uhlovodíků, které jsou přiřazeny jen k UN číslům 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978 a které sestávají hlavně z propanu, propenu, butanu, izomerů butanu, butenu se stopami jiných uhlovodíkových plynů; POZNÁMKA 1 : Hořlavé plyny přiřazené k jiným UN číslům se nepovažují za LPG. POZNÁMKA 2 : K UN 1075 viz POZNÁMKU 2 pod 2F, UN 1965, v tabulce pro zkapalněné plyny ve 2.2.2.3. „Zkapalněný zemní plyn (LNG)“ zkapalněný plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1972; „Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. „Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první a periodické tlakové zkoušky; POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7. Ž „Žadatel“ je v případě posuzování (hodnocení) shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve smluvním státě RID. V případě periodických zkoušek, meziperiodických zkoušek a mimořádných prohlídek a zkoušek se žadatelem rozumí zhotovitel, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce v smluvním státě RID; POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení (hodnocení) shody požádat třetí strana (např. provozovatel cisternového kontejneru podle definice v oddílu 1.2.1). „Železniční infrastruktura“ dopravní cesta, včetně pevných dopravních zařízení nutných pro pohyb železničních vozidel a bezpečnost provozu. „Železniční vozidlo“ je vozidlo, které může být provozováno po vlastní ose na železničních tratích, s trakcí nebo bez ní. 1.2.2 Měrové jednotky 1.2.2.1 V RID se používá těchto měrových jednotek:11 Veličina| Jednotka SI12| Přípustná doplňková (vedlejší) jednotka| Vztah mezi jednotkami ---|---|---|--- Délka| m (metr)| -| - Plošný obsah| m2 (čtverečný metr)| -| - Objem| m3 (krychlový metr)| l (litr) 13| 1 l = 10-3 m3 Čas| s (sekunda)| min (minuta)| 1 min = 60 s h (hodina)| 1 h = 3600 s d (den)| 1 d = 86 400 s Hmotnost| kg (kilogram)| g (gram)| 1 g = 10-3 kg t (tuna)| 1 t = 103 kg Hustota| kg/m3| kg/l| 1 kg/l = 103 kg/m3 Teplota| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 0 °C = 273,15 K Teplotní rozdíl| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 1 °C = 1 K Síla| N (newton)| -| 1 N = 1 kg·m/s2 Tlak| Pa (pascal)| bar (bar)| 1 Pa = 1 N/m2 1 bar = 105 Pa Mechanické napětí| N/m2| N/mm2| 1 N/mm2= 1 MPa Síla| | | | Napětí| ---|---|---|---|---|--- 1 kgf| = 9,807 N| | | 1 kg/mm2| = 9,807 N/mm2 1 N| = 0,102 kgf| | | 1 N/mm2| = 0,102 kg/mm2 Tlak| | | | ---|---|---|---|--- 1 Pa | =1 N/m2| = 10-5 bar| = 1,02 x 10-5 kg/cm2| = 0,75 x 10-2 torr 1 bar | = 105 Pa| = 1,02 kg/cm2| = 750 torr| 1 kg/cm2| = 9,807 x 104 Pa| = 0,9807 bar| = 736 torr| 1 torr| = 1,33 x 102 Pa| = 1,33 x 10-3 bar| = 1,36 x 10-3 kg/cm2| Práce, energie, teplo| | | ---|---|---|--- 1 J| = 1 N.m| = 0,278 x 10-6 kWh| = 0,102 kgm| = 0,239 x 10-3 kcal 1 kWh| = 3,6 x 106 J| = 367 x 103 kgm| = 860 kcal| 1 kgm| = 9,807 J| = 2,72 x 10-6 kWh| = 2,34 x 10-3 kcal| 1 kcal| = 4,19 x 103 J| = 1,16 x 10-3 kWh| = 427 kgm| Výkon| Kinematická viskozita| | | ---|---|---|---|--- 1 W| = 0,102 kgm/s| = 0,86 kcal/h| | | 1 m2/s| = 104 St (stoků) 1 kgm/s| = 9,807 W| = 8,43 kcal/h| | | 1 St| = 10-4 m2/s 1 kcal/h| = 1,16 W| = 0,119 kgm/s| | | | Dynamická viskozita| | | ---|---|---|--- 1 Pa.s| = 1 N.s/m2| = 10 P (poise)| = 0,102 kg.s/m2 1 P| = 0,1 Pa.s| = 0,1 N.s/m2| = 1,02 x 10-2 kg.s/m2 1 kg.s/m2| = 9,807 Pa.s| = 9,807 N.s/m2| = 98,07 P Práce| J (joule) | kwh (kilowatthodina) | 1 kwh = 3,6 MJ ---|---|---|--- Energie| J (joule) | | 1 J = 1N·m = 1 W·s Teplo| J (joule) | eV (elektronvolt) | 1 eV=0,1602·10-18 J Výkon | W (watt) | \\- | 1 W = 1J/s = 1 N·m/s Viskozita kinematická | m2/s | mm2/s | 1 mm2/s = 10-6 m2/s Viskozita dynamická | Pa·s | mPa·s| 1 mPa·s = 10-3 Pa·s Aktivita | Bq (bequerel) | \\- | - Ekvivalent dávkové intenzity| Sv (sievert) | -| - Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky: Činitel| | Předpona| Značka ---|---|---|--- 1 000 000 000 000 000 000| | = 1018| | trilion| | exa| E 1 000 000 000 000 000| | = 1015| | biliarda| | peta| P 1 000 000 000 000| | = 1012| | bilion| | tera| T 1 000 000 000| | = 109| | miliarda| | giga| G 1 000 000| | = 106| | milion| | mega| M 1 000| | = 103| | tisíc| | kilo| K 100| | = 102| | sto| | hekto| H 10| | = 101| | deset| | deka| da 0.1| | = 10-1| | desetina| | deci| d 0.01| | = 10-2| | setina| | centi| c 0.001| | = 10-3| | tisícina| | milli| m 0.000 001| | = 10-6| | miliontina| | mikro| μ 0.000 000 001| | = 10-9| | miliardtina| | nano| n 0.000 000 000 001| | = 10-12| | bilióntina| | piko| p 0.000 000 000 000 001| | = 10-15| | biliardtina.| | femto| f 0.000 000 000 000 000 001| | = 10-18| | trilióntina| | atto| a POZNÁMKA: 109 = 1 bilion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina. 1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko "%" v RID: (a) u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech; (b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech; (c) u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech. 1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak. 1.2.2.4 Pokud RID stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota. KAPITOLA 1.3 ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ 1.3.1 Rozsah a uplatnění Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy podílejících se na přepravě nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Zaměstnanci musí být vyškoleni podle 1.3.2 před převzetím odpovědností a smějí vykonávat činnosti, pro které jim dosud nebylo vyžadované školení poskytnuto, pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10. Poznámka 1 : O školení bezpečnostního poradce viz 1.8.3 namísto tohoto oddílu. 2 : (Vyhrazeno) 3 : O školení ke třídě 7, viz též pododdíl 1.7.2.5. 1.3.2 Forma školení Školení musí mít formu odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby. 1.3.2.1 Obecné povědomí o školení Zaměstnanci musí být seznámeni se všeobecnými ustanoveními o přepravě nebezpečných věcí. 1.3.2.2 Specifické školení Zaměstnanci musí být vyškoleni přiměřeně ke svým pracovním úkolům a odpovědnostem o předpisech, které upravují přepravu nebezpečných věcí. Pokud přeprava nebezpečných věcí je prováděna kombinovanou přepravou, zaměstnanci musí být seznámeni s předpisy ostatních druhů doprav zúčastněných na přepravě. Zaměstnanci dopravce a provozovatele železniční infrastruktury musí být proškoleni i o zvláštnostech železničního provozu. Toto školení se provede formou obecného školení a formou specifického školení. (a) Obecné školení pro všechny zaměstnance: Všichni zaměstnanci musí být proškoleni o významu bezpečnostních značek a oranžových tabulek. Kromě toho musí zaměstnanci znát postup pro ohlašování mimořádných událostí. (b) Specifické školení zaměstnance podniků, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcí: Kromě základního školení popsaného pod písmenem (a) je zaměstnance nutno proškolit v závislosti na oblasti jejich činnosti. Témata specifického školení, která jsou v odstavci 1.3.2.2.2 rozdělena do tří kategorií, jsou zaměstnancům zprostředkována podle jejich zařazení uvedeného v odstavci 1.3.2.2.1. 1.3.2.2.1 Pro zařazení zaměstnanců do příslušných kategorií platí následující tabulka: Kategorie| Popis kategorie| Zaměstnanci ---|---|--- 1| Provozní zaměstnanci, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcí| strojvedoucí hnacích vozidel14, posunovači nebo zaměstnanci vykonávající obdobnou funkci 2| zaměstnanci příslušní k provádění technické kontroly vozů použitých k přepravě nebezpečných věcí| vozmistři nebo zaměstnanci vykonávající obdobnou funkci 3| zaměstnanci a management provozovatele železniční infrastruktury pro řízení seřaďovacích prací a železničního provozu| výpravčí, výhybkáři, dispečeři nebo pracovníci vykonávající obdobnou funkci 1.3.2.2.2 Specifické školení musí zahrnout alespoň tato témata: (a) Strojvedoucí nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1: – přístup k potřebným informacím o řazení vlaku, přítomnosti nebezpečných věcí a místu, kde se tyto věci ve vlaku nacházejí; – druhy mimořádných událostí; – jednání v kritických situacích při mimořádných událostech, přijímání opatření k ochraně vlastního vlaku a provozu na sousedních kolejích. Posunovači nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1: – význam bezpečnostních značek pro posun podle vzoru 13 a 15 RID (viz pododdíl 5.3.4.2); – ochranné vzdálenosti u látek nebo předmětů třídy 1 podle oddílu 7.5.3 RID; – druhy mimořádných událostí. (b) Vozmistři nebo zaměstnanci vykonávající příslušnou funkci kategorie 2: – provádění kontroly podle Přípojku 9 Všeobecné smlouvy o používání nákladních vozů (VSP)15 - Podmínky pro přechodové technické kontroly nákladních vozů; – provádění kontrol popsaných v 1.4.2.2.1 (pouze pro zaměstnance, kteří provádějí kontroly popsané v 1.4.2.2.1); – rozpoznávání mimořádných událostí. (c) Výpravčí, signalisté a dispečeři nebo pracovníci vykonávající odpovídající funkci kategorie 3: – zvládání kritických situací při mimořádných událostech; – interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11. 1.3.2.3 Bezpečnostní školení Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy. 1.3.2.4 Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů. 1.3.3 Dokumentace Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být ověřeny na počátku nového zaměstnání. KAPITOLA 1.4 POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI 1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření 1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky RID vztahující se na jejich činnost. 1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost. 1.4.1.3 RID může stanovit určité povinnosti různých účastníků. Jestliže smluvní stát RID usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvním státem RID Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID. Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec. 1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků POZNÁMKA 1 : Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty také více podniky. POZNÁMKA 2 : K radioaktivním látkám viz též oddíl 1.7.6. 1.4.2.1 Odesilatel 1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům RID. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména: (a) přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle RID; (b) předat dopravci ve sledovatelné formě informace a údaje a popřípadě požadované přepravní doklady a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulky A v části 3.2; (c) použít pouze obaly, velké obaly, IBC a cisterny (cisternový vůz, snímatelné cisterny, bateriový vůz, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a opatřené značkami podle RID; (d) splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy; (e) zajistit aby i vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo vyprázdněné nevyčištěné vozy a vyprázdněné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a bezpečnostními značkami podle kapitoly 5.3 a aby vyprázdněné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné. 1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy RID. Může se však v případech uvedených v odstavci 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností. 1.4.2.2 Dopravce 1.4.2.2.1 Dopravce, který přebírá nebezpečné věci v místě převzetí, má v souvislosti s oddílem 1.4.1 provádět kontroly zejména: (a) ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle RID; (b) přesvědčit se, že všechny informace předepsané v RID, ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je k přepravnímu dokladu přiložena předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci; (c) vizuálně se přesvědčit, že vozy a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.; (d) přesvědčit se, že neprošel termín příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, vozů se snímatelnými cisternami, přemístitelnými cisternami, cisternovými kontejnery a MEGC; POZNÁMKA: Cisterny, bateriové vozy a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto termínu za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozů a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.3.7, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6. (e) přesvědčit se, že vozy nejsou přetížené; (f) přesvědčit se, že byly umístěny velké bezpečnostní značky, značky a oranžové tabulky předepsané pro vozy v kapitole 5.3; (g) přesvědčit se, že výbava předepsaná v písemných pokynech je na stanovišti strojvedoucího. Toto musí být provedeno na základě přepravního dokladu a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozů nebo kontejnerů a popřípadě nákladu. Podmínky tohoto oddílu se považují za splněné při použití bodu 516 IRS 40471-3 (Kontroly zásilek nebezpečných věcí), uveřejněného UIC. 1.4.2.2.2 Dopravce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.2.2.1 (a), (b), (d), (e) a (f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. V případě uvedeném v 1.4.2.2.1 (c) se může spolehnout na to, co je uvedeno v „osvědčení o naložení kontejneru/vozidla“ vystaveném podle 5.4.2. 1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle odstavce 1.4.2.2.1 porušení předpisů RID, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků. 1.4.2.2.4 Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný orgán může pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy. Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný orgán musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento příslušný orgán, že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými. 1.4.2.2.5 Dopravce musí zabezpečit, že provozovatel jím používané železniční infrastruktury se může kdykoliv během přepravy dostat rychle a bez omezení k údajům, které mu umožní splnit požadavky, které jsou na něj kladeny v pododdíle 1.4.3.6 b). POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury. 1.4.2.2.6 Dopravce musí strojvedoucího vybavit písemnými pokyny předepsanými v oddílu 5.4.3. 1.4.2.2.7 Dopravce musí informovat strojvedoucího o naložených nebezpečných věcech a jejich pozici ve vlakové soupravě před započetím jízdy vlaku. Požadavky tohoto odstavce se považují za splněné, jestliže byly použity přípojky A a B vyhlášky UIC 472 („Zpráva o brzdění a výkaz vozidel pro mezinárodní nákladní vlaky“)17. 1.4.2.2.8 Dopravce musí zajistit, aby informace, které mají být dostupné subjektu odpovědnému za údržbu (ECM), buď přímo, nebo prostřednictvím provozovatele cisternového vozu, jak je definováno v článku 15a § 3 ATMF - Přípojek G k COTIF - a v článku 5 Přílohy A k ATMF, zahrnovaly také cisternu a její výstroj. 1.4.2.3 Příjemce 1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že předpisy RID, které se ho týkají, jsou dodrženy. 1.4.2.3.2 Vůz nebo kontejner smí být vrácen nebo znovu použit, jen pokud byly splněny předpisy RID týkající se vykládky. 1.4.2.3.3 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 RID. 1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků Seznam některých ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího RID. 1.4.3.1 Nakládce 1.4.3.1.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti: (a) smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle RID dovolena; (b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly; (c) musí splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci. (d) musí po nakládce nebezpečných věcí, pokud je předává bezprostředně k přepravě, splnit požadavky týkající se umisťování velkých bezpečnostních značek, značek a oranžových tabulek na vůz nebo velký kontejner podle kapitoly 5.3. (e) musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve voze nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv. 1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky. 1.4.3.2 Balič V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména: (a) předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení; a (b) pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech. 1.4.3.3 Plnič V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti: (a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu; POZNÁMKA: Plnič musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před plněním a po plnění. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org). (b) musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, vozů se snímatelnými cisternami, přemístitelnými cisternami, cisternovými kontejnery a MEGC; (c) smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat; (d) musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách; (e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku; (f) musí po naplnění cisterny zajistit, aby všechny uzávěry byly v uzavřené poloze a nedocházelo k žádnému úniku; POZNÁMKA: Plnič musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před plněním a po plnění. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org). (g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren; (h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby byly velké bezpečnostní značky, značky, oranžové tabulky a bezpečnostní značky, jakož i bezpečnostní značky pro posun, umístěny na cisterny, vozy a kontejnery podle kapitoly 5.3; (i) musí před a po naplnění cisternových vozů zkapalněným plynem, provést všechny příslušné předepsané kontroly; (j) musí se při plnění vozů nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3. POZNÁMKA: Instrukce ve formě kontrolního seznamu pro cisternové vozy na plyny jsou dostupné na webové stránce OTIF (www.otif.org), jako pomoc plniči plynových cisternových vozů při dodržování bezpečnostních povinností, zejména s ohledem na těsnost cisternových vozů. 1.4.3.4 Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména: (a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení; (b) zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům RID až do své příští prohlídky; (c) zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou. 1.4.3.5 Provozovatel cisternového vozu V rámci oddílu 1.4.1 musí provozovatel cisternového vozu zejména18: (a) zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení; (b) zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou; (c) zajistit, aby výsledky činností vyžadovaných v odstavcích (a) a (b) byly zaznamenány v dokumentaci cisterny; (d) ověřit si, že subjekt odpovědný za údržbu (ECM) cisternového vozu má platné osvědčení vztahující se na cisternové vozy pro nebezpečné věci; (e) zajistit, aby informace poskytnuté subjektu odpovědnému za údržbu (ECM), jak je definováno v článku 15 § 3 ATMF - Přípojek G k COTIF - a v článku 5 Přílohy A k ATMF, zahrnovaly také cisternu a její výstroj. 1.4.3.6 Provozovatel železniční infrastruktury V rámci oddílu 1.4.1 má provozovatel železniční infrastruktury zejména následující povinnosti. Provozovatel železniční infrastruktury: a) se musí postarat o to, aby byly vypracovány interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11; b) musí zajistit, že se kdykoliv během přepravy dostane rychle a bez omezení nejméně k následujícím informacím: - sestava vlaku s uvedením čísla každého vozu a typu vozu, pokud tento není již obsažen v čísle vozu, - UN čísla nebezpečných věcí přepravovaných v nebo na každém voze, pokud je vyžadováno, že musí být uvedena v přepravním dokladu, nebo jestliže se přepravují jen nebezpečné věci balené v omezených množstvích podle kapitoly 3.4, informace uvádějící jejich přítomnost, pokud je vyžadováno označení vozu nebo velkého kontejneru podle kapitoly 3.4, - pozice každého vozu ve vlaku (řazení vozů). Tyto údaje se smí poskytnout pouze těm místům, které je potřebují za účelem bezpečnosti, prevence a pro potřebu zásahových složek. POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury. 1.4.3.7 Vykládce 1.4.3.7.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména: (a) přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEGC nebo voze; (b) před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vůz nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby se vykládka neprováděla, dokud nebudou učiněna patřičná opatření; POZNÁMKA: Vykládce musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před a po vykládce. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org). (c) dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky a manipulace; (d) ihned po vykládce cisterny, vozu nebo kontejneru: (i) odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozu nebo kontejneru během vykládkového procesu; a (ii) zajistit uzavření ventilů a otvorů pro prohlídky; POZNÁMKA: Vykládce musí stanovit postupy pro kontrolu správné funkce uzávěrů cisterny cisternového vozu a zajistit těsnost uzavíracích zařízení před a po vykládce. Návody ve formě kontrolních listů pro cisternové vozy pro kapaliny, vydané Evropskou radou chemického průmyslu (CEFIC), jsou k dispozici na webových stránkách OTIF (www.otif.org). (e) zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozů nebo kontejnerů; a (f) zajistit, aby vozy a kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění, odplynění a dekontaminaci už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3. POZNÁMKA: Instrukce ve formě kontrolního seznamu pro cisternové vozy na plyny jsou dostupné na webové stránce OTIF (www.otif.org), jako pomoc plniči plynových cisternových vozů při dodržování bezpečnostních povinností, zejména s ohledem na těsnost cisternových vozů. 1.4.3.7.2 Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy RID. 1.4.3.8 Subjekt odpovědný za údržbu (ECM) V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí subjekt odpovědný za údržbu (ECM) zejména zajistit, aby (a) údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, aby se zabezpečilo, že za normálních provozních podmínek cisternový vůz vyhoví požadavkům RID; (b) informace, jak jsou definovány v článku 15a § 3 ATMF - Přípojek G k COTIF - a v článku 5 Přílohy A k ATMF, zahrnovaly také cisternu a její výstroj; (c) údržbářské úkony týkající se cisterny a její výstroje byly zaznamenány v záznamníku údržby. KAPITOLA 1.5 ODCHYLKY 1.5.1 Dočasné odchylky 1.5.1.1 Příslušné orgány smluvních států RID se mohou dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisu RID, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID19. POZNÁMKA: Zvláštní ujednání podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu tohoto oddílu. 1.5.1.2 Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny RID. 1.5.1.3 Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami ve smyslu přípojku C Úmluvy COTIF. 1.5.2 Vojenské zásilky Pro vojenské zásilky, tzn. zásilky s látkami nebo předměty třídy 1, které patří ozbrojeným silám nebo za které jsou ozbrojené síly odpovědné, platí odlišné požadavky (viz pododdíl 5.2.1.5, odstavce 5.2.2.1.8, 5.3.1.1.2 a 5.4.1.2.1 (f) jakož i oddíl 7.2.4 zvláštního ustanovení W2). KAPITOLA 1.6 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 1.6.1 Všeobecná ustanovení 1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty RID mohou být přepravovány až do 30. června 2019 podle předpisů RID20 platných do 31. prosince 2018. POZNÁMKA: K údajům v přepravním dokladu viz 5.4.1.1.12. 1.6.1.2 (Vypuštěno) 1.6.1.3 Látky a předměty třídy 1, patřící ozbrojeným silám některého smluvního státu, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisu RID21 platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena. 1.6.1.4 Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpis RID22 platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996. 1.6.1.5 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené podle požadavků bodů 405 (5) a 555 (3) před 1. lednem 1999, které však neodpovídají požadavkům bodů 405 (5) a 555 (3) platným od 1. ledna 1999, smí být dále používány. 1.6.1.6 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 1612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů odstavce 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být nadále používány. 1.6.1.7 Typové schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení odstavce 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.21, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15. 1.6.1.8 Stávající oranžové označení, které splňuje požadavky pododdílu 5.3.2.2 platná do 31. prosince 2004, smí být dále používáno, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozu. 1.6.1.9 (Vyhrazeno) 1.6.1.10 (Vypuštěno) 1.6.1.11 Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná. 1.6.1.12 (Vyhrazeno) 1.6.1.13 (Vypuštěno) 1.6.1.14 IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, smějí být dále používány. 1.6.1.15 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle odstavce 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu. IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány. 1.6.1.16 (Vypuštěno) 1.6.1.17 (Vypuštěno) 1.6.1.18 (Vypuštěno) 1.6.1.19 (Vypuštěno) 1.6.1.20 (Vypuštěno) 1.6.1.21 (Vyhrazeno) 1.6.1.22 Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 se smějí dále používat. 1.6.1.23 (Vyhrazeno) 1.6.1.24 (Vypuštěno) 1.6.1.25 (Vypuštěno) 1.6.1.26 Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2014 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.6.3.1, pokud jde o velikost písmen, číslic a symbolů, platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2015 nemusí být označeny nejvyšší dovolenou stohovací zátěží podle 6.6.3.3. Takové velké obaly, které nejsou označeny podle 6.6.3.3, smějí být používány i po 31. prosinci 2014, ale musí být označeny podle 6.6.3.3, pokud byly rekonstruovány po tomto datu. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány. 1.6.1.27 Nádrže jako integrální součásti zařízení nebo strojů, obsahující kapalná paliva UN čísel 1202, 1203, 1223, 1268, 1863 a 3475, vyrobené před 1. červencem 2013, které neodpovídají požadavkům odstavce (a) zvláštního ustanovení 363 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. 1.6.1.28 (Vypuštěno) 1.6.1.29 Lithiové články a baterie vyrobené podle konstrukčního typu splňujícího požadavky pododdílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií, revize 3, změny 1 nebo jakékoli následné revize a změny platné k datu zkoušky konstrukčního typu smějí být dále přepravovány, pokud není v RID stanoveno jinak. Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003 a splňující požadavky Příručky zkoušek a kritérií, revize 3 smějí být dále přepravovány, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení. 1.6.1.30 Bezpečnostní značky, které splňují požadavky uvedené v 5.2.2.2.1.1, platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 30. června 2019. 1.6.1.31 (Vypuštěno) 1.6.1.32 (Vypuštěno) 1.6.1.33 Elektrické dvouvrstvé kondenzátory UN čísla 3499 vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (e) zvláštního ustanovení 361 kapitoly 3.3. 1.6.1.34 Asymetrické kondenzátory UN čísla 3508 vyrobené před 1. lednem 2016 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (c) zvláštního ustanovení 372 kapitoly 3.3. 1.6.1.35 (Vyhrazeno) 1.6.1.36 (Vyhrazeno) 1.6.1.37 (Vypuštěno) 1.6.1.38 Smluvní státy smějí nadále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2016, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2017, až do 31. prosince 2018. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti. 1.6.1.39 (Vypuštěno) 1.6.1.40 (Vypuštěno) 1.6.1.41 Bez ohledu na ustanovení RID platná od 1. ledna 2017 smějí být velké obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III podle zvláštního ustanovení pro balení L2 pokynu pro balení LP02 v 4.1.4.3 platného do 31. prosince 2016 dále používány pro UN číslo 1950 až do 31. prosince 2022. 1.6.1.42 (Vypuštěno) 1.6.1.43 Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. červencem 2017, jak jsou definována ve zvláštních ustanoveních 388 a 669 kapitoly 3.3, a jejich výbava určená k použití během přepravy, která odpovídají požadavkům RID platným do 31. prosince 2016, avšak obsahující lithiové články a baterie, které neodpovídají ustanovením uvedeným v 2.2.9.1.7, smějí být dále přepravována jako náklad podle požadavků zvláštního ustanovení 666 kapitoly 3.3. 1.6.1.44 Podniky, které se podílejí na přepravě nebezpečných věcí pouze jako odesilatelé a které nemusely jmenovat bezpečnostního poradce na základě ustanovení platných do 31. prosince 2018, musí, odchylkou od ustanovení uvedených v 1.8.3.1 platných od 1. ledna 2019, jmenovat bezpečnostního poradce nejpozději do 31. prosince 2022. 1.6.1.45 Smluvní strany smějí až do 31. prosince 2020 dále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2018, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2019. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti. 1.6.1.46 Přeprava strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě a které jsou tudíž přiřazeny k UN 3363, 3537, 3538, 3539, 3540, 3541, 3542, 3543, 3544, 3545, 3546, 3547 nebo 3548, která byla vyňata z platnosti ustanovení RID podle 1.1.3.1 (b) platných do 31. prosince 2018, smí být nadále vyňata z platnosti ustanovení RID až do 31. prosince 2020, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. 1.6.1.47 Lithiové články a baterie nesplňující požadavky uvedené v 2.2.9.1.7 (g) smějí být dále přepravovány až do 31. prosince 2019. 1.6.2 Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2 1.6.2.1 Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisu RID platnému od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisu RID platného do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P 200 a P 203. 1.6.2.2 (Vypuštěno) 1.6.2.3 Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2 vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, značkami podle předpisů platných do 31. prosince 2002. 1.6.2.4 Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které podle oddílu 6.2.5 již nejsou uznávány, mohou být dále používány. 1.6.2.5 Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz 6.2.4) podle ustanovení RID, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením. 1.6.2.6 Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení uvedených v 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením uvedeným v 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení uvedená v 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008. 1.6.2.7 (Vypuštěno) 1.6.2.8 (Vypuštěno) 1.6.2.9 Ustanovení pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení v 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními státy RID používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015. 1.6.2.10 Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011,1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) v 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem země (zemí) přepravy povolen interval mezi periodickými prohlídkami 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým prohlídkám podle těchto ustanovení. 1.6.2.11 Plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013, pro které nebyly použity předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší, smějí být dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení RID. 1.6.2.12 Záchranné tlakové nádoby smějí být dále vyráběny a schvalovány podle vnitrostátních předpisů až do 31. prosince 2013. Záchranné tlakové nádoby vyrobené a schválené podle vnitrostátních předpisů před 1. lednem 2014 smějí být dále používány se schválením příslušných orgánů zemí používání. 1.6.2.13 Svazky lahví vyrobené před 1. červencem 2013, které nejsou označeny podle 6.2.3.9.7.2 a 6.2.3.9.7.3, smějí být používány až do příští periodické prohlídky a zkoušky po 1. červenci 2015. 1.6.2.14 Láhve vyrobené před 1. lednem 2016 podle 6.2.3 a podle specifikace schválené příslušnými orgány zemí přepravy a použití, které však neodpovídají normě ISO 11513:2011 nebo normě ISO 9809-1:2010, jak je vyžadováno v 4.1.4.1, pokynu pro balení P208 (1), smějí být používány pro přepravu adsorbovaných plynů, za podmínky, že jsou dodrženy všeobecné předpisy pro balení uvedené v 4.1.6.1. 1.6.2.15 Svazky lahví, které byly podrobeny periodické prohlídce před 1. červencem 2015 a které nejsou označeny podle ustanovení v 6.2.3.9.7.3 platných od 1. ledna 2015, smějí být používány až do příští periodické prohlídky a zkoušky po 1. červenci 2015. 1.6.3 Cisternové a bateriové vozy 1.6.3.1 (Vypuštěno) 1.6.3.2 (Vypuštěno) 1.6.3.3 Cisternové vozy, jejichž nádrže byly vyrobeny před vstupem v platnost požadavků platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, pokud jejich tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8. 1.6.3.3.1 (Vypuštěno) 1.6.3.3.2 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1965 a 31. prosincem 1966, smějí být dále používány až do 31. prosince 2019, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8. 1.6.3.3.3 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1967 a 31. prosincem 1970, smějí být dále používány až do 31. prosince 2021, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8. 1.6.3.3.4 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1971 a 31. prosincem 1975, smějí být dále používány až do 31. prosince 2025, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8. 1.6.3.3.5 Cisternové vozy, které jsou určeny pro přepravu plynů třídy 2 a jejichž nádrže byly vyrobeny mezi 1. lednem 1976 a 31. prosincem 1978, smějí být dále používány až do 31. prosince 2029, pokud jejich části výstroje, avšak nikoli jejich tloušťka stěny, splňují požadavky kapitoly 6.8. 1.6.3.4 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však požadavkům platným od 1. ledna 1988 nevyhovují, smějí být nadále používány. Toto platí také pro cisternové vozy, které nejsou označeny podle oddílu 1.6.1 přípojku XI údajem o materiálu cisterny, což je předepsáno od 1. ledna 1988. 1.6.3.5 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány. 1.6.3.6 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, smějí být dále používány. 1.6.3.7 Cisternové vozy určené pro přepravu hořlavých kapalin s bodem vzplanutí více než 55 °C a nejvýše 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle ustanovení oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku XI platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, smějí být dále používány. 1.6.3.8 Jestliže byla v důsledku změn v RID některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových vozech, bateriových vozech a vozech se snímatelnými cisternami nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce. 1.6.3.9 (Vyhrazeno) 1.6.3.10 (Vyhrazeno) 1.6.3.11 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku XI oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány. 1.6.3.12 (Vypuštěno) 1.6.3.13 (Vypuštěno) 1.6.3.14 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku XI, 5.3.6.3 platných do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku XI, 5.3.6.3 platným od 1. ledna 1999, smějí být dále používány. 1.6.3.15 (Vypuštěno) 1.6.3.16 Pro cisternové vozy a bateriové vozy vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 pokud se týká dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce. 1.6.3.17 Cisternové vozy určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2022. 1.6.3.18 Cisternové a bateriové vozy vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány. Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4. 1.6.3.19 (Vyhrazeno) 1.6.3.20 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány. 1.6.3.21 (Vypuštěno) 1.6.3.22 Cisternové vozy s nádržemi z hliníkových slitin vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají předpisům platným od 1. ledna 2003, smějí být dále používány. 1.6.3.23 (Vypuštěno) 1.6.3.24 Cisternové vozy pro přepravu plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.5.1.1 b) platného od 1. ledna 2003, smějí být dále používány. 1.6.3.25 (Vypuštěno) 1.6.3.26 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány. 1.6.3.27 (a) Pro cisternové vozy a bateriové vozy, které nejsou vybaveny samočinnými spřáhly: – pro plyny třídy 2 s klasifikačními kódy obsahujícími písmeno (písmena) T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC, a – pro látky tříd 3 až 8 přepravované v kapalném stavu, jimž je ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazen kód cisteren L15CH, L15DH nebo L21DH, vyrobené před 1. lednem 2005 musí být výstroj definovaná ve zvláštním ustanovení TE22 v 6.8.4 schopna absorbovat alespoň 500 kJ energie na každém konci vozu. Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu těchto plynů a látek, vybavené samočinnými spřáhly, vyrobené před 1. červencem 2015 a které neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 v 6.8.4 platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány až do 31. prosince 2020. (b) Cisternové vozy a bateriové vozy, které nejsou vybaveny samočinnými spřáhly pro přepravu: – plynů třídy 2 s klasifikačními kódy, které obsahují písmeno F, stejně jako – látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž jsou v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (12) přiřazeny kódy cisteren L10BH, L10CH nebo L10DH které byly vyrobeny před 1. lednem 2007, avšak neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 oddílu 6.8.4 platného od 1. ledna 2007, mohou být dále používány. Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu těchto plynů a látek, vybavené samočinnými spřáhly, vyrobené před 1. červencem 2015 a které neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 v 6.8.4 platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány. 1.6.3.28 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005 podle předpisů platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.2.2.1, druhého pododstavce, je nutno nejpozději při příští přestavbě nově vystrojit, pokud je to prakticky možné a prováděné práce vyžadují demontáž dílů nástavby. 1.6.3.29 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005, které však neodpovídají požadavkům ustanovení odstavce 6.8.2.2.4 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány. 1.6.3.30 (Vyhrazeno) 1.6.3.31 Cisternové vozy a cisterny tvořící prvky bateriových vozů zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány. 1.6.3.32 Cisternové vozy určené pro přepravu: – plynů třídy 2 s klasifikačním kódem, který obsahuje písmeno T, (TF, TC, TO, TFC nebo TOC) a – kapalných látek tříd 3 až 8, které mají v kapitole 3.2 tabulce A sloupci 12 přidělen kód cisterny L15CH, L15DH nebo L21DH, vyrobené před 1. lednem 2007, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se požadavků oddílu 6.8.4 (b) zvláštní ustanovení TE 25, mohou být dále používány. Cisternové vozy pro přepravu plynů UN 1017 CHLÓR, UN 1749 FLUORID CHLORITÝ (CHLORTRIFLUORID), UN 2189 'DICHLORSILAN, UN 2901 CHLORID BROMU (BROMCHLORID) a UN 3057 TRIFLUORACETYLCHLORID, u nichž tloušťka den neodpovídá zvláštnímu ustanovení TE 25 (b), musí být přesto dodatečně vybaveny zařízeními podle zvláštního ustanovení TE 25(a), (c) nebo (d). 1.6.3.33 Cisternové vozy a bateriové vozy pro plyny třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1986 podle předpisů platných do 31. prosince 1985, a které neodpovídají ustanovením uvedeným v 6.8.3.1.6 týkajících se nárazníků, smějí být dále používány. 1.6.3.34 (Vyhrazeno) 1.6.3.35 (Vypuštěno) 1.6.3.36 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.2.1.29 platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány. 1.6.3.37 (Vypuštěno) 1.6.3.38 Cisternové vozy a bateriové vozy zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením. 1.6.3.39 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány. 1.6.3.40 (Vypuštěno) 1.6.3.41 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické prohlídky po 1. červenci 2013. 1.6.3.42 (Vypuštěno) 1.6.3.43 Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány. 1.6.3.44 (Vyhrazeno) 1.6.3.45 Cisternové vozy pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.4.10, 6.8.3.4.11 a 6.8.3.5.4 a platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány až do příští prohlídky po 1. červenci 2017. Až do této doby smějí být aktuální údržné doby pro splnění požadavků uvedených v 4.3.3.5 a 5.4.1.2.2 (d) odhadovány bez použití referenční údržné doby. 1.6.3.46 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2017 podle předpisů platných do 31. prosince 2016, které však nesplňují požadavky uvedené v 6.8.2.1.23 platné od 1. ledna 2017, smějí být dále používány. 1.6.3.47 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2019, opatřené pojistnými ventily splňujícími požadavky platné do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.3.2.9, posledním pododstavci, týkajícím se jejich konstrukce nebo ochrany, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány až do příští meziperiodické nebo periodické inspekce po 1. lednu 2021. 1.6.3.48 Bez ohledu na požadavky zvláštního ustanovení TU42 v 4.3.5, platné od 1. ledna 2019, cisternové vozy s nádrží vyrobenou z hliníkové slitiny, včetně těch s ochrannou výstelkou, které byly používány před 1. lednem 2019 pro přepravu látek s hodnotou pH pod 5,0 nebo nad 8,0, smějí být dále používány pro přepravu takových látek až do 31. prosince 2026. 1.6.3.49 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.10, týkajícím se jmenovitého tlaku průtržného kotouče, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.50 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, poslední odstavec, týkajícím se pojistek proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.51 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, týkajícím se kontroly svarů v oblasti spojů den cisterny, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.52 Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2019 podle požadavků platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.11, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používány. 1.6.3.53 Osvědčení o schválení typu vydaná pro cisternové vozy a bateriové vozy před 1. červencem 2019 podle požadavků v 6.8.2.3.1, platných do 31. prosince 2018, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.3.1, stanovícím povinnost uvádět rozlišovací značku používanou na vozidlech v mezinárodním silničním provozu23 státu, na jehož území bylo osvědčení vystaveno, a registrační číslo, platným od 1. ledna 2019, smějí být dále používána. 1.6.4 Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC 1.6.4.1 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány. 1.6.4.2 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány. 1.6.4.3 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, mohou být dále používány. 1.6.4.4 Cisternové kontejnery pro přepravu hořlavých kapalných látek s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C a méně než 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku X platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, mohou být dále používány. 1.6.4.5 Jestliže byla v důsledku změn RID některá oficiální pojmenování pro přepravu plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo odstavec 6.8.3.5.3) pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce. 1.6.4.6 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány. 1.6.4.7 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku X oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány. 1.6.4.8 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku X pododdílu 5.3.6.3, platné do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku X pododdílu 5.3.6.3 platným od 1. ledna 1999, smějí být dále používány. 1.6.4.9 Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických norem, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení uvedených v 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány. 1.6.4.10 (Vypuštěno)
Sdělení Ministerstva vnitra č. 145/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 145/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 13. 6. 2019, částka 61/2019 145 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 11. června 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Bernardov| Kutná Hora| Středočeský Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 144/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 144/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva městyse Vyhlášeno 13. 6. 2019, částka 61/2019 144 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 7. června 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva městyse Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstva městyse: městys| okres| kraj ---|---|--- Křivoklát| Rakovník| Středočeský Ministr: Hamáček v. r.
Nařízení vlády č. 143/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 143/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 6. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 61/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., nařízení vlády č. 368/2012 Sb., nařízení vlády č. 365/2013 Sb., nařízení vlády č. 155/2016 Sb. a nařízení vlády č. 178/2017 Sb., se mění t * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2019 143 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., nařízení vlády č. 368/2012 Sb., nařízení vlády č. 365/2013 Sb., nařízení vlády č. 155/2016 Sb. a nařízení vlády č. 178/2017 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Pekařství, cukrářství“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slova „,dále provádět úpravu cukrářských a pekařských výrobků, zmrzlin a zmražených krémů a specialit a prodej kávy, čaje a nealkoholických nápojů“ nahrazují slovy „a dopékat zmrazené polotovary pekařských výrobků. Rovněž lze upravovat cukrářské a pekařské výrobky, zmrzliny, zmražené krémy a speciality, prodávat kávu, čaje a nealkoholické nápoje“. 2. V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Opravy silničních vozidel“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se za slovo „elektrických“ vkládají slova „a elektronických“ a slovo „(LPG)“ se zrušuje. 3. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se za živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nová živnost, která zní: „Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“ a text ve sloupci Obsahová náplň živnosti zní: „Činnosti spočívající v komunikaci s klientem a příslušnými institucemi, v ověřování informací podaných klientem tak, aby pojistná událost byla vyřízena v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a právními předpisy. Posuzování možnosti uplatnění nároku na pojistné plnění a provádění výpočtu jeho výše.“. 4. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se živnost „Zpracování návrhu katalogizačních dat“ zrušuje. 5. V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se za živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nová živnost, která zní: „Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“. 6. V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se živnost „Zpracování návrhu katalogizačních dat“ zrušuje. 7. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Provozování cestovní kanceláře“ ve sloupci Živnost text zní: „Provozování cestovní kanceláře - pořádání zájezdů - zprostředkování spojených cestovních služeb“ a text ve sloupci Obsahová náplň živnosti zní: „Sestavování souborů alespoň dvou různých služeb cestovního ruchu pro účely téže cesty nebo pobytu tak, aby vytvořily zájezd, nabízení a prodej zájezdů a zprostředkování spojených cestovních služeb podle zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. V rámci živnosti lze rovněž organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři a zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář. Dále lze nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinace jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami nebo na které se zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nevztahuje. Rovněž lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.“. 8. V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ se živnost „Provozování cestovní kanceláře“ nahrazuje živností „Provozování cestovní kanceláře - pořádání zájezdů - zprostředkování spojených cestovních služeb“. 9. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 7 „Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků“ text ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti zní: „Výroba potravinářských výrobků zpracováním rostlinných a živočišných surovin a doplňků stravy, přídatných a pomocných látek na potraviny určené k lidské výživě, zejména zpracování drůbeže, králíků, zvěřiny, ryb, vodních živočichů, vajec, medu, ovoce, skořápkových plodů, zeleniny, včetně výroby ovocných a zeleninových šťáv a nápojových koncentrátů, zpracování brambor a hub, výroba jedlých tuků a olejů, cukru a přírodních sladidel, kakaového prášku a směsí kakaa s cukrem, cukrovinek, čokolády a čokoládových bonbónů, úprava rýže a luštěnin, kávy, čaje, koření, výroba doplňků stravy, přídatných a pomocných látek, barviv a aromat, potravin určených pro zvláštní výživu (dětská a kojenecká výživa, obilné příkrmy a potraviny pro malé děti, bezlepkové potraviny, náhrady celodenní stravy pro regulaci hmotnosti, potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, redukční, nízkoproteinové diety, potraviny pro zvláštní lékařské účely a podobně), kvasného octa a droždí, těstovin, müsli a směsí obilovin, konzervovaných a dehydratovaných výrobků. Výroba nealkoholických nápojů, stáčení a úprava balených vod a výroba dalších nápojů. Výroba vína, ovocných a ostatních vín, cidru, perry, medoviny a dezertní medoviny. Výroba škrobu, potravin na bázi škrobu a dalších škrobárenských výrobků, zejména dextrinových a škrobových lepidel, hydrolyzovaných a modifikovaných škrobů pro impregnační, ztužovací a jiné nepotravinářské účely. Výroba pokrmů bez možnosti přímé konzumace v hostinské provozovně. Dopečení zmrazených pekařských polotovarů. Obsahem činnosti není zpracování masa velkých a malých jatečných zvířat, kromě drůbeže, králíků a zvěřiny, zpracování masa na polotovary a masné výrobky, zpracování zrnin na mouku a další mlýnské výrobky, zpracování mléka a výroba mléčných výrobků, výroba pekařských a cukrářských výrobků, zmrzliny, piva, kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů.“. 10. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností obor činnosti „17“ zní: „17. Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků“. 11. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za větu první vkládá věta „Zpracování návrhu katalogizačních dat.“, za slova „společenského vystupování,“ se vkládají slova „komunikačních dovedností,“ a slova „,logopedie s výjimkou klinické logopedie“ se zrušují. 12. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 65 „Testování, měření, analýzy a kontroly“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se na konci prvního odstavce doplňuje věta „Měření emisí motorových vozidel.“ a v druhém odstavci se slova „měření emisí motorových vozidel,“ zrušují. 13. V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 71 „Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se věta první nahrazuje větami „Nabízení, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami nebo na které se zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nevztahuje. Organizování kombinací služeb cestovního ruchu, jejich nabízení a prodej cestovní kanceláři; zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář.“, za slovo „ubytování,“ se vkládají slova „nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla,“, za slovo „stravování“ se vkládají slova „, s výjimkou stravování, které je poskytováno jako součást ubytování“, slova „zprostředkování víz,“ se zrušují, slova „dalších sportovních potřeb“ se nahrazují slovy „dalšího sportovního vybavení“ a za slovo „jednáním“ se vkládají slova „, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů“. 14. V příloze č. 4 v části „OBSAH Obory činnosti živnosti volné“ se obor činnosti „Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků“ nahrazuje oborem činnosti „Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 141/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 141/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 4. 6. 2019, částka 60/2019 141 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. května 2019 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 9. 4. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem energetiky a hornictví a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu. 2. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 19. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2019 - 2024, uzavřená dne 2. 4. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem Stavba České republiky, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství a Svazem podnikatelů ve stavebnictví. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Vyhláška č. 140/2019 Sb.
Vyhláška č. 140/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, ve znění vyhlášky č. 286/2016 Sb. Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 4. 6. 2019, částka 60/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, ve znění vyhlášky č. 286/2016 Sb., se mě * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 4. 6. 2019 140 VYHLÁŠKA ze dne 28. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, ve znění vyhlášky č. 286/2016 Sb. Ministerstvo obrany stanoví podle § 55 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii): Čl. I Vyhláška č. 301/2013 Sb., o stanovení způsobu zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzoru služebního průkazu a barevného provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie, ve znění vyhlášky č. 286/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 nadpis zní: „Zevní označení vojenského policisty“. 2. V § 2 odst. 1 se slova „Zevní označení služebního stejnokroje tvoří“ nahrazují slovy „Při výkonu služby ve vojenském stejnokroji Vojenské policie tvoří zevní označení vojenského policisty“. 3. V § 2 odst. 2 se slova „Zevní označení služebního stejnokroje v zeleném nebo béžovém potisku tvoří“ nahrazují slovy „Při výkonu služby ve vojenském stejnokroji Vojenské policie v zeleném nebo béžovém potisku tvoří zevní označení vojenského policisty“. 4. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „stříbřitá“ vkládají slova „nebo šedá“. 5. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slova „vojenského policisty“ vkládají slova „a v případě, že vojenský policista při plnění svých úkolů užívá reflexní, ochranné nebo taktické pomůcky, také na těchto pomůckách“. 6. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Rukávový znak vojenského policisty, který vykonává službu v operačním nasazení mimo území České republiky ve vojenském stejnokroji Vojenské policie v zeleném nebo béžovém potisku, je tvořen obdélníkem černé barvy, v jehož plné ploše jsou centrálně umístěna stříbřitá nebo šedá písmena „MP“; vzor rukávového znaku označujícího vojenského policistu při působení Vojenské policie v operačním nasazení mimo území České republiky je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.“. 7. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Rukávový znak je umístěn na levém rukávu vojenského stejnokroje Vojenské policie.“. 8. V § 2 odstavec 5 zní: „(5) Hodnostním označením a žlutým, stříbřitým nebo šedým nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „MILITARY POLICE“ mohou být opatřeny také reflexní, ochranné nebo taktické pomůcky.“. 9. § 2a se zrušuje. 10. § 2b včetně nadpisu zní: „§ 2b Označování nátělníku jako součásti vojenského stejnokroje Vojenské policie Pokud je součástí vojenského stejnokroje Vojenské policie nátělník s dlouhými nebo krátkými rukávy v černé barvě, musí být opatřen žlutým, stříbřitým nebo šedým nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „MILITARY POLICE“, hodnostním označením a identifikačním číslem. Hodnostní označení a identifikační číslo se v takovém případě viditelně umístí na pravé straně hrudi vojenského policisty.“. 11. V § 4 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(4) Vojenská policie může použít i vozidlo, které nemá zvláštní barevné provedení stanovené v odstavcích 1 až 3. Takové vozidlo lze označit a) snímatelnými nápisy „VOJENSKÁ POLICIE“ a snímatelnými znaky „VOJENSKÁ POLICIE“ v provedení uvedeném v odstavcích 1 až 3, nebo b) nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ v černé barvě na bílém podkladu umístěném za čelním sklem vozidla; za takové označení se považuje rovněž označení vozidla světelným nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“ podle právního předpisu upravujícího schvalování technické způsobilosti a technické podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích1). 1) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 4 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Pro označení vozidla, plavidla, letadla nebo jiné věci, pokud jsou použity při plnění úkolů Vojenské policie, lze použít nápis „VOJENSKÁ POLICIE“ v černé barvě na bílém podkladu.“. 13. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 301/2013 Sb. 1.6MB “. 14. Přílohy č. 7, 8 a 8a se zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Do 31. prosince 2024 lze k zevnímu označení vojenského policisty užívat rukávový znak, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 301/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Vyhláška č. 139/2019 Sb.
Vyhláška č. 139/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu) Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 19. 6. 2019, částka 59/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o pravidlech plavebního provozu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 4. 12. 2019 139 VYHLÁŠKA ze dne 22. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu) Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 18 odst. 3, § 22 odst. 4 a § 29k zákona: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Čl. I Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 412/2004 Sb., vyhlášky č. 666/2004 Sb., vyhlášky č. 423/2005 Sb., vyhlášky č. 517/2006 Sb., vyhlášky č. 44/2008 Sb., vyhlášky č. 66/2015 Sb. a vyhlášky č. 259/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1, 2, 3 a 4 se slovo „části“ nahrazuje slovem „odstavci“. 2. V § 3 písm. a) se slova „vodní tok Vltavy od říčního km 241,40 (České Budějovice, Litvínovický potok) po říční km 239,6 (České Budějovice, Jiráskův jez) včetně slepého ramene Vltavy, vodní tok Malše od říčního km 1,757 (České Budějovice, odběr vody pro teplárnu) po říční km 0,00 (České Budějovice, po ústí do vodního toku Vltavy),“ nahrazují slovy „vodní tok Chrudimky od říčního km 0,596 (silniční most – Pardubice) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe), vodní tok Cidliny od říčního km 2,113 (železniční most – Libice nad Cidlinou) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe),“. 3. V § 3 písm. a) se slova „Lužnice od říčního km 4,0 (Koloděje nad Lužnicí)“ nahrazují slovy „Lužnice od říčního km 4,20 (silniční most – Koloděje nad Lužnicí)“. 4. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „je tvořena“ nahrazují slovem „tvořená“. 5. V § 5 odst. 1 písm. b) body 1 a 2 znějí: „1. v řece u stávajících vodních cest nejméně 0,30 m, u nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb., 2\\. v plavebním kanálu u stávajících vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže, u nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže, ne však méně než 0,30 m pro klasifikační tř. 0. a 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb., u nových vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I. a nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va. nebo Vb.“. 6. V § 5 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 7. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „U nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků se šířka plavební dráhy v oblouku vypočítává podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; výpočet šířky plavební dráhy podle věty první musí být obsažen v dokumentaci stavby předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona.“. 8. § 29 až 34 se včetně nadpisu zrušují. 9. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 222/1995 Sb. Šířka plavební dráhy v oblouku Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cesty užívá vztah: e=L22R, kdy: e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy, L - délka největšího plavidla či sestavy, R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy. Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje: a) Pro vodní cestu na vodním toku volně tekoucím B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo b) Pro vodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu B = 2b + 2Δb' + Δb'' + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a), kdy: b - největší šířka plavidla či sestavy, Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m, Δb'' - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m. Konstrukce přechodových oblouků V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny t1 a t2, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R − e ve dvou bodech T1 a T2. V případě malého středového úhlu a body průniku T1 a T2 splynou do jednoho bodu T1,2, kdy: Rp \\- poloměr přechodové kružnice, t1, t2 \\- pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, α - středový úhel oblouku, β' - krajní úhly vytvořené tečnami t1 a t2. Konstrukce přechodových oblouků pro velký středový úhel V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu: βřčžíαγββ'=arccosRi-eRi-e2,přičemžplatíα=γ+2β'. Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu: t'1,2 = (Ri − e). tg β', přičemž platí β' = β“, βt''1,2=e2sinβ'', tRp = t'1,2 \\+ t"1,2 a βRp=tRptgβ''2. Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech Rp svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e. 302kB Konstrukce přechodových oblouků pro malý středový úhel V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'. Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů: t'1,2 = (Ri − e)tg β' a βR¯=Ri-ecosβ', přičemž platí: ββe¯=Ri-R¯,β'=β'', ββt''1,2=e¯sinβ'',tRp=t'1,2+t''1,2aRp=tRptgβ''2. Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr Rp a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T1,2. 313kB “. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o pravidlech plavebního provozu Čl. II Vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu), se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „České Budějovice-Jiráskův jez ř. km 239,50“ nahrazují slovy „České Budějovice ř. km 241,40“. 2. V § 5 odst. 1 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní: „p) Malše ř. km 1,60 až ř. km 0,00 při vodním průtoku v profilu vodočtu České Budějovice 100 m3/s a vyšším,“. Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r). 3. V § 5 odst. 1 písm. q) se číslo „140“ nahrazuje číslem „238“. 4. V § 8 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „plavidla, a nebylo-li přiděleno, tak“. 5. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Poznávací znaky musí být uvedeny dobře čitelnými a nesmazatelnými latinskými písmeny anebo arabskými číslicemi. Výška písmen a číslic poznávacího znaku uvedeného v odstavci 1 písm. a) nesmí být menší než 20 cm, v ostatních označeních méně než 15 cm; šířka písmen a číslic a tloušťka tahu musí být úměrná jejich výšce; písmena a číslice musí být světlé barvy na tmavém podkladě nebo tmavé barvy na světlém podkladě.“. 6. V § 9 odstavec 1 zní: (1) Malé plavidlo evidované v rejstříku malých plavidel nese na lodním tělese poznávací znak, jímž je evropské identifikační číslo plavidla, a nebylo-li přiděleno, tak evidenční označení. Poznávací znak musí být vyznačený na vnějších stranách obou boků plavidla poblíž přídě a provedený dobře čitelnými nesmazatelnými latinskými písmeny anebo arabskými číslicemi o výšce nejméně 10 cm. K provedení poznávacího znaku se použijí písmena a číslice světlé barvy na tmavém podkladě nebo tmavé barvy na světlém podkladě.“. 7. Nadpis § 40 zní: „Signalizace zákazu vstupu nepovolaným osobám“. 8. V § 40 větě první se za slova „zákaz vstupu“ doplňují slova „nepovolaným osobám“. 9. V § 40 větě poslední se slova „znak „zákaz vstupu““ nahrazují slovy „tento znak“. 10. Nadpis § 41 zní: „Signalizace zákazu kouření a zákazu manipulace s otevřeným ohněm“. 11. V § 41 se slovo „plamenem“ nahrazuje slovy „otevřeným ohněm“. 12. § 53 se včetně nadpisu zrušuje. 13. V § 72 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a plavidlo obecní policie při výkonu její působnosti“. 14. V § 85 odst. 2 písmeno a) zní: „a) plavidla čekající na vplutí zaujmou místa jen v jedné šířce za sebou co nejblíže břehu, aby neuzavírala plavební dráhu,“. 15. V § 85 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, to neplatí pro plavidla používaná při správě, údržbě, opravě nebo modernizaci vodní cesty mimo běžnou provozní dobu plavební komory nebo při zastavení plavebního provozu přes plavební komoru“. 16. V § 85 odst. 4 se za text „§ 84“ vkládá text „odst. 1 písm. a)“. 17. V § 85 odst. 4 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) plavidlo používané při ochraně před povodněmi při nebezpečí povodně,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 18. V § 85 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „c) plavidlo, kterému na základě jeho ohlášení prostřednictvím systému říčních informačních služeb, jež bylo učiněno nejméně jednu hodinu před očekávaným časem vplutí do plavební komory, obsluha plavební komory oznámila prostřednictvím systému říčních informačních služeb požadovaný čas vplutí do plavební komory, jde-li o plavidlo 1. používané k provozování nákladní nebo osobní vodní dopravy3), 2. Státní plavební správy, 3. ozbrojených sil České republiky, 4. obecní policie, 5. správce vodního toku, 6. složek integrovaného záchranného systému, nebo 7. používané v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích. 3) § 33 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 85 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Plavidlo podle odstavce 4 je povinno nejpozději před vplutím do obvodu plavební komory užívat signalizaci podle § 26.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 20. V příloze č. 5 bod 4 zní: „4. Zvláštní signalizace 5.9MB 5.4MB 3.8MB 5.3MB “. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 12, které nabývá účinnosti 6 měsíců po jejím vyhlášení. Ministr dopravy: JUDr. Kremlík v. r.
Vyhláška č. 138/2019 Sb.
Vyhláška č. 138/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 19. 6. 2019, částka 59/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 19. 6. 2019 138 VYHLÁŠKA ze dne 23. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 3, 5 až 7, 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 4, § 11 odst. 2, § 18 odst. 3 a § 42 odst. 8 zákona: Čl. I Vyhláška č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách, se mění takto: 1. V § 1 písmeno b) zní: „b) technické požadavky na 1. plavidla, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3 a délka je menší než 20 m, jde-li o malá plavidla a plovoucí zařízení, a 2. plovoucí zařízení nepodléhající evidenci, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je nejméně 100 m3,“. 2. V § 1 písmena c) a d) znějí: „c) plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, d) podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky,“. 3. V § 1 písm. f) se slova „a její“ nahrazují slovy „, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich“. 4. V § 1 písmeno g) zní: „g) vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti,“. 5. V § 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až o) se označují jako písmena i) až n). 6. Nadpis § 2 zní: „Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky (K § 9 odst. 6 zákona)“. 7. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Malá plavidla se člení na a) malá plavidla s vlastním pohonem, b) plachetnice, c) malá plavidla bez vlastního pohonu, d) vodní skútry a e) převozní lodě.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 8. V 2 odst. 2 písm. c) se slova „možnost jeho pohonu pouze lidskou silou, nikoli“ nahrazují slovy „, že není vybaveno“. 9. V § 2 odst. 2 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 10. V § 2 odst. 2 písm. e) se slovo „určitém“ zrušuje. 11. Nadpis § 3 zní: „Plavební zóny (K § 10 odst. 7 zákona)“. 12. V § 3 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 13. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) rychlost větru dosahující nejvýše 21 m/s (8° podle Beaufortovy stupnice) a významnou výšku vlny H1/3 do 4 m, nebo d) rychlost větru větší než 21 m/s (9° až 12° podle Beaufortovy stupnice) a významnou výšku vlny H1/3 nad 4 m.“. 14. Nadpis části třetí zní: „TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA A TECHNICKÉ PROHLÍDKY“. 15. Nadpis § 5 zní: „Technické požadavky na plavidla § 5 (K § 9 odst. 6 zákona)“. 16. V § 5 odst. 1 se slova „bezpečnost provozu plavidel uvedených v § 1 písm. b) podléhajících evidenci“ nahrazují slovy „plavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. b)“. 17. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Odchylky od ustanovení přílohy č. 2 k této vyhlášce jsou možné u malého plavidla, které a) není rekreačním plavidlem nebo vodním skútrem a není používáno k přepravě cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby, nebo b) je výrobcem určeno a označeno výhradně pro závodění nebo trénink.“. 18. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Uplatněním odchylek podle odstavce 4 nesmí být ohrožena bezpečnost plavebního provozu a ochrana života a zdraví člověka a životního prostředí. Odchylky podle odstavce 4 nemohou být uplatněny v případě stanovených limitů emisí výfukových plynů.“. 19. V § 6 odst. 1 a § 7 odst. 7 se slovo „přestavbě“ nahrazuje slovem „úpravě“. 20. V § 6 odst. 4 se slova „nebo v Turecku, nebo byla vyrobena ve státě, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru“ nahrazují slovy „, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku“. 21. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní: „§ 6a Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN (1) Technické požadavky na plavidla, jejich zařízení a vybavení stanovené touto vyhláškou se pro provoz plavidel nepoužijí, pokud plavidlo splňuje technické požadavky stanovené v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidla ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení Unie5). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Splnění podmínek technické způsobilosti podle odstavce 1 ověřuje odborná komise ustavená podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na plavidla nepodléhající této vyhlášce6). (3) Při provádění technické prohlídky, pravidelné technické prohlídky a technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla se při ověřování splnění podmínek technické způsobilosti podle odstavce 1 postupuje obdobně podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na plavidla nepodléhající této vyhlášce6). (4) Plavidlu, u nějž bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti podle odstavce 1, se vydá osvědčení Unie podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na plavidla nepodléhající této vyhlášce6). Pro stanovení doby platnosti osvědčení Unie se použije § 13 obdobně. 5) Čl. 6 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. 6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Nadpis § 7 zní: „(K § 10 odst. 11 a § 10b odst. 6 zákona)“. 23. V § 7 odst. 4 se slovo „, přestavbě“ zrušuje. 24. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které včetně nadpisů znějí: „§ 9a Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah (K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona) (1) Pravidelná technická prohlídka, prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla a prohlídka navazující na výkon státního dozoru zahrnuje prohlídku plavidla na souši nebo na vodě. Jsou-li pochybnosti o zachování plovatelnosti, stability nebo způsobilosti plavidla k provádění základních manévrů, provede se zkušební plavba. Při provádění prohlídek se použije § 8 obdobně. (2) Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidla. (3) Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení. (4) Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla. (5) Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti. (6) Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidla, které byly upraveny nebo opraveny. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. (7) Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. § 9b Doba uznání technických prohlídek provedených jiným státem (K § 10a odst. 2 zákona) Technická prohlídka provedená jiným státem se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let.“. 25. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Doba platnosti osvědčení plavidla (K § 10 odst. 5 a § 10b odst. 1 zákona) (1) Doba platnosti osvědčení plavidla je a) 10 let pro malé plavidlo, které není schváleno pro přepravu cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby, a plovoucí zařízení, není-li dále stanoveno jinak, b) 5 let pro převozní loď, malé plavidlo schválené pro přepravu cestujících při provozování vodní dopravy pro cizí potřeby a historické plavidlo znovu uvedené do provozu nebo jeho novou kopii. (2) Bylo-li plavidlo uvedené v odstavci 1 písm. a) před podáním žádosti o schválení technické způsobilosti uvedeno do provozu, stanoví se doba platnosti osvědčení plavidla jako rozdíl mezi dobou 10 let a dobou, která uplynula od okamžiku jeho uvedení do provozu, nejméně však 5 let. (3) Platnost osvědčení plavidla se u osvědčení plavidel uvedených v odstavci 1 prodlouží nejvýše o dobu 5 let.“. 26. V § 14 odst. 1 písmeno b) zní: „b) seznam posádky a seznam cestujících pobývajících na plavidle po dobu delší než 24 hodin, je-li s plavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby,“. 27. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „jehož celková hmotnost včetně povoleného zatížení je 6 000 kg a více nebo“ zrušují. 28. V § 16 odst. 2 písm. b) se číslo „50“ nahrazuje číslem „80“. 29. V příloze č. 1 se doplňuje bod 3, který zní: „3. Plavební zóny vodních cest, kde lze běžně očekávat podmínky podle § 3 odst. 1 písm. c) a d), se na území České republiky nevyskytují.“. 30. V příloze č. 2 části 1 bodě 1.01.2. písm. a) a b) se slovo „písmeno“ nahrazuje textem „písm.“. 31. V příloze č. 2 části 1 bodě 1.01.2. se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) „B“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písm. c), d) „A“, je-li navrženo, vyrobeno a vybaveno pro plavbu v podmínkách plavební zóny uvedených v § 3 odst. 1 písm. d).“. 32. V příloze č. 2 části 1 bodě 1.02.2. se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l). 33. V příloze č. 2 části 1 bodě 1.03. se slovo „přestavba“ nahrazuje slovem „úprava“. 34. V příloze č. 2 části 1 bodě 1.03.2. se slovo „přestavbě“ nahrazuje slovem „úpravě“. 35. V příloze č. 2 části 1 bod 1.04.4. zní: „1.04.4. Plavidlo má vhodné manipulační prostory pro bezpečný pohyb osob při vyvazování a kotvení plavidla. Manipulační prostory jsou bezpečně dostupné vnitřkem plavidla, po palubě, střeše nástavby nebo ochozech.“. 36. V příloze č. 2 části 1 bod 1.04.8. zní: „1.04.8. Pochozí paluby a části nástavby mají protiskluzovou úpravu.“. 37. V příloze č. 2 části 2 bodě 2.01.3. se věty druhá a třetí zrušují. 38. V příloze č. 2 části 2 bodě 2.01.4. se slova „údržbu a“ zrušují. 39. V příloze č. 2 části 2 bodě 2.01.8. se věta poslední zrušuje. 40. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.01.2. se věty druhá až pátá zrušují. 41. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.01.7. a části 5 bodě 5.06.1. se slova „je samozhášecí a nepohlcující“ nahrazují slovy „nepřispívají k šíření požáru a nepohlcují“. 42. V příloze č. 2 části 3 se bod 3.02.7. zrušuje. 43. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.03.5. se slovo „splňovat“ zrušuje. 44. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.05.1. se věta třetí zrušuje. 45. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.1. se slova „rozdělena přepážkami zabraňujícími“ nahrazují slovy „konstrukčně řešena způsobem zabraňujícím“. 46. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.3. se slova „umístěna mimo prostor motoru“ nahrazují slovy „upevněna a oddělena nebo chráněna před jakýmkoli zdrojem nadměrného tepla“. 47. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.4. se číslo „25“ nahrazuje číslem „30“. 48. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.5. se za slova „v němž je“ vkládá slovo „přenosná“. 49. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.6. se věta první zrušuje. 50. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.6. se slova „Palivová nádrž na benzin“ nahrazují slovy „Zabudovaná palivová nádrž na benzin“. 51. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.7. se věta první nahrazuje větou „Zabudovaná palivová nádrž je opatřena zřetelně označeným nalévacím hrdlem nebo nalévací trubkou s těsným spolehlivým uzávěrem.“. 52. V příloze č. 2 části 3 bodě 3.06.9 se slova „jsou samozhášecí a nepohlcující“ nahrazují slovy „nepřispívají k šíření požáru a nepohlcují“. 53. V příloze č. 2 části 4 bodě 4.01.1. se věta druhá zrušuje. 54. V příloze č. 2 části 4 bodě 4.01.2. se slova „uchována a při technické prohlídce před uvedením plavidla do provozu nebo při jakékoli změně elektrického rozvodu či zařízení jsou“ nahrazují slovy „při jakékoli změně elektrického rozvodu či zařízení“. 55. V příloze č. 2 části 4 bodě 4.01.5. se slova „plavidla společně se spalovacími motory, jejich palivovými nádržemi nebo v blízkosti jiných“ nahrazují slovy „společně s palivovými nádržemi nebo v blízkosti“. 56. V příloze č. 2 části 4 bodě 4.02.5. se slova „musí mít samostatné jističe“ nahrazují slovy „jsou samostatně jištěny“. 57. V příloze č. 2 části 4 bod 4.03.1. včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zní: „4.03.1. Návěstní svítilna, sestava pro optickou signalizaci a zařízení pro zvukové signály splňuje požadavky stanovené ve vyhlášce o pravidlech plavebního provozu7), případně v úmluvě o pravidlech pro zabránění srážkám na moři8), pokud se týká umístění a počtu na plavidle z hlediska viditelnosti, jednoznačnosti nebo slyšitelnosti signálů. 7) Vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu). 8) Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.“. 58. V příloze č. 2 části 4 bodě 4.03.3. se věta první nahrazuje větou „Na plavidle je ke každé návěstní svítilně k dispozici náhradní zdroj světla nebo náhradní nouzová návěstní svítilna.“. 59. V příloze č. 2 části 4 se body 4.03.5. až 4.03.7. zrušují. Dosavadní body 4.03.8. až 4.03.11. se označují jako body 4.03.5. až 4.03.8. 60. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.01.1. se věty druhá až pátá zrušují. 61. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.01.6. se věta druhá zrušuje. 62. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.02.2. se věty čtvrtá a pátá zrušují. 63. V příloze č. 2 části 5 se bod 5.02.3. zrušuje. 64. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.03.4. se slova „uložení kotvy za plavby v pohotovostní poloze na palubě nebo v kotevní skříni a místem pro“ zrušují. 65. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.03.5. se věta druhá zrušuje. 66. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.03.5. se slova „, je o 20 % delší“ zrušují. 67. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.05.6. se slovo „Plynová“ nahrazuje slovy „Pevně instalovaná plynová“. 68. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.05.9. se slova „je pouze na kapalné palivo“ nahrazují slovy „na kapalné palivo je pouze na“. 69. V příloze č. 2 části 5 bod 5.06.3. zní: „5.06.3. Na každém plavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, je minimálně jeden přenosný hasicí přístroj snadno dosažitelný z hlavního kormidelního stanoviště plavidla nebo stabilní hasicí zařízení. Je-li na plavidle zařízení s otevřeným ohněm, je přenosný hasicí přístroj minimálně doplněn hasicí rouškou.“. 70. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.06.4. se věty první a druhá zrušují. 71. V příloze č. 2 části 5 bodě 5.06.6. se slovo „požito“ nahrazuje slovem „použito“. 72. V příloze č. 2 část 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „ČÁST 6. VÝSTROJ PLAVIDLA 6.01. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno vhodným prostředkem pro odstranění vody vniklé do nepoškozeného plavidla při běžném provozu a vhodnými prostředky pro bezpečné vyvázání nebo zakotvení plavidla odpovídajícími jeho výtlaku Dmax. Vodní skútr nebo jiné plavidlo, jehož trup je tvořen vodotěsně uzavřeným plovákem, nemusí být vybaveno prostředkem pro odstranění vody. 6.02. Plavidlo s délkou L 6 m a více, s výjimkou plavidla bez vlastního pohonu poháněného pouze lidskou silou, má dostatečný počet odrazníků a lodní háček. Plavidlo s vlastním pohonem s délkou L 6 m a více má příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy. Plachetnice s délkou L 6 m a více má vybavení pro opravu takeláže a plachet. 6.03. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 1000 kg, s výjimkou plovoucího zařízení, je vybaveno zařízením pro podávání zvukových signálů a funkčními návěstními svítilnami. Plavidlo kategorie „A“, „B“, „C“ nebo „D“, jehož délka je méně než 6 m a jehož šířka BWL je větší než 1,2 m, které není vybaveno mechanickým zařízením pro dávání zvukových signálů, je vybaveno trubkou nebo zvonem. Plavidlo kategorie „A“, „B“, „C“ nebo „D“ s délkou L 6 m a více je vybaveno vyhledávací svítilnou odolnou proti stříkající vodě vhodnou pro použití při manévrování, záchranných akcích a dávání signálů, prostředky pro tísňové signály a v případě plachetnice s pomocným motorem též černým kuželem. Plavidlo kategorie „A“ a „B“ s délkou L 6 m a více je vybaveno radarovým koutovým odražečem schváleného typu a rádiovou stanicí lodní pohyblivé služby nebo vhodným místem pro její instalaci. Ustanovení předchozí věty se nevztahují na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou. 6.04. Záchranné prostředky 6.04.1. Plavidlo s délkou L 6 m a více je vybaveno nejméně jedním záchranným kruhem s úchopným lanem po obvodu. Plavidlo s délkou L větší než 12 m je vybaveno minimálně dvěma záchrannými kruhy. Jeden záchranný kruh je umístěn v bezprostřední blízkosti hlavního kormidelního stanoviště. Jeden záchranný kruh musí být vybaven plovoucím lanem o délce minimálně 16 m, pro kategorii plavidla „D“, nebo o délce minimálně 30 m, pro kategorii plavidla „A“, „B“ a „C“. Pro kategorii plavidla „A“, „B“ a „C“ je jeden záchranný kruh vybaven plovoucím samozápalným světlem. Záchranné kruhy mohou být nahrazeny záchrannými podkovami. Záchranný kruh nebo podkova použité na plavidle kategorie „A“, „B“ a „C“ odpovídají schválenému typu podle úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři9). Uvedená ustanovení se nevztahují na plavidlo bez vlastního pohonu poháněné pouze lidskou silou. 6.04.2. Plavidlo je vybaveno záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob při maximálním obsazení plavidla. V případě plavidla provozovaného pouze pro vlastní potřebu k rekreaci a sportu postačuje počet záchranných vest podle aktuálního počtu osob na plavidle. Záchranné vesty nejsou nutné na plavidle, které je provedeno jako nepotopitelné, nebo na plavidle bez vlastního pohonu poháněném pouze lidskou silou. Záchranná vesta pro dospělou osobu má minimální vztlak 100 N. Na plavidle kategorie „A“ a „B“ má záchranná vesta minimální vztlak 150 N. Na plavidle kategorie „D“ a vodním skútru lze použít plovací pomůcku s minimálním vztlakem 50 N. Záchranná vesta je kontrolována podle pokynů výrobce. Záchranná vesta nebo plovací pomůcka je označena značkou CE shody se schváleným typem. 6.04.3. Plavidlo kategorie „A“ a „B“, jehož délka L je více než 6 m, s výjimkou plovoucího zařízení, malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo převozní lodě, je vybaveno jedním nebo více místy pro uložení záchranného voru s obsaditelností odpovídající maximální obsaditelnosti plavidla. 6.04.4. Plavidlo s výtlakem Dmax nad 500 kg je vybaveno lékárničkou s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle. 6.05. Radar použitý na plavidle se shoduje se schváleným typem a je označen značkou shody CE nebo podle norem Mezinárodní námořní organizace (IMO). 9) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.“. 73. V příloze č. 2 části 7 bod 7.01.1. zní: „7.01.1. U plavidla, které je rekreačním plavidlem a pro které bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je označeno CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, plavební úřad při technické prohlídce podle § 9 a) za účelem schválení jeho technické způsobilosti zkontroluje shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 6.04.2. a 6.04.4., bylo-li plavidlo v období nejvýše 10 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti uvedeno na trh, zapsáno do plavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidel v jiném členském státě Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, a b) v ostatních případech zkontroluje shodu se základními technickými požadavky uvedenými v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, shodu s ustanovením této přílohy podle článku 5.05.6. a shodu s ustanoveními části 6. této přílohy. Jestliže zařízení pro topení a vaření bylo instalováno na rekreačním plavidle až po jeho uvedení na trh nebo do provozu, plavební úřad zkontroluje také soulad s ustanoveními článků 5.05.1. až 5.05.5.“. 74. V příloze č. 2 části 7 bod 7.01.3. zní: „7.01.3. U vodního skútru, pro který bylo vydáno EU prohlášení o shodě a je označen CE podle nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, plavební úřad při technické prohlídce podle § 9 a) za účelem schválení jeho technické způsobilosti zkontroluje shodu s ustanovením této přílohy podle článku 6.04.2., bylo-li plavidlo v období nejvýše 10 let před podáním žádosti o schválení jeho technické způsobilosti uvedeno na trh, zapsáno do plavebního rejstříku nebo obdobné evidence plavidel v jiném členském státě Evropské unie nebo uvedeno do provozu v jiném členském státě Evropské unie, a b) v ostatních případech zkontroluje shodu se základními technickými požadavky uvedenými v nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a shodu s ustanoveními této přílohy podle článků 6.01., 6.03. a 6.04.2.“. 75. V příloze č. 2 části 7 se bod 7.02.2. zrušuje. Dosavadní body 7.02.3. až 7.02.9. se označují jako body 7.02.2. až 7.02.8. 76. V příloze č. 2 části 7 se bod 7.03.4. zrušuje. Dosavadní body 7.03.5. až 7.03.7. se označují jako body 7.03.4. až 7.03.6. 77. V příloze č. 2 části 7 bod 7.04.3. zní: „7.04.3. Na plovoucí zařízení se nevztahují ustanovení článku 1.04.4., kapitoly 3, článků 5.01., 5.03. a kapitoly 6, s výjimkou článku 6.04.1. v případě plovoucího zařízení s obytným prostorem.“. 78. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.06.2. se text „4.03.2., 4.03.4., 4.03.6., 5.01.1., 5.01.2., 6.05.3“ nahrazuje textem „3.06.9., 4.03.2., 4.03.4., 5.01.1., 5.01.2., 6.04.3“. 79. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.06.4. se slova „, jeho kopií nebo historicky cenným plavidlem“ zrušují. 80. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.07.2. se slova „některé zemi Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku“ nahrazují slovy „některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku“. 81. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.07.3. se slova „nebo přestavbu“ zrušují. 82. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.07.3. se text „6.05.1., 6.05.2.“ nahrazuje textem „6.04.1., 6.04.2.“. 83. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.07.4. se slova „Odchylky uznané“ nahrazují slovy „Uplatnění odchylek“. 84. V příloze č. 2 části 7 bodě 7.08.1. se slova „se vztahují ustanovení článků 1.01.2., 1.04.1. až 1.04.11., 2.01.1., 2.01.2., 2.01.4. až 2.01.8., 2.01.11., 2.02.1. až 2.02.6., 2.03.1. a 2.03.2., 2.04.3., 3.03.5., 3.09.2., 4.01.1., s tím, že smí být použito pouze stejnosměrné napětí do 50 V, 4.02.1. až 4.02.5., 4.03.1., 4.03.2., 4.03.7. až 4.03.10., 5.01.1. až 5.01.7., 5.02.1., 5.02.2., 5.04.1., 5.05.1., až 5.05.10., 5.06.1., 5.06.2., 5.06.3., 5.06.5., 5.06.7., 6.01., 6.02., 6.03., 6.04., 6.05.2“ nahrazují slovy „se z části 1. až 6. této přílohy vztahují ustanovení článků 1.04.1., 1.04.10., 3.03.5., 5.01.1., 5.04.1., 6.01. a 6.04.2. V případě vybavení plavidla spalovacím motorem nebo zařízením pro vaření nebo topení se na plavidlo vztahují také články 5.06.1. až 5.06.5.“. 85. V příloze č. 2 se část 8 zrušuje. 86. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 334/2015 Sb. Vzor lodního osvědčení 1. Vzor lodního osvědčení plavidla vnitrozemské plavby 493kB 2. Vzor Mezinárodního osvědčení rekreačního plavidla 439kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr dopravy: JUDr. Kremlík v. r.
Vyhláška č. 137/2019 Sb.
Vyhláška č. 137/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 19. 6. 2019, částka 59/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 4. 12. 2019 137 VYHLÁŠKA ze dne 23. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3 a § 32e odst. 5 zákona: Čl. I Vyhláška č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách, se mění takto: 1. V § 1 se slova „Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropských společenství2) a upravuje“ nahrazují slovy „Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.“. 2. V § 1 písm. a) se slovo „Říční“ nahrazuje slovem „říční“. 3. V § 1 písm. d) se za slovo „provozovatelem“ vkládají slova „pozemní části“. 4. V § 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní: „e) způsob užívání zařízení a programového vybavení určeného 1. ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel2) (dále jen „zařízení AIS“) a 2. k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu3) (dále jen „zařízení ECDIS“). 2) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, v platném znění. 3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.“. 5. V § 2 písm. a) se slova „překladiště, přístaviště, přístavu“ nahrazují slovy „přístavu, přístaviště, překladiště, vývaziště, kotviště“. 6. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nepokračuje-li plavidlo v dosud neukončené plavbě“. 7. V § 2 písmeno b) zní: „b) ukončením plavby okamžik připlutí do 1. místa stání, přístavu, přístaviště, překladiště, vývaziště, kotviště, do místa vykládky nebo místa dodání zboží, nebude-li plavidlo pokračovat v plavbě stejným směrem v nejbližších 8 hodinách, 2. místa, odkud byla plavba zahájena, nebo 3. místa stání, přístavu nebo přístaviště, jde-li o plavidlo, jímž je provozován přívoz, a toto plavidlo nebude pokračovat v plavbě v nejbližších 8 hodinách; body 1 a 2 se na plavidlo, jímž je provozován přívoz, nepoužijí,“. 8. V § 2 písm. c) bodě 1 se slovo „dopravy3)“ nahrazuje slovem „dopravy4)“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 33 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 2 písmeno d) zní: „d) zařízením pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS 1. zařízení umožňující automatizované nepřetržité předávání údajů do a ze systému RIS prostřednictvím veřejné datové sítě, nebo 2. zařízení, jehož prostřednictvím je možné připojení a práce se službami RIS nebo internetovými stránkami RIS včetně informací s omezeným přístupem,“. 10. V § 2 písm. g) se slova „ve formátu uvedeném v přímo použitelném právním předpise Evropských společenství“ nahrazují slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Nařízení Komise (EU) č. 164/2010 ze dne 25. ledna 2010 o technických specifikacích pro systém elektronických zpráv pro vnitrozemskou plavbu podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.“. 11. V § 3 písm. a) se slova „939,84 (Chvaletice)“ nahrazují slovy „949,1 (Přelouč)“. 12. V § 3 písm. a) se slovo „plavebními“ nahrazuje slovem „signálními“. 13. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Informační položky RIS (1) Informace o vodní cestě a provozu na vodní cestě zaznamenávané v systému RIS zahrnují informační položky, kterými jsou a) elektronická plavební mapa ve formátu vnitrozemský ECDIS podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3) včetně osy vodní cesty s uvedením kilometráže vodní cesty (dále jen „elektronická plavební mapa“), b) umístění součástí vodní cesty a objektů na vodní cestě uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, c) omezení u plavidel nebo jejich sestav s ohledem na jejich délku, šířku, ponor a výšku pevného bodu pro průjezdnost vodní cestou, d) umístění přístavů, přístavišť, překladišť, vývazišť a kotvišť, e) provozní doby přístavů, plavebních komor a pohyblivých mostů, f) informace o plánované změně provozní doby plavebních komor a pohyblivých mostů, g) informace o plánované údržbě vodních cest nebo jejích součástí, u které se předpokládá zastavení či omezení plavebního provozu, h) informace o plánovaném a skutečně provedeném rozrušování ledových celin, i) kontakty na správu přístavu včetně kontaktů pro hlášení připlutí do přístavu a odplutí z něj ve smyslu zvláštního předpisu upravujícího plavební provoz v přístavech, j) kontakty na obsluhu plavebních komor a pohyblivých mostů, k) provozní řády přístavů, l) údaje o vodních stavech na vodočtech uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce včetně předpovědí vodních stavů na těchto vodočtech, m) údaje o aktuální podjezdné výšce mostů, n) záběry z kamer plavebních komor a pohyblivých mostů a o) údaje o průběhu proplavování plavební komorou a provozním stavu plavební komory. (2) Informace o mimořádných událostech na vodní cestě v systému RIS zahrnují informační položky, kterými jsou a) místo mimořádné události, b) čas, kdy mimořádná událost nastala, c) popis mimořádné události, d) přijatá dopravní opatření a bezpečnostní doporučení a e) předpokládané trvání mimořádné události. (3) Informace o plavidlech a přepravovaném nákladu zaznamenávané v systému RIS zahrnují informační položky, kterými jsou a) poznávací znaky plavidel, b) údaje o poloze a pohybu plavidel 1. místo a čas zahájení plavby, 2. místo a čas předpokládaného obratu plavidla, 3. informace o překročení státních hranic, 4. místo a čas předpokládaného ukončení plavby a místo a čas ukončení plavby, 5. čas předpokládaného a skutečného proplutí plavební komorou, pohyblivým mostem a přes státní hranice a 6. poloha, rychlost a kurz plavidla zaznamenávané a sdělované zařízením AIS, c) množství a druh přepravovaného nákladu, d) charakteristika přepravovaných nebezpečných věcí a e) počet cestujících na plavidle. (4) Informace o přístavních poplatcích zaznamenávané v systému RIS zahrnují informační položky, kterými jsou a) přehled přístavních poplatků obsahující výši přístavních poplatků a výčet služeb, které zahrnují, a b) platnost přehledu přístavních poplatků.“. 14. V § 5 se text „1 písm. c)“ nahrazuje textem „3“. 15. § 6 včetně nadpisu zní: „Struktura, forma, obsah a způsob předávání informací § 6 (1) Informace předávané provozovatelem nebo vůdcem plavidla správci systému RIS zahrnují a) místo a čas zahájení plavby, místo a čas předpokládaného proplutí plavební komorou, pohyblivým mostem a přes státní hranice, místo a čas předpokládaného obratu plavidla, místo a čas předpokládaného ukončení plavby a identifikaci plavidla poznávacími znaky předávané před zahájením plavby, b) údaje o množství a druhu přepravovaného nákladu, charakteristice přepravovaných nebezpečných věcí, počtu cestujících na plavidle předávané nejpozději bez zbytečného odkladu po zahájení plavby, c) informace o změně údajů uvedených v písmenech a) a b) předávané bez zbytečného odkladu poté, co změna nastala, d) informace uvedené v § 4 odst. 3 písm. a), b) bodů 1, 4 a 5, písm. c) až e) předávané při překročení státních hranic směrem ze zahraničí do České republiky, e) informaci o překročení státních hranic předávanou při překročení státních hranic směrem z České republiky do zahraničí, f) čas a místo ukončení plavby předávané bez zbytečného odkladu po ukončení plavby, g) informace o místě a popisu mimořádné události na vodní cestě předávané bez zbytečného odkladu po jejím zjištění a h) informace o umístění plavidel identifikovaných poznávacími znaky předávané při zastavení plavby v souvislosti s dosažením nejvyššího povoleného vodního stavu. (2) Odstavec 1 písm. b) až e) neplatí pro provozovatele nebo vůdce plavidla, jímž je provozován přívoz. Odstavec 1 písm. b) a c) neplatí pro provozovatele plavidla nebo vůdce plavidla, které je osobní lodí bez kabin, jíž je provozována pravidelná osobní vodní doprava. (3) Informace předávané provozovatelem nebo vůdcem plavidla, jímž je provozován přívoz, správci systému RIS zahrnují kromě informací podle odstavce 1 informace o množství a druhu přepraveného nákladu a počtu cestujících předávané nejpozději 10 dní po ukončení plavby. Informace předávané provozovatelem plavidla nebo vůdcem plavidla, které je osobní lodí bez kabin, jíž je provozována pravidelná osobní vodní doprava, správci systému RIS zahrnují kromě informací podle odstavce 1 informaci o počtu přepravených cestujících předávanou nejpozději 48 hodin po ukončení plavby. (4) Informace předávané vůdcem plavidla, které používá zařízení AIS na základě povinnosti stanovené zákonem, správci systému RIS zahrnují kromě informací podle odstavce 1 také informace o poloze, rychlosti a kurzu plavidla předávané v reálném čase prostřednictvím zařízení AIS. (5) Informace podle odstavců 1 a 3 předává provozovatel nebo vůdce plavidla telefonicky nebo rádiovou stanicí, není-li dále stanoveno jinak. Informace podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) a odstavce 3 lze předat rovněž elektronickou zprávou a informace podle odstavce 1 písm. a) až e), g) a h) a odstavce 3 lze předat rovněž prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS. (6) Informace podle odstavce 1 písm. a) až f) a h) a odstavce 3 předává provozovatel nebo vůdce plavidla vybaveného zařízením AIS na základě povinnosti stanovené zákonem pouze prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS. Informace podle odstavce 1 písm. e), f) a h) lze předat rovněž prostřednictvím zařízení AIS.“. 16. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6d, které znějí: „§ 6a (1) Informace předávané správcem vodní cesty správci systému RIS zahrnují a) provozní dobu plavebních komor a pohyblivých mostů, zajišťuje-li jejich obsluhu správce vodní cesty, b) informace o plánované změně provozní doby plavebních komor a pohyblivých mostů, zajišťuje-li jejich obsluhu správce vodní cesty, c) kontakty na obsluhu plavebních komor a pohyblivých mostů, zajišťuje-li jejich obsluhu správce vodní cesty, d) záběry z kamer plavebních komor a pohyblivých mostů, které zabírají vodní cestu a prostor plavební komory nebo prostor pohyblivého mostu, je-li takovými kamerami uvedený prostor vybaven, e) údaje o průběhu proplavování plavební komorou a provozním stavu plavební komory, je-li plavební komora vybavena zařízením pro jejich sledování a automatické předávání; údaji podle tohoto písmene jsou 1. status plavební komory (v provozu, mimo provoz), 2. aktuální poloha vrat (otevřeno, otevírají se, zavírají se, zavřeno), 3. úroveň hladiny v plavební komoře (nahoře, dole, stoupá, klesá), 4. signály světelné signalizace, 5. úroveň hladiny na jezu a průtok profilem jezu a 6. meteorologické informace (teplota, vítr, dohlednost), f) informace o plánované údržbě vodních cest nebo jejich součástí, u které se předpokládá zastavení či omezení plavebního provozu, g) informace o místu a popisu mimořádných událostí na vodní cestě, h) informace o plánovaném a skutečně provedeném rozrušování ledových celin, i) aktuální podjezdnou výšku mostů vybavených příslušným měřicím zařízením, spravuje-li toto zařízení správce vodní cesty, a j) informace o zajištěném vodním stavu, jeho předpovědi a o krátkodobých manipulacích na vodočtu Ústí nad Labem. (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. a) a c) jsou předávány bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 hodiny od jejich získání, prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS, datovou schránkou nebo elektronickou poštou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. (3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. b) jsou předávány nejméně 3 měsíce před provedením plánované změny provozní doby nebo plánované údržby vodní cesty nebo její součásti prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS. (4) Informace uvedené v odstavci 1 písm. d), e), f), i) a j) jsou předávány bez zbytečného odkladu prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS. (5) Informace uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) jsou předávány bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 hodiny od jejich získání, telefonicky, rádiovou stanicí nebo prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS. § 6b Informace předávané Českým hydrometeorologickým ústavem správci systému RIS prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS zahrnují informace o a) platných vodních stavech a průtocích na vodočtech uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce s četností každou hodinu a b) předpovědích vodních stavů a průtoků na vodočtech uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce na období 48 hodin; předpověď je vydávána denně vždy v 10.00 hod. § 6c (1) Informace předávané provozovatelem pozemní části přístavu správci systému RIS bez zbytečného odkladu prostřednictvím zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS zahrnují informace o a) přístavních poplatcích a jejich změně, b) provozní době přístavu a její změně, c) kontaktech na správu přístavu včetně kontaktů pro hlášení připlutí do přístavu a odplutí z něj ve smyslu zvláštního předpisu upravujícího plavební provoz v přístavech, d) struktuře informací obsažených v hlášení o připlutí do přístavu, e) provozních řádech přístavů, jsou-li zpracovány, f) místu a popisu mimořádných událostí v přístavu a g) plavidlech uvedených v § 2 písm. c) identifikovaných poznávacími znaky, která jsou v přístavu. (2) Odstavec 1 písm. a) až d) neplatí pro provozovatele pozemní části neveřejného přístavu. § 6d Při výpadku zařízení pro dálkový a nepřetržitý přístup k systému RIS delším než 15 minut nebo při údržbě tohoto zařízení lze předávat informace podle § 6 odst. 6, § 6a odst. 3 a 4, § 6b a § 6c telefonicky, rádiovou stanicí nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Provozovatel plavidla, vůdce plavidla, provozovatel pozemní části přístavu, Český hydrometeorologický ústav a správce vodní cesty předávají informace v případech a způsobem podle věty první nejdéle po dobu 24 hodin za kalendářní měsíc.“. 17. Za § 6d se vkládá nový § 6e, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 6e Způsob užívání zařízení AIS a ECDIS (1) Zařízení ECDIS musí být užíváno s aktuální verzí elektronické plavební mapy uveřejněné v systému RIS. Po dobu nejdéle 10 dní od uveřejnění nové verze elektronické plavební mapy v systému RIS lze užívat předešlou verzi elektronické plavební mapy. (2) Programové vybavení zařízení ECDIS a zařízení AIS musí být aktualizováno na nejnovější verzi nejpozději do 3 měsíců po vydání jeho nové verze. (3) Při užívání zařízení AIS se zadávají a vysílají aktuální údaje o plavidle, jeho pohybu a poloze, kterými jsou a) identifikátor námořní mobilní služby (MMSI), b) jméno lodě zapsané v plavebním rejstříku nebo obdobné evidenci vedené jiným státem, c) volací značka plavidla, d) druh plavidla nebo sestavy plavidel, e) evropské identifikační číslo plavidla (ENI), bylo-li plavidlu přiděleno, f) celková délka a šířka plavidla nebo sestavy plavidel udávaná s přesností na decimetry, g) maximální aktuální statický ponor plavidla nebo sestavy plavidel, h) doplňková signalizace plavidla nebo sestavy plavidel, přepravuje-li nebezpečné věci podle zákona, i) poloha plavidla (WGS84), j) rychlost plavidla vzhledem k zemi (SOG), k) kurz plavidla vzhledem k zemi (COG), l) přesnost určení polohy plavidla (GNSS/DGNSS), m) aktuální datum a čas elektronického navigačního přístroje, n) celkový počet osob na palubě a o) navigační stav plavidla. (4) Při užívání zařízení AIS na plavidle Státní plavební správy, Policie České republiky a obecní policie nemusí být po nezbytnou dobu vysílány údaje uvedené v odstavci 3, pokud by jejich vysílání mohlo zmařit plnění úkolů podle jiných právních předpisů6). (5) Údaje uvedené v odstavci 3 jsou zadávány v souladu s evropskou normou stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidla (ES-TRIN 2017/1) ze dne 6. července 2017. Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. 6) Například zákon č. 273/2008 Sb., zákon o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V příloze č. 1 bodě 1 se slovo „plavební“ nahrazuje slovem „signální“. 19. V příloze č. 1 bodě 12 se slovo „přístaviště“ nahrazuje slovy „přístavy, přístaviště, překladiště“. 20. V příloze č. 1 se na konci bodu 13 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nový bod 14, který zní: „14. nadzemní a podzemní vedení a trubní vedení křížící vodní cestu.“. 21. V příloze č. 2 se vkládá nový bod 1, který zní: „1. Děčín“. Dosavadní body 1 až 6 se označují jako body 2 až 7. 22. V příloze č. 2 bodech 3 a 4 se slova „(pouze vodní stav)“ zrušují. 23. V příloze č. 2 se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 a 7 se označují jako body 5 a 6. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 a 17, které nabývají účinnosti 6 měsíců po jejím vyhlášení. Ministr dopravy: JUDr. Kremlík v. r.
Vyhláška č. 136/2019 Sb.
