law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Litevské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví
Vyhlášeno 21. 3. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 9. 2018, částka 9/2019
* Článek 1 - Strany budou rozvíjet vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví v souladu s právními předpisy platnými pro území jejich států a pro ně platnými mezinárodními závazky.
* Článek 2 - Strany budou, v rámci jim daných kompetencí, uskutečňovat následující kroky:
* Článek 3 - S dostatečným přihlédnutím k prioritám v oblasti zdravotní péče každého ze států, budou Strany organizovat expertní návštěvy v obou státech. Výdaje spojené s aktivitami vyplývajícími ze smluvní spolupráce budou hrazeny podle vzájemné dohody. V zásadě, vysí
* Článek 4 - Strany budou spolupracovat na základě zásady rovných práv, společných zájmů, ochrany práv duševního vlastnictví a v souladu s mezinárodním právem.
* Článek 5 - Změny této Dohody mohou být provedeny společnou písemnou dohodou Stran a vstoupí v platnost v souladu s Článkem 7 této Dohody.
* Článek 6 - Veškeré spory a nesrovnalosti vyplývající z výkladu a provádění této Dohody budou řešeny jednáním mezi Stranami.
* Článek 7 - 1. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu oběma Stranami.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 9. 2018
13
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. září 2018 byla v New Yorku podepsána Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Litevské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dnem podpisu. Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbyla podle odstavce 3 téhož článku platnosti Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Litevské republiky o spolupráci ve zdravotnictví, podepsaná v Praze dne 19. května 1995 a vyhlášená pod č. 4/1996 Sb.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda
mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Litevské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Ministerstvo zdravotnictví Litevské republiky, dále jen „Strany“,
vědomy si důležitosti rozvoje a upevnění vztahů v oblasti zdravotnictví mezi Českou republikou a Litevskou republikou se dohodly takto:
Článek 1
Strany budou rozvíjet vzájemnou spolupráci v oblasti zdravotnictví v souladu s právními předpisy platnými pro území jejich států a pro ně platnými mezinárodními závazky.
Článek 2
Strany budou, v rámci jim daných kompetencí, uskutečňovat následující kroky:
1.
výměnu informací a expertních skupin v oblasti zdravotnictví a informace o pokroku v lékařských technologiích a inovacích;
2.
výměnu zkušeností:
a.
v oblastech realizovaných zdravotnických reforem, zdravotního pojištění, veřejného zdraví
a farmacie;
b.
při zavádění léčebných metod a standardů;
c.
v oblasti registrace a cen léčivých přípravků;
d.
v oblasti lékařských rehabilitačních procedur a služeb;
3.
organizovat teoretická a praktická školení a kurzy dalšího vzdělávání pro specialisty v oblasti zdravotnických lékařských i nelékařských povolání, včetně výměny lektorů a expertních skupin;
4.
připravovat dvoustranné projekty spolupráce v různých oblastech zdravotní péče;
5.
spolupracovat na úrovni Evropských referenčních sítí (ERS), zejména prostřednictvím úzké spolupráce mezi příkladnými centry a koordinací v rámci Výboru členských států ERS.
Článek 3
S dostatečným přihlédnutím k prioritám v oblasti zdravotní péče každého ze států, budou Strany organizovat expertní návštěvy v obou státech. Výdaje spojené s aktivitami vyplývajícími ze smluvní spolupráce budou hrazeny podle vzájemné dohody. V zásadě, vysílající Strana ponese náklady související s návštěvou.
Článek 4
Strany budou spolupracovat na základě zásady rovných práv, společných zájmů, ochrany práv duševního vlastnictví a v souladu s mezinárodním právem.
Článek 5
Změny této Dohody mohou být provedeny společnou písemnou dohodou Stran a vstoupí v platnost v souladu s Článkem 7 této Dohody.
Článek 6
Veškeré spory a nesrovnalosti vyplývající z výkladu a provádění této Dohody budou řešeny jednáním mezi Stranami.
Článek 7
1.
Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu oběma Stranami.
2.
Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá Strana však může Dohodu písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Dohody skončí 1. (prvním) dnem 6. (šestého) měsíce ode dne doručení výpovědi druhé smluvní Straně.
3.
Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbude platnosti Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Litevské republiky o spolupráci ve zdravotnictví a lékařské vědě, podepsaná v Praze dne 19. května 1995.
Dáno v New Yorku dne 26. 9. 2018 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, litevském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Ministerstvo zdravotnictví
České republiky
Adam Vojtěch
Za Ministerstvo zdravotnictví
Litevské republiky
Aurelijus Veryga |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
Vyhlášeno 21. 3. 2019, částka 9/2019
12
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 28. února 2019 oznámila Česká republika Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, že využívá článku 8 Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zrušení vízové povinnosti, sjednaného výměnou nót ze dne 18. září 1990 a vyhlášeného pod č. 521/1990 Sb., a vypovídá toto Ujednání.
Platnost Ujednání končí dne 30. března 2019. |
Sdělení Státní volební komise č. 76/2019 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 76/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. března 2019
Vyhlášeno 19. 3. 2019, částka 34/2019
76
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 18. března 2019
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. března 2019
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. března 2019.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 262/2018 Sb., č. 266/2018 Sb., č. 276/2018 Sb. a č. 289/2018 Sb. se dne 16. března 2019 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 31
---|---
b) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 6 630
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 4 649
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 201
| v tom podle volebních stran:
1 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová| 2
7 Česká strana sociálně demokratická| 0
47 Komunistická strana Čech a Moravy| 1
80 Nezávislý kandidát| 6
90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 170
166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ| 2
371 Sdružení ČSSD, NK| 3
470 Sdružení STAN, NK| 14
768 ANO 2011| 1
788 Občané České republiky| 2
1114 Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)| 0
e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
| seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
nevyskytlo se,
seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Hamáček v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 75/2019 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 75/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2019 sp. zn. Pl. ÚS 43/17 ve věci návrhu na zrušení části § 39c odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 3. 2019, částka 33/2019
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu a rekapitulace dosavadního řízení
* II. - Dikce napadeného ustanovení a jeho systematické zařazení
* III. - Vyjádření účastníků řízení
* IV. - Vyjádření Ministerstva zdravotnictví a obchodní korporace LEK Pharmaceuticals d. d.
* V. - Zjištění ze spisů městského soudu a správního spisu
* VI. - Upuštění od ústního jednání
* VII. - Procesní předpoklady řízení o zrušení zákona
* VIII. - Ústavní konformita legislativního procesu
* IX. - Věcné posouzení návrhu
* X. - Závěr
75
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 43/17 dne 29. ledna 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení části ustanovení § 39c odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „nebo léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky se vždy považují za dostupné na trhu v České republice,“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu a rekapitulace dosavadního řízení
1.
Navrhovatel - Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) - se dle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) domáhal, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil část ustanovení § 39c odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) ve slovech „nebo léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky se vždy považují za dostupné na trhu v České republice,“.
2.
V návrhu uvedl, že projednává žalobu proti správnímu rozhodnutí, kterým Ministerstvo zdravotnictví částečně zrušilo prvostupňové správní rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) a částečně toto rozhodnutí potvrdilo. Ve správním řízení bylo rozhodováno podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Městský soud při posouzení věci přezkoumával i použití § 39c odst. 2 písm. a) zmíněného zákona a jeho napadenou část považuje za rozpornou s čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
3.
V této souvislosti městský soud zdůraznil, že zákonné podmínky (v souladu s čl. 31 Listiny), které blíže vymezují právo na bezplatnou zdravotní péči, musí být stanoveny dostatečně jasně a srozumitelně. Zákon nemůže jejich podstatnou část odsunout do oblasti, kterou sám již regulovat nemůže. Konkrétní podmínky však v praxi fakticky určuje zdravotní pojišťovna a distributor léčivých přípravků v uzavřené smlouvě, na jejíž obsah nemají orgány veřejné moci jakýkoliv vliv. Požadavek bližšího vymezení zákonných podmínek pak není naplněn. Jde o smlouvu, která sice sama deklaruje, že je uzavřena ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, jenž správní orgány v dané věci i posuzovaly s ohledem na příslušná ustanovení smlouvy, avšak podrobnější zákonná úprava základních práv a povinností z takové smlouvy neexistuje (např. ve smyslu závazku dodání určitého množství léčivého přípravku do lékárenské sítě a tím faktického zajištění jeho reálné dostupnosti).
4.
Městský soud připomněl, že § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění stanoví základní pravidlo, podle něhož příslušné léčivé přípravky musí být pro účely určení základní úhrady v referenční skupině v určitém množství dostupné na trhu v České republice. Dle základního pravidla je dostupným na trhu v České republice léčivý přípravek, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků obsahujících tutéž léčivou látku činil v rozhodném období nejméně 3 %. Ze základního pravidla je však v části § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, již městský soud navrhuje zrušit, stanovena výjimka týkající se léčivého přípravku, pro který je uzavřeno písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě. Pak se obecné pravidlo dostupnosti neuplatní a zákon určuje, že takový léčivý přípravek se vždy považuje za dostupný, ačkoli dle městského soudu není obsah příslušného písemného ujednání ani základním způsobem zákonem definován a aniž by dostupnost byla faktická či reálná, případně aniž by zákonná, a nikoli smluvní podmínka nutila příslušné subjekty dodávat léčivý přípravek na trh, aby byl dostupný. Shrnuto, v důsledku napadené zákonné úpravy může dojít k tomu, že léčivý přípravek fakticky dostupný nebude, ačkoliv zákon o veřejném zdravotním pojištění jeho dostupnost prohlašuje a vychází z ní.
5.
Podle městského soudu stanovení předpokladu dostupnosti umožňuje faktickou cestou popřít základní pravidlo i požadavek respektování veřejného zájmu, za nějž považuje kvalitu a dostupnost hrazených služeb podle § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Může proto dojít k tomu, že léčivý přípravek, o němž bylo uzavřeno písemné ujednání podle napadeného ustanovení, je fakticky nedostupný, resp. jeho podíl na trhuje téměř zanedbatelný. I přesto je takový léčivý přípravek plně hrazený v příslušné skupině léčivých látek, což má výrazný vliv na roční započitatelný limit doplatků na léčiva (§ 16b odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Určením základní úhrady právě u přípravku, který je fakticky nedostupný, ač měl být plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, dojde k tomu, že se sníží úhrada u ostatních léčivých přípravků, které již plně hrazeny nejsou. Žádný z těchto léčivých přípravků nemůže být na trh dodáván jako léčivý přípravek plně hrazený. Byť jsou ušetřeny finance z veřejného zdravotního pojištění, tak popsané vymezení dostupnosti léčivého přípravku postrádá svůj smysl. Není totiž zajištěno, aby v každé referenční skupině byl alespoň jeden reálně dostupný léčivý přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Ve svém souhrnu je pak popřen obecný princip veřejného zdravotního pojištění, který městský soud spatřuje v tom, že léčivý přípravek plně hrazený ze zdravotního pojištění musí být dostupný a jeho dostupnost musí být opřena o reálné zjištění, nikoliv o právní domněnku založenou na písemném ujednání, které ve své podstatě tuto dostupnost nijak upravovat nemusí.
6.
V návrhu na zrušení části § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění městský soud zmínil, že u léčivého přípravku, který v době rozhodování správního orgánu nebyl na trhu v České republice k dispozici, zpravidla nebudou dostatečné zkušenosti s jeho předepisováním a informace o jeho snášení pacienty.
7.
Městský soud se domnívá, že napadené zákonné ustanovení nelze vyložit ústavně konformním způsobem. Jde o ustanovení jasné a srozumitelné v tom směru, že je-li příslušné písemné ujednání uzavřeno, považuje se léčivý přípravek za dostupný. Vzhledem ke skutečnosti, že dané písemné ujednání je upraveno soukromoprávní smlouvou, jejíž obsah není nijak normami veřejného práva vymezen, presumovaná dostupnost léčivého přípravku se opírá o soukromoprávní ujednání, nikoliv o zákon. Dle názoru městského soudu jde o právní úpravu rozpornou s čl. 31 větou druhou Listiny, neboť Listinou vyžadovaná podmínka bezplatné zdravotní péče není upravena zákonem, ale soukromoprávní smlouvou.
II.
Dikce napadeného ustanovení a jeho systematické zařazení
8.
Z důvodu vazby části zákona, kterou městský soud navrhuje zrušit, na § 39c odst. 1 a 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, Ústavní soudÚstavní soud cituje § 39c odst. 1 a 2 daného zákona, přičemž napadená část zákona je tučně zvýrazněna (citováno je znění účinné od 1. 7. 2017):
(1)
Ústav zařazuje léčivý přípravek v rámci řízení podle § 39g do referenční skupiny, pokud se v průběhu řízení neprokáže, že do dané referenční skupiny nenáleží. Úhrada léčivého přípravku se stanoví na základě základní úhrady referenční skupiny, do které byl léčivý přípravek zařazen. Základní úhrada je úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku léčivých látek obsažených v léčivých přípravcích a je shodná pro celou referenční skupinu. Referenčními skupinami jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
(2)
Základní úhrada se v referenčních skupinách stanoví ve výši
a)
nejnižší ceny výrobce připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely dostupnou na trhu v České republice se rozumí léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jejichž podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, obsahujících tutéž léčivou látku, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nejde-li o první až třetí podobný přípravek v léčivé látce v pořadí podle okamžiku podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady, nebo léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky se vždy považují za dostupné na trhu v České republice,
b)
denních nákladů jiné terapie snížených o obchodní přirážky a uplatněné daně z přidané hodnoty, je-li srovnatelně účinná a nákladově efektivní ve srovnání s užitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle písmene a) a tyto skutečnosti jsou Ústavu při stanovení základní úhrady známy, přičemž se zohledňuje potřebná doba terapie léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely a potřebná doba srovnatelné léčby,
c)
nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b), pokud se držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, dovozce nebo předkladatel specifického léčebného programu nedopustil v posledních 2 letech přestupku podle § 39q odst. 1 písm. b),
d)
úhrady obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu všemi zdravotními pojišťovnami s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozcem nebo tuzemským výrobcem potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud se nedopustil v posledních 2 letech přestupku podle § 39q odst. 1 písm. c), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a), b) a c), je-li ujednání uzavřeno na dobu alespoň 1 roku s výpovědní lhůtou nejméně 3 měsíce pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky, a je-li jeho součástí závazek, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely bude po dobu platnosti tohoto ujednání dostupná na trhu České republiky a cena pro konečného spotřebitelespotřebitele takového léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nepřekročí nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele.
9.
Citované ustanovení je zařazeno do části šesté zákona o veřejném zdravotním pojištění s označením „Regulace cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely“, a to ve skupině ustanovení (§ 39b a násl.) označených nadpisem „Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely“.
III.
Vyjádření účastníků řízení
10.
Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) a Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) jako účastníkům řízení, dále vládě České republiky (dále jen „vláda“) a Veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení.
11.
Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření, podepsaném předsedou Mgr. Radkem Vondráčkem, konstatovala, že novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která obsahovala napadené ustanovení, byla publikována ve Sbírce zákonů jako zákon č. 298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále jen „zákon č. 298/2011 Sb.“). Návrh zákona předložený vládou byl v později schváleném znění nahrazen zněním pozměňovacího návrhu poslance Leoše Hegera. Návrh byl ve třetím čtení konaném dne 21. 6. 2011 schválen, neboť z přítomných 180 poslanců hlasovalo pro návrh 104 poslanců a proti návrhu 75 poslanců. Dále Poslanecká sněmovna informovala, že návrh byl postoupen Senátu, který jej projednal a schválil. Po podpisu příslušnými ústavními činiteli byl zákon dne 14. 10. 2011 vyhlášen ve Sbírce zákonů. Na závěr sdělila, že se v souladu se zavedenou ústavní praxí omezuje jen na popis průběhu legislativního procesu.
12.
Senát se ve vyjádření, podepsaném jeho předsedou Milanem Štěchem, soustředil na průběh legislativního procesu. Poukázal na skutečnost, že návrh mu byl postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 30. 6. 2011 a po projednání na 10. schůzi 8. funkčního období dne 21. 7. 2011 jej zamítl. S návrhem na zamítnutí vyslovilo souhlas 48 senátorů ze 75 přítomných, 27 senátorů bylo proti. Dále Senát informoval, že Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala dne 6. 9. 2011 na své 21. schůzi v 6. volebním období a setrvala na svém původním návrhu. V závěru předseda Senátu konstatoval, že vyjádření zasílá s vědomím, že je plně na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadeného zákonného ustanovení posoudil a ve věci rozhodl.
13.
Rozpor mezi vyjádřeními Poslanecké sněmovny a Senátu ověřil Ústavní soudÚstavní soud z veřejně přístupných zdrojů (http://www.psp.cz). Zjistil, že sdělení Poslanecké sněmovny neodráží průběh legislativního procesu, neboť Poslanecká sněmovna dne 6. 9. 2011 projednala návrh zákona, který předtím Senát zamítl, a přijala usnesení č. 668, pro které z přítomných 177 hlasovalo 103 poslanců (68 bylo proti) a jímž setrvala na svém původním návrhu (k tomu též viz bod 41).
14.
Vláda a Veřejná ochránkyně práv sdělily, že nevyužijí svého práva vstoupit do řízení.
IV.
Vyjádření Ministerstva zdravotnictví a obchodní korporace LEK Pharmaceuticals d. d.
15.
Ústavní soudÚstavní soud dle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, požádal Ministerstvo zdravotnictví o stanovisko k podanému návrhu. Ministerstvo zdravotnictví ve svém podrobně zpracovaném stanovisku uvedlo, že část § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou městský soud navrhuje zrušit, zavádí domněnku dostupnosti léčivého přípravku. Domněnka dostupnosti se uplatní u léčivého přípravku, u něhož byla uzavřena dohoda o nejvyšší ceně výrobce [upravená v § 39a odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění] nebo dohoda o úhradě [upravená v § 39c odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění].
16.
Dle § 39c odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění musí být součástí dohody o úhradě závazek zajištění dostupnosti léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trhu v České republice po dobu platnosti ujednání. Zmíněný závazek přijímá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely. Dohoda o nejvyšší ceně výrobce je dle § 39a odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění uzavírána ve veřejném zájmu dle § 17 odst. 2 daného zákona, kde je zavedena legislativní zkratka „veřejný zájem“. Pod něj spadá i zájem na zajištění dostupnosti hrazených služeb. I na dohodu o nejvyšší ceně výrobce je tak dle Ministerstva zdravotnictví kladen požadavek zajištění dostupnosti léčivého přípravku. Povinnost dodávek léčivého přípravku Ministerstvo zdravotnictví dovozuje i z vymezení podmínky pro dohodu o nejvyšší ceně výrobce spočívající v tom, že ujednání má být uzavřeno pro všechny dodávky léčivého přípravku na trh České republiky [§ 39a odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Ministerstvo zdravotnictví proto nesouhlasí s názorem městského soudu, že zákon o veřejném zdravotním pojištění opírá domněnku dostupnosti léčivého přípravku pouze o soukromoprávní ujednání, nikoli však o zákon.
17.
Účelem domněnky dostupnosti v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je dle Ministerstva zdravotnictví zařazení léčivých přípravků s uzavřenou dohodou o nejvyšší ceně výrobce nebo dohodou o úhradě do cenové reference bez ohledu na dostupnost léčivého přípravku stanovenou pomocí 3% tržního podílu. Dostupnost nemá být dle uvedeného ustanovení vůbec zkoumána v řízení o stanovení úhrady. Účelem absence požadavku dostupnosti určené dle 3% tržního podílu je určité „zvýhodnění“ léčivých přípravků, jichž se týkají výše uvedené dohody, při stanovování základní úhrady. Uzavřením dohody o nejvyšší ceně výrobce se léčivý přípravek dostává na „pozitivní list“ veřejné zdravotní pojišťovny a dochází k navýšení jeho spotřeby. Předpoklad dostupnosti léčivého přípravku umožňuje vstup nebo zvyšování tržního podílu levnějších konkurenčních léčivých přípravků na trh. Nutnost zajistit dostupnost určenou dle 3% tržního podílu u nového levnějšího a nehrazeného léčivého přípravku před vstupem do systému úhrad by mnohdy mohla být nepřekonatelná, jelikož zpravidla nepůjde o nejlevnější přípravek pro pacienta, který hradí jeho plnou cenu, v porovnání s konkurenčním přípravkem, kde pacient hradí jen rozdíl mezi cenou a úhradou od pojišťovny. Uvedení léčivého přípravku na trh před jeho vstupem do systému úhrad bez uzavření dohody o nejvyšší ceně výrobce znamená pro držitele rozhodnutí o registraci určitá rizika, např. v podobě nejistoty výše celkové spotřeby léčivého přípravku. Dohody o nejvyšší ceně výrobce a dohody o úhradě jsou opatření, jejichž cílem je podpora fungování trhu s léčivými přípravky a hospodářské soutěže.
18.
Ministerstvo zdravotnictví dále poukázalo na řadu zákonných ustanovení, která dovolují reagovat na porušení závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku převzatého v dohodě o nejvyšší ceně výrobce či dohodě o úhradě, na jejichž základě byla stanovena základní úhrada referenční skupiny. Poukázalo na skutkovou podstatu přestupku dle § 39q odst. 1 písm. b) a c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, za který lze uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč. S pachatelem tohoto přestupku nemůže být další dohoda v navazujících dvou letech uzavřena dle § 39c odst. 2 písm. c) a d) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Porušení dohody vede k zahájení zkrácené revize dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění a výběru jiného léčivého přípravku, podle něhož se stanoví základní úhrada v referenční skupině. Plnění dohody zajišťují i mimoprávní mechanismy, a to zvýšení zisku, které vyplývá z uzavření dohody, jež vede ke zvýšení tržního podílu. Naopak porušení dohody může vážně snížit renomé kontrahenta.
19.
Ministerstvo zdravotnictví nesouhlasí s názorem městského soudu, že § 39c odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění je ustanovením, které má přímo zajistit plnou úhradu léčivého přípravku ve smyslu práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění dle čl. 31 Listiny. Za zákonná ustanovení přímo zabezpečující bezplatnou zdravotní péči v oblasti úhrad pro ambulantní léčivé přípravky považuje § 15 odst. 5, § 39c odst. 5, § 39p odst. 2 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
20.
Z vlastní iniciativy se podáním ze dne 27. 4. 2018 k podanému návrhu vyjádřila obchodní korporace LEK Pharmaceuticals d. d., upozorňovala na klíčové aspekty napadeného ustanovení a současně zdvořile požádala Ústavní soudÚstavní soud, aby se obiter dictum vyjádřil k jí tvrzené protiústavnosti § 39h odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, které paušálně vylučuje odkladný účinek odvolání proti cenovým a úhradovým rozhodnutím. Ústavní soudÚstavní soud vyjádření obchodní korporace LEK Pharmaceuticals d. d. zaslal městskému soudu, který k němu zmínil, že § 39h odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění za protiústavní nepovažuje. Na zaslaná vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu a stanovisko Ministerstva zdravotnictví městský soud dále nereagoval.
V.
Zjištění ze spisů městského soudu a správního spisu
21.
Městský soud společně s návrhem postoupil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu tři spisy ve spojených věcech sp. zn. 6 Ad 23/2014, sp. zn. 6 Ad 25/2014 a sp. zn. 6 Ad 26/2014, z nichž se podávají následující skutečnosti.
22.
Žaloby podaly tři obchodní korporace (Apotex Europe b. v.; Krka d. d., Novo město; a LEK Pharmaceuticals d. d.), které v žalobách uvedly, že jsou držiteli rozhodnutí o registraci konkrétních léčivých přípravků, jimž byly ve správním řízení upraveny podmínky úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Všechny žaloby směřují proti III. výroku rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 31. 7. 2014 č. j. MZDR35012/2013, sp. zn. FAR: L137/2013, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí SÚKL ze dne 30. 8. 2013 sp. zn. SUKLS119507/2013 v těch částech, jichž se netýkaly kasační výroky I a II. V odvolacím řízení byl mj. potvrzen 1. výrok rozhodnutí SÚKL o stanovení základní úhrady ve výši 1,4000 Kč za obvyklou denní terapeutickou dávku pro referenční skupinu č. 28/1 (hypolipidemika, statiny, p. o.). Šlo o podmiňující výrok (ve smyslu § 140 odst. 2 a 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) pro následné výroky, jimiž byly specifikované léčivé přípravky zařazeny do referenční skupiny č. 28/1 a jimiž byla změněna výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění u těchto přípravků. Velká řada navazujících výroků byla rovněž v odvolacím řízení potvrzena.
23.
Při stanovení základní úhrady SÚKL nejprve podle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění v tzv. vnější cenové referenci vybral přípravek s nejnižší cenou připadající na obvyklou denní terapeutickou dávku v kterékoli zemi Evropské unie. Konkrétně vybral přípravek ATORVASTATIN ACTAVIS 20 MG POR TBL FLM 100X20MG (dále jen „přípravek ATORVASTATIN“) obchodovaný ve Švédsku. Následně porovnal nejnižší cenu v přepočtu na obvyklou denní terapeutickou dávku zjištěnou v kterékoli zemi Evropské unie oproti průměru druhé a třetí nejnižší ceny téhož léčivého přípravku a shledal, že nejnižší cena výrobce zjištěná ve Švédsku je o 33,25 % nižší než průměr druhé a třetí nejnižší ceny výrobce téhož přípravku zjištěných v ostatních zemích. Protože byla splněna podmínka uvedená v § 16 odst. 2 vyhlášky č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, (dále jen „vyhláška č. 376/2011 Sb.“), SÚKL navýšil základní úhradu referenční skupiny č. 28/1 ve veřejném zájmu, a to do výše průměru druhé a třetí nejnižší ceny tohoto přípravku. Základní úhrada po navýšení vypočtená z průměru druhé a třetí nejnižší ceny výrobce činila 0,5850 Kč za obvyklou denní terapeutickou dávku. Po stanovení základní úhrady uvedeným postupem by však nebyl zajištěn alespoň jeden plně hrazený dostupný léčivý přípravek se silou v rámci intervalu zařazený do skupiny č. 53 (hypolipidemika ze skupiny statinů) přílohy č. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. SÚKL proto nalezl v souladu s § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění nejméně nákladný přípravek ze skupiny posuzovaných přípravků, jímž byl přípravek ZOCOR FORTE 40 MG POR TBL FLM 98X40MG (dále jen „přípravek ZOCOR“), podle něhož pak byla stanovena výsledná základní úhrada ve výši 1,4000 Kč. Tato základní úhrada byla stanovena ve výši odpovídající nejvyšší ceně výrobce dohodnuté v písemném ujednání (smlouvy o dohodnutých nejvyšších cenách výrobce léčivých přípravků založené ve spise). Šlo o dohodnutou nejvyšší cenu výrobce ve výši 274,40 Kč u přípravku ZOCOR a balení s 98 tabletami obsahujícími 40 mg léčivé látky simvastatin, které představovalo 196 obvyklých denních terapeutických dávek, což vedlo ke stanovení základní úhrady na 1,4000 Kč (jakožto 274,40 Kč podělených číslem 196).
24.
Ministerstvo zdravotnictví v rozhodnutí o odvolání uvedlo, že přípravek ZOCOR byl do cenové reference zařazen na základě smlouvy o dohodnuté nejvyšší ceně výrobce dle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zdůraznilo, že dle tohoto ustanovení se přípravky, o jejichž nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, vždy považují za dostupné na trhu v České republice. Do cenové reference jsou zařazeny bez ohledu na dostupnost vymezenou pomocí 3% tržního podílu a dostupnost přípravku s uzavřenou smlouvou o nejvyšší ceně výrobce nemá být vůbec zkoumána. Ministerstvo nesouhlasilo s tvrzením odvolatelů, že by smlouva o dohodnuté nejvyšší ceně výrobce neobsahovala závazek držitele rozhodnutí o registraci přípravku ZOCOR dodávat tento přípravek na trh v České republice. Vyhodnotilo, že smlouva byla uzavřena v souladu s § 39c odst. 2 písm. c) a § 39a odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění.
25.
V žalobách, které městský soud posuzuje, bylo mj. namítnuto, že dohoda o nejvyšší ceně výrobce nebyla uzavřena ve veřejném zájmu, jak jej stanoví § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a že dohoda neobsahuje žádnou formu závazku držitele rozhodnutí o registraci přípravek udržovat na trhu v jakémkoli množství, není tedy ničím garantováno, že léčivý přípravek bude reálně přítomen na trhu v České republice. Žalobci spatřují porušení zákona v tom, že SÚKL vůbec reálně nezkoumal dostupnost přípravku, podle něhož byla základní úhrada stanovena.
VI.
Upuštění od ústního jednání
26.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení.
VII.
Procesní předpoklady řízení o zrušení zákona
27.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Obecný soud je oprávněn podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná, nepostačí jen hypotetické použití nebo jiné širší souvislosti [usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353); rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná z http://nalus.usoud.cz]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti právních norem plyne, že zákon (resp. jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze ten, jenž překáží dosažení žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26].
28.
Posouzení nevyhnutelnosti použití napadeného ustanovení z povahy věci náleží především obecnému soudu, jenž vede výchozí řízení. Jde totiž obvykle o otázky podústavního práva, k jejichž hodnocení se Ústavní soudÚstavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti setrvale staví zdrženlivě [nález ze dne 25. 9. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 85/06 (N 148/46 SbNU 471)]. Závěr o tom, že užití napadeného ustanovení není pro předkládající soud nezbytné, tak může Ústavní soudÚstavní soud učinit především tehdy, kdyby byl závěr navrhovatele zjevně neudržitelný [nález ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 22/16 (N 111/85 SbNU 817; 268/2017 Sb.), bod 20; či nález ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 9/15 (338/2017 Sb.), bod 21].
29.
Ústavní soudÚstavní soud shledal, že městský soud je aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení části § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění v podobě, v jaké jej podal.
30.
Jak lze seznat již z rekapitulace v bodě 23, SÚKL nejprve zjišťoval dle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění nejnižší cenu výrobce připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku zařazeného do referenční skupiny zjištěnou v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek dostupný v České republice. Výsledkem jeho zjištění byl výběr přípravku ATORVASTATIN a cena za obvyklou denní terapeutickou dávku po všech úpravách ve výši 0,5850 Kč. Podle tohoto přípravku však nebyla základní úhrada nakonec stanovena a k výběru přípravku ATORVASTATIN či jeho ceně nebyly v žalobách uplatněny žádné námitky. Odtud tedy nemůže pramenit naplnění požadavku, aby městský soud použil tu část § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhl zrušit.
31.
Základní úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku byla stanovena ve výši 1,4000 Kč dle přípravku ZOCOR a byla stanovena primárně na základě § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. K výběru přípravku ZOCOR se vztahují žalobní námitky, které bude městský soud posuzovat. Při aplikaci § 39c odst. 5 daného zákona SÚKL užil i § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, což ve svém rozhodnutí (na straně 214) výslovně poznamenal, jelikož zde zmínil, že základní úhradu stanovil na základě § 39c odst. 5 v návaznosti na § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění.
32.
Dle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí, že v případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň jeden léčivý přípravek plně hrazen, SÚKL upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen.
33.
Do skupiny posuzovaných léčivých přípravků podle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění SÚKL ve svém rozhodnutí (na straně 217) zahrnul „přípravky dostupné, tj. mající alespoň 3% podíl prodeje v rámci téže léčivé látky a dále přípravky s platnou DNC [dohodou o nejvyšší ceně, pozn. Ústavního souduÚstavního soudu] nebo s dohodou o úhradě a první až třetí podobný přípravek k léčivé látce bez ohledu na tržní podíl“. Je tedy zřejmé, že k vymezení skupiny posuzovaných léčivých přípravků podle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění SÚKL užil úpravu v té části § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou městský soud navrhuje zrušit. Obdobným způsobem se k vymezení skupiny posuzovaných přípravků podle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění vyjadřuje bod 6.9.1 metodiky stanovení základní úhrady referenční skupiny/léčivé látky a plně hrazeného léčivého přípravku (vydání 11, datum účinnosti 13. 3. 2017; metodika je dostupná z webových stránek SÚKL na adrese http://www.sukl.cz).
34.
Městský soud ve svém návrhu implicite vychází z úvahy o provázání vymezení skupiny posuzovaných léčivých přípravků podle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění s úpravou v § 39c odst. 2 písm. a) daného zákona v těch případech, kdy SÚKL nejprve pro účely stanovení základní úhrady v referenční skupině zjišťoval nejnižší cenu výrobce připadající na denní terapeutickou dávku [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění], kterou následně upravil dle § 39c odst. 5 zmíněného zákona. Do této úvahy Ústavní soudÚstavní soud v rámci své deklarované zdrženlivosti (viz bod 28) nemíní vstupovat při posuzování procesních předpokladů řízení. Současně konstatuje, že v podmínkách posuzované věci za neudržitelný nepovažuje závěr městského soudu o nutnosti použít část § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou městský soud navrhl zrušit. K tomuto ustanovení byly v žalobách, které městský soud posuzuje, uplatněny žalobní námitky (srov. rekapitulaci v bodě 25).
35.
Ústavní soudÚstavní soud v dané souvislosti nepřehlédl, že ke vztahu § 39c odst. 5 a § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se v minulosti vyslovil Nejvyšší správní soud v bodě 31 rozsudku ze dne 27. 11. 2013 č. j. 4 Ads 52/2013-41 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud zde shledal, že „§ 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění nestanoví Ústavu povinnost hledat léčivý přípravek, který by byl na trhu v České republice dostupný v objemu nutném z hlediska § 39c odst. 2 písm. a) téhož zákona, tzn. jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků činil v posledním kalendářním čtvrtletí nejméně 3 %“. Nejvyšší správní soud tedy v citovaném rozhodnutí odmítl vycházet z jisté provázanosti § 39c odst. 5 a § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se zabývá úpravou účinnou do 30. 11. 2011 (srov. body 23 a 24 uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu), kdežto pro městský soud je podstatné znění zákona ke dni rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo dne 31. 7. 2014.
36.
Do 30. 11. 2011 zněl § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění takto: „V případě, že po stanovení úhrady podle § 39b až 39e není v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek náležející do této skupiny byl plně hrazen.“ (Zvýrazněno Ústavním soudemÚstavním soudem.) Od 1. 12. 2011 (účinnost zákona č. 298/2011 Sb.) byl § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění změněn do této podoby: „V případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen.“ (Zvýrazněno Ústavním soudemÚstavním soudem.) Důvodová zpráva k novelizujícímu zákonu č. 298/2011 Sb. výslovně uvádí, že změna textu z původních slov „do této skupiny“ (dle kontextu ustanovení je tím míněno některé skupiny léčivých látek uvedených v příloze č. 2 zákona) na text „ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků“ má značit obsahový posun v právní regulaci. Důvodová zpráva totiž poznamenává, že změna oproti předchozí právní úpravě nastává v situaci, kdy není ve skupině přílohy č. 2 žádný léčivý přípravek plně hrazen. V takovém případě bude SÚKL zjišťovat nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků (dle předchozí úpravy hledal nejméně nákladný v celé skupině přílohy č. 2) a rozhodnutí upraví tak, aby tento nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen. Důvodová zpráva je dostupná z http://www.psp.cz.
37.
Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že popsaná novelizace nově vtělila do § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 pojem „skupina posuzovaných léčivých přípravků“, k němuž se Nejvyšší správní soud nevyslovoval v rozsudku sp. zn. 4 Ads 52/2013, ale který má velký význam ve věci, kterou posuzuje městský soud. Z důvodu změny právní úpravy nelze hovořit o tom, že by úvaha městského soudu o provázání vymezení skupiny posuzovaných léčivých přípravků ve smyslu § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění s úpravou v § 39c odst. 2 písm. a) daného zákona narážela na závěry Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozsudku sp. zn. 4 Ads 52/2013. Jinými slovy, Ústavní soudÚstavní soud není v situaci, kdy by závěr soudu, který předložil návrh na zrušení zákona, o nutnosti aplikovat napadené ustanovení byl ohledně nutnosti jej aplikovat v rozporu s judikaturou vrcholného soudního orgánu, který sjednocuje judikaturu. Ústavní soudÚstavní soud tedy nemusí hodnotit, zda vůbec či za jakých předpokladů by i v takové situaci byla naplněna podmínka nevyhnutelného použití zákonného ustanovení, které je navrženo ke zrušení.
38.
Ústavní soudÚstavní soud shrnuje, že má za splněný požadavek na to, aby městský soud musel nevyhnutelně použít ustanovení zákona, jehož zrušení navrhuje. Splněny jsou i další procesní předpoklady řízení o návrhu na zrušení zákona.
VIII.
Ústavní konformita legislativního procesu
39.
Znění napadené právní úpravy bylo do zákona o veřejném zdravotním pojištění vtěleno zákonem č. 298/2011 Sb. Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (později vyhlášené pod č. 298/2011 Sb.) předložila Poslanecké sněmovně vláda dne 13. 4. 2011 (sněmovní tisk 325). Návrh zákona předložený vládou obsahoval rovněž návrh nového znění § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, které však bylo v později schváleném zákoně č. 298/2011 Sb. nahrazeno zněním schváleného poslaneckého pozměňovacího návrhu.
40.
První čtení návrhu zákona se uskutečnilo ve dnech 27. 4. 2011 a 3. 5. 2011, na němž byl návrh zákona přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví usnesením č. 472. Druhé čtení se konalo dne 10. 6. 2011 a pozměňovací návrh zde k návrhu nového znění § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění vznesl poslanec Leoš Heger, jak plyne ze sněmovního tisku 325/2. Usnesením č. 592 ze dne 21. 6. 2011 Poslanecká sněmovna návrh schválila většinou 105 poslanců ze 180 přítomných, proti návrhu hlasovalo 73 poslanců.
41.
Senát návrh postoupený mu dne 30. 6. 2011 projednal dne 21. 7. 2011 a v usnesení č. 281 se většina 48 ze 75 přítomných senátorů vyslovila pro jeho zamítnutí. Poslanecká sněmovna Senátem zamítnutý návrh zákona projednala dne 6. 9. 2011 (usnesení č. 668) a návrh zákona schválila většinou 103 poslanců ze 177 přítomných. Proti hlasovalo 68 poslanců. Prezidentu republiky byl zákon doručen dne 15. 9. 2011 a dne 29. 9. 2011 jej prezident podepsal. K vyhlášení zákona došlo ve Sbírce zákonů dne 14. 10. 2011 v částce 105 pod č. 298/2011 Sb.
42.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že k přijetí a vydání právního předpisu, který je předmětem přezkumu, došlo ústavně předepsaným způsobem. Připomenout lze, že se shodným výsledkem se k proceduře přijetí zákona č. 298/2011 Sb. vyslovil v nálezu ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.), bodech 29 až 32, v nálezu ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 3/15 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.), bodech 77 a 80, a v nálezu ze dne 4. 9. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 21/15 (233/2018 Sb.), bodě 50.
IX.
Věcné posouzení návrhu
IX. A. Ústavní východiska
43.
Městský soud namítá nesoulad napadeného ustanovení se základním právem občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny.
44.
Práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění se lze dle čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které takové právo provádějí. I samotný čl. 31 Listiny odkazuje na podmínky výkonu tohoto práva, které stanoví zákon. Zákonodárce je povinen přijmout zákonnou úpravu předpokládanou v čl. 31 Listiny, přičemž prováděcí zákon musí šetřit podstatu a smysl daného základního práva.
45.
Podstata a smysl základního práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění spočívá v povinnosti státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý způsob přístupu ke zdravotní péči a zdravotním pomůckám přiměřené kvality [viz nález ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 3/15 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.), bod 97; či usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 5. 5. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 23/98 (U 33/14 SbNU 319)]. Podstata práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění vyžaduje, aby občanům bylo zaručeno bezplatné poskytnutí zdravotní péče a zdravotních pomůcek potřebných pro zlepšení nebo zachování jejich zdravotního stavu nebo zmírnění jejich utrpení, a to formou takového ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky [srov. nálezy ze dne 4. 6. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 14/02 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.) a ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.), bod 52].
46.
V souvislosti s přístupem ke zdravotní péči lze rovněž poukázat na Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvu o lidských právech a biomedicíně (vyhlášenou pod č. 96/2001 Sb. m. s.), v jejímž čl. 3 se smluvní strany zavázaly, majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učinit odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality.
47.
V případě základního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky podle čl. 31 věty druhé Listiny je zákonodárce povinen stanovit podmínky jeho realizace, včetně vymezení, která zdravotní péče a zdravotní pomůcky musí být občanům poskytovány bezplatně, tedy bez toho, aby za jejich poskytnutí vznikla občanům povinnost k jejich přímé úhradě. Naplnění práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny předpokládá, že úhrada z veřejného zdravotního pojištění se bude vztahovat nejen na jednotlivé výkony poskytovatele zdravotních služeb, nýbrž i na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, jež jsou potřebné k dosažení žádoucího léčebného účinku [nález ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 3/15 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.), bod 137; nález ze dne 17. 4. 2018 sp. zn. III. ÚS 2332/16, bod 44].
48.
Právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění se vztahuje i na léčivé přípravky, které jsou nezbytné k dosažení léčivého účinku. Stát je povinen vybudovat systém veřejného pojištění tak, aby byl zajištěn rovný přístup i k uvedeným léčivým přípravkům. S tím souvisí nejen jejich bezplatnost, ale i faktická dostupnost z hlediska zajištění množství potřebného pro zdravotní péči o nositele základního práva zaručeného v čl. 31 větě druhé Listiny. V daném směru lze z podstaty a smyslu základního práva zaručeného v čl. 31 větě druhé Listiny dovodit ústavní požadavek na to, aby reguluje-li prováděcí zákon proces výběru léčivých přípravků, které mají být bezplatné na základě zdravotního pojištění, nebyly jako bezplatné určeny ty, u nichž je v době tohoto určení odůvodněný předpoklad, že v České republice pro občany nebudou dostupné v rozsahu nezbytném z medicínského hlediska. Dále lze dovodit požadavek na to, aby systém úpravy zdravotní péče umožňoval adekvátně reagovat na situace, kdy se určitý léčivý přípravek, který byl na základě prováděcího zákona zařazen do okruhu bezplatné zdravotní péče, stal v průběhu času nedostupným v České republice, narušuje-li takový stav poskytnutí zdravotní péče v rozsahu předpokládaném v čl. 31 větě druhé Listiny bezplatně na základě veřejného zdravotního pojištění. Ústavní požadavek na prováděcí zákon pro takové případy je zakotvení mechanismu, který umožní v přiměřeném čase výběr jiného léčivého přípravku poskytovaného bezplatně na základě veřejného zdravotního pojištění či jiný způsob zajišťující poskytnutí zdravotní péče potřebné k dosažení žádoucího léčebného účinku bezplatně na základě veřejného zdravotního pojištění.
IX. B. Napadené ustanovení v kontextu zákona o veřejném zdravotním pojištění
49.
Městský soud navrhuje zrušit část § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí nevyvratitelnou domněnku dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání.
50.
K posouzení návrhu městského soudu na zrušení části zákona je nejprve třeba rozebrat některé aspekty regulace úhrad léčivých přípravků v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. V mechanismu stanovení úhrad léčivých přípravků je v § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění stanoven jistý korekční mechanismus vymezený takto: „V případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav [tj. SÚKL, pozn. Ústavního souduÚstavního soudu] upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen.“ Jde o ustanovení tvořící součást zákonné úpravy poskytování bezplatné zdravotní péče na základě veřejného zdravotního pojištění.
51.
Použití citovaného ustanovení přichází v úvahu až poté, co je známa výše úhrady stanovená dle § 39b až 39e zákona o veřejném zdravotním pojištění, kam spadá i určení základní úhrady dle § 39c odst. 2 písm. a) daného zákona. Lze proto konstatovat, že § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění navazuje na předchozí určení úhrady dle § 39b až 39e, kterou za stanovených podmínek přikazuje modifikovat. Při naplnění hypotézy uvedené v § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění je nutno upravit výši úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen. O naplnění této hypotézy nebylo v řízení před městským soudem sporu. Lze se tak zaměřit na dispozici normy v § 39b odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění a zejména zde užitý pojem „skupina posuzovaných léčivých přípravků“, mezi nimiž se vybírá ten, který bude plně hrazen. Na zmíněný pojem je z ústavního hlediska třeba klást přinejmenším 1. požadavek na to, aby do této skupiny spadaly jen terapeuticky zaměnitelné přípravky, a 2. negativní požadavek spočívající v tom, aby do skupiny léčivých přípravků, z nichž se vybírá plně hrazený přípravek, nespadaly léčivé přípravky, u nichž je reálný předpoklad, že nebudou fakticky dostupné na trhu v České republice.
52.
U požadavku na terapeutickou zaměnitelnost je nutno poukázat na nález ze dne 17. 4. 2018 sp. zn. III. ÚS 2332/16, bod 47. Ústavní soudÚstavní soud zde shledal, že zákonné pravidlo, dle něhož má být z veřejného pojištění plně hrazen nejméně jeden léčivý přípravek z určité skupiny léků, je třeba ústavně konformně vykládat tak, že musí být zohledňovány pouze léčivé přípravky, které jsou terapeuticky zaměnitelné, aby nedocházelo k neodůvodněnému rozlišování mezi různými skupinami pacientů. Jiný postup by byl v rozporu s čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny.
53.
Negativní požadavek spočívající v tom, aby plně hrazený léčivý přípravek nebyl vybírán mezi léčivými přípravky, u nichž je reálný předpoklad, že nebudou fakticky dostupné na trhu v České republice, vyvěrá z čl. 31 věty druhé Listiny (viz bod 48). Právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění by se totiž stalo iluzorním v situaci, kdy by sice mezi všemi v zásadě terapeuticky zaměnitelnými léčivými přípravky byl určen jeden plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění, ale u něhož by byl důvodný předpoklad, že na trhu v České republice nebude pro občany dostupný.
54.
Při určení léčivého přípravku, který je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazen, má tudíž z ústavního hlediska nezanedbatelný význam jeho dostupnost. Jelikož je dostupnost stav faktický, který se navíc může v průběhu času měnit, projevuje se problematika dostupnosti plně hrazeného léčivého přípravku ve dvou rovinách. Zaprvé v procesu směřujícím k budoucímu určení léčivého přípravku plně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, což souvisí s výběrem takového léčivého přípravku, u něhož není důvodný předpoklad, že na trhu v České republice nebude pro občany dostupný (zde jde o hodnocení, které se vztahuje k budoucímu stavu po určení takového přípravku, tedy jistou predikci činěnou v době výběru léčivého přípravku plně hrazeného). Zadruhé se daná problematika projevuje v době následující po určení léčivého přípravku plně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, což souvisí s tím, zda je léčivý přípravek fakticky dostupný (zde jde o hodnocení, které se vztahuje k aktuálnímu stavu v době, kdy je takové hodnocení činěno) a se zjednáním nápravy v případě jeho nedostupnosti. Zákon o veřejném zdravotním pojištění obsahuje úpravu, která se v určité míře týká obou naznačených rovin problematiky (k první rovině viz body 62 až 75, ke druhé viz body 76 až 87). Návrh městského soudu na zrušení části § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se dotýká především roviny problematiky spojené s výběrem léčivého přípravku plně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění.
55.
Legislativně je otázka dostupnosti léčivého přípravku upravena v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, který se týká procesu stanovení základní úhrady v referenčních skupinách. Referenční skupiny jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem, jímž je v současné době vyhláška č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění pozdějších předpisů.
56.
Jak již bylo výše v bodě 34 uvedeno, Ústavní soudÚstavní soud nemíní zasahovat do závěru městského soudu o provázání vymezení skupiny posuzovaných léčivých přípravků podle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění s úpravou v § 39c odst. 2 písm. a) daného zákona v těch případech, kdy SÚKL za účelem stanovení základní úhrady v referenční skupině nejprve zjišťoval nejnižší cenu výrobce připadající na denní terapeutickou dávku [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění], kterou následně upravil dle § 39c odst. 5 zmíněného zákona, a tímto způsobem stanovil základní úhradu referenční skupiny. Závěr městského soudu o provázanosti se pak projevuje v tom, že vymezení dostupnosti léčivého přípravku v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění tento soud hodlá použít i ve vztahu k § 39c odst. 5 daného zákona, který má zajišťovat, aby ve stanovených případech byl vybrán léčivý přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že jde o výklad podústavního práva, který text zákona umožňuje.
57.
V § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je obsažena obecná úprava dostupnosti léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, a to prostřednictvím požadavku na faktickou dostupnost představovanou alespoň 3% podílem na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků obsahujících tutéž léčivou látku. Následuje zakotvení zvláštní úpravy dostupnosti, která se odvíjí od nevyvratitelné domněnky dostupnosti u léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání. O domněnku jde, jelikož presumpce dostupnosti vychází z přijatého závazku zajistit dostupnost (k tomu viz body 62 až 75) a předpokladu jeho plnění. O nevyvratitelnosti svědčí úprava, dle níž se takové léčivé přípravky vždy považují za dostupné. Rovněž v důvodové zprávě k zákonu č. 298/2011 Sb. se uvádí, že úmyslem zákonodárce bylo zavést nevyvratitelnou domněnku: „Nevyvratitelná domněnka pak nastupuje při posuzování dostupnosti a přítomnosti léčivého přípravku ..., o jehož ceně pro konečného spotřebitelespotřebitele nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání...“
58.
V § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je rovněž stanoveno, že za dostupný na trhu v České republice se vždy považuje první až třetí podobný přípravek v léčivé látce v pořadí podle okamžiku podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady. Úprava dostupnosti prvního až třetího podobného přípravku není předmětem návrhu městského soudu, proto se jí Ústavní soudÚstavní soud v dalším textu již nezabývá.
59.
Užití úpravy dostupnosti v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění při úpravě základní úhrady v referenční skupině tak, aby existoval léčivý přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění (§ 39c odst. 5 daného zákona) má projev v rozdílném přístupu, jakým je reagováno na požadavek, aby do skupiny přípravků, mezi nimiž je vybírán plně hrazený, nevstupovaly takové přípravky, u nichž by byl důvodný předpoklad, že na trhu v České republice nebudou pro občany dostupné (k němu viz body 48 a 53). U obecné úpravy dostupnosti prostřednictvím 3% podílu na trhu v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků obsahujících tutéž léčivou látku se vychází z toho, že v minulosti daný léčivý přípravek dosáhl alespoň zákonem stanoveného podílu na trhu. U domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce či úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, se vychází z toho, že musel být přijat závazek zajistit jeho dostupnost na trhu v České republice (k tomu viz body 62 až 75). V obou případech jde o úpravu, která napomáhá určitým způsobem předcházet nežádoucímu stavu, kdy plně hrazený léčivý přípravek z veřejného zdravotního pojištění není pro občany na trhu v České republice dostupný.
60.
Již ve fázi výběru plně hrazeného léčivého přípravku je ovšem prakticky nerealizovatelné zabezpečit, aby někdy v budoucnu vůbec nemohla nastat nežádoucí situace spojená s faktickou nedostupností určeného léčivého přípravku. Na jeho faktickou nedostupnost, která by nastala v době následující po určení plně hrazeného léčivého přípravku, se však zákonodárci nabízí možnost reagovat prostřednictvím právních institutů, které by byly aktivovány v případě jeho nedostupnosti a jejichž prostřednictvím by byl určen jiný plně hrazený přípravek, odstraněna nedostupnost či jinak daná situace vyřešena (k tomu srov. body 76 až 87).
61.
Význam domněnky dostupnosti u léčivých přípravků, o jejichž nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, Ústavní soudÚstavní soud spatřuje ve vytvoření prostoru pro možnost rychlejšího zajištění úspory celkových nákladů na zdravotní péči oproti postupu, kdy je základní úhrada v referenčních skupinách určena s využitím obecné úpravy dostupnosti dle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Obecná úprava za dostupný považuje takový léčivý přípravek, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků obsahujících tutéž léčivou látku činil v rozhodném období nejméně 3 %. Rozhodné období stanovuje Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem [§ 39a odst. 3 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 376/2011 Sb. je rozhodným obdobím pro posuzování dostupnosti léčivého přípravku kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém bylo zahájeno správní řízení. Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že posuzuje-li se faktická dostupnost určená 3% podílem na trhu, děje se tak za vymezené období 3 kalendářních měsíců, které stanoveným způsobem předchází zahájení správního řízení. V případech, kdy prodej určitého léčivého přípravku dosáhl alespoň 3 % celkového objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků až v průběhu správního řízení, nikoli však již v předcházejícím kalendářním čtvrtletí, podle něhož je rozhodné období určeno, nepůjde o dostupný léčivý přípravek ve smyslu § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění pro účely takového správního řízení, a to s ohledem na vymezení rozhodného období, v němž se dostupnost zkoumala. S užitím domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, je možno při určení základní úhrady dříve zohledňovat ty léčivé přípravky, jichž se domněnka týká, a není tak třeba čekat na to, až v rozhodném období dosáhnou 3% podíl na trhu v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků obsahujících tutéž léčivou látku, ale je možno vycházet z toho, že dostupnost je upravena smluvním závazkem. Praktickým se tento postup může jevit v případě, je-li subjekt, který přijímá závazek zajistit dostupnost, připraven na trh v České republice v dostatečném množství uvést takový léčivý přípravek, prostřednictvím kterého může systém financování zdravotní péče dosáhnout úspory.
IX. C. Závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku
62.
Jak bylo výše uvedeno, domněnka dostupnosti léčivého přípravku vychází ze závazku zajistit jeho dostupnost.
63.
Dle § 39b odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění při stanovení výše a podmínek úhrady u léčivého přípravku správní orgán posuzuje mj. veřejný zájem dle § 17 odst. 2 daného zákona, kde je zavedena legislativní zkratka „veřejný zájem“. Pod tuto zkratku dle zákonného vymezení spadá zájem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění. Mezi hrazené služby patří i poskytování léčivých přípravků [§ 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb.]. Zjištění všech okolností důležitých pro ochranu veřejného zájmu je obecnou povinností správního orgánu upravenou v § 50 odst. 3 správního řádu. Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že správní orgán při stanovení výše úhrady u léčivého přípravku zkoumá i otázku dostupnosti léčivého přípravku jako jednu ze složek veřejného zájmu.
64.
Zákonná povinnost posuzovat veřejný zájem [§ 39b odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění, § 50 odst. 3 správního řádu] vede SÚKL k nutnosti ověřit, zda písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě obsahuje závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku na trhu v České republice, a to v případě, že v procesu stanovení základní úhrady hodlá vyjít z domněnky dostupnosti léčivého přípravku, která se váže ke zmíněným písemným ujednáním. Splnění této povinnosti je o to naléhavější z hlediska čl. 31 věty druhé Listiny v těch případech, jde-li o úpravu výše základní úhrady v referenčních skupinách dle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, aby nejméně nákladný přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen.
65.
Písemné ujednání o úhradě je blíže upraveno v § 39c odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zde je mezi náležitostmi takového ujednání uveden i závazek, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely bude po dobu platnosti ujednání dostupný na trhu České republiky. Závazek přijímá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely.
66.
Písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce je blíže upraveno v § 39a odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde se uvádí, že jde o ujednání ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zmíněného zákona. Jednou ze složek veřejného zájmu dle daného ustanovení je též zájem na zajištění dostupnosti hrazených služeb, kam spadá i poskytování léčivých přípravků. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že prostřednictvím požadavku na uzavření ujednání ve veřejném zájmu, jehož jednou složkou je i zajištění dostupnosti hrazených služeb, zákon o veřejném zdravotním pojištění pojímá závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku jako součást písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce. Závazek zajistit dostupnost přijímá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo předkladatel specifického léčebného programu.
67.
Ústavní soudÚstavní soud může učinit dílčí shrnutí, že jak u písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce, tak u písemného ujednání o úhradě zákon předpokládá, že součástí těchto ujednání má být závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku, jehož se ujednání týkají, po dobu účinnosti ujednání.
68.
V rámci zkoumání veřejného zájmu, jehož složkou je i zájem na zajištění dostupnosti hrazených služeb, prováděného při stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku [§ 39b odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění, § 50 odst. 3 správního řádu] je povinností správního orgánu ověřit, zda v ujednání o nejvyšší ceně výrobce či dohodě o úhradě byl řádně sjednán závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku na trhu České republiky, mají-li tato ujednání pro jeho rozhodnutí význam. Jestliže zde takový závazek řádně sjednán nebyl, není možné uplatnit nevyvratitelnou domněnku dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Zmíněná domněnka dostupnosti totiž vychází ze závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku, bez jehož řádného sjednání se nemůže uplatnit.
69.
Dodat lze, že plnění povinností plynoucích z písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě je v případě, že dle těchto ujednání byla stanovena základní úhrada referenční skupiny, sankcionováno skutkovou podstatou přestupku dle § 39q odst. 1 písm. b) a c) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tohoto přestupku se dopustí fyzická nebo právnická osoba, poruší-li písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce, na jehož základě byla stanovena základní úhrada referenční skupiny [§ 39q odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění], nebo poruší-li písemné ujednání o úhradě, na jehož základě byla stanovena základní úhrada referenční skupiny [§ 39q odst. 1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Jde o přestupek, za nějž lze uložit pokutu do 10 milionů Kč. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že za základní úhradu referenční skupiny, která byla stanovena na základě písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, je nutno považovat i takovou základní úhradu, při jejímž stanovení byla využita domněnka dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce či úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění].
70.
Úprava přestupku v § 39q odst. 1 písm. b) a c) zákona o veřejném zdravotním pojištění má pro uplatnění domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, význam ještě z dalšího hlediska. Aby se mohla popsaná domněnka dostupnosti uplatnit, musí být na straně subjektu, který se zavazuje zajistit dostupnost léčivého přípravku, splněna podmínka, že v posledních dvou letech nespáchal přestupek dle § 39q odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění, jde-li o ujednání o nejvyšší ceně výrobce, či přestupek dle [§ 39q odst. 1 písm. c), jde-li o ujednání o úhradě. Podmínky, aby nedošlo ke spáchání uvedených přestupků, jsou uvedeny v § 39c odst. 2 písm. c) a d) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vztažení těchto podmínek pro uplatnění domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, vyplývá z vnitřní systematiky § 39c odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se zmiňuje písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, aniž by zde byla stanovena bližší právní úprava, která se k nim váže. Bližší úpravu, která se vztahuje k těmto ujednáním, lze nalézt v § 39c odst. 2 písm. c) v návaznosti na § 39a odst. 2 písm. b) a dále v § 39c odst. 2 písm. d) daného zákona. Proto je úpravu obsaženou v právě zmíněných ustanoveních nutno vztáhnout i na zmínku o písemném ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě obsaženou v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to v rozsahu, v jakém to vyhovuje zakotvení domněnky dostupnosti. Kvalitu domněnky dostupnosti posiluje skutečnost, že pro její uplatnění mohou být brána v úvahu jen ta ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, v nichž závazek zajistit dostupnost přejal subjekt, který nespáchal v posledních dvou letech přestupek, jehož skutková podstata spočívá v porušení takových dohod, byla-li na jejich základě určena základní úhrada referenční skupiny.
71.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nevyvratitelná domněnka dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění], nedává prostor pro to, aby pro účely stanovení základní úhrady v referenčních skupinách či pro účely úpravy této základní úhrady postupem dle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, aby ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl alespoň jeden hrazen, správní orgán zkoumal v rozhodném období tržní podíl daného léčivého přípravku na trhu v České republice. Jde o úmysl zákonodárce motivovaný snahou zajistit větší prostor pro hospodárnější využití finančních prostředků určených k hrazení zdravotní péče. Důvodová zpráva k zákonu č. 298/2011 Sb. se zmiňuje o tom, že za účelem snížení výdajů prostředků veřejného zdravotního pojištění (k tomu srov. bod 61) se na základě novelizovaného znění § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění rozšiřují případy, kdy nedochází k zjišťování dostupnosti konkrétních léčivých přípravků a jejich cena je vždy zařazena do cenové reference. To se týká léčivých přípravků, o jejichž nejvyšší ceně výrobce či úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání. Zkoumání dostupnosti vymezené pomocí 3% podílu na trhu v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků obsahujících tutéž léčivou látku je u zmíněných léčivých přípravků nahrazeno povinností správního orgánu při stanovení základní úhrady v referenčních skupinách (a pro případné úpravy jeho výše dle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění) ověřit, zda byly naplněny všechny zákonné podmínky k aplikaci domněnky dostupnosti léčivého přípravku. Z této domněnky lze vyjít jen tehdy, byly-li všechny zákonné podmínky splněny. V případě léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, mezi tyto podmínky patří přijetí závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku na trhu v České republice a skutečnost, že subjekt, který se zavázal zajistit dostupnost léčivého přípravku, v posledních dvou letech nespáchal přestupek dle § 39q odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o veřejném zdravotním pojištění v návaznosti na typu tohoto ujednání, o který jde.
72.
Městský soud, jak popisuje ve svém návrhu, dospěl k závěru, že zákon stanoví domněnku dostupnosti, která se odvíjí od písemných ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, aniž by blíže stanovil obsah těchto písemných ujednání a aniž by stanovil konkrétní množství léčivého přípravku, jež musí být do lékárenské sítě dodáno. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že z hlediska domněnky dostupnosti léčivého přípravku je relevantní závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku, který dle zákonné úpravy má být součástí písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě (viz body 65 a 66). Současně neshledal, že by nešel dovodit normativní dosah pojmu „dostupnost“ ve smyslu § 39a odst. 2 písm. b) ve spojení s § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění či pojmu „dostupný léčivý přípravek“ ve smyslu § 39c odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tyto pojmy představují ústřední bod závazku zajištění dostupnosti a vyznačují se určitým stupněm neurčitosti. Neurčitost právních pojmů není v právním řádu ničím neobvyklým a ve své podstatě plyne z abstraktní a regulativní povahy právních norem. Sama o sobě nezakládá protiústavnost. Za rozpornou s požadavkem právní jistoty, jež je jednou z náležitostí právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), by však mohla být považována tehdy, jestliže by její intenzita vylučovala možnost stanovení normativního obsahu právního předpisu pomocí obvyklých interpretačních postupů [např. nálezy ze dne 5. 4. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 44/03 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.), ze dne 13. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 10/06 (N 47/44 SbNU 603; 163/2007 Sb.), ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 7/17 (81/2018 Sb.), bod 71].
73.
Pro stanovení, k čemu přesně má směřovat závazek zajistit dostupnost v písemném ujednání o nejvyšší ceně výrobce či o úhradě, nebude možno vyjít pouze z § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to s ohledem na výkladové pravidlo lex specialis derogat legi generali (zvláštní právní úprava vylučuje úpravu obecnou). Dle tohoto ustanovení totiž obecné vymezení dostupnosti pomocí 3% tržního podílu nedopadá na léčivé přípravky, o jejichž nejvyšší ceně výrobce či o úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, jelikož pro zmíněné přípravky je v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění stanovena zvláštní úprava v podobě domněnky dostupnosti. Pomocí domněnky dostupnosti (za dostupný se vždy považuje léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání) však nelze smysluplně určit, co přesně má být obsahem závazku zajistit dostupnost v uvedených ujednáních. I kdyby se odhlédlo od výkladového pravidla lex specialis derogat legi generali, nelze přehlédnout, že vymezení dostupnosti pomocí 3% tržního podílu je v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění vztaženo k rozhodnému období spadajícímu do minulosti (srov. tuto část ustanovení: „činil v rozhodném období nejméně 3 %“). Závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku v písemném ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě však je nutno dodržovat po celou dobu účinnosti ujednání, jeho vztažení k minulému období by nedávalo smysl, k tomu srov. § 39c odst. 2 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož má být v písemném ujednání o úhradě závazek, že léčivý přípravek bude po dobu účinnosti ujednání dostupný na trhu v České republice. U písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce lze dovodit nutnost dodržovat závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku po celou dobu účinnosti daného písemného ujednání z požadavku veřejného zájmu na zajištění dostupnosti hrazených služeb [§ 39a odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění].
74.
Co má být obsahem závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku přijatého v písemném ujednání o nejvyšší ceně výrobce či o úhradě, lze vyvodit z výkladu slova dostupnost, resp. dostupný. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku směřuje k tomu, aby v přijatelné míře byla z hlediska množstevního saturována lékařskými důvody odůvodněná poptávka pacientů po léčivém přípravku na území České republiky, a to za dodržení požadavků na cenu, případně úhradu, které stanoví právní řád. Závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku směřuje k dosažení a udržení požadovaného faktického stavu projevujícího se v obecné rovině v tom, že na trhu v České republice bude léčivý přípravek pro pacienty dostupný, tj. že nenastanou významnější problémy s jeho množstevními dodávkami na trh a pokrytím poptávky pacientů při dodržení právním řádem stanovených požadavků na cenu, resp. úhradu. Ústavní soudÚstavní soud tedy nespatřuje neurčitost, která by bránila ve stanovení normativního dosahu toho, k čemu má směřovat závazek zajistit dostupnost léčivého přípravku, jež je součástí písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě. Z ústavního hlediska není nutné, aby při legislativní úpravě závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku bylo stanoveno konkrétní množství léčivého přípravku, jež musí být do lékárenské sítě dodáno, jak naznačuje městský soud. Jinými slovy, závazek zajistit dostupnost je vymezen prostřednictvím stavu, jehož má být dosaženo (zjednodušeně řečeno, saturací medicínsky odůvodněné poptávky pacientů), aniž by byla dostupnost, k níž závazek směřuje, vymezena např. nějakým určitým tržním podílem daného léčivého přípravku na trhu či určitým dodaným množstvím.
75.
Ústavní soudÚstavní soud může shrnout, že domněnka dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nevyšší ceně výrobce či úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, vychází ze závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku, který je dle zákonného vymezení součástí těchto ujednání. Aby se mohla domněnka dostupnosti uplatnit při určení výše úhrad, musí si správní orgán ověřit, že závazek zajistit dostupnost byl řádně sjednán. Plnění tohoto závazku je v případě, že dle těchto ujednání byla stanovena základní úhrada referenční skupiny, sankcionováno skutkovou podstatou přestupku, čímž je vedle soukromoprávních odpovědnostních institutů povinný subjekt motivován k řádnému plnění přijatého závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku. Současně je uplatnění zmíněné domněnky dostupnosti podmíněno tím, že subjekt, který se zavázal zajistit dostupnost léčivého přípravku, v posledních dvou letech nespáchal přestupek dle § 39q odst. 1 písm. b), resp. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, který se vztahuje k porušení písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, na jejichž základě byla stanovena základní úhrada referenční skupiny. Dle hodnocení Ústavního souduÚstavního soudu proto není v rozporu s čl. 31 větou druhou Listiny úprava domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání v § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. V případech, kdy je plně hrazený léčivý přípravek dle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění určován v návaznosti na § 39c odst. 2 téhož zákona s využitím této domněnky dostupnosti, nedochází ke stavu nepřípustnému z hlediska čl. 31 věty druhé Listiny, tj. k výběru plně hrazeného léčivého přípravku mezi těmi přípravky, u nichž by byl v době jeho výběru důvodný předpoklad, že na trhu v České republice nebudou pro občany dostupné. Naopak, výše popsaná úprava v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, z níž lze vyčíst návaznost domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, na závazek zajistit dostupnost, vede k závěru, že plně hrazený přípravek je vybírán mezi těmi, u nichž zákonná úprava prostřednictvím závazku zajistit dostupnost vytváří předpoklady pro to, že dostupné budou.
IX. D. Zkoumání dostupnosti léčivého přípravku v době následující poté, co byl určen plně hrazený léčivý přípravek z veřejného zdravotního pojištění
76.
V bodě 54 se Ústavní soudÚstavní soud zmínil, že problematika dostupnosti se ve vztahu k léčivému přípravku, který je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazen, projevuje ve dvou rovinách. Jednak při určení léčivého přípravku plně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, čehož se týkalo pojednání o závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku v bodech 62 až 75. Jednak v době následující po určení léčivého přípravku plně hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Ústavní soudÚstavní soud považuje za nutné vyjádřit se k domněnce dostupnosti léčivého přípravku i pro situaci, kdy již byl určen plně hrazený léčivý přípravek. Právní úprava je v rámci úpravy výběru plně hrazeného léčivého přípravku jen stěží schopna zcela zabránit situaci, kdy vybraný plně hrazený léčivý přípravek fakticky nebude v budoucnu na trhu v České republice dostupný, ať již byl určen s využitím domněnky dostupnosti či při jeho určení byl zkoumán jeho podíl na trhu. Na nežádoucí situaci spojenou s faktickou nedostupností má dle důvodové zprávy k zákonu č. 298/2011 Sb. reagovat právní institut zkrácené revize, který má systému přinést nutnou flexibilitu pro situace výpadku dostupnosti léčivého přípravku či odchodu z trhu u léčiva, na němž stojí úhradový systém. Ústavní soudÚstavní soud si ověřil, že domněnka dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, neznemožňuje reagovat na případně vzniklý nežádoucí stav spojený s faktickou nedostupností léčivého přípravku. Zmíněná domněnka dostupnosti léčivého přípravku se proto nedostává do rozporu s čl. 31 větou druhou Listiny ani z tohoto pohledu.
77.
Na zákonem vymezené případy, kdy není ani jeden léčivý přípravek plně hrazen, je reagováno zahájením zkrácené revize dle § 39p odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pro případ, kdy při určení základní úhrady v referenční skupině (případně upravené dle § 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, aby ve skupině posuzovaných léčivých přípravků byl alespoň jeden plně hrazen) byla využita domněnka dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce či úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání, má význam § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Na dané ustanovení se proto Ústavní soudÚstavní soud zaměří.
78.
SÚKL dle § 33 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o léčivech“) získává elektronicky údaje o objemu dodávek léčivých přípravků uvedených na trh v České republice, které jsou mu úplně a správně povinni poskytovat držitelé rozhodnutí o registraci léčivého přípravku. Obdobnou povinnost má i distributor léčiv dle § 77 odst. 1 písm. f) zákona o léčivech. SÚKL má od distributora léčiv pravidelně získávat úplné a správné údaje o objemu léčivých přípravků, které distributor distribuoval do lékáren a dalším poskytovatelům zdravotních služeb, jiným distributorům, prodejcům vyhrazených léčiv a veterinárním lékařům, a o objemu reklamních vzorků, které dodal držitelům rozhodnutí o registraci nebo obchodním zástupcům.
79.
SÚKL tak pravidelně získává informace o objemu dodávek léčivých přípravků. Rovněž dle § 42 správního řádu přijímá podněty k zahájení řízení z moci úřední. V obou případech jde o zdroj informací využitelný pro zahájení zkrácené revize úhrad dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ve zkrácené i hloubkové revizi se stanovuje základní úhrada referenční skupiny (§ 39c odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí: „Ústav neprodleně zahájí zkrácenou revizi v případě, že došlo k
a)
porušení písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) [tj. ujednání o nejvyšší ceně výrobce, pozn. Ústavního souduÚstavního soudu] v případě, že základní úhrada referenční skupiny byla stanovena ve výši takového písemného ujednání, nebo
b)
porušení písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d) [tj. ujednání o úhradě, pozn. Ústavního souduÚstavního soudu] v případě, že základní úhrada referenční skupiny byla stanovena podle takového písemného ujednání.“
80.
Byť se v § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění hovoří o zkrácené revizi, v případě, že u skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků neproběhla první revize systému úhrad, SÚKL za podmínek zmíněných v § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění zahájí hloubkovou revizi (§ 39l), jak určuje § 39p odst. 5 věta čtvrtá daného zákona. Výklad podmínek v § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění je však shodný jak pro zahájení zkrácené, tak hloubkové revize. Dále se proto Ústavní soudÚstavní soud zmiňuje jen o zkrácené revizi.
81.
Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že jednou z podmínek zahájení zkrácené revize dle § 39p odst. 4 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je to, že základní úhrada referenční skupiny byla stanovena ve výši písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce. Nepůjde jen o případy, kdy základní úhrada byla stanovena dle § 39c odst. 2 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale i všechny případy, kdy základní úhrada byla stanovena podle léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce bylo uzavřeno písemné ujednání a o jehož dostupnosti se v řízení o stanovení základní úhrady uplatnila domněnka dostupnosti dle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Základní úhrada referenční skupiny totiž nemusí být stanovena ve výši ujednání o nejvyšší ceně výrobce jen postupem dle § 39c odst. 2 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale v této výši může být v praxi stanovena i s využitým § 39c odst. 2 písm. a) daného zákona. Poukázat lze např. na věc posuzovanou městským soudem, kde základní úhrada byla ve výši ujednání o nejvyšší ceně výrobce stanovena na základě § 39c odst. 5 v návaznosti právě na § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění (viz rekapitulaci v bodě 23).
82.
Ústavní soudÚstavní soud považuje za nezbytné dodat, že písemné ujednání o nejvyšší ceně výrobce již dle svého názvu vyžaduje pouze omezení ceny výrobce tak, že její výše nesmí přesáhnout dohodnutou nejvyšší cenu, může se však pohybovat na úrovni nižší. Jestliže by tedy základní úhrada byla stanovena dle této nižší (fakticky účtované) ceny dle přípravku, u něhož bylo uzavřeno písemné ujednání a o jehož dostupnosti se v řízení o stanovení základní úhrady uplatnila domněnka dostupnosti dle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění, stále půjde o úhradu stanovenou ve výši písemného ujednání o nejvyšší dohodnuté ceně výrobce podle § 39p odst. 4 písm. a) téhož zákona. Je-li cena výrobce písemným ujednáním o nejvyšší dohodnuté ceně výrobce omezena jen maximální výší, je třeba tuto okolnost zohledňovat i při výkladu § 39p odst. 4 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Souslovím „ve výši takového písemného ujednání“ je tak třeba rozumět cenový interval omezený shora nejvyšší cenou výrobce. Jinými slovy, byla-li základní úhrada v referenční skupině určena s využitím domněnky dostupnosti, určující je z hlediska § 39p odst. 4 písm. a) daného zákona, zda základní úhrada byla stanovena dle přípravku, u něhož se při stanovení základní úhrady uplatnila domněnka dostupnosti spojená s léčivým přípravkem, o jehož nejvyšší ceně výrobce bylo uzavřeno písemné ujednání, nikoli to, zda byla stanovena přesně ve výši dohodnuté nejvyšší ceny výrobce či na nižší (fakticky účtované) úrovni.
83.
Obdobnou úvahu lze učinit ve vztahu k § 39p odst. 4 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění a dohodě o úhradě. Nepůjde tedy jen o případy, kdy základní úhrada byla stanovena dle § 39c odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale i všechny případy, kdy základní úhrada byla stanovena podle léčivého přípravku, o jehož úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání a o jehož dostupnosti se v řízení o stanovení základní úhrady uplatnila domněnka dostupnosti dle § 39c odst. 2 písm. a) téhož zákona. Souslovím „podle takového písemného ujednání“ je třeba rozumět cenový interval omezený shora výší úhrady sjednané v písemném ujednání o úhradě. I zde je omezení ceny, tentokrát pro konečného spotřebitelespotřebitele, učiněno stanovením maximální výše ceny, neboť součástí dohody o úhradě je závazek, že cena pro konečného spotřebitelespotřebitele léčivého přípravku nepřekročí nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele [§ 39c odst. 2 písm. d) in fine zákona o veřejném zdravotním pojištění].
84.
Dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění má SÚKL povinnost neprodleně zahájit zkrácenou revizi v případě porušení písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce či písemného ujednání o úhradě, byla-li základní úhrada referenční skupiny stanovena ve výši ujednání o nejvyšší ceně výrobce nebo podle ujednání o úhradě. Jak bylo výše objasněno (body 81 až 83), uvedené ustanovení míří na případy, kdy základní úhrada byla stanovena dle léčivého přípravku, u něhož se v řízení o stanovení základní úhrady využila domněnka dostupnosti spojená s uzavřeným písemným ujednáním o nejvyšší ceně výrobce či úhradě [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Porušením ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě je rovněž porušení závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku, jehož se zmíněná písemná ujednání týkají. Tento závazek musí být jejich součástí, aby při stanovení základní úhrady bylo možno užít domněnku dostupnosti (viz bod 67). Na základě § 39c odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění je tedy možno reagovat na situaci, kdy není plněn závazek zajistit dostupnost, a to stanovením nové základní úhrady ve zkrácené revizi.
85.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že při hodnocení, zda došlo k porušení písemného ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, byla-li na jejich základě stanovena základní úhrada referenční skupiny, musí jít v případě zkoumání dodržení závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku o zkoumání faktické dostupnosti, která je obsahem tohoto závazku (k tomu viz bod 74). Kdyby se měla nevyvratitelná domněnka dostupnosti uplatnit i na § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, zcela by to znemožnilo zkoumat, zda nedošlo k porušení písemných ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě v těch jejich částech, které se týkají závazku zajistit dostupnost. Nevyvratitelná domněnka dostupnosti dle § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se zde nemůže uplatnit, neboť by to vedlo k absurdním důsledkům a popření smyslu úpravy v § 39p odst. 4 téhož zákona, kterým je zajištění flexibility systému pro situace výpadku dostupnosti léčivého přípravku, jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 298/2011 Sb.
86.
Současně musí platit, že bylo-li důvodem pro zahájení zkrácené revize porušení závazku zajistit dostupnost léčivého přípravku přijatého v písemném ujednání o nejvyšší ceně výrobce či úhradě, nelze v rámci této zkrácené revize při stanovení základní úhrady, potažmo při úpravě úhrady ve skupinách léčivých přípravků, v nichž má být alespoň jeden plně hrazen (§ 39c odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění), vycházet z domněnky dostupnosti u přípravku, u něhož byl porušen závazek zajistit dostupnost. Opačný přístup by totiž mnohdy znemožnil odstranit závadný stav, který vedl k zahájení zkrácené revize dle § 39c odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
87.
Lze uzavřít, že domněnka dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění] nepředstavuje překážku pro zákonem předvídanou reakci (zpravidla jinou úpravu úhrad v referenčních skupinách) na faktickou nedostupnost léčivého přípravku dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ani z tohoto pohledu proto Ústavní soudÚstavní soud neshledal rozpor dané domněnky dostupnosti s čl. 31 větou druhou Listiny. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že se ve svém hodnocení omezil jen na ověření, že rozebíraná domněnka dostupnosti nebrání tomu, aby mohla proběhnout zkrácená revize (případně hloubková revize) zahájená dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a že domněnka dostupnosti zde nebrání odstranění závadného stavu. Dalšími aspekty právní úpravy, které se týkají zkrácené revize (případně hloubkové revize) zahájené dle § 39p odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale které nemají přímý vztah k domněnce dostupnosti léčivého přípravku, se Ústavní soud nezabýval. Předmětem jeho hodnocení v tomto řízení je totiž jen ústavnost domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání [§ 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění].
IX. E. K argumentaci městského soudu o snášení léčivého přípravku pacienty
88.
V rámci doplňující argumentace ve svém návrhu městský soud vyjádřil pochybnosti nad tím, zda u léčivého přípravku, který v době rozhodování správního orgánu nebyl na trhu v České republice k dispozici, budou dostatečné zkušenosti s jeho předepisováním a informace o jeho snášení pacienty.
89.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že otázky vlivu léčivého přípravku na pacienty nejsou předmětem právní úpravy domněnky dostupnosti léčivého přípravku, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání. Tuto otázku tak není třeba řešit na základě návrhu na zrušení napadené části § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění.
90.
Krátce lze zmínit, že úpravu problematiky, jíž se týká doplňující argumentace městského soudu lze hledat např. v zákoně o léčivech. Léčivý přípravek dle § 25 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 75/2011 Sb., nesmí být uveden na trh v České republice, dokud mu SÚKL neudělil registraci nebo dokud nebyla registrace udělena postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. V registračním řízení je za stanovených podmínek pamatováno na posuzování účinnosti, dostatečné bezpečnosti a jakosti léčivých přípravků [srov. § 31 odst. 5 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 75/2011 Sb., čl. 37 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky]. Součástí procesu registrace je i za určených podmínek požadavek na předkládání výsledků fyzikálně-chemických, biologických či mikrobiologických zkoušek, toxikologických i farmakologických zkoušek a klinických hodnocení [§ 26 odst. 5 písm. j) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb., čl. 6 odst. 1 zmíněného nařízení ve vazbě na čl. 8 odst. 3 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. 11. 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků].
X.
Závěr
91.
Z důvodů výše vyložených Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že ustanovení § 39c odst. 2 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění ve slovech „nebo léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky se vždy považují za dostupné na trhu v České republice,“ není v rozporu ústavním pořádkem. Návrh městského soudu na zrušení tohoto ustanovení zákona proto zamítl dle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
92.
Ústavní soudÚstavní soud nepřihlížel k žádosti společnosti LEK Pharmaceuticals d. d., aby se ve svém rozhodnutí obiter dictum vyjádřil k souladu § 39h odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění o vyloučení odkladného účinku proti rozhodnutí v hloubkové revizi, zkrácené revizi a dalších řízeních. Tato společnost, která je žalobkyní v řízení před městským soudem, není ve stávající procesní situaci oprávněna podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Ustanovení § 39h odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění nemělo žádný dopad na posouzení návrhu městského soudu Ústavním soudemÚstavním soudem.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 73/2019 Sb. | Vyhláška č. 73/2019 Sb.
Vyhláška o vzdělávání v základních kmenech farmaceutů
Vyhlášeno 14. 3. 2019, datum účinnosti 29. 3. 2019, částka 31/2019
* § 1 - Požadavky na
* § 2 - Přechodné ustanovení
* § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 73/2019 Sb.
Aktuální znění od 29. 3. 2019
73
VYHLÁŠKA
ze dne 8. března 2019
o vzdělávání v základních kmenech farmaceutů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. n), p) a q) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 67/2017 Sb.:
§ 1
Požadavky na
a)
členění a rozsah vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech farmaceutů (dále jen „základní kmenyzákladní kmeny“),
b)
obsah vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech,
c)
technické a věcné vybavení a personální zabezpečení, které jsou podmínkou pro získání akreditace k provádění specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech,
d)
typ pracoviště, na kterém probíhá povinná odborná praxe v rámci vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech,
e)
délku povinné odborné praxe v rámci základních kmenůzákladních kmenů,
f)
teoretické znalosti a praktické dovednosti, které jsou předmětem prověřování při zkoušce po ukončení vzdělávání v základních kmenechzákladních kmenech,
g)
rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni,
jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Přechodné ustanovení
Absolvování odborné praxe, kterou farmaceuti zařazení do oboru specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání po 30. červnu 2017, nejpozději však ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti této vyhlášky, absolvovali do 31. října 2019, a to podle vzdělávacích programů platných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za absolvování povinné odborné praxe podle této vyhlášky.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Příloha k vyhlášce č. 73/2019 Sb.
Základní kmen lékárenský - v délce 18 měsíců
Část I.
Členění specializačního vzdělávání a délka odborné praxe
a)
povinná odborná praxe
Praxe| Délka praxe
---|---
1\\. V lékárně poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči s výjimkou odloučeného oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.
Praxe v oboru praktické lékárenství může s výjimkou praxe podle bodu 2. probíhat podle § 11 odst. 14 zákona č. 95/2004 Sb. na neakreditovaném pracovišti.| 18 měsíců včetně účasti na vzdělávacích aktivitách uvedených v bodu b)
z toho| 2\\. V akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení \\- Lékárna poskytovatele lůžkové péče, v níž jsou připravovány a vydávány léčivé přípravky pro účely poskytování lůžkové péče a která má současně odborná pracoviště.| 5 dní
b)
vzdělávací aktivity u pověřených organizacípověřených organizací
Kurzy
---
1\\. kurz Neodkladná první pomoc pro farmaceuty
2\\. kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí
3\\. kurz Základy legislativy a sociální farmacie
4\\. kurz Farmakoterapie - vybrané kapitoly
Rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním lékárenském kmeni
•
Absolvování povinné odborné praxe v oboru potvrzené školitelem s příslušnou specializovanou způsobilostí, případně školitelem podle § 38a odst. 2 písm. c) zákona č. 95/2004 Sb. v zařízení podle písmene a) v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem v délce 18 měsíců.
•
Absolvování povinných vzdělávacích aktivit uvedených v písmenu b).
Část II.
Obsah a rozsah vzdělávání v základním kmeni a požadavky na praktické dovednosti a teoretické znalosti, které jsou předmětem prověřování při zkoušce
Teoretické znalosti a praktické dovednosti - 18 měsíců vzdělávání [část I. a) 1.]
V lékárně poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči s výjimkou odloučeného oddělení pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků - 18 měsíců praxe
---
Teoretické znalosti| • znalosti léčiv a jejich mechanismů účinku, farmakokinetických vlastností, indikací, a možných interakcí, nežádoucích účinků a návykového potenciálu s ohledem na principy bezpečného používání léčiv,
• znalosti principů farmaceutické technologie s ohledem na dávky a dávkování léčivých přípravků,
• právní a ekonomické znalosti relevantní pro farmaceutickou praxi,
• základní terapeutické postupy u vybraných onemocnění,
• znalost přípravy nesterilních léčivých přípravků,
• znalost práce s informačními zdroji relevantními v lékárenské praxi (lékopisná literatura, databáze lékových informací, právní předpisy),
• znalosti terminologie a základních postupů v oblasti klinického hodnocení léčiv,
• schopnost rozlišit léčivé přípravky od jiných výrobků, kriticky posoudit sdělení reklamního charakteru a vhodně informovat pacienty,
• vymezení, principy a dokumentace individuálních konzultací poskytovaných pacientům,
• potraviny pro zvláštní lékařské účely,
• zdravotnické prostředky v prostředí lékárny.
Praktické dovednosti| • objednávky léčivých přípravků, léčivých látek, pomocných látek a zdravotnických prostředků,
• příjem léčivých přípravků, léčivých látek, pomocných látek, zdravotnických prostředků a ostatního sortimentu v lékárně (s důrazem na jejich kontrolu fyzickou, věcnou i finanční, evidenci a dokumentaci dodávky),
• skladování a péče o zásoby v lékárně (kontrola fyzická, doba použitelnosti, zprávy o kvalitě léčiv, kontrola a monitoring prostředí),
• výdej léčivých přípravků na recept včetně správné dispenzace pacientům,
• výběr a dispenzace léčivých přípravků, jejichž výdej není vázaný na lékařský předpis,
• výdej zdravotnických prostředků na poukaz,
• výdej ostatního sortimentu lékárny, zejména v kontextu samoléčení,
• zacházení s návykovými látkami s důrazem na příjem, výdej a jejich evidenci,
• příprava a úprava nesterilních léčivých přípravků,
• zabezpečení kvality v lékárně,
• retaxace lékařských předpisů,
• úhrada léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, účtování zdravotním pojišťovnám,
• povinná hlášení v lékárně, řešení reklamací a závad v jakosti,
• nepoužitelná léčiva a jejich likvidace,
• hygienický a sanitační režim v lékárně,
• provozní řád lékárny,
• bezpečnost práce a požární ochrana na pracovišti,
• základy ekonomiky lékárny,
• využití informačních zdrojů v lékárně,
• zapojení farmaceuta do klinického hodnocení léčiv pod dohledem,
• poskytování individuálních konzultací pod dohledem.
Vzdělávací aktivity u pověřených organizací
A.
Program kurzu Neodkladná první pomoc pro farmaceuty
Předmět
---
Řetěz přežití a jeho články. Úloha zdravotnické záchranné služby v ČR, její organizace.
Základní životní funkce.
Bezprostřední ohrožení života - příčiny, výskyt a příznaky.
Náhlá zástava krevního oběhu, výskyt, diagnóza, základní a rozšířená neodkladná resuscitace; automatizovaná externí defibrilace; historie vzniku neodkladné resuscitace, definice, zásady a ukončení neodkladné resuscitace, terapeutické postupy.
Bezvědomí, mdloba, křeče.
Dušnost - kardiálního, nekardiálního původu.
Úrazy, krvácení a jeho stavění, zlomeniny, šok, luxace, termická traumata, úrazy elektrickou energií.
Zvláštnosti urgentních stavů u dětí.
Integrovaný záchranný systémIntegrovaný záchranný systém a krizová logistika.
Praktická výuka.
Celkem 12 hodin nebo e-learning
Znalosti získané v kurzu se ověřují po ukončení testem.
B.
Program kurzu Prevence škodlivého užívání návykových látek (dále jen „NL“) a léčba závislostí
Předmět
---
Škodlivé užívání NL a závislosti na NL v ČR.
Přehled NL zneužívaných v ČR a jejich vlastností.
Zdravotní aspekty škodlivého užívání NL a závislostí na NL.
Problematika škodlivého užívání NL a závislostí na NL ve specifických podmínkách jednotlivých
medicínských oborů, možnosti prevence.
Přehled specifických léčebných modalit pro osoby škodlivě užívající NL a závislé.
Právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostmi na NL.
Celkem 8 hodin nebo e-learning
C.
Program kurzu Základy legislativy a sociální farmacie
Předmět| Počet hodin
---|---
Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání farmaceutů.| 1
Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.| 1
Registrace léčivých přípravků.| 1
Cenová a úhradová problematika.| 2
Kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zdravotnictví ve vztahu k činnostem farmaceutů.| 2
Eticko-psychologické aspekty lékárenské péče.| 2
Farmakovigilance pro lékárníky.| 2
Lékové formy, dávky a dávkování léčiv.| 4
Role farmaceuta v klinickém hodnocení léčiv.| 2
Návykové látky.| 2
Hraniční léčivé přípravky, zdravotní prostředky, potravní doplňky, kosmetika.| 2
Celkem| 21
D.
Program kurzu Farmakoterapie - vybrané kapitoly
Předmět| Počet hodin
---|---
Základy farmakoterapie vybraných onemocnění, aplikace v lékárenské péči.| 14
Základy managementu vybraných symptomů a polékových reakcí v lékárně.| 3
Praktické aspekty laboratorních výsledků pro lékárenskou péči.| 2
Dokumentační činnost spojená s individuálními konzultacemi.| 1
Odpovědnost lékárníka při poskytování individuálních konzultací v lékárně.| 1
Celkem| 21
Část III.
Požadavky na technické a věcné vybavení a personální zabezpečení pro pracoviště, která jsou podmínkou pro získání akreditace k provádění specializačního vzdělávání farmaceutů
Pracoviště pro odbornou praxi v oboru část I. a) 1.
Pro část I. a) 1.
Lékárna poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lékárenskou péči.
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Pracoviště pro odbornou praxi v oboru část I. a) 2.
Pro část I. a) 2.
Lékárna poskytovatele lůžkové péče.
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
Poskytovatel zdravotních služeb musí mít:
-
prostor pro výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků zdravotnickým zařízením lůžkové péče,
-
místnost pro přípravu a úpravu léčivých přípravků pro účely zdravotnického zařízení lůžkové péče,
-
odborné pracoviště pro poskytování lékových informací zdravotnickým pracovníkůmzdravotnickým pracovníkům daného poskytovatele lůžkové péče.
Další odborná pracoviště zřizuje poskytovatel zdravotních služeb podle spektra poskytovaných služeb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Vzdělávací aktivity u pověřených organizací
kurz Neodkladná první pomoc pro farmaceuty
a)
technické a věcné vybavení
•
Učebna pro teoretickou výuku.
•
Učebna pro praktickou výuku s vybavením: model (dospělý, dětský a novorozenec) umožňující praktický nácvik základní i rozšířené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiračních a oběhových) k objektivizaci účinnosti prováděné resuscitace a možností uložení sledovaných dat v elektronické podobě a závěrečné vyhodnocení.
•
Počítačová učebna pro závěrečné testování znalostí.
b)
personální zabezpečení
1.
Lektoři, kteří jsou lékaři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru urgentní medicína a praxí v oboru nejméně 5 let, nebo se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a intenzivní medicína a praxí v oboru nejméně 5 let, nebo se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie intenzivní medicína a praxí v oboru nejméně 5 let, popřípadě se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice.
2.
Garant kurzu má specializovanou způsobilost v oboru a nejméně 10 let praxe výkonu povolání lékaře v oboru urgentní medicína.
kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí
a)
technické a věcné vybavení
Učebna pro teoretickou výuku.
b)
personální zabezpečení
Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí nebo zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci a praxí nejméně 5 let v oboru, případně se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice.
kurz Základy legislativy a sociální farmacie
a)
technické vybavení
Učebna pro teoretickou výuku.
b)
personální zabezpečení
1.
Lektoři se specializovanou způsobilostí v oboru praktické lékárenství, veřejné lékárenství, klinická farmacie, farmaceutická technologie nebo nemocniční lékárenství nebo se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru nemocniční lékárenství nebo
2.
lektoři se znalostí zdravotnického práva a veřejného zdravotnictví, s vysokoškolským vzděláním v oboru právo v magisterském studijním programu na vysoké škole v České republice nebo na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno, a profesní zkušeností v oblasti zdravotnického práva v délce alespoň 5 let. Lektoři zdravotnického práva dokládají přehled publikační činnosti za posledních 5 let a pedagogickou činnost.
kurz Farmakoterapie - vybrané kapitoly
a)
technické a věcné vybavení
Učebna pro teoretickou výuku.
b)
personální zabezpečení
1.
Lektoři se specializovanou způsobilostí v oboru praktické lékárenství, veřejné lékárenství, klinická farmacie, farmaceutická technologie nebo nemocniční lékárenství nebo se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru nemocniční lékárenství,
2.
lektoři, kteří jsou lékaři se specializovanou způsobilostí a minimálně dvouletou praxí ve vyučované problematice,
3.
lektoři ze státní správy se znalostí příslušných oborů a právních předpisů, nebo
4.
lektoři s minimálně pětiletou praxí v oblasti zdravotnických prostředků.
Základní kmen technologicko-laboratorní - v délce 12 měsíců
Část I.
Členění specializačního vzdělávání a délka odborné praxe
a)
povinná odborná praxe
Praxe v akreditovaném zařízení| Délka praxe
---|---
U poskytovatele zdravotních služeb| 12 měsíců včetně účasti na vzdělávacích aktivitách uvedených v bodu b)
\\- ve farmaceutickém oboru: Farmaceutická technologie nebo Laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví nebo Nemocniční lékárenství nebo Radiofarmaka,
nebo
\\- v lékařském oboru: Alergologie a klinická imunologie nebo Hematologie a transfuzní lékařství nebo Klinická biochemie nebo Lékařská genetika nebo Lékařská mikrobiologie nebo Nukleární medicína nebo Patologie nebo Soudní lékařství.
b)
vzdělávací aktivity u pověřených organizacípověřených organizací
Kurzy
---
1\\. kurz Neodkladná první pomoc pro farmaceuty
2\\. kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí
3\\. kurz Základy legislativy a zabezpečení jakosti
Rozsah a obsah studijních povinností, které je nezbytné absolvovat před přihlášením ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním technologicko-laboratorním kmeni
•
Absolvování povinné odborné praxe v oboru potvrzené školitelem s příslušnou specializovanou způsobilostí, případně školitelem podle § 38a odst. 2 písm. c) zákona č. 95/2004 Sb. v akreditovaném zařízeníakreditovaném zařízení v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem v délce 12 měsíců.
•
Absolvování povinných vzdělávacích aktivit uvedených v písmenu b).
Část II.
Obsah a rozsah vzdělávání v základním kmeni a požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti, které jsou předmětem prověřování při zkoušce
Teoretické znalosti a praktické dovednosti - 12 měsíců vzdělávání [část I. a)]
Farmaceutická technologie nebo Laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví nebo Nemocniční lékárenství nebo Radiofarmaka Alergologie a klinická imunologie nebo Hematologie a transfuzní lékařství nebo Klinická biochemie nebo Lékařská genetika nebo Lékařská mikrobiologie nebo Nukleární medicína nebo Patologie nebo Soudní lékařství - 12 měsíců praxe v akreditovaném zařízení pod odborným dozorem školitele
---
Teoretické znalosti| • Znalost základních právních předpisů z oblasti činnosti a vzdělávání zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků.
• Základy řízení kvality.
• Znalost základních principů hodnocení a zajištění jakosti, posouzení rizik.
• Seznámení s validačními procesy v souladu s mezinárodními standardy.
• Základní principy řízené dokumentace.
• Znalost mikrobiologických metod pro zajištění monitoringu čistých prostor.
• Znalost hygienických zásad zaměřené na pracovní prostředí, personál a výsledný produkt.
• Základní metody aseptických příprav.
• Zásady bezpečnosti práce se zaměřením práce v laboratoři s nebezpečnými látkami (hazard drugs, radiofarmaka, cytostatika), ochranné pomůcky, bezpečnostní listy, likvidace nebezpečných odpadů.
Praktické dovednosti| • Tvorba řízené dokumentace: vyhotovení směrnic, standardních doporučených postupů, jejich implementace do praxe.
• Vedení dokumentace týkající se metrologie, monitoringu teplot, přístrojového vybavení pracoviště.
• Příprava sterilních lékových forem v zařízeních lékárenské péče a/nebo na pracovištích nukleární medicíny pod dohledem školitele.
• Realizace odběru vzorků pro mikrobiologický monitoring v čistých prostorách - určení místa spadů/stěrů, počet vzorků, validace procesu.
• Hodnocení výsledků mikrobiologických testů v praxi, včetně neshod.
• Využití informačních zdrojů na pracovišti.
• Třídění nebezpečného odpadu a zajištění likvidace.
Vzdělávací aktivity u pověřených organizací
E.
Program kurzu Neodkladná první pomoc pro farmaceuty
Předmět
---
Řetěz přežití a jeho články. Úloha zdravotnické záchranné služby v ČR, její organizace.
Základní životní funkce.
Bezprostřední ohrožení života - příčiny, výskyt a příznaky.
Náhlá zástava krevního oběhu, výskyt, diagnóza, základní a rozšířená neodkladná resuscitace; automatizovaná externí defibrilace; historie vzniku neodkladné resuscitace, definice, zásady a ukončení neodkladné resuscitace, terapeutické postupy.
Bezvědomí, mdloba, křeče.
Dušnost - kardiálního, nekardiálního původu.
Úrazy, krvácení a jeho stavění, zlomeniny, šok, luxace, termická traumata, úrazy elektrickou energií.
Zvláštnosti urgentních stavů u dětí.
Integrovaný záchranný systémIntegrovaný záchranný systém a krizová logistika.
Praktická výuka.
Celkem 12 hodin nebo e-learning
Znalosti získané v kurzu se ověřují po ukončení testem.
F.
Program kurzu Prevence škodlivého užívání návykových látek (dále jen „NL“) a léčba závislostí
Předmět
---
Škodlivé užívání NL a závislosti na NL v ČR.
Přehled NL zneužívaných v ČR a jejich vlastností.
Zdravotní aspekty škodlivého užívání NL a závislostí na NL.
Problematika škodlivého užívání NL a závislostí na NL ve specifických podmínkách jednotlivých medicínských oborů, možnosti prevence.
Přehled specifických léčebných modalit pro osoby škodlivě užívající NL a závislé.
Právní aspekty související se zneužíváním NL a závislostmi na NL.
Celkem 8 hodin nebo e-learning
G.
Program kurzu Základy legislativy a zabezpečení jakosti
Předmět| Počet hodin
---|---
Specializační vzděláváníSpecializační vzdělávání farmaceutů.| 1
Základní právní předpisy z oblasti činnosti zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků (Zákon o léčivech a související právní předpisy).| 4
Český lékopis.| 1
Provozní řád, hygienický režim, čisté prostory, aseptické postupy.| 2
Řízení kvality, validace procesů, řízená dokumentace.| 2
Vedení dokumentace na pracovišti dle platné legislativy.| 2
Mikrobiologický monitoring čistých prostor a vody, hodnocení výsledků.| 3
Zacházení s nebezpečnými látkami včetně likvidace.| 1
Celkem| 16
Část III.
Požadavky na technické a věcné vybavení a personální zabezpečení pro pracoviště, která jsou podmínkou pro získání akreditace, k provádění specializačního vzdělávání farmaceutů
Pracoviště pro odbornou praxi v oboru část I. a)
Farmaceutická technologie
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Laboratorní a vyšetřovací metody
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Nemocniční lékárenství
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Radiofarmaka
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Alergologie a klinická imunologie
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení ambulantní péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení ambulantní péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
c)
typ pracoviště
Na pracovišti se poskytuje lůžková nebo ambulantní péče v oboru alergologie a klinická imunologie pro dospělé nebo dětské pacienty. Na pracovišti se poskytují zdravotní služby pacientům s alergickou rýmou při reaktivitě na inhalační alergeny, s potravinovými či lékovými alergiemi, reaktivitou na jed blanokřídlého hmyzu, bronchiálním astmatem alergického či nealergického typu, atopickým ekzémem a alergickou dermatitidou, recidivujícími infekcemi nebo jinými symptomy primární nebo sekundární imunodeficience.
Hematologie a transfuzní lékařství
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče nebo na zdravotnické zařízení lůžkové nebo ambulantní péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče laboratorního pracoviště nebo na zdravotnické zařízení lůžkové nebo ambulantní péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
c)
typ pracoviště
Praxe v rámci základního technicko-laboratorního kmene probíhá podle určení školitele na pracovišti hematologie nebo na transfuzním pracovišti s provozní dobou v pondělí až pátek, na němž je zajištěna přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a školitele v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
1.
hematologické pracoviště s rozsahem činností, které zajišťuje:
1.1
laboratoř morfologie a koagulace (všechny základní metody),
1.2
hematologická ambulance s širokým spektrem hematologických diagnóz - nenádorová hematologie, koagulace a nádorová hematologie, možnost ad hoc hospitalizacehospitalizace a poskytování lůžkové péče pacientovi s hematologickou diagnozou, nepřetržitá konziliární služba pro zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky daného poskytovatele zdravotních služeb i registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo
2.
transfuzní pracoviště s rozsahem činností, které zajišťuje:
2.1
krevní bankabanka a imunohematologická laboratoř (všechny základní metody), nepřetržitá konziliární služba pro zdravotnické pracovníkyzdravotnické pracovníky daného poskytovatele zdravotních služeb a konziliární služba pro registrující poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie a porodnictví (sledování těhotných/prevence hemolytického onemocnění novorozenců (HON),
2.2
výrobu transfuzních přípravků alespoň v rozsahu odběrů krve pro výrobu transfuzních přípravků na základě platného povolení k výrobě transfuzních přípravků a surovin pro další výrobu uděleného Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o léčivech, nebo
3.
kombinace hematologického a transfuzního pracoviště.
Klinická biochemie
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče laboratorního pracoviště příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
c)
typ pracoviště
Poskytovatel zdravotních služeb poskytuje služby nejméně ve 4 základních oborech specializačního vzděláváníspecializačního vzdělávání z následujících oborů:
•
pediatrie,
•
vnitřní lékařství,
•
chirurgie,
•
gynekologie a porodnictví,
•
anesteziologie a intenzivní medicína.
Poskytovatel zdravotních služeb musí mít nepřetržitý provoz:
laboratoře klinické biochemie a laboratoře klinické hematologie.
Laboratoře poskytují služby minimálně pro tyto obory:
1.
endokrinologie a diabetologie,
2.
nefrologie,
3.
gastroenterologie.
Lékařská genetika
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče laboratorního pracoviště příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
c)
typ pracoviště
Poskytovatel zdravotních služeb musí zajišťovat celé spektrum vzdělávacího programu v oboru, a to v oblasti genetického poradenství, prenatální diagnostiky a reprodukční genetiky, cytogenetiky/molekulární cytogenetiky, molekulární genetiky a bioinformatiky.
Lékařská mikrobiologie
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče laboratorního pracoviště příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Nukleární medicína
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení lůžkové péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotnického zařízení lůžkové péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
c)
typ pracoviště
Praxe probíhá ve zdravotnickém zařízení, v němž se poskytuje péče v oboru nukleární medicína, které je vybaveno minimálně jednou gamakamerou umožňující vyšetření SPECT, má zařízení pro měření aplikovaných aktivit radiofarmak, detekční přístroje pro dozimetrickou kontrolu podle požadavků Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Poskytovatel zdravotních služeb provádí 2 500 in vivo vyšetření ročně nebo průměrně 2 500 in vivo vyšetření za poslední 3 roky, z tohoto počtu 800 metodou SPECT.
Patologie
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče laboratorního pracoviště příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
c)
typ pracoviště
Seznam prováděných výkonů:
1.
nekroptická vyšetření,
2.
cytologická vyšetření a bioptická vyšetření.
Součástí zdravotnického zařízení je:
1.
vlastní bioptická laboratoř,
2.
cytologická laboratoř zahrnující diagnostiku různých orgánových systémů,
3.
pitevní provoz.
Soudní lékařství
a)
technické a věcné vybavení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na technické a věcné vybavení laboratorních pracovišť diagnostické a léčebné péče příslušného oboru podle vyhlášky č. 92/2012 Sb.
b)
personální zabezpečení
Poskytovatel zdravotních služeb splňuje požadavky na minimální personální zabezpečení diagnostické a léčebné péče laboratorního pracoviště příslušného oboru podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.
Vzdělávací aktivity u pověřených organizací
kurz Neodkladná první pomoc pro farmaceuty
a)
technické a věcné vybavení
•
Učebna pro teoretickou výuku.
•
Učebna pro praktickou výuku s vybavením: model (dospělý, dětský a novorozenec) umožňující praktický nácvik základní i rozšířené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiračních a oběhových) k objektivizaci účinnosti prováděné resuscitace a možností uložení sledovaných dat do PC a závěrečné vyhodnocení.
•
Počítačová učebna pro závěrečné testování znalostí.
b)
personální zabezpečení
1.
Lektoři, kteří jsou lékaři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru urgentní medicíny a praxí v oboru nejméně 5 let, nebo se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a intenzivní medicína a praxí v oboru nejméně 5 let, nebo se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie intenzivní medicína a praxí v oboru nejméně 5 let, popřípadě se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice.
2.
Garant kurzu má specializovanou způsobilost v oboru a nejméně 10 let praxe výkonu povolání lékaře v oboru urgentní medicína.
kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí
a)
technické a věcné vybavení
Učebna pro teoretickou výuku.
b)
personální zabezpečení
Lektoři se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí nebo se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci a praxí nejméně 5 let v oboru, případně se specializovanou způsobilostí ve vyučované problematice.
kurz Základy legislativy a zabezpečení jakosti
a)
technické a věcné vybavení
Učebna pro teoretickou výuku.
b)
personální zabezpečení
1.
Lektoři se znalostí zdravotnického práva a veřejného zdravotnictví, s vysokoškolským vzděláním v oboru právo v magisterském studijním programu na vysoké škole v České republice nebo na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno, a profesní zkušeností v oblasti zdravotnického práva v délce alespoň 5 let. Lektoři zdravotnického práva dokládají přehled publikační činnosti za posledních 5 let a pedagogickou činnost,
2.
lektoři se specializovanou způsobilostí v oboru praktické lékárenství, veřejné lékárenství, klinická farmacie, farmaceutická technologie nebo nemocniční lékárenství nebo se zvláštní specializovanou způsobilostízvláštní specializovanou způsobilostí v oboru nemocniční lékárenství,
3.
lektoři, kteří jsou lékaři se specializovanou způsobilostí a minimálně dvouletou praxí ve vyučované problematice, nebo
4.
lektoři s minimálně pětiletou praxí v oblasti zabezpečování jakosti ve výrobě nebo na mikrobiologických pracovištích. |
Vyhláška č. 72/2019 Sb. | Vyhláška č. 72/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 30/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb., vyhlášky č. 10/2017 Sb., vyhlášky č. 86/2017 Sb. a vyhlášky č. 158/2017 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2019
72
VYHLÁŠKA
ze dne 7. března 2019,
kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 7, § 5 odst. 9, § 7 odst. 6, § 7b odst. 8, § 7d odst. 3, § 7f odst. 3, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 38d odst. 4 a § 79 odst. 8 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb., vyhlášky č. 10/2017 Sb., vyhlášky č. 86/2017 Sb. a vyhlášky č. 158/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 až 8 se v textu pod nadpisem text „§ 5 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 9“.
2.
V § 13 se na konci textu odstavce 2 doplňuje text „, Z“.
3.
V § 15 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
druh provedené technické prohlídky,“.
4.
V § 15 odst. 2 písm. a) bodu 1 se slova „kontrola technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy“ nahrazují slovy „technická silniční kontrola“.
5.
V § 20 odst. 1 písm. f) se slovo „příloh“ nahrazuje slovem „přílohy“ a text „a 9“ se zrušuje.
6.
V § 22 odst. 1 a 2 se číslo „445“ nahrazuje číslem „297“.
7.
V § 23 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
registrační značky pro elektrická vozidla,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
8.
V § 25, 27, 29, 31 a 32 se v textu pod nadpisem text „§ 7b odst. 6“ nahrazuje textem „§ 7b odst. 8“.
9.
V § 25 se za slova „je provedena 7“ vkládá text „, vyjma rozměru tabulky 520 x 110 mm, kde je provedena 8“.
10.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu zní:
㤠25a
Forma, provedení a obsah registrační značky elektrického vozidla a její tabulky
(K § 7b odst. 8 zákona)
(1)
Registrační značka elektrického vozidla je složena z velkých písmen „EL“ a z dalších arabských číslic nebo velkých písmen latinské abecedy, kterých je u automobilů 5, u motocyklů 4, vyjma rozměru tabulky 520 x 110 mm, kde jich je 5, a u mopedů se šlapadly, kde jsou 3.
(2)
Tabulky s registrační značkou elektrického vozidla svými rozměry, geometrickým uspořádáním číslic a písmen a barevným provedením odpovídají tabulkám se standardní registrační značkou pro silniční motorová vozidla a přípojná vozidla.“.
11.
V § 26 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „latinské abecedy“.
12.
V § 26 se na konci textu odstavců 3 a 4 doplňují slova „nebo písmeny latinské abecedy“.
13.
V § 27 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li registrační značka uspořádána ve dvou řádcích, umísťuje se mezera pro umístění nálepky o pravidelné technické prohlídce vpravo na konci prvního řádku.“.
14.
V § 29 odst. 1 písm. a) se za slova „nákladní automobil,“ vkládají slova „pokud nemá prostor pro umístění tabulky s registrační značkou uvedenou pod písmenem b) nebo e); pro“.
15.
V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; pro ostatní vozidla, pokud nemají prostor pro umístění tabulky s registrační značkou uvedenou pod písmenem d)“.
16.
V § 29 odst. 1 písm. d) se slovo „silniční“ zrušuje.
17.
V § 29 odst. 1 písm. e) a v § 29 odst. 1 písm. l) se za slovo „osobní“ vkládají slova „a nákladní“.
18.
V § 29 odst. 1 písm. h) se za slova „nákladní automobil,“ vkládají slova „pokud nemá prostor pro umístění tabulky s registrační značkou uvedenou pod písmenem i) nebo l); pro“.
19.
V § 32 odst. 4 se věta třetí zrušuje.
20.
V § 32 odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
její horní hrana nebyla výše než 2 000 mm nad rovinou vozovky, neumožňuje-li konstrukční řešení silničního vozidla dodržet maximální vzdálenost 1 200 mm nad rovinou vozovky.“.
21.
V § 33 se v textu pod nadpisem text „§ 38 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 38c odst. 6“.
22.
V § 33 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo v souladu se schvalovací dokumentací“.
23.
V § 33 odst. 3 se za slovo „značkou“ vkládají slova „pro vozidla kategorie L“.
24.
V § 33 odst. 3 se slova „schvalovací dokumentace k silničnímu vozidlu“ nahrazují slovy „posouzení zkušební stanice nebo technické zkušebny, jde-li o dodatečnou úpravu“.
25.
V příloze č. 4 se v bodě 5 text „NG“ nahrazuje textem „CNG“.
26.
V příloze č. 5 v části označené „NÁKLADNÍ AUTOMOBIL“ se ve druhém sloupci za text „BE“ doplňují slova „PICK UP“.
27.
V příloze č. 5 v části označené „NÁKLADNÍ AUTOMOBIL“ se ve třetím sloupci za slovo „PRODEJNA“ doplňují slova „NEBO REKLAMA“.
28.
V příloze č. 5 v části označené „NÁKLADNÍ AUTOMOBIL“ se ve třetím sloupci slovo „LETECKÉ“ nahrazuje slovem „VÝŠKOVÉ“.
29.
V příloze č. 5 se slova „SPECIÁLNÍ AUTOMOBIL (M1, M1G, N1, N2, N2G, N3G, O1, O2, O3, O4)“ nahrazují textem „(M, N, O)“.
30.
V příloze č. 5 v části označené „MOTOCYKL“ se text „(L1e, L2e, L3e, L4e, L5e, L6e, L7e, LM)“ nahrazuje textem „(L1e až L7e, včetně podkategorií, LZ)“.
31.
Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Způsob zápisu údajů do nového technického průkazu vozidla
Všechny zápisy v technickém průkazu (dále jen „TP“) se píší zásadně velká písmena abecedy, a to i tehdy, jestliže v předložené dokumentaci výrobce používá jiný druh písma. Pouze u čísla harmonizovaného schválení typu silničního vozidla, varianty, verze a textu v “DALŠÍCH ZÁZNAMECH“ může být použito písmen malé abecedy.
V případě, že je počet znaků větší než kapacita položky, uvádí se v položce pouze odkaz na “DALŠÍ ZÁZNAMY“, kde je uvedena položka celá. V takovémto případě se do příslušné položky zapisuje znak “*“ a do položky “DALŠÍ ZÁZNAMY“ se uvede pod stejným číslem položky celý údaj. Při překročení maximálního počtu znaků se v kolonce uvedou ty znaky, jež lze zapsat. Za posledním znakem se uvede “*“.
Údaje do TP se zapisují na základě zákonem stanovených podkladů, tzn. dokladu o schválení technické způsobilosti vozidla a dokumentace osvědčující zapisovaný údaj v TP.
Pokud není údaj pro danou kategorii relevantní nebo se neobjevuje v dokladu o schválení technické způsobilosti, neuvádí se.
Položky zapisované do technického průkazu vozidla seřazené dle označení v technickém průkazu vozidla:
K Číslo typového schválení vozidla: zapisuje se číslo harmonizovaného nebo vnitrostátního schválení typu silničního vozidla. Pokud existují obě možnosti, pak se zapíší obě a rozdělí lomítkem v pořadí od harmonizovaného schválení.
1 Druh vozidla: zapisuje se údaj z prvního sloupce tabulky uvedené v příloze č. 5.
2 Zapisuje se údaj z druhého sloupce tabulky uvedené v příloze č. 5.
J Kategorie vozidla: zkratka kategorie vozidla - údaj stanovený na základě harmonizovaných a národních předpisů vycházející z technických charakteristik vozidla.
D.1 Tovární značka: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla.
D.2 Typ: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla.
3/4 Varianta/verze: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla. Pokud není výrobcem stanovený, do TP se nezapisuje.
E Identifikační číslo vozidla (VIN): identifikační číslo vozidla se zapisuje bez mezer a oddělovacích znaků.
D.3 Obchodní označení: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla. Pokud není výrobcem stanovený, do TP se nezapisuje.
5 Výrobce vozidla: údaj ve formátu jméno výrobce, město, stát. Při překročení maximálního počtu znaků, je možné zkrátit název výrobce či neuvádět město.
6 Výrobce motoru: údaj ve formátu jméno výrobce, město, stát není-li při schvalování technické způsobilosti stanoveno jinak. Při překročení maximálního počtu znaků je možné zkrátit název výrobce či neuvádět město.
7 Typ: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla.
P.2/P.4 Maximální výkon [kW] při otáčkách [min-1]: údaj ve struktuře: výkon zaokrouhlený na maximálně jedno desetinné místo/otáčky nebo maximální trvalý jmenovitý výkon u elektrického motoru. U dříve schválených vozidel, která měla výkon uveden v koních, se údaj nepřepočítává a zapisuje se s uvedením znaku “k“ za hodnotu výkonu. Vždy se uvádí jednotka výkonu, která byla uvedena výrobcem vozidla.
P.3 Palivo: zapisuje se údaj z tabulky uvedené v příloze č. 4.
P.1 Zdvih, objem [cm3]: údaj ve struktuře: objem zaokrouhlený na maximálně jedno desetinné místo
V.9 Emisní limit č.: zápis údaje na základě předpisu, který vozidlo prokazatelně splňuje/emisní úroveň EURO. Emisní úroveň EURO se uvádí ve formě „EURO“ ve spojení s arabskými číslicemi.
V.6 Korigovaný součinitel absorpce [m-1]: údaj ve struktuře: hodnota kouřivosti zaokrouhlená na maximálně dvě desetinná místa.
V.7/V.8 CO2/Spotřeba paliva [g*km-1 / L*100 km-1]: údaj ve struktuře: kombinovaná hodnota CO2/kombinovaná hodnota spotřeby zaokrouhlená na maximálně jedno desetinné místo. Údaj se zapisuje u vozidel těch kategorií, pro která je tento údaj vyžadován mezinárodní předpisovou základnou, kterou je ČR vázána.
8 Výrobce: Výrobce karoserie ve formátu výrobce, město, stát. Při překročení maximálního počtu znaků je možné zkrátit název výrobce či neuvádět město Pokud je výrobce karoserie totožný s výrobcem vozidla, pak se do TP nezapisuje.
9 Druh (typ): údaj z třetího sloupce tabulky uvedené v příloze č. 5 podle druhu vozidla.
10 Výrobní číslo (další stupeň): údaj se zapisuje pouze, je-li odlišný od identifikačního čísla vozidla (VIN); do této položky TP zapisuje výrobce nástavby (v postupné výrobě) svoje výrobní číslo.
R Barva: zapisuje se údaj z přílohy č. 6.
S/S.1/S.2 Počet míst celkem/k sezení/k stání: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla.
11,12,13 Celková [mm]: délka, šířka, výška: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla.
M Rozvor [mm]: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla. Dílčí rozvory se oddělují znakem “+“.
14 Rozchod [mm]: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla. V případě rozmezí se zapisuje větší údaj. Uvádí se u vozidel kategorií M1 a N1.
G Provozní hmotnost [kg]: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla.
F.1/F.2 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost [kg]: Zapisuje se hodnota stanovená při schvalování technické způsobilosti vozidla. Hmotnosti technicky přípustná a povolená se vždy zapisují oddělené znakem "/". Pokud jsou technicky přípustná a povolená hmotnost svojí hodnotou shodné, zapisují se vždy obě hodnoty. Technicky přípustná hodnota je daná výrobcem a povolenou hmotností se rozumí hmotnost stanovená právními předpisy upravující povolené hmotnosti vozidel. V případě, že povolené hmotnosti nejsou zapsány v předložené dokumentaci podle zákona, je nutné tyto hodnoty stanovit pro danou kategorii a provedení vozidla podle právních předpisů upravující povolené hmotnosti vozidel.
N Největší technicky přípustná/povolená hmotnost na nápravu [kg]: Zapisuje se hodnota stanovená při schvalování technické způsobilosti vozidla. Hmotnosti technicky přípustná a povolená se vždy zapisují oddělené znakem "/". Pokud jsou technicky přípustná a povolená hmotnost svojí hodnotou shodné, zapisují se vždy obě hodnoty. Technicky přípustná hodnota je daná výrobcem a povolenou hmotností se rozumí hmotnost stanovená právními předpisy upravující povolené hmotnosti vozidel. V případě, že povolené hmotnosti nejsou zapsány v předložené dokumentaci podle zákona, je nutné tyto hodnoty stanovit pro danou kategorii a provedení vozidla podle právních předpisů upravující povolené hmotnosti vozidel.
O.1, O.2 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost přípojného vozidla [kg] (brzděného nebo nebrzděného): Zapisuje se hodnota stanovená při schvalování technické způsobilosti vozidla. Hmotnosti technicky přípustná a povolená se vždy zapisují oddělené znakem "/". Pokud jsou technicky přípustná a povolená hmotnost svojí hodnotou shodné, zapisují se vždy obě hodnoty. V případě, že vozidlo není určeno k tažení vozidel, zůstanou prázdné položky.
15 Největší technicky přípustná/povolená hmotnost jízdní soupravy [kg]: údaj stanovený při schvalování technické způsobilosti vozidla. Údaj se zapisuje pouze u vozidel mající možnost táhnout přípojné vozidlo.
16 Spojovací zařízení - druh: zapisuje se údaj z přílohy č. 7.
L Počet náprav - z toho poháněných: zapisuje se údaj ve struktuře: údaj o celkovém počtu náprav - počet náprav poháněných a slovně, které to jsou (podle pořadí od přední části vozidla).
N Kola a pneumatiky na nápravě (1-2-3-4....) - rozměry/montáž (zdvojená = 2): zapisuje se údaj ve struktuře: rozměr kol včetně zálisu; rozměr pneumatik včetně hmotnostního a rychlostního indexu (např. 7.0JX18 ET51; 225/55 R18 98V). Pokud se jedná o dvojmontáž, pak se za zápis zapíše „(2)“. V případě, že údaj je uveden v harmonizovaném schválení, zapisuje se v rozsahu v jakém je zapsán v prohlášení o shodě. Variabilní použití se uvádí v “Dalších záznamech“.
U.1/U.2 Vnější hluk vozidla (dB(A)) - stojícího při [ot.*min-1]: zapisuje se údaj ve struktuře: hluk zaokrouhlený na maximálně jedno desetinné místo/otáčky.
U.3 za jízdy: zapisuje se údaj ve struktuře: hluk zaokrouhlený na maximálně jedno desetinné místo.
T Nejvyšší povolená rychlost (km/h): Zapisuje se hodnota stanovená při schvalování technické způsobilosti vozidla. Vybavení vozidla omezovačem se neuvádí.
Q: Poměr výkon/hmotnost (kW*kg-1): údaj se zaokrouhluje na tři desetinná místa. Jedná se o podíl výkonu k provozní hmotnosti. Uvádí se pouze u vozidel kategorie L.
17 Předpis, spotřeba paliva ( L/100 km): Údaj se zapisuje u těch kategorií vozidel, které jej mají uvedeny ve schvalovací dokumentaci. Uvádí se údaje dle metodiky NEDC. Údaj ve struktuře: předpis, dle kterého je spotřeba udávána, městská/meziměstská/kombinovaná hodnota spotřeby zaokrouhlená na maximálně jedno desetinné místo. V případě, že je údaj uveden podle jiných metodik, uvede se podle metodiky platné v době schválení.
ZÁZNAM O SCHVÁLENÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI VOZIDLA
Kolonka je určena pro vyplnění údajů o schválení technické způsobilosti silničního vozidla a vypisuje se vždy při vydání technického průkazu, a to položky “datum“ a “Otisk razítka a podpis oprávněné osoby“, uznání a schválení technické způsobilosti vozidla s uvedením také “číslo schválení“.
DALŠÍ ZÁZNAMY
Do kolonky se zapisují údaje:
1.
o dokladu o technické způsobilosti silničního vozidla přiloženém k žádosti o zápis vozidla do registru silničních vozidel v rozsahu identifikace dokladu a údaje o vydané registrační značce v jiném členském státě včetně uvedení země původu vozidla.
2.
o variabilním provedení silničního vozidla vždy s uvedením “#“ a u alternativního provedení s uvedením “*“ a položky, ke které se zapisovaný údaj váže.
3.
o povolených výjimkách z právních předpisů při schvalování technické způsobilosti silničního vozidla.
4.
o schvalování technické způsobilosti silničního vozidla ve 2. stupni schvalování.
5.
o tom, zda se jedná o duplikát. V případě vystavení duplikátu se použijí údaje zapsané v technickém průkazu vozidla v rozsahu platném při schválení technické způsobilosti vozidla, a to i v případě, že tyto údaje budou v rozporu s právní úpravou platnou v době vydání duplikátu s výjimkou zjevných chyb.
6.
o individuálním použití/montáži výbavy vozidla, vyžadující technické posouzení.
7.
o historické původnosti vozidla.
8.
upřesňující provedení vozidla.
9.
o spotřebě paliva a hodnotě CO2 v případě schválení vozidla na více druhů paliv. Zapisují se údaje pro druhé a další palivo.“.
32.
Příloha č. 9 se zrušuje.
33.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Vzor technického průkazu silničního vozidla
748kB
rubová strana
547kB
“.
34.
Příloha č. 11 zní:
„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Vzor technického průkazu zvláštního vozidla
658kB
rubová strana
686kB
“.
35.
Příloha č. 17 zní:
„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o vydání tabulky s registrační značkou
382kB
Druhá strana
320kB
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Platné technické průkazy silničních vozidel a platné technické průkazy zvláštních vozidel vydané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti.
2.
Tiskopisy technického průkazu silničního vozidla a technického průkazu zvláštního vozidla podle vyhlášky č. 343/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze vydávat a pro zápis použít do vyčerpání jejich zásob, nejdéle však do 31. prosince 2020. Pokud byl k silničnímu vozidlu nezapsanému v registru silničních vozidel vydán prodejcem takový technický průkaz před 31. prosincem 2020, provede se při zapsání silničního vozidla do registru silničních vozidel zápis do tohoto technického průkazu i po tomto datu.
3.
Tiskopisy žádosti o vydání tabulky s registrační značkou vyrobené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky lze používat do vyčerpání jejich zásob, nejdéle však do 31. prosince 2020.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 71/2019 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 71/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 22. ledna 2019 sp. zn. Pl. ÚS 32/17 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 3. 2019, částka 29/2019
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení
* II. - Dikce zákona o registru smluv
* III. - Argumentace navrhovatelky
* IV. - Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení
* V. - Repliky navrhovatelky
* VI. - Ústní jednání
* VII. - Vlastní přezkum napadených zákonných ustanovení
* VIII. - Závěr
71
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 32/17 dne 22. ledna 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila (soudce zpravodaj), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor Mgr. Radko Martínek, právně zastoupené Mgr. Lukášem Lorencem, advokátem, se sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5, na zrušení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, in eventum o návrhu na zrušení § 2 odst. 1 písm. b), písm. k) ve slovech „nebo národní podnik“, písm. n) a § 8 odst. 3 téhož zákona, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení
1.
Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se skupina 30 senátorů (dále jen „navrhovatelka“) domáhá zrušení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o registru smluv“ nebo „zákon“), případně zrušení § 2 odst. 1 písm. b), písm. k) ve slovech „nebo národní podnik“, písm. n) a § 8 odst. 3 téhož zákona.
2.
Navrhovatelka je přesvědčena, že zákon o registru smluv, resp. přinejmenším jeho vybraná ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Jako problematické označuje navrhovatelka zařazení národních podniků [§ 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv] a právnických osob s většinovou majetkovou účastí státu nebo územních samosprávných celků [§ 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv] mezi povinné subjekty dle zákona o registru smluv. Jejich zařazení shledává nekoncepčním, neodůvodnitelným a zasahujícím do práva těchto subjektů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Jako ústavně problematické vnímá navrhovatelka i relativně nejednoznačné či vágní pojmy „obchodní tajemství“ či „plnění prováděné v převážné míře mimo území České republiky“, zakotvující výjimky z povinnosti uveřejnění vybraných smluv, obsažené v § 3 odst. 2 písm. d) a § 5 odst. 6 zákona o registru smluv, jakož i skutečnost, že § 3 odst. 2 písm. l) zákona o registru smluv prý zakotvuje nerovnost mezi jinak rovnými subjekty (obcemiobcemi a obcemiobcemi s rozšířenou působností). Co se samotného registru smluv (§ 4 a 5 zákona o registru smluv) týče, považuje navrhovatelka za problematický způsob, postup a formát uveřejňování požadovaných údajů v registru a zvláště pak rozsah uveřejňovaných metadat (§ 5 odst. 5 zákona o registru smluv). Stran vázanosti účinnosti dotčených smluv na jejich uveřejnění v registru, včetně požadovaného obsahu (§ 5 až 8 zákona o registru smluv), je navrhovatelka přesvědčena, že taková konstrukce představuje natolik zásadní zásah do principu smluvní volnosti, že neobstojí v žádném z testů ústavnosti. Přitom možnost dodatečného zhojení případných vad uveřejňování smlouvy v registru smluv (§ 7 odst. 2 až 4 zákona o registru smluv) označuje za nedostatečnou. Konečně má navrhovatelka za to, že zákon o registru smluv má nepřípustné retroaktivní účinky, neboť smlouvy uzavřené před jeho účinností podléhají povinnosti zveřejnění v důsledku jejich pozdějších změn, dodatků či zrušení, což dovozuje z § 8 odst. 3 zákona o registru smluv.
3.
Zákon o registru smluv proto považuje navrhovatelka jako celek za rozporný s právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, s principem rovnosti zakotveným v čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, principem autonomie vůle, jakož i se zákazem retroaktivity. Navrhuje proto zrušení celého zákona, popřípadě zrušení shora označených vybraných ustanovení.
II.
Dikce zákona o registru smluv
4.
Zákon o registru smluv ve znění účinném ke dni doručení návrhu zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv.
§ 2
Uveřejňované dokumenty
(1)
Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je
a)
Česká republika,
b)
územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c)
státní příspěvková organizace,
d)
státní fond,
e)
veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f)
dobrovolný svazek obcíobcí,
g)
regionální rada regionu soudržnosti,
h)
příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i)
ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j)
obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k)
státní podnik nebo národní podnik,
l)
zdravotní pojišťovna,
m)
Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n)
právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na právnickou osobu založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území České republiky.
§ 3
Výjimky z povinnosti uveřejnění
(1)
Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
(2)
Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na
a)
smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci,
b)
technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet,
c)
smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činůtrestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky,
d)
smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky,
e)
smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l), m) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách,
f)
smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol,
g)
smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva,
h)
smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnostakciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnostakciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby,
i)
smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,
j)
smlouvu, která je uzavřena s autoremautorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,
k)
smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
l)
smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obecobec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcíobcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obecobec sama nebo s jinými takovými obcemiobcemi většinovou účast,
m)
smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,
n)
smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,
o)
smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas,
p)
smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankoubankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředkůveřejných prostředků,
q)
kolektivní smlouvu,
r)
smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.
§ 4
Registr smluv
(1)
Zřizuje se registr smluv jako informační systém veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv podle tohoto zákona.
(2)
Správcem registru smluv je Ministerstvo vnitra.
(3)
Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup.
(4)
Správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat smluv uveřejněných prostřednictvím registru smluv.
§ 5
Způsob uveřejnění
(1)
Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.
(2)
Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
(3)
Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel. Správce registru smluv uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.
(4)
V případě, že je prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, správce registru smluv potvrdí uveřejnění potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána k uveřejnění prostřednictvím registru smluv; zaslání potvrzení se provádí zpravidla automatizovaně. Správce registru smluv v potvrzení uvede metadata smlouvy podle odstavce 5 a potvrzení zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.
(5)
Smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují
a)
identifikaci smluvních stran,
b)
vymezení předmětu smlouvy,
c)
cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,
d)
datum uzavření smlouvy,
se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.
(6)
Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l), m) nebo n), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.
(7)
Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány.
(8)
V případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv.
§ 6
Následky uveřejnění
(1)
Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění.
(2)
Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí.
(3)
Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky.
§ 7
Zrušení smlouvy
(1)
Nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6,
a)
provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem, nebo
b)
uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
(3)
Odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. r). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku.
(4)
Jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech.
§ 8
Společná a přechodná ustanovení
(1)
Tento zákon se použije bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným.
(2)
Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.
(3)
Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, uveřejní se prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva.
(4)
Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
(5)
Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Pro účely věty první se jiným zákonem rozumí
a)
zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jde-li o smlouvu, která má být zveřejněna podle jeho § 10d,
b)
zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
c)
koncesní zákon, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím rejstříku koncesních smluv.
(6)
Plnění povinností podle tohoto zákona nepodléhá dozoru nebo kontrole vykonávaným podle zákonů o územních samosprávných celcích.
§ 9
Závěrečné ustanovení
Ustanovení § 6 a 7 se použijí poprvé pro smlouvy uzavřené 1. července 2017.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2016, s výjimkou § 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017.“
5.
Pokud Ústavní soudÚstavní soud neshledá zákon jako celek protiústavním, požaduje navrhovatelka in eventum zrušení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv, § 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv, a to ve slovech „nebo národní podnik“, § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv a § 8 odst. 3 zákona o registru smluv.
III.
Argumentace navrhovatelky
III. 1
K protiústavnosti celého zákona o registru smluv
6.
Navrhovatelka je přesvědčena, že zákon o registru smluv zasahuje do práva některých dotčených subjektů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Za takové dotčené subjekty navrhovatelka považuje národní podniky dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv, územní samosprávné celky podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv, a to v případě, kdy nad rámec své zákonem vymezené činnosti, vykonávané v samostatné či přenesené působnosti, vykonávají podnikání, a dále právnické osoby vymezené v § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv, tedy takové právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Navrhovatelka je přesvědčena, že dotčené subjekty jsou beneficienty práva podnikat [jde o podnikatele dle § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)], což podrobně rozvádí.
7.
V návaznosti na právě uvedené navrhovatelka připomíná závěry rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu stran práva podnikat [nález sp. zn. IV. ÚS 27/09 ze dne 11. 9. 2009 (N 200/54 SbNU 489), jenž je veřejnosti dostupný, stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, na webové stránce http://nalus.usoud.cz/], principu proporcionality, jenž je neodmyslitelně spjat s principem materiálního právního státu [nález sp. zn. Pl. ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.)], jakož i zákazu svévole [nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. Navrhovatelka zároveň připomíná, že ačkoliv je uplatnění práva podnikat limitováno podle čl. 41 odst. 1 Listiny, je zákonodárce při vymezení konkrétního obsahu a způsobu realizace daného práva omezen jeho samotnou podstatou a smyslem [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 a nález sp. zn. Pl. ÚS 5/15 ze dne 8. 12. 2015 (N 204/79 SbNU 313; 15/2016 Sb.)].
8.
Navrhovatelka (argumentující judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu) dospívá k závěru, že právní úprava obsažená v zákonu o registru smluv neobstojí v testu rozumnosti (resp. racionality), neboť představuje zásah do realizace esenciálního obsahu práva podnikat, pročež je třeba ji hodnotit jako protiústavní. Uvedený zásah navrhovatelka spatřuje v tom, že napadená právní úprava nutí dotčené subjekty uveřejňovat údaje, které pro ně samotné anebo pro jejich smluvní partnery představují konkurenční výhodu a jejichž udržení v tajnosti před ostatními podnikateli je z hlediska realizace jejich práva podnikat esenciální. Domnívá se, že budou-li dotčené subjekty nuceny „odkrýt karty“, přijdou o svoji konkurenční výhodu a ohrozí i své obchodní vztahy, neboť jejich obchodní partneři se budou zdráhat vstupovat s nimi do smluvních vztahů ve snaze ochránit své vlastní obchodní podmínky; k tomu navrhovatelka odkazuje na „Studii obchodně-ekonomických rizik a dopadů zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv“ vypracovanou „Deloitte“ (pod tímto společným označením je míněna jedna či více „členských firem Deloitte Touche Tohmatsu Limited, založené dle práva Spojeného Království Velké Británie a Severního Irska“) [dále jen „Studie“].
9.
Navrhovatelka tvrdí, že k dosažení zákonodárcem proklamovaného cíle transparentnosti smluv, jimiž je nakládáno s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, postačuje právní úprava obsažená v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Proto je prý zákon o registru smluv z tohoto hlediska nadbytečný, resp. duplicitní.
10.
Navrhovatelka vznáší také námitky proti okruhu dotčených subjektů, na něž se vztahuje povinnost registrovat smlouvy. Nesouhlasí s tím, že je mezi ně zařazen národní podnik; ten je dle navrhovatelky běžným soutěžitelem na určitém segmentu trhu a jeho postavení zákon o registru smluv negativně ovlivňuje. Obdobný závěr činí navrhovatelka i ve vztahu k subjektům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a n) zákona o registru smluv, které prý vykonávají běžnou podnikatelskou činnost, jejímž účelem je dosahovat co nejvyššího zisku. Navrhovatelka dospívá k závěru, že zákon o registru smluv vytváří nerovnost mezi těmito „veřejnými“ a zbývajícími „soukromými“ podnikateli.
11.
V neposlední řadě navrhovatelka - s odkazem na zmiňovanou Studii - předkládá obsáhlou argumentaci ve prospěch svého závěru, že zákon o registru smluv není rozumným prostředkem k dosažení vytknutých cílů, protože neposkytuje dostatečné záruky k ochraně údajů, jejichž utajení je pro smluvní strany podstatné (práva z průmyslového vlastnictví, obchodní tajemství, know-how atp.).
12.
Navrhovatelka dále podrobuje zákon o registru smluv i testu proporcionality. Cíle sledované zákonodárcem navrhovatelka nepovažuje za legitimní, respektive napadenou právní úpravu nepovažuje za vhodnou k jejich dosažení. Takový závěr opírá o tvrzení, že další informační povinnosti kladené na subjekty, jejichž primárním cílem je dosahování zisku, povedou spíše k poklesu zisků (zde se navrhovatelka opírá o závěry Studie) a případnému nekalému jednání není samotná povinnost uveřejňovat vybrané smlouvy s to zabránit. Navrhovatelka je také přesvědčena, že zákon o registru smluv nezakotvuje dostatečné mechanismy, které by zajistily aktuálnost a věrohodnost samotného registru smluv. Navrhovatelka opakovaně zdůrazňuje, že k dosažení zákonodárcem stanovených cílů totiž z valné části postačuje zákon o svobodném přístupu k informacím a úprava obsažená v dalších právních předpisech stanovících povinnosti subjektů činných v oblastech dotýkajících se veřejných zájmů; napadená právní úprava je tak nadbytečná. Z hlediska vzájemného vztahu mezi zájmem na dosažení stanovených cílů a právem podnikat má navrhovatelka za to, že při stávající úrovni regulace v této oblasti není dán zájem na dalším rozšiřování regulace, resp. tento zájem není tak urgentní, aby mohl vyvážit zásahy do základního práva na podnikání. V neposlední řadě navrhovatelka připomíná i drastičnost sankcí za nesplnění povinnosti uveřejnit dotčené smlouvy v registru smluv v podobě jejich „zrušení od počátku“.
13.
Navrhovatelka rovněž podrobuje napadenou právní úpravu i testu rovnosti, přičemž ve světle závěrů rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu [např. nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15 ze dne 28. 6. 2016 (N 121/81 SbNU 889; 271/2016 Sb.)] dospívá k závěru, že dotčené subjekty dle § 2 odst. 1 písm. b), k) a n) zákona o registru smluv se nacházejí ve srovnatelném postavení jako jiní beneficienti práva podnikat a pro rozdílné zacházení s těmito subjekty neexistují objektivní a rozumné důvody. Napadená právní úprava tak neobstojí ani v testu rovnosti a jako projev svévole zákonodárce se ocitá vně hranic ústavnosti.
14.
Navrhovatelka tedy uzavírá, že zákon o registru smluv porušuje právo dotčených subjektů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Nad rámec své ústavněprávní argumentace navrhovatelka poukazuje i na právní úpravu hospodářské soutěže, z níž dovozuje, že dotčené subjekty dle § 2 odst. 1 písm. k) a n) zákona o registru smluv představují běžné soutěžitele, kteří údajně budou oproti své konkurenci znevýhodněni povinnostmi zveřejňovat skutečnosti, jež jiní soutěžitelé zveřejňovat nemusejí. Uvedené shledává navrhovatelka v rozporu s obecným principem zákazu diskriminace a férovosti hospodářské soutěže.
15.
Z pohledu unijního práva je navrhovatelka přesvědčena, že zákon o registru smluv odporuje pravidlům volného obchodu ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Byť totiž napadená právní úprava nemá charakter zvýhodnění určitých podniků či odvětví, její faktické dopady lze pod zákaz takového zvýhodnění podřadit [zde navrhovatelka odkazuje na stanovisko prvního místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, JUDr. Hynka Broma, ze dne 29. března 2016 (dále jen „Stanovisko“)].
16.
Navrhovatelka dále poukazuje na spojitost mezi § 3 odst. 1 zákona o registru smluv a ustanovením § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, jež stanovuje okruh povinných subjektů a vymezuje informace, na které se povinnost jejich poskytování dle zákona o svobodném přístupu k informacím nevztahuje. Dle navrhovatelky na subjekty dle § 2 odst. 1 písm. k) a n) zákona o registru smluv nelze nahlížet jako na veřejné instituce podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, pročež je třeba tyto „vyloučit také ze zveřejňovací povinnosti“ dle zákona o registru smluv.
17.
Dle navrhovatelky napadená právní úprava navíc zasahuje do principu autonomie vůle a zásady smluvní volnosti. Ustanovení § 6 odst. 1 zákona o registru smluv totiž váže účinnost dotčených smluv na jejich uveřejnění v registru, čímž zároveň vylučuje možnost smluvních stran sjednat si jinou (např. i zpětnou) účinnost smlouvy; takový postup je však podle názoru navrhovatelky v podnikatelském styku zcela běžný a zaručuje jeho nezbytnou flexibilitu. Navrhovatelka [s poukazem na nález sp. zn. I. ÚS 557/05 ze dne 24. 7. 2007 (N 116/46 SbNU 99)] taktéž dovozuje, že pro zásah do principu autonomie vůle zde není dán nezbytný veřejný zájem. Ve vazbě na uvedené navrhovatelka rozporuje i pravidlo obsažené v § 7 odst. 1 zákona o registru smluv, týkající se zrušení dotčených smluv, nejsou-li tyto uveřejněny v registru do tří měsíců od jejich uzavření, a to od počátku. Konstatuje, že taková úprava představuje prostředek ultima ratio, nejzazší řešení, pro jehož užití neshledává žádné důvody.
18.
Navrhovatelka dále brojí i proti § 8 odst. 1 zákona o registru smluv s argumentací, že v podnikatelské praxi je běžné, že se jednotlivé smlouvy řídí i jiným nežli českým právem. V důsledku použití § 7 odst. 1 zákona o registru smluv proto může docházet k případům, kdy jedna a tatáž smlouva nebude platná dle českého práva, avšak dle cizího práva platná bude, čímž budou domácí dotčené subjekty vystaveny nejistotě ohledně svých práv a povinností z takové smlouvy (zde navrhovatelka odkazuje na shora označenou Studii). To prý zásadním způsobem ohrožuje domácí dotčené subjekty rizikem soudních sporů v zahraničí pro případné porušení jejich povinností z absolutně neplatné smlouvy, případně ohrožením jejich podnikání ve vztahu k zahraničí.
19.
Navrhovatelka je rovněž přesvědčena, že § 8 odst. 3 zákona o registru smluv zakládá nepřípustnou pravou retroaktivitu. Je tomu tak dle navrhovatelky proto, neboť v důsledku aplikace § 7 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., dochází ke zrušení smluv uzavřených dávno před jeho účinností, přičemž k tomuto důsledku dochází ve vztahu k období, kdy účastníci smlouvy nemohli nic takového očekávat a nemohli ani volit obsah dotčených smluv tak, aby případně odpovídal budoucím požadavkům zákona. Nadto má navrhovatelka za to, že podmínka uveřejnění smlouvy v případech, na něž dopadá § 8 odst. 3 zákona o registru smluv, se dotkne i starších smluv, které před účinností zákona již byly samy o sobě účinné, ale nově - ve vazbě na § 6 odst. 1 o registru smluv - bude jejich účinnost podmíněna uveřejněním v registru smluv. V uvedeném důsledku navrhovatelka spatřuje modifikaci právních následků založených dle dřívějších právních předpisů, a tedy nepravou retroaktivitu, o jejíž ústavní konformitě má pochybnosti. Kromě porušení principu zákazu retroaktivity navíc v popsaných důsledcích zákona navrhovatelka spatřuje i porušení principů právní jistoty a legitimního očekávání.
20.
Zcela na závěr navrhovatelka vyslovuje přesvědčení, že navrhované zrušení zákona se nedotkne závazků České republiky plynoucích z členství v Evropské unii.
III. 2
Závěrečný návrh a návrh na přednostní projednání věci
21.
Z těchto důvodů navrhovatelka navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud rozhodl tak, že zákon o registru smluv se ruší dnem vyhlášení nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ve Sbírce zákonů. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud neshledal zákon o registru smluv jako celek protiústavním, navrhuje, aby zrušil jeho ustanovení § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 1 písm. k), a to ve slovech „nebo národní podnik“, § 2 odst. 1 písm. n) a § 8 odst. 3, která považuje za nejproblematičtější.
22.
Návrh, aby se Ústavní soudÚstavní soud usnesl o naléhavosti věci podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., je dle navrhovatelky odůvodněn účinky spojenými s § 6 a 7 zákona o registru smluv. V případě smluv, jejichž předmětem je prodej rychloobrátkového zboží, prý běžně dochází k plnění dříve, než jsou takové smlouvy zveřejněny v registru. Jinými slovy, je v takovém případě plněno na základě neúčinné smlouvy. Nedojde-li ke zveřejnění smlouvy v registru z důvodu ochrany obchodního tajemství zahraničního smluvního partnera, je dle navrhovatelky v takovém případě smlouva od počátku neplatná a její strany jsou povinny navzájem si vrátit svá případná plnění. Oba následky označuje navrhovatelka za nežádoucí a jejich řešení vidí v urychleném zrušení zákona o registru smluv, případně jeho dílčích ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem.
IV.
Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení
23.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soudÚstavní soud návrh na zahájení řízení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky, vládě a Veřejné ochránkyni práv. Současně Ústavní soudÚstavní soud návrh uveřejnil na svých webových stránkách (viz https://www.usoud.cz/projednavane-plenarni-veci/).
IV. 1
Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
24.