Vyhláška č. 136/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 19. 6. 2019, částka 59/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 19. 6. 2019 136 VYHLÁŠKA ze dne 23. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 6, § 10 odst. 3 až 7, 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4, § 11 odst. 2, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 3, § 19 odst. 1, § 24 odst. 4, § 42 odst. 8 zákona: Čl. I Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb., vyhlášky č. 38/2010 Sb., vyhlášky č. 28/2014 Sb. a vyhlášky č. 65/2015 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/970 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění přílohy II, III a V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“. 2. V § 1 písmeno a) zní: „a) technické požadavky na plovoucí tělesa a plavidla podléhající evidenci, s výjimkou 1. malých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3, 2. plovoucích zařízení s délkou menší než 20 m, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3,“. 3. V § 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) technické požadavky na zařízení a vybavení plavidel, c) podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky,“. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena d) až n). 4. V § 1 písm. g) se slova „a její“ nahrazují slovy „, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich“. 5. V § 1 písmeno j) zní: „j) vzory osvědčení plavidla, údaje do nich zapisované a dobu jejich platnosti,“. 6. V § 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) vzor prozatímního osvědčení plavidla,“. Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena l) až o). 7. V § 1 písmeno l) zní: „l) plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat,“. 8. § 1a včetně nadpisu zní: „§ 1a Plavební zóny vodních cest (K § 10 odst. 7 zákona) Vnitrozemské vodní cesty Evropské unie jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4. Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. 9. Nadpis § 2 zní: „Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky (K § 9 odst. 6 zákona)“. 10. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Lodě se člení na a) osobní lodě, b) nákladní motorové lodě, c) tankové motorové lodě, d) remorkéry, e) vlečné čluny, f) tlačné čluny, g) převozní lodě, h) speciální lodě.“. 11. V § 2 odst. 3 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 12. V § 2 odst. 3 písm. d) se slova „její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty“ nahrazují slovy „její konstrukce a určení pro přepravu cestujících, zvířat nebo věcí na přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestu“. 13. V § 2 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 14. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 15. § 3 a 3a včetně nadpisů znějí: „§ 3 Technické požadavky na plavidla a jejich zařízení a vybavení (K § 9 odst. 6, § 10 odst. 7 a § 10b odst. 1 zákona) (1) Technické požadavky pro provoz plavidla podléhajícího této vyhlášce, které není převozní lodí, plovoucím zařízením nebo plovoucím tělesem, na vodních cestách Evropské unie v plavební zóně 3 a 4 a na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2 a technické požadavky na jeho zařízení a vybavení jsou stanoveny v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidla ES-TRIN (dále jen „norma ES-TRIN“). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Technické požadavky pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2, 3 anebo 4 a technické požadavky na jejich zařízení a vybavení jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku, za předpokladu, že tato plavidla a) odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidel v některém z těchto států závazné, a b) zajišťují alespoň takovou míru ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce. § 3a Využití rovnocenných technologií a odchylky od technických požadavků (1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se nemusí použít v rozsahu, v jakém Evropská komise v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby1) povolí prováděcím aktem odchylky od této normy nebo uzná rovnocennost použitých technických řešení. (2) Údaje o odchylkách a uznání rovnocennosti podle odstavce 1 se zapíší do osvědčení plavidla.“. 16. Za § 3a se vkládají nové § 3b a 3c, které včetně nadpisů znějí: „§ 3b Snížené technické požadavky na některá plavidla (1) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nemusí použít v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na izolovaných vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce, budou-li v žádosti uvedeny izolované vodní cesty České republiky, na nichž bude plavidlo provozováno. (3) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce nemusí použít u plavidla postaveného před 1. lednem 1950, a) jehož nosnost nepřekračuje 350 tun nebo b) které není určeno pro přepravu nákladu a jeho největší přípustný výtlak je menší než 100 m3. (4) Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně určeného pro omezené plavby místního významu na vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce, bude-li v žádosti uveden úsek vodní cesty, kde bude plavidlo provozováno. (5) Plavidlu, u nějž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti provedeno podle odstavců 2 a 4 se v osvědčení vyznačí konkrétní vodní cesta České republiky nebo její úsek. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 1 se vyznačí v osvědčení plavidla. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 2 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavců 3 a 4 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 3c Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN Technické požadavky stanovené v příloze č. 2 se pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa nepoužijí, pokud plavidlo splňuje technické požadavky stanovené normou ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Ustanovení § 3 odst. 1 a § 3b se užijí obdobně.“. 17. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí a pověřenou právnickou osobou (K § 10 odst. 3 a 4 zákona) (1) Ověřování splnění podmínek technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou plavebním úřadem podléhají plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles. (2) Plavidly, u nichž může plavební úřad pověřit prováděním technické prohlídky právnickou osobu, jsou plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.“. 18. Nadpis nad § 4a se zrušuje. 19. Nadpis § 4a zní: „Odborná komise a její činnost (K § 10 odst. 3 zákona)“. 20. V § 4a odst. 1 se za slova „a jejich strojních zařízení“ vkládají slova „, jednoho odborníka v oblasti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN“. 21. V § 4a odst. 3 se za text „§ 4“ vkládá text „odst. 1“. 22. V § 4a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Odborník v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) a znalosti právních a technických předpisů v oblasti technické způsobilosti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN.“. 23. V § 4b odst. 1 se věta první zrušuje. 24. V § 4b odst. 1 se za slova „ověření“ vkládají slova „splnění podmínek“. 25. V § 4b odst. 1 se slova „jejím členem“ nahrazují slovy „členem odborné komise“. 26. V § 4b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti tradičního plavidla vymezeného normou ES-TRIN je také posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborníkem v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel.“. 27. V § 4b odst. 2 se slova „podle § 10 odst. 4 zákona (dále jen „pověřená právnická osoba“)“ nahrazují textem „odst. 2“. 28. V § 4b odst. 2 se slova „nejméně jeden člen odborné komise“ nahrazují slovy „alespoň člen odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení“. 29. V § 4b odst. 2 se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „druhé“. 30. V § 4b odstavec 3 zní: „(3) Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje stanovené technické požadavky; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.“. 31. V § 4b se odstavec 4 zrušuje. 32. Nadpis § 4c zní: „Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah (K § 10 odst. 11 zákona)“. 33. V § 4c se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez cestujících a nákladu a vyčištěné. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 34. V § 4c odst. 2 a 3 se slova „před vydáním osvědčení plavidla“ zrušují. 35. V § 4c odst. 2 se věta poslední zrušuje. 36. V § 4c odst. 3 se slova „nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení“ zrušují. 37. V § 4c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo součinnost dalších specializovaných odborníků“. 38. V § 4c se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených normou ES-TRIN se použijí rovněž postupy stanovené touto normou. Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených přílohou č. 2 k této vyhlášce se použijí ustanovení této vyhlášky. (5) Technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech stanovených podmínek technické způsobilosti.“. 39. § 4d včetně nadpisu zní: „§ 4d Uznání technických prohlídek provedených jiným státem (K § 10a odst. 2 zákona) Technická prohlídka provedená orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let.“. 40. Za § 4d se vkládá nový § 4e, který včetně nadpisu zní: „§ 4e Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah (K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona) (1) Při provádění pravidelné technické prohlídky, prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a prohlídky navazující na výkon státního dozoru se použije § 4c odst. 1, odst. 2 věta druhá a odst. 4 obdobně. (2) Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidla. (3) Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení. (4) Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla. (5) Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti. (6) Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidla, které byly upraveny nebo opraveny, vlastností plavidla, které mohly být úpravou nebo opravou dotčeny, a zvláštních vlastností plavidla uvedeného v § 3 odst. 1, které jsou stanoveny v normě ES-TRIN. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění. (7) Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.“. 41. V § 5 odst. 1 se slova „všechna plavidla podle § 2 odst. 1“ nahrazují slovy „lodě a plovoucí stroje“. 42. V § 5 odst. 1 se slova „, s výjimkou plovoucích zařízení a plovoucích těles“ zrušují. 43. V § 5 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 44. § 6 a 7 včetně nadpisů znějí: „§ 6 Vybavení plavidel lodními listinami (K § 18 odst. 3 zákona) (1) Plavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. a) musí být vybavena lodními listinami, kterými jsou a) doklad či jiný dokument, na jehož základě lze podle zákona plavidlo na vodních cestách provozovat, jímž je 1. osvědčení plavidla, 2. prozatímní osvědčení plavidla, 3. doklad obdobný osvědčení plavidla, který vydal jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace, 4. doklad podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, 5. povolení plavebního úřadu k umístění plavidla na vodní cestě, nebo 6. povolení zvláštní přepravy, bylo-li vydáno z důvodu, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, b) lodní deník, c) seznam posádky, je-li s plavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, seznam cestujících pobývajících na plavidle po dobu delší než 24 hodin, d) cejchovní průkaz, podléhá-li pravidlo cejchování, e) kniha odběru zaolejovaných vod, je-li plavidlo plovoucím strojem nebo je-li vybaveno vlastním strojním pohonem nebo strojním pohonem pro zařízení na něm instalované, f) povolení zvláštní přepravy, je-li pro provoz plavidla na vodní cestě zákonem vyžadováno, g) revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, pokud jsou tato zařízení na plavidle instalována, h) povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidlo vybaveno, i) schvalovací osvědčení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu, přepravuje-li plavidlo nebezpečné věci podle této mezinárodní smlouvy a schvalovací osvědčení se pro takovou přepravu vydává, j) doklady o odborné montáži a revizi určených technických zařízení, osvědčení určených technických zařízení, k) listiny týkající se plavby vyžadované mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. (2) Údaje zapisované do lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidle. (4) Do knihy odběru zaolejovaných vod potvrzují příslušná odběrní místa odběr těchto vod z plavidla. Údaje zapisované do knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 8 k této vyhlášce. (5) V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi. § 7 Doba platnosti osvědčení plavidla a vzory osvědčení plavidla (K § 10 odst. 5, § 10b odst. 1 a § 11 odst. 2 zákona) (1) Doba platnosti osvědčení plavidla je a) 5 let pro 1. osobní lodě, 2. plavidla uvedená v § 3 odst. 1, která mají vlastní strojní pohon a mohou dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě, 3. plovoucí zařízení, na nichž se předpokládá dlouhodobější přítomnost osob, jako je například botel, plovoucí restaurace, prodejna, galerie, plovárna, b) 10 let pro ostatní plavidla podléhající této vyhlášce. (2) Platnost osvědčení plavidla se prodlouží o dobu uvedenou v odstavci 1. (3) Plavidlu se vystaví osvědčení Unie podle vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce, pakliže plavidlo, jeho zařízení a vybavení splňují technické požadavky stanovené pro příslušnou zónu v normě ES-TRIN nebo splňují-li technické požadavky podle § 3a. (4) Vzor osvědčení plavidla pro a) plavidla uvedená v § 3 odst. 1 je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, b) převozní lodě a plovoucí zařízení je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (5) Vzor prozatímního osvědčení plavidla pro plavidla podléhající této vyhlášce je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce. (6) Vzor osvědčení plavidla pro plavidla, u nichž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti pro provoz na vodních cestách České republiky provedeno podle technických požadavků uvedených v § 3b odst. 1 a mají platné osvědčení Unie, je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.“. 45. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Plavidlem, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, je a) loď, nejedná-li se o vlečný nebo tlačný člun nepřepravující nebezpečné věci, b) plovoucí stroj.“. 46. V § 11a odst. 3 písm. b) se číslo „30“ nahrazuje číslem „45“. 47. § 13a se zrušuje. 48. Vkládá se nová příloha č. 1, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Plavební zóny vodních cest České republiky ZÓNA 1 Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují. ZÓNA 2 Přehradní nádrž Lipno. ZÓNA 3 1. Přehradní nádrže Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III. 2. Těžební jezera štěrkopísku Ostrožská Nová Ves a Tovačov. ZÓNA 4 Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2 a 3.“. Dosavadní přílohy č. 1 až 6 se označují jako přílohy č. 2 až 7. 49. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Podmínky technické způsobilosti plovoucích zařízení, převozních lodí a plovoucích těles KAPITOLA 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1.01. Definice Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů: 1) převozní loď plující volně je převozní loď samostatně plující bez upoutání k vodícímu lanu nebo řetězu, 2) převozní loď neplující volně je převozní loď plující upoutána k vodícímu lanu nebo řetězu, 3) plovoucí zařízení služeb je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro poskytování ubytovacích, restauračních, společenských, vzdělávacích, kulturních, rekreačních a podobných služeb, například botel, plovoucí restaurace, galerie, divadlo, kostel, sauna, učebna, dílna, plovárna, 4) plovoucí zařízení pracovní je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro činností neuvedené v odstavci 3, například přístavní můstek nebo molo, plovoucí dok, plovoucí garáž apod., Zvláštní prostory na plavidle 5) hlavní strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány hlavní motory, 6) strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory, 7) motorový úsek je úsek plavidla, ve kterém se nachází hlavní nebo pomocný motor (motory), 8) kotelna je prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média, 9) uzavřený prostor je prostor na plavidle uzavřený pevným nebo pohyblivým zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně po obvodu, 10) kormidelna je prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla, 11) obytný prostor je prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny, 12) prostor pro cestující nebo návštěvníky je prostor na plavidle určený pro osoby, které nejsou členem posádky plavidla nebo lodního personálu, 13) ovládací stanoviště je kormidelna nebo prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, odkud lze dálkově ovládat zařízení plavidla, 14) schodišťová šachta je šachta vnitřního schodiště, 15) kuchyně je prostor se sporákem či podobným zařízením určený k přípravě jídel, 16) skladovací prostor je prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob, 17) pracoviště je prostor, kde členové posádky nebo lodního personálu plní své úkoly, 18) průchod je prostor určený pro běžný pohyb osob, Lodní technické pojmy 19) rovina největšího přípustného ponoru je rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě, 20) bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné, 21) zbývající bezpečnostní vzdálenost je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné, 22) volný bok (f) je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla, 23) zbývající volný bok je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla, 24) nepotopitelné je plavidlo, které má takovou zásobu plovatelnosti, aby se zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N, 25) výtlak (D) je celková hmotnost plavidla, včetně zatížení, 26) součinitel plnosti výtlaku (CB) je poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T, 27) boční plocha nad hladinou (AV) je boční plocha plavidla nad vodoryskou v m2, 28) přepážková paluba je paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok, 29) přepážka je stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami, 30) příčná přepážka je přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému, 31) stěna je obvykle svislá dělicí plocha, 32) dělicí stěna je stěna, která není vodotěsná, 33) délka (L) je maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu, 34) největší délka (LOA) je maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení, 35) délka na vodorysce (LWL) je délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru, 36) šířka (B) je maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.), 37) největší šířka (BOA) je maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod., 38) šířka na hlavní vodorysce (BWL) je šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru, 39) boční výška (H) je nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla, 40) ponor (T) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru, 41) celkový ponor (TOA) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru, 42) přední svislice je kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru, 43) světlá šířka boční paluby je vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby, Kormidelní zařízení 44) kormidelní zařízení je veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy, 45) kormidlo je kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem, 46) kormidelní stroj je součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla, 47) pohonná jednotka je pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem, 48) zdroj energie je napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru, 49) ovládací prvky řízení jsou konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje, 50) pohonná jednotka kormidelního stroje je ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie, 51) ruční pohon je systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie, 52) ručně ovládaný hydraulický pohon je ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu, 53) regulátor rychlosti otáčení plavidla je zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot, Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů 54) vodotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průniku vody, 55) odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody, 56) plynotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů, 57) nehořlavý je materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2, 58) zpomalující hoření je materiál třídy reakce na oheň B, C, který se nevzněcuje snadno, pozvolna hoří a po odstranění přímého plamene samovolně uhasne, 59) předpis pro provádění požárních zkoušek je mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO), Jiné definice 60) radarové zařízení je elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu, 61) lodní personál jsou osoby zajišťující provoz plavidel, které nejsou členy posádky, 62) signální světlo je světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidel, 63) hlavní motor je spalovací motor nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidla, 64) pomocný motor je motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla, 65) subjekt pověřený prohlídkami je odborná komise nebo pověřená právnická osoba. KAPITOLA 2 POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL 2.01. Základní požadavek 2.01.1. Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí. 2.02. Pevnost a stabilita 2.02.1. Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven: a) v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, se dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů; b) u prohlídky plavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle vzorců: αt1min=0,006×α×Tmm, t2min=f×0,55×LWLmm; v těchto vzorcích: f = 1 + 0,0013 × (a – 500), a = podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm; minimální hodnoty stanovené podle tohoto písmene nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu; c) v žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm; d) výměnu obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c). Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) až c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti. 2.02.2. Aniž je dotčeno ustanovení 2.02.1 místně jsou u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek plovoucího zařízení nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidla. 2.02.3. Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle čl. 2.02.1. 2.02.4. Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití. 2.03. Lodní trup 2.03.1. Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech: a) kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost zatíženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena a b) záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi. Toto ustanovení se nepoužije pro plovoucí zařízení pracovní. 2.03.2. Převozní loď nemusí být vybavena kolizními přepážkami podle čl. 2.03.1, pokud je plavidlo konstruováno jako nepotopitelné. 2.03.3. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení. 2.03.4. Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.01.7 až 15.01.12, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud není plavidlo vybaveno přepážkovou palubou, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku. 2.03.5. Počet otvorů v přepážkách podle 2.03.4 musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek. 2.03.6. Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle čl. 2.03.4 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky: a) musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu; b) musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření; c) na obou stranách musí být opatřeny nápisem: „Po průchodu dveře ihned uzavřít“. 2.03.7. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou. b) Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky. c) Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund. d) Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál. e) Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny. 2.03.8. Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru. 2.03.9. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě. 2.03.10. Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu. 2.03.11. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla. 2.03.12. Plavidlo musí být provedeno tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku. 2.04. Strojovny, kotelny a palivové nádrže 2.04.1. Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat. 2.04.2. Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny. Ustanovení předchozí věty nemusí být splněno u plavidla, které nemá uzavřené prostory, nejedná-li se o nádrže na palivo s bodem vzplanutí 55 °C a méně. 2.04.3. Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně nehořlavého materiálu. 2.04.4. Strojovna, která je otevřená do volného prostoru nebo její prostor je omezen jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 2.04.8. nebo 6.07.1. pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou. 2.04.5. Strojovna nebo motorový úsek obsahující vestavěné spalovací motory a/nebo trvale instalované palivové nádrže musí být odděleny od obytných prostorů. Tento požadavek je naplněn, pokud konstrukce splňuje následující požadavky: a) rozhraní jsou nepřerušovaně utěsněna (např. svařením, pájením, lepením, laminováním nebo jinak); b) prostupy pro kabely, potrubí atd. jsou uzavřeny tvarovkami, těsněním a/nebo tmely; c) přístupové otvory, jako jsou dveře, poklopy, atd. jsou opatřeny závěry, takže se může zajistit minimalizování průniku plynu a par v uzavřené poloze. Účinnost hraničních spojů nebo utěsnění se může doložit buď dokumentací, nebo vizuální prohlídkou. 2.04.6. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány. 2.04.7. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a nehořlavého materiálu. 2.04.8. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud a) celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2, b) cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a c) na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasicí přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW. 2.04.9. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně se stálou obsluhou je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN. KAPITOLA 3 ZNAČKY MAXIMÁLNÍHO PONORU 3.01. Značky maximálního ponoru. 3.01.1. Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však mohou být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoveny větší hodnoty. 3.01.2. Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými značkami maximálního ponoru. 3.01.3. Značky maximálního ponoru se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. 3.01.4. Plavidlo musí mít nejméně tři páry značek maximálního ponoru, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě. To se nevyžaduje: a) u plavidel, která jsou určena k přepravě nákladu a jsou kratší než 40 m stačí dva páry značek maximálního ponoru umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě a b) u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden pár značek maximálního ponoru umístěných přibližně uprostřed plavidla. 3.01.5. Značky maximálního ponoru, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Značka maximálního ponoru, která se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. KAPITOLA 4 MANÉVROVATELNOST 4.01. Obecná ustanovení 4.01.1. Plavidla musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost. 4.01.2. Převozní loď neplující volně musí splňovat požadavky na manévrovatelnost stanovené plavebním úřadem s ohledem na plavební podmínky v místě jejího provozování, který při tom využije některé požadavky čl. 4.02 až 4.10. 4.01.3. Převozní loď plující volně s vlastním pohonem musí splňovat požadavky čl. 4.02 až 4.10. 4.02. Zkušební plavby 4.02.1. Manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami. 4.02.2. Soulad s požadavky čl. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidle stejného typu. 4.02.3. Zkušební plavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s požadavky stanovenými v této příloze. 4.03. Zkušební oblast 4.03.1. Zkušební plavby podle čl. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních cest, kde má být převozní loď provozována nebo s obdobnými plavebními podmínkami a který určil plavební úřad s ohledem na možnost řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen „zkušební oblast“). 4.03.2. Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku úseku plavby a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech. 4.04. Zatížení plavidla během zkušebních plaveb 4.04.1. Během zkušebních plaveb musí být převozní loď zatížena nejméně do 70 % jejich nosnosti a zatížení musí být rozloženo rovnoměrně. 4.05. Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě 4.05.1. Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev. 4.05.2. Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle čl. 4.10. 4.06. Předepsaná (dopředná) rychlost plavby 4.06.1. Převozní loď musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby umožňující bezpečné manévrování. Tento požadavek se nevztahuje na převozní lodě bez strojního pohonu. 4.07. Schopnost zastavení 4.07.1. Převozní loď musí být schopná zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelná. 4.08. Schopnost plavby vzad 4.08.1. Provádí-li se zastavovací manévr podle čl. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad. 4.09. Schopnost vyhýbání 4.09.1. Převozní loď musí být schopná provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. 4.10. Schopnost otáčení 4.10.1. Převozní loď musí být schopná se včas otočit. KAPITOLA 5 KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ 5.01. Obecné požadavky 5.01.1. Je-li plavidlo vybaveno kormidelním zařízením, musí být spolehlivé a zajišťovat dobrou manévrovatelnost. 5.01.2. Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu. 5.01.3. Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od - 20 °C do + 50 °C. 5.01.4. Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky. 5.01.5. Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku. 5.01.6. Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen krouticí moment a aby nedošlo k výpadku, či poruše kormidelního stroje. 5.01.7. Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu a vnikání vody do plavidla. 5.02. Pohonné jednotky kormidelního stroje 5.02.1. Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund. 5.02.2. Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka. 5.02.3. Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit srovnatelnou manévrovatelnost jako první pohonná jednotka. 5.02.4. U ručně ovládaných kormidelních zařízení musí jedno otočení kolem odpovídat úhlu kormidla nejméně 3°. 5.02.5. U strojních kormidelních zařízení musí být možné při maximálním ponoru kormidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti 4°/s v celém rozsahu otáčení kormidla. 5.02.6. Požadavky 5.02.4 a 5.02.5 je třeba kontrolovat i s plavidlem plujícím plnou rychlostí při posunu kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku. Dále se musí ověřit, zda kormidlo drží polohu maximálního úhlu při maximální hnací síle. 5.03. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje 5.03.1. Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit jako pohonné zařízení pro jiné silové jednotky nebo spotřebiče. 5.03.2. Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz. 5.03.3. Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru. 5.03.4. Hydraulické hadice a) jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků; b) musí být určeny nejméně pro maximální provozní tlak; c) musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let. 5.03.5. Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuty nejméně každých osm let odborně způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny. 5.04. Zdroj energie 5.04.1. Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie. 5.04.2. Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou. 5.04.3. Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj elektrické energie pro jiné silové spotřebiče. 5.05. Ruční pohon 5.05.1. Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou. 5.05.2. Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola. 5.06. Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení 5.06.1. Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být plavidlo vybaveno dvěma navzájem nezávislými ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky čl. 5.01 až 5.05. Tento odstavec se na dokormidlovací zařízení nevztahuje, není-li zapotřebí k dosažení požadované manévrovatelnosti. 5.06.2. Je-li plavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voith-Schneider) propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována dostatečná manévrovatelnost. 5.07. Ukazatele a kontrolní zařízení 5.07.1. Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení. 5.07.2. Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje a) pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s čl. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě, b) výpadek napájení ovládacího prvku řízení, c) výpadek napájení pohonných jednotek a d) poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů. 5.08. Pravidelné prohlídky 5.08.1. Prohlídku správnosti instalace kormidelního zařízení se strojním pohonem provede subjekt pověřený prohlídkami. Za účelem ověření technické způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení těchto dokladů: a) popis kormidelního zařízení, b) výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a ovládacích prvcích řízení, c) informace o kormidelním stroji, d) schéma elektrického zapojení a e) návod k obsluze kormidelního zařízení. 5.08.2. Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě. 5.08.3. Prohlídka musí zahrnovat alespoň: a) kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení; b) kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti; c) vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů; d) vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení a e) kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení. 5.09. Regulátory rychlosti otáčení plavidla 5.09.1. Regulátory rychlosti otáčení plavidla a jejích součásti musí splňovat požadavky čl. 6.03.5. 5.09.2. Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení plavidla se musí zobrazovat na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu. 5.09.3. Je-li plavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení plavidla i jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení plavidla nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení. 5.09.4. Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení plavidla musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích. 5.09.5. Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení plavidla musí splňovat minimální požadavky a zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení. KAPITOLA 6 KORMIDELNA 6.01. Obecná ustanovení 6.01.1. Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavby. 6.01.2. Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí převozní lodě nesmí překročit dvě délky lodi vzhledem k hladině vody. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít vhodné elektronické přístroje. 6.01.3. Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°. 6.01.4. Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN. 6.02. Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení 6.02.1. Ovládací prvky potřebné k ovládání převozní lodě se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná. 6.02.2. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů. 6.02.3. Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená. 6.02.4. Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel. 6.02.5. Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického hluku se provádí dle normy ES-TRIN. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady. 6.03. Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení převozní lodě s vlastním pohonem 6.03.1. Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. 6.03.2. Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout. 6.03.3. Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů. 6.03.4. Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 5.07.2, čl. 7.03.3 a čl. 7.05.14. 6.03.5. Pro plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru se přiměřeně použijí požadavky ES-TRIN. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení plavidla musí přiměřeně splňovat požadavky ES-TRIN. 6.03.6. V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení. Požadavky v čl. 6.03.1 až 6.03.4 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě čl. 6.03.2 musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní (Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 6.03.2. Obdobně to platí při ovládání plavidla elektronicky s použitím joysticku. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení plavidla. 6.04. Signální světla, světelné a zvukové signály 6.04.1. V kormidelně nebo na ovládacím stanovišti musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole signálních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo. 6.04.2. Na plavidle mohou být použity pouze návěstní svítilny splňující požadavky na signální světla podle jiného právního předpisu. 6.05. Radarové vybavení, ukazatel rychlosti otáčení plavidla, zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování elektronických plavebních map 6.05.1. U plavidel vybavených radarem musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN. 6.05.2. U plavidel vybavených zařízením ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu12) a zařízením k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu13) musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN. 6.06. Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle 6.06.1. Na převozní lodi s kormidelnou, která neumožňuje přímou komunikaci s cestujícími, musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle. 6.06.2. Přiměřeně to platí pro plovoucí zařízení služeb, na kterém jsou uzavřené prostory. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení s prostory pro posádku anebo lodní personál. Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem nebo rovnocenným technickým zařízením. 6.07. Poplašný systém 6.07.1. Na převozní lodi s uzavřeným prostorem nebo na plovoucím zařízení služeb s uzavřeným prostorem musí být poplašný systém, pomocí něhož lze spustit akustický výstražný signál v uzavřených obytných prostorách, strojovnách a prostorách pro cestující nebo zákazníky. 6.07.2. Ovládající osoba musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu. 6.07.3. Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech. Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle normy ES-TRIN. 6.08. Vytápění a větrání 6.08.1. Kormidelna, která je uzavřeným prostorem musí být vybavena účinnou a regulovatelnou vytápěcí a větrací soustavou. KAPITOLA 7 KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ 7.01. Obecná ustanovení 7.01.1. Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe. 7.01.2. Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz: a) před svým prvním uvedením do provozu, b) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a c) pravidelně nejméně každých pět let. Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkami. 7.02. Bezpečnost provozu 7.02.1. Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti náhodnému spuštění. 7.02.2. Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky. 7.02.3. Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy musí být možné zastavit z vnějšího prostoru, než ve kterém jsou umístěny, a z prostoru mimo strojovny. 7.02.4. Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší. 7.02.5. Pružné spoje potrubí jsou povoleny, s výjimkou strojoven, v těchto soustavách: a) drenážní a balastní, b) palivové a olejové, c) požárních a mytí paluby, d) větracích, měřících a plnících, e) sanitárního odpadu (kanalizace) a f) pitné vody. Ve strojovnách mohou tyto spoje být použity za podmínky, že jsou nehořlavé. 7.02.6. Materiál pružných spojů musí být odolný proti působení dopravovaného média. 7.02.7. U pružných spojení je dovoleno používat hotové spojky s koncovkami (příruby nebo šroubení). Tyto spoje musí být na dobře viditelných a přístupných místech. 7.03. Pohonné zařízení 7.03.1. Pro strojní pohon jsou povoleny pouze: a) vznětové motory, b) elektrické motory, c) zážehové přívěsné motory. 7.03.2. Pohonné zařízení plavidla se strojním pohonem musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu. 7.03.3. Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je u převozní lodě poháněné spalovacím motorem nutno sledovat a) teplotu chladící vody hlavních motorů, b) tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek a c) tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí. 7.03.4. U plavidla s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček. 7.03.5. U plavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka. 7.03.6. Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu. 7.04. Výfuková soustava spalovacího motoru 7.04.1. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny. 7.04.2. Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části plavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu. 7.04.3. Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár. 7.04.4. Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem. 7.05. Palivové nádrže, potrubí a příslušenství 7.05.1. Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, nebo v nádržích označených značkou shody CE se schváleným typem, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu. 7.05.2. Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody musí být vybaveny automatickým zavíráním. 7.05.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže. 7.05.4. Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad pevně vestavěnými motory nebo jejich výfukovým potrubím. 7.05.5. Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny. 7.05.6. Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Vnitřní průměr odvětrávacího potrubí musí být nejméně 18 mm. Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí. 7.05.7. S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I k této příloze. 7.05.8. Ustanovení 7.05.7 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže do objemu 25 l, umístěných v odvětrávaných prostorech s min. průřezem větracích otvorů 3000 mm2. 7.05.9. Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce. 7.05.10. Palivové nádrže převozní lodě plující volně musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření množství paliva. 7.05.11. Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla. 7.05.12. Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým plnícím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %. 7.05.13. Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu. 7.05.14. Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz převozní lodě plující volně musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz. 7.05.15. Ustanovení 7.05.14 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže. 7.06. Skladování mazacího oleje a olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství 7.06.1. Oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný nehořlavý materiál. 7.06.2. Nádrže na oleje, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. 7.06.3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej. 7.06.4. Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím. 7.06.5. Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny. 7.06.6. Potrubí pro olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce. 7.06.7. Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením. 7.07. Odvodnění a drenážní soustavy 7.07.1. Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny. 7.07.2. Převozní loď nebo plovoucí zařízení služeb musí mít dvě samostatná drenážní čerpadla, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U převozní lodě a plovoucího zařízení služeb s výtlakem nepřesahujícím 250 t však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích. 7.07.3. Minimální výkon Q1 = 0,1 x d12 [l/min]; d1 je vypočteno podle vzorce: d1=1,5×LB+H+25mm. Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce: Q2 = 0,1 x d22 [l/min]; d2 je vypočteno podle vzorce: d2=1,5×lB+H+25mm. Hodnota d2 však nesmí být vyšší než hodnota d1. K výpočtu Q2 se použije délka nejdelšího vodotěsného úseku. V těchto vzorcích: l je délka příslušného vodotěsného úseku v m; d1 je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm; d2 je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm. 7.07.4. Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm. U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm. 7.07.5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla. 7.07.6. Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla. 7.07.7. Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury. 7.07.8. Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů. 7.07.9. Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních prostor musí být vybaveny pro měření nebo kontrolu jejich zaplnění. 7.07.10. Je-li na plavidle drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení plavidla. 7.07.11. Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování, jestliže klíče k zámkům uzávěrů jsou odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně. 7.08. Uložení zaolejované vody 7.08.1. Na plavidle s hlavním nebo pomocným motorem musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní). 7.09. Hluk vydávaný plavidly 7.09.1. Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen. 7.09.2. Hluk vydávaný převozní lodí s vlastním strojním pohonem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A). 7.09.3. Hluk vydávaný plovoucím zařízením nebo převozní lodí se strojním pohonem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 65 dB(A). 7.09.4. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN. KAPITOLA 8 EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU 8.01. Spalovací motor použitý na plavidle musí splňovat požadavky normy ES-TRIN, nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo vyhlášky o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách. 8.02. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se dokládá příslušným certifikátem nebo prohlášením o shodě. 8.03. Spalovací motor je instalován na plavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a emisí hluku. KAPITOLA 9 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 9.01. Obecná ustanovení 9.01.1. Neexistují-li zvláštní požadavky na určitá zařízení a jejich části, považuje se stupeň bezpečnosti a provedení za uspokojivý, pokud jsou v souladu s platnou elektrotechnickou normou, na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 9.01.2. Provozovatel nebo vlastník plavidla musí uchovávat a aktualizovat tyto doklady: a) přehledná schémata celého elektrického zařízení, b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů, c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení a d) údaje o druhu kabelů a o průřezu vodičů. 9.01.3. Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 °C do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C. 9.01.4. Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná. 9.02. Systémy napájení elektrickou energií 9.02.1. Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti. 9.03. Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody 9.03.1. Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce. Místo| Druh minimální ochrany (podle publ. ČSN EN 60529) ---|--- Generátory| Motory| Transformátory| Panely, Rozvaděče, Spínače| Montážní příslušenství| Osvětlovací zařízení Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní stroj| IP 22| IP 22| IP 22 (2)| IP 22 (1) (2)| IP 44| IP 22 Skříňky na akumulátory a barvy| | | | | | IP 44 u. (Ex) (3) Otevřené paluby a ovládací stanoviště| | IP 55| | IP 55| IP 55| IP 55 Kormidelna| | IP 22| IP 22| IP 22| IP 22| IP 22 Kajuty a vnitřní prostory pro cestující a zákazníky kromě sociálních zařízení a umýváren| | | | IP 22| IP 20| IP 20 Sociální zařízení a umývárny| | IP 44| IP 44| IP 44| IP 55| IP 44 (1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12 (2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany. (3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002 v platném znění nebo b) publikace souboru ČSN EN 60079 v platném znění a edici. 9.04. Ochrana před výbuchem 9.04.1. Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída). 9.05. Ochranné uzemnění 9.05.1. Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny. 9.05.2. Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem. 9.05.3. Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace). 9.05.4. Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší, než jsou hodnoty uvedené v tabulce: Průřez vnějších vodičů [mm2]| Minimální průřez uzemňovacích vodičů ---|--- v izolovaných kabelech [mm2]| uložených samostatně [mm2] od 0,5 do 4| stejný průřez jako u vnějšího vodiče| 4 více než 4 až 16| stejný průřez jako u vnějšího vodiče| stejný průřez u vnějšího vodiče více než 16 až 35| 16| 16 více než 35 až 120| poloviční průřez vnějšího vodiče| poloviční průřez vnějšího vodiče více než 120| 70| 70 9.06. Nejvyšší přípustná napětí 9.06.1. Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce: Druh zařízení| Nejvyšší přípustné napětí ---|--- Stejnosměrný proud| Jednorázový střídavý proud| Třífázový střídavý proud a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití| 250 V| 250 V| 500 V b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití| 250 V| 250 V| - c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:| | | 1\\. všeobecně| 50 V (1)| 50 V (1)| - 2\\. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení| -| 250 V (2)| - 3\\. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací| 250 V| 250 V| - 4\\. při použití proudových chráničů| -| 250 V| 500 V d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu, a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem| 250 V| 250 V| 500 V e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích| 50 V| 50 V| - (1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor). (2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země. 9.06.2. Odchylně od čl. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření: a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje, nebo b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování. 9.07. Rozvodné systémy 9.07.1. Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy: a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE) = (síť TN-S), b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) = (síť PELV) a c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE) = (síť IT). 9.07.2. Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy: a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S), b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT) a c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN). 9.07.3. Mohou být použity jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti. 9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě 9.08.1. Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu. 9.08.2. Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena. 9.08.3. Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí. 9.08.4. Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením. 9.08.5. Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím. 9.08.6. Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla. 9.08.7. Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky a b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet. 9.09. Napájení jiného plavidla 9.09.1. Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím. 9.09.2. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu. 9.09.3. Ustanovení čl. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně. 9.10. Generátory a motory 9.10.1. Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03). 9.10.2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu. 9.11. Akumulátory 9.11.1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW. 9.11.2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštním uzavřeném prostoru. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě. 9.11.3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu. 9.11.4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily. 9.11.5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce: Q = 0,11 × I × n [m3/h], kde: I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A); n = počet článků. U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na příslušných normách. 9.11.6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory. 9.11.7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje. 9.11.8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm. 9.12. Spínací zařízení 9.12.1. Elektrické rozvaděče a pulty a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny. b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem. c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20). d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost. e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky. 9.12.2. Spínače, ochranná zařízení a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu. b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači. c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody. d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče. e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha. 9.12.3. Měřící a kontrolní zařízení a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení. b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit. 9.12.4. Umístění elektrických rozvaděčů a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením. b) Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla. c) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření. d) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože. 9.13. Nouzové jističe 9.13.1. Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí. 9.14. Montážní příslušenství 9.14.1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů. 9.14.2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné. 9.14.3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. 9.14.4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí. 9.15. Kabely 9.15.1. Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR. 9.15.2. Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm2. 9.15.3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění. 9.15.4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno. 9.15.5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních. 9.15.6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením. 9.15.7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí. 9.15.8. Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub. 9.15.9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. 9.15.10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu. 9.16. Světelné spotřebiče 9.16.1. K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení. 9.16.2. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky. 9.16.3. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel. 9.16.4. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení: a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití, b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů, c) označení únikových cest a nouzových východů, d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí, e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy, f) kormidelna, g) místnost s nouzovým zdrojem energie, h) místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí. 9.16.5. Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut. 9.16.6. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky. 9.17. Signální světla 9.17.1. Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody. 9.17.2. Jsou-li na plavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie. 9.17.3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje. 9.17.4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje. 9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení 9.18.1. Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky: a) Výstražné systémy Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů. b) Bezpečnostní systémy Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech. 9.19. Elektronické zařízení 9.19.1. Obecná ustanovení Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení. 9.19.2. Zkušební podmínky a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce. b) Kolísání napětí a kmitočtu | Kolísání ---|--- trvalé| krátkodobé Obecně| kmitočet| ± 5 %| ± 10 % 5 s napětí| ± 10 %| ± 20 % 1,5 s Provoz akumulátoru| napětí| \\+ 30 %/-25 %| c) Tepelná zkouška Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti. d) Zkouška při nízké teplotě Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti. e) Vibrační zkouška Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz. Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot: Obecně: f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu) f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g. Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto: f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu) f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g. Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu. f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3. g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce. 9.20. Elektromagnetická kompatibilita 9.20.1. Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením; b) snížením příčin rušení u zdroje; c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení. KAPITOLA 10 VÝSTROJ 10.01. Kotevní zařízení 10.01.1. Převozní loď musí být vybavena kotvou, jejíž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce: P = k x B x T [kg], kde: k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla: k=c×L8×B, kde: c je výtlak plavidla 10.01.2. Celková hmotnost P stanovená pro kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. 10.01.3. Zadní kotvy nejsou požadovány. 10.01.4. Kotvy z litiny nejsou povoleny. 10.01.5. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem. 10.01.6. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky. 10.01.7. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně 25 m. 10.01.8. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce: R = 0,35 x P' [kN], kde: P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle čl. 10.01.1. Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v čl. 10.01.1, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy. 10.01.9. Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle čl. 10.01.1 a 10.01.8. 10.01.10. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu. 10.01.11. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší. 10.02. Jiné vybavení 10.02.1. Na plavidle musí být nejméně toto vybavení: a) vybavení pro denní, noční a akustickou signalizaci plavidla, b) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla a c) radiotelefonní zařízení, je-li vyžadováno podle právního předpisu upravujícího radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestách14). Na převozní lodi plující volně nebo plovoucím zařízení služeb musí být tyto nádoby: a) označená sběrná nádoba na běžný odpad, b) a v případě, že je to relevantní, také samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu, o objemu nejméně 10 l, určené ke shromažďování - utěrek znečištěných olejem, - nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů, - nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů, - splašků, - jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu. 10.02.2. Kromě toho k vybavení patří a) uvazovací ocelová lana: Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími lany. Jejich minimální délka činí: - první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m, - druhé lano: 2/3 prvního lana, - třetí lano: 1/3 prvního lana. Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Ocelová lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce: proL×B×Tdo1000m3:Rs=60+L×B×T10kNa ížproL×B×Tvícenež1000m3:Rs=150+L×B×T100kN. Pro předepsaná lana musí mít provozovatel k dispozici osvědčení podle evropské normy EN 10 204 v platném znění, č. 3.1. Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu lan musí být uvedena v osvědčení; b) lodní hák; c) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb lékárničku s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem; d) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle; e) na převozní lodi světlomet, který lze ovládat z kormidelny. 10.02.3. U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nezatíženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky, lávka nebo žebřík. 10.02.4. U plovoucích zařízení pracovních se čl. 10.02.2 písm. a) nepoužije, je-li pro stabilizaci polohy použito jiných rovnocenných technických prostředků. 10.03. Přenosné hasicí přístroje 10.03.1. Na každém plavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, musí být k dispozici přenosné hasicí přístroje odpovídající příslušnému druhu hořlavé látky, a to: a) v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti, b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor, c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn, d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny a e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů. 10.03.2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V. 10.03.3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen. 10.03.4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití. 10.03.5. Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány ve stanovených termínech podle zvláštního právního předpisu stanovujícího podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru15). 10.03.6. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje s délkou strany nejméně 10 cm podle obrázku 3 v dodatku. 10.04. Stabilní vodní hasicí soustavy 10.04.1. Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby každé místo plavidla bylo v dosahu: a) nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech; b) u každého hydrantu lze počítat pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m; c) tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a d) na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m. Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I k této příloze s délkou strany nejméně 10 cm. 10.04.2. Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel. 10.04.3. Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na otočně připojený naviják. 10.04.4. Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám. 10.04.5. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí. 10.04.6. Požární čerpadla musí: a) být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech; b) být ovladatelná nezávisle na sobě; c) každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody; d) být instalována před záďovou přepážkou. Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům. 10.05. Stabilní hasicí zařízení k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující 10.05.1. Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako stabilními hasicími zařízeními. 10.05.2. Zabudování nebo přestavbu těchto zařízení musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu16). 10.05.3. Zařízení musí být vyrobena z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů. 10.05.4. Zařízení musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn. 10.05.5. Ověření požadavků provádí odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000). 10.05.6. Zařízení musí zkontrolovat osoba způsobilá podle právního předpisu upravujícího požární ochranu17) a) před prvním uvedením do provozu, b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění, c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě a d) pravidelně nejméně každé dva roky. 10.05.7. Při kontrole podle odstavce čl. 10.05.6 je ověřováno, zda zařízení splňují požadavky čl. 10.05. Kontrola musí zahrnovat alespoň a) vnější prohlídku celého zařízení; b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek; c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému. 10.05.8. Doklad o provedení prohlídky obsahuje datum, závěr kontroly a podpis osoby, která prohlídku vykonala. 10.05.9. Počet instalovaných zařízení se zapíše do osvědčení plavidla. 10.06. Stabilní hasicí zařízení k ochraně motorových prostorů, strojoven a kotelen. 10.06.1. Požární ochrana motorových prostorů, kotelen a strojoven převozních lodí u plovoucích zařízení služeb musí být zajištěna stabilními hasicími zařízeními, ve kterých se použijí tyto hasicí náplně: a) CO2 (oxid uhličitý); b) HFC 227ea (heptafluorpropan); c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý); d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on). 10.06.2. Stabilní hasicí zařízení musí splňovat požadavky normy ES-TRIN. 10.06.3. Systém požárního poplachu Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn. 10.06.4. Potrubní soustava a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi. b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami. 10.06.5. Spouštěcí zařízení a) Hasicí zařízení s automatickým spouštěním nejsou přípustná. b) Musí být možné spustit hasicí zařízení z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn. c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí: „Hasicí zařízení Feuerlöscheinrichtung Fire-fighting installation“. d) Má-li hasicí zařízení chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno. e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o - spuštění hasicího zařízení; - nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby; - opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění hasicího zařízení a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek; - opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy hasicího zařízení. f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním hasicího zařízení musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn. 10.06.6. Výstražný systém a) Stabilní hasicí zařízení musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy. b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout. c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn. d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci. f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí: „Pozor, hasicí zařízení! Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál! Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung! Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen! Warning, fire-fighting installation! Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“. 10.06.7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky jiného právního předpisu18). b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce. c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech. d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C. e) Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné. 10.06.8. Množství hasiva Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn. 10.06.9. Instalace, prohlídka a dokumentace a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle jiného právního předpisu k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem hasicího zařízení (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list). b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle jiného právního předpisu; - před prvním uvedením do provozu; - před opětovným uvedením do provozu po spuštění; - před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě; - pravidelně nejméně každé dva roky. c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10. d) Prohlídka zahrnuje alespoň - vnější prohlídku celého zařízení; - zkoušku těsnosti potrubí; - zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů; - kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu; - kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn; - kontrolu systému požárního poplachu; - kontrolu výstražného systému. e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala. f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla. 10.06.10. Hasicí zařízení s CO2 Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení: a) Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou. b) Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle. c) Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg. d) Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo. e) Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony. f) Přiměřená doba uvedená v čl. 10.05.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2. 10.06.11. Hasicí zařízení s HFC-227ea Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9. splňovat tato ustanovení: a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením. b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno. c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu. d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg. e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund. f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn. g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %. h) Hasicí zařízení nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku. 10.06.12. Hasicí zařízení s IG-541 Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení: a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením. b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno. c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu. d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů. e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund. 10.06.13. FK-5-1-12-požární soustavy Hasicí zařízení s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení: a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením; b) Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěn; c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu; d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg; e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s; f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn; g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %. 10.07. Záchranné kruhy a vesty 10.07.1. Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144-2003. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě. 10.07.2. Na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb musí být, kromě záchranných kruhů podle čl. 10.07.1, všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující nebo zákazníky a nejsou uzavřené, vybaveny záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m. 10.07.3. Záchranné kruhy se považují za vyhovující, pokud mají vztlak nejméně 110 N, úchopné lano po obvodu a jsou odolné proti působení ropných produktů. 10.07.4. Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne. 10.07.5. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4:2006. 10.07.6. Výraz „kolektivní záchranné prostředky“ zahrnuje lodní čluny, záchranné vory a dodatečné záchranné prostředky. Dodatečné záchranné prostředky musí mít vztlak nejméně 100 N na osobu, musí na nich být uvedeno, pro kolik osob jsou určeny a musí být odolné proti působení ropných produktů. 10.07.7. Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny; b) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu; c) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C; d) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob; e) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2; f) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu. 10.07.8. Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí a) skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor; b) nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu; c) zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor. 10.07.9. Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena. 10.07.10. Záchranné vesty musí být kontrolovány podle pokynů výrobce. KAPITOLA 11 BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH 11.01. Obecná ustanovení 11.01.1. Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně. 11.01.2. Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními. 11.02. Ochrana před pádem 11.02.1. Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže. 11.02.2. Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé. 11.02.3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou. 11.02.4. Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybavena zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit: a) musí být k ohrazení palubního jícnu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a b) na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být umístěny značky podle dodatku I obrázku 10 této přílohy o průměru nejméně 15 cm. Pokud neexistuje ohrazení palubního jícnu, je nutné instalovat pevné zábradlí. 11.03. Rozměry pracovišť 11.03.1. Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu. 11.04. Boční paluby 11.04.1. Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m. Požadavky tohoto ustanovení platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou. 11.05. Přístup na pracoviště 11.05.1. Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo manipulaci s předměty, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že a) před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb; b) světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m; c) světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m. 11.05.2. Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření. 11.05.3. Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly. 11.05.4. Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy. 11.06. Východy a nouzové východy 11.06.1. Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen. 11.06.2. Východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jako nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m. 11.07. Žebříky, stupadla a podobná zařízení 11.07.1. Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly. 11.07.2. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m. 11.07.3. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi. 11.07.4. Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí zajištěno, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích. 11.08. Vnitřní prostory 11.08.1. Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty. 11.08.2. Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika. 11.09. Ochrana proti hluku a vibracím 11.09.1. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím. 11.09.2. Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem. 11.09.3. Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem „Použijte ochranné protihlukové prostředky“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I. 11.10. Navijáky 11.10.1. Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou. 11.10.2. Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem. 11.11. Jeřáby 11.11.1. Jeřáby musí být postaveny v souladu s požadavky stanovenými právním předpisem upravujícím technické požadavky na strojní zařízení19). Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu. 11.11.2. Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji: a) jméno a adresa výrobce, b) označení CE s uvedením roku výroby, c) označení řady nebo typu a d) případně výrobní číslo. 11.11.3. Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení. U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení. 11.11.4. Musí být instalována ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje. 11.11.5. Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání. Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolované upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu. Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovačích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb. Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech. 11.11.6. Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do provozu po podstatných úpravách nebo opravě nebo pravidelně nejméně každých deset let je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky. Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2 000 kg, lze důkaz pomocí výpočtu částečně nebo zcela nahradit zkouškou se zatížením ve výši 1,25násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu. Přejímací zkoušku podle první nebo druhé věty provede odborník na zdvihací zařízení uznaný Státní plavební správou (dále jen „inspektor určeného technického zařízení“). 11.11.7. Jeřáby musí být pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců podrobeny kontrole vykonané inspektorem UTZ. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkou. 11.11.8. Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň pracovní rozsah a funkce ovladačů, nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu, nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, návod k montáži a údržbě a obecné technické údaje. 11.11.9. Pro všechny jeřáby se na plavidle musí nacházet nejméně tyto doklady: a) návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací: - pracovní rozsah a funkce ovládačů, - nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu, - nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, - návod k montáži a údržbě, - pokyny týkající se pravidelných kontrol, - obecné technické údaje a b) osvědčení o zkouškách a kontrolách provedených podle čl. 11.11.6 až 11.11.7. 11.12. Skladování hořlavých kapalin 11.12.1. Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C musí na plavidle existovat větraná skříň z nehořlavého materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I k této příloze. KAPITOLA 12 OBYTNÉ PROSTORY 12.01. Obecná ustanovení 12.01.1. Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku. 12.01.2. Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu. 12.01.3. Splnění podmínek stanovených v kapitole 12 nemusí být vyžadováno, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými prostředky, které zajišťují stejnou úroveň ochrany. 12.01.4. Případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu vyplývající z čl. 12.01.3. se zapíší do osvědčení plavidla. 12.02. Zvláštní požadavky na konstrukci 12.02.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven. 12.02.2. Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m. 12.02.3. V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru. 12.02.4. Společenské místnosti a ložnice musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, kterými mohou být i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi. 12.02.5. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit a) 70 dB(A) ve společenských místnostech; b) 60 dB(A) v ložnicích. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení plavidla. Měření hluku se provádí podle normy ES-TRIN. 12.02.6. Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m. 12.02.7. Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí). 12.02.8. Krychlový obsah každé místnosti v uzavřených obytných prostorách a ložnicích nesmí být menší než 7 m3. 12.02.9. Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m3. V ložnicích musí být nejméně 5 m3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Ložnice nesmí být, pokud možno, určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m. 12.02.10. Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m. 12.02.11. Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud a) nejsou užší než 0,60 m, b) výška stupně je nejméně 0,15 m, c) stupně jsou neklouzavé a d) schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí. 12.02.12. Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití. 12.03. Sociální zařízení 12.03.1. Na plavidlech s uzavřenými obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení: a) jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky nebo lodního personálu; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem, b) jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky nebo lodního personálu a c) jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky. 12.03.2. Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně. 12.03.3. Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany). 12.04. Pitná voda 12.04.1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou. 12.04.2. Zařízení na pitnou vodu a) musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí; b) nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a c) být chráněny proti nadměrnému zahřívání. 12.04.3. Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu a) mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky nebo lodního personálu, b) mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit, c) být vybaveny ukazatelem hladiny a d) mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry. 12.04.4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu. 12.04.5. Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami. 12.05. Topení a větrání 12.05.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat. Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu. 12.05.2. Uzavřené Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky. 12.06. Ostatní vybavení obytných prostor 12.06.1. Každý člen posádky bydlící na plavidle musí mít samostatné lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry lůžka musí být nejméně 2,00 x 0,90 m. 12.06.2. Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení pracovních oděvů, ne však v ložnicích. 12.06.3. Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým osvětlením. Náhradní nebo nouzové plynové lampy nebo lampy na kapalné palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní petrolej. Musí být umístěny nebo upevněny tak, aby nehrozilo nebezpečí požáru. KAPITOLA 13 PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ 13.01. Obecná ustanovení 13.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14. 13.01.2. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout. 13.01.3. Zařízení podle čl. 13.01.2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení. 13.01.4. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování. 13.01.5. Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění. 13.02. Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej 13.02.1. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55 °C. 13.02.2. Odchylně od čl. 13.02.1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů. 13.02.3. Zařízení vybavená hořáky s knoty musí a) mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit; b) být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva; c) být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů. 13.03. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva 13.03.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy. 13.03.2. Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně. 13.04. Naftová kamna s odpařovacími hořáky 13.04.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry. 13.04.2. U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu. 13.04.3. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají a) druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo b) přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže. 13.04.4. Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení, a) spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem; b) musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním a c) musí být možné z paluby přerušit tok paliva. 13.04.5. Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu. 13.05. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva 13.05.1. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky: a) před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku; b) přívod paliva musí být regulován termostatem; c) palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem; d) při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva a e) hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází. 13.06. Topné zařízení s nuceným tahem 13.06.1. Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky: a) Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru. b) Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene. c) Přívod paliva musí být automaticky zastaven, - pokud oheň zhasne; přívod spalovacího vzduchu není dostatečný; - ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu nebo - dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení. V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven. d) Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází. e) Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda. f) Vedení topného vzduchu musí být z kovu. g) Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít. h) Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu. i) U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny. 13.07. Topení tuhými palivy 13.07.1. Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku. Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů. 13.07.2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu. 13.07.3. V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze uhlíky rychle uhasit. KAPITOLA 14 ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ 14.01. Obecná ustanovení 14.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení a vztahuje se na ně čl. 14.05. 14.01.2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan. 14.02. Zařízení 14.02.1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy. 14.02.2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně. 14.02.3. Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží. 14.02.4. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn. 14.03. Nádrže 14.03.1. Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. Komise může povolit použití nádrží s větším obsahem. 14.03.2. Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách. 14.04. Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek 14.04.1. Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší. Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení. U plavidel s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží a počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení. Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže. 14.04.2. Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem plamene. 14.04.3. Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit. 14.04.4. Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C. 14.04.5. K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis „zkapalněný plyn“ a symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1 k této příloze. 14.05. Náhradní a prázdné nádrže 14.05.1. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle čl. 14.04. 14.06. Regulátory tlaku 14.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny s nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle čl. 14.07. 14.06.2. Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; jeli to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí. 14.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody. 14.07. Tlak 14.07.1. Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů. 14.07.2. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak. 14.08. Potrubí a ohebné hadice 14.08.1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek. Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m. 14.08.2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku. 14.08.3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny. 14.08.4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven. 14.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce. 14.09. Rozvodný systém 14.09.1. Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný. 14.09.2. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením. 14.09.3. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem. 14.09.4. Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku. 14.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění 14.10.1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států Evropské unie a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku. 14.10.2. Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí. 14.10.3. Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru. 14.10.4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny. 14.10.5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů. 14.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností. 14.11. Větrání a odvádění kouřových plynů 14.11.1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm2 na každý otvor. 14.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do ložnic. 14.11.3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním. 14.12. Provozní a bezpečnostní požadavky 14.12.1. Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje: „Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné.“ „Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje.“ „Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno.“ 14.13. Technická prohlídka 14.13.1. Před prvním uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování potvrzení způsobilosti podle čl. 14.15. musí být celé zařízení schváleno inspektorem určeného technického zařízení. 14.14. Zkoušky Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek: 14.14.1. Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku: a) tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak; b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak. 14.14.2. Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči: zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak. 14.14.3. Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů: zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak. 14.14.4. Při zkouškách podle čl. 14.14.1 písm. b) a čl. 14.14.2 a 14.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku. 14.14.5. Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím: zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku. 14.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků. U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují. 14.14.7. Po provedení zkoušky podle čl. 14.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu. 14.15. Potvrzení způsobilosti 14.15.1. Po provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13. zaznamená plavební úřad v osvědčení plavidla, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídá požadavkům této kapitoly, a vyznačí dobu platnosti záznamu, nejdéle však tři roky. 14.15.2. Platnost záznamu lze obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle čl. 14.13. Na žádost vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce lze bez provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13 prodloužit platnost záznamu o nejdéle tři měsíce. KAPITOLA 15 STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK 15.01. Stabilita 15.01.1. Stabilita v neporušeném stavu musí být přiměřená i v případě postupného nerovnoměrného zatěžování. 15.01.2. Splnění požadavku na přiměřenou stabilitu v neporušeném stavu se prokazuje pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a plném zatížení: a) k maximálnímu ramenu stability hmax musí dojít při úhlu náklonu (φmax ≥ (φmax \\+ 3°) a nesmí být menší než 0,20 m. V případě φf < φmax nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení φf menší než 0,20 m; b) úhel zaplavení φf nesmí být menší než (φmom \\+ 3°); c) prostor A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty φf a φmax dosahovat nejméně těchto hodnot: Případ| A ---|--- 1| φmax ≤ 15° nebo φf ≤ 15°| | 0,05 m.rad až do úhlů φmax nebo φf 2| 15° < φmax < 30°| φmax ≤ φf| 0,035 + 0,001 × (30-φmax) m.rad do úhlu φmax 3| 15° < φf < 30°| φmax > φf| 0,035 + 0,001 × (30-φf) m.rad do úhlu φf 4| φmax ≥ 30° a φf ≥ 30°| | 0,035 m.rad do úhlu φ = 30° kde hmax je maximální rameno stability; φ je úhel náklonu; φf je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny; φmom je maximální úhel náklonu podle písm. e); φmax je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne maximální hodnoty; A je prostor pod křivkou ramene stability; d) počáteční metacentrická výška, GMO, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m; e) v obou následujících případech nesmí úhel náklonu φmom překročit 12°; 1. při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle čl. 15.01.3 a 15.01.4; 2. při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle čl. 15.01.3 a 15.01.5; f) pro klopný moment způsobený nerovnoměrným zatížením osobami a věcmi, větrem a otáčením podle čl. 15.01.3, 15.01.4 a 15.01.5 nesmí být zbývající volný bok méně než 200 mm; g) u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 100 mm. 15.01.3. Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce: Mp = g x P x y = g x ∑Pi x yi [kNm], kde P je celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 t y je boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m] g je gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s2) Pi je hmotnost osob nakupených na ploše Ai v [t]; Pi = ni x 0,075 x Ai [t], kde Ai je plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m2] ni je počet osob na metr čtvereční ni je 4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se ni vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,50 m a výšky sedadla 0,75 m na osobu. yi je boční vzdálenost geometrického středu plochy Ai od středové roviny v [m] Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku. Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 LWL (v polovině délky vodorysky), přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty: P = 1,5 x Fmax x 0,075 kde Fmax je nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle y je B/2 v[m] Přitom se bere v úvahu, že zatížení přepravovanými věcmi je rovnoměrné a věci jsou zabezpečeny proti náhodnému pohybu. 15.01.4. Klopný moment způsobený tlakem větru (Mw) se vypočte takto: Mw = pw x Aw x (lw – T/2) [kNm] kde pw je specifický tlak větru 0,25 kN/m2; Aw je boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m2; lw je vzdálenost těžiště boční plochy Aw od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m. Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními. 15.01.5. Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením převozní lodě se vypočte takto: Mdr = cdr x CB x v2 x D/LWL x (KG – T/2) [kNm] kde: cdr je koeficient 0,45; CB je součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0); v je maximální rychlost plavidla v m/s; KG je vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m. U převozní lodě s pohonnými systémy podle čl. 5.06 se Mdr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů. 15.01.6. Přiměřenou stabilitu plavidla v narušeném stavu v případě zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání. 15.01.7. Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro plné zatížení. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení. 15.01.8. Převozní loď musí splňovat status 1 oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození: | status 1 oddělení ---|--- Rozsah poškození boku podélný l [m]| 0,10 × LWL, příčný b [m]| B/5 svislý h [m]| od dna směrem nahoru bez omezení Rozsah poškození dna podélný l [m]| 0,10 × LWL, příčný b [m]| B/5 svislý h [m]| 0,59 a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku. b) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena. c) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než: Společenské prostory| 95 % ---|--- Strojovny a kotelny| 85 % Zavazadlové a skladovací prostory| 75 % Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné| 0 nebo 95 % d) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození. 15.01.9. Pro všechny mezistupně zaplavení podle čl. 15.01.7 musí být splněna tato kritéria: a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°; b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°; c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení; d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení. 15.01.10. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle čl. 15.01.3. splněna tato kritéria: a) úhel náklonu φE nesmí být větší než 10°; b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m.rad. Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φm ≤ 25°; 53kB kde: φE je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.; φm je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší; GZR je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.; GZK je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle čl. 15.01.3.; c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené. 15.01.11. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena. 15.01.12. Pro posouzení stability plovoucího zařízení se použijí alespoň ustanovení 15.01.2. písm. a), 15.01.3. a 15.01.4. 15.02. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok 15.02.1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e) a b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.01.2 písm. g). 15.02.2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e), a b) zbývajícího volného boku podle čl. 15.01.2 písm. f). 15.02.3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle čl. 15.02.1. a volný bok podle čl. 15.02.2., čl. 15.01. a 2.02. 15.02.4. Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok. 15.03. Nejvyšší přípustné zatížení 15.03.1. Nejvyšší přípustné zatížení určí podle čl. 15.03.2 plavební úřad a zapíše je do osvědčení plavidla. 15.03.2. Nejvyšší přípustné zatížení nesmí překročit počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability plavidla podle čl. 15.01. KAPITOLA 16 MÍSTNOSTI A PROSTORY PRO CESTUJÍCÍ NEBO ZÁKAZNÍKY 16.01. Uzavřené prostory pro cestující nebo zákazníky musí: a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky, a b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen. 16.02. Skříně a místnosti uvedené v čl. 11.12, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující nebo zákazníky. 16.03. Počet a šířka východů z místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky: 16.03.1. Prostor, který je navržen nebo zařízen pro 30 a více cestujících nebo zákazníků nebo mají lůžka pro 12 a více osob, musí mít nejméně dva východy. Na převozní lodi lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Prostor, kromě kajut, který má jen jeden východ, musí mít nejméně jeden nouzový východ. 16.03.2. Nachází-li se uzavřený prostor pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle 16.03.1, jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty. 16.03.3. Východy podle písmen 16.03.1 a 16.03.2 musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m. 16.03.4. U uzavřeného prostoru nebo skupin uzavřených prostorů určených pro více než 80 cestujících nebo zákazníků musí součet šířek všech východů určených pro použití v případě nouze činit nejméně 0,01 m na každou osobu. 16.03.5. Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících nebo zákazníků, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každou osobu 16.03.6. Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách. 16.03.7. Východy z uzavřených prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m. 16.04. Dveře místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky: 16.04.1. Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře. 16.04.2. Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku. 16.04.3. Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu. 16.04.4. U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m. 16.05. Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky: 16.05.1. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v čl. 16.03.4 a 16.03.5, pokud jde o šířku východů vedoucích do spojovacích chodeb. 16.05.2. Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m. 16.05.3. Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla. 16.05.4. Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m. 16.05.5. Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky. 16.05.6. Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště. 16.05.7. Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry. 16.06. Únikové cesty Kromě čl. 16.05 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky: 16.06.1. Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory. 16.06.2. Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor. 16.06.3. Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně. 16.06.4. V únikových cestách nesmějí být namontovány žádné příčle, žebříky a podobně. 16.06.5. Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly minimální šířku únikové cesty podle čl. 16.05.1 nebo 16.05.4. 16.06.6. Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem. 16.07. Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky: 16.07.1. Musí být zkonstruovány pro sklon od 30° do 45°. 16.07.2. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího. 16.07.3. Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup do prostoru určeného pro cestující. 16.07.4. Musí být poblíž podélné osy plavidla, pokud na každé straně plavidla není ve stejném prostoru alespoň jedno schodiště. 16.07.5. Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho vyhovovat těmto požadavkům: a) Sklon schodů nesmí překročit 38°. b) Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. c) Točitá schodiště nejsou přípustná. d) Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidlu. e) Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště tak, aby neomezovala dopravní cesty. f) Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny. Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení, např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny podle požadavků stanovených jiným právním předpisem. 16.07.6. Části paluby určené pro cestující nebo zákazníky, které nejsou uzavřeny, musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně 1,00 m. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m. b) Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m. Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m. c) Nelze-li z kormidelny nebo ovládacího stanoviště dohlédnout na otvory a zařízení určené k nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické pomůcky. 16.07.7. Části plavidel, které nejsou určeny pro cestující nebo zákazníky musí být možné zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I. 16.07.8. Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad úrovní podlahy. 16.07.9. Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné z hlediska požární bezpečnosti. Průhledné dveře a průhledné stěny v dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny. 16.07.10. Na plovoucím zařízení služeb musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou pohyblivostí a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí. Předchozí ustanovení se nepoužijí, jsou-li záchody k dispozici na břehu v místě provozu plavidla. 16.07.11. Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací soustavu. 16.08. Bezpečnostní zařízení a vybavení 16.08.1. Převozní loď a plovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít vnitřní komunikační zařízení podle čl. 6.06. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech a pokud není možná přímá komunikace z kormidelny nebo ovládacího stanoviště, také v přístupových a evakuačních prostorech pro cestující nebo zákazníky. 16.08.2. Všechny prostory pro cestující nebo zákazníky musí být dosažitelné pomocí reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace mezi kormidelnou nebo ovládacím stanovištěm a prostorem pro cestující nebo zákazníky. 16.08.3. Převozní loď a plovoucí zařízení služeb, na nichž jsou uzavřené prostory, musí mít poplašný systémem, který zahrnuje: a) Poplašný systém, který umožní cestujícím nebo zákazníkům, členům posádky a lodnímu personálu upozornit vůdce plavidla a posádku nebo lodní personál. Poplašný signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst: - v prostorách pro cestující nebo zákazníky; - v prostorách s nebezpečím požáru; - ve skladovacích prostorech. Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až 1,10 m nad úrovní podlahy. b) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit cestující. Musí být možné spustit ho z kormidelny a z trvale obsazeného ovládacího stanoviště. c) Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit posádku a lodní personál. Poplašný systém uvedený v čl. 6.06.1 musí být slyšitelný také ve společenských místnostech pro lodní personál a skladovacích prostorách. Spouštěče poplašného signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím. 16.08.4. Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno zařízením pro signalizaci výše hladiny vody. Pokud není trvale hermeticky uzavřeno. KAPITOLA 17 POŽÁRNÍ OCHRANA 17.01. Obecná ustanovení 17.01.1. Na převozní lodi, s výjimkou převozní lodi bez vlastního pohonu, nebo na plovoucím zařízení služeb mohou být použity materiály třídy reakce na oheň A1, A2, a B. Materiály třídy reakce na oheň C, D, E a F pokud mají být použity v místech se zvýšenou teplotou nebo zvýšenou možností vzniku požáru musí být ošetřeny protipožárním nátěrem, obloženy materiálem třídy reakce na oheň A1 nebo A2 nebo chráněny vhodnou ochrannou konstrukcí nešířící požár. 17.02. Dělicí stěny 17.02.1. Dělicí stěny mezi prostory musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami: a) Tabulka pro dělicí stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalována žádná stabilní sprinklerová hasicí zařízení podle čl. 10.04 Prostor| Ovládací stanoviště| Schodišťové šachty| Shromažďovací prostory| Společenské prostory| Strojovny| Kuchyně| Skladovací prostory ---|---|---|---|---|---|---|--- Ovládací stanoviště| -| A0| A0/B15 (1)| A30| A60| A60| A30/A60 (5) Schodišťové šachty| | -| A0| A30| A60| A60| A30 Shromažďovací prostory| | | -| A30/B15 (2)| A60| A60| A30/A60 (5) Společenské prostory| | | | \\- A30/B15 (3)| A60| A60| A30 Strojovny| | | | | A60/A0 (4)| A60| A60 Kuchyně| | | | | | A0| A30/B15 (6) Skladovací prostory| | | | | | | - (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B15. (4) Dělicí stěny mezi strojovnami podle čl. 15.07 a čl. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé. b) Tabulka pro dělicí stěny mezi prostory, v nichž jsou instalovány stabilní sprinklerové hasicí zařízení Prostor| Ovládací stanoviště| Schodišťové šachty| Shromažďovací prostory| Společenské prostory| Strojovny| Kuchyně| Skladovací prostory ---|---|---|---|---|---|---|--- Ovládací stanoviště| -| A0| A0/B15 (1)| A0| A60| A30| A0/ A30 (5) Schodišťové šachty| | -| A0| A0| A60| A30| A0 Shromažďovací prostory| | | -| A30/B15 (2)| A60| A30| A0/ A30 (5) Společenské prostory| | | | -/B15/B0 (3)| A60| A30| A0 Strojovny| | | | | A60/A0 (4)| A60| A60 Kuchyně| | | | | | -| A30/B15 (6) Skladovací prostory| | | | | | | - (1) Dělicí stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15. (2) Dělicí stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15. (3) Dělicí stěny mezi kajutami, dělicí stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělicí stěny oddělující společenské prostory podle musí odpovídat typu B15, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělicí stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u prostorů vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B15. (4) Dělicí stěny mezi strojovnami musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0. (5) Dělicí stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u prostorů vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30. (6) Typ B15 postačuje pro dělicí stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé. 17.02.2. Dělicí stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují tyto požadavky: a) Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu. b) Jsou náležitě vyztuženy. c) Jsou izolovány schváleným nehořlavým materiálem, takže průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad počáteční teplotu: Typ A60 - 60 minut Typ A30 - 30 minut Typ A0 - 0 minut. d) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky. 17.02.3. Dělicí stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo obklady, které splňují tyto požadavky: a) Jsou vyrobeny ze schváleného nehořlavého materiálu. Kromě toho všechny materiály použité při výrobě a montáži dělicích stěn musí být nehořlavé s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření. b) Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu: Typ B15 - 15 minut Typ B0 - 0 minut. c) Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce první půlhodiny běžné požární zkoušky. 17.03. Dveře v dělicích stěnách 17.03.1. Dveře v dělicích stěnách musí splňovat tyto požadavky: a) jako samotné dělicí stěny; b) musí být samouzavírací v případě dveří v dělicích stěnách oddělující prostory, v nichž se nacházejí kajuty pro zákazníky nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových šachet; c) samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě; d) vodotěsné dveře nemusí být izolovány. 17.04. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor 17.04.1. Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu uzavřených prostor musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou způsobit šíření ohně a kouře. b) Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu musí být možné uzavřít. c) Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou plavidla. d) Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m2 dělicími stěnami typu A nebo dělicími stěnami, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. e) Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od větracích soustav určených pro ostatní prostory. f) Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti požárních klapek. g) Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště mimo strojovnu. h) Odvětrávací kanály odsávačů v kuchyni musí být navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami na vstupních otvorech. 17.05. Systémy odvádění kouře 17.05.1. Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní evakuační prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky: a) Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé. b) Musí odpovídat provozním podmínkám. c) Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor, nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů odvádění kouře. d) Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení. e) Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. f) Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému odvádění. g) Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru. KAPITOLA 18 ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI 18.01. Na plovoucím zařízení služeb se musí nacházet bezpečnostní pokyny. Bezpečnostní pokyny popisují povinnosti posádky a lodního personálu podle jejich zařazení za těchto okolností: a) havárie; b) požár na plavidle; c) evakuace cestujících. Bezpečnostní pokyny musí zohlednit zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí. 18.02. Bezpečnostní pokyny obsahují bezpečnostní plán, v němž jsou zřetelně a přesně označeny nejméně: a) prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí, b) únikové cesty a nouzové východy podle čl. 16.06, c) záchranné prostředky, d) hasicí přístroje a požární soustavy a stabilní sprinklerové hasicí zařízení s tlakovou vodou, e) ostatní bezpečnostní zařízení, f) poplašný systém, g) dveře v přepážkách a dělicích stěnách, místa jejích ovládání, otevřená potrubí nebo větrací kanály a uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, h) požární klapky, i) požární poplašný systém, j) ovládací prvky větrací soustavy, k) břehové přípojky, l) uzavírání palivových potrubí, m) zařízení na zkapalněný plyn, n) systémy místního rozhlasu, o) radiotelefonní systém a p) lékárničky. 18.03. Bezpečnostní pokyny a bezpečnostní plán musí být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě. 18.04. V každé kajutě plovoucího zařízení služeb se musí nacházet pravidla chování pro zákazníky a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje informace uvedené v čl. 18.01. Pravidla chování obsahují alespoň: a) označení stavu nouze - požár, - zaplavení, - obecné nebezpečí; b) popis různých poplašných signálů; c) pokyny týkající se: - únikových cest, - chování, - nutnosti zachovat klid; d) upozornění týkající se: - kouření, - používání ohně a otevřeného plamene, - otevírání oken, - použití některých prvků zařízení. Tyto pokyny musí být v češtině, angličtině a němčině. KAPITOLA 19 ZAŘÍZENÍ K SHROMAŽĎOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD 19.01. Plovoucí zařízení služeb musí být vybaveno sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly. Převozní loď musí být vybavena sběrnými nádržemi na splašky nebo palubními čistírnami odpadních vod podle této kapitoly, pokud při jejím užívání nebo provozu vznikají odpadní vody. Ustanovení se nepoužije, je-li plovoucí zařízení služeb trvale nebo po převážnou část roku připojeno na jednotnou nebo splaškovou kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. 19.02. Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží, jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidla. Musí být umožněn odtok odpadních vod z jiných plavidel. Potrubí musí být opatřeno normalizovanou vypouštěcí přípojkou. 19.03. Palubní čistírny odpadních vod musí být schváleného typu. Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod musí být uloženy na plovoucím zařízení služeb. 19.04. Kal z čistíren odpadních vod je nutné skladovat, uchovávat a odstraňovat z plavidla tak, aby nedocházelo ke znečištění životního prostředí. Plavidlo musí být vybaveno plánem nakládání s kalem z čistíren odpadních vod. 19.05. Palubní čistírna odpadních vod musí být instalována a pravidelně udržována podle pokynů výrobce. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné provádění údržby ověřit. 19.06. Palubní čistírna odpadních vod musí splňovat požadavky normy ES-TRIN. KAPITOLA 20 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PŘEVOZNÍ LODĚ 20.01. Obecná ustanovení 20.01.1. Pro převozní loď neplatí ustanovení čl. 10.04. 20.01.2. Na převozních lodích jsou zakázána tato zařízení: a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3; b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04; c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07; d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3 a e) zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14. 20.01.3. Pokud je na převozní lodi instalováno stabilní hasicí zařízení motorového prostoru nebo strojovny podle čl. 10.06. nemusí být instalovány dělicí stěny podle čl. 17.02. Pro hašení motorových prostorů je možné použít pouze nedusivé hasicí náplně. 20.01.4. Stabilitu v poškozeném stavu není nutné prokazovat pro následující provedení převozních plavidel: a) převozní lodě v nepotopitelném provedení; b) převozní lodě s přepážkovou palubou provozované v plavební zóně 3 a 4; c) převozní lodě vybavené zvukovou a optickou signalizací výše hladiny vody v nádní a vybavené automaticky spouštěnými strojními drenážními čerpadly s výkonem určeným dle čl. 7.07.3. 20.01.5. U převozních lodí s délkou tělesa L do 20 m může být výkon drenážního čerpadla, určen následovně: a) 15 l/min pro převozní lodě s L menší než 12 m, nebo b) 30 l/min pro převozní lodě s L větší nebo rovnající se 12 m. 20.01.6. Tyto objemy musí být dosahovány, pokud čerpadlo je vystaveno zpětnému tlaku 10 kPa. Pro ruční drenážní čerpadla je uvažován jmenovitý výkon při 45 zdvizích za minutu. 20.01.7. Převozní lodě provozované pouze od svítání do soumraku a za dobré viditelnosti nemusí splňovat požadavek čl. 9.16.5. 20.01.8. Na převozní lodi, musí být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle čl. 10.07.5. nebo dodatečné kolektivní záchranné prostředky. To neplatí, pokud je plavidlo provozované v zóně 3 a 4 provedeno jako nepotopitelné a poskytuje při zaplavení vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného počtu cestujících. Nenafukovací nebo poloautomatické nafukovací záchranné vesty podle norem uvedených v čl. 10.07.5 jsou rovněž přípustné. 20.01.9. Na převozní lodi musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí. 20.01.10. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, u stávajících plavidel v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla. 20.01.11. U převozní lodě pro nejvýše 50 cestujících může být světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3 a čl. 16.05.2 snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny. KAPITOLA 21 ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB 21.01. Obecná ustanovení 21.01.1. Pro plovoucí zařízení služeb neplatí ustanovení čl. 9.14.3. 21.02. Na plovoucím zařízení služeb jsou zakázána tato zařízení: a) lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.06.3; b) naftová kamna s odpařovacími hořáky podle čl. 13.04; c) topná zařízení na tuhá paliva podle čl. 13.07; d) zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02.2 a 13.02.3. 21.03. Na plovoucím zařízení služeb není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu, pokud na plovoucím zařízení služeb nejsou ubytovací kajuty pro zákazníky. 21.04. Na plovoucím zařízení služeb musí být vymezeny prostory pro cestující osoby s omezenou pohyblivostí. Na plovoucím zařízení služeb musí být prostory pro zákazníky upraveny pro používání osobami s omezenou pohyblivostí. 21.05. Je-li uplatňování ustanovení 16.07.5, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, nemusí být požadováno splnění těchto požadavků. Tyto odchylky se zapíší do osvědčení plavidla. 21.06. U plovoucího zařízení služeb pro nejvýše 50 cestujících nebo zákazníků světlá výška průchodů podle čl. 16.03.3. a čl. 16.05.2. snížena až o 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny. 21.07. Kromě přenosných hasicích přístrojů podle čl. 10.03. musí být na plovoucím zařízení služeb k dispozici nejméně tyto přenosné hasicí přístroje: a) jeden přenosný hasicí přístroj na každých 120 m2 hrubé podlahové plochy v prostorech pro zákazníky; b) jeden přenosný hasicí přístroj na každou započatou skupinu deseti kajut; c) jeden přenosný hasicí přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každého uzavřeného prostoru, v němž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V kuchyních musí být k dispozici rovněž hasicí prostředek vhodný k hašení hořícího tuku. d) v každé kuchyni a rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasicí roušky. 21.08. Plovoucí zařízení služeb zkonstruované a provozované pro ubytovací účely s délkou větší než 45 m musí být opatřeno soustavou hydrantů skládající se nejméně z jednoho požárního čerpadla a jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím zařízením. 21.09. Odchylně od čl. 2.03.4 plovoucí zařízení služeb, jehož délka nepřesahuje 45 m a je určeno pro počet zákazníků, který nejvýše odpovídá délce plavidla v metrech, může mít v prostoru pro zákazníků ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání, pokud: a) plavidlo má pouze jednu palubu; b) tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než 10 m; c) spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v prostoru pro cestující a d) každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše hladiny vody. 21.10. Na plovoucím zařízení služeb podle čl. 16.06 může odchylně od čl. 16.06.3 vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá úniková cesta. KAPITOLA 22 ODCHYLKY PRO PLOVOUCÍ ZAŘÍZENÍ PRACOVNÍ 22.01. Pro plovoucí zařízení pracovní neplatí ustanovení čl. 10.03., 10.04. a 10.05., pokud na plovoucím zařízení pracovním nejsou motorové prostory, strojovny a kotelny. 22.02. Odchylně od čl. 15.01.2, písmeno c, u plovoucího zařízení pracovního nesmí úhel náklonu φmom překročit 10°. 22.03. Na plovoucím zařízení pracovním není nutné prokazovat stabilitu v poškozeném stavu. 22.04. Plovoucí zařízení pracovní může být používáno ke stanovenému účelu na určité části vodní cesty s případnými omezeními, které plavební úřad zapíše do osvědčení plavidla. Dodatek I Bezpečnostní značky 3.4MB 3.1MB Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a rozdíly a změny nesmí vést k jejich nesrozumitelnosti.“. 50. Přílohy č. 3 a 4 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Odchylky od normy ES-TRIN pro některá plavidla provozovaná v zóně 3 a 4 České republiky 1. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. 2. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena. 3. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení. 4. U osobní lodě provozované na vodní cestě v zóně 4 nemusí být na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN. 5. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Odchylky od normy ES-TRIN pro plavidla provozovaná na izolovaných vodních cestách v zóně 3 a 4 České republiky 1. Na plavidle na němž jsou pouze otevřené prostory pro cestující, mohou mít tyto prostory a nádrže na palivo odchylně od ustanovení čl. 3.04(2) normy ES-TRIN společnou stěnu. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidlo, k jehož pohonu nebo pohonu jeho zařízení se používá palivo s bodem vzplanutí 55° a méně. Prostor pro cestující, který je uzavřen markýzou nebo podobnými mobilními zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně na straně, je třeba považovat za uzavřený prostor. 2. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou. 3. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. 4. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání. 5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny. 6. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN. 7. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena. 8. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla. 9. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení. 10. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN. 11. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem. 12. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN. 13. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN. 14. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné požární čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky.“. 51. Za přílohu č. 4 se vkládá nová příloha č. 5, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Odchylky od normy ES-TRIN pro některé druhy plavidel a pro plavidla provozující pouze omezenou plavbu místního významu 1. Strojovna, která je omezena jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 3.04(6), 7.09(1) nebo čl. 19.12(9) normy ES-TRIN pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou. 2. U plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu, jehož konstrukce zajišťuje dostatečnou plovatelnost a stabilitu při zaplavení, nemusí volný bok a bezpečnostní vzdálenost splňovat ustanovení čl. 4.02 a 4.03 normy ES-TRIN. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU nebo v plavební zóně 2. 3. Plavidlo nebo jím vedená sestava na rozdíl od ustanovení čl. 5.06(1) normy ES-TRIN musí vzhledem k hladině vody dosahovat rychlosti alespoň 10 km/h. Plavidlo nebo jím vedená sestava mohou odchylně od ustanovení 5.06(1) normy ES-TRIN dosahovat vzhledem k hladině nižší rychlosti, pokud zajišťuje dobrou manévrovatelnost, nejméně však 3 km/hod, to neplatí pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU. 4. Výhled z kormidelny plavidla nemusí splňovat ustanovení čl. 7.02(3) normy ES-TRIN, omezení výhledu dopředu však nesmí být větší než dvě délky plavidla. Ustanovení prvé věty nelze, s výjimkou plavidla, jehož stavba započala před 1. lednem 1950, použít pro plavidlo provozované na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU. 5. Navigační svítilny nemusí splňovat ustanovení čl. 7.05(1) normy ES-TRIN, pokud splňují požadavky zvláštního předpisu upravujícího pravidla plavebního provozu a jejich činnost lze kontrolovat přímo z kormidelny, tato odchylka neplatí pro plavidla určená pro mezené plavby místního významu na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU. 6. Pokud kormidelna plavidla není uzavřeným prostorem, nemusí splňovat požadavky čl. 7.10 normy ES-TRIN na vytápění a větrání. 7. Jestliže je plavidlo poháněno strojním pohonem o výkonu nejvýše 19 kW nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 8.03(2)(b) a čl. 8.03(2)(c) normy ES-TRIN. 8. Na plavidle mohou být odchylně od ustanovení čl. 8.05(1) normy ES-TRIN použity přenosné nádrže na kapalné palivo s kapacitou nejvýše 30 litrů určené k použití na plavidle a označené značkou shody CE se schváleným typem, které lze v plavidle spolehlivě upevnit. 9. Palivové nádrže plavidla provozovaného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybaveny zařízením pro měření a signalizaci množství paliva stanoveným v čl. 8.05(9) a 8.05(13) normy ES-TRIN. 10. Na plavidle se zaplavitelnými prostory konstruovanými pro odvodnění pouze působením gravitace nemusí být použito drenážní čerpadlo a drenážní soustava podle čl. 8.08(2) až 8.08(4) normy ES-TRIN. Jestliže je plavidlo vybaveno drenážním čerpadlem a drenážní soustavou, může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(4) normy ES-TRIN průměr drenážního potrubí snížen na 25 mm. 11. Pro odvodnění zadního kolizního prostoru plavidla může být odchylně od ustanovení čl. 8.08(7) normy ES-TRIN použito jiné technické řešení. 12. Sběrné prostory dna podpalubních nákladových prostor nemusí být vybaveny měřícím zařízením podle ustanovení čl. 8.08(9) normy ES-TRIN, jestliže stav jejich zaplnění lze kontrolovat jiným způsobem. 13. Doklady o elektrické instalaci podle ustanovení čl. 10.01(2) normy ES-TRIN u plavidla určeného pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být na něm uloženy, jsou-li kdykoli k dispozici v místě stálého stanoviště plavidla. 14. Plavidlo na rozdíl od ustanovení čl. 13.01(1) normy ES-TRIN musí být vybaveno příďovými kotvami o hmotnosti nejméně dvě třetiny celkové hmotnosti stanovené podle vztahů uvedených v čl. 13.01(1) a 13.01(2) normy ES-TRIN. Ustanovení čl. 13.01(3) a 13.01(4) normy ES-TRIN se použijí obdobně. Ustanovení čl. 13.01(5) až 13.01(14) normy ES-TRIN nejsou dotčena. 15. Vybavení plavidla může být s ohledem na podmínky jeho provozu upraveno odchylně od ustanovení 13.02(1) až 13.02(4) normy ES-TRIN. Rozsah a druh vybavení se uvede v osvědčení plavidla. 16. Na plavidle nemusí být instalovány sprinklerové požární soustavy podle čl. 13.04(1) normy ES-TRIN, jestliže je vybaveno dostatečným počtem přenosných hasicích přístrojů. 17. Plavidlo, jehož délka je menší než 15 metrů, nemusí být vybaveno lodním člunem podle čl. 13.07(1) normy ES-TRIN. 18. Na plavidle nemusí být odchylně od ustanovení čl. 13.08(1) normy ES-TRIN záchranný kruh vybavený samočinně spínaným světlem. 19. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí, odchylně od ustanovení čl. 19.01(3) normy ES-TRIN, být vybavena vlastním strojním pohonem, jestliže její bezpečné ovládání je zajištěno jiným způsobem. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU. 20. Prostory pro cestující s omezenou pohyblivostí podle ustanovení čl. 19.01(4) normy ES-TRIN nemusí na osobní lodi provozované pouze pro omezenou plavbu místního významu být, jestliže s ohledem na její konstrukci není s použitím běžných technických prostředků možné takové prostory vytvořit. 21. Počet a umístění přepážek mohou být stanoveny odchylně od čl. 19.02(2) normy ES-TRIN, jestliže jiné technické řešení zajistí, aby v případě zaplavení bylo plavidlo schopné další plavby. 22. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.03(9) normy ES-TRIN nemusí být pro stanovení stability při zaplavení brán v úvahu status dvou oddělení. 23. Osobní loď může mít odchylně od ustanovení čl. 19.04(1) a 19.04(2) normy ES-TRIN bezpečnostní vzdálenost minimálně 0,25 m a volný bok minimálně 0,15 m. Ustanovení prvé věty nelze použít pro plavidla provozovaná na dopravně významných vodních cestách napojených na vodní cesty EU a pro plavební zónu 2. 24. Osobní loď nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(1) normy ES-TRIN mít strojovnu nebo kotelnu oddělenou plynotěsně od otevřeného prostoru pro cestující. 25. Osobní loď pouze s otevřenými prostory pro cestující a místy k sezení vybavenými osobními záchrannými prostředky pro nejvyšší přípustný počet cestujících nemusí mít shromažďovací prostory pro cestující podle ustanovení čl. 19.06(8) normy ES-TRIN. 26. Na osobní lodi určené pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí odchylně od ustanovení čl. 19.06(17) normy ES-TRIN být k dispozici cestujícím záchody, pokud celková doba plavby nepřesáhne jednu hodinu a nástupní místa jsou vybavena odpovídajícím sociálním zařízením. 27. Osobní loď na rozdíl od ustanovení čl. 19.07(1) normy ES-TRIN nemusí být vybavena pro provoz pouze na vodních cestách v zóně 4 druhým nezávislým pohonným systémem. 28. Na osobní lodi, kde je možný přímý kontakt mezi prostorem pro cestující a kormidelnou nemusí být vnitřní komunikační zařízení podle čl. 19.08(1) normy ES-TRIN a poplašný systém podle čl. 19.08(3) normy ES-TRIN. 29. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu, která má vodotěsná oddělení nemusí mít signalizaci stanovenou v od čl. 19.08(4) normy ES-TRIN, pokud je možné výši hladiny vody v jednotlivých odděleních kontrolovat jiným způsobem. 30. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí mít záchranné kruhy se samočinně spínaným světlem podle ustanovení čl. 19.09(1) normy ES-TRIN. 31. U osobní lodě na rozdíl od ustanovení čl. 19.09(4) normy ES-TRIN nemusí být osobní záchranné prostředky pro cestující pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících, ale mohou být pro 50% nejvyššího přípustného počtu cestujících nahrazeny odpovídající kapacitou dodatečných kolektivních záchranných prostředků podle čl. 19.09(5) normy ES-TRIN při splnění požadavků čl. 19.09(7) až 19.09(10) normy ES-TRIN. 32. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena podle čl. 19.09(11) normy ES-TRIN vhodnými nosítky, není-li na ní dostatečný prostor pro jejich uložení. 33. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena požární soustavou podle čl. 19.12(2) normy ES-TRIN. 34. Na osobní lodi s délkou L nejvýše 20 m, na které nejsou uzavřené prostory pro cestující, postačuje odchylně od ustanovení čl. 19.12(2) normy ES-TRIN pouze jedno pevné čerpadlo se strojním pohonem, které nemusí být poháněné z nouzového zdroje, s trvale připojenou požární hadicí s tryskou splňující stanovené požadavky. 35. Osobní loď určená pouze pro omezenou plavbu místního významu nemusí být vybavena sběrnými nádržemi na domácí odpadní vody nebo palubní čistírnou odpadních vod podle ustanovení čl. 19.14(1) normy ES-TRIN, jestliže při jejím provozu odpadní vody nevznikají.“. Dosavadní přílohy č. 5 až 7 se označují jako přílohy č. 6 až 8. 52. Za přílohu č. 8 se vkládají nové přílohy č. 9 až 12, které včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby 2.9MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor osvědčení plavidla 2.3MB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor prozatímního osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby 407kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 223/1995 Sb. Vzor dodatečného osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby 671kB “. Čl. II Přechodné ustanovení 1. Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidlaplavidla, které je osobní lodí, plovoucím strojemplovoucím strojem nebo rekreačním plavidlemplavidlem, jehož stavba započala před 30. prosincem 2006 nebo byla dokončena do 30. prosince 2008, nemusí použít v rozsahu odchylek, které nepředstavují zjevné nebezpečí, zejména se netýkají pevnosti konstrukce, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidlaplavidla stanovených normou ES-TRIN. Při výměně nebo úpravě dílů nebo částí plavidlaplavidla musí nově vyměňované nebo upravované díly nebo části plavidlaplavidla splňovat požadavky normy ES-TRIN; to neplatí při výměně dílu za stejný nebo s rovnocennou technologií a konstrukcí, jedná-li se o pravidelnou opravu nebo údržbu. 2. Splňuje-li plavidloplavidlo technické požadavky podle bodu 1, vystaví se mu osvědčení Unie, ve kterém se vyznačí odchylky od normy ES-TRIN. 3. Převozní lodě, plovoucí zařízeníplovoucí zařízení a plovoucí tělesaplovoucí tělesa, které jsou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky již v provozu, mohou splňovat podmínky technické způsobilosti podle vyhlášky č. 223/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Při výměně nebo úpravě dílů nebo částí plavidla musí u plavidelplavidel podle věty první nově vyměňované nebo upravované díly nebo části plavidlaplavidla splňovat podmínky technické způsobilosti podle vyhlášky č. 223/1995 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; to neplatí při výměně dílu za stejný nebo s rovnocennou technologií. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr dopravy: JUDr. Kremlík v. r. 12) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 13) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES. 14) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách. 15) § 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 18) Například nařízení vlády č. 219/2016, o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů. 19) Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 135/2019 Sb.
Zákon č. 135/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 19. 6. 2019, částka 59/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 135 ZÁKON ze dne 2. května 2019, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. I Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 292/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.“. 3. V § 5b odst. 1 písm. a) se slova „dopravně významných vnitrozemských vodních cest“ nahrazují slovy „součástí dopravně významných vodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty“. 4. V § 5b odst. 1 písm. c) se za slovo „kotvišť“ vkládají slova „ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty,“. 5. V § 5b odst. 1 písm. c) a d) se slovo „vnitrozemských“ zrušuje. 6. V § 5b odst. 2 písm. e) se slova „jiných subjektů, jejichž předmětem činnosti je správa vodohospodářsky významných vodních toků23)“ nahrazují slovy „vykonávanými správcem vodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů23)“. 7. V § 5b odst. 5 se za slova „podle odstavce 1 písm. c) a d) se“ vkládají slova „pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury“. 8. V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „je zjevně technicky nezpůsobilé“ nahrazují slovy „zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti“. 9. V § 6c odst. 3 písmeno b) zní: „b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno.“. 10. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, pokud a) je zapsáno v 1. plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo 2. evidenci obdobné plavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu, b) je 1. provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo 2. opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, a c) splňuje podmínky technické způsobilosti.“. 11. V § 9 odst. 3 se slova „jeho konstrukce a technický stav podmínky bezpečného provozu a neohrožuje-li životní prostředí“ nahrazují slovy „podmínky technické způsobilosti“. 12. V § 9 odst. 4 písm. b) se body 1 a 2 zrušují. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 1 až 3. 13. V § 9 odst. 4 písm. c) se za slovo „vybavená“ vkládají slova „jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným“. 14. V § 9 odstavec 6 zní: „(6) Plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis.“. 15. Nad označení § 10 se vkládá nadpis, který zní: „Schvalování technické způsobilosti plavidla“. 16. Nadpis § 10 se zrušuje. 17. V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Plavební úřad technickou způsobilost schválí, pokud“ nahrazují slovy „Plavební úřad schválí technickou způsobilost“. 18. V § 10 odst. 2 písmena a) až c) znějí: „a) rekreačního plavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, b) sériově vyrobeného malého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo c) jiného plavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti.“. 19. V § 10 odst. 3 větě první se slova „pro schválení“ zrušují. 20. V § 10 odst. 3 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje. 21. V § 10 odst. 3 větě poslední se slova „postup při provádění technické prohlídky,“ zrušují. 22. V § 10 odst. 4 písm. b) a c) se slova „statutární orgán nebo“ zrušují. 23. V § 10 odst. 4 závěrečné části ustanovení se za větu první vkládá věta „Plavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno.“. 24. V § 10 odst. 4 se na konci závěrečné části ustanovení doplňuje věta „Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel.“. 25. V § 10 odstavce 5 až 9 včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí: „(5) Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřad osvědčení plavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“). (7) Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla plavební zóny vodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidla. Plavební zóny vodní cesty se v osvědčení plavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Plavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu. (9) Plavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a). 5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.“. 26. V § 10 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Plavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci. (11) Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.“. 27. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10d, které včetně nadpisů znějí: „§ 10a (1) Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a), ze kterého vyplývá, že plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo. (2) Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem. § 10b Prodloužení platnosti osvědčení plavidla (1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie. (2) Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. (3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřadu. (4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu. (5) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavby a a) plavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu, b) provozovatel doloží, že hodlá na plavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) doba platnosti osvědčení plavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavba provozována. (6) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10c Úprava a oprava plavidla (1) Pokud byla na plavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidlo provozováno na vodní cestě, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidla plavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti. (2) Splňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřad vydá nové osvědčení plavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidla. (3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. (4) Postup při provádění technické prohlídky plavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10d Evidence osvědčení Unie (1) Plavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil: a) obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidla, b) jméno plavidla, jde-li o loď, c) evropské identifikační číslo plavidla, d) evidenční číslo plavidla v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidla, není-li plavidlo vedeno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, e) druh plavidla a plavební zóna vodní cesty uvedená v osvědčení Unie, f) nosnost plavidla, g) datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a h) záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidla. (2) Plavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Plavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace. (4) Plavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené. (5) Stane-li se plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidle z plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidel.“. 28. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla (1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidla. (2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis. (3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti. (4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.“. 29. V § 12 odst. 1 se slova „technické požadavky na bezpečnost“ nahrazují slovy „podmínky technické způsobilosti“. 30. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Prozatímní osvědčení plavidla (1) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavby, vydat prozatímní osvědčení plavidla také a) za účelem provedení plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce, b) v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidla a technickou prohlídkou plavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) za účelem provedení plavby nezbytné k odstranění závad plavidla nebo k jeho odstranění z vodní cesty, nesplňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti. (2) Plavidlo, k němuž bylo vydáno prozatímní osvědčení plavidla podle odstavce 1, může být za podmínek v něm uvedených a po dobu jeho platnosti provozováno na vodní cestě, přestože nesplňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo v § 9 odst. 1 písm. c). (3) Prozatímní osvědčení plavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání.“. 31. V § 14a odst. 1 písm. c) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 32. V § 14a odst. 1 písm. c) bod 2 zní: „2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a“. 33. V § 14a odst. 1 písm. c) se bod 3 zrušuje. 34. V § 14a odst. 1 písm. d) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“. 35. V § 14a odst. 1 písm. d) bod 2 zní: „2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.“. 36. V § 14a odst. 1 písm. d) se bod 3 zrušuje. 37. V § 15 se slova „v případě, že plavební úřad rozhodne o nezpůsobilosti plavidla“ nahrazují slovy „na základě jeho oznámení, že se plavidlo stalo odpadem podle zákona o odpadech“. 38. V § 20 odst. 3 se slova „podle § 10 odst. 6 tohoto zákona“ zrušují. 39. V § 23a odst. 5 se slova „osvědčení plovoucího zařízení“ nahrazují slovy „osvědčení plavidla“. 40. V § 24 odst. 3 se slova „Plavební úřad může při vydání osvědčení plovoucího zařízení“ nahrazují slovy „Jde-li o plovoucí zařízení, může plavební úřad při vydání osvědčení plavidla“. 41. V § 29c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení.“. 42. V § 29g odst. 1 se slova „neodpovídá požadavkům na technickou způsobilost podle tohoto zákona nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona,“. 43. V § 29g se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie.“. 44. V § 30 odst. 1 se slova „lodní osvědčení“ nahrazují slovy „osvědčení plavidla“. 45. V § 30 odst. 2 se slova „způsobilosti stanoveným tímto zákonem“ nahrazují slovy „technické způsobilosti“. 46. V § 30b odst. 2 písm. b) se slova „jsou technicky způsobilá a“ nahrazují slovy „splňují podmínky technické způsobilosti a jsou“. 47. V § 30b odst. 4 se slova „je-li toto plavidlo technicky způsobilé a“ nahrazují slovy „splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je“. 48. Za § 31 se doplňují nové § 31a a 31b, které včetně nadpisu znějí: „Obětování věci ve společném nebezpečí § 31a (1) Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu. (2) Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě. (3) Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty. § 31b (1) Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše. (2) Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu. (3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení. (4) Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí. (5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno.“. 49. § 32 zní: „§ 32 Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.“. 50. Za § 32d se vkládá nový § 32e, který včetně poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní: „§ 32e (1) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným a) ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel24) a b) k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu25). (2) Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn a) pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a b) stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které a) je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a b) je 1. lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí, 2. plovoucím strojem, nebo 3. malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systému. (4) V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede. (5) Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. 24) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 25) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.“. 51. V § 37d odst. 1 se slova „Evropské unie (dále jen „Komise“)“ zrušují. 52. V § 40 odst. 3 písm. b) se slovo „a“ zrušuje. 53. V § 40 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.“. 54. V § 41 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 55. V § 41 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) až h), která včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí: „f) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury26), g) předkládá Komisi žádost o uznání klasifikační společnosti nebo jeho zrušení podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a), h) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu. 26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.“. 56. V § 41 se písmeno k) zrušuje. Poznámka pod čarou č. 22 ve znění „22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ se zrušuje. 57. V § 42 odst. 4 se slova „v řízení na místě“ zrušují. 58. V § 42 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „v řízení na místě“ zrušují. 59. V § 42 odst. 5 písm. a) se slova „lodní osvědčení“ nahrazují slovy „osvědčení plavidla“. 60. V § 42 odst. 5 písmeno c) zní: „c) plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti a zjevně ohrožuje bezpečnost osob na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavebního provozu,“. 61. V § 42 odstavec 6 zní: „(6) Pokud byla zakázána plavba plavidla podle odstavce 5 písm. c), kontrolující osoba rovněž zadrží osvědčení plavidla, které plavební úřad vydal nebo jehož platnost prodloužil, do doby opětovného splnění podmínek technické způsobilosti plavidla. Kontrolující osoba může vydat vlastníku nebo provozovateli plavidla, jehož plavba byla zakázána podle odstavce 5 písm. c), prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení plavby do místa opravy nebo prohlídky plavidla v případě, že je přiměřeně zajištěna schopnost plavby. Prozatímní osvědčení plavidla pozbývá platnosti nejpozději uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Opětovné splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Pokud plavidlo nadále nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.“. 62. V § 42 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Pokud plavební úřad zjistí, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo byla-li jeho plavba zakázána podle odstavce 5 písm. c), informuje o této skutečnosti do 7 dnů orgán členského státu Evropské unie, který vydal nebo prodloužil platnost osvědčení plavidla. (8) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy, jeho vzor, postup při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a její rozsah podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 63. V § 43 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,“. Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena g) až o). 64. V § 43 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo 3“. 65. V § 43 odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,“. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena e) až l). 66. V § 43 odst. 5 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje. 67. V § 43 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) v rozporu s § 32e odst. 2 1. neužívá při plavbě zařízení nebo programové vybavení určené ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo 2. neoznámí správci systému říčních informačních služeb poruchu na tomto zařízení nebo programovém vybavení.“. 68. V § 43 odst. 8 písm. a) a v § 44 odst. 6 písm. b) se za slova „§ 9 odst. 1 až 3“ vkládají slova „nebo § 10c odst. 1“. 69. V § 43 odst. 8 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 70. V § 43 odst. 8 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje. 71. V § 43 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel.“. 72. V § 43 odst. 9 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí: „a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla, b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena c) a d). 73. V § 43 odstavec 15 zní: „(15) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo odstavce 8 písm. d), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), e) nebo g) nebo odstavce 9 písm. d), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 3 písm. c), odstavce 5 písm. c), e), g), h), i), k) nebo l), odstavce 6, odstavce 8 písm. b) nebo odstavce 10 nebo 14, d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f) nebo j), odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. a), f) nebo i), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b) nebo d), odstavce 8 písm. c) nebo f), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13, f) příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), i), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), i), j), k) nebo l), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), c), e) nebo f), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14.“. 74. V § 43 odst. 15 písm. c) se za slova „odstavce 8 písm. b)“ vkládají slova „nebo h)“. 75. V § 43 odst. 15 písm. d) se slova „odstavce 5 písm. a), f) nebo j)“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. a), f), j) nebo písm. m) bodu 1“. 76. V § 43 odst. 15 písm. e) se slova „odstavce 5 písm. b) nebo d)“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. m) bodu 2“. 77. V § 43 odst. 16 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. h)“. 78. V § 43 odst. 17 se slova „h), j), k), l) nebo m)“ nahrazují slovy „i), k), l), m) nebo n)“ a slova „f), h) nebo i)“ se nahrazují slovy „e), g), i) nebo j)“. 79. V § 44 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,“. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j). 80. V § 44 odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,“. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 81. V § 44 odst. 6 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje. 82. V § 44 odst. 6 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo“. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l). 83. V § 44 odst. 7 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí: „a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla, b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena c) a d). 84. V § 44 odstavec 16 zní: „(16) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. e) nebo k), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), g) nebo i), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8, c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. f), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c) nebo j), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. d) nebo h), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a).“. 85. V § 44 odst. 16 písm. a) se slova „nebo k)“ nahrazují slovy „nebo l)“. 86. V § 44 odst. 16 písm. c) se za slova „odstavce 6 písm. f)“ vkládají slova „nebo k)“. 87. V § 48a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 88. V § 48a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) údaje z agendového informačního systému evidence občanských průkazů, f) údaje z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů.“. 89. V § 48a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) statutární orgán a f) adresa sídla.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 90. V § 48a odst. 4 úvodní části ustanovení se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 91. V § 48a odst. 4 písm. e) a v § 48a odst. 5 písm. e) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“. 92. V § 48a odst. 5 úvodní části ustanovení se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 93. V § 48a se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) digitalizovaná fotografie.“. 94. V § 48a se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu. (7) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou digitální zpracování fotografie a podpisu držitele.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9. 95. Za § 48a se vkládá nový § 48b, který zní: „§ 48b V řízení o vydání průkazu způsobilosti si plavební úřad pro účely jeho vydání opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej plavební úřad; obdobně postupuje plavební úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.“. 96. V § 52 se slova „právní předpisy“ nahrazují slovem „vyhlášku“, slova „§ 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9“ se nahrazují slovy „§ 10 odst. 3 až 7 a 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4“, text „§ 13 odst. 3“ a text „§ 32 odst. 2“ se zrušují a text „§ 42 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 42 odst. 8“. 97. V § 52 se za text „§ 32c odst. 1 písm. b),“ vkládá text „§ 32e odst. 5,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení vydaná podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána. 2. Splňuje-li plavidlo, k němuž bylo lodní osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podmínky pro prodloužení platnosti osvědčení plavidla nebo pro vyznačení úpravy nebo opravy plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plavební úřad a) původní lodní osvědčení odejme a vydá žadateli osvědčení Unie, jde-li o plavidlo, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti prokazuje osvědčením Unie vydaným podle § 10 odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) v případech neuvedených v písmeni a) platnost lodního osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení prodlouží nebo v něm vyznačí provedené úpravy nebo opravy plavidla. 3. Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení podle bodu 1 a bodu 2 písm. b) se po dobu své platnosti považují za osvědčení plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona, č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto: 1. V položce 38 písmeno a) zní: „a) Vydání a prodloužení platnosti osvědčení plavidla ve vnitrozemské plavbě pro -| malá plavidla| Kč| 500 ---|---|---|--- -| plovoucí zařízení, jejichž délka je menší než 20 m| Kč| 500 ---|---|---|--- -| plovoucí zařízení, jejichž délka je 20 m a více| Kč| 800 ---|---|---|--- -| ostatní plavidla| Kč| 1 000 ---|---|---|--- “. 2. V položce 38 písm. b) se slova „nepřesahuje 20 m“ nahrazují slovy „je menší než 20 m“. 3. V položce 38 písm. e) se slova „náhradou za ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla“ zrušují. 4. V položce 38 se v oddílu „Předmětem poplatku není“ dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní: „2. Vydání duplikátu osvědčení plavidla.“. 5. V položce 38 se v oddílu „Poznámky“ bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 1 až 3. 6. V položce 38 oddílu „Poznámky“ se v bodě 2 slova „dodatečné nebo zvláštní technické prohlídky“ nahrazují slovy „technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla nebo technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru“. 7. V položce 38 oddílu „Poznámky“ se v bodě 2 věta poslední zrušuje. 8. V položce 39 písmena e) a f) znějí: „e) Zápis plavidla do plavebního rejstříku nebo jeho výmaz z plavebního rejstříku Kč 200 f) Zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel nebo jeho výmaz z rejstříku malých plavidel Kč 100“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 50, 66, 67, 70, 71, 74, 75, 76, 81, 82, 85, 86 a 97, která nabývají účinnosti 6 měsíců po jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 88, 93, 94 a 95, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 134/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 134/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 30. 5. 2019, částka 58/2019 134 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 24. května 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Kněžičky| Nymburk| Středočeský Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 133/2019 Sb.
Vyhláška č. 133/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 58/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb. a vyhlášky č. 398/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2019 133 VYHLÁŠKA ze dne 28. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. b) a c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb. a vyhlášky č. 398/2013 Sb., se mění takto: 1. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Odměna insolvenčního správce při oddlužení (1) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však 45 000 Kč. (2) Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, činí odměna insolvenčního správce a) 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře, b) z výtěžku zpeněžení dosaženého způsoby podle § 286 insolvenčního zákona určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, zahrnujícího i částku připadající na odměnu insolvenčního správce, od 0 do 500 tis. Kč| 15 % ---|--- od 500 tis. Kč do 1 mil. Kč| 75 000 Kč + 9 % z částky přesahující 500 tis. Kč od 1 mil. Kč do 5 mil. Kč| 120 000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč od 5 mil. Kč do 10 mil. Kč| 280 000 Kč + 3 % z částky přesahující 5 mil. Kč od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč| 430 000 Kč + 2 % z částky přesahující 10 mil. Kč od 50 mil. Kč| 1 230 000 Kč + 1 % z částky přesahující 50 mil. Kč, c) 4 % z výtěžku zpeněžení dosaženého jinými způsoby určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, zahrnujícího i částku připadající na odměnu insolvenčního správce, a d) při zpeněžení majetku sloužícího k zajištění částku určenou podle § 1 odst. 1 a 2. (3) Měsíční částka odměny insolvenčního správce určená podle odstavce 2 písm. a) se a) zvýší o 50 %, jestliže jde o oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů, b) sníží o 70 % po dobu přerušení průběhu oddlužení. (4) Odměna insolvenčního správce podle odstavce 2 písm. b) činí nejméně 20 000 Kč; jestliže však bylo dosaženo výtěžku nižšího než 20 000 Kč, činí odměna insolvenčního správce dosažený výtěžek snížený o hotové výdaje insolvenčního správce.“. 2. V § 7 odst. 4 se za slova „plněním splátkového kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. Čl. II Přechodné ustanovení V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky pouze při určování odměny insolvenčního správce za zpeněžení, které bylo provedeno nejdříve v den nabytí účinnosti této vyhlášky; oddlužení plněním splátkového kalendáře se při tom považuje za oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 132/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 132/2019 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 24. a 25. května 2019 Vyhlášeno 28. 5. 2019, částka 57/2019 132 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 27. května 2019 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Evropského parlamentu konaných na území České republiky ve dnech 24. a 25. května 2019 Státní volební komise schválila usnesením č. 229 ze dne 27. května 2019 zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem a vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e) a § 49 odst. 3 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, následující celkové výsledky voleb: a)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů voličů pro volby do Evropského parlamentu:| 8 316 737 ---|---|--- b)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 2 388 304 c)| celkový počet odevzdaných úředních obálek:| 2 387 378 d) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici (v pořadí podle vylosovaného čísla, kterým byl označen jejich hlasovací lístek): Politická strana, politické hnutí a koalice| Hlasy ---|--- 1| Klub angažovaných nestraníků| 2 580 2| Strana nezávislosti České republiky| 9 676 3| CESTA ODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI| 7 890 4| Národní socialisté| 1 312 5| Občanská demokratická strana| 344 885 6| ANO, vytrollíme europarlament| 37 046 7| Česká strana sociálně demokratická| 93 664 8| Romská demokratická strana| 1 651 9| Komunistická strana Cech a Moravy| 164 624 10| Dělnická strana sociální spravedlnosti - Za národní suverenitu!| 4 363 11| Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka| 4 284 12| ROZUMNÍ a Národní demokracie - STOP MIGRACI - NECHCEME EURO| 18 715 13| Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětíobětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obceobce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 170 00 Praha 7| 4 752 14| NE-VOLIM.CZ| 2 221 15| Pro Česko| 2 760 16| Vědci pro Českou republiku| 19 492 17| PATRIOTI PRO NEUTRALITU| 1 289 18| JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost| 836 19| PRO Zdraví a Sport| 7 868 21| Moravské zemské hnutí| 3 195 22| Česká Suverenita| 2 609 23| TVŮJ KANDIDÁT| 1 653 24| HLAS| 56 449 25| Svobodní, Liberland a Radostné Česko - ODEJDEME BEZ PLACENÍ| 15 492 26| STAROSTOVÉ (STAN) s regionálními partnery a TOP 09| 276 220 27| Česká pirátská strana| 330 844 28| Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)| 216 718 29| ALIANCE NÁRODNÍCH SIL| 1 971 30| ANO 2011| 502 343 31| Agrární demokratická strana| 4 004 32| Moravané| 6 599 33| PRVNÍ REPUBLIKA| 844 34| Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍRAT| 14 339 35| BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA| 2 583 36| Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ s podporou Občanské demokratické aliance a profesních společenstev| 8 720 37| Evropa společně| 12 587 38| KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA| 235 39| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová| 171 723 40| Alternativa pro Českou republiku 2017| 11 729 e) jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic (politické strany, politická hnutí a koalice jsou v pořadí podle vylosovaného čísla, kterým byl označen jejich hlasovací lístek): Pořadí| Jméno, příjmení| Počet přednostních hlasů| Pořadí na hlasovacím lístku ---|---|---|--- POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Občanská demokratická strana ZVOLENI: 1| Ing. Jan Zahradil| 51 381| 1 2| RNDr. Alexandr Vondra| 29 536| 15 3| Ing. Evžen Tošenovský| 25 644| 2 4| Ing. Veronika Vrecionová| 8 460| 3 NÁHRADNÍCI: 1| Mgr. Ondřej Krutílek| 6 968| 4 2| Mgr. Radka Trylčová| 4 902| 5 3| Mgr. Eva Decroix| 4 559| 6 4| prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D.| 3 690| 7 5| Ing. Marcel Kollmann| 834| 8 6| M.A. Tomáš Hanuš| 2 249| 9 7| Edvard Kožušník| 6 135| 10 8| Bc. Andrea Šilhanová| 1 451| 11 9| Štepán Slovák| 1 284| 12 10| Ing. Tomáš Lázna| 1 156| 13 11| Dr. Vladimír Kajlik, Ph.D.| 358| 14 12| MUDr. Luděk Sefzig| 997| 16 13| doc. Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. et Ph.D.| 684| 17 14| Mgr. Daniel Štěpánek| 524| 18 15| Mgr. Alexander Bellu| 1 195| 19 16| Mgr. Jindřich Vobořil| 1 223| 20 17| Mgr. Pavel Hejtmánek| 253| 21 18| Ing. Hynek Orság| 274| 22 19| Mgr. Veronika Luňákova| 683| 23 20| Anna Heaney| 218| 24 21| Ing. Václava Jandečková| 762| 25 22| Mgr. Jiří Kozák| 768| 26 23| Martin Elis Kuchař| 353| 27 24| Michal Zácha| 745| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Komunistická strana Čech a Moravy ZVOLENI: 1| Ing. Kateřina Konečná| 38 650| 1 NÁHRADNÍCI: 1| JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D.| 10 894| 18 2| Andrej Bóna| 3 046| 2 3| Arťom Korjagin| 1 655| 3 4| Roman Blaško| 2 434| 4 5| Ing. Lukáš Pařízek| 1 481| 5 6| Dagmar Švendová, B.A, LL.M.| 6 862| 6 7| Ing. Zdeněk Štefek| 1 504| 7 8| Ing. Kateřina Ambrožová Srncová| 1 688| 8 9| Ing. Petr Pick, Ph.D.| 901| 9 10| JUDr. Lubomír Ledl| 583| 10 11| Anna Vaculíková| 2 364| 11 12| Mgr. Ivan Maštálka, LL.M., MBA| 5 139| 12 13| Petr Bureš| 554| 13 14| JUDr. Bc. Richard Pokorný, Ph.D.| 1 463| 14 15| Pavla Švepeš Šlahúnková, B.A| 629| 15 16| Mgr. Ing. Tereza Čechová Humpolcová, Ph.D.| 557| 16 17| Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.| 5 778| 17 18| prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc.| 649| 19 19| Ing. Bc. Eva Badinková| 1 407| 20 20| Ludvík Šulda, BBA| 543| 21 21| Josef Jordán| 488| 22 22| Ing. Bc. Petr Kubeš| 467| 23 23| Ing. Petr Havránek| 555| 24 24| Ing. Květa Matušovská| 1 031| 25 25| Ing. Jiří Grünbauer| 532| 26 26| Ing. René Číp| 987| 27 27| Mgr. Jan Klán| 755| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: STAROSTOVÉ (STAN) s regionálními partnery a TOP 09 ZVOLENI: 1| RNDr. Luděk Niedermayer| 67 430| 3 2| JUDr. Jiří Pospíšil| 37 231| 1 3| JUDr. Stanislav Polčák| 25 352| 2 NÁHRADNÍCI: 1| Ing. Radim Sršeň, Ph.D.| 10 540| 4 2| Mgr. Petr Štěpánek, CSc.| 7 848| 5 3| PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.| 5 272| 6 4| MUDr. Gabriela Pecková| 2 138| 7 5| Ing. Pavel Pavel| 4 314| 8 6| Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.| 2 777| 9 7| PhDr. Kateřina Bursíková Jacques| 7 681| 10 8| Vojtěch Vais| 1 176| 11 9| Ing. Petr Kulhánek| 1 122| 12 10| Mgr. Kryštof Čižinský| 2 075| 13 11| JUDr. Karolína Žákovská, Ph.D.| 3 130| 14 12| prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.| 2 362| 15 13| Mgr. Josef Horinka| 1 106| 16 14| Radovan Auer| 680| 17 15| Ing. Michaela Opltová| 1 724| 18 16| Mgr. Ing. Roman Haken| 320| 19 17| Mgr. Matouš Vencálek| 507| 20 18| Bc. Lukáš Otys, MBA| 184| 21 19| Ing. Daniel Černý| 370| 22 20| Bc. Tomáš Ignác Fénix| 1 308| 23 21| Ing. Mgr. Hana Vacková| 370| 24 22| Mgr. Terezie Radoměřská| 483| 25 23| Petr Kutílek, M.A, M.S.| 460| 26 24| Mgr. Radek Zapletal| 158| 27 25| Alois Ullmann| 339| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Česká pirátská strana ZVOLENI: 1| Bc. Marcel Kolaja| 15 398| 1 2| Bc. Markéta Gregorová| 14 158| 2 3| Mgr. Mikuláš Peksa| 9 594| 3 NÁHRADNÍCI: 1| Lukáš Blažej| 11 316| 4 2| Bc. Jana Kolaříková| 3 812| 5 3| Ing. Ondřej Kolek, Ph.D.| 2 461| 6 4| Bc. Nina Špitálníková| 5 065| 7 5| Ing. Eva Tichá| 4 553| 8 6| JUDr. Lukáš Lev Červinka| 3 411| 9 7| Bc. Michal Gill| 881| 10 8| Ing. Jiří Hoskovec| 2 536| 11 9| Mgr. David František Wagner| 1 022| 12 10| JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D.| 2 344| 13 11| Mgr. Magdaléna Daňková| 1 329| 14 12| JUDr. Bc. Matej Šandor, Ph.D.| 1 492| 15 13| PhDr. Linda Matušková, Ph.D.| 1 126| 16 14| Ing. Petr Jirman| 1 870| 17 15| Mgr. Dan Leština| 1305| 18 16| František Kopřiva| 773| 19 17| Mgr. Hynek Melichar, Ph.D.| 1 902| 20 18| Mgr. Jiří Jansa| 562| 21 19| Ing. Jan Lička| 372| 22 20| Michael Polák| 457| 23 21| Ing. Ladislav Koubek| 1 689| 24 22| Pavel Tauer| 386| 25 23| Ing. Šimon Barczi, MDP| 790| 26 24| Ing. Miloš Vlach| 548| 27 25| Mgr. Ing. Jiří Lehejček, Ph.D.| 3 976| 28 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) ZVOLENI: 1| Ing. Hynek Blaško| 47 505| 8 2| MUDr. Ivan David, CSc.| 33 055| 1 NÁHRADNÍCI: 1| PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.| 8 727| 2 2| Jana Pupavová| 4 298| 3 3| Ing. Pavel Dopita, LL.M., MBA| 3 613| 4 4| MUDr. Kamil Běrský| 1 914| 5 5| Bc. Elvíra Hahnová| 2 002| 6 6| Bc. Robert Vašíček| 2 188| 7 7| Bc. Jiří Novotný| 1 005| 9 8| Bc. John Vostenak, MBA| 550| 10 9| Ludvík Lukeš| 370| 11 10| Ing. Radek Henner| 3 961| 12 11| Ivana Schubert Dickfeld| 1 388| 13 12| JUDr. Petr Paul| 736| 14 13| Josef Nos| 3 346| 15 14| Ing. Marie Pošarová| 1 444| 16 15| František Mitterwald| 600| 17 16| Ing. Vlastibor Čermák, CSc.| 666| 18 17| Ing. Tomáš Doležal| 1 155| 19 18| Ing. Jaroslav Horák| 728| 20 19| doc. Ing. arch. PhDr. Karel Schmeidler, CSc.| 1 467| 21 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: ANO 2011 ZVOLENI: 1| Dita Charanzová| 53 924| 1 2| Martina Dlabajová| 31 401| 2 3| Ing. Martin Hlaváček| 5 948| 3 4| Ing. Radka Maxová| 11 286| 4 5| Ing. Ondřej Knotek| 3 798| 5 6| Ing. Ondřej Kovařík| 6 867| 6 NÁHRADNÍCI: 1| Mgr. Karel Filipčík| 2 341| 7 2| Ing. Daniel Struž| 3 465| 8 3| Mgr. Kamila Bláhová| 4 659| 9 4| Milan Zavadil| 1 090| 10 5| Petra Bašová| 2 264| 11 6| Mgr. Ing. Tomáš Sýkora| 4 697| 12 7| PhDr. Marie Kaufmann| 2 719| 13 8| Ing. Petr Rozmajzl| 1 341| 14 9| Ing. Lukáš Štěpánek, Ph.D., MSc.| 1 751| 15 10| Ing. Erik Mikuš, EUR ING| 1 124| 16 11| Ing. Jaroslav Kuchař| 2 934| 17 12| Ing. Jan Jarolím| 2 143| 18 13| Ing. Marek Kocánek| 1 322| 19 14| Bc. Markéta Plesníková| 879| 20 15| Ing. Lenka Střálková| 2 831| 21 16| Ing. Marcel Kaštovský, MBA| 1 621| 22 17| Mgr. Lukáš Fiedler| 1 152| 23 18| Ing. Tomáš Janča| 1 503| 24 19| Ing. Jaroslav Kytýr| 1 154| 25 20| Mgr. Tomáš Opatrný| 2 057| 26 21| Ing.Jan Řehounek| 2 413| 27 POLITICKÁ STRANA, POLITICKÉ HNUTÍ A KOALICE: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová ZVOLENI: 1| Mgr. Tomáš Zdechovský| 24 823| 2 2| Ing. Michaela Šojdrová| 22 649| 3 NÁHRADNÍCI: 1| Doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A| 21 821| 1 2| Bc. František Talíř| 9 757| 6 3| Mgr. Jaroslav Suchý| 5 208| 4 4| Mgr. Ondřej Benešík| 4 396| 5 5| Mgr. Lukáš Curylo| 2 812| 7 6| Mgr. Nina Nováková| 2 507| 8 7| Mgr. Eduard Hulicius, M. A.| 545| 9 8| Mgr. Hayato Okamura| 7 511| 10 9| Bc. Lukáš Pachta, M. A.| 264| 11 10| MUDr. Pavel Kopeček| 1 696| 12 11| Ing. Eva Šillerová| 925| 13 12| Mgr. Ing. Petr Vysloužil| 496| 14 13| Mgr. Josef Ulrich, MBA| 94| 15 14| Prof. RNDr. Jiří Witzany, Ph.D.| 727| 16 15| Mgr. et Mgr. Jan Málek| 638| 17 16| JUDr. Petr Krátký| 521| 18 17| Markéta Filipová, M. A.| 1 207| 19 18| Zdeňka Rybová| 2 567| 20 19| Prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.| 834| 21 20| Mgr. Rudolf Havelka, Ph.D.| 254| 22 21| Mgr. Lukáš Vermach, Ph.D.| 382| 23 22| Mgr. David Surý| 428| 24 23| Mgr. Hana Bellová, B.A.| 426| 25 24| Mgr. Vojtěch Marek| 375| 26 25| Ing. Jan Borguľa| 337| 27 26| Mgr. Daniel Herman| 8 459| 28 Předseda Státní volební komise: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 131/2019 Sb.
Vyhláška č. 131/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 5. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 57/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozd * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2019 131 VYHLÁŠKA ze dne 27. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. a) a e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se slova „plněním splátkového kalendáře,“ zrušují. 2. V § 8 odst. 1 písm. g) se na konci bodu 2 slovo „a“ zrušuje a za bod 2 se vkládá nový bod 3, který zní: „3. u pohledávek uspokojovaných pouze z majetku poskytnutého k zajištění obsahuje přihláška pohledávky údaj o osobním dlužníku odlišném od dlužníka a uvedení předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, a“. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4. 3. V § 17 odst. 1 se písmena e), f), j) a k) zrušují. Dosavadní písmena g) až i) a l) až r) se označují jako písmena e) až g) a h) až n). 4. V § 17 odst. 1 písm. e) se slova „poslední 3 roky“ nahrazují slovy „posledních 12 měsíců“ a slova „5 letech“ se nahrazují slovy „12 měsících“. 5. V § 17 odst. 1 písm. f) se za slovo „určení“ vkládají slova „, vysvětlení důvodů pro snížení splátek“ a slovo „popis“ se zrušuje. 6. V § 17 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „s uvedením celkové výše výživného stanovené soudem“. 7. V § 17 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i). 8. V § 17 odst. 2 písm. c) se slova „poslední 3 roky“ nahrazují slovy „posledních 12 měsíců“. 9. V § 17 odst. 2 písm. e) se slova „30 % jeho pohledávky“ nahrazují slovy „míra uspokojení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c) insolvenčního zákona“. 10. V § 17 odst. 2 se na konci písmene h) slovo „a“ zrušuje. 11. V § 17 odst. 2 písm. i) se slova „kopie oddacího listu manželů a“ a slova „zpeněžením majetkové podstaty“ zrušují. 12. V § 17 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) čestné prohlášení dlužníka, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.“. 13. V § 17 se odstavec 3 zrušuje. 14. V § 18 odst. 1 písm. j) se slova „a příjmení“ zrušují. 15. V § 18 odst. 1 písm. k) se slova „a příjmení“ zrušují. 16. V § 18 odst. 1 písm. l) se slova „a výši zpeněžení“ zrušují. 17. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „, odůvodnění ocenění položek soupisu“. 18. V § 18 odst. 1 písmeno m) zní: „m) bližší údaje o majetku dlužníka, formě bydlení, životních nákladech a očekávané výši výtěžku zpeněžení obydlí dlužníka, a údaj o tom, zda by dlužník měl být povinen vydat své obydlí ke zpeněžení z důvodu, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle jiného právního předpisu,“. 19. V § 18 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) bližší údaje o potenciálně neplatných nebo neúčinných právních úkonech dlužníka ve vztahu k majetkové podstatě a o návrhu dlužníka na stanovení jiné výše měsíčních splátek,“. Dosavadní písmena n) až u) se označují jako písmena o) až v). 20. V § 18 odst. 1 písm. q) se slova „splátkovým kalendářem,“ zrušují a slova „splátkovým kalendářem“ nahrazují slovy „plněním splátkového kalendáře“. 21. V § 18 odst. 1 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní: „u) doporučení insolvenčního správce, zda navrhuje uložit dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství, z jakých důvodů a v jakém rozsahu,“. Dosavadní písmena u) a v) se označují jako písmena v) a w). 22. V § 21 odst. 1 písm. h) se slova „plnění splátkového kalendáře nebo“ zrušují. 23. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se označuje jménem, datem narození a bydlištěm. Fyzická osoba – podnikatel se označuje jménem, identifikačním číslem osoby a sídlem. Zahraniční fyzická osoba se označuje též státní příslušností. V označení fyzické osoby, která je dlužníkem, se místo data narození uvádí rodné číslo, pokud je podateli známo.“. Čl. II Přechodné ustanovení V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 191/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijatých v Ženevě dne 5. května 2017 Vyhlášeno 24. 5. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 12. 2018, částka 15/2019 * 1\\. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní dekabromdifenylether (BDE-209) vyskytující se v komerčním dekabromdifenyletheru se zvláštními výjimkami pro výrobu a použití komerčního dekabro * 2\\. rozhodla rovněž vložit novou část IX do přílohy A, která zní: * 1\\. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní chlorované parafíny s krátkým řetězcem se zvláštními výjimkami, a to vložením následujícího řádku: * 2\\. rovněž rozhodla vložit novou poznámku vii) do části I přílohy A, která zní: Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 12. 2018 21 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. května 2017 byly v Ženevě přijaty změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech1). Se změnami příloh vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změn příloh. Změny příloh vstoupily v platnost na základě článku 22 odst. 3 písm. c) Úmluvy dne 18. prosince 2018 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn příloh a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. C.N.766.2017.TREATIES-XXVII.15 PŘEKLAD Rozhodnutí SC-8/10: Zařazení dekabromdifenyletheru Konference smluvních stran, posoudivši profil rizika, hodnocení řízení rizika a dodatek hodnocení řízení rizika pro dekabromdifenylether (komerční směs, c-dekaBDE), jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,1 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit dekabromdifenylether (BDE-209) v c-dekaBDE do přílohy A úmluvy se zvláštními výjimkami,2 1. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní dekabromdifenylether (BDE-209) vyskytující se v komerčním dekabromdifenyletheru se zvláštními výjimkami pro výrobu a použití komerčního dekabromdifenyletheru, a to vložením následujícího řádku: Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka ---|---|--- Dekabromdifenylether (BDE-209) vyskytující se v komerčním dekabromdifenyletheru (CAS No: 1163-19-5)| Výroba| Jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru Použití| V souladu s částí IX této přílohy: Díly k použití ve vozidlech, které je specifikováno v odstavci 2 části IX této přílohy Letadla, o jejichž typové osvědčení bylo požádáno před prosincem 2018 a bylo obdrženo před prosincem 2022, a náhradní díly pro tato letadla Textilní výrobky vyžadující nehořlavost, vyjma oděvů a hraček Přísady v umělohmotných pouzdrech a dílech používaných pro domácí spotřebiče k vytápění, žehličky, ventilátory, ponorné ohřívače, které obsahují elektrické součásti nebo jsou s nimi v přímém kontaktu nebo se vyžadují pro splnění protipožárních norem, v koncentracích nižších než 10 % hmotnostních daného dílu Polyuretanová pěna pro izolaci budov 2. rozhodla rovněž vložit novou část IX do přílohy A, která zní: Část IX Dekabromdifenylether 1. Výroba a použití dekabromdifenyletheru budou ukončeny s výjimkou smluvních stran, které oznámily sekretariátu svůj záměr jej vyrábět a/nebo používat v souladu s článkem 4. 2. Zvláštní výjimky pro díly k použití ve vozidlech mohou být k dispozici pro výrobu a použití komerčního dekabromdifenyletheru s omezením na následující: a) Díly pro použití u starších vozidel, jimiž se rozumí vozidla, která se již sériově nevyrábějí a jejichž díly jsou vymezeny jednou nebo více z následujících kategorií: i) hnací ústrojí a zařízení pod kapotou, jako jsou vnitřní i vnější kabely baterie, trubice mobilních klimatizačních systémů, hnací ústrojí, objímky výfuku, izolace pod kapotou, kabely a řemeny pod kapotou (kabely motoru apod.), snímače rychlosti, hadice, moduly větrání a čidla klepání; ii) prvky palivového systému, jako jsou palivové hadice, palivové nádrže a palivové nádrže umístěné na podvozku; iii) pyrotechnická zařízení a části související s pyrotechnickými zařízeními, jako jsou kabely pro aktivaci airbagů, potahy/látky sedadel (pouze v případě relevance pro airbagy) a airbagy (přední a boční); iv) zádržné a vnitřní zařízení jako části výbavy, akustický materiál a bezpečnostní pásy; b) Díly pro vozidla shora uvedené v odstavci 2 písm. a) podbod i) až iv) a takové, které jsou vymezeny jednou nebo více z následujících kategorií: i) zesílené plasty (přístrojové desky a vnitřní výbava); ii) pod kapotou nebo přístrojovou deskou (svorkovnice/pojistkové bloky, vysoko napěťové vodiče a pláště kabelů (kabely od rozdělovače)); iii) elektrické a elektronické zařízení (skříně baterií, přepravky baterií, kabeláž řídících jednotek motorů, součástky autorádií, satelitní navigační systémy, globální systém určování polohy a počítačové systémy); iv) tkaniny použité v zavazadlovém prostoru, čalounění, potahu střechy, sedadlech automobilů, opěrkách hlavy, slunečních clonách, deskách výbavy, kobercích. 3. Zvláštní výjimky pro díly uvedené shora v odstavci 2 písm. a) ukončí platnost na konci životnosti starších vozidel nebo v roce 2036 podle toho, co nastane dříve. 4. Zvláštní výjimky pro díly uvedené shora v odstavci 2 písm. b) ukončí platnost na konci životnosti vozidel nebo v roce 2036 podle toho, co nastane dříve. 5. Zvláštní výjimky pro náhradní díly pro letadla, o jejichž typové osvědčení bylo požádáno před prosincem 2018 a bylo obdrženo před prosincem 2022, ukončí platnost na konci životnosti těchto letadel. Rozhodnutí SC-8/11: Zařazení chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem Konference smluvních stran, posoudivši profil rizika a hodnocení řízení rizika chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem, jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,3 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit chlorované parafíny s krátkým řetězcem do přílohy A úmluvy s regulacemi pro omezení výskytu chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem v jiných směsích chlorovaných parafínů, se zvláštními výjimkami nebo bez nich,4 1. rozhodla změnit část I přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech a zařadit do ní chlorované parafíny s krátkým řetězcem se zvláštními výjimkami, a to vložením následujícího řádku: Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka ---|---|--- Chlorované parafíny s krátkým řetězcem (alkany, C10-13, chlor)+: chlorované uhlovodíky s nevětveným řetězcem s délkou řetězce v rozsahu od C10 do C13 a obsahem chlóru vyšším než 48 % hmotnostních Například látky s následujícími čísly CAS mohou obsahovat chlorované parafíny s krátkým řetězcem: č. CAS 85535-84-8 č. CAS 68920-70-7 č. CAS 71011-12-6 č. CAS 85536-22-7 č. CAS 85681-73-8 č. CAS 108171-26-2| Výroba| Jak je povoleno smluvním stranám uvedeným v registru Použití| Přísady používané při zpracování přírodního a syntetického kaučuku pro výrobu převodových řemenů Náhradní díly pro pryžové dopravní pásy v důlním průmyslu a lesnictví Kožedělný průmysl, zvláště tukování usní Přísady do maziv, zvláště pro automobilové motory, elektrické generátory, pro zařízení k využití větrné energie, pro vrtná zařízení při průzkumu ropy a plynu a pro rafinaci ropy při výrobě motorové nafty Výbojky pro venkovní dekorační žárovky Voděodolné a protipožární nátěry Lepidla Zpracování kovů Sekundární změkčovací prostředky v pružném polyvinylchloridu, kromě použití v hračkách a výrobcích pro děti 2. rovněž rozhodla vložit novou poznámku vii) do části I přílohy A, která zní: vii) Poznámka i) se nevztahuje na množství žádné chemické látky, která je označena plusovým znaménkem („+“) následujícím za jejím názvem ve sloupci „Chemická látka" v části I této přílohy, která se vyskytuje ve směsích v koncentracích, jež se rovnají nebo jsou vyšší než 1 % hmotnostní. Rozhodnutí SC-8/12: Zařazení hexachlorbutadienu Konference smluvních stran, posoudivši profil rizika a hodnocení řízení rizika hexachlorbutadienu, jakož i hodnocení nových informací ve vztahu k zařazení hexachlorbutadienu do přílohy C úmluvy, jak je předložil Výbor pro hodnocení perzistentních organických polutantů,5 berouc na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit hexachlorbutadien do přílohy C úmluvy a závěr hodnocení nových informací o nezamýšlené výrobě hexachlorbutadienu,6 rozhodla změnit část I přílohy C úmluvy a zařadit do ní hexachlorbutadien vložením výrazu „Hexachlorbutadien (č. CAS: 87-68-3)“ do tabulky „Chemická látka“ této přílohy a vložením slova „hexachlorbutadien“ do prvního odstavce částí II a III této přílohy. 1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, přijatá ve Stockholmu dne 22. května 2001, byla vyhlášena pod č. 40/2006 Sb. m. s. Příloha G Úmluvy, přijatá v Punta del Este dne 6. května 2005, byla vyhlášena pod č. 24/2007 Sb. m. s. a opravena pod č. 50/2010 Sb. m. s. Změny příloh A, B a C Úmluvy, přijaté v Ženevě dne 8. května 2009, byly vyhlášeny pod č. 90/2010 Sb. m. s. Změna přílohy A Úmluvy, přijatá v Ženevě dne 29. dubna 2011, byla vyhlášena pod č. 11/2013 Sb. m. s. Změna přílohy A Úmluvy, přijatá v Ženevě dne 10. května 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2015 Sb. m. s. Změny příloh A a C Úmluvy, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015, byly vyhlášeny pod č. 62/2016 Sb. m. s. 1 UNEP/POPS/POPRC.10/10/Add.2; UNEP/POPS/POPRC.11/10/Add.1; UNEP/POPS/POPRC.12/11/Add.4. 2 UNEP/POPS/COP.8/13. 3 UNEP/POPS/POPRC.11/10/Add.2 a UNEP/POPS/POPRC.12/11/Add.3. 4 UNEP/POPS/COP.8/14. 5 UNEP/POPS/POPRC.8/16/Add.2; UNEP/POPS/POPRC.9/13/Add.2; UNEP/POPS/POPRC.12/11/Add.5. 6 UNEP/POPS/COP.8/15.
Vyhláška č. 129/2019 Sb.
Vyhláška č. 129/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění vyhlášky č. 396/2016 Sb. Vyhlášeno 24. 5. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 55/2019 * Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění vyhlášky č. 396/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2019 129 VYHLÁŠKA ze dne 17. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění vyhlášky č. 396/2016 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 14 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 138/2014 Sb. a zákona č. 180/2016 Sb.: Čl. I Příloha č. 1 k vyhlášce č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění vyhlášky č. 396/2016 Sb., se mění takto: 1. Řádek 226 zní: „226. ZRUŠENO“. --- 2. Řádek 246 zní: „246. ZRUŠENO“. --- 3. Řádek 267 zní: „267. ZRUŠENO“. --- 4. Řádky 278 až 281 znějí: „278. ZRUŠENO --- 279\\. ZRUŠENO 280\\. ZRUŠENO 281\\. ZRUŠENO“. 5. V řádku 316 se za slovo „révy“ vkládají slova „ekvilibrační metodou“ a číslo „4 870“ se nahrazuje číslem „2 910“. 6. V řádku 322 se číslo „11 020“ nahrazuje číslem „2 910“. 7. Řádek 327 zní: „327. ZRUŠENO“. --- 8. V řádku 363 se slova „objemu nebo hmotnosti spotřebitelského balení“ nahrazují slovy „hmotnosti obsahu spotřebitelského balení, obsahu pevných a tekutých částí, hmotnostního podílu složek, odkapaného podílu, náplně výrobku, objemu obsahu spotřebitelského balení nebo počtu tablet ve spotřebitelském balení“. 9. V řádcích 380 a 382 se text „δ13C“ nahrazuje slovy „delta 13C“. 10. V řádku 383 se za slovo „vodíku“ vkládají slova „ve vodě“. 11. Řádek 399 zní: „399. Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) v ethanolu pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení botanického původu cukrů ve fermentovaných ovocných šťávách a přírodních sladidlech| 10 440 ---|--- “. 12. V řádku 408 se text „d13C“ nahrazuje slovy „delta 13C“. 13. Řádek 413 zní: „413. ZRUŠENO“. --- 14. Řádky 417 a 418 znějí: „417. ZRUŠENO --- 418\\. Stanovení poměru stabilních izotopů kyslíku 18O/16O a poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřených jako delta 18O a delta 13C) ve vodě a ethanolu produktů révy vinné metodou hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) a průkaz geografického původu vín a částečně zkvašených moštů s deklarovaným původem ČR dopočtem z naměřených hodnot| 25 470 “. 15. V řádku 424 se slova „/ Immunolab Egg White ELISA“ zrušují. 16. V řádku 426 se slova „/ Immunolab Casein ELISA“ zrušují. 17. Řádek 473 zní: „473. ZRUŠENO“. --- 18. V řádku 483 se za slovo „látek“ vkládá slovo „gravimetricky“. 19. V řádku 485 se slova „ve víně enzymaticky“ nahrazují slovy „, sacharózy a D-glukózy ve víně enzymaticky se spektrofotometrickou detekcí“. 20. V řádku 486 se číslo „320“ nahrazuje číslem „180“. 21. Na konci přílohy č. 1 se doplňují řádky 501 až 521, které znějí: „501. Rozlišení orálního a žvýkacího tabáku| 420 ---|--- 502\\. Stanovení plochy spotřebitelského balení| 310 503\\. Stanovení titrovatelných kyselin v pekařských výrobcích| 160 504\\. Stanovení ekvivalentů kakaového másla v čokoládě metodou GC/FID| 5 170 505\\. Stanovení citrininu v potravinách rostlinného původu metodou LC-MS/MS| 3 950 506\\. Stanovení kanabinoidů v potravinách rostlinného původu metodou LC-MS/MS| 3 950 507\\. Stanovení a identifikace charakteristických proteinů v mléce a mléčných výrobcích proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 490 508\\. Stanovení a identifikace charakteristických rostlinných proteinů v masných výrobcích proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 490 509\\. Stanovení poměru stabilních izotopů kyslíku 18O/16O (vyjádřeného jako delta 18O) ve vodě pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (IRMS) - stanovení přídavku vody do produktů vinné révy pyrolýzou vody izolované z produktů vinné révy| 4 870 510\\. Stanovení gama-laktonů pro odhalování falšování vína přídavkem syntetického aroma chirální plynovou chromatografií s MS detekcí| 9 610 511\\. Stanovení obsahu hořčice v potravinách imunoenzymatickou metodou| 2 890 512\\. Celkový obsah cukrů v lihovinách| 1 180 513\\. Stanovení a identifikace charakteristických proteinů tvrdé pšenice v mouce a těstovinách proteomickou analýzou s využitím LC-MS/MS| 3 410 514\\. Výpočet poměru nebo procentuálního zastoupení| 50 515\\. Stanovení mléčné sušiny dopočtem z naměřených hodnot| 7 080 516\\. Stanovení těkavých kyselin v lihovinách| 290 517\\. Imunoenzymatická detekce stafylokokových enterotoxinů v potravinách (vč. dialýzy)| 3 310 518\\. Stanovení hydroxymethylfurfuralu v potravinách metodou UHPLC s UV detekcí| 1 130 519\\. Stanovení hmotnosti a objemu hotových jídel a nápojů a hmotnostního podílu jednotlivých složek hotových jídel| 70 520\\. Stanovení poměru stabilních izotopů uhlíku 13C/12C (vyjádřeného jako delta 13C) ve složkách medu (sacharidy) pomocí hmotnostní spektrometrie izotopových poměrů (LC-IRMS) - průkaz přídavku C3 a C4 cukrů do medu| 6 470 521\\. Multielementární analýza vína metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem| 1 970 522\\. Stanovení prvků metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem v potravinách a nápojích| 1 970 523\\. Stanovení celkového obsahu přírodních barviv (ASTA Color) v paprice metodou spektrofotometrickou| 1 080 524\\. Stanovení hustoty lihovin| 160“. Čl. II Přechodné ustanovení Výše náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze vzorků odebraných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se stanoví podle vyhlášky č. 132/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 128/2019 Sb.
Vyhláška č. 128/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 5. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 54/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, ve znění vyhlášky č. 160/2012 Sb. a vyhlášky č. 327/2013 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 128 VYHLÁŠKA ze dne 13. května 2019, kterou se mění vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, ve znění vyhlášky č. 160/2012 Sb. a vyhlášky č. 327/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) se slova „nebo ohlášení“ zrušují. 2. V § 3 písm. a) se slova „posuzování ohlášení klinického hodnocení léčivých přípravků“ zrušují. 3. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 427/2008 Sb. A. Sazebník náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Ústavu Tabulka č. 1 OBECNÉ --- Kód| Kategorie prováděných odborných úkonů| Podkategorie nebo upřesnění| Výše náhrady U-001| Roční udržovací platba podle § 112 odst. 2 zákona o léčivech| Provedení odborných úkonů souvisejících s trváním registrace léčivého přípravku s výjimkou případů uvedených u kódů U-002, U-003, U-004 a U-005| 19 500 Kč U-002| Roční udržovací platba podle § 112 odst. 2 zákona o léčivech| Provedení odborných úkonů souvisejících s trváním registrace léčivého přípravku v případě, že Česká republika je referenční stát| 39 100 Kč U-003| Roční udržovací platba podle 112 odst. 2 zákona o léčivech| Provedení odborných úkonů souvisejících s trváním registrace homeopatika| 3 000 Kč U-004| Roční udržovací platba podle 112 odst. 2 zákona o léčivech| Provedení odborných úkonů souvisejících s trváním registrace léčivého přípravku v případě, že držitel registrace je mikro podnik| 5 000 Kč U-005| Roční udržovací platba podle 112 odst. 2 zákona o léčivech| Provedení odborných úkonů souvisejících s trváním registrace léčivého přípravku v případě, že držitel registrace je malý podnik a nejedná se o homeopatika| 9 500 Kč O-001| Poskytnutí hodinové ústní konzultace nebo vydání písemného stanoviska v regulační oblasti na žádost rozsahem odpovídajícího hodinové ústní konzultaci (nesouvisející s již předloženou žádostí) podle § 13 zákona o léčivech| Např. vydání stanoviska k používání čistého lihu na jeden přípravek| 5 000 Kč O-002| Poskytnutí hodinové ústní konzultace nebo vydání písemného odborného stanoviska na žádost rozsahem odpovídajícího hodinové ústní konzultaci k otázce související s náplní činnosti Ústavu pro oblast léčiv podle § 13 zákona o léčivech| Např. rozlišení, zda jde o klinické hodnocení, nemocniční výjimku, stanovisko k zaměnitelnosti názvu léčivého přípravku vyžádané mimo registrační řízení, a to nejvýše 3 různé názvy k jednomu přípravku najednou, stanovisko k návrhu reklamy na humánní léčivý přípravek šířené mimo rozhlasové a televizní vysílání a předběžné posouzení reklamního materiálu.| 5 800 Kč O-003| Poskytnutí hodinové ústní vědecké konzultace nebo vydání písemného odborného stanoviska na žádost rozsahem odpovídajícího hodinové ústní konzultaci (nesouvisející s již předloženou žádostí), posouzení struktury a obsahu plánu řízení rizik (RMP) podle § 13 zákona o léčivech.| Např. posouzení designu navrhované klinické studie, nemocniční výjimky, preklinického testování, analytické metody, statistické analýzy, posouzení navrhovaných textů (SPC, PIL) z odborného hlediska.| 20 200 Kč O-004| Příprava a poskytnutí odborné přednášky podle § 13 zákona o léčivech na žádost osoby, která je podnikatelem| Šíření osvěty (oblast léčiv) na odborně zaměřených seminářích a přednáškách| 2 000 Kč/hod O-006| Žádost o zpracování výstupů z databázových systémů vytvářených na základě hlášení distributorů a provozovatelů oprávněných k výdeji léčivých přípravků podle § 99 odst. 2 písm. e) zákona o léčivech| Zpracování specifických výstupů o distribuovaných a vydávaných léčivých přípravcích z příslušných databází s využitím odborných hledisek podle požadovaných kritérií a nad rámec běžně a pravidelně zveřejňovaných údajů.| 900 Kč/hod. Tabulka č. 2 REGISTRACE --- Kód| Kategorie| Podkategorie nebo upřesnění| Výše náhrady R-001| Žádost o registraci léčivého přípravku podaná podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o léčivech (národní)| a) samostatná žádost (§ 26 zákona o léčivech, čl. 8(3) směrnice 2001/83/ES) b) žádost o registraci přípravku založená na dobře zavedeném léčebném použití léčivých látek v přípravku obsažených podle § 27 odst. 7 zákona o léčivech, čl. 10a směrnice 2001/83/ES (dále jen „literární žádost“) c) fixní kombinace (§ 27 odst. 8 zákona o léčivech, čl. 10b směrnice 2001/83/ES) d) homeopatikum (§ 28a zákona o léčivech, čl. 16(1) směrnice 2001/83/ES) e) tradiční rostlinný přípravek (§ 30 zákona o léčivech, čl. 16a směrnice 2001/83/ES) f) podobný biologický přípravek (§ 27 odst. 5 zákona o léčivech, čl. 10(4) směrnice 2001/83/ES)| 280 000 Kč R-002| Žádost o registraci léčivého přípravku podaná podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o léčivech (národní)| Žádosti podle § 27 zákona o léčivech: a) generická žádost (§ 27 odst. 1 zákona o léčivech, čl. 10(1) směrnice 2001/83/ES) b) hybridní žádost (§ 27 odst. 4 zákona o léčivech, čl. 10(3) směrnice 2001/83/ES) c) informovaný souhlas (§ 27 odst. 9 zákona o léčivech, čl. 10c směrnice 2001/83/ES) d) homeopatikum registrované zjednodušeným postupem (§ 28 zákona o léčivech, čl. 14 směrnice 2001/83/ES)| 230 000 Kč R-003| Žádost o registraci léčivého přípravku podaná podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o léčivech (národní)| registrace zcela totožného přípravku pod jiným názvem (duplikátu)| 80 000 Kč R-004| Žádost o registraci léčivého přípravku podaná podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o léčivech (národní)| další síla nebo léková forma, rozšíření registrace| 110 000 Kč R-007| Žádost o změnu registrace typu II (národní) podle § 35 zákona o léčivech| | 80 000 Kč R-049| Žádost o změnu registrace typu II podle § 35 zákona o léčivech (národní) v modulu 3, jejíž součástí je nová studie bioekvivalence nebo studie komparability u biologických přípravků| | 100 000 Kč R-008| Žádost o změnu registrace typu IA podle § 35 zákona o léčivech (národní), žádost o změnu označení na obalu nebo příbalové informace, která nesouvisí se souhrnem údajů o přípravku, a žádost o změnu souběžně dováženého léčivého přípravku| | 6 000 Kč R-040| žádost o změnu registrace typu IB podle § 35 zákona o léčivech (národní)| | 15 000 Kč R-009| žádost o prodloužení platnosti registrace léčivého přípravku podle § 34 zákona o léčivech (národní)| pro každý léčivý přípravek kromě homeopatika registrovaného zjednodušeným postupem| 150 000 Kč R-010| Žádost o prodloužení platnosti registrace léčivého přípravku podle § 34 zákona o léčivech (národní)| pro homeopatikum registrované zjednodušeným postupem| 35 000 Kč R-011| Žádost o převod registrace léčivého přípravku podle § 36 zákona o léčivech| pro léčivý přípravek registrovaný národně, procedurou vzájemného uznávání registrace (dále jen „MRP“), decentralizovanou procedurou (dále jen „ DCP“) s ČR jako referenčním členským státem (dále jen „RMS“) i dotčeným členským státem (dále jen „CMS“)| 20 000 Kč R-012| Žádost o povolení uvedení cizojazyčné šarže léčivého přípravku do oběhu podle § 38 zákona o léčivech| | 4 500 Kč R-013| Žádost autorizované osoby o vydání stanoviska k léčivu, které je integrální součástí zdravotnického prostředku podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 5 zákona o léčivech| | 70 000 Kč R-050| Následná žádost autorizované osoby o vydání stanoviska k léčivu, které je integrální součástí zdravotnického prostředku, pro který již bylo vydáno stanovisko dříve (změna) podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 5 zákona o léčivech| změna, která by mohla ovlivnit kvalitu, bezpečnost či prospěšnost léčivé látky ve zdravotnickém prostředku, např. změna výrobce léčivé látky, změna výroby léčivé látky, změna způsobu sterilizace, rozšíření doby použitelnosti| 15 000 Kč R-015| Žádost o zrušení registrace podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 1 zákona o léčivech| pro léčivý přípravek registrovaný národně, MRP, DCP (s ČR jako RMS i CMS) s požadavkem postupného doprodeje| 6 100 Kč R-017| MRP-RMS (postup podle § 41 zákona o léčivech)| Žádost o vedení procedury MRP s ČR jako RMS, tato žádost se předkládá po ukončení národního postupu registrace daného léčivého přípravku (R-001 až R-004)| a) samostatná žádost (§ 26 zákona o léčivech, čl. 8 (3) směrnice 2001/83/ES b) literární žádost (§ 27 odst. 7 zákona o léčivech, čl. 10a směrnice 2001/83/ES) c) fixní kombinace (§ 27 odst. 8 zákona o léčivech, čl. 10b směrnice 2001/83/ES) d) tradiční rostlinný přípravek (§ 30 zákona o léčivech - čl. 16a směrnice 2001/83/ES) e) podobný biologický přípravek (§ 27 odst. 5 zákona o léčivech, čl. 10(4) směrnice 2001/83/ES)| 280 000 Kč R-017a| Žádost o vedení procedury MRP s ČR jako RMS v případě, že žádost o registraci přípravku, pro který je žádáno o vedení procedury MRP s ČR jako RMS, byla předložena Ústavu před 5. červnem 2003| a) samostatná žádost (§ 26 zákona o léčivech, čl. 8 (3) směrnice 2001/83/ES b) literární žádost (§ 27 odst. 7 zákona o léčivech, čl. 10a směrnice 2001/83/ES) c) fixní kombinace (§ 27 odst. 8 zákona o léčivech, čl. 10b směrnice 2001/83/ES) d) tradiční rostlinný přípravek (§ 30 zákona o léčivech - čl. 16a směrnice 2001/83/ES) e) podobný biologický přípravek (§ 27 odst. 5 zákona o léčivech, čl. 10(4) směrnice 2001/83/ES)| 380 000 Kč R-018| Žádost o vedení procedury MRP s ČR jako RMS, tato žádost se předkládá po ukončení národního postupu registrace daného léčivého přípravku (R-001 až R-004)| Žádosti podle § 27 zákona o léčivech: a) generická žádost (§ 27 odst. 1 zákona o léčivech, čl. 10(1) směrnice 2001/83/ES) b) hybridní žádost (§ 27 odst. 4 zákona o léčivech, čl. 10(3) směrnice 2001/83/ES) c) informovaný souhlas (§ 27 odst. 9 zákona o léčivech, čl. 10c směrnice 2001/83/ES) d) homeopatikum registrované zjednodušeným postupem (§ 28 zákona o léčivech, čl. 14 směrnice 2001/83/ES)| 220 000 Kč R-018a| | Žádost o vedení procedury MRP s ČR jako RMS v případě, že žádost o registraci přípravku, pro který je žádáno o vedení procedury MRP s ČR jako RMS, byla předložena Ústavu před 5. červnem 2003| Žádosti podle § 27 zákona o léčivech: a) generická žádost (§ 27 odst. 1 zákona o léčivech, čl. 10(1) směrnice 2001/83/ES) b) hybridní žádost (§ 27 odst. 4 zákona o léčivech, čl. 10(3) směrnice 2001/83/ES) c) informovaný souhlas (§ 27 odst. 9 zákona o léčivech, čl. 10c směrnice 2001/83/ES) d) homeopatikum registrované zjednodušeným postupem (§ 28 zákona o léčivech, čl. 14 směrnice 2001/83/ES)| 320 000 Kč R-020| Žádost o vedení procedury MRS s ČR jako RMS, tato žádost se předkládá po ukončení národního postupu registrace daného léčivého přípravku (R-001 až R-004)| další síla nebo léková forma, rozšíření registrace| 110 000 Kč R-021| Žádost o vedení procedury MRS s ČR jako RMS, tato žádost se předkládá po ukončení národního postupu registrace daného léčivého přípravku (R-001 až R-004)| registrace zcela totožného přípravku pod jiným názvem (duplikátu)| 90 000 Kč R-022| Žádost o vedení opakované procedury MRP s ČR jako RMS (dále „RUP-RMS“)| pro léčivý přípravek s jakýmkoliv právním základem| 115 000 Kč R-023| Žádost o změnu registrace typu II podle § 35 zákona o léčivech| | 115 000 Kč R-051| Žádost o změnu registrace typu II podle § 35 zákona o léčivech v modulu 3, jejíž součástí je nová studie bioekvivalence nebo studie komparability u biologických přípravků| | 140 000 Kč R-024| Žádost o změnu registrace typu IB podle § 35 zákona o léčivech| | 25 000 Kč R-025| Žádost o změnu registrace typu IA podle § 35 zákona o léčivech a žádost o změnu označení na obalu nebo příbalové informace, která nesouvisí se souhrnem údajů o přípravku| | 12 000 Kč R-026| Žádost o prodloužení platnosti registrace podle § 34 zákona o léčivech| | 200 000 Kč R-027| DCP/ MRP - CMS (postup podle § 41 zákona o léčivech)| Žádost o registraci procedurou MPR nebo DCP procedurou s ČR jako CMS| a) samostatná žádost (§ 26 zákona o léčivech, čl. 8(3) směrnice 2001/83/ES) b) literární žádost (§ 27 odst. 7 zákona o léčivech, čl. 10a směrnice 2001/83/ES) c) fixní kombinace (§ 27 odst. 8 zákona o léčivech- čl. 10b směrnice 2001/83/ES) d) tradiční rostlinný přípravek (§ 30 zákona o léčivech, čl. 16a směrnice 2001/83/ES) e) podobný biologický přípravek (§ 27 odst. 5 zákona o léčivech, čl. 10(4) směrnice 2001/83/ES)| 125 000 Kč R-028| Žádost o registraci procedurou MRP nebo DCP procedurou s ČR jako CMS| Žádosti podle § 27 zákona o léčivech: a) generická žádost (§ 27 odst. 1 zákona o léčivech, čl. 10(1) směrnice 2001/83/ES) b) hybridní žádost (§ 27 odst. 4 zákona o léčivech, čl. 10(3) směrnice 2001/83/ES) c) informovaný souhlas (§ 27 odst. 9 zákona o léčivech, čl. 10c směrnice 2001/83/ES) d) homeopatikum registrované zjednodušeným postupem (§ 28 zákona o léčivech, čl. 14 směrnice 2001/83/ES)| 105 000 Kč R-030| Žádost o registraci procedurou MRP nebo DCP procedurou s ČR jako CMS| další síla nebo léková forma, rozšíření registrace| 45 000 Kč R-031| Žádost o registraci procedurou MRP nebo DCP procedurou s ČR jako CMS| registrace zcela totožného přípravku pod jiným názvem (duplikátu)| 35 000 Kč R-052| Žádost o změnu registrace typu II podle § 35 zákona o léčivech v modulu 3, jejíž součástí je nová studie bioekvivalence nebo studie komparability u biologických přípravků| | 80 000 Kč R-032| Žádost o změnu registrace typu II podle § 35 zákona o léčivech| | 55 000 Kč R-033| Žádost o změnu registrace typu IB podle § 35 zákona o léčivech| | 10 000 Kč R-034| Žádost o změnu registrace typu IA podle § 35 zákona o léčivech a žádost o změnu označení na obalu nebo příbalové informace, která nesouvisí se souhrnem údajů o přípravku| | 4 000 Kč R-035| Žádost o prodloužení platnosti registrace podle § 34 zákona o léčivech| | 80 000 Kč R-036| Žádost o povolení souběžného dovozu léčivého přípravku podle § 45 zákona o léčivech| povolení pro jeden stát, ze kterého bude daný léčivý přípravek dovážen| 60 000 Kč R-037| Žádost o povolení souběžného dovozu léčivého přípravku podle § 45 zákona o léčivech| povolení pro každou další sílu téhož přípravku ze stejného státu dovozu| 25 000 Kč R-038| Žádost o povolení souběžného dovozu léčivého přípravku podle § 45 zákona o léčivech| povolení pro jeden stát, ze kterého bude daný léčivý přípravek dovážen, s náročnějším posouzením údajů o terapeutické srovnatelnosti (např. studie bioekvivalence nebo samostatné stabilitní studie)| 80 000 Kč R-039| Žádost o prodloužení povolení souběžného dovozu léčivého přípravku podle § 45 odst. 8 zákona o léčivech| | 30 000 Kč R-041| DCP/RMS (postup podle § 41 zákona o léčivech)| Žádost o registraci DCP procedurou s ČR jako RMS| a) samostatná žádost (§ 26 zákona o léčivech - čl. 8 (3) směrnice 2001/83/ES) b) literární žádost (§ 27 odst. 7 zákona o léčivech, čl. 10a směrnice 2001/83/ES) c) fixní kombinace (§ 27 odst. 8 zákona o léčivech, čl. 10 b směrnice 2001/83/ES) d) tradiční rostlinný přípravek (§ 30 zákona o léčivech, čl. 16 a směrnice 2001/83/ES) e) podobný biologický přípravek (§ 27 odst. 5 zákona o léčivech, čl. 10 (4) směrnice 2001/83/ES)| 430 000 Kč R-042| Žádost o registraci DCP procedurou s ČR jako RMS| Žádosti podle § 27 zákona: a) generická žádost (§ 27 odst. 1 zákona o léčivech, čl. 10 (1) směrnice 2001/83/ES) b) hybridní žádost (§ 27 odst. 4 zákona o léčivech, čl. 10(3) směrnice 2001/83/ES) c) informovaný souhlas (§ 27 odst. 9 zákona o léčivech, čl. 10c směrnice 2001/83/ES) d) homeopatikum registrované zjednodušeným postupem (§ 28 zákona, čl. 14 směrnice 2001/83/ES)| 340 000 Kč R-044| další síla nebo léková forma, rozšíření registrace| 190 000 Kč R-045| DCP/RMS (postup podle § 41 zákona o léčivech)| Žádost o registraci DCP procedurou s ČR jako RMS| registrace zcela totožného přípravku pod jiným názvem (duplikátu)| 140 000 Kč R-048| Žádost o převzetí úlohy RMS (změna z CMS na RMS) - za proceduru| | 100 000 Kč R-053| Žádost o udělení výjimky podle § 34a odst. 3 zákona o léčivech| pro léčivý přípravek registrovaný národně, MRP, DCP (s ČR jako RMS i CMS)| 5 400 Kč Kalkulační vzorec pro výpočet celkové výše náhrad výdajů pro změny registrace předložené podle tzv. seskupování změn a postupu dělby práce v rámci jedné žádosti: Jednotlivé výše náhrady výdajů za každou změnu registrace předloženou v rámci jedné žádosti se pro první registrační číslo platí v plné výši, pro každé další registrační číslo v rámci této žádosti se pro každou změnu registrace uplatňuje náhrada výdajů ve výši 50 % ze stanovené výše náhrady výdajů. Výše náhrad výdajů (v Kč) = (IA*mIA) + (IB*mIB) + (II*mII) + (n-1)*0,5*((IA*mIA) + (IB*mIB) + (II*mII)) kde: IA, IB, II = výše náhrady výdajů za příslušnou změnu registrace typu IA, IB nebo II mIA, mIB, mil = počet změn registrace jednotlivých typů v rámci jedné žádosti a (n-1) = počet dalších registračních čísel v rámci jedné žádosti. Tabulka č. 3 INSPEKCE --- Kód| Kategorie| Podkategorie nebo upřesnění| Výše náhrady I-001| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| a) dovoz ze třetích zemí, b) pouze propuštění šarží, c) výroba ostatních léčivých přípravků, d) výroba hodnocených léčivých přípravků k povolené výrobě léčivých přípravků nebo naopak (sterilní i nesterilní)| 51 300 Kč I-002| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| nesterilní léčivé přípravky - jedna léková forma a/nebo jedna výrobní jednotka/linka v jednom místě výroby včetně primárního balení, sekundárního balení a propouštění| 79 200 Kč I-003| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků podle § 63 zákona o léčivech nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| nesterilní léčivé přípravky - navýšení za každou další výrobně odlišnou lékovou formu a/nebo výrobní jednotku/linku včetně primárního balení, sekundárního balení a propouštění nemůže být použita samostatně| 21 600 Kč I-004| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| sterilní léčivé přípravky - jedna léková forma a/nebo jedna výrobní jednotka/linka v jednom místě výroby včetně sekundárního balení a propouštění| 104 400 Kč I-005| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| sterilní léčivé přípravky - navýšení za každou další výrobně odlišnou lékovou formu a/nebo výrobní jednotku/linku včetně sekundárního balení a propouštění nemůže být použita samostatně| 29 025 Kč I-006| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| navýšení základního poplatku v případech uvedených výše, pokud jde o biotechnologickou nebo technologicky náročnou výrobu biologických přípravků nemůže být použita samostatně| 62 550 Kč I-007| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| samostatně prováděné primární balení nesterilních přípravků - jedna léková forma a/nebo jedna výrobní jednotka/linka v jednom místě výroby| 53 550 Kč I-008| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| samostatně prováděné primární balení nesterilních přípravků navýšení za každou další výrobně odlišnou lékovou formu a/nebo výrobní jednotku/linku, nemůže být použita samostatně, nepoužije se položka I-001| 22 500 Kč I-009| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků/hodnocených léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti.| samostatně prováděné sekundární balení v jednom místě výroby nepoužije se položka I-001| 49 500 Kč I-010| Žádost o změnu povolení k výrobě léčivých přípravků bez kontroly podle § 63 zákona o léčivech V případě změny povolení k výrobě jde o změnu následujících údajů: • jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o toto povolení; jestliže o toto povolení žádá právnická osoba, obchodní firma, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, • jméno, popřípadě jména, příjmení, vzdělání a praxe kvalifikovaných osob, • jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která na základě smlouvy převezme část výroby nebo kontroly jakosti; u právnické osoby obchodní firma, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. V případě změny identifikačního čísla se žádá o nové povolení.| a) změna identifikačních údajů b) změna nebo další kvalifikovaná osoba c) změna nebo další smluvní partner pro výrobu nebo kontrolu jakosti d) v případě zúžení druhu a rozsahu výroby nebo zrušení některého místa výroby se provede náhrada jako u změny bez kontroly společná úhrada za všechny změny| 14 625 Kč I-011| Žádost o povolení k distribuci léčivých přípravků nebo o změnu povolení k distribuci s kontrolou podaná podle § 76 odst. 1 zákona o léčivech| a) s kontrolou jednoho skladu b) změna požadovaného druhu a rozsahu distribuce nebo adresy všech míst, z nichž je prováděna distribuce| 41 900 Kč I-012| Žádost o povolení k distribuci léčivých přípravků nebo o změnu povolení k distribuci s kontrolou podaná podle § 76 odst. 1 nebo 3 zákona o léčivech| za každý další sklad v rámci jednoho povolení| 21 600 Kč I-013| Žádost o rozšíření povolení k distribuci pro distribuci léčivých látek a pomocných látek, plynů používaných při poskytování zdravotních služeb nebo pro distribuci krve, jejích složek a meziproduktů podaná podle § 77 odst. 4 zákona o léčivech| s kontrolou jednoho skladu| 41 900 Kč I-014| Žádost o rozšíření povolení k distribuci pro distribuci léčivých látek a pomocných látek, plynů používaných při poskytování zdravotních služeb nebo pro distribuci krve, jejích složek a meziproduktů podaná podle § 77 odst. 4 zákona o léčivech| za každý další sklad v rámci jednoho povolení| 21 600 Kč I-015| Žádost o změnu povolení k distribuci léčivých přípravků bez kontroly podaná podle § 76 odst. 3 zákona o léčivech| a) zúžení druhu a rozsahu distribuce nebo zrušení některého místa, z něhož je prováděna distribuce b) zmenšení distribučních prostor bez zásahu do jejich rozvržení c) změna jména, příjmení nebo místa podnikání fyzické osoby, která je držitelem povolení d) změna obchodní firmy, popřípadě názvu, sídla nebo adresy pro doručování právnické osoby e) změna jména, popřípadě jmen a příjmení kvalifikované osoby| 12 800 Kč I-016| Žádost o povolení k činnosti kontrolní laboratoře nebo o změnu povolení k činnosti kontrolní laboratoře s kontrolou podle § 69 zákona o léčivech V případě změny povolení k činnosti kontrolní laboratoře jde o změnu zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny nebo adresy všech míst kontroly jakosti; v případě zrušení některých povolených zkoušek kontroly jakosti nebo zrušení některého místa kontroly jakosti se uhradí náhrada jako u změny bez kontroly.| provádění dílčích zkoušek jedna úhrada pro kontrolu vyráběných a/nebo dovážených léčivých přípravků a/nebo hodnocených léčivých přípravků| 50 850 Kč I-017| Žádost o povolení k činnosti kontrolní laboratoře nebo o změnu povolení k činnosti kontrolní laboratoře s kontrolou podle § 69 zákona o léčivech V případě změny povolení k činnosti kontrolní laboratoře jde o změnu zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst kontroly jakosti; v případě zrušení některých povolených zkoušek kontroly jakosti nebo zrušení některého místa kontroly jakosti se uhradí náhrada jako u změny bez kontroly.| zkoušení v komplexním rozsahu (fyzikálně-chemické mikrobiologické, případně biologické zkoušení)| 64 800 Kč I-018| Žádost o změnu povolení k činnosti kontrolní laboratoře bez kontroly podle § 69 zákona o léčivech V případě změny povolení k činnosti kontrolní laboratoře jde o změnu následujících údajů: jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o toto povolení; jestliže o toto povolení žádá právnická osoba, její obchodní firma, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. V případě změny identifikačního čísla se žádá o nové povolení. V případě smluvní kontroly léčiv ve třetích zemích, kdy nelze uznat výsledek kontroly jiného úřadu, se uhradí náhrada jako u žádosti o osvědčení dodržování požadavků správné výrobní praxe s provedením inspekce u zahraničního výrobce.| a) kontrola hodnocených léčivých přípravků k povolené kontrole léčivých přípravků nebo naopak ve stejném rozsahu b) kontrola dovozu k výrobě a naopak upřesnění ve stejném rozsahu c) změna identifikačních údajů žadatele nový/změna nebo další smluvní partner pro kontrolu jakosti společná úhrada za všechny změny| 14 625 Kč I-019| Žádost o povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu v zařízení transfuzní služby nebo o změnu povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu s kontrolou podle § 67 zákona o léčivech V případě změny povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu jde o změnu požadovaného druhu a rozsahu výroby včetně zkoušek kontroly jakosti, které mají být prováděny, nebo adresy všech míst výroby a kontroly jakosti; v případě zúžení druhu a rozsahu výroby nebo zrušení některého místa výroby se uhradí náhrada jako u změny bez kontroly.| výroba transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu| 64 800 Kč I-020| Žádost o povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu v zařízení transfuzní služby nebo o změnu povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu s kontrolou podle § 67 zákona o léčivech| samostatné odběry krve nebo jejích složek bez dalšího zpracování a/nebo výroba plné krve pro autotransfúze| 43 650 Kč I-021| Žádost o povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu v zařízení transfuzní služby nebo o změnu povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu s kontrolou podle § 67 zákona o léčivech| za každé další místo výroby v rámci jednoho povolení| 11 925 Kč I-022| Žádost o změnu povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu v zařízení transfuzní služby bez kontroly podle § 67 zákona o léčivech V případě změny povolení výroby transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu jde o změnu následujících údajů: • jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která žádá o toto povolení; jestliže o toto povolení žádá právnická osoba, obchodní firma, popřípadě název, sídlo, adresa pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, • jméno, popřípadě jména, příjmení, vzdělání a praxi kvalifikovaných osob, • jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která na základě smlouvy převezme část výroby nebo kontroly jakosti; u právnické osoby obchodní firma, popřípadě název, sídlo, adresa pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. V případě změny identifikačního čísla se žádá o nové povolení. V případě smluvní výroby a kontroly léčiv ve třetích zemích, kdy nelze uznat výsledek kontroly jiného úřadu, se uhradí náhrada jako u žádosti o osvědčení dodržování požadavků správné výrobní praxe s provedením inspekce u zahraničního výrobce.| | 14 625 Kč I-023| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné výrobní praxe ve výrobě léčivých přípravků, dovozu ze třetích zemí, činnosti kontrolní laboratoře a správné distribuční praxi pro držitele příslušných povolení podaná podle § 13 odst. 2 písm. a) bod 3. zákona o léčivech| | 2 700 Kč I-024| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné výrobní praxe pro konkrétní léčivý přípravek podle § 13 odst. 2 písm. a) bod 3. zákona o léčivech| Certificate for a Pharmaceutical Product ve schématu WHO.| 3 600 Kč I-025| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné výrobní praxe ve výrobě léčivých látek podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| s kontrolou jedné výrobní jednotky/linky| 63 000 Kč I-026| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné výrobní praxe ve výrobě léčivých látek podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| za každou další výrobní jednotku/linku| 21 600 Kč I-027| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné laboratorní praxe podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| dílčí zkoušky, studie za využití fyzikálních, chemických a biologických testovacích systémů s výjimkou laboratorních zvířat| 50 850 Kč I-028| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné laboratorní praxe podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| studie za využití laboratorních zvířat| 63 000 Kč I-029| Žádost o zrušení povolení k činnosti| | 0 I-030| Žádost o osvědčení dodržování požadavků správné výrobní praxe s provedením inspekce u zahraničního výrobce („certifikát“) podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech. Pokud jsou žádosti o osvědčení dodržování požadavků správné výrobní praxe vyžadující provedení inspekce u zahraničního výrobce předloženy v rámci registračního řízení pro léčivý přípravek daného výrobce, jsou vyřizovány bez ohledu na probíhající registrační řízení. Žádosti o registraci bez dostatečného doložení dodržování požadavků správné výrobní praxe nemohou být kladně uzavřeny a je proto bezpředmětné předložit současně nebo následně žádost typu 1-030 se záměrem, že ověření podmínek správné výrobní praxe proběhne souběžně s probíhající registrací.| Na náhradě cestovních a pobytových výdajů se může podílet několik žadatelů v případě, že v průběhu jedné cesty lze provést více inspekcí| Úhrada podle požadovaného typu inspekce navýšená o 50 % \\+ náhrada cestovních a pobytových výdajů I-031| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení podmínek: • správné výrobní praxe ve výrobě léčivých látek • správné laboratorní praxe bez kontroly na místě podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| | 2 700 Kč I-037| Žádost o zápis do registru zprostředkovatelů léčivých přípravků podaná podle § 77a odst. 4 zákona o léčivech| | 5 400 Kč I-038| Žádost o změnu údajů v registru zprostředkovatelů léčivých přípravků podaná podle § 77a odst. 4 zákona o léčivech| | 2 500 Kč I-039| Žádost o vydání osvědčení o splnění požadavků správné klinické praxe s provedením inspekce na základě žádosti o registraci léčivého přípravku společností/zadavatelem klinického hodnocení v rámci DCP podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| Na náhradě cestovních a pobytových výdajů se může podílet několik žadatelů v případě, že v průběhu jedné cesty lze provést více inspekcí; v případě kontrol na území České republiky a účasti inspektorů jiných členských států kalkulace nákladů na překladatele.| 77 400 Kč \\+ náhrada cestovních a pobytových výdajů I-040| Žádost o vydání osvědčení o splnění požadavků správné klinické praxe s provedením inspekce na základě žádosti o registraci léčivého přípravku společností/zadavatelem klinického hodnocení v rámci DCP podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| Za každé další místo kontroly v rámci jedné žádosti \\+ náhrada cestovních a pobytových výdajů.| 55 800 Kč I-041| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou podle § 63 zákona o léčivech Žádost o povolení samostatného skladu výrobce léčivých přípravků| s kontrolou jednoho skladu, samostatný výrobní sklad| 40 950 Kč I-042| Žádost o povolení k výrobě léčivých přípravků nebo o změnu povolení k výrobě s kontrolou Žádost o povolení samostatného skladu výrobce léčivých přípravků Žádost podle § 63 zákona o léčivech| za každý další sklad v rámci jednoho povolení| 21 600 Kč I-043| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné klinické praxe podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| prověření klinického pracoviště, zadavatele a laboratoří za účelem posouzení dodržování podmínek správné klinické praxe| 50850 Kč Tabulka č. 4 LÉKÁRNY, PRODEJCI, LABORATORNÍ ROZBOR, PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ --- Kód| Kategorie| Podkategorie nebo upřesnění| Výše náhrady L-001| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné praxe prodejců vyhrazených léčivých přípravků podaná podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| | 11 900 Kč L-002| Žádost o vydání závazného stanoviska k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude poskytována lékárenská péče, podaná podle § 15 odst. 2 zákona o zdravotních službách a § 13 odst. 2 písm. a) bod 8 zákona o léčivech| v případě lékárny nebo výdejny zdravotnických prostředků zřizované v nových prostorách| 35 800 Kč L-003| | a) v případě lékárny nebo výdejny zdravotnických prostředků zřizované v prostorách již dříve povolené lékárny b)zřízení odloučeného oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků c) změna rozsahu činnosti lékárny nebo zřízení odborného pracoviště spojené se změnou dispozičního uspořádání lékárny| 13 700 Kč L-004| | a) změna rozsahu činnosti lékárny nebo výdejny zdravotnických prostředků b) změna technického a věcného vybavení lékárny nebo výdejny zdravotnických prostředků c) formální změna údajů v závazném stanovisku| 3 400 Kč L-005| Laboratorní rozbor na žádost podle § 13 odst. 2 písm. f) nebo § 101 odst. 3 zákona o léčivech| | Náhrada podle užitých metod (část B této přílohy) L-006| Žádost o vydání certifikátu o osvědčení splnění podmínek správné lékárenské praxe podaná podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 zákona o léčivech| | 35 800 Kč L-007| Přezkoušení šarže léčivého přípravku před jejím propuštěním na trh podle § 102 zákona o léčivech| s předložením atestu členského státu EU| 1 250 Kč L-008| | bez doložení atestu členského státu EU| 1 250 Kč \\+ náhrada podle užitých metod (část B této přílohy) L-009| Vydání lékopisné referenční látky s atestem na žádost podle § 13 odst. 2 písm. f) zákona o léčivech| za jednu lahvičku| 800 Kč Tabulka č. 5 KLINICKÉ HODNOCENÍ LÉČIV - národní podání (mimo portál EU), LÉČEBNÉ PROGRAMY, ROZLIŠOVÁNÍ LÉČIV OD JINÝCH VÝROBKŮ --- Kód| Kategorie| Podkategorie nebo upřesnění| Výše náhrady K-001| Povolení klinického hodnocení léčivého přípravku podle § 55 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 a 8 zákona o léčivech| Žádost o povolení klinického hodnocení léčivého přípravku. Náhrada výdajů v této výši se platí i v případě, že dříve povolená/ohlášená studie nebyla zahájena do 12 měsíců a dochází k velkým změnám původně předložené dokumentace.| 98 100 Kč K-002| Ohlášení klinického hodnocení léčivého přípravku podle § 55 odst. 1 písm. b), odst. 4, 5 a 8 zákona o léčivech| Ohlášení klinického hodnocení registrovaného léčivého přípravku (30 dnů) Náhrada výdajů v této výši se platí i v případě, že dříve povolená/ohlášená studie nebyla zahájena do 12 měsíců a dochází k velkým změnám původně předložené dokumentace.| 20 700 Kč K-003| Ohlášení klinického hodnocení léčivého přípravku podle § 55 odst. 1 písm. b), odst. 4, 5 a 8 zákona o léčivech| Ostatní ohlášení klinického hodnocení léčivého přípravku (60 dnů). Náhrada výdajů v této výši se platí i v případě, že dříve povolená/ohlášená studie nebyla zahájena do 12 měsíců a dochází k velkým změnám původně předložené dokumentace.| 45 000 Kč K-004| Posouzení oznámených dodatků protokolu podle § 56 odst. 1 písm. c) zákona o léčivech| | 20 500 Kč Dodatek protokolu vyžadující posouzení z důvodu významné změny protokolu, u níž je pravděpodobné, že ovlivní bezpečnost subjektů hodnocení nebo změní vědeckou hypotézu daného klinického hodnocení, případně pokud je změna významná z jiného důvodu. Náhrada výdajů v této výši se platí i v případě, že dříve povolená/ohlášená studie nebyla zahájena do 12 měsíců a dochází k malým změnám původně předložené dokumentace. K-005| Žádost o vydání stanoviska k podmínkám použití léčivého přípravku, způsobu jeho distribuce, výdeje a monitorování a vyhodnocování jeho jakosti, bezpečnosti a účinnosti v rámci specifického léčebného programu podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 6 zákona o léčivech| | 17 100 Kč u urgentních stanovisek se nepožaduje platba předem K-006| Žádost o vydání rozhodnutí, zda jde o léčivo, včetně rozlišení mezi léčivým přípravkem a léčivou látkou, léčivý přípravek podléhající registraci nebo o jiný výrobek, popřípadě zda jde o homeopatický přípravek podle § 24a zákona o léčivech| | 11 700 Kč K-007| Povolení nemocniční výjimky podle § 13 odst. 2 písm. I) a § 49b zákona o léčivech| | 90 000 Kč K-008| Změna v nemocniční výjimce - změny ve výrobním procesu, v jakosti výchozího materiálu podle § 49b zákona o léčivech| | 20 000 Kč K-009| Změna v nemocniční výjimce - přidání dalšího pracoviště, kde by byl přípravek nemocniční výjimky podáván, anebo navýšení maximálního počtu pacientů podle § 49b zákona o léčivech| | 2 500 Kč K-010| Vydání certifikátu správné klinické praxe fyzické osobě (např. zkoušející, monitor) podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 4 zákona o léčivech| | 21 600 Kč K-011| Vydání následného certifikátu správné klinické praxe fyzické osobě podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 4 zákona o léčivech| | 10 800 Kč Tabulka č. 6 KLINICKÉ HODNOCENÍ - předkládané prostřednictvím portálu EU v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (dále jen „nařízení o klinickém hodnocení“) - dokumentace pro část I hodnotící zprávy --- Kód| Kategorie| Podkategorie nebo upřesnění| Výše náhrady K-012| Povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem vyráběným biotechnologickým postupem (včetně přípravků pro moderní terapie) neregistrovaným v EU a/nebo registrovanými či neregistrovanými ve třetí zemi podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici členského státu zpravodaje b) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici členského státu zpravodaje; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení| 153 900 Kč K-013| Povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem vyráběným biotechnologickým postupem (včetně přípravků pro moderní terapie) neregistrovaným v EU a/nebo registrovaným či neregistrovaným ve třetí zemi podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici dotčeného členského státu b) Národní klinické hodnocení c) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici dotčeného členského státu; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení d) Opakované předložení žádosti, kdy se jedná o národní klinické hodnocení; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení e) Následné doplnění dalšího dotčeného členského státu, kdy je ČR členský stát zpravodaj; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení f) Následné doplnění ČR jako dalšího dotčeného členského státu; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení| 118 800 Kč K-014| Povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem vyráběným jiným než biotechnologickým postupem neregistrovaným v ČR a/nebo v jiném státě EU a/nebo registrovaným nebo neregistrovaným ve třetí zemi podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici členského státu zpravodaje b) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici členského státu zpravodaje; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení| 125 100 Kč K-015| Povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem vyráběným jiným než biotechnologickým postupem neregistrovaným v ČR a/nebo v jiném státě EU a/nebo registrovaným nebo neregistrovaným ve třetí zemi podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici dotčeného členského státu b) Národní klinické hodnocení c) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici dotčeného členského státu; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení d) Opakované předložení žádosti, kdy se jedná o národní klinické hodnocení; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení. Následné doplnění dalšího dotčeného členského státu, kdy je ČR členský stát zpravodaj; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení. Následné doplnění ČR jako dalšího dotčeného členského státu; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení| 97 200 Kč K-016| Povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem vyráběným biotechnologickým postupem (včetně přípravků pro moderní terapie) registrovaným v EU, ale použitým mimo souhrn údajů o přípravku, a/nebo s léčivým přípravkem vyráběným jiným než biotechnologickým postupem registrovaným v ČR a/nebo jiném státě EU, ale použitým mimo souhrn údajů o přípravku podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici členského státu zpravodaje b) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici členského státu zpravodaje; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení| 108 000 Kč K-017| Povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem vyráběným biotechnologickým postupem (včetně přípravků pro moderní terapie) registrovaným v EU, ale použitým mimo souhrn údajů o přípravku, a/nebo s léčivým přípravkem vyráběným jiným než biotechnologickým postupem registrovaným v ČR a/nebo jiném státě EU, ale použitým mimo souhrn údajů o přípravku podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici dotčeného členského státu b) Národní klinické hodnocení c) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici dotčeného členského státu; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení d) Opakované předložení žádosti, kdy se jedná o národní klinické hodnocení; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení e) Následné doplnění dalšího dotčeného členského státu, kdy je ČR členský stát zpravodaj; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení f) Následné doplnění ČR jako dalšího dotčeného členského státu; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení| 87 300 Kč K-018| Nízkointervenční klinická hodnocení - povolení klinického hodnocení s léčivým přípravkem registrovaným v ČR a/nebo jiném státě EU, použitým v souladu se souhrnem údajů o přípravku nebo běžnou lékařskou praxí doloženou dle požadavků nařízení o klinickém hodnocení podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici členského státu zpravodaje b) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici členského státu zpravodaje; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení| 75 600 Kč K-019| Nízkointervenční klinická hodnocení - povolení klinického hodnocení s léčivým registrovaným v ČR a/nebo jiném státě EU, použitým v souladu se souhrnem údajů o přípravku nebo běžnou lékařskou praxí doloženou dle požadavků nařízení o klinickém hodnocení podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici dotčeného členského státu b) Národní klinické hodnocení c) Opakované předložení žádosti, kdy je ČR v pozici dotčeného členského státu; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení d) Opakované předložení žádosti, kdy se jedná o národní klinické hodnocení; čl. 13 nařízení o klinickém hodnocení e) Následné doplnění dalšího dotčeného členského státu, kdy je ČR členský stát zpravodaj; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení f) Následné doplnění ČR jako dalšího dotčeného členského státu; čl. 14 nařízení o klinickém hodnocení| 57 600 Kč K-020| Klinická hodnocení - klastrová studie podle čl. 5, 6, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| | 38 700 Kč K-021| Významná změna vztahující se na část I hodnotící zprávy I (posouzení každé části dokumentace, které se významná změna části I hodnotící zprávy týká, vyžaduje samostatnou náhradu výdajů - např. protokol, příručka pro zkoušejícího, farmaceutická dokumentace) podle čl. 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| a) ČR v pozici členského státu zpravodaje b) Národní klinické hodnocení| 30 600 Kč K-022| Významná změna vztahující se na část I hodnotící zprávy I (posouzení každé části dokumentace, které se významná změna části I hodnotící zprávy týká, vyžaduje samostatnou náhradu výdajů - např. protokol, příručka pro zkoušejícího, farmaceutická dokumentace) podle čl. 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| ČR v pozici dotčeného členského státu| 21 600 Kč Posouzení dokumentace k žádosti o povolení klinického hodnocení - část II hodnotící zprávy K-023| Žádost o povolení klinického hodnocení -dokumentace k části II hodnotící zprávy podle čl. 4, 5, 7, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| S 1 místem klinického hodnocení v ČR| 44 100 Kč K-024| Žádost o povolení klinického hodnocení -dokumentace k části II hodnotící zprávy podle čl. 4, 5, 7, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| S 2 místy klinického hodnocení v ČR| 51 300 Kč K-025| Žádost o povolení klinického hodnocení -dokumentace k části II hodnotící zprávy podle čl. 4, 5, 7, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| Každé další centrum v ČR pro iniciální podání žádosti o klinické hodnocení| 5 400 Kč K-026| Žádost o povolení klinického hodnocení -dokumentace k části II hodnotící zprávy podle čl. 4, 5, 7, 8, 9, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| Každé další centrum v ČR pro již běžící klinické hodnocení| 10 800 Kč K-027| Významná změna vztahující se na část II hodnotící zprávy - aktualizace Informací pro pacienta; Informovaného souhlasu podle čl. 16, 20, 21, 22, 23, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| | 11 700 Kč K-028| Významná změna vztahující se na část II hodnotící zprávy - změna zkoušejícího nebo hlavního zkoušejícího, nebo jiná významná změna vztahující se k části II hodnotící zprávy podle čl. 16, 20, 21, 22, 23, 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| | 7 200 Kč Zajištění vkládání hlášení SUSAR (Podezření na závažné neočekávané nežádoucí účinky) z klinických hodnocení do EudraVigilace CT databáze Ústavem na žádost zadavatele K-029| Žádost zadavatele pro vkládání hlášení SUSAR Ústavem podle čl. 42 odst. 3 a čl. 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| | 3 150 Kč K-030| Zadání hlášení do EudraVigilance CT databáze - za rok podle čl. 42 odst. 3 a čl. 86 a 87 nařízení o klinickém hodnocení| | 8 100 Kč B. Sazebník náhrad výdajů za laboratorní rozbory léčiv a pomocných látek vykonávané v působnosti Ústavu Položka| Zkouška| Výše náhrady ---|---|--- PŘÍPRAVNÉ A POMOCNÉ PRÁCE 1.| Příjem vzorku k analýze včetně vypracování plánu zkoušky| 820 Kč 2.| Přípravné práce před analýzou| 1 120 Kč 3.| Validace biologických metod| 3 190 Kč FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ ZKOUŠKY 4.| Čirost a stupeň opalescence tekutin - za každou prohlédnutou jednotku| 70 Kč 5.| Stupeň zbarvení tekutin - za každou prohlédnutou jednotku| 70 Kč 6.| Potenciometrické stanovení pH| 1 330 Kč 7.| Hustota a relativní hustota| 1 820 Kč 8.| Index lomu| 1 330 Kč 9.| Optická otáčivost| 1 820 Kč 11.| Viskozita - měření rotačním viskozimetrem| 2 620 Kč 13.| Destilační rozmezí| 1 010 Kč 14.| Teplota varu| 1 010 Kč 15.| Stanovení vody destilací| 1 010 Kč 16.| Teplota tání - kapilární metoda 16a.| u látky deklarované| 1 010 Kč 16b.| u látky nedeklarované| 1 995 Kč 17.| Teplota skápnutí| 1 010 Kč 18.| Teplota tuhnutí| 1 010 Kč 19.| Stanovení obsahu látek potenciometrickou titrací ve vodném i nevodném prostředí| 2 670 Kč 20.| Stanovení totožnosti látek infračervenou spektrometrií| 4 660 Kč 21.| Stanovení totožnosti látek Ramanovou spektrometrií| 4 660 Kč 22.| Stanovení UV-VIS spektrofotometrií| 3 300 Kč 23.| Stanovení totožnosti, čistoty a obsahu látek tenkovrstvou chromatografií 23a.| kvalitativní stanovení - za každou soustavu| 1 870 Kč 23b.| semikvantitativní stanovení - za každou soustavu| 2 870 Kč 24.| Stanovení totožnosti, čistoty a obsahu látek plynovou chromatografií 24a.| stanovení jednoduché| 9 330 Kč 24b.| stanovení složitější| 10 650 Kč 25.| Stanovení totožnosti, čistoty a obsahu látek vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií 25a.| stanovení jednoduché| 8 305 Kč 25b.| stanovení složitější| 12 300 Kč 26.| Stanovení totožnosti látek vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s hmotnostním detektorem| 21 000 Kč 27.| Vylučovací chromatografie 27a.| vylučovací chromatografie albuminu| 16 560 Kč 27b.| vylučovací chromatografie imunoglobulinů| 21 000 Kč 28.| Zónová elektroforéza albuminu a imunoglobulinů| 6 660 Kč 29.| Měrná elektrická vodivost| 1 330 Kč 30.| Zkoušky totožnosti iontů a skupin| 790 Kč 31.| Pach| 330 Kč 32.| Amonium (limitní zkouška)| 790 Kč 33.| Arsen (limitní zkouška)| 3 300 Kč 34.| Vápník (limitní zkouška)| 790 Kč 35.| Chloridy (limitní zkouška)| 790 Kč 36.| Fluoridy (limitní zkouška)| 790 Kč 37.| Hořčík (limitní zkouška)| 790 Kč 38.| Hořčík a kovy alkalických zemin (limitní zkouška)| 790 Kč 39.| Těžké kovy (limitní zkouška)| 790 Kč 40.| Železo (limitní zkouška)| 790 Kč 41.| Fosforečnany (limitní zkouška)| 790 Kč 42.| Draslík (limitní zkouška)| 790 Kč 43.| Sírany (limitní zkouška)| 790 Kč 44.| Síranový popel| 3 990 Kč 45.| Celkový popel| 3 990 Kč 46.| Ztráta sušením| 2 660 Kč 47.| Volný formaldehyd 47a.| metoda A| 790 Kč 47b.| metoda B| 2 660 Kč 48.| Totožnost a kontrola zbytkových rozpouštědel| 10 650 Kč 49.| Zbytkový ethylenoxid a dioxan| 10 650 Kč 50.| Číslo kyselosti| 1 995 Kč 51.| Číslo esterové| 1 995 Kč 52.| Číslo hydroxylové| 1 995 Kč 53.| Číslo jodové| 1 995 Kč 54.| Číslo peroxidové| 1 995 Kč 55.| Číslo zmýdelnění| 3 130 Kč 56.| Dusík mineralizací s kyselinou sírovou| 6 660 Kč 57.| Chelatometrické titrace| 1 670 Kč 58.| Semimikrostanovení vody| 3 300 Kč 59.| Fenol v imunních sérech a vakcínách| 1 700 Kč 60.| Oxidanty| 1 670 Kč 61.| Celkové bílkoviny| 2 670 Kč 62.| Zkouška rozpadavosti tablet a tobolek (bez stanovení) 62a.| rozpadavost ve vodě| 660 Kč 62b.| rozpadavost v žaludeční šťávě| 1 670 Kč 62c.| rozpadavost v duodenální šťávě| 3 000 Kč 63.| Zkouška rozpadavosti rektálních a vaginálních přípravků (bez stanovení)| 660 Kč 64.| Zkouška disoluce pevných lékových forem (bez stanovení) 64a.| disoluce krátkodobá| 1 670 Kč 64b.| disoluce dlouhodobá| 7 995 Kč 65.| Zkouška disoluce transdermálních přípravků (bez stanovení)| 7 995 Kč 66.| Hmotnostní stejnoměrnost pevných jednodávkových lékových forem - za každou navážku| 170 Kč 67.| Oděr neobalených tablet| 660 Kč 68.| Pevnost tablet| 340 Kč 69.| Stanovení ethanolu v tekutých přípravcích| 10 650 Kč 70.| Stanovení methanolu a 2-propanolu v tekutých přípravcích| 10 650 Kč 71.| Zkouška na využitelný objem parenterálních přípravků| 340 Kč 72.| Hmotnostní stejnoměrnost jednotlivých dávek ve vícedávkových obalech| 170 Kč 73.| Stejnoměrnost dávkových jednotek| 170 Kč 74.| Odměrné stanovení látek 74a.| Titrace| 1 670 Kč 74b.| Retitrace| 3 130 Kč 74c.| titrace v heterogenním prostředí| 3 130 Kč 74d.| titrace v bezvodém prostředí (bez izolace)| 3 130 Kč 75.| Vážení jednotlivých dávek léků - za každou navážku| 170 Kč 76.| Makroskopický popis, vzhled| 340 Kč MIKROBIOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ ZKOUŠKY 77.| Zkouška na sterilitu 77a.| zkouška na sterilitu - metoda přímého očkování do živných půd (přípravky bez protimikrobních účinků)| 1 995 Kč 77b.| zkouška na sterilitu - metoda přímého očkování do živných půd (přípravky s protimikrobními účinky)| 2 320 Kč 77c.| zkouška na sterilitu - metoda membránové filtrace| 3 640 Kč 77d.| zkouška na sterilitu antibiotik - metoda membránové filtrace| 3 640 Kč 78.| Mikrobiologická jakost nesterilních výrobků a látek pro farmaceutické použití (celkový počet živých aerobů TAMC a hub TYMC, zkoušky na specifikované mikroorganismy) 78a.| nevodné perorální přípravky| 3 300 Kč 78b.| vodné perorální přípravky| 3 300 Kč 78c.| přípravky pro rektální podání| 3 300 Kč 78d.| přípravky pro podání orální, na dásně, kožní, do nosu, do ucha| 3 300 Kč 78e.| přípravky pro vaginální podání| 3 300 Kč 78f.| transdermální náplasti| 3 300 Kč 78g.| přípravky pro inhalační podání| 3 300 Kč 78h.| lékové formy obsahující suroviny přírodního charakteru| 3 300 Kč 78i.| látky pro farmaceutické použití| 3 300 Kč 79.| Mikrobiologická jakost rostlinných léčivých přípravků pro perorální použití 79a.| rostlinné léčivé přípravky kategorie A| 3 300 Kč 79b.| rostlinné léčivé přípravky kategorie B| 3 300 Kč 79c.| rostlinné léčivé přípravky kategorie C| 3 300 Kč 80.| Účinnost protimikrobních konzervačních látek| 9 890 Kč 81.| Bakteriální endotoxiny| 2 670 Kč 82.| Nepřímá metoda stanovení hemaglutininů anti-A a anti-B - Coombsův nepřímý test| 4 670 Kč 83.| Imunochemické metody 83a.| metody používající značený antigen nebo protilátku (ELISA)| 6 660 Kč 83b.| imunoprecipitační metody - Ouchterlony| 6 660 Kč 83c.| imunoprecipitační metody - Mancini| 3 990 Kč 84.| Stanovení účinnosti adsorbované vakcíny proti tetanu (zkouška in vivo)| 115 400 Kč 85.| Zkoušky totožnosti, zkoušky teplotní stability a stanovení účinnosti na tkáňových kulturách 85a.| Monovakcína| 9 000 Kč 85b.| Divakcína| 12 950 Kč 85c.| Trivakcína| 21 580 Kč 86.| Zkoušky cytotoxicity na tkáňových kulturách| 19 530 Kč 87.| Stanovení aktivátoru Prekalikreinu| 10 910 Kč “. 4. V příloze č. 2 části A kódy RCMS-30 až RC-41 znějí: „RCMS–30| Žádost o uznání rozhodnutí o registraci vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu - samostatná registrace podložená úplnými experimentálními nebo literárními údaji| 94 000 Kč ---|---|--- RCMS – 31| Žádost o uznání rozhodnutí o registraci vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu - registrace předkládaná na základě neúplné dokumentace s odkazem na registraci originálního přípravku po uplynutí délky ochrany dat (generická žádost) či na základě informovaného souhlasu jiného držitele| 52 400 Kč RCMS – 32| Žádost o uznání rozhodnutí o registraci vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu - hybridní registrace -registrace předkládaná na základě neúplné dokumentace s odkazem na registraci originálního přípravku po uplynutí délky ochrany dat (generická žádost) či na základě informovaného souhlasu jiného držitele s údaji nad rámec zásadní podobnosti| 72 900 Kč RCMS – 33| Žádost o uznání rozhodnutí o registraci vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu - ve stanovených případech, kdy s ohledem na významnou změnu povahy, vlastností nebo způsobu použití veterinárního léčivého přípravku nelze požádat o změnu registrace příslušného přípravku -rozšíření registrace veterinárního léčivého přípravku| 43 600 Kč RCMS – 34| Žádost o uznání rozhodnutí o registraci vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu - vícenásobná žádost o registraci zcela totožného veterinárního léčivého přípravku pod jiným názvem (opakování registrace veterinárního léčivého přípravku pod jiným názvem a případně pro jiného držitele - duplikát či kopie)| 26 400 Kč RCMS/ZII– 35| Žádost o změnu registrace typu II v rámci postupu vzájemného uznání rozhodnutí vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu| 24 000 Kč RCMS/ZIB – 36| Žádost o změnu registrace typu IB v rámci postupu vzájemného uznání rozhodnutí vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu| 5 400 Kč RCMS/ZIA – 37| Žádost o změnu registrace typu IA v rámci postupu vzájemného uznání rozhodnutí vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu| 3 400 Kč RCMS/PR – 38| Žádost o prodloužení registrace v rámci postupu vzájemného uznání rozhodnutí vydaného pro léčivý přípravek příslušným orgánem jiného členského státu| 40 100 Kč | SOUBĚŽNÝ DOVOZ| ---|---|--- RSD – 39| Žádost o povolení souběžného dovozu veterinárního léčivého přípravku| 32 300 Kč RSD – 40| Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o povolení souběžného dovozu veterinárního léčivého přípravku| 17 600 Kč | VYDÁNÍ CERTIFIKÁTU PRO LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK| RC – 41| Žádost o vydání certifikátu pro léčivý přípravek v souladu se schématem WHO| 1 700 Kč“. 5. V příloze č. 2 části B položka 30b zní: „30b| mikrobiologické zkoušení nesterilních výrobků - přípravky pro perorální podání| 2 390 Kč“. ---|---|--- 6. V příloze č. 2 části B položka 35b zní: „35b| zkouška na mykoplazmata - PCR| 5 300 Kč“. ---|---|--- 7. V příloze č. 2 části B položka 40 zní: „40| Stanovení účinnosti chemických desinfekčních přípravků a antiseptik mikrobiologickou suspenzní metodou podle Českého lékopisu| 6 300 Kč“. ---|---|--- 8. V příloze č. 2 části B se doplňují položky 47 až 50, které znějí: „47| Zkouška na přítomnost virového agens metodou PCR| 4 700 Kč ---|---|--- 48| Zkouška na přítomnost virového agens metodou qPCR| 4 700 Kč 49| Stanovení účinnosti aviárního nebo bovinního tuberkulinu PPD| 31 400 Kč 50| Zkouška senzibilizace - aviární nebo bovinní tuberkulin PPD| 19 400 Kč“. 9. V příloze č. 2 části B tabulka „Přezkoušení šarží imunologických veterinárních léčivých přípravků“ zní: „PŘEZKOUŠENÍ ŠARŽÍ IMUNOLOGICKÝCH VETERINÁRNÍCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OC-01| Kontrola vakcíny proti července prasat inaktivované (vzhled, účinnost-ELISA)| 14 550 Kč ---|---|--- OC-02| Kontrola vakcíny proti července prasat živé (vzhled, rozpustnost, počet zárodků, čistota, typizace kmene)| 6 500 Kč OC-03| Kontrola vakcíny proti vzteklině perorální pro lišky živá (vzhled, titr viru na TK)| 12 450 Kč OC-04| Kontrola vakcíny proti vzteklině pro veterinární použití inaktivovaná (vzhled, účinnost)| 43 550 Kč OC-05| Kontrola vakcíny proti chřipce koní (vzhled, účinnost)| 18 750 Kč OC-06| Kontrola vakcíny proti vzteklině inaktivované pro veterinární použití (vzhled, stanovení účinnosti sérologicky)| 22 250 Kč OC-07| Kontrola diagnostického přípravku obsahujícího aviární nebo bovinní tuberkulin (vzhled, senzibilizace, účinnost)| 51 050 Kč“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019 s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1 a 2 a bodu 3, pokud jde o tabulku č. 6, které nabývají účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne zveřejnění oznámení Komise podle čl. 82 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES v Úředním věstníku Evropské unie; den, kdy bylo toto oznámení zveřejněno, oznámí Ministerstvo zdravotnictví formou sdělení ve Sbírce zákonů. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Kyrgyzské republiky Vyhlášeno 16. 5. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 4. 2019, částka 14/2019 * Článek 1 - Strany budou napomáhat: * Článek 2 - 1. Strany si budou v souladu s právními předpisy svých států a v rámci svých pravomocí vyměňovat informace a zkušenosti o: * Článek 3 - 1. Strany se dohodly na vytvoření Společné pracovní skupiny pro koordinaci bilaterální obchodní a hospodářské spolupráce (dále jen „Společná pracovní skupina“). * Článek 4 - 1. Spolupráce mezi Stranami bude probíhat v souladu s Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Kyrgyzskou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, podepsanou dne 9. února 1995 v Bruselu. * Článek 5 - Po vzájemné dohodě Stran může být Dohoda měněna a doplňována formou zvláštních protokolů, které budou její nedílnou součástí. * Článek 6 - Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 4. 2019 20 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. dubna 2019 byla v Biškeku podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Kyrgyzské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 dnem podpisu. České znění Dohody a ruské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Kyrgyzské republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo hospodářství Kyrgyzské republiky, dále jen „Strany“, jednajíce v rámci svých pravomocí, dodržujíce mezinárodní závazky a právní předpisy států Stran, berouce v úvahu dlouholeté tradiční ekonomické vztahy, snažíce se napomáhat rozvoji vzájemně výhodných hospodářských, průmyslových a vědeckotechnických vztahů založených na důvěře a rovnocenném partnerství, se dohodly takto: Článek 1 Strany budou napomáhat: - rozšíření a diverzifikaci bilaterální spolupráce v obchodně ekonomické a vědeckotechnické oblasti, představující společný zájem; - navázání přímých obchodních kontaktů mezi zainteresovanými podniky a organizacemi České republiky a Kyrgyzské republiky; - navázání součinnosti a kontaktů mezi státními orgány a podnikatelskými subjekty České republiky a Kyrgyzské republiky, včetně jejich účasti na mezinárodních výstavách, veletrzích, fórech, kulatých stolech a konferencích; - zakládání společných podniků v odvětvích společného zájmu; - realizaci společných investičních projektů. Článek 2 1. Strany si budou v souladu s právními předpisy svých států a v rámci svých pravomocí vyměňovat informace a zkušenosti o: - sociálně - ekonomickém vývoji v obou zemích; - právních předpisech upravujících vnější ekonomickou činnost, včetně změn, které mohou mít vliv na rozvoj obchodně ekonomické spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzskou republikou; - statistických údajích o komoditní struktuře vzájemného obchodu, včetně rozpracování společných návrhů na zvýšení vzájemného obratu zboží; - technické regulaci, normalizaci, metrologii a posuzování shody; - regulaci podnikatelské, licenční, povolovací, kontrolní a dozorové činnosti; - získávání investic a vytváření průmyslových zón; - problematice Světové obchodní organizace /WTO/. 2. Strany v souladu s právními předpisy svých států a v rámci svých pravomocí budou napomáhat odstranění problémů nebo překážek omezujících rozvoj vzájemné obchodní a hospodářské spolupráce. Článek 3 1. Strany se dohodly na vytvoření Společné pracovní skupiny pro koordinaci bilaterální obchodní a hospodářské spolupráce (dále jen „Společná pracovní skupina“). 2. Pravidla činnosti Společné pracovní skupiny, včetně otázek financování budou stanoveny Statutem Společné pracovní skupiny schváleným spolupředsedy na jejím prvním zasedání. 3. Zasedání Společné pracovní skupiny se budou konat po dohodě Stran, zpravidla jednou za dva roky, střídavě v České republice a v Kyrgyzské republice. Článek 4 1. Spolupráce mezi Stranami bude probíhat v souladu s Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Kyrgyzskou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, podepsanou dne 9. února 1995 v Bruselu. 2. Spolupráce Stran v rámci této Dohody se nedotýká závazků obou Států vyplývajících z jiných mezinárodních smluv, jichž jsou smluvními stranami, včetně členství České republiky v Evropské unii. Článek 5 Po vzájemné dohodě Stran může být Dohoda měněna a doplňována formou zvláštních protokolů, které budou její nedílnou součástí. Článek 6 Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou a vstoupí v platnost dnem podpisu. Tato Dohoda pozbývá platnosti uplynutím šesti měsíců ode dne doručení písemného oznámení o úmyslu ukončit platnost Dohody jednou ze Stran druhé Straně. Dáno v Biškeku « 9. » dubna 2019 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kyrgyzském a ruském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu znění je rozhodující ruské znění. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Ing. Marta Nováková v. r. ministryně Za Ministerstvo hospodářství Kyrgyzské republiky Oleg Pankratov v. r. ministr
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Rámcové dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) a Evropskou organizací pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) o Programu stáží v ESO financovaných MŠMT Vyhlášeno 16. 5. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2019, částka 13/2019 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2019 19 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. března 2019 byla v Garchingu podepsána Rámcová dohoda mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) a Evropskou organizací pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) o Programu stáží v ESO financovaných MŠMT. Rámcová dohoda vstoupila v platnost dnem podpisu. Anglické znění Rámcové dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Rámcová dohoda mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) a Evropskou organizací pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) o Programu stáží v ESO financovaných MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO), dále společně označeny jako “Strany”, berouce v úvahu, že posláním MŠMT je, mimo jiné, podpora mezinárodního spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně vzdělávání a školení mladých generací vědců a inženýrů; poslání MŠMT dále spočívá v trvalé podpoře pokroku vědeckých a technologických znalostí v České republice, zkoumání příležitostí dostupných v oblasti vědy nebo technologií směřujících k dosažení nejvyšších mezinárodních standardů ve vytváření znalostí a podněcování jejich šíření a jejich přispění ke zlepšení vzdělání, zdraví, životního prostředí a kvality života a prosperity veřejnosti; spolupráce na poli vědy, stejně jako školení pracovníků v astronomii a souvisejících technologiích, je mezi prioritami MŠMT při podpoře efektivní spolupráce s ESO; posláním ESO je péče o mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie a astrofyziky, která zahrnuje propagaci jejího vědeckého a technologického know-how mezi vědci, inženýry, techniky a studenty ze členských států ESO se dohodly na založení nového program praktických stáží pro studenty z univerzit z České republiky a mladé stážisty působících ve výzkumu nebo technologiích s cílem poskytovat školení odpovídající potřebám českého průmyslu a výzkumných organizací, přičemž související výdaje uhradí MŠMT. Podmínky a další podrobnosti realizace tohoto projektu budou stanoveny ve specifickém projektovém dokumentu podepsaném organizací ESO a MŠMT. Tato Rámcová dohoda vstoupí v platnost dnem svého podpisu oběma Stranami. Každá ze stran může ukončit tuto Rámcovou dohodu písemnou výpovědí druhé straně. V takovém případě tato Rámcová dohoda pozbyde účinnosti 12 měsíce od obdržení písemné výpovědi druhé strany. Uzavřeno ve dvou originálech v Garchingu, 14. března 2019 Za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky PhDr. Pavel Doleček v. r. náměstek ministra Za Evropskou organizaci pro astronomický výzkum na jižní polokouli Xavier Barcons v. r. generální ředitel
Vyhláška č. 127/2019 Sb.
Vyhláška č. 127/2019 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Veveří“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 28. 5. 2019, částka 53/2019 * § 1 - (1) Dnem 28. května 2019 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Veveří“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. Při pravém okraji mince * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. května 2019. k vyhlášce č. 127/2019 Sb. Aktuální znění od 28. 5. 2019 127 VYHLÁŠKA ze dne 7. května 2019 o vydání zlaté mince „Hrad Veveří“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 28. května 2019 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Veveří“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to český lev, moravská orlice a slezská orlice. Při pravém okraji mince je název cyklu „HRADY“. Nad portálem je umístěna kamenná deska ve středu s reliéfním znakem Zikmunda z Tiefenbachu a po stranách s erby Bohunky z Žerotína a Kateřiny Meziříčské z Lomnice. V levé části mincovního pole se nachází text „ČESKÁ REPUBLIKA“, vedle kterého je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna ve spodní části mincovního pole. (2) Na rubové straně mince je vyobrazeno hradní jádro z podhledu. Při horním okraji mince je text „HRAD VEVEŘÍ“. Ročník ražby „2019“ je umístěn pod mostním obloukem. Značka autoraautora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází za textem „HRAD VEVEŘÍ“. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. května 2019. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 127/2019 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Hrad Veveří“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 95kB 79kB
Zákon č. 126/2019 Sb.
Zákon č. 126/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 53/2019 * Čl. I - Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 126 ZÁKON ze dne 23. dubna 2019, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě první se slovo „správy“ nahrazuje slovem „správy1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.“. 2. V § 2 písm. a) se za slova „městská část hlavního města Prahy,“ vkládají slova „dobrovolný svazek obcí,“ a slova „nebo městské části hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcí, státní organizace Správa železniční dopravní cesty“. 3. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) U dobrovolného svazku obcí mohou finanční kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí.“. 4. § 9a včetně nadpisu zní: „§ 9a Působnost dobrovolných svazků obcí (1) Dobrovolné svazky obcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací. (2) Dobrovolné svazky obcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. (3) Dobrovolné svazky obcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.“. 5. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Orgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí.“. 6. V § 22 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 7. V § 26 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) U dobrovolného svazku obcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí. (7) U obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva. (8) U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy.“. 8. V § 29 odst. 2 písm. d) se za slova „statutární orgán“ vkládají slova „státní organizace Správa železniční dopravní cesty nebo“. 9. V § 29 odst. 5 se za slova „§ 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti“ vkládají slova „a dobrovolné svazky obcí podle § 9a odst. 3 u jimi zřízených příspěvkových organizací“. 10. V § 29 odst. 6 větě první se za slova „15 000 obyvatel,“ vkládají slova „a dobrovolné svazky obcí“ a ve větě třetí se slova „obce a městské části hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „obce, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcí“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 125/2019 Sb.
Zákon č. 125/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 53/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 125 ZÁKON ze dne 23. dubna 2019, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Čl. I V § 15 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se odstavec 6 zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. II V § 18a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se v odstavci 1 písm. f) za slovem „věci“ doplňují slova „s výjimkou finanční náhrady“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 124/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 124/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí a zastupitelstva městské části Vyhlášeno 16. 5. 2019, částka 52/2019 124 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 9. května 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí a zastupitelstva městské části Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstev obcí a zastupitelstva městské části: obec| okres| kraj ---|---|--- Skřípov| Prostějov| Olomoucký Újezdeček| Teplice| Ústecký Zlatá| Praha-východ| Středočeský městská část| okres| kraj ---|---|--- Praha-Nedvězí| Hlavní město Praha| Hlavní město Praha Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 123/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 123/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 16. 5. 2019, částka 52/2019 123 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. května 2019 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2019 - 2020, která byla uzavřena dne 22. 1. 2019 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem skla, keramiky a porcelánu a organizací zaměstnavatelů - Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením 231, 2341 a 2342. S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 122/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 122/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 16. 5. 2019, částka 52/2019 122 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. května 2019 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, která byla uzavřena dne 30. 11. 2018 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a organizací zaměstnavatelů - Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením 13, 14 a 15. S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Vyhláška č. 121/2019 Sb.
Vyhláška č. 121/2019 Sb. Vyhláška o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 52/2019 * ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - MATERIÁLNÍ VYBAVENÍ INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE (§ 2 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - STANDARDY VÝKONU FUNKCE INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE (§ 6 — § 21) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 22 — § 23) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24) Aktuální znění od 1. 6. 2019 121 VYHLÁŠKA ze dne 26. dubna 2019 o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 5a odst. 8 a § 39a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., a podle § 431 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 64/2017 Sb., k provedení § 31, 36, 136, 371 a 383 insolvenčního zákona: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 Tato vyhláška stanovuje obsah požadavků na materiální vybavení insolvenčního správceinsolvenčního správce a na plnění některých povinností insolvenčního správceinsolvenčního správce a stanovuje rozsah úředních hodin sídla a provozovny, rozvržení úředních hodin, způsob označování sídla a provozovny a činnosti, které je insolvenční správceinsolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně. ČÁST DRUHÁ MATERIÁLNÍ VYBAVENÍ INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE § 2 Označování sídla a provozovny (1) Insolvenční správceInsolvenční správce umístí na viditelném místě při vchodu do budovy, ve které se nachází jeho sídlo, informační tabuli, která obsahuje slova „Insolvenční správceInsolvenční správce“, údaje identifikující insolvenčního správceinsolvenčního správce podle § 5a odst. 7 zákona o insolvenčních správcích a slova „Úřední hodiny:“ s uvedením úředních hodin sídla podle § 3. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce umístí na viditelném místě při vchodu do budovy, ve které se nachází jeho provozovna, informační tabuli, která obsahuje slova „Insolvenční správceInsolvenční správce“, údaje identifikující insolvenčního správceinsolvenčního správce podle § 5a odst. 7 zákona o insolvenčních správcích a slova „Provozovna - Úřední hodiny:“ s uvedením úředních hodin provozovny podle § 3. § 3 Úřední hodiny sídla a provozovny (1) Sídlo je pro veřejnost otevřeno v pracovních dnech v časovém rozmezí od 7 do 18 hodin alespoň 6 hodin v 1 dnu, a to pravidelně alespoň 1 den v kalendářním týdnu. (2) Provozovna je pro veřejnost otevřena za podmínek podle odstavce 1 alespoň 4 hodiny v 1 dnu. (3) Úřední hodiny každé provozovny jsou stanoveny tak, aby insolvenční správceinsolvenční správce v každé provozovně zajišťoval činnosti podle § 5. (4) Insolvenční správceInsolvenční správce může svoje sídlo a každou provozovnu uzavřít až na 4 kalendářní týdny v roce, jestliže o plánovaném uzavření informuje ministerstvo alespoň 7 pracovních dní předem. Zároveň uvede týdny, v nichž budou sídlo nebo provozovna uzavřeny. V dostatečném předstihu před uzavřením a po dobu jeho trvání zajistí na vhodném a viditelném místě u vstupu do uzavřeného sídla nebo provozovny umístění informační tabule s označením týdnů, v nichž budou sídlo nebo provozovna uzavřeny. § 4 Vybavení sídla a provozovny Materiální vybavení sídla a provozovny je přiměřené povaze a rozsahu činností vykonávaných insolvenčním správceminsolvenčním správcem, jestliže zejména jejich velikost, prostorové členění a vybavení místností vytváří důstojné prostředí pro jednání s dlužníkem, věřiteli a dalšími osobami. § 5 Činnosti zajišťované v provozovně (1) Insolvenční správce v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťuje činnosti stanovené insolvenčním zákonem, a to zejména a) přijímání písemností, b) poskytování součinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce, c) umožnění proplácení částek určených pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení a d) evidování doby a důvodů přechodného uzavření provozovny. (2) Je-li insolvenční správceinsolvenční správce ustanoven pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení postupem podle § 25 insolvenčního zákona, zajišťuje v provozovně po celou dobu úředních hodin činnosti bezprostředně související s tímto insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením, a to zejména a) shromažďování podkladů pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení, b) umožnění účastníkům insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě je sestaven, a c) jednání s dlužníkem. (3) Činnosti podle odstavce 2 zajišťuje insolvenční správceinsolvenční správce v provozovně rozhodné pro ustanovení pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení, a nemá-li takovou provozovnu, v jiné provozovně v obvodu téhož insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jinak v nejbližší provozovně. ČÁST TŘETÍ STANDARDY VÝKONU FUNKCE INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE Svědomitý výkon funkce s odbornou péčí § 6 Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí je zejména dostát standardům výkonu funkce podle této části, ledaže mu insolvenční soudinsolvenční soud dal odlišné pokyny, nebo doložit, že jsou zde důvody, pro které lze i jiný postup považovat za svědomitý postup při výkonu funkce s odbornou péčí. § 7 Požadavkem na plnění povinností insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a dát při výkonu funkce přednost společnému zájmu věřitelůspolečnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob je a) bez zbytečného odkladu oznamovat insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu skutečnosti, které mohou zakládat pochybnost o jeho odbornosti, nezávislosti nebo výkonnosti v určitém insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, pro které byl ustanoven insolvenčním správceminsolvenčním správcem, b) zajišťovat přítomnost způsobilých zaměstnanců v prostorách svého sídla a v prostorách všech provozoven v úředních hodinách po dobu své nepřítomnosti pro všechny oblasti své činnosti, c) zajišťovat za sebe odpovídající náhradu po dobu své dočasné nepřítomnosti z důvodu čerpání osobního volna nebo z jiných obdobných důvodů, a to zejména pověřením způsobilého zaměstnance, d) zajistit, že všechny osoby jednající jeho jménem jednají zdvořile, šetří práva a oprávněné zájmy účastníků insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a dalších osob, jednají s nimi ohleduplně, podle možností jim vycházejí vstříc a postupují tak, aby je co možná nejméně zatěžovaly a aby nikomu nevznikaly nedůvodné náklady, e) předcházet střetu zájmů, f) nejednat ve prospěch určitého věřitele nebo omezeného okruhu věřitelů, g) nakládat transparentně s majetkovou podstatoumajetkovou podstatou a spravovat ji a nakládat s ní způsobem, který nevede ke snížení uspokojení věřitelů nebo k poškození oprávněných zájmů dlužníka, h) podle nezbytných podkladů prověřovat možnou neplatnost a neúčinnost právních úkonů dlužníka a případně se bez zbytečného odkladu dovolat neplatnosti právních úkonů nebo odporovat neúčinným právním úkonům, i) vést vlastní majetek odděleně od cizího majetku, zejména majetku dlužníka, a odděleně spravovat majetek v různých insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních, j) provádět pravidelně kontrolu účetnictví a daňové evidence vedené dlužníkem, k) informovat účastníky řízení o jejich právech a povinnostech v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení včas a v dostatečné míře, aby nedošlo k nedůvodné újmě na jejich právech, a na žádost je informovat o průběhu a stavu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, l) udělovat souhlas s právními úkony dlužníka ve stanovené formě v přiměřené době, se zřetelem k právům a oprávněným zájmům dlužníka a věřitelů, a odepře-li udělení souhlasu, odůvodnit takový postup a m) činit potřebná opatření, aby nedocházelo k maření účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, zejména vykonávat dohled nad činností svých zaměstnanců, případně dalších osob jednajících jeho jménem. § 8 Postup při změně v osobě insolvenčního správce (1) Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí a řádně informovat nového insolvenčního správceinsolvenčního správce v případě odvolání z funkce nebo zproštění funkce je do 5 pracovních dnů od účinnosti rozhodnutí o odvolání z funkce nebo rozhodnutí o zproštění funkce v úplnosti informovat nového insolvenčního správceinsolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předat mu její výsledky a rovněž spis a originály všech dokumentů souvisejících s výkonem funkce. (2) Způsob a místo předání dokumentů podle odstavce 1 dohodne insolvenční správceinsolvenční správce s novým insolvenčním správceminsolvenčním správcem a učiní o tom záznam do spisu; nedojde-li k dohodě, předá dokumenty dodáním do sídla nového insolvenčního správceinsolvenčního správce. (3) Odstavce 1 a 2 se pro předběžného správce použijí obdobně, jestliže je v rozhodnutí o úpadku insolvenčním správcem ustanovena osoba odlišná od předběžného správce. § 9 Postup při přezkoumání pohledávek Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí při přezkoumání pohledávek je a) bezprostředně po svém ustanovení do funkce oznámit prostřednictvím insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku místo a způsob nahlížení do spisů přihlášených pohledávek, b) bez zbytečného odkladu informovat insolvenční soudinsolvenční soud o datu a místu konání jednání s dlužníkem k přezkoumání přihlášených pohledávek a o každé jeho změně, c) řádně přezkoumat přihlášené pohledávky, zejména podle příloh přihlášek, které obdrží od insolvenčního souduinsolvenčního soudu, případně které si od věřitele výzvou k doplnění vyžádá, a podle dalších nezbytných podkladů, a případně odůvodnit, proč přihlášené pohledávky nepřezkoumal v pořadí, v němž byly podány u insolvenčního souduinsolvenčního soudu, d) v zájmu předcházení sporům, je-li to účelné, před popřením přihlášené pohledávky informovat věřitele, které jím nedoložené skutečnosti nebo doklady povedou k popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem, e) dostatečně odůvodnit své popření, pokud přihlášenou pohledávku popírá, a f) v seznamu přihlášených pohledávek dostatečně odůvodnit stanovisko, že nepopírá pohledávku, pokud se tím odchýlí od judikatury publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. § 10 Postup po prohlášení konkursu Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí po prohlášení konkursu je a) formou fyzické a dokladové inventury provést inventarizaci majetku náležejícího do majetkové podstatymajetkové podstaty podle inventurních soupisů nebo evidencí vedených dlužníkem, které má k dispozici, a podle údajů a informací získaných vyžádanou součinností, b) podle skutečného stavu zpracovat a průběžně doplňovat soupis majetkové podstatymajetkové podstaty a c) insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru podat zprávu o zjištěních k možné neplatnosti a neúčinnosti právních úkonů dlužníka. § 11 Postup při zjišťování a soupisu majetkové podstaty Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí při zjišťování a soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty je a) zjišťování majetkové podstatymajetkové podstaty zajišťovat osobní činností nebo prostřednictvím zaměstnance, b) při prohlídce bytu, sídla a jiných míst, kde má dlužník umístěn majetek náležející do majetkové podstatymajetkové podstaty, porovnávat skutečně zjištěný stav s údaji, které dlužník uvedl v seznamu majetku, a o případných rozdílech informovat insolvenční soudinsolvenční soud, c) v případě dlužníka, ohledně kterého je vedeno exekuční řízení, zjišťovat majetkovou podstatumajetkovou podstatu také prostřednictvím součinnosti soudního exekutora a d) podle možností při zjišťování majetkové podstatymajetkové podstaty pořizovat obrazovou dokumentaci, na niž odkáže v soupisu při označení majetku. § 12 Postup při zpeněžování majetkové podstaty Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí při zpeněžování majetkové podstatymajetkové podstaty nebo její části je a) provádět je osobně nebo prostřednictvím zaměstnance a při prodeji mimo dražbu především formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo výběrového řízení a b) insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu bez zbytečného odkladu k založení do spisu dlužníka v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku předkládat kopie dokumentů vztahujících se k probíhajícímu zpeněžení majetkové podstatyzpeněžení majetkové podstaty nebo její části; to neplatí, jestliže by tím mohlo dojít ke snížení uspokojení věřitelů nebo jinému maření účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 13 Postup při uveřejňování zprávy o postupu insolvenčního řízení Požadavkem na plnění povinností insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí a uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je a) návrh zprávy, která obsahuje informace týkající se postupu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v předchozím období, zpracovat v termínech zohledňujících zájmy věřitelů, b) návrh zprávy předložit věřitelskému výboru s žádostí o odsouhlasení a v případě, že souhlas nebude udělen, vypracovat nový návrh zprávy v souladu s vyjádřením, které si od věřitelského výboru vyžádá, a c) bez zbytečného odkladu po obdržení souhlasu požádat insolvenční soudinsolvenční soud o zveřejnění zprávy v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, případně ji zveřejnit také na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem. § 14 Postup při jednání s dlužníkem Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí při jednání s dlužníkem, jehož úpadek je řešen oddlužením, je a) upřednostňovat osobní jednání s dlužníkem před písemnou komunikací a písemnou elektronickou komunikaci upřednostňovat před listinnou formou, ledaže se s dlužníkem dohodne jinak, vždy však zohlednit okolnosti případu a předcházet vzniku nedůvodných nákladů, b) jednat s dlužníkem v sídle nebo v provozovně, podle kterých byl insolvenční správceinsolvenční správce ustanoven pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení, nebo v dlužníkově bydlišti, popřípadě na žádost dlužníka a po dohodě na jiném místě a c) dlužníka při osobním jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek informovat o průběhu a účelu tohoto jednání, způsobu, jakým může dlužník popírat přihlášené pohledávky, a o významu popření přihlášené pohledávky. § 15 Dohled nad dlužníkem Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí při dohledu nad činností dlužníka v oddlužení je a) získávat informace k výši příjmů dlužníka, sledovat poměry na místním trhu práce v okolí bydliště dlužníka a posuzovat, zda lze po dlužníkovi spravedlivě požadovat dosáhnout vyššího výdělku, b) v případě nezaměstnaného dlužníka získávat informace o činnosti dlužníka při obstarávání zaměstnání a posuzovat, zda dlužník o získání příjmu dostatečně usiluje, c) v případě dlužníka, který podniká, kontrolovat výši příjmů z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti a daňová přiznání podaná dlužníkem, ověřovat zaplacení zejména veřejnoprávních závazků a posuzovat výdělečnost dlužníkova podnikání a spravedlivě požadovatelnou možnost dosažení vyššího příjmu v pracovněprávním vztahu, d) pravidelně, alespoň jednou za 3 měsíce, zjišťovat u dlužníka, zda má nějaké závazky po splatnosti, zda získal nějaké hodnoty zejména darem nebo dědictvím, zda zcizil nějaký majetek náležející do majetkové podstatymajetkové podstaty a zda u něho došlo ke změnám ve výživném nebo v počtu vyživovaných osob, případně zda lze tyto změny očekávat, a e) zjišťovat, zda nevyšly najevo okolnosti, na jejichž základě by bylo možno důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. § 16 Postup při vyplácení splátek Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí při vyplácení částí splátky připadajících na nezajištěné věřitele při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty je a) bez zbytečného odkladu provádět výplatu nezajištěným věřitelům, zpravidla nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kterého jsou podle rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty připsány na účet majetkové podstatymajetkové podstaty srážky z dlužníkových příjmů, b) bez zbytečného odkladu vyplácet dlužníkovi tu část příjmů za příslušný měsíc, která nemůže být sražena, zpravidla nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kterého jsou podle rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty připsány na účet majetkové podstatymajetkové podstaty srážky z dlužníkových příjmů, a to na základě mzdových či jiných potvrzení o příjmech dlužníka, c) bez zbytečného odkladu provádět výplatu věřitelům pohledávek na výživném ze zákona, zpravidla nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kterého jsou podle rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty připsány na účet majetkové podstatymajetkové podstaty srážky z dlužníkových příjmů, d) výplaty nízkých částek nepřevyšujících 150 Kč provádět nejméně jednou za 6 měsíců, zpravidla po dohodě s příslušným věřitelem, e) určit plátcům mzdy dlužníka jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, jestliže provádění srážek ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka bylo přikázáno více plátcům mzdy dlužníka, aniž by v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty bylo určeno, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, a f) informovat plátce mzdy dlužníka o způsobu provádění srážek ze mzdy, jestliže to přispívá k hospodárnému postupu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. § 17 Vedení spisů Požadavkem na plnění povinnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí je zajišťovat vedení spisů, kterým se rozumí úkony spojené s příjmem, evidencí, rozdělováním, oběhem, vyhotovováním, vyřizováním, podepisováním, odesíláním, ukládáním, vyřazováním a zpřístupňováním dokumentů, se kterými se insolvenční správceinsolvenční správce seznámí při výkonu své funkce. § 18 Spis (1) Při vedení spisů se zakládá samostatný spis pro každé insolvenční řízeníinsolvenční řízení, pro které byl insolvenční správceinsolvenční správce ustanoven do funkce. (2) Spis je veden v listinné formě, v elektronické formě nebo v kombinované formě. (3) Každý spis je označen spisovou značkou insolvenčního souduinsolvenčního soudu, u něhož je příslušné insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno, a popřípadě také spisovou značkou insolvenčního správceinsolvenčního správce. § 19 Obsah spisu (1) Spis obsahuje zejména soudní rozhodnutí, přípisy, korespondenci, protokoly, záznamy a další dokumenty vztahující se k danému insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení. (2) Každý dokument zakládaný do spisu se opatří jednoznačným identifikátorem a údajem o okamžiku založení do spisu. (3) Spis obsahuje také spisový přehled, v němž je uveden soupis dokumentů založených do spisu spolu s identifikátorem každého dokumentu a případně také údajem o tom, že je dokument založen v elektronické podobě. § 20 Přílohy spisu (1) Součástí spisu jsou také přílohy, a to zejména obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. (2) Součástí spisu jsou také zvláštní přílohy, které tvoří a) spisy přihlášek pohledávekpřihlášek pohledávek včetně jejich příloh a dalších dokumentů a b) spisy obsahující dokumenty vztahující se k incidenčním sporůmincidenčním sporům. § 21 Zpřístupnění spisu (1) Používá-li insolvenční správceinsolvenční správce pro vedení spisu v elektronické nebo kombinované formě počítačový informační systém, zajistí přístupnost dat v rozsahu dat ve spisech přihlášek pohledávkypřihlášek pohledávky oprávněným osobám prostřednictvím technických prostředků nebo dálkového přístupu. (2) Nejde-li o spis vedený pro pravomocně skončené insolvenční řízeníinsolvenční řízení, zajistí insolvenční správceinsolvenční správce, aby byl v jeho sídle přístupný oprávněným osobám. Spis vedený pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení, pro které byl insolvenční správceinsolvenční správce ustanoven na základě zápisu údaje o provozovně do příslušné části seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, zpřístupní insolvenční správceinsolvenční správce v prostorách této provozovny. Nevede-li insolvenční správceinsolvenční správce tyto spisy v elektronické formě, zpřístupní je alespoň po předchozí žádosti. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 22 (1) Tato vyhláška se použije i pro činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce vykonávané ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky v insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí její účinnosti. (2) V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se pro účely této vyhlášky oddlužení plněním splátkového kalendáře považuje za oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty. § 23 Zrušují se: 1. Vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně. 2. Vyhláška č. 101/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 24 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019. Ministr spravedlnosti: JUDr. Kněžínek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 120/2019 Sb.