Poslanecká sněmovna se prostřednictvím svého předsedy Mgr. Radka Vondráčka ve svém vyjádření ze dne 30. listopadu 2017 omezila na shrnutí průběhu legislativního procesu, který vyústil v přijetí zákona o registru smluv, jakož i následně jeho dvou novelizací provedených zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 249/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.
IV. 2
Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky
25.
Senát se k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřil prostřednictvím svého předsedy Milana Štěcha přípisem ze dne 6. prosince 2017. Předseda Senátu v něm uvedl, že v průběhu obecné rozpravy o návrhu zákona o registru smluv byly podány návrhy na jeho schválení i zamítnutí. Nakonec byl návrh zákona o registru smluv vrácen Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů, přičemž Senát přijal doprovodné usnesení č. 256, v němž konstatoval, že návrh zákona může obsahovat řadu nepředvídaných rizik plynoucích z možného konfliktu tržního prostředí a konkurenčního boje spolu s povinnostmi ukládanými zákonem dotčeným subjektům. V případě návrhu zákona č. 249/2017 Sb. z obecné rozpravy vyplynuly návrhy na zamítnutí návrhu i na jeho schválení, nicméně Senát k návrhu zákona ve stanovené lhůtě nepřijal žádné usnesení.
IV. 3
Vyjádření vlády
IV. 3. 1
K tvrzené protiústavnosti celého zákona o registru smluv, in eventum jeho vybraných ustanovení
26.
Vláda ve svém vyjádření ze dne 5. ledna 2018 na úvod uvedla, že návrh brojí proti z převážné části již neúčinnému znění zákona o registru smluv. Z argumentace navrhovatelky je totiž zřejmé, že nereflektuje novelizaci zákona o registru smluv provedenou zákonem č. 249/2017 Sb. (dále též jen „novela zákona o registru smluv“), a v samotném petitu tedy navrhuje zrušení již neúčinných ustanovení zákona. Z tohoto důvodu vláda vyslovuje pochybnosti o věcné projednatelnosti návrhu a domnívá se, že Ústavní soudÚstavní soud by návrh měl odmítnout jako zjevně neopodstatněný.
27.
I v případě věcné projednatelnosti návrhu je vláda přesvědčena, že návrh není důvodný, mimo jiné proto, že novelou zákona o registru smluv byla odstraněna řada jeho eventuálních negativních dopadů, proti nimž navrhovatelka brojí, a to ve směru, který navrhovatelka považuje za žádoucí [k tomu vláda poukazuje na § 3 odst. 2 písm. r) zákona o registru smluv].
28.
Stran údajného rozporu zákona o registru smluv s právem podnikat vláda uvedla, že navrhovatelka nedostatečně reflektuje skutečnost, že právo podnikat (resp. zásah do něj), jež podrobuje testu racionality a posléze i testu proporcionality, patří mezi hospodářská, sociální a kulturní práva zařazená v hlavě čtvrté Listiny. Povahu těchto práv je dle vlády třeba zkoumat v kontextu dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, především jeho nálezů sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) a aktuálně sp. zn. Pl. ÚS 32/17 [vláda má zjevně na mysli nález sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017 (8/2018 Sb.)], z níž se podává, že tato práva nejsou přímo aplikovatelná ve stejném rozsahu jako základní lidská či politická práva a jejich úprava je primárně v rukou zákonodárce a pouze sekundárně a v omezené míře lze ústavní garance těchto práv považovat za otázku judiciální. Ohledně vymezení esenciálního obsahu práva podnikat vláda uvádí, že tento Ústavní soud formuloval ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/15, přičemž je zřejmé, že zákon o registru smluv, z valné části realizující právo na informace dle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny, na právo podnikat fakticky nemíří. Související tvrzení navrhovatelky, že zákon registru smluv nepřípustně zasahuje do práva podnikat, neboť v jeho důsledku jsou dotčené subjekty nuceny měnit své podnikatelské záměry a aktivity, považuje vláda za nesprávné. Namítá, že navrhovatelka neuvádí, jak konkrétně by uveřejnění dotčených smluv mělo vést k nemožnosti nebo výraznému omezení zisku hraničícímu s existenciálními problémy. Zákon o registru smluv dle vlády umožňuje - a i ve svém dřívějším znění umožňoval - neuveřejnění těch částí smluv, které jsou „obchodně citlivé“, a nově umožňuje neuveřejnění smluv týkajících se běžného obchodního styku vybraných dotčených subjektů. Zároveň zákon o registru smluv obsahuje řadu výjimek z uveřejňovací povinnosti, které dopadají i na institut obchodního tajemství. Za přesvědčivý vláda nepovažuje argument navrhovatelky ohledně ochrany smluvních partnerů dotčených subjektů. Tvrdí, že pozice dotčených subjektů je vzhledem k jejich vazbě na veřejné rozpočty, resp. majetkovou účast státu či územních samosprávných celků, odlišná od jiných podnikajících subjektů. S tím dle vlády souvisí i regulace jejich podnikatelského postavení včetně informační povinnosti.
29.
Dále vláda poukazuje na nálezy sp. zn. IV. ÚS 1146/16 ze dne 20. 6. 2017 (N 101/85 SbNU 679) a sp. zn. Pl. ÚS 31/03 ze dne 11. 2. 2004 (N 16/32 SbNU 143; 105/2004 Sb.)]. Jestliže z prvého z uvedených nálezů Ústavního souduÚstavního soudu plyne, že obchodní společnost není veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, neznamená to, že na základě jiného zákona nemůže být takovému subjektu uložena informační povinnost, již by jinak dle zákona o svobodném přístupu k informacím neměl. Vláda má za to, že navrhovatelka nález sp. zn. IV. ÚS 1146/16 vykládá nepřiléhavě, a doplňuje, že veřejná kontrola veřejné moci je klíčovým veřejným zájmem. Legitimitu stanovených cílů dále podporuje provázanost zákona o registru smluv se zákonem o svobodném přístupu k informacím, zvláště pak ve vazbě na aktuální rozhodovací praxi Ústavního soudu omezující rozsah povinných subjektů dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Co se týče státních podniků a národních podniků, považuje vláda napadenou úpravu za zcela legitimní. Cíle zákona o registru smluv - transparentnost smluv a řádné nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky \\- proto vláda shledává legitimními.
30.
Co se týče racionality zvoleného prostředku ve vazbě na dosažení vytyčeného cíle, je vláda toho názoru, že nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky a s veřejným majetkem je třeba podrobit nejen neveřejné a incidenční kontrole, ale i (širší) kontrole veřejné. Přesvědčení navrhovatelky, že veřejnou kontrolu lze provádět dle zákona o svobodném přístupu k informacím, vláda označuje za mylné a poukazuje na obtíže spojené se získáváním informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím; tyto obtíže spíše veřejnost od kontroly hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky a majetkem odrazují. Proto má vláda za to, že snaha o vytvoření mechanismů umožňujících realizovat veřejnou kontroluje nejen rozumná, ale i nezbytná (nehledě na výhody informačního systému umožňujícího dálkový přístup, jímž registr smluv je). Co se týče ochrany průmyslového vlastnictví, obchodního tajemství a know-how, odkazuje vláda na § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve vazbě na § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím a na § 3 odst. 2 písm. r) zákona o registru smluv.
31.
Ohledně navrhovatelkou provedeného testu proporcionality (jehož provádění vzhledem ke shora uvedeným závěrům považuje za nedůvodné) vláda namítá, že napadená právní úprava není duplicitní, neboť dle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., jsou bez žádosti dostupné pouze návrhy licenčních smluv. Jde-li o sankci spojenou s neuveřejněním dotčené smlouvy, pak vláda vyzdvihuje odrazující charakter takového postihu. Zároveň připomíná, že neuveřejnění části smlouvy může být buďto v souladu se zákonem, anebo nikoliv, a pak je namístě postup dle § 7 odst. 2 zákona o registru smluv. Ke třetímu kroku testu proporcionality vláda uvádí, že šetrnost napadené právní úpravy ve vztahu k dotčeným základním právům je zřejmá z množství výjimek z povinnosti uveřejnění a výjimek z aplikace sankce dle § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., jakož i odložení účinnosti zákona samého a účinnosti § 6 a 7 tohoto zákona. Z hlediska posledního kroku testu proporcionality vláda dodává, že pozitiva plynoucí z přijetí napadené právní úpravy převažují případná negativa plynoucí z omezení dotčených základních práv (která navíc snižuje soubor zákonných výjimek a provázání zákona o registru smluv se zákonem o svobodném přístupu k informacím). Pro ilustraci vláda doplňuje, že uveřejňování smluv v registru přispělo k vyvolání veřejné diskuse o levných mobilních tarifech pro veřejný sektor nebo o zpětných bonusech ve zdravotnictví.
32.
Vláda se dále vyjadřuje k námitce údajného omezování hospodářské soutěže ukládáním dalších povinností dotčeným subjektům. Poukazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie k výkladu čl. 107 odst. 1 SFEU, na jejímž základu dovozuje, že v dané věci nejde o zakázanou státní podporu ve smyslu shora uvedeného článku, neboť zákonná úprava nijak nezatěžuje veřejné rozpočty v materiálním slova smyslu. Obdobně vláda nepřijímá výhradu týkající se porušení principu rovnosti. V dané věci nelze hovořit o nerovnosti akcesorické, neboť důvod rozlišování spočívající v tom, že určitý subjekt je napojen na veřejné rozpočty, resp. hospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, nespadá pod pojem „jiného postavení“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“); k tomu vláda poukazuje na závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15. Jde-li o nerovnost neakcesorickou, má vláda za to, že v tomto případě nejde o rozlišování na základě libovůle zákonodárce, což se podává i z provedeného testu racionality. Dále vláda uvádí, že na daný případ nedopadá čl. 14 Úmluvy, který je použitelný jen ve spojení s jinými ustanoveními Úmluvy, resp. s jinými lidskými právy a základními svobodami. Rovněž nahlíženo optikou čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, je vláda přesvědčena, že napadená právní úprava rozlišuje na základě rozumných a objektivních důvodů, pročež se neocitá v rozporu s právem na rovné zacházení. Jde-li o princip autonomie vůle a zásadu smluvní volnosti, vláda [s odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ze dne 29. 5. 2013 (N 96/69 SbNU 465; 177/2013 Sb.)] uvádí, že existence veřejnoprávní regulace nepopírá existenci autonomie vůle, ale stanoví její hranice.
33.
Ohledně tvrzeného porušení zákazu retroaktivity je vláda přesvědčena, že úvahy navrhovatelky jsou v tomto směru mylné, což dovozuje z výkladu § 9 ve spojení s § 6 a 7 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., z nichž se podává, že důsledky spojené s neuveřejněním dotčených smluv nastávají pouze ve vztahu ke smlouvám uzavřeným od 1. července 2017. Z uvedeného důvodu nemůže dle vlády jít o pravou či nepravou retroaktivitu, jak byly vymezeny nálezem sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015 (N 165/78 SbNU 469; 299/2015 Sb.), nýbrž o úpravu retrospektivní, ústavně konformní. Rovněž související požadavek uveřejnění původní smlouvy (dle § 8 odst. 3 zákona o registru smluv) odpovídá smyslu a účelu zákona o registru smluv; jinak by uveřejnění pouze dohody, která takovou smlouvu dále upravuje, postrádalo smysl - poskytovalo by totiž jen neúplnou a nepoužitelnou informaci.
34.
Závěrem se vláda vyslovila ke Studii přiložené k ústavní stížnosti, kterou označuje spíše za anketu ve smyslu vyhodnocení názorů vybraných subjektů, na které zákon dopadá, které uvedly, jaké obtíže očekávají v souvislosti s aplikací zákona o registru smluv, načež bylo vyhodnoceno, jaké riziko tyto obtíže pro dané subjekty znamenají, jestliže by nastaly. Dle vlády je tak Studie argumentačně nepoužitelná, nadto nezohledňuje stěžejní novelu zákona o registru smluv. Obdobně odmítavý postoj vláda zastává i vůči shora označenému Stanovisku.
IV. 3. 2
Závěrečný návrh vlády
35.
Z výše uvedených důvodů vláda navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh odmítl, popřípadě zamítl.
IV. 4
Sdělení Veřejné ochranky ně práv
36.
Veřejná ochránkyně práv svým přípisem ze dne 21. listopadu 2017 sdělila, že nevyužívá svého práva podle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a nevstupuje do řízení v postavení vedlejší účastnice.
IV. 5
Vyjádření platformy Rekonstrukce státu
37.
Ústavním soudemÚstavním soudem nevyžádané vyjádření k posuzovanému návrhu zaslala dne 5. června 2018 - prostřednictvím Frank Bold Society, z. s., - a dle svých slov jako „amicus curiae“ - platforma Rekonstrukce státu (dále jen „Platforma“). Lze poznamenat, že informace o Platformě jsou dostupné na webové stránce: https://www.rekonstrukcestatu.cz/cs?gclid=EAIaIQobChMIyfLN9rvF3wIVl-R3Ch3SmA3MEAAYASAAEgLOp_D_BwE. Platforma uvádí, že byla jedním ze subjektů, které se podílely na finálním znění zákona o registru smluv, a cítí tak potřebu reagovat na Ústavním soudemÚstavním soudem projednávaný návrh.
38.
Platforma poukazuje na ústavněprávní východiska zákona o registru smluv, který rozvíjí ústavně zaručené základní právo na informace ve smyslu čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy a prohlubuje rysy demokratického právního státu, v němž se na výkonu (ale i kontrole) státní moci podílí veřejnost. V tomto směru Platforma poukazuje na vazbu mezi zákonem o registru smluv a zákonem o svobodném přístupu k informacím, jakož i podobnost cílů, k jejichž naplňování dané předpisy směřují, z čehož dovozuje ústavní konformitu napadeného zákona.
39.
Platforma dospívá k závěru, že zákon o registru smluv rozšiřuje doposud úzce pojímanou aktivní složku práva na informace. Dále uvádí, že samotný rozsah informací, které jsou dotčenými subjekty uveřejňovány, se dotýká pouze určitého okruhu smluv a základních informací o nich (metadat), navíc s řadou zákonných výjimek; rozsah poskytovaných informací dle zákona o registru smluv je tak - ve srovnání s rozsahem informací poskytovaných dle zákona o svobodném přístupu k informacím - značně omezen.
40.
Na závěr svého vyjádření Platforma uvádí některé případy z aplikační praxe, které dokazují smysluplnost napadené právní úpravy (nákup léků a zdravotnického materiálu veřejnými nemocnicemi, zpětné bonusy poskytované při nákupu zdravotnických přípravků, rozkrytí vazeb dodavatelů na politiky či sponzory politických stran).
41.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že argumenty obsažené ve vyjádření Platformy jsou převážně shodné se shora uvedenou argumentací vlády.
V.
Repliky navrhovatelky
42.
Ústavní soudÚstavní soud zaslal navrhovatelce vyjádření účastníků řízení a vyjádření Platformy k případné replice, přičemž navrhovatelka této možnosti využila a Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zaslala ve dnech 20. března 2018 a 13. července 2018 své repliky.
43.
Navrhovatelka předně uvádí, že návrh považuje za projednatelný, neboť § 2 odst. 1 písm. b), k) a n) a § 8 odst. 3 zákona o registru smluv nebyly novelou zákona nijak dotčeny. Zároveň navrhovatelka vyslovuje přesvědčení, že návrh nelze odmítnout ani pro jeho zjevnou neopodstatněnost, neboť zásah, který napadená právní úprava představuje (zvláště pak, jde-li o porušení zákazu retroaktivity), trvá i po novelizaci. Ohledně merita věci navrhovatelka vyslovuje přesvědčení, že zmiňovanou novelou se nepodařilo odstranit jí vytýkanou protiústavnost napadených zákonných ustanovení. Navrhovatelka též setrvává na svém tvrzení, že napadená právní úprava je v podstatě duplicitní, a tedy nadbytečná.
44.
V návaznosti na argumentaci vlády stran mezí, v nichž se lze práva podnikat domáhat, navrhovatelka zdůrazňuje, že zákon o registru smluv reálně omezuje podnikatele v možnostech dosahování zisku, resp. je nutí měnit způsob provádění jejich podnikatelské činnosti, a to v některých případech i zpětně. Navrhovatelka dále hájí svoji argumentaci, dle níž je zákon o registru smluv nadbytečný s ohledem na existenci zákona o svobodném přístupu k informacím. K tvrzení vlády o legitimitě zákona o registru smluv navrhovatelka připomíná, že k opačnému závěru dospívá i proto, že zákon o registru smluv nijak nerozlišuje mezi dotčenými subjekty, které vyvíjejí podnikatelskou činnost a které ji nevyvíjejí, ačkoliv druhá skupina je reálnými dopady zákona o registru smluv ovlivněna výrazně negativněji. Navrhovatelka dále připomíná již zmiňované negativní důsledky zákona o registru smluv stran ochrany obchodního tajemství, uveřejnění smluv uzavřených před účinností zákona o registru smluv v důsledku jejich pozdějších změn, doplnění nebo jejich zrušení, jakož i retroaktivních účinků § 8 odst. 3 zákona o registru smluv, které dle jejího přesvědčení dopadají i na smlouvy uzavřené před 1. červencem 2017. K výtce vlády, že ve svém návrhu neuvádí žádný konkrétní příklad subjektu, který by ve své existenci byl bezprostředně ohrožen v důsledku použití zákona o registru smluv, navrhovatelka namítá, že pro posouzení ústavní konformity napadeného zákona takový příklad není potřebný, neboť protiústavnost je kategorií objektivní.
45.
Ve vztahu k vyjádření Platformy navrhovatelka v replice namítá, že Platforma není, ani prostřednictvím Frank Bold Society, z. s., oprávněna v tomto řízení činit jakékoliv úkony a Ústavní soudÚstavní soud by měl její vyjádření odmítnout.
VI.
Ústní jednání
46.
Ústavní soudÚstavní soud shledal, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu s § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve věci bez jeho nařízení.
VII.
Vlastní přezkum napadených zákonných ustanovení
VII. 1
Podmínky meritorního posouzení návrhu a návrh na přednostní projednání
47.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených ustanovení. Tento návrh splňuje všechny zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanovené formální náležitosti a byl podán k tomu oprávněnou navrhovatelkou. Pokud jde o námitku vlády, že návrh nereflektuje změny provedené zejména zákonem č. 249/2017 Sb., Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že vzhledem k obsahu námitek navrhovatelky je zřejmé, že tato brojí proti platnému a účinnému znění zákona o registru smluv, tj. ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 249/2017 Sb. Nicméně i kdyby Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že návrh směřuje proti znění zákona, které ještě před jeho doručením Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doznalo dílčích změn, vzhledem k obsahu a smyslu obou označených novelizací tyto nepřinesly podstatnou změnu zákona ve smyslu usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/2000 ze dne 26. 9. 2000 (U 33/19 SbNU 297).
48.
Zákonem č. 298/2016 Sb. totiž došlo toliko k dílčí změně § 5 odst. 4 zákona o registru smluv, v němž byla původní slova „označí svou uznávanou elektronickou značkou a opatří kvalifikovaným časovým razítkem“ nahrazena slovy „zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat“. Obdobně je tomu i v případě téměř všech změn provedených zákonem č. 249/2017 Sb., který se dotkl dikce § 3 odst. 2 písm. c) zákona (za slova „trestných činůtrestných činů“ byla vložena slova „nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami“), § 3 odst. 2 písm. e) zákona [za slova „v § 2 odst. 1 písm. e), k), l)“ bylo vloženo „, m)“], § 3 odst. 2 zákona, do něhož byla doplněna nová písmena m) až r), § 5 odst. 6 zákona, v němž bylo za slova „v § 2 odst. 1 písm. e), k), l)“ vloženo „, m)“, § 6 odst. 2 zákona, kde za slova „která byla uzavřena“ byla vložena slova „v krajní nouzi nebo“, § 6 zákona, do něhož byl vložen nový odstavec 3, § 7 odst. 1 zákona, v němž byla původní slova „která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění“ nahrazena slovy „na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv“, § 7 zákona, do něhož byl vložen nový odstavec 3, § 8 odst. 2 zákona, na jehož závěr byla doplněna slova „nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv“, a konečně § 8 odst. 5 zákona, z něhož bylo vypuštěno původní písmeno d).
49.
Ústavní soudÚstavní soud předně konstatuje, že ustanovení, jejichž zrušení se navrhovatelka in eventum domáhá, nebyla uvedenými novelami zákona o registru smluv dotčena vůbec. Pokud jde o dílčí změnu provedenou zákonem č. 298/2016 Sb., pak tato z hlediska argumentace navrhovatelky směřující proti účelu samotného zákona o registru smluv na jeho podstatě nic nemění. Jde-li o změny provedené zákonem č. 249/2017 Sb., za stěžejní je třeba označit zavedení nové výjimky z povinnosti uveřejnění zakotvené v § 3 odst. 2 písm. r) zákona o registru smluv a navazující úpravu obsaženou v § 7 odst. 3 zákona o registru smluv. Přestože ve světle právě této nové výjimky některé výhrady navrhovatelky týkající se postavení dotčených subjektů dle § 3 odst. 1 písm. k) a n) zákona o registru smluv odpadají, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že zakotvení těchto nových pravidel nepřináší onu podstatnou změnu zákona o registru smluv. Je tomu tak proto, neboť uvedenou novelizací sice byl z povinnosti uveřejnění vyňat dílčí (do počtu však značně rozsáhlý) okruh dotčených smluv, avšak proti jejich zahrnutí mezi povinně uveřejňované smlouvy navrhovatelka konkrétně nebrojila (případně tyto uváděla jen ve vazbě na svoji další námitku stran ochrany obchodního tajemství). Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že ve své replice navrhovatelka následně na předmětné ustanovení reagovala a polemizovala s výkladem v něm obsaženého pojmu „běžného obchodního styku“.
50.
Podmínky pro meritorní posouzení návrhu má proto Ústavní soudÚstavní soud za splněné.
51.
Navrhovatelka Ústavní soudÚstavní soud požádala, aby se usnesl o naléhavosti věci podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., což odůvodnila tím, že v případě některých smluv podléhajících povinnosti uveřejnění v registru hrozí, že jejich účastníci si poskytnou plnění ještě před jejich uveřejněním, a tedy na základě neúčinné smlouvy. Dále dle navrhovatelky v situacích, kdy smlouva není uveřejněna z důvodu ochrany obchodního tajemství zahraničního smluvního partnera, je taková smlouva od počátku neplatná a její strany jsou povinny navzájem si vrátit svá případná plnění. Uvedené následky považuje navrhovatelka za nežádoucí.
52.
Ústavní soudÚstavní soud shledal takové odůvodnění žádosti o přednostní projednání obecným, přičemž má navíc za to, že rizika zde uváděná navrhovatelkou z napadeného zákona nevyplývají (jak rozvede podrobněji dále).
53.
Pro doplnění Ústavní soudÚstavní soud dodává, že v průběhu řízení byl informován předsedou poslaneckého klubu České pirátské strany Mgr. et Mgr. Jakubem Michálkem, že dva výbory Poslanecké sněmovny v současnosti přerušily projednávání sněmovního tisku č. 50, který se týká (mimo jiné) další novely zákona o registru smluv. Ústavní soudÚstavní soud proto, byť návrh navrhovatelky neshledal důvodným, přistoupil k posouzení návrhu v nejbližším možném termínu, který byl adekvátní složitosti věci.
54.
Ústavní soudÚstavní soud pokládá za vhodné vyslovit se i k problematice předestřené navrhovatelkou v její replice k vyjádření Platformy, totiž k absenci zakotvení institutu amicus curiae v českém právním řádu. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že nevyžádaná vyjádření od odlišných subjektů než účastníků či vedlejších účastníků řízení se opakovaně v praxi Ústavního souduÚstavního soudu vyskytují. Již v řízení ve věci návrhů skupin poslanců a senátorů na zrušení části zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, (jeho daňové části) [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)] obdržel Ústavní soudÚstavní soud takové nevyžádané vyjádření od Ministerstva zdravotnictví. Stejně se tak stalo i v řadě dalších věcí [srov. namátkou nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/16 ze dne 10. 7. 2018 (186/2018 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 19/14 ze dne 27. 1. 2015 (N 16/76 SbNU 231; 97/2015 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 16/14 ze dne 27. 1. 2015 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.) anebo sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. 5. 2017 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.)], přičemž Ústavní soudÚstavní soud k takovým vyjádřením, a to i podaným jinou osobou než právním zástupcem, jednoduše přihlédne, anebo nepřihlédne [v rozhodovací praxi Ústavního souduÚstavního soudu se lze setkat i s opačným závěrem, tedy, že k takovému nevyžádanému vyjádření Ústavní soudÚstavní soud bez dalšího nepřihlíží (srov. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 2076/18 ze dne 26. 9. 2018)].
VII. 2
Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu
55.
Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se Ústavní soudÚstavní soud musí zabývat tím, zda byla napadená ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence, ústavně předepsaným způsobem a zda je jejich obsah v souladu s ústavními zákony. Ústavní soud proto ověřil průběh procesu přijímání těchto zákonů. Vyšel přitom z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem, jakož i z veřejně dostupných elektronických zdrojů (stenozáznamů z jednání schůzí obou komor Parlamentu, usnesení a sněmovních a senátních tisků, volně dostupných na webových stránkách http://www.psp.cz a http://www.senat.cz/).
56.
Návrh zákona o registru smluv (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk č. 42/0) byl rozeslán poslancům dne 4. prosince 2013. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila ve třetím čtení dne 18. září 2015 na své 31. schůzi (usnesení č. 880), kdy pro něj hlasovalo 116 ze 157 přítomných poslanců, 7 bylo proti a 34 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (Senát, 10. funkční období, 2014-2016, senátní tisk č. 126/0) dne 22. října 2015 na své 13. schůzi a vrátil jej Poslanecké sněmovně spolu s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 255). Pro vrácení návrhu Poslanecké sněmovně hlasovalo 48 senátorů, 6 senátorů hlasovalo proti a 4 senátoři se zdrželi hlasování. Téhož dne a na téže schůzi Senát schválil i doprovodné usnesení č. 256. Poslanecká sněmovna dne 24. listopadu 2015 na své 36. schůzi setrvala na původně schváleném znění návrhu zákona (usnesení č. 960). Pro hlasovalo 110 ze 161 přítomných poslanců, 26 bylo proti a 25 se zdrželo hlasování. Přijatý návrh zákona byl doručen prezidentu republiky dne 27. listopadu 2015 a následně jím byl i podepsán. Vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 14. prosince 2015 v částce 144 pod číslem 340/2015 Sb.
57.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk č. 764/0) byl rozeslán poslancům dne 31. března 2016. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila ve třetím čtení dne 29. června 2016 na své 48. schůzi (usnesení č. 1270), kdy pro něj hlasovalo 126 ze 162 přítomných poslanců, 16 bylo proti a 20 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (Senát, 10. funkční období, 2014-2016, senátní tisk č. 307/0) dne 24. srpna 2016 na své 27. schůzi a schválil jej (usnesení č. 512). Pro návrh hlasovalo 37 senátorů, 11 senátorů se zdrželo hlasování. Přijatý návrh zákona byl doručen prezidentu republiky dne 31. srpna 2016 a následně jím byl i podepsán. Vyhlášen ve Sbírce zákonů byl dne 19. září 2016 v částce 115 pod číslem 298/2016 Sb.
58.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk č. 1124/0) byl rozeslán poslancům dne 19. května 2017. Poslanecká sněmovna souhlasila s projednáním návrhu zákona tak, aby mohla s tímto vyslovit souhlas již v prvém čtení (usnesení č. 1718), přičemž návrh zákona následně schválila již v prvém čtení dne 28. června 2017 na své 59. schůzi (usnesení č. 1718), kdy pro něj hlasovalo 128 ze 145 přítomných poslanců, 13 bylo proti a 4 se zdrželi hlasování. Senát návrh zákona ve lhůtě dle čl. 46 odst. 1 Ústavy České republiky neprojednal (Senát, 11. funkční období, 2016-2018, senátní tisk č. 161/0), pročež platí, že jej přijal (čl. 46 odst. 3 Ústavy České republiky). Přijatý návrh zákona byl doručen prezidentu republiky dne 27. července 2017 a dne 1. srpna 2017 jím byl i podepsán. Vyhlášen ve Sbírce zákonů byl dne 18. srpna 2017 v částce 89 pod číslem 249/2017 Sb.
59.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon o registru smluv, jakož i jeho dosavadní novelizace byly přijaty a vydány ústavně předepsaným způsobem. Proto Ústavní soudÚstavní soud mohl přistoupit k posouzení věcného souladu zákona o registru smluv s ústavním pořádkem [čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky].
VII. 3
Obecná východiska přezkumu
60.
Před vlastním posouzením, zda ustanovení zákona o registru smluv představují zásah do práva podnikat podle čl. 26 Listiny, popřípadě zda neporušují zásadu rovnosti v právech zakotvenou v čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, Ústavní soud považuje za nezbytné připomenout následující.
61.
Právo podnikat je zařazeno do hlavy čtvrté Listiny mezi hospodářská, sociální a kulturní práva, přičemž Ústavní soudÚstavní soud se problematikou těchto práv ve své judikatuře zabýval opakovaně (viz nálezy sp. zn. Pl. ÚS 2/08 a sp. zn. Pl. ÚS 83/06). V těchto rozhodnutích Ústavní soudÚstavní soud navázal na svou předchozí judikaturu a dal jasně najevo, že ústavně zakotvená hospodářská, sociální a kulturní práva obsažená v ustanoveních vyjmenovaných v čl. 41 odst. 1 Listiny nejsou přímo aplikovatelná ve stejném rozsahu jako základní lidská práva či politická práva. Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož je možno se práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, vyjadřuje přesvědčení ústavodárce, že úprava těchto práv je primárně v rukou zákonodárce a pouze sekundárně a v omezené míře lze ústavní garance hospodářských, sociálních a kulturních práv považovat za otázku judiciální. Ostatně čl. 41 odst. 1 Listiny i samotná povaha těchto práv vylučují, aby metodologie jejich přezkumu byla totožná s metodologií užívanou ve vztahu k ostatním základním právům (obsaženým zejména v hlavě druhé Listiny) [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.)]. Testem ústavnosti v tomto smyslu tedy projde i taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a která tak činí způsobem, jejž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. V označeném nálezu zároveň Ústavní soud konstatoval, že uvážení zákonodárce není ani v oblasti regulace sociálních a ekonomických práv zcela neomezené a může být podrobeno přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem. Je tomu tak proto, že zákonodárce je ve svém uvážení vázán především čl. 4 odst. 4 Listiny, který brání tomu, aby se omezení základního práva dotýkalo samotné jeho podstaty a smyslu [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 19/13 ze dne 22. 10. 2013 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)], jakož i povinností respektovat princip rovnosti v právech podle čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12).
62.
Vycházeje z těchto závěrů, konstruoval Ústavní soudÚstavní soud metodologický nástroj k přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti ústavně zaručených práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny - tzv. test racionality (který je odlišný od testu proporcionality). Test racionality reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozsáhlou diskreci zákonodárce, tak potřebu vyloučit jeho případné excesy. Tento test se skládá ze čtyř následujících kroků: 1. vymezení smyslu a podstaty základního práva, tedy jeho esenciálního obsahu, 2. zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence základního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, 3. posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv a 4. zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Dospěje-li Ústavní soudÚstavní soud ve druhém kroku testu racionality k závěru, že napadená právní úprava se dotýká samotné existence některého z dotčených práv nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, pak nepokračuje v jeho provádění a místo toho posoudí přípustnost zásahu do tohoto práva v rámci (přísnějšího) testu proporcionality [viz nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), body 103 a 104] Právní úprava, která se dotýká ústavně zaručeného sociálního, hospodářského nebo kulturního práva, nepředstavuje jeho nepřípustné omezení jen v případě, že jako celek obstojí z hlediska všech takto vymezených požadavků. Kdyby tomu tak nebylo, Ústavní soudÚstavní soud by musel dospět k názoru o jejím rozporu s ústavním pořádkem.
VII. 3.1
Obecně k právu podnikat
63.
K vymezení práva podnikat ve své judikatuře se Ústavní soudÚstavní soud naposledy podrobně vyslovil v nálezech týkajících se zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, [nález sp. zn. Pl. ÚS 7/17 ze dne 27. 3. 2018 (81/2018 Sb.)] a zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (nález sp. zn. Pl. ÚS 26/16). Zde Ústavní soudÚstavní soud připomněl, že v souladu s čl. 26 Listiny je třeba rozlišovat samotný přístup k právu podnikat jako svobodě podnikání zaručené v odstavci 1 tohoto ustanovení a proti tomu vlastní výkon povolání nebo jiné hospodářské činnosti, zahrnující i podmínky s tímto výkonem spojené, které lze stanovit zákonem (čl. 26 odst. 2 Listiny). Dále zdůraznil, že právo podnikat je zařazeno do hlavy čtvrté Listiny mezi hospodářská, sociální a kulturní práva a zároveň jde o hospodářské právo vyjmenované v čl. 41 odst. 1 Listiny. Proto se jej nelze domáhat ve stejném rozsahu jako základních lidských práv či politických práv a jeho úprava je primárně v rukou zákonodárce a pouze sekundárně a v omezené míře lze ústavní garance práva podnikat považovat za otázku judiciální. I v tomto případě se však uplatní požadavek vyplývající z čl. 4 odst. 4 Listiny, aby při stanovení mezí tohoto práva bylo šetřeno jeho podstaty a smyslu.
64.
Podstatu a smysl práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny následně Ústavní soud vymezil v řadě svých nálezů. Tak z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), bodu 279, lze dovodit, že těmito je předně sama možnost určitou činnost vykonávat (tj. přístup k tomuto právu). V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 pak precizoval, že tyto dále tvoří jednak rovina ryze individuální (možnost seberealizace jednotlivce), jednak rovina materiálněprávní, (taková svoboda jednotlivce je zároveň podstatnou náležitostí demokratického právního státu) a jednak rovina ekonomická (zjednodušeně jde o dosažení zisku). Jinak řečeno, u práva podnikat, případně vykonávat i jinou hospodářskou činnost, by o omezení dotýkající se jeho podstaty a smyslu šlo tehdy, jestliže by v důsledku takového omezení byl přístup k určité činnosti vyloučen (srov. přiměřeně citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12, body 279 a 280) anebo by taková činnost přestala být způsobilá zajistit prostředky pro potřeby těch, kteří ji vykonávají [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 5/15, bod 48, nebo sp. zn. Pl. ÚS 10/12 ze dne 23. 5. 2017 (N 82/85 SbNU 393; 207/2017 Sb.), bod 66].
VII. 3. 2
Obecně k principu rovnosti v právech
65.
Ústavní soudÚstavní soud se ve své rozhodovací praxi rovněž podrobně vyjádřil i k obsahu principu rovnosti v právech a k souvisejícímu zákazu diskriminace. Zdůraznil přitom, že „uvažovat v kategorii rovnosti lze pouze v relaci mezi nejméně dvěma subjekty ve stejném, resp. srovnatelném postavení (...). Zatímco zpravidla není těžké stanovit, zda právní úprava zachází se dvěma situacemi rozdílně nebo stejně, zcela klíčovým krokem pro aplikaci všeobecné zásady rovnosti je stanovit, zda dvě situace, s nimiž právo zachází odlišně, jsou vskutku srovnatelné, tedy zda jsou relevantně podobné. To si vyžaduje analýzu opírající se o kritérium relevance“ [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 50/06 ze dne 20. 11. 2007 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.)].
66.
Dále je třeba připomenout, že rovnost v právech je kategorií relativní, nikoliv absolutní (viz nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky sp. zn. Pl. ÚS 22/92 ze dne 8. 10. 1992 publikovaný pod č. 11 ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky). Na toto pojetí následně navázal v řadě svých rozhodnutí i Ústavní soudÚstavní soud, který v obecné rovině připustil zákonem založenou nerovnost, avšak pouze za předpokladu, že ji lze odůvodnit na základě ústavně akceptovatelných hledisek. O takovýto případ se přitom nejedná tehdy, pokud je tato založena na libovůli (nerovnost neakcesorická) nebo je jejím důsledkem dotčení některého ze základních práv a svobod (nerovnost akcesorická) [srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.)].
67.
K posouzení otázky, zda zákonodárce dodržel nezbytný respekt k principu rovnosti v právech (na tomto místě by bylo možné hovořit de facto i o rovnosti v povinnostech stanovených subjektům, jež se domáhají práva podnikat dle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny) podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, a k přezkumu zásahu zákonodárce do této oblasti Ústavní soudÚstavní soud formuloval specifický metodologický postup.
68.
Proto posouzení, zda napadená zákonná ustanovení nezakládají v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny nerovné podmínky pro určitou skupinu dotčených osob (tzv. akcesorická rovnost), předpokládá zodpovězení těchto otázek (tzv. test přímé diskriminacepřímé diskriminace): 1. zda jde o srovnatelné jednotlivce nebo skupiny, 2. zda je s nimi zacházeno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů, 3. zda je odlišné zacházení dotčenému jednotlivci nebo skupině k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra) a 4. zda je toto zacházení ospravedlnitelné, tedy zda sleduje legitimní cíl a je přiměřené [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 34]. Budou-li odpovědi na první tři otázky kladné, pak se pro přezkum nerovnosti a s ní spojeného zásahu do základního práva uplatní test proporcionality, v jehož rámci bude za předpokladu, že zásah sleduje ústavně aprobovaný cíl, posuzována přiměřenost zásahu z hlediska dosažení tohoto cíle.
69.
V případě neakcesorické rovnosti, tj. rovnosti zakotvené v čl. 1 Listiny, pak platí, že Ústavní soudÚstavní soud se ztotožňuje s chápáním rovnosti, jak ji vyjádřil Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (viz nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ve vazbě na uvedený nález shora označené). Zásadě rovnosti v právech je proto třeba rozumět tak, že právní rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však závěr, že by každému muselo být přiznáno jakékoli právo. Tento závěr vyplývá i z úpravy článků 1 až 4 Listiny. Ustanovení čl. 1 Listiny, jehož porušení je v projednávané věci výslovně namítáno, nelze vykládat izolovaně od dalších obecných článků 2 až 4 Listiny, ale naopak je nutno pojmout je jako jediný celek. Z úpravy těchto obecných ustanovení je zřejmé, že základní chráněné hodnoty vyjmenované v čl. 3 Listiny nekoncipoval ústavodárce jako absolutní. Totéž odráží i čl. 4 Listiny, který přímo předpokládá existenci zákonem stanovených povinností a omezení, ale i čl. 2 odst. 3 Listiny, v němž se předvídá možnost uložit určité povinnosti či omezení. Rovněž mezinárodní instrumenty o lidských právech a mnohá rozhodnutí mezinárodních kontrolních orgánů vycházejí z toho, že ne každé nerovné zacházení s různými subjekty lze kvalifikovat jako porušení principu rovnosti, tedy jako protiprávní diskriminaci jedněch subjektů ve srovnání se subjekty jinými. Proto při posouzení, zda napadená zákonná ustanovení nezakládají v rozporu s čl. 1 Listiny nerovné podmínky pro určitou skupinu dotčených osob, je třeba zkoumat: 1. zda jde o různé subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, 2. zda je s nimi zacházeno rozdílným způsobem, 3. zda je odlišné zacházení dotčenému jednotlivci nebo skupině k tíži a 4. zda takové zacházení není projevem libovůle, tedy zda má legitimní cíl a napadená zákonná ustanovení jsou sto jej dosáhnout (srov. již citovaný nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky sp. zn. Pl. ÚS 22/92).
70.
Ve světle těchto obecných východisek přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k přezkumu zákona o registru smluv, resp. jeho jednotlivých napadených ustanovení.
VII. 4
Meritorní přezkum zákona, resp. napadených zákonných ustanovení
VII. 4. 1
Účel zákona, resp. napadených zákonných ustanovení
71.
Účelem zákona o registru smluv je stanovení zvláštních podmínek účinnosti vybraných smluv, dále podmínek uveřejňování takových smluv prostřednictvím registru smluv a konečně fungování registru smluv samého (§ 1 zákona). Věcná působnost zákona je vymezena v jeho ustanovení § 2, z něhož se podává, že prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňují soukromoprávní smlouvy, dále smlouvy o poskytnutí dotace a konečně smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Zákon však nedopadá na veškeré zde uvedené smlouvy, nýbrž jen na takové, jejichž (alespoň jednou) smluvní stranou je některý ze subjektů uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až n) zákona, přičemž všechny zde uvedené subjekty mají jedno společné: vazbu na veřejné rozpočty, tedy to, že alespoň částečně hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Dopad zákona pak dále zužuje jeho ustanovení § 3, které stanovuje výjimky z povinnosti uveřejnit příslušnou smlouvu v registru smluv, a to buďto pro určitý okruh informací obsažených v jinak uveřejňované smlouvě, anebo pro určitý druh smluv. K zajištění toho, že dotčené subjekty dostojí povinnosti uveřejnit dané smlouvy v registru smluv příslušným způsobem a ve stanoveném rozsahu (ustanovení § 5 zákona), pak § 6 odst. 1 zákona váže účinnost smluv podléhajících povinnosti uveřejnění v registru právě na jejich uveřejnění a § 7 odst. 1 zákona stanoví následek neuveřejnění takové smlouvy ve stanovené lhůtě, a to její „zrušení od počátku“. Ustanovení § 7 odst. 2 a 3 zákona pak stanoví možnosti dodatečně konvalidovat negativní důsledky porušení povinnosti uveřejnit danou smlouvu ve stanovené lhůtě. Ustanovení § 8 odst. 2 zákona dále zakotvuje povinnost uzavřít smlouvy, na něž dopadá povinnost uveřejnění v registru, v příslušné formě a § 8 odst. 3 zákona upravuje pravidla pro doplňky, změny, nahrazení či zrušení smluv, které byly uzavřeny před 1. červencem 2017. Konečně § 9 zákona stanoví, že pravidla obsažená v ustanoveních § 6 a 7 se použijí poprvé na smlouvy uzavřené 1. července 2017.
72.
Z uvedeného je zřejmé, že cílem zákona o registru smluv je zajistit uveřejnění vybraných smluv, u nichž je alespoň jednou ze smluvních stran některý z dotčených subjektů, jejichž hospodaření je navázáno na veřejné finanční prostředky. Protože se tak děje prostřednictvím registru smluv, který je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup (§ 4 odst. 3 zákona o registru smluv), je zjevné, že účelem zákona je zpřístupnění dotčených smluv široké veřejnosti v souladu s ústavně zaručeným právem na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny (informační funkce zákona). To lze ostatně dovodit také z vazby mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím a zákonem o registru smluv, neboť platí, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (§ 3 odst. 1 zákona o registru smluv). Konečně lze doplnit, že ve vazbě na uvedený účel je možné identifikovat i další základní právo, jež je prostřednictvím zákona realizováno, totiž právo občanů podílet se na správě věcí veřejných dle čl. 21 odst. 1 Listiny (kontrolní funkce zákona).
VII. 4. 2
Povaha zásahů do práva podnikat
73.
Pokud jde o posouzení, zda se zásahy představované povinnostmi plynoucími z jednotlivých ustanovení zákona o registru smluv nedotýkají samotné existence či skutečné realizace podstatného obsahu práva podnikat, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že o takový kvalifikovaný zásah v posuzované věci nejde. Posuzuje-li totiž Ústavní soudÚstavní soud otázku samotného přístupu k právu podnikat ve smyslu svobody podnikání (čl. 26 odst. 1 Listiny), je toho názoru, že zákon o registru smluv žádnému ze subjektů vymezených v § 2 odst. 1 písm. a) až n) ani jinému dotčenému subjektu přístup k tomuto právu nijak neupírá (rozuměj, nijak neomezuje samu možnost samostatně vykonávat na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku).
74.
Naopak zásadní, i z hlediska argumentace navrhovatelky, je dle Ústavního souduÚstavního soudu otázka zásahů (omezení) do vlastního výkonu práva podnikat, zahrnujícího i podmínky s tímto výkonem spojené (čl. 26 odst. 2 Listiny). Ústavní soud konstatuje, že podmínky, které zákon o registru smluv klade na vybrané smlouvy uzavírané dotčenými subjekty - tj. povinnost uveřejnit danou smlouvu ve stanovené lhůtě v registru smluv, rozsah uveřejňovaných informací, vázanost účinnosti takové smlouvy na uveřejnění prostřednictvím registru smluv a konečně i sankce za neuveřejnění takové smlouvy v registru smluv v podobě jejího zrušení, resp. její absolutní neplatnosti ex tunc - nepředstavují zásah, který by se dotýkal skutečné realizace esenciálního obsahu dotčeného základního práva.
75.
Argumentace předkládaná navrhovatelkou se týká především těch podnikatelských subjektů, u nichž je podnikání (ve smyslu § 420 odst. 1 o. z.) hlavní náplní jejich činnosti, tj. subjektů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv (státní a národní podnik) a subjektů uvedených v § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast. Naopak v případě dotčených subjektů uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv představuje podnikání toliko doplňkovou činnost, k jejíž realizaci nadto územní samosprávné celky přistupují často právě prostřednictvím zakládání kapitálových společností se svou majetkovou účastí. Dlužno dodat, že vůči dalším dotčeným subjektům navrhovatelka již žádnou argumentaci nepředkládá.
76.
Ústavní soudÚstavní soud dále zkoumal, zda se zásah do práva podnikat - v podobě povinnosti dotčených subjektů uveřejnit vybrané smlouvy v registru smluv - dotýká samotné existence tohoto práva nebo skutečné realizace jeho podstatného obsahu. Navrhovatelka totiž namítá, že údaje, které jsou dotčené subjekty povinny uveřejnit prostřednictvím registru smluv, představují konkurenční výhodu, a jejich udržení „v tajnosti“ je tak pro naplnění obsahu práva podnikat nezbytné. K tomu však Ústavní soudÚstavní soud, vycházeje z validních argumentů vlády, musí uvést, že zákon o registru smluv v § 3 stanoví celou řadu výjimek z povinnosti uveřejnění. Z hlediska argumentace navrhovatelky se pak jeví jako zásadní ty výjimky, které jsou uvedeny v § 3 odst. 1 zákona o registru smluv (zde zvláště implicitní odkaz na § 2 odst. 4 a na § 9 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím) a v § 3 odst. 2 písm. a), b), d), g), h), i), l), p) a r) zákona o registru smluv. Zvláštní důraz je u dotčených subjektů dle § 2 odst. 1 písm. k) a n) zákona o registru smluv nutno klást na výjimku uvedenou v ustanovení § 3 odst. 2 písm. r), která z povinnosti uveřejnění vylučuje smlouvy uzavřené těmito subjekty, byla-li taková smlouva uzavřena v běžném obchodním styku. Současně je třeba zohlednit i ustanovení § 5 odst. 5 písm. a) a c), jakož i § 5 odst. 6 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., která umožňují dotčeným subjektům vyloučit z uveřejnění tzv. metadata v podobě identifikace smluvních stran a ceny (eventuálně hodnoty předmětu smlouvy), jsou-li taková data obchodním tajemstvím osob uvedených - mimo jiné - právě v § 2 odst. 1 písm. k) a n) zákona o registru smluv. Uvedený důsledek zákona - tedy povinnost uveřejnit v registru smluv dotčené smlouvy, na které nedopadají shora uvedené výjimky - sice představuje dílčí zásah do práva podnikat (představuje novou zvláštní povinnost), nikoliv však zásah dotýkající se skutečné realizace podstatného obsahu tohoto práva. Konkurenční výhody dotčených subjektů, jejichž ztráta by mohla mít za následek ohrožení skutečné realizace obsahu práva podnikat, je totiž možno i nadále ochránit příslušnými ustanoveními zákona [ustanovení § 3 odst. 2 písm. r) a § 5 odst. 6], přičemž analogické výjimky jsou obsaženy i v jiných zákonech upravujících svobodný přístup k informacím.
77.