Vyhláška č. 120/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 52/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2019 120 VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2019, kterou se mění vyhláška č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 26 odst. 5 zákona: Čl. I Vyhláška č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti, se mění takto: 1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 6 zní: „§ 1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) stanicí rádiové zařízení jako jeden nebo několik vysílačů nebo soubor vysílačů a přijímačů, včetně jejich příslušenství potřebných na daném stanovišti k výkonu dané radiokomunikační služby, b) operátorem osoba obsluhující stanici, c) letadlovou stanicí pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby jiná než stanice záchranného prostředku umístěná na palubě letadla. Za umístění na palubě letadla se považuje též jiné umístění stanice, které umožňuje její použití pro komunikaci pilota letadla způsobilého létat bez pilota na palubě6), d) leteckou stanicí pozemní stanice letecké pohyblivé služby, v některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na plošině na moři, e) pozemskou stanicí stanice umístěná buď na povrchu Země nebo v hlavní části zemské atmosféry a určená pro spojení: 1. s jednou nebo několika družicovými stanicemi, či 2. s jednou nebo několika stanicemi téhož druhu pomocí jedné nebo několika odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmu, f) letadlovou pozemskou stanicí pohyblivá pozemská stanice družicové letecké pohyblivé služby umístěná na palubě letadla. Za umístění na palubě letadla se považuje též jiné umístění stanice, které umožňuje její použití pro komunikaci pilota letadla způsobilého létat bez pilota na palubě6), g) leteckou pozemskou stanicí pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové letecké pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou leteckou pohyblivou službu, h) radiotelefonní službou na vnitrozemských vodních cestách pohyblivá radiokomunikační služba mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem nebo mezi pobřežními stanicemi navzájem sloužící k zajištění bezpečnosti a provozu vnitrozemské plavby1), i) lodní stanicí pohyblivá stanice námořní pohyblivé služby nebo radiotelefonní služby na vnitrozemských vodních cestách umístěná na palubě plavidla, které není trvale zakotveno, kromě stanice záchranného prostředku, j) pobřežní stanicí pozemní stanice námořní pohyblivé služby nebo radiotelefonní služby na vnitrozemských vodních cestách, k) systémem GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System) celosvětový námořní tísňový a bezpečnostní systém zajišťující rádiové spojení v rámci námořní pohyblivé služby, l) amatérskou radiokomunikační službou radiokomunikační služba pro sebevzdělávání, vzájemná spojení a technická studia, prováděná amatéry, tedy řádně oprávněnými osobami zajímajícími se o radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně, m) radiokomunikačním provozem navazování, vedení a ukončování rádiového spojení, n) radiotelefonní službou radiokomunikační pohyblivá služba nebo družicová pohyblivá služba zajišťující radiotelefonní provoz, o) radiotelefonním provozem provoz zajišťující přenos radiotelefonních hovorů, p) radiotelefonním hovorem telefonní hovor pocházející z pohyblivé stanice nebo z pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený, přenášený na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby. 1) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách. 6) Vyhláška č. 105/2010 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka).“. 2. V § 2 písm. b) se slova „letadlové stanice nebo“ nahrazují slovy „letadlové stanice,“, za slova „pozemské stanice“ se vkládají slova „nebo letecké stanice“, slovo „vysílače“ se nahrazuje slovem „stanice“ a na konci písmene b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se text, který zní: „a to pouze na území České republiky. Při obsluze letecké stanice nesmí být poskytovány letové provozní služby.“. 3. V § 2 písmena e) a f) znějí: „e) všeobecný průkaz radiotelefonisty námořní pohyblivé radiotelefonní služby opravňující jeho držitele k obsluze lodní stanice nebo pobřežní stanice na vnitrozemských vodních cestách nebo k obsluze lodní stanice v námořní pohyblivé službě, bez použití prvků systému GMDSS, f) omezený průkaz radiotelefonisty námořní pohyblivé radiotelefonní služby opravňující jeho držitele k obsluze lodní stanice v námořní pohyblivé službě ve vzdálenosti do 20 námořních mil od linie odlivu oficiálně uznávané pobřežním státem využívající pouze kmitočtová pásma velmi krátkých vln bez použití prvků systému GMDSS, pokud ovládání stanice spočívá jen v obsluze jednoduchých vnějších ovládacích prvků,“. 4. V § 2 písmena h) a i) znějí: „h) průkaz HAREC (Harmonised Amateur Radio Examination Certificate) operátora třídy A opravňující jeho držitele k obsluze stanice amatérské radiokomunikační služby, i) průkaz NOVICE (včetně CEPT Novice Amateur Radio Licence) operátora třídy N opravňující jeho držitele k obsluze stanice amatérské radiokomunikační služby,“. 5. V § 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) omezený průkaz radiotelefonisty vnitrozemské vodní plavby opravňující jeho držitele k obsluze lodní stanice na vnitrozemských vodních cestách v rámci radiotelefonní služby, pokud ovládání stanice spočívá jen v obsluze jednoduchých vnějších ovládacích prvků.“. 6. V § 3 odst. 2 písm. a) a b) se za text „CEPT“ vkládají slova „v aktuálním znění“. 7. V § 3 odst. 2 písm. a) poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Rozhodnutí CEPT ERC/DEC/(99)01 [The harmonised examination syllabi for the General Operator's Certificate (GOC) and the Restricted Operator's Certificate (ROC)] v aktuálním znění z 3. července 2015.“. 8. V § 3 odst. 2 písm. b) poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Doporučení CEPT ERC/REC 31-04 [Harmonized CEPT examination procedures for the Short Range Certificate (SRC) for non-soals vessels] v aktuálním znění z října 2009 a doporučení CEPT/ERC/REC 31-05E [Harmonized examination procedures for maritime radio operator's certificates appropriate to vessels which use the frequencies and techniques of the global maritime distress and safety system on a non-compulsory basis] z 10. února 1994 v aktuálním znění.“. 9. V § 3 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „c) v § 2 písm. a) až g), j) až l) musí být doložena fotografií; pro technické provedení fotografie se obdobně použije ustanovení zvláštního právního předpisu o požadavcích na technické provedení fotografie pro vydání občanského průkazu5). 5) Vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 4 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 8 až 12 zní: „(2) Požadované znalosti podle odstavce 1 musí odpovídat standardům znalostí uvedených v doporučeních mezinárodních organizací ITU8), CEPT9), IMO10), ICAO11), nebo IARU12) (Region 1) pro danou odbornou způsobilost. 8) ITU (International Telecommunication Union) Mezinárodní telekomunikační unie. 9) CEPT (Conférence Européene des Administrations des Postes et des Télécommunications) Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ. 10) IMO (International Maritime Organization) Mezinárodní námořní organizace. 11) ICAO (International Civil Aviation Organization) Mezinárodní organizace pro civilní letectví. 12) IARU (International Amateur Radio Union) Mezinárodní radioamatérská unie.“. 11. V § 4 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) v § 2 písm. a), c), d), e), f), j) a k) je ověření znalosti radiotelefonní komunikace v anglickém jazyce zahrnující leteckou nebo námořní frazeologii, b) v § 2 písm. b) je ověření znalosti radiotelefonní komunikace v českém jazyce zahrnující leteckou frazeologii,“. 12. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v § 2 písm. l) je ověření znalosti radiotelefonní komunikace v českém jazyce zahrnující námořní frazeologii.“. 13. V § 5 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „přihlášku ke zkoušce však může uchazeč podat nejpozději 20 dnů před termínem konání zkoušky, který uchazeč požaduje“. 14. V § 5 odst. 8 se slovo „webových“ nahrazuje slovem „internetových“. 15. V § 6 odst. 3 se text „90“ nahrazuje textem „60“. 16. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která zní: „Požádá-li žadatel, který neprospěl v ústní nebo praktické části zkoušky, o její opakovaní, umožní mu Úřad ústní nebo praktickou část zkoušky opakovat bez nutnosti opakování písemného testu, a to nejdříve v nejbližším termínu vyhlášené zkoušky, ne však dříve než 14 dnů ode dne neúspěšného vykonání ústní nebo praktické části zkoušky.“. 17. V § 7 odst. 1 se v závorce za číslici 4 doplňuje slovo „Zákona“. 18. V § 7 odst. 2 písm. a) se text „a k)“ nahrazuje textem „až l)“. 19. V § 7 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „c) v § 2 písm. i) se vydává čtyřjazyčně, v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Musí obsahovat 1. údaj o tom, že se jedná o dokument, který odpovídá CEPT Novice Amateur Licence, 2. ustanovení, že držitel průkazu prokázal znalosti požadované doporučením CEPT7), 3. jméno a příjmení držitele průkazu, 4. datum narození držitele průkazu, 5. číslo průkazu, 6. datum vydání a dobu platnosti průkazu, 7. název Úřadu. 7) Doporučení CEPT ECC/REC (05)06 [CEPT Novice Radio Amateur Licence] z 27. května 2016 v aktuálním znění a Zpráva ERC/REP 032 [Amateur Radio Novice Examination Syllabus and Amateur Radio Novice Examination certificate within CEPT and non-CEPT countries] v aktuálním znění z října 2016.“. 20. V § 8 odst. 1 písmeno b) zní: „b) v § 2 písm. a), b), e) až g), j) až l) je deset let při prvním vydání; po uplynutí první doby platnosti je doba platnosti průkazu pět let,“. 21. V § 8 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) v § 2 písm. c) a d) je pět let při prvním vydání; po uplynutí první doby platnosti je doba platnosti průkazu pět let.“. 22. V § 8 odst. 2 se text „a k)“ nahrazuje textem „až l)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Průkazy odborné způsobilosti vydané podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou. Dobu platnosti těchto průkazů nelze prodloužit, držiteli průkazu bude k jeho žádosti vydán průkaz podle § 2 písm. f) a l) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud splní podmínky platné pro prodloužení doby platnosti těchto druhů průkazu odborné způsobilosti. Doba platnosti takto vydaných průkazů je 5 let s možností prodloužení za podmínek podle § 8 vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nebo § 26 odst. 7 zákona. 2. Vykonal-li žadatel o průkaz odborné způsobilosti podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, úspěšně zkoušku odborné způsobilosti přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, dokončí se řízení o vydání průkazu odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Doba platnosti tohoto průkazu je 5 let a nelze ji prodloužit, držiteli průkazu bude k jeho žádosti vydán průkaz podle § 2 písm. f) a l) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud splní podmínky platné pro prodloužení doby platnosti těchto druhů průkazu odborné způsobilosti. Doba platnosti takto vydaných průkazů je 5 let s možností prodloužení za podmínek podle § 8 vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nebo § 26 odst. 7 zákona. 3. V případě žádosti podle bodu 1 nebo 2 se vybere pouze jeden správní poplatek, a to ve výši poplatku za prodloužení platnosti průkazu odborné způsobilosti. 4. Nevykonal-li žadatel o průkaz odborné způsobilosti podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, úspěšně zkoušku odborné způsobilosti přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky vykonat zkoušku odborné způsobilosti v rozsahu podmínek platných pro průkaz odborné způsobilosti podle § 2 písm. f) nebo l) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jako zkoušku opakovanou. V takovém případě žadatel o vykonání opakované zkoušky provede volbu druhu průkazu odborné způsobilosti podáním přihlášky k příslušné Úřadem vyhlášené zkoušce odborné způsobilosti. 5. V případě podání žádosti o průkaz odborné způsobilosti podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 157/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a konání zkoušky odborné způsobilosti po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, postupuje se podle bodu 4 obdobně. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019. Ministryně: Ing. Nováková v. r.
Nález Ústavního soudu č. 119/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 119/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. Pl. ÚS 37/16 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě Vyhlášeno 14. 5. 2019, částka 51/2019 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Znění napadeného zákona * III. - Argumentace navrhovatelů * IV. - Vyjádření účastníků řízení * V. - Vyjádření Veřejné ochránkyně práv * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * VIII. - Aktivní procesní legitimace a zákonné podmínky přijetí napadených ustanovení * IX. - Vlastní přezkum Ústavního soudu * X. - Závěr 119 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 37/16 dne 26. února 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, právně zastoupené Mgr. Pavlem Pravdou, advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 859/22, na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 23. 12. 2016, se skupina 18 senátorů (dále též jen „navrhovatelé“) domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) zrušil pro rozpor s ústavním pořádkem, jak je blíže rozvedeno v čl. III tohoto nálezu, zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, (dále též jen „zákon“). Navrhující skupina senátorů si nezvolila ze svého středu jednoho, který by za ně jednal, společně všichni udělili plnou moc k zastupování před Ústavním soudemÚstavním soudem advokátoviadvokátovi Mgr. Pavlu Pravdovi. II. Znění napadeného zákona 2. Napadený zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zní takto: „§ 1 Prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě (1) V maloobchodě a velkoobchodě je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích a) 1\\. leden — Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok, b) Velikonoční pondělí, c) 8\\. květen — Den vítězství, d) 28\\. září — Den české státnosti, e) 28\\. říjen — Den vzniku samostatného československého státu, f) 25\\. prosinec — 1. svátek vánoční a g) 26\\. prosinec — 2. svátek vánoční. (2) V maloobchodě a velkoobchodě je zakázán prodej v den 24. prosince — Štědrý den od 12.00 do 24.00 hodin. (3) Omezení prodejní doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužije na provozování a) prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2, b) čerpacích stanic s palivy a mazivy, c) lékáren, d) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, e) prodejen ve zdravotnických zařízeních, f) maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. § 2 Omezení stanovené v § 1 odst. 1 a 2 se vztahuje obdobně i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy. § 3 Přestupky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje prodej v maloobchodě nebo velkoobchodě anebo prodej nebo výkup v provozovně uvedené v § 2 v době, kdy je jejich provozování zakázáno podle § 1 a 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč. Dopustí-li se právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupku uvedeného v odstavci 1 opakovaně, lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč. (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce. § 4 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.“ III. Argumentace navrhovatelů 3. Navrhovatelé v návrhu uvádějí, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, konkrétně v přímém rozporu se čtyřmi ústavně zaručenými právy, z nichž dvě jsou základními lidskými právy a dvě hospodářskými a sociálními právy: - rovnost lidí v právech zaručená v čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), - právo na soukromí a princip autonomie vůle zaručené v čl. 4 a 7 (majíce na mysli zřejmě jen čl. 7 odst. 1) Listiny, - právo na svobodné podnikání zaručené v čl. 26 odst. 1 Listiny a - právo na získávání prostředků pro své životní potřeby prací zaručené v čl. 26 odst. 3 Listiny. 4. K tvrzení, že zákon je v rozporu s principem rovnosti lidí v jejich právech navrhovatelé odkazují na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.), z něhož vyplývá, že k porušení tohoto práva dochází v případě souběhu více skutečností. S různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, je zacházeno rozdílným způsobem, aniž by existovaly rozumné a objektivní důvody pro takový rozdílný přístup. Mezi cílem, jímž je zvýhodňující přístup, a prostředky k jeho dosažení navíc musí existovat vztah přiměřenosti. Navrhovatelé uvádějí, že zákon zakazuje prodej o některých státních a ostatních svátcích v maloobchodě a velkoobchodě, jehož prodejní plocha přesahuje 200 m2. S ohledem na uvedené závěry a znění čl. 1 Listiny nelze přijmout zákon, který bezdůvodně omezuje na ústavních právech určitou náhodně vybranou skupinu podnikatelů a druhou rovněž náhodně vybranou skupinu na jejich právech zvýhodňuje. V této souvislosti navrhovatelé odkazují na důvodovou zprávu k zákonu, jež uvádí, že: - lze předpokládat vyšší příjem v oblasti turismu a služeb poskytovaných v oblasti volnočasových aktivit, - dopad na hospodářské subjekty, dotčené podnikatele, bude spočívat na jedné straně v omezení tržeb z prodejů ve svátek, na druhé straně bude spočívat v úspoře mzdových nákladů a části režijních nákladů, což se však bude týkat jen velkých podnikatelů; dopad na malé a střední podnikatele bude kladný, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů, - sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz; pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života. 5. Navrhovatelé zákonu vytýkají, že se aplikuje pouze na maloobchody a velkoobchody, nikoliv však např. na poskytovatele služeb. U vybrané části podnikatelů tak dochází k omezení práva na podnikání, aniž by její výběr byl blíže odůvodněn. Argumentuje-li zákonodárce ochranou zaměstnanců, zůstává nejasné, proč je třeba chránit pouze skupinu zaměstnanců pracující v maloobchodě a velkoobchodě, a nikoliv jiné zaměstnance. Tento přístup podle navrhovatelů je diskriminační a zakládá nerovnost. Navrhovatelé označují za diskriminační rovněž účel podporovat jednu skupinu podnikatelů na úkor druhé. Ze zákona a důvodové zprávy podle navrhovatelů žádným způsobem nevyplývá, na základě jakých kritérií byl stanoven hraniční rozměr 200 m2, přičemž ani není uvedeno, k čemu má přispět, příp. kolika podnikatelů se dotkne. Právní úprava dále nereflektuje možnost, že by velký podnikatel formálně i fakticky disponoval více autonomními provozovnami o prodejní ploše menší, na něž by se omezení prodejní doby nevztahovalo. Z logiky věci navrhovatelé dovozují, že si podnikatelé s prodejnami většími než 200 m2 zřídí další menší prodejny, aby alespoň částečně pokryli ztráty, a proto dopad zákona nebude žádný. Zákonodárce se rovněž podle navrhovatelů nezabýval otázkou, zda se zákon bude vztahovat i na jiné formy prodeje, typicky internetové obchody. K poslednímu citovanému bodu důvodové zprávy navrhovatelé uvádějí, že není zřejmé, proč by pracovní život neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života zaměstnanců dotčených obchodníků, ačkoliv do rodinného a osobního života ostatních zaměstnanců zasahovat může. 6. Jde-li o námitku, že zákon je v rozporu s právem na soukromí a principem autonomie vůle, odkazují navrhovatelé na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 6. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 1586/09 (N 43/64 SbNU 491), z něhož vyplývá, že právo na respekt k soukromému životu zahrnuje garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování o sobě samém, včetně rozhodování o uspořádání vlastního života, což lze označit jako aktivní seberealizační komponent osobního sebeurčení. Restrikce omezující právo rozhodovat o sobě samém musí být podle navrhovatelů vždy řádně odůvodněny a dojít k nim může pouze v zájmu jiných základních práv. Důvodová zpráva však zásah do tohoto základního práva nijak neodůvodňuje. Konstatováním, že lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat rodině a koníčkům, zákonodárce podle navrhovatelů zasahuje nepřípustně do soukromé sféry zaměstnanců způsobem limitujícím obsah jejich volného času. Navrhovatelé zdůrazňují, že tohoto cíle lze dosáhnout i pracovněprávními nástroji, typicky úpravou pracovní smlouvy nebo změnou zaměstnání. Podle důvodové zprávy má být hlavním cílem zákona upravit prodejní dobu tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodejní doby ve vyjmenované svátky a omezení prodejní doby na Štědrý den. Cílem podle navrhovatelů proto není ochrana práva zaměstnanců, nýbrž zákaz určité činnosti. 7. V námitce, že zákon je v rozporu s právem podnikat, navrhovatelé uvádějí, že smyslem tohoto práva je možnost podnikatele rozhodovat o organizaci, činnosti a realizaci svých podnikatelských záměrů. Jeho omezení důvodová zpráva odůvodňuje mimo jiné upřednostněním práva zaměstnanců na rodinný život. Navrhovatelé se domnívají, že byť jde o střet několika ústavně zaručených práv, není třeba jej nesystematicky řešit zákonnou regulací, neboť plně postačují soukromoprávní instituty a vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem upravený pracovním právem. V nyní posuzované věci rovněž nelze posoudit, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, neboť argumentace ochranou zaměstnance před prací o svátcích a případnou pozitivní diskriminací malých a středních podnikatelů formou omezení konkurence od velkých podnikatelů je podle navrhovatelů nedostatečná. Odkaz na historické právní úpravy rovněž není namístě, neboť v minulosti měly dny pracovního klidu podstatně odlišný význam, poplatný své době. Navrhovatelé jsou dále přesvědčeni, že zákon zasahuje do hospodářské soutěže, neboť omezuje konkurenci od velkých podnikatelů. Ve smyslu závěrů formulovaných v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 11. 9. 2009 sp. zn. IV. ÚS 27/09 (N 200/54 SbNU 489) se podle nich jedná o zásah příčící se pravidlům férovosti a dobrým mravům soutěže. 8. Další část argumentace navrhovatelů se soustředí na porušení práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Nesouhlasí s tvrzením o ochraně zaměstnanců, neboť mnoho zaměstnanců naopak oceňuje, že mají možnost dosáhnout vyššího výdělku právě prací o svátcích. Po zopakování tvrzení o diskriminačním charakteru zákona dále doplňují, že z důvodové zprávy nevyplývají jakákoliv zjištění o problémech minulé právně neupravené praxe a nedostatečnosti ochrany poskytované zákoníkem práce. 9. Navrhovatelé se konečně zaměřují na námitku, že zákon odporuje principu minimalizace zásahů do základních práv. Již z nálezu ze dne 12. 10. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 4/94 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.) vyplývá, že v případě kolize základních práv či svobod je třeba stanovit podmínky, za jejichž splnění má jedno právo či svoboda přednost před jiným. V této souvislosti se zákonodárce podle navrhovatelů dopouští nepřípustného, nepodloženého a svévolného hodnocení o zásahu do rodinného a osobního života. Bez jakéhokoliv zdůvodnění má nadřazovat některé sféry života člověka nad jiné, aniž by např. provedl test racionality. Zejména v případě jedinců, kteří z jakýchkoliv příčin nemohou vykonávat právo na rodinný život, pak dochází k bezdůvodnému omezení základních práv. 10. V závěru návrhu na zrušení zákona se navrhovatelé domáhají provedení testu racionality, po odkazu na argumentaci vztahující se k porušení uvedených základních práv se věnují poslednímu kritériu, tedy zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k dosažení legitimního cíle je rozumný. Navrhovatelé dospívají k negativní odpovědi, kdy zejména nesouhlasí s názorem, že omezení práce po celkovou dobu osmi dní v roce povede k podpoře rodinného života a volnočasových aktivit. IV. Vyjádření účastníků řízení 11. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu stručně sdělila, že s návrhem zákona vyslovily ústavně předepsaným způsobem souhlas obě komory Parlamentu, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. 12. Senát Parlamentu České republiky ve vyjádření uvedl, že napadený zákon je výsledkem jeho snahy o omezení prodejní doby během vybraných svátků. V této souvislosti popsal dřívější legislativní proces, jenž měl vést k zakotvení právní úpravy. Součástí jsou zejména odkazy na argumenty některých senátorů, přičemž Senát v závěru ponechává na Ústavním souduÚstavním soudu posouzení, zda bude zákon zrušen, či nikoliv. 13. Sdělením předsedy vlády České republiky ze dne 15. 2. 2017 bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu oznámeno, že vláda České republiky nevyužije svého práva vstoupit do řízení. V. Vyjádření Veřejné ochránkyně práv 14. Na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu podle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, sdělila Veřejná ochránkyně práv podáním ze dne 16. 1. 2017, že se rozhodla nevyužít svého procesního práva podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a do řízení nevstoupí. VI. Upuštění od ústního jednání 15. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a jelikož neprováděl dokazování, ústní jednání v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu nenařizoval. VII. Podmínky meritorního posouzení návrhu 16. Ústavní soudÚstavní soud je příslušný k projednání návrhu na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, návrh skupiny 18 senátorů splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a byl podán osobami k tomu oprávněnými [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Zároveň soud neshledal žádný z důvodů nepřípustnosti návrhu nebo zastavení řízení. Jsou tedy splněny podmínky pro meritorní posouzení návrhu. VIII. Aktivní procesní legitimace a zákonné podmínky přijetí napadených ustanovení 17. Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zkoumá, zda právní předpis byl přijat a vydán ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. 18. Navrhovateli je skupina 18 senátorů, kteří jsou zastoupeni v záhlaví uvedeným advokátemadvokátem. Návrh na zrušení zákona č. 223/2016 Sb. se podává na základě § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. K návrhu je přiložena podpisová listina, na které senátoři potvrdili, že se k návrhu připojují. Navrhovatelé jsou proto aktivně legitimováni k podání posuzovaného návrhu. 19. Návrh zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, byl v Poslanecké sněmovně projednán jako tisk č. 275 v prvním čtení dne 9. 12. 2014 a dne 20. 10. 2015 byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a výboru pro sociální politiku. Hospodářský výbor návrh zákona projednal dne 13. 11. 2015 a výbor pro sociální politiku dne 4. 12. 2015. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 2. 3. 2016 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 275/4. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 15. 4. 2016, kdy byl Poslaneckou sněmovnou návrh schválen. Senát po projednání návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (tisk č. 275/6). O návrhu zákona bylo v Poslanecké sněmovně hlasováno dne 28. 6. 2016 a návrh zákona byl přijat ve znění schváleném Senátem. Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, byl dne 20. 7. 2016 vyhlášen ve Sbírce zákonů s účinností od 1. 10. 2016. 20. S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Tuto skutečnost nezpochybňují ani navrhovatelé. IX. Vlastní přezkum Ústavního soudu 21. Navrhovatelé se domáhají zrušení části napadených ustanovení pro jejich rozpor s ústavním pořádkem, přičemž konkrétně namítají porušení rovnosti lidí v právech zaručené v čl. 1 Listiny, práva na soukromí a principu autonomie vůle zaručených v čl. 4 a 7 Listiny, práva podnikat zaručeného v čl. 26 odst. 1 Listiny a práva na získávání prostředků pro své životní potřeby prací zaručeného v čl. 26 odst. 3 Listiny. 22. Ústavní soudÚstavní soud zvážil argumenty vznesené v návrhu a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 23. Navrhovatelé se v bodě 33 návrhu s odkazem na čl. 41 odst. 1 Listiny dovolávají toho, aby Ústavní soud podrobil napadený zákon testu racionality, avšak jejich argumentace obsažená v čl. II až VI návrhu se vztahuje též k základním lidským právům a svobodám, kterých se lze domáhat na rozdíl od práv hospodářských a sociálních přímo, i nad meze provádějících zákonů. 24. Ústavní soudÚstavní soud tedy v prvé řadě musel rozhodnout, zda v této věci podrobí napadený zákon přísnějšímu testu proporcionality či mírnějšímu testu racionality (rozumnosti). Zákony, které se dotýkají hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v čl. 41 odst. 1 Listiny, jsou při zkoumání případného rozporu s ústavou poměřovány mírnějším testem racionality. To by měl být tedy i případ napadeného zákona. V některých případech je však nutné i takový zákon, stanovící meze hospodářských práv, poměřovat přísnějším testem proporcionality. 25. Test racionality a formulace jednotlivých jeho kroků byly Ústavním soudemÚstavním soudem opakovaně formulovány s přihlédnutím k použitým hlediskům poněkud odchylně [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 16/14 ze dne 27. 1. 2015 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.), bod 85; či nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48], avšak jejich podstata je shodná. Test rozumnosti (racionality) sestává z těchto čtyř kroků: 1) vymezení esenciálního obsahu hospodářského, sociálního či kulturního práva, neboli jeho jádra; 2) zhodnocení, zda se požadovaný nárok dotýká jádra tohoto práva (jeho esenciálního obsahu); 3) posouzení, zda zájmy, které stojí proti požadovanému nároku, jsou legitimní (z ústavněprávního pohledu akceptovatelné); 4) zvážení otázky, zda právní úprava týkající se nárokuje s ohledem na protichůdné legitimní zájmy rozumná (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. 26. Ústavní soudÚstavní soud tedy musel zvážit, zda postačuje provedení testu racionality či zda je třeba podrobit napadený zákon testu proporcionality. Při odpovědi na tuto otázku vychází Ústavní soudÚstavní soud z toho, že neguje-li zákonná úprava jádro ústavně garantovaného hospodářského práva, popírá jeho samotnou existenci, podstatu a smysl, pak i zákony stanovící meze hospodářských práv je třeba hodnotit testem proporcionality. Stejně je třeba odpovědět i tehdy, znamená-li zásah do hospodářského práva současně i zásah do základního lidského práva, které je s ním logicky a funkčně spojeno, nebo ukrývá-li se za zákonnou regulací do hospodářského práva zásah do základního lidského práva, které jinak s dotčeným hospodářským právem zjevně nesouvisí. Podstatou dovolávaných se práv podnikat a pracovat je možnost volně vstupovat do určitých právních nebo společenských vztahů, směňovat s ostatními výsledky svého duševního i fyzického úsilí za peníze či jiné hodnoty a dosahovat výnosů ze svého majetku. Cílem podnikání je dosažení zisku, cílem práce je získání pravidelného příjmu. Jádrem těchto práv proto je dostatečná míra rozhodování se o vlastním majetku a času tak, aby jednotlivec mohl jak uspokojit své podnikatelské a pracovní ambice, tak i dosáhnout příjmů potřebných k uspokojení svých hospodářských potřeb. 27. Zákon zakazuje prodej po dobu sedmi a půl dne v kalendářním roce, s výjimkou prodejen o prodejní ploše nepřesahující 200 m2 a s výjimkou dalších čtyř určitých typů provozoven. Lze proto konstatovat, že zákon se vztahuje na malou část možného provozního času dotčených prodejen, přičemž po zbývajících 357 a půl dne v roce nejsou provozovatelé nijak časově omezeni. Lze proto uzavřít, že právo podnikat je omezeno pouze okrajově a toto omezení se nedotýká jeho samotného jádra. 28. Jde-li o tvrzený zásah do práva na práci, tedy do práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny, ani v tomto bodě Ústavní soud neshledává, že by jej zákon podstatně omezoval, neb je omezuje pouze v malé míře pracovního času. Nelze však přehlédnout jistý paradox, neboť zatímco mnohým zaměstnancům v obchodě zákon znemožňuje v určené dny pracovat, pro jisté množství pracovníků České obchodní inspekce z něj naopak vyplývá nutnost pracovat a dozírat na dodržování povinností stanovených tímto zákonem. 29. Na základě uvedeného konstatuje Ústavní soudÚstavní soud, že zákonná úprava nijak nepopírá jádro ústavně garantovaných hospodářských práv ani současně neznamená zásah do některého základního lidského práva nebo svobody, které by s nimi byly logicky a funkčně spojeny. 30. Ústavní soudÚstavní soud dále musel zvážit, zda se za zákonnou regulací hospodářského práva neukrývá zásah do základního lidského práva, který s dotčeným hospodářským právem na první pohled nesouvisí. Bylo by tomu tak kupříkladu tehdy, kdyby důsledkem zdánlivě neutrální regulace hospodářského práva byla diskriminace porušující ustanovení čl. 3 odst. 1 Listiny nebo zásah do práva svobodně projevovat své náboženství zaručeného čl. 16 odst. 1 Listiny. 31. Navrhovatelé v prvé řadě uvádějí, že zákon je v rozporu s principem rovnosti lidí v jejich právech, neboť se vztahuje jen na určitý okruh podnikání, a to prodej, a nikoliv i na jiné okruhy, a rovněž proto, že arbitrárně stanoví prodejní plochu 200 m2 jako hranici pro rozdělení dotčených „velkých“ prodejen a ostatních prodejen, na které omezení nedopadá. Omezení jen určitého druhu hospodářské činnosti a ponechání jiného druhu bez omezení je v České republice historicky obvyklé, regulace prodeje či určité výroby ve dnech pracovního klidu je tradicí po více než jedno století. Ústavní soudÚstavní soud odkazuje např. na nařízení vlády republiky Československé č. 150/1919 Sb., o obnově klidu nedělního a svátečního, či nařízení presidenta zemské správy politické v Praze č. 180/1921 Sb., o úpravě nedělního klidu v živnostiživnosti řeznické, uzenářské atd. v příští Velké Praze. Obdobná omezení jsou běžná rovněž v jiných zemích. V Evropě přitom jednotlivé státy přistupují k úpravě prodejní doby velmi individuálně, na základě legislativního uvážení. Zatímco některé státy, jako kupř. Finsko, Portugalsko a Švédsko, prodej v obchodě neomezují vůbec, v jiných, jako je Rakousko nebo země Beneluxu, existuje regulace dosti rigidní. Ve Spolkové republice Německo je ponechána regulace prodejní doby na úvaze jednotlivých spolkových zemí, v některých jiných státech (Francie, Španělsko, Rumunsko) je ponechána jistá míra regulace nebo poskytování výjimek z celostátní regulace na úrovni místní samosprávy. 32. Jde-li o posouzení otázky kritéria rozlišení dotčených velkých prodejen a ostatních prodejen nepostižených omezením výměrou prodejní plochy o velikosti 200 m2, je nutno určit, zda není zvoleno nahodile a zda právě tato výměra odpovídá nějakému rozumnému důvodu. Je zřejmé, že namísto kritéria velikosti prodejní plochy mohl zákonodárce užít kritéria jiná, jako např. počet zaměstnanců či roční obrat (jak je tomu například v Dánsku), nicméně právě nyní zvolené kritérium je snadněji ověřitelné a na rozdíl od jiných i pevné. Výměra právě o velikosti 200 m2 může podle obecných zkušeností odpovídat rozdílu mezi větší prodejnou s cizí pracovní sílou a prodejnou provozovanou malým podnikatelem např. za pomoci jeho rodiny. Pro tyto i nadále platí možnost volby, zda dají v určitý den přednost práci nebo rodině, na rozdíl od zaměstnanců požívají autonomie vůle a mohou se o způsobu trávení svátku svobodně rozhodovat. Kritériu velikosti prodejní plochy se Ústavní soudÚstavní soud věnoval rovněž v nálezu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 (51/2019 Sb.), v němž odmítl námitku stěžovatelky o porušení rovnosti provozovatelů potravinových podniků poukazující právě na rozlišující kritérium v podobě plochy 400 m2. I ve vztahu k nyní posuzovanému zákonu lze konstatovat, že kritérium prodejní plochy je z důvodu efektivnosti opatření a snadné ověřitelnosti, navíc s existencí obdoby v zahraničních úpravách, zcela legitimní a nevybočující z ústavních mezí. 33. Argumentace nerovností obsažená v návrhu se vztahuje rovněž k odlišnému postavení zaměstnance a zaměstnavatele, Ústavní soudÚstavní soud ji však nemá za přiléhavou. Jejich postavení je odlišné. Zatímco pro podnikatele je nerozhodné, v který den nebo ve kterou dobu prodá své zboží, pro zaměstnance je podstatné, že některé činnosti se může plnohodnotně oddat pouze v určitý den nebo jeho určitou část (typicky štědrovečerní večeře). Ohledně argumentu porušení lidské rovnosti je v protikladu k tvrzenému třeba říci, že jsou-li si lidé rovni v důstojnosti i právech, jsou si rovni např. i v právu prožít s vlastní rodinou několik dnů vyhrazených k oslavě církevních či občanských svátků. Institut dnů pracovního klidu, které jsou shodně stanoveny pro všechny, slouží k tomu, aby lidé v kruhu rodinném či ve společnosti přátel mohli trávit volný čas společně, věnovat se společným aktivitám, posilovat a rozvíjet rodinné a společenské vazby. 34. Z návrhu dále vyplývá námitka navrhovatelů o rozporu zákona s právem na soukromí a principem autonomie vůle. Podle navrhovatelů není účelem zákona ochrana žádného lidského práva, ale pouhý svévolný zákaz určité činnosti. Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že podle důvodové zprávy je účelem zákona sladění pracovního a rodinného života, což je cíl, který nepochybně směřuje k naplnění ochrany rodiny ve smyslu čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny. Podle navrhovatelů však zákon porušuje právo zaměstnance rozhodovat o sobě samém, zejména existuje-li možnost o svátku jít nebo nejít do práce. Argumentace navrhovatelů však není přiléhavá, neboť zaměstnanec si o pracovní docházce ve svátek nerozhoduje. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 81 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jinými slovy, před účinností posuzovaného zákona byl zaměstnavatel oprávněn přikázat svému zaměstnanci práci ve svátek, a to jak v souladu se zákonem, tak i s přihlédnutím ke své ekonomické síle. Představa navrhovatelů o tom, že běžný zaměstnanec může účinně diskutovat se svým zaměstnavatelem ohledně potřeby či nutnosti přijít do práce ve svátek, neodpovídá společenské realitě. 35. Další část návrhu na zrušení zákona se vztahuje k údajnému rozporu s právem podnikat a právem získávat živobytí vlastní prací, zaručenými čl. 26 Listiny. Vzhledem k tomu, že nejde o zásah do základních lidských práv a svobod, nemá argument o použití testu proporcionality své místo, a proto bude posouzen v rámci testu racionality. Dovolávají-li se navrhovatelé příkrého rozporu zákona s principem minimalizace zásahů do základních práv, bude se Ústavní soudÚstavní soud touto námitkou zabývat v rámci třetího kroku testu racionality, tedy při posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl a zda není svévolným zásahem do základních práv. V nyní posuzované věci tak je postačujícím a přiměřeným prostředkem k posouzení ústavnosti zákona test racionality. 36. Vymezení jádra hospodářského práva, jeho esenciální obsah, Ústavní soudÚstavní soud vymezil výše v bodech 26 a 27. Otázku, zda zákon toto jádro nepopírá, zodpověděl Ústavní soudÚstavní soud již výše v bodech 27 a 28, kdy zvažoval, zda je nutné provést test přiměřenosti či zda je přiměřeným testem test racionality. Ústavní soudÚstavní soud zde dospěl k závěru, že postačuje test racionality, a v souvislosti s tím konstatuje, že v prvních dvou krocích testu racionality zákon obstojí. 37. Při posuzování legitimity cíle zákonné úpravy lze tento cíl dovodit nejen z důvodové zprávy, ale i z obecně známých skutečností. Podle důvodové zprávy je cílem zákona upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodejní doby ve vyjmenované svátky a omezení prodejní doby na Štědrý den. Podle důvodové zprávy má zákon též doplňovat právní úpravu obsaženou v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a to v duchu dřívějších právních předpisů svátkového práva, které upravovaly pracovní klid. Sociální dopady zákona, jak je uvedeno v důvodové zprávě, mají být příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade zvýšený důraz i Evropská unie, neboť pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života. Smyslem zákonného omezení prodeje je rovněž ochrana základního práva zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky zaručeného v čl. 28 Listiny a práva na ochranu rodinného života zaručeného čl. 32 odst. 1 Listiny. 38. V nyní posuzované věci nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že páteří organizované společnosti je ústavní pořádek. Z preambule Ústavy vyplývá, že společnost je věrna dobrým tradicím naší státnosti, je si vědoma své zodpovědnosti vůči celku a je připravena bránit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní bohatství. Svátky uvedené v § 1 napadeného zákona byly a jsou v České republice slaveny již po dlouhou dobu, některé z nich dokonce po několik staletí. Řada z nich byla z oficiálního kalendáře rovněž na dlouhou dobu vyřazena, o to intenzivnější je pak potřeba si tyto svátky připomínat. Obecně lze konstatovat, že výčet svátků (nejen obsažených v napadeném zákoně) je součástí české kulturní a duchovní tradice. Je proto legitimním cílem zákona umožnit zaměstnancům v pracovním poměru si tyto svátky v klidu připomenout a oslavit. Stejně tak je legitimní připomenout i všem ostatním, že je vhodné se v některé dny vyhnout nákupnímu shonu a věnovat se jiným činnostem s více duchovním zaměřením, ať již v kruhu rodinném, nebo ve společnosti těch, kteří sdílejí stejné hodnoty. Již Montesquieu uvedl, že „obchodnický duch spojuje národy, nespojuje mezi sebou stejným způsobem jednotlivce“ (Charles-Louis de Montesquieu, O duchu zákonů). Nelze rovněž přehlédnout, že dosud bylo zcela v dispozici podnikatele (zaměstnavatele), zda prožije svátky se svojí rodinou, zatímco jeho zaměstnanec byl v tomto ohledu výrazně omezen přáními a potřebami podnikatele (zaměstnavatele). Napadený zákon proto podporuje rovněž ideu rovnosti a příslušnosti k celku. 39. Navrhovatelé argumentují, že někteří zaměstnanci práci o svátcích oceňují, neboť mají možnost dosáhnout vyššího příjmu za stejnou práci v důsledku zákonných příplatků ke mzdě. Docházet má i k diskriminaci zaměstnanců pracujících ve velkých prodejnách vůči zaměstnancům ostatním, jichž se podobná omezení netýkají. Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že omezení prodeje po dobu sedmi a půl dne v roce skutečně znemožňuje zaměstnancům v tyto dny pracovat. Jejich ústavní právo získávat své prostředky prací však není podstatně omezeno, je třeba vzít v úvahu, že ani po zbývajících 357 a půl dne nemohou u stejného zaměstnavatele pracovat podle své vůle, neboť jsou kromě svých fyzických možností limitováni také zákonnou pracovní dobou a nabídkou práce ze strany svého zaměstnavatele. 40. Ústavní soudÚstavní soud naopak nepovažuje za legitimní cíl v podobě pozitivního dopadu na malé a střední podnikatele omezením nepřímé konkurence velkých podnikatelů. Omezení konkurence a zvýhodňování některých podnikatelů na úkor druhých jsou skutečně porušením principu zakotveného v čl. 4 odst. 4 Listiny. V nyní posuzované věci však deklarovaný cíl působí pouze nepodstatné omezení konkurence a principu rovnosti, proto jej lze akceptovat. 41. Ústavní soudÚstavní soud tedy konstatuje, že základní cíl napadeného zákona, tedy posílení sociální a rodinné soudržnosti tím, že je pevně vymezen alespoň určitý rozměr pevně stanoveného volného času, který mohou lidé trávit společně, je legitimní, byť se z důvodu přirozených celospolečenských potřeb nemůže vztahovat na všechny zaměstnance. 42. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval vhodností zákona k dosažení zamýšleného účinku. Po tisíciletí platí v našem civilizačním okruhu zásada, že je nezbytné, aby lidé nepracovali bez odpočinku každý den, proto i formou různých náboženských příkazů byl vymezen přinejmenším jeden den v týdnu jako den odpočinku. Za výsadu zákonné pracovní doby a možnost pravidelného odpočinku bojovaly generace námezdně pracujících. V demokratické společnosti lze sledovat trvalé soupeření mezi zákonodárcem, který si přeje upravit právo občana na pevné dny pracovního klidu, a podnikateli či spotřebitelispotřebiteli, kteří si přejí podnikat a užívat materiálních požitků i ve svátek. Pravděpodobně jde o sisyfovské úsilí státu alespoň v nějaké podobě podnikání ve dnech pracovního klidu regulovat, které v minulosti doznávalo až groteskních podob. Historicky lze např. připomenout návrh zákona poslanců Tučného, Hrizbyla a soudruhů z roku 1920 o nedělním a svátečním klidu v živnostiživnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické v republice Československé. V posledních desetiletích však došlo k rozvolnění pravidelného střídání pracovních a svátečních dnů v týdnu, a to jak ke škodě rodinného života, tak i k újmě na osobní spokojenosti. Zavedení určitých dnů v roce, které budou obecně chápány jako dny, které nejsou určeny k práci, představuje zmenšení takové újmy. V tomto ohledu je zákon ke sledovanému účelu vhodný. 43. Posledním krokem testu racionality je odpovědět na otázku, zda zákonný prostředek k dosažení cíle je rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější nebo nejmoudřejší. Nemá-li být test racionality zcela vyprázdněn, musí Ústavní soudÚstavní soud poměřovat racionalitu posuzovaného zákonného prostředku s racionalitou možné lepší právní úpravy. Musí proto existovat překážka, přes kterou neracionální právní úprava ve srovnání s jinou, racionální, neprojde. Přitom je nutné připustit, že při neexistenci systému, který by v České republice exaktně ověřoval a ex post vyhodnocoval ekonomickou a sociální účinnost přijatých právních norem, může být rozhodování soudců Ústavního souduÚstavního soudu v některých ohledech vedeno vnitřním přesvědčením. 44. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že k dosažení požadovaného cíle existují i prostředky lepší, vhodnější či účinnější. Celková konstrukce právní úpravy, která až do přijetí posuzovaného zákona zabezpečovala zaměstnancům právo na odpočinek, obsažené v zákoníku práce a právní úpravy v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, vedoucí k věrnosti a uctění dobrých tradic české státnosti, je komplexnější, účinnější a zasahující podstatně širší okruh osob, umožňuje navíc finančně zvýhodnit ty, kteří jsou schopni a ochotni v určitých dnech v roce na rozdíl od jiných pracovat. Chtěl-li zákonodárce dosáhnout zamýšleného účinku, nabízelo se mu učinit tak parametrickými změnami v pracovněprávních předpisech, např. zvýšením odměny za práci ve dnech pracovního klidu, a nikoliv přijetím zvláštního předpisu. Přesto však nelze konstatovat, že by posuzovaná právní úprava byla výjimečně neracionální, a proto Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že test proporcionality napadený zákon nevyžaduje a v testu racionality obstojí. Rozhodnutí o tom, které státní svátky a dny pracovního klidu a kolik těchto dní je namístě podpořit zákazem určitých pracovních činností, je věcí legislativního uvážení. Pokud se regulace prodejní doby nepříčí hodnotám ústavního pořádku a nevybočuje z národních a státních tradic, není podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy namístě ingerence Ústavního souduÚstavního soudu do takového rozhodnutí zákonodárce. X. Závěr 45. Argumentace navrhovatelů nebyla způsobilá dovodit tvrzený nesoulad s ústavním pořádkem. Vzhledem k tomu Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, v celém rozsahu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 118/2019 Sb.
Vyhláška č. 118/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb. Vyhlášeno 14. 5. 2019, datum účinnosti 29. 5. 2019, částka 51/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 247/2001 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 35/2007 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 5. 2019 118 VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2019, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 a § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 65 odst. 8 písm. d) a § 70 odst. 6 zákona: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 247/2001 Sb. Čl. I V § 12 odst. 1 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb., se slova „výstražné doplněné zvláštním výstražným světlem modré barvy“ nahrazují slovy „a výstražné světelné zařízení“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 35/2007 Sb. Čl. II V příloze č. 1 bodě 23 větě první vyhlášky č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb., se slova „modré barvy“ zrušují. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Národní rozpočtové rady č. 117/2019 Sb.
Sdělení Národní rozpočtové rady č. 117/2019 Sb. Sdělení Národní rozpočtové rady o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu Vyhlášeno 2. 5. 2019, částka 50/2019 117 SDĚLENÍ Národní rozpočtové rady ze dne 18. dubna 2019 o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2018 na úrovni 32,71 % HDP. Předsedkyně Národní rozpočtové rady: doc. Ing. Zamrazilová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 116/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 116/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 2. 5. 2019, částka 50/2019 116 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 25. dubna 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstev obcí: obec| okres| kraj ---|---|--- Hruška| Prostějov| Olomoucký Nekvasovy| Plzeň-jih| Plzeňský Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 115/2019 Sb.
Vyhláška č. 115/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Vyhlášeno 2. 5. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 50/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2019 115 VYHLÁŠKA ze dne 26. dubna 2019, kterou se mění vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 147/2016 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., k provedení § 74 odst. 1 písm. o) a § 78 zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, se mění takto: 1. V § 3 se za slovo „příloze“ vkládá text „č. 1“. 2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Seznam skupin zdravotnických prostředků, které jsou přístrojem, používaných poskytovateli při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb (dále jen „významný zdravotnický prostředek“), a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce.“. 3. V příloze č. 1 části 1 bodu 1.1 písm. b) se za slova „nezhoubné novotvary“ vkládají slova „a dysplázie děložního hrdla“ a za slova „kódy D10 — D36“ se vkládá text „, N87“. 4. V příloze č. 1 části 7 bod 7.1 včetně poznámek pod čarou č. 4, 5 a 8 zní: „7.1 Okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících údaje: 7.1.1 Každý poskytovatel zdravotních služeb poskytující odbornou péči podle § 27 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek4), jde-li o zdravotní služby. 7.1.2 Každý poskytovatel sociálních služeb8) poskytující odbornou péči podle § 27 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek4), jde-li o sociální služby5). 4) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 70 odst. 4 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V příloze č. 1 části 13 bodu 13.1 text zní: „Každý subjekt uvedený v § 75 odst. 1 zákona o zdravotních službách; jde-li o významné zdravotnické prostředky, údaje předává každý poskytovatel, který je používá při poskytování zdravotních služeb.“. 6. V příloze č. 1 části 13 bodu 13.2 se doplňuje podbod 13.2.3, který zní: „13.2.3 Údaje o významných zdravotnických prostředcích používaných v období od 1. ledna do 30. června a v období od 1. července do 31. prosince kalendářního roku se předávají vždy do konce kalendářního měsíce následujícího po uvedeném období.“. 7. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 373/2016 Sb. Seznam skupin významných zdravotnických prostředků a rozsah o nich předávaných údajů do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb 1. Seznam skupin významných zdravotnických prostředků Skupiny D.1.1. — D.1.3., D.1.4.1., D.3.1., D.4.1.4., D.5.3.1.2., T.1.1. — T.1.4., T.2.2.2.1., T.3.1.1.2., T.3.2.1., T.3.3.1., T.3.4., T.5.6.4., T.5.9., T.6.1. a O.3. podle klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky9). 2. Rozsah předávaných údajů o významných zdravotnických prostředcích Název, doplňkový popis, alfanumerický kód podle klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky, datum pořízení významného zdravotnického prostředku a adresa zdravotnického zařízení, kde je významný zdravotnický prostředek používán. 9) Sdělení Českého statistického úřadu č. 105/2018 Sb., o zavedení klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky (KZT).“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2019. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Vyhláška č. 114/2019 Sb.
Vyhláška č. 114/2019 Sb. Vyhláška o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2020 Vyhlášeno 26. 4. 2019, datum účinnosti 30. 4. 2019, částka 49/2019 * § 1 - Nastavitelné parametry přerozdělování * § 2 - Obsah, struktura a formát předávaných údajů * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 114/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 114/2019 Sb. Aktuální znění od 30. 4. 2019 114 VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2019 o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2020 Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podle § 21f písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb.: § 1 Nastavitelné parametry přerozdělování Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Obsah, struktura a formát předávaných údajů (1) Údaje nezbytné pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování jsou údaje o a) anonymizaci pojištěnce podle bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce, b) registrovaných pojištěncích podle bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce, c) nákladech na zdravotní služby oceněné podle vyhlášky č. 102/2019 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování, (dále jen „údaje o nákladech“) podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce a d) spotřebě léčivých přípravků podle bodu 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví ve lhůtě stanovené v § 20c zákona údaje podle odstavce 1. Zdravotní pojišťovny použijí při zpracování údajů podle odstavce 1 anonymizační tabulky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, které jim správce centrálního registru pojištěnců poskytne nejpozději 2 měsíce před uplynutím uvedené lhůty. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2019. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 114/2019 Sb. Nastavitelné parametry přerozdělování Nastavitelné parametry přerozdělování podle § 20a odst. 2 zákona, použité pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělení účinných od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020, se stanoví takto: 1. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin ve formátu podle oddílu A odst. 1 přílohy č. 2 zákona Číslo| Kód| Název| Definiční skupiny léčiv| Vyřazovací pravidla ---|---|---|---|--- 1| GLA| Glaukom| S01E| 2| THY| Poruchy štítné žlázy| H03A, H03B| 3| PSY| Antipsychotika, | N05A mimo (N05AL03, | Alzheimerova choroba, | N05AN01), N06DA, léčba závislostí| N06DX01, N07BB, N07BC51 4| DEP| Léčba antidepresivy| N06A mimo (N06AA09, N06AX21)| ne, pokud zároveň PSY 5| CHO| Hypercholesterolémie| C10 mimo (C10AC01, C10BX03)| ne, pokud zároveň DM1, DM2, DMH 6| DMH| Diabetes s hypertenzí| A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03 mimo (C03CA01), C07, C08 mimo (C08CA06), C09| 7| COP| Těžké astma, chronická obstrukční choroba plic| R03AC18, R03AK03, R03BB| 8| AST| Astma| R03 mimo (R03AC18, R03AK03, R03BB, R03CA02, R03BC01, R03CC02, R03CC13)| ne, pokud zároveň COP 9| DM2| Diabetes typu II| A10| ne, pokud zároveň DM1, DMH 10| EPI| Epilepsie| N03 mimo (N03AX12, N03AX16, N03AE01)| 11| CRO| Crohnova choroba, ulcerózní kolitida| A07EA06, A07EC02| 12| KVS| Srdeční choroby| C01A, C01B, C01D, C01EB15, C01EB17, C03CA01| 13| TNF| Revmatické choroby léčené inhibitory TNF| L04AA11, L04AA24, L04AB, L04AC| 14| REU| Revmatické choroby léčené jinak než inhibitory TNF| A07EC01, L01BA01, L04AA13, L04AX03, M01CB01, M01CC01, P01BA02| ne, pokud zároveň TNF 15| PAR| Parkinsonova choroba| N04B| 16| DM1| Diabetes typu I| A10A| ne, pokud zároveň DMH 17| TRA| Transplantace| L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02, L04AD01, L04AD02, L04AX01| 18| CFP| Cystická fibróza a onemocnění exokrinní funkce pankreasu| J01GB01, J01XB01, R05CB13| 19| CNS| Onemocnění mozku a míchy| L03AB07, L03AB08, L03AX13, L04AA23, M03BX01, M03BX02| 20| ONK| Malignity| L01 mimo (L01BA01), L03AA, L03AC01, L04AX04| 21| HIV| HIV, AIDS| J05AE, J05AF mimo (J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AR, J05AX mimo (J05AX05)| 22| REN| Renální selhání| B03X, V03AE| 23| RAS| Léčba růstovým hormonem| H01AC01, H01AC03| 24| HOR| Hormonální onkologická léčba| L02| 25| NPP| Neuropatická bolest| N01BX04, N03AX12, N03AX16| 2. Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví. 3. Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty se stanoví ve výši 109. 4. Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny se stanoví ve výši 181. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 114/2019 Sb. Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování 1. Anonymizační tabulky 1.1 Subjekty Správce centrálního registru pojištěnců vytvoří podle bodů 1.2 až 1.5 tabulky obsahující údaje o anonymizaci pojištěnce (dále jen „anonymizační tabulka“). 1.2 Časové období a rozsah dat Anonymizační tabulky obsahují záznamy o všech pojištěncích, které správce centrálního registru pojištěnců eviduje v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018 nebo jeho části jako pojištěnce veřejného zdravotního pojištění. 1.3 Struktura Základní anonymizační tabulky Údaje vztahující se k jednotlivým pojištěncům definovaným v bodě 1.2 se uvedou jako jeden záznam tabulky (řádek datového souboru) v této struktuře: Atribut| Typ| Popis ---|---|--- IDPoj| INT(10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona ČísloPojištěnce| CHAR (10)| Číslo pojištěnce přidělené zdravotní pojišťovnou Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 1.4 Vytvoření anonymizačních tabulek pro jednotlivé zdravotní pojišťovny Správce centrálního registru pojištěnců ze Základní anonymizační tabulky vytvoří pro každou zdravotní pojišťovnu 1 anonymizační tabulku ve struktuře podle bodu 1.3. Anonymizační tabulka pro danou zdravotní pojišťovnu obsahuje údaje ze Základní anonymizační tabulky o pojištěncích, kteří byli evidováni jako pojištěnci dané zdravotní pojišťovny alespoň část časového období podle bodu 1.2. 1.5 Název předávaného souboru Předávané soubory obsahující anonymizační tabulky pro zdravotní pojišťovny správce centrálního registru pojištěnců nazve „PojistenciIdentifikace_KZP.csv“, kde se jako KZP uvede kód příslušné zdravotní pojišťovny. 2. Údaje o registrovaných pojištěncích 2.1 Subjekty Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 2.2 až 2.5 tabulku obsahující údaje o svých registrovaných pojištěncích (dále jen „registrační tabulka“). 2.2 Časové období Registrační tabulka obsahuje údaje o pojištěncích zdravotní pojišťovny v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018. 2.3 Rozsah dat V registrační tabulce jsou údaje o pojištěncích dané zdravotní pojišťovny, kteří jsou uvedeni v anonymizační tabulce podle bodu 1.1 a které zdravotní pojišťovna v časovém období podle bodu 2.2 nebo jeho části identifikovala jako své pojištěnce. 2.4 Struktura registrační tabulky V registrační tabulce odpovídá každé registraci pojištěnce dané zdravotní pojišťovny podle bodu 2.3 v časovém období podle bodu 2.2 nebo jeho části jeden záznam. Pojištěnec je v registrační tabulce uveden vícekrát, pokud v průběhu uvedeného časového období přestal být pojištěncem zdravotní pojišťovny a poté se k této zdravotní pojišťovně opět přihlásil. Údaje se do registrační tabulky uvedou v této struktuře: Atribut| Typ| Popis ---|---|--- IDPoj| INT (10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona Pojištěncem od| DATE| Datum začátku pojištění (registrace) Pojištěncem do| DATE| Datum ukončení pojištění (registrace) Rok narození| INT (4)| Rok narození Měsíc narození| INT (2)| Měsíc narození Pohlaví| CHAR (1)| Poslední dostupný údaj o pohlaví pojištěnce. Uvede se „M“ pro mužské pohlaví a „Z“ pro ženské. Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 2.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující registrační tabulku zdravotní pojišťovna nazve „Pojistenci.csv“. 3. Údaje o nákladech 3.1 Subjekty Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 3.2 až 3.5 tabulku obsahující údaje o nákladech (dále jen „tabulka nákladů“). 3.2 Časové období V tabulce nákladů jsou uváděny údaje o nákladech vykázaných v kalendářním roce 2018. 3.3 Rozsah dat V tabulce nákladů jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulce a zároveň byli pojištěnci dané zdravotní pojišťovny v časovém období podle bodu 3.2, a to i pokud zdravotní pojišťovna v tomto časovém období žádné náklady na tyto pojištěnce neeviduje. 3.4 Struktura tabulky nákladů Každému pojištěnci odpovídá 1 záznam tabulky (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky nákladů uvedou v této struktuře: Atribut| Typ| Popis ---|---|--- IDPoj| INT (10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona Náklady| INT| Náklady pojištěnce v období podle bodu 3.2 oceněné podle vyhlášky č. 102/2019 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování, zaokrouhlené na celé číslo podle matematických pravidel pro zaokrouhlování. Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 3.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující tabulku nákladů zdravotní pojišťovna nazve „Naklady.csv“. 4. Údaje o spotřebě léčivých přípravků 4.1 Subjekty Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 4.2 až 4.5 tabulku obsahující údaje o spotřebě léčivých přípravků (dále jen „tabulka spotřeby“). 4.2 Časové období Tabulka spotřeby obsahuje údaje za období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018. 4.3 Rozsah dat V tabulce spotřeby jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulce. V tabulce spotřeby jsou zahrnuty údaje o veškeré spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků v časovém období podle bodu 4.2, které byly předepsány a vydány na recept, a hromadně vyráběných léčivých přípravků, které byly spotřebovány v období podle bodu 4.2 v rámci poskytnutí zdravotních služeb a vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky. V tabulce spotřeby nejsou zahrnuty údaje o spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků, které nebyly uznány zdravotní pojišťovnou. 4.4 Struktura tabulky spotřeby Každému případu vydání nebo spotřeby léčivého přípravku každého pojištěnce odpovídá jeden záznam tabulky spotřeby (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky spotřeby uvedou v této struktuře: Atribut| Typ| Popis ---|---|--- IDPoj| INT (10)| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona Kód HVLP| CHAR| Kód léčivého přípravku podle § 32 odst. 5 zákona o léčivech přidělený Státním ústavem pro kontrolu léčiv a zveřejněný jako součást seznamu registrovaných léčivých přípravků Množství| DECIMAL| Počet vydaných nebo spotřebovaných balení léčivého přípravku, zaokrouhlený na dvě desetinná místa podle matematických pravidel pro zaokrouhlování Datum poskytnutí léčivého přípravku| DATE| Datum vydání léčivého přípravku na recept či aplikace zvlášť účtovaného léčivého přípravku Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 4.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující tabulku spotřeby zdravotní pojišťovna nazve „SpotrebaLeky.csv“. 5. Popis datového rozhraní 5.1 Datové typy Popis datových typů: CHAR — textový řetězec. CHAR(n) — textový řetězec o maximálním počtu znaků n. DATE — datum ve formátu RRRR-MM-DD, včetně úvodních nul. INT — nezáporné celé číslo. INT(n) — nezáporné celé číslo o maximálním počtu cifer n. DECIMAL — desetinné číslo s tečkou jako desetinným symbolem. 5.2 Formát souborů Každá tabulka je předávána jako samostatný textový soubor s příponou „.csv“. Formát souboru je následující: Každý záznam tabulky je v textovém souboru uveden na jednom řádku. Kódování obsahu souboru: ASCII (nejsou použity znaky s diakritikou). Oddělovač řádků: CR+LF. Jednotlivé atributy řádku jsou odděleny znakem „|“ (znak s ascii kódem 124). Hodnoty v buňkách tabulky nejsou ohraničeny žádnými oddělovači textu. Názvy sloupců tabulky nejsou součástí souboru. 5.3 Kompletace dat pro předání Soubory předávané zdravotními pojišťovnami jsou archivovány do jednoho souboru „.zip“ s názvem „KZP-RRRR-MM-DD.zip“, kde RRRR-MM-DD je datum vytvoření tohoto souboru a jako KZP se uvede kód zdravotní pojišťovny.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání změny přílohy Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz Vyhlášeno 24. 4. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2019, částka 12/2019 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2019 18 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 22. listopadu 2018 a 19. prosince 2018 byla sjednána změna přílohy Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz1). Změna přílohy vstoupila v platnost dne 1. února 2019. České znění české nóty a anglické znění rakouské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří změnu přílohy, se vyhlašují současně. Č.j.: 314 927/2018-VO Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Federálnímu ministerstvu pro evropské a mezinárodní otázky Rakouské republiky a má čest navrhnout následující: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje změnit přílohu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz (dále jen „dohoda“) podepsané v Praze dne 31. května 2013, v souladu s článkem 1 odstavcem 2 dohody. Příloha Dohody bude znít takto: Zastupující konzulární úřady: • Velvyslanectví České republiky v Bagdádu (zastupování je omezeno na žádosti o vízum držitelů iráckých diplomatických a služebních pasů) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že rakouská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Federálního ministerstva pro evropské a mezinárodní otázky Rakouské republiky změnu přílohy Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, která vstoupí v platnost první den prvního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla doručena odpovědní nóta. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Federální ministerstvo pro evropské a mezinárodní otázky o své nejhlubší úctě. Praha 22. listopad 2018 Federální ministerstvo pro evropské a mezinárodní otázky Rakouské republiky Vídeň neoficiální překlad Č.j. BMEIA-CZ.4.15.08/0002-IV.5a/2018 Verbální nóta Spolkové ministerstvo pro Evropu, integraci a zahraniční záležitosti projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má tu čest potvrdit obdržení verbální nóty č.j. 314927/2018-VO z 22. listopadu 2018. „Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Federálnímu ministerstvu pro evropské a mezinárodní otázky Rakouské republiky a má čest navrhnout následující: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje změnit přílohu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz (dále jen „dohoda“) podepsané v Praze dne 31. května 2013, v souladu s článkem 1 odstavcem 2 dohody. Příloha Dohody bude znít takto: Zastupující konzulární úřady: • Velvyslanectví České republiky v Bagdádu (zastupování je omezeno na žádosti o vízum držitelů iráckých diplomatických a služebních pasů) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že rakouská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Federálního ministerstva pro evropské a mezinárodní otázky Rakouské republiky změnu přílohy Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, která vstoupí v platnost první den prvního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla doručena odpovědní nóta. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Federální ministerstvo pro evropské a mezinárodní otázky o své nejhlubší úctě.“ Spolkové ministerstvo pro Evropu, integraci a zahraniční záležitosti má tu čest informovat Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, že přijímá návrh obsažený ve verbální nótě ministerstva ohledně změny přílohy Dohody mezi vládou Rakouské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz. V souladu s článkem 1 odstavcem 2 Dohody tato změna vstoupí v platnost první den prvního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla doručena odpovědní nóta. Spolkové ministerstvo pro Evropu, integraci a zahraniční záležitosti využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou. Ve Vídni dne 19. prosince 2018 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Praha 1 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, podepsaná v Praze dne 31. května 2013, byla vyhlášena pod č. 45/2013 Sb. m. s. Změna přílohy Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, sjednaná výměnou nót ze dne 22. března 2018 a 17. května 2018, byla vyhlášena pod č. 33/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava českého překladu změny Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) Vyhlášeno 24. 4. 2019, částka 12/2019 17 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava českého překladu změny Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR), vyhlášené pod č. 10/2019 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu českého překladu změny Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR), vyhlášené pod č. 10/2019 Sb. m. s. V článku 11 odst. 3 změny Úmluvy TIR má být místo: „Čl. 11 odst. 3 Místo „tříměsíční“ se rozumí „měsíční“.“ správně uvedeno: „Čl. 11 odst. 3 Místo „tři měsíce“ se rozumí „jeden měsíc“.“
Sdělení Ministerstva vnitra č. 113/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 113/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 24. 4. 2019, částka 48/2019 113 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 12. dubna 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Ves Touškov| Plzeň-jih| Plzeňský Ministr: Hamáček v. r.
Zákon č. 111/2019 Sb.
Zákon č. 111/2019 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů Vyhlášeno 24. 4. 2019, datum účinnosti 24. 4. 2019, částka 47/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST ČTVRTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o advokacii * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna daňového řádu * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Vojenské policii * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o státní službě * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o centrální evidenci účtů * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 111 ZÁKON ze dne 12. března 2019, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 11 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu.“. 2. Za § 466a se vkládají nové § 466b a 466c, které včetně nadpisů znějí: „§ 466b Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Ministerstvem spravedlnosti (1) Ministerstvo spravedlnosti může, je-li to nezbytné pro výkon jeho působnosti v trestním řízení, zpracovávat osobní údaje. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Ministerstvo spravedlnosti může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. § 466c Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Ministerstvo spravedlnosti zpracovává při výkonu své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ministr spravedlnosti státního zaměstnance zařazeného v Ministerstvu spravedlnosti, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v Ministerstvu spravedlnosti informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Ministerstvo spravedlnosti zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Ministerstvo spravedlnosti dále zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.“. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 26 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 2. V § 26 odst. 8 se slova „až 6“ nahrazují slovy „, 4 a 6“. 3. V § 114a odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) zjistí názor Úřadu pro ochranu osobních údajů, souvisí-li předmět řízení bezprostředně s otázkou ochrany osobních údajů, a“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Zpracování údajů (1) Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. (2) Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna notářského řádu Čl. IV Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 7/2019 Sb., se mění takto: 1. § 46 zní: „§ 46 Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin a předmětů úschov, dále kontrolou knih protestů, knih žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů, rejstříků, ověřovacích knih a ostatních evidenčních pomůcek (dále jen „evidenční pomůcky“).“. 2. V § 95 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 3. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní: „§ 95a (1) Notář vede evidenční pomůcky. Při zakládání a vedení evidenčních pomůcek se postupuje podle kancelářského řádu. (2) Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.“. 4. Nadpis části desáté zní: „VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ“. 5. V části desáté se za nadpis části vkládá označení a nadpis nového oddílu 1, které znějí: „Oddíl 1 Využívání údajů ze základního registru obyvatel a z agendových informačních systémů“. 6. Označení a nadpis části jedenácté se nahrazují označením a nadpisem oddílu 2, které znějí: „Oddíl 2 Ochrana osobních údajů v řízení o pozůstalosti“. Dosavadní část dvanáctá se označuje jako část jedenáctá. 7. § 109g zní: „§ 109g (1) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, sleduje, zda notář zpracovává osobní údaje při provádění těchto úkonů v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného notáře a uvede, jak je napravit. (2) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů notářem a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby.“. 8. Za § 109g se vkládá nový § 109h, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 109h Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány notáři při provádění úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) ochrany nezávislosti soudů a soudců, c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob, nebo d) vymáhání soukromoprávních nároků. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. 9. V části desáté se za oddíl 2 vkládá nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 3 Ochrana osobních údajů při notářské a další činnosti § 109i (1) Komora je oprávněna zpracovávat osobní údaje pro účely vedení, správy a provozu evidence, seznamu nebo Rejstříku zástav. (2) Notářské komory a Komora jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje pro účely evidence notářů, notářských kandidátů a notářských koncipientů a pro plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem. (3) Notář je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro potřeby výkonu notářské činnosti, další činnosti podle § 3, jiné činnosti podle § 4 a pro účely vedení evidenčních pomůcek.“. 10. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST JEDENÁCTÁ PŘESTUPKY § 109j (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo b) použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“. Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. V Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 157/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Nadpis hlavy páté zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ VĚZEŇSKOU SLUŽBOU“. 2. V § 23a odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Vězeňská služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Vězeňská služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Osobní údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody předává nebo zpřístupňuje na žádost též a) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti, b) ministerstvu a Rejstříku trestů, c) orgánům veřejné moci, pokud je potřebují pro svou činnost, a d) jiným osobám, pokud osvědčí právní zájem na předání nebo zpřístupnění osobních údajů a jejich předání nebo zpřístupnění nebrání zvláštní zákon. (3) Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby předat nebo zpřístupnit podle odstavce 2 písm. c) a d) jen s jejím souhlasem.“. 3. V § 23a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Vězeňská služba je správcem evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, která obsahuje a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské službě, b) údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu zabezpečovací detence a uvězněné osoby a c) údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek. (5) Osobní údaje se v evidenci podle odstavce 4 uchovávají 10 let od propuštění subjektu údajů z výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody.“. Dosavadní odstavce 4 až 13 se označují jako odstavce 6 až 15. 4. V § 23a odst. 6 se za slovo „žádost“ vkládají slova „podle odstavce 2“. 5. V § 23a odst. 7 až 9 úvodních částech ustanovení a v § 23a odst. 11 a 15 se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“. 6. V § 23a se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 až 15 se označují jako odstavce 12 až 14. 7. Označení hlavy šesté se včetně nadpisu zrušuje a dosavadní hlava sedmá se označuje jako hlava šestá. 8. § 23b včetně nadpisu zní: „§ 23b Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Vězeňská služba zpracovává pro plnění svých úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel příslušníka nebo občanského zaměstnance Vězeňské služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje ve Vězeňské službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Vězeňská služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vězeňská služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů. (4) Úkoly pověřence může na základě písemné dohody Vězeňské služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“. 9. Za § 23b se vkládá nová hlava šestá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA ŠESTÁ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY § 23c (1) Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro niž byla zřízena, zejména za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro výkon zabezpečovací detence. (2) Hospodářská činnost je provozována za účelem dosažení kladného výsledku hospodaření; to platí i pro jednotlivé provozovny, v nichž je hospodářská činnost provozována. (3) Organizační jednotky Vězeňské služby, které jsou věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence, sledují hospodaření provozovny odděleně od hlavní činnosti a od hospodaření s prostředky rozpočtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Peněžní prostředky používané pro provoz hospodářské činnosti jsou vedeny na zvláštním bankovním účtu. (4) Provozní výdaje hospodářské činnosti musí být v plné výši pokryty příjmy z této činnosti. (5) Kladný rozdíl příjmů a výdajů dosažený za kalendářní rok v rámci hospodářské činnosti je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možno nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu6c).“. Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava sedmá. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VI V zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., a zákona č. 89/2018 Sb., se za § 50 vkládá nový § 50a, který včetně poznámky pod čarou č. 42 zní: „§ 50a (1) Česká národní banka zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů stanovených v § 1a a 2. (2) Ustanovení čl. 15 a 18, čl. 19 věta druhá, čl. 21 odst. 4 a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67942) se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané Českou národní bankou v oblasti péče o finanční stabilitu a v rámci výkonu dohledu na finančním trhu, kterými jsou zejména údaje o dohlížené osobě, osobách v ní působících a osobách, které jsou obchodními partnery či klienty dohlížené osoby, anebo zájemci o její služby, jakož i o osobách s těmito osobami spjatých. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou mohou být použity při výkonu dohledu nebo při řešení krize podle právních předpisů upravujícího řešení krizí na finančním trhu a v souvisejících řízeních. (3) Ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 14, 15 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s činnostmi České národní banky podle krizového zákona a zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, kterými jsou údaje o osobách vykonávajících činnosti povolované Českou národní bankou, osobách v nich působících a osobách, které s nimi mají obchodní nebo jiný vztah. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po níž vykonává činnosti podle těchto právních předpisů, k jejichž provedení jsou uvedené údaje nezbytné, a dále po dobu, po kterou jsou uplatňována příslušná opatření, účinné příslušné krizové plány, přetrvávají následky jiných činností podle těchto právních předpisů nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních. (4) Ustanovení čl. 15 a 16 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s obrazovými záznamy pořizovanými a ukládanými při ochraně a zabezpečení peněžního provozu České národní banky, kterými jsou údaje o osobách vstupujících a nacházejících se v prostorách, kde peněžní provoz probíhá. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu potřebnou z hlediska ochrany a zabezpečení peněžního provozu nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních. (5) Ustanovení čl. 15, 16 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na zpracovávané osobní údaje získané Českou národní bankou z předložených výkazů, kterými jsou zejména údaje o vykazující osobě, osobách v ní působících a osobách, které mají s vykazujícími osobami obchodní nebo jiný vztah, jenž je předmětem vykazovací povinnosti. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou tyto údaje mohou být předmětem sestavovaných statistik nebo jinak použity podle § 41 odst. 2 anebo v souvisejícím řízení s vykazující osobou. (6) Česká národní banka poskytne Úřadu pro ochranu osobních údajů v rozsahu nezbytném pro výkon jeho působnosti informace, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného zákona, pouze pokud to takový zákon umožňuje. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Čl. VII V § 16c zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 423/2003 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od posledního použití pro zpracování osobních údajů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. VIII V zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 173/2018 Sb., se za § 25a vkládají nové § 25b až 25e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 9 znějí: „§ 25b Zpracovávání osobních údajů (1) Ústavní soud může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Ústavní soud může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. § 25c Pověřenec pro ochranu osobních údajů nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů Ústavním soudem, které souvisí s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými. § 25d (1) Soulad postupu Ústavního soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými, sleduje zaměstnanec určený předsedou Ústavního soudu; zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit. (2) Zaměstnanec určený podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby. § 25e Omezení některých práv a povinností (1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6799) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány Ústavním soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jeho pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) ochrany nezávislosti soudů a soudců, c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo d) vymáhání soukromoprávních nároků. (2) Ústavní soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. IX Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 325/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen „ministerstvo“)“. 2. § 12i včetně nadpisu zní: „§ 12i Zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím (1) Státní zastupitelství může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Státní zastupitelství může zpřístupňovat nebo předávat osobní údaje a) orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) orgánům a osobám provozujícím zařízení, ve kterém je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, jde-li o místa, kde státní zastupitelství v zákonem stanovených případech vykonává dozor, plní jiné úkoly vyplývající z právních předpisů nebo kam předává osobu, anebo osobám, které v takovém místě zajišťují výkon omezení osobní svobody, nebo c) soudům v souvislosti s jeho účastí v řízení při výkonu jiné než trestní působnosti a orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. (3) Nejvyšší státní zastupitelství je správcem centrální evidence stíhaných osob, v níž jsou za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zpracovávány tyto kategorie osobních údajů: a) spisová značka a označení orgánu, který evidovaný úkon učinil, b) identifikační údaje osoby, proti které se trestní řízení vede, c) identifikační údaje poškozených a dalších osob na trestním řízení zúčastněných, d) právní kvalifikace skutku, pro který se trestní řízení vede, s vyznačením jejích změn a e) rozhodnutí, opatření a příkazy vztahující se k osobě, proti které se řízení vede, včetně údajů o jejich výkonu. (4) Centrální evidence stíhaných osob je neveřejná. Přístup do centrální evidence stíhaných osob mají pouze státní zastupitelství pro potřeby výkonu své působnosti a ostatní orgány činné v trestním řízení a Probační a mediační služba pro účely trestního řízení. Pro účely plnění úkolů v Eurojustu má přístup do centrální evidence stíhaných osob také národní člen Eurojustu. Pro účely plnění úkolů podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních lze údaje z centrální evidence stíhaných osob v nezbytném rozsahu poskytnout na vyžádání též ministerstvu. (5) Osobní údaje vedené v centrální evidenci stíhaných osob se vymažou po uplynutí skartační lhůty spisu, ve kterém byl učiněn úkon, na základě kterého byl záznam osobních údajů v centrální evidenci stíhaných osob proveden.“. 3. Za § 12j se vkládají nové § 12k až 12m, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 znějí: „§ 12k Nejvyšší státní zástupce jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů pro celou soustavu státního zastupitelství; úkoly tohoto pověřence může na základě písemné dohody státního zastupitelství a ministerstva vykonávat pověřenec pro ochranu osobních údajů ministerstva. Činnost pověřence podle věty první nezahrnuje činnosti ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím, které jsou nezbytné pro výkon působnosti státního zastupitelství v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. § 12l (1) Nejvyšší státní zastupitelství sleduje soulad postupu státního zastupitelství s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Zjistí-li nedostatky, uloží opatření k nápravě. (2) Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí o způsobu vyřízení podání týkajícího se ochrany osobních údajů toho, kdo jej učinil, tak, aby předcházelo ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti včetně pátrání po osobách a věcech, b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby. § 12m Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910). 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. 4. V nadpisu části čtvrté se slova „MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI“ nahrazují slovem „MINISTERSTVA“. 5. V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. X Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 42/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Rejstřík trestů může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.“. 2. Označení části druhé se včetně nadpisu zrušuje a dosavadní části třetí a čtvrtá se označují jako části druhá a třetí. 3. V části první se označení hlavy I včetně nadpisu zrušuje a dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy I a II. 4. § 2b včetně nadpisu zní: „§ 2b Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Rejstřík trestů zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel zaměstnance zařazeného v Rejstříku trestů, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v Rejstříku trestů informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Rejstřík trestů zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Rejstřík trestů rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů. (4) Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Rejstříku trestů a Ministerstva spravedlnosti vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“. 5. Za § 2b se vkládají označení a nadpis nové části druhé, které znějí: „ČÁST DRUHÁ EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. Dosavadní části druhá a třetí se označují jako části třetí a čtvrtá. 6. Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis nové hlavy I, které znějí: „HLAVA I OBSAH EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“. Dosavadní hlavy I a II se označují jako hlavy II a III. 7. V části druhé se za nadpis hlavy I vkládá nový § 2c, který zní: „§ 2c Součástí evidence Rejstříku trestů je evidence a) odsouzení, b) podmíněného zastavení trestního stíhání, c) podmíněného odložení návrhu na potrestání, d) narovnání a e) odstoupení od trestního stíhání.“. 8. V § 15a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, včetně pátrání po osobách a věcech“. 9. V § 15a odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) výkonu trestů a ochranných opatření, f) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h). 10. V § 15a odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 15a odst. 2 větě první se slova „a) až f)“ nahrazují slovy „a) až h)“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. XI Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákon č. 316/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. f) se za slovo „vysílání,“ vkládají slova „místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů,“. 2. V § 7 odst. 1 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů“. 3. V části druhé se za hlavu pátou A vkládá nová hlava šestá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA ŠESTÁ NÁLEŽITOSTI MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Plat § 25 Místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 25a Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. § 26 Náhrady výdajů Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 37 % platové základny, 2. místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 3,0 a u místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 2,5. § 27 Naturální plnění (1) Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (3) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a).“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o advokacii Čl. XII Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 2, § 42 odst. 6 a v § 53 odst. 2 se slovo „rozeslání“ nahrazuje slovem „zpřístupnění“. 2. V § 46 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Kontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 3. V § 55 odst. 1 se slova „a v § 45 odst. 2“ nahrazují slovy „, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6“ a číslo „135“ se nahrazuje číslem „134“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XIII V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se za § 40 vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní: „§ 40a Zpracování osobních údajů Zdravotní pojišťovna při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem její působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a b) může provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede zdravotní pojišťovna v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XIV Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 15, který zní: „(15) Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let.“. 3. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu zní: „§ 69a Předávání údajů jmenné evidence cestujících (1) Letecký dopravce předá Policii České republiky údaje jmenné evidence cestujících, které shromažďuje při své obvyklé činnosti a které se týkají jím uskutečňovaného letu se vzletem, mezipřistáním nebo přistáním na území České republiky. Letecký dopravce tyto údaje předá elektronicky nebo, není-li to technicky možné, jiným vhodným způsobem, a to ve lhůtě a) 24 až 48 hodin před plánovaným časem odletu a b) bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu. (2) Údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu uskutečňovaného leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie je letecký dopravce povinen předat podle odstavce 1 jen tehdy, vyplývá-li to z informace o předávání takových údajů zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. (3) Údaje jmenné evidence cestujících předávané podle odstavce 1 písm. b) může letecký dopravce předat rovněž formou aktualizace údajů předaných podle odstavce 1 písm. a). (4) Údaje jmenné evidence cestujících, které letecký dopravce předává podle odstavců 1 a 2, předá letecký dopravce Policii České republiky rovněž na její žádost, a to neprodleně po doručení žádosti. (5) Údaji jmenné evidence cestujících se rozumí a) rezervační kód pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících, b) datum rezervace a datum vystavení letenky, c) datum plánované cesty, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení cestujícího, e) adresa a kontaktní informace o cestujícím, f) veškeré údaje o provedené platbě za poskytnuté služby, g) veškeré údaje o průběhu letu pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících, h) veškeré údaje o věrnostním programu cestujícího, i) identifikační kód cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, j) veškeré údaje o stavu odbavení cestujícího, potvrzení jeho odletu a o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace, k) veškeré údaje o vyčlenění cestujícího z rezervace, l) veškeré údaje o nezletilých osobách cestujících bez doprovodu, m) veškeré údaje obsažené v položce „obecné poznámky“ v rezervačním systému leteckého dopravce, n) číslo vystavené letenky, datum a místo jejího vystavení, identifikační kód vystavující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a veškeré údaje z automatizovaného systému cen a rezervačních podmínek leteckého dopravce, o) číslo sedadla a veškeré další informace o sedadle, p) kód leteckého dopravce uváděný v rámci společného označování linek, q) veškeré údaje o zavazadlech, r) počet a jména a příjmení cestujících v rámci jednotlivého záznamu ve jmenné evidenci cestujících, s) údaje o cestujících uvedené v § 69 odst. 2 a t) jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až s).“. 4. V § 93 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) jako letecký dopravce v rozporu s § 69a odst. 1, 2 nebo 4 nepředá jím shromážděné údaje jmenné evidence cestujících nebo nepředá tyto údaje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 5. V § 93 odst. 5 písm. a) se slova „odstavce 4 písm. e) nebo písm. f) bodu 2“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. f) nebo písm. g) bodu 2“. 6. V § 93 odst. 5 písm. b) se slova „odstavce 4 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. e)“. 7. V § 93 odst. 5 písm. c) se slova „odstavce 4 písm. a), b) nebo c)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d)“. 8. V § 93 odst. 5 písm. d) se slova „odstavce 4 písm. f) bodu 1 nebo 3“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. g) bodu 1 nebo 3“. 9. V § 94 odst. 1 písm. a) bodu 2 se za text „§ 93 odst. 4 písm. a)“ vkládá text „nebo b)“. 10. V § 94 odst. 1 písmeno b) zní: „b) Policie České republiky, jde-li o přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a) nebo b),“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. XV Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto: 1. Na konci § 4b odst. 2 se doplňuje věta „Má se za to, že před dalším zpracováním otevřených dat nemají přednost oprávněné zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů.“. 2. Na konci § 7 se doplňuje věta „Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.“. 3. V § 8a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“. 4. V § 11 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 5. V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20). 20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.“. 6. V § 11 odst. 4 písmeno a) zní: „a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,“. 7. Na konci § 11 odst. 4 písm. c) se doplňují slova „nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,“. 8. V § 11 odstavec 6 zní: „(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.“. 9. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 10. V § 16a odst. 6 písm. b) se za slova „konečnou licenční nabídku“ vkládají slova „, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4“. 11. V § 16a odst. 7 písm. b) se slova „tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo“ nahrazují slovy „v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny.“. 12. V § 16a odst. 7 se písmeno c) zrušuje. 13. Za § 16a se vkládá nový § 16b, který včetně nadpisu zní: „§ 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti (1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. (2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4. (3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.“. 14. V § 20 odst. 4 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 15. V § 20 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 16. V § 20 odst. 4 písm. d) se za slova „ochraně před nečinností“ vkládají slova „, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení“. 17. V § 20 odst. 5 se slova „ten, kdo stojí v čele povinného subjektu“ nahrazují slovy „Úřad pro ochranu osobních údajů“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Do 1. ledna 2020 se postupuje podle § 16, 16a, 16b a § 20 tohoto zákona ve znění dosavadních předpisů. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o Probační a mediační službě Čl. XVII V zákoně č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se za § 4 vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí: „§ 4a Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů (1) Probační a mediační služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon její působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získala při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 4b Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Probační a mediační služba zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel Probační a mediační služby zaměstnance Probační a mediační služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v Probační a mediační službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Probační a mediační služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Probační a mediační služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů. (4) Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Probační a mediační služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. XVIII V zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se za § 122a vkládají nové § 122b až 122e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 12 znějí: „§ 122b Zpracovávání osobních údajů soudy (1) Soudy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jejich působnosti. Soudy mohou zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Soudy mohou předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 122c (1) Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů soudem, které jsou potřebné pro výkon působnosti soudu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a za účelem projednávání a rozhodování sporů a jiných věcí a pro činnosti s tím nezbytně spojené patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Soudy se mohou písemně dohodnout, že úkoly pověřence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů12) vykonává pověřenec určený určitým soudem. Soudy a ministerstvo se mohou písemně dohodnout, že tyto úkoly vykonává pověřenec určený ministerstvem. § 122d (1) Orgán k tomu určený sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s předcházením, vyhledáváním a odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činů, výkonem trestů a ochranných opatření, zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, nebo s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit. (2) Orgánem podle odstavce 1 se rozumí v případě sledování postupu okresního soudu krajský soud, do jehož obvodu okresní soud patří, v případě sledování postupu krajského soudu vrchní soud, do jehož obvodu krajský soud patří, a v případě sledování postupu vrchního soudu Nejvyšší soud. (3) V případě Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se orgánem podle odstavce 1 rozumí zaměstnanec určený jeho předsedou. (4) Orgán podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení tak, aby předcházel ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby. § 122e Omezení některých práv a povinností (1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány soudy v souvislosti s jejich rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jejich pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) ochrany nezávislosti soudů a soudců, c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo d) vymáhání soukromoprávních nároků. (2) Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna soudního řádu správního Čl. XIX Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 5 větě čtvrté se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. 2. V § 35 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XX V zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se za § 133 vkládá nový § 133a, který včetně nadpisu zní: „§ 133a Zpracování osobních údajů Garanční fond při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční fond v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. XXI Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 se slova „písm. a) a b)“ zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) § 64 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“. 3. V § 64 odstavce 3 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 37 znějí: „(3) Určení původci evidují dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem v evidenční pomůcce. Záznam o dokumentu v evidenční pomůcce určení původci spojí s dokumentem jednoznačným identifikátorem. (4) Vykonávají-li určení původci spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, vedou jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky jmenný rejstřík v elektronické podobě určený pro automatické zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a jiných osobách, jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají. Vykonávají-li určení původci spisovou službu v listinné podobě, mohou vést jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky jmenný rejstřík v listinné podobě určený pro zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a jiných osobách, jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají. (5) Určení původci vedou ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu, adresátu dokumentu nebo jiné osobě, jíž se dokument týká, alespoň a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, b) jméno, popřípadě jmena, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku, c) obchodní firmu nebo název, jde-li o podnikající fyzickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku nebo právnickou osobu, d) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, e) identifikátor datové schránky, pokud byla zřízena, a f) bezvýznamový identifikátor pro potřeby výkonu spisové služby, pokud byl určeným původcem přidělen. (6) Určení původci mohou vést ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu nebo adresátu dokumentu, který je fyzickou osobou, a o jiné fyzické osobě, jíž se dokument týká, aniž by byl vyžadován jejich souhlas, údaje spadající do minimálního souboru osobních identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability37), nejde-li o údaje podle odstavce 5. (7) Určení původci stanoví nejvýše tříletou skartační lhůtu pro údaje o fyzické osobě vedené ve jmenném rejstříku počínající běžet předáním dokumentů a spisů, ke kterým se údaje o fyzické osobě vztahovaly, nebo archivu nebo jejich zničením. (8) Určení původci jsou oprávněni využívat pro účely vedení jmenného rejstříku údaje o odesílateli dokumentu, adresátu dokumentu nebo jiné fyzické osobě, jíž se dokument týká, pokud je jejich zdrojem jimi vedený spis. 37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“. Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje. 4. V § 68 odst. 1 se slovo „evidenci“ nahrazuje slovy „evidenční pomůcce“. 5. V § 78 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 38 znějí: „(4) Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům obsaženým v archiváliích podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se vykonává pouze nahlížením do archiválií podle tohoto zákona. (5) Ustanovení čl. 16 a čl. 18 až 21 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se na zpracování osobních údajů pro účely archivnictví nepoužijí. 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. XXII V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se v části páté hlavě IV za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní: „Díl 4 Zpracování údajů § 123b (1) Orgány nemocenského pojištění zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány nemocenského pojištění předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. (2) Orgány nemocenského pojištění při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán nemocenského pojištění v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence Čl. XXIII Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 39 se slova „Evidence osob a povinná“ nahrazují slovem „Povinná“. 2. V § 39 se odstavce 1 až 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXIV Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 2 a 3 se slovo „nejméně“ zrušuje. 2. V § 16 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Po uplynutí této lhůty zajistí příslušný správce výmaz uchovávaných údajů a zničení dokladů.“. 3. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní: „§ 17a Ochrana osobních údajů při činnosti povinné osoby (1) Povinná osoba zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona. (2) Kromě informace podle § 24 odst. 2 neposkytne povinná osoba subjektu údajů informace o zpracování osobních údajů za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.“. 4. V § 24 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(2) Povinná osoba poskytne klientovi před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace o zpracování osobních údajů požadované podle právních předpisů upravujících ochranu a zpracování osobních údajů31), včetně obecného upozornění na povinnost zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“. 5. V § 31 odst. 1 se slova „za podmínek, které stanoví zákon o ochraně osobních údajů“ zrušují a slova „K tomu účelu“ se nahrazují slovy „Při výkonu své působnosti“. 6. V § 31 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní: „§ 31a Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů (1) Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel. (2) Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje. (3) Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení a) plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu, b) vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo c) ochrany utajovaných informací. (4) Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává. (5) Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel. (6) Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.“. 8. V § 48 odst. 5 se slovo „bankovního“ zrušuje. 9. V § 54 se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39 zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. XXV Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 304/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který včetně nadpisu zní: „§ 66a Zpracování digitálních fotografií za účelem identifikace (1) Policie může od správce evidence nebo zpracovatele získávat a dále zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob vedené v a) informačním systému evidence občanských průkazů, b) informačním systému evidence cestovních dokladů, c) informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů, d) registru řidičů, e) centrálním registru řidičů, nebo f) informačním systému cizinců. (2) Údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se poskytnou způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se poskytnou způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (3) Osobní údaje podle odstavce 1 může policie využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1. (4) Policie osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.“. 2. Nadpis nad § 79 se zrušuje. 3. § 79 včetně nadpisu zní: „§ 79 Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů policie (1) Odstavce 2 až 6 a § 79a až 88 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Policie může zpracovávat osobní údaje, je-li to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1. (3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. (4) Policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie. (5) Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů policie stanovených zákonem. (6) Policie může pro účely uvedené v odstavci 1 a) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“. 4. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 79a Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Policejní prezident jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) policistu nebo zaměstnance policie, který je odborně připraven k plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k riziku, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů, včetně zpřístupňování údajů podle § 84c odst. 3, c) kontroluje dodržování podmínek přístupu využívajících orgánů České republiky k údajům jmenné evidence cestujících uvedeným v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) (dále jen „údaje jmenné evidence cestujících“), d) kontroluje činnost příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky, pokud se podílí na činnostech policie podle § 84b až 84d, e) přijímá stížnosti a žádosti subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů policií a s výkonem jejich práv a f) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování. 40) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 80 a 80a včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 41 znějí: „§ 80 Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 79 odst. 1, a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat. (2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, který je jejich původcem. (3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud policie s tímto zpracováním souhlasí. (4) Policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 80a nebo 88a. § 80a Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru (1) Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041), b) Evropskému policejnímu úřadu, c) Eurojustu, nebo d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci. (2) Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje do zahraničí při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie27) (dále jen „Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie. 41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“. 6. Za § 80a se vkládají nové § 80b a 80c, které včetně nadpisů znějí: „§ 80b Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím (1) Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, je-li to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna. (3) Policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů mezinárodní organizaci nebo bezpečnostnímu sboru podle odstavce 1, přijmou-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva. (4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, je-li to nezbytné pro a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, b) zpřístupnění nebo předání podle § 80 odst. 1 písm. c), c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí, d) plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, nebo e) ochranu konkrétních právních nároků osob v souvislosti s účely uvedenými v § 79 odst. 1. (5) Policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání. (6) Policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích. (7) Policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů a) vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim policie předala, předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo jiné mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo b) požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů. § 80c Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech (1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu policie při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a b) zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu. (2) Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím. (3) Policie informuje osobu nebo orgán, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat. (4) Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 policie pořídí úřední záznam.“. 7. V § 82 odst. 1 a v § 88 úvodní části ustanovení větě první se slova „podle § 85“ nahrazují slovy „uvedené v § 79 odst. 1“. 8. V § 82 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Policie je pro účely prověřování podle odstavce 1 oprávněna vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. § 83 se včetně nadpisu zrušuje. 10. Za § 84 se vkládají nové § 84a až 84d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 42 a 43 znějí: „§ 84a Údaje jmenné evidence cestujících (1) Policie shromažďuje, uchovává a podle § 84b až 84d dále zpracovává údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících. Na činnosti policie podle odstavců 2 až 5 a § 84b až 84d se může se souhlasem policejního prezidenta podílet určený příslušník Celní správy České republiky. (2) Využívajícím orgánem České republiky se rozumí Celní správa České republiky, Finanční analytický úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenská policie a zpravodajská služba. Využívajícím orgánem členského státu se rozumí orgán členského státu Evropské unie, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142). (3) Posuzováním cestujících se rozumí zpracování údajů jmenné evidence cestujících za účelem určení osob, u kterých je potřebné další prověření policií, využívajícími orgány nebo Evropským policejním úřadem před jejich plánovaným příletem nebo odletem. Výsledky posuzování cestujících policie uchovává v evidenci podle § 84b odst. 4 po dobu nezbytnou k rozhodnutí, zda je uchování dále potřebné ve prospěch cestujícího k vyloučení jeho nesprávného budoucího posouzení. (4) Přípravou kritérií se rozumí vytváření nebo změna předem stanovených, cílených a určitých kritérií pro posuzování cestujících, která nelze založit na údajích podle § 84b odst. 2. Na přípravě kritérií se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie poskytne přístup k údajům jmenné evidence cestujících. (5) Jednotkou pro informace o cestujících se rozumí orgán členského státu zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142). § 84b Pravidla zpracování údajů jmenné evidence cestujících (1) Účelem zpracování údajů jmenné evidence cestujících je pouze posuzování cestujících, příprava kritérií, plnění konkrétního úkolu souvisejícího s trestnou činností uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/201743) nebo s trestnou činností uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), u níž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně 3 roky, a předávání využívajícím orgánům České republiky a jiným státům pro plnění takového úkolu. (2) Údaje jmenné evidence cestujících, které odhalují rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filosofické přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotní stav, sexuální chování nebo sexuální orientaci dané osoby, a údaje neuvedené v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) policie neprodleně po přijetí vymaže. (3) Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících na území Evropské unie. (4) Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících při jejich shromažďování, uchovávání, posuzování cestujících a přípravě kritérií v evidenci, která je oddělená od jiných evidencí. (5) Při posuzování cestujících může policie porovnat údaje jmenné evidence cestujících s jinými evidencemi nebo mezinárodními nebo evropskými informačními systémy, pokud je oprávněna tyto systémy využít pro předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti. (6) Po uplynutí doby šesti měsíců od přijetí údajů jmenné evidence cestujících policií nebo jednotkou pro informace o cestujících policie znepřístupní v evidenci podle odstavce 4 údaje uvedené v § 69a odst. 5 písm. d) až f), h), m) a s) zákona o civilním letectví40). Po uplynutí pěti let od přijetí policie údaje jmenné evidence cestujících, včetně výsledků posuzování cestujících uchovávaných k vyloučení nesprávného budoucího posouzení cestujícího, vymaže; to neplatí pro údaje jmenné evidence cestujících využívané k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1 nebo v souvislosti s jinou trestnou činností odhalenou při plnění tohoto úkolu. § 84c Využití údajů jmenné evidence cestujících (1) Údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících policie předá i bez žádosti využívajícím orgánům České republiky a jednotkám pro informace o cestujících, pokud je to potřebné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1. (2) Je-li to potřebné pro plnění konkrétního úkolu v případě ohrožení souvisejícího s trestnou činností uvedenou v § 84b odst. 1, vyžádá si policie údaje jmenné evidence cestujících od leteckého dopravce i v jiné době, než kterou pro jejich poskytování stanoví zákon o civilním letectví40). (3) Pokud takovou potřebu odůvodňují zjištěné skutečnosti, může policie pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 dále zpracovat údaje jmenné evidence cestujících. Údaje jmenné evidence cestujících, které byly znepřístupněny podle § 84b odst. 6, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících lze v plně vypovídající podobě dále zpracovat pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1, pokud Policejní prezidium ověří splnění podmínky podle věty první; o tom následně informuje pověřence. (4) Využívající orgán České republiky nebo jednotka pro informace o cestujících může policii podat řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 2. (5) Řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 3 může podat také využívající orgán České republiky, jednotka pro informace o cestujících nebo Evropský policejní úřad; v naléhavých případech také využívající orgán členského státu. (6) Policie může požádat jednotku pro informace o cestujících o postup podle odstavce 2 nebo 3, a to i na podnět využívajícího orgánu České republiky. V naléhavých případech může žádost o postup podle odstavce 3 vůči jednotce pro informace o cestujících uplatnit i využívající orgán České republiky. (7) Jsou-li při plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 zjištěny informace o trestné činnosti neuvedené v § 84b odst. 1, může policie nebo využívající orgán České republiky dále použít údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících i pro plnění svého konkrétního úkolu v souvislosti s takovou trestnou činností. § 84d Mezinárodní spolupráce se třetími státy (1) Policie může předat údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), pouze pokud a) je předání potřebné pro posuzování cestujících, přípravu kritérií nebo plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a b) přijímající stát se zaváže, že předané údaje předá jinému státu, pouze pokud 1. bude předání nezbytné pro účel uvedený v písmenu a), 2. s předáním policie vysloví souhlas a 3. budou splněny podmínky uvedené v § 80b. (2) Souhlas členského státu, který poskytl údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících se nevyžaduje, pokud a) je to nezbytné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a b) tento souhlas nelze získat včas. (3) O předání podle odstavce 2 musí být členský stát a pověřenec bez zbytečného odkladu informován. 42) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. 43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/2017 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.“. 11. § 85 a 86 se včetně nadpisu zrušují. 12. § 87 zní: „§ 87 Policie osobní údaje nevymaže, a) jsou-li dále využívány pro účely uvedené v § 79 odst. 1 nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě, nebo b) jde-li o zpracování osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby, za podmínky, že 1. tato osoba byla pohřešována nebo hledána opakovaně, 2. lze důvodně předpokládat, že tato osoba bude opět pohřešována nebo hledána, nebo 3. osobní údaje této osoby jsou zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestnou činností.“. 13. Za § 88 se vkládají nové § 88a a 88b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 44 a 45 znějí: „§ 88a Zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných v rámci Evropské unie podle zvláštních předpisů o policejní spolupráci (1) Policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci44) zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. (2) Policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci. (3) Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě svůj souhlas nebo vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí. § 88b Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů policií v jiných oblastech (1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, výmaz nebo omezení zpracování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67945). (2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 79 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely. 44) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna daňového řádu Čl. XXVI Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 se slovo „shromažďovat“ nahrazuje slovem „zpracovávat“. 2. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní: „§ 59a Zpracování osobních údajů správcem daně (1) Správce daně a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a b) může provádět výkon správy daní, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede správce daně v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (2) Právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní uplatňuje daňový subjekt v rozsahu a způsobem stanoveným pro nahlížení do spisu nebo nahlížení do osobních daňových účtů; obdobně se postupuje při uplatnění práva třetí osoby na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení o stížnosti.“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů Čl. XXVII Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Nadpis nad § 43 se zrušuje. 2. § 43 až 47 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 20 znějí: „§ 43 Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů inspekce (1) Odstavce 2 až 6, § 44 až 47 a § 48a až 53a se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Inspekce může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Inspekce může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1. (3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. (4) Inspekce zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů inspekce. (5) Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může inspekce zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů inspekce stanovených zákonem. (6) Plněním úkolu podle § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se rozumí i provádění zkoušek spolehlivosti. § 44 Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Inspekce i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 43 odst. 1, a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat. (2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, inspekce o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, který je jejich původcem. (3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud inspekce s tímto zpracováním souhlasí. (4) Inspekce může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému pro plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 46 nebo 48. § 45 Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Inspekce zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů. (2) Inspekce může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 46 Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), b) Evropskému policejnímu úřadu, c) Eurojustu, nebo d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci. § 47 Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím (1) Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna. (3) Inspekce může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Inspekce informuje Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva. (4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, b) zpřístupnění nebo předání podle § 47 odst. 1, c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí, d) plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, nebo e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 43 odst. 1. (5) Inspekce osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, případně zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání. (6) Inspekce při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích. (7) Inspekce dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů a) vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim inspekce zpřístupnila nebo předala, zpřístupněny nebo předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo b) požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“. 3. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech (1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu inspekce při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a b) zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu. (2) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím. (3) Inspekce informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat. (4) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad. O postupu podle odstavců 1 až 3 inspekce pořídí úřední záznam.“. 4. § 52 zní: „§ 52 (1) Inspekce osobní údaje nevymaže, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě. (2) Před výmazem inspekce osobní údaje předá Policii České republiky, pokud to neohrozí plnění úkolů inspekce.“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. 5. Za § 53 se vkládají nové § 53a a 53b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí: „§ 53a Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Ředitel jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) příslušníka nebo zaměstnance inspekce, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. (2) Pověřenec a) poskytuje v inspekci informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad a spolupracuje s ním. (3) Inspekce zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Inspekce rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování. § 53b Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech (1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67921). (2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 43 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. XXVIII V § 165 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. XXIX Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části čtvrté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY“. 2. Za nadpis části čtvrté se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní: „§ 17a Zpracování údajů (1) Orgány finanční správy zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. (2) Orgány finanční správy při zpracování osobních údajů a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán finanční správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti. (4) Pověřencem pro ochranu osobních údajů jmenuje generální ředitel státního zaměstnance v orgánu finanční správy. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů pro více orgánů finanční správy.“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. XXX Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto: 1. Nadpis části páté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“. 2. V části páté nadpis hlavy I zní: „OBECNÁ USTANOVENÍ“. 3. § 56 a 57 včetně nadpisů znějí: „§ 56 Zpracování údajů (1) Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány celní správy předávají nebo zpřístupňují dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem; údaje se nepředají nebo nezpřístupní, pokud by to podstatným způsobem ohrozilo výkon působnosti orgánů celní správy. (2) Orgány celní správy při zpracování osobních údajů a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán celní správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti. § 57 Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel celníka nebo občanského zaměstnance, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro více orgánů celní správy. (2) Pověřenec a) je informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů orgánem celní správy, b) poskytuje orgánu celní správy informace a poradenství v oblasti ochrany osobních údajů, c) prověřuje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování osobních údajů plnění povinností orgánu celní správy v oblasti ochrany osobních údajů, d) přijímá podání subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů orgánem celní správy a s výkonem práv těchto subjektů a e) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.“. 4. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Orgány celní správy mohou pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti využívat v součinnosti s policií údaje jmenné evidence cestujících podle zákona upravujícího civilní letectví.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 5. V části páté nadpis hlavy IV zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ A ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ A ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“. 6. § 60 až 62 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 12 znějí: „§ 60 Zpracovávání osobních údajů (1) Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropské unie11) a upravuje zpracování osobních údajů orgány celní správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. (2) Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely podle odstavce 1. Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, pokud tyto zájmy souvisí s účely podle odstavce 1. (3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci mohou orgány celní správy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu. (4) Osobní údaje podle odstavce 1 mohou orgány celní správy zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů při výkonu své působnosti. (5) Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje pro účely podle odstavce 1 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů. (6) Orgány celní správy mohou za účely uvedenými v odstavci 1 a) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu anebo jiné činnosti, nebo b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům. (7) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat za účely uvedenými v odstavci 1 i tehdy, pokud byly zpracovávány za jiným účelem. § 61 Obecné podmínky pro předávání nebo zpřístupňování osobních údajů (1) Orgány celní správy mohou i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 60 odst. 1, a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo příslušný předpis Evropské unie upravující oblast zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány12), b) je-li předání nebo zpřístupnění osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k předání nebo zpřístupnění podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat. (2) Nepřesné osobní údaje nelze předávat nebo zpřístupňovat; neověřené osobní údaje se při předání nebo zpřístupnění označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nebo zpřístupnění nepřesných osobních údajů nebo k nesprávnému předání osobních údajů, musí být takové osobní údaje opraveny, vymazány nebo omezeno jejich zpracování a orgány celní správy o tom bez zbytečného odkladu informují příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, který je jejich původcem. (3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny, pokud k tomu orgán celní správy udělí souhlas. (4) Orgány celní správy mohou při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů; to neplatí pro předání orgánům příslušným pro předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, nebo pro předání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru. § 62 Vnitrostátní předávání a zpřístupňování osobních údajů (1) Orgány celní správy předávají a zpřístupňují osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů. (2) Orgány celní správy mohou předat nebo zpřístupnit osobní údaje, které získaly za účely uvedenými v § 60 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. 11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. 12) Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“. 7. V části šesté nadpis hlavy III zní: „VÝMĚNA INFORMACÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“. 8. V části šesté nadpis hlavy IV zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ NEBO ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“. 9. V části šesté se za nadpis hlavy IV vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 72a Předávání a zpřístupňování osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 60 odst. 1 a) bezpečnostnímu sboru nebo donucovacímu orgánu členského státu, jakož i přidruženého státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení11), b) Europolu, c) Eurojustu, nebo d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci13). 13) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“. 10. Nadpis § 73 zní: „Zpracovávání osobních údajů předávaných nebo zpřístupňovaných v rámci Evropské unie a schengenského prostoru“. 11. V části šesté nadpis hlavy V zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI“. 12. V § 73a se slova „hlav III a IV“ nahrazují slovy „§ 68 až 72“ a za slovo „státy“ se vkládají slova „a mezinárodními organizacemi“. 13. Za § 73a se vkládají nové § 73b a 73c, které včetně nadpisů znějí: „§ 73b Předání nebo zpřístupnění osobních údajů do třetích států a mezinárodním organizacím (1) Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti. (2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna. (3) Pověřený celní orgán může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést předání nebo zpřístupnění osobních údajů státu nebo mezinárodní organizaci uvedeným v odstavci 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Pověřený celní orgán informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání nebo zpřístupnění a uchovává informace o čase, příjemci a důvodech předání nebo zpřístupnění, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva. (4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje, pokud je to nezbytné a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, b) k předání podle § 61 odst. 1 písm. c), c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v zahraničí, d) pro plnění konkrétního úkolu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, nebo e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 60 odst. 1. (5) Pověřený celní orgán osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá nebo nezpřístupní, popřípadě předá nebo zpřístupní pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání nebo zpřístupnění. (6) Pověřený celní orgán může dále s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání nebo zpřístupnění a úrovni ochrany osobních údajů a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 předány nebo zpřístupněny osobní údaje, které pověřený celní orgán tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předal nebo zpřístupnil, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů. § 73c Předání nebo zpřístupnění osobních údajů osobám a orgánům v třetích státech (1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu pověřeného celního orgánu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje jakékoliv osobě nebo orgánu do třetího státu, pokud a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a b) předání nebo zpřístupnění zahraničnímu bezpečnostnímu sboru by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu. (2) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný zahraniční bezpečnostní sbor, ledaže by to vedlo ke ztížení nebo zmaření dosažení účelu předání nebo zpřístupnění údajů. (3) Pověřený celní orgán informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat. (4) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 pověřený celní orgán pořídí úřední záznam.“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních Čl. XXXI Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“. 3. V § 15 se slova „Ustanovení § 16, 17, § 18 odst. 1 a 2 a § 19 se nevztahují“ nahrazují slovy „Tento díl se nevztahuje“. 4. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 52 znějí: „(2) Není-li pro jiný členský stát závazný právní předpis Evropské unie upravující ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů52), použijí se vůči němu § 18 a 19. (3) Hovoří-li se v této hlavě o předání osobních údajů, rozumí se tím jejich předání nebo zpřístupnění. 52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“. 5. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Stanoví-li právní předpis zvláštní podmínky pro zpracování osobních údajů, je třeba informovat příjemce o těchto podmínkách a o nutnosti je dodržet; mají-li být osobní údaje předány do jiného členského státu nebo přidruženého státu, orgán České republiky, který osobní údaje předává, nepoužije vůči takovému příjemci jiné podmínky než ty, které platí pro obdobné předávání údajů mezi subjekty v České republice.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 6. V § 16 se odstavce 6 a 7 zrušují. 7. § 17 až 19 včetně nadpisů znějí: „§ 17 Ochrana osobních údajů předaných do České republiky (1) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů do České republiky o zvláštních podmínkách pro zpracování osobních údajů a o nutnosti je dodržet, musí být tyto podmínky dodrženy. (2) Požádal-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů orgánu České republiky o to, aby subjekt údajů nebyl o jejich předání nebo o jiném zpracování informován, lze jej informovat pouze s předchozím souhlasem orgánu tohoto státu. (3) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný orgán České republiky o tom, že došlo k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů nebo k předání osobních údajů v rozporu se zákonem, příslušný orgán České republiky osobní údaje opraví, vymaže nebo omezí jejich zpracování zvláštním označením. § 18 Předání osobních údajů do jiného státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodním organizacím (1) Orgán České republiky může i bez žádosti předat osobní údaje příslušnému orgánu státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodní organizaci, je-li to nezbytné pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti; příslušným orgánem se rozumí orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti. (2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna. (3) Orgán České republiky může k účelům uvedeným v odstavci 1 předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud přijaly nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve formě obecně závazného právního předpisu nebo jiným způsobem. Byla-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve státu nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, přijata jiným způsobem než ve formě právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, orgán České republiky informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech předání, jakož i o dotčených osobních údajích. (4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může orgán České republiky předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud je to nezbytné a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, b) pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, dal-li k předání podnět nebo lze-li jeho prospěch důvodně předpokládat, c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v cizím státu, d) pro plnění konkrétního úkolu pro účely uvedené v odstavci 1, nebo e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v odstavci 1. (5) Orgán České republiky osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá, popřípadě předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání. (6) Orgán České republiky dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů vyslovit souhlas, aby byly příslušným orgánem podle odstavce 1 předány osobní údaje, které mu orgán České republiky předal, příslušnému orgánu jiného státu uvedeného v odstavci 1 nebo jiné mezinárodní organizaci. K vyslovení souhlasu je příslušný justiční nebo ústřední orgán České republiky, který takové údaje opatřil. (7) Mají-li být osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu nebo přidruženého státu, dále předány příslušnému orgánu podle odstavce 1, vyžádá si příslušný orgán České republiky stanovisko státu, který takové údaje předal do České republiky, k jejich dalšímu předání. V žádosti se stanoví příslušnému orgánu tohoto státu přiměřená lhůta, ve které má zaslat své stanovisko, a upozorní se, že pokud ve stanovené lhůtě své stanovisko nezašle, bude se mít za to, že k dalšímu předání osobních údajů udělil souhlas. Jinak lze předat osobní údaje pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v členském státě, přidruženém státě nebo jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo ohrožení podstatných zájmů členského státu nebo přidruženého státu, a stanovisko nelze včas získat; o takovém postupu příslušný orgán České republiky neprodleně informuje orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný pro vydání stanoviska k dalšímu předání osobních údajů. § 19 Předání osobních údajů příjemcům usazeným v jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem (1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu při předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, trestním řízení nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, může orgán České republiky předat osobní údaje jakékoli osobě do státu uvedeného v § 18 odst. 1 nebo orgánu tohoto státu, pokud a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a b) předání příslušnému orgánu podle § 18 odst. 1 by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu. (2) Orgán České republiky bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán podle § 18 odst. 1 o předání podle odstavce 1, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím. (3) Orgán České republiky informuje osobu nebo orgán státu uvedeného v § 18 odst. 1, kterým byly osobní údaje předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat. (4) Orgán České republiky informuje o předání podle odstavce 1 Úřad pro ochranu osobních údajů a zaznamená čas a důvod předání a informace o příjemci a předaných osobních údajích.“. 8. V § 193 odst. 8 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Vojenské policii Čl. XXXII Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace (1) Vojenská policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u fyzické osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo fyzické osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující zpracování genetických údajů fyzické osoby a tyto údaje dále zpracovávat. (2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor fyzické osoby provést, je vojenský policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Jde-li o odběr krve nebo jiný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, odpor fyzické osoby překonáván být nesmí. (3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je vojenský policista oprávněn fyzickou osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu vojenský policista fyzickou osobu propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. (4) O provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam. (5) Vojenská policie může při plnění svých úkolů v zahraničních misích podle pravidel nasazení pořizovat a dále zpracovávat biometrické údaje také u jiných osob, než které jsou uvedeny v odstavci 1. (6) Osobní údaje pořízené podle odstavce 1 Vojenská policie předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízení Policii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání osobních údajů a s nimi souvisejících informací ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je poté, kdy toto ohrožení pomine. (7) Osobní údaje zpracované podle odstavce 5 Vojenská policie vymaže, jakmile jejich zpracování není nezbytné pro účely předcházení nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů, plnění úkolů Vojenské policie nebo pomine-li účel, pro který byly pořízeny.“. 2. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů Vojenské policie (1) Odstavce 2 až 6 a § 13a až 18 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách a věcech. (2) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1. (3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. (4) Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie. (5) Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem. (6) Vojenská policie může při plnění účelů uvedených v odstavci 1 a) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“. 3. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí: „§ 13a Obecné podmínky pro zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Vojenská policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 13 odst. 1, a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět, nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat. (2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem. (3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí. (4) Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19. (5) Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů. § 13b Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů (1) Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů. (2) Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 13c Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018), b) Evropskému policejnímu úřadu, c) Eurojustu, nebo d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci. § 13d Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím (1) Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů. (2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna. (3) Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva. (4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může Vojenská policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, b) zpřístupnění nebo předání podle § 13a odst. 1 písm. c), c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí, d) plnění konkrétního úkolu při zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1, nebo e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 13 odst. 1. (5) Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání. (6) Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích. (7) Vojenská policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 zpřístupněny nebo předány osobní údaje, které jim Vojenská policie zpřístupnila nebo předala, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace uvedených v odstavci 1 informace o zpracování předaných osobních údajů. 18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“. 4. § 14 se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.“. 6. § 18 až 20 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19 znějí: „§ 18 Pověřenec pro ochranu osobních údajů (1) Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence. (2) Pověřenec a) poskytuje ve Vojenské policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním. (3) Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování. § 19 Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie (1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému. (2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán. (3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí. § 20 Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Vojenskou policií v jiných oblastech (1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67919). (2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o kybernetické bezpečnosti Čl. XXXIII V zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se za § 22b vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní: „§ 22c Zpracování osobních údajů (1) Úřad a provozovatel národního CERT zpracovávají osobní údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje Úřad a provozovatel národního CERT předávají orgánům veřejné moci nebo osobám, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů. (2) Úřad a provozovatel národního CERT při zpracování osobních údajů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může v rámci výkonu své působnosti využít osobní údaje i pro jiné účely, než pro které byly shromážděny. (3) Pokud Úřad nebo provozovatel národního CERT v rámci činnosti, na kterou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, při řešení kybernetického bezpečnostního incidentu nebo kybernetické bezpečnostní události anebo při prevenci kybernetických hrozeb nebo rizik obdrží osobní údaje, které zpracovává pouze za účelem plnění povinností podle tohoto zákona, po dobu plnění těchto povinností dále nemusí a) poskytovat subjektu údajů informace o opravách nebo výmazech osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, b) zajistit přístup subjektu údajů k osobním údajům, nebo c) opravit či doplnit osobní údaje na žádost subjektu údajů.“. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o státní službě Čl. XXXIV V § 2 odst. 1 písm. h) a v § 33 odst. 1 písm. s) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slovo „inspektora“ nahrazuje slovem „místopředsedu“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Čl. XXXV V zákoně č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se za § 203 vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní: „§ 203a Zpracování osobních údajů Garanční systém při zpracování osobních údajů a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční systém v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o hazardních hrách Čl. XXXVI Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 130 se vkládá nový § 130a, který včetně nadpisu zní: „§ 130a Zpracování údajů (1) Orgány podle tohoto zákona jsou oprávněny zpracovávat údaje nezbytné pro vedení rejstříku podle § 16, výkon povolovacího řízení, působnosti související s ohlášením hazardní hry a dozoru nad provozováním hazardních her a pro zajištění řádného provozování hazardních her, včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. (2) Orgán podle tohoto zákona při zpracování osobních údajů a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a b) může provádět výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. (3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.“. 2. V § 131 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 3. V § 131 se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle § 130a“ a za slova „účastnících hazardních her,“ se vkládají slova „osobách zapsaných v rejstříku podle § 16,“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o centrální evidenci účtů Čl. XXXVII Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 18 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 18a Ochrana osobních údajů (1) Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů. (2) Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. XXXVIII Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 88 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenci o studentech“ vkládají slova „, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona“. 2. V § 88 odst. 2 větě první se za slova „adresa místa trvalého pobytu studenta“ vkládají slova „, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. XXXIX Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 13c odst. 1 se v písmenu b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 2. V § 13c se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména: a) technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, b) pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace, c) informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, d) jmenování pověřence, e) zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele, f) pseudonymizaci osobních údajů, g) šifrování osobních údajů, h) opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování, i) opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů, j) proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo k) zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XL Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 37 odst. 3 se slova „a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém“ zrušují. 2. V § 53 odst. 1 se za slovo „Poskytovatel“ vkládají slova „, nejde-li o poskytování lékárenské péče v lékárně,“. 3. V § 55 písm. g) se slova „; dokument v listinné podobě se uchová“ zrušují. 4. Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57 a 58 znějí: „§ 56a Pacientský souhrn (1) Pacientský souhrn je samostatnou součástí zdravotnické dokumentace, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách. Účelem vedení pacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacienta pro potřeby poskytnutí přeshraničních zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel. (2) Poskytovatel, který vede pacientský souhrn, zajistí a) zpracování pacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jde-li o 1. lůžkovou péči, při příjmu pacienta do lůžkové péče; pacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizace, 2. ambulantní péči, při příjmu pacienta do ambulantní péče; pacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnu, b) ohlášení vedení pacientského souhrnu podle § 69c odst. 1 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví, c) předání pacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví, na základě požadavku jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3; k předání pacientského souhrnu není třeba souhlasu pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby. Vedením pacientského souhrnu a jeho předáváním Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g). (3) Pacientský souhrn lze předat bez souhlasu pacienta nebo k tomu jiné oprávněné osoby prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví k poskytnutí zdravotních služeb právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“) a která o pacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „příslušné národní kontaktní místo“) požádá a v jejíž péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází. § 56b Komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa (1) Z požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví musí být zřejmé, který poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jeho zdravotnický pracovník žádá o pacientský souhrn vedený o pacientovi, který se nachází v jeho péči. Požadavek obsahuje takové údaje pacienta, na základě kterých lze pacienta jednoznačně identifikovat. (2) Pokud požadavek o pacientský souhrn neobsahuje údaje podle odstavce 1, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví požadavek nepřijme. (3) Všichni uživatelé57) využívající služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví jsou identifikováni a autentizováni prostřednictvím národního bodu elektronické identifikace a autentizace58). 57) § 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 58) § 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.“. 5. V § 65 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno p), které zní: „p) jde-li o pacientský souhrn, zdravotničtí pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž je pacientský souhrn veden.“. 6. V § 69 písmeno b) zní: „b) náležitostí zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace, včetně 1. způsobu tvorby, obsahu a struktury pacientského souhrnu, 2. náležitostí požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, včetně způsobu jeho vyžádání u poskytovatele a jeho předání poskytovateli jiného státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví,“. 7. V § 69a odstavec 2 zní: „(2) Oprávněnými osobami podle odstavce 1 jsou poskytovatelé jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa.“. 8. V § 69a odst. 3 a § 69b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „národního“ nahrazuje slovem „Národního“. 9. Za § 69b se vkládá nový § 69c, který zní: „§ 69c (1) Správce Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů o pacientech, jejichž zdravotnickou dokumentaci vede. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví.“. 10. V § 70 odst. 4 se na konci písmene e) doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 8. Česká správa sociálního zabezpečení,“. 11. V § 71 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14. 12. V § 71 odst. 8 a 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 13. V § 71 odst. 10, 11 a 14 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“. 14. V § 71 odst. 12 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“. 15. Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí: „§ 71a (1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g). (2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné. § 71b Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). § 71c (1) Poskytovatel může požádat statistický ústav o údaje pro ověření totožnosti pacienta. Statistický ústav na základě této žádosti poskytne prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému poskytovateli údaje o pacientovi, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození, d) místo a okres narození, e) datum úmrtí pacienta, který zemřel, f) adresa místa trvalého pobytu pacienta a g) identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability59). Statistický ústav zároveň k osobě pacienta přidělí a poskytovateli předá jedinečný resortní identifikátor pacienta. (2) Poskytovatel podá žádost podle odstavce 1 statistickému ústavu za účelem ztotožnění pacienta. Žádost obsahuje a) identifikační údaje pacienta v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) až f), b) identifikátor držitele podle odstavce 1 písm. g), pokud byl již dříve vydán, a c) identifikační údaje poskytovatele. (3) Žádost podle odstavce 1 a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. 59) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“. 16. V § 72 odst. 1 písm. a) se za slova „statistických zjišťování“ vkládají slova „a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování“. 17. V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 60 znějí: „h) data z Listů o prohlídce zemřelého, i) data o nákladovosti hospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění60), j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem, 60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 73 odst. 1 písm. e) se za slovo povolání vkládají slova „, věku“. 19. V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého.“. 20. V § 73 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 61 znějí: „(5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje a) základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby, b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány, c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů, d) účel, ke kterému je informace o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována, e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). (6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli. (7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat. 61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12. 21. V § 73 odst. 9 a 11 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“. 22. V § 73 odst. 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“. 23. V § 74 odst. 1 písm. d) se slova „f) a“ zrušují. 24. V § 74 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena o) a p), která znějí: „o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis, p) stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn.“. 25. V § 74 odst. 3 písm. a) úvodní větě se slova „údajů o“ zrušují. 26. V § 74 odst. 3 písm. a) v bodu 1 se slovo „adrese“ nahrazuje slovem „adresy“ a slova „osoby a“ se nahrazují slovem „osoby,“. 27. V § 74 odst. 3 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn a“. Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. 28. V § 74 odst. 3 písm. a) se na začátek bodu 3 vkládají slova „údajů o“. 29. V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) přístupný ministerstvu za účelem výkonu státní správy.“. 30. V § 75 odst. 1 písm. a) se za slova „až i)“ vkládají slova „a p)“. 31. V § 75 odst. 1 písm. c) se slovo „n)“ nahrazuje slovem „o)“. 32. V § 76 odst. 1 písm. f) se slova „odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí,“ nahrazují slovy „odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu“, slova „odbornosti nebo odborností“ se nahrazují slovem „způsobilosti“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejího“. 33. V § 76 odst. 1 písm. k) se slova „a druh“ nahrazují slovy „obor, druh“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „, druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru“. 34. V § 76 odst. 1 písm. m) se na začátek bodu 2 vkládají slova „zápisu do seznamu členů komory a“. 35. V § 76 odst. 2 písm. e) se slova „písm. f) až m)“ a slova „v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb“ zrušují. 36. V § 76 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají, j) Ministerstvu práce a sociálních věcí v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění.“. 37. V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 38. V § 77 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.“. 39. V § 120 se text „§ 70 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 69b odst. 2, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o)“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ÚČINNOST Čl. XLI Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 110/2019 Sb.
Zákon č. 110/2019 Sb. Zákon o zpracování osobních údajů Vyhlášeno 24. 4. 2019, datum účinnosti 24. 4. 2019, částka 47/2019 * ČÁST PRVNÍ - ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ (§ 1 — § 65) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 66 — § 66) * § 67 - Zrušovací ustanovení * § 68 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.) 110 ZÁKON ze dne 12. března 2019 o zpracování osobních údajů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a k naplnění práva každého na ochranu soukromí upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů. § 2 Působnost zákona Tento zákon upravuje a) zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6792), b) zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, c) zpracování osobních údajů při zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky, d) další zpracování osobních údajů, které mají být nebo jsou zařazeny do evidence nebo jejichž zpracování probíhá zcela nebo částečně automatizovaně, nejde-li o zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních nebo domácích činností, a e) postavení a pravomoc Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“). § 3 Subjekt údajů Subjektem údajůSubjektem údajů se rozumí fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. HLAVA II ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ PODLE PŘÍMO POUŽITELNÉHO PŘEDPISU EVROPSKÉ UNIE Díl 1 Obecná ustanovení § 4 Působnost (1) Ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. (2) Ustanovení této hlavy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se použijí i při zpracování osobních údajů, které mají být nebo jsou zařazeny do evidence, a při zpracování osobních údajů, které probíhá zcela nebo částečně automatizovaně, nejde-li o zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních nebo domácích činností, a) při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Evropské unie nebo do působnosti hlavy III nebo IV, nebo b) při výkonu činností, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii. § 5 Oprávnění ke zpracování osobních údajů při plnění právní povinnosti nebo výkonu působnosti Správce je oprávněn zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro splnění a) povinnosti, která je správci uložena právním předpisem, nebo b) úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen. § 6 Výjimka z povinnosti posuzování slučitelnosti účelů (1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, správce není povinen při zajišťování chráněného zájmu posuzovat před zpracováním osobních údajů k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny, slučitelnost těchto účelů, je-li toto zpracování nezbytné a přiměřené pro splnění a) povinnosti, která je správci uložena, nebo b) úkolu ve veřejném zájmu stanoveného právním předpisem nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen. (2) Chráněným zájmem podle odstavce 1 se rozumí a) obranné nebo bezpečnostní zájmy České republiky, b) veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkon trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, c) jiný důležitý cíl veřejného zájmu Evropské unie nebo členského státu Evropské unie, zejména důležitý hospodářský nebo finanční zájem Evropské unie nebo členského státu Evropské unie, včetně záležitostí měnových, peněžních, rozpočtových, daňových a finančního trhu, veřejného zdraví nebo sociálního zabezpečení, d) ochrana nezávislosti soudů a soudců, e) předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání, f) dohledové, kontrolní nebo regulační funkce spojené s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až e), g) ochrana práv a svobod osob, nebo h) vymáhání soukromoprávních nároků. § 7 Způsobilost dítěte pro souhlas se zpracováním osobních údajů Dítě nabývá způsobilosti k udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo jemu dovršením patnáctého roku věku. § 8 Informační povinnost pro zpracování osobních údajů upravená zákonem Pokud správce provádí zpracování osobních údajů podle § 5 a je povinen subjektu údajůsubjektu údajů poskytnout informace podle čl. 13 nebo čl. 14 odst. 1, 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může tyto informace v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování osobních údajů poskytnout zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9 Oznámení formou změny výchozí evidence Je-li správce povinen oznámit příjemci provedenou opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů, může tak učinit změnou osobních údajů v evidenci, pokud příjemci pravidelně zpřístupňuje její platný obsah. § 10 Výjimka z povinnosti posouzení vlivu zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů Správce nemusí provádět posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů před jeho zahájením, pokud mu právní předpis stanoví povinnost takové zpracování osobních údajů provést. § 11 Omezení některých práv a povinností (1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu též článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů stanovených těmito články odloží, je-li to nezbytné a svým rozsahem přiměřené k zajištění chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2. (2) Omezení některých práv nebo povinností podle odstavce 1 správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu oznámí Úřadu, přitom uvede v přiměřeném rozsahu skutečnosti podle čl. 23 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679; to neplatí pro soudy provádějící zpracování osobních údajů podle čl. 55 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. § 12 Výjimka z povinnosti oznámení porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů Pokud je správce povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůsubjektu údajů, toto oznámení provede v omezeném rozsahu nebo jej odloží, je-li to nezbytné a svým rozsahem přiměřené k zajištění chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2. Pro oznámení takového postupu Úřadu se § 11 odst. 2 použije obdobně. § 13 Osobní údaje s omezeným zpracováním Pokud bylo zpracování osobních údajů omezeno podle čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, není tím dotčena povinnost správce nebo zpracovatele tyto osobní údaje předat nebo zpřístupnit, je-li tato povinnost stanovena právním předpisem. Tyto údaje se při předání nebo zpřístupnění označí jako údaje uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. § 14 Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů podle čl. 37 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 mají kromě orgánů veřejné moci také orgány zřízené zákonem, které plní zákonem stanovené úkoly ve veřejném zájmu. § 15 Akreditace subjektů pro vydávání osvědčení Osoby oprávněné k vydávání osvědčení o ochraně osobních údajů jsou akreditovány osobou pověřenou k výkonu působnosti akreditačního orgánu podle zákona upravujícího akreditaci subjektů posuzování shody3). § 16 Zpracování osobních údajů za účelem vědeckého nebo historického výzkumu nebo pro statistické účely (1) Správce nebo zpracovatel při zpracování osobních údajů za účelem vědeckého nebo historického výzkumu nebo pro statistické účely zajistí dodržování konkrétních opatření k ochraně zájmů subjektu údajůsubjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob. Taková opatření mohou zahrnovat zejména a) technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, b) pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace, c) informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, d) jmenování pověřence, e) zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele, f) pseudonymizaci osobních údajů, g) šifrování osobních údajů, h) opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování, i) opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů, j) proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, k) zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země, nebo l) zvláštní omezení zpracování osobních údajů pro jiné účely. (2) Pokud to umožňuje dosáhnout účelu uvedeného v odstavci 1, osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 správce nebo zpracovatel dále zpracovává v podobě, která neumožňuje identifikaci subjektu údajůsubjektu údajů, ledaže tomu brání oprávněné zájmy subjektu údajůsubjektu údajů. (3) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, čl. 15, 16, 18 a 21 a v jim odpovídajícím rozsahu též článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů stanovených těmito články odloží, je-li to nezbytné a svým rozsahem přiměřené k naplnění účelu zpracování uvedeného v odstavci 1. Článek 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu též článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužije, pokud je zpracování nezbytné pro účely vědeckého výzkumu a poskytnutí informací by vyžadovalo nepřiměřené úsilí. Díl 2 Zpracování osobních údajů prováděné pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu § 17 Zákonnost zpracování (1) Osobní údaje lze zpracovávat také tehdy, slouží-li to přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. Při posouzení přiměřenosti podle věty první se přihlédne také k tomu, jestli zpracování zahrnuje osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nebo čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. (2) Zpracování osobních údajů pro účely uvedené v odstavci 1 není podmíněno povolením nebo schválením Úřadu a požívá práva na ochranu zdroje a obsahu informací, a to i v případě zpracování osobních údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 18 Výjimky z poučovací a informační povinnosti správce (1) Správce může při zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 své povinnosti, vyplývající z čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 1 až 3 a čl. 21 odst. 4, a v jim odpovídajícím rozsahu též z čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, splnit také jakýmkoliv vhodným informováním subjektu údajůsubjektu údajů o identitě správce. Informovat o identitě správce lze také vhodným přihlášením se k identitě správce, které může být provedeno grafickým označením, ústně či jiným vhodným způsobem. Informace o identitě správce je dostačující tehdy, je-li poučení správce o právech subjektu údajůsubjektu údajů a dalších skutečnostech potřebných pro ochranu jeho práv v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování osobních údajů veřejně dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Informaci o identitě správce není třeba poskytnout v odůvodněných případech, zejména pokud: a) to není možné nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí, b) subjekt údajůsubjekt údajů může zpracování uvedené v § 17 odst. 1 oprávněně očekávat, c) subjekt údajůsubjekt údajů takové informace má, nebo d) by poskytnutí takové informace ohrozilo nebo zmařilo účel zpracování osobních údajů, je-li takový postup nutný k dosažení oprávněného účelu zpracování osobních údajů, zejména v záležitostech veřejného zájmu. Namísto vyloučení poskytnutí informace o identitě správce může správce poskytnutí této informace odložit. § 19 Ochrana zdroje a obsahu informací (1) Povinnost informovat podle čl. 14 odst. 1 až 4 a čl. 21 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu též čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, jakož i o ostatních právech subjektu údajůsubjektu údajů, lze splnit také uveřejněním těchto informací způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě postačí informovat o správcem obvykle prováděném zpracování osobních údajů. (2) Právo na přístup k osobním údajům podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužije, pokud se jedná o osobní údaje, které nebyly správcem uveřejněny a jsou zpracovávány pouze za účelem uvedeným v § 17 odst. 1. V ostatních případech může správce přístup k osobním údajům vyloučit v odůvodněných případech, zejména pokud by jinak došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování osobních údajů nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí. (3) Ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. f) a čl. 15 odst. 1 písm. g) a v jim odpovídajícím rozsahu též čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se na zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 nepoužije. (4) Pokud je správce povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů podle čl. 33 odst. 1 nebo čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, nemusí oznamovat informace umožňující určení zdroje nebo obsahu osobních údajů, jejichž zabezpečení bylo porušeno. § 20 Výjimka z práv na opravu, na výmaz a na omezení zpracování osobních údajů (1) V případě uplatnění práv na výmaz nebo na opravu osobních údajů, které jsou zpracovávány pro účely uvedené v § 17 odst. 1, se postupuje podle jiných právních předpisů4). (2) Jde-li o zpracování osobních údajů k účelům uvedeným v § 17 odst. 1, má subjekt údajůsubjekt údajů právo na omezení zpracování osobních údajů podle čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 pouze tehdy, pokud správce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajůsubjekt údajů tyto údaje požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků. To neplatí, pokud by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí. § 21 Informování o opravě, výmazu a omezení zpracování (1) Je-li správce v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1, uskutečňovaným také způsobem umožňujícím dálkový přístup, povinen oznámit příjemcům opravu, výmaz nebo omezení zpracování osobních údajů podle čl. 17 odst. 2 nebo čl. 19 a v jim odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může tuto povinnost splnit také uvedením údaje o okamžiku poslední aktualizace obsahu, v němž jsou nebo byly osobní údaje uvedeny, nebo jiným vhodným opatřením. (2) Oprava, výmaz nebo omezení zpracování podle čl. 19 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se oznamuje tomu, komu správce osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 17 odst. 1 předal, je-li to potřebné k ochraně práv nebo oprávněných zájmů subjektu údajůsubjektu údajů a nevyžaduje-li to nepřiměřené úsilí. (3) Správce může informovat subjekt údajůsubjekt údajů pouze o kategoriích příjemců, pokud v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 vyžaduje informování subjektu údajůsubjektu údajů o příjemcích podle čl. 19 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nepřiměřené úsilí, nebo pokud by došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování. § 22 Omezení práva na námitku (1) Námitku podle čl. 21 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 lze v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 vznést jen proti konkrétnímu zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů; přitom subjekt údajůsubjekt údajů uvede konkrétní důvody nasvědčující, že v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod nad zájmem na takovém zpřístupnění nebo uveřejnění. (2) Byla-li podána námitka podle odstavce 1, je správce povinen takové zpřístupnění nebo uveřejnění ukončit, pokud má za to, že subjekt údajůsubjekt údajů osvědčil, že nad zájmem na tomto uveřejnění v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod. Správce bez zbytečného odkladu informuje subjekt údajůsubjekt údajů o tom, zda jeho námitce vyhověl. § 23 Další výjimky pro zvláštní případy (1) Ustanovení § 18 až 22 a ustanovení čl. 12 až 19, 21, 33 a 34 a v jim odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí, použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů v nich stanovených odloží, a) je-li takový postup potřebný ke splnění účelu zpracování uvedeného v § 17 odst. 1, a b) nepovede-li takový postup pravděpodobně k vysokému riziku pro oprávněné zájmy subjektu údajůsubjektu údajů. (2) Ustanovení kapitoly VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se při zpracování uvedeném v § 17 odst. 1 nepoužijí. Ustanovení čl. 20, 22, 56 a 58 odst. 1 písm. a), b), e) a f) a čl. 58 odst. 2 písm. d), f) a g) a kapitol II, IV, V a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí, použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů stanovených těmito ustanoveními odloží, je-li to nezbytné ke splnění účelu zpracování uvedeného v § 17 odst. 1. (3) Pokud by vyloučení nebo omezení některých práv nebo povinností podle odstavce 2 vedlo pravděpodobně k vysokému riziku pro oprávněné zájmy subjektu údajůsubjektu údajů, správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu přijme a dokumentuje vhodná opatření ke zmírnění takového nebo obdobného rizika. HLAVA III OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ PŘI JEJICH ZPRACOVÁNÍ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ NEBO ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ, VÝKONU TRESTŮ A OCHRANNÝCH OPATŘENÍ, ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NEBO ZAJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU A VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI § 24 Obecná ustanovení (1) Nestanoví-li zákon jinak, ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů, které je nezbytné pro plnění úkolu a výkon veřejné moci spravujícího orgánuspravujícího orgánu stanovených jinými zákony5) za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pro účely této hlavy se použije čl. 4 body 1 až 6, 8, 9, 12 až 15 a 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 obdobně. (3) Spravujícím orgánemSpravujícím orgánem se rozumí orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1, který není zpravodajskou službou nebo obecní policií. (4) Ustanovení této hlavy se použijí na zpracování osobních údajů, které jsou nebo mají být zařazeny do evidence, nebo pokud toto zpracování probíhá zcela nebo částečně automatizovaně. § 25 Zásady zpracování osobních údajů (1) Při zpracování osobních údajů spravující orgán a) stanoví konkrétní účel zpracování osobních údajů v souvislosti s plněním úkolu uvedeného v § 24 odst. 1, b) přijímá opatření zajišťující, aby osobní údaje byly přesné ve vztahu k povaze a účelu zpracování, a c) uchovává osobní údaje v podobě umožňující identifikaci subjektu údajůsubjektu údajů jen po dobu nezbytnou k dosažení účelu jejich zpracování. (2) Pro účel nesouvisející s plněním úkolu uvedeného v § 24 odst. 1 lze osobní údaje zpracovávat, pouze pokud je k tomu spravující orgánspravující orgán oprávněn a tento účel není neslučitelný se stanoveným konkrétním účelem jejich zpracování. § 26 Kategorie subjektů údajů a kvalita osobních údajů Je-li to možné, spravující orgán a) připojí ke zpracovávaným osobním údajům informaci o postavení subjektu údajůsubjektu údajů v trestním řízenítrestním řízení, popřípadě také informaci o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, která se těchto údajů týkají, je-li to odůvodněné účelem jejich zpracování, a b) označí nepřesné osobní údaje, popřípadě osobní údaje, které se zakládají na osobních hodnoceních. § 27 Informace pro subjekt údajů Spravující orgán zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o a) svém názvu a kontaktních údajích, b) kontaktních údajích pověřence pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“), c) účelu zpracování osobních údajů, d) právu podat stížnost k Úřadu a kontaktních údajích Úřadu a e) právu na přístup k osobním údajům, jejich opravu, omezení zpracování nebo výmaz. § 28 Právo na přístup k osobním údajům (1) Spravující orgánSpravující orgán na žádost subjektu údajůsubjektu údajů sdělí, zda zpracovává osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Jestliže takové údaje spravující orgánspravující orgán zpracovává, předá je subjektu údajůsubjektu údajů a sdělí mu informace o a) účelu zpracování osobních údajů, b) právních předpisech, na základě kterých tyto údaje převážně zpracovává, c) příjemcích, popřípadě kategoriích příjemců, d) předpokládané době uchování nebo způsobu jejího určení, e) právu požádat o opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů a f) zdroji těchto údajů. (2) Spravující orgánSpravující orgán žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) průběhu řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby. (3) Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 2, spravující orgánspravující orgán informuje subjekt údajůsubjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává. (4) Spravující orgánSpravující orgán vede o důvodech pro postup podle odstavců 2 a 3 dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky. § 29 Právo na opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů (1) Spravující orgánSpravující orgán na žádost subjektu údajůsubjektu údajů provede opravu nebo doplnění osobních údajů vztahujících se k jeho osobě. Vyžaduje-li to účel zpracování osobních údajů, může spravující orgánspravující orgán namísto opravy osobní údaje doplnit nebo k nim připojit dodatečné prohlášení. (2) Spravující orgánSpravující orgán na žádost subjektu údajůsubjektu údajů provede výmaz osobních údajů vztahujících se k jeho osobě, pokud spravující orgánspravující orgán porušil zásady zpracování osobních údajů podle § 25 nebo jiného právního předpisu5) nebo omezení zpracování některých kategorií osobních údajů, nebo pokud má spravující orgánspravující orgán povinnost tyto údaje vymazat. (3) Namísto opravy nebo výmazu osobních údajů může spravující orgánspravující orgán omezit zpracování osobních údajů jejich zvláštním označením, a) popírá-li subjekt údajůsubjekt údajů jejich přesnost, přičemž nelze zjistit, zda jsou tyto údaje přesné, nebo b) musí-li být tyto údaje uchovány pro účely dokazování. (4) Je-li zpracování osobních údajů omezeno podle odstavce 3 písm. a), spravující orgán informuje subjekt údajůsubjekt údajů před zrušením takového omezení; spravující orgánspravující orgán rovněž subjekt údajůsubjekt údajů informuje, má-li být omezení zrušeno na základě rozhodnutí Úřadu nebo příslušného soudu. (5) Spravující orgánSpravující orgán žádosti podle odstavců 1 až 3 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2, spravující orgán žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel. (6) Spravující orgán vede o důvodech pro postup podle odstavce 5 dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky. § 30 Společné ustanovení o žádostech subjektu údajů (1) Spravující orgánSpravující orgán vyřídí žádost podle § 28 nebo 29 bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne jejího podání. (2) Pokud spravující orgánspravující orgán doloží, že žádost podle § 28 nebo 29 je zjevně nedůvodná nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje, nemusí žádosti vyhovět. (3) Spravující orgánSpravující orgán v rámci vyřízení žádosti podle § 28 nebo 29 informuje subjekt údajůsubjekt údajů o možnosti a) požádat o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů prostřednictvím Úřadu a o kontaktních údajích Úřadu, b) podat stížnost Úřadu a c) žádat o soudní ochranu. (4) O vyřízení žádosti podle § 28 nebo 29 spravující orgánspravující orgán subjekt údajůsubjekt údajů písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žádosti vyhovuje v plném rozsahu. Je-li subjekt údajůsubjekt údajů zastoupen, může spravující orgánspravující orgán požadovat, aby byl podpis na písemné plné moci úředně ověřen; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před spravujícím orgánemspravujícím orgánem. (5) Ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) se nepoužijí, je-li spravujícím orgánemspravujícím orgánem soud nebo státní zastupitelství. § 31 Podnět subjektu údajů o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů (1) Úřad může na základě podnětu subjektu údajůsubjektu údajů ověřit zákonnost zpracování osobních údajů. (2) Úřad nemusí podnětu podle odstavce 1 vyhovět zejména, pokud doloží, že podnět je zjevně nedůvodný nebo nepřiměřený, například proto, že se v krátké době v téže věci opakuje. (3) Úřad do 4 měsíců ode dne podání podnětu o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů informuje subjekt údajůsubjekt údajů, zda ověřil zákonnost jejich zpracování či nikoliv; pokud tak neučinil, připojí k informaci odůvodnění svého postupu. (4) Úřad rovněž informuje subjekt údajůsubjekt údajů o možnosti žádat o soudní ochranu. § 32 Obecné povinnosti spravujícího orgánu a záměrná ochrana osobních údajů (1) Spravující orgánSpravující orgán s přihlédnutím k povaze, rozsahu, okolnostem, účelům a rizikům zpracování osobních údajů přijme taková technická a organizační opatření, aby zajistil a doložil splnění svých povinností při ochraně osobních údajů. (2) Spravující orgánSpravující orgán s přihlédnutím k povaze, rozsahu, okolnostem, účelům a rizikům zpracování osobních údajů, vývoji techniky a nákladům přijímá technická a organizační opatření s cílem a) co nejúčinněji chránit osobní údaje, b) omezovat nepřiměřené zpracování osobních údajů, c) omezovat zpracování osobních údajů, které není nezbytné kvůli svému rozsahu, množství údajů, době jejich uložení nebo jejich dostupnosti, d) poskytovat nezbytné záruky práv subjektu údajůsubjektu údajů a e) předcházet automatickému zveřejňování osobních údajů. (3) Spravující orgánSpravující orgán vede o opatřeních přijatých podle odstavců 1 a 2 dokumentaci, kterou uchovává po dobu zpracování osobních údajů. (4) Spravující orgánSpravující orgán vede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů, které obsahují a) název a kontaktní údaje spravujícího orgánuspravujícího orgánu a pověřence, b) účel zpracování osobních údajů, c) kategorie příjemců nebo budoucích příjemců, d) kategorie subjektů údajůsubjektů údajů a kategorie osobních údajů, e) informaci, zda a jak je použito profilování, f) kategorie přenosů do třetích zemí nebo mezinárodních organizací, g) právní základ pro operace zpracování, pro něž jsou osobní údaje určeny, h) lhůty pro výmaz nebo přezkum potřebnosti kategorií osobních údajů a i) obecný popis zabezpečení osobních údajů. (5) Dojde-li k nesprávnému předání nebo k předání nepřesných osobních údajů, spravující orgánspravující orgán o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro plnění účelu uvedeného v § 24 odst. 1, který je jejich původcem. Pokud spravující orgánspravující orgán provedl opravu, doplnění, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů, vyrozumí o nutnosti takového postupu rovněž příjemce těchto údajů. § 33 Společně spravující orgány Stanoví-li více spravujících orgánůspravujících orgánů účely a prostředky zpracování osobních údajů společně, uzavřou písemnou dohodu, ve které mezi sebou upraví způsob plnění povinností podle této části a kontaktní místo pro příjem žádostí subjektů údajůsubjektů údajů, nestanoví-li zákon jinak. § 34 Zpracovatel (1) Spravující orgánSpravující orgán pověří zpracováním osobních údajů pouze zpracovatele, který je schopen přijetím opatření podle § 32 odst. 1 účinně zajistit plnění povinností při ochraně osobních údajů. (2) Pokud pověření zpracovatele nevyplývá z právního předpisu, spravující orgánspravující orgán se zpracovatelem uzavře písemnou smlouvu o zpracování osobních údajů. Nevyplývá-li to přímo z právního předpisu, smlouva především určí a) předmět a dobu trvání zpracování osobních údajů, b) povahu a účel zpracování osobních údajů, c) typ osobních údajů, které budou zpracovávány, d) kategorie subjektů údajůsubjektů údajů a e) práva a povinnosti spravujícího orgánuspravujícího orgánu. (3) Smlouva o zpracování osobních údajů dále určí, nevyplývá-li to přímo z právního předpisu, že zpracovatel a) jedná pouze podle pokynů spravujícího orgánuspravujícího orgánu, b) zajistí, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti, c) pomáhá spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu v plnění povinností podle této hlavy, d) na základě pokynu spravujícího orgánuspravujícího orgánu po ukončení své činnosti osobní údaje předá spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu nebo je vymaže, ledaže zákon ukládá jiný postup, a e) poskytne spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu informace nezbytné pro doložení splnění povinností podle písmen a) až d) a odstavců 1 a 2. (4) Zpracovatel vede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů, které obsahují a) název a kontaktní údaje spravujícího orgánuspravujícího orgánu, zpracovatele a pověřence, b) kategorie zpracování osobních údajů pro jednotlivé spravující orgányspravující orgány, c) informace o předání osobních údajů do konkrétních třetích zemí nebo mezinárodních organizací a d) obecný popis zabezpečení osobních údajů. (5) Zpracovatel bez zbytečného odkladu oznámí spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu porušení zabezpečení osobních údajů. (6) Zpracovatel může pověřit dalšího zpracovatele jen s předchozím písemným souhlasem spravujícího orgánuspravujícího orgánu. Je-li souhlas spravujícího orgánuspravujícího orgánu udělen obecně pro blíže neurčeného dalšího zpracovatele, zpracovatel, se kterým spravující orgánspravující orgán uzavřel smlouvu o zpracování osobních údajů, informuje předem spravující orgánspravující orgán o všech připravovaných pověřeních dalších zpracovatelů. Na vztah mezi zpracovatelem, se kterým spravující orgánspravující orgán uzavřel smlouvu o zpracování osobních údajů, a dalším zpracovatelem se použijí odstavce 1 až 3 obdobně. § 35 Závaznost pokynů spravujícího orgánu Zpracovatel nebo fyzická osoba, která jedná z pověření spravujícího orgánuspravujícího orgánu nebo zpracovatele, může osobní údaje zpracovávat pouze podle pokynů spravujícího orgánuspravujícího orgánu, nestanoví-li zákon jinak. § 36 Automatizované pořizování záznamů (1) Provádí-li spravující orgánspravující orgán automatizované zpracování osobních údajů, pořizuje záznamy alespoň o operacích shromáždění, vložení, pozměnění, kombinování, nahlédnutí, předání, sdělení a výmazu osobních údajů. (2) Záznamy o operacích shromáždění, vložení, nahlédnutí nebo sdělení podle odstavce 1 umožňují určit a ověřit důvod a čas těchto operací, totožnost osoby provádějící operaci a totožnost příjemce, ledaže zjištění totožnosti těchto osob není z technických důvodů možné. (3) Záznamy podle odstavce 1 lze využít pouze pro účely trestního řízenítrestního řízení, ověření zákonnosti zpracování osobních údajů, zajištění neporušenosti zabezpečení osobních údajů a zajištění plnění úkolů spravujícího orgánuspravujícího orgánu nebo zpracovatele a povinností osob, kterým se poskytuje přístup k osobním údajům. (4) Záznamy podle odstavce 1 jsou uchovávány po dobu 3 let od výmazu osobních údajů, ke kterým se vztahují. (5) Povinnosti spravujícího orgánuspravujícího orgánu stanovené v odstavcích 1 až 4 platí pro zpracovatele obdobně. § 37 Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů Je-li pravděpodobné, že určitý druh připravovaného zpracování osobních údajů povede vzhledem k jeho povaze, rozsahu, okolnostem nebo účelu k vysokému riziku neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů, vypracuje spravující orgánspravující orgán posouzení vlivu takového zpracování na ochranu osobních údajů, které obsahuje alespoň a) obecný popis připravovaného zpracování osobních údajů a jeho operací, b) posouzení rizika neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů a c) plánovaná opatření a vhodné záruky ke zmenšení rizika podle písmene b) a splnění povinností podle této hlavy. § 38 Projednání s Úřadem (1) Má-li připravovaným zpracováním osobních údajů vzniknout nová evidence, spravující orgán podá Úřadu žádost o projednání takového zpracování, pokud a) z posouzení podle § 37 vyplývá vysoké riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů, nebo b) druh zpracování osobních údajů, s přihlédnutím k využití nových technologií nebo postupů, vede k vysokému riziku zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů. (2) Součástí žádosti podle odstavce 1 je posouzení vlivu podle § 37; na vyžádání Úřadu spravující orgánspravující orgán poskytne i jiné související informace. (3) Úřad může vydat seznam zpracování osobních údajů, která je spravující orgánspravující orgán povinen projednat s Úřadem. O takových zpracováních Úřad spravující orgánspravující orgán informuje. (4) Má-li Úřad za to, že by připravované zpracování osobních údajů porušilo ustanovení této hlavy nebo ustanovení jiného právního předpisu upravujícího zpracování osobních údajů, upozorní na to spravující orgánspravující orgán do 6 týdnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, popřípadě uplatní další své pravomoci. Tuto lhůtu může Úřad s ohledem na složitost věci prodloužit o 1 měsíc; o prodloužení lhůty Úřad informuje spravující orgánspravující orgán do 1 měsíce ode dne podání žádosti. § 39 Zásah na základě automatizovaného zpracování Spravující orgán může na základě výhradně automatizovaného zpracování osobních údajů zasáhnout do práv a právem chráněných zájmů subjektu údajůsubjektu údajů nebo způsobit jiný obdobně závažný následek pro subjekt údajůsubjekt údajů, jen pokud to výslovně stanoví jiný zákon. § 40 Zabezpečení zpracování osobních údajů (1) Spravující orgánSpravující orgán přijme taková organizační a technická opatření, aby zajistil úroveň zabezpečení osobních údajů odpovídající povaze, rozsahu, okolnostem, účelu a riziku jejich zpracování. (2) Jsou-li osobní údaje zpracovávány automatizovaně, spravující orgánspravující orgán přijme nezbytná opatření, aby a) tyto osobní údaje zabezpečil před neoprávněným přístupem, přenosem, změnou, zničením, ztrátou, odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním, b) zajistil obnovitelnost těchto osobních údajů, c) zajistil možnost určit a ověřit osobu, která tyto osobní údaje vložila nebo které byly prostřednictvím zařízení pro přenos údajů předány nebo zpřístupněny, d) zajistil bezpečnost a spolehlivost informačního systému, který tyto osobní údaje obsahuje, včetně hlášení výskytu chyb, a e) zabránil v neoprávněném přístupu k nosiči těchto osobních údajů nebo zařízení užívanému k jejich zpracování. (3) Povinnosti spravujícího orgánuspravujícího orgánu stanovené v odstavcích 1 a 2 platí pro zpracovatele obdobně. § 41 Ohlašování porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu (1) Spravující orgánSpravující orgán ohlásí bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu, ledaže je riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů nízké. (2) Pokud spravující orgánspravující orgán provede ohlášení po více než 72 hodinách od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, připojí k němu odůvodnění tohoto prodlení. (3) V ohlášení podle odstavce 1 spravující orgánspravující orgán uvede, pokud jsou mu tyto údaje známy, alespoň a) popis povahy porušení zabezpečení osobních údajů, b) kategorie a přibližný počet subjektů údajůsubjektů údajů a záznamů osobních údajů, kterých se porušení zabezpečení týká, c) jméno a kontaktní údaje pověřence nebo jiného pracoviště, které poskytne bližší informace k porušení zabezpečení osobních údajů, d) popis pravděpodobných důsledků porušení zabezpečení osobních údajů a e) popis opatření přijatých nebo navržených spravujícím orgánemspravujícím orgánem k nápravě nebo zmírnění újmy způsobené porušením zabezpečení osobních údajů. (4) Skutečnosti podle odstavce 3, které mu nebyly v době ohlášení známy, spravující orgánspravující orgán doplní bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozví. (5) Skutečnosti podle odstavce 3 sdělí spravující orgánspravující orgán též osobě nebo orgánu jiného členského státu Evropské unie, který osobní údaje poskytl nebo obdržel. (6) Spravující orgánSpravující orgán vede o každém porušení zabezpečení osobních údajů, jeho důsledcích a přijatých nápravných opatřeních dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky. § 42 Oznamování porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů (1) Spravující orgánSpravující orgán oznámí bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůsubjektu údajů, pokud je riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů plynoucí z tohoto porušení vysoké. (2) V oznámení spravující orgánspravující orgán uvede alespoň údaje uvedené v § 41 odst. 3 písm. a) a c) až e). (3) Pokud by oznámení subjektu údajůsubjektu údajů podle odstavce 1 vyžadovalo nepřiměřené úsilí, spravující orgán oznámení vhodným způsobem zveřejní. (4) Spravující orgánSpravující orgán není povinen porušení zabezpečení osobních údajů oznámit, pokud a) provedená technická a organizační opatření zajišťují, že dotčené osobní údaje nelze zneužít, nebo b) následná opatření spravujícího orgánuspravujícího orgánu významně snížila riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů. (5) O existenci vysokého rizika neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů nebo o splnění podmínek podle odstavce 4 může rozhodnout také Úřad. (6) Spravující orgán porušení zabezpečení osobních údajů neoznámí, popřípadě oznámí pouze částečně, pokud by oznámením došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2. HLAVA IV OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANNÝCH A BEZPEČNOSTNÍCH ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY § 43 (1) Ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů k zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky, pokud jiný právní předpis6) nestanoví jinak. (2) Pro účely této hlavy se použije čl. 4 body 1, 2, 6 až 8, 9 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 obdobně. (3) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajůsubjektu údajů. Bez tohoto souhlasu může správce osobní údaje zpracovávat, jestliže a) provádí zpracování nezbytné pro dodržení povinnosti správce, b) je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajůsubjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajůsubjektu údajů, c) je zpracování nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajůsubjektu údajů; v tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas, jinak musí správce toto zpracování ukončit a údaje vymazat, d) se jedná o oprávněně zveřejněné osobní údaje, e) je zpracování nezbytné pro ochranu práv nebo právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajůsubjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, f) poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci orgánu veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo funkčním nebo pracovním zařazení, nebo g) se jedná o zpracování výlučně pro účely archivnictví. (4) Subjekt údajůSubjekt údajů musí být před udělením souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování osobních údajů a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajůsubjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu jejich zpracování. (5) Povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4 platí pro zpracovatele obdobně. § 44 Pokud pověření nevyplývá z jiného právního předpisu, musí správce se zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí mít písemnou formu. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá, a musí obsahovat záruky zpracovatele o přijetí a dodržování technických a organizačních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany osobních údajů. § 45 Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem6), je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu společně a nerozdílně se správcem. Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů § 46 (1) Správce je povinen přijmout taková technická a organizační opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení, ztrátě, neoprávněnému přenosu nebo jinému neoprávněnému zpracování nebo zneužití. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů. (2) Správce je povinen přijmout technická a organizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů v souladu se zákonem a jinými právními předpisy. Správce vede o přijatých technických a organizačních opatřeních dokumentaci, kterou uchovává po dobu zpracování osobních údajů. (3) V rámci opatření podle odstavce 1 správce posuzuje rizika týkající se oblastí a) plnění pokynů pro zpracování osobních údajů osobami, které mají bezprostřední přístup k osobním údajům, b) zabránění neoprávněným osobám přistupovat k osobním údajům a k prostředkům pro jejich zpracování, c) zabránění neoprávněnému čtení, vytváření, kopírování, přenosu, úpravě nebo vymazání záznamů obsahujících osobní údaje a d) opatření, která umožní určit a ověřit, komu byly osobní údaje předány. (4) Při automatizovaném zpracování osobních údajů je správce v rámci opatření podle odstavce 1 dále povinen a) zajistit, aby systém pro automatizované zpracování osobních údajů používala pouze oprávněná fyzická osoba, b) zajistit, aby oprávněná fyzická osoba měla přístup pouze k osobním údajům odpovídajícím jejímu oprávnění, a to na základě zvláštního uživatelského oprávnění zřízeného výlučně pro tuto osobu, c) pořizovat elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány, a d) zabránit neoprávněnému přístupu k datovým nosičům. (5) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 4 platí pro zpracovatele obdobně. § 47 Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, nebo osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. § 48 Výmaz osobních údajů Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést výmaz osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajůsubjektu údajů podle § 49. § 49 Ochrana práv subjektu údajů (1) Každý subjekt údajůsubjekt údajů, který má za to, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajůsubjektu údajů nebo s touto hlavou, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení, nebo b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav, zejména provedením opravy, doplněním nebo výmazem osobních údajů. (2) Je-li žádost subjektu údajůsubjektu údajů podle odstavce 1 písm. b) shledána oprávněnou, správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu odstraní závadný stav. (3) Došlo-li při zpracování osobních údajů k porušení povinností uložených zákonem u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za újmu společně a nerozdílně. (4) Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajůsubjektu údajů podle odstavce 1 a o opravě, doplnění nebo výmazu osobních údajů. To se nepoužije, je-li informování příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí. HLAVA V ÚŘAD § 50 (1) Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy5), mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie. (2) Sídlem Úřadu je Praha. § 51 (1) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. Při výkonu své působnosti v oblasti ochrany osobních údajů Úřad postupuje nezávisle a řídí se pouze právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie. (2) Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky. (3) Nejvyšší státní tajemník není nadřízeným služebním orgánem vůči předsedovi Úřadu. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci státní služby není odvolání přípustné. Předseda a místopředseda Úřadu § 52 (1) Úřad řídí předseda Úřadu, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu. Předseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Předseda Úřadu může pověřit místopředsedu Úřadu trvalým plněním některých svých úkolů. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby. (2) Funkční období předsedy Úřadu je 5 let. Předseda Úřadu může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období. (3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) dosáhl věku 40 let, c) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem7) a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a d) získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu zaměřeného na právo nebo informatiku, má potřebnou úroveň znalostí anglického, německého nebo francouzského jazyka a nejméně 5 let praxe v oblasti ochrany osobních údajů nebo lidských práv a základních svobod; přípustné je i jiné zaměření studijního programu, má-li takovou praxi delší než 10 let. (4) Za bezúhonnou se pro účel tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů. (5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě a členství v politické straně nebo politickém hnutí. (6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v dalším pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu. (7) Z funkce může být předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z podmínek pro jeho jmenování. § 53 (1) Úřad má 2 místopředsedy, které na návrh předsedy Úřadu volí a odvolává Senát. Místopředseda Úřadu je ředitelem sekce. Místopředseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. (2) Místopředseda Úřadu zastupuje předsedu Úřadu v jeho nepřítomnosti; pořadí zastupování se řídí pořadím, ve kterém byli místopředsedové Úřadu zvoleni, včetně případného bezprostředně předcházejícího funkčního období. (3) Ustanovení § 52 odst. 2 až 7 se použijí obdobně. § 54 Činnosti Úřadu (1) Ve vztahu ke zpracování osobních údajů podle hlavy II Úřad a) při provádění auditu podle čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 postupuje podle kontrolního řádu, b) při postupu podle čl. 58 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 může správce vyzvat k vyjasnění nebo nápravě, c) sdělením upozorňuje správce nebo zpracovatele, že zamýšleným zpracováním osobních údajů zřejmě poruší své povinnosti, d) může stanovit vyhláškou kritéria nebo požadavky podle čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 5 nebo čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, e) může nařídit subjektu pro vydávání osvědčení, aby odebral osvědčení, které tento subjekt vydal podle čl. 42 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, f) schvaluje kodexy chování; je-li kodex chování v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, Úřad jeho schválení zamítne, a g) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup standardní smluvní doložky přijaté podle čl. 28 odst. 8 nebo čl. 46 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. (2) Ve vztahu ke zpracování osobních údajů podle hlavy III, nejde-li o zpracování osobních údajů prováděné soudy a státními zastupitelstvími, Úřad a) provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů, b) ověřuje zákonnost zpracování osobních údajů na podnět subjektu údajůsubjektu údajů podle § 31, c) přijímá podněty a stížnosti na porušení povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů a informuje o jejich vyřízení, d) projednává přestupky a ukládá pokuty, e) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů, f) informuje veřejnost o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním osobních údajů, g) informuje správce a zpracovatele o jejich povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů a h) vykonává další působnost stanovenou mu zákonem. (3) Úřad dále a) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti, b) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a z přímo použitelných předpisů Evropské unie, c) i bez žádosti poskytuje Parlamentu vyjádření k návrhu právního předpisu, který upravuje zpracování osobních údajů, d) podílí se na činnosti Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, s orgány Evropské unie a s orgány mezinárodních organizací působícími v oblasti ochrany osobních údajů. (4) Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí soudy nebo státní zastupitelství podle hlavy III tohoto zákona nebo zpravodajské služby, stanoví jiný právní předpis8). § 55 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu a d) datum narození. (2) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, a e) rodné číslo. (3) Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu, d) číslo a platnost oprávnění k pobytu a e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 56 Mezinárodní spolupráce (1) Úřad poskytuje v oblasti ochrany osobních údajů podle hlavy III pomoc, včetně provedení šetření, kontrol nebo poskytnutí informací, dozorovým úřadům jiných členských států Evropské unie a států, které uplatňují předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680. (2) Žádost dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, podle odstavce 1 Úřad vyřídí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne jejího podání, ledaže k poskytnutí pomoci není Úřad oprávněn nebo by jím došlo k porušení zákona. (3) O vyřízení žádosti podle odstavce 2 nebo důvodech jejího nevyřízení Úřad informuje žádající dozorový úřad. (4) Pomoc podle odstavce 1 se poskytuje na náklady Úřadu; pokud vyřízení žádosti vyžaduje vynaložení neúměrných nákladů, Úřad vyřízení žádosti odloží, dokud nedojde k dosažení dohody se žádajícím dozorovým úřadem o způsobu úhrady takových nákladů. (5) Pokud vyřízení žádosti Úřadu v cizině vyžaduje vynaložení neúměrných nákladů, může být s jeho souhlasem žádost vyřízena na jeho náklady. § 57 Výroční zpráva (1) Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace o provedené kontrolní činnosti a její zhodnocení, informace o stavu v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů v České republice a jeho zhodnocení a zhodnocení ostatní činnosti Úřadu, včetně dozoru nad zpracováním osobních údajů podle hlavy II tohoto zákona. (2) Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu Parlamentu a vládě do 3 měsíců od skončení rozpočtového roku. § 58 Oprávnění Úřadu na přístup k informacím (1) Úřad je oprávněn seznamovat se se všemi informacemi nezbytnými pro plnění konkrétního úkolu. To platí i pro informace chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného právního předpisu, nestanoví-li jiný právní předpis9) pro přístup Úřadu k takovým údajům jiné podmínky. (2) S informacemi chráněnými povinností mlčenlivosti podle zákona o advokacii je Úřad oprávněn se seznamovat pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce České advokátní komory (dále jen „komora“), kterého ustanoví předseda komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátůadvokátů. Odmítne-li zástupce komory souhlas udělit, bezodkladně zajistí na písemnou žádost Úřadu důvěrnost a neporušenost informací podle věty první a bezodkladně předá kontrolní radě komory písemnou žádost Úřadu o nahrazení souhlasu zástupce komory rozhodnutím kontrolní rady komory. Nerozhodne-li kontrolní rada komory o žádosti Úřadu tak, že nahrazuje souhlas zástupce komory, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti zástupcem komory, lze souhlas zástupce komory nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních. (3) S informacemi chráněnými povinností mlčenlivosti podle zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky je Úřad oprávněn se seznamovat pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory daňových poradců České republiky, kterého ustanoví prezident Komory daňových poradců České republiky z řad jejích zaměstnanců nebo z řad daňových poradců. Odmítne-li zástupce Komory daňových poradců České republiky souhlas udělit, bezodkladně zajistí na písemnou žádost Úřadu důvěrnost a neporušenost informací podle věty první a bezodkladně předá dozorčí komisi Komory daňových poradců České republiky písemnou žádost Úřadu o nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradců České republiky rozhodnutím dozorčí komise Komory daňových poradců České republiky. Nerozhodne-li dozorčí komise Komory daňových poradců České republiky o žádosti Úřadu tak, že nahrazuje souhlas zástupce Komory daňových poradců České republiky, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti zástupcem Komory daňových poradců České republiky, lze souhlas zástupce Komory daňových poradců České republiky nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních. (4) Úřad vyloučí z nahlížení do spisu informace, které jsou obchodním, bankovním nebo jiným obdobným zákonem chráněným tajemstvím, informace, které požívají autorskoprávní ochrany, a informace podle odstavce 1 věty druhé nebo odstavce 2, pokud do spisu umožní nahlédnout osobě odlišné od osoby, od níž byly tyto informace získány. V řízení o uložení povinnosti Úřad zpřístupní účastníkovi řízení informace vyloučené podle věty první, pokud jimi byl nebo bude proveden důkaz. Před zpřístupněním informace musí být účastník řízení nebo jeho zástupce poučen o ochraně, kterou informace požívá; o poučení se sepíše protokol. Právo na přístup k takovým informacím nezahrnuje právo činit si výpisy nebo právo na pořízení kopií informací. (5) Odstavcem 1 není dotčena povinnost kontrolujícího prokázat oprávnění k přístupu k utajované informaciutajované informaci. § 59 Mlčenlivost zaměstnanců Úřadu (1) Místopředseda a zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, o informacích podle § 58 odst. 4, jakož i o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů, se kterými se seznámili při výkonu působnosti Úřadu nebo v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru. (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 se nelze dovolávat vůči Úřadu. Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 se lze dovolávat vůči orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo soudu pouze tehdy, pokud by se povinnosti mlčenlivosti vůči orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo soudu mohl dovolávat ten, jemuž byla zákonem uložena a od něhož informace chráněná povinností mlčenlivosti pochází. Subjektu údajůSubjektu údajů lze osobní údaje sdělit, pouze pokud tímto sdělením nedojde k ohrožení chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2. (3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může místopředsedu Úřadu a zaměstnance zprostit předseda Úřadu nebo jím pověřená osoba. § 60 Opatření k odstranění nedostatků Dojde-li k porušení povinnosti stanovené zákonem nebo uložené na jeho základě při zpracování osobních údajů podle hlavy II nebo III nebo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může Úřad uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit přiměřenou lhůtu pro jejich odstranění. HLAVA VI PŘESTUPKY § 61 (1) Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem10). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o subjekty uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. § 62 (1) Správce nebo zpracovatel podle hlavy II se dopustí přestupku tím, že a) poruší některou z povinností podle čl. 8, 11, 25 až 39, 42 až 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II, b) poruší některou ze základních zásad pro zpracování osobních údajů podle čl. 5 až 7 nebo 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, c) poruší některé z práv subjektu údajůsubjektu údajů podle čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II, d) nesplní příkaz nebo poruší omezení zpracování osobních údajů nebo nedodrží přerušení toků údajů uložené Úřadem podle čl. 58 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, nebo e) neposkytne Úřadu přístup k údajům, informacím a prostorám podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. (2) Subjekt pro vydávání osvědčení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle čl. 42 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II. (3) Subjekt pro monitorování souladu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle čl. 41 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. (4) Úřad může upustit od uložení správního trestu také tehdy, pokud uloží opatření podle § 54 odst. 1 písm. e) nebo § 60. (5) Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o správce a zpracovatele uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. § 63 (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že při zpracování osobních údajů a) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. a) nestanoví účel zpracování osobních údajů nebo stanoveným účelem zpracování osobních údajů poruší povinnost nebo překročí oprávnění vyplývající z jiného zákona, b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. b) nepřijme opatření zajišťující, aby osobní údaje byly přesné ve vztahu k povaze a účelu jejich zpracování, c) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k dosažení účelu jejich zpracování, d) v rozporu s § 27 neposkytne subjektu údajůsubjektu údajů informace v rozsahu nebo zákonem stanoveným způsobem, e) v rozporu s § 28 odst. 2 nevyhoví žádosti subjektu údajůsubjektu údajů uvedené v § 28 odst. 1, f) v rozporu s § 29 odst. 5 nevyhoví žádosti subjektu údajůsubjektu údajů uvedené v § 29 odst. 1 nebo 2, g) v rozporu s § 32 odst. 1 až 3 nepřijme technická a organizační opatření nebo nevede jejich dokumentaci, h) v rozporu s § 32 odst. 4 nevede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů, i) v rozporu s § 36 odst. 1 nepořizuje záznamy, j) v rozporu s § 36 odst. 3 využije záznamy k jinému účelu, k) v rozporu s § 37 neprovede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, l) v rozporu s § 38 odst. 1 nepožádá Úřad o projednání připravovaného zpracování osobních údajů, m) v rozporu s § 39 zasáhne do práv a právem chráněných zájmů subjektu údajůsubjektu údajů nebo způsobí jiný obdobně závažný následek pro subjekt údajůsubjekt údajů, n) v rozporu s § 40 odst. 1 nepřijme organizační a technická opatření k zajištění odpovídající úrovně zabezpečení osobních údajů, o) v rozporu s § 40 odst. 2 nepřijme nezbytná opatření, p) v rozporu s § 41 odst. 1 neohlásí porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu, q) v rozporu s § 42 odst. 1 neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůsubjektu údajů, r) neprovede uložené opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Úřadem, s) poruší omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle jiného právního předpisu5), t) poruší povinnost jmenovat pověřence podle jiného právního předpisu5), u) poruší povinnost informovat o nesprávném předání nebo o předání nepřesných osobních údajů podle § 32 odst. 5 nebo podle jiného právního předpisu5), v) poruší některou z podmínek podle jiného právního předpisu5) pro předání osobních údajů do mezinárodní organizace nebo státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, nebo w) poruší povinnost prověřovat potřebnost dalšího zpracování nebo vymazat osobní údaje podle jiného právního předpisu5). (2) Přestupku se dopustí ten, kdo při zpracování osobních údajů a) v rozporu s § 34 odst. 4 nevede přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů, b) v rozporu s § 34 odst. 5 neoznámí spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu porušení zabezpečení osobních údajů, c) v rozporu s § 35 nezpracovává osobní údaje pouze podle pokynů spravujícího orgánuspravujícího orgánu nebo podle zákona, d) v rozporu s § 36 odst. 1 nepořizuje záznamy, e) v rozporu s § 36 odst. 3 využije záznamy k jinému účelu, f) v rozporu s § 40 odst. 1 nepřijme organizační a technická opatření k zajištění odpovídající úrovně zabezpečení osobních údajů, g) v rozporu s § 40 odst. 2 nepřijme nezbytná opatření, h) neprovede uložené opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Úřadem, i) poruší omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle jiného právního předpisu5), j) poruší povinnost jmenovat pověřence podle jiného právního předpisu5), k) poruší povinnost informovat o nesprávném předání nebo o předání nepřesných osobních údajů podle § 32 odst. 5 nebo podle jiného právního předpisu5), l) poruší některou z podmínek podle jiného právního předpisu5) pro předání osobních údajů do mezinárodní organizace nebo státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, nebo m) poruší povinnost prověřovat potřebnost dalšího zpracování nebo vymazat osobní údaje podle jiného právního předpisu5). (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 64 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. (2) Pokutu vybírá Úřad. § 65 Zvláštní ustanovení o odložení věci Aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona a porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 zahájí, může Úřad věc usnesením odložit též, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování podezřelého po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložené věci se v takovém případě nepoužije. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 66 Přechodná ustanovení (1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2020 má Úřad pouze 1 místopředsedu Úřadu. Druhého místopředsedu Úřadu lze zvolit s účinností nejdříve od 1. ledna 2021. (2) Předseda Úřadu, který je ve funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí své funkční období podle dosavadních právních předpisů. (3) Inspektor Úřadu, který je ve funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí své funkční období podle dosavadních právních předpisů. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce svého funkčního období je inspektor zaměstnancem Úřadu pověřeným řízením a prováděním kontrolní činnosti v pracovním poměru na dobu určitou. Nárok inspektora Úřadu na plat, náhradu výdajů a naturální plnění se řídí dosavadními právními předpisy. (4) Informace zpracovávané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, jsou veřejně přístupné po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Řízení zahájená podle zákona č. 101/2000 Sb., která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 101/2000 Sb. (6) Kde se v dosavadních právních předpisech používá pojem citlivý údajcitlivý údaj nebo citlivý osobní údaj, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení nebo členství v odborové organizaci, genetický údaj, biometrický údaj zpracovávaný za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, údaj o zdravotním stavu, o sexuálním chování, o sexuální orientaci a údaj týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činůtrestných činů nebo souvisejících bezpečnostních opatření. (7) Souhlas subjektu údajůsubjektu údajů udělený podle zákona č. 101/2000 Sb. se považuje za souhlas podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, ledaže způsob jeho udělení nebyl v souladu s tímto nařízením. § 67 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 177/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 3. Část šestá zákona č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Část čtvrtá zákona č. 107/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a některé další zákony. 5. Část druhá zákona č. 310/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část devátá zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony. 7. Část první zákona č. 439/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Část čtvrtá zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 9. Část šestá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování. 10. Část čtyřicátá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 11. Část jedenáctá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. 12. Část dvacátá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. 13. Část třicátá šestá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. 14. Část třináctá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru. 15. Část šedesátá pátá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. 16. Část třetí zákona č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 17. Část osmdesátá osmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 18. Část šedesátá pátá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 19. Část čtyřicátá šestá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. 20. Část čtvrtá zákona č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 21. Část dvacátá devátá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 22. Část dvacátá devátá zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě. 23. Část šestá zákona č. 301/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů. 24. Část osmdesátá druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 25. Nařízení vlády č. 277/2011 Sb., o stanovení vzoru průkazu kontrolujícího Úřadu pro ochranu osobních údajů. § 68 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 3) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 82 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 10 a násl. zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9) Například § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například § 8a, § 8b odst. 1 až 4 a § 8c zákona č. 141/1961 Sb., § 52 až 54 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, přijaté v Římě dne 6. prosince 1951, revidované na 20. zasedání konference FAO v listopadu 1979 a na 29. zasedání konference FAO v listopadu 1997 Vyhlášeno 16. 4. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 10. 2005, částka 11/2019 * ČLÁNEK I - Účel dohody a odpovědnost za její plnění * ČLÁNEK II - Používání termínů * ČLÁNEK III - Vztah k jiným mezinárodním dohodám * ČLÁNEK IV - Všeobecná ustanovení týkající se organizačních opatření pro národní ochranu rostlin * ČLÁNEK V - Fytosanitární certifikace * ČLÁNEK VI - Regulované škodlivé organismy * ČLÁNEK VII - Požadavky v souvislosti s dovozem * ČLÁNEK VIII - Mezinárodní spolupráce * ČLÁNEK IX - Regionální organizace ochrany rostlin * ČLÁNEK X - Standardy * ČLÁNEK XI - Komise pro fytosanitární opatření * ČLÁNEK XII - Sekretariát * ČLÁNEK XIII - Řešení sporů * ČLÁNEK XIV - Nahrazení předcházejících smluv * ČLÁNEK XV - Územní platnost * ČLÁNEK XVI - Doplňující dohody * ČLÁNEK XVII - Ratifikace a přistoupení * ČLÁNEK XVIII - Nesmluvní strany * ČLÁNEK XIX - Jazyky * ČLÁNEK XX - Technická pomoc * ČLÁNEK XXI - Změny * ČLÁNEK XXII - Vstup v platnost * ČLÁNEK XXIII - Vypovězení Úmluvy * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 10. 2005 16 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na 29. zasedání konference Organizace spojených národů pro zemědělství a výživu, konaném v listopadu 1997, byl přijat Revidovaný text Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, přijaté v Římě dne 6. prosince 1951 a revidované na 20. zasedání konference Organizace spojených národů pro zemědělství a výživu, konaném v listopadu 1979. Listina o přijetí revidované Úmluvy byla uložena u generálního ředitele Organizace spojených národů pro zemědělství a výživu, depozitáře Úmluvy, dne 4. dubna 2001. Anglické znění revidované Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O OCHRANĚ ROSTLIN (Nový revidovaný text schválený konferencí FAO na jejím 29. zasedání - listopad 1997) PREAMBULE Smluvní strany, \\- uznávajíce nezbytnost mezinárodní spolupráce při ochraně rostlin a rostlinných produktů před škodlivými organismy a při prevenci mezinárodního šíření škodlivých organismů, zejména jejich introdukci do ohrožených oblastí, \\- uznávajíce, že fytosanitární opatření by měla být odborně opodstatněná, transparentní a neměla by být používána tak, aby se stala buď prostředkem svévolné či neopodstatněné diskriminace, nebo skrytým omezením, zejména v mezinárodním obchodu, \\- přejíce si zabezpečit úzkou koordinaci opatření zaměřených k těmto cílům, \\- přejíce si vytvořit rámec pro vývoj a používání vzájemně sladěných fytosanitárních opatření a vypracování mezinárodních standardů sloužících pro tento účel, \\- berouce v úvahu mezinárodně schválené zásady, kterými se řídí ochrana zdraví rostlin, lidí a zvířat a ochrana životního prostředí, a \\- respektujíce dohody uzavřené jako výsledek Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, včetně Dohody o používání sanitárních a fytosanitárních opatření, se dohodly takto: ČLÁNEK I Účel dohody a odpovědnost za její plnění 1. S cílem zajistit společný a účinný postup pro prevenci šíření a introdukce škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů a k podpoře vhodných opatření k jejich regulaci se smluvní strany zavazují přijmout legislativní, odborná a administrativní opatření uvedená v této Úmluvě a v doplňujících dohodách podle ustanovení článku XVI. 2. Každá ze smluvních stran přejímá odpovědnost za splnění všech požadavků uvedených v této Úmluvě na svém území, aniž by to ovlivnilo její povinnosti vyplývající z jiných mezinárodních dohod. 3. Rozdělení odpovědnosti za plnění požadavků této Úmluvy mezi členské organizace FAO a jejich členské státy, jež jsou smluvními stranami, musí být v souladu s jejich příslušnými kompetencemi. 4. Kde je to vhodné, mohou být ustanovení této Úmluvy smluvními stranami rozšířena kromě rostlin a rostlinných produktů též na skladovací místa, obaly, dopravní prostředky, kontejnery, zeminu a jakýkoliv jiný organismus, předmět nebo materiál, který může hostit škodlivé organismy rostlin nebo jejichž prostřednictvím se mohou tyto škodlivé organismy šířit, zejména tam, kde se jedná o mezinárodní přepravu. ČLÁNEK II Používání termínů 1. Pro účely této Úmluvy mají následující termíny níže uvedený význam: „Oblast se slabým výskytem škodlivého organismu“ - oblast, ať již celá země, část země, několik zemí jako celek nebo jejich část, určená oprávněným úřadem, ve které je výskyt určitého škodlivého organismu na nízké úrovni, a v níž se uplatňuje účinný dozor a ochranná nebo eradikační opatření. „Komise“ - Komise pro fytosanitární opatření zřízená podle ustanovení článku XI. „Ohrožená oblast“ - oblast, kde jsou příznivé ekologické podmínky pro usídlení škodlivého organismu, jehož přítomnost v oblasti by měla za následek hospodářsky významné ztráty. „Usídlení“ - přetrvání (přežití) škodlivého organismu v dohledné budoucnosti v území po jeho vstupu „Harmonizovaná fytosanitární opatření“ - fytosanitární opatření zavedená smluvními stranami na základě mezinárodních standardů. „Mezinárodní standardy“ - mezinárodní standardy zavedené v souladu s ustanoveními článku X odst. 1. a 2. „Introdukce“ - vstup škodlivého organismu, které vede k jeho usídlení. „Škodlivý organismus“ - jakýkoliv druh, kmen nebo biotyp rostliny, živočicha nebo původce choroby, který je škodlivý pro rostliny nebo rostlinné produkty. „Analýza rizika škodlivého organismu“ - proces vyhodnocování biologických nebo jiných vědeckých a ekonomických důkazů pro stanovení, zda by škodlivý organismus měl být regulován a pro stanovení míry fytosanitárních opatření, která mají být proti němu zavedena. „Fytosanitární opatření“ - jakákoliv právní norma nebo úřední postup, jehož účelem je zabránit introdukci anebo šíření škodlivých organismů. „Rostlinné produkty“- nezpracovaný materiál rostlinného původu (včetně zrna) a zpracované produkty, které svou povahou nebo způsobem svého zpracování mohou představovat riziko introdukce a šíření škodlivých organismů. „Rostliny“- živé rostliny a jejich části včetně semen určených k pěstování a zárodečné plazmy. „Karanténní škodlivý organismus“ - škodlivý organismus s potenciálním hospodářským významem pro jím ohroženou oblast, který se v oblasti ještě nevyskytuje, nebo již vyskytuje, ale není široce rozšířen a je úředně regulován. “Regionální standardy“ - standardy zavedené regionální organizací ochrany rostlin jako směrnice pro členy této organizace. „Regulovaný předmět“ - jakákoliv rostlina, rostlinný produkt, místo skladování, obal, dopravní prostředek, kontejner, zemina nebo jakýkoliv jiný organismus, předmět nebo materiál, na němž mohou škodlivé organismy přežívat nebo kterým se mohou rozšiřovat, u kterého je považováno za nutné zavést fytosanitární opatření, zejména pokud se jedná o mezinárodní přepravu. „Regulovaný nekaranténní škodlivý organismus“ - nekaranténní škodlivý organismus, jehož přítomnost na rostlinách určených k pěstování ovlivňuje zamýšlené použití těchto rostlin s hospodářsky nepřijatelným dopadem, a který je proto na území dovážející smluvní strany regulován. „Regulovaný škodlivý organismus“ - karanténní škodlivý organismus nebo regulovaný nekaranténní škodlivý organismus. „Tajemník“ - tajemník Komise jmenovaný podle článku XII. „Odborně zdůvodněný“ - zdůvodněný na základě závěrů získaných využitím příslušné analýzy rizika škodlivého organismu, nebo tam, kde je to použitelné, jiného srovnatelného šetření a vyhodnocení dostupných vědeckých informací. 2. ,Definice uvedené v tomto článku jsou omezeny na použití této Úmluvy a nemohou ovlivnit definice zavedené podle domácích zákonů nebo jiných předpisů smluvních stran. ČLÁNEK III Vztah k jiným mezinárodním dohodám Žádným z ustanovení této úmluvy nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z příslušných mezinárodních dohod. ČLÁNEK IV Všeobecná ustanovení týkající se organizačních opatření pro národní ochranu rostlin 1. Každá ze smluvních stran ustanoví podle svých nejlepších schopností úřední národní organizaci ochrany rostlin s hlavními odpovědnostmi uvedenými v tomto článku. 2. Úřední národní organizace ochrany rostlin budou odpovědné zejména za: a) vydávání osvědčení podle fytosanitárních předpisů dovážející smluvní strany pro zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných regulovaných předmětů; b) soustavnou kontrolu rostoucích rostlin, a to pěstovaných (např. na polích, v plantážích, školkách, zahradách, sklenících a laboratořích) i planě rostoucích rostlin a rostlin a rostlinných produktů ve skladech nebo při jejich přepravě, zejména se zaměřením na hlášení výskytu škodlivých organismů, jejich ohnisek a šíření a na regulaci těchto škodlivých organismů, včetně hlášení podle ustanovení článku VIII odst. 1 písm. a); c) kontrolu zásilek rostlin a rostlinných produktů při mezinárodní přepravě a tam, kde je to vhodné, kontrolu ostatních regulovaných předmětů, zejména se zaměřením na prevenci introdukce anebo rozšíření škodlivých organismů; d) dezinfekci nebo dezinsekci zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných regulovaných předmětů při mezinárodní přepravě, aby byly splněny fytosanitární požadavky; e) ochranu ohrožených oblastí, vymezování a udržování a soustavná kontrola nad oblastmi prostých škodlivých organismů a oblastmi se slabým výskytem škodlivých organismů; f) provádění analýzy rizik škodlivých organismů; g) zajištění toho, že pomocí vhodných postupů bude po certifikaci zásilek až do doby vývozu uchována jejich fytosanitární bezpečnost pokud jde o jejich složení, záměny a opětovné zamoření; h) školení a rozvoj odborného personálu. 3. Každá ze smluvních stran provede opatření podle svých nejlepších schopností, aby zabezpečila: a) šíření informací na území smluvní strany, které se týkají regulovaných škodlivých organismů a prostředků k prevenci jejich rozšíření a k jejich regulaci, b) výzkum v oblasti ochrany rostlin, c) vydávání fytosanitárních předpisů, a d) výkon všech funkcí, potřebných k realizaci ustanovení této Úmluvy. 4. Každá ze smluvních stran předloží tajemníkovi popis své úřední národní organizace ochrany rostlin a popis změn v této organizaci. Smluvní strana poskytne na vyžádání druhé smluvní straně popis svých organizačních opatření pro ochranu rostlin. ČLÁNEK V Fytosanitární certifikace 1. Každá ze smluvních stran učiní opatření pro provádění fytosanitární certifikace, s cílem zabezpečit, aby vyvážené rostliny, rostlinné produkty a jiné regulované předměty a jejich zásilky byly v souladu s certifikačním prohlášením, odpovídajícím odstavci 2 písm. b) tohoto článku. 2. Každá ze smluvních stran učiní opatření pro vydávání rostlinolékařských osvědčení v souladu s následujícími ustanoveními: a) Kontroly a jiné související úkony vedoucí k vydávání rostlinolékařských osvědčení musí být prováděny pouze úřední národní organizací pro ochranu rostlin nebo pod jejich dohledem. Vydávat rostlinolékařská osvědčení mohou jen státní úředníci s odpovídající odbornou kvalifikací a plně oprávnění úřední národní organizací ochrany rostlin jednat jejím jménem a pod její kontrolou, a s takovými znalostmi a informacemi, aby úřady dovážejících smluvních stran mohly přijímat rostlinolékařská osvědčení s důvěrou, že se jedná o spolehlivé dokumenty. b) Rostlinolékařská osvědčení nebo jejich elektronické ekvivalenty, přijímané příslušnou dovážející smluvní stranou musí být formulovány v souladu se vzorem uvedeným v Příloze k této Úmluvě. Tato osvědčení musí být vyplňována a vystavována s ohledem na příslušné mezinárodní standardy. c) Neověřené změny nebo výmazy údajů budou mít za následek neplatnost osvědčení. 3. Každá ze smluvních stran se zavazuje, že nebude vyžadovat, aby zásilky rostlin nebo rostlinných produktů nebo jiných regulovaných předmětů, dovážené na její území, byly opatřeny rostlinolékařskými osvědčeními, která neodpovídají vzorům uvedeným v Příloze této Úmluvy. Jakékoliv požadavky na dodatková prohlášení musí být omezeny na ty, které jsou odborně zdůvodněné. ČLÁNEK VI Regulované škodlivé organismy 1. Smluvní strany mohou vyžadovat fytosanitární opatření pro karanténní škodlivé organismy a regulované nekaranténní škodlivé organismy, za předpokladu, že tato opatření: a) nejsou přísnější než opatření použitá pro stejné škodlivé organismy, pokud se vyskytují na území dovážející smluvní strany, a b) jsou omezena na to, co je nezbytné pro ochranu zdraví rostlin anebo pro zabezpečení jejich zamýšleného použití a mohou být odborně zdůvodněna příslušnou smluvní stranou 2. Smluvní strany nebudou vyžadovat fytosanitární opatření pro neregulované škodlivé organismy. ČLÁNEK VII Požadavky v souvislosti s dovozem 1. S cílem zabránit zavlečení anebo rozšíření regulovaných škodlivých organismů na svá území, mají mít smluvní strany svrchovanou pravomoc regulovat v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, vstup rostlin, rostlinných produktů a ostatních regulovaných předmětů a mohou proto: a) stanovit a přijmout fytosanitární opatření týkající se dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných regulovaných předmětů zahrnující například rostlinolékařské kontroly, zákaz dovozu a ošetření; b) odmítnout nebo pozdržet vstup nebo požadovat ošetření nebo zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných regulovaných předmětů nebo jejich zásilek, které nevyhovují fytosanitárním opatřením podle písm. a); nebo jejich vrácení z území smluvní strany; c) zakázat nebo omezit přesun regulovaných škodlivých organismů na svá území; d) zakázat nebo omezit přepravu organismů pro biologickou ochranu a jiných organismů fytosanitárního významu, které jsou prohlašovány za prospěšné, na svá území. 2. Za účelem omezit narušování mezinárodního obchodu na minimum, každá ze smluvních stran, při výkonu svých pravomocí podle ustanovení odstavce 1. tohoto článku, se zavazuje jednat v souladu s následujícími pravidly: a) Smluvní strany ve svých fytosanitárních právních předpisech nepřijmou žádná opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku, pokud tato opatření nebudou nezbytná z hlediska fytosanitárního a nebudou odborně zdůvodněná. b) Smluvní strany zveřejní a předají fytosanitární požadavky, omezení a zákazy, okamžitě po jejich přijetí, všem smluvním stranám, o nichž se domnívají, že mohou být těmito opatřeními přímo dotčeny. c) Smluvní strany poskytnou na vyžádání kterékoliv ze smluvních stran odborné odůvodnění fytosanitárních požadavků, omezení a zákazů. d) Pokud některá ze smluvních stran požaduje, aby zásilky určitých rostlin nebo rostlinných produktů byly dováženy pouze přes určitá vstupní místa, budou tato zvolena tak, aby byl co nejméně omezen mezinárodní obchod. Smluvní strana zveřejní seznam těchto vstupních míst a předá jej tajemníkovi, regionální organizaci ochrany rostlin, jíž je tato smluvní strana členem, všem jiným smluvním stranám, o nichž se smluvní strana domnívá, že budou přímo dotčeny, a ostatním smluvním stranám na vyžádání. K takovému omezení vstupních míst se nepřistoupí, pokud nebude požadováno, aby příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné regulované předměty byly opatřeny rostlinolékařskými osvědčeními, nebo aby byly podrobeny kontrole nebo ošetření. e) Jakákoliv kontrola nebo jiný fytosanitární postup vyžadovaný organizací ochrany rostlin smluvní strany pro zásilku rostlin, rostlinných produktů nebo jiných regulovaných předmětů, předložených k dovozu, se uskuteční co nejrychleji s ohledem na dobu, po které podléhají zkáze. f) Dovážející smluvní strany budou co nejdříve informovat příslušnou vyvážející smluvní stranu, popřípadě příslušnou reexportující smluvní stranu o závažných případech nesouladu s fytosanitární certifikací. Vyvážející smluvní strana, popřípadě příslušná reexportující smluvní strana věc vyšetří a na vyžádání oznámí výsledek šetření příslušné dovážející smluvní straně. g) Smluvní strany stanoví pouze taková fytosanitární opatření, která jsou odborně zdůvodněná, odpovídají příslušnému riziku z výskytu škodlivého organismu a představují nejmenší možná omezující opatření a mají za následek minimální narušení mezinárodního pohybu lidí, komodit a dopravních prostředků. h) Smluvní strany zabezpečí, že při změnách podmínek a jakmile budou dostupné nové skutečnosti, budou fytosanitární opatření neprodleně změněna nebo zrušena, pokud se zjistí, že nejsou nadále potřebná. i) Smluvní strany, podle svých nej lepších schopností, zavedou a budou aktualizovat seznamy regulovaných škodlivých organismů, u nichž budou používat vědeckých názvů, a poskytnou tyto seznamy tajemníkovi, regionálním organizacím ochrany rostlin, jejichž jsou členy, a na vyžádání i ostatním smluvním stranám. j) Smluvní strany zajistí podle svých nejlepších schopností sledování škodlivých organismů a budou vypracovávat a uchovávat odpovídající informace o statutu škodlivých organismů, aby tak napomohly jejich kategorizaci a vypracování vhodných fytosanitárních opatření. Tyto informace budou na vyžádání k dispozici smluvním stranám. 3. Smluvní strana může použít opatření specifikovaná v tomto článku i pro škodlivé organismy, které nejsou schopny se trvale usídlit na jejím území, ale v případě, že na toto území proniknou, způsobí ekonomické ztráty. Opatření použitá proti těmto škodlivým organismům musí být odborně zdůvodněná. 4. Smluvní strany mohou použít opatření specifikovaná v tomto článku pro průvoz zásilek přes svá území pouze v případě, že tato opatření jsou odborně zdůvodněná a nezbytná pro zabránění introdukce anebo rozšíření škodlivých organismů. 5. Nic z toho, co je obsaženo v tomto článku, nebude bránit dovážejícím smluvním stranám v zavedení zvláštních opatření pro dovoz rostlin, rostlinných produktů, jiných regulovaných předmětů a škodlivých organismů za účelem vědeckého výzkumu, vzdělávání nebo jiného specifického využití, s podmínkou dodržení odpovídajících bezpečnostních opatření. 6. Nic z toho, co je obsaženo v tomto článku, nebude bránit kterékoliv smluvní straně v přijetí vhodného mimořádného opatření při zjištění škodlivého organismu, který představuje potencionální ohrožení pro její území, nebo na základě ohlášení tohoto zjištění. Každé takové opatření bude co nejdříve vyhodnoceno, aby bylo zajištěno, že jeho pokračování je opodstatněné. Přijaté opatření musí být neprodleně oznámeno dotčeným smluvním stranám, tajemníkovi a regionální organizaci ochrany rostlin, jejímž členem je příslušná smluvní strana. ČLÁNEK VIII Mezinárodní spolupráce 1. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat v co největším rozsahu, za účelem dosažení cílů této Úmluvy, a budou zejména: a) spolupracovat v oblasti vzájemné výměny informací o škodlivých organismech, zvláště pak oznamovat výskyt, ohnisko výskytu nebo šíření škodlivých organismů, které mohou představovat okamžité nebo potenciální nebezpečí, v souladu s postupy, které mohou být stanoveny Komisí; b) podílet se, v rámci svých možností, na speciálních kampaních pro boj se škodlivými organismy, které mohou vážně ohrozit rostlinnou produkci a kdy je třeba podniknout mezinárodní akci pro zvládnutí mimořádné situace; a c) spolupracovat v co největším rozsahu při poskytování odborných a biologických informací nezbytných pro vypracování analýzy rizika škodlivých organismů. 2. Každá ze smluvních stran určí kontaktní místo pro výměnu informací spojených s plněním této Úmluvy. ČLÁNEK IX Regionální organizace ochrany rostlin 1. Smluvní strany se zavazují k vzájemné spolupráci při zřizování regionálních organizací ochrany rostlin v příslušných oblastech. 2 Regionální organizace ochrany rostlin budou působit jako koordinační orgány v příslušných oblastech, budou se podílet na různých aktivitách k dosažení cílů této Úmluvy a tam, kde je to účelné, budou shromažďovat a rozšiřovat informace. 3. Regionální organizace ochrany rostlin budou spolupracovat s tajemníkem při naplňování cílů této Úmluvy a tam, kde je to vhodné, budou spolupracovat s tajemníkem a s Komisí při vypracování mezinárodních standardů. 4. Tajemník bude svolávat pravidelné odborné konzultace zástupců regionálních organizací ochrany rostlin za účelem podpory: a) vypracování a užívání příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření a b) meziregionální spolupráce při prosazování harmonizovaných fytosanitárních opatření k regulaci škodlivých organismů a v prevenci jejich šíření anebo zavlékání. ČLÁNEK X Standardy 1. Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat ve vývoji mezinárodních standardů v souladu s postupy přijatými Komisí. 2. Mezinárodní standardy musejí být přijaty Komisí. 3. Regionální standardy by měly být v souladu se zásadami této Úmluvy. Tyto standardy mohou být uloženy u Komise pro zvážení jejich případného využití jako mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření, pokud budou použitelné v širším měřítku. 4. Smluvní strany by měly brát v úvahu vhodné mezinárodní standardy při činnostech souvisejících s touto Úmluvou. ČLÁNEK XI Komise pro fytosanitární opatření 1. Smluvní strany se dohodly na zřízení Komise pro fytosanitární opatření v rámci Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO). 2. Funkcí Komise bude podporovat plnou realizaci cílů této Úmluvy a zejména: a) posuzovat stav ochrany rostlin ve světě a potřebu aktivit pro regulaci mezinárodního rozšiřování škodlivých organismů a jejich introdukce do ohrožených oblastí, b) zavést a průběžně sledovat nezbytná institucionální opatření a postupy pro vypracování a přijímání mezinárodních standardů a schvalovat mezinárodní standardy, c) stanovit pravidla a postupy pro řešení sporů v souladu s článkem XIII, d) zřídit pomocné orgány Komise, které budou nezbytné pro náležitou realizaci jejích funkcí, e) přijmout směrnice pro uznávání regionálních organizací ochrany rostlin, f) navázat spolupráci s jinými příslušnými mezinárodními organizacemi v záležitostech týkajících se této Úmluvy, g) přijímat doporučení nezbytná k realizaci této Úmluvy, a h) vykonávat jiné funkce nezbytné pro plnění cílů této Úmluvy. 3. Členství v Komisi bude otevřené pro všechny smluvní strany. 4. Na zasedáních Komise může být každá ze smluvních stran zastoupena jedním delegátem, který může být doprovázen zástupcem a specialisty a poradci. Zástupci, specialisté a poradci se mohou zúčastnit jednání Komise, ale nesmějí hlasovat, s výjimkou zástupce, který je řádně pověřen zastupováním delegáta. 5. Smluvní strany vyvinou veškeré možné úsilí, aby dosáhly dohody ve všech otázkách prostřednictvím konsensu. Jestliže bude veškerá snaha dosáhnou konsensu vyčerpána a nebude dosaženo dohody, bude rozhodnutí, jakožto poslední instancí, učiněno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran, jakožto poslední instancí. 6. Členská organizace FAO, která je smluvní stranou a členské státy této organizace, které jsou zároveň smluvními stranami, budou využívat svých členských práv a plnit své členské povinnosti v souladu, mutatis mutandis, se Stanovami a Všeobecnými pravidly FAO. 7. Komise může přijímat a měnit podle potřeby svůj vlastní jednací řád, který nesmí být v rozporu s touto Úmluvou nebo se Stanovami FAO. 8. Předseda Komise bude svolávat pravidelná roční zasedání Komise. 9. Zvláštní zasedání Komise budou svolávána předsedou Komise na žádost nejméně jedné třetiny jejích členů. 10. Komise si zvolí svého předsedu a ne více než dva místopředsedy, z nichž každý bude ve funkci po dobu dvou let. ČLÁNEK XII Sekretariát 1. Tajemník Komise bude jmenován generálním ředitelem FAO. 2. Tajemník bude mít k dispozici zaměstnance sekretariátu, jejichž počet bude stanoven podle potřeby. 3. Tajemník bude odpovídat za realizaci politiky a aktivit Komise a za výkon dalších funkcí, které mu mohou být určeny podle této Úmluvy, a bude o nich podávat zprávy Komisi. 4. Tajemník bude rozesílat: a) mezinárodní standardy všem smluvním stranám do šedesáti dnů po jejich přijetí, b) všem smluvním stranám seznamy vstupních míst podle ustanovení článku VII odst. 2 písm. d), které mu předají příslušné smluvní strany, c) seznamy regulovaných škodlivých organismů, jejichž dovoz je zakázán nebo které jsou uvedeni v článku VII odst. 2 písm. i), všem smluvním stranám a regionálním organizacím ochrany rostlin, d) informace získané od smluvních stran týkající se fytosanitárních požadavků, omezení a zákazů uvedených v článku VII odst. 2 písm. b) a popisy úředních národních organizací ochrany rostlin podle článku IV odst. 4. 5. Tajemník bude zabezpečovat překlady dokumentace pro jednání Komise a mezinárodních standardů do úředních jazyků FAO. 6. Tajemník bude spolupracovat s regionálními organizacemi ochrany rostlin při naplňování cílů této Úmluvy. ČLÁNEK XIII Řešení sporů 1. V případě, že se vyskytne jakýkoliv spor v souvislosti s interpretací nebo aplikací této Úmluvy, nebo pokud se některá ze smluvních stran domnívá, že jakákoliv aktivita jiné smluvní strany je v rozporu s jejími povinnostmi podle ustanovení článku V a VII této Úmluvy, zejména pokud se týče důvodu zákazu nebo omezení dovozu rostlin, rostlinných produktů, nebo jiných regulovaných předmětů, pocházejících z jejího území, uskuteční příslušné smluvní stany v co nejkratším termínu vzájemnou konzultaci s cílem spor vyřešit. 2. V případě, že spor nelze vyřešit prostředky uvedenými v odstavci 1, mohou příslušné smluvní strany požádat generálního ředitele FAO, aby jmenoval výbor odborníků, kteří posoudí sporný problém v souladu s pravidly a postupy, které mohou být stanoveny Komisí. 3. V tomto výboru budou zastoupeni zástupci jmenovaní každou z dotčených stran. Výbor posoudí sporný problém s ohledem na všechny dokumenty a jiné formy důkazů předložené příslušnými smluvními stranami. Výbor připraví zprávu o odborných aspektech sporu za účelem hledání jeho vyřešení. Příprava zprávy a její schválení musí být v souladu s pravidly a postupy stanovenými Komisí. Zprávu předá generální ředitel příslušným smluvním stranám. Na vyžádání může být zpráva rovněž předložena příslušnému orgánu mezinárodní organizace odpovědné za řešení obchodních sporů. 4. Smluvní strany se dohodly, že doporučení tohoto výboru, ačkoliv nejsou svou povahou závazná, budou základem pro nové posouzení záležitosti, ze které vznikla neshoda, příslušnými smluvními stranami. 5. Dotčené smluvní strany se budou podílet na nákladech na činnost odborníků. 6. Ustanovení tohoto článku pouze doplňují a nenarušují postupy při řešení sporů podle jiných mezinárodních dohod zabývajících se obchodními záležitostmi. ČLÁNEK XIV Nahrazení předcházejících smluv Tato Úmluva ukončuje a nahrazuje mezi smluvními stranami Mezinárodní úmluvu ve věci opatření proti Phylloxera vastatrix ze dne 3. listopadu 1881, dodatečnou Úmluvu podepsanou v Bernu dne 15. dubna 1889 a Mezinárodní úmluvu o ochraně rostlin podepsanou v Římě dne 16.dubna 1929. ČLÁNEK XV Územní platnost 1. Kterákoliv ze smluvních stran může, v době ratifikace nebo v době přístupu k Úmluvě nebo v kterékoliv jiné době poté, předat generálnímu řediteli FAO prohlášení, že se tato Úmluva rozšiřuje na všechna nebo na některá území, za jejichž mezinárodní vztahy je zodpovědná, a tato Úmluva pak bude platná na všech územích specifikovaných v tomto prohlášení od třicátého dne poté, co prohlášení obdrží generální ředitel. 2. Kterákoliv smluvní strana, která předala generálnímu řediteli FAO prohlášení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, může kdykoliv předat další prohlášení měnící rozsah kteréhokoliv předešlého prohlášení nebo ukončující platnost ustanovení současné Úmluvy s ohledem na kterékoliv území. Takováto změna nebo ukončení nabývá účinnosti třicátého dne poté, kdy prohlášení obdrží generální ředitel. 3. Generální ředitel FAO bude informovat všechny smluvní strany o každém prohlášení, které obdrží v souvislosti s ustanoveními tohoto článku. ČLÁNEK XVI Doplňující dohody 1. Smluvní strany mohou, za účelem řešení speciálních problémů ochrany rostlin, které vyžadují zvláštní pozornost nebo akci, uzavřít doplňující dohody. Takovéto dohody se mohou vztahovat na určité regiony, určité škodlivé organismy, určité rostliny a rostlinné produkty, určité metody mezinárodní přepravy rostlin a rostlinných produktů nebo jinak doplňovat ustanovení této Úmluvy. 2. Jakákoliv takováto doplňující dohoda vstoupí v platnost pro každou z dotčených smluvních stran po jejím přijetí v souladu s ustanoveními příslušných doplňujících dohod. 3. Doplňující dohody musí podporovat účel této Úmluvy a musí být v souladu se zásadami a ustanoveními této Úmluvy, jakož i se zásadami transparentnosti, nediskriminace a vyhýbání se skrytým omezením, zejména v mezinárodním obchodu. ČLÁNEK XVII Ratifikace a přistoupení 1. Tuto Úmluvu mohou podepsat všechny státy do 1. května 1952 a bude ratifikována v co nejbližším možném termínu. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního ředitele FAO, který oznámí datum uložení každému ze signatářských států. 2. Jakmile tato Úmluva vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku XXII, mohou k ní přistoupit nesignatářské státy a členské organizace FAO. Přistoupení vstoupí v platnost uložením listiny o přistoupení u generálního ředitele FAO, který o tom uvědomí všechny smluvní strany. 3. Stane-li se členská organizace FAO smluvní stranou této Úmluvy, oznámí v době svého přistoupení, v souladu s ustanoveními článku II odst. 7 Ústavy FAO, takové změny a vysvětlení ke svému prohlášení o dělbě pravomocí, předloženému v souladu s článkem II odst. 5 Ústavy FAO, které budou nezbytné v souvislosti s přijetím této Úmluvy. Kterákoliv smluvní strana této Úmluvy může kdykoliv požádat členskou organizaci FAO, která je smluvní stranou této Úmluvy, o poskytnutí informací o jakékoliv speciální záležitosti týkající se této Úmluvy, za jejíž realizaci ve svých členských státech nese zodpovědnost. Členská organizace musí tyto informace v přiměřené době poskytnout. ČLÁNEK XVIII Nesmluvní strany Smluvní strany budou doporučovat jiným státům nebo členským organizacím FAO, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, aby tuto Úmluvu přijaly, a budou doporučovat nesmluvním stranám, aby používaly fytosanitární opatření odpovídající ustanovením této Úmluvy a mezinárodním standardům přijatým podle ní. ČLÁNEK XIX Jazyky 1. Platnými jazyky této Úmluvy jsou všechny úřední jazyky FAO. 2. Nic z toho, co je obsaženo v této Úmluvě, nesmí být vykládáno jako požadavek na smluvní strany, aby poskytly a zveřejnily dokumenty nebo poskytly jejich kopie v jiném jazyce než je jazyk příslušné smluvní strany, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3. 3. Následující dokumenty musí být alespoň v jednom z úředních jazyků FAO: a) informace poskytované podle článku IV odst. 4; b) průvodní listy uvádějící bibliografické údaje dokumentů předkládaných podle článku VII odst. 2 písm. b); c) informace poskytované podle článku VII odst. 2 písm. b), d), i) a j); d) sdělení uvádějící bibliografické údaje a stručný přehled příslušných dokumentů týkajících se informací poskytovaných podle článku VIII odst. 1 písm. a); e) žádosti o informace z kontaktních míst jakož i odpovědi na tyto žádosti, ale nikoliv včetně všech přiložených dokumentů; f) dokumenty vypracované smluvními stranami pro účely zasedání Komise. ČLÁNEK XX Technická pomoc Smluvní strany souhlasí, že budou podporovat ustanovení o technické pomoci smluvním stranám, zejména rozvojovým smluvním stranám, ať už bilaterálně nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací, s cílem zabezpečit realizaci ustanovení této Úmluvy. ČLÁNEK XXI Změny 1. Jakýkoliv návrh některé ze smluvních stran na změnu této Úmluvy bude předán generálnímu řediteli FAO. 2. Jakékoliv navržená změna této Úmluvy, kterou obdrží generální ředitel FAO od některé ze smluvních stran, bude předložena pravidelnému nebo zvláštnímu zasedání Komise ke schválení a v případě, že změna obsahuje důležité odborné změny nebo ukládá další povinnost pro smluvní strany, bude zvážena poradním výborem odborníků svolaným FAO před zasedáním Komise. 3. Oznámení o jakékoliv navrhované změně této Úmluvy, jiné než změny Přílohy, předloží generální ředitel FAO smluvním stranám nejpozději v době, kdy je rozesílán program zasedání Komise, na němž má být tato záležitost projednávána. 4. Jakákoliv takováto navržená změna vyžaduje schválení Komise a vstoupí v platnost od třicátého dne po jejím přijetí dvoutřetinovou většinou smluvních stran. Pro účely tohoto článku se dokument uložený členskou organizací FAO nepovažuje za dodatečný k těm, které byly uložené členskými státy této organizace. 5. Nicméně změny obsahující nové povinnosti pro smluvní strany vstoupí v platnost pro každou smluvní stranu pouze na základě jejího přijetí takovýchto změn a to od třicátého dne po tomto přijetí. Dokumenty o přijetí změn obsahujících nové povinnosti budou uloženy u generálního ředitele FAO, který bude informovat všechny smluvní strany o tom, že obdržel dokumenty o přijetí a o vstupu v platnost příslušných změn. 6. Návrhy na změny vzorů rostlinolékařských osvědčení, uvedených v Příloze této Úmluvy budou zasílány tajemníkovi a jejich odsouhlasení bude zvažováno Komisí. Schválené změny vzorů rostlinolékařských osvědčení uvedených v Příloze této Úmluvy vstoupí v platnost devadesát dní po té, co je tajemník oznámí smluvním stranám. 7. Po dobu ne delší než dvanáct měsíců od doby, kdy vstoupí v platnost změna vzorů rostlinolékařských osvědčení uvedených v Příloze této Úmluvy, bude pro účely této Úmluvy právně platná rovněž předchozí verze rostlinolékařských osvědčení. ČLÁNEK XXII Vstup v platnost Jakmile bude tato Úmluva ratifikována třemi signatářskými státy, vstoupí mezi nimi v platnost. Pro každý jednotlivý stát nebo členskou organizaci FAO, která ji bude ratifikovat nebo k ní následně přistoupí, vstoupí Úmluva v platnost od data uložení příslušné ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení. ČLÁNEK XXIII Vypovězení Úmluvy 1. Kterákoliv ze smluvních stran může kdykoliv písemně oznámit generálnímu řediteli FAO, že tuto Úmluvu vypovídá. Generální ředitel bude neprodleně informovat všechny smluvní strany. 2. Vypovězení Úmluvy vstoupí v platnost jeden rok poté, co generální ředitel FAO obdrží oznámení o vypovězení Úmluvy. PŘÍLOHA 83kB 95kB
Sdělení Státní volební komise č. 109/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 109/2019 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 5. a 6. dubna 2019 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. dubna 2019 (II. kolo) Vyhlášeno 16. 4. 2019, částka 46/2019 * JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE 109 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 15. dubna 2019 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 5. a 6. dubna 2019 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. dubna 2019 (II. kolo) Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 5. a 6. dubna 2019 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. dubna 2019 (II. kolo). I. Výsledky I. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 5. a 6. dubna 2019. Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem --- Počet volených senátorů| 1 Počet zvolených senátorů| 0 Počet volebních okrsků| 110 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 110 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů| 104 235 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 19 262 Procento volební účasti| 18,48 Počet odevzdaných úředních obálek| 19 249 Počet platných hlasů celkem| 19 177 V I. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 5. a 6. dubna 2019 nebyl ve smyslu ustanovení § 75 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen žádný kandidát. II. Výsledky II. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 12. a 13. dubna 2019. Celkové údaje za volební obvody v ČR celkem --- Počet volených senátorů| 1 Počet zvolených senátorů| 1 Počet volebních okrsků| 110 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování| 110 Počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů| 104 225 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky| 11 938 Procento volební účasti| 11,45 Počet odevzdaných úředních obálek| 11 933 Počet platných hlasů celkem| 11 881 Ve II. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 Sídlo: Praha 9 konaných ve dnech 12. a 13. dubna 2019 byl ve smyslu ustanovení § 76 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen senátor: JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH VE II. KOLE Volební obvod| Senátor| Věk| Politická příslušnost| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí ---|---|---|---|--- číslo| sídlo 24| Praha 9| David Smoljak| 60| Bez politické příslušnosti| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ Předseda Státní volební komise: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 108/2019 Sb.
Vyhláška č. 108/2019 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí sestrojení prvního letounu československé výroby Bohemia B-5 Vyhlášeno 16. 4. 2019, datum účinnosti 24. 4. 2019, částka 46/2019 * § 1 - (1) Dnem 24. dubna 2019 se ke 100. výročí sestrojení prvního letounu československé výroby Bohemia B-5 vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny jsou ztvárněny tři technické výkresy letounu Bohemia B-5. V levé části mincovního pole je schéma motoru NAG s vrtulí, v pravé horní části mincovního pole částečné schéma letounu z boku a seshora. Název státu „ČESKÁ REPUBLI * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. dubna 2019. k vyhlášce č. 108/2019 Sb. Aktuální znění od 24. 4. 2019 108 VYHLÁŠKA ze dne 9. dubna 2019 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí sestrojení prvního letounu československé výroby Bohemia B-5 Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 24. dubna 2019 se ke 100. výročí sestrojení prvního letounu československé výroby Bohemia B-5 vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny jsou ztvárněny tři technické výkresy letounu Bohemia B-5. V levé části mincovního pole je schéma motoru NAG s vrtulí, v pravé horní části mincovního pole částečné schéma letounu z boku a seshora. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází při pravém spodním okraji mince v rámečku. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při levém spodním okraji mince. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je v popředí letoun Bohemia B-5. V horní části mincovního pole je pod letopočty „1919-2019“ zobrazen letoun zepředu. Napravo od jeho podvozku se nachází text „LETOUN BOHEMIA B-5“. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny při spodním okraji mince. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. dubna 2019. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 108/2019 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí sestrojení prvního letounu československé výroby Bohemia B-5 (lícní a rubová strana) 85kB 80kB
Vyhláška č. 107/2019 Sb.