Ústavní soudÚstavní soud nesdílí ani námitku navrhovatelky, že pojmy „běžný obchodní styk“ [§ 3 odst. 2 písm. r) zákona o registru smluv] či „obchodní tajemství“ (§ 5 odst. 6 zákona o registru smluv) jsou příliš vágní. Jde totiž o pojmy, které byly a jsou opakovaně podrobovány jak výkladu ze strany obecných soudů, tak nauky občanského, resp. obchodního práva. K pojmu „obchodní tajemství“ lze navíc doplnit, že jeho definiční znaky obsahuje § 504 o. z., tedy jde o pojem, který zákon blíže vymezuje. K pojmu „běžný obchodní styk“ lze odkázat např. na § 57 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Jde o relativně neurčitý právní pojem, jehož bližší obsahové vymezení je třeba učinit vždy v konkrétním případě s ohledem na specifika dané věci. Užití daných pojmů v zákoně o registru smluv proto Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za protiústavní, resp. zasahující do skutečné realizace podstatného obsahu práva podnikat. Konečně pokud jde o námitku navrhovatelky týkající se dopadů ustanovení § 8 odst. 3 zákona o registru smluv na starší smlouvy, které by jinak povinnosti uveřejnění v registru smluv nepodléhaly, je třeba uvést, že dané ustanovení lze (a Ústavní soudÚstavní soud má za to, že zde jde o jediný logický výklad) vyložit ústavně konformním způsobem, který bude nastíněn níže. Povinnosti kladené na dotčené subjekty zákonem o registru smluv mohou být tedy sice vnímány jako dílčí překážky na cestě za realizací jejich ústavně zaručeného práva podnikat, nicméně tyto rozhodně nelze označit za zásah do samotné podstaty tohoto práva či do realizace jeho podstatného obsahu. Tyto povinnosti nevedenou k tomu, že by určitá činnost dotčených subjektů přestala být způsobilá zajistit prostředky pro jejich potřeby (k tomu srov. závěry nálezů Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/15, bod 48, a sp. zn. Pl. ÚS 10/12, bod 66). Nelze zároveň přehlížet, že novelizovaný zákon o registru smluv, v duchu výhrad, které se vůči jeho původnímu znění snesly, obsahuje poměrně široký prostor pro vyloučení vybraných smluv z uveřejnění v registru. Tyto výjimky evidentně míří právě na ochranu podnikajících subjektů, ať už jde o ochranu jejich obchodního tajemství, nebo hladkou realizaci jejich každodenní podnikatelské činnosti (běžného obchodního styku). K tomu lze již na tomto místě dodat, že postavení dotčených subjektů [a to i národního podniku ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv] je zásadně odlišné od postavení těch osob, které si podnikání svobodně zvolily jako prostředek pro hmotné zajištění svých soukromých potřeb.
78.
Jako relevantní lze vnímat námitku navrhovatelky, že § 5 odst. 6 zákona o registru smluv chrání toliko obchodní tajemství osob uvedených v příslušných písmenech § 2 zákona o registru smluv, nikoliv obchodní tajemství druhé smluvní strany. Ani v tomto ohledu však Ústavní soudÚstavní soud neshledává zásah do skutečné realizace podstatného obsahu práva těchto subjektů podnikat, neboť uveřejnění ceny, popřípadě označení smluvních stran [nebudou-li tyto současně představovat obchodní tajemství některé z osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. e), k) až n) zákona o registru smluv] sice určitým způsobem omezují výkon daného práva, avšak pouze ve vztahu k dotčeným subjektům. Jinými slovy, omezují (v případě, že daná smluvní protistrana nebude mít zájem na uveřejnění daných metadat v registru smluv) toliko volbu protistrany [a to nadto pouze tehdy, jestliže na danou smlouvu nebudou dopadat výjimky, především dle § 3 odst. 2 písm. i) či r) zákona o registru smluv], nikoliv realizaci samotného podstatného obsahu práva podnikat, natož podnikání samé. Nelze zároveň pomíjet skutečnost, která se celou problematikou vine jako příslovečná červená nit, totiž že onou protistranou jsou subjekty nakládající alespoň dílem s veřejnými finančními prostředky, což legitimně odůvodňuje potřebu dbát na jejich hospodárné využívání. Ani v tomto směru tedy Ústavní soudÚstavní soud neidentifikoval takový zásah do dotčeného práva, pro který by bylo třeba napadenou právní úpravu podrobit přísnějšímu testu proporcionality.
VII. 4. 3
Legitimnost cílů zákonné úpravy
79.
Cílem zákona o registru smluv je zajištění transparentnosti vybraných smluv, jejichž alespoň jednou smluvní stranou je některý z dotčených subjektů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (a na které zároveň nedopadají shora rozebrané výjimky). Protože tyto subjekty zároveň, přinejmenším zčásti, nakládají s veřejnými finančními prostředky, tedy prostředky, které mají svůj původ ve veřejných rozpočtech, lze cíl zákona vymezit jako zajištění transparentnosti nakládání s veřejnými finančními prostředky prostřednictvím uveřejňování vybraných smluv, u nichž jednou ze smluvních stran je subjekt hospodařící alespoň zčásti s prostředky z veřejných rozpočtů. Otázkou tedy je, zda takový cíl lze považovat za legitimní, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základního práva podnikat.
80.
Absenci legitimnosti tohoto cíle navrhovatelka spatřuje v jeho údajné duplicitě (vzhledem k existenci zákona o svobodném přístupu k informacím) a dále ve vztahu ke kategorii dotčených subjektů dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv.
81.
Ústavní soudÚstavní soud ani tyto výhrady navrhovatelky neshledává validními. Jde-li o otázku duplicity napadené právní úpravy, je třeba říci, že vztah mezi oběma dotčenými zákony lze v zásadě označit za komplementární. Zákon o svobodném přístupu k informacím totiž dopadá toliko na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce (§ 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím). Oproti tomu zákon o registru smluv se dotýká širšího okruhu subjektů.
82.
I kdyby však byl okruh dotčených subjektů obdobný či shodný, je třeba mít na paměti odlišnosti obou zákonů ratione materiae, jakož i odlišnosti v samotném způsobu poskytování, resp. uveřejňování dotčených informací.
83.
Věcná působnost zákona o svobodném přístupu k informacím je stanovena široce, neboť zahrnuje veškeré informace vztahující se k působnosti povinných subjektů [srov. § 2 odst. 1 tohoto zákona; srov. také vymezení pojmu informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 260/06 ze dne 24. 1. 2007 (N 10/44 SbNU 129), z něhož plyne, že informace je Listinou chápana značně široce]. Vedle toho, obdobně jako zákon o registru smluv, stanoví zákon o svobodném přístupu k informacím řadu výjimek z povinnosti povinných subjektů poskytovat informace (§ 2 odst. 3 a 4, § 7, 8a, § 9 odst. 1, § 10 a 11 zákona o svobodném přístupu k informacím), přičemž tyto se uplatní i v režimu zákona o registru smluv (viz § 3 odst. 1 zákona o registru smluv). Prostřednictvím zákona o registru smluv tedy nelze získat informace, které se neposkytují na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. V opačném případě to však neplatí, a tak například smlouvu uzavřenou státním podnikem v rámci jeho běžného obchodního styku tento státní podnik sice v registru smluv povinně uveřejnit nemusí, nicméně (nebude-li dána některá z výjimek) podle zákona o svobodném přístupu k informacím bude možné o poskytnutí takové smlouvy požádat.
84.
Jako nejmarkantnější rozdíl mezi porovnávanými zákony pak Ústavní soudÚstavní soud vnímá způsob poskytování, resp. uveřejňování informací. V případě zákona o svobodném přístupu k informacím jde o poskytování informací na základě žádosti (§ 4a tohoto zákona), popřípadě jejich uveřejněním (§ 4b daného zákona). Oba z uvedených způsobů lze považovat za dílčí součást aktivní složky práva na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny. Vzhledem k rozsahu povinně zveřejňovaných informací (srov. § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím) však v tomto případě nelze hovořit o naplňování téhož cíle, jaký si klade zákon o registru smluv. Zároveň je třeba dodat, že zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje povinnému subjektu podmínit poskytnutí požadované informace uhrazením nákladů spojených s jejím poskytnutím, případně i vyhledáním (srov. § 17 odst. 5 tohoto zákona).
85.
Oproti tomu zákon o registru smluv stanoví - ve vazbě na vytyčený cíl - z hlediska osob vyhledávajících informace jednoznačně snazší, uživatelsky přívětivější a bezplatný způsob poskytování informací (srov. § 4 odst. 3 zákona o registru smluv). Tím do značné míry odstraňuje negativa spojená s poskytováním informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ústavní soudÚstavní soud proto k této námitce navrhovatelky uzavírá, že napadená právní úprava není ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím duplicitní, ale naopak jej doplňuje, čímž rozšiřuje jednak aktivní složku práva na informace ve smyslu čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny a zvláště pak možnost kontroly veřejné moci ze strany veřejnosti [k tomu lze přiměřeně poukázat na důvody nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 517/10 ze dne 15. 11. 2010 (N 223/59 SbNU 217), bod 18]. Ústavní soudÚstavní soud má tedy za to, že cíl sledovaný zákonem o registru smluv nelze považovat za nelegitimní nebo svévolný. Je tomu tak i proto, že zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti (mimo jiné) i efektivní kontrolu veřejné moci.
86.
Navrhovatelka dále tvrdí, že zajištění transparentnosti nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky (dílčí cíl zákona o registru smluv) nelze ve vztahu k dotčeným subjektům dle § 2 odst. 1 písm. b), k) a n) zákona o registru smluv považovat za legitimní, protože tyto subjekty vykonávají běžnou podnikatelskou činnost, jejímž smyslem je dosažení co nejvyššího zisku, a navíc představují běžné soutěžitele na vybraném segmentu trhu, kteréžto jejich postavení prý zákon o registru smluv negativně ovlivňuje.
87.
Ústavní soudÚstavní soud se neztotožnil ani s touto argumentační linií navrhovatelky. Označené dotčené subjekty totiž přinejmenším zčásti (v případě národních podniků pak zcela - srov. § 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů) hospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky. V situaci, kdy dotčený subjekt je přímo anebo zprostředkovaně (skrze jiný subjekt) napojen na veřejné rozpočty a finance z nich plynoucí, proto nelze přijmout tezi navrhovatelky, že takový subjekt je ve srovnatelném postavení s jinými soukromoprávními subjekty, které rovněž provozují podnikatelskou činnost. Řádné a efektivní nakládání s prostředky, jimiž dotčený subjekt disponuje, totiž není v zájmu pouze úzkého okruhu osob (primárně společníků či akcionářů) či jednotlivce, jako je tomu u běžných kapitálových společností, nýbrž ve prospěch širší komunity [např. občanů obceobce či kraje, jde-li o subjekty dle § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv] nebo celé společnosti. Za relevantní přitom Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje ani námitku navrhovatelky, že dané subjekty postrádají veřejný účel - i tam, kde jsou veřejné prostředkyveřejné prostředky užívány v souladu se zákonem k soukromým účelům, je třeba dbát na to, aby se tak dělo hospodárně. Jinými slovy, nelze akceptovat iracionální či nehospodárné nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky snad pouze proto, že se tak děje v rámci podnikatelské činnosti daného subjektu [zvláště pokud tato představuje doplněk k jeho standardní hlavní činnosti, což platí přinejmenším u subjektů dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv].
88.
Ústavní soudÚstavní soud tak na tomto místě uzavírá, že cíl sledovaný zákonem o registru smluv, a to i ve vazbě k dotčeným subjektům dle § 2 odst. 1 písm. b), k) a n) zákona o registru smluv, je legitimní, nikoliv svévolný.
VII. 4. 4
Rozumnost zákonné úpravy z hlediska způsobilosti dosažení vytyčeného cíle
89.
Ústavní soudÚstavní soud konečně dospěl i k závěru, že zákonodárcem zvolené řešení v podobě povinnosti dotčených subjektů uveřejnit prostřednictvím registru smluv vybrané soukromoprávní smlouvy, jakož i smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je (co do jeho způsobilosti dosáhnout legitimního cíle - viz výše bod 74 a násl.) rozumným prostředkem, který je s to takového cíle dosáhnout.
90.
Racionalitu zákona o registru smluv, případně jeho vybraných ustanovení, navrhovatelka předně zpochybňuje tvrzením, že okruh výjimek z povinnosti uveřejnění vybraných smluv je nastaven dílem příliš specificky (čímž se tyto výjimky dotknou pouze určitého segmentu dotčených subjektů), dílem naopak značně vágně (v čemž navrhovatelka spatřuje porušení principu právní jistoty).
91.
Ústavní soudÚstavní soud uvedená tvrzení navrhovatelky, podpořená odkazy na Studii, nepovažuje za přesvědčivá, a tedy způsobilá zpochybnit závěr, že zákon o registru smluv je rozumným prostředkem k dosažení stanoveného cíle. Pokud jde o námitku „přílišné specifičnosti“ určitého okruhu výjimek [navrhovatelka in concreto uvádí výjimky dle § 3 odst. 2 písm. c), f), g), h), k) a l) zákona], pak je třeba říci, že zvolené řešení nepostrádá racionalitu, neboť - stručně řečeno - u těchto smluv převažuje veřejný zájem na jejich neuveřejnění anebo daná výjimka plyne z faktické nemožnosti vázat účinnost daných smluv na jejich uveřejnění v registru smluv, případně jde o situaci, kdy je povinnost uveřejnění dotčených smluv stanovena již jiným právním předpisem, anebo je stanovení takové povinnosti hodnoceno zákonodárcem jako „nadměrné břímě“ pro určité subjekty. Ve skutečnosti, že tyto výjimky dopadají pouze na specifické subjekty, ať už pro specifičnost jejich činnosti, statusu, anebo pro specifické situace, neshledává Ústavní soudÚstavní soud nic iracionálního, z čeho by navíc bylo možné dovodit protiústavnost takového řešení. Obdobně i související argument navrhovatelky mířící naopak na přílišnou obecnost výjimek uvedených v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. d) a e) zákona o registru smluv nemůže dle Ústavního souduÚstavního soudu jako důvod pro zrušení napadené právní úpravy obstát. Co se týče vztahu mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím a zákonem o registru smluv, zvláště pak významu § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, lze odkázat na výklad učiněný shora. Protože cíl obou dotčených zákonů je obdobný (byť způsob jeho dosažení je to, co tyto zákony především odlišuje), je logické, že informace, které nelze získat dle zákona o svobodném přístupu k informacím, nejsou veřejnosti přístupné ani na základě úpravy obsažené v zákoně o registru smluv. Brojí-li dále navrhovatelka proti výjimce zakotvené v § 3 odst. 2 písm. d) zákona, pak je z její argumentace zřejmé, že jako stěžejní vnímá výklad příslovce „převážně“; ten však Ústavní soudÚstavní soud v tomto kontextu nevidí nijak problematickým, resp. ohrožujícím princip právní jistoty, protože po stranách případně dotčené smlouvy se toliko požaduje, aby určily poměr míst, kde je plnění prováděno. Jde-li dále o výjimku dle § 3 odst. 2 písm. e) zákona, navrhovatelka zjevně míří na slovní spojení „smlouva uzavřená adhezním způsobem“, k čemuž lze odkázat na § 1798 a násl. o. z. Ani v tomto případě tedy Ústavní soudÚstavní soud zakotvení těchto výjimek neshledal iracionálním.
92.
Jako další z důvodů, které mají popírat racionalitu zákonodárcem zvoleného řešení, navrhovatelka uvádí, že výjimky obsažené v § 3 odst. 1 a 2 zákona o registru smluv nezahrnují tzv. know-how a práva z průmyslového vlastnictví. Stran druhé z uvedených kategorií lze uvést, že práva z průmyslového vlastnictví jsou z povinnosti uveřejnění prostřednictvím registru smluv vyjmuta prostřednictvím pravidla obsaženého v § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, dle něhož se označený zákon nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví. Jde-li o otázku know-how, připomíná Ústavní soudÚstavní soud, že dané informace lze rovněž vyloučit z uveřejnění prostřednictvím výjimek uvedených v § 3 odst. 1 zákona o registru smluv (ve vazbě na výjimky uvedené v zákonu o svobodném přístupu k informacím), případně v § 3 odst. 2 písm. i) a r) anebo § 5 odst. 6 zákona o registru smluv. Nad rámec uvedeného lze doplnit, že know-how je obecně způsobilé být součástí obchodního tajemství, přičemž důležitou odlišností mezi těmito dvěma pojmy je, že na rozdíl od obchodního tajemství není nezbytným znakem know-how jeho utajování (srov. LISSE, L. Know-how v českém právním řádu. Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, 2003, č. 3, s. 503 a násl.). Jedině tehdy, bude-li know-how současně naplňovat veškeré znaky obchodního tajemství, bude současně možné je vyloučit z uveřejnění v rámci registru smluv (ke vztahu těchto dvou pojmů blíže viz také ŠTENGLOVÁ, I., DRÁPAL, L., PÚRY, F., KORBEL, F. Obchodní tajemství. Praktická příručka. Praha: Linde, 2005, s. 27, či HAJN, P. Když nevíme, jak právně vymezit „know-how“. Obchodněprávní revue. Praha: C. H. Beck, 2010, č. 11, s. 313 a násl.). Protože však v takovém případě uveřejnění dotčené smlouvy obsahující know-how, u něhož daný subjekt nezajišťuje odpovídajícím způsobem jeho utajení, zjevně není z hlediska argumentace navrhovatelky nijak problematické, Ústavní soudÚstavní soud ani tuto dílčí námitku nepřijal.
93.
Navrhovatelka dále v související části své argumentace poukazovala na obtíže spojené s posouzením, zda konkrétní metadata podle § 5 odst. 5 písm. a) a c) ve spojení s § 6 zákona o registru smluv představují obchodní tajemství osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l), m) nebo n) zákona o registru smluv (přičemž uvedené lze obecně vztáhnout i na výluku z povinnosti uveřejnění z důvodu ochrany jiných informací představujících obchodní tajemství, zakotvenou v § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.). Ve své argumentaci však navrhovatelka přehlíží významný racionální prvek zákona o registru smluv, jímž je ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) a b) daného zákona, které dopadá právě na případy, kdy dotčená smluvní strana neuveřejní část smlouvy nebo metadata postupem dle § 5 odst. 6 zákona. Smyslem tohoto ustanovení přitom je vyloučit negativní důsledky spojené s neuveřejněním dané části smlouvy nebo uvedených metadat (tj. zrušení smlouvy ve smyslu § 7 odst. 1 zákona), a to až do doby, kdy bude postaveno najisto - rozhodnutím nadřízeného orgánu nebo soudu - že tyto uveřejněny být mají. Jinými slovy, bude-li sporné, zda metadata dle § 5 odst. 5 písm. a) a c) zákona o registru smluv, případně jiné informace, představují obchodní tajemství, není to nijak na překážku účinnosti smlouvy, resp. v takovémto případě nenastoupí sankce v podobě „zrušení“ smlouvy ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb. Tím odpadá i tato námitka navrhovatelky. Pokud jde o ochranu obchodního tajemství smluvní protistrany dotčených subjektů, je třeba uvést, že ta je poskytována prostřednictvím § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., přičemž i zde se uplatní závěry týkající se použití § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb.
94.
Stran racionality zákonodárcem zvoleného řešení lze - nad rámec dosud uvedeného - doplnit, že navázání účinnosti dotčených smluv (s výjimkami uvedenými v § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv) na uveřejnění v registru smluv lze považovat, vzhledem ke stanovenému cíli, za rozumný, vhodný a účinný prostředek. Nadto lze dodat, že správce registru smluv je povinen danou smlouvu uveřejnit bezodkladně po jejím doručení (§ 5 odst. 2 zákona o registru smluv). Namítá-li navrhovatelka, že v obchodním styku je běžné, že dochází ke sjednání účinnosti smlouvy ještě před datem jejího uzavření, postačí na tomto místě uvést, že danou výhradou se Ústavní soudÚstavní soud zabývá detailně v bodu 111 tohoto nálezu. Konečně za vhodný, rozumný a efektivní Ústavní soudÚstavní soud považuje i následek spojený s neuveřejněním dotčené smlouvy (viz § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb.). Při vědomí pojistek obsažených v § 7 odst. 2 a 3 téhož zákona, vůči nimž navrhovatelka nic nenamítá, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že jde o účinný sankční mechanismus, přičemž si lze jen stěží představit jiný následek, který by měl na dotčené subjekty obdobný efekt a vedl je k řádnému a včasnému plnění jejich uveřejňovací povinnosti. V neposlední řadě lze stran racionality napadené právní úpravy připomenout, že zvolené řešení představuje - ve srovnání s úpravou poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím - jednoznačně efektivnější, rychlejší a bezprostřední nástroj kontroly nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, který je s to pozitivně ovlivnit zájem široké veřejnosti o věci veřejné.
95.
Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že zákon o registru smluv jakožto celek, i včetně jeho vybraných napadených ustanovení, obstál v testu racionality, a nelze jej považovat za protiústavní.
VII. 4. 5
Otázka zásahu do principu rovnosti v právech
96.
Další z ústavněprávně relevantních námitek navrhovatelky je tvrzení, že dotčené subjekty dle § 2 odst. 1 písm. b), k) a n) zákona o registru smluv jsou ve srovnatelném postavení jako jiní podnikatelé. Proto v situaci, kdy pro odlišné zacházení s nimi (rozuměj stanovení povinnosti uveřejnit vybrané smlouvy uzavřené takovými subjekty v registru smluv) není dán objektivní ani rozumný důvod, prý dochází prostřednictvím napadené právní úpravy k porušení principu rovnosti v právech (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny). K posouzení této námitky je předně třeba uvážit, zda zákon o registru smluv opravdu zachází s různými kategoriemi subjektů odlišně, a dále, zda tyto kategorie subjektů se nacházejí ve stejném, resp. srovnatelném postavení. Jinými slovy, je třeba uvážit, zda dvě situace, zachází-li s nimi právo odlišně, jsou vskutku srovnatelné, tedy zda jsou relevantně podobné. Takové posouzení si vyžaduje analýzu opírající se o kritérium relevance (srov. již citované nálezy sp. zn. Pl. ÚS 42/03 či sp. zn. Pl. ÚS 50/06).
97.
V tomto konkrétním případě nepanují dílčí pochybnosti o tom, že zákon o registru smluv stanovuje dotčeným subjektům, tj. subjektům uvedeným v § 2 odst. 1 daného zákona, více povinností než jiným subjektům práva, a tedy při realizaci jejich práva podnikat s nimi zachází odlišně než s těmito jinými subjekty. Otázkou je, zda tyto dvě rozdílné situace, tedy případy, kdy určité osoby nejsou povinny uveřejnit své soukromoprávní smlouvy, případně smlouvy o poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci, kdežto u jiných subjektů zákon takovou povinnost stanoví, jsou skutečně srovnatelné.
98.
Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu tyto situace srovnatelné nejsou. Zákon o registru smluv totiž dopadá (mimo jiné) jednak na územní samosprávné celky, včetně městských částí nebo městských obvodů územně členěného statutárního města nebo městských částí hlavního města Prahy s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 2 písm. l) zákona [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona], dále na státní podniky nebo národní podniky [§ 2 odst. 1 písm. k) zákona] a konečně na právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 2 písm. h) zákona [§ 2 odst. 1 písm. n) zákona]. Navrhovatelka je přesvědčena, že tyto dotčené subjekty jsou podnikateli jako jakékoliv jiné subjekty soukromého práva. Dále namítá, že tyto subjekty nehospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, ale finanční prostředky k výkonu své podnikatelské činnosti získávají výhradně z vlastního podnikání a jejich cílem je dosažení zisku. Jejich zařazení do zákona o registru smluv proto navrhovatelka shledává svévolným a porušujícím princip rovnosti v právech (ve smyslu neakcesorické rovnosti plynoucí z čl. 1 Listiny).
99.
Dle Ústavního souduÚstavního soudu však navrhovatelka zcela přehlíží několik významných skutečností, které vyjmenované dotčené subjekty zásadním způsobem odlišují od jiných subjektů soukromého práva, které realizují své ústavně zaručené právo podnikat čistě za účelem získání prostředků pro zajištění svých potřeb (srov. již citované nálezy sp. zn. Pl. ÚS 5/15, bod 48, či sp. zn. Pl. ÚS 10/12, bod 66).
100.
Jde-li o kategorii dotčených subjektů dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že k těmto subjektům navrhovatelka žádnou relevantní argumentaci nepředkládá, což je ostatně pochopitelné, neboť postavení územního samosprávného celku (včetně jeho dílčí složky nadané v určitých oblastech samostatnou působností) není srovnatelné s postavením právnických osob soukromého práva. Prostředky, s nimiž obceobce a kraje hospodaří, mají charakter veřejných prostředkůveřejných prostředků a je s nimi nakládáno ku prospěchu a v zájmu všech jejich občanů [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/17 ze dne 20. 2. 2018 (99/2018 Sb.), bod 167]. Naopak právnické osoby soukromého práva zásadně nakládají se svými prostředky čistě ve svůj vlastní prospěch, resp. ve prospěch svých společníků nebo akcionářů. Rovněž lze poukázat na zcela odlišný účel samotné existence územních samosprávných celků, jímž je realizace ústavně zaručeného práva na samosprávu (čl. 100 odst. 1 Ústavy České republiky) vybudovaného na územním základu, nikoliv práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že uložení povinnosti uveřejnit dotčené smlouvy subjektům dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv neporušuje princip rovnosti v právech, neboť existující neakcesorická nerovnost není v tomto případě založena mezi subjekty ve srovnatelném postavení a není ani projevem nepřípustné libovůle zákonodárce. Pouze na okraj pak Ústavní soud dodává, že o nerovnost akcesorickou v tomto případě jít také nemůže, neboť zde schází i nezbytný zakázaný důvod podle čl. 3 odst. 1 Listiny.
101.
Pokud jde o další kategorii subjektů dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv, považuje Ústavní soudÚstavní soud v tomto směru za nutné připomenout, že dle § 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, který lze vztáhnout i na kategorii národního podniku, státní podnik hospodaří s majetkem státu a nemá vlastní majetek. I zde tedy platí, že prostředky, s nimiž státní či národní podniky nakládají, jsou veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, jejichž vlastníkem je stát. Ani tyto dotčené subjekty se tedy nenacházejí ve srovnatelném postavení jako právnické osoby soukromého práva, které si realizací jim ústavně zaručeného práva podnikat obstarávají prostředky pro zajišťování svých vlastních potřeb. Hospodárné nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky (majetkem státu), s nimiž státní či národní podniky disponují, není v zájmu úzké skupiny osob (jako je tomu typicky u kapitálových společností), ale v zájmu celé společnosti, neboť jejich případné zisky plynou do státního rozpočtu. Ani zde proto Ústavní soudÚstavní soud neshledává existenci srovnatelného postavení, pro které by uložení povinností dle zákona o registru smluv těmto subjektům představovalo porušení principu rovnosti v právech.
102.
Konečně ani u třetí kategorie subjektů dle § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv neshledává Ústavní soudÚstavní soud ono srovnatelné postavení s jinými subjekty, které své ústavně zaručené právo podnikat uskutečňují za účelem zajištění prostředků pro uspokojení svých potřeb. Uvedené subjekty - kapitálové společnosti - totiž mají v daném případě přímé anebo alespoň zprostředkované napojení na veřejné prostředkyveřejné prostředky, pročež na ně nelze „automaticky“ nahlížet jako na jiné právnické osoby soukromého práva, které hospodaří čistě v soukromém zájmu a u nichž je případné nehospodárné nakládání s jejich majetkem záležitostí pouze jejich společníků či akcionářů. I zde totiž platí, že dotčené subjekty dle § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv stíhá povinnost nakládat s jim poskytnutými prostředky hospodárně a v zájmu všech občanů daného územního samosprávného celku. Současně je třeba zdůraznit, že tyto dotčené subjekty jsou vytvářeny, anebo se jejich společníky či akcionáři územní samosprávné celky stávají, nikoliv primárně za účelem vytváření zisku, jak tvrdí navrhovatelka, ale za účelem plnění úkolů územního samosprávného celku [k tomu srov. § 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), dle něhož platí, že územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností (mimo jiné) zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnostiakciové společnosti a společnosti s ručením omezeným]. Výjimku lze v tomto ohledu najít v případě akciových společnostíakciových společností založených státem (popřípadě na jejichž založení se stát účastní anebo jejichž je akcionářem) dle § 28 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení totiž, na rozdíl od § 23 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, žádný výlučný účel majetkové účasti státu v takové akciové společnostiakciové společnosti a priori nestanoví (a nelze proto vyloučit, že jím bude jen a pouze dosahování zisku). Uvedené však nic nemění na tom, že dotčené subjekty se nenacházejí ve srovnatelném postavení jako jiné podnikající právnické osoby soukromého práva, neboť alespoň zčásti hospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, u nichž nelze akceptovat iracionální či nehospodárné nakládání pouze proto, že se tak děje v rámci podnikatelské činnosti daného subjektu.
103.
Lze tedy uzavřít, že je-li dotčený subjekt přímo anebo zprostředkovaně (skrze jiný subjekt) napojen na veřejné rozpočty a finance z nich plynoucí, nelze přijmout tezi navrhovatelky, že takový subjekt je ve srovnatelném postavení s jinými soukromoprávními subjekty, které rovněž provozují podnikatelskou činnost. Z tohoto důvodu tak Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že zákon o registru smluv neshledal protiústavním ani z důvodu porušení principu rovnosti v právech, neboť takové porušení neshledal.
VII. 4. 6
Další námitky navrhovatelky zakládající údajnou protiústavnost napadených ustanovení
104.
Navrhovatelka dále tvrdí, že zákon o registru smluv porušuje čl. 107 SFEU. V tomto ohledu Ústavní soudÚstavní soud sdílí názor vlády, že faktické dopady zákona o registru smluv nelze podřadit pod pojem „podpor poskytovaných v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy“, ve smyslu čl. 107 SFEU.
105.
V posuzované věci totiž nelze hovořit o podpoře ve smyslu uvedeného článku, jakožto např. nepřípustné dotaci či subvenci, představující neoprávněnou výhodu poskytovanou přímo nebo nepřímo ze státních prostředků některému ze soutěžitelů, a nepřípustně tak narušující vnitřní trh (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2001 ve věci C-379/98 Preussen Elektra vs. Schleswag AG, bod 58). Je tomu tak - jednoduše řečeno - proto, že zákon o registru smluv žádnou takovou podporu nezavádí. Napadenou právní úpravu dle Ústavního souduÚstavního soudu nelze vnímat jako nepřípustné zvýhodnění určitých subjektů, ale naopak jako zcela legitimní nástroj zajišťující, že s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky bude nakládáno transparentně, což posílí i hospodárné nakládání s nimi. Pouze na okraj Ústavní soudÚstavní soud dodává, že závěry Stanoviska, jichž se navrhovatelka dovolává, vycházejí z nenovelizováného znění zákona o registru smluv.
106.
Výhrady uvedené v daném Stanovisku stran ochrany obchodního tajemství pak rovněž nelze považovat za důvodné, neboť odhlíží od ochrany obchodního tajemství poskytované prostřednictvím § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., potažmo i § 5 odst. 6 zákona o registru smluv. Konečně ani sama skutečnost, že obdobnou právní úpravu má pouze minimum evropských států [Slovenská republika, Portugalská republika či Velká Británie (u které jde však spíše o obdobu právní úpravy obsažené v § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek)], není sto zvrátit závěr o tom, že zákon o registru smluv je racionální prostředek způsobilý dosáhnout vytyčeného cíle. Ani uvedené výhrady tedy Ústavní soudÚstavní soud nepřijal.
107.
Dále se Ústavní soudÚstavní soud zabýval tvrzením navrhovatelky, že zákon o registru smluv zasahuje do principu autonomie vůle a zásady smluvní volnosti. Uvedené zásahy navrhovatelka in concreto spatřuje ve vyloučení možnosti stran smlouvy podléhající povinnosti uveřejnění v registru smluv sjednat si účinnost takové smlouvy na jiný okamžik, než který stanoví § 6 odst. 1 zákona o registru smluv, tj. den uveřejnění takové smlouvy v registru.
108.
Ústavní soudÚstavní soud zde připomíná, že princip autonomie vůle plyne z čl. 2 odst. 3 Listiny a z čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (potažmo i z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), z nichž se však současně podává možnost uložit určité povinnosti či omezení [srov. již nález Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní republiky sp. zn. Pl. ÚS 22/92 a dále nálezy sp. zn. Pl. ÚS 83/06, sp. zn. Pl. ÚS 40/08 ze dne 26. 5. 2009 (N 120/53 SbNU 501; 241/2009 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 17/11]. Jinými slovy, těmito ustanoveními není jednotlivcům zaručeno neomezené a neměnné právo svobodného jednání, ale právo na to, aby rozsah autonomie vůle, zákazy a příkazy jednotlivcům stanovovaly výhradně zákony, a to jasně, určitě, a nikoli svévolně. V tomto pokynu se čl. 2 odst. 3 Listiny podobá i čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny, dle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích, jen při zachování základních práv a svobod a meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem [k autonomii vůle srov. také nálezy sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2009 (N 90/53 SbNU 159; 163/2009 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 19/09 ze dne 27. 7. 2010 (N 150/58 SbNU 271; 260/2010 Sb.)]. Tytéž závěry pak dopadají i na zásadu smluvní volnosti. Platí tedy, že i smluvní svoboda se uplatňuje v určitém zákonném rámci, který vymezuje její hranice, s jejichž překročením zákon spojuje příslušné negativní důsledky (srov. § 551 a násl. a § 574 a násl. o. z.).
109.
Navrhovatelkou zpochybňované ustanovení § 6 odst. 1 zákona o registru smluv je dostatečně jasné, určité a sleduje legitimní cíl. Nejde tedy o nepřípustnou svévoli zákonodárce omezující autonomii vůle dotčených subjektů. Zároveň je třeba říci, že zásah do autonomie vůle dotčených subjektů, který daná norma představuje, není absolutní, tj. nevylučuje možnost sjednat si účinnost smlouvy i na dřívější okamžik, což však platí pouze v případech smluv nepodléhajících povinnosti jejich uveřejnění v registru [srov. především § 3 odst. 2 písm. i) a r) zákona o registru smluv]. V tomto ohledu Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že s odvoláním na veřejné hodnoty lze stanovit prospěch jedné skupině osob (v posuzované věci je tímto prospěchem zajištění transparentnosti nakládání s veřejnými finančními prostředky, jakož i posílení aktivní složky práva na informace; beneficienty napadené právní úpravy jsou proto všichni obyvatelé České republiky), a zároveň tím stanovit i neúměrné povinnosti (omezení) skupině druhé (srov. již citované nálezy sp. zn. Pl. ÚS 22/92 či sp. zn. Pl. ÚS 7/17). Obdobné závěry lze vztáhnout i vůči normě zakotvující pro smlouvy podléhající povinnosti uveřejnění v registru povinnou písemnou formu, případně uzavření takové smlouvy jiným způsobem umožňujícím její uveřejnění prostřednictvím registru (§ 8 odst. 2 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb.). Ani námitku navrhovatelky stran porušení principu autonomie vůle tedy Ústavní soudÚstavní soud neposoudil jako důvodnou.
110.
Další z důvodů údajné protiústavnosti zákona o registru smluv navrhovatelka spatřuje v jeho ustanovení § 8 odst. 1, dle něhož se daný zákon použije bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným. Navrhovatelka vůči uvedenému ustanovení namítá, že v důsledku aplikace § 7 zákona může docházet k případům, kdy jedna a tatáž smlouva nebude platná dle českého práva, avšak dle cizího práva platná bude, čímž budou domácí dotčené subjekty vystaveny nejistotě ohledně svých práv a povinností z takové smlouvy.
111.
K této výhradě navrhovatelky považuje Ústavní soudÚstavní soud za nezbytné předně uvést, že je vybudována na závěru, že dotčená smlouva nenabude účinnosti dle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv, resp. že v důsledku neuveřejnění takové smlouvy v zákonné lhůtě bude zrušena od počátku (§ 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb.). Navrhovatelka tedy vychází ze situace, kdy některý z dotčených subjektů dle § 2 odst. 1 zákona o registru smluv poruší svou povinnost uveřejnit příslušnou smlouvu a následně nastoupí sankční mechanismus dle § 7 odst. 1 zákona. K tomu je však třeba uvést, že právě hrozba takového následku má dotčené subjekty vést k tomu, aby svoji povinnost uveřejnit příslušné smlouvy v registru plnily včas. Je proto na dotčených subjektech, aby své případné zahraniční smluvní partnery upozornily na povinnosti plynoucí ze zákona o registru smluv. Neméně významné je pak v tomto ohledu ustanovení § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., které chrání dotčené subjekty před uvedeným následkem za situace, kdy tyto jednaly v dobré víře o tom, že část smlouvy nebo metadata dle § 5 odst. 6 téhož zákona, popřípadě smlouva dle § 3 odst. 2 písm. r) zákona o registru smluv, jsou vyloučeny z povinnosti uveřejnění. Konečně je pak třeba připomenout, že povinnosti uveřejnění nepodléhají ani smlouvy uzavřené právnickou osobou založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území České republiky (§ 2 odst. 2 zákona o registru smluv), jakož ani smlouvy dle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, uzavřené některou z dotčených osob dle § 2 odst. 1 zákona o registru smluv, za předpokladu, že jejich plnění je prováděno převážně mimo území České republiky. Ústavní soudÚstavní soud proto shrnuje, že riziko nastíněné navrhovatelkou v bodu 106 sice nelze vyloučit, ale je důsledkem protiprávního jednání dotčeného subjektu, které - s ohledem na shora uvedené závěry o ústavní konformitě zákona o registru smluv - nelze akceptovat. Navíc je třeba připomenout, že existují shora nastíněné dílčí výjimky z povinnosti uveřejnění, které okruh takových situací zásadně snižují.
112.
Neméně významnou je ve vztahu k § 8 odst. 1 zákona o registru smluv taktéž skutečnost, že jde o tzv. imperativní normu (nutně použitelné ustanovení) ve smyslu § 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Z toho plyne, že § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., se užijí - nebude-li místem plnění Česká republika - v závislosti na úvaze zahraničního soudu, dle čl. 9 odst. 3 nařízení Řím I (srov. dikci tohoto ustanovení). Jinými slovy, k aplikaci imperativních norem zahraničním soudem v individuální věci může dojít, ale také nemusí. Ke druhé z možných variant Ústavní soudÚstavní soud považuje za nezbytné dodat, že takový závěr, tedy neaplikování § 8 odst. 1 zákona o registru smluv zahraničním soudem, pozici navrhovatelky konvenuje.
113.
Uvedené však nic nemění na tom, že smyslem daného ustanovení je, aby se dotčené subjekty nevyhnuly své povinnosti uveřejnit smlouvu prostou volbou jiného rozhodného práva, jímž se bude daná smlouva řídit. Ústavní soudÚstavní soud tak shrnuje, že § 8 odst. 1 zákona o registru smluv neshledal protiústavním. Naopak dané ustanovení potvrzuje závěr, že cíl, který zákonodárce sleduje zákonem o registru smluv, je natolik významný, že jeho naplňování, resp. dodržování pravidel stanovených k jeho dosažení, povyšuje ve vztahu k zahraničí na veřejný zájem, na jehož respektování je třeba bezvýjimečně trvat.
114.
Konečně zbývá vypořádat poslední - ústavněprávně relevantní - námitku navrhovatelky. Ta spočívá v tvrzení, že § 8 odst. 3 zákona o registru smluv zakládá nepřípustnou pravou retroaktivitu, když v důsledku aplikace § 7 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., dochází ke zrušení smluv uzavřených před jeho účinností, tedy v době, kdy jejich účastníci nemohli nic takového očekávat. Navrhovatelka je také přesvědčena, že podmínka uveřejnění smlouvy se v případech, na něž dopadá § 8 odst. 3 zákona o registru smluv, dotkne i starších smluv, které před účinností zákona již byly samy o sobě účinné, ale nově - ve vazbě na § 6 odst. 1 zákona o registru smluv - bude jejich účinnost podmíněna uveřejněním v registru smluv (v čemž navrhovatelka spatřuje retroaktivitu nepravou). Kromě porušení principu zákazu retroaktivity navrhovatelka v popsaných důsledcích § 8 odst. 3 zákona o registru smluv spatřuje i porušení principů právní jistoty a legitimního očekávání.
115.
Ústavní soudÚstavní soud se s touto námitkou neztotožňuje a konstatuje, že účinky předmětného ustanovení nejsou retroaktivní [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015 (N 165/78 SbNU 469; 299/2015 Sb.), bod 28 a násl.], jak se domnívá navrhovatelka, nýbrž retrospektivní (v podrobnostech srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/17, bod 180 a násl.). Přitom s ohledem na důsledky použití § 8 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb., není v posuzované věci takový účinek zákona - nahlíženo optikou ochrany principů právní jistoty a legitimního očekávání - jakkoliv závadný. K takovému závěru Ústavní soudÚstavní soud dospěl proto, že § 8 odst. 3 zákona o registru smluv má za následek pouze vznik povinnosti dotčených subjektů uveřejnit smlouvu, která by podléhala povinnosti uveřejnění, byla-li by uzavřena 1. července 2016 (tj. ke dni účinnosti zákona o registru smluv) či později. Jinými slovy, v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 8 odst. 3 zákona o registru smluv vzniká dotčeným subjektům povinnost uveřejnit tyto „staré“ smlouvy, které jinak povinnosti uveřejnění v registru nepodléhají. Z uvedeného je zřejmé, že ustanovení § 8 odst. 3 zákona o registru smluv se přímo nedotýká určité minulé právní skutečnosti či právního vztahu, s níž spojuje i následek, který nastává buď v minulosti (retroaktivita pravá), nebo v budoucnosti, nýbrž toliko modifikuje podmínky změny nebo zániku daného právního vztahu či právní skutečnosti (nepravá retroaktivita).
116.
Naopak lze konstatovat, že § 8 odst. 3 zákona o registru smluv sice zohledňuje minulou skutečnost, avšak následek s ní spojený nastává až pro futuro, tj. v budoucnosti, a ve vztahu k jiným skutečnostem (retrospektiva). Minulá skutečnost (uzavření smlouvy, podléhající nově povinnosti uveřejnění v registru smluv, před účinností zákona o registru smluv) tak představuje část hypotézy nové právní normy. K této se připojuje další podmínka (zbývající část hypotézy) v podobě uzavření „nové“ dohody, kterou se mění či doplňuje obsah právního vztahu založeného takovou „starou“ smlouvou (tzv. kumulativní novace), popřípadě se tento právní vztah nahrazuje nebo ruší (tzv. privativní novace), a to po nabytí účinnosti zákona o registru smluv. Dispozicí této nové normy je pak povinnost uveřejnění této „staré“ smlouvy společně s „novou“ smlouvou, která se jí týká.
117.
Na tomto místě je třeba připomenout, že retrospektivní zákon nepůsobí zpětně a ani minulé právní skutečnosti nemodifikuje. Přesto však retrospektivní zákonodárství představuje z hlediska právní jistoty a ochrany obecně vzato problematickou kategorii, protože s minulými skutečnostmi spojuje právní následky, které dotčené subjekty nepředvídaly. Jestliže by dotčený subjekt věděl, že existence právního vztahu, jehož je účastníkem, bude v budoucnu představovat předpoklad nějakého nového (např. odpovědnostního) právního vztahu, zvažoval by, zda při vědomí takového nového právního vztahu a s ním spojených následků má zájem účastnit se právního vztahu dřívějšího.
118.
Při posuzování ústavní konformity retrospektivního působení zákona je dle Ústavního souduÚstavního soudu nutné aplikovat obecné pravidlo, podle něhož je pravá retroaktivita zásadně nepřípustná, zatímco nepravá retroaktivita či retrospektivní působení jsou zásadně přípustné, jde-li o opatření vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle, přičemž při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a významu a naléhavosti důvodů nové právní regulace bude zachována hranice únosnosti (srov. přiměřeně rozhodnutí německého Spolkového ústavního souduústavního soudu ze dne 7. 7. 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, BVerfGE 127, 1, 25, bod 58; viz též nález sp. zn. Pl. ÚS 18/14 a důvody nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/17, zvláště body 189 a násl.).
119.
Ústavní soudÚstavní soud vzhledem k dopadům § 8 odst. 3 zákona o registru smluv na „staré“ smlouvy konstatuje, že zákonodárce tyto podmínky respektoval. Důsledkem § 8 odst. 3 zákona o registru smluv sice je vznik povinnosti dotčených subjektů uveřejnit i „staré“ smlouvy, na něž předmětné ustanovení dopadá, nicméně v případě porušení této povinnosti nenastávají navrhovatelkou popsané následky (neplatnost a následné zrušení „starých“ smluv), neboť z § 9 zákona o registru smluv jednoznačně plyne, že jeho § 6 a 7, tedy ona sankční ustanovení, se uplatní prvně až na smlouvy uzavřené 1. července 2017. Jinými slovy, sám zákon o registru smluv s neuveřejněním takové „staré“ smlouvy žádný sankční následek nespojuje. Pro upřesnění lze jen doplnit, že i na tyto „staré“ smlouvy, které nově podléhají povinnosti uveřejnění v registru smluv, dopadá režim výjimek uvedených v § 3 či v § 5 odst. 6 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění zákona č. 249/2017 Sb. Ani tvrzení navrhovatelky o protiústavnosti časových účinků zákona o registru smluv tedy Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvodným.
VIII.
Závěr
120.
Ústavní soudÚstavní soud shrnuje, že vybraná ustanovení zákona o registru smluv, jakož i zákon jako celek obstály v testu racionality a nepředstavují zásah do ústavního principu rovnosti v právech. Ani související ústavněprávně relevantní námitky navrhovatelky Ústavní soudÚstavní soud neshledal jako způsobilé přivodit závěr o protiústavnosti zkoumaných ustanovení zákona o registru smluv. Důvod pro to, aby Ústavní soudÚstavní soud postupoval dle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a zrušil některé z vybraných napadených ustanovení zákona o registru smluv nebo zákon celý, tedy nebyl dán.
121.
Na tomto místě Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že při abstraktním přezkumu ústavnosti není schopen objektivně prokázat nebo hypoteticky vymodelovat všechny myslitelné situace, které napadený zákon, resp. jeho dílčí ustanovení v individuálním případě mohou vyvolat. Předmětem jeho posouzení tedy nyní nemohou být ani specifické případy jednotlivých dotčených subjektů, u nichž s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem může Ústavní soudÚstavní soud své posouzení upřesnit v budoucnu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), bod 54]. Jak Ústavní soudÚstavní soud připomenul ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/11, v bodu 88, považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních okolností každého jednotlivého případu, jež jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to nevyvazuje obecné soudy a jiné orgány veřejné moci z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité.
122.
Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že poté, co ve světle námitek navrhovatelky přezkoumal zákon o registru smluv, dospěl k závěru, že tento zákon jako celek ani jeho dílčí ustanovení, jejichž zrušení se navrhovatelka domáhala, nepředstavují nepřípustný zásah do ústavního pořádku České republiky. Proto v souladu s § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl tak, že návrh zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 70/2019 Sb. | Vyhláška č. 70/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb.
Vyhlášeno 14. 3. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 29/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2019
70
VYHLÁŠKA
ze dne 27. února 2019,
kterou se mění vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Čl. I
Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slovo „zřizovat“ vkládá slovo „umělecký“, slovo „a“ se nahrazuje slovem „nebo“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ve škole lze zřizovat více uměleckých oborů.“.
2.
V § 1 odst. 3 se slova „4 až“, slova „3 nebo“ a věta poslední zrušují.
3.
V § 1 odstavec 4 zní:
„(4)
Pro žáky, kteří v daném studijním zaměření nenavštěvovali nebo neukončili úspěšně základní studium I. stupně podle § 7 odst. 1, je možné organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II. stupně, které má 1 ročník.“.
4.
V § 1 odst. 5 se slova „žáky základního studia I. a II. stupně, kteří prokáží mimořádné nadání a vynikající výsledky vzdělávání“ nahrazují slovy „nadané a mimořádně nadané žáky základního studia, kteří prokážou předpoklady pro splnění vzdělávacího obsahu definovaného ve školním vzdělávacím programu pro studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin“.
5.
V § 1 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „pro základní umělecké vzdělávání“.
6.
V § 1 odst. 8 se za slovo „zkoušek“ vkládají slova „a termín vykonání zkoušek“.
7.
V § 1 odst. 9 se slova „v souladu se školním vzdělávacím programem“ zrušují a slova „koncerty, výstavy a vystoupení, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností“ se nahrazují slovy „akce související s výchovně vzdělávací činností, zejména koncerty, výstavy, soutěže, přehlídky, vystoupení a výjezdy do zahraničí“.
8.
V § 1 odst. 10 se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „, státu Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nezletilý žák předloží i písemný souhlas zákonného zástupce.“.
9.
V § 1 odst. 11 větě druhé se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávný“.
10.
V § 2 odstavec 3 zní:
„(3)
Do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin přijme ředitel školy nadaného nebo mimořádně nadaného žáka základního studia, který úspěšně vykonal komisionální zkoušku podle § 6 odst. 1 písm. d).“.
11.
V § 2 odst. 4 větě první se slova „mimořádně nadaní uchazeči, kteří nedosáhli stanoveného věku“ nahrazují slovy „nadaní a mimořádně nadaní uchazeči, kteří prokážou předpoklady ke vzdělávání a nedosáhli stanoveného věku“.
12.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ve školním vzdělávacím programu jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka, zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným ve vzdělávacím programu, jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.“.
13.
V § 3 odst. 5 se slova „jestliže je z hlavního předmětu hodnocen stupněm prospěchu 1 – výborný, v žádném povinném předmětu není hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. Není-li stanoven hlavní předmět, prospěl žák s vyznamenáním,“ zrušují.
14.
V § 4 odst. 1 se slovo „rámcový“ nahrazuje slovem „školní“.
15.
V § 4 odst. 2 se slova „Mimořádně nadaného žáka,“ nahrazují slovy „Nadaného nebo mimořádně nadaného žáka“.
16.
V § 5 odst. 1 větě první se slova „z jiného než hlavního předmětu“ nahrazují slovy „v některém z povinných vyučovacích předmětů“, slova „v posledním týdnu“ se nahrazují slovy „do konce“ a věta poslední se zrušuje.
17.
V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a to do konce měsíce září následujícího školního roku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Do doby vykonání zkoušky podle věty druhé žák navštěvuje vyšší ročník.“.
18.
V § 6 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
při přijímání uchazečů ke vzdělávání,“.
Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f).
19.
V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „zkouškách z hlavního předmětu“ nahrazují slovy „přijímání do“.
20.
V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovo „přeřazení“ vkládají slova „nadaného nebo“.
21.
V § 6 odst. 2 větě první se slova „a skládá se z odborníků příslušného předmětu nebo oboru“ nahrazují slovy „, přičemž většina členů zkušební komise musí být odborníky příslušného předmětu nebo uměleckého oboru“.
22.
V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „nebo vystavení“ nahrazují slovem „, výstavy“ a slova „na výstavě“ se nahrazují slovy „nebo jinou formu prezentace umožňující hodnocení výsledků vzdělávání žáka“.
23.
V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „ve stanoveném termínu“ nahrazují slovy „ani ve lhůtě stanovené ředitelem školy podle § 8 odst. 5“.
24.
V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Neuhradí-li zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák úplatu v termínu podle odstavce 4, vyzve jej písemně ředitel školy k úhradě a současně stanoví přiměřenou lhůtu k úhradě.“.
25.
V § 9 se slova „žáků, k výměně zkušeností a porovnávání výsledků vzdělávání“ nahrazují slovy „a mimořádně nadaných žáků“ a slovo „předmětech“ se nahrazuje slovy „vzdělávacích zaměřeních“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
Ing. Plaga, Ph.D., v. r. |
Vyhláška č. 69/2019 Sb. | Vyhláška č. 69/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 3. 2019, datum účinnosti 11. 3. 2019, částka 28/2019
* Čl. I - V příloze k vyhlášce č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb., vyhlášky č. 4
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 11. 3. 2019
69
VYHLÁŠKA
ze dne 6. března 2019,
kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 182 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 379/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.:
Čl. I
V příloze k vyhlášce č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění vyhlášky č. 270/2011 Sb., vyhlášky č. 46/2013 Sb., vyhlášky č. 20/2014 Sb., vyhlášky č. 198/2014 Sb. a vyhlášky č. 255/2018 Sb., se vkládá nový bod 1, který zní:
„1.
Arménská republika,“.
Dosavadní body 1 až 17 se označují jako body 2 až 18.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti třetím dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Hamáček v. r. |
Vyhláška č. 68/2019 Sb. | Vyhláška č. 68/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců
Vyhlášeno 8. 3. 2019, datum účinnosti 23. 3. 2019, částka 28/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 23. 3. 2019
68
VYHLÁŠKA
ze dne 4. března 2019,
kterou se mění vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 86 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 314/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, se mění takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu1)
1.
Albánii,
2.
Alžírsko,
3.
Austrálii,
4.
Bosnu a Hercegovinu,
5.
Černou Horu,
6.
Ghanu,
7.
Gruzii, s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie,
8.
Indii,
9.
Island,
10.
Kanadu,
11.
Kosovo,
12.
Lichtenštejnsko,
13.
Makedonii,
14.
Maroko,
15.
Moldavsko, s výjimkou Podněstří,
16.
Mongolsko,
17.
Norsko,
18.
Nový Zéland,
19.
Senegal,
20.
Spojené státy americké,
21.
Srbsko,
22.
Švýcarsko,
23.
Tunisko,
24.
Ukrajinu, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů.“.
2.
V § 4 se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, s výjimkou Podněstří“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 328/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Hamáček v. r. |
Vyhláška č. 67/2019 Sb. | Vyhláška č. 67/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu
Vyhlášeno 8. 3. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 28/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2020
67
VYHLÁŠKA
ze dne 4. března 2019,
kterou se mění vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu
Ministerstvo vnitra po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 182 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 101/2014 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu, se mění takto:
1.
V příloze se bod 16 zrušuje.
Dosavadní body 17 až 42 se označují jako body 16 až 41.
2.
V příloze se za bod 33 vkládá nový bod 34, který zní:
„34.
Spojené království Velké Británie a Severního Irska,“.
Dosavadní body 34 až 41 se označují jako body 35 až 42.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem, kdy pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska přestanou být použitelné Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie.
Ministr:
Hamáček v. r. |
Vyhláška č. 66/2019 Sb. | Vyhláška č. 66/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 3. 2019, datum účinnosti 15. 3. 2019, částka 27/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 15. 3. 2019
66
VYHLÁŠKA
ze dne 28. února 2019,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb., k provedení § 51a odst. 11 a § 81 odst. 8:
Čl. I
Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb., vyhlášky č. 410/2006 Sb., vyhlášky č. 64/2010 Sb., vyhlášky č. 314/2010 Sb., vyhlášky č. 4/2013 Sb., vyhlášky č. 271/2014 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb. a vyhlášky č. 2/2018 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 522/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91.“.
2.
V § 16g odst. 1 se za slovo „způsobilého“ vkládá slovo „k“.
3.
V § 16g odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Údaje o překážkách nacházejících se v území letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů a v jeho blízkosti se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, a s četností a vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce, a to tak, že
a)
z obdélníkového prostoru okolo dráhy zahrnujícího dráhový pás a předpolí, je-li zřízeno, se předávají údaje o překážkách, které mají výšku 3 m a více nad nejbližší výškou dráhy nad mořem, měřeno podél osy dráhy, případně pro části vztahující se k předpolí od nadmořské výšky nejbližšího konce dráhy,
b)
z prostoru, který je veden od konce prostoru uvedeného v písmeni a) ve směru odletu do vzdálenosti 10 km a rozevírá se o 15 % na každou stranu, se předávají údaje o překážkách, které jsou vyšší než 3 m nad zemí a které zároveň protínají plochu se sklonem 1,2 % vedenou od konce prostoru uvedeného v písmeni a) a začínající ve výšce konce dráhy nad mořem ve směru odletu,
c)
z prostoru, který je veden od vnějšího okraje prostorů uvedených v písmenech a) a b) do vzdálenosti 10 km od hranice prostoru uvedeného v písmeni a), se předávají údaje o překážkách, které jsou vyšší než 15 m nad zemí a které protínají plochu se sklonem 1,2 % vedenou od vnějšího okraje prostorů uvedených v písmenech a) a b), přičemž výchozí výškou je výška hranice obdélníkového prostoru uvedeného v písmeni a), od které začíná,
d)
z prostoru, který je veden od vnějšího okraje prostorů uvedených v písmenech a), b) a c) k hranici koncové řízené oblasti letiště nebo k hranici území kruhového tvaru o poloměru 45 km se středem ve vztažném bodu letiště, je-li tato hranice uvedenému bodu blíže, se předávají údaje o překážkách, které jsou vyšší než 100 m nad zemí.
(6)
Údaje o terénu nacházejícím se v území letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů a v jeho blízkosti se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, a s četností a vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce, a to
a)
údaje o terénu uvnitř území kruhového tvaru o poloměru 10 km od vztažného bodu letiště,
b)
údaje o terénu, který proniká nad horizontální rovinu 120 m nad nejnižší výškou dráhy nad mořem v oblasti mezi vnější hranicí území uvedeného v písmeni a) a
1.
hranicí koncové řízené oblasti letiště nebo
2.
hranicí území kruhového tvaru o poloměru 45 km se středem ve vztažném bodu letiště, je-li tato hranice uvedenému bodu blíže,
c)
údaje o terénu, který neproniká nad horizontální rovinu 120 m nad nejnižší výškou dráhy nad mořem v oblasti mezi vnější hranicí území uvedeného v písmeni a) a
1.
hranicí koncové řízené oblasti letiště nebo
2.
hranicí území kruhového tvaru o poloměru 45 km se středem ve vztažném bodu letiště, je-li tato hranice uvedenému bodu blíže.“.
4.
V § 16g odst. 7 a § 16h odst. 7 se slova „písm. b)“ zrušují.
5.
V § 16g odst. 7 se slova „předávání údajů o překážkách a terénu provádět“ zrušují a slova „podle odstavce 4“ se nahrazují slovy „předávat údaje o terénu a údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m, v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce“.
6.
V § 16g odst. 8 se slova „Z území letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 60 m na každou stranu osy vzletové a přistávací dráhy a délce 900 m od prahu dráhy, měřeno podél prodloužené osy dráhy proti směru přistání, schválené“ nahrazují slovy „Z území letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů a jeho blízkosti, vymezeného obdélníkem o šířce 60 m na každou stranu od prodloužené osy vzletové a přistávací dráhy a do vzdálenosti 900 m od prahu dráhy, měřeno ve směru přiblížení na dráhu schválenou“.
7.
V § 16h odst. 1 se za slovo „překážkách“ vkládají slova „v takovém formátu, který umožní výměnu dat“.
8.
V § 16h odst. 4 a § 16h odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „na technickém nosiči dat“ nahrazují slovy „prostřednictvím sítě elektronických komunikací“.
9.
V § 16h odst. 5 písm. a) se slova „vymezeného podle § 16g odst. 5 písm. b)“ nahrazují slovy „kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů“.
10.
V § 16h odst. 5 písm. b) se slova „vymezeného podle § 16g odst. 6 písm. b)“ nahrazují slovy „kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů“.
11.
V § 16h odstavec 6 zní:
„(6)
Provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů předává správci databáze prostřednictvím sítě elektronických komunikací v podobě a formátu podle odstavce 1 údaje podle § 16g odst. 5 písm. a) a b), § 16g odst. 6 písm. a) a § 16g odst. 8.“.
12.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Charakteristika jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení
(K § 81 odst. 8 zákona)
(1)
Ultralehký kluzák je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo řízené aerodynamickými prostředky, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 600 kg.
(2)
Motorový ultralehký kluzák je maximálně dvoumístné ultralehké letadlo vybavené pohonnou jednotkou, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 600 kg.
(3)
Ultralehký letoun je maximálně dvoumístné motorové letadlo řízené aerodynamickými prostředky, jehož pádová rychlost nepřevyšuje 83 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 600 kg nebo 650 kg v případě ultralehkých letounů, které jsou určeny k použití na vodě.
(4)
Motorový závěsný kluzák je maximálně dvoumístné motorové letadlo řízené změnou polohy těžiště s možností dodatečného aerodynamického řízení kolem jedné osy, jehož pádová rychlost nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 300 kg u jednomístného závěsného kluzáku a 450 kg u dvoumístného závěsného kluzáku.
(5)
Ultralehký vrtulník je maximálně dvoumístné letadlo s poháněnými rotujícími nosnými plochami s maximální vzletovou hmotností 600 kg nebo 650 kg v případě ultralehkých vrtulníků, které jsou určeny k použití na vodě.
(6)
Ultralehký vírník je maximálně dvoumístné letadlo s rotujícími nosnými plochami uváděnými do pohybu autorotací vznikající dopředným pohybem s maximální vzletovou hmotností 600 kg.
(7)
Motorový padákový kluzák je maximálně dvoumístné letadlo
a)
s pomocným motorem na zádech pilota, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 270 kg a které umožňuje vzlet a přistání z nohou pilota, nebo
b)
s pohonem umístěným na podvozku, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 300 kg u jednomístného padákového kluzáku a 450 kg u dvoumístného padákového kluzáku.
(8)
Závěsný kluzák je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo, jehož vzlet se uskutečňuje rozběhem pilota, aerovlekem či navijákem a je řízeno změnou polohy těžiště s možností dodatečného aerodynamického řízení kolem jedné osy, jehož maximální prázdná hmotnost bez upínacího zařízení nepřekračuje 40 kg.
(9)
Padákový kluzák je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo, jehož charakter nosné plochy není určován tuhou konstrukcí.
(10)
Sportovní padák je zařízení sloužící pro sestupný let osoby z letadla na zemský povrch.
(11)
Ultralehký balon je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo lehčí vzduchu s maximálním konstrukčním objemem nepřesahujícím 1 200 m3 v případě horkého vzduchu a 400 m3 v případě jiného nosného plynu.
(12)
Ultralehká vzducholoď je maximálně dvoumístné motorové letadlo lehčí vzduchu s maximálním konstrukčním objemem nepřesahujícím 1 200 m3 v případě horkého vzduchu a 400 m3 v případě jiného nosného plynu.
(13)
V případě zástavby celkového záchranného padáku upevněného na drak jednomístného motorového závěsného kluzáku nebo jednomístného motorového padákového kluzáku se hodnoty maximální vzletové hmotnosti uvedené v odstavcích 4 a 7 navyšují o 15 kg. V případě zástavby celkového záchranného padáku upevněného na drak dvoumístného motorového závěsného kluzáku nebo dvoumístného motorového padákového kluzáku se hodnoty maximální vzletové hmotnosti uvedené v odstavcích 4 a 7 navyšují o 25 kg.“.
13.
V příloze č. 15 v části „Vlastnosti údajů o terénu“ se slova „Území vymezené podle § 16g odst. 4“ nahrazují slovy „Území vymezené podle § 16g odst. 4, odst. 6 písm. c) a odst. 7“.
14.
V příloze č. 15 v části „Vlastnosti údajů o terénu“ se slova „Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „Území vymezené podle § 16g odst. 6 písm. a) a b)“.
15.
V příloze č. 15 v části „Vlastnosti údajů o překážkách“ se slova „Území vymezené podle § 16g odst. 4“ nahrazují slovy „Území vymezené podle § 16g odst. 4 a odst. 7“.
16.
V příloze č. 15 v části „Vlastnosti údajů o překážkách“ se slova „Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „Území vymezené podle § 16g odst. 5“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2019.
Ministr dopravy:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 65/2019 Sb. | Vyhláška č. 65/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 3. 2019, datum účinnosti 22. 3. 2019, částka 26/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb. a vyhlášky č. 11/2015 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Technický předpis
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 22. 3. 2019
65
VYHLÁŠKA
ze dne 5. března 2019,
kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., k provedení § 18 odst. 6 písm. a), § 21 odst. 18, § 25 odst. 5 písm. a), § 27a odst. 10 písm. a), b) a d) a § 27b odst. 9 písm. a) až c) zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb. a vyhlášky č. 11/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. d) a v § 7 odst. 3 se slovo „sezónní“ zrušuje.
2.
V § 1 písm. i), § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení a písmenu a), nadpisu hlavy 6, nadpisu hlavy 9 a v § 32 odst. 1 písm. c) se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „na trh“.
3.
V § 1 písm. l) se slovo „protokol“ nahrazuje slovem „záznam“ a slova „a o zjištěných nedostatcích“ se zrušují.
4.
V § 1 písm. n) se slova „úřednímu veterinárnímu lékaři“ nahrazují slovy „krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“.
5.
V § 1 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
které potraviny živočišného původu jsou nepoživatelné.“.
6.
V § 4 se slovo „protokol“ nahrazuje slovem „záznam“.
7.
Nadpis nad § 7 zní: „Požadavky na samostatné prodejní místo a pravidla pro prodej živých ryb na tomto místě“.
8.
V § 7 odstavec 1 zní:
„(1)
Samostatné prodejní místo určené k prodeji živých ryb, případně i k jejich zabíjení, kuchání, porcování nebo jiným úpravám musí být umístěno a vybaveno tak, aby veškeré činnosti na tomto místě byly prováděny v odpovídajících hygienických podmínkách.“.
9.
§ 10 až 11a včetně nadpisů znějí:
㤠10
Čerstvé drůbeží maso
(1)
Chovatel, jehož roční produkce je nižší než 2 000 kusů krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 kusů ostatní drůbeže, může neporcované čerstvé drůbeží maso v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo
b)
dodávat do místního maloobchodu.
(2)
Za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 10 kusů krůt, 35 kusů hus, 35 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho týdne.
(3)
V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého drůbežího masa musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno - určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
§ 11
Čerstvé králičí maso
(1)
Chovatel, který chová králíky v malém, může neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo
b)
dodávat do místního maloobchodu.
(2)
Za malé množství čerstvého králičího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 35 kusů králíků prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho týdne.
(3)
Při prodeji nebo dodávání neporcovaného čerstvého králičího masa podle odstavce 1 nesmí být oddělována hlava od těla.
(4)
V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého králičího masa musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno - určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.
§ 11a
Ryby a jiní živočichové pocházející z akvakultury
(1)
Chovatel může živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, nebo
b)
uvádět čerstvé produkty rybolovu na trh při poskytování stravovacích služeb v místě hospodářství.
(2)
Za malé množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury prodávaných chovatelem se považuje takové množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.“.
Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje.
10.
Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní:
㤠11b
Čerstvé maso z nutrií
(1)
Chovatel, který chová nutrie v malém, může neporcované čerstvé maso z nutrií v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo
b)
dodávat do místního maloobchodu.
(2)
Za malé množství čerstvého masa z nutrií, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje neporcované maso z nejvýše 35 kusů nutrií prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho týdne.
(3)
Při prodeji nebo dodávání neporcovaného čerstvého masa z nutrií podle odstavce 1 nesmí být oddělována hlava od těla.
(4)
V případě prodeje nebo dodávání neporcovaného čerstvého masa z nutrií musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Maso není veterinárně vyšetřeno - určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.“.
11.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Uživatel honitby může těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří (dále jen „zvěř“) v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli,
b)
dodávat do místní maloobchodní prodejny,
c)
dodávat do místního maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, nebo
d)
prodávat v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř.
V těchto případech musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění „Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou - určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.“.
12.
V § 12 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 2 až 6.
13.
V § 12 odst. 3 se slova „odstavce 4 písm. b)“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. b)“.
14.
V § 12 odst. 4 se slova „podle odstavce 1 písm. c)“ zrušují.
15.
V § 12 odstavec 5 zní:
„(5)
Za malé množství zvěře, určené k prodeji nebo dodání podle odstavce 1 uživatelem každé honitby, se považuje 5 kusů velké volně žijící zvěře a 35 kusů drobné volně žijící zvěře za týden, nejvýše však 50 % uživatelem honitby odlovené zvěře v jedné honitbě za rok, přičemž těchto 50 % nesmí překročit 120 kusů velké volně žijící zvěře a 400 kusů drobné volně žijící zvěře.“.
16.
V § 12 se odstavec 6 zrušuje.
17.
§ 12b zní:
㤠12b
Údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, a termín jejich předložení
(1)
Laboratoř, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění vyšetření zvěřiny nebo čerstvého masa z nutrií, státní veterinární ústav a laboratoř, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 zákona povolení pro tento druh vyšetřování, předkládá krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních zvěřiny nebo čerstvého masa z nutrií na přítomnost svalovce (trichinel) jednou ročně, vždy v termínu do 15. ledna za období předcházejícího kalendářního roku.
(2)
Hlášení podle odstavce 1 obsahuje
a)
název laboratoře, která vyšetření provedla,
b)
identifikační údaje objednavatele vyšetření, kterými jsou
1.
v případě zvěřiny údaje o uživateli honitby podle § 12a odst. 3 písm. a),
2.
v případě čerstvého masa z nutrií jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo, identifikační číslo a umístění organizační jednotky, jde-li o právnickou osobu, chovatele nutrií,
c)
u spárkaté zvěře číslo plomby vyšetřeného uloveného kusu volně žijící zvěře,
d)
u spárkaté zvěře a jezevce název nebo číslo katastrálního území honitby, kde byla zvěř ulovena,
e)
datum vyšetření,
f)
výsledek vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel),
g)
metodu, která byla k vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) použita.“.
18.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Chovatel může se souhlasem krajské veterinární správy syrové mléko v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství v místě výroby, nebo
b)
prodávat prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.“.
19.
V § 13 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
20.
§ 14 zní:
㤠14
Čerstvá vejce
(1)
Chovatel může nebalená čerstvá vejce v malých množstvích
a)
prodávat přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo
b)
dodávat do místního maloobchodu.
(2)
Čerstvá vejce podle odstavce 1 mohou být prodána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž doba minimální trvanlivosti je 28 dnů od data snášky.
(3)
Čerstvá vejce, dodávaná chovatelem v malých množstvích do místního maloobchodu, musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popřípadě jménech chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.
(4)
Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být prodána chovatelem v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti přímo jednomu spotřebiteli, se považuje nejvýše 60 vajec.
(5)
Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné dodávky těchto vajec chovatelem do místního maloobchodu, se považuje nejvýše 600 vajec v průběhu 1 týdne.“.
21.
Nadpis § 15 zní: „Med a mateří kašička“.
22.
V § 15 odstavec 3 zní:
„(3)
Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem přímo spotřebiteli v domácnosti chovatele, v hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti, anebo k dodání chovatelem do místního maloobchodu, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně.“.
23.
V § 15 se odstavec 4 zrušuje.
24.
Hlava 8 včetně nadpisu zní:
„HLAVA 8
NEPOŽIVATELNÉ POTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
§ 25
Játra a ledviny jatečných koní starších 24 měsíců jsou nepoživatelné.“.
25.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
OŠETŘENÍ K VYLOUČENÍ URČITÝCH RIZIK PRO ZDRAVÍ ZVÍŘAT SOUVISEJÍCÍH S MASEM A MLÉKEM
Ošetření (*)| Nákaza
---|---
Slintavka a kulhavka| Klasický mor prasat| Vezikulární choroba prasat| Africký mor prasat| Mor skotu| Newcastleská choroba| Aviární influenza| Mor malých přežvýkavců
I. Maso a masné výrobky| | | | | | | |
a) tepelné ošetření v hermeticky uzavřených nádobách s hodnotou F0 = 3 nebo vyšší (**)| +| +| +| +| +| +| +| +
b) teplené ošetření, při němž musí být ve všech částech masa dosaženo nejméně 70 °C| +| +| +| 0| +| +| +| +
c) důkladné vaření předem vykostěného a odtučněného masa, přičemž vnitřní teplota musí dosahovat nejméně 70 °C po dobu 30 minut| +| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0
d) tepelné ošetření, při němž musí být ve všech částech masa dosaženo nejméně 80 °C| +| +| +| +| +| +| +| +
e)tepelné ošetření v hermeticky uzavřené nádobě při teplotě nejméně 60 °C po dobu nejméně 4 hodin, přičemž teplota ve všech částech masa musí dosáhnout nejméně 70 °C po dobu 30 minut| +| +| +| +| +| -| -| +
f) přirozená fermentace a zrání nejméně po dobu 9 měsíců u vykostěného masa (maso bez kostí) až do dosažení těchto typických hodnot: hodnota aw nejvýše 0,93 nebo hodnota pH nejvýše 6,0| +| +| +| +| +| 0| 0| 0
g) ošetření totožné s ošetřením popsaným pod písmenem f), maso však může obsahovat kosti (*)| +| +| +| 0| 0| 0| 0| 0
h) salámy: ošetření v souladu s kritérii stanovenými na základě stanoviska příslušného orgánu Evropské unie| +| +| +| 0| +| 0| 0| 0
i) kýta a pečeně: ošetření přirozenou fermentací a zráním po dobu nejméně 190 dnů u kýty a 140 dnů u pečeně| 0| 0| 0| +| 0| 0| 0| 0
j) tepelné ošetření zajišťující ve všech částech masa teplotu nejméně 65 °C, která je dosažena po dobu nezbytnou k dosažení pasterizační hodnoty (ph) nejméně 40| +| 0| 0| 0| 0| 0| 0| +
II. Mléko a mléčné výrobky (včetně smetany) k lidské spotřebě| | | | | | | |
a) mléko UHT (s velmi vysokou teplotou pasterizace) (UHT = ošetření nejméně při 132 °C po dobu nejméně 1 sekundy)| +| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0
b) má-li mléko pH méně než 7,0, jednoduchá krátkodobá pasterizace při vysoké teplotě (HTST)| +| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0
c) má-li mléko pH 7,0 nebo více, dvojí krátkodobá pasterizace při vysoké teplotě (HTST)| +| 0| 0| 0| 0| 0| 0| 0
+: Účinnost metody je uznána.
0: Účinnost metody není uznána
(*): Musí být přijata všechna nezbytná opatření k zabránění křížové kontaminaci.
(**): F je letální účinek vypočítaný pro bakteriální spóry. Hodnota F0 3,0 znamená, že nejchladnější místo výrobku bylo dostatečně zahřáto, aby se dosáhlo stejného letálního účinku jako při teplotě 121 °C (250 °F) po dobu 3 minuty s okamžitým zahřátím a zchlazením.“.
26.
V příloze č. 3 části A II článek 7 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:
„Čl. 7
Orgán vykonávající státní veterinární dozor
a)
odebere vzorky,
b)
řádně označí odebrané vzorky,
c)
pořídí záznam o odběru vzorků,
d)
zajistí zabalení, uchovávání a odeslání odebraných vzorků podle zvláštního právního předpisu13) k laboratornímu vyšetření takovým způsobem, aby nedošlo k jejich změnám nebo záměnám.
13)
Vyhláška č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků.“.
27.
Příloha č. 4 se zrušuje.
Čl. II
Technický předpis
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Toman, CSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL
Vyhlášeno 7. 3. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2018, částka 8/2019
* 1\\. Účel - 1.1 Účelem tohoto ujednání je stanovit podmínky další spolupráce mezi stranami při realizaci výcvikového programu v rámci Koalice.
* 2\\. Kontaktní místa - Kontaktními místy stanovenými pro účely spolupráce podle tohoto ujednání jsou:
* 3\\. Spolupráce při výcviku - 3.1 Česká strana má v úmyslu vyslat do Irácké republiky 5 policistů-instruktorů, aby se připojili k IT PTF-I. Čeští policisté-instruktoři se zapojí do výcvikového programu v souladu s podmínkami výcviku Kombinované společné jednotky - operace Inherent Reso
* 4\\. Logistická podpora - 4.1 Čeští policisté-instruktoři budou ubytováni v zařízení Camp Dublin spolu s instruktory IT PTF-I. Logistická podpora v zařízení Camp Dublin je poskytována Speciálním výcvikovým zařízením Irácké federální policie a IT PTF-I.
* 5\\. Uniformy a vybavení - 5.1 Čeští policisté-instruktoři budou po dohodě s iráckými orgány nosit národní stejnokroj a budou mít při sobě služební střelné zbraně, munici, donucovací prostředky, neprůstřelnou vestu a další vybavení nezbytné pro výcvikové činnosti, jakož i pro jejich
* 6\\. Vnitřní bezpečnost - 6.1 Bezpečnost v zařízení Camp Dublin je zajišťována iráckými bezpečnostními složkami. Avšak za účelem zvýšení bezpečnosti je v zařízení Camp Dublin zavedena strážní služba v režimu 24/7, kterou zajišťují instruktoři IT PTF-I pod velením velitele IT PTF-I.
* 7\\. Řešení sporů - Jakékoli spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto ujednání budou řešeny jednáním mezi stranami.
* 8\\. Závěrečná ustanovení - 8.1 Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu.Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 12. 2018
11
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. prosince 2018 bylo v Bagdádu podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL.
Ujednání vstoupilo v platnost v souladu s ustanovením svého článku 8 odst. 8.1 dnem podpisu. Dnem vstupu tohoto Ujednání v platnost pozbylo podle článku 8 odst. 8.4 platnosti Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL, podepsané v Bagdádu dne 26. března 2017 a vyhlášené pod č. 22/2017 Sb. m. s.
Anglické znění Ujednání a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Ujednání
mezi
Ministerstvem vnitra České republiky
a
Ministerstvem obrany Italské republiky
o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální
koalice proti ISIL
Ministerstvo vnitra České republiky, zastoupené chargé d’affaires ad interim České republiky v Iráku,
a
Ministerstvo obrany Italské republiky, zastoupené vojenským atašé na italském velvyslanectví v Iráku,
(dále jen „strany“);
BEROUCE V ÚVAHU, že italská strana zahájila v Irácké republice ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Iráku a v rámci Globální koalice proti ISIL (dále jen „Koalice“) výcvikový program s cílem poskytnout Ministerstvu vnitra Iráku a Policii Iráku výcvikové a poradenské služby (dále jen „výcvikový program“);
VĚDOMY SI toho, že Zvláštní jednotka italské policie - Irák (IT PTF-I), která provozuje výcvikový program v Iráku, je součástí Kombinovaného velení spojených pozemních jednotek - operace Inherent Resolve (CJFLCC - OIR);
PŘIPOMÍNAJÍCE, že italská strana, která v rámci Koalice předsedá pracovní skupině pro policejní výcvik, přizvala ostatní účastníky Koalice, aby se podíleli na výcvikovém programu;
BEROUCE V ÚVAHU záměr České republiky pokračovat v účasti na výcvikovém programu;
BEROUCE V ÚVAHU souhlas irácké vlády s vysláním českých policistů do Irácké republiky, aby se připojili k IT PTF-I;
VĚDOMY SI dosavadní spolupráce podle Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL, podepsaného v Bagdádu dne 26. března 2017;
PŘEJÍCE SI stanovit podmínky další spolupráce mezi stranami, inspirovány zásadami Smlouvy mezi Českou republikou a Italskou republikou o přátelských vztazích a spolupráci, podepsané v Římě dne 23. ledna 1996;
se dohodly takto:
1.
Účel
1.1
Účelem tohoto ujednání je stanovit podmínky další spolupráce mezi stranami při realizaci výcvikového programu v rámci Koalice.
1.2
Spolupráce podle tohoto ujednání probíhá v souladu s právními předpisy států stran, jakož i s ustanoveními mezinárodních smluv, jimiž jsou státy stran vázány.
2.
Kontaktní místa
Kontaktními místy stanovenými pro účely spolupráce podle tohoto ujednání jsou:
za Ministerstvo vnitra České republiky:
Policejní prezidium České republiky
odbor mezinárodní policejní spolupráce;
za Ministerstvo obrany Italské republiky: velitel IT PTF-I.
3.
Spolupráce při výcviku
3.1
Česká strana má v úmyslu vyslat do Irácké republiky 5 policistů-instruktorů, aby se připojili k IT PTF-I. Čeští policisté-instruktoři se zapojí do výcvikového programu v souladu s podmínkami výcviku Kombinované společné jednotky - operace Inherent Resolve (CJTF-OIR).
3.2
Povaha účasti nabízené českou stranou bude, pokud jde o odbornost českých policistů-instruktorů, kteří mají být vysláni do Irácké republiky v rámci spolupráce podle tohoto ujednání, dohodnuta mezi kontaktními místy stran; v úvahu budou brány naplánované kurzy a možnosti české strany. Česká strana bude informovat IT PTF-I nejpozději 4 týdny před vysláním o odbornosti českých policistů-instruktorů, kteří mají být vysláni.
3.3
Strany potvrzují, že jsou srozuměny s tím, že čeští policisté-instruktoři budou dostávat úkoly od velitele IT PTF-I.
3.4
Čeští policisté-instruktoři podléhají českým právním předpisům, včetně kárného řízení a provádění hodnocení, která budou prováděna českou stranou.
4.
Logistická podpora
4.1
Čeští policisté-instruktoři budou ubytováni v zařízení Camp Dublin spolu s instruktory IT PTF-I. Logistická podpora v zařízení Camp Dublin je poskytována Speciálním výcvikovým zařízením Irácké federální policie a IT PTF-I.
4.2
Italská strana za úhradu zajistí:
-
fungování a údržbu ubytovacích kapacit;
-
palivo do generátorů;
-
všeobecné služby poskytované v zařízení Camp Dublin.
4.3
IT PTF-I poskytne českým policistům-instruktorům za úhradu přepravu mezi zařízením Camp Dublin a Diplomatickým podpůrným centrem Bagdád (BDSC).
4.4
Česká strana uhradí italské straně náklady dle ustanovení 4.2 a 4.3 za vyžádané a uskutečněné služby poskytnuté českým policistům-instruktorům, a to v souladu se zásadou proporcionality v závislosti na počtu vyslaných instruktorů. Náklady na vyžádané služby budou vyúčtovány příslušnou italskou administrativní jednotkou. Italská administrativní jednotka zašle každý měsíc detailní fakturu týkající se nákladů, které mají být uhrazeny. Ceny účtované české straně budou odpovídat skutečným nákladům italské strany. Odhadované náklady jsou pro názornost uvedeny v příloze. Velitel IT PTF-I oznámí jakékoliv změny nákladů.
4.5
Čeští policejní instruktoři se budou stejně jako instruktoři IT PTF-I stravovat v BDSC. Úhradu nákladů za stravu, jakož i další potřebnou logistickou podporu bude řešit česká strana s poskytovatelem.
4.6
V případě potřeby IT PTF-I poskytne českým policistům-instruktorům v rámci svých možností a schopností první pomoc (základní zdravotní ošetření) a odvoz do BDSC za účelem další zdravotní péče.
5.
Uniformy a vybavení
5.1
Čeští policisté-instruktoři budou po dohodě s iráckými orgány nosit národní stejnokroj a budou mít při sobě služební střelné zbraně, munici, donucovací prostředky, neprůstřelnou vestu a další vybavení nezbytné pro výcvikové činnosti, jakož i pro jejich vlastní bezpečnost.
5.2
Strany jsou odpovědné za poskytnutí potřebného vybavení, zbraní a munice vlastním pracovníkům.
5.3
Zbraně a munice budou uskladněny ve zbrojnici IT PTF-I v zařízení Camp Dublin. Česká strana bude předem informovat IT PTF-I o počtu a typu zbraní.
6.
Vnitřní bezpečnost
6.1
Bezpečnost v zařízení Camp Dublin je zajišťována iráckými bezpečnostními složkami. Avšak za účelem zvýšení bezpečnosti je v zařízení Camp Dublin zavedena strážní služba v režimu 24/7, kterou zajišťují instruktoři IT PTF-I pod velením velitele IT PTF-I. Čeští policisté-instruktoři se budou podílet na plnění povinností souvisejících se zajištěním vnitřní bezpečnosti, včetně strážní služby v režimu 24/7.
6.2
Evakuace českých policistů-instruktorů bude v případě mimořádné události zajištěna IT PTF-I v úzké spolupráci s pracovníky Oblastního úřadu bezpečnosti Spojených států. IT PTF-I seznámí české policisty-instruktory s bezpečnostními pravidly.
6.3
Omezení pohybu z důvodu bezpečnostní pohotovosti bude dodržováno instruktory obou stran.
7.
Řešení sporů
Jakékoli spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto ujednání budou řešeny jednáním mezi stranami.
8.
Závěrečná ustanovení
8.1
Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu.
8.2
Jakékoliv ujednání muže být měněno nebo ukončeno na základě písemné dohody stran. Změna vstoupí v platnost dnem podpisu.
8.3
Každá ze stran může toto ujednání vypovědět s výpovědní lhůtou jednoho měsíce.
8.4
Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL, podepsané v Bagdádu dne 26. března 2017, pozbude platnosti dnem vstupu tohoto ujednání v platnost.
Podepsáno v Bagdádu dne 19. prosince 2018 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Ministerstvo vnitra
České republiky
Mgr. Karel Ulík v. r.
chargé d’affaires a.i. České republiky
v Irácké republice
Za Ministerstvo obrany
Italské republiky
Lorenzo Cucciniello v. r.
vojenský atašé Velvyslanectví
Italské republiky v Iráku
Příloha
k Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky
a Ministerstvem obrany Italské republiky
o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL
Kalkulace nákladů podle ujednání:
Palivo pro generátory
---
počet hodin
provozu| palivo (v litrech)
na každou
hodinu provozu| palivo celkově
(v litrech)| cena paliva za litr| roční náklady
280| 22| 6160| € 1,367| € 8 420,72
Pronájem vozidel
---
roční náklady na
vůz č.5
Land Cruiser
obrněný| Roční náklady na
vůz č. 3
Coaster
obrněný| roční náklady na
vůz č. 2
Savana
obrněný| Roční náklady na vůz
č. 1 Bongo
\\+ 4 Pick-Up + Land Cruiser
sanitní vůz
€ 213 180,00| € 244 800,00| € 244 800,00| € 81 936,00
celkové roční náklady
€ 784 716,00
Odvoz odpadu| Úklidové služby| Údržba
---|---|---
měsíční
náklady| roční
náklady| měsíční
náklady| roční
náklady| měsíční
náklady| roční
náklady
USD| roční náklady
€
€ 3 450,00| € 41 400,00| € 4 200,00| € 50 400,00| USD
1 750,00| USD
21 000,00| € 17 652,23
Internetové připojení
---
měsíční
náklady| roční náklady
USD| roční náklady
€
USD
3 000,00| USD
36 000,00| € 31 100,40
Celkové roční náklady| € 933 689,35
---|---
Celkové měsíční
náklady| € 77 807,45
Celkové týdenní
náklady| € 17 955,56
Celkové denní náklady| € 2 558,05
Počet osob (11/10/2018)| 95
Celkové náklady na
osobu a den| € 26,93 |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vyhlášeno 28. 2. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 12. 2018, částka 7/2019
* Článek 1 - (1) Účelem této dohody je prohloubení a posílení policejní spolupráce při prevenci a odhalování trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, zejména prostřednictvím výměny strategických a operativních informací a přímých kontaktů mezi příslušnými orgá
* Článek 2 - Spolupráce podle této dohody se vztahuje na všechny formy trestné činnosti, zejména na:
* Článek 3 - Příslušné orgány Stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou osobních a jiných údajů a dokumentů, týkajících se zejména:
* Článek 4 - Příslušné orgány Stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc zejména:
* Článek 5 - (1) Za účelem podpory druhé Strany či koordinace činností v konkrétních případech trestné činnosti příslušné orgány Stran v případě potřeby vysílají k příslušným orgánům druhé Strany konzultanty nebo vytvářejí smíšené analytické a jiné pracovní týmy.
* Článek 6 - (1) Příslušné orgány Stran mohou uzavřít zvláštní dohody týkající se časově omezeného nebo neomezeného přidělení policejních styčných důstojníků jedné Strany k příslušným orgánům druhé Strany za účelem zlepšení a urychlení spolupráce.
* Článek 7 - Strany spolupracují v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce zahrnuje zejména:
* Článek 8 - (1) Příslušné orgány Stran si poskytují informace a jiné formy pomoci podle této dohody na základě písemné žádosti. Takováto žádost může být podána v případě potřeby prostřednictvím elektronických nebo jiných prostředků komunikace, pokud je to přípustné vz
* Článek 9 - (1) V rámci spolupráce podle článku 4 písm. e) této dohody může každá Strana nasadit do letadla, které je registrováno v jejím státě, své ozbrojené policisty, kteří mají za úkol zajišťovat bezpečnost na palubě letadla (dále jen „bezpečnostní doprovod letad
* Článek 10 - Pro předávání osobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
* Článek 11 - (1) Není-li sjednána zvláštní mezinárodní smlouva upravující výměnu utajovaných informací, utajované informace jsou na základě této dohody předávány v souladu s právními předpisy států Stran s tím, že:
* Článek 12 - (1) Poskytování informací a dokumentů předaných v rámci spolupráce podle této dohody třetím státům a mezinárodním organizacím je možně pouze s písemným souhlasem předávající Strany.
* Článek 13 - Pokud se příslušné orgány Stran předem nedohodnou jinak, náklady spojené s realizací všech forem spolupráce podle této dohody nese Strana, která pomoc poskytuje s tím, že Strany budou dbát na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů.
* Článek 14 - (1) Strany si do třiceti dnů ode dne vstupu této dohody v platnost sdělí příslušné orgány k provádění této dohody, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují. Zároveň si oznámí adresy a jiné kontaktní údaje příslušných orgánů.
* Článek 15 - Příslušné orgány Stran mohou v případě potřeby na základě této dohody uzavírat prováděcí ujednání.
* Článek 16 - Případné spory týkající se výkladu nebo provádění ustanovení této dohody budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány Stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou dále řešeny diplomatickou cestou.
* Článek 17 - Touto dohodou nejsou dotčeny závazky Stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou státy Stran vázány.
* Článek 18 - Každá Strana může dočasně zcela nebo zčásti pozastavit provádění této dohody, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo zdraví osob. Přijetí nebo odvolání takového opatření si Strany neprodleně sdělí diplomatickou cestou. Poz
* Článek 19 - Strany mohou dohodnout změny a doplnění této dohody formou protokolu, který se stane nedílnou součástí této dohody a vstoupí v platnost v souladu s procedurou stanovenou v článku 20 odst. 1.
* Článek 20 - (1) Tato dohoda vstoupí v platnost šedesát dnů ode dne doručení pozdějšího z oznámení Stran diplomatickou cestou, kterým si Strany oznámí dokončení postupů vyžadovaných právními předpisy států Stran pro vstup dohody v platnost. Tato dohoda se sjednává na dSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 12. 2018
9
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. ledna 2014 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 20 odst. 1 dne 7. prosince 2018.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky
o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vláda České republiky a vláda Arménské republiky (dále jen „Strany“),
s úmyslem přispět k rozvoji vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Arménskou republikou,
znepokojeny nadnárodním šířením organizované trestné činnosti, zejména zvyšujícím se zneužíváním omamných a psychotropních látek a růstem mezinárodního obchodu s nimi, jakož i obchodováním s lidmi,
přesvědčeny, že spolupráce v oblasti boje proti jakékoliv formě organizovaného zločinu a terorizmu a dalším druhům trestné činnosti nebo při účinném předcházení této trestné činnosti má zásadní význam,
vědomy si závažnosti nárůstu nelegálního přistěhovalectví a s tím souvisejících bezpečnostních rizik,
řídíce se mezinárodním právem a právními předpisy svých států,
se dohodly takto:
Článek 1
(1)
Účelem této dohody je prohloubení a posílení policejní spolupráce při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, zejména prostřednictvím výměny strategických a operativních informací a přímých kontaktů mezi příslušnými orgány na všech náležitých úrovních. Tato dohoda nezahrnuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních, které je upraveno zvláštní mezinárodní smlouvou, jíž jsou státy Stran vázány.
(2)
Spolupráce podle této dohody probíhá v souladu s právními předpisy států Stran, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž jsou státy Stran vázány.
Článek 2
Spolupráce podle této dohody se vztahuje na všechny formy trestné činnosti, zejména na:
a)
organizovanou trestnou činnost;
b)
terorizmus a jeho financování;
c)
trestnou činnost proti životu a zdraví;
d)
obchodování s lidmi, kuplířství, nezákonné obchodování s lidskými orgány a tkáněmi;
e)
sexuální zneužívání dětí a dětskou pornografii;
f)
trestnou činnost související s nelegálním přistěhovalectvím;
g)
nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988;
h)
počítačovou kriminalitu;
i)
nezákonnou výrobu, opatřování, držení, dovoz, vývoz, průvoz a obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami, chemickými, biologickými, radioaktivními a jadernými materiály, se zbožím a technologiemi strategického významu, jakož i s jinými vysoce nebezpečnými látkami;
j)
padělání a pozměňování peněz, známek a cenných papírů, prostředků bezhotovostního platebního styku a úředních dokladů, zejména cestovních dokladů, jejich distribuci a používání;
k)
legalizaci výnosů z trestné činnosti a hospodářskou trestnou činnost;
l)
korupci;
m)
trestnou činnost, jejímž předmětem jsou díla kulturní a historické hodnoty;
n)
trestnou činnost týkající se motorových vozidel;
o)
trestnou činnost proti duševnímu vlastnictví;
p)
trestnou činnost proti životnímu prostředí.
Článek 3
Příslušné orgány Stran si poskytují vzájemnou pomoc výměnou osobních a jiných údajů a dokumentů, týkajících se zejména:
a)
trestných činůtrestných činů, včetně údajů o osobách podezřelých nebo účastnících se páchání trestné činnosti, propojení pachatelů, organizaci skupin páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování jednotlivých pachatelů a skupin, porušení trestně právních předpisů a přijatých opatření;
b)
plánovaných trestných činůtrestných činů, včetně teroristických činů směřujících proti zájmům Stran;
c)
prevence a boje s nelegálním přistěhovalectvím;
d)
předmětů, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí; a zároveň si poskytují vzorky těchto předmětů;
e)
plánovaných speciálních akcí a operací, které mohou zajímat druhou Stranu;
f)
poznatků vzešlých z činnosti příslušných orgánů, zejména o nových formách trestné činnosti; zároveň si poskytují koncepční a analytické materiály a odbornou literaturu;
g)
výsledků kriminalistického a kriminologického výzkumu, vyšetřovací praxe, pracovních metod a prostředků;
h)
právních a vnitřních předpisů vztahujících se k předmětu této dohody a jakýchkoli změn v těchto předpisech.
Článek 4
Příslušné orgány Stran v případě potřeby koordinují své činnosti a poskytují si pomoc zejména:
a)
při pátrání po osobách podezřelých ze spáchání trestného činutrestného činu, jakož i po osobách, které se vyhýbají trestnímu stíhání nebo výkonu trestu;
b)
při pátrání po pohřešovaných osobách, včetně provádění úkonů souvisejících s identifikací osob nebo tělesných ostatků;
c)
při pátrání po věcech, včetně realizace opatření za účelem nalezení a zajištění výnosů z trestné činnosti;
d)
při přípravě a organizačním zajištění realizace speciálních vyšetřovacích technik jako například kontrolovaných zásilek, sledování a nasazení agentů a předstíraných převodů;
e)
při zajišťování bezpečnosti na palubách letadel;
f)
při plánování a realizaci společných programů prevence kriminality.
Článek 5
(1)
Za účelem podpory druhé Strany či koordinace činností v konkrétních případech trestné činnosti příslušné orgány Stran v případě potřeby vysílají k příslušným orgánům druhé Strany konzultanty nebo vytvářejí smíšené analytické a jiné pracovní týmy.
(2)
Pracovníci příslušných orgánů jedné Strany působí na území státu druhé Strany v poradní a podpůrné funkci. V rámci výkonu své poradní a podpůrné funkce dodržují pokyny vydané příslušnými orgány Strany, na území jejíhož státu jsou vysláni.
Článek 6
(1)
Příslušné orgány Stran mohou uzavřít zvláštní dohody týkající se časově omezeného nebo neomezeného přidělení policejních styčných důstojníků jedné Strany k příslušným orgánům druhé Strany za účelem zlepšení a urychlení spolupráce.
(2)
Styční důstojníci působí na území státu druhé Strany v podpůrné a poradní funkci, poskytují pomoc při navazování kontaktů a podílejí se na organizaci pracovních setkání. Plní své úkoly v souladu s pokyny udělenými jim vysílající Stranou.
(3)
Styční důstojníci jedné Strany vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě Stran a za předpokladu písemného souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy státu druhé Strany.
Článek 7
Strany spolupracují v oblasti výcviku a vzdělávání a tato spolupráce zahrnuje zejména:
a)
účast pracovníků státu jedné Strany na výcvikových kurzech druhé Strany;
b)
pořádání společných seminářů, cvičení a výcvikových kurzů;
c)
výcvik specialistů;
d)
výměnu expertů, jakož i výcvikových koncepcí a programů;
e)
účast pozorovatelů na cvičeních.
Článek 8
(1)
Příslušné orgány Stran si poskytují informace a jiné formy pomoci podle této dohody na základě písemné žádosti. Takováto žádost může být podána v případě potřeby prostřednictvím elektronických nebo jiných prostředků komunikace, pokud je to přípustné vzhledem k obsahu žádosti. V naléhavých případech lze žádost podat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením.
(2)
Příslušné orgány žádané Strany odpoví na žádost uvedenou v odstavci 1 co nejdříve. Příslušné orgány žádané Strany mohou požadovat další informace, je-li to nezbytné pro vyhovění žádosti. Jestliže orgán, který obdržel žádost o pomoc, není orgánem příslušným k vyřízení této žádosti, předá žádost orgánu příslušnému k jejímu vyřízení.
(3)
Příslušné orgány Stran si navzájem v jednotlivých případech sdělují informace i bez žádosti, pokud se na základě zjištěných skutečností domnívají, že tyto informace mohou druhé Straně pomoci při odvracení konkrétních nebezpečí pro veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo při předcházení a odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování jejich pachatelů.
(4)
Každá ze Stran může žádost o pomoc zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že by vyhovění žádosti mohlo ohrozit svrchovanost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem jejího státu nebo pokud by to bylo v rozporu s právním řádem nebo s mezinárodními závazky jejího státu. Pro vyhovění žádosti může žádaná Strana stanovit podmínky, kterými je žádající Strana vázána.
(5)
V případě odmítnutí žádosti nebo v případě jejího částečného vyhovění se o této skutečnosti Strany neprodleně písemně informují.
(6)
Při provádění ustanovení této dohody používají příslušné orgány Stran anglický jazyk, pokud není dohodnuto jinak.