Vyhláška č. 107/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích Vyhlášeno 16. 4. 2019, datum účinnosti 1. 5. 2019, částka 46/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2019 107 VYHLÁŠKA ze dne 4. dubna 2019, kterou se mění vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 166 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 472/2011 Sb. a zákona č. 178/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „do funkce“ nahrazují slovy „na vedoucí pracovní místo“, slova „konkursního řízení (dále jen „konkurs“)“ se nahrazují slovem „konkursu“ a slovo „konkurs“ se nahrazuje slovy „konkursní řízení“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „zaměstnanec zřizovatele“ nahrazují slovy „fyzická osoba pověřená zřizovatelem“. 3. V § 2 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Členy komise jsou v případě konkursního řízení na vedoucí pracovní místo ředitele právnické osoby vykonávající činnost školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy1) jmenováni: a) 2 členové určení zřizovatelem, b) 2 členové, kterými jsou odborník v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství podle druhu a typu příslušné školy nebo školského zařízení, personalista nebo psycholog, určení Českou školní inspekcí, c) 1 člen, kterým je pedagogický pracovník2) příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy, určený tajnou volbou pedagogické rady, v níž získá nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných členů pedagogické rady, d) 1 člen, kterým je školní inspektor České školní inspekce, a e) 1 člen, kterým je člen školské rady3) zvolený zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky nebo studenty, určený volbou školské rady, je-li zřízena; pokud je za zákonné zástupce nezletilých žáků a zletilé žáky nebo studenty do školské rady zvolen jen 1 člen, považuje se za určeného tento člen. (2) Členy komise jsou v případě konkursního řízení na vedoucí pracovní místo ředitele právnické osoby vykonávající činnost školy zřizované krajem4) jmenováni: a) 2 členové určení zřizovatelem, b) 1 člen určený krajským úřadem, c) 2 členové, kterými jsou odborník v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství podle druhu a typu příslušné školy nebo školského zařízení, personalista nebo psycholog, určení Českou školní inspekcí, d) 1 člen, kterým je pedagogický pracovník2) příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy, určený tajnou volbou pedagogické rady, v níž získá nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných členů pedagogické rady, e) 1 člen, kterým je školní inspektor České školní inspekce, a f) 1 člen, kterým je člen školské rady3) zvolený zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky nebo studenty, určený volbou školské rady, je-li zřízena; pokud je za zákonné zástupce nezletilých žáků a zletilé žáky nebo studenty do školské rady zvolen jen 1 člen, považuje se za určeného tento člen. (3) Členy komise jsou v případě konkursního řízení na vedoucí pracovní místo ředitele právnické osoby vykonávající činnost školy zřizované obcí nebo dobrovolným svazkem obcí4) jmenováni: a) 2 členové určení zřizovatelem, b) 1 člen určený krajským úřadem, c) 2 členové, kterými jsou odborník v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství podle druhu a typu příslušné školy nebo školského zařízení, personalista nebo psycholog, určení Českou školní inspekcí, d) 1 člen, kterým je pedagogický pracovník2) příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy, určený tajnou volbou pedagogické rady, v níž získá nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných členů pedagogické rady, e) 1 člen, kterým je školní inspektor České školní inspekce, a f) 1 člen, kterým je člen školské rady3) zvolený zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky nebo studenty, určený volbou školské rady, je-li zřízena; pokud je za zákonné zástupce nezletilých žáků a zletilé žáky nebo studenty do školské rady zvolen jen 1 člen, považuje se za určeného tento člen.“. 4. V § 2 odst. 6 písm. a) a b) se slovo „konkursu“ nahrazuje slovy „konkursního řízení“. 5. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Zřizovatel požádá s dostatečným předstihem před konáním konkursu Českou školní inspekci, pedagogickou radu, školskou radu a případně krajský úřad o určení člena komise. Neurčí-li pedagogická rada nebo školská rada člena komise nejpozději do 30 dnů od předložení žádosti zřizovatele, nebo pokud určený člen odmítne funkci vykonávat, jmenuje člena komise, kterým je pedagogický pracovník příslušné právnické osoby vykonávající činnost školy nebo člen školské rady, zřizovatel.“. 6. Nadpis nad § 3 zní: „Náležitosti vyhlášení konkursního řízení“. 7. V § 3 písm. a) se slova „název funkce a“ nahrazují slovy „označení vedoucího pracovního místa a název a sídlo“ a slova „, kde má být funkce vykonávána“ se zrušují. 8. V § 3 písm. b) se slova „dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem,6)“ nahrazují slovy „činnosti ředitele podle jiného právního předpisu,“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 9. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Oznámení o vyhlášení konkursního řízení musí obsahovat dále upozornění, že uchazeči mohou být hodnoceni i na základě jiného nástroje personálního výběru, než je řízený rozhovor podle § 5 odst. 1 (dále jen „doplňkové hodnocení“), pokud bude v konkursu využit, a jeho rámcový popis.“. 10. V § 4 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Komise posoudí, zda přihlášky splňují požadavky podle § 3 odst. 1 písm. b) a d), a usnese se, zda využije doplňkové hodnocení, pokud bylo v oznámení podle § 3 odst. 2 uvedeno. Přihlášku podanou pozdě a přihlášku nesplňující požadavky podle § 3 odst. 1 písm. b) a d) předseda komise vrátí uchazeči bez dalšího projednání a s uvedením důvodu vrácení. Tento uchazeč se konkursního řízení dále neúčastní. (5) Komise odešle uchazeči nejpozději 14 dní přede dnem konání konkursu pozvánku, v níž je uvedeno místo, datum a hodina konání konkursu, a to doporučenou zásilkou s dodejkou na adresu, kterou uchazeč sdělí v přihlášce, nebo do datové schránky, pokud ji uchazeč uvedl v přihlášce, nebo na adresu elektronické pošty uchazeče, pokud ji uchazeč uvedl v přihlášce. Součástí pozvánky ke konkursu musí být též informace o obsahu a průběhu doplňkového hodnocení, pokud bude v konkursu použito.“. 11. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Komise posuzuje vhodnost uchazeče pro výkon činnosti ředitele na základě přihlášky, řízeného rozhovoru zaměřeného zejména na pedagogické aspekty práce ředitele školy, pedagogickou koncepci uchazeče, jeho představy o vedení pedagogického sboru, znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání a schopnost koncepční práce v oblasti školství, výchovy a vzdělávání, a na základě doplňkového hodnocení, pokud bylo použito. Řízený rozhovor trvá nejméně 15 minut a nejdéle 60 minut. Po ukončení řízených rozhovorů si komise vyžádá od odborníků přizvaných podle § 2 odst. 5 odborná vyjádření.“. 12. V § 5 odst. 2 se slova „výsledků uchazeče zejména v jeho funkcích“ nahrazují slovy „pracovních výsledků zejména“ a slova „znalostního testu“ slovy „doplňkového hodnocení“. 13. V § 5 odst. 3 se slovo „funkce“ nahrazuje slovy „činnosti ředitele“. 14. V § 5 odst. 6 se slovo „vyhlásí“ nahrazuje slovem „oznámí“. 15. V § 5 odst. 6 se za slovo „formou“ vkládají slova „způsobem podle § 4 odst. 5“. 16. V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „přítomných při konkursu“ zrušují. 17. V § 6 odst. 1 se slovo „konkursu“ nahrazuje slovy „konkursního řízení“ a slovo „funkce“ se nahrazuje slovy „činnosti ředitele“. 18. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „otázky znalostního testu“ nahrazují slovy „informace o obsahu a průběhu doplňkového hodnocení“ a slova „byl použit“ se nahrazují slovy „bylo použito“. 19. V § 6 odst. 2 se slovo „Předseda“ nahrazuje slovem „Tajemník“. Čl. II Přechodné ustanovení Na konkursy vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použijí ustanovení vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 106/2019 Sb.
Vyhláška č. 106/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona Vyhlášeno 16. 4. 2019, datum účinnosti 1. 5. 2019, částka 46/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2020 106 VYHLÁŠKA ze dne 10. dubna 2019, kterou se mění vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona Ministerstvo financí stanoví podle § 70 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon: Čl. I Vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona, se mění takto: 1. V příloze č. 1 části I bodě 2. se věta poslední nahrazuje větou „Maximální počet položek jednoho celního prohlášení je 999.“. 2. V příloze č. 1 části I bod 3. zní: „3. Tiskopis a doplňkový list se vyplňují strojopisem nebo mechanografickým či podobným postupem. Vyplnění ručně je povoleno pouze tehdy, pokud celní prohlášení podává cestující a vztahuje se na zboží, které přepravuje v osobních zavazadlech. V takovém případě musí být celní prohlášení vyplněno pouze hůlkovým písmem, modrou nebo černou barvou a nesmazatelně.“. 3. V příloze č. 1 části II písmenu A. název Kolonky 2 zní: „Kolonka 2: Odesílatel/Vývozce“. 4. V příloze č. 1 části II písmenu A. název Kolonky 4 zní: „Kolonka 4: Ložné listy“. 5. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 30 se dosavadní text označuje jako bod 1. a doplňuje se bod 2., který zní: „2. Bylo-li na základě povolení „Zápis do záznamů deklaranta“ podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upuštěno od povinnosti předložit zboží, tato kolonka se nevyplňuje.“. 6. V příloze č. 1 části II písmenu A. název Kolonky 31 zní: „Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh“. 7. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 31 bodě 1. se věta poslední zrušuje. 8. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 31 bod 2. zní: „2. Je-li zboží odpadem podle zákona o odpadech, označení zboží se doplní kódem odpadu uvedeným v průvodních dokladech pro přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2) a příslušným kódem způsobu využití nebo odstranění odpadů („R1“ až „R13“ nebo „D1“ až „D15“). Dále se uvede kód druhu odpadu: „WZE“ - je-li zboží uvedeno v zeleném seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WZL“ - je-li zboží uvedeno ve žlutém seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WAX“ - není-li zboží, které je odpadem podle zákona o odpadech, zařazeno v žádném z uvedených seznamů.“. 9. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 31 bodě 3. se slova „Do této kolonky se uvede kód „IN“,“ nahrazují slovy „Zakládá-li vývoz zboží nárok na poskytnutí vývozních náhrad podle příslušného přímo použitelného předpisu Evropské unie4), uvede se do této kolonky kód „IN“,“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.“. 10. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 31 bodě 4. se slovo „deklarant“ nahrazuje slovem „se“ a slovo „zkratku“ se nahrazuje slovem „zkratka“. 11. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 33 větě druhé se slovo „deklarant“ nahrazuje slovem „se“, slovo „odpovídající“ a slova „způsobem uvedeným v bodě 11“ se zrušují. 12. V příloze č. 1 části II písmenu A. text Kolonky 37 zní: „Do pravé části této kolonky se uvede kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo části V. této přílohy. Není-li uváděn žádný kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu, uvede se číselný kód „000“.“. 13. V příloze č. 1 části II písmenu A. název Kolonky 44 zní: „Kolonka 44: Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení“. 14. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 44 bodě 1. větě druhé se slovo „předpis“ nahrazuje slovem „předpisu“, věta třetí se nahrazuje větou „Do levého dolního rohu se uvádějí kódy zajištění cla a jiného peněžitého plnění nebo kódy nepožadování poskytnutí jistoty uvedené v části IV. této přílohy.“ a věta čtvrtá se zrušuje. 15. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 44 bodě 2. písmeno b) zní: „b) evidenční číslo povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout, není-li vydáno osvědčení o tomto povolení,“. 16. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 44 bodě 2. písmeno c) zní: „c) částka převedená na účet správce cla v celých korunách českých, je-li jistota poskytnuta ve formě složení částky, a to v rozsahu nejvýše desetimístného čísla; byl-li pro složení částky přidělen správcem cla variabilní symbol, uvede se za částkou lomítko a za lomítkem příslušný desetimístný variabilní symbol. Má-li být částka jistoty opakovaně použita k zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, uvede se za variabilní symbol lomítko a evidenční číslo povolení k opakovanému použití,“. 17. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 44 se bod 3. zrušuje. 18. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 46 bodě 1. větě druhé se slovo „unie“ nahrazuje slovem „unie1)“. 19. V příloze č. 1 části II písmenu A. v Kolonce 46 bodě 6. se za slovo „DVD,“ vkládají slova „Blu-ray disk,“. 20. V příloze č. 1 části II písmenu B. název Kolonky 4 zní: „Kolonka 4: Ložné listy“. 21. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 30 se dosavadní text označuje jako bod 1. a doplňuje se bod 2., který zní: „2. Bylo-li na základě povolení „Zápis do záznamů deklaranta“ podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upuštěno od povinnosti předložit zboží, tato kolonka se nevyplňuje.“. 22. V příloze č. 1 části II písmenu B. název Kolonky 31 zní: „Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh“. 23. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 31 bodě 1. se věta poslední zrušuje. 24. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 31 bod 2. zní: „2. Je-li zboží odpadem podle zákona o odpadech, označení zboží se doplní kódem odpadu uvedeným v průvodních dokladech pro přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2) a příslušným kódem způsobu využití nebo odstranění odpadů („R1“ až „R13“ nebo „D1“ až „D15“). Dále se uvede kód druhu odpadu: „WZE“ - je-li zboží uvedeno v zeleném seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WZL“ - je-li zboží uvedeno ve žlutém seznamu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů2), „WAX“ - není-li zboží, které je odpadem podle zákona o odpadech, zařazeno v žádném z uvedených seznamů.“. 25. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 31 bodě 3. se slovo „deklarované“ zrušuje. 26. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 31 bodě 4. se slovo „deklarant“ nahrazuje slovem „se“ a slovo „zkratku“ se nahrazuje slovem „zkratka“. 27. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 31 bodě 5. se slova „volný oběh“ nahrazují slovy „volného oběhu“ a slovo „sazební“ se nahrazuje slovem „Sazební“. 28. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 33 větě druhé se slovo „uvedeny“ nahrazuje slovem „stanoveny“, slovo „deklarant“ se nahrazuje slovem „se“ a slovo „odpovídající“ a slova „způsobem uvedeným v bodě 31“ se zrušují. 29. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 33 se dosavadní text označuje jako bod 1. a doplňuje se bod 2., který zní: „2. Přídavný kód daně z přidané hodnoty stanovený v části III. této přílohy se uvede pouze v případě, kdy propuštěním zboží do celního režimu vzniká povinnost zaplatit daň podle zákona o dani z přidané hodnoty.“. 30. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 37 se věta první nahrazuje větou „Do pravé části této kolonky se uvede kód upřesňující celní režim nebo vyjadřující požadavek na celní a/nebo daňovou úlevu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo části V. této přílohy.“. 31. V příloze č. 1 části II písmenu B. název Kolonky 38 zní: „Kolonka 38: Čistá hmotnost (kg)“. 32. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 39 se slovo „deklarované“ zrušuje. 33. V příloze č. 1 části II písmenu B. text Kolonky 43 zní: „Za použití odpovídajícího kódu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se uvede navrhovaný způsob hodnocení.“. 34. V příloze č. 1 části II písmenu B. název Kolonky 44 zní: „Kolonka 44: Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení“. 35. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 44 bodě 1. se věta druhá nahrazuje větou „Do levého dolního rohu se uvádějí kódy zajištění cla a jiného peněžitého plnění, které je spravováno společně se clem, nebo kódy nepožadování poskytnutí jistoty uvedené v části IV. této přílohy.“ a věta třetí se zrušuje. 36. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 44 bodě 2. písmeno b) zní: „b) evidenční číslo povolení užívat zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout, není-li vydáno osvědčení o tomto povolení,“. 37. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 44 bodě 2. písmeno c) zní: „c) částka převedená na účet správce cla v celých korunách českých, je-li jistota poskytnuta ve formě složení částky, a to v rozsahu nejvýše desetimístného čísla; byl-li pro složení částky přidělen správcem cla variabilní symbol, uvede se za částkou lomítko a za lomítkem příslušný desetimístný variabilní symbol. Má-li být částka jistoty opakovaně použita k zajištění cla a jiných peněžitých plnění, která jsou spravována společně se clem, uvede se za variabilní symbol lomítko a evidenční číslo povolení k opakovanému použití,“. 38. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 44 bod 3. zní: „3. Nad tečkovaně vyznačené okénko se v případě, kdy propuštěním zboží do celního režimu vzniká povinnost zaplatit daň podle zákona o dani z přidané hodnoty, uvede kód „DPH“, pomlčka a částka vedlejších výdajů podle zákona o dani z přidané hodnoty v celých korunách českých.“. 39. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 46 bodě 6. se za slovo „DVD,“ vkládají slova „Blu-ray disk,“. 40. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 47 bodě 1. úvodní části ustanovení se za slovo „oběhu“ vkládají slova „, včetně propuštění podle ustanovení o konečném užití,“. 41. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 47 bodě 1. písm. a) se číslo „61“ nahrazuje číslem „3“. 42. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 47 bodě 1. písm. d) se za kód A vkládá nový kód B, který zní: „B - Platba platební kartou,“. 43. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 47 bodě 2. se věta první nahrazuje větou „Při dovozu, v případech jiných než uvedených v bodě 1, se uvede pouze prohlašovaná celní hodnota.“. 44. V příloze č. 1 části II písmenu B. v Kolonce 47 bodě 5. větě první se slova „deklarant uvede“ nahrazují slovy „se uvede“ a věta druhá se zrušuje. 45. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R007 se slovo „dětské“ nahrazuje slovem „Dětské“. 46. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavných kódů R013, R016, R018, R019, R020, R201, R202, R203, R204, R205 a R206 se uvozovky zrušují. 47. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavných kódů R018, R019, R020, R201, R202, R203, R204, R205 a R206 se zrušuje druhá tečka na konci věty. 48. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R018 se text „25.“ nahrazuje textem „25:“. 49. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R019 se text „, 40, 48, 56, 61 a 62.“ a slova „ - jen určené pro zdravotní péči, farmaceutické výrobky“ zrušují a za číslo „30“ se doplňuje dvojtečka. 50. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R020 se text „49.“ nahrazuje textem „49:“ a slova „noviny a časopisy,“ se zrušují. 51. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R201 se text „2106.“ nahrazuje textem „2106:“. 52. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R202 se text „3006.“ nahrazuje textem „3006:“. 53. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R203 se za text „4901,“ vkládá text „4902,“, text „4904.“ se nahrazuje textem „4904:“ a za slova „pro děti“ se vkládají slova „, noviny a časopisy“. 54. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R204 se text „2005.“ nahrazuje textem „2005:“. 55. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R205 se text „3505.“ nahrazuje textem „3505:“. 56. V příloze č. 1 části III písmenu A. u přídavného kódu R206 se text „2106.“ nahrazuje textem „2106:“. 57. V příloze č. 1 části III písmenu B. u přídavného kódu S172 se za text „písm. a)“ vkládá text „a k)“. 58. V příloze č. 1 části III písmenu B. se za přídavný kód S172 vkládá nový přídavný kód S173, který zní: „S173 - Metylestery mastných kyselin uvedené v § 45 odst. 3 písm. k) zákona splňující kritéria udržitelnosti biopaliv, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů“. 59. V příloze č. 1 části III písmenu B. se za přídavný kód S504 vkládá nový přídavný kód S505, který zní: „S505 - Zahřívané tabákové výrobky“. 60. V příloze č. 1 části IV v záhlaví tabulky se slova „KÓD JISTOTA:“ nahrazují slovem „Kód“ a slova „Popis dokladu“ se nahrazují slovem „Popis“. 61. V příloze č. 1 části IV u kódu 9110 se slova „povolená v České republice“ zrušují a slovo „poskytnou“ se nahrazuje slovem „poskytnout“. 62. V příloze č. 1 části IV se kód 9120 zrušuje. 63. V příloze č. 1 části IV u kódu 93CJ se slovo „Jistota“ nahrazuje slovy „Jednotlivá jistota“ a slova „včetně případů jejího opakovaného použití (§ 27 celního zákona)“ se zrušují. 64. V příloze č. 1 části IV u kódu 9ZD1 se slova „a povolená v České republice“ zrušují. 65. V příloze č. 1 části IV se kód 9ZD2 zrušuje. 66. V příloze č. 1 části IV u kódu 95ZP se slova „Poskytnutí jistoty“ nahrazují slovy „Jednotlivá jistota“ a slova „povolené v České republice (§ 26 celního zákona)“ se zrušují. 67. V příloze č. 1 části IV popis kódu 9N01 zní: „Nepožadování jistoty dle čl. 51 odst. 2 nebo 88 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 v rámci přechodného období pro platnost povolení“. 68. V příloze č. 1 části IV u kódu 9NPH se za slova „v hotovosti“ vkládají slova „nebo platební kartou“. 69. V příloze č. 1 části IV se kód 9NPV zrušuje. 70. V příloze č. 1 části V v záhlaví tabulky se slova „(dále jen „Kodex“)“ nahrazují slovy „(dále jen „celní kodex Unie“)“ a text „č. 1186/09“ se nahrazuje textem „č. 1186/2009“. 71. V příloze č. 1 části V se řádek tabulky obsahující ve třech sloupcích čísla 1, 2 a 3 zrušuje. 72. V příloze č. 1 části V u kódu 06B se za slovo „období“ doplňují slova „pro vyřízení celního režimu“. 73. V příloze č. 1 části V u kódu 25C se za slovo „předmětů“ vkládá slovo „určených“ a za text „NR1186“ se vkládají slova „, dovážené určitými institucemi nebo organizacemi“. 74. V příloze č. 1 části V u kódu 01F se slovo „Kodexu“ nahrazuje slovy „celního kodexu Unie“. 75. V příloze č. 1 části V u kódu 050 se text „e)“ nahrazuje textem „d)“ a slova „(§ 34 zákona o SPD)“ se zrušují. 76. V příloze č. 1 části V u kódu 070 se slovo „Kodexu“ nahrazuje slovy „celního kodexu Unie“, text „e)“ se nahrazuje textem „d)“ a slova „(§ 34 zákona o SPD)“ se zrušují. 77. V příloze č. 1 části V u kódu 071 se slovo „Kodexu“ nahrazuje slovy „celního kodexu Unie“, text „e)“ se nahrazuje textem „d)“ a slova „(§ 34 zákona o SPD)“ se zrušují. 78. V příloze č. 1 části V se kód 888 zrušuje. 79. V příloze č. 1 části V se kód 9A9 zrušuje. 80. V příloze č. 1 části V pod nadpisem „Použité zkratky:“ a označením 0 se slova „neplátce daně z přidané hodnoty“ nahrazují slovy „osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty“. 81. V příloze č. 1 části V pod nadpisem „Použité zkratky:“ a označením 1 se slova „pouze plátce daně z přidané hodnoty“ nahrazují slovy „plátce daně z přidané hodnoty i osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty“. 82. V příloze č. 1 části V pod nadpisem „Použité zkratky:“ se slova „Poznámka: Při psaní kódů a symbolů „SUB“ nelze místo znaku „0“ (nula) použít písmeno „O“.“ zrušují. 83. V příloze č. 3 se slovo „Parlamentu“ nahrazuje slovem „parlamentu“ a slova „zákona č. .../2016 Sb.“ se nahrazují slovy „zákona č. 242/2016 Sb.“. 84. V příloze č. 5 části I. se slova „Finskou republiku,“ nahrazují slovy „Finskou republiku a“, slova „a Spojené království Velké Británie a Severního Irska“ se zrušují, slova „Švýcarské konfederace a Turecké republiky3“ se nahrazují slovy „Švýcarské konfederace, Turecké republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska3“. 85. V příloze č. 6 části I. se slova „Finskou republiku,“ nahrazují slovy „Finskou republiku a“, slova „a Spojené království Velké Británie a Severního Irska“ se zrušují, slova „Švýcarské konfederace a Turecké republiky3“ se nahrazují slovy „Švýcarské konfederace, Turecké republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska3“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 84 a 85, která nabývají účinnosti a) dnem vyhlášení této vyhlášky, pokud do tohoto dne pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska přestaly být použitelné Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nevstoupila-li současně v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, b) dnem, kdy pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska přestanou být použitelné Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nevstoupí-li současně v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, pokud tento den nastane ode dne vyhlášení této vyhlášky. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 105/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 105/2019 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 12. 4. 2019, částka 45/2019 105 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 2. dubna 2019 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 14. září 2019 nové volby do zastupitelstva obce: obec| okres| kraj ---|---|--- Pravy| Pardubice| Pardubický Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2018 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2019, částka 45/2019 104 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. března 2019 o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2018 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2018 ve výši 31 885 Kč činí pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 průměrná hrubá roční mzda v České republice 382 620 Kč. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 12. 4. 2019, částka 45/2019 103 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. dubna 2019, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2019 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2018 částka 15 900 Kč, b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2018 částka 15 900 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2018 částka 7 900 Kč. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 101/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 101/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku, ve znění nařízení vlády č. 428/2016 Sb. Vyhlášeno 12. 4. 2019, datum účinnosti 27. 4. 2019, částka 45/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku, ve znění nařízení vlády č. 428/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2019 101 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. dubna 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku, ve znění nařízení vlády č. 428/2016 Sb. Vláda nařizuje podle § 70b odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku, ve znění nařízení vlády č. 428/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno r) zní: „r) činnosti 1. příslušníka Vojenské policie při zpracovávání znaleckých posudků podle zákona o znalcích a tlumočnících, nebo 2. při ostraze a obraně areálu Pražského hradu a jiných objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta republiky a jeho hostů,“. 2. V § 2 písm. u) se slova „ostraze a obraně areálu Pražského hradu a jiných objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta republiky a jeho hostů, nebo při“ zrušují. 3. V § 2 písm. z) bodě 1 se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 2 písm. z) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se bod 3, který zní: „3. výsadkových a průzkumných jednotek určených k zasazení do týlu nepřítele padákovým výsadkem včetně činností zabezpečujících jejich komplexní přípravu a výcvik.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Zákon č. 99/2019 Sb.
Zákon č. 99/2019 Sb. Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 9. 4. 2019, částka 44/2019 * ČÁST PRVNÍ - PŘÍSTUPNOST INTERNETOVÝCH STRÁNEK A MOBILNÍCH APLIKACÍ (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy (§ 14 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 15 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) Aktuální znění od 1. 4. 2023 (471/2022 Sb.) 99 ZÁKON ze dne 20. března 2019 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PŘÍSTUPNOST INTERNETOVÝCH STRÁNEK A MOBILNÍCH APLIKACÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje přístupnost internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinnými subjekty a působnost Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“). (2) Tento zákon se vztahuje na internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace spravované povinným subjektem. (3) Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinným subjektem, kterým je a) mapa a související on-line služba; v případě mapy určené k navigačním účelům však musí být digitální formou splňující požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací poskytnuto náhradní uživatelské řešení, b) znázornění položky sbírky kulturního dědictvípoložky sbírky kulturního dědictví, a to v případě neslučitelnosti požadavků na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací s potřebou zachovat položku sbírky kulturního dědictvípoložku sbírky kulturního dědictví nebo pravost jejího znázornění anebo v případě nedostatku vybavení na převod textu z rukopisů nebo jiných položek sbírek kulturního dědictvípoložek sbírek kulturního dědictví na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací splňující požadavky na jejich přístupnost, c) archiválie, d) mediální soubor s časovou dimenzímediální soubor s časovou dimenzí vysílaný v reálném čase. (4) Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinným subjektem, který povinný subjekt přejímá z jiného zdroje, pokud není financován povinným subjektem nebo vytvářen povinným subjektem anebo pod kontrolou povinného subjektu. § 2 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) mobilní aplikacímobilní aplikací programové vybavení, jež je navrženo a vytvořeno povinným subjektem nebo pro něj tak, aby jej mohla veřejnost používat na mobilních zařízeních, jako jsou chytré telefony a tablety; mobilní aplikacímobilní aplikací není programové vybavení, jímž je mobilní zařízení přímo ovládáno, b) mediálním souborem s časovou dimenzímediálním souborem s časovou dimenzí zvukový záznam, obrazový záznam a zvukově obrazový záznam a tyto záznamy v kombinaci s interaktivními prvky, c) položkou sbírky kulturního dědictvípoložkou sbírky kulturního dědictví kulturní památka, sbírkový předmět tvořící sbírku muzejní povahy, knihovní dokument a předmět kulturní hodnoty. § 3 Povinný subjekt (1) Povinným subjektem se rozumí a) stát, b) územní samosprávný celek, c) právnická osoba zřízená zákonem, d) právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c), pokud 1. byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c) nebo podléhá řídícímu dohledu státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby podle písmene c) anebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c), e) právnická osoba 1. zřízená nebo založená za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. financovaná převážně státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c) nebo d) nebo podléhající řídícímu dohledu státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby podle písmene c) nebo d) anebo v jejímž správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c) nebo d), f) dobrovolný svazek obcíobcí, g) vysoká škola, škola a školské zařízení a h) kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace. (2) Povinným subjektem není Česká televize a Český rozhlas. (3) Vysoká škola, škola a školské zařízení jsou povinným subjektem, pouze jde-li o obsah internetových stránek, který je vysoká škola, škola nebo školské zařízení povinna zveřejňovat na svých internetových stránkách podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Věta první se na obsah mobilních aplikacímobilních aplikací vysoké školy, školy a školského zařízení použije obdobně. § 4 Zajištění přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními. § 5 Zajištění přístupnosti internetových stránek (1) Má se za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky harmonizované normy nebo jejích částí, na které byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz podle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102. (2) Nejsou-li v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu nebo její části podle odstavce 1, má se za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky evropské normy EN 301 549 V1.1.2 (2015-04). V případě postupu podle čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 se namísto evropské normy podle věty první použije evropská norma stanovená tímto postupem. § 6 Zajištění přístupnosti mobilních aplikací (1) Má se za to, že mobilní aplikacemobilní aplikace jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky harmonizované normy nebo jejích částí, na které byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz podle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102. (2) Nejsou-li v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu nebo její části podle odstavce 1, má se za to, že mobilní aplikacemobilní aplikace jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky prováděcích aktů Evropské komise stanovících technické specifikace nebo jejich částí podle čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102. (3) Nejsou-li přijaty prováděcí akty Evropské komise stanovící technické specifikace podle odstavce 2, má se za to, že mobilní aplikacemobilní aplikace jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky evropské normy EN 301 549 V1.1.2 (2015-04). V případě postupu podle čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 se namísto evropské normy podle věty první použije evropská norma stanovená tímto postupem. § 7 Nepřiměřená zátěž (1) Povinný subjekt zajistí přístupnost jím spravovaných internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací v míře, která mu nezpůsobí nepřiměřenou zátěž. (2) Povinný subjekt posuzuje, zda mu plnění požadavků podle § 4 až 6 působí nepřiměřenou zátěž. (3) Povinný subjekt při posuzování míry nepřiměřené zátěže zohlední a) svou velikost, povahu a své zdroje a b) své odhadované náklady a přínosy ve vztahu k očekávanému přínosu pro uživatele internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací, zejména pro osoby se zdravotním postižením, přičemž zohlední četnost a dobu využití internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace. (4) Povinný subjekt, kterému plnění požadavků podle § 4 až 6 působí nepřiměřenou zátěž, poskytne, je-li to možné, uživateli jím spravované internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace, kterých se nepřiměřená zátěž týká, náhradní řešení pro využití obsahu této internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace. § 8 Prohlášení o přístupnosti (1) Povinný subjekt na všech jím spravovaných internetových stránkách v přístupném formátu zveřejní a aktualizuje prohlášení o přístupnosti internetové stránky, které obsahuje a) sdělení, v jakém rozsahu internetová stránka splňuje požadavky podle § 4 a 5, b) důvod, pro který internetová stránka nesplňuje požadavky podle § 4 a 5, a případné náhradní řešení podle § 7 odst. 4, a c) informaci o postupu, vznikne-li důvodné podezření, že internetová stránka nesplňuje požadavky podle § 4 a 5 nebo že je důvod podle písmene b) neopodstatněný, včetně možnosti podat podnět vůči příslušným státním orgánům. (2) Povinný subjekt může splnit povinnost podle odstavce 1 rovněž tak, že prohlášení o přístupnosti jím spravovaných internetových stránek v přístupném formátu zveřejní a aktualizuje na některé z jím spravovaných internetových stránek a na ostatních jím spravovaných internetových stránkách umístí odkaz na toto prohlášení. (3) Povinný subjekt na některé z jím spravovaných internetových stránek v přístupném formátu zveřejní a aktualizuje prohlášení o přístupnosti jím spravovaných mobilních aplikacímobilních aplikací, které obsahuje a) seznam mobilních aplikacímobilních aplikací, b) sdělení, v jakém rozsahu mobilní aplikacemobilní aplikace splňují požadavky podle § 4 a 6, c) důvod, pro který mobilní aplikacemobilní aplikace nesplňují požadavky podle § 4 a 6, a případné náhradní řešení podle § 7 odst. 4, a d) informaci o postupu, vznikne-li důvodné podezření, že mobilní aplikacemobilní aplikace nesplňuje požadavky podle § 4 a 6 nebo že je důvod podle písmene c) neopodstatněný, včetně možnosti podat podnět vůči příslušným státním orgánům. (4) Prohlášení o přístupnosti odpovídá vzoru stanovenému prováděcím aktem Evropské komise vydaným podle čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102, je-li přijat. § 9 Podnět k nápravě Každý může učinit vůči povinnému subjektu podnět požadující nápravu, jestliže má důvodné podezření, že internetová stránka nebo mobilní aplikacemobilní aplikace spravovaná povinným subjektem nesplňuje požadavky podle § 4 až 6 nebo že je důvod podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 3 písm. c) neopodstatněný. Ustanovení zákona upravujícího právo petiční upravující podání a vyřízení petice se použije obdobně na podání a vyřízení podnětu. § 10 Působnost Agentury Agentura a) kontroluje, zda povinné subjekty dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem, b) sleduje postupem stanoveným prováděcím aktem podle čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102, zda internetové stránky a mobilní aplikace spravované povinnými subjekty splňují požadavky podle § 4 až 6, c) zveřejňuje bezplatně na svých internetových stránkách požadavky normy podle § 5 odst. 1 a 2 a podle § 6 odst. 1 a 3. § 11 Kontrola dodržování povinností povinných subjektů Zjistí-li Agentura při kontrole podle § 10 písm. a) u povinného subjektu nedostatky v dodržování povinností stanovených tímto zákonem, uloží povinnému subjektu, aby přijal opatření k nápravě. Povinný subjekt přijme opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Agenturou, která nesmí být delší než 6 měsíců. § 12 Zpráva o výsledku sledování přístupnosti Agentura podává Evropské komisi každé 3 roky za podmínek stanovených v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 zprávu o výsledku sledování přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací podle § 10 písm. b). Agentura zveřejní zprávu na svých internetových stránkách. § 13 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 4, 5, 7 a 8 se na internetové stránky spravované povinným subjektem zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použijí od 23. září 2020. (2) Ustanovení § 4, 5, 7 a 8 se na internetové stránky spravované povinným subjektem zveřejněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí od 23. září 2019. (3) Ustanovení § 4 a § 6 až 8 se na mobilní aplikacemobilní aplikace spravované povinným subjektem použijí od 23. června 2021. (4) Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinným subjektem, kterým je předtočený mediální soubor s časovou dimenzímediální soubor s časovou dimenzí zveřejněný před 23. zářím 2020. (5) Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek spravovaných povinným subjektem, které nejsou určeny veřejnosti, pokud byly zveřejněny pro jejich uživatele před 23. zářím 2019 a pokud neprojdou podstatnou změnou. (6) První zprávu o výsledku sledování přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací ministerstvo podá podle § 12 Evropské komisi do 23. prosince 2021. Tato zpráva obsahuje a) popis mechanismu pro účely konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací, b) popis postupů pro zveřejnění veškerého vývoje v oblasti politiky přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací, c) informaci o zkušenostech a poznatcích z uplatňování pravidel o souladu s požadavky podle § 4 až 6 a d) informaci o činnostech v oblasti odborné přípravy a zvyšování povědomí. (7) Do 22. září 2020 platí pro internetové stránky spravované povinným subjektem podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní úprava stanovená vyhláškou č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (8) Do 22. září 2019 platí pro internetové stránky spravované povinným subjektem podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) zveřejněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona právní úprava stanovená vyhláškou č. 64/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy § 14 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 2. V § 12 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). ČÁST TŘETÍ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 15 Vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti), se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru.
Zákon č. 98/2019 Sb.
Zákon č. 98/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 1. 5. 2019, částka 44/2019 * Čl. I - V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., § 8 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2019 98 ZÁKON ze dne 20. března 2019, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní: „§ 8 Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření (1) Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán a) na základě žádosti osoby uvedené v odstavci 2, nebo b) z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik. (2) Žádost o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření může podat a) fyzická nebo právnická osoba, která je ekologickou újmou dotčena nebo u níž je takové dotčení pravděpodobné, nebo b) právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost. (3) Žádost o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření musí být doložena informacemi, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo že taková újma bezprostředně hrozí. (4) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou oprávněny předložit příslušnému orgánu vyjádření související s případy ekologické újmy nebo s bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jichž jsou si vědomy, a to i tehdy, pokud žádost podle odstavce 1 písm. a) nepodaly. (5) Oznámení o zahájení řízení příslušný orgán zveřejní na portálu veřejné správy a neprodleně o něm informuje správní orgán příslušný rozhodovat o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle jiných právních předpisů12). (6) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu 1 roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informovány o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Tato žádost musí být místně specifikována a lze ji podávat opakovaně. (7) Nebylo-li řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájeno na jejich žádost, jsou osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) účastníky takového řízení, pokud písemně oznámí příslušnému orgánu svou účast do 8 dnů ode dne, a) kdy jim byla doručena informace o zahájeném řízení podle odstavce 6, nebo b) kdy byla informace o zahájení řízení zveřejněna na úřední desce příslušného orgánu. (8) Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájené na základě žádosti se z důvodu zpětvzetí žádosti nezastaví, pokud jsou dány důvody pro zahájení řízení z moci úřední. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 12) Například § 42 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 86 zákona č. 114/1992 Sb., § 3c zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb., § 51 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“.
Zákon č. 97/2019 Sb.
Zákon č. 97/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 1. 5. 2019, částka 44/2019 * Čl. I - Změna transplantačního zákona * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2019 97 ZÁKON ze dne 20. března 2019, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna transplantačního zákona Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 100/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 202/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 10a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Jde-li o cizince, který není držitelem dárcovské karty a u něhož lze předpokládat odběr tkání nebo orgánů podle tohoto zákona, poskytovatel zdravotních služeb se dotáže osoby blízké cizinci, pokud je mu známa, zda a) cizinec 1. neučinil projev vůle směřující k vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání nebo orgánů, nebo 2. vyslovil souhlas s darováním tkání nebo orgánů, je-li ve státě, jehož je občanem, uplatňována zásada předpokládaného nesouhlasu, a b) souhlasí s posmrtným odběrem tkání a orgánů od cizince. (3) Pokud poskytovatel zdravotních služeb postupem podle odstavce 2 zjistí, že lze odběr od cizince provést, zajistí zároveň splnění povinnosti podle § 15 odst. 1.“. 2. V § 10a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Nemůže-li poskytovatel zdravotních služeb učinit dotaz podle odstavce 2 přímo u osoby blízké cizinci uvedenému v odstavci 2, zjistí na základě jeho podnětu Koordinační středisko transplantací a) u příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem, informace podle odstavce 2 písm. a), a b) u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož je cizinec občanem, kontakt na osobu blízkou cizince. Koordinační středisko transplantací předá neprodleně kontakt na osobu blízkou a zjištěné informace poskytovateli zdravotních služeb. (5) Umožňují-li skutečnosti zjištěné podle odstavce 4 písm. a) provést odběr od cizince, zjistí poskytovatel zdravotních služeb u osoby blízké cizinci, zda souhlasí s posmrtným odběrem tkání a orgánů od tohoto cizince, a v případě souhlasu zajistí zároveň splnění povinnosti podle § 15 odst. 1. (6) Vyjádření osoby blízké a informace od příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem, podle odstavce 4 písm. a) se zaznamenávají ve zdravotnické dokumentaci cizince.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 3. V § 10a odst. 7 se za slova „podle odstavce 2 nebo“ vkládají slova „odstavce 4 a 5 anebo“ a za slovo „cizince“ se vkládají slova „uvedeného v odstavci 2“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Vyhlášeno 9. 4. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 1. 2019, částka 10/2019 * Článek 1 - Obecné cíle a principy * Článek 2 - Geografický rámec působnosti * Článek 3 - Definice * Článek 4 - Integrování cílů udržitelné dopravy a rozvoje dopravní infrastruktury v Karpatech * Článek 5 - Účast regionálních a místních orgánů a ostatních zúčastněných stran * Článek 6 - Mezinárodní spolupráce * Článek 7 - Obecné dopravní politiky a strategie * Článek 8 - Sítě dopravní infrastruktury a jejich konektivita * Článek 9 - Silniční doprava * Článek 10 - Železniční doprava * Článek 11 - Vodní doprava * Článek 12 - Letecká doprava * Článek 13 - Nemotorová doprava * Článek 14 - Systémy řízení dopravního provozu * Článek 15 - Bezpečnostní normy * Článek 16 - Skutečné náklady * Článek 17 - Provádění * Článek 18 - Vzdělávání, informace a povědomí veřejnosti * Článek 19 - Zasedání smluvních stran * Článek 20 - Sekretariát * Článek 21 - Pomocné orgány * Článek 22 - Monitorování dodržování závazků * Článek 23 - Vyhodnocování účinnosti ustanovení * Článek 24 - Souvislost mezi Karpatskou úmluvou a Protokolem * Článek 25 - Výhrady * Článek 26 - Depozitář * Článek 27 - Oznámení * Článek 28 - Podpis Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 1. 2019 15 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. září 2014 byl v Mikulově přijat Protokol o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat1). Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Mikulově téhož dne. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Ukrajiny, depozitáře Protokolu, dne 17. října 2018. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 24 s odkazem na článek 21 odst. 3 Rámcové úmluvy dne 14. ledna 2019 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU V SOULADU se svými úkoly vyplývajícími z Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, dále označované jen jako „Karpatská úmluva“ (Kyjev, 2003), které spočívají ve sledování komplexní politiky a spolupráce při ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, V SOULADU se svými závazky podle článku 8 Karpatské úmluvy, VĚDOMY SI TOHO, že ekosystémy a krajina Karpat jsou zvlášť citlivé, UZNÁVAJÍCE, že efektivně fungující systém dopravy má zásadní význam pro kvalitu života občanů a umožňuje ekonomický růst a vytváření pracovních míst, VĚDOMY SI TOHO, že rozvoj dopravní infrastruktury a rostoucí intenzita dopravy mohou způsobit fragmentaci stanovišť a mohou mít vážný vliv na ekosystémy, JSOUCE PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost samo určovat svůj vlastní sociální, kulturní a ekonomický rozvoj a účastnit se jeho implementace ve stávajícím institucionálním rámci; VĚDOMY SI TOHO, že není brán dostatečný zřetel na ekologicky šetrnější dopravní systémy a silnější nadnárodní kompatibilitu a operabilitu různých oborů dopravy, VĚDOMY SI TOHO, že je proto nezbytné optimalizovat tyto systémy dopravy výrazným posílením dopravní sítě v rámci i napříč Karpat, a to při zohlednění specifických environmentálních potřeb karpatského regionu, UZNÁVAJÍCE, že rozvoj dopravy může mít zásadní vliv na regionální a územní rozvoj, UZNÁVAJÍCE, že celkové společenské náklady na dopravu, včetně nákladů environmentálních, sociálních a ekonomických, nejsou plně zohledněny ani reflektovány při stanovování cen a rozhodování, BEROUCE V ÚVAHU, že všechny smluvní strany Protokolu jsou rovněž stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992), Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bern, 1979), Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsar, 1971) a Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž, 1972), PŘIPOMÍNAJÍCE zejména Deklaraci z Rio de Janeira (Rio, 1992), Johannesburskou deklaraci o udržitelném rozvoji a Implementační plán Světového summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, 2002), výstupní dokument ze summitu Rio +20 „Budoucnost, kterou chceme“ (Rio, 2012), PŘIPOMÍNAJÍCE další relevantní úmluvy a dohody, zejména Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonn, 1979), Evropskou úmluvu o krajině (Florencie, 2000), Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 1991), Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (Århus, 1998), Úmluvu o mezinárodním civilním letectví a její příslušné přílohy (Chicago, 1994); UZNÁVAJÍCE zkušenosti získané v rámci Úmluvy o ochraně Alp (Salzburg, 1991) a souvisejícího Protokolu o dopravě a koordinované politiky udržitelné dopravy, S OHLEDEM na právní a politický rámec dopravy a životního prostředí Evropské unie, ZDŮRAZŇUJÍCE význam karpatské dopravy a související infrastruktury v rámci Strategií EU pro region Baltského moře a pro dunajský region, s ohledem na zajištění koherentního rozvoje obou makroregionů, včetně infrastrukturních spojení mezi nimi, S OHLEDEM na budování transevropské silniční (TEM) a železniční (TER) sítě v rámci Evropské hospodářské komise OSN a transevropské dopravní sítě (TEN-T) v rámci EU, USILUJÍCE o zajištění efektivnější implementace stávajících zákonných nástrojů a VYCHÁZEJÍCE z dalších mezinárodních programů, SE DOHODLY NÁSLEDOVNĚ: KAPITOLA I CÍLE, GEOGRAFICKÝ RÁMEC A DEFINICE Článek 1 Obecné cíle a principy 1. V souladu s článkem 8 Karpatské úmluvy je cílem Protokolu o udržitelné dopravě (dále jen „Protokol“) posílit a usnadnit spolupráci smluvních stran v oblasti rozvoje udržitelné nákladní a osobní dopravy a související infrastruktury v Karpatech ve prospěch současných i budoucích generací, a tím přispět k udržitelnému rozvoji regionu, a zároveň eliminovat, minimalizovat a v nutných případech také zmírňovat a kompenzovat negativní environmentální a socioekonomické vlivy rozvoje dopravy a související infrastruktury. 2. Za účelem dosažení výše uvedených cílů se smluvní strany zavazují spolupracovat zejména na: a) politikách udržitelné dopravy a plánování a budování související infrastruktury, které zohlední specifika horského prostředí, b) rozvoji politik udržitelné multimodální dopravy, zajišťujících socioekonomické výhody mobility a dostupnosti městských, venkovských a odlehlých oblastí i turistických destinací v Karpatech, c) snižování negativních vlivů na lidské zdraví a zvyšování bezpečnosti dopravy, d) zamezení fragmentace přírodních a polopřírodních stanovišť zapříčiněné všemi druhy dopravy a související infrastrukturou a dále udržování a zlepšování ekologické konektivity na místní, národní a regionální úrovni, e) vývoji a podpoře ekologicky šetrných modelů a systémů dopravy, zejména v ekologicky citlivých oblastech, f) realizaci plánování udržitelné dopravy a řízení dopravního provozu v Karpatech způsobem pokud možno zamezujícím přetížení tranzitní kapacity Karpat, g) zajištění fungování infrastruktury dopravní sítě, h) zlepšování či údržbě dopravní infrastruktury z hlediska její efektivity, bezpečnosti provozu a ochrany cestujících a mobility nákladní dopravy a emisí skleníkových plynů. Článek 2 Geografický rámec působnosti 1. Tento Protokol se vztahuje na karpatský region (dále jen „Karpaty“), jak je vymezen konferencí smluvních stran. 2. Každá smluvní strana může rozšířit působnost tohoto Protokolu i na další části svého území prohlášením učiněným u depozitáře. Článek 3 Definice Pro účely tohoto Protokolu: a) „konference smluvních stran“ znamená konferenci smluvních stran Karpatské úmluvy, b) „ochrana“ znamená sérii opatření potřebných k zachování přírodních stanovišť a populací druhů volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany, c) „ekologická konektivita“ znamená spojování či propojování ekologických krajinných prvků (polopřírodních a přírodních stanovišť nebo nárazníkových zón, biologických migračních koridorů) mezi sebou, z hlediska jednotlivce, druhu, populace nebo seskupení těchto ekologických jednotek, po celou dobu jejich vývojového cyklu nebo jeho částí, v určeném čase nebo na dobu potřebnou ke zlepšení dostupnosti jejich zdrojů a přirozeného prostředí, d) „ekologicky šetrná doprava“ znamená dopravu, která produkuje omezené množství emisí a odpadů absorbovatelných planetou, využívá obnovitelné zdroje v míře srovnatelné nebo nižší, než v jaké byly tyto zdroje vytvářeny, omezuje ostatní vlivy na krajinu a ekosystémy, včetně fragmentace stanovišť, a využívá neobnovitelné zdroje v míře srovnatelné nebo nižší, než v jaké byly vyvinuty obnovitelné náhrady, a zároveň minimalizuje vlivy na využití půdy a produkci hluku, e) „cíle environmentální kvality“ znamenají cíle popisující stav životního prostředí, jehož má být dosaženo za řádného zohlednění účinků na ekosystémy, f) „externí náklady“ odkazují na situaci, kdy uživatel dopravy nehradí celkové náklady (včetně nákladů souvisejících se životním prostředím, dopravní kongescí nebo nehodami) za svou přepravní činnost nebo plně nečerpá její výhody, g) „interoperabilita“ znamená možnost provozovat jednotlivé druhy dopravy bez překážek mezi národními dopravními sítěmi, h) „krajinná rozmanitost“ znamená rozmanitost krajin, i) „multimodální doprava“ znamená přepravu nákladu či osob nebo obojího současně za užití dvou nebo více druhů dopravy, j) „přírodní stanoviště“ znamená pozemní nebo vodní oblast, která se odlišuje geografickými, abiotickými a biotickými faktory a kde se přirozeně vyskytuje určitý organismus či populace, k) „pozorovatel“ znamená pozorovatele dle definice v článku 14 odst. 5 Karpatské úmluvy, l) „smluvní strany“ znamenají smluvní strany tohoto Protokolu, m) „dotčená veřejnost“ znamená veřejnost, která je nebo může být ovlivněna rozhodováním o otázkách životního prostředí nebo která na něm může být zainteresována; pro účely této definice se za subjekty zainteresované na tomto rozhodování považují nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátního práva, n) „chráněná oblast“ znamená geograficky vymezenou oblast, která je vytyčena a spravována k dosažení konkrétních ochranných cílů, o) „polopřírodní stanoviště“ znamená stanoviště, které bylo pozměněno a je udržováno lidskou činností, avšak stále na něm přežívají druhy, které se v dané oblasti vyskytují přirozeně, p) „citlivá oblast“ znamená oblast, která je zvláště zranitelná vzhledem ke svým charakteristikám (vlivem faktorů, jako je hustota osídlení, topografie a biotopy v dané oblasti) a která může být ohrožena necitlivým zásahem vzhledem k plnění své ekologické funkce, q) „pomocný orgán“ znamená pomocný orgán zřízený v souladu s článkem 14 odst. 2 písm. e) Karpatské úmluvy, který může zahrnovat tematické pracovní skupiny nebo výbory, r) „transevropské sítě“ znamenají dopravní infrastrukturu celoevropsky strategického významu, jak je vymezena Evropskou hospodářskou komisí OSN prostřednictvím Transevropské sítě pro silniční (TEM) nebo železniční dopravu (TER) nebo Evropskou unií prostřednictvím Transevropské dopravní sítě (TEN-T), s) „dopravní infrastruktura“ znamená veškeré cesty a pevné instalace potřebné pro provoz, bezpečnost a ochranu životního prostředí u všech druhů dopravy. KAPITOLA II OBECNÉ ZÁVAZKY Článek 4 Integrování cílů udržitelné dopravy a rozvoje dopravní infrastruktury v Karpatech 1. Smluvní strany zohlední cíle tohoto Protokolu ve svých ostatních politikách a strategiích, zejména těch, které se týkají územního plánování a řízení zdrojů, ochrany biologické a krajinné rozmanitosti, správy vod a povodí, zemědělství a lesního hospodářství, cestovního ruchu, průmyslu a energetiky. 2. Smluvní strany se zavazují spolupracovat na integrování principů udržitelné dopravy a související infrastruktury do ostatních politik vytvářených na globální, regionální nebo národní úrovni, které by mohly mít přínosný vliv na ochranu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat, včetně výroby, přenosu a úspory energie jakož i cestovního ruchu a rekreace. Článek 5 Účast regionálních a místních orgánů a ostatních zúčastněných stran 1. Smluvní strany přijmou, ve svém stávajícím institucionálním rámci, opatření za účelem usnadnění koordinace a spolupráce mezi institucemi, dotčenými regionálními a místními orgány s cílem podpořit vzájemnou odpovědnost, zejména vytváření a posilování vzájemného souladu při provádění politik zaměřených na podporu udržitelné dopravy a související infrastruktury. 2. Smluvní strany podniknou opatření s cílem usnadnit zapojení dalších zúčastněných subjektů, jako např. obcíobcí a dotčené veřejnosti, do procesu přípravy a implementace těchto politik a opatření. Článek 6 Mezinárodní spolupráce 1. Smluvní strany podporují aktivní spolupráci mezi příslušnými institucemi a organizacemi na mezinárodní úrovni s ohledem na podporu udržitelné dopravy a dopravní infrastruktury v karpatské oblasti. 2. Smluvní strany napomáhají přeshraniční spolupráci mezi regionálními a místními orgány a ostatními zúčastněnými subjekty, jako např. obcemiobcemi a dotčenou veřejností, v karpatské oblasti a hledání řešení společných problémů na nejvhodnější úrovni. KAPITOLA III SPECIFICKÁ OPATŘENÍ Článek 7 Obecné dopravní politiky a strategie 1. Každá smluvní strana zohlední při utváření a implementaci politik a strategií obecné cíle a principy uvedené v článku 1 tohoto Protokolu. 2. V rámci této činnosti každá smluvní strana stanoví a implementuje ve všech fázích v případě, že to považuje za vhodné, cíle environmentální kvality pro zřízení udržitelného systému dopravy v Karpatech a přijme nezbytná opatření ke splnění těchto cílů. Článek 8 Sítě dopravní infrastruktury a jejich konektivita 1. Smluvní strany zohlední potenciál alternativních tras při plánování a budování sítí dopravní infrastruktury s tím, že zajistí jejich fungování a kompatibilitu s transevropskými sítěmi na nejvhodnější úrovni. 2. Každá smluvní strana podnikne opatření ke zlepšení dostupnosti a optimalizaci kapacity sítí dopravní infrastruktury na všech úrovních. 3. Každá smluvní strana přednostně zohlední při plánování dopravní infrastruktury zamezení anebo minimalizaci nepříznivých socioekonomických a environmentálních vlivů. 4. Každá smluvní strana bere zřetel na zvláštní požadavky horského prostředí a jeho obyvatel a odpovídajícím způsobem přizpůsobit sítě dopravní infrastruktury tím, že zohlední: a) ochranu citlivých oblastí, zejména oblastí s vysokou úrovní biologické rozmanitosti ekologickou konektivitou nebo oblastí mezinárodního významu z hlediska ochrany biologické rozmanitosti a krajiny, b) minimalizaci znečištění ovzduší a emisí hluku; c) potřeby oblastí zvlášť významných z hlediska cestovního ruchu. 5. Každá smluvní strana aplikuje tam, kde je to vhodné strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) i další nástroje a hodnocení. Článek 9 Silniční doprava 1. Smluvní strany uznávají důležitost nákladní a osobní silniční dopravy, zejména z hlediska jejího významu z hlediska dostupnosti odlehlých oblastí a cílových destinací i z hlediska rozvoje karpatského regionu. 2. Smluvní strany vědomy si specifických negativních vlivů silniční dopravy, jako např. fragmentace krajin a osídlení, úmrtnost živočichů v důsledku provozu, využití půdy, ztráta přírodních a polopřírodních stanovišť, emise skleníkových plynů, znečišťujících látek a hluku, usilují o zamezení, minimalizaci a v případě potřeby i kompenzaci těchto vlivů. 3. Smluvní strany podniknou kroky za účelem podpory rozvoje udržitelné silniční dopravy tím, že: a) prověří silniční sítě z hlediska jejich udržitelnosti, přiměřené kvality a užívání, b) minimalizují objem provozu vedoucího citlivými oblastmi, c) podpoří ekologickou konektivitu s využitím nástrojů územního a dopravního plánování a dalších opatření, d) usnadní přístup k alternativním palivům a energii implementováním mezinárodních standardů pro související infrastrukturu a poskytnou informace ohledně umístění a kompatibility palivové infrastruktury, e) podpoří hromadnou dopravu, včetně veřejné hromadné dopravy, f) optimalizují rozhraní mezi dálkovou a koncovou nákladní dopravou za účelem omezení individuálních dodávek, včetně použití optimalizovaného plánování a logistiky; g) podniknou opatření ke snížení úmrtnosti živočichů v důsledku provozu, h) budou respektovat tradiční ráz krajiny, i) minimalizují negativní vlivy na veřejné zdraví místního obyvatelstva. Článek 10 Železniční doprava 1. Smluvní strany uznávají: a) důležitost nákladní a osobní železniční dopravy, která představuje významný prvek multimodální dopravy a hlavní alternativu k silniční dopravě v karpatském regionu, b) význam nákladní a osobní železniční dopravy pro rozvoj karpatského regionu, včetně cestovního ruchu. 2. Smluvní strany, vědomy si specifických negativních vlivů železniční dopravy, jako např. usmrcování živočichů v důsledku provozu, fragmentace krajin a osídlení a emise hluku, se zavazují usilovat o zamezení, minimalizaci a v případě potřeby i kompenzaci těchto vlivů. 3. Smluvní strany podniknou kroky za účelem podpory rozvoje udržitelné železniční dopravy tím, že a) optimalizují a modernizují železniční dopravu, zejména v případě přeshraničních toků nákladu a osob, b) zefektivní multimodalitu dopravy pomocí lepší logistiky a spojení mezi různými druhy dopravy, c) podniknou opatření ke snížení úmrtnosti živočichů v důsledku provozu, d) podpoří ekologickou konektivitu využitím nástrojů územního a dopravního plánování a ostatních opatření, e) podniknou opatření za účelem přesunutí dálkové nákladní a osobní dopravy v největší možné míře na železnici; f) provádějí údržbu a zlepšování železniční sítě. Článek 11 Vodní doprava 1. Smluvní strany uznávají potenciál vodní dopravy: a) zejména jako prvku multimodální dopravy, b) pro rozvoj karpatského regionu, včetně cestovního ruchu. 2. Smluvní strany, s ohledem na hydrologická, biologická a ekologická a jiná specifika horských povodí, usilují o to, aby eliminovaly, minimalizovaly a v případě potřeby kompenzovaly vlivy dopravy na horská povodí, zejména na mokřady a sladkovodní ekosystémy, jako např. emise znečišťujících látek a hluku, ničení přírodních a polopřírodních stanovišť, fragmentace říčních ekosystémů a destrukce břehů vlnami způsobenými loděmi. Článek 12 Letecká doprava 1. Smluvní strany uznávají: a) potenciál letecké dopravy pro ekonomický rozvoj, zejména pro rozvoj cestovního ruchu a dostupnost odlehlých oblastí, b) význam letecké dopravy pro dálkovou přepravu, c) nezbytnost soustředit se na stávající letiště a letištní plochy. 2. Smluvní strany, vědomy si specifických negativních vlivů letecké dopravy, jako např. hluk a emise, a jejího dopadu na přírodní a polopřírodní stanoviště a migrační koridory ptáků, usilují o to, aby výše uvedené vlivy eliminovaly, minimalizovaly a v případě potřeby kompenzovaly. 3. Smluvní strany podniknou kroky za účelem podpory rozvoje udržitelné letecké dopravy tím, že: a) zoptimalizují a vylepší stávající dopravní infrastrukturu, b) zlepší multimodální spojení mezi letišti v Karpatech se zaměřením na veřejnou dopravu, c) v největší možné míře sníží provoz letadel nad přírodními a polopřírodními stanovišti a zamezí křížení s migračními koridory ptáků. Článek 13 Nemotorová doprava 1. Smluvní strany uznávají: a) zásadní přínosy nemotorové dopravy, mj. z hlediska veřejného zdraví a minimalizace negativních vlivů na životní prostředí, b) nemotorovou dopravu jako efektivní zdroj z hlediska nákladů a údržby dopravní infrastruktury, prostorového využití a úspory energií; c) rostoucí význam nemotorové dopravy, zejména pro cestovní ruch a rekreaci. 2. Smluvní strany, vědomy si možných negativních vlivů nemotorové dopravy, jako např. rušení fauny a flóry v citlivých oblastech, usilují o zamezení, minimalizaci a v případě potřeby také kompenzaci těchto vlivů. 3. Smluvní strany podniknou kroky za účelem podpory rozvoje nemotorové dopravy, zejména cyklistiky a pěší turistiky, rozvojem: a) vhodné dopravní infrastruktury, jako např. chodníků, turistických stezek, zelených stezek a cyklostezek, b) intermodálního spojení, integrujícího pěší a cyklistický provoz, c) zvyšování povědomí a rozvojem informačního systému. Článek 14 Systémy řízení dopravního provozu 1. Smluvní strany uznávají význam inteligentních systémů řízení dopravního provozu pro odstraňování současných bariér mobility, a to z hlediska optimalizace stávající dopravní kapacity, zvýšení bezpečnosti a efektivity zdrojů. 2. Každá smluvní strana v souvislosti s řízením dopravního provozu přednostně zohlední eliminování anebo minimalizaci negativních socioekonomických vlivů a vlivů na životní prostředí. 3. Smluvní strany podporují systémy řízení dopravního provozu, které, pokud je to možné: a) zajišťují optimální a bezpečné využívání dopravní infrastruktury, b) integrují různé druhy dopravy, c) využijí potenciál hromadné dopravy, d) umožní interoperabilitu a kontinuitu služeb, e) poskytnou informace o cestě a dopravním provozu a zajistí výměnu údajů v reálném čase, f) zahrnou satelitní technologie, g) sníží dopravní kongesce, h) zahrnou dynamické řízení parkování. 4. Každá smluvní strana zohlední specifické potřeby horského prostředí a jeho obyvatelstva a přizpůsobí jim řízení dopravního provozu, přičemž bere zřetel na: a) ochranu citlivých oblastí, zejména oblastí s vysokou úrovní biologické rozmanitosti, ekologickou konektivitou nebo oblastí mezinárodního významu z hlediska ochrany biologické rozmanitosti a krajiny, b) minimalizaci znečištění ovzduší a emisí hluku, c) potřeby oblastí zvlášť významných z hlediska cestovního ruchu. Článek 15 Bezpečnostní normy 1. Každá smluvní strana zavede a prosazuje bezpečnostní normy pro všechny druhy dopravy. 2. Každá smluvní strana podnikne na svém území nápravná opatření za účelem rekonstrukce nebo modernizace železničních a silničních úseků s vysokou nehodovostí. Článek 16 Skutečné náklady 1. Smluvní strany aplikují tam, kde je to vhodné, principy „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ za účelem pokrytí skutečných nákladů různých druhů dopravy. 2. Smluvní strany souhlasí, že za tímto účelem usilují o: a) zavedení systému pro hodnocení nákladů na dopravní infrastrukturu a externích nákladů, b) postupné zavádění systémů pro hrazení poplatků v podobě poplatků za dopravní infrastrukturu nebo externí náklady. KAPITOLA IV PROVÁDĚNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Článek 17 Provádění 1. Každá smluvní strana podnikne příslušná právní a správní opatření k zajištění provádění ustanovení tohoto Protokolu a pro účely monitorování účinnosti těchto opatření. 2. Každá smluvní strana přezkoumá možnosti podpory provádění ustanovení tohoto Protokolu finančními opatřeními. 3. Každá smluvní strana určí příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za provádění tohoto Protokolu a za poskytnutí těchto informací ostatním smluvním stranám. Příslušné vnitrostátní orgány budou odpovědny za monitorování účinků opatření uvedených v odst. 1 a 2 tohoto článku. 4. Konference smluvních stran se zavazuje vytvořit a přijmout Strategický akční plán pro rozvoj Karpat jako průvodní opatření pro provádění tohoto Protokolu. Článek 18 Vzdělávání, informace a povědomí veřejnosti 1. Smluvní strany podporují vzdělávání, informovanost a zvyšování povědomí veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto Protokolu. 2. Smluvní strany zajistí veřejnosti přístup k informacím souvisejícím s prováděním tohoto Protokolu. Článek 19 Zasedání smluvních stran 1. Konference smluvních stran Karpatské úmluvy slouží jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu. 2. Smluvní strany Karpatské úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto Protokolu, se mohou konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Protokolu zúčastnit jako pozorovatelé. Pokud konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran Protokolu, pak rozhodnutí podle tohoto Protokolu přijímají pouze ty smluvní strany, které jsou zároveň smluvními stranami tohoto Protokolu. 3. Pokud konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu, bude kterýkoliv člen předsednictva konference zastupující ho smluvní stranu, která však současně není smluvní stranou tohoto Protokolu, nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami Protokolu a z některé ze smluvních stran tohoto Protokolu. 4. Jednací řád konference smluvních stran se použije přiměřeně pro zasedání smluvních stran tohoto Protokolu, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu nerozhodne na základě konsensu jinak. 5. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Protokolu svolá sekretariát společně s prvním zasedáním konference smluvních stran plánovaném po vstupu tohoto Protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran Úmluvy sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu se konají společně s řádnými zasedáními konference smluvních stran, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu nerozhodne jinak. 6. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu učiní v rámci svého mandátu rozhodnutí nezbytná k podpoře účinného provádění Protokolu. Vykonává funkce svěřené jí tímto Protokolem a: a) vydává doporučení v jakýchkoliv záležitostech nezbytných k provádění tohoto Protokolu, b) zřizuje pomocné orgány nezbytné k provádění tohoto Protokolu, c) projednává a přijímá dodatky k tomuto Protokolu nezbytné k provádění tohoto Protokolu d) vykonává jiné funkce potřebné k provádění tohoto Protokolu. Článek 20 Sekretariát 1. Sekretariát ustanovený článkem 15 Karpatské úmluvy slouží jako sekretariát tohoto Protokolu. 2. Článek 15 odst. 2 Karpatské úmluvy o funkci sekretariátu se použije přiměřeně pro tento Protokol. Článek 21 Pomocné orgány 1. Kterýkoliv pomocný orgán ustanovený Karpatskou úmluvou může na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu sloužit pro potřeby tohoto Protokolu. V takovém případě zasedání smluvních stran určí, jaké funkce bude tento orgán vykonávat. 2. Smluvní strany Karpatské úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto Protokolu, se mohou jako pozorovatelé účastnit zasedání kteréhokoliv z těchto pomocných orgánů. Pokud pomocný orgán Karpatské úmluvy slouží jako pomocný orgán Protokolu, rozhodnutí v rámci tohoto Protokolu budou činěna pouze smluvními stranami Protokolu. 3. Pokud pomocný orgán Karpatské úmluvy vykonává své funkce v záležitosti týkajících se tohoto Protokolu, bude kterýkoliv člen předsednictva zastupujícího smluvní stranu Karpatské úmluvy, která však současně není smluvní stranou Protokolu, nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami Protokolu z některé ze smluvních stran tohoto Protokolu. Článek 22 Monitorování dodržování závazků 1. Smluvní strany pravidelně podávají konferenci smluvních stran zprávy o opatřeních týkajících se tohoto Protokolu a výsledcích přijatých opatření. Konference smluvních stran stanoví lhůty a formát pro předkládání zpráv. 2. Pozorovatelé mohou předložit konferenci smluvních stran anebo Výboru pro provádění Karpatské úmluvy (dále jen „Výbor pro provádění“) jakékoliv informace nebo zprávy o provádění a dodržování ustanovení tohoto Protokolu. 3. Výbor pro provádění shromažďuje, hodnotí a analyzuje údaje významné pro provádění tohoto Protokolu a sleduje dodržování ustanovení tohoto Protokolu smluvními stranami. 4. Výbor pro provádění předkládá konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu doporučení pro provádění a nezbytná opatření pro jeho dodržování. 5. Konference smluvních stran přijímá nebo doporučuje nezbytná opatření. Článek 23 Vyhodnocování účinnosti ustanovení 1. Smluvní strany pravidelně kontrolují a vyhodnocují účinnost ustanovení tohoto Protokolu. Konference smluvních stran může zvážit přijetí příslušných změn tohoto Protokolu nezbytných pro dosažení jeho cíle. 2. Smluvní strany pomáhají zapojení místních orgánů a ostatních zainteresovaných skupin do procesu v odstavci 1. KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 24 Souvislost mezi Karpatskou úmluvou a Protokolem 1. Tento Protokol představuje protokol ke Karpatské úmluvě ve smyslu ustanovení článku 2 odstavec 3 úmluvy, popř. ve smyslu dalších souvisejících článků Karpatské úmluvy. 2. Ustanovení článků 19, 20, 21 odst. 2 až 4 a článku 22 Karpatské úmluvy o vstupu v platnost, změnách nebo odstoupení od tohoto Protokolu a o řešení sporů se přiměřeně použijí pro tento Protokol. Pouze smluvní strana Karpatské úmluvy se může stát smluvní stranou tohoto Protokolu. Článek 25 Výhrady K tomuto Protokolu nelze učinit žádné výhrady. Článek 26 Depozitář Depozitářem tohoto Protokolu je vláda Ukrajiny. Článek 27 Oznámení Depozitář ve vztahu k Protokolu uvědomí všechny smluvní strany o: a) každém podpisu, b) uložení každé ratifikační listiny a listiny o přijetí nebo schválení, c) každém dni vstupu v platnost; d) každém prohlášení učiněném smluvní stranou nebo signatářem, e) každé výpovědi oznámené smluvní stranou, včetně data, kdy nabývá účinnosti. Článek 28 Podpis 1. Tento Protokol je otevřen k podpisu u depozitáře od 26. září 2014 do 26. září 2015. 2. Pro smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas s tím, že budou tímto Protokolem vázány v pozdějším termínu, vstoupí tento Protokol v platnost devadesátý den ode dne uložení ratifikační listiny. Po vstupu dodatku k tomuto Protokolu v platnost, se kterákoliv nová smluvní strana uvedeného Protokolu stává smluvní stranou Protokolu v jeho změněném znění. Dáno v Mikulově dne 26. září 2014 v jednom původním vyhotovení v anglickém jazyce. Originál Protokolu bude uložen u depozitáře, který rozešle ověřené kopie všem smluvním stranám. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocnění k tomuto účelu, podepsali tento Protokolu Za vládu České republiky Za vládu Maďarska Za vládu Polské republiky Za vládu Rumunska Za vládu Republiky Srbska Za vládu Slovenské republiky Za vládu Ukrajiny 1) Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat přijatá v Kyjevě dne 22. května 2003 byla vyhlášena pod č. 47/2006 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2014 Sb. m. s č. 14/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2014 Sb. m. s č. 14/2019 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje změna oznámení k Úmluvě o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 Vyhlášeno 9. 4. 2019, částka 10/2019 14 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2014 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 8. února 2019 oznámila Česká republika v souladu s článkem 2 odstavce 3 Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 generálnímu tajemníkovi Rady Evropy nové znění části Přílohy A, která se týká daní, na které se Úmluva vztahuje podle svého článku 2 odstavce 1 písm. a. bod i.: Nové znění uvedené části Přílohy A je následující: Článek 2, odstavec 1 písm. a. i: • daň z příjmů fyzických osob; • daň z příjmů právnických osob; • daň z hazardních her; Změna oznámení byla přijata generálním tajemníkem Rady Evropy dne 12. února 2019 a na základě článku 2 odstavce 3 Úmluvy nabyde účinnosti dne 1. června 2019.
Zákon č. 100/2019 Sb.
Zákon č. 100/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 9. 4. 2019, částka 44/2019 * Čl. I - Změna zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 9. 4. 2019 100 ZÁKON ze dne 20. března 2019, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 197/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za závorku vkládají slova „a náhrad škod způsobených v letech 2018, 2019 a 2020 kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo L.) na rybách“. 2. V § 2 písm. b) se za slova „b) až i)“ vkládají slova „nebo škoda způsobená kormoránem velkým v letech 2018, 2019 a 2020 na majetku osob uvedeném v § 4 písm. d)“. 3. V § 5 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta „V případě škody na rybách způsobené kormoránem velkým v letech 2018, 2019 a 2020 se splnění podmínky, že živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvlášť chráněným podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje.“. 4. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při škodě na rybách způsobené kormoránem velkým se náhrada poskytne na základě posudku podle odstavce 4 ve výši a) 100% prokázané škody, jde-li o škodu vzniklou v letech 2018 a 2019, b) 80% prokázané škody, jde-li o škodu vzniklou v roce 2020.“. Čl. II Přechodné ustanovení V případě škody způsobené na rybách kormoránem velkým v období od 1. ledna 2018 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona předloží poškozený žádost o poskytnutí náhrady škody příslušnému orgánu nejpozději do 6 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 96/2019 Sb.
Vyhláška č. 96/2019 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvoutisícikoruny se zlatou inlejí ke 100. výročí zavedení československé koruny Vyhlášeno 5. 4. 2019, datum účinnosti 10. 4. 2019, částka 43/2019 * § 1 - (1) Dnem 10. dubna 2019 se ke 100. výročí zavedení československé koruny vydává pamětní stříbrná dvoutisícikoruna se zlatou inlejí (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je částečný portrét Aloise Rašína v podobě bankovkové rytiny. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2 000 Kč“. Název státu a nominální hodno * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. dubna 2019. k vyhlášce č. 96/2019 Sb. Aktuální znění od 10. 4. 2019 96 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2019 o vydání pamětní stříbrné dvoutisícikoruny se zlatou inlejí ke 100. výročí zavedení československé koruny Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 10. dubna 2019 se ke 100. výročí zavedení československé koruny vydává pamětní stříbrná dvoutisícikoruna se zlatou inlejí (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení. (3) Mince se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Inlej je ražena ze zlata o ryzosti 986,1. Celková hmotnost mince včetně zlaté inleje je 34,593 g, její průměr bez reliéfního nápisu je 40 mm a síla 3,2 mm. Hmotnost stříbrného korpusu je 31,103 g. Hmotnost zlaté inleje je 3,49 g a její průměr 21 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti stříbra nahoru 1 %, v ryzosti zlata 0,01 %, odchylka v hmotnosti stříbra nahoru 0,35 g, odchylka v hmotnosti zlata nahoru 0,17 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince je hladká s reliéfním nápisem „* 1919 Kč * 1939 K - Ks * * 1945 Kčs * 1993 Kč - Sk * * 1919 - 2019 *“. § 2 (1) Na lícní straně mince je částečný portrét Aloise Rašína v podobě bankovkové rytiny. Po obvodu mince je umístěn v mezikruží název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2 000 Kč“. Název státu a nominální hodnota se zkratkou peněžní jednotky jsou od sebe odděleny vlevo tečkou a vpravo značkou České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“. (2) Na rubové straně mince je uprostřed na zlaté inleji ztvárněna rubová strana první československé korunové mince z roku 1922. Na stříbrném mezikruží je text „ČESKOSLOVENSKÁ KORUNA“ a letopočty „1919-2019“. Text a letopočty jsou od sebe odděleny tečkami. Mezi zlatou inlejí a mezikružím je text „JSEM RAŽENA Z ČESKÉHO ZLATA“, před slovem „JSEM“ je iniciála autoraautora Jiřího Hanuše, DiS., která je tvořena písmenem „H“ v rámečku. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. dubna 2019. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 96/2019 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvoutisícikoruny se zlatou inlejí ke 100. výročí zavedení československé koruny (lícní a rubová strana) 105kB 89kB
Vyhláška č. 95/2019 Sb.
Vyhláška č. 95/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů Vyhlášeno 5. 4. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 43/2019 * Čl. I - V § 3 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů, se ve větě před středníkem slova „a údaj o způsobu jejího nabytí“ a ve větě za středníkem slova „údajů zapsaných na listu vlastnictví“ a s * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2019 95 VYHLÁŠKA ze dne 29. března 2019, kterou se mění vyhláška č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 12 odst. 6 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb.: Čl. I V § 3 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů, se ve větě před středníkem slova „a údaj o způsobu jejího nabytí“ a ve větě za středníkem slova „údajů zapsaných na listu vlastnictví“ a slova „pro nemovitou věc“ zrušují a za slovo „pomocí“ se vkládají slova „názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví, na kterém je nemovitá věc evidována,“. Čl. II Přechodné ustanovení Struktura oznámení o majetku podávaného v souladu s § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019. Ministr spravedlnosti: JUDr. Kněžínek, Ph.D., v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 94/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise č. 94/2019 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 30. března 2019 Vyhlášeno 2. 4. 2019, částka 42/2019 94 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 1. dubna 2019 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 30. března 2019 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 30. března 2019. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 330/2018 Sb. se dne 30. března 2019 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 5 ---|---|--- b)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 952 c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 661 d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 31 v tom podle volebních stran: 1| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová| 2 90| Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 26 355| Sdružení KDU-ČSL, NK| 1 714| Svobodní| 2 e)| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): | nevyskytlo se, seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): | nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 93/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 93/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 2. 4. 2019, částka 42/2019 93 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. března 2019 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2019 - 2020, uzavřená dne 22. 1. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem skla, keramiky a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR. 2. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2019, uzavřený dne 14. 1. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů ČR a Zemědělským svazem České republiky, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. 3. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2019, uzavřený dne 5. 2. 2019 mezi těmito smluvními stranami Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 92/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 92/2019 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 2. 4. 2019, částka 42/2019 92 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. března 2019 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 částka 31 885 Kč. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 91/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 91/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) Vyhlášeno 2. 4. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 42/2019 * Čl. I - V § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2019 91 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. března 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) Vláda nařizuje podle § 279 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.: Čl. I V § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), se slovo „součet“ nahrazuje slovy „dvojnásobek součtu“. Čl. II Přechodné ustanovení V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, ve kterých jsou nebo mají být prováděny srážky ze mzdy, plátce mzdy uplatní nově vypočtenou částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Kněžínek, Ph.D., v. r.
Zákon č. 90/2019 Sb.
Zákon č. 90/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 4. 2019, datum účinnosti 2. 4. 2019, částka 42/2019 * Čl. I - Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 4. 2019 90 ZÁKON ze dne 20. března 2019, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a).“. 2. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který včetně nadpisu zní: „§ 51a Odchylná opatření v případech mimořádných situací (1) V případech regionálních nebo celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit, vyvolaných zejména biotickými nebo abiotickými činiteli, které nastaly na území dvou a více krajů, kdy plnění povinností ze strany vlastníků lesů není možné, nebo by nevedlo k naplnění účelu zákona, může ministerstvo rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 až 3 a § 33 odst. 1 až 3 tohoto zákona za účelem minimalizace škod na lesích. Tato opatření může ministerstvo uložit též opatřením obecné povahy. (2) Rozhodnutí vydané podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. (4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. (5) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nepoužije. (6) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Nález Ústavního soudu č. 89/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 89/2019 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2019 sp. zn. Pl. ÚS 21/17 ve věci návrhu na zrušení čl. II bodů 2 a 3 zákona č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 29. 3. 2019, částka 41/2019 * Odůvodnění * I. - Obsah návrhu na zrušení ustanovení zákona * II. - Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k obsahu návrhu * III. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení * IV. - Legislativní proces přijetí napadených ustanovení * V. - Dikce napadených ustanovení * VI. - Meritorní přezkum návrhu * VII. - Závěr 89 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 21/17 dne 12. února 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor Václav Chaloupek, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem, se sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3, na zrušení ustanovení čl. II bodů 2 a 3 zákona č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Obsah návrhu na zrušení ustanovení zákona 1. Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, došlým Ústavnímu soudu dne 21. 8. 2017, se skupina 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále též jen „skupina senátorů“ nebo „navrhovatelka“) domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) zrušil ustanovení čl. II bodů 2 a 3 zákona č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (dále také „napadená ustanovení“). S návrhem byla spojena dodatečná žádost o jeho přednostní projednání. 2. Důvodem pro podání návrhu na zrušení ustanovení čl. II bodů 2 a 3 zákona č. 196/2012 Sb. je jejich tvrzený rozpor s ustanoveními čl. 11 a 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle navrhovatelky by v úvahu mohly přicházet instituty ochrany nabytých práv, legitimního očekávání, nepravé retroaktivity a prohlášení veřejného zájmu zákonem. Navrhovatelka připomíná judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, z níž za klíčové považuje nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 24/08 ze dne 17. 3. 2009 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.); z hlediska širších souvislostí připomíná nález sp. zn. Pl. ÚS 20/15 ze dne 19. 7. 2016 (N 127/82 SbNU 61). 3. Navrhovatelka konstatuje, že napadená ustanovení jsou předně v rozporu s čl. 11 Listiny. Uvádí, že problematiku protiústavního prohlášení veřejného zájmu zákonem na úkor vlastníků majetku řešil Ústavní soudÚstavní soud zejména dvěma nálezy, a to nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/04, kterým zrušil ustanovení § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, („jezy na Labi“) a nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/08, kterým zrušil zákon č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně. Skupina senátorů připomněla, že Ústavní soud dvakrát a jednomyslně konstatoval, že „deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem pokládá ... za protiústavní“, a současně použitou citací uvedla, že veřejným zájmem by mohlo být argumentováno i ve vztahu k jiné stavbě, neboť ten má být zjišťován až ve správním řízení; obdobně napadená ustanovení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/08 neobstála ani při použití kritéria akcesorické nerovnosti, neboť založila nerovnost spočívající ve snížení ochrany vlastnického práva, a tedy dotčení čl. 11 odst. 1 věty druhé Listiny. Navrhovatelka poukázala na to, že skutkově jsou případy řešené oběma uvedenými napadenými nálezy analogické souzené věci, přičemž druhý z nich „téměř jako by předjímal řešení situace, jež přijetím napadených ustanovení nastala“. 4. Skupina senátorů ve vztahu k tvrzenému deficitu ochrany nabytých práv, legitimnímu očekávání a protiústavní retroaktivitě napadených ustanovení připomněla argumentaci Ústavního souduÚstavního soudu pod body 147 až 149 jeho nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 a poukázala především na obecnou přípustnost nepravé retroaktivity, dále na pojetí ochrany legitimního očekávání jako majetkového nároku, který již byl individualizován právním aktem, anebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy. K možnému legislativnímu časovému střetu právních úprav a v kolizi stojících hodnot, jejichž posuzování by mělo být vedeno hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu prostřednictvím citovaného nálezu, odkázala na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), který uvádí, že „[p]roporcionalitu lze ... charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmu, resp. ochrany základních lidských práv a svobod odůvodňuje vyšší míru zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo novou právní regulací“. Omezení základního práva přitom musí ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzení způsobu legislativního řešení uvedeného časového střetu tak sehrává svou roli nejen míra odlišnosti staré a nové právní úpravy, nýbrž i další skutečnosti, jako společenská naléhavost zavedení posléze uvedené právní úpravy. Navrhovatelka považuje připomenuté závěry za argumentačně použitelné také v souzené věci a připomíná, že pro posouzení intenzity veřejného zájmu na straně jedné a ochrany vlastnického práva na straně druhé je nutno provést test proporcionality. Obdobně se domnívá, že veřejný zájem na odstranění reklamních zařízení z důvodu bezpečnosti silničního provozu logicky není u všech z nich stejný a plošné řešení je v kontextu argumentů uvedených výše protiústavní. 5. V případě tvrzeného porušení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny navrhovatelka uvedla, že obdobně tuto problematiku Ústavní soudÚstavní soud posuzoval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/13 ze dne 13. 5. 2014 (N 90/73 SbNU 497; 130/2014 Sb.), v němž připomněl princip přiměřenosti. Ten předpokládá, že opatření omezující základní práva či svobody nesmějí svými negativními důsledky přesáhnout klady, které představuje veřejný zájem na těchto opatřeních; opodstatněným proto musí být pouze mimořádně silný a řádně odůvodněný veřejný zájem, a to navíc za pečlivého šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva. Navrhovatelka dále připomněla, že Ústavní soud v uvedeném nálezu dovodil, že pro některé podnikatele by mohla mít zrušená právní úprava tzv. rdousící efekt, což by se v souzené věci mohlo týkat i vlastníků povolených reklamních zařízení. Konečně poukázala na případnou možnost těchto vlastníků využít institut mezinárodní ochrany investic. 6. Skupina senátorů učinila součástí svého podání také návrh zásad ústavně konformního a šetrnějšího řešení situace těch vlastníků, kteří instalovali reklamní zařízení na základě povolení vydaného příslušným stavebním úřadem. V případě, že tato zařízení jsou nebezpečná, mohla by být odstraněna, a to bez porušení čl. 11 Listiny, na základě zvláštní úpravy řízení o vydání správních rozhodnutí nařizujících jejich odstranění z důvodů posílení bezpečnosti silničního provozu. Za druhou možnost, která by nevyžadovala žádnou novelizaci právní úpravy, skupina senátorů považuje režim vydávání správních rozhodnutí o vyvlastnění. Společnou by jim byla skutečnost, že vydání správních rozhodnutí by bylo až krajním řešením (ultima ratio), jemuž by měl předcházet prokazatelný pokus ze strany silničního správního úřadu. K odstranění by mělo docházet výlučně za odpovídající náhradu, jejíž výše by reflektovala i ušlý zisk vlastníka reklamních zařízení, a předmětná správní rozhodnutí by neměla být vyloučena ze soudního přezkumu. Navrhovatelka podotkla, že byť by tato řešení byla (sice) organizačně složitější a finančně nákladnější, byla by zcela v souladu s principy právního státu a odpovídala by principům dobré správy. 7. Vedle uvedených navrhovaných řešení skupina senátorů uvádí, že docílit výrazného snížení celkového počtu reklamních zařízení, aniž by bylo nutno prohlášení veřejného zájmu zákonem, lze odstraněním nepovolených nebo v rozporu se zákonem povolených reklam, instalací svodidel, neprodlužováním platnosti nájemních smluv. 8. Navrhovatelka se proto domnívá, že z hlediska dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu se napadená ustanovení jeví jako protiústavní, a to zejména proto, že nelze stanovit veřejný zájem v konkrétní věci namísto individuálních správních aktů zákonem, protiústavnost napadených ustanovení vychází z porušení principů právní jistoty, legitimního očekávání a zákazu retroaktivity, v širších konsekvencích jsou napadená ustanovení i zásahem do práva na podnikání a případně i porušením pravidel mezinárodní ochrany investic. Skupina senátorů předpokládá, že zrušením napadených ustanovení by nevznikla mezera v zákoně, jež by znemožňovala dosáhnout odstranění konkrétních nebezpečných reklamních zařízení. V případě zrušení napadených ustanovení by bylo možné následně v rámci novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 13/1997 Sb.“) daný právní vztah řešit ústavně konformním způsobem, a to stanovením konkrétních podmínek pro jednotlivá nebezpečná reklamní zařízení, v nichž by bylo možno vyslovit individuálním správním aktem, že převážil veřejný zájem na odstranění daného nebezpečného reklamního zařízení nad právem vlastníka tohoto zařízení na ochranu vlastnictví a ochranu podnikání. II. Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k obsahu návrhu 9. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky jako účastníky řízení a vládu spolu s Veřejnou ochránkyní práv jako vedlejší účastníky řízení, aby se vyjádřily k obsahu návrhu. O vyjádření se k návrhu podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu požádal i ministra dopravy. 10. Poslanecká sněmovna i Senát se k návrhu vyjádřily. Jejich vyjádření jsou shrnuta níže v částech II. a) a II. b). 11. Ústavní soudÚstavní soud však nejprve musel vyjasnit postup vlády a ministra dopravy. Dne 23. 10. 2017 totiž vláda přijala usnesení č. 749, kterým schválila svůj vstup do tohoto řízení, navrhla zamítnutí návrhu a k zastupování v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem zmocnila ministra dopravy. Současně však zmocnila ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, správně ministra bez portfeje se zaměřením na: lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (dále jen „ministr bez portfeje“), aby ve spolupráci s ministrem dopravy vypracoval podrobné vyjádření vlády k předmětnému návrhu. 12. Dne 6. 11. 2017 ministr bez portfeje (bez zmocnění k zastupování v tomto řízení) zaslal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vyjádření vlády. Dne 16. 11. 2017 pak ministr dopravy zaslal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělení, ve kterém odkázal na vyjádření zaslané ministrem bez portfeje. Výslovně v něm uvádí, že na jeho vypracování, v souladu s usnesením vlády č. 749 spolupracoval. Vyjádření tedy zaslal nezmocněný člen vlády, který měl za úkol vyjádření ve spolupráci s ministrem dopravy vypracovat. Ideálním řešením by bylo, pokud by Ústavní soudÚstavní soud obdržel od vlády vyjádření ze strany ministra dopravy, který jako jediný měl zmocnění před Ústavním soudemÚstavním soudem vystupovat. Ústavní soudÚstavní soud nicméně k této situaci nehodlal přistupovat formalisticky a zaslané vyjádření ze dne 6. 11. 2017 uvedl v části II. c) jako vyjádření vlády. 13. Veřejná ochránkyně práv do řízení nevstoupila. II. a) Vyjádření Poslanecké sněmovny 14. Vyjádření Poslanecké sněmovny ze dne 13. 10. 2017 se týká jen formálních aspektů legislativního procesu, který vedl k přijetí napadené právní úpravy. Poslanecká sněmovna uvedla, že vládní návrh zákona jí vláda předložila dne 3. 11. 2011 a následně byl projednáván jako sněmovní tisk č. 528. V prvním čtení byl projednáván dne 13. 12. 2011 a byl přikázán hospodářskému výboru a výboru pro životní prostředí, které návrhy projednaly a přijaly usnesení. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 31. 1. 2012 na 33. schůzi a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako sněmovní tisk č. 528/3, který byl poslancům rozeslán dne 2. 2. 2012. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 8. 2. 2012 a návrh zákona byl schválen v hlasování č. 148 (usnesení č. 1028); z přítomných 168 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 111 a proti 18. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 20. 2. 2012 Senátu, který jej dne 14. 3. 2012 projednal a Poslanecké sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy a jako tisk č. 528/5 byl dne 20. 3. 2012 rozeslán poslancům. Poslanecká sněmovna následně návrh vrácený Senátem přijala dne 4. 5. 2012 (usnesení č. 1141); z přítomných 153 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 88 a proti 35. Souhlas s návrhem zákona byl vysloven ústavně předepsaným způsobem. II. b) Vyjádření Senátu 15. Senát ve svém vyjádření ze dne 31. 10. 2017 připomněl, že mu vládní návrh novely zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou dne 8. 2. 2012 byl postoupen dne 20. 2. 2012 (senátní tisk č. 293) a byl projednán garančním výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který navrhl vypustit z novely zákona příslušná ustanovení o regulaci reklamních zařízení a ponechat dosavadní právní stav. Ústavně-právní výbor nepřijal žádné usnesení, neboť navržené pozměňovací návrhy nebyly schváleny. Senát v plénu dne 14. 3. 2012 projednal návrh zákona a (závěrečným) hlasováním č. 21 (usnesení č. 545) jej vrátil s osmi pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně k dalšímu postupu; z přítomných 74 senátorek a senátorů se vyslovilo pro 47 a proti 2. Na plénu Senátu proběhla debata, která dílem svědčila ve prospěch vládního návrhu zákona a dílem byla vyjádřením obav z možného domáhání se náhrady škody za zmařenou investici a také ztráty výnosů z tohoto typu reklamy pro regiony, města a obceobce. Senát se nakonec (poté, kdy potřebnou většinu nezískal ani návrh zákona v předloženém znění, ani návrh předložený garančním výborem) vyslovil pro kompromisní návrh senátorky Ing. Veroniky Vrecionové představovaný souborem osmi pozměňovacích návrhů, jež omezily zákaz venkovní reklamy pouze na okolí dálnic a silnic I. třídy a zároveň ponechávají reklamu v okolí silnic II. a III. třídy a poblíž místních komunikací. Mezi důvody pro přijetí těchto pozměňovacích návrhů byla v prvé řadě hrozba mezinárodních arbitráží při úplném zrušení billboardů kolem všech komunikací, dále ekonomické dopady na dotčené firmy a na pracovní místa a konečně zachování části příjmů měst a obcíobcí z pronájmu pozemků a ploch pro venkovní reklamu. Senát ve vyjádření uvedl, že navrhované řešení přijal se záměrem, aby nedošlo k nežádoucí deformaci tržního prostředí; vyslovil přesvědčení, že toto řešení odpovídá obdobné standardní regulaci v ostatních evropských státech, přičemž ani v jednom z příspěvků v rozpravě nezazněl argument, který by nasvědčoval možné protiústavnosti. Závěrem zdůraznil, že jeho verze reflektuje požadavky odborníků na zákaz billboardů především u těch pozemních komunikací, kde vozidla standardně překračují rychlost 80 km/hod. a kde způsobené nehody, které by snad mohly být zapříčiněny i nepozorností řidičů vyvolanou sledováním venkovní reklamy, mívají povětšinou fatální následky. II. c) Vyjádření vlády 16. Vláda ve svém vyjádření vyslovila přesvědčení, že napadená ustanovení jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, upozornila na nepřiměřeně dlouhý časový odstup mezi okamžikem podání derogačního návrhu (21. 8. 2017) a nabytím platnosti (13. 6. 2012), resp. účinnosti (1. 9. 2012) navrhovatelkou napadených ustanovení. Domnívá se, že Ústavní soudÚstavní soud by měl zohlednit, že tento postup je z pohledu budování důvěry občanů v materiální právní stát přinejmenším nevhodný, resp. je v rozporu s principem oprávněné důvěry občanů v právo a také s principem právní jistoty. 17. Vláda vyslovila zásadní nesouhlas s argumentací navrhovatelky k ochraně vlastnického práva a prohlášení veřejného zájmu zákonem opřenou o nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 24/08 ze dne 17. 3. 2009 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.), neboť „napadená ustanovení neobsahují žádné konstatování veřejného zájmu v konkrétním případě“ a „stanoví toliko postup“ pro odstraňování v minulosti umístěných reklamních zařízení na dálnicích, silnicích I. třídy nebo jejich silničním pomocném pozemku nebo v jejich silničním ochranném pásmu (dále také „podél dálnic a silnic I. třídy“). Citované judikáty se týkaly zcela odlišné právní úpravy, v níž je veřejný zájem předpokladem pro určité úřední postupy; tedy výslovné konstatování veřejného zájmu přímo zákonem nahradilo jeho posuzování (postup) při vydávání individuálních správních aktů, které naopak standardně přísluší moci výkonné. Nedodržování této dělby při výkonu státní moci by bylo (v důsledku zásahu moci zákonodárné do moci výkonné) v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Argumentace uvedenými judikáty je proto nepřiléhavá. Vláda uvedla, že navrhovatelka chybně zaměňuje výslovné stanovení veřejného zájmu v konkrétních případech zákonem, které je uvedeným zásahem moci zákonodárné do moci výkonné, a je tedy nepřípustné, s posuzováním a vyhodnocováním střetu různých veřejných zájmů v procesu přijímání právní úpravy, což je naopak žádoucí a neodmyslitelnou součástí zákonodárného procesu. 18. Vláda v uvedené souvislosti zdůraznila, že přijímání nové právní úpravy by vždy mělo být vyvoláno a odůvodněno určitým veřejným zájmem; musí proto dojít k řádnému posouzení střetu různých veřejných zájmů, vyhodnocení důvodnosti sledovaného cíle atd. Jde tedy o „veřejné zájmy v jejich obecném pojetí, jež jsou v rámci legislativního procesu pečlivě zvažovány“. Nejinak tomu bylo i v případě přijímání zákona č. 196/2012 Sb., do něhož byl (téměř absolutní) zákaz umísťování reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy zakotven za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Vláda připomněla důvodovou zprávu k citovanému zákonu a v ní uvedené argumenty týkající se toho, že reklamní zařízení představují zdroj ohrožení bezpečnosti silničního provozu, neboť jejich primárním účelem je upoutat pozornost účastníků silničního provozu, což je krajně nežádoucí zvláště při velmi vysokých rychlostech na dálnicích a silnicích I. třídy se všemi předpoklady i následky nebezpečných dopravních situací. Aby bylo možno dosáhnout zajištění bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků, bylo nezbytné zajistit odstranění reklamních zařízení podél dotčených komunikací. Vláda zdůraznila, že k zajištění sledovaného účelu nebylo zvoleno okamžité řešení, ale kompromisní přístup spočívající ve stanovení přiměřené doby pěti let, jež reflektovala délku doby, na niž byla vydána předmětná povolení a na niž byly také uzavírány smlouvy na dobu určitou. Maximální délka přechodného období proto primárně dopadla na povolení vydaná v době, kdy ještě právní úprava neomezovala dobu platnosti příslušných povolení. Bez napadených ustanovení intertemporálního charakteru by tato reklamní zařízení mohla být provozována po neomezenou dobu, což by zmařilo dosažení účelu sledovaného při přijetí zákona č. 196/2012 Sb. Vláda v této souvislosti zdůraznila, že bylo přihlíženo k několika vzájemně posuzovaným veřejným zájmům, včetně poskytnutí dostatečně dlouhé doby na přizpůsobení dotčených vlastníků. Tento postup proto nelze považovat za protiústavní a citované judikáty Ústavního souduÚstavního soudu s projednávanou problematikou nijak nesouvisí. 19. Ve vztahu k navrhovatelkou tvrzenému rozporu napadených ustanovení s principem ochrany nabytých práv a legitimního očekávání i jejich retroaktivního působení vláda v prvé řadě konstatovala nepřiléhavost navrhovatelčiny argumentace nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (viz výše), neboť napadená ustanovení nijak neomezují možnost nabývání majetku. Podle § 14 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jsou reklamní zařízení samostatnou věcí v právním i faktickém smyslu a vlastník s nimi může samostatně nakládat, včetně přemístění na jiné vhodné místo, kde je může dále provozovat. 20. Vláda připomněla čl. 11 odst. 3 Listiny, podle něhož vlastnictví zavazuje, nesmí být zneužito v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Proto ani oprávnění vlastníků užívat věci není bezbřehé a podléhá omezením stanoveným předpisy veřejného práva. Vláda v této souvislosti poukázala na to, že zřizování a provozování reklamních zařízení podél pozemních komunikací je od počátku existence zákona č. 13/1997 Sb. předmětem zvláštní cílené a na bezpečnost silničního provozu zaměřené veřejnoprávní regulace a jejím obsahem (stejně jako napadených ustanovení) není odnímání vlastnického práva k nim. Stejně jako jsou stanovena různá omezení vlastnického práva v oblasti zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, ochrany životního prostředí, územního plánování či urbanismu, stanoví i předpisy veřejného práva v oblasti dopravy podmínky, jimiž se musí řídit adresáti právní regulace. Vláda ostatně připomněla, že užívání majetku je z hlediska čl. 11 odst. 3 Listiny přípustné, pokud sleduje legitimní cíl, je v souladu s vnitrostátním právem a je přiměřené ve vztahu ke sledovanému cíli (viz Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012). Ve vztahu k napadené věci jsou předpoklady pro aplikaci čl. 11 odst. 3 Listiny naplněny, neboť zákonodárce sledoval legitimní cíl v podobě zajištění bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví účastníků silničního provozu, opatření k dosažení předmětného cíle jsou obsažena v zákoně a ve vztahu k tomuto cíli je lze kvalifikovat jako přiměřená. 21. Vláda poukázala na klíčovou povahu a význam kritéria proporcionality pro posouzení ústavní konformity přijatých zákonů; ostatně na tento princip odkazuje i navrhovatelka, která uvádí nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (připomínající závěry obsažené ve výše uvedeném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96). Vláda však zdůraznila, že obsah uvedeného nálezu již „na první pohled“ svědčí spíše opačnému názoru než podpoře tvrzení skupiny senátorů. Při posouzení napadených ustanovení a okolností, za nichž se stala součástí platné právní úpravy, podle kritérií uvedených v tomto nálezu, je totiž zřejmé, že zákonodárce postupoval uvážlivě a vyvaroval se postupů a závěrů, jež by mohly vést k nepřiměřenému zásahu nové právní úpravy do stávajících práv. Vláda uvedla, že při aplikaci testu proporcionality „je na jednu stranu třeba postavit veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu a ochraně života a zdraví jednotlivců a na druhé straně zájem vlastníků reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy provozovat tato zařízení na stejném místě i po přijetí nové právní úpravy“. V této souvislosti poukázala na to, že i když z hlediska účelu by bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění reklamních zařízení, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým jim umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. 22. Vláda připomněla, že rezignace na řešení problematiky v minulosti umístěných reklamních zařízení by navíc vedla k vytvoření nerovného postavení mezi jejich provozovateli, neboť umísťování nových reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy podléhá značně přísné úpravě, zatímco na podnikatele provozující reklamní zařízení umístěná v minulosti by se „v podstatě navždy vztahovaly mírnější podmínky“. Vláda v této souvislosti poukázala na nález (správně usnesení) Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 11/99 ze dne 10. 5. 1999 (U 36/14 SbNU 339) řešící střet právní úpravy staré, která podmínky výkonu určité činnosti upravovala liberálněji, s úpravou novou, kde se mj. uvádí: „Způsob řešení tohoto střetu vytváří nepravou retroaktivitu, když pro určitou vymezenou skupinu subjektů se účinnost nové úpravy (splnění jedné z podmínek) odkládá do stanoveného termínu. Těmto subjektům je tedy poskytnuta příležitost splnit náročnější či jiné podmínky nové úpravy a současně si v tomto období zachovat kontinuitně svůj status. Taková úprava nezakládá dle přesvědčení Ústavního souduÚstavního soudu žádnou nerovnost. Nerovnost by naopak nutně založilo řešení, které by dosavadním držitelům oprávnění k určité činnosti ponechalo, zatímco podmínky nové a přísnější by platily pouze pro uchazeče nové. Řešení, které zákonodárce zvolil, rozhodně nemá znaky libovůle a není v rozporu s principem rovnosti, jak je Ústavním soudemÚstavním soudem chápán.“ Vláda považuje za zjevné, že řešení přijaté v napadených ustanoveních není v rozporu s ústavními principy, a naopak je pro jejich zajištění nezbytné. 23. Vláda se neztotožnila ani s tím, že navrhovatelka spatřuje protiústavnost napadených ustanovení „v plošném řešení“, neboť „upravují postup odstraňování reklamních zařízení“ umístěných pouze podél dálnic a silnic I. třídy a týká se pouze cca 3 000 reklamních zařízení (z celkového počtu cca 25 000 reklamních zařízení). Jejich odstranění je odůvodněno intenzitou silničního provozu, vysokou rychlostí na dálnicích a silnicích I. třídy se pohybujících vozidel, požadavky na plné soustředění řidičů a hrozbou fatálních následků v důsledku nárazu vozidel do těchto zařízení. Dopad napadených ustanovení proto přesně koresponduje s právní úpravou povolování umístění reklamních zařízení zavedenou zákonem č. 196/2012 Sb. do § 25 odst. 7 a § 31 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. 24. Výtka týkající se „plošného řešení“ paradoxně neobstojí podle vlády ani při srovnání s navrhovatelkou připomínanou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu, neboť ten v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (viz výše) s odkazem na svou ustálenou rozhodovací praxi zdůraznil „maximu všeobecnosti právní regulace“ jako jednoho ze základních principů materiálního právního státu, tj. požadavek obecnosti zákona. Proto zákonodárce, který při formulaci předmětné právní úpravy usoudil, že s výhradou dílčích výjimek se nová reklamní zařízení podél dálnic a silnic I. třídy nemají zřizovat vůbec, a přizpůsobil tomu znění napadených (přechodných) ustanovení zákona tak, aby ve stanovené lhůtě došlo k odstranění reklamních zařízení povolených v minulosti na dobu neurčitou. Důsledkem je proto transparentní, nediskriminační, přiměřený (a především) obecný dopad opatření na všechny provozovatele reklamních zařízení, čímž mají být dosaženy výše popsané legitimní cíle veřejného zájmu. 25. Vláda se dále neztotožnila ani s názorem, že napadená ustanovení představují protiústavní zásah do práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, když navrhovatelka dovozuje tzv. „rdousící efekt“ pro vlastníky reklamních zařízení a připomíná nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/13. Vlastníci reklamních zařízení mohou i nadále provozovat svou činnost a reálný dopad napadených ustanovení na výkon podnikatelské činnosti v oblasti venkovní reklamy (ve vztahu k cca 3 000 zařízení) je značně omezený, neboť tato zařízení zůstávají majetkem jejich vlastníků a mohou je po přemístění na jiné místo nadále provozovat. Vedle doposud uvedeného vláda připomíná také bod 3 přechodných ustanovení, podle něhož vlastník reklamního zařízení umístěného podél dálnice nebo silnice I. třídy může požádat o povolení jeho umístění podle nové právní úpravy, a pokud bude povolení (při splnění zákonných požadavků) vydáno, nebude nutné jej odstraňovat a bude možné jej provozovat i nadále. 26. Vláda konečně připomněla, že skupina senátorů opomíjí skutečnost, že právo obsažené v čl. 26 odst. 1 Listiny se řadí mezi práva, vůči nimž se uplatní čl. 41 odst. 1 Listiny, který otevírá prostor pro zákonodárce při volbě nejrůznějších řešení, neboť hospodářských práv se lze domáhat pouze v mezích zákonů, která tato ustanovení provádějí. Poukázala na nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), v němž Ústavní soud uvedl, že testem ústavnosti v tomto smyslu projde taková zákonná úprava, u níž „lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle, a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší ...“. Vláda je proto přesvědčena, že napadená ustanovení sledují legitimní cíle veřejného zájmu, jichž dosahují rozumným způsobem. Vláda se také podrobně kriticky vyjádřila k návrhu variant ústavně konformního a šetrnějšího řešení situace. 27. Vláda se důrazně ohradila proti argumentaci, že by v souvislosti s napadenými ustanoveními docházelo k odnímání vlastnického práva, neboť předmětná reklamní zařízení zůstávají i nadále majetkem jejich vlastníků. Přechodné období pěti let není jakoukoli „náhradou“, ale jde o časový prostor, který byl vlastníkům reklamních zařízení dán k tomu, aby je přemístili na jiné vhodné místo. 28. Podle vlády nebyl porušen ani jeden z následujících ústavně zaručených principů, tj. právní jistoty, legitimního očekávání a zákazu retroaktivity, neboť napadená ustanovení sledují legitimní cíl, jímž je zajištění bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jednotlivců. Bez opatření vztahujícího se k již v minulosti umístěným reklamním zařízením a jejich ponecháním v bezprostřední blízkosti dálnic a silnic I. třídy by nebylo možné tohoto cíle dosáhnout. Napadená ustanovení naplňují princip obecnosti zákona, jsou souladná s ústavním pořádkem, jejich přiměřenost a dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se nové právní úpravě jsou nepochybné; nejde o opatření plošná, neboť se týkají pouze reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy - tedy míst s nejintenzivnějším provozem a s mnohem vyšší mírou nebezpečí. Případná absence právní úpravy vztahující se k již umístěným reklamním zařízením by naopak vyvolala nerovné postavení, neboť podnikatelé, kteří by nově umísťovali reklamní zařízení, by podléhali přísnější úpravě, zatímco podnikatelům majícím z minulosti umístěná reklamní zařízení by „navždy“ zůstaly mírnější podmínky. Vláda poukázala na to, že se jedná o odstranění reklamních zařízení z míst, kde je jejich umístění z hlediska silničního provozu a ochrany života a zdraví nebezpečné. Namístě proto není ani striktní výklad ochrany nabytých práv, neboť při jeho uplatnění by nebylo možné novelizovat jakýkoliv právní předpis, a reagovat tak na potřeby společnosti. 29. Vláda vyjádření uzavřela s tím, že právní úpravu obsaženou v napadených ustanoveních lze považovat za přiměřenou a zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a navrhla, aby byl předmětný návrh zamítnut. II. d) Replika navrhovatelů 30. Ústavní soudÚstavní soud zaslal všechna výše shrnutá vyjádření zástupci navrhovatelky k replice. 31. Navrhovatelka v replice a v jejím doplnění stručně shrnula vyjádření Senátu a především poukázala na důvody, které vedly k zavedení odlišného právního režimu pro reklamní zařízení podél dálnic a silnic I. třídy a podél ostatních komunikací. Tyto důvody podle skupiny senátorů nejsou primárně motivovány bezpečností silničního provozu jako veřejného zájmu („neboť pokud by tomu tak bylo, nemohla by být rozumným zákonodárcem záměrně ponechána pětiletá lhůta“), ale vycházejí ze zájmu příjmově ochránit pouze jednu skupinu vlastníků (regiony, města, obceobce), což však ve svých důsledcích znamená zavedení nerovného (diskriminačního) postavení mezi vlastníky. Podle jejich názoru přijaté řešení zcela záměrně upřednostnilo zájem státu zbavit se nákladného a administrativního zatížení úřadů na úkor ochrany vlastnického práva. V souvislosti s argumentací týkající se ztráty majetkové hodnoty od dálnice či silnice I. třídy odstraněného reklamního zařízení, které je sice následně instalované, avšak na vzdálenějším, resp. méně viditelném místě, navrhovatelka poukazuje na rozdílný zisk z takto umístěných reklamních zařízení a na další doprovodné činitele, jako je obsazenost vhodných míst (a to i v regionech, obcíchobcích a městech), nejistota týkající se povolení instalace reklamního zařízení, které napadená právní úprava negarantuje, další náklady na správní řízení a instalaci reklamního zařízení. Připomíná také z dosavadní zkušenosti plynoucí psychologické obavy o možném nenaplnění legitimního očekávání a právní jistoty vlastníka reklamního zařízení, a to i v případě již povoleného umístění takového zařízení. 32. Skupina senátorů poukázala na to, že napadená ustanovení namísto toho, aby např. jinak a přísněji stanovila jasné bezpečnostní podmínky, ex lege staví veškerá reklamní zařízení podél dálnic a silnic I. třídy do kategorie nebezpečných, přestože jejich umístění příslušný správní orgán jako bezpečné povolil. Současně připomněla, že „rozdíl v nebezpečnosti reklamního zařízení umístěného u dálnice či naopak ve městě je prima vista v obecné rovině minimální“. Navrhovatelka aktuálně uvedla, že podle obecně dostupných informací Ministerstvo dopravy zahájilo jednání a uzavřelo dohody o odstranění reklamních zařízení umístěných na státních pozemcích na základě nájemních smluv, u nichž doba nájmu již vypršela nebo vyprší dnem 31. 12. 2018. Skupina senátorů se domnívá, že dosáhnout odstranění reklamních zařízení lze i s využitím právní úpravy ve stavu před 1. 9. 2017, a tedy tvrzeného veřejného zájmu lze dosáhnout i jinak než napadenou právní úpravou, jež není ústavně konformní. 33. Navrhovatelka konečně zdůraznila, že „skutečně není relevantní, kdy byl návrh podán“, avšak pro informaci sděluje, že část skupiny senátorů byla zvolena při posledních senátních volbách. III. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 34. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 17 senátorů. Tento návrh podala skupina 17 senátorů. V souladu s § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy skupina senátorů splňuje. 35. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu ustanovení § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle ustanovení § 67 téhož zákona. Ústavní soud o návrhu rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci. IV. Legislativní proces přijetí napadených ustanovení 36. Ústavní soudÚstavní soud v intencích § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napadená ustanovení zákona č. 196/2012 Sb. přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze zákonodárci nic vytýkat. Účastníci řízení i vedlejší účastnice ostatně žádné deficity legislativního procesu neuvádějí. Pro stručnost Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na shrnutí průběhu legislativního procesu ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu. V. Dikce napadených ustanovení 37. Ústavní soudÚstavní soud pro přehlednost uvádí nejen ustanovení zákona č. 196/2012 Sb., která napadá skupina senátorů, ale celé znění čl. II, tedy také související bod 1: Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Reklamní zařízení, jehož zřízení a provozování na dálnici, silnici I. třídy nebo jejich silničním pomocném pozemku nebo v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy bylo silničním správním úřadem povoleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze nadále provozovat za splnění podmínek uvedených v povolení do zániku tohoto povolení, nejdéle však 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vlastník reklamního zařízení uvedeného v bodě 2, jestliže mu nebylo vydáno povolení podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je po ukončení doby, po kterou lze podle bodu 2 reklamní zařízení dále provozovat, povinen reklamní zařízení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů, odstranit. Neodstraní-li vlastník reklamní zařízení ve stanovené lhůtě, postupuje se podle § 25 odst. 10 a 11 nebo § 31 odst. 9 až 11 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. VI. Meritorní přezkum návrhu 38. Ústavní soudÚstavní soud musí připomenout, že již vícekrát konstatoval, že princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, která podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým a technickým změnám, jež mohou vyžadovat i reflexi v nárocích kladených na bezpečnost silničního provozu a na okolnosti s ním spojené. 39. Navrhovatelka v prvé řadě konstatovala, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 11 odst. 1 větou první („Každý má právo vlastnit majetek.“) a odst. 4 („Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“) Listiny. Bezprostředně uvedla dva nálezy Ústavního soudu [sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (tzv. „jezy na Labi“) a sp. zn. Pl. ÚS 24/08 (o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně)] a v této souvislosti připomněla, že Ústavní soudÚstavní soud dvakrát a jednomyslně konstatoval protiústavnost deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem, neboť veřejný zájem má být zjišťován až ve správním řízení. 40. Ústavní soudÚstavní soud musí v této otázce (a to obdobně jako vláda) argumentaci skupiny senátorů k ochraně vlastnického práva opřenou o takto chápané prohlášení veřejného zájmu zákonem odmítnout, neboť navrhovatelka jako by vůbec nebrala zřetel na skutečnost, že v citovaných nálezech se jednalo o konstatování veřejného zájmu v konkrétní (jedinečné) věci. Zřetelně to vyplývá jak ze zrušeného § 3a zákona č. 114/1995 Sb.: „Rozvoj a modernizace vodní cesty vymezené vodním tokem Labe od říčního km 129,1 (Pardubice), na státní hranici se Spolkovou republikou Německo a vodním tokem Vltava od říčního km 91,5 (Třebenice) včetně plavebního kanálu Vraňany - Hořín po soutok s vodním tokem Labe včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, je ve veřejném zájmu.“ (sp. zn. Pl. ÚS 24/04), tak ze zrušeného § 1 zákona č. 544/2005 Sb.: „Vzletová a přistávací dráha 06R - 24L letiště Praha Ruzyně, odpovídající svým umístěním platnému územnímu plánu hlavního města Prahy a platnému územnímu plánu města Hostivice, a dále všechny stavby, které budou v oblasti technické infrastruktury zajišťovat její provoz ... jsou veřejným zájmem.“(sp. zn. Pl. ÚS 24/08). V obou souzených věcech totiž zákonodárce, aniž by ponechal posouzení a rozhodnutí o naplnění hlediska veřejného zájmu v konkrétní (jedinečné) věci správnímu orgánu ve správním řízení, a to ve formě vydání (individuálního) správního aktu, tento veřejný zájem konstatoval zákonem. 41. Ústavní soudÚstavní soud proto v prvé řadě musí také v nyní souzené věci připomenout rationem decidendi nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005 [(N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) a obdobně také nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/08 ze dne 17. 3. 2009 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.)], totiž skutečnost, že k základním principům materiálního právního státu náleží maxima všeobecnosti právní regulace, která je ideálním, typickým a podstatným znakem zákona [resp. právního předpisu vůbec; srov. také nález sp. zn. Pl. ÚS 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.)]. Současně připomněl zásadu, že smyslem rozdělení výkonu státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní je svěření všeobecné a prvotní mocenské regulace státu zákonodárství, odvozené všeobecné mocenské regulace a rozhodování o individuálních případech ve správních věcech moci výkonné (především veřejné správě) a soudnictví výlučně rozhodování o individuálních případech v civilních a trestních věcech (s výjimkou specifického rozhodování ve správním a ústavním soudnictví). Zjišťování veřejného zájmu je ostatně pro výkonné orgány v konkrétním případě typickou pravomocí, neboť veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky např. o vyvlastňování) a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z uvedeného vymezení definičního znaku pojmu zákona (resp. právního předpisu) se pak odvíjí pojem zákona (právního předpisu) v materiálním smyslu, od něhož je nutno odlišovat zákony (právní předpisy) ve smyslu formálním. Zrušené ustanovení § 3a zákona č. 114/1995 Sb. upravovalo jedinečný případ (rozvoj a modernizace konkrétně vymezené vodní cesty je ve veřejném zájmu), a scházel mu tak podstatný materiální znak právní normy, jímž je obecnost. Materiálně se proto nejednalo o právní předpis, ale napadené ustanovení bylo de facto (individuálním) správním aktem. Takovou deklaraci veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem Ústavní soudÚstavní soud pokládá za protiústavní, neboť je zásahem moci zákonodárné do moci výkonné a navíc omezuje právo na soudní přezkum. Ustanovení zákona stanovující (pro konkrétní stavbu) neodůvodněně odlišný procesní režim současně porušují princip rovnosti v právech, jakož i čl. 11 odst. 1 větu druhou Listiny, podle níž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah i ochranu. 42. Ústavní soudÚstavní soud proto v uvedených souvislostech připomíná a zdůrazňuje, že již samotný pojem „veřejný zájem“ v širším slova smyslu chápaný jako zájem obecně prospěšný (žádoucí) či ochraňující s sebou významově v prvé řadě nese aspekt obecnosti (resp. jak bylo výše připomenuto „maximy všeobecnosti právní regulace“). Vláda ostatně v této souvislosti hovoří o tom, že přijímání nové právní úpravy by vždy mělo být vyvoláno a odůvodněno určitým veřejným zájmem, tj. určitým cílem, resp. účelem právní regulace. V tomto významu je pojem veřejný zájem ex definitione považován za nutný předpoklad úvah o prvotní mocenské regulaci společenských vztahů zákonem. Lze tedy dovodit, že již samotný obecný pojem veřejného zájmu je podmínkou nutnou (condicio sine qua non) všeobecnosti právní regulace. Vlastní pojem „veřejný zájem“ však na straně druhé ani nemusí být v zákoně výslovně expressis verbis uveden. V případě zákona č. 196/2012 Sb. měnícího zákon č. 13/1997 Sb. tímto veřejným zájmem (a tedy cílem, resp. účelem právní regulace) je mimo jiné zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrana života a zdraví jeho účastníků. Tento účel právní regulace, jakož i prostředky k němu vedoucí byly ostatně uvedeny v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 196/2012 Sb. a dále podrobněji rozvedeny v rámci rozpravy v Senátu. 43. Ústavní soudÚstavní soud neopomíjí ani skutečnost, že prostředky, kterými je dosahován určitý veřejný zájem, a tedy cíl a účel právní regulace s ním spojený, působí v určitém prostředí a oba se mohou dotýkat také jiných veřejných zájmů (v obecném pojetí). Proto musí být důvodnost určitého veřejného zájmu (cíle, resp. účelu a prostředků právní regulace s nimi spojenými) a jeho možný střet s jinými veřejnými zájmy pečlivě posuzován. V souzené věci taková situace nastala v případě veřejného zájmu na zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků, jež předpokládá a vyžaduje náležitou pozornost především řidičů. Tato pozornost je však ohrožována reklamními zařízeními, jejichž účelem je naopak (již z povahy věci) upoutávat pozornost, a to nejen řidičů, ale (vlastně) všech účastníků silničního provozu. Jako krajně nežádoucí skutečnost se projevuje především v podmínkách a nárocích na pozornost účastníků silničního provozu a v následcích dopravních nehod vyvolaných podmínkami provozu na dálnicích a silnicích I. třídy. Aby bylo možno dosáhnout sledovaného veřejného zájmu (účelu právní regulace), tedy zajištění či zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků, bylo nutno zajistit odstranění reklamních zařízení již umístěných podél dotčených pozemních komunikací. Právní regulace, jež má v předmětném zákoně č. 196/2012 Sb. podobu zákazu umísťování reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy, a to pouze s několika výjimkami, se proto nutně dotkla zájmů vlastníků těchto reklamních zařízení, a to ať již byla umístěna na základě povolení vydaných na dobu neomezenou (zejména v 90. letech minulého století), nebo podle později platné právní úpravy na dobu pěti let a tomu odpovídajících smluv na umístění reklamního zařízení uzavíraných na dobu určitou v obvyklé délce pěti let. Výsledkem posouzení tohoto střetu bylo přijetí opatření, jež umožnilo realizovat sledovaný cíl, tj. zajištění či zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků, a současně umožnit ochranu zájmů vlastníků dotčených reklamních zařízení v podobě stanovení maximální možné doby provozování těchto zařízení. Ostatně respekt k ochraně zájmů vlastníků reklamních zařízení se nepromítl do okamžitého řešení, ale do zákonodárcem akceptovaných změn, jež měly svůj původ v pozměňovacích návrzích Senátu, které Poslanecká sněmovna přijala; případná argumentace protiústavností v tomto rámci nezazněla. 44. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že od veřejného zájmu ve výše uvedeném širším smyslu je nutno odlišit „veřejný zájem“ [v úzkém (jedinečném) smyslu], který je v právní úpravě zákonodárcem uveden a stanoven jako hledisko sloužící pro posouzení podstatných podmínek sloužících pro rozhodnutí v konkrétní věci. Zjištění těchto podmínek, jejich posouzení a rozhodnutí o tom, zda došlo či nedošlo k naplnění kritéria veřejného zájmu, však již náleží do působnosti a pravomoci konkrétního správního orgánu, který v konkrétní věci rozhodne a vydá správní rozhodnutí. Jedná se proto o zcela odlišnou právní úpravu, jež je z hlediska dělby moci vlastní jinému druhu státní činnosti, než je zákonodárství [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/2000 ze dne 5. 4. 2000 (N 51/18 SbNU 7; 107/2000 Sb.)]. 45. Napadená ustanovení v posuzované věci hledisko veřejného zájmu v právě uvedeném smyslu výslovně ani skrytě neobsahují, nelze je z nich ani dovodit. Konkrétně je třeba zdůraznit, že napadená ustanovení ve svých dispozicích neupravují nic jiného než další postupy a s nimi spojené lhůty za předpokladu naplnění hypotéz vymezených v těchto ustanoveních. 46. Ústavní soudÚstavní soud proto skupině senátorů nemůže přisvědčit, že by případy řešené oběma nálezy (tj. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a sp. zn. Pl. ÚS 24/08) byly analogické k jimi tvrzenému „protiústavnímu upřednostnění veřejného zájmu v napadených ustanoveních, ba dokonce tvrzení, že nález sp. zn. Pl. ÚS 24/08 téměř jako by předjímal řešení situace, jež přijetím napadených ustanovení nastala“. Ústavní soud musí argumentaci oběma citovanými nálezy Ústavního souduÚstavního soudu, které se týkaly jiné právní úpravy, odmítnout jako nepřiléhavou. Napadená ustanovení stanoví (pouze) obecně postupy a s nimi spojené lhůty pro odstranění, resp. provozování reklamních zařízení, navíc vůbec neupravují konkrétní (jedinečnou) věc. Naopak zahrnují v sobě z hlediska právní úpravy objektu právní regulace (tj. reklamních zařízení umístěných - ať již na základě vydaného, nebo nevydaného povolení - podél dálnic a silnic I. třídy) a v ní stanovených podmínek obecnost jako materiální znak právní normy. 47. Ústavní soudÚstavní soud proto v této části uzavírá, že argumentace skupiny senátorů nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a sp. zn. Pl. ÚS 24/08 je lichá, neboť ke stanovení veřejného zájmu zákonem v konkrétní věci vůbec nedochází, oba citované nálezy se souzenou věcí věcně ani jinak nesouvisí a napadená ustanovení v tomto rámci nejsou s čl. 11 odst. 1 větou první Listiny rozporná. 48. Navrhovatelka dále na podporu své argumentace uvádí, že napadená ustanovení nerespektují principy ochrany nabytých práv, legitimního očekávání a že jsou protiústavně retroaktivní, obsáhle cituje body 147 až 149 odůvodnění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), které považuje za „v plném rozsahu argumentačně použitelné“. Připomíná, že při posuzování intenzity veřejného zájmu a ochrany vlastnického práva je nutno vycházet z testu proporcionality. a) K proporcionalitě napadené právní úpravy, retroaktivitě a legitimnímu očekávání 49. Ústavní soudÚstavní soud proto v kontextu podaného návrhu na zrušení napadených ustanovení přezkoumá, zda dotčená úprava režimu zvláštního užívání reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy provedená zákonem č. 196/2012 Sb. splňuje naléhavou společenskou potřebu existence úpravy ochrany veřejného zájmu a dále zejména vztah přiměřenosti vůči sledovanému legitimnímu cíli. Zaměří se proto na to, zda zákonodárce respektoval zásadu proporcionality a dosáhl spravedlivé rovnováhy mezi v kolizi stojícími dotčenými zájmy. 50. Ústavní soudÚstavní soud v takové situaci standardně prověřuje ústavnost omezení základních práv testem proporcionality [srov. např. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94 ze dne 12. 10. 1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 16/98 ze dne 17. 2. 1999 (N 25/13 SbNU 177; 68/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 31/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 15/16 ze dne 16. 5. 2018 (116/2018 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 2/17 ze dne 18. 7. 2017 (313/2017 Sb.)]. Mimo jiné v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.) Ústavní soud s odvoláním na preambuli a první článek Ústavy konstatoval, že v případech střetu základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. s jinými základními právy či svobodami „... je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (přiměřenosti v širším smyslu), jež může být také nazývána zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod“. Tato obecná zásada zahrnuje tři principy, respektive kritéria posuzování přípustnosti zásahu. První z nich je princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), podle něhož musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná o princip potřebnosti, podle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků. Třetím principem je princip přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu), tj. zda při zohlednění podstaty a smyslu dotčeného základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny) převáží zájem na dosažení sledovaného cíle, resp. podle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 25/97 ze dne 13. 5. 1998 (N 53/11 SbNU 25; 159/1998 Sb.)]. 51. Ústavní soudÚstavní soud již výše označil za legitimní cíl (účel právní regulace) zákona č. 196/2012 Sb. veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. V případě napadených ustanovení nelze přitom prakticky pochybovat o tom, že by nemohla vést k dosažení uvedeného veřejného zájmu, navíc za současného zohlednění zájmů vlastníků dotčených reklamních zařízení v podobě stanovení maximální možné doby provozování těchto zařízení. Nad rámec argumentace uvedené vládou Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti dodává, že napadená právní úprava podpůrně sleduje naplnění i dalších veřejných zájmů souvisejících s ochranou životního prostředí (např. ochrana krajinného rázu, volně žijících živočichů nebo ochrana před světelným znečištěním). Předmětná právní úprava v podobě napadených ustanovení proto splňuje podmínku naplnění účelu (vhodnosti). 52. Ústavní soudÚstavní soud ve druhém kroku testu proporcionality (zkoumání principu potřebnosti) zdůrazňuje, že napadená úprava respektuje lhůtu vymezenou v rozhodnutí podle předchozí úpravy, kdy stanoví maximální možnou lhůtu pěti let. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti připomíná stanovisko vlády, která poukázala na to, že i když z hlediska účelu by bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění reklamních zařízení, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné ustanovení, kterým jim umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. Současně nelze nevidět nutnost (účelnost) stanovení předmětné lhůty pěti let ode dne nabytí účinnosti zákona č. 196/2012 Sb. měnícího zákon č. 13/1997 Sb., a to jednak kvůli provozování reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy povolenému v minulosti (v 90. letech minulého století) na dobu neurčitou a také těch reklamních zařízení provozovaných bez jakéhokoliv povolení. Jedná se proto o řešení, které nepožadovalo po vlastnících, aby přistoupili k okamžitému odstranění reklamních zařízení, což by z hlediska legitimního cíle bylo nejvhodnější. Ústavní soudÚstavní soud naopak v této souvislosti vnímá skutečnost, že zákonodárce pečlivě zvážil střet veřejného zájmu na bezpečnosti silničního provozu a ochraně života a zdraví jednotlivců se zájmem vlastníků reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy. Zákonodárce v napadených ustanoveních, a to při zachování požadavku obecnosti zákona, přistoupil k naprosto transparentnímu, nediskriminačnímu řešení, když za dané situace - tj. požadavku zajištění výše uvedeného legitimního cíle v podmínkách, kdy majitelé reklamních zařízení je provozovali na základě vydaných povolení za v nich uvedených podmínek nebo dokonce bez jakéhokoliv povolení - a při současném šetření zájmů vlastníků těchto zařízení upravil postup srovnatelně nejšetrnějším způsobem. 53. Pro úplnost je třeba komplementárně zdůraznit, že dané řešení vyhovuje z hlediska šetření dotčeného základního práva i požadavku předvídatelnosti zákona, který mimo jiné předpokládá, že v případě, kdy se zákonodárce rozhodne pro modifikaci regulace jednání dotčeného subjektu, pak tomuto musí poskytnout dostatečný časový prostor, aby mohl nové regulaci přizpůsobit svoje chování. Tento prostor byl v napadených ustanoveních zákonodárcem poskytnut náležitě, a to jak v kontextu předcházející a dosavadní právní úpravy reklamních zařízení provozovaných podél dálnic a silnic I. třídy, tak v případě těch, která byla provozována bez jakéhokoliv povolení. Napadená ustanovení proto i ze všech těchto důvodů reálně splňují podmínku potřebnosti. 54. V případě posouzení třetího kroku testu proporcionality, tj. principu přiměřenosti, Ústavní soudÚstavní soud musí - při porovnávání závažnosti v kolizi stojícího veřejného zájmu na bezpečnosti silničního provozu a ochraně života a zdraví jednotlivců a základního práva vlastníků reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy - poukázat na několik rozhodných východisek. Shodně s vládou je nutno v prvé řadě uvést, že reklamní zařízení jsou samostatnou věcí v právním i faktickém smyslu a vlastník s nimi může samostatně nakládat (srov. § 14 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). A zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), stanoví, že stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu (§ 2 odst. 3). Nemůže být však opomenut ani čl. 11 odst. 3 Listiny, podle něhož vlastnictví zavazuje, nesmí být zneužito v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Oprávnění vlastníků užívat věci není proto bezbřehé a podléhá omezením stanoveným předpisy veřejného práva. Současně je nutné vycházet i z toho, a to je nesporné, že zřizování a provozování reklamních zařízení je od počátku existence zákona č. 13/1997 Sb. předmětem zvláštní cílené (na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví účastníků silničního provozu zaměřené) veřejnoprávní regulace, která s sebou přináší, a to obdobně jako v jiných oblastech lidských činností, hospodaření a správy, různá omezení vlastnického práva, jež jsou pro adresáty právní regulace závazná. Za podstatné je nutno konečně považovat také to, že obsahem citované právní úpravy (stejně jako napadených ustanovení) není odnímání vlastnického práva. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že vlastnické právo není absolutně neomezené. Přípustné je jeho omezení zákonem z důvodu ochrany práv druhých a ochrany veřejného zájmu (zejména ochrany lidského zdraví, přírody a životního prostředí). S ohledem na povinnost šetřit podstatu a smysl vlastnického práva (čl. 4 odst. 4 Listiny) však nesmí být vlastnické právo omezeno ve větší než přiměřené míře a pouze tehdy, když je to nezbytné. Je nutno posuzovat, zda omezení užívání majetku (vlastnického práva) z hlediska citovaného čl. 11 odst. 3 Listiny sleduje legitimní cíl, zda je v souladu s vnitrostátním právem a zda je přiměřené ve vztahu ke sledovanému cíli. Tento závěr vyplývá z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 2/48 SbNU 9)] a uvádí ho i komentářová literatura (srov. Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, str. 312). 55. Ústavní soudÚstavní soud dovozuje, že napadená ustanovení, která upravují postup a délku lhůt stanovených vlastníkům reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy pro odstranění těchto zařízení, tak činí způsobem, který z hlediska legitimního cíle v podobě uváděného veřejného zájmu splňuje podmínku vhodnosti (srov. výše bod 51) a podmínku potřebnosti (srov. výše body 52 a 53). 56. Při srovnání a hodnocení zájmu na dosažení jasně a zřetelně formulovaného veřejného zájmu na straně jedné a výše připomenuté podstaty imperativu stanovícího pro vlastníka reklamních zařízení určité limity zdrženlivosti (srov. čl. 11 odst. 3 Listiny) na straně druhé Ústavní soud musí konstatovat, že je to právě veřejný zájem, který v podobě zajištění či zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků je, (sub species) v podmínkách dálnic a silnic I. třídy, jednoznačně zájmem převažujícím. 57. Dále je třeba posoudit, zda újma na právech vlastníků reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy, která by mohla být způsobena stanovením a úpravou postupu a délky lhůt jim určených pro odstranění těchto zařízení, není nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli. V prvé řadě je třeba připomenout skutečnost, že silniční doprava je natolik specifickou oblastí, ve které je ve veřejném zájmu klást na všechny subjekty, jež na ni mají jakýkoli vliv, zvýšené nároky, a to včetně vlastníků reklamních zařízení. Zákonodárce, který omezil u dálnic a silnic I. třídy počet prvků, které odvádí pozornost řidičů a současně jsou pevnými překážkami, jež mohou ohrozit život a zdraví řidičů, tak učinil racionálně, jasně a ve vztahu k napadeným ustanovením předvídatelně. Ústavní soudÚstavní soud je proto přesvědčen, že zákonodárce postupoval uvážlivě, vyvaroval se postupů, jež by mohly vést v důsledku aplikace napadených ustanovení k nepřiměřenému zásahu (nové) právní úpravy do stávajících práv vlastníků, a to včetně ochrany nabytých práv. Již vláda ostatně uvedla, že i když z hlediska účelu by bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění reklamních zařízení, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a po pečlivém zvážení střetu těchto zájmů formuloval přechodné (napadené) ustanovení, kterým jim umožnil reklamní zařízení podle vydaných povolení provozovat ještě dalších pět let. 58. Zbývá ještě posoudit, zda negativní důsledky přijatých opatření nepřesahují pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních upravených v napadených ustanoveních. Ústavní soudÚstavní soud při hodnocení takových důsledků vychází jednak z výše již vícekrát uvedené povahy a významu veřejného zájmu (legitimního cíle obsaženého v zákoně č. 13/1997 Sb.) a dále z toho, že právní úprava v napadených ustanoveních se týká („pouze“) úpravy lhůt a stanovení postupu při odstraňování reklamních zařízení určených vlastníkům reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy. Tedy vychází z toho, že v případě stanovení nových a přísnějších opatření týkajících se umísťování uvedených reklamních zařízení jako naplnění veřejného zájmu právě napadená ustanovení rozumnou a především přiléhavou délkou stanovených lhůt (a to i s ohledem na maximální délku dříve uzavřených smluv) a určeného postupu vlastníků reklamních zařízení nepředstavují opatření, jež by svými (negativními) důsledky pro tyto vlastníky přesahovala pozitiva plynoucí z veřejného zájmu (legitimního cíle zákona) a ze samotných napadených ustanovení. Napadená ustanovení proto splňují také podmínku přiměřenosti. 59. K lakonickému tvrzení skupiny senátorů, že „napadená ustanovení nerespektují principy ochrany nabytých práv a legitimního očekávání a jsou protiústavním způsobem retroaktivní“, jež doprovodila odkazem a obsáhlou citací nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10, musí Ústavní soudÚstavní soud nejprve k poslednímu tvrzení z nich odkázat na vlastní ustálenou judikaturu [srov. zejména nálezy sp. zn. Pl. ÚS 21/96, sp. zn. Pl. ÚS 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 53/10 nebo sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015 (N 165/78 SbNU 469; 299/2015 Sb.)]. Podle této judikatury se zákaz retroaktivity uplatní rozdílně v závislosti na tom, zda se v konkrétním případě změny právní normy jedná o pravou nebo nepravou retroaktivitu. Obecně platí, že zatímco pravá retroaktivita je přípustná pouze zcela výjimečně, nepravá retroaktivita je zásadně přípustná. 60. Podstata pravé retroaktivity spočívá v tom, že právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo dochází-li na jejím základě ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to s účinky do období před účinností nového zákona (blíže např. Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 75; Procházka, A. Základy práva intertemporálního se zřetelem k § 5 obč. zák. Brno, 1928, s. 70; Tichý, L. K časové působnosti novely občanského zákoníku. Právník č. 12, 1984, s. 1104). Její zákaz se přitom týká pouze případů, kdy by uvedená zpětná působnost byla v neprospěch (k tíži) jednotlivce, ledaže by dotčený právní subjekt s ohledem na obsah předchozí právní normy nemohl být v oprávněné důvěře v právo (ve stálost právního řádu), nebo by dokonce musel s retroaktivní regulací počítat. Tak by tomu bylo zejména tehdy, jestliže by právní norma byla v příkrém rozporu se zásadními, obecně uznanými principy humanity a morálky nebo s nezměnitelnými náležitostmi demokratického právního státu. Problematiky zákazu zpětné účinnosti se ve své judikatuře dotkl také Ústavní soudÚstavní soud České a Slovenské Federativní Republiky v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 78/92 ze dne 10. prosince 1992 (nález č. 15 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 92). 61. Pokud jde o nepravou retroaktivitu, v jejím případě zákon sice nezakládá právní následky zpětně; v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů. Jedná se o zásah nového zákona jednak do předchozích skutečností a jednak do práv nabytých (např. Procházka, A. Retroaktivita zákonů. In: Slovník veřejného práva. Sv. III. Brno, 1934, s. 800; Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 78). Ačkoliv ji na rozdíl od pravé retroaktivity lze považovat za zásadně přípustnou, ani v jejím případě nesmí být popřena důvěra v právo tam, kde je na straně adresáta právní normy legitimní očekávání, že dosavadní právní úprava bude zachována. Nepravá retroaktivita je v souladu se zásadami právní jistoty a důvěry v právo, je-li vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a významu a naléhavosti důvodů právní změny bude zachována hranice únosnosti (srov. rozhodnutí Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, BVerfGE 127, 1, 25, bod 58). 62. Z hlediska řešení otázky ústavněprávní akceptovatelnosti nepravé retroaktivity napadených ustanovení Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že již v minulosti [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)] uvedl, že zrušení staré a přijetí nové právní úpravy je nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo. Dochází k tomu v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního práva a svobody. Posuzování tohoto konfliktu hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu by mělo vést k závěru o druhu legislativního řešení časového střetu právních úprav. Proporcionalitu lze přitom charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmu, resp. ochrany základních práv a svobod odůvodňuje vyšší míru zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo novou právní regulací. Pochopitelně také zde platí maxima přikazující v případě omezení základního práva, resp. svobody, šetřit jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny). Při posouzení způsobu legislativního řešení intertemporality tudíž sehrává svou roli nejen míra odlišnosti nové a staré právní úpravy, nýbrž i společenská naléhavost zavedení nové právní úpravy. Ústavní soudÚstavní soud nemůže v této souvislosti nepřipomenout svou standardní judikaturu vypovídající o obecné přípustnosti nepravé retroaktivity, jež se k takovým podmínkám hlásí a připomíná je např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 21/96, sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.) nebo sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.). 63. V souzené věci Ústavní soudÚstavní soud nejprve připomíná, že zákonodárce formuloval tato přechodná ustanovení především s ohledem na to, že vzal v úvahu zájmy všech dotčených vlastníků těchto reklamních zařízení. K tomuto kroku jej ostatně vedlo nebezpečí, že případná rezignace na řešení problematiky v minulosti umístěných reklamních zařízení by vytvářela nerovná postavení mezi jejich vlastníky, neboť ti z nich, kteří nově umísťují reklamní zařízení podél dálnic a silnic I. třídy, podléhají výrazně přísnější právní úpravě, zatímco na vlastníky reklamních zařízení umístěných v minulosti by se v podstatě navždy vztahovaly mírnější podmínky. Je proto zjevné, že napadenými ustanoveními vyjádřené řešení, které respektuje požadavek společenské naléhavosti, vytvořilo pro vlastníky reklamních zařízení u dálnic a silnic I. třídy srovnatelné příležitosti pro řešení jejich situací daných původem a podmínkami umístění těchto zařízení. Přijaté řešení není proto projevem libovůle zákonodárce, není v rozporu s principem rovnosti, jak je Ústavním soudemÚstavním soudem chápán. Naopak jde o úpravu racionální, přiměřenou a prostou svévole. Nezakládá mezi vlastníky reklamních zařízení nerovnost či nevytváří nesrovnatelné podmínky pro stávající či budoucí provozování těchto zařízení (viz především bod následující); není proto v rozporu s ústavními principy. V dané věci je nutno dokonce konstatovat, že je pro zajištění těchto principů nezbytné. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti připomíná srovnatelnou vlastní poměrně obsáhlou judikaturu k retroaktivitě, tj. ke střetu podmínek v právní úpravě staré a nové [srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 21/96, sp. zn. Pl. ÚS 33/01, sp. zn. Pl. ÚS 31/09 ze dne 9. 1. 2013 (N 5/68 SbNU 89; 42/2013 Sb.)]. Ústavní soudÚstavní soud ostatně neopomíjí ani vyjádření vlády, která v případě střetu týkajícího se právní úpravy staré, jež podmínky k výkonu určité činnosti upravovala liberálněji, s úpravou novou citovala rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 11/99 (bod 22), byť jde o usnesení. 64. Navrhovatelka svá tvrzení, že napadená ustanovení nerespektují principy ochrany legitimního očekávání (a nabytých práv), odůvodňuje (obdobně jako v případech argumentace retroaktivitou nepravou) odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 a dokonce s nimi - snad z důvodů jejich možného naplnění - spojenými psychologickými obavami (srov. repliku navrhovatelky). Za projevy legitimního očekávání lze s ohledem na čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a na v nálezu zmiňovanou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva dovodit dosažení určitého užívání vlastnického práva či znemožnění nabytí majetku, jemuž by takové očekávání svědčilo. Ústavní soudÚstavní soud musí v tomto případě připomenout, že reklamní zařízení jsou samostatnou věcí v právním i faktickém smyslu a vlastník s nimi může samostatně nakládat, může dosáhnout jejich určitého užívání za podmínek vyplývajících z právní úpravy veřejného zájmu na zajištění bezpečnosti silničního provozu a na ochraně života a zdraví jeho účastníků. Napadená ustanovení ani neznemožňují nabytí majetku, neboť jimi regulované vztahy se otázek nabývání majetku (a to i takového, k němuž by takové legitimní očekávání směřovalo) netýkají. 65. Ústavní soudÚstavní soud nemůže dále nepodotknout, že skupinou senátorů v této části návrhu, která je věnována posouzení ústavnosti v otázkách proporcionality napadené právní úpravy, retroaktivity napadených ustanovení a legitimnímu očekávání s nimi spojenými, zvolila odkaz na tři body (147 až 149) jeho nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), jehož východiska a závěry jsou prý „v plném rozsahu argumentačně použitelné“. V tomto směru však navrhovatelce přisvědčit nelze, a to nejen pro deficit podrobnější argumentace nebo odkaz na plnou argumentační použitelnost, ale především proto, že obsah a argumentace použitá v předmětném nálezu (a v dotčených bodech zvláště) nevede k podpoře tvrzení navrhovatelky. Skutečnost svědčící o nepřiléhavosti navrhovatelčiny argumentace nálezem sp. zn. Pl. ÚS 53/10 také vyplývá z dosavadního odůvodnění stávajícího nálezu. Nelze proto ani pominout tu část vyjádření vlády, která poukázala na klíčovou povahu a význam kritéria proporcionality pro posouzení ústavní konformity přijatých zákonů a připomněla, že na tento princip odkazuje i navrhovatelka, když uvádí nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (připomínající závěry obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96), který ovšem svědčí spíše opačnému názoru než podpoře tvrzení skupiny senátorů. 66. Navrhovatelka dále tvrdí, že veřejný zájem na odstranění reklamních zařízení z důvodu bezpečnosti silničního provozu logicky není u všech reklamních zařízení stejný (například s ohledem na tvorbu náledí, místa častých dopravních nehod), a tedy, že „plošné řešení“ je i v kontextu důvodů uvedených v souvislosti s nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a sp. zn. Pl. ÚS 24/08 protiústavní. Ústavní soudÚstavní soud musí v prvé řadě zdůraznit, že napadená ustanovení se týkají reklamních zařízení umístěných pouze podél dálnic a silnic I. třídy, a nejde tedy o plošné řešení, jež by se vztahovalo na všechna reklamní zařízení podél všech silnic. Již výše byl uveden a argumentačně podložen legitimní cíl právní úpravy povolování umístění reklamních zařízení zavedený zákonem č. 196/2012 Sb. do § 25 odst. 7 a § 31 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., který spočívá v dosažení sledovaného veřejného zájmu, tj. zajištění či zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Mezi důvody, které vedou k odstranění těchto reklamních zařízení právě podél dálnic a silnic I. třídy náleží nejen intenzita a rychlost dálničního a silničního provozu, ale také nutnost předcházet důsledkům plynoucím z nárazu dopravního prostředku do pevné překážky. Ústavní soudÚstavní soud nemůže v tomto rámci nepřipomenout účel reklamních zařízení, kterým je naopak (již z povahy věci) upoutávat pozornost osob pohybujících se v dálničním a předmětném silničním provozu (podrobněji viz výše bod 43). Kontradiktorní charakter výše připomenutých rizikových důvodů a účelu reklamních zařízení je zvláště patrný v podmínkách provozu na dálnicích a silnicích I. třídy, a to v podstatě nezávisle na jejich jednotlivých úsecích. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom vlivu místních nebo i s povahou ročního období měnících se podmínek, které však na uvedených dopravních rizicích a na jejich protikladném účinku nemohou nic změnit; ba naopak v případě více nebo méně podstatné změny těchto standardních podmínek mohou připomenutá rizika v situacích na dálnicích a silnicích I. třídy svůj vliv a hrozbu jen a ještě zvýšit. 67. Ústavní soudÚstavní soud dále konstatuje, že argumentační odkaz navrhovatelky na již vícekrát citované nálezy sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a sp. zn. Pl. ÚS 24/08 je v otázce tvrzené protiústavnosti „plošného řešení“ lichý, a dokonce argumentačně kontraproduktivní (srov. výše body 40-48). Nelze totiž přehlédnout, že Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) s odkazem na vlastní rozhodovací praxi zdůraznil, že k základním principům demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy) náleží maxima všeobecnosti právní regulace. Současně není možné ani pominout druhou podstatnou skutečnost, že napadená ustanovení neupravují posuzování veřejného zájmu v konkrétní (jedinečné) věci, ale „jen“ další postupy a lhůty stanovené v nich pro adresáty novelizované právní úpravy. Jestliže tedy zákonodárce konstatoval, že až na dílčí výjimky se nová reklamní zařízení podél dálnic a silnic I. třídy nemají zřizovat vůbec, tak napadená ustanovení týkající se vlastníků těchto reklamních zařízení, ať již povolených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 196/2012 Sb., nebo provozovaných bez povolení, upravují postupy a lhůty k jejich odstranění. Předmětná úprava v napadených ustanoveních citovaného zákona je jednoznačná a dopadá na všechny vlastníky reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy. Právní úprava respektuje skutečnost, zda dané reklamní zařízení je provozováno na základě povolení vydaného silničním správním úřadem podle tehdejší právní úpravy či bez povolení, a to ať již v případě, kdy by nebylo vydáno povolení podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 196/2012 Sb. (tedy podle novelizované právní úpravy; srov. bod 3 napadeného ustanovení), resp. kdy by o takové povolení ani nežádal. Z tohoto pohledu jde o právní úpravu transparentní, přiměřenou a respektující rovnost vlastníků reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy. b) K právu podnikat 68. V případě tvrzeného protiústavního zásahu do práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny skupina senátorů konstatovala, že obdobně tuto problematiku Ústavní soud posuzoval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/13 a v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), v nichž připomněl především princip přiměřenosti a také případného dopadu na některé vlastníky reklamních zařízení v podobě likvidačního účinku (tzv. rdousícího efektu). 69. Ústavní soudÚstavní soud v prvé řadě a s odkazem na vlastní nález sp. zn. Pl. ÚS 44/13 ze dne 13. 5. 2014 (N 90/73 SbNU 497; 130/2014 Sb.) zdůrazňuje, že „jedním z esenciálních znaků demokratického právního státu je princip přiměřenosti“. Ten předpokládá, že k omezení základních práv či svobod sice může výjimečně dojít i v případě jejich kolize s některým veřejným zájmem, avšak podstatnou je maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v případě mimořádně silného a řádně odůvodněného veřejného zájmu, a to navíc za pečlivého šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva (srov. také nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06). Současně však musí připomenout již výše provedený třetí krok testu proporcionality (k tomu srov. body 54 až 58), podle něhož napadená ustanovení podmínku přiměřenosti splňují, a bylo by proto nadbytečné na tomto místě předmětnou argumentaci opakovat. 70. Ústavní soudÚstavní soud současně nepřisvědčuje ani tomu názoru skupiny senátorů, podle něhož by důsledky napadených ustanovení mohly mít pro některé podnikatele (vlastníky reklamních zařízení) účinky tzv. rdousícího efektu. Vedou jej k tomu důvody vyplývající z argumentace týkající se přiměřené, resp. šetrné úpravy v napadených ustanoveních (srov. výše připomenuté body tohoto nálezu), z nichž je pro jejich význam důležité zdůraznit především skutečnost, že se napadená ustanovení týkají pouze těch (toho počtu) reklamních zařízení, jež jsou umístěna podél dálnic a silnic I. třídy, u kterých je veřejný zájem na jejich odstranění mimořádně silný a odůvodněný. Tato reklamní zařízení pochopitelně zůstávají majetkem jejich vlastníků. V případě zájmu provozovat tato reklamní zařízení i nadále podél dálnic a silnic I. třídy jejich vlastníkům nic nebránilo v tom, aby v termínu vyplývajícím z bodu 2 a podle bodu 3 napadených ustanovení požádali silniční správní úřad o vydání příslušného povolení (resp. o povolení výjimky z obecného zákazu umisťování reklamních zařízení podél dálnic a silnic I. třídy), jež by reflektovalo požadavky a podmínky novelizované právní úpravy. Bylo proto jen na vůli vlastníků těchto reklamních zařízení, zda v dostatečně dlouhé době pěti let tak učiní, nebo tato přemístí či budou postupovat jinak. Ústavní soudÚstavní soud současně musí připomenout vlastní dostatečně známou judikaturu, podle níž změnu zákonné úpravy (změnu jejích parametrů) lze podřadit pod jedno z podnikatelských rizik, které musí podnikatelé (tedy i vlastníci reklamních zařízení) v rámci svých investic akceptovat, které však ani nelze přenášet na stát [z bohaté judikatury srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 279/97 ze dne 15. 10. 1997, sp. zn. II. ÚS 259/15 ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 2944/15 ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. II. ÚS 2985/16 ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 3058/17 ze dne 22. 5. 2018 (dostupná na http://nalus.usoud.cz) nebo např. výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11]. Napadená právní úprava je ostatně pro všechny domácí i zahraniční vlastníky reklamních zařízení umístěných podél dálnic a silnic I. třídy stejná; lhůta k odstranění těchto zařízení nastavená na dobu pěti let od nabytí účinnosti zákona č. 196/2012 Sb. je navíc shodná s povolovacím režimem. Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že se v napadených ustanoveních jedná o právní úpravu nediskriminační, která z hlediska širších a také užších konsekvencí nepředstavuje zásah do práva podnikat, a nejedná se ani o případné porušení pravidel mezinárodní ochrany investic (viz především bod následující). 71. Ústavní soudÚstavní soud konečně (a ve vztahu k argumentaci v bodě 69 vlastně navíc) nemůže nepřipomenout další ze závěrů svého nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06, podle něhož při úvaze o použitelnosti principu přiměřenosti (proporcionality) nelze nevidět, že v souzené věci nemusí být vždy tento princip hlavním kritériem úvahy o ústavnosti napadeného ustanovení. To proto, že princip proporcionality se uplatňuje zejména v oblasti lidských práv a základních svobod, zatímco v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv je třeba přihlédnout k čl. 41 odst. 1 Listiny, jenž otevírá široký prostor pro zákonodárce při volbě nejrůznějších řešení. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu například u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny (srov. však např. čl. 27 odst. 1, 2 a 3 Listiny a práva tam uvedená, jež nejsou čl. 41 odst. 1 limitována). Testem ústavnosti v tomto smyslu projde taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a která tak činí způsobem, jenž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [test rozumnosti - srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.)]. Navrhovatelka právě skutečnost, že právo obsažené v čl. 26 odst. 1 Listiny se řadí mezi práva, ve vztahu k nimž se uplatní čl. 41 odst. 1 Listiny, jakoby opomíjí a nerespektuje, že napadená ustanovení sledují již výše mnohokrát připomínaný legitimní cíl veřejného zájmu, k němuž přispívají (vedou) rozumným způsobem. c) K časovému odstupu mezi přijetím zákona a podáním návrhu 72. K navrhovatelčině úvaze, že „skutečně není relevantní, kdy byl návrh podán“ musí Ústavní soudÚstavní soud připomenout vlastní judikaturu, v níž se k otázce časového odstupu mezi přijetím zákona a podáním návrhu na zrušení zákona (či jeho části) obšírně vyjádřil [srov. například nálezy sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (viz výše), sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) nebo sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (viz výše)]. Ústavní soudÚstavní soud proto jen stručně uvádí, že podala-li navrhovatelka (skupina senátorů) návrh s dlouhým časovým odstupem, tj. téměř po pěti letech od přijetí zákona a navíc těsně před koncem uplynutí lhůt stanovených pro splnění uložených povinností upravených v napadených ustanoveních, lze takový návrh podaný s takovým časovým odstupem posuzovat v prvé řadě jako postup účelový, ba dokonce jako postup překvapivý. Na této skutečnosti nic nemění fakt připomínaný skupinou senátorů, že část z nich „byla zvolena při posledních senátních volbách“, neboť formálně, ale i materiálně vzato, fakt či úvaha o případné neústavnosti zákona (či jeho části) se nemůže vázat na funkční období členů části skupiny senátorů, resp. případného či průběžného hledání dostatečného množství navrhovatelů. V souvislosti s touto skutečností musí Ústavní soudÚstavní soud dále připomenout a zdůraznit zásadu oprávněné důvěry v právo, jakož i zásadu právní jistoty, neboť případné zrušení napadených ustanovení až po uplynutí takřka pětileté doby jejich účinnosti by se nepochybně dotklo těch adresátů právní úpravy, kteří je respektovali, a to za situace, kdy jejich aplikace (resp. realizace povinností v nich stanovených) nebyla z obsahového hlediska zatížena nalezením protiústavnosti. 73. Ústavní soudÚstavní soud konečně - k variantám ústavně konformního a podle skupiny senátorů šetrnějšího řešení situace vlastníků reklamních zařízení - konstatuje, že předmětem řízení byl přezkum ústavnosti napadených ustanovení, a nikoliv posouzení hypotetických úvah o reformě dané úpravy. VII. Závěr 74. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný, proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Osud podaného návrhu sdílí i procesní návrh na jeho přednostní projednání a Ústavní soud o něm samostatným výrokem nerozhodoval. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 87/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 87/2019 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody Vyhlášeno 29. 3. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 41/2019 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 87 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. března 2019, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody Vláda nařizuje podle § 33 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, se mění takto: 1. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Časová složka odměny při stanovené týdenní pracovní době podle zákoníku práce činí za kalendářní měsíc a) v I. skupině částku ve výši 50 % minimální mzdy za měsíc, b) ve II. skupině částku ve výši 70 % minimální mzdy za měsíc, c) ve III. skupině částku ve výši 95 % minimální mzdy za měsíc a d) ve IV. skupině částku ve výši 120 % minimální mzdy za měsíc.“. 2. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Při 100 % plnění normy spotřeby práce činí úkolová složka odměny za hodinu a) v I. skupině částku určenou podílem 50 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3, b) ve II. skupině částku určenou podílem 70 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3, c) ve III. skupině částku určenou podílem 95 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3 a d) ve IV. skupině částku určenou podílem 120 % minimální mzdy za měsíc a koeficientu podle odstavce 3.“. 3. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Hodnota koeficientu určujícího průměrný počet hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce činí a) 173,92 pro jednosměnný provoz, b) 168,485 pro dvousměnný provoz a c) 163,05 pro třísměnný a nepřetržitý provoz.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Kněžínek, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 86/2019 Sb.
Vyhláška č. 86/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 40/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2019 86 VYHLÁŠKA ze dne 20. března 2019, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 5 písm. d) a k provedení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se slova „soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud“ nahrazují slovy „porost dřevin, v němž se jejich nadzemní části vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, a“ a slovo „souboru“ se nahrazuje slovem „porostu“. 2. V § 1 písm. c) se slova „plantážích dřevin3)“ nahrazují slovy „porostech energetických dřevin nebo vánočních stromků“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 3. V § 2 odst. 1 se slova „, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu,“ zrušují a slova „zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin“ se nahrazují slovy „takové poškozování nebo ničení dřevin“. 4. V § 2 odst. 2 se slova „anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území“ nahrazují slovy „, v rámci péče o zvláště chráněné území prováděné v souladu s plánem péče nebo zásadami péče anebo v rámci péče o evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast prováděné v souladu se souhrnem doporučených opatření“. 5. V § 3 úvodní části ustanovení se za slova „[§ 3 odst. 1 písm. b) zákona]“ vkládají slova „, náhradní výsadby (§ 9 odst. 1 zákona)“. 6. V § 3 písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí: „c) pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let, d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území6) evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. 6) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V nadpise pod označením § 4 se za slova „povolení kácení dřevin“ vkládají slova „a o závazné stanovisko ke kácení dřevin“. 8. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „(§ 8 odst. 1 zákona)“ vkládají slova „a žádost o vydání závazného stanoviska ke kácení dřevin (§ 8 odst. 6 zákona)“. 9. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; to neplatí pro žádost o povolení kácení dřevin nebo o závazné stanovisko ke kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění,“. 10. V § 4 odst. 2 písm. b) se slovo „žadatelem“ nahrazuje slovem „oznamovatelem“, za slovy „vodních toků4)“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení a při kácení dřevin na stavbě dráhy“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Vyhláška č. 85/2019 Sb.
Vyhláška č. 85/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 40/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o podrobnostech výkonu spisové služby * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2019 85 VYHLÁŠKA ze dne 19. března 2019, kterou se mění vyhlášky provádějící zákon o archivnictví a spisové službě Ministerstvo vnitra stanoví podle § 86 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 56/2014 Sb., k provedení § 19, 36, § 40 odst. 7, § 69a odst. 4 a § 70 odst. 1: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Čl. I Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 192/2009 Sb. a vyhlášky č. 213/2012 Sb., se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze č. 3 čl. 1 odst. 4 se slovo „občanský“ nahrazuje slovem „občanským“. 3. V příloze č. 3 ve vzoru badatelského listu se pod slova „rodné příjmení“ vkládá slovo „(nepovinné)“. 4. V příloze č. 3 ve vzoru badatelského listu se v prohlášení badatele věty první a druhá nahrazují větami „Prohlašuji, že jsem se seznámil s badatelským řádem archivu. Prohlašuji, že jsem si vědom své odpovědnosti za nakládání s informacemi, jež jsem získal z archiválií, v souladu s příslušnými právními předpisy. Beru na vědomí, že při porušení základních povinností mi může být další nahlížení do archiválií odepřeno, případně udělený souhlas odvolán.“. 5. V příloze č. 3 ve vzoru badatelského listu se v prohlášení badatele slova „zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů“. 6. V příloze č. 3 ve vzoru badatelského listu se v doložce, kterou vyplňuje dozor v badatelně, slova „zákona č. 101/2000 Sb.“ nahrazují slovy „právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o podrobnostech výkonu spisové služby Čl. II Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění vyhlášky č. 283/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 26 až 29 znějí: „(4) Veřejnoprávní původce zjistí, zda je doručený dokument v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, podepsán uznávaným elektronickým podpisem26), zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí27), označen uznávanou elektronickou značkou28) nebo opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem29). (5) Veřejnoprávní původce ověří platnost a) uznávaného elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen, b) uznávané elektronické pečetě a kvalifikovaného certifikátu pro elektronickou pečeť, na kterém je uznávaná elektronická pečeť založena, c) uznávané elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na kterém je uznávaná elektronická značka založena, a d) kvalifikovaného elektronického časového razítka. 26) § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 27) § 9 zákona č. 297/2016 Sb. 28) § 19 odst. 9 zákona č. 297/2016 Sb. 29) Čl. 3 odst. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“. Poznámky pod čarou č. 20 až 23 se zrušují. 2. V § 4 odst. 6 se slova „odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavce 4 a výsledku ověření podle odstavce 5“. 3. V § 4 odstavec 7 zní: „(7) Zaznamenanými údaji o výsledku zjištění podle odstavce 4 a výsledku ověření podle odstavce 5 jsou alespoň a) název nebo obchodní firma kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru nebo akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, b) údaj o době, na kterou byl certifikát vydán, popřípadě, pokud jsou známy, datum a čas jeho zneplatnění, c) identifikační číslo certifikátu, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, název nebo obchodní firma podepisující, označující nebo pečetící osoby, popřípadě pseudonym, byl-li použit, e) údaj o tom, zda se jedná o kvalifikovaný elektronický podpis nebo zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovanou elektronickou pečeť nebo zaručenou elektronickou pečeť založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť, f) datum a čas rozhodné pro ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu nebo uznávané elektronické pečetě, a certifikátů, na nichž jsou založeny, g) výsledek, datum a čas ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, uznávané elektronické pečetě, uznávané elektronické značky, kvalifikovaného elektronického časového razítka a certifikátů, na nichž jsou založeny, a h) číslo seznamu zneplatněných certifikátů, vůči kterému byla platnost certifikátu ověřována, nebo způsob, jakým byla platnost certifikátu ověřována, nebylo-li seznamu zneplatněných certifikátů k ověření platnosti certifikátu užito.“. 4. V § 4 odst. 8 se slova „odstavců 1, 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavce 1 věty druhé a odstavce 4 a výsledku ověření podle odstavce 5“ a slova „stanovené touto vyhláškou a veřejnoprávním původcem pro přijímání dokumentů“ se nahrazují slovy „pro jeho další zpracování“. 5. V § 5 odst. 1 se slova „jeho dodatečné označení a zaevidování“ nahrazují slovy „, aby bylo ve vztahu k tomuto dokumentu dále postupováno podle této vyhlášky“. 6. V § 14 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo, umožňuje-li to povaha věci, automatizovaně“. 7. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo datum, kdy byl dokument vyřízen automatizovaně“. 8. V § 16 odst. 3 se slovo „prostředky“ nahrazuje slovem „prvky“. 9. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Například § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.“. 10. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Veřejnoprávní původce určí fyzické osoby oprávněné k podepisování jím vyhotovovaných dokumentů, fyzické osoby oprávněné k užívání úředních razítek17) a technické prostředky pro vytváření elektronických pečetí. Veřejnoprávní původce stanoví podmínky podepisování jím odesílaných dokumentů v analogové podobě ve spisovém řádu.“. 11. V § 17 odstavec 4 zní: „(4) Veřejnoprávní původce vede evidenci certifikátů vydaných kvalifikovanými poskytovateli služeb vytvářejících důvěru nebo akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb, na nichž jsou založeny jím užívané uznávané elektronické podpisy, uznávané elektronické pečetě a uznávané elektronické značky, do které zaznamená alespoň a) identifikační číslo certifikátu, b) počátek a konec platnosti certifikátu, c) datum, čas a důvod zneplatnění certifikátu, d) název nebo obchodní firmu kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru nebo akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb a stát, ve kterém je kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru nebo akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb usazen, a e) údaje identifikující podepisující nebo označující anebo pečetící osobu.“. 12. V § 23 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Výstupním datovým formátem pro účetní záznamy v elektronické podobě, jejichž obsahem je elektronická faktura, je datový formát Information System Document (ISDOC) verze 5.2 a vyšší nebo datový formát, který je v souladu s evropskou normou pro sémantický datový model základních prvků elektronické faktury a syntaxí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 13. V § 24 odst. 1 písmeno c) zní: „c) informace o existenci viditelného prvku, který nelze plně přenést na dokument v digitální podobě,“. 14. V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „zajišťovacího prvku“ nahrazují slovy „viditelného prvku, který nelze plně přenést na dokument v analogové podobě“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2019 s výjimkou čl. II bodu 12, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019. Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 84/2019 Sb.
Vyhláška č. 84/2019 Sb. Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 39/2019 * § 1 - Vymezení zón * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 84/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2019 84 VYHLÁŠKA ze dne 20. března 2019 o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: § 1 Vymezení zón (1) Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras1). (2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu2). (3) Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha k vyhlášce č. 84/2019 Sb. Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras 27.9MB 1) Nařízení vlády č. 83/2019 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. 2) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Nařízení vlády č. 83/2019 Sb.
Nařízení vlády č. 83/2019 Sb. Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 39/2019 * § 1 - Chráněná krajinná oblast Moravský kras * § 2 - Poslání a předměty ochrany chráněné krajinné oblasti * § 3 - Vymezení chráněné krajinné oblasti * § 4 - Členění chráněné krajinné oblasti * § 5 - Bližší ochranné podmínky * § 6 - Zrušovací ustanovení * § 7 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 83/2019 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 83/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2019 83 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. března 2019 o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: § 1 Chráněná krajinná oblast Moravský kras K zajištění ochrany přírody a krajinykrajiny krasového území se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Moravský kras. § 2 Poslání a předměty ochrany chráněné krajinné oblasti (1) Posláním chráněné krajinné oblasti je: a) zachování a obnova přírodních hodnot a optimálních ekologických funkcí krasové krajinykrajiny, včetně mezoklimatických, mikroklimatických, geologických, hydrologických a biologických, b) zachování rozmanitosti neživé přírody a jedinečného souboru povrchových a podzemních krasových jevů ve všech fázích jejich vývoje a druhové pestrosti v území, zejména přirozených a přírodě blízkých lesních a nelesních společenstev, vzácných a zvláště chráněných druhů rostlinrostlin, hub a živočichů, včetně specifické jeskynní bioty, c) obnova přirozeného a přírodě blízkého vodního režimu povrchových a podzemních vod a d) zachování a obnova jejího typického krajinného rázu, včetně zachování kulturních a historických charakteristik za současného rozvíjení ekologicky optimálního způsobu využívání krajinykrajiny a jejích přírodních zdrojů. (2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti jsou: a) harmonicky utvářená krasová krajinakrajina s typickým krajinným rázem daným zejména reliéfem krasových plošin, hlubokých krasových kaňonů (žlebů), včetně jejích kulturních a historických složek, b) jedinečný soubor povrchových a podzemních krasových jevů ve všech fázích jejich vývoje, včetně jeskyní s jejich výplněmi, c) historická důlní díla, d) specifická společenstva podzemních prostor s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů, e) povrchové a podzemní vodní toky, vodní plochy a mokřady s přirozeným vodním režimem, přirozenou morfologií, hydrologickými funkcemi a na ně vázanou biotou, f) přirozená a přírodě blízká lesní a nelesní společenstva s vysokou druhovou pestrostí a g) předměty ochrany evropsky významné lokality Moravský kras. § 3 Vymezení chráněné krajinné oblasti (1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Jihomoravského kraje. (2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (4) Vyznačení hranice chráněné krajinné oblasti na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu ochrany přírody1). § 4 Členění chráněné krajinné oblasti (1) Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody. (2) Do I. zóny se zařazují území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména a) území přirozených a člověkem málo pozměněných povrchových a podzemních krasových jevů ve všech fázích jejich vývoje, a to reliéf krasových plošin, hlubokých krasových kaňonů, závrtů, ponorů a vývěrů nad půdorysem jeskyní a samotné jeskynní systémy, b) území s přirozeným nebo přírodě blízkým vodním režimem povrchových a podzemních vod a lesních ekosystémůekosystémů s vysokým podílem autochtonních dřevindřevin s pestrou druhovou, prostorovou a věkovou skladbou, c) přirozené a přírodě blízké luční ekosystémyekosystémy vzniklé a udržované zemědělským hospodařením a d) další zvláště významná území z hlediska biologické rozmanitosti a ekologické stability krajinykrajiny. (3) Do II. zóny se zařazují zejména a) území hospodářsky využívaných lesních, lučních a vodních ekosystémůekosystémů s vyšším podílem přírodě blízkých společenstev a místně zachovalými přírodními hodnotami, b) ostatní přírodně hodnotné plochy, které jsou hospodářsky využívány přírodě šetrným způsobem a většinou navazují na území I. zóny ochrany přírody, c) pozemky s výskytem rozptýlených povrchových a podzemních krasových jevů a d) plochy na povrchu nad půdorysem jeskyní v lesních oblastech. (4) Do III. zóny se zařazují zejména lidskou činností značně pozměněné ekosystémyekosystémy, intenzivně využívané zemědělské a lesní pozemky, pozemky mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí a území s rozptýlenou venkovskou zástavbou a zástavbou účelovými stavbami, zejména pro lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství a dopravní infrastrukturu. (5) Do IV. zóny se zařazují lidskou činností silně pozměněné části přírody a zastavěné plochy nezahrnuté do jiných zón odstupňované ochrany přírody. § 5 Bližší ochranné podmínky (1) Na celém území chráněné krajinné oblasti lze pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) zpřístupňovat jeskyně nebo v nich pro veřejnost provozovat léčebnou nebo rekreační činnost nebo je jinak využívat, b) zřizovat v jeskyních, šachtách a štolách uzávěry nebo v nich umisťovat technická zařízení, c) sbírat paleontologické nálezy a minerály v jeskyních, d) provádět geologické práce, pokud jsou spojené se zásahem do pozemku, nebo hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, e) upravovat nebo rozorávat místa soustředěného vtoku srážkových vod do krasového podzemí nebo místa vznikajících závrtů až do vzdálenosti 30 m od středu vtoku, okraje propadu nebo okraje závrtu, f) upravovat nebo měnit přirozená koryta vodních toků nebo přemisťovat jejich sedimenty, g) ukládat tuhá statková hnojiva na zemědělské půdě mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí, h) rozorávat zatravněné pozemky na orné půdě mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí, i) provádět značení horolezeckých terénů nebo údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých jisticích prostředků, j) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény vyznačené v souladu s písmenem i), k) pořádat a organizovat akce s účastí větší než 100 účastníků mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí, l) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké nebo běžecké trasy nebo cesty mimo pozemní komunikace, m) provádět vzlety nebo přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo letiště, nebo n) umisťovat informační, reklamní nebo propagační zařízení mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí. (2) Na území I. a II. zóny lze pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) provádět orbu trvalých travních porostů, nebo b) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí, s výjimkou letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo veřejného pořádku a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody. (3) Na území II. zóny lze pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody hnojit zemědělské pozemky. (4) Na území III. zóny lze pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody hnojit nebo používat biocidy na zemědělských pozemcích až do vzdálenosti 30 m od okraje závrtu, propadu nebo místa soustředěného vtoku srážkových vod do krasového podzemí. § 6 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Výnos Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 4. července 1956, č. j. 18.001/56-A/6, o zřízení chráněné krajinné oblasti Moravský kras. 2. Výnos Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 25. února 1958, č. j. 74.900/57-D/1, o změně hranic chráněné krajinné oblasti Moravský kras. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 83/2019 Sb. Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Chráněná krajinná oblast Moravský kras se rozkládá v katastrálních územíchkatastrálních územích Adamov, Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blansko, Březina u Křtin, Habrůvka, Holštejn, Horákov, Hostěnice, Jedovnice, Kanice, Krasová, Křtiny, Lažánky u Blanska, Lipovec u Blanska, Líšeň, Maloměřice, Mokrá u Brna, Ochoz u Brna, Olomučany, Ostrov u Macochy, Petrovice u Blanska, Rudice u Blanska, Sloup v Moravském krasu, Suchdol v Moravském krasu, Šošůvka, Těchov, Vavřinec na Moravě, Veselice na Moravě, Vilémovice u Macochy a Žďár u Blanska. Popis hranice (popis od severu směr jih) Hranice Chráněné krajinné oblasti Moravský kras začíná v místě napojení parcely č. 1759 k. ú. Žďár u Blanska na polní cestu p. č. 1820 k. ú. Žďár u Blanska. Hranice dále pokračuje po východní hranici p. č. 1759 k. ú. Žďár u Blanska po kontakt s p. č. 1747 k. ú. Žďár u Blanska a po východní hranici této parcely pokračuje do místa kontaktu s p. č. 1760. Parcelu č. 1747 k. ú. Ždár u Blanska napříč přechází na kontakt parcel č. 1735 a 1736. Z tohoto bodu přechází přes p. č. 1735 na kontakt parcel č. 1734/1 a 1734/2 vše k. ú. Žďár u Blanska. Hranice pokračuje po západní hranici p. č. 1734/1 na hranici p. č. 1729/1. Po této parcele pokračuje východním směrem 4,5 m. Poté odbočuje na západ po západní hranici parcely č. 1729/2. Dále navazuje na západní hranici p. č. 1728/2 a 1728/3. Odtud přechází p. č. 1727/1 jihovýchodním směrem a pokračuje po západní a jižní hranici p. č. 1727/4. Poté překračuje p. č. 1727/1 východním směrem až na hranici p. č. 1727/4. Poté vede po její západní, jižní a východní hranici až na kontakt p. č. 2007/2 a 1727/6. Dále pokračuje po severní, východní a jihovýchodní hranici parcely č. 2006 (zpevněná komunikace). Dále pokračuje po východní hranici p. č. 2012 k. ú. Žďár u Blanska (zpevněná komunikace) až na hranici k. ú. Petrovice u Blanska, odkud jihovýchodním směrem překračuje p. č. 979 k. ú. Petrovice u Blanska a pokračuje po jižních hranicích parcel č. 495/113 a 495/56 a pokračuje po lomené jižní hranici p. č. 495/55. Dále pokračuje po lomené jižní hranici p. č. 495/51. Dále pokračuje po jižní hranici p. č. 495/50 a přechází na lomenou jižní hranici p. č. 495/52. Dále vede po jižní hranici p. č. 495/39, poté po západních hranicích p. č. 495/49 a 1006/22. Hranice chráněné krajinné oblasti přechází na severní hranice parcel č. 457/2, 451/3, 451/4, 434/55, 434/54, 434/53 a 434/52. Hranice pokračuje po lomené západní hranici p. č. 434/52 na jihovýchodní roh parcely č. 434/28, překračuje p. č. 434/52 směrem k silnici p. č. 974/1. Překračuje silnici k severovýchodnímu rohu p. č. 598/1 a severozápadnímu rohu p. č. 636/8. Pokračuje po západní hranici p. č. 636/8 až k p. č. 601/1 a po její severní a západní hranici přechází na západní hranice p. č. 601/3, 601/4 a 636/11. Z jižního rohu p. č. 636/11 hranice přechází parcelu č. 636/12 na západní roh p. č. 636/13. Hranice pokračuje po západní hranici p. č. 636/13 a 636/14. Z východního rohu p. č. 636/4 hranice přechází p. č. 636/14 na západní roh parcely č. 636/15. Dále vede po západních hranicích parcel č. 636/15 a 636/16. Dále hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po východní hranici p. č. 987/1 k. ú. Petrovice u Blanska a p. č. 2319 k. ú. Vavřinec na Moravě (komunikace) až do obceobce Vavřinec. Hranice pokračuje po východní hranici p. č. 860/1 (komunikace) a kolmo přechází p. č. 852/6 a 852/5. Odtud pokračuje západním směrem po jižní hranici p. č. 852/5 (komunikace) a p. č. 2342 k. ú. Vavřinec na Moravě a 1236 k. ú. Veselice na Moravě (komunikace) až do Veselice, místní části obceobce Vavřinec. Přes tuto místní část obceobce Vavřinec hranice vede po východním okraji p. č. 467/1. Dále pokračuje po východním okraji p. č. 1076 k. ú. Veselice na Moravě (komunikace) a dál po východní hranici p. č. 1373 k. ú. Suchdol v Moravském krasu (komunikace). Poté přechází na východní a jižní hranici p. č. 771/1 k. ú. Suchdol v Moravském krasu. Pokračuje po jižní a východní hranici p. č. 1027 k. ú. Suchdol v Moravském krasu (komunikace) a v k. ú. Těchov pokračuje po jihovýchodní hranici p. č. 177/1 (komunikace). Přechází na jihovýchodní hranici p. č. 177/5, 177/15/, 177/16, 177/2 a opět 177/5. Pokračuje po jihovýchodní hranici p. č. 177/1 a 177/11, poté se vrací zpět na p. č. 177/1. Přechází na severozápadní hranici p. č. 639/3 a 512/25 a pokračuje po severní a západní hranici p. č. 512/1 a dále po severní a západní hranici p. č. 512/19. Dále přetíná p. č. 512/1 v délce 280 m jihovýchodním směrem až po komunikaci p. č. 1542 k. ú. Blansko, kterou kolmo přetíná. Dále vede po jižní hranici p. č. 1542 až na křižovatku u slévárny se silnicí p. č. 1536/1 k. ú. Blansko, po její východní hranici pokračuje jihovýchodním směrem. Přechází na východní hranici p. č. 1536/6 a dále kolmo přetíná výběžek parcely 1540/1 v délce 0,6 m, překračuje hranici k. ú. Blansko do k. ú. Olomučany, kde po východním okraji komunikace kolmo překračuje tok Punkvy p. č. 1554 v délce 10,6 m. Dále v úseku 0,8 m kolmo překračuje p. č. 1229/4 a pokračuje po severovýchodním okraji komunikace p. č. 1470/7, 1470/6, severní hranici komunikace p. č. 1470/1 a p. č. 1232/4 a poté hranice chráněné krajinné oblasti přechází do k. ú. Lažánky u Blanska. Hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po severní hranici p. č. 908/5 k. ú. Lažánky u Blanska (zpevněná plocha), dále po severovýchodní hranici p. č. 911 (komunikace). Překračuje vodní tok po východní hranici p. č. 928, dále po severovýchodní hranici p. č. 915 (komunikace), 343/93, 343/158, 343/96 a 343/92. Hranice překračuje vodní tok po severní hranici p. č. 933/2 (most) a pokračuje po severní hranici p. č. 343/38 a 343/99, kterou kolmo překračuje při kontaktu s p. č. 387, dále kolmo překračuje silnici p. č. 343/38 a 343/98. Hranice dále pokračuje po východní hranici p. č. 403 až k lesu, kde vede západním směrem po okraji lesa p. č. 869/1. Ve vzdálenosti 9,4 m od hranice s p. č. 926 přetíná p. č. 869/1 jihovýchodním směrem v úseku 173 m, kde se v délce 209 m stáčí jihozápadním směrem až na hranici k. ú. Olomučany. Pokračuje po hranici k. ú. Olomučany jihovýchodním směrem v délce 318 m až do místa, kde se hranice katastrálního územíkatastrálního území prudce stáčí severovýchodním směrem. V tomto místě odbočuje jihozápadním směrem po lesní cestě v délce 240 m, která přetíná lesní parcelu č. 1253 k. ú. Olomučany. Dále pokračuje po severní hranici p. č. 1259 západním směrem a dále po její západní hranici pokračuje jižním směrem, kde přetíná p. č. 1526 v délce 3,9 m, a dále pokračuje po východní hranici p. č. 1267 (lesní cesta) až po hranici s p. č. 1528, kterou jihozápadním směrem v délce 12 m přetíná, a pokračuje po severozápadní a jihozápadní hranici p. č. 1293/1 až po p. č. 1472 (silnice), kterou přetíná v délce 12 m. Hranice pokračuje po jižní hranici p. č. 1472 jihozápadním směrem až po křižovatku se silnicí p. č. 1507, po jejíž východní hranici pokračuje až po hranici s p. č. 1468/1 (silnice), kterou v délce 24,5 m jižním směrem překračuje, a dále vede po její západní hranici v délce 29 m po hranici s p. č. 882/1, kde odbočuje jihozápadním směrem kolem p. č. 882/1 na lesní cestu p. č. 1511 a vede po jejím jihovýchodním okraji až po okraj lesa, pokračuje po jižní a jihozápadní hranici p. č. 1530 (lesní cesta), 1532 (lesní cesta, průsek) až po hranici s p. č. 1363/1, po jejíž severozápadní a západní hranici vede až po hranici k. ú. Adamov. Odtud pokračuje po severní hranici p. č. 480/5 k. ú. Adamov v délce 41 m a severozápadním směrem přetíná parcelu č. 480/1 v délce 275 m po hranici st. parcely č. 199 po její jižní hranici v délce 5,3 m a stáčí se jihovýchodním směrem, přetíná p. č. 480/1 v délce 200 m až po hranici s p. č. 480/5, kterou přetíná jihovýchodním směrem v délce 350 m až po hranici s p. č. 396/3, po jejíž severovýchodní hranici pokračuje k p. č. 396/6. Po severovýchodní hranici p. č. 396/6, 396/19 a opět 396/6 pokračuje až na křižovatku silnic, odkud pokračuje severním směrem po západní, severozápadní až severní hranici p. č. 396/12, 396/13, 396/14, 396/11, 395/3 a 396/1. Dále hranice chráněné krajinné oblasti přechází po jižní hranici p. č. 396/1 k. ú. Adamov a pokračuje po severních hranicích p. č. 1360 (les) a 1557 (Křtinský potok) v k. ú. Olomučany a po severní hranici p. č. 595 (Křtinský potok) k. ú. Adamov. Dále hranice vede po severní a západní hranici p. č. 592, západní a jihozápadní hranici p. č. 593 až po její kontakt s p. č. 284/1, kterou obchází ze západu a jihu, dále pak po jižní hranici p. č. 280/1 a opět navazuje na jižní hranici p. č. 593 až po její kontakt s p. č. 1157 k. ú. Babice nad Svitavou. P. č. 1157 jižním směrem v délce 4,6 m překračuje. Hranice vede po hranici lesní parcely č. 1158 (součást chráněné krajinné oblasti) až po p. č. 1167 (průsek elektrovodu). Hranice vede po jihozápadní hranici p. č. 1167 a pokračuje po hranici p. č. 1168 (součást chráněné krajinné oblasti) až po p. č. 1169. Po jižní hranici této parcely pokračuje po kontakt s p. č. 1157, kterou přetíná v délce 9,8 m, a dále vede po severní hranici p. č. 1157 (lesní cesta). Dále pokračuje po severní a východní hranici p. č. 982 (místní komunikace) až na křižovatku u kostela v obciobci Babice nad Svitavou. Zde přechází na hranici p. č. 1407 (silnice), která není součástí chráněné krajinné oblasti, až po hranici k. ú. Kanice. Hranice chráněné krajinné oblasti vede po východní hranici p. č. 416/13 k. ú. Kanice a dále po východní až severní hranici p. č. 416/1 (silnice) až po křižovatku silnic p. č. 488/1. Dále vede po severní hranici p. č. 488/1 až po hranici k. ú. Ochoz u Brna. Hranice chráněné krajinné oblasti dále pokračuje po severní hranici p. č. 2231 k. ú. Ochoz u Brna (silnice) až na křižovatku se silnicí na p. č. 2229/3, kterou kolmo přechází a po jejíž východní hranici vede, poté přechází na východní hranici p. č. 2229/58 až na hranici s p. č. 2229/62, po jejíž východní hranici také vede, vrací se na východní hranici p. č. 2229/58. Dále pokračuje po východní hranici p. č. 2229/61, vrací se opět na východní hranici p. č. 2229/58. Dále přechází na východní hranici p. č. 2229/72, opět se vrací na východní hranici p. č. 2229/58. Dále přechází na východní hranici p. č. 2229/71, opět se vrací na východní hranici p. č. 2229/58. Pokračuje po východní hranici p. č. 2229/70, po severovýchodní hranici p. č. 2229/68, po severovýchodní a východní hranici p. č. 2229/56 a východní hranici p. č. 2229/79, kde u kruhového objezdu přechází silnici po severovýchodní hranici p. č. 2229/83. Pokračuje po severní a poté východní hranici p. č. 2229/76, dále po jižní hranici p. č. 2229/82 a p. č. 2229/75. Dále pokračuje po jihovýchodní hranici p. č. 2228/5 a 2228/1. Dál po jihovýchodní hranici p. č. 2228/4 až po západní roh p. č. 241/1, ze kterého severozápadním směrem parcelu č. 2228/4 přetíná v délce 0,9 m. Dál pokračuje po severozápadní a západní hranici p. č. 2228/4. Hranice dále pokračuje po jihovýchodní hranici p. č. 2228/1 až k hranici k. ú. Líšeň. Od hranice k. ú. Líšeň pokračuje po jižní hranici p. č. 5420 (silnice) až na křižovatku k objektu Spálenisko, kde přechází silnici na hranici p. č. 1646/2 k. ú. Ochoz u Brna (les). Hranice pokračuje severním směrem po východním okraji p. č. 1646/2, 1646/8 a opět 1646/2 v délce 164 m. Poté hranice chráněné krajinné oblasti přetíná po lesní pěšině lesní pozemek p. č. 1646/2 v délce 402 m až po hranici k. ú. Kanice. Hranice přechází přes parcely č. 678/1 k. ú. Kanice v délce 6,7 m, 663/3 v délce 3,5 m. Hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po jižní hranici p. č. 677 a po 822 m odbočuje jižním směrem k památníku J. Konšela u cesty p. č. 684/1 k. ú. Kanice, po jejíž východní hranici pokračuje a po 494 m na křižovatce lesních cest tuto cestu přechází kolmo západním směrem. Dále jihozápadním směrem přechází v délce 18,3 m p. č. 685 na hranici p. č. 686, po jejímž východním okraji směřuje k jihu a ve vzdálenosti 343 m ji v jihozápadním směru přechází na hranici p. č. 688/1 a dále pokračuje po její severní hranici až p. č. 691/1. Dále vede po severní hranici p. č. 691/1. Hranice vede dnem Těsnohlídkova údolí po lesní cestě, protíná parcely č. 687 k. ú. Kanice, 1228/2 k. ú. Bílovice nad Svitavou, 693/1 k. ú. Kanice a ve vzdálenosti 800 m navazuje na jižní okraj lesní cesty p. č. 1277 k. ú. Bílovice nad Svitavou. Dále vede po jižním a východním okraji parcely č. 1277 k. ú. Bílovice nad Svitavou. Pak přechází na severní okraj parcely č. 1278 k. ú. Bílovice nad Svitavou. Pokračuje v k. ú. Kanice po východním okraji parcely č. 695. Pokračuje po východním okraji parcely č. 2554/3, 2554/1, 2556/4 a 2556/1 k. ú. Maloměřice. Dále vede po jihozápadním okraji parcely č. 2556/3, dále pokračuje 25 metrů po hranici parcely č. 2377/20, což je současně hranice k. ú. Maloměřice. Poté z hranice parcel a k. ú. Maloměřice odbočuje po hraně lomu do k. ú. Kanice a hranu lomu sleduje v délce 328 m napříč parcelami č. 703/3 a č. 703/4 až na východní hranici parcely č. 703/3, kterou sleduje severovýchodním směrem 6 m až po severní roh parcely č. 704/4. Dále jde po východní hranici parcely č. 704/4, pak po jižní hranici parcel č. 705/1, 706/1 a 693/1, v délce 5 m kolmo přetíná lesní cestu - parcelu č. 693/22 a jde po jižním okraji parcely č. 693/23. Následně přechází na západní okraj silnice - parcely č. 707/1, 707/15 a 707/17. Dále hranice chráněné krajinné oblasti přechází do k. ú. Líšeň a vede po severozápadním okraji silnice - parcely č. 5046/3, 5046/12, 5046/15, 5046/18 a 5046/21. Vrací se do k. ú. Kanice a vede po severozápadním okraji silnice - parcely č. 707/9 a opět se vrací do k. ú. Líšeň a vede po severozápadním okraji silnice - parcel č. 5046/25, 5046/27, 5046/30, 5046/33, 5046/36, 5046/39, 5046/42, 5046/8, 5046/46, 5046/49, 5046/52, 5046/54, 5046/56, 5046/58 a 5046/60 a vrací se do k. ú. Kanice po severozápadním okraji parcely č. 707/11 a přechází do k. ú. Líšeň a jde po severní hranici silnice - parcely č. 5421/2 a přechází na severovýchodní hranici p. č. 5421/2 a dál na severozápadní a následně východní hranici silnice - parcely č. 5314/1. Z této hranice odbočí na severní hranici parcely č. 5318/1. Hranici parcely č. 5318/1 opustí ve východním rohu parcely a prochází napříč lesní parcelou č. 3889/1 v délce 301 m až na západní roh parcely č. 5870 a jde po jihozápadní a jižní hranici této parcely. Dále jde po jižní hranici parcel č. 5871, 5873/1 a 5874/1 až po hranice katastrálních územíkatastrálních území, kde přechází do k. ú. Horákov. Zde jde po jižní hranici parcely č. 801 a dále po západní hranici zpevněné lesní cesty přes pozemek č. 800/1 v délce 1355 m, dále přejde současně s cestou do parcely č. 801, tou prochází po západním okraji cesty v délce 42 m. V délce 50 m pokračuje stále po západním okraji cesty po hranici parcely č. 800/1. Následně hranice chráněné krajinné oblasti opět vstoupí do parcely č. 800/1 a prochází ji po západním a severním okraji lesní cesty až k rybníku Pod Hornekem v délce 323 m. Dále pokračuje po západním okraji cesty a současně velké lesní parcely č. 796/1. Dále pokračuje po západním okraji cesty severovýchodním směrem přes parcelu č. 796/1 v délce 71 m. Dále vstoupí po západním okraji cesty do pozemku p. č. 795 v délce 103 m. Po západním okraji cesty pokračuje do pozemku p. 796/1 v délce 62 m k západní hranici tohoto pozemku. Po západní hranici pozemku p. č. 796/1 pokračuje na sever, kde přejde na západní hranici pozemku p. č. 796/2. Dále hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po severní a východní hranici pozemku p. č. 793/1 až k hranici katastrálního územíkatastrálního území, kde přejde do k. ú. Mokrá u Brna. V k. ú. Mokrá u Brna jde po severovýchodní hranici pozemku p. č. 1001 k Mokerské hájovně. Zde kolmo překročí lesní cestu - parcelu č. 996 a následně vstoupí do parcely č. 1050/1 a jde napříč touto parcelou po západním okraji lesní cesty v délce 2001 m, kde přejde na severní hranici uvedené parcely a jde východním směrem po uvedené hranici až ke hranici katastrálního územíkatastrálního území. Před ní ještě krátce jde po jižní hranici pozemku p. č. 1051/2. Dále jde hranice chráněné krajinné oblasti jižním směrem po hranici pozemku p. č. 1051/1 v k. ú. Mokrá u Brna v délce 18 m. Následně vstoupí do k. ú. Hostěnice kolmým přetnutím pozemku p. č. 415/1 a jde po jižní a hranici parcely č. 274/485. Následně jde po jižní hranici pozemku p. č. 274/445. Pak jde po východní hranici pozemku p. č. 434/5, ze severního rohu tohoto pozemku přechází přes parcelu č. 274/25 na západní roh parcely č. 416/1 a jde po severní hranici této parcely. Přejde na východní hranici parcely č. 274/25 a dále na západní a severozápadní hranici pozemku p. č. 274/414 a severozápadní hranici pozemku p č. 274/460. Ze severního rohu parcely č. 274/460 přejde severovýchodním směrem přes pozemek p. č. 274/350 na západní hranici pozemku p. č. 274/27 a po této hranici pokračuje severním směrem na hranice katastrálních územíkatastrálních území, kde přejde do k. ú. Ochoz u Brna. Zde pokračuje po západní hranici pozemku p. č. 1338 až k hranicím katastrálního územíkatastrálního území. Zde vstoupí do k. ú. Hostěnice a jde po západní hranici silnice - pozemku p. č. 274/26 až k hranicím katastrálního územíkatastrálního území. Dále vstoupí do k. ú. Ochoz u Brna a jde po západní hranici silnice - pozemku p. č. 2226. Dál pokračuje po západní hranici pozemku p. č. 2225/3 až k jižnímu rohu pozemku p. č. 1313/5. Od tohoto rohu přejde napříč pozemek p. č. 2225/3 na severozápadní roh pozemku p. č. 2057. Dále jde po severní hranici pozemku p. č. 2057 a přechází na západní hranici pozemku p. č. 1971 až k hranicím katastrálního územíkatastrálního území. Dále přechází lehce šikmo severním směrem v k. ú. Březina u Křtin pozemek p. č. 388 na jižní roh pozemku p. č. 387/1 a jde severním směrem po západní hranici tohoto pozemku. Po příchodu na východní hranici pozemku p. č. 395/21 pokračuje severním směrem přes tento pozemek na jihovýchodní roh pozemku p. č. 395/20 v délce 10 m. Dál pokračuje po západní hranici pozemků p. č. 387/2, 387/3, 387/4, 387/5 a 380/1. V severozápadním rohu pozemku p. č. 380/1 přejde západním směrem napříč pozemek p. č. 414 v délce 4 m a dále pokračuje severozápadním směrem po západní hranici pozemku p. č. 414 a pokračuje severním směrem po západní hranici pozemku p. č. 18/1. V severním rohu pozemku p. č. 20 přejde napříč pozemek p. č. 18/1 severovýchodním směrem na východní roh pozemku p. č. 17/2 v délce 8 m. Dále pokračuje na sever a poté na západ po západní hranici pozemku p. č. 18/1. Přejde na jižní hranici pozemku p. č. 50 a jde po ní západním směrem až do jihozápadního rohu pozemku. Z tohoto rohu přejde napříč severozápadním směrem silnici - pozemek p. č. 320 k jihovýchodnímu rohu pozemku p. č. 158 v délce 17 m. A pokračuje po západní hranici pozemku p. č. 320 severním směrem až do k. ú. Křtiny. Zde pokračuje po západní hranici pozemku p. č. 1113 až do východního rohu pozemku p. č. 1118. Pak přejde severním směrem napříč pozemek p. č. 479 a jde dál severním směrem po západní hranici pozemků p. č. 478/1, 478/2 a opět 478/1 až na severní roh pozemku p. č. 556/4, kde přechází jihozápadním směrem na východní hranici pozemku p. č. 215/1. Následně přechází na jižní hranici pozemku p. č. 665. V severozápadním rohu pozemku p. č. 646/1 jde severním směrem napříč přes pozemek p. č. 665 na jihovýchodní roh pozemku p. č. 675 v délce 19 m. Dál pokračuje severním směrem po západní hranici pozemku p. č. 665. Pak jde 3 m východním směrem po hranici pozemku p. č. 665 a následně přechází severním směrem napříč pozemek p. č. 215/1 po západním okraji mostu v délce 11 m. Po kontaktu s jižní hranicí pozemku p. č. 670 jde 1,5 m západním směrem na roh tohoto pozemku a dále pokračuje střídavě severním a západním směrem po západním okraji tohoto pozemku (silnice) až ke hranici katastrálního územíkatastrálního území. V k. ú. Habrůvka přechází na západní hranici pozemku p. č. 194/1 a dál pokračuje po západní hranici pozemku p. č. 194/2 až po severní roh pozemku č. p.249. Odtud přechází severovýchodním směrem napříč přes pozemek p. č. 194/2 k jižnímu rohu pozemku p. č. 6 v délce 11 m. Odtud jde po jihovýchodní hranici pozemku p. č. 6, u východního rohu pozemku p. č. 6 překračuje parcelu č. 33/1 severovýchodním směrem k pozemku p. č. 30/1. Odtud jde po severozápadní hranici pozemku p. č. 33/1 (místní komunikace) přičemž v jihovýchodním rohu pozemku st. p. č. 32 překračuje pozemek p. č. 33/1 severovýchodním směrem na jihozápadní roh pozemku st. p. č. 82 v délce 8 m. Dál pokračuje po severní hranici pozemku p. č. 33/1 severovýchodním směrem. V severovýchodním rohu pozemku st. p. č. 84 překračuje napříč pozemek p. č. 33/1 severozápadním směrem na jihovýchodní roh pozemku st. p. č. 92 a dále jde po severozápadní hranici pozemku p. č. 33/1 severovýchodním směrem až k pozemku p. č. 33/2. Prochází po severozápadní hranici p. č. 33/2 a západní hranici pozemků p. č. 332/5, 332/4, 356/123, 356/14, 332/3, 330/3, 332/2 a 332/1. Odtud přechází na jihozápadní hranici p. č. 356/2 a dále pokračuje okrajem lesa po její severozápadní hranici až na hranici k. ú. Křtiny. Hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po hranici k. ú. Křtiny po západní hranici p. č. 893 a dále po západní hranici p. č. 916 k. ú. Křtiny. Ve vzdálenosti 32 m před pozemkem p. č. 942/2 k. ú. Rudice u Blanska hranice chráněné krajinné oblasti přechází přes p. č. 916 severním směrem a pokračuje po západním okraji zpevněné lesní cesty procházející lesním pozemkem p. č. 915/1 v délce 1520 m až na okraj lesa. Zde hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po severním okraji zpevněné lesní cesty p. č. 922 k. ú. Křtiny až k silnici p. č. 918. Dál vede po západní hranici p. č. 918 k severu až na hranici k. ú. Jedovnice. Hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po severní a západní hranici silnice p. č. 846 k. ú. Jedovnice až po jižní roh p. č. 2154/3, po jejíž západní hranici pokračuje severním směrem, kde přechází na západní hranici p. č. 2154/4, ze které po 16 m odbočuje na západ a kolmo přechází přes p. č. 767/2 v délce 7 m. Dál kolmo přetíná p. č. 765 v délce 5 m a p. č. 764 v délce 9 m na jihovýchodní roh p. č. 2158/2. Pokračuje po jižní a poté západní hranici p. č. 2158/2. Přechází na východní hranici p. č. 2181, pokračuje po její severní hranici směrem k východu a přechází na severní hranici p. č. 2180 a opět pokračuje po severní hranici p. č. 2181 k východu. Poté přechází na východní hranici p. č. 749 a pokračuje po její jižní hranici k východu. Dál hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje po jižní hranici p. č. 747/1 a 2186/1, přechází na jihovýchodní hranici p. č. 680/1 až po východní roh p. č. 680/2. Odtud pokračuje severním směrem po p. č. 680/2 a přetíná v délce 1,5 m p. č. 680/1 na hranici p. č. 2322/69, po její jižní hranici směřuje západním směrem. Pokračuje po jižní a poté západní hranici p. č. 2322/5. Hranice chráněné krajinné oblasti se stáčí na západ po polní cestě p. č. 650 a v místě kontaktu s p. č. 2322/8 přechází severozápadním směrem cestu p. č. 650 a pokračuje po západní hranici p. č. 2345/9, dále po západní a severní hranici p. č. 2356, po západní a severozápadní hranici p. č. 2350 a dále po severozápadní hranici p. č. 2351, 2352, 2353, 2354, 2355 a 2363/1 až po silnici p. č. 544. Dál jde na západ po silnici - jižní hranici p. č. 544 až na východní roh p. č. 2374, kde překračuje severním směrem p. č. 544 v délce 2 m a dál překračuje silnici p. č. 244/1 v délce 13 m. Poté jde na severozápad po jižní hranici p. č. 244/2 v délce 74 m, kterou dále přetíná severním směrem na jižní roh p. č. 536/2 v délce 4,5 m. Dál vede po východní hranici p. č. 536/2 a přechází na východní a jižní hranici lesa - p. č. 2406/1. Z ní přechází na západní hranici polí - p. č. 2454/4, 2454/15, 2454/16, 2454/37, 2454/38, 2454/39, 2454/47, 2454/48, 2454/49, 2454/50, 2454/55, 2454/56, 2454/57, 2454/58, 2454/59, 2454/60, 2454/62, 2454/64, 2454/68, 2454/69, 2454/70, 2454/71, 2454/72, 2454/73, 2454/74, 2454/75 a 2454/76. Dál pokračuje po západní hranici p. č. 2454/78 a 2454/79. Poté přechází severovýchodním směrem p. č. 379/16 v délce 4 m na západní roh p. č. 2467/16, kde se stáčí jihovýchodním směrem a jde po severní hranici cesty - p. č. 379/16. Dál pokračuje jižním směrem po cestě - východní hranici p. č. 379/1 až na jihozápadní roh p. č. 2465/4, po jejíž jižní hranici jde k východu, dál po jižní a východní hranici p. č. 2465/5 a dále jde na sever po východní hranici p. č. 2465/6 a 2465/7. Pokračuje po severozápadní a severní hranici p. č. 2464/37. Přechází na západní a severní hranici p. č. 2464/38, severní hranici p. č. 2464/39 a 2464/40 a dále jde severním směrem po západní hranici p. č. 2464/41, po severní hranici p. č. 2464/42, po západní hranici p. č. 2464/44 na sever, dál po západní hranici p. č. 2464/52 a po západní, jižní a západní hranici p. č. 2464/56. Jde na sever po západní hranici p. č. 2464/57, 2464/61 a 2464/177 až na hranici k. ú. Vilémovice u Macochy. Po hranici katastrálních územíkatastrálních území jde hranice chráněné krajinné oblasti na východ po severní hranici parcel v k. ú. Jedovnice p. č. 2464/61, 2464/174 2464/173, 2464/172 a po severní a západní hranici p. č. 2464/171 až do jižního rohu p. č. 480/18 k. ú. Vilémovice u Macochy. Z rohu jde hranice v k. ú. Vilémovice u Macochy na sever po východní hranici p. č. 438/7, 438/6, 438/3, 445/3 a 480/6. Ze severního rohu p. č. 480/6 přetíná severozápadním směrem p. č. 448/3 v délce 1,6 m na jižní roh p. č. 480/12. Dál jde po západní hranici p. č. 480/12, 480/25 a 480/26 na sever. Pokračuje po východní hranici p. č. 480/31, po severovýchodní hranici p. č. 480/4, 527/16, 527/15, 480/2 a 1129/1. Dál pokračuje na severovýchod po jihovýchodní hranici p. č. 1130/5 až na silnici p. č. 1104/4, kterou přetíná severním směrem v délce 17,5 m na hranici p. č. 414, a dále pokračuje po severovýchodní a severní hranici p. č. 1104/4 až na hranici katastrálního územíkatastrálního území. Zde jde severním směrem po východní hranici p. č. 434/1 a dále jde na sever po západní hranici cesty - p. č. 1101 až na hranici k. ú. Krasová. Dále v k. ú. Krasová pokračuje hranice chráněné krajinné oblasti po severozápadní hranici cesty - p. č. 1436 a 1435. Dál jde po východním okraji lesa - p. č. 1484, po jižním a východním okraji p. č. 1485 a dál po jižní hranici p. č. 1484 až na severní roh p. č. 1411. P. č. 1411 hranice obchází po její západní, jižní a východní hranici a dále pokračuje po jižní hranici lesní p. č. 1484 až po severovýchodní roh p. č. 1397. Z rohu přetíná severovýchodním směrem p. č. 1484 v délce 100 m na jihozápadní roh p. č. 1486, kde opět naváže na hranici p. č. 1484 severním směrem. Z východního rohu p. č. 1486 jde hranice podél cesty v délce 220 m severozápadním směrem a poté cestu p. č. 1497 kolmo přetne v délce 6 m severovýchodním směrem a v tomto směru přetíná les p. č. 1498 v délce 165 m na hranici k. ú. Ostrov u Macochy a jižní roh p. č. 186/1 v tomto katastrálním územíkatastrálním území. Z tohoto rohu pokračuje hranice chráněné krajinné oblasti po jihovýchodní hranici katastrálního územíkatastrálního území a p. č. 186/1 až na lesní cestu, kde se stáčí k severu nadále po hranici katastrálního územíkatastrálního území a p. č. 186/1. Po lesní cestě jde hranice zhruba v délce 225 m, poté z hranice katastrálních územíkatastrálních území odbočí do k. ú. Krasová, kde dál pokračuje po západní hranici cesty p. č. 1499 v délce 80 m od hranice katastrálních územíkatastrálních území. Pak vstoupí po západním okraji lesní cesty do pozemku p. č. 1502 a prochází jím s cestou v délce 115 m a opět se napojí na západní hranici cesty p. č. 1499 a přijde na hranici k. ú. Ostrov u Macochy. Po hranici katastrálního územíkatastrálního území pokračuje v k. ú. Krasová východním směrem po severní hranici p. č. 1499, dále po severní a západní hranici p. č. 1501, po severozápadní hranici p. č. 1504, 1505, 1509 a 1510 až na kontakt 3 katastrálních územíkatastrálních území. Z kontaktu 3 katastrálních územíkatastrálních území hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje na sever v k. ú. Lipovec u Blanska po západní hranici p. č. 914/6, 1086/2 a severní hranici p. č. 1086/2 a 1086/3 až na okraj lesa, kde se stáčí severním směrem a pokračuje po východní hranici p. č. 913/2, stáčí se po hranici této parcely k západu a přejde na východní hranici p. č. 896/4 a 896/3 a pokračuje na sever po východní hranici p. č. 913/2 až na bývalou Lipoveckou silnici. Po severovýchodní hranici p. č. 913/2 podél Lipovecké cesty pokračuje na severovýchodní hranici p. č. 913/1, po které probíhá v délce 11 m a stočí se na severovýchod a přetíná p. č. 1095/2 v délce 8 m, dále přetíná p. č. 900/1 v délce 48 m, poté přetíná p. č. 1096 v délce 5,5 m a dál přetíná stále na severovýchod p. č. 911/1 v délce 509 m, pak přetíná p. č. 1098/1 v délce 4,8 m, přetíná p. č. 904/1 v délce 238 m a p. č. 1100/4 v délce 4,2 m na východní roh p. č. 905/15. Poté jde na severozápad po jihozápadním okraji silnice - p. č. 1100/2 na křižovatku u Holštejna na hranice katastrálních územíkatastrálních území. Poté hranice chráněné krajinné oblasti pokračuje na sever na východní roh p. č. 212/1 v k. ú. Holštejn, přechází po severní hranici tohoto pozemku a dále v k. ú. Holštejn jde na sever po západní hranici p. č. 212/5, 1502/1, 1419, 168 a 164/1. Ve vzdálenosti 102 m od severního rohu p. č. 167 přechází hranice chráněné krajinné oblasti potok Bílá voda, přetíná p. č. 237/3 v délce 12,3 m a dál přetíná v délce 1,8 m p. č. 1260 na jižní hranici p. č. 99/10 a jde po ní východním směrem. Pokračuje po jižní a východní hranici p. č. 99/11, po východní hranici p. č. 113/3, 113/2 a 113/1, dále jde po jižní, východní a severní hranici st. p. č. 48. Dále pokračuje na sever po východní hranici p. č. 112/2 a mění směr na západ po severní hranici p. č. 229/3, západní hranici p. č. 112/2 a po severní hranici p. č. 236/1. Nyní mění směr na sever po západním okraji cesty - p. č. 1245 až k jejímu severnímu rohu. Od rohu cesta přetíná severním směrem p. č. 138/1 v délce 164 m na jižní roh p. č. 1252 a poté jde hranice chráněné krajinné oblasti po západním okraji této parcely a cesta opět severním směrem vstupuje do p. č. 138/1 v délce 110 m, kde hranice ostře mění směr na severozápad a po vzdálenosti 3 m dál severozápadním směrem přetíná v délce 13,4 m potok - p. č. 1254 a v úseku 13 m jde po její hranici stále severozápadním směrem. Následně se hranice chráněné krajinné oblasti stáčí na západ a ve starém průseku (traktorová cesta) přímkově přetíná les p. č. 136/1 v délce 975 m až ke hranici katastrálního územíkatastrálního území na roh p. č. 2165 v k. ú. Šošůvka a jde po jeho severní a západní hranici. V k. ú. Šošůvka jde hranice chráněné krajinné oblasti na jihozápadní roh p. č. 2165, kde v severozápadním směru přetíná p. č. 2166 v délce 11 m na jihovýchodní roh p. č. 2147. Dál jde po jižní hranici p. č. 2147 až na severozápadní roh p. č. 2167, odkud severovýchodním směrem přetíná p. č. 2147 na jihozápadní roh p. č. 2098 a jde dál po její jihozápadní hranici k p. č. 2116/1. Na cestě p. č. 2116/1 jde po její jihovýchodní hranici a dál přechází na jižní a jihozápadní hranici p. č. 2116/2. Dále pokračuje po jižní a západní hranici p. č. 2116/4 a po jihozápadní hranici cesty p. č. 101/6, 101/58 a 101/46 až k p. č. 741/2, po jejíž jihovýchodní hranici směřuje k jihozápadu. Dále pokračuje po jihovýchodní hranici silnice p. č. 741/3 na křižovatku. Na jižním rohu p. č. 741/3 jihozápadním směrem přetíná silnici - p. č. 754/1 v délce 8 m a dále po jižní a západní hranici silnice - p. č. 754/13 a 2453 pokračuje až na hranici katastrálního územíkatastrálního území. Na hranici katastrálních územíkatastrálních území vstupuje hranice chráněné krajinné oblasti do k. ú. Sloup v Moravském krasu na jižní hranici silnice p. č. 353 k potoku - p. č. 3/1, který přetíná po jižní hraně mostu v délce 6 m západním směrem na jihovýchodní roh p. č. 302/1, a dále pokračuje po její jihovýchodní a západní hranici. Pokračuje po jižní hranici p. č. 301/6 a 301/1, po jihozápadní hranici p. č. 941/5, 487/2, 487/9 a 1197 až po jižní roh p. č. 1216. Dál jde po jižní a jihovýchodní hranici p. č. 1216 až na hranici katastrálních územíkatastrálních území. Pokračuje po hranici katastrálních územíkatastrálních území jihozápadním směrem v délce 20 m, poté se stáčí severním směrem stále po hranici katastrálních územíkatastrálních území až do severozápadního rohu p. č. 1212/1 k. ú. Sloup v Moravském krasu, ze kterého severozápadním a posléze jihozápadním směrem přetíná les - p. č. 627/1 v k. ú. Žďár u Blanska v délce 1285 m až na hranici p. č. 1820 ve stejném k. ú. Dál směřuje severozápadním a severním směrem na severozápadní roh p. č. 627/1, kde přetíná západním směrem na úseku 5,3 m cestu - p. č. 1820 a po její západní hranici jde severním směrem až k napojení parcely č. 1759. Poznámky 1. Pokud je hranice chráněné krajinné oblasti vedena po komunikaci, hledí se na takové těleso komunikace, jako by leželo vně území chráněné krajinné oblasti. 2. Popis hranice podle evidence katastrukatastru nemovitostí odpovídá stavu platnému ke dni 15. července 2018. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 83/2019 Sb. Orientační grafické znázornění Chráněné krajinné oblasti Moravský kras 24.9MB 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Vyhláška č. 82/2019 Sb.
Vyhláška č. 82/2019 Sb. Vyhláška o tabákových nálepkách Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 38/2019 * § 1 - Rozměr tabákové nálepky * § 2 - Náležitosti tabákové nálepky * § 3 - Vzor tabákové nálepky * § 4 - Vyobrazení tabákových nálepek * § 5 - Umístění tabákové nálepky * § 6 - Objednávání tabákových nálepek * § 7 - Odběr tabákových nálepek * § 8 - Evidence tabákových nálepek * § 9 - Oznámení výsledku inventury tabákových nálepek * § 10 - Vracení tabákových nálepek * § 10a - Žádost o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek * § 11 - Oznámení vyhlášky Evropské unii * § 12 - Přechodná ustanovení * § 13 - Zrušovací ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. č. 6 Aktuální znění od 10. 1. 2025 (3/2025 Sb.) 82 VYHLÁŠKA ze dne 20. března 2019 o tabákových nálepkách Ministerstvo financí stanoví podle § 129 písm. a) až g) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 462/2024 Sb.: § 1 Rozměr tabákové nálepky Tabáková nálepka má tyto rozměry: a) 16 mm x 32 mm, nebo b) 20 mm x 44 mm. § 2 Náležitosti tabákové nálepky (1) Tabáková nálepka má tyto náležitosti: a) v případě cigaret 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně, 2. počet kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě a 3. cenu pro konečného spotřebitelecenu pro konečného spotřebitele, b) v případě doutníků a cigarillos 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně a 2. počet kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě, c) v případě tabáku ke kouřenítabáku ke kouření 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně a 2. množství tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, d) v případě tabáku do vodní dýmky 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně, 2. množství tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech a 3. písmeno „V“ označující druh výrobku, e) v případě zahřívaných tabákových výrobků 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně, 2. množství náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo a 3. počet kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě, f) v případě ostatního tabákového výrobku 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně, 2. množství výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo a 3. písmeno „O“ označující druh výrobku, g) v případě náplně do elektronické cigarety 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně a 2. množství náplně v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo, h) v případě nikotinového sáčku 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně, 2. množství výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo a 3. písmeno „S“ označující druh výrobku, i) v případě ostatního nikotinového výrobku 1. velké písmeno abecedy charakterizující sazbu spotřební daně, 2. množství výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo a 3. písmeno „N“ označující druh výrobku. (2) Náležitosti tabákové nálepky jsou vytištěny černou barvou na obou stranách tabákové nálepky rovnoběžně s kratšími stranami tabákové nálepky. § 3 Vzor tabákové nálepky (1) Vzor tabákové nálepky je tvořen ofsetovým ceninovým podtiskovým rastrem a liniovým hlubotiskem. (2) Ofsetový ceninový podtiskový rastr a) je tištěn kombinací ofsetových barev světle šedé, světle zelené a žluté, které společně tvoří jednotný celek, a b) obsahuje prvek z mikrotextu vytištěný světlemodrou ofsetovou barvou s opakujícím se textem „ČESKÁ REPUBLIKA“. (3) Liniovým hlubotiskem je v šedé barvě vytištěn ústřední motiv tabákové nálepky stylizovaný stočenými tabákovými lístky překrytými ve střední části tabákové nálepky oválem, ve kterém se při naklopení nálepky zobrazí písmena „CZ“. § 4 Vyobrazení tabákových nálepek Vyobrazení tabákových nálepek jsou uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 5 Umístění tabákové nálepky (1) Tabáková nálepka se nalepí rubovou stranou na jednotkové balení určené k přímé spotřebě způsobem, který vyloučí její opakované použití. (2) Tabáková nálepka musí být umístěna pod průhledný přebal jednotkového balení, pokud se tento přebal používá. § 6 Objednávání tabákových nálepek (1) V objednávce tabákových nálepek odběratel uvede druh výrobku, pro který jsou tabákové nálepky určeny, rozměr a náležitosti tabákových nálepek a jejich počet, který u a) cigaret nebo zahřívaných tabákových výrobků odpovídá násobkům počtu tabákových nálepek na jednom archu, b) doutníků, cigarillos, tabáku ke kouření, tabáku do vodní dýmky, ostatního tabákového výrobku, náplně do elektronické cigarety, nikotinového sáčku nebo ostatního nikotinového výrobku odpovídá násobkům čísla 1. 15 v případě tabákových nálepek o rozměru 16 mm x 32 mm, nebo 2. 11 v případě tabákových nálepek o rozměru 20 mm x 44 mm. (2) Formulář objednávky tabákových nálepek je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 7 Odběr tabákových nálepek (1) Odběratel odebírá tabákové nálepky v arších formátu 500 mm x 450 mm. Na jednom archu je vytištěno a) 375 ks tabákových nálepek v případě tabákové nálepky o rozměru 16 mm x 32 mm, nebo b) 220 ks tabákových nálepek v případě tabákové nálepky o rozměru 20 mm x 44 mm. (2) Tabákové nálepky pro doutníky, cigarillos, tabák ke kouření, tabák do vodní dýmky, ostatní tabákový výrobek, náplň do elektronické cigarety, nikotinový sáček nebo ostatní nikotinový výrobek může odběratel odebírat také na části archu v množství odpovídajícím násobkům čísla a) 15 v případě tabákových nálepek o rozměru 16 mm x 32 mm, nebo b) 11 v případě tabákových nálepek o rozměru 20 mm x 44 mm. (3) Pokud na základě požadavku odběratele vydá pověřený správce daně tabákové nálepky na vratné paletě, je odběratel povinen uhradit zálohu ve výši pořizovací ceny této palety. Záloha na vratnou paletu se odběrateli vrátí při vrácení této palety. § 8 Evidence tabákových nálepek (1) Odběratel vede evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek na formuláři pro vedení evidence, a to samostatně pro tabákové nálepky stejného druhu výrobku, pro který jsou tyto tabákové nálepky určeny, a stejných rozměrů a náležitostí. (2) Formulář pro vedení evidence podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 9 Oznámení výsledku inventury tabákových nálepek Odběratel oznámí výsledek inventury tabákových nálepek na formuláři, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 10 Vracení tabákových nálepek (1) Nepoužité nebo poškozené tabákové nálepkypoškozené tabákové nálepky odběratel vrací a) vylepené na formuláři, který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce, pokud se jedná o tabákové nálepky stejného rozměru se stejnými náležitostmi tabákové nálepky, b) v arších, pokud je zachován plný počet tabákových nálepek, nebo c) stohované a páskované v balíčcích, pokud se jedná o nepoužité nařezané tabákové nálepky stejného rozměru se stejnými náležitostmi tabákové nálepky. (2) Vrací-li se tabákové nálepky v arších, uvede odběratel na okraj lícové strany každého archu svou obchodní firmu nebo název a podepíše ho. Pověřený správce daně uvede na každý arch datum a jméno úřední osoby pověřeného správce daně, která svým podpisem na každý arch stvrdí jeho převzetí. (3) Vrací-li se tabákové nálepky stohované a páskované v balíčcích, přiloží odběratel k balíčkům prohlášení, které podepíše, a uvede v něm údaje o počtu balíčků, počtu, rozměru a náležitostech tabákových nálepek v jednotlivých balíčcích a celkovém počtu tabákových nálepek a svou obchodní firmu nebo název. Pověřený správce daně uvede na prohlášení datum a jméno úřední osoby pověřeného správce daně, která podpisem na prohlášení stvrdí převzetí tohoto prohlášení a tabákových nálepek; podpis úřední osoby pověřeného správce daně nestvrzuje správnost údajů uvedených v prohlášení. § 10a Žádost o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek Odběratel podává žádost o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek na formuláři, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 11 Oznámení vyhlášky Evropské unii Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 12 Přechodná ustanovení (1) Pro tabákové nálepky vzorů č. 1 a 2 podle vyhlášky č. 110/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a tabákové nálepky podle této vyhlášky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouřenítabáku ke kouření se po dobu šesti týdnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky použije vyhláška č. 110/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Pro tabákové nálepky vzorů č. 1 a 2 podle vyhlášky č. 110/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které byly objednány podle vyhlášky č. 110/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nebo podle vyhlášky č. 467/2003 Sb., ve znění účinném k 14. únoru 2019, ale do dne předcházejícího použití této vyhlášky pro tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouřenítabáku ke kouření podle odstavce 1 nebyly odebrány, se od následujícího dne do dne do jejich odebrání použije vyhláška, podle které byly objednány, ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejímu zrušení. (3) Pro evidenci tabákových nálepek vzoru č. 1 podle vyhlášky č. 110/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které byly objednány podle vyhlášky č. 110/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nebo podle vyhlášky č. 467/2003 Sb., ve znění účinném k 14. únoru 2019, se od dne použití této vyhlášky pro tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouřenítabáku ke kouření podle odstavce 1 do 31. prosince 2021 použijí vzory tiskopisů uvedené v příloze č. 4 k vyhlášce č. 467/2003 Sb., ve znění účinném k 14. únoru 2019. § 13 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 110/2018 Sb., o tabákových nálepkách. 2. Vyhláška č. 268/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 110/2018 Sb., o tabákových nálepkách. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. Vyobrazení tabákové nálepky 9.1MB Vyobrazení č. 1: Tabáková nálepka pro jednotkové balení cigaret 9.1MB Vyobrazení č. 2: Tabáková nálepka pro jednotkové balení doutníků a cigarillos 9.1MB Vyobrazení č. 3: Tabáková nálepka pro jednotkové balení tabáku ke kouřenítabáku ke kouření 3.9MB Vyobrazení č. 4: Tabáková nálepka pro jednotkové balení tabáku do vodní dýmky 8.8MB Vyobrazení č. 5: Tabáková nálepka pro jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků 3.9MB Vyobrazení č. 6: Tabáková nálepka pro jednotkové balení ostatního tabákového výrobku 3.9MB Vyobrazení č. 7: Tabáková nálepka pro jednotkové balení náplně do elektronické cigarety 3.9MB Vyobrazení č. 8: Tabáková nálepka pro jednotkové balení nikotinového sáčku 4MB Vyobrazení č. 9: Tabáková nálepka pro jednotkové balení ostatního nikotinového výrobku Příloha č. 2 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. Formulář objednávky tabákových nálepek 296kB Vysvětlivky: 1) Odběratel doplní druh výrobku (cigarety, doutníky a cigarillos, tabák ke kouření, tabák do vodní dýmky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákový výrobek, náplň do elektronické cigarety, nikotinový sáček, nebo ostatní nikotinový výrobek). 2) Do tohoto sloupce se zaznamenává kód tabákových nálepek v následujícím tvaru: a) první část kódu je tvořena velkým písmenem, které označuje druh výrobku (C pro cigarety, D pro doutníky a cigarillos, T pro tabák ke kouření, V pro tabák do vodní dýmky, Z pro zahřívané tabákové výrobky, O pro ostatní tabákový výrobek, E pro náplň do elektronické cigarety, S pro nikotinový sáček, N pro ostatní nikotinový výrobek), b) druhá část kódu je tvořena malým písmenem označujícím velikost tabákové nálepky (m pro rozměr 16 mm x 32 mm, v pro rozměr 20 mm x 44 mm), c) třetí část kódu je tvořena vybranými náležitostmi tabákové nálepky, a to v případě 1. cigaret počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě a cenou pro konečného spotřebitelecenou pro konečného spotřebitele; tyto dvě náležitosti se oddělí lomítkem, 2. doutníků a cigarillos počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě, 3. tabáku ke kouřenítabáku ke kouření množstvím tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, 4. tabáku do vodní dýmky množstvím tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, 5. zahřívaných tabákových výrobků množstvím náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo a počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě; tyto dvě náležitosti se oddělí lomítkem, 6. ostatního tabákového výrobku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 7. náplně do elektronické cigarety množstvím náplně v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v mililitrech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 8. nikotinového sáčku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 9. ostatního nikotinového výrobku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, d) čtvrtá část kódu je tvořena velkým písmenem, které charakterizuje sazbu spotřební daně. Příklady kódu tabákové nálepky: 1. Cm20/105M (tabáková nálepka pro cigarety o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 20 kusů cigaret s cenou 105 Kč za toto balení a se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 2. Dv20M (tabáková nálepka pro doutníky a cigarillos o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 20 kusů doutníků nebo cigarillos se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 3. Tv30M (tabáková nálepka pro tabák ke kouřenítabák ke kouření o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 30 gramů tabáku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 4. Vv200M (tabáková nálepka pro tabák do vodní dýmky o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 200 g tabáku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 5. Zm6,2/20M (tabáková nálepka pro zahřívané tabákové výrobky o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 6,2 g náplně a 20 kusů zahřívaných tabákových výrobků se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 6. Om10M (tabáková nálepka pro ostatní tabákový výrobek – např. žvýkací tabák – o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 10 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 7. Ev2M (tabáková nálepka pro náplň do elektronické cigarety o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 2 ml výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 8. Sm14M (tabáková nálepka pro nikotinový sáček o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 14 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 9. Nv8M (tabáková nálepka pro ostatní nikotinový výrobek o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 8 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M). Příloha č. 3 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. Formulář pro vedení evidence tabákových nálepek 349kB Vysvětlivky: 1) Na tento řádek se zaznamenává kód tabákové nálepky v následujícím tvaru: a) první část kódu je tvořena velkým písmenem, které označuje druh výrobku (C pro cigarety, D pro doutníky a cigarillos, T pro tabák ke kouření, V pro tabák do vodní dýmky, Z pro zahřívané tabákové výrobky, O pro ostatní tabákový výrobek, E pro náplň do elektronické cigarety, S pro nikotinový sáček, N pro ostatní nikotinový výrobek), b) druhá část kódu je tvořena malým písmenem označujícím velikost tabákové nálepky (m pro rozměr 16 mm x 32 mm, v pro rozměr 20 mm x 44 mm), c) třetí část kódu je tvořena vybranými náležitostmi tabákové nálepky, a to v případě 1. cigaret počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě a cenou pro konečného spotřebitelecenou pro konečného spotřebitele; tyto dvě náležitosti se oddělí lomítkem, 2. doutníků a cigarillos počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě, 3. tabáku ke kouřenítabáku ke kouření množstvím tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, 4. tabáku do vodní dýmky množstvím tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, 5. zahřívaných tabákových výrobků množstvím náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo a počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě; tyto dvě náležitosti se oddělí lomítkem, 6. ostatního tabákového výrobku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 7. náplně do elektronické cigarety množstvím náplně v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v mililitrech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 8. nikotinového sáčku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 9. ostatního nikotinového výrobku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, d) čtvrtá část kódu je tvořena velkým písmenem, které charakterizuje sazbu spotřební daně. Příklady kódu tabákové nálepky: 1. Cm20/105M (tabáková nálepka pro cigarety o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 20 kusů cigaret s cenou 105 Kč za toto balení a se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 2. Dv20M (tabáková nálepka pro doutníky a cigarillos o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 20 kusů doutníků nebo cigarillos se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 3. Tv30M (tabáková nálepka pro tabák ke kouřenítabák ke kouření o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 30 gramů tabáku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 4. Vv200M (tabáková nálepka pro tabák do vodní dýmky o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 200 g tabáku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 5. Zm6,2/20M (tabáková nálepka pro zahřívané tabákové výrobky o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 6,2 g náplně a 20 kusů zahřívaných tabákových výrobků se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 6. Om10M (tabáková nálepka pro ostatní tabákový výrobek – např. žvýkací tabák – o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 10 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 7. Ev2M (tabáková nálepka pro náplň do elektronické cigarety o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 2 ml výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 8. Sm14M (tabáková nálepka pro nikotinový sáček o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 14 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 9. Nv8M (tabáková nálepka pro ostatní nikotinový výrobek o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 8 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M). 2) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet odebraných tabákových nálepek. 3) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek použitých na jednotkových baleních, která byla uvedena do volného daňového oběhu. 4) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek vrácených pověřenému správci daně podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebních daních (poškozené tabákové nálepkypoškozené tabákové nálepky) nebo § 122 odst. 3 zákona o spotřebních daních (nepoužité tabákové nálepky). 5) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek, které byly zničeny, ztraceny nebo zcizeny. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. Formulář pro oznámení výsledku inventury tabákových nálepek 367kB Vysvětlivky: 1) Zde se uvede příslušný kalendářní rok, za který se oznamuje výsledek inventury. 2) V případě, že odběratel v daném kalendářním roce disponoval tabákovými nálepkami se stejnými náležitostmi, ale odlišného rozměru, uvede vždy výsledky inventury za tyto dvě skupiny tabákových nálepek do bezprostředně následujících řádků tabulky, a to nejprve výsledky inventury za tabákové nálepky o rozměru 16 mm x 32 mm a následně za tabákové nálepky o rozměru 20 mm x 44 mm. 3) Do tohoto sloupce se zaznamenává kód tabákových nálepek v následujícím tvaru: a) první část kódu je tvořena velkým písmenem, které označuje druh výrobku (C pro cigarety, D pro doutníky a cigarillos, T pro tabák ke kouření, V pro tabák do vodní dýmky, Z pro zahřívané tabákové výrobky, O pro ostatní tabákový výrobek, E pro náplň do elektronické cigarety, S pro nikotinový sáček, N pro ostatní nikotinový výrobek), b) druhá část kódu je tvořena malým písmenem označujícím velikost tabákové nálepky (m pro rozměr 16 mm x 32 mm, v pro rozměr 20 mm x 44 mm), c) třetí část kódu je tvořena vybranými náležitostmi tabákové nálepky, a to v případě 1. cigaret počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě a cenou pro konečného spotřebitelecenou pro konečného spotřebitele; tyto dvě náležitosti se oddělí lomítkem, 2. doutníků a cigarillos počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě, 3. tabáku ke kouřenítabáku ke kouření množstvím tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, 4. tabáku do vodní dýmky množstvím tabáku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech, 5. zahřívaných tabákových výrobků množstvím náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo a počtem kusů v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě; tyto dvě náležitosti se oddělí lomítkem, 6. ostatního tabákového výrobku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 7. náplně do elektronické cigarety množstvím náplně v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v mililitrech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 8. nikotinového sáčku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, 9. ostatního nikotinového výrobku množstvím výrobku v jednotkovém balení určeném k přímé spotřebě v gramech zaokrouhleným na 1 desetinné místo, d) čtvrtá část kódu je tvořena velkým písmenem, které charakterizuje sazbu spotřební daně. Příklady kódu tabákové nálepky: 1. Cm20/105M (tabáková nálepka pro cigarety o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 20 kusů cigaret s cenou 105 Kč za toto balení a se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 2. Dv20M (tabáková nálepka pro doutníky a cigarillos o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 20 kusů doutníků nebo cigarillos se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 3. Tv30M (tabáková nálepka pro tabák ke kouřenítabák ke kouření o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 30 gramů tabáku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 4. Vv200M (tabáková nálepka pro tabák do vodní dýmky o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 200 g tabáku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 5. Zm6,2/20M (tabáková nálepka pro zahřívané tabákové výrobky o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 6,2 g náplně a 20 kusů zahřívaných tabákových výrobků se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 6. Om10M (tabáková nálepka pro ostatní tabákový výrobek – např. žvýkací tabák – o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 10 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 7. Ev2M (tabáková nálepka pro náplň do elektronické cigarety o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 2 ml výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 8. Sm14M (tabáková nálepka pro nikotinový sáček o rozměru 16 mm x 32 mm pro jednotkové balení obsahující 14 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M), 9. Nv8M (tabáková nálepka pro ostatní nikotinový výrobek o rozměru 20 mm x 44 mm pro jednotkové balení obsahující 8 g výrobku se sazbou daně, která je charakterizována písmenem M). 4) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek, které se do kalendářního roku, za který se inventura provádí, převedly z předcházejícího kalendářního roku, a to součet počtu tabákových nálepek a) odebraných, ale dosud na jednotkových baleních nepoužitých, a b) použitých na jednotkových baleních, která dosud nebyla uvedena do volného daňového oběhu. 5) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek odebraných v kalendářním roce, za který se inventura provádí. 6) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek použitých na jednotkových baleních, která byla v kalendářním roce uvedena do volného daňového oběhu. 7) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek vrácených v kalendářním roce pověřenému správci daně podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebních daních (poškozené tabákové nálepkypoškozené tabákové nálepky) nebo § 122 odst. 3 zákona o spotřebních daních (nepoužité tabákové nálepky). 8) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek, které nebyly v kalendářním roce použity ani vráceny a zároveň se nepřevádí do následujícího kalendářního roku (např. zničené při výrobě, odcizené společně se zbožím při přepravě v režimu podmíněného osvobození od daněpodmíněného osvobození od daně). 9) Do tohoto sloupce se zaznamenává počet tabákových nálepek, které se z kalendářního roku, za který se inventura provádí, převádějí do následujícího kalendářního roku, a to součet počtu tabákových nálepek a) odebraných, ale dosud na jednotkových baleních nepoužitých, a b) použitých na jednotkových baleních, která dosud nebyla uvedena do volného daňového oběhu. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 82/2019 Sb. Formulář pro vylepení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek 351kB Příloha č. 6 723kB
Vyhláška č. 81/2019 Sb.