Článek 9
(1)
V rámci spolupráce podle článku 4 písm. e) této dohody může každá Strana nasadit do letadla, které je registrováno v jejím státě, své ozbrojené policisty, kteří mají za úkol zajišťovat bezpečnost na palubě letadla (dále jen „bezpečnostní doprovod letadla“). Nasazení bezpečnostního doprovodu letadla se uskutečňuje v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví ze 7. prosince 1944 a jejími přílohami, zejména Přílohou 17, jakož i s ostatními dokumenty k její realizaci a při zohlednění oprávnění velitele letadla podle Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla z 14. září 1963, jakož i v souladu s ostatními mezinárodními závazky států Stran.
(2)
Příslušné orgány Stran se informují o nasazení bezpečnostního doprovodu letadla. Příslušníci bezpečnostního doprovodu letadla mohou na území státu druhé Strany nosit zbraně v rozsahu nezbytném pro zajištění bezpečnosti letadla.
(3)
Způsob a podmínky nasazení bezpečnostních doprovodů letadel mohou příslušné orgány Stran upravit zvláštním ujednáním.
Článek 10
Pro předávání osobních údajůosobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s předanými údaji platí následující ustanovení:
a)
Přijímající Strana může údaje použít pouze pro účely boje s trestnou činností a ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti a za podmínek stanovených předávající Stranou; k jiným účelům lze údaje použít pouze s předchozím písemným souhlasem předávající Strany a v souladu s právními předpisy států obou Stran.
b)
Citlivé údajeCitlivé údaje, jak jsou definovány v článku 6 Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat z 28. ledna 1981, mohou být předávány pouze v nezbytně nutných případech.
c)
Přijímající Strana na žádost předávající Strany podá informace o použití předaných údajů a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
d)
Předávající Strana zajistí správnost předávaných údajů, jakož i dbá na to, zda je jejich předání nezbytné a přiměřené zamýšlenému účelu. Přitom je nezbytné respektovat právní předpisy států Stran, které mohou předávání údajů omezovat. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající Stranu. Ta musí nesprávné údaje opravit a údaje, které neměly být předány, zlikvidovat.
e)
Každá osoba má právo obdržet od orgánu odpovídajícího za zpracování údajů na žádost informace o údajích, které se jí týkají, předaných nebo zpracovávaných podle této dohody, jakož i právo na opravu nesprávných údajů nebo likvidaci údajů zpracovávaných protiprávně. Poskytnutí takovýchto informací lze odmítnout pouze v případech stanovených právními předpisy států Stran. Orgán, který vyřizuje žádost o poskytnutí informací, poskytne tyto informace pouze po předchozím písemném souhlasu druhé Strany.
f)
Předávající Strana může při předávání údajů stanovit druhé Straně časovou lhůtu pro jejich likvidaci v souladu s právními předpisy svého státu. Bez ohledu na tuto časovou lhůtu musejí být údaje zlikvidovány, jakmile přestanou být potřebné. V případě ukončení platnosti této dohody, aniž by byla nahrazena novou mezinárodní smlouvou či jinou úpravou závaznou pro státy Stran, musí být veškeré údaje přijaté na jejím základě zlikvidovány.
g)
Strany vedou evidenci předání, přebírání a likvidace údajů. Evidence obsahuje zejména informace o účelu předání, rozsahu údajů, zúčastněných orgánech a důvodech likvidace.
h)
Strany jsou povinny účinně chránit předané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, ztrátě, proti náhodné nebo neoprávněné změně, proti náhodnému nebo neoprávněnému předávání či proti náhodnému nebo neoprávněnému zveřejňování.
i)
Strany spolupracují při ochraně předávaných údajů, zejména se vzájemně informují o možnostech osob domáhat se ochrany svých práv podle písm. e).
Článek 11
(1)
Není-li sjednána zvláštní mezinárodní smlouva upravující výměnu utajovaných informacíutajovaných informací, utajované informaceutajované informace jsou na základě této dohody předávány v souladu s právními předpisy států Stran s tím, že:
a)
Informacím podléhajícím podle právních předpisů státu předávající Strany utajení, jsou-li jako takové označeny, je přijímající Stranou poskytována rovnocenná ochrana jako informacím podléhajícím odpovídajícímu stupni utajení podle právních předpisů jejího státu v souladu s tabulkou ekvivalence stupňů utajení uvedenou v příloze k této dohodě. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody.
b)
Předávající Strana neprodleně písemně oznámí přijímající Straně změnu nebo zrušení stupně utajení předané utajované informaceutajované informace. Přijímající Strana v souladu s tímto oznámením provede změnu nebo zrušení stupně utajení.
c)
Předané utajované informaceutajované informace lze používat jen pro účel, pro který byly předány, a mohou být zpřístupněny pouze osobám, pro jejichž činnost je znalost těchto informací nutná a které jsou k tomu oprávněny na základě právních předpisů příslušného státu.
d)
Předané utajované informaceutajované informace mohou být jiným orgánům než příslušným orgánům Stran podle článku 14 zpřístupněny pouze s písemným souhlasem předávající Strany.
e)
Jakékoliv porušení právních předpisů státu přijímající Strany týkající se ochrany předané utajované informaceutajované informace bude neprodleně oznámeno předávající Straně, včetně informací o okolnostech porušení právních předpisů, jeho důsledcích a o opatřeních přijatých za účelem omezení těchto důsledků a zamezení takovémuto porušování právních předpisů v budoucnosti.
(2)
Utajované informaceUtajované informace mohou být předávány přímo mezi kontaktními místy, které si Strany oznámí diplomatickou cestou.
Článek 12
(1)
Poskytování informací a dokumentů předaných v rámci spolupráce podle této dohody třetím státům a mezinárodním organizacím je možně pouze s písemným souhlasem předávající Strany.
(2)
Pokud Strany v konkrétním případě nesdělí opak, mohou sdílet informace potřebné pro účely ochrany hranic a vízové politiky, předané v rámci spolupráce podle této dohody, se třetími státy, které jsou členy integračního uskupení charakterizovaného odstraněním kontrol na společných státních hranicích, prostřednictvím informačních systémů zřízených na základě právních předpisů, závazných pro stát této strany z důvodu jeho členství v takovém integračním uskupení.
Článek 13
Pokud se příslušné orgány Stran předem nedohodnou jinak, náklady spojené s realizací všech forem spolupráce podle této dohody nese Strana, která pomoc poskytuje s tím, že Strany budou dbát na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů.
Článek 14
(1)
Strany si do třiceti dnů ode dne vstupu této dohody v platnost sdělí příslušné orgány k provádění této dohody, které v rámci svých kompetencí přímo a operativně spolupracují. Zároveň si oznámí adresy a jiné kontaktní údaje příslušných orgánů.
(2)
Příslušné orgány Stran se vzájemně neprodleně informují o jakýchkoli změnách svých adres a jiných kontaktních údajů.
Článek 15
Příslušné orgány Stran mohou v případě potřeby na základě této dohody uzavírat prováděcí ujednání.
Článek 16
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění ustanovení této dohody budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány Stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou dále řešeny diplomatickou cestou.
Článek 17
Touto dohodou nejsou dotčeny závazky Stran vyplývající z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž jsou státy Stran vázány.
Článek 18
Každá Strana může dočasně zcela nebo zčásti pozastavit provádění této dohody, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo zdraví osob. Přijetí nebo odvolání takového opatření si Strany neprodleně sdělí diplomatickou cestou. Pozastavení provádění této dohody a jeho odvolání nabývá účinnosti uplynutím patnácti dnů od doručení takového sdělení druhé Straně.
Článek 19
Strany mohou dohodnout změny a doplnění této dohody formou protokolu, který se stane nedílnou součástí této dohody a vstoupí v platnost v souladu s procedurou stanovenou v článku 20 odst. 1.
Článek 20
(1)
Tato dohoda vstoupí v platnost šedesát dnů ode dne doručení pozdějšího z oznámení Stran diplomatickou cestou, kterým si Strany oznámí dokončení postupů vyžadovaných právními předpisy států Stran pro vstup dohody v platnost. Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou.
(2)
Každá ze Stran může tuto dohodu písemně vypovědět. Platnost dohody skončí šest měsíců ode dne doručení písemné výpovědi druhé Straně.
Dáno v Praze dne 30. ledna 2014 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém, arménském a anglickém. V případě rozdílností ve výkladu ustanovení této dohody je rozhodující anglické znění.
Za vládu
České republiky
Milan Chovanec v. r.
ministr vnitra
Za vládu
Arménské republiky
Edward Nalbandian v. r.
ministr zahraničních věcí
Příloha
k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Strany v souladu s článkem 11 odst. 1 písm. a) Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a s přihlédnutím k právním předpisům svých států stanoví, že pro potřeby této dohody jsou srovnatelné následující stupně utajení:
VYHRAZENÉ/RESTRICTED
nebo DŮVĚRNÉ/CONFIDENTIAL| | -| | ԳԱՂՏՆԻ/SECRET
---|---|---|---|---
TAJNÉ/SECRET
nebo PŘÍSNĚ TAJNÉ/TOP SECRET| | -| | ՀՈՒՅԺ ԳԱՂՏՆԻ/TOP SECRET
Pokud česká strana obdrží od arménské strany informace stupně utajení ԳԱՂՏՆԻ/SECRET, na české straně jsou vždy považovány za DŮVĚRNÉ/CONFIDENTIAL. Pokud česká strana obdrží od arménské strany informace stupně utajení ՀՈԻՅԺ ԳԱՂՏՆԻ/TOP SECRET, na české straně jsou vždy považovány za PŘÍSNĚ TAJNÉ/TOP SECRET. |
Vyhláška č. 64/2019 Sb. | Vyhláška č. 64/2019 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Aleše Hrdličky
Vyhlášeno 28. 2. 2019, datum účinnosti 20. 3. 2019, částka 25/2019
* § 1 - (1) Dnem 20. března 2019 se ke 150. výročí narození Aleše Hrdličky vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je stylizované zobrazení vývojových fází člověka se třemi překrývajícími se portréty z profilu. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. března 2019. k vyhlášce č. 64/2019 Sb.
Aktuální znění od 20. 3. 2019
64
VYHLÁŠKA
ze dne 22. února 2019
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Aleše Hrdličky
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 20. března 2019 se ke 150. výročí narození Aleše Hrdličky vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je stylizované zobrazení vývojových fází člověka se třemi překrývajícími se portréty z profilu. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází při pravém spodním okraji mince. Značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“, se nachází pod označením nominální hodnoty.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Aleše Hrdličky. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu text „ALEŠ HRDLIČKA“. Při pravém spodním okraji mince jsou umístěny letopočty „1869“ a „2019“ a indiánská čelenka. Značka autoraautora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází pod letopočtem 2019.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. března 2019.
Guvernér:
v z. Ing. Nidetzký v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 64/2019 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Aleše Hrdličky
(lícní a rubová strana)
69kB
73kB |
Vyhláška č. 63/2019 Sb. | Vyhláška č. 63/2019 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní zlaté 10 000 Kč mince ke 100. výročí zavedení československé měny
Vyhlášeno 28. 2. 2019, datum účinnosti 5. 3. 2019, částka 25/2019
* § 1 - (1) Dnem 5. března 2019 se vydává pamětní zlatá mince po 10 000 Kč ke 100. výročí zavedení československé měny (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je ztvárněn perforovaný arch kolků 1 K s vytrženým prostředním kolkem. V horní části mincovního pole jsou umístěna heraldická zvířata z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od ně
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. března 2019. k vyhlášce č. 63/2019 Sb.
Aktuální znění od 5. 3. 2019
63
VYHLÁŠKA
ze dne 22. února 2019
o vydání pamětní zlaté 10 000 Kč mince ke 100. výročí zavedení československé měny
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 5. března 2019 se vydává pamětní zlatá mince po 10 000 Kč ke 100. výročí zavedení československé měny (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 31,107 g, její průměr 34 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je ztvárněn perforovaný arch kolků 1 K s vytrženým prostředním kolkem. V horní části mincovního pole jsou umístěna heraldická zvířata z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Po obvodu mince v mezikruží je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč“ a značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“. Všechny části opisu jsou od sebe odděleny tečkami.
(2)
Rubové straně mince dominuje kolek v hodnotě 1 K, který je vytržen z archu zobrazeného na lícní straně a symbolicky položen na uherské straně bankovky Rakousko-uherské bankybanky 100 K vzor 1912. Po obvodu mince je v opisu text „ČESKOSLOVENSKÁ MĚNA“ a letopočty „1919 - 2019“ umístěné v mezikruží. Za slovem „MĚNA“ jsou iniciály autoraautora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny kompozicí písmen „J“ a „O“. Všechny části opisu jsou od sebe odděleny tečkami.
(3)
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. března 2019.
Guvernér:
v z. Ing. Nidetzký v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 63/2019 Sb.
Vyobrazení zlaté mince po 10 000 Kč ke 100. výročí zavedení československé měny
(lícní a rubová strana)
95kB
116kB |
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 62/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 62/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Vyhlášeno 28. 2. 2019, částka 24/2019
62
SDĚLENÍ
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ze dne 13. února 2019
o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení.
V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení.
Ministr:
v z. PhDr. Doleček, Ph.D., v. r.
pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu
Příloha
Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
P.Č.| Název| IČO| Sídlo| Datum nabytí právní moci rozhodnutí*| Rozhodnutí platné do
---|---|---|---|---|---
1| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985815| Fričova 298, 251 65 Ondřejov| 3\\. ledna 2018| 12\\. února 2023
2| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68081707| Královopolská 135, 612 65 Brno| 11\\. února 2018| 10\\. února 2023
3| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.| 60077344| Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice| 26\\. ledna 2018| 5\\. února 2023
4| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 86652036| Průmyslová 595, 252 50 Vestec| 16\\. března 2018| 15\\. března 2023
5| Botanický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985939| Zámek 1,252 43 Průhonice| 30\\. prosince 2017| 5\\. února 2023
6| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.| 44994575| Líšeňská 33a, 636 00 Brno| 13\\. dubna 2018| 27\\. dubna 2023
7| Centrum výzkumu Řež s. r. o.| 26722445| Hlavní 130, 250 68 Husinec - Řež| 4\\. ledna 2019| 3\\. ledna 2024
8| COMTES FHT a. s.| 26316919| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany| 14\\. prosince 2018| 3\\. ledna 2024
9| Česká geologická služba| 00025798| Klárov 131/3, 118 21 Praha 1| 24\\. ledna 2016| 23\\. ledna 2021
10| Česká zemědělská univerzitauniverzita v Praze| 60460709| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol| 3\\. května 2018| 2\\. května 2023
11| České vysoké učení technické v Praze| 68407700| Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6| 7\\. března 2018| 6\\. března 2023
12| Ekologické služby, s. r. o.| 26733544| Tichá 784/4, 268 01 Hořovice| 18\\. dubna 2015| 17\\. dubna 2020
13| ENKI, o. p. s.| 25173154| Dukelská 145, 379 01 Třeboň| 13\\. dubna 2018| 12\\. dubna 2023
14| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378076| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1| 7\\. června 2018| 6\\. června 2023
15| Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně| 00159816| Pekařská 664/53, 656 91 Brno| 26\\. června 2018| 25\\. června 2023
16| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985955| Jilská 361/1, 110 00 Praha 1| 26\\. ledna 2018| 23\\. března 2023
17| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378271| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8| 2\\. března 2018| 1\\. března 2023
18| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985823| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 21\\. ledna 2018| 12\\. února 2023
19| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 67985530| Boční 11/1401, 141 31 Praha 4| 5\\. dubna 2018| 10\\. května 2023
20| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985831| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje| 31\\. května 2014| 30\\. května 2019
21| Historický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985963| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9 - Prosek| 2\\. března 2018| 1\\. března 2023
22| Institut klinické a experimentální medicíny| 00023001| Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha| 20\\. dubna 2018| 19\\. dubna 2023
23| Jihočeská univerzitauniverzita v Českých Budějovicích| 60076658| Branišovská 1645/31 a, 370 05 České Budějovice| 2\\. února 2018| 5\\. února 2023
24| Masarykova univerzitauniverzita| 00216224| Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno| 23\\. února 2018| 22\\. února 2023
25| Masarykův onkologický ústav| 00209805| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno| 4\\. listopadu 2016| 3\\. listopadu 2021
26| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985840| Žitná 609/25, 115 67 Praha 1 - Nové Město| 24\\. února 2018| 23\\. února 2023
27| Mendelova univerzitauniverzita v Brně| 62156489| Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno| 26\\. ledna 2018| 5\\. února 2023
28| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.| 61388971| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 - Krč| 15\\. března 2018| 23\\. března 2023
29| Národní ústav duševního zdraví| 00023752| Topolová 748, 250 67 Klecany| 26\\. května 2018| 25\\. května 2023
30| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.| 67985998| Politických vězňů 936/7, 11121 Praha 1| 11\\. března 2018| 10\\. března 2023
31| Orientální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378009| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8| 5\\. ledna 2016| 4\\. ledna 2021
32| Ostravská univerzitauniverzita| 61988987| Dvořákova 138/7, 701 03 Ostrava| 7\\. července 2017| 6\\. července 2022
33| Slezská univerzitauniverzita v Opavě| 47813059| Na Rybníčku 626/1, 746 01 Opava| 8\\. května 2018| 7\\. května 2023
34| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.| 68378017| Valentinská 1, 110 00 Praha 1| 7\\. dubna 2018| 6\\. dubna 2023
35| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378025| Jilská 361/1, 110 00 Praha 1| 4\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
36| Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.| 86652052| Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4| 3\\. března 2017| 2\\. března 2022
37| SVÚOM s.r.o.| 25794787| U Měšťanského pivovaru 934/4, 170 00 Praha 7| 2\\. února 2018| 1\\. února 2023
38| Technická univerzitauniverzita v Liberci| 46747885| Studentská 1402/2, 461 17 Liberec 1| 20\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
39| Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a. s.| 62243136| Revoluční 1521/84, 400 01 Ústí nad Labem| 25\\. října 2018| 24\\. října 2023
40| UniverzitaUniverzita Hradec Králové| 62690094| Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové| 25\\. března 2018| 24\\. března 2023
41| UniverzitaUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem| 44555601| Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem| 4\\. dubna 2018| 27\\. dubna 2023
42| UniverzitaUniverzita Karlova| 00216208| Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1| 15\\. března 2018| 14\\. března 2023
43| UniverzitaUniverzita Palackého v Olomouci| 61989592| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc| 4\\. ledna 2018| 23\\. března 2023
44| UniverzitaUniverzita Pardubice| 00216275| Studentská 95, 532 10 Pardubice| 21\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
45| UniverzitaUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně| 70883521| nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín| 20\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
46| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.| 68081715| Veveří 97, 602 00 Brno| 25\\. března 2018| 27\\. dubna 2023
47| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.| 61388980| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Husinec-Řež| 20\\. ledna 2018| 23\\. března 2023
48| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.| 68081766| Květná 170/8, 603 65 Brno| 4\\. února 2018| 14\\. února 2023
49| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.| 68378033| Husova 4, 110 00 Praha 1| 10\\. května 2014| 9\\. května 2019
50| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.| 61389030| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje| 1\\. června 2018| 21\\. června 2023
51| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.| 68378041| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 20\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
52| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.| 67985882| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy| 21\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
53| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.| 61388955| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8| 1\\. února 2018| 14\\. února 2023
54| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.| 68378289| Boční II/1401, 141 31 Praha 4| 27\\. ledna 2018| 7\\. března 2023
55| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.| 68081723| Žižkova 513/22, 616 62 Brno| 20\\. ledna 2018| 7\\. března 2023
56| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.| 61389021| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8| 2\\. března 2018| 7\\. března 2023
57| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.| 68145535| Studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba| 17\\. října 2018| 6\\. prosince 2023
58| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.| 67985858| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6| 2\\. února 2018| 14\\. února 2023
59| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.| 67985807| Pod Vodárenskou věží 271/2, 182 07 Praha 8| 12\\. dubna 2018| 10\\. května 2023
60| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.| 61389005| Hlavní 130, 250 68 Husinec-Řež| 20\\. ledna 2018| 7\\. března 2023
61| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.| 61389013| Heyrovského náměstí 1888/2, 162 06 Praha 6| 20\\. dubna 2018| 19\\. dubna 2023
62| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.| 48546054| Nerudova 3, 118 50 Praha 1| 5\\. září 2015| 4\\. září 2020
63| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.| 68378050| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 2\\. února 2018| 7\\. března 2023
64| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.| 61388963| Flemingovo náměstí 542/2, 166 10 Praha 6| 20\\. ledna 2018| 14\\. února 2023
65| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.| 68378068| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1| 23\\. února 2018| 14\\. března 2023
66| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.| 67985874| Pod Paťankou 30/5, 166 12 Praha 6| 20\\. ledna 2018| 7\\. března 2023
67| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.| 68378092| Letenská 123/4, 118 51 Praha 1| 5\\. dubna 2018| 4\\. dubna 2023
68| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.| 68081731| Královopolská 147, 612 64 Brno| 27\\. ledna 2018| 23\\. března 2023
69| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.| 67985891| V Holešovičkách 94/41, 182 09 Praha 8| 4\\. dubna 2018| 27\\. dubna 2023
70| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.| 68378297| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9| 29\\. května 2016| 28\\. května 2021
71| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.| 67985556| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8| 21\\. ledna 2018| 7\\. března 2023
72| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.| 61388998| Dolejškova 5, 182 00 Praha 8| 20\\. ledna 2018| 23\\. března 2023
73| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.| 86652079| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno| 13\\. února 2016| 12\\. února 2021
74| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.| 67985904| Rumburská 89, 277 21 Liběchov| 14\\. dubna 2018| 10\\. května 2023
75| Veterinární a farmaceutická univerzitauniverzita Brno| 62157124| Palackého třída 1946/1, 612 42 Brno| 16\\. června 2017| 15\\. června 2022
76| Vysoká škola báňská - Technická univerzitauniverzita Ostrava| 61989100| 17\\. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba| 1\\. února 2018| 23\\. března 2023
77| Vysoká škola ekonomická v Praze| 61384399| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3| 14\\. července 2018| 1\\. srpna 2023
78| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze| 60461373| Technická 1955/5, 166 28 Praha 6| 9\\. února 2018| 7\\. března 2023
79| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích| 75081431| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice| 5\\. září 2015| 4\\. září 2020
80| Vysoké učení technické v Brně| 00216305| Antonínská 548/1, 601 90 Brno| 10\\. května 2018| 9\\. května 2023
81| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.| 00025615| Ústecká 98, 250 66 Zdiby| 3\\. července 2018| 3\\. září 2023
82| Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.| 00027022| Radiová 1275/7, 102 00 Praha 10 - Hostivař| 15\\. dubna 2017| 14\\. dubna 2022
83| Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.| 00027006| Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 - Ruzyně| 30\\. června 2018| 29\\. června 2023
84| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.| 00027162| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky| 15\\. dubna 2017| 14\\. dubna 2022
85| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.| 00027014| Přátelství 815, 104 00 Praha - Uhříněves| 28\\. dubna 2018| 27\\. dubna 2023
86| Západočeská univerzitauniverzita v Plzni| 49777513| Univerzitní 8, 301 00 Plzeň| 25\\. března 2018| 24\\. března 2023
*| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.| |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny Úmluvy TIR
Vyhlášeno 28. 2. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2019, částka 7/2019
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2019
10
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že Správní výbor Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR)1) Evropské hospodářské komise - Organizace spojených národů přijal v Ženevě dne 12. října 2017 změnu Úmluvy TIR.
Změna vstoupila v platnost pro všechny smluvní strany podle ustanovení článku 59 odst. 3 dne 3. února 2019 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Změna Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) ze dne 14. listopadu 1975
Změna platná od 3. února 2019
Dne 12. října 2017 schválil Správní výbor Úmluvy TIR (1975) Evropské hospodářské komise - Organizace spojených národů (EHK OSN) návrh změn Úmluvy TIR.
Podle oznámení depozitáře OSN C.N.556.2018.TREATIES-XI.A.16 vstupují v platnost ode dne 3\\. února 2019 pro všechny smluvní strany tyto změny Úmluvy TIR:
Čl. 1 písm. q)
Za „celními orgány“ se doplňuje „nebo jinými příslušnými orgány“.
Čl. 3 písm. b)
Místo „schválených“ se rozumí „zmocněných“.
Čl. 6 odst. 2
Místo „schváleno“ se rozumí „zmocněno“.
Čl. 11 odst. 3
Místo „tříměsíční“ se rozumí „měsíční“.
Článek 38 odst. 1
Místo stávajícího znění se rozumí
„1.
Každá smluvní strana má právo dočasně nebo trvale vyloučit z požívání výhod plynoucích z ustanovení této úmluvy každou osobu, která vážně nebo opakovaně porušila celní zákony nebo nařízení vztahující se na mezinárodní přepravu zboží. O podmínkách, za nichž se porušení celních zákonů nebo nařízení považuje za závažné, rozhodne smluvní strana.“
1)
Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR /Úmluva TIR/ přijatá v Ženevě dne 14. listopadu 1975 byla vyhlášena pod č. 61/2008 Sb. m. s. Změny Úmluvy TIR byly vyhlášeny pod č. 92/2011 Sb. m. s., č. 93/2011 Sb. m. s., č. 37/2012 Sb. m. s., č. 93/2012 Sb. m. s., č. 6/2014 Sb. m. s., č. 11/2016 Sb. m. s., č. 1/2017 Sb. m. s. a č. 28/2018 Sb. m. s. |
Sdělení Ústavního soudu č. 61/2019 Sb. | Sdělení Ústavního soudu č. 61/2019 Sb.
Sdělení Ústavního soudu o stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2019 sp. zn. Pl. ÚS-st. 49/18 k podmínkám právních účinků trestního příkazu
Vyhlášeno 26. 2. 2019, částka 23/2019
* Odůvodnění
* I. - Důvody předložení stanoviska
* II. - Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu
* III. - Vlastní odůvodnění stanoviska
61
SDĚLENÍ
Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu přijalo dne 29. ledna 2019 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 49/18 ve složení z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka na návrh III. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho právního názoru pro řízení vedené pod sp. zn. III. ÚS 3464/17, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezech Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2822/13 ze dne 12. 11. 2014 (N 208/75 SbNU 333), sp. zn. III. ÚS 200/2000 ze dne 14. 10. 2000 (N 151/20 SbNU 71), sp. zn. IV. ÚS 2443/14 ze dne 18. 3. 2015 (N 59/76 SbNU 795), sp. zn. I. ÚS 892/14 ze dne 20. 8. 2014 (N 157/74 SbNU 349), sp. zn. IV. ÚS 1320/07 ze dne 5. 11. 2007 (N 183/47 SbNU 411) a sp. zn. I. ÚS 291/96 ze dne 23. 9. 1997 (N 105/9 SbNU 15),
toto stanovisko:
I. Orgány činné v trestním řízeníOrgány činné v trestním řízení jednají (formou tzv. jiného zásahu) v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, spojují-li právní účinky s trestním příkazem, který bylo třeba za podmínek zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přeložit do cizího jazyka, aniž byl úřední překlad tohoto trestního příkazu obviněnému doručen.
II. Stejně tak je neústavním zásahem orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, spojují-li právní účinky doručení takového trestního příkazu se vzdáním se práva podat odpor osobou, proti které byl vydán, když ta předtím v průběhu trestního řízenítrestního řízení prohlásila, že neovládá český jazyk, a nebyla vzhledem ke své specificky zranitelné pozici dostatečně poučena o významu vzdání se tohoto práva, popř. jí toto poučení nebo obsah trestního příkazu nebyly náležitě přetlumočeny.
Odůvodnění
I.
Důvody předložení stanoviska
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost, která je vedena pod sp. zn. III. ÚS 3464/17. Touto ústavní stížností se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud zakázal Okresnímu soudu v Liberci pokračovat v zásahu spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené u něj pod sp. zn. 5 T 128/2017, v čemž stěžovatelka spatřuje porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), čl. 37 odst. 3 a 4 Listiny a čl. 38 Listiny. Procesní stav věci spočívá, zjednodušeně řečeno, v tom, že stěžovatelka, která je cizí státní příslušnici, byla zadržena Policií České republiky. Následně byl proti ní – po podání návrhu na potrestání - vydán trestní příkaz Okresního soudu v Liberci ze dne 12. 10. 2017 sp. zn. 5 T 128/2017, který jí byl předán „krátkou cestou“, přičemž stěžovatelka se do protokolu vzdala práva na podání odporu. Ten pak následně podala ve lhůtě osmi dní od doručení poté, co si zvolila obhájce.
2.
Vazebnímu zasedání byla přítomna tlumočnice a mezi účastníky řízení o ústavní stížnosti nebylo sporné, že průběh vazebního zasedání byl určitým způsobem přetlumočen přítomnou soudní tlumočnicí a že stěžovatelce bylo poskytnuto i určité poučení o procesních následcích vzdání se práva odporu. Stěžovatelka však zastává názor, že její ústavně zaručená základní práva byla porušena nedostatečným rozsahem a kvalitou tlumočení a poučení, pročež bylo třeba na její vzdání se práva podat odpor proti trestnímu příkazu nahlížet jako na neúčinné, a naopak na její následně podaný odpor jako na vyvolávající právní účinky dle § 314g odst. 2 věty první před středníkem zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Sporné rovněž je, zda stěžovatelka prohlásila, že na překladu trestního příkazu netrvá, či nikoliv.
3.
Třetí senát Ústavního souduÚstavního soudu dospěl při rozhodování o věci popsané v předchozím odstavci k závěru, že předchozí judikatura Ústavního souduÚstavního soudu se rozchází v otázce povahy porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelek a stěžovatelů v obdobných situacích, tzn. když se v důsledku vadného postupu obecných soudů vzdali práva podat odpor, následně jej přesto podali a příslušný obecný soud odmítl nařídit hlavní líčení, neboť měl za to, že vzdání se práva podat odpor mělo za následek, že trestní příkaz nabyl právní moci a vykonatelnosti.
4.
Část nálezové judikatury Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „prvý přístup“) v takovém případě spatřuje porušení ústavně zaručených základních práv a svobod v jiném zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím v nenařízení hlavního líčení [nálezy sp. zn. III. ÚS 3816/16 ze dne 21. 3. 2017 (N 49/84 SbNU 579), sp. zn. IV. ÚS 2443/14 ze dne 18. 3. 2015 (N 59/76 SbNU 795), sp. zn. I. ÚS 892/14 ze dne 20. 8. 2014 (N 157/74 SbNU 349), sp. zn. IV. ÚS 1320/07 ze dne 5. 11. 2007 (N 183/47 SbNU 411) či sp. zn. I. ÚS 291/96 ze dne 23. 9. 1997 (N 105/9 SbNU 15) – pozn. všechna zde uvedená rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou k dispozici rovněž na serveru https://nalus.usoud.cz], část (dále jen „druhý přístup“) v pravomocném rozhodnutí orgánu veřejné moci, zde v trestním příkazu [nález sp. zn. I. ÚS 2822/13 ze dne 12. 11. 2014 (N 208/75 SbNU 333) a sp. zn. III. ÚS 200/2000 ze dne 14. 10. 2000 (N 151/20 SbNU 71)].
5.
Tomu odpovídá i rozdílný procesní přístup v nálezech Ústavního souduÚstavního soudu, neboť u prvého přístupu Ústavní soudÚstavní soud v nálezech zakázal obecným soudům pokračovat v jiném zásahu dle § 82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, u druhého přístupu Ústavní soudÚstavní soud svými nálezy rušil trestní příkazy dle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
6.
Mezi těmito dvěma přístupy je zjevný rozpor, neboť každý z nich vede k jinému způsobu nápravy vzniklého porušení základních práv stěžovatelů. Oba se uplatňují v nálezech Ústavního souduÚstavního soudu, a tedy dle čl. 89 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, jsou zásadně závazné pro všechny orgány i osoby s Ústavním soudemÚstavním soudem samotným v čele [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 4/06 ze dne 20. 3. 2007 (N 54/44 SbNU 665); nález sp. zn. II. ÚS 459/14 ze dne 14. 4. 2015 (N 79/77 SbNU 159); nález sp. zn. III. ÚS 949/09 ze dne 26. 8. 2010 (N 171/58 SbNU 495)].
7.
Třetí senát proto dospěl k závěru, že ať už se přikloní ke kterémukoliv přístupu, bude se vždy nutně odchylovat od závazného právního názoru Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřeného v nálezech zastávajících opačný přístup. Třetí senát proto na základě § 23 zákona o Ústavním soudu předložil otázku k posouzení plénu.
II.
Dosavadní rozhodovací praxe Ústavního soudu
8.
V situacích, kdy se stěžovatel či stěžovatelka vzdali práva podat odpor proto, že jako cizinci nebyli vůbec či řádně poučeni či nedošlo k řádnému přetlumočení poučení o možnosti podat odpor, a následně přesto odpor podali, Ústavní soudÚstavní soud považoval postup obecných soudů, nenařídily-li tyto následně hlavní líčení, za jiný zásah orgánu veřejné moci spočívající v nečinnosti. Tomu odpovídal i výrok nálezu, kterým v těchto případech Ústavní soudÚstavní soud dle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu zakázal soudům pokračovat v tomto jiném zásahu. Uplatnil se tak prvý přístup.
9.
Tak tomu bylo např. v nálezu sp. zn. III. ÚS 3816/16 ze dne 21. 3. 2017 (N 49/84 SbNU 579). V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2443/14 ze dne 18. 3. 2015 (N 59/76 SbNU 795) kromě toho Ústavní soudÚstavní soud ve výroku vyslovil, že příslušný trestní příkaz byl podaným odporem zrušen. Stejně postupoval Ústavní soudÚstavní soud, nebyl-li dle obecných soudů doručen odpor včas, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti bylo [nález sp. zn. I. ÚS 892/14 ze dne 20. 8. 2014 (N 157/74 SbNU 349)] a nebyl-li stěžovateli či stěžovatelce poskytnut dostatečný čas a prostor k obhajobě a byli-li vystaveni dilematu mezi podáním odporu a vzetím do vazby [nález sp. zn. IV. ÚS 1320/07 ze dne 5. 11. 2007 (N 183/47 SbNU 411); podobně jen bez konstatování zrušení trestního příkazu podáním odporu přímo ve výroku nálezu rovněž nález sp. zn. I. ÚS 291/96 ze dne 23. 9. 1997 (N 105/9 SbNU 15)].
10.
Oproti tomu u vady nedoložení plné moci obhájcem, která měla dle obecného soudu za následek jeho podání osobou neoprávněnou, Ústavní soudÚstavní soud považoval napadený trestní příkaz za protiústavní rozhodnutí orgánu veřejné moci a zrušil jej dle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu [nález sp. zn. I. ÚS 2822/13 ze dne 12. 11. 2014 (N 208/75 SbNU 333)]. Uplatnil se tak druhý přístup. Stejně postupoval i v případě, kdy byl stěžovatel omezen na svobodě a nebyl mu poskytnut dostatečný prostor pro obhajobu vůbec ani přístup k obhájci [nález sp. zn. III. ÚS 200/2000 ze dne 14. 10. 2000 (N 151/20 SbNU 71)].
11.
Z případů popsaných v této části tohoto stanoviska je zřejmé, že Ústavní soudÚstavní soud ve své předchozí judikatuře nerozlišoval charakter jednotlivých vytýkaných vad. Stejně tak uplatnil prvý přístup v situaci, kdy dospěl k závěru, že trestní příkaz nebyl přetlumočen vůbec (nález pod sp. zn. III. ÚS 3816/16), i v situaci, kdy podle něj byl přetlumočen nedostatečně, nebylo poskytnuto dostatečné poučení či prostor pro obhajobu a rozmyšlení si svého dalšího postupu (nálezy pod sp. zn. IV. ÚS 2443/14 či IV. ÚS 1320/07), přičemž v obou posledně odkazovaných nálezech se Ústavní soudÚstavní soud přímo dovolával i nálezu pod sp. zn. III. ÚS 200/2000, který z obdobných důvodů (zejména neposkytnutí dostatečného prostoru pro obhajobu) přikročil ke zrušení trestního příkazu.
12.
Z toho vyplývá, že Ústavní soudÚstavní soud nepřistupuje ke kvalifikaci porušení ústavně zaručených základních práv či svobod jednotlivce v těchto případech jednotně, přičemž i v obdobných případech volí odlišná procesní řešení.
III.
Vlastní odůvodnění stanoviska
13.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že v situacích typově obdobných té, která nastala v senátní věci řešené pod sp. zn. III. ÚS 3464/17, je správným řešením to, které zastává prvý přístup.
14.
Podle § 314g odst. 1 věty první trestního řádu mohou obviněný, osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání, a státní zástupce podat proti trestnímu příkazu odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do osmi dnů od jeho doručení. Podle § 314g odst. 2 trestního řádu, byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným.
15.
Specifikum odporu proti trestnímu příkazu tkví v tom, že jeho účinek, na rozdíl od jiných opravných prostředků v trestním řízenítrestním řízení, není nijak závislý na jeho obsahu. Uplatňuje se tak pouze alternativně - buď byl některou oprávněnou osobou řádně a včas podán, a pak je trestní příkaz bez dalšího zrušen, nebo nebyl žádnou oprávněnou osobou řádně a včas podán, a pak trestní příkaz automaticky nabývá právní moci a vykonatelnosti. Nekoná se tedy o něm žádné neveřejné či veřejné zasedání a soud o něm nerozhoduje, jeho účinek nastupuje ex lege.
16.
Z hlediska své právní konstrukce tkví tedy podstata prvého přístupu v tom, že odpor, byť obecnými soudy vyhodnocený jako podaný pozdě či osobou neoprávněnou, vyvolal zamýšlené právní účinky a došlo jím ke zrušení trestního příkazu, ačkoliv s ním takto obecné soudy nenakládaly. Protiústavní je tak až následující nečinnost obecných soudů, které trestní příkaz nesprávně považují za pravomocný a vykonatelný, pročež nenařizují hlavní líčení tak, jak velí § 314g odst. 2 věta první před středníkem trestního řádu.
17.
Ve druhém (menšinově uplatňovaném) přistupuje porušení ústavně zaručených základních lidských práv či svobod spatřováno v pravomocném a vykonatelném trestním příkazu. Je tedy zřejmé, že v tomto přístupu Ústavní soudÚstavní soud podání odporu nepřiznává účinky dle § 314g odst. 2 věty první před středníkem trestního řádu, přičemž za protiústavní považuje pravomocný a vykonatelný trestní příkaz kvůli tomu, že proces, jímž došlo k tomu, že nabyl právní moci, byl stižen vadou představující porušení některého z ústavně zaručených základních práv či svobod stěžovatele či stěžovatelky.
18.
Trestní příkaz nepřetlumočený či nepřeložený vůbec, jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud ve věci pod sp. zn. III. ÚS 3816/16, nelze považovat za řádně doručený, tj. takový trestní příkaz nemůže vůbec nabýt právní moci. Dle § 28 odst. 3 trestního řádu se totiž rozhodnutí, jež musí být obviněnému přeloženo, považuje za doručené až doručením písemného překladu, je-li s doručením spojen počátek běhu lhůty. Trestní příkaz je uveden v § 28 odst. 2 trestního řádu jako dokument, který je třeba obviněnému písemně přeložit, jestliže byl přibrán tlumočník dle § 28 odst. 1 trestního řádu, neprohlásí-li po poučení obviněný, že pořízení jeho překladu nepožaduje. Tuto situaci lze tedy připodobnit k tomu, kdy by odsuzující rozsudek v trestním řízení nebyl vůbec doručen obviněnému, který se nevzdal práva na odvolání, k jehož podání by mu tak nezačala ani běžet lhůta, a tedy rozsudek by nemohl dle § 139 odst. 1 písm. b) bodu aa) trestního řádu nikdy nabýt právní moci.
19.
V takových případech však po stěžovateli či stěžovatelce nelze požadovat, aby proti trestnímu příkazu podali odpor, neboť jim nikdy nebyl řádně doručen, ačkoliv až s jeho doručením je spojen počátek běhu lhůty k podání odporu. Postupují-li pak dále orgány veřejné moci tak, jako kdyby byl trestní příkaz pravomocný a vykonatelný, jde o jiný zásah orgánu veřejné moci. V těchto situacích tak může Ústavní soudÚstavní soud, vyhoví-li ústavní stížnosti, toliko zakázat pokračování takového jiného zásahu dle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu či přikázat obnovení původního stavu (např. byl-li uložen trest propadnutí věci). Jestliže trestní příkaz nebyl doručen vůbec, nelze jím uložené tresty vykonat, a tedy ani nemůže být nerespektováním těchto trestů spáchán trestný čintrestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
20.
Obdobný závěr se uplatní ohledně jiných procesních pochybení zakládajících porušení ústavně zaručených základních práv či svobod, v jejichž důsledku nebyly splněny zákonné podmínky pro závěr, že trestní příkaz byl doručen (např. nikdy nebyl příslušným soudem vypraven k doručení) či že nabyl právní moci (např. odpor byl podán řádně a včas, ačkoliv obecný soud měl za to, že byl podán opožděně).
21.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl rovněž k závěru, že není důvodné přistupovat jinak k případům, v nichž trestní příkaz přetlumočený či přeložený byl či se stěžovatel nebo stěžovatelka práva na jeho překlad vzdali, nicméně tomuto vzdání se odporu proti němu nepředcházelo dostatečné poučení či tlumočení v dostatečném rozsahu vzhledem ke specifické zranitelnosti stěžovatele či stěžovatelky či došlo k jinému zásahu do jeho či její možnosti se účinně bránit (např. jde o cizince, o osobu omezenou na svobodě, o osobu, jíž byl odepřen přístup k obhájci atd. – srov. část II tohoto stanoviska), v důsledku čehož se dotyčný či dotyčná vzdali práva podat odpor. Za těchto okolností je totiž třeba na vzdání se práva odporu pohlížet jakožto na neúčinný procesní úkon.
22.
Vzhledem ke zvláštní povaze trestního přikazuje třeba tuto situaci odlišit od případů, kdy je např. protiústavnost odsuzujícího rozsudku založena předchozím vadným procesním postupem (např. skutečnost, že hlavnímu líčení nebyl přítomen obhájce obžalovaného, ač mu přítomen být musel, atd.). Zatímco totiž taková vada nebrání rozsudku v nabytí právní moci, ale odůvodňuje jeho zrušení v rámci opravných řízení či v posledku i Ústavním soudemÚstavním soudem v řízení o ústavní stížnosti, u trestního přikazuje situace jiná. Jeho vydání totiž nepředchází hlavní líčení, v němž mají za normálních okolností obžalovaní a obžalované široké procesní možnosti i příležitosti uplatnit své právo na obhajobu, dokonce ani ústní vyhlášení, v jehož rámci soud seznamuje obžalované alespoň se základní kostrou odůvodnění svého rozhodnutí, na jejímž základě mohou učinit alespoň rozhodnutí o tom, zda je odůvodnění natolik přesvědčivé, že nemá smysl si podávat odvolání, natolik nepřesvědčivé, že je záhodno se odvolat na místě, nebo zda si mají alespoň ponechat lhůtu a definitivní rozhodnutí učinit až po seznámení se s detailním odůvodněním.
23.
Oproti tomu u trestního příkazu se v zásadě veškerá obhajoba obviněných ve stadiu řízení před soudem koncentruje právě toliko do možnosti podat odpor. Úměrně tomu musí být kladeny zvýšené požadavky na procesní náležitosti poučení o možnosti podání odporu a jeho významu, které stoupají tím více, čím zranitelnější je vzhledem ke svému specifickému postavení obviněný či obviněná (zde zejména z důvodu skutečnosti, že neovládá český jazyk). Nedostatečné přetlumočení trestního příkazu či poučení o možnosti podat proti němu odpor proto nelze považovat za vadu shodné intenzity např. s nepřítomností obhájce u hlavního líčení, kde byla jeho přítomnost povinná, tedy za vadu, již by bylo možno posuzovat toliko prizmatem celkové spravedlivosti řízení, neboť vzhledem k výše uvedené koncentraci obhajoby v řízení před soudem právě do možnosti podat odpor proti trestnímu příkazu budou zpravidla shora uvedené vady celkovou spravedlivost řízení porušovat vždy.
24.
Tento závěr není v rozporu s tím, že Ústavní soudÚstavní soud ve své rozhodovací činnosti dlouhodobě uplatňuje tzv. presumpci správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci, která znamená, že není-li takové rozhodnutí nicotné, pak, i když bylo vydáno v důsledku procesního pochybení dosahujícího intenzity porušení některého z ústavně zaručených základních práv jednotlivce, je třeba na toto rozhodnutí nahlížet jakožto na existující a popřípadě i mající právní účinky, nastanou-li skutečnosti, které je vyvolávají, to vše až do okamžiku, kdy je takové rozhodnutí k tomu určeným pořadem práva zrušeno. K tomu srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 1085/14 ze dne 9. 12. 2014 (N 220/75 SbNU 475), nález sp. zn. I. ÚS 529/09 ze dne 13. 3. 2012 (N 51/64 SbNU 625), nález sp. zn. I. ÚS 2216/09 ze dne 31. 5. 2011 (N 103/61 SbNU 551), nález sp. zn. IV. ÚS 150/01 ze dne 9. 10. 2003 (N 117/31 SbNU 57) atd.
25.
Presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci se totiž uplatňuje toliko ohledně rozhodnutí pravomocných. Jestliže se stěžovatel či stěžovatelka neúčinně vzdají práva podat odpor proti trestnímu příkazu, a následně řádně a včas tento odpor podají, předchozí vzdání se tohoto opravného prostředku nemohlo pro svou neúčinnost vyvolat důsledky, které s ním jinak trestní řád spojuje, následné podání odporu tedy nutně muselo vést ke zrušení napadeného trestního příkazu, tedy tento nikdy nemohl nabýt právní moci, natož vykonatelnosti, a tedy se ohledně něj nikdy ani nemohla uplatnit presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci. Opačný závěr by v podstatě byl obdobou situace, v níž by presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci byla spojována např. s rozsudkem, který nikdy nebyl doručen účastníkům řízení či dokonce ani vyhlášen.
26.
V této souvislosti je třeba připomenout zvláštní konstrukci odporu proti trestnímu příkazu a jeho právních účinků (viz výše sub 15), které nastupují ex lege. Tento atribut je v systému opravných prostředků dle trestního řádu naprostou výjimkou, neboť o všech ostatních opravných prostředcích musí příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodnout. Jelikož o odporu proti trestnímu příkazu se tedy nerozhoduje, neexistuje žádný opravný prostředek ani proti způsobu jeho vyřízení, neboť binární povaha jeho uplatnění v zásadě vylučuje, aby byl vyřízen vadně. V situacích, v nichž je sporná účinnost podaného odporu po předchozím vzdání se práva jej podat, však tato zvláštnost konstrukce institutu odporu proti trestnímu příkazu zbavuje obviněné možnosti dosáhnout nápravy prostřednictvím nějakého jiného opravného prostředku. Presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci je přitom presumpcí vyvratitelnou (praesumptio iuris tantum), tedy ze své podstaty musí umožňovat osobě, na niž důsledky této presumpce dopadají, ji vyvrátit pořadem práva k tomu určeným. Ústavní soudÚstavní soud proto nemůže akceptovat, aby presumpce správnosti trestního příkazu byla založena v situaci, jejíž podstatou je odnětí možnosti obviněným účinně podat jediný opravný prostředek, kterým tuto presumpci mohou zvrátit.
27.
Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že jiným zásahem podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky je vydání trestního příkazu proti osobě, která prohlásila, že neovládá český jazyk, a která se přitom ani nevzdala práva na tlumočníka, ani neprohlásila, že nepožaduje překlad rozhodnutí podle § 28 odst. 2 trestního řádu, nebyl-li jí doručen jeho úřední překlad, a přesto s ním orgány činné v trestním řízení v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nakládají jakožto s pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. V takovém případě nelze tento trestní příkaz považovat za řádně doručený, a proto nemůže vyvolávat ani právní účinky jinak s řádným doručením spojené.
28.
V případě, že k tomuto jinému zásahu dojde a tento je namítán v ústavní stížnosti, Ústavní soudÚstavní soud dle § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu zakáže příslušnému orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, aby v tomto zásahu pokračoval, což pro příslušný soud, který trestní příkaz vydal, znamená povinnost řádně úřední překlad trestního příkazu doručit.
29.
Obdobný závěr pak platí v situacích, kdy orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení považují vzdání se práva odporu proti trestnímu příkazu za účinné v situaci, kdy obviněný, který dříve využil svého práva dle § 2 odst. 14 trestního řádu a je ve specificky zranitelné pozici (např. proto, že nemá obhájce či byl omezen na svobodě), prohlásí, že pořízení překladu trestního příkazu nepožaduje, popř. je-li mu tento překlad doručen, ačkoliv obviněný nebyl předtím dostatečně poučen o právu podat odpor, jeho významu a následcích tak, aby nebyly pochybnosti o tom, že jim rozumí. To samé platí i v případě, pokud je obviněnému předán trestní příkaz v rámci vazebního či jiného zasedání, jestliže průběh tohoto zasedání nebyl dostatečně tlumočen.
30.
Dojde-li k tomuto jinému zásahu a tento je namítán v ústavní stížnosti, Ústavní soudÚstavní soud dle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu zakáže příslušnému orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, aby v tomto zásahu pokračoval, což znamená pro příslušný soud, který trestní příkaz vydal, povinnost odstranit závadu v tlumočení, překladu či poučení a umožnit obviněnému po odstranění této závady znovu uplatnit právo odporu.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Nařízení vlády č. 60/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 60/2019 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 26/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko
Vyhlášeno 26. 2. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 23/2019
* Čl. I - Nařízení vlády č. 26/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 2019
60
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 4. února 2019,
kterým se mění nařízení vlády č. 26/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko
Vláda nařizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 26/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se za slova „luňáka červeného (Milvus milvus),“ vkládají slova „orla královského (Aquila heliaca),“.
2.
V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a ve vzdálenosti menší než 300 m od známých obsazených hnízd orla královského v době od 15. února do 31. července“.
3.
V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a ve vzdálenosti menší než 300 m od známých obsazených hnízd orla královského v době od 15. února do 30. května“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r. |
Nařízení vlády č. 59/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 59/2019 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2019, částka 23/2019
* Čl. I - Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/201
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2019
59
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. února 2019,
kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 63/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 47/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 315/2017 Sb., nařízení vlády č. 28/2018 Sb. a nařízení vlády č. 43/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Za navýšení zařazené výměry v pátém roce závazku se nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku zařazeného do podopatření podle § 2.“.
2.
V § 9 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
je žadatel zařazen do příslušného podopatření podle § 3 odst. 5 a do tohoto podopatření je zařazen také díl půdního bloku uvedený v žádosti o zařazení, přičemž v případě
1.
podopatření podle § 2 písm. d) je díl půdního bloku uvedený v žádosti o poskytnutí dotace vymezen podle § 1 nařízení vlády č. 307/2014 Sb. a zařazen podle § 16 odst. 5, nebo
2.
podopatření podle § 2 písm. g) je díl půdního bloku uvedený v žádosti o poskytnutí dotace vymezen podle § 1 nařízení vlády č. 307/2014 Sb. a zařazen podle § 22 odst. 3 písm. c),“.
3.
V § 12 odst. 5 písm. d) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, přičemž výměra převládajícího druhu ovoce je posuzována ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace, pokud není kontrolou na místě zjištěno jinak“.
4.
V § 12 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Žadatel může pro účely odstavce 5 písm. j) bodu 2 využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů. V případě dosažení prahové hodnoty výskytu škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 5 písm. j) bodu 2.
(11)
Žadatel doloží Fondu kopii záznamu o výsledcích rozboru podle
a)
odstavce 5 písm. c) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, a
b)
odstavce 5 písm. e) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.“.
5.
V § 15 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11)
Žadatel může pro účely odstavce 5 písm. d) bodu 2 využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů. V případě dosažení prahové hodnoty škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 5 písm. d) bodu 2.
(12)
Žadatel doloží Fondu kopii
a)
záznamu o výsledcích rozboru podle
1.
odstavce 5 písm. b) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, a
2.
odstavce 6 písm. f), odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. e) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, a
b)
evidenční karty dílu půdního bloku podle odstavce 5 písm. c) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.“.
6.
V § 19 odstavec 12 zní:
„(12)
Odložení nebo vynechání jedné ze sečí nebo pastvy, popřípadě stanovení dřívějšího termínu seče nebo pastvy, podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo h), odstavce 4 písm. a) nebo h), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a), odstavce 9 písm. a) nebo odstavce 11 písm. a) je možné pouze z důvodu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody.“.
7.
V § 19 se doplňují odstavce 13 až 16, které znějí:
„(13)
Snížení limitu přívodu dusíku pastvou podle odstavce 11 písm. b) je možné pouze z důvodu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody.
(14)
Souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody doručí žadatel Fondu nejpozději v den, kdy
a)
měla být seč nebo pastva provedena, pokud se jedná o souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody podle odstavce 12 s odložením nebo vynecháním jedné ze sečí nebo pastvy,
b)
hodlá seč nebo pastvu provést, pokud se jedná o souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody podle odstavce 12 se stanovením dřívějšího termínu seče nebo pastvy, nebo
c)
měla být splněna podmínka minimálního přívodu dusíku pastvou, pokud se jedná o souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody podle odstavce 13.
(15)
Předloží-li žadatel souhlasné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody po dni uvedeném v odstavci 14, Fond k takovému předložení nepřihlédne.
(16)
O skončení pastvy podle odstavce 2 písm. c), odstavce 9 písm. f), odstavce 10 písm. f) nebo odstavce 11 písm. c) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dnů.“.
8.
V § 20 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
O skončení pastvy podle odstavce 8 písm. d) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dnů.“.
9.
V § 21 odst. 5 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, přičemž na části příslušného dílu půdního bloku, na které není vytvořen biopás, může pěstovat plodinu ze směsi plodin pro biopás, pouze je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem“.
10.
V § 21 odst. 5 písm. c) se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“.
11.
V § 21 odst. 5 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, přičemž oddělení biopásů prolukou kratší než 50 m není považováno za nesplnění podmínky“.
12.
V § 22a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
O skončení pastvy podle odstavce 6 písm. d) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dnů.“.
13.
V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Nesplnění podmínek provádění jednotlivého podopatření nebo titulu podle § 2 se vždy posuzuje ve vztahu k příslušnému závazku podle § 3.“.
14.
V § 26 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Dotace v příslušném kalendářním roce v rámci podopatření podle § 2, vypočtená podle § 23, se sníží o 3 %, zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění
a)
podopatření integrovaná produkce ovoce nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 11, přičemž žadatel doklady podle
1.
§ 12 odst. 5 písm. c) předloží v období od 1. do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, nebo
2.
§ 12 odst. 5 písm. e) předloží v období od 1. do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, nebo
b)
podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 12 písm. a) bodě 1 nebo § 15 odst. 12 písm. b), přičemž žadatel doklady podle
1.
§ 15 odst. 5 písm. b) předloží v období od 1. do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, nebo
2.
§ 15 odst. 5 písm. c) předloží v období od 1. do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.
(4)
Dotace v příslušném kalendářním roce v rámci titulu podle § 2, vypočtená podle § 23, se sníží o 3 %, zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 12 písm. a) bodě 2, přičemž žadatel doklady podle § 15 odst. 6 písm. f), § 15 odst. 7 písm. f) nebo § 15 odst. 8 písm. e) předloží v období od 1. do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.“.
15.
V § 28 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Dotace v příslušném kalendářním roce v rámci podopatření podle § 2, vypočtená podle § 23, se sníží o 25 %, zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 12 písm. b), přičemž žadatel doklady podle § 15 odst. 5 písm. c) nepředložil do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.“.
16.
V § 33 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění
a)
podopatření integrovaná produkce ovoce nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 11 a nepředložení dokladů podle
1.
§ 12 odst. 5 písm. c) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, nebo
2.
§ 12 odst. 5 písm. e) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, nebo
b)
podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 12 písm. a) bodě 1 a nepředložení dokladů podle v § 15 odst. 5 písm. b) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden,
dotace se v rámci podopatření podle § 2 neposkytne a Fond současně rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného podopatření a vrácení dotace poskytnuté za příslušné podopatření podle § 2 od počátku tohoto závazku.
(9)
Zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 12 písm. a) bodě 2 a nepředložení dokladů podle § 15 odst. 6 písm. f), § 15 odst. 7 písm. f) nebo § 15 odst. 8 písm. e) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, dotace se v rámci titulu podle § 2 neposkytne a Fond současně rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného titulu a vrácení dotace poskytnuté za příslušný titul podle § 2 od počátku tohoto závazku.“.
17.
V příloze č. 1 části A. II. bodě 3 se za text „§ 46“ vkládá text „odst. 1“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Na řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená v roce 2018 podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se použijí ustanovení nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení § 19 odst. 16, § 20 odst. 9 a § 22a odst. 7 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, která se použijí již na řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená v roce 2018.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Toman, CSc., v. r. |
Nařízení vlády č. 58/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 58/2019 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2019, částka 23/2019
* Čl. I - Nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 62/2016 Sb., nařízení vlády č. 17/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2019
58
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. února 2019,
kterým se mění nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 62/2016 Sb., nařízení vlády č. 17/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády č. 34/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. f) se slova „1. června“ nahrazují slovy „1. března“ a slova „31. května“ se nahrazují slovy „posledního dne měsíce února“.
2.
V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „celou dobu závazku“ nahrazují slovy „celé retenční období“.
3.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Retenčním obdobím je období pro stanovení velkých dobytčích jednotek8) hospodářských zvířat, která jsou předmětem dotace, a které trvá od 1. června příslušného kalendářního roku, za který má být dotace poskytnuta, do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku.“.
4.
V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Za způsobilou dojnici pro účely podopatření podle § 2 odst. 1 písm. c) se považuje suchostojná kráva, která má nepřetržitě po dobu minimálně 30 dnů neomezený přístup do výběhu na uvedeném hospodářství podle § 11 odst. 1 písm. a).“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
5.
V § 8 odstavec 2 zní:
„(2)
Hlášení podává žadatel zpětně nejpozději dvacátý den následujícího měsíce po měsíci, za který je hlášení zasíláno, s výjimkou února, kdy hlášení podává nejpozději do 10. března.“.
6.
V § 11 odst. 4 se slova „§ 6 odst. 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 3 až 6“.
7.
V § 11 odst. 4 se slova „do 30. listopadu příslušného kalendářního roku, za který má být dotace poskytnuta“ nahrazují slovy „do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku po roce, za který má být dotace poskytnuta“.
8.
V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „doby závazku“ nahrazují slovy „retenčního období“.
9.
V § 12 odst. 3 se slova „celé doby závazku“ nahrazují slovy „celého retenčního období“.
10.
V § 16 odst. 1 písm. c) se částka „63 EUR“ nahrazuje částkou „42 EUR“.
11.
V § 16 odst. 1 písm. d) se částka „107 EUR“ nahrazuje částkou „147 EUR“.
12.
V § 17 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slovo „podopatření“ vkládají slova „pro uvedené hospodářství“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená v roce 2018 podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
2.
Dotace pro rok 2018 v rámci podopatření zajištění přístupu do výběhu pro suchostojné krávy poskytne Státní zemědělský a intervenční fond na celkový počet velkých dobytčích jednotek zjištěných suchostojných krav stanovený podle počtu způsobilých dojnic podle § 6 odst. 3 až 6 nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, evidovaných v ústřední evidenci od 1. června do 30. listopadu 2018 na hospodářství uvedeném v žádosti o poskytnutí dotace splňující podmínky stanovené nařízením vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a které ukončily březost v období od 1. července do 30. listopadu 2018.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Toman, CSc., v. r. |
Nařízení vlády č. 57/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 57/2019 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními
Vyhlášeno 26. 2. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2019, částka 23/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2019
57
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 4. února 2019,
kterým se mění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními
Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství
Čl. I
Nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 64/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 18/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 29/2018 Sb. a nařízení vlády 43/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za navýšení zařazené výměry v pátém roce závazku se nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku zařazeného do opatření podle § 2 odst. 6.“.
2.
V § 6 odst. 2 písm. b) se na konci bodu 3 slovo „nebo“ zrušuje.
3.
V § 6 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se bod 5, který zní:
„5.
je-li díl půdního bloku veden ode dne doručení žádosti o dotaci do 31. prosince příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy v režimu přechodu na ekologickou produkci a pokud se díl půdního bloku vedený v evidenci využití půdy nacházel alespoň z 50 % jeho výměry v režimu ekologické produkce, a to po dobu alespoň jednoho kalendářního dne v období posledních 3 let před 15. květnem příslušného kalendářního roku, v němž je podávána žádost o dotaci.“.
4.
V § 11 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
O skončení pastvy podle odstavce 1 písm. b) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dní.“.
5.
V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
O skončení pastvy podle odstavce 1 písm. b) se nejedná, pokud je pastva přerušena nejdéle na 29 dní.“.
6.
V § 15 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).
7.
V § 15 odst. 2 písm. k) se slova „písmene k)“ nahrazují slovy „písmene j)“ a slova „písmene l)“ se nahrazují slovy „tohoto písmene“.
8.
V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Pro účely odstavce 2 písm. j) bodu 2 může žadatel využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů; v případě dosažení prahové hodnoty výskytu škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 2 písm. j) bodu 2.“.
9.
V § 21 odst. 3 se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. g)“.
10.
V § 22 odst. 5 a v § 25 odst. 9 se text „§ 13 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 13 odst. 1 písm. a)“.
11.
V § 22 odst. 7 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. f)“.
12.
V § 23 odst. 6 se text „§ 13 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 13 odst. 1 písm. b)“.
13.
V § 23 odst. 9 se slova „písm. d), f), k) nebo l)“ nahrazují slovy „písm. c), e), j) nebo k)“ a slova „písm. k) nebo l)“ se nahrazují slovy „písm. j) nebo k)“.
14.
V § 24 odst. 7 se slova „písm. e) nebo i)“ nahrazují slovy „písm. d) nebo h)“.
15.
V § 25 odst. 11 se text „písm. j)“ nahrazuje textem „písm. i)“.
16.
V § 25 odst. 15 písm. a) se slova „písm. b) nebo c)“ nahrazují slovy „písm. a) nebo b)“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená v roce 2018 podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou § 11 odst. 6 a § 13 odst. 2 nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, které se použijí již na řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená v roce 2018.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními
Čl. III
V § 4 nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními, se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, nebo kterému byla přiznána platba podle tohoto nařízení“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Toman, CSc., v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 56/2019 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 56/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 2019 sp. zn. PL. ÚS 30/18 ve věci návrhu na zrušení čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky města Postoloprty č. 1/2011, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města
Vyhlášeno 21. 2. 2019, částka 22/2019
56
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 30/18 dne 8. ledna 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, doručovací adresa: náměstí Hrdinů 3, Praha 4, na zrušení čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky města Postoloprty č. 1/2011, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 4/2013, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 1/2011, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, za účasti města Postoloprty, Mírové náměstí 318, Postoloprty,
takto:
Ustanovení čl. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky města Postoloprty č. 1/2011, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 4/2013, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 1/2011, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Josef Fiala. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 55/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 55/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 21. 2. 2019, částka 22/2019
55
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 14. února 2019
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 15. června 2019 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Žiželice| Louny| Ústecký
Ministr:
Hamáček v. r. |
Vyhláška č. 54/2019 Sb. | Vyhláška č. 54/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 2. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 22/2019
* Čl. I - Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb. a vyhlášky č. 82/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 6. 2019
54
VYHLÁŠKA
ze dne 18. února 2019,
kterou se mění vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí stanoví podle § 65 odst. 1 písm. f) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb. a vyhlášky č. 82/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se za slova „o koupi“ vkládají slova „hmotné nemovité věci“ a za slova „svých internetových stránkách“ se vkládají slova „a na internetových stránkách Úřadu“.
2.
V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení větě druhé se slovo „zveřejní“ nahrazuje slovem „uveřejní“.
3.
V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 23 až 26 znějí:
„(2)
V případě prodávané hmotné movité věci se podmínky výběrového řízení uveřejní na internetových stránkách příslušné organizační složky nebo státní organizace a na internetových stránkách Úřadu. Podle povahy a stavu této prodávané věci může příslušná organizační složka nebo státní organizace zajistit uveřejnění ještě jiným vhodným způsobem.
(3)
Postup podle odstavce 2 se neužije pro zbraně23), střelivo, munici, výbušniny a bezpečnostní materiál24) ozbrojených sil České republiky25), bezpečnostních sborů26), Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, kdy příslušná organizační složka uveřejní podmínky výběrového řízení vhodným způsobem podle povahy a stavu prodávané věci.
23)
Například § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
24)
Například zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 24 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „až 3“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 53/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 53/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Kolektivní dohody vyššího stupně
Vyhlášeno 21. 2. 2019, částka 21/2019
53
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 7. února 2019
o uložení Kolektivní dohody vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byla u něj uložena Kolektivní dohoda vyššího stupně, uzavřená dne 12. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem státních orgánů a organizací, zastoupeným předsedou Bc. Pavlem Bednářem,
Českomoravským odborovým svazem civilních zaměstnanců armádyarmády, zastoupeným předsedkyní Mgr. Renatou Kořínkovou,
Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR, zastoupeným předsedkyní Bc. Dagmar Žitníkovou,
Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství, zastoupeným předsedou Mgr. Františkem Dobšíkem,
Asociací samostatných odborů ČR, zastoupenou předsedou Bohumírem Dufkem
na straně jedné
a
Vládou České republiky, zastoupenou předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem
na straně druhé.
Ministryně:
Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 52/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 52/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní eurodluhopis České republiky, 2019-2021, 0,00 %
Vyhlášeno 21. 2. 2019, částka 21/2019
52
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 18. února 2019,
jímž se určují emisní podmínky pro Státní eurodluhopis České republiky, 2019-2021, 0,00 %
Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního eurodluhopisu České republiky, 2019-2021, 0,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1.
Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí
Název: Státní eurodluhopis České republiky, 2019-2021, 0,00 %
Zkrácený název: ČR, 0,00 %, 21
Pořadové číslo emise: 109.
Jmenovitá hodnota: 1 000 EUR (slovy: jeden tisíc eur)
Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele
Kategorie dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: euro (EUR)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 20. 2. 2019
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 21. 7. 2021
Datum emise: 22. 2. 2019
Datum splatnosti: 20. 8. 2021
Výnos dluhopisu: 0,00 % p. a.
Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA)
ISIN: CZ0001005706
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů.
3.
Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent.
4.
Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5.
Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 21. 7. 2021 vylučují.
6.
Dluhopis je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. e) zákona o dluhopisech bez výnosu. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje.
7.
Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)].
8.
Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
9.
Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty.
10.
Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak.
11.
Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 20. 2. 2019 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva.
12.
Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 2 000 000 000 EUR (slovy: dvě miliardy eur).
13.
Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 20. 8. 2021. Dluhopisy budou splaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 21. 7. 2021. Připadne-li datum splacení dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude tato platba provedena bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení.
14.
Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v eurech. Na zabezpečení splacení dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů.
15.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých závazků v zahraničních měnách k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA-, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA-, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+.
16.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.
17.
Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.
18.
Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů.
19.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká.
20.
Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 51/2019 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 51/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 2. 2019, částka 20/2019
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení a znění návrhem napadených ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
* II. - Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení
* III. - Replika navrhovatelky
* IV. - Upuštění od ústního jednání
* V. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
* VI. - Přezkum procedury přijetí přezkoumávaných zákonných ustanovení
* VII. - Meritorní posouzení návrhu
* VIII. - Obecná východiska
* IX. - Právní povaha napadeného zásahu do vlastnických práv dotčených subjektů
* X. - Námitka chybějící soudní ochrany za uložení pokuty za přestupek podle § 17 odst. 2 písm. j) ve spojení s § 17f písm. c) zákona o potravinách
* XI. - Další námitky
* XII. - Závěr
51
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 27/16 dne 18. prosince 2018 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaj), Jaromíra Jirsy, Jana Musila, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor Ivo Valenta, právně zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Optátova 874/46, Brno, na zrušení § 11 odst. 2, části § 11 odst. 3 vyjádřené slovy „jiným“ a „než provozovatelem uvedeným v odstavci 2“ a dále § 17 odst. 2 písm. j) a části § 17f písm. c) vyjádřené slovy „nebo j)“ zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 180/2016 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení a znění návrhem napadených ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
1.
Skupina 25 senátorek a senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále též jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 180/2016 Sb., zrušil § 11 odst. 2, část § 11 odst. 3 vyjádřenou slovy „jiným“ a „než provozovatelem uvedeným v odstavci 2“, § 17 odst. 2 písm. j) a část § 17f písm. c) vyjádřenou slovy „nebo j)“. Navrhovatelka konstatuje, že uvedená ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o potravinách“) zavádějí pro provozovatele potravinářských podniků s prodejnami s prodejní plochou větší než 400 m2 povinnost poskytovat v nich blíže vymezené potraviny bezplatně humanitárním nebo charitativním organizacím, přičemž za nesplnění této povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Tím se podle jejího názoru tato ustanovení dostávají do rozporu s čl. 1 a 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).
2.
Ustanovení § 11 zákona o potravinách zní (napadená část je zvýrazněna):
㤠11
(1)
Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem ,Potravinářská komora České republiky' založené podle zvláštního zákona.
(2)
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.
(3)
Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.
(4)
Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být
a)
splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
b)
zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a
c)
připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také klientovi sociálních služeb.“
3.
Napadená, tj. zvýrazněná část § 17 odst. 2 písm. j) zákona o potravinách zní:
„Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že ...
j)
v rozporu s § 11 odst. 2 neposkytne bezplatně neziskové organizaci potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné.“
4.
Napadená, tj. zvýrazněná část ustanovení § 17f zákona o potravinách zní:
„Za přestupek lze uložit pokutu do ...
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), v) nebo w), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4, 5 nebo 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m), § 17c odst. 4 nebo 6, § 17d odst. 3 písm. b) nebo e)“.
Pro úplnost se dodává, že „potravinářským podnikem“ se v čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, (dále jen „nařízení EU o potravinovém právu“) rozumí „veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin“.
5.
S výslovným poukazem na čl. 11 odst. 2 (míněn zřejmě čl. 11 odst. 1 věta druhá) Listiny navrhovatelka tvrdí, že nikdo nemůže být nucen - s výjimkou případů obecně uznaných v ústavních normách - se svého majetku zbavovat, neboť součástí vlastnického práva je svoboda věc držet a nakládat s ní. Napadená ustanovení zasahují do této součásti vlastnického práva, neboť nutí vlastníky bezplatně se určitých věcí „zbavit, a to jen ve prospěch někoho“. Charita (míněna zřejmě charitativní činnost, tak je třeba chápat i další část argumentace navrhovatelky) je dobrovolná, čímž se odlišuje od vrchnostensky vymáhaných daní. Navíc charitativní organizace (zřejmě navrhovatelka míní dobročinné organizace obecně) mohou vykonávat svou činnost nejen ve prospěch klientů sociálních služeb, ale pozitivních činností může být více, např. poskytnutí potravin zoologickým zahradám či spolkům pečujícím o opuštěná zvířata. Napadená ustanovení zavádějí povinnost nucené účasti na charitě, přičemž však dle navrhovatelky platí, že chce-li „stát někomu dát něco bezplatně, může tak činit, ale nikoliv tím, že někomu něco přikáže předat jinému, ale tím, že tyto věci nakoupí, zaplatí a pak jiným osobám daruje“. Lze pouze akceptovat, aby humanitární a charitativní organizace byly zvýhodněny formou, jak to činí „odstavec 3 napadeného zákona“ (pozn.: míněn zřejmě § 11 odst. 3), ústavně konformní ale není poskytnutí potravin jako zákonná povinnost „jen pro někoho“. Nucené bezplatné předání části majetku jiným soukromoprávním osobám je dle jejího názoru „způsob ústavně nemožný“. Proto navrhuje v § 11 zákona o potravinách zrušit odstavec 2 a současně tu část ustanovení odstavce 3, která s odstavcem 2 souvisí a tvoří s ním funkční celek, a dále i související sankční ustanovení uvedená v záhlaví.
6.
V souvislosti s tím navrhovatelka argumentuje, že napadená ustanovení zavádějí tzv. smluvní přímus - tedy povinnost uzavřít darovací smlouvu s určenými osobami. To je v právu možné a stát jej zavádí, chce-li zajistit určitou povinnost (např. povinné pojištění), ovšem dosud vždy v rámci tohoto (soukromoprávního) vztahu zde bylo na straně toho, kdo má povinnost uzavřít smlouvu, právo na protiplnění (např. ve formě hrazení nákladů při vzniku pojistné události). Napadená ustanovení však zavádějí povinnost daru. To je dle navrhovatelky pro právní stát velmi nebezpečné, neboť stát takto fakticky vyvlastňuje bez náhrady. Darovací smluvní přímus byl totiž v minulosti spojen s nejhoršími státními režimy - německý nacistický stát podmiňoval povolení k vystěhování bohatých Židů nuceným darováním či prodejem jejich majetku státu nebo árijským osobám hluboko pod cenou, v době komunistické totality byl převod zemědělských nemovitostí v soukromém vlastnictví, k němuž byl nutný souhlas místního národního výboru, vázán na uzavření darovací smlouvy na zemědělské pozemky nebo na jejich převod na zemědělské družstvo. Přitom uvedené režimy tyto postupy neuzákonily, ale jen je fakticky uplatňovaly. V zákoně o potravinách stát legální cestou obchází vyvlastnění za náhradu, což nelze ospravedlnit žádným dobrým úmyslem. Navíc není nijak zákonem řešena odpovědnost za škodu, která vznikne, budou-li v důsledku spotřeby takových potravin konkrétní osoby poškozeny na zdraví, neboť zákon neřeší to, kdy vzhledem k převozu a následné manipulaci u charitativních a humanitárních organizací původně bezpečné potraviny tuto bezpečnost ztratily. Neřeší se ani náklady na dopravu potravin od podnikatelů k těmto organizacím.
7.
Dále navrhovatelka uvedla, že napadená ustanovení nejsou podřaditelná ani pod jednu z ústavních oblastí závaznosti vlastnictví v čl. 11 odst. 3 Listiny, navíc závaznost vlastnictví je spojena s povinností nějak jednat nebo se něčeho zdržet, nemůže však jít o povinnost bezplatně se vlastnictví zbavit. V takovém případě nejde o závaznost vlastnictví, ale o vyvlastnění. Stát sice připouští možnost vyvlastnění, ale vždy jen ve veřejném zájmu. Stanovení povinnosti někomu bezplatně předat potraviny je faktickým vyvlastněním, protože tyto jsou součástí majetkové podstaty (jmění) podnikatele. V tomto případě není splněna ústavní podmínka náhrady, a to ani nějakou paušální formou. Přitom jde o zboží s daňovou povinností.
8.
Dále navrhovatelka připomenula, že vyvlastnění je podle čl. 11 odst. 4 Listiny možné jen ve veřejném zájmu, což je rozdíl oproti závaznosti vlastnictví podle čl. 11 odst. 3 Listiny, která je stanovena i vůči obecnému zájmu. Ten je širší než zájem veřejný, přičemž to, co je odlišuje, je přítomnost veřejnoprávního prvku daného zájmu. Tento prvek musí být v oblasti veřejné moci a je zosobněn v existenci veřejnoprávní korporace, na kterou je tento zájem napojen nebo která jej stanoví, resp. vždy určí, co je ve veřejném zájmu na základě konkrétních podmínek svým individuálním právním aktem, a nikoliv právním předpisem. Boj proti chudobě může být „charitativními subjekty“ jakožto soukromoprávními osobami prováděn v obecném zájmu, nejde však o veřejný zájem s možností vyvlastnění jiných. Tento boj může být prováděn skrze výběr daní státem nebo jiným veřejným subjektem. Je-li vyvlastnění chápáno jako individuální právní akt přezkoumatelný soudem, ale napadená ustanovení vyvlastňují majetek přímo, je znemožněn soudní přezkum, a tím je porušeno právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny [viz nálezy Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) a ze dne 17. 3. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 24/08 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.)].
9.
S poukazem na čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny navrhovatelka uvedla, že nařizuje-li stát někomu bezplatně převést část majetku, jde fakticky o naturální daň, přičemž jejím příjemcem není veřejný rozpočet státu či jiné veřejnoprávní korporace, ale jde o příjem soukromoprávních subjektů. Tím dochází ke stírání rozdílu mezi veřejným a soukromým. Jestliže stát chce podpořit klienty sociálních služeb, může zavést i naturální daň, ale musí být jejím příjemcem a přímo ji přerozdělovat, soukromoprávní subjekt to činit nemůže. Zakládají-li napadená ustanovení novou daňovou povinnost, pak k vybírání této daně soukromými subjekty dochází mimo proces upravený zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, což vede k neústavnosti, neboť nestačí danou povinnost stanovit, ale je třeba upravit procesní práva a postavení daní zatížených osob při výběru daně. Daně také nesmí být svévolné a diskriminační. Napadená ustanovení jsou „faktickým zabavením daní jen u někoho (velcí potravinářští podnikatelé provozující prodejny) ve prospěch někoho“. Jestliže stát shledá nutnost takové podpory (jako součást veřejné politiky hodné veřejnoprávní podpory), má zatížit nutným zvýšením příjmů státu všechny, a nikoliv jen vybrané subjekty. Na boji proti chudobě by se měli podílet všichni, a ne jen úzký okruh povinných subjektů, jinak je narušen princip právního státu a rovnosti v právech. V této souvislosti navrhovatelka argumentuje tím, že sociální politika je nutná, stát ji ale musí organizovat a platit, její náklady nelze přenášet jen na některé soukromoprávní subjekty, jako tomu bylo v případě regulace nájemného [viz např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 20. 11. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 8/02 (N 142/28 SbNU 237; 528/2002 Sb.)]. Jakoukoliv státní politiku totiž stát musí dělat za své peníze.
II.
Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení
10.
Soudce zpravodaj podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal návrh k vyjádření účastníkům řízení a obrátil se na vládu České republiky (dále jen „vláda“) a veřejnou ochránkyni práv s dotazem, zda využijí svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci.
11.
Vláda na základě svého usnesení č. 653 ze dne 20. 7. 2016 do nynějšího řízení vstoupila, schválila návrh na zamítnutí předmětného návrhu skupiny senátorů a zároveň uložila ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, aby ve spolupráci s ministrem zemědělství vypracoval podrobné vyjádření vlády (viz sub II. B).
12.
Veřejná ochránkyně práv svého práva (§ 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) nevyužila a sdělila, že do řízení nevstoupí.
13.
Dále se soudce zpravodaj postupem podle § 48 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, obrátil na Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, který je podle čl. 1 svých stanov nepolitickým sdružením právnických a fyzických osob podnikajících ve vnitřním obchodě a v cestovním ruchu a v odvětvích a oborech navazujících, které se sdružily na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Současně se obrátil rovněž na Českou federaci potravinových bankbank, z. s., jako na sdružení, ve kterém jsou reprezentovány hlavní charitativní organizace a potravinové bankybanky působící na území republiky (blíže sub II. C).
II. A
Vyjádření účastníků řízení
14.
Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) se vyjádřil její tehdejší předseda Jan Hamáček, který se omezil pouze na popis průběhu legislativního procesu. V této souvislosti uvedl, že zákon č. 180/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl v Poslanecké sněmovně projednán jako tisk č. 687 (vládní návrh) v prvním čtení dne 26. 1. 2016 a přikázán k projednání zemědělskému výboru, který ho projednal ve stanovené třicetidenní lhůtě dne 18. 2. 2016 a ve svém usnesení (tisk č. 687/2) doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit ve znění navržených pozměňovacích návrhů, z nichž se ale žádný napadeného ustanovení netýkal. Druhé čtení proběhlo dne 1. 3. 2016 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 687/3, třetí čtení proběhlo dne 23. 3. 2016 a návrh byl schválen ve znění dalších pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna přitom vyslovila souhlas s návrhem zákona ústavně předepsaným postupem, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen.
15.
Za Senát Parlamentu České republiky (dále též jen „Senát“) se vyjádřil jeho tehdejší předseda Milan Štěch, který uvedl, že napadená ustanovení zákona o potravinách jsou výsledkem změn provedených zákonem č. 180/2016 Sb., kterým se mění zákon o potravinách. Zákon č. 180/2016 Sb. byl Poslaneckou sněmovnou postoupen Senátu jako návrh zákona dne 4. 4. 2016, organizační výbor návrh zákona, jako senátní tisk č. 248 (10. funkční období), přikázal k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který ho svým usnesením č. 191 ze dne 26. 4. 2016 doporučil plénu Senátu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (senátní tisk č. 248/1). Senát senátní tisk č. 248 projednal na své 23. schůzi v 10. funkčním období dne 27. 4. 2016, při jeho projednávání byla vedena diskuse, ve které někteří senátoři vyslovili pochybnosti o ústavní konformitě napadené úpravy. Senátor Jaroslav Kubera uvedl, že je ve zjevném rozporu s Listinou a že bude „nepochybně předmětem ústavní stížnosti“, senátorka Veronika Vrecionová vyslovila názor, že je diskriminační, že „[f]akticky tento institut připomíná nucené vyvlastnění bez náhrady“ a „[z]áměr sledovaný návrhem, tj. bezplatné poskytnutí potravin příslušné neziskové organizaci s cílem, aby tyto potraviny byly v konečné fázi bezplatně poskytnuty klientům sociálních služeb, je nepochybně ve veřejném zájmu, ale ten by neměl být vynucován sankčně“, podobný názor měli i senátoři Miloš Vystrčil a Jiří Vosecký, výhrady vyjádřil senátor Jan Horník, když mj. konstatoval, že „my v podstatě zestátňujeme“, a senátorka Eliška Wagnerová, která uvedla, že „§ 11 odst. 2, který předepisuje velkému obchodu, aby to kamsi odvezl do bankybanky atd., a bude penalizován za to, když to neučiní. To není ... žádné darování. Darování musí být svobodná vůle ... něco darovat, bezúplatně převést. Ale když mi to nařídí zákon, a ještě pod tučnou sankcí, tak to je povinnost. A teď je otázka, jestli taková povinnost, takto zkonstruovaná a pod takovou sankcí, bude proporcionální. No, v mých očích tedy rozhodně ne. A to je kauza pro Ústavní soudÚstavní soud“. Po proběhlé rozpravě Senát v hlasování č. 24 přijal usnesení č. 421, ve kterém návrh zákona schválil, přičemž pro schválení hlasovalo 41 senátorů z 61 přítomných a 9 senátorů bylo proti.
II. B
Vyjádření vlády jako vedlejší účastnice řízení
16.
Za vládu, která vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice řízení (viz sub 11), zaslal vyjádření její tehdejší předseda Bohuslav Sobotka. Vláda ve svém vyjádření pak upozornila, že sama navrhovatelka uznává, že takovou povinnost by bylo možné uložit, ovšem „formálně právně odlišným způsobem a postupem“, například jako povinnost daňového charakteru. S tím lze dle jejího názoru souhlasit potud, že je možné stejného účinku dosáhnout vícero způsoby, zvolený postup je však nejvhodnější, neboť kromě primárního účelu ochrany sociálně nejslabších, včetně ochrany před negativními účinky hladu, napomáhá ochraně dalších veřejných zájmů - zejména ochraně životního prostředí, a to při minimálním skutečném zatížení povinných subjektů. Stanovená povinnost se přitom týká pouze potravin, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými zákonem o potravinách nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie (dále též jen „EU“) upravujícími požadavky na potraviny. Jde tak o potraviny, které je provozovatel potravinářského podniku povinen neprodleně vyřadit z uvádění na trh, pokud je nějak dodatečně a nákladně neupraví (např. přebalení, přeznačení). Týká se to tedy zboží, které nelze bez vynaložení dalších nákladů dále zužitkovat, a i takové zužitkování je možné jen v režimu zákonných výjimek (např. § 10 zákona o potravinách).
17.
Podle vlády zakotvení dané povinnosti má za cíl přimět povinné subjekty ke změně chování, a tím přispět k omezení plýtvání s potravinami, což má mít jednak značné pozitivní důsledky ve zlepšení životní situace sociálně nejslabších (v poměrech České republiky) či dokonce při ochraně před hladem (v poměrech celosvětových), jednak je zde nezanedbatelný přínos pro životní prostředí. Na uloženou povinnost nelze pohlížet prizmatem situace v České republice, kde státní sociální systém spolu s (nezastupitelným) podílem charitativní činnosti nevládních neziskových organizací poskytuje dostatečnou „záchrannou síť“ před negativními účinky hladu. Právní úprava nevylučuje, ba naopak akcentací humanitárního rozměru přímo podporuje využití potravin i v zahraničí, pokud to jejich povaha umožní. V této souvislosti vláda poukázala na čl. 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který rozpracovává čl. 25 Všeobecné deklarace lidských práv, s tím, že jsou součástí právního řádu České republiky a že obsahují závazek smluvních států podniknout odpovídající kroky k zajištění práva „na osvobození od hladu“. K naplnění těchto závazků by měly sloužit programy a opatření, které zabrání zbytečnému plýtvání potravinami, a jedním z těchto opatření jsou napadená ustanovení, jež mají zajistit dostatek potřebných potravin k poskytování potravinové pomoci humanitárními nebo charitativními organizacemi klientům sociálních služeb. Navrhovatelka daný mezinárodní závazek a reálné pozitivní dopady dané právní úpravy zcela pominula.
18.
Jde-li o podmínky České republiky, vláda argumentuje tím, že posílení pomoci sociálně potřebným má rovněž nemalý význam, a to zvláště naturální, tedy přímo využitelnou formou. Současná životní úroveň sociálně nejslabších jedinců je z hlediska historického i zeměpisného nejvyšší dosažená vůbec, přesto jsou někteří jedinci, kteří jsou závislí na této formě pomoci, lapeni do tzv. koloběhu chudoby a mají jen minimální možnost změnit své postavení vlastními silami. Posílení systému podpory ulehčí životní situaci těm sociálně nejpotřebnějších a uvolní část jejich kapacit ke zlepšování svého postavení, z čehož bude profitovat celá společnost, protože lidský potenciál je nejvýznamnějším bohatstvím státu.
19.
Oba základní důvody přijetí dané právní úpravy dosahují samy o sobě intenzity veřejného zájmu, nikoliv maximálně zájmu obecného, jak navrhovatelka tvrdí. Vedle pozitivních dopadů v oblasti sociální dané opatření prostřednictvím dlouhodobého pozitivního vlivu na omezení plýtvání s potravinami přispívá k ochraně životního prostředí. V této souvislosti vláda argumentuje údaji Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (Food and Agriculture Organization of the United Nations; dále jen „FAO“), dle nichž je celosvětově znehodnoceno více než 1,3 miliardy tun potravin za rok, z toho je podstatná část na úseku prodeje koncovým zákazníkům, a dále výsledky první celoevropské studie týkající se plýtvání potravinami z roku 2010, dle níž bylo v zemích EU v rozhodném roce znehodnoceno 89 milionů tun potravin, tj. asi 180 kg na osobu, přičemž dle studie FAO z roku 2011 tato ztráta činila 300 kg na osobu a rok. Tato problematika byla pro svou závažnost zařazena na program Klimatické konference OSN v Paříži 2015, kde plýtvání potravinami bylo označeno za jednoho z největších původců změny klimatu a znečišťovatelů CO2. Množství takto nadbytečně produkovaného CO2 lze srovnávat s celkovou produkcí skleníkových plynů Spojených států amerických nebo Číny. Environmentální rozměr je pak akcentován v právních řádech Francie či Belgie, kde je obdobná povinnost stanovena právě předpisy práva na ochranu životního prostředí. Klimatické a další dopady na životní prostředí jsou opakovaně zmiňovány Evropskou komisí. Napadená právní úprava se tak zasazuje o solidárnější a zodpovědnější společnost, kdy i sociálně slabí a znevýhodnění mají přístup k dostatku bezpečných potravin a kdy dochází k vymezení proti sebedestruktivnímu konzumu, má výchovné a vzdělávací dopady, neboť upozorňuje na popsaný problém a vede k šetrnějšímu zacházení s potravinami. Těchto účinků by pak nemohlo být dosaženo pouze na dobrovolné bázi, i když je třeba vysoce ocenit subjekty, které se do systému již o své vůli zapojily, a naplňují tak svou celospolečenskou odpovědnost.
20.
Je-li předmětný návrh založen na rozporu s čl. 11 Listiny, dle vlády vlastnické právo není bezbřehé, absolutní, jeho ochrana je obsažena v prvním odstavci, další čtyři se pak věnují možnostem jeho omezení. Navrhovatelka přitom zahrnuje napadenou právní úpravu pod nejzávažnější z legitimních zásahů do vlastnického práva - vyvlastnění s tím, že pro to nejsou splněny podmínky čl. 11 odst. 4 Listiny. Napadená povinnost není omezením vlastnického práva svou intenzitou srovnatelným s vyvlastněním, neboť předmět této povinnosti je prakticky nevyužitelný, pro svého vlastníka má jen minimální, spíše teoretickou hodnotu, a naopak představuje nezanedbatelné povinnosti, ať už je chce likvidovat, nebo za stanovených podmínek dále využít. Jeden či druhý způsob využití takových potravin přitom zpravidla provozovatele spíše zatíží.
21.
Vláda následně upozornila, že na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, jsou vydány Zásady pro poskytování dotací pro rok 2016, kterými byly v rámci dotačního titulu č. 18 Podpora činnosti potravinových bankbank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením pro rok 2016 přiznány finanční prostředky v předpokládané výši 23 milionů Kč, tedy více než 1 rok před účinností napadené právní úpravy, které mají napomoci vytvoření infrastruktury a kapacit pro sběr a distribuci potravin. To povede ke snížení nákladů na likvidaci předmětných potravin u povinných subjektů.
22.
Danou povinnost je dle názoru vlády nutné subsumovat pod čl. 11 odst. 3 Listiny, přičemž omezení vlastnického práva odpovídá tomuto ustanovení, jak je charakterizováno v odborné literatuře (viz Šimáčková, K. In: Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I., a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 312, odst. 43), tj. sleduje legitimní cíl pomoci sociálně potřebným osobám formou usnadnění přístupu potravinových bankbank k bezpečným potravinám a prostřednictvím omezení plýtvání s potravinami též cílí na posílení ochrany životního prostředí, zejména v oblasti skleníkových plynů, proporcionalita mezi omezením povinného subjektu a výhodou pro ostatní je naplněna, neboť na jedné straně se daná povinnost týká jen potravin, s nimiž jsou spojeny další náklady, a to minimálně na jejich řádnou likvidaci, na straně druhé je zde zásadní pozitivní efekt v oblasti veřejných zájmů, nelze ani odhlédnout od nepřímé formy kompenzace spočívající v úspoře nákladů povinných subjektů na likvidaci odpadů. Zohlednit je také třeba vymezení povinných subjektů - provozovatelů uvádějících na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, jež bylo stanoveno proto, aby činnosti související s realizací stanovené povinnosti nepředstavovaly významnou administrativní zátěž, zároveň v těchto provozovnách lze snadněji předejít výskytu potravin spadajících pod režim § 11 odst. 2 zákona o potravinách, resp. předmětné potraviny zde tvoří menší podíl ze všech zakoupených potravin než u menších provozoven.
23.
Shledává-li navrhovatelka neústavnost v nemožnosti soudního přezkumu každého jednotlivého vyvlastňovacího aktu, vláda s tímto argumentem vyjádřila nesouhlas s odůvodněním, že nejde o vyvlastnění, a tak je takový požadavek nepřípadný. Navíc splnění této povinnosti je vynutitelné pouze uložením pokuty a každé jednotlivé rozhodnutí o něm je nejen soudem přezkoumatelné. Soudní ochrana je tedy zajištěna.
24.
Zčásti se pak vláda ztotožnila s navrhovatelkou, že sporná povinnost může mít negativní dopad v těch případech, kdy povinné subjekty poskytují potraviny k jinému veřejně prospěšnému využití, zejména jako krmivo v zařízeních provozujících záchranné chovy zvířat či ve zvířecích útulcích apod. Nesplní-li ale povinný subjekt zcela svou povinnost proto, že část potravin poskytl z důvodu jiného veřejného zájmu, nepochybně nebudou splněny podmínky pro uložení sankce za takové jednání, neboť není společensky škodlivé.
25.
Svůj nesouhlas naopak vláda vyjádřila s názorem navrhovatelky, že měla být zavedena zvláštní naturální daň, neboť by to přineslo vyšší administrativní náklady jak pro povinné subjekty, tak státní orgány, a zmenšila by se možnost využití potenciálu nevládních neziskových organizací.
26.
Protože tedy napadená ustanovení sledují legitimní cíl a prostředky k jeho prosazení jsou racionální a přiměřené, neboť představují jen nezbytnou míru zátěže povinných subjektů, vláda navrhla, aby byl návrh zamítnut.
II. C
Vyžádaná stanoviska podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
27.
Svá stanoviska k návrhu podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslaly Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky a Česká federace potravinových bankbank, z. s., a to z hlediska možnosti posouzení dopadů napadených ustanovení na činnost jejich členů a plnění jejich cílů z jejich pohledu v aplikační praxi.
28.
Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky uvedl, že se s návrhem na zrušení napadených ustanovení zákona o potravinách ztotožňuje. Vedle roviny ochrany vlastnictví či porušení rovnosti v právech má dané opatření rovinu technickou, spočívající v zaručení bezpečnosti poskytovaných potravin a v logistickém mechanismu předávání potravin, mj. jde o dodržení správných teplot a hygieny při přepravě i skladování, povědomí pracovníků humanitárních a charitativních organizací o systému „HACCP“, ekonomičnost provozu a rovněž v nutnosti zajištění dostatečného a trvalého odběru potravin ze strany příjemců na celém území České republiky. Tím, že zákon konkrétní aspekty nespecifikuje, vyvolává oprávněné obavy u členů Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky a nepochybně i u ostatních provozovatelů potravinářských podniků z různorodých dopadů na jejich činnost, včetně rizika z velmi snadného sankcionování ze strany státní správy.
29.
Česká federace potravinových bankbank, z. s., sdělila, že napadená ustanovení se týkají plnohodnotných potravin, vhodných pro lidskou výživu, které nejsou v souladu s předpisy, např. pro chyby v popisu složení, případně pro chybějící text v českém jazyce, nebo mají jinou než na obale uvedenou hmotnost či obsah, jako např. potraviny s obsahem koňského masa, které nebylo na obale deklarováno. Takové potraviny je nutno stahovat z prodeje, přičemž provozovatel prodejny se může rozhodnout, zda tyto potraviny vrátí výrobci, resp. dodavateli, anebo je nechá zlikvidovat jako odpad, ač jsou bezpečné a mohly by nasytit potřebné. Není podstatné, zda se likvidují cestou retailu nebo u dodavatele, výsledek je stejný, jde o plýtvání. Některé potravinářské podniky již dnes darují potravinovým bankámbankám takové potraviny dobrovolně, a to od té doby, co to umožnil ministr zemědělství Marian Jurečka. Protože však řetězce tuto možnost využívají jen málo, ministerstvo se rozhodlo uložit obchodům darovat tyto potraviny jako povinnost. Děje se to tak, že potravinové bankybanky dostanou správný popis výrobku v češtině, jak měl být uveden na obale. Potraviny dále bezplatně předávají příslušným organizacím, které je rozdávají chudým lidem se současným seznámením se s danou potravinou. Podnik, který daruje potraviny potravinové bancebance, může využít možnosti neplatit daň z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“) z darovaných potravin, může také uplatnit hodnotu daru pro odpočet ze svého daňového základu při výpočtu daně z příjmu, přičemž v obou případech jde o daňové zvýhodnění dárce potravin, které by byly jinak zmařeny. Evropské potravinové bankybanky, včetně českých, které jsou sdruženy v Evropské federaci potravinových bankbank, respektují ve své Chartě evropských potravinových bankbank zásadu boje proti hladu a proti plýtvání potravinami. Je v zájmu potravinových bankbank a napojených charitativních a humanitárních organizací, aby se bezpečné potraviny vhodné pro lidskou výživu zbytečně nelikvidovaly jako odpad, ale aby byly užity jako potravina k nasycení lidí.
III.
Replika navrhovatelky
30.
Ústavní soudÚstavní soud zaslal výše citovaná vyjádření a stanoviska navrhovatelce na vědomí a k případné replice. Ta se ohradila proti tvrzení vlády, že uznává daňový způsob „zabírání“ potravin s tím, že potřebuje-li vláda na něco zdroje, má tak činit daňovou cestou, což ale neznamená, že by souhlasila s potřebou státu zabírat určité potraviny nuceným darem či formou daně, druhá forma by jen byla přijatelnější pro uspokojení potřeb státu. Současně vyjádřila „zděšení“ nad přístupem vlády, která potřebu nuceného darování odůvodňuje ochranou před účinky hladu. To je podle ní ekonomický a morální debakl, kdy vláda se státním rozpočtem přes bilion korun není schopna bojovat s účinky hladu jinak než cestou nuceného daru. Argumentace vlády, že takto realizuje mezinárodní závazek, má být pokrytecká, neboť vydává miliardy jako dotace na pěstování řepky olejné a dalších plodin, jež jsou užívány jako palivo. Jestliže vláda uvádí, že byl za dotace vybudován systém potravinových bankbank, má jít