Vyhláška č. 81/2019 Sb. Vyhláška o vzorech služebního průkazu v orgánu finanční správy Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 38/2019 * § 1 - Vzory služebního průkazu v orgánu finanční správy * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 81/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 81/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2019 81 VYHLÁŠKA ze dne 14. března 2019 o vzorech služebního průkazu v orgánu finanční správy Ministerstvo financí stanoví podle § 16 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 80/2019 Sb.: § 1 Vzory služebního průkazu v orgánu finanční správy (1) Vzor služebního průkazu státního zaměstnance v orgánu finanční správyorgánu finanční správy (dále jen „služební průkaz státního zaměstnance“) je uveden v příloze č. 1. (2) Vzor služebního průkazu zaměstnance v orgánu finanční správyorgánu finanční správy vykonávajícího činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě (dále jen „služební průkaz zaměstnance“), je uveden v příloze č. 2. § 2 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 47/2012 Sb., o vzorech služebního průkazu zaměstnance v orgánu Finanční správy České republiky. 2. Vyhláška č. 430/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 47/2012 Sb., o vzorech služebního průkazu zaměstnance v orgánu Finanční správy České republiky. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 81/2019 Sb. Vzor služebního průkazu státního zaměstnance 1. Popis a) Služební průkaz státního zaměstnance je oboustranná plastová karta bílé barvy o rozměrech 86 x 54 mm se zakulacenými rohy. Služební průkaz státního zaměstnance je zajištěn speciálními zajišťovacími prvky. Jedním ze speciálních zajišťovacích znaků je holografický prvek s motivem velkého státního znaku. b) Na lícové straně služebního průkazu státního zaměstnance je na prvním až druhém řádku uveden text „SLUŽEBNÍ PRŮKAZ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE“. Na třetím řádku je uveden text „TITUL, JMÉNO A PŘÍJMENÍ:“. Na čtvrtém řádku je uveden text „EVIDENČNÍ ČÍSLO STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE:“. Na pátém řádku je uveden text „DATUM VYSTAVENÍ:“ a text „PLATNOST DO:“. Na šestém řádku je uveden text „SLUŽEBNÍ ÚŘAD:“. V levé části je digitální zpracování fotografie státního zaměstnance o rozměrech 26 x 34 mm, pod ním je na sedmém řádku uveden text „ČÍSLO SLUŽEBNÍHO PRŮKAZU:“. Vpravo nahoře je velký státní znak. V pravé části je umístěn kontaktní elektronický čip. Pod každým textem na třetím až sedmém řádku je umístěno bílé pole sloužící k zapsání příslušného údaje. Do bílého pole pod třetím řádkem se zapisují údaje ve formátu akademický titul uváděný před jménem, jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický titul uváděný za jménem. Příjmení a označení služebního úřadu se zapisují velkými písmeny. Datum vystavení a datum platnosti se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Nebude-li platnost služebního průkazu státního zaměstnance omezena, zapíše se do příslušného bílého pole text „bez omezení“. Všechny texty včetně zapisovaných údajů jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě. Pozadí lícové strany tvoří modrá barva plynule přecházející ve spodní části do červené barvy. Fotografie státního zaměstnance je barevná. Požadavky na technické zpracování fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na fotografie pro vydání občanského průkazu. c) Na rubové straně služebního průkazu státního zaměstnance je na prvním řádku uveden text „FINANČNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Na druhém řádku je uveden text „OSOBNÍ ČÍSLO ZAMĚSTNANCE“ a pod ním je místo pro osobní číslo zaměstnance. Na třetím řádku je uveden text „VYDALO“ a pod ním je uvedeno „GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ“. Dále je uveden text: „Držitel tohoto služebního průkazu je státním zaměstnancem v orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky a je oprávněn k výkonu pravomoci orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky.“. Dole je uveden text: „Nálezce tohoto služebního průkazu se žádá o jeho odevzdání nejbližšímu orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky.“. 2. Vyobrazení vzoru lícové strany služebního průkazu státního zaměstnance 1.5MB 3. Vyobrazení vzoru rubové strany služebního průkazu státního zaměstnance 3.1MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 81/2019 Sb. Vzor služebního průkazu zaměstnance 1. Popis a) Služební průkaz zaměstnance je oboustranná plastová karta bílé barvy o rozměrech 86 x 54 mm se zakulacenými rohy. Služební průkaz zaměstnance je zajištěn speciálními zajišťovacími prvky. Jedním ze speciálních zajišťovacích znaků je holografický prvek s motivem velkého státního znaku. b) Na lícové straně služebního průkazu zaměstnance je na prvním řádku uveden text „FINANČNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY“. Na druhém řádku je uveden text „ORGÁN FINANČNÍ SPRÁVYORGÁN FINANČNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY“. Pod ním je místo pro název orgánu finanční správyorgánu finanční správy, na výkonu jehož pravomoci se zaměstnanec bezprostředně podílí. Na třetím řádku je uveden text „OSOBNÍ ČÍSLO ZAMĚSTNANCE“ a pod ním je místo pro osobní číslo zaměstnance. Na čtvrtém řádku je uveden text „PŘÍJMENÍ“ a vedle něho je místo pro příjmení zaměstnance. Na pátém řádku je uveden text „JMÉNO (-A)“ a vedle něho je místo pro jméno, popřípadě jména zaměstnance. Na šestém řádku je uveden text „TITUL“ a vedle něho je místo pro akademický titul zaměstnance. Na sedmém řádku je uveden text „DATUM VYDÁNÍ SLUŽEBNÍHO PRŮKAZU“ a pod ním je místo pro datum vydání služebního průkazu. V levé části je barevná fotografie zaměstnance. Požadavky na technické zpracování fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na fotografie pro vydání občanského průkazu. V pravé části nahoře je vyobrazení velkého státního znaku v modrobílém provedení. V pravé části dole je uveden text „VYDALO GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ“. Dole uprostřed je uvedeno číslo služebního průkazu. c) Na rubové straně služebního průkazu zaměstnance je nahoře uveden text: „Držitel tohoto služebního průkazu je zaměstnancem v orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky a je oprávněn k výkonu pravomoci orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky.“. Dole je uveden text: „Nálezce tohoto služebního průkazu se žádá o jeho odevzdání nejbližšímu orgánu Finanční správyorgánu Finanční správy České republiky.“. Vlevo je umístěn kontaktní čip. 2. Vyobrazení vzoru lícové strany služebního průkazu zaměstnance 2.7MB 3. Vyobrazení vzoru rubové strany služebního průkazu zaměstnance 3.1MB
Zákon č. 80/2019 Sb.
Zákon č. 80/2019 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 37/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z hazardních her * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST PÁTÁ - Změna celního zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna daňového řádu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST DESÁTÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 (283/2020 Sb.) 80 ZÁKON ze dne 12. března 2019, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb. a zákona č. 306/2018 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 137 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/952/EU.“. 2. V § 6 odst. 4 písm. b) se částka „2 500 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. 3. V § 7 odst. 7 písm. a) se částka „800 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 600 000 Kč“. 4. V § 7 odst. 7 písm. b) se částka „600 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 200 000 Kč“. 5. V § 7 odst. 7 písm. c) se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“. 6. V § 7 odst. 7 písm. d) se částka „400 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 000 Kč“. 7. V § 8 odst. 4 se za slova „a) až d)“ vkládají slova „a i)“. 8. V § 9 odst. 4 větě první se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“. 9. V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „a ze zisku rodinné fundace“. 10. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní: „7. příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),“. 11. V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 13 doplňují slova „a z rodinné fundace“. 12. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.“. 13. V § 23 odst. 9 písm. a) se slova „, kmenových listů“ zrušují. 14. V § 23 se doplňuje odstavec 19, který zní: „(19) Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen.“. 15. V § 23 se doplňuje odstavec 20, který včetně poznámky pod čarou č. 140 zní: „(20) V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018. 140) Nařízení Komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16.“. 16. V § 23d se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 17. V § 23d odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závodu přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporací nebo při rozdělení obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací, nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací, nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporací při rozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro převod obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace existují řádné ekonomické důvody.“. 18. V § 23d se na konci odstavců 3 a 4 doplňuje věta „To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.“. 19. Za § 23d se vkládají nové § 23e až 23h, které včetně nadpisů znějí: „§ 23e Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (1) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek a) 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo b) 80 000 000 Kč. (2) Nadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmů rozumí výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. (3) Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmů rozumí a) finanční výdaj, b) výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne, c) pomyslný úrok v rámci derivátu, d) výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c), e) výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d), f) úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku, g) úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, h) výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g). (4) Výpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmů rozumí příjem ve formě úroku z úvěrového finančního nástroje a obdobný příjem z titulu podle odstavce 3. (5) Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, a) výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji upraveného podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, b) základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, c) samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst. 4, d) odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, e) kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu nebo kladného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a f) nadměrných výpůjčních výdajů. (6) Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce. § 23f Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je a) bankou, b) spořitelním a úvěrovým družstvem, c) obchodníkem s cennými papíry, d) pojišťovnou, e) zajišťovnou, f) institucí penzijního pojištění, g) fondem penzijní společnosti, h) investičním fondem nebo podfondem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo obdobným zahraničním fondem, i) investiční společností obhospodařující investiční fond, j) ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů, k) centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů nebo l) poplatníkem, který nemá 1. přidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti, 2. stálou provozovnu a 3. povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví. § 23g Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví (1) Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem. (2) Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů rozumí přeřazení majetku a) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí, b) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice, c) spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice. (3) Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České republiky, a jedná se o přemístění majetku a) související s financováním cenných papírů, b) poskytovaného jako finanční kolaterál nebo c) pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity. (4) Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku zpět do České republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato podmínka splněna. (5) Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; přitom u a) hmotného a nehmotného majetku se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce 2 s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny se použije cena, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtená kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení, b) majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. § 23h Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace (1) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snižuje základ daně přidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmu do základu daně těchto přidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osobou, o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že a) státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen „stát zdroje“), není Česká republika, nebo b) státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce. (2) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj z důvodu platby mezi přidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmu plynoucího z této platby do základu daně přidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, u které a) došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmu do základu daně v případě, že státem zdroje je Česká republika, b) nedošlo k zahrnutí příjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému příjmu v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém tato platba snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce. (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjem hledí jako na zahrnutý do základu daně, pokud a) došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj vznikl, nebo b) lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobami. (4) Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji přidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ daně jiné přidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci 1 nebo 2. (5) Přidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace rozumí přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osob zachází, jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží.“. 20. V § 34a odst. 1 písm. a) a b) se slova „realizaci projektu výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „výzkum a vývoj“. 21. V § 34b odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „vynaložil“ vkládají slova „ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“. 22. Za § 34b se vkládá nový § 34ba, který včetně nadpisu zní: „§ 34ba Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje (1) Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje. (2) V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést a) název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a b) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou 1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob, 2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, a 3. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno. (3) Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě, že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.“. 23. Nadpis § 34c zní: „Projektová dokumentace“. 24. V § 34c odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová dokumentace obsahuje“. 25. V § 34c odst. 1 písmeno d) zní: „d) předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku, ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu,“. 26. V § 34c odst. 1 písm. e) se slova „budou odborně zajišťovat“ nahrazují slovy „ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat“. 27. V § 34c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“. 28. V § 34c odst. 1 písm. g) se slova „a místo“ zrušují a slovo „projektu“ se nahrazuje slovy „projektové dokumentace“. 29. V § 34c odst. 1 písm. h) se slova „odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „osoby schvalující projektovou dokumentaci“. 30. V § 34c odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty. (3) Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmů a) fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka, b) právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.“. 31. V § 34c se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.“. 32. V § 34e odst. 1 se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „, který podal oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje,“. 33. V § 34e odst. 3 písm. a) se slovo „projekt“ nahrazuje slovy „název a cíle projektu“. 34. V § 34e odst. 3 písm. b), c) a e) se slovo „projektů“ nahrazuje slovem „projektu“. 35. V § 34e se odstavec 4 zrušuje. 36. V § 38d odst. 3 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 37. Za § 38d se vkládá nový § 38da, který včetně nadpisu zní: „§ 38da Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí (1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně. (2) Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1 ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána, nebo by byla sražena nebo vybrána, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen nebo by podléhal zdanění v České republice. (3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat jen a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí, b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně 1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, 2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo 3. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu. (4) Má-li plátce daně nebo jeho zástupce datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 pouze způsobem podle odstavce 3 písm. c). (5) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí podání uvést a) své identifikační údaje, b) identifikační údaje příjemce příjmu podle odstavce 1, c) údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu. (6) Plátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o a) příjmu, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucích danému daňovému nerezidentovi nepřesahuje v daném kalendářním měsíci 100 000 Kč, b) příjmu podle § 6 odst. 4. (7) Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.“. 38. Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně nadpisu zní: „§ 38fa Zdanění ovládané zahraniční společnosti (1) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud a) ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a b) daň obdobná dani z příjmů právnických osob 1. ovládané zahraniční společnosti, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo 2. ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky. (2) Ovládající společností se pro účely daní z příjmů rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a a) který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobami splňuje jednu z podmínek podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2, nebo b) jehož stálá provozovna je ovládanou zahraniční společností. (3) Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmů rozumí a) poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, sám nebo společně s přidruženými osobami 1. se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %, nebo 2. má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku, b) stálá provozovna poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, která je součástí právního řádu a podle které se dvojí zdanění jejích příjmů vylučuje metodou vynětí. (4) Přidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25 % podílu na zisku druhé osoby. (5) Zahrnovanými příjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí příjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období v zahraničí a) ve formě výpůjčních příjmů, b) ve formě licenčních poplatků, c) z podílu na zisku, d) z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmů právnických osob, e) z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku, f) z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností, g) z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osob a přidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou, h) z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osobě, jejíž činnost spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osob a následném prodeji tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobám bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou. (6) Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti. (7) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ovládající společnosti se upraví v souladu s odstavcem 1. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížen, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě odstavce 1 zvyšuje. (8) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které se použije odstavec 1, a) ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, b) ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, c) poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem. (9) Při snížení daně podle odstavce 8 se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f. (10) Předmětem daně není příjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1.“. 39. Za § 38zf se vkládá nový § 38zg, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 141 zní: „§ 38zg Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví (1) Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který uzavřel s Českou republikou nebo Evropskou unií dohodu o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie141) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek. (2) Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob. (3) V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze a) dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a b) poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena. (4) Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy a) poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo b) byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1. (5) Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky. 141) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a kalendářní měsíce předcházející se použije ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. 4. Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 a § 22 odst. 1 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020. 7. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona. 8. Ustanovení § 23 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Ustanovení § 23 odst. 19 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Ustanovení § 23 odst. 20 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2019 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Úroky, které jsou podle právních předpisů upravujících účetnictví součástí ocenění majetku uvedeného do užívání před 17. červnem 2016, a úroky obsažené v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem strany tohoto závazku na následný úplatný převod tohoto majetku ze smluv uzavřených před 17. červnem 2016 se nepovažují za výpůjční výdaje. 12. Ustanovení § 23g a § 38zg zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na přemístění majetku bez změny vlastnictví uskutečněné ve zdaňovacích obdobích započatých před 1. lednem 2020. 13. Ustanovení § 23h zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020. 14. Ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, lze použít ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, tato ustanovení se použijí ve všech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je projekt výzkumu a vývoje řešen. 15. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjmy, ze kterých byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Rozhodnutí o zproštění oznamovací povinnosti vydaná na základě § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účinná pro příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, které nejsou od daně osvobozeny a o kterých mezinárodní smlouva nestanoví, že nepodléhají zdanění v České republice. Tato rozhodnutí pozbývají účinnosti 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z hazardních her Čl. III Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher“ nahrazují slovy „vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů“. 2. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „součin“ nahrazuje slovem „rozdíl“. 3. V § 3 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) součinu 1. částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a 2. poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a b) úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.“. 4. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.“. 6. V § 8 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V případě vkladu přijatého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se při jeho vrácení použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou vkladu přijatého v době od 1. ledna 2017 do dne bezprostředně předcházejícího nabytí účinnosti tohoto zákona a vráceného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, při jehož vrácení se použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V případě turnaje živé hry, do něhož byly přijaty všechny vklady nebo z něhož byla vyplacena alespoň jedna výhra přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 3 odst. 3 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. V Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 283/2018 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty: „Směrnice Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy. Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) a b) se slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“ nahrazují slovy „, která jedná jako taková,“. 3. V § 2 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slovo „uskutečněné“ nahrazuje slovy „s místem plnění“ a slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „, která jedná jako taková,“. 4. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) úplatou 1. částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním, 2. dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,“. 5. V § 4 odst. 1 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena k) až m). 6. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.“. 7. V § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 se za slovo „ujednáno“ vkládají slova „a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé“ a za slovo „bude“ se vkládají slova „za obvyklých okolností“. 8. V § 4 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu“. 9. V § 4a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, včetně dotace k ceně“ a slova „, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby,“ zrušují. 10. V § 4a odstavec 2 zní: „(2) Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.“. 11. V § 5 odst. 1 větě první se slova „fyzická nebo právnická“ zrušují a slova „pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak“ se nahrazují slovy „nebo skupina“. 12. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Osobou povinnou k dani není a) člen skupiny, b) zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 13. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 14. V § 5 odst. 4 větě první se slovo „úplatu“ nahrazuje slovy „poplatky nebo jiné úhrady“ a věty druhá a třetí se zrušují. Poznámka pod čarou č. 7b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 15. V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Osoba podle odstavce 4 se považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti, a) které jsou uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo b) při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže tím, že osoba podle odstavce 4 nebyla považována nebo není považována za osobu povinnou k dani; tyto činnosti stanoví vláda nařízením.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 16. V § 5 se odstavec 7 zrušuje. 17. V § 5a odst. 1 se věta třetí zrušuje. 18. V § 6b odst. 2 se slova „obchodní korporace do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „právnické osoby do veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva příslušného státu“ a slova „obchodní korporace“ se nahrazují slovy „právnické osoby“. 19. V § 6k se slova „podle § 2b“ zrušují. 20. V § 9 odst. 1 větě první se za slova „osobě povinné k dani“ vkládají slova „, která jedná jako taková,“. 21. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „dani“ vkládají slova „, která jedná jako taková,“. 22. V § 10i se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Odstavec 1 se nepoužije na poskytnutí služby osobou, která má sídlo v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě, pokud a) místo příjemce služby je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a b) celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně při použití směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou pro den 5. prosince 2017. (4) Na poskytnutí služby, kterým byla překročena hodnota podle odstavce 3, se použije odstavec 1. (5) Osoba poskytující službu podle odstavce 3 se může rozhodnout, že místo plnění se určí podle odstavce 1. V takovém případě je povinna tak postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla.“. 23. V § 11 odst. 2 větě první se slova „pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží“ nahrazují slovy „u tohoto pořízení, které bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, splnil v tomto členském státě povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění“. 24. V § 11 odst. 3 větě první se slova „bylo předmětem daně v tuzemsku“ nahrazují slovy „byla z tohoto pořízení v tuzemsku přiznána daň nebo přiznáno plnění“, slova „odvedena daň“ se nahrazují slovy „zaplacena daň, nebo o hodnotu přiznaného plnění“ a na konci textu věty první se doplňují slova „; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění“. 25. V § 11 odst. 4 se slova „přiznala a zaplatila daň“ nahrazují slovy „je osobou, která je povinna přiznat daň“. 26. V § 13 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 27. V § 13 odst. 3 písm. c) se za slovo „ujednáno“ vkládají slova „a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé“ a za slovo „bude“ se vkládají slova „za obvyklých okolností“. 28. V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku dodání tohoto zboží podle odstavce 1.“. 29. V § 13 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží“. 30. V § 13 odst. 7 písm. e) se slovo „plátcem“ zrušuje. 31. V § 14 odst. 1 písmeno c) zní: „c) zřízení, trvání a zánik věcného břemene,“. 32. Za § 14 se vkládají nové § 15 až 15b, které včetně nadpisů znějí: „§ 15 Poukaz (1) Poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí listina, a) se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a b) na níž nebo v jejíž související dokumentaci jsou uvedeny tyto údaje: 1. zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo 2. osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby. (2) Jednoúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz, u kterého jsou v okamžiku jeho vydání o dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, známy alespoň tyto údaje: a) sazba daně v případě zdanitelného plnění nebo skutečnost, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a b) místo plnění. (3) Víceúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz jiný než jednoúčelový poukaz. (4) Poukaz je vydán okamžikem, kdy se převede na prvého nabyvatele. § 15a Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě jednoúčelového poukazu (1) Převod jednoúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden. (2) Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz vlastním jménem a) vydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, nebo b) nevydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, touto osobou osobě, která poukaz vlastním jménem vydala. (3) Přijme-li osoba povinná k dani jednoúčelový poukaz jako část úplaty za skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě tohoto poukazu, platí odstavec 2 pro skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby v části odpovídající této části úplaty. § 15b Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě víceúčelového poukazu (1) Převod víceúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. (2) Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. (3) Je-li v přímé souvislosti s převodem víceúčelového poukazu osobou povinnou k dani jinou než osobou, která má povinnost tento poukaz přijmout jako úplatu nebo část úplaty, poskytnuta samostatná služba, odstavec 1 se na poskytnutí této služby nepoužije.“. 33. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, která není“ nahrazují slovy „nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, které nejsou“. 34. V § 16 odst. 5 písm. d) se slova „jiného členského“ nahrazují slovem „jiného“, slovo „Organizace“ se zrušuje a za slovo „smlouvy,“ se vkládají slova „nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír,“. 35. V § 19 odstavec 6 zní: „(6) Osoba, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení nebo ve lhůtě pro podání daňového přiznání, jde-li o identifikovanou osobu; tyto lhůty nelze prodloužit. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena.“. 36. V § 19 odst. 7 se slovo „motorových“ zrušuje, slova „motorového vozidla“ se nahrazují slovy „dopravního prostředku“ a slova „, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání“ se zrušují. 37. V § 21 odst. 1 písm. c) a v § 21 odst. 2 se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 38. V § 21 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „V ostatních případech se zdanitelné plnění“ nahrazují slovy „Zdanitelné plnění se“. 39. V § 21 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata, pokud se nejedná o službu podle písmene b),“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 40. V § 21 odst. 4 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje. 41. V § 21 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) dnem převodu jednoúčelového poukazu.“. 42. V § 21 odst. 6 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“. 43. V § 21 odstavec 8 zní: „(8) Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato; to neplatí a) pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň, b) v případech podle odstavce 4 písm. b), nebo c) v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 44. V § 25 odst. 2 se za slovo „plátci“ vkládají slova „nebo identifikované osobě“. 45. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa.“. 46. V § 28 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 47. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Plátce je povinen v případě uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) vystavit doklad o použití.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 48. V § 28 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.“. 49. V § 29 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) rozsah plnění, není-li v případě přijetí úplaty znám,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 50. V § 31b odstavec 1 zní: „(1) Souhrnný daňový doklad lze vystavit za a) více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo b) jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.“. 51. V § 31b odst. 2 písm. b) se slova „, pokud vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty“ zrušují. 52. V § 31b odst. 3 se slovo „plnění“ nahrazuje slovy „zdanitelná plnění nebo úplaty“. 53. V § 31b odstavec 4 zní: „(4) Souhrnný daňový doklad musí vždy obsahovat tyto údaje, a to samostatně pro a) každé samostatné zdanitelné plnění 1. rozsah a předmět plnění, 2. den uskutečnění plnění, 3. jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, 4. základ daně, 5. sazbu daně a 6. výši daně, b) každou úplatu 1. rozsah a předmět plnění; rozsah plnění se uvede pouze v případě, je-li znám, 2. den přijetí úplaty, 3. základ daně, 4. sazbu daně a 5. výši daně.“. 54. V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Doklad o použití neobsahuje tyto údaje: a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 55. V části první hlavě II nadpisu dílu 6 se slova „, opravný daňový doklad“ zrušují. 56. V části první hlavě II dílu 6 se nad § 36 vkládá označení oddílu 1, které včetně nadpisu zní: „Oddíl 1 Základ daně a výpočet daně“. 57. V § 36 odst. 1 se za slova „třetí osoby,“ vkládají slova „a to“. 58. V § 36 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 59. V § 36 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.“. 60. V § 36 odst. 6 písm. a) se za slova „až d)“ vkládají slova „a f)“. 61. V § 36 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí, d) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí.“. 62. V § 36 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu je vše, co jako úplatu za víceúčelový poukaz uhradila nebo má uhradit osoba, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo třetí osoba, a to bez daně za toto zdanitelné plnění. Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci snížená o daň. (8) Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úplaty za uskutečněné zdanitelné plnění, stanoví se základ daně za toto plnění jako součet částky stanovené podle odstavce 7 pro část úplaty odpovídající víceúčelovému poukazu a částky stanovené podle odstavce 1 pro zbývající část úplaty.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 9 až 13. 63. V § 36 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Obvyklou cenou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala; pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou a) v případě zboží částka, která 1. není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží, nebo 2. odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1, b) v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.“. 64. V § 36a odst. 1 a 2 se slova „cena obvyklá“ nahrazují slovy „obvyklá cena“. 65. V § 36a odst. 3 písm. d) se slova „, jsou-li plátci“ zrušují. 66. § 37 včetně nadpisu zní: „§ 37 Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby Daň se vypočte jako a) součin základu daně a sazby daně, nebo b) rozdíl mezi 1. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a 2. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.“. 67. V § 37a odst. 2 písm. a) se slovo „platná“ nahrazuje slovy „a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platné“. 68. V § 37a odst. 2 písm. b) se slova „, která byla uplatněna“ nahrazují slovy „a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu, které byly uplatněny“. 69. V § 37a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; obdobně se postupuje, byly-li uplatněny různé kurzy pro přepočet cizí měny na českou měnu“. 70. V § 38 odst. 3 větě první se slova „jako součin základu daně a sazby daně“ nahrazují slovy „podle § 37 písm. a)“ a věta druhá se zrušuje. 71. V § 39 odst. 2 a v § 40 odst. 3 se text „odstavce 1“ nahrazuje textem „písm. a)“. 72. V části první hlavě II dílu 6 se nad § 42 vkládá označení oddílu 2, které včetně nadpisu zní: „Oddíl 2 Oprava základu daně a oprava výše daně“. 73. V nadpisu § 42 se slova „a oprava výše daně“ zrušují. 74. V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a výši daně“ nahrazují slovy „, nastanou-li tyto skutečnosti:“. 75. V § 42 odst. 1 písm. a) se slovo „při“ zrušuje. 76. V § 42 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 77. V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo „při“ zrušuje. 78. V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo „pokud“ zrušuje a text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. c)“. 79. V § 42 odst. 1 písm. d) se slovo „při“ a slovo „nebo“ zrušují. 80. V § 42 odst. 1 písm. e) se slova „pokud byla úplata“ nahrazují slovy „použití úplaty“ a slovo „použita“ se zrušuje. 81. V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a po dni uskutečnění zdanitelného plnění.“. 82. V § 42 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Opravu základu daně podle odstavce 1 písm. f) v případě reorganizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu. (3) Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné a) dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, b) dnem schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu, c) dnem zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení, nebo d) dnem přeměny reorganizace v konkurs v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě této přeměny.“. 83. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Při opravě základu daně plátce a) vystaví opravný daňový doklad, nebo b) provede opravu základu daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce 1. neměl povinnost vystavit daňový doklad nebo 2. vystavil daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu mu není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa. (5) Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů ode dne uvedeného v odstavci 3. (6) Oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Pokud je snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění; to neplatí pro samostatné zdanitelné plnění uskutečněné podle odstavce 3 písm. b) až d).“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 7 až 13. 84. V § 42 odst. 7 větě první se slova „a výše daně se uplatní sazba daně platná“ nahrazují slovy „plátce opraví výši daně, pro kterou použije sazbu daně platnou“, na konci textu věty první se doplňují slova „, z níž vznikla povinnost přiznat daň“ a ve větě poslední se slova „a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. f)“. 85. V § 42 odst. 8 se slova „a výše daně nelze provést“ nahrazují slovy „nelze provést, pokud den uvedený v odstavci 3 nastane“ a doplňují se věty druhá a třetí „Lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně; v případě insolvenčního řízení lhůta pro opravu základu daně neběží v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne schválení reorganizačního plánu. V případě přenechání zboží k užití na základě smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. c) lze opravu základu daně provést po celou dobu tohoto přenechání zboží.“. 86. V § 42 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „a výše daně“ zrušují. 87. V § 42 odst. 9 písm. b) a c) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 88. V § 42 odst. 10 se slova „a výše daně“ zrušují, text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. c)“ a text „odst. 1“ se nahrazuje textem „písm. a)“. 89. V § 42 odst. 11 se slova „se oprava základu daně provede“ nahrazují slovy „provede plátce nebo identifikovaná osoba opravu základu daně“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „9“. 90. V § 42 odst. 13 větě první se slova „se postupuje“ nahrazují slovy „postupuje plátce nebo identifikovaná osoba“, slova „, 2, 4 a 5“ se nahrazují slovy „a 4 až 8“ a ve větě druhé se slova „a výše daně“ zrušují. 91. V nadpisu § 43 se slova „v jiných případech“ zrušují. 92. V § 43 odst. 1 větě druhé se slova „, podle odstavce 2“ zrušují. 93. V § 43 odstavec 2 zní: „(2) V případě opravy výše daně podle odstavce 1 plátce nebo identifikovaná osoba a) vystaví opravný daňový doklad, nebo b) provedou opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce nebo identifikovaná osoba 1. neměli povinnost vystavit daňový doklad nebo 2. vystavili daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu jim není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.“. 94. V § 43 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Při poskytnutí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, platí odstavce 1 až 4 obdobně.“. 95. § 44 se včetně nadpisu zrušuje. 96. V § 45 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a výše daně“ a slova „v jiných případech“ zrušují. 97. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) den uvedený v § 42 odst. 3.“. 98. V § 45 odst. 2 se za slova „zjednodušený daňový doklad“ vkládají slova „a osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, není plátci dostatečně známa“. 99. V § 45 odst. 4 větě první se slova „a oprava výše daně“ a slova „v jiných případech“ zrušují. 100. V § 45 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Opravný daňový doklad lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu.“. 101. V části první hlavě II dílu 6 se nad § 46 vkládá označení oddílu 3, které včetně nadpisu zní: „Oddíl 3 Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky“. 102. § 46 včetně nadpisu zní: „§ 46 Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky (1) Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud a) pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu, b) pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka, c) se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud 1. rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs, 2. schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo 3. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, d) došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna, e) bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. (2) Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nastanou skutečnosti podle odstavce 1 písm. a) až d) zakládající provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, které mají za následek a) zvýšení opraveného základu daně, je věřitel povinen provést další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky; podmínky pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou splněny i v případě, že podle zprávy pro oddlužení nebo podle výsledků skončeného řízení o pozůstalosti bude pohledávka ze zdanitelného plnění plně uspokojena, b) snížení opraveného základu daně, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. (3) Opravu základu daně podle odstavce 1 nelze provést, pokud a) věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli 1. kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, nebo 2. osobami blízkými, b) věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy, c) dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou, d) oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu uvedeného v odstavci 1, a to v rozsahu, v jakém byla tato oprava a opravy s ní související provedeny, e) dlužník není věřiteli dostatečně znám, f) věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře, g) věřitel neopravil základ daně podle § 42 v případě přeměny reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně podle § 42, nebo h) dlužník přestal být plátcem. (4) Opravu základu daně podle odstavců 1 a 2 nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém a) se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo b) došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění. (5) Lhůta pro opravu základu daně podle odstavce 4 neběží a) po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele, b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky, c) po dobu řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky, d) po dobu správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil v řízeních podle odstavce 1 písm. a) až d) svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, nebo e) od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka. (6) Věřitelem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce, a) který uskutečnil zdanitelné plnění vůči jinému plátci, z něhož mu vznikla povinnost přiznat daň, b) který daň z tohoto plnění přiznal, c) který neobdržel úplatu nebo její část za toto plnění a d) jehož právo na plnění z pohledávky nezaniklo. (7) Dlužníkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce, který přijal od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část.“. 103. Za § 46 se vkládají nové § 46a až 46g, které včetně nadpisů znějí: „§ 46a Výše opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky (1) Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky se provede ve výši základu daně stanoveného z a) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, která nebyla vymožena v exekučním řízení, b) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo při přeměně reorganizace v konkurs, c) předpokládané neobdržené úplaty podle zprávy pro oddlužení v případě schválení oddlužení, d) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě zastavení insolvenčního řízení, e) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění na základě výsledku skončeného řízení o pozůstalosti; opravu základu daně nelze provést do výše, v jaké povinnost k úhradě dluhů věřitele přešla na dědice, nebo f) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění určené kvalifikovaným odhadem na základě dosavadního výsledku a průběhu příslušného řízení, jde-li o opravu základu daně podle § 46 odst. 1 písm. e). (2) Při stanovení výše základu daně podle odstavce 1 se neobdržená úplata sníží o částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky. (3) Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky došlo ke skutečnostem zakládajícím provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, věřitel při stanovení výše této další opravy zohlední všechny změny základu daně provedené předešlou opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky a opravami nebo změnami s ní souvisejícími. (4) Pokud nebyla pohledávka v insolvenčním řízení v rámci přezkoumání přihlášených pohledávek zjištěna v hodnotě, kterou měla v době svého vzniku, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky zjištěné na přezkumném jednání nebo při přezkumu provedeném insolvenčním správcem v oddlužení. (5) Pokud byla pohledávka přezkoumávána v rámci likvidace pozůstalosti, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky, v jaké je pohledávka v řízení o pozůstalosti považována za zjištěnou. (6) Pokud je úplata za zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny určené ke dni jeho uskutečnění, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z této obvyklé ceny. (7) Byl-li u původního zdanitelného plnění stanoven základ daně v nesprávné výši, může věřitel provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše odpovídající správně stanovenému základu daně. (8) Dojde-li před provedením opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky k opravě základu daně, opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo opravě výše daně, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z opraveného základu daně nebo opravené výše daně. § 46b Změna výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem (1) Věřitel je povinen změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud a) nastaly skutečnosti zakládající oprávnění k provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) a b) z těchto skutečností vyplývá, že skutečná výše základu daně stanoveného z neobdržené úplaty neodpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem. (2) Změnit výši opravy základu daně podle odstavce 1 nelze, pokud je absolutní hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určené kvalifikovaným odhadem nižší než 1 000 Kč. (3) Je-li hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určenou kvalifikovaným odhadem a) kladná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu, b) záporná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu. § 46c Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky (1) Věřitel je povinen provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b sníží poslední známá neobdržená úplata. (2) První dodatečnou opravu podle odstavce 1 v případě oddlužení je věřitel povinen provést poté, co skutečná výše uspokojení přesáhla výši předpokládanou schválenou zprávou pro oddlužení po schválení oddlužení. (3) Do snížení poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1 nebo 2 se započte rovněž částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky nebo v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky. (4) Věřitel je oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b zvýší poslední známá neobdržená úplata. (5) Je-li hodnota rozdílu mezi základem daně stanoveným z poslední známé neobdržené úplaty a základem daně stanoveným z neobdržené úplaty po změně poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1, 2 nebo 4 a) kladná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu, b) záporná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu. (6) Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 5 obdobně. § 46d Zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky (1) Věřitel je povinen provést zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužníka a insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu a) zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek, b) zjištění, že není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, nebo c) souhlasu všech věřitelů a insolvenčního správce s návrhem dlužníka na zrušení konkursu. (2) Zrušení opravy základu daně podle odstavce 1 provede věřitel ve výši poslední známé neobdržené úplaty. § 46e Opravné daňové doklady v případě nedobytné pohledávky (1) Rozhodne-li se věřitel opravit základ daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen vystavit základní opravný daňový doklad do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých se rozhodl tuto opravu provést. (2) Věřitel je povinen vystavit opravný daňový doklad a) v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, b) v případě dodatečné opravy základu daně do 30 dnů ode dne snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, nebo c) při zrušení opravy základu daně do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost provést zrušení opravy základu daně. (3) Základní opravný daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení věřitele, b) daňové identifikační číslo věřitele, c) označení dlužníka, d) daňové identifikační číslo dlužníka, e) odkaz na příslušné ustanovení § 46 odst. 1, podle kterého je oprava základu daně prováděna, f) informaci o tom, že se jedná o další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se jedná o opravu základu daně podle § 46 odst. 2, g) spisovou značku insolvenčního řízení, je-li oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení, h) evidenční číslo základního opravného daňového dokladu, i) den vystavení základního opravného daňového dokladu, j) den uskutečnění opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně, k) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to 1. evidenční číslo daňového dokladu, 2. den uskutečnění původního zdanitelného plnění, 3. výši úplaty, 4. základ daně, 5. sazbu daně a 6. výši daně, l) informace vztahující se k předchozí opravě základu daně, změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravě základu daně a zrušení opravy základu daně, pokud byly provedeny, a to 1. evidenční číslo základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů, 2. den vystavení základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů, 3. den uskutečnění zdanitelného plnění, 4. výši předchozí opravy základu daně, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně a zrušení opravy základu daně, 5. výši opravy poslední známé daně, m) informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to 1. neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění, 2. výši opravy základu daně, 3. daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění. (4) Opravný daňový doklad v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem obsahuje tyto údaje: a) označení věřitele, b) daňové identifikační číslo věřitele, c) označení dlužníka, d) daňové identifikační číslo dlužníka, e) informaci o tom, že jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, f) spisovou značku insolvenčního řízení, pokud je oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení, g) evidenční číslo 1. daňového dokladu, 2. základního opravného daňového dokladu, 3. opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, h) den 1. uskutečnění původního zdanitelného plnění, 2. uskutečnění opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, 3. vystavení opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, 4. uskutečnění změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud touto změnou došlo ke snížení výše opravy základu daně, i) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to 1. výši úplaty, 2. základ daně, 3. sazbu daně a 4. výši daně, j) informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to 1. neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění určenou kvalifikovaným odhadem, 2. výši opravy základu daně, 3. daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění, k) informace vztahující se ke změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, a to 1. neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění podle § 46a odst. 1 písm. a) až e), 2. rozdíl mezi výší neobdržené úplaty podle bodu 1 a výší neobdržené úplaty, která odpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, 3. sazbu daně, 4. základ daně stanovený z rozdílu podle bodu 2, 5. daň vypočtenou z rozdílu podle bodu 2. (5) Opravný daňový doklad v případě dodatečné opravy základu daně obsahuje tyto údaje: a) označení věřitele, b) daňové identifikační číslo věřitele, c) označení dlužníka, d) daňové identifikační číslo dlužníka, e) informaci o tom, že jde o dodatečnou opravu základu daně, f) evidenční číslo 1. daňového dokladu, 2. základního opravného daňového dokladu, 3. opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena, 4. opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně, g) den 1. uskutečnění původního zdanitelného plnění, 2. uskutečnění opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, 3. uskutečnění změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena, 4. vystavení opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně, 5. uskutečnění dodatečné opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně, h) snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, které je důvodem pro dodatečnou opravu základu daně, i) výši poslední známé neobdržené úplaty, j) výši neobdržené úplaty po jejím snížení nebo zvýšení podle § 46c, k) rozdíl mezi 1. výší poslední známé neobdržené úplaty a 2. výší neobdržené úplaty po jejím snížení podle § 46c, l) sazbu daně, m) základ daně stanovený z rozdílu podle písmene k), n) daň vypočtenou z rozdílu podle písmene k). (6) Opravný daňový doklad při zrušení opravy základu daně obsahuje tyto údaje: a) označení věřitele, b) daňové identifikační číslo věřitele, c) označení dlužníka, d) daňové identifikační číslo dlužníka, e) informaci o tom, že jde o zrušení opravy základu daně, f) evidenční číslo 1. daňového dokladu, 2. základního opravného daňového dokladu, 3. opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena, 4. opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně, pokud byla tato oprava provedena, 5. opravného daňového dokladu při zrušení opravy základu daně, g) den 1. vystavení opravného daňového dokladu při zrušení opravy základu daně, 2. den uskutečnění zrušení opravy základu daně, 3. den provedení opravy podle § 46 odst. 1, h) základ daně a daň u původního zdanitelného plnění, i) výši poslední známé neobdržené úplaty, j) sazbu daně, k) základ daně a daň ve výši, v jaké je provedeno zrušení opravy základu daně. § 46f Opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jako samostatné zdanitelné plnění (1) Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné a) dnem doručení základního opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek snížení základu daně, b) dnem doručení opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečnou opravu základu daně, které mají za následek snížení opraveného základu daně, c) dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek zvýšení opraveného základu daně, nebo d) dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečnou opravu základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného základu daně. (2) Věřitel, který provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání a) kopie všech vystavených daňových dokladů, na kterých jsou uvedena zdanitelná plnění, u kterých provedl tuto opravu, nebo b) seznam těchto dokladů s uvedením všech náležitostí uvedených na těchto daňových dokladech. § 46g Společné ustanovení pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky V případě opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky plátce opraví výši poslední známé daně, pro kterou použije sazbu daně platnou ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění.“. 104. V § 47 odst. 3 se ve větě druhé zrušují slova „, tepla a chladu“ a ve větě třetí se za slova „v příloze č. 3a“ vkládají slova „, tepla a chladu“. 105. V § 47 odst. 8 se číslo „10“ nahrazuje číslem „12“. 106. V § 48 odst. 4 se za slovo „rozumí“ vkládají slova „byt nebo jiný“, slovo „který“ se nahrazuje slovem „které“, slovo „odpovídá“ se nahrazuje slovem „odpovídají“ a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „a jsou k tomuto účelu určeny“. 107. V § 51 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),“. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena c) až m). 108. § 53 včetně nadpisu zní: „§ 53 Rozhlasové a televizní vysílání Rozhlasovým nebo televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí poskytování rozhlasového nebo televizního vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání, s výjimkou vysílání obchodního sdělení, nebo poskytování obdobného vysílání z jiného členského státu nebo ze třetí země.“. 109. V § 56 odstavec 3 zní: „(3) Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let a) od vydání 1. prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo 2. kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci, nebo b) v případě, že se pro vybranou nemovitou věc nevydává kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, ode dne, kdy bylo započato 1. první užívání vybrané nemovité věci, nebo 2. užívání dokončené vybrané nemovité věci po podstatné změně; pokud byl k provedené podstatné změně této vybrané nemovité věci vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, postupuje se podle písmene a).“. 110. V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty podle odstavce 3 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 111. V § 56a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55 ve znění platném k 1. lednu 2008,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 112. V § 56a odstavec 3 zní: „(3) Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatňuje daň; to neplatí pro nájem a) stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, b) obytného prostoru, c) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem, e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán, f) práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.“. 113. V § 57 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů“ nahrazují slovy „podle zákona o vysokých školách“. 114. V § 57 odst. 1 písm. c) se bod 3 včetně poznámky pod čarou č. 44b zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. 115. V § 57 odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), poskytovaná osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti nebo která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program, e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků v zahraničních školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky,“. Poznámky pod čarou č. 44d a 44g se zrušují. 116. V § 58 odst. 2 písmeno a) zní: „a) lidské krve, lidských orgánů a mateřského mléka, pokud není ke dni jejich dodání zřejmé, že budou použity pro průmyslové využití, nebo“. 117. V § 61 písmeno a) zní: „a) poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a jejichž povaha je politická, odborová, náboženská, vlastenecká, filozofická, dobročinná nebo občanská, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,“. 118. V § 61 písmeno g) zní: „g) poskytování služeb nezávislým seskupením osob, které je osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, se sídlem v tuzemsku, svým členům, kteří uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle písmen a) až f), § 52 odst. 1, § 53 nebo § 57 až 59 nebo činnosti, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, pokud 1. jsou tyto služby přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli uskutečňovat uvedená plnění nebo činnosti, 2. úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě a 3. toto poskytování služeb nenarušuje tím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, hospodářskou soutěž.“. 119. V § 66 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „plátcem“ zrušuje. 120. V § 66 odstavec 4 zní: „(4) Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat a) rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, nebo b) jinými důkazními prostředky v případě 1. ústního celního prohlášení pro vývoz zboží, nebo 2. úkonu považovaného za celní prohlášení pro vývoz zboží.“. 121. V § 68 odst. 3 písm. a) se slova „přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi“ nahrazují slovy „mezinárodní leteckou dopravu za úplatu“. 122. V § 68 odst. 6 větě druhé se slova „službu, která bezprostředně souvisí s letadly“ nahrazují slovy „takové poskytnutí služby“, za slovo „nepovažuje“ se vkládá slovo „zejména“ a slova „, odbavení cestujících, odbavení nákladu a pošty“ se nahrazují slovy „nebo odbavení cestujících“. 123. V § 68 odst. 7 písmeno a) zní: „a) orgány Evropské unie,“. 124. V § 68 odst. 8 větě první se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovy „mezinárodní organizaci, zastoupení“, za slovo „sídla“ se vkládají slova „nebo zastoupení“ a slova „nebo zastupitelství sídlo“ se nahrazují slovy „, organizace nebo zastoupení sídlo nebo umístění“. 125. V § 68 odst. 8 větě třetí se za slovo „sídlo“ vkládají slova „nebo umístění“, za slovo „organizací“ se vkládá slovo „, zastoupení“ a věta poslední se zrušuje. 126. V § 68 odst. 9 se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovy „mezinárodní organizace, zastoupení“, za slovo „sídlem“ se vkládají slova „nebo umístěním“, za slovo „sídla“ se vkládají slova „nebo zastoupení“ a na konci odstavce 9 se doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě dodání dopravního prostředku z jiného členského státu osobě požívající výsad a imunit.“. 127. V § 68 odst. 10 písm. a) se slova „, které jsou určeny“ nahrazují slovem „určené“, slova „ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo států zúčastněných“ se nahrazují slovy „státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „; toto osvobození se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky“. 128. V § 68 odst. 10 písm. b) se slova „jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír a který není státem určení, které jsou určeny“ nahrazují slovy „státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, pokud nejsou státem určení, určené“. 129. V § 68 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný členský stát, se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně a) Ministerstvo obrany podle odstavce 10 písm. a), nebo b) příslušný orgán členského státu určení podle odstavce 10 písm. b). (12) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 se v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný než členský stát, prokazuje čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal.“. Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 13 až 17. 130. V § 68 odst. 13 se slova „Státy zúčastněné“ nahrazují slovy „Ozbrojené síly státu zúčastněného“. 131. V § 68 odst. 16 se číslo „15“ nahrazuje číslem „17“. 132. V nadpisu § 69 se slova „přepravy a“ a slovo „přímo“ zrušují. 133. V § 69 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží. (2) Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby a) vztahující se k dovozu zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo b) přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b).“. 134. V § 71 odst. 4 písm. c) se za slovo „sídla“ vkládají slova „; toto ustanovení se pro zastoupení mezinárodní organizace použije obdobně“. 135. V § 71 odst. 4 písm. d) se slova „států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, jiných než České republiky“ nahrazují slovy „státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „; toto osvobození se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky“. 136. V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ozbrojené síly státu zúčastněného v Partnerství pro mír mají nárok na osvobození od daně při dovozu zboží pouze v rozsahu stanoveném příslušnou mezinárodní smlouvou.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 137. V § 71c odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobků“ vkládají slova „podle zákona upravujícího spotřební daně“. 138. V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 139. V § 71c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují 100 g tabáku.“. 140. V § 72 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 141. § 74 včetně nadpisu zní: „§ 74 Oprava odpočtu daně (1) Pokud se plátce, pro něhož se uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2 nebo 3. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem. (2) Uplatnil-li plátce odpočet daně z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, je povinen provést opravu odpočtu daně. (3) Uplatnil-li plátce odpočet daně ze zdanitelného plnění spočívajícího v převodu jednoúčelového poukazu a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně. (4) Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. (5) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, je plátce původně uplatněný odpočet daně povinen snížit za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. (6) Zjistil-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšení uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. (7) Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 45 odst. 5, je oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně.“. 142. Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní: „§ 74a Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky (1) Dlužník je povinen snížit uplatněný odpočet daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, které mají za následek snížení uplatněného odpočtu daně, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. (2) Opravu odpočtu daně podle odstavce 1 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem. (3) Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. (4) Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi. (5) Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést do 3 let ode dne, kdy se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná. (6) Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem.“. 143. V § 75 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 144. V § 75 odst. 1 se slova „v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími“ nahrazují slovy „pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely“, slova „své ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „účely svých uskutečněných plnění“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Tím není dotčeno ustanovení § 76.“. 145. V § 75 odstavec 2 zní: „(2) V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).“. 146. V § 75 odst. 3 větě první se slova „činnosti plátce, které jsou předmětem daně, a podílu použití pro ekonomické činnosti plátce“ nahrazují slovy „účely svých uskutečněných plnění“. 147. V § 75 odst. 4 větě druhé se slova „a tento nárok uplatnil“ nahrazují slovy „, tento nárok uplatnil a přijaté zdanitelné plnění použil“, slova „své činnosti, které jsou předmětem daně a pro své ekonomické činnosti v příslušném“ se nahrazují slovy „účely uskutečněných plnění v daném“ a věty čtvrtá a pátá se zrušují. 148. V § 75 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky opravy podle odstavce 4 rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z rozdílu mezi hodnotami poměrných koeficientů za příslušné roky, pokud se tyto hodnoty odchylují o více než 10 procentních bodů. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku. (6) Je-li vypočtená částka opravy podle odstavce 4 nebo 5 kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.“. 149. V § 76 odst. 4 písm. a) se slovo „prodej“ nahrazuje slovy „dodání nebo poskytnutí“ a slova „své ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce“. 150. V § 76 odst. 6 větě první se slovo „běžného“ nahrazuje slovem „aktuálního“. 151. V § 76 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.“. 152. V § 76 odst. 7 větě první se slovo „běžného“ nahrazuje slovem „aktuálního“. 153. V § 78 odst. 1 větě druhé se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“. 154. V § 78d odst. 4 se slovo „, převede“ zrušuje, slova „dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností“ se nahrazují slovy „uskutečněné plnění“ a slova „účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi, nebo pro činnosti, které nejsou předmětem daně“ se nahrazují slovy „osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců“. 155. Za § 78d se vkládá nový § 78da, který zní: „§ 78da (1) Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně. (2) Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena. (3) Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy. (4) Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví7i), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.“. 156. V § 79 odstavec 1 zní: „(1) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění a) pořídila v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a b) je ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“. 157. V § 79 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) toto plnění pořídila v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, b) toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání a c) tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku. (3) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně. (4) Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud a) toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem, b) toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a c) měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně podle § 82a nebo 83, který nemohla uplatnit, neboť pro podání žádosti o vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6. 158. V § 79 odst. 5 větě první se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 4“. 159. V § 79 odst. 6 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 4“. 160. V § 79 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 4, pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na vrácení daně.“. 161. V § 79a odst. 2 větě první se za slovo „neuskutečnila,“ vkládají slova „u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden,“. 162. V § 79a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Částka snížení nároku na odpočet daně u majetku, který není uveden v odstavci 2 a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného nároku na odpočet daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 163. V § 79a odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 164. Za § 79c se vkládá nový § 79d, který zní: „§ 79d (1) Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani (dále jen „osoba, která má nárok na vrácení částky“) snížila při zrušení registrace podle § 106 odst. 4 nebo § 106b odst. 2 písm. a) jako plátce uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku, vzniká jí nárok na vrácení částky odpovídající tomuto snížení v rozsahu, v jakém tento majetek použila pro uskutečňování plnění, z nichž by plátci vznikl nárok na odpočet daně, za období 1 roku po dni zrušení registrace. (2) Pokud se osoba, která má nárok na vrácení částky, stane v průběhu období podle odstavce 1 plátcem, má nárok na vrácení částky podle odstavce 1 za období, které končí dnem předcházejícím dni, kdy se stala plátcem. (3) Nárok na vrácení částky podle odstavce 1 lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byla osobě, která má nárok na vrácení částky, registrace zrušena, do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení částky podle odstavce 1 uplatněn, zaniká. (4) Dodatečné daňové přiznání nelze podat před skončením období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. (5) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení částky podle odstavce 1 vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření. (6) Osoba, která má nárok na vrácení částky, je daňovým subjektem.“. 165. V části první hlavě II se v nadpisu dílu 11 slova „a prodej zboží za ceny bez daně“ zrušují. 166. V § 80 odst. 1 písmeno c) zní: „c) mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěné v tuzemsku,“. 167. V § 80 odst. 1 písm. e) se slova „zastupitelství mezinárodní organizace“ nahrazují slovy „mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku“. 168. V § 80 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „daňovém dokladu“ nahrazují slovy „dokladu podle odstavce 6“ a slova „s výjimkou“ se nahrazují slovy „pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak nebo pokud z použití principu vzájemnosti nevyplývá něco jiného; tato částka se nevztahuje na“. 169. V § 80 odst. 5 větě druhé se slova „této osobě zaniká uplynutím“ nahrazují slovy „osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) až f) zaniká, pokud není uplatněn do“. 170. V § 80 odst. 5 se za větu druhou vkládá věta „Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.“. 171. V § 80 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „kopií technického průkazu při pořízení osobního automobilu a“ zrušují. 172. V § 80 odst. 6 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují. 173. V § 80 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Při pořízení osobního automobilu se nárok na vrácení daně prokazuje dokladem podle odstavce 6 a kopií technického průkazu.“. Dosavadní odstavce 7 až 14 se označují jako odstavce 8 až 15. 174. V § 80 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 15 se označují jako odstavce 9 až 14. 175. V § 80 odst. 9 větě první se slova „a g)“ zrušují, ve větě druhé se slova „nebo žádost o vrácení daně se podávají“ nahrazují slovy „se podává“ a slova „podávají daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně“ se nahrazují slovy „daňové přiznání podává“. 176. V § 80 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.“. 177. V § 80 odst. 10 písm. d) se slova „zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává“ nahrazují slovy „mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace podávají“ a slova „jejího sídla“ se nahrazují slovy „jejich sídla nebo umístění“. 178. V § 80 odst. 10 písm. e) se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovy „mezinárodní organizace nebo zastoupení“ a slova „uvedený v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podává“ se nahrazují slovy „nebo člen jeho rodiny podávají“. 179. V § 80 se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 11 až 13. 180. V § 80 odst. 13 písm. e) bodu 1 se slova „neoprávněně vyplacenou částku správci daně“ nahrazují slovy „vyplacenou částku nebo její poměrnou část správci daně do 30 dnů ode dne zjištění porušení těchto podmínek“. 181. V § 80 odst. 13 písm. f) a h) se slovo „neoprávněně“ zrušuje. 182. V § 80a odst. 1 se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovem „zastoupení“. 183. V § 80a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8. 184. V § 80a se odstavce 6 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6. 185. V § 81 odst. 5 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují. 186. V § 81 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pokud je žadatel osoba, které vznikla z nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby povinnost přiznat daň, doloží žádost o vrácení daně dokladem o nákupu zboží nebo služby vystavené dodavatelem nebo poskytovatelem nebo daňovým dokladem při dovozu a prokáže, že splnil povinnost přiznat daň z tohoto plnění.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. 187. V § 81 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10. 188. V § 81 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavce 9. 189. V § 81 odst. 9 se slova „až 9“ nahrazují slovy „až 8“. 190. V § 82 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 191. V § 82a odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ zrušuje a vkládá se nové písmeno b), které zní: „b) nebyla plátcem a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 192. V § 82a odstavec 4 zní: „(4) Osoba registrovaná k dani uplatní nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Je-li zdanitelné plnění přijato provozovnou, uplatní osoba registrovaná k dani nárok na vrácení daně v členském státě, kde je umístěna tato provozovna. Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.“. 193. V § 82a odst. 5 písm. g) se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 194. V § 82a odstavec 7 zní: „(7) Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.“. 195. V § 82a odst. 10 se věta druhá zrušuje. 196. V § 82b se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10. 197. V § 82b odst. 4 se text „písm. b)“ zrušuje. 198. V § 82b odst. 5 větě druhé se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 199. V § 82b odst. 7 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 200. V § 82b odst. 8 větě první se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a ve větě poslední se text „písm. b)“ zrušuje. 201. V § 82b odst. 9 se na konci textu věty první doplňují slova „; povinnost uhradit úrok nevzniká, pokud osoba, které byla daň vrácena, v období, za které jí byla daň vrácena, se stala nebo byla plátcem, pokud splnila podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně“. 202. V § 82b odst. 10 se slova „odstavce 10“ nahrazují slovy „odstavce 9“ a slova „tohoto zákona“ se nahrazují slovy „daňového řádu“. 203. V § 83 odst. 2 se slova „10 a 11“ nahrazují slovy „9 a 10“. 204. V § 83 odst. 5 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 205. V § 83 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 206. V § 83 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10. 207. V § 83 odstavec 7 zní: „(7) Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána.“. 208. V § 83 odst. 8 se věty první a druhá zrušují. 209. V § 83 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je zahraniční osoba povinna vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z prodlení za každý den od vyplacení do skutečného vrácení. (12) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok z prodlení vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, nebo ho změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne oznámení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.“. 210. V § 84 odst. 3 písm. g) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují. 211. V § 84 odst. 7 se věta poslední zrušuje. 212. V § 85 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Daň se vrací za jedno motorové vozidlo dodané jedné nebo více osobám se zdravotním postižením v období 5 let do souhrnné výše 100 000 Kč.“. 213. V § 85 odst. 8 se věty druhá a třetí zrušují. 214. V § 85 odst. 10 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují. 215. V § 85 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „Ve stejné lhůtě osoba se zdravotním postižením správci daně oznámí, že tuto částku nebo její poměrnou část vrací.“. 216. V § 86 odst. 1 písm. a) se slovo „stranou“ nahrazuje slovem „členem“ a slova „zúčastněným státem“ se nahrazují slovy „státem zúčastněným“. 217. V § 86 odst. 5 větě první se slova „, u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu“ zrušují a ve větě třetí se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „správce daně“. 218. V § 86 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9. 219. V § 86 odst. 7 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují. 220. V § 86 odstavec 8 zní: „(8) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.“. 221. V § 86 odst. 9 se slova „na účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „správci daně prostřednictvím Ministerstva obrany“. 222. V § 86 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.“. 223. Za § 86 se vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu zní: „§ 86a Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně (1) Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem. (2) Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.“. 224. V části první hlavě II dílu 11 se nad § 87 vkládá označení dílu 12, které včetně nadpisu zní: „Díl 12 Prodej zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty“. 225. V § 90 odst. 3 písm. a) se slova „dotace k ceně“ zrušují a číslo „11“ se nahrazuje číslem „13“. 226. V § 92a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani. (3) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 227. V § 92a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.“. 228. V § 92e odst. 1 se slova „podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008“ nahrazují slovy „odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2015“. 229. V § 92e se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 230. V § 92f se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 231. V § 93a odst. 2 se slovo „ani“ nahrazuje slovy „podle daňového řádu nebo místo pobytu podle daňového řádu anebo“. 232. V § 97a odstavec 2 zní: „(2) Osoba podle § 6k nebo § 6l může podat přihlášku k registraci.“. 233. V § 98 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 234. V § 98 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) skutečnost, že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.“. 235. V § 100a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 236. V § 101 odst. 1 písm. d) se text „1 písm. k)“ nahrazuje textem „4 písm. g)“. 237. V § 101 odstavec 4 zní: „(4) Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně. Nevznikla-li tomuto plátci ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně.“. 244. V § 101b odst. 5 se za slova „dodatečné daňové přiznání“ vkládají slova „, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období,“. 245. V § 101c písm. a) se slova „přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění“ nahrazují slovy „přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň“. 246. V § 101c písmeno b) zní: „b) ze zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, které přijal, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění takového plnění poskytl, 1. vznikla tomuto plátci povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo 2. uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce,“. 247. V § 101h odst. 3 se slova „kromě pokuty podle odstavce 1 nebo 2 tomu, kdo“ nahrazují slovy „plátci, který“ a slovo „daní“ se nahrazuje slovy „daně z přidané hodnoty“. 248. V § 101h odst. 6 větě první se slovo „daní“ nahrazuje slovy „daně z přidané hodnoty“. 249. V § 101i se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.“. 250. V § 102 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě“. 251. V § 102 odstavec 2 zní: „(2) Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila a) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo b) dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.“. 252. V § 102 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.“. 253. V § 102 odst. 5 se slova „současně s daňovým přiznáním“ zrušují. 254. V § 104 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří. (2) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.“. 255. V § 104 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří. (4) Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 3, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru. (5) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří. (6) Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 5, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru. (7) Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náležely, a současně uplatnil a) plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6, nebo b) nárok na odpočet daně v částečné výši z tohoto plnění nebo z této úplaty, vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6 z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 8 a 9. 256. V § 104 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 7“. 257. V § 104 odst. 9 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „3 až 6 a 8“. 258. V § 106b odst. 2 písm. a) se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“ a za slovo „daně,“ se vkládají slova „s výjimkou uskutečněného zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem,“. 259. V § 108 odstavec 1 zní: „(1) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, je povinen z tohoto plnění přiznat daň.“. 260. V § 108 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kteří toto zboží pořizují. (3) Pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a to a) plátce nebo identifikovaná osoba, pokud se jedná o 1. poskytnutí služby podle § 9 až 10d, 2. dodání zboží s instalací nebo montáží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce, nebo 3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi, b) plátce, kterému je dodáno zboží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce; toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce. (4) Přiznat daň jsou povinni a) plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, b) kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, c) plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 4, d) uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, e) osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6, f) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň, g) osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže 1. zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a 2. plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7. 261. V § 108a odst. 2 se slova „ceně obvyklé“ nahrazují slovy „obvyklé ceně“. 262. V § 110g odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 263. V nadpisu § 110t se slova „a výše daně“ zrušují. 264. V § 110t se slova „a výše daně“ zrušují. 265. V příloze č. 2 se slova „od 1. ledna“ nahrazují slovy „k 1. lednu“. 266. V příloze č. 2 se slova „celním sazebníku v platném znění“ nahrazují slovy „celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018“. 267. V příloze č. 3 a v příloze č. 3a se slova „v platném znění“ nahrazují slovy „ve znění platném k 1. lednu 2018“. 268. V příloze č. 5 se v položce 5103 00 00 za slova „vlny nebo“ vkládá slovo „z“, označení položky „5505 00 00“ se nahrazuje číslem „5505“ a slova „v platném znění“ se nahrazují slovy „ve znění platném k 1. lednu 2018“. 269. V poznámce pod čarou č. 72 se slova „, v platném znění“ zrušují. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. U smluv o přenechání zboží k užití, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele, které byly uzavřeny a u kterých bylo zboží přenecháno k užití přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby lze po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle ustanovení § 37 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pro poukazy podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62, vydané a) před 1. lednem 2019 se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019, b) od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62, lze použít zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62. 5. Řízení zakládající stavení běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Byla-li významná oprava podle § 78da zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dokončena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může plátce postupovat podle § 78da zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. V insolvenčních řízeních, ve kterých soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Podle ustanovení § 46 až 46g a ustanovení § 74a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje rovněž v případě, že původní zdanitelné plnění se uskutečnilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud veškeré skutečnosti rozhodné pro provedené opravy podle § 46 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nastaly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Správní, soudní nebo rozhodčí řízení zakládající stavení běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 46 odst. 5 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; správní, soudní nebo rozhodčí řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Správce daně zveřejní do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaj podle § 98 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o plátci, který byl veden v registru plátců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 112, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 112. 12. Ustanovení § 101i odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na povinnost platit pokutu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Správce daně zruší registraci plátce, který nemá sídlo v tuzemsku a který se stal plátcem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento plátce podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o zrušení registrace a pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uskutečňuje pouze zdanitelné plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem. 14. U provozovatele vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání se při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. prosince 2021 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 237, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 237. 16. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé a) před 1. lednem 2019, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použijí § 10i, 27 a § 110g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019, b) od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. V bodů 22, 45 a 262, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související lze použít § 10i, 27 a § 110g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 22, 45 a 262. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. VII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“)“ nahrazují slovy „zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků“. 2. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí a) minerální oleje, b) líh, c) pivo, d) víno a meziprodukty, e) tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 3. V § 1 odst. 3 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 4. V § 1 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků a“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 5. V § 3 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) až t) se označují jako písmena n) až s). 6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Kombinovaná nomenklatura (1) Kódem nomenklatury se pro účely a) daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2002, b) daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2018. (2) Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.“. 7. V § 15 odst. 1 písm. c) a f) a v § 15 odst. 12 písm. c) a e) se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovem „zastoupení“. 8. V nadpisu § 15a se slova „členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky“ nahrazují slovy „cizích států“. 9. V § 15a odst. 1 se slova „případně Organizace Severoatlantické smlouvy“ nahrazují slovy „který je členem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír,“ a na konci textu se doplňují slova „; toto vracení daně se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky“. 10. V § 15a odst. 2 větě druhé se za slova „a j)“ vkládá slovo „nakoupené“. 11. V § 15a odst. 4 se za slovo „silám“ vkládají slova „vysílajícího státu“ a slova „ozbrojené síly vysílajícího státu“ se nahrazují slovy „tyto ozbrojené síly“. 12. V § 15a odst. 8 větě druhé se slovo „šestého“ nahrazuje slovem „dvanáctého“. 13. V § 15a odst. 10 se slova „Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „Ozbrojené síly vysílajícího státu“. 14. V § 45 odst. 1 písm. a) se slova „2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen „ostatní benzin“)“ nahrazují slovy „2710 12 41 až 2710 12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90,“ a text „2710 11 31 a 2710 11 70“ se nahrazuje textem „2710 12 31 a 2710 12 70“. 15. V § 45 odst. 1 písm. b) se text „27 10 19 11 až 27 10 19 49“ nahrazuje textem „2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát“. 16. V § 45 odst. 1 písm. c) se text „27 10 19 51 až 27 10 19 69“ nahrazuje textem „2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39“. 17. V § 45 odst. 2 písm. j) se slova „uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99“ zrušují. 18. V § 45 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b)“. 19. V § 45 odst. 3 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje. 20. V § 45 odst. 3 písmeno k) zní: „k) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,“. 21. V § 45 se na konci odstavce 3 doplňují písmena l) a m), která znějí: „l) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2, m) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.“. 22. V § 48 odst. 10 písm. b) se slova „uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99“ zrušují. 23. V § 49 odst. 6 se text „2710 11 31 nebo 2710 11 70“ nahrazuje textem „2710 12 31 nebo 2710 12 70“. 24. V § 49 odst. 10 se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. p)“. 25. V § 49 odst. 13 a 15 se text „písm. r)“ nahrazuje textem „písm. p)“. 26. V § 56 odst. 1 se text „2710 19 41 až 2710 19 49“ nahrazuje textem „2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19“. 27. V § 59 odst. 1 písmeno c) zní: „c) 2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,“. 28. V § 59 odst. 1 písmeno i) zní: „i) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,“. 29. V § 59 se na konci odstavce 1 doplňují písmena j) a k), která znějí: „j) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, k) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.“. 30. V § 86 odstavec 5 zní: „(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.“. 31. V § 101 odst. 2 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z tabákových výrobků“. 32. V § 114 odstavec 4 zní: „(4) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.“. 33. Za § 114 se vkládá nový § 114a, který včetně nadpisu zní: „§ 114a Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem (1) Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou, a) jí není značen, nebo b) je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem není čitelná. (2) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen a) tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní předpis, b) tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem neodpovídá jednotkovému balení, c) tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo d) poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem jsou čitelné. (3) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje doutník, cigarillos nebo tabák ke kouření, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a které byly v době jejich uvedení do volného daňového oběhu značeny v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.“. 34. V § 115 odst. 3 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem“ a slovo „neznačených“ se nahrazuje slovem „těchto“. 35. V § 115 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zjistí-li orgán příslušný k prověřování povinností při značení tabákových výrobků, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.“. 36. V § 116 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 37. V § 116 odst. 3 se slova „a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození“ zrušují. 38. V § 118 odst. 6 větě první se slova „za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně“ zrušují. 39. V § 118 odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova „nejpozději při jejich odběru“. 40. V § 118 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Tabákové nálepky objednané podle odstavce 11 písm. b) lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13. 41. V nadpisu § 118c se slovo „Prodej“ nahrazuje slovy „Skladování a prodej“. 42. V § 118c odst. 1 se za slova „sazby daně“ vkládají slova „skladovat ani“. 43. V § 118c odst. 2 se za slovo „nelze“ vkládají slova „skladovat ani“. 44. V § 118c odst. 3 se za číslo „2“ vkládají slova „skladovat ani“ a slova „neznačený tabákový výrobek“ se nahrazují slovy „tabákový výrobek značený nesprávným způsobem“. 45. V § 122 odstavec 1 zní: „(1) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky, pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková nálepka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.“. 46. V § 122 odst. 2 se slova „nebo znečištěné“, slova „za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně“ a slova „nebo znečištěných“ zrušují. 47. V § 122 odst. 3 větě třetí se slova „za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně“ zrušují. 48. V § 122 odst. 4 se slova „Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou“ zrušují a slova „nabytí účinnosti vyhlášky“ se nahrazují slovy „, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu“. 49. V § 122 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Poškozené tabákové nálepky starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.“. 50. V § 122 odstavec 5 zní: „(5) Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného přeplatku.“. 51. V § 122 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrácených. Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně, vzniká odběrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek. Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně. (7) Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. (8) Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 9 až 11. 52. V § 122 odst. 9 větě první se slova „nebo znečištěných“ zrušují. 53. V § 122 se odstavec 11 zrušuje. 54. V § 122a odst. 2 se slova „neznačený tabákový výrobek“ nahrazují slovy „tabákový výrobek značený nesprávným způsobem“. 55. § 129 zní: „§ 129 Ministerstvo financí stanoví vyhláškou a) rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob jejich umístění na jednotkovém balení, b) podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář objednávky tabákových nálepek, c) podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek, d) způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její vedení, e) způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář tohoto oznámení, f) způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek, g) postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen.“. 56. V části třetí se za § 129 vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ § 130 Zahřívaný tabákový výrobek (1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných tabákových výrobků rozumí tabákový výrobek, který a) obsahuje tabák, b) je určen k užívání, které nezahrnuje 1. postupné spalování tabáku, 2. užívání nosem, 3. žvýkání, a c) není předmětem daně z tabákových výrobků. (2) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků. (3) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek. § 130a Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je tabák obsažený v zahřívaném tabákovém výrobku. § 130b Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků (1) Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo. (2) Pro stanovení množství tabáku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. § 130c Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků (1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 2,236 Kč/g. (2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků. § 130d Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků (1) Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových výrobků. (2) Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být uveden údaj o množství a) zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a b) tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo. § 130e Doprava zahřívaných tabákových výrobků Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně. § 130f Zvláštní ustanovení o tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž zahřívaný tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době jeho uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. § 130g Množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu Za množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují tabák v množství nepřesahujícím 250 g.“. Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII. 57. § 131 se zrušuje. 58. V § 134b odstavec 1 zní: „(1) Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát.“. 59. V § 134m odst. 1 písm. a) se číslo „2707 10 10“ nahrazuje slovy „2707 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2“. 60. V § 134m odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se text „, 2710 19 55, 2710 19 61, 2710 19 63, 2710 19 65 a 2710 19 69“ nahrazuje textem „až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39“. 61. V § 134m odst. 1 písm. e) úvodní části ustanovení se text „a 2710 19 99“ nahrazuje textem „, 2710 19 99 a tyto oleje ve směsi s bionaftou uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90“. 62. V § 134m odst. 1 písm. f) se text „2901 10 10, 2901 29 20 a 2901 29 80“ nahrazuje textem „2901 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, a kódem nomenklatury 2901 29“. 63. V § 134w odst. 1 úvodní části ustanovení se za číslo „2710 19 99“ vkládají slova „a tento olej ve směsi s bionaftou uvedený pod kódem nomenklatury 2710 20 90“. 64. V části deváté se na konci nadpisu hlavy IV doplňují slova „A DANĚ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ“. 65. V § 135m odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 66. V § 135m se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, na kterém nejsou uvedeny zákonem stanovené údaje.“. 67. V § 135m se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli“. 68. V § 135p odst. 1 se slova „tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou“ nahrazují slovy „neznačenými tabákovými výrobky“. 69. V § 135p odstavec 2 zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky umožní skladování nebo prodej a) neznačených tabákových výrobků, nebo b) tabákových výrobků značených nesprávným způsobem.“. 70. V § 135p odst. 3 se za slovo „lze“ vkládají slova „fyzické osobě“. 71. V § 135p odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), nebo b) od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).“. 72. § 135q včetně nadpisu zní: „§ 135q Přestupky proti značení tabákovými nálepkami (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že tabákové výrobky značí tabákovými nálepkami na daňovém území České republiky mimo daňový sklad. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede tabákové výrobky, které musí být značeny, a) neznačené, b) značené nesprávným způsobem, c) značené tabákovou nálepkou starého vzoru poté, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru do volného daňového oběhu uvedeny naposledy. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), b) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b), nebo c) od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).“. 73. § 135r se včetně nadpisu zrušuje. 74. V části deváté se na konci nadpisu hlavy IX doplňují slova „A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM“. 75. Na konci nadpisu § 135zf se doplňují slova „a tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“. 76. V § 135zf se za slovo „výrobkem“ vkládají slova „nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem“. 77. Na konci nadpisu § 135zg se doplňují slova „a tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“. 78. V § 135zg se za slovo „výrobkem“ vkládají slova „nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem“. 79. V § 135zh odst. 1 větě první se za slovo „výrobky“ vkládají slova „nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem“. 80. V § 135zh odst. 2 se za slovo „výrobků“ vkládají slova „nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“ a za slovo „výrobky“ se vkládají slova „nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem“. 81. V § 135zh odst. 3 se za slovo „výrobků“ vkládají slova „nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“. 82. V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „výrobků“ vkládají slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“. 83. V § 135zi odst. 2 písm. a) se bod 4 zrušuje. 84. V § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobků“ vkládají slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“. 85. V § 135zi odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 86. V § 135zi odstavec 4 zní: „(4) Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky.“. 87. V § 139 odst. 1 se číslo „131“ nahrazuje číslem „129“. Čl. VIII Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IX Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Značit doutníky a cigarillos tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. 3. Značit tabák ke kouření tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. 4. Značit jednotkové balení cigaret tabákovou nálepkou starého vzoru a tato jednotková balení uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 4 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. 5. Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 6 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení těchto zahřívaných tabákových výrobků bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tyto výrobky považují za zdaněné. 7. Se zahřívanými tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 5 a 6 lze nakládat po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto zahřívané tabákové výrobky nepovažují za neznačené. 8. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyrobila zahřívaný tabákový výrobek na daňovém území České republiky nebo dopravila zahřívaný tabákový výrobek na daňové území České republiky z jiného členského státu, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Pokud osoba podle bodu 8 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků nebo žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků, považuje se tato osoba za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení. ČÁST PÁTÁ Změna celního zákona Čl. X Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písmeno f) zní: „f) schválení osoby k používání přepravy na podkladě karnetu TIR nebo vyloučení osoby z tohoto používání.“. 2. V § 23 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pro účely určení, zda došlo ke stanovení cla ve lhůtě pro stanovení cla, se za stanovení cla považuje oznámení rozhodnutí o jeho stanovení.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 3. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se nezajišťuje daň z přidané hodnoty, která je spravovaná společně se clem, v případě dočasného uskladnění zboží a zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu tranzit. To neplatí v případě osob, které jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.“. 4. V § 38 odst. 3 písm. a) se slovo „zastupitelstvím“ nahrazuje slovem „zastoupením“. 5. V § 38 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Ministerstvo obrany vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), na jehož základě je pozastaveno dovozní clo v případě vojenského materiálu určeného pro výhradní potřeby Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky. (6) Ministerstvo obrany plní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) ve vztahu k osvědčením a k dovozům vojenského materiálu podle odstavce 5. Generální ředitelství cel poskytuje Ministerstvu obrany informace o dovozech vojenského materiálu podle odstavce 5, a to v rozsahu nezbytném pro plnění informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Poskytnutí těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“. 6. Pod nadpis části desáté se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní: „§ 61a Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť.“. 7. V § 64 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V odvolacím řízení může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.“. Čl. XI Přechodná ustanovení 1. Povolení uživatele nebo ručitele souborné jistoty a povolení zproštění povinnosti poskytnout jistotu vydaná přede dnem 1. května 2004, která nepozbyla platnosti přede dnem 1. května 2019, pozbývají platnosti dnem 1. května 2019. 2. Ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije také v případě lhůty pro stanovení cla, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k oznámení rozhodnutí o stanovení cla došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna daňového řádu Čl. XII Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“. 2. V § 92 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“. 3. V § 116 odst. 3 se slova „s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu“ nahrazují slovy „správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní Čl. XIII Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb. a zákona č. 305/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 13h odst. 4 písm. c) se slova „místa trvalého nebo jiného pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“ a slovo „a“ se nahrazuje čárkou. 2. V § 13h odst. 4 písm. d) se slova „ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu.“ nahrazují slovy „v zúčastněném státě, jehož je rezidentem, a“. 3. V § 13h odst. 4 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) kód státu nebo jurisdikce, jichž je majitel účtu rezidentem.“. 4. V § 13zd se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud právní řád státu nebo jurisdikce, ze kterých je nejvyšší mateřská entita skupiny podniků, stanoví podmínky, za kterých tato skupina není nadnárodní skupinou podniků a které jsou založené na porovnání celkových konsolidovaných výnosů uvedených v konsolidované účetní závěrce této skupiny s částkou 750 000 000 EUR nebo s částkou v místní měně odpovídající 750 000 000 EUR k lednu 2015, použijí se namísto odstavce 2 tyto podmínky.“. 5. V § 13zl odst. 2 písm. a) bod 2 zní: „2. smluvní stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, není pro dané vykazované období státem vyměňujícím zprávy podle zemí, nebo“. 6. V § 13zn odst. 2 se slova „prvního vykazovaného účetního období“ nahrazují slovy „vykazovaného účetního období, ve kterém se účetní jednotka stala českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků“. 7. V § 13zn se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Česká členská entita skupiny podniků, která přestala být nadnárodní skupinou podniků, je povinna ohlásit tuto skutečnost správci daně do konce vykazovaného účetního období, ve kterém tato skutečnost nastala.“. 8. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Držitel informace podle odstavce 2 je povinen ji na vyžádání kontaktního místa poskytnout kontaktnímu místu pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní; to neplatí, jde-li o informaci, na kterou se vztahuje zákonem uložená nebo zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti a kterou držitel získal v souvislosti s poskytnutím právní pomoci v řízení před soudem, jiným státním orgánem či orgánem veřejné správy.“. 9. V příloze č. 1 čl. E bodě 8 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 10. V příloze č. 2 oddílu I čl. B se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí, pokud má oznamující česká finanční instituce podle jiného právního předpisu povinnost si DIČ nebo datum narození opatřit“. 11. V příloze č. 2 oddílu III čl. B se doplňuje bod 7, který zní: „7. Jestliže u účtu s nižší hodnotou, u kterého byl použit postup podle bodu 1, dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy prokazující aktuální adresu bydliště jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později, získá čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je aktuální adresa bydliště, a listinné důkazy prokazující tuto skutečnost. Pokud oznamující česká finanční instituce nezíská čestné prohlášení a listinné důkazy do konce lhůty, je povinna uplatnit postup pro vyhledávání v elektronických záznamech podle bodů 2 až 6.“. 12. V příloze č. 2 oddílu IV čl. C se za slovo „získá“ vkládají slova „do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,“ a na konci článku se doplňují věty „Oznamující česká finanční instituce může namísto získání nového čestného prohlášení ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci. Pokud oznamující česká finanční instituce ve stejné lhůtě nezíská ani platné čestné prohlášení, ani uspokojivé vysvětlení, má se za to, že je majitel účtu rezidentem jak státu nebo jurisdikce uvedených v původním čestném prohlášení, tak státu nebo jurisdikce vyplývajících ze změněných okolností.“. 13. V příloze č. 2 oddílu V čl. D se doplňuje bod 3, který zní: „3. V případě, kdy se vyžaduje získat čestné prohlášení týkající se ovládající osoby pasivní nefinanční entity, ale oznamující česká finanční instituce toto čestné prohlášení nezískala, vyjde oznamující česká finanční instituce při určení toho, zda je tato ovládající osoba oznamovanou osobou, z indicií uvedených v oddíle III čl. B bodě 2, pokud jimi disponuje.“. 14. V příloze č. 2 oddílu V čl. E bodě 3 se za slovo „musí“ vkládají slova „ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,“ a na konci bodu se doplňují věty „Oznamující česká finanční instituce může namísto postupů uvedených v článku D ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení nebo původních listinných důkazů. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci.“. 15. V příloze č. 2 oddílu VI se na začátek věty druhé vkládá označení článku „A“ a na konci oddílu se doplňuje článek B, který zní: „B. Jestliže u nového účtu entity dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení nebo jiná dokumentace týkající se tohoto účtu jsou nesprávné nebo nespolehlivé, uplatní oznamující česká finanční instituce u tohoto účtu postup podle oddílu V čl. E bodu 3.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Finanční správě České republiky Čl. XIV Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“. 2. V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a jeho zástupcem“ zrušují a za slovo „jmenován“ se vkládají slova „a jeho zástupcem může být určen“. 3. V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Generální ředitel kromě služebních předpisů, k jejichž vydání je příslušný podle zákona o státní službě, vydává a) organizační řád Finanční správy České republiky a b) služební předpisy, které zavazují státní zaměstnance v orgánech finanční správy, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající v orgánech finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v orgánech finanční správy, je-li pro více orgánů finanční správy nezbytná jednotná úprava organizačních věcí státní služby.“. 4. V § 6 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“. 5. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“. 6. V § 9 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“. 7. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“. 8. V § 11 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) poplatník daně z hazardních her, a to pro účely správy daně z hazardních her,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 9. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřadu (1) Generální ředitel, ředitel Odvolacího finančního ředitelství a ředitel finančního úřadu mohou pověřit svého zástupce také výkonem pravomoci rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru. (2) V době nepřítomnosti generálního ředitele, ředitele Odvolacího finančního ředitelství nebo ředitele finančního úřadu vykonává jejich zástupce také pravomoc rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.“. 10. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Služební průkaz (1) Generální finanční ředitelství vydá služební průkaz a) podle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správy, b) zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě. (2) Vzory služebního průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Služebním průkazem prokazuje státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 1 své oprávnění bezprostředně se podílet na výkonu pravomoci orgánu finanční správy.“. 11. V § 16a se za slovo „správy“ vkládají slova „nebo zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě,“, za slovo „služebních“ se vkládají slova „nebo pracovních“ a za slova „státnímu zaměstnanci“ se vkládají slova „nebo zaměstnanci“. 12. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní: „§ 18a Daňová analytická evidence (1) Daňová analytická evidence je centrální evidence, ve které se pro analytické účely souhrnně zpracovávají údaje získané orgány finanční správy a) od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb, b) od plátce daně z přidané hodnoty prostřednictvím kontrolního hlášení, c) jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování údajů podle písmen a) a b). (2) Údaje z daňové analytické evidence se poskytnou v rozsahu a za podmínek, za nichž se podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu poskytují údaje, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, pouze a) orgánu Finanční správy České republiky, b) orgánu Celní správy České republiky, c) Ministerstvu financí, d) Finančnímu analytickému úřadu, e) orgánu činnému v trestním řízení, f) zpravodajské službě České republiky, g) soudu, jde-li o 1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní, 2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo 3. projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalšímu kontrolnímu orgánu, a i) úřední osobě plnící povinnosti ve věcech archivnictví. (3) Pro účely plnění oznamovací nebo jiné obdobné povinnosti Generálního finančního ředitelství se k údajům v daňové analytické evidenci přihlíží pouze v případě, že by tyto údaje bylo možné poskytnout podle odstavce 2.“. Čl. XV Přechodné ustanovení Služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 31. prosince 2021. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. XVI V § 38 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Krycí doklady je celník oprávněn používat také při výkonu působnosti orgánů celní správy podle zákona upravujícího hazardní hry a zákona upravujícího evidenci tržeb, pokud by bez jejich použití došlo ke zmaření tohoto výkonu nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku celníka nebo jiné osoby.“. ČÁST DESÁTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. XVII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 168 odst. 2 písm. e) se slova „pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,“ zrušují. 2. V § 169 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a pohledávky státu - správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Insolvenční řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. V bodů 22, 32, 45, 62 a 262, čl. VI bodů 4 a 16, čl. VII bodů 5 a 6, 14 až 29, 37 a 58 až 63 a čl. VIII, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, b) ustanovení čl. III, čl. IV a čl. V bodu 237, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, c) ustanovení čl. I bodu 11, čl. V bodů 27 a 104 a čl. VII bodu 40, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, d) ustanovení čl. V bodu 112, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 79/2019 Sb.
Vyhláška č. 79/2019 Sb. Vyhláška o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese Vyhlášeno 21. 3. 2019, datum účinnosti 21. 3. 2019, částka 36/2019 * § 1 - Způsob výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů * § 2 - Způsob výpočtu výše spotřeby minerálních olejů pomocí ročních normativů minimální spotřeby * § 3 - Výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce * § 4 - Přepočet hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky * § 5 - Způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat * § 6 - Způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné * § 7 - Zrušovací ustanovení * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (464/2024 Sb.) 79 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2019 o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí stanoví podle § 57 odst. 20 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 462/2024 Sb.: § 1 Způsob výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů Výše celkového nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese se vypočte jako součet výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů vypočtené podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů vypočtené podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 2 Způsob výpočtu výše spotřeby minerálních olejů pomocí ročních normativů minimální spotřeby (1) Prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech rostlinné výrobyvýroby nebo chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat se pro osobu prokazující tuto spotřebu evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“) nebo ústřední evidencí hospodářských zvířathospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona (dále jen „evidence hospodářských zvířat“) vypočte jako součet spotřeby minerálních olejů v rostlinné výroběvýrobě a spotřeby minerálních olejů při chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat. (2) Spotřeba minerálních olejů v rostlinné výroběvýrobě se vypočte jako součet spotřeb minerálních olejů za jednotlivé kategorie ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výrobyvýroby. (3) Spotřeba minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výroby se vypočte jako součet jednotlivých měsíčních spotřeb minerálních olejů za kalendářní měsíce zdaňovacího období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů. Pro kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výroby, u které pro osobu prokazující spotřebu minerálních olejů nedojde v průběhu zdaňovacího období ke změně výměry zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy, lze spotřebu minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výroby, pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, vypočítat jako součin této výměry a ročního normativu minimální spotřeby pro danou kategorii. Pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní pololetí a pokud nedojde v průběhu tohoto zdaňovacího období ke změně výměry zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy, lze spotřebu minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výroby vypočítat jako součin této výměry, ročního normativu minimální spotřeby pro danou kategorii a součtu procentuálních podílů na ročním normativu minimální spotřeby v jednotlivých kalendářních měsících daného kalendářního pololetí uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. (4) Měsíční spotřeba minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výrobyvýroby se vypočte jako součin a) výměry zemědělské půdy dané kategorie ročních normativů minimální spotřeby evidované pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci využití půdy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce v hektarech a b) podílu ročního normativu minimální spotřeby dané kategorie, který připadá na daný kalendářní měsíc. (5) Pro účely zjištění výměry zemědělské půdy dané kategorie ročních normativů minimální spotřeby evidované pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci využití půdy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce se v případě, že u dílu půdního bloku dojde v průběhu zdaňovacího období ke změně průběhu jeho hranice, započítá v daném kalendářním měsíci celá výměra tohoto dílu půdního bloku k poslednímu dni tohoto kalendářního měsíce do výměry zemědělské půdy té kategorie ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výrobyvýroby, která převažuje na ploše tohoto dílu k rozhodnému dni pro určení kategorie normativu; to neplatí pro vymezení kategorií normativu orná půda s okopaninami, zeleninou nebo jahodníkem, na které je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a ostatní orná půda mezi sebou navzájem. (6) Spotřeba minerálních olejů při chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat se vypočte jako součet spotřeb minerálních olejů za jednotlivé kategorie ročních normativů minimální spotřeby chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat. (7) Spotřeba minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat se vypočte jako součin a) aritmetického průměru stavů hospodářských zvířathospodářských zvířat dané kategorie ročních normativů minimální spotřeby evidovaných pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci hospodářských zvířathospodářských zvířat k poslednímu dni každého kalendářního měsíce zdaňovacího období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, přepočtených na velké dobytčí jednotky; tento aritmetický průměr se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů, a b) pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní 1. rok, ročního normativu minimální spotřeby pro danou kategorii chovu hospodářských zvířat, nebo 2. pololetí, poloviny ročního normativu minimální spotřeby pro danou kategorii chovu hospodářských zvířat. (8) Spotřeba minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výrobyvýroby nebo chovu hospodářských zvířathospodářských zvířat a měsíční spotřeba minerálních olejů za jednotlivou kategorii ročních normativů minimální spotřeby rostlinné výrobyvýroby se vypočítávají v litrech a zaokrouhlují na 2 desetinná místa dolů. § 3 Výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce (1) Výše ročních normativů minimální spotřeby minerálních olejů a jejich kategorie jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Pro účely určení kategorie normativu orná půda s okopaninami, zeleninou nebo jahodníkem, na které je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, platí, že do této kategorie normativu patří zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, jejíž výměra je výměrou zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami podle § 6 odst. 3, jsou-li těmito citlivými plodinamicitlivými plodinami okopaniny, zelenina nebo jahodník. (3) Podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce pro rostlinnou výrobuvýrobu je uvedeno v procentech v příloze č. 3 k této vyhlášce. (4) Podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby se pro chov hospodářských zvířathospodářských zvířat určí tak, že podíl pro každý kalendářní měsíc odpovídá jedné dvanáctině ročního normativu minimální spotřeby. § 4 Přepočet hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky (1) Přepočet hospodářských zvířathospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky se pro jednotlivou kategorii hospodářských zvířathospodářských zvířat provede jako součin a) počtu chovaných hospodářských zvířathospodářských zvířat jednotlivé kategorie a b) koeficientu pro přepočet hospodářských zvířathospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky pro tuto kategorii hospodářských zvířathospodářských zvířat. (2) Počet chovaných hospodářských zvířathospodářských zvířat jednotlivé kategorie se určí jako aritmetický průměr stavů hospodářských zvířathospodářských zvířat této kategorie evidovaných pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci hospodářských zvířathospodářských zvířat k poslednímu dni každého kalendářního měsíce zdaňovacího období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů. Počet chovaných hospodářských zvířathospodářských zvířat se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. (3) Koeficienty pro přepočet hospodářských zvířathospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Počet hospodářských zvířathospodářských zvířat jednotlivé kategorie přepočtený na velké dobytčí jednotky se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. § 5 Způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat (1) Intenzita chovu hospodářských zvířatIntenzita chovu hospodářských zvířat se pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů vypočte jako podíl a) počtu hospodářských zvířathospodářských zvířat jednotlivých kategorií, která jsou chována touto osobou, přepočteného na velké dobytčí jednotky a b) výměry zemědělské půdy obhospodařované touto osobou. (2) Výměra zemědělské půdy obhospodařované osobou uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů se vypočte jako aritmetický průměr výměry půdy evidované pro tuto osobu v evidenci využití půdy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce zdaňovacího období, za které se nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů uplatňuje, s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura v hektarech. Výměra zemědělské půdy obhospodařované osobou uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. (3) Intenzita chovu hospodářských zvířatIntenzita chovu hospodářských zvířat se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. § 6 Způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné (1) Zastoupení citlivých plodin a révy vinnéZastoupení citlivých plodin a révy vinné se vypočte jako podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami nebo révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci využití půdy. Pokud je jmenovatelem v tomto výpočtu 0, platí, že zastoupení citlivých plodincitlivých plodin je nižší než 0,1. Zastoupení citlivých plodin a révy vinnéZastoupení citlivých plodin a révy vinné se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. (2) Výměra zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami nebo révou vinnou se vypočte jako součet výměry zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami a výměry zemědělské půdy s révou vinnou. (3) Výměra zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami je výměra zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami, která je evidovaná pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci využití půdy k 15. květnu kalendářního roku, do něhož náleží zdaňovací období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, v hektarech. Má se za to, že výměrou zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami je výměra uvedená v žádosti o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), a) která je podaná 1. osobou uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, 2. ve lhůtě, ve které se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2) považuje tato žádost za přípustnou, a 3. za kalendářní rok, do něhož náleží roční nebo pololetní zdaňovací období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, a b) na jejímž základě se rozhoduje o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci. (4) Výměra zemědělské půdy s citlivými plodinamicitlivými plodinami se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. (5) Výměra zemědělské půdy s révou vinnou se vypočte jako aritmetický průměr výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury vinice v hektarech vedených pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci využití půdy k poslednímu dni kalendářních měsíců zdaňovacího období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů. Výměra zemědělské půdy s révou vinnou se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. (6) Výměra zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura se vypočte jako aritmetický průměr výměry zemědělské půdy v hektarech s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura vedených pro osobu uplatňující nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů v evidenci využití půdy k poslednímu dni kalendářních měsíců zdaňovacího období, za které se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů. Výměra zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura se zaokrouhluje na 2 desetinná místa dolů. § 7 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 176/2017 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese, se zrušuje. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. Vzorec pro výpočet výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů Výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů se vypočte pomocí tohoto vzorce: N = SS1 x VS1 \\+ SS2 x VS2, kde N ...... výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, SS1 ...... prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech zemědělské prvovýroby nebo při provádění hospodaření v lese se sazbou daně 3 380 Kč/1000 l, prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období je vyjádřena v litrech a je zaokrouhlována na 2 desetinná místa dolů, VS1 ...... sazba daně ve výši 3 380 Kč/1000 I, která odpovídá a) hodnotě 9 950 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,3397 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, b) hodnotě 9 950 Kč/1 000 l po vyloučení části sazby daně připadající na přimíchané biopalivo ve výši 697 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,3652 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) zákona o spotřebních daních, SS2 ...... prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech zemědělské prvovýroby se sazbou daně 8 500 Kč/1000 l, prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období je vyjádřena v litrech a je zaokrouhlována na 2 desetinná místa dolů, VS2 ...... sazba daně ve výši 8 500 Kč/1000 l, která odpovídá a) hodnotě 9 950 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,8543 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, b) hodnotě 9 950 Kč/1 000 l po vyloučení části sazby daně připadající na přimíchané biopalivo ve výši 697 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,9186 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) zákona o spotřebních daních. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. Výše ročních normativů minimální spotřeby minerálních olejů a jejich kategorie a koeficienty pro přepočet hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky I. Rostlinná výrobavýroba Kategorie podle druhu zemědělské kultury| Roční normativ minimální spotřeby minerálních olejů (l / 1 ha) ---|--- orná půda s okopaninami zeleninou nebo jahodníkem, na které je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům| 174 ostatní orná půda| 90 trvalý travní porost| 43 trvalá kultura| 212 Poznámka: Okopaninami se rozumí brambory určené pro výrobuvýrobu škrobu, konzumní brambory a cukrová řepa. II. Chov hospodářských zvířathospodářských zvířat Kategorie hospodářských zvířat| Koeficient pro přepočet hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky| Roční normativ minimální spotřeby minerálních olejů (l / 1 velká dobytčí jednotka) ---|---|--- dojnice nad 2 roky| 1| 53,34 dojnice do 2 let| 0,6| 53,34 krávy bez tržní produkce mléka nad 2 roky| 1| 32,9 krávy bez tržní produkce mléka do 2 let| 0,6| 32,9 jalovice a býci nad 2 roky| 1| 43,62 jalovice a býci do 2 let| 0,6| 43,62 skot ve věku do 6 měsíců| 0,4| 18,5 koně ve věku nad 6 měsíců| 1| 10,87 koně ve věku do 6 měsíců| 0,4| 10,87 prasnice| 0,5| 7 ostatní prasata| 0,3| 11,67 ovce a kozy ve věku nad 1 rok| 0,15| 10,27 nosnice a kuřice| 0,014| 0,405 ostatní drůbež| 0,03| 0,34 Poznámky: 1 rokem se rozumí 365 dní. 1 měsícem se rozumí 30 dní. Stáří zvířat se počítá ode dne následujícího po dni jejich narození. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. Podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce pro rostlinnou výrobu v procentech Kalendářní měsíc| Podíl na ročním normativu minimální spotřeby v % ---|--- leden| 2 únor| 4 březen| 6 duben| 6 květen| 8 červen| 9 červenec| 10 srpen| 16 září| 20 říjen| 10 listopad| 6 prosinec| 3 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. Vzorec pro výpočet výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu od 1. června 2022 do 31. července 2023 a následně spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese Výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu od 1. června 2022 do 31. července 2023 a následně spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese se vypočte pomocí tohoto vzorce: N = SS1 x VS1 \\+ SS2 x VS2, kde N .......... výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, SS1 ....... prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech zemědělské prvovýroby nebo při provádění hospodaření v lese se sazbou daně 3 380 Kč/1 000 l, prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období je vyjádřena v litrech a je zaokrouhlována na 2 desetinná místa dolů, VS1 ....... sazba daně ve výši 3 380 Kč/1 000 l, která odpovídá a) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,4000 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, b) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l po vyloučení části sazby daně připadající na přimíchané biopalivo ve výši 592 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,4301 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) zákona o spotřebních daních, SS2 ....... prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech zemědělské prvovýroby se sazbou daně 7 300 Kč/1 000 l, prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období je vyjádřena v litrech a je zaokrouhlována na 2 desetinná místa dolů, VS2 ....... sazba daně ve výši 7 300 Kč/1 000 l, která odpovídá a) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,8639 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, b) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l po vyloučení části sazby daně připadající na přimíchané biopalivo ve výši 592 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,9290 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) zákona o spotřebních daních. 1) Čl. 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. 2) Čl. 13 nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost.
Sdělení Ministerstva financí č. 78/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 78/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 III, FIX % Vyhlášeno 21. 3. 2019, částka 35/2019 78 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 14. března 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 III, FIX % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního státního dluhopisu České republiky, 2019-2025 III, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 III, FIX % Zkrácený název: SD-R ČR, FIX %, 25 III Pořadové číslo emise: 108. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 18. 3. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 7. 2024 Datum emise: 1. 7. 2019 Datum splatnosti: 1. 7. 2025 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005649 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributorem k datu počátku lhůty pro upisování emise je Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 17. 6. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen kdykoli na žádost emitenta uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 14. 6. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 1. 6. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 1. 7. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2020 (tento den vyjímaje) ve výši 0,50 % p. a., druhé výnosové období od 1. 7. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2021 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., třetí výnosové období od 1. 7. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2022 (tento den vyjímaje) ve výši 1,50 % p. a., čtvrté výnosové období od 1. 7. 2022 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2023 (tento den vyjímaje) ve výši 2,00 % p. a., páté výnosové období od 1. 7. 2023 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2024 (tento den vyjímaje) ve výši 2,50 % p. a. a šesté výnosové období od 1. 7. 2024 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2025 (tento den vyjímaje) ve výši 4,00 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 7. příslušného roku počínaje rokem 2020, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 7. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2020 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 7. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 7. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2020. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 6. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2020 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 6. 2020. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 4\\. 5. 2020| 29\\. 5. 2020| 1\\. 7. 2020 3\\. 5. 2021| 31\\. 5. 2021| 1\\. 7. 2021 2\\. 5. 2022| 31\\. 5. 2022| 1\\. 7. 2022 2\\. 5. 2023| 31\\. 5. 2023| 1\\. 7. 2023 2\\. 5. 2024| 31\\. 5. 2024| 1\\. 7. 2024 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 7. 2025, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 6. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor`s je na úrovni AA, společností Moody`s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 77/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 77/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2019-2025, CPI % Vyhlášeno 21. 3. 2019, částka 35/2019 77 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 14. března 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2019-2025, CPI % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Proti-inflačního státního dluhopisu České republiky, 2019-2025, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2019-2025, CPI % Zkrácený název: SD-I ČR, CPI %, 25 Pořadové číslo emise: 110. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 18. 3. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 7. 2024 Datum emise: 1. 7. 2019 Datum splatnosti: 1. 7. 2025 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005714 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). K datu počátku lhůty pro upisování emise nebyl pověřen výkonem vybraných činností žádný distributor. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 17. 6. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen kdykoli na žádost emitenta uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 31 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 14. 6. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 1. 6. 2025 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za dvanáct měsíců (p. a., per annum) pro příslušné výnosové období se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,50 % p. a.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,50 % p. a. Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 5. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 7. příslušného roku počínaje rokem 2020, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 7. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2020 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 7. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 7. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2020. 19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 5., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o dvanáct měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže. 20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 6. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 7. 2020 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 6. 2020. 21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 4\\. 5. 2020| 29\\. 5. 2020| 1\\. 7. 2020 3\\. 5. 2021| 31\\. 5. 2021| 1\\. 7. 2021 2\\. 5. 2022| 31\\. 5. 2022| 1\\. 7. 2022 2\\. 5. 2023| 31\\. 5. 2023| 1\\. 7. 2023 2\\. 5. 2024| 31\\. 5. 2024| 1\\. 7. 2024 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 7. 2025, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 1. 6. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva, případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor`s je na úrovni AA, společností Moody`s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+. 29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 30. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 35. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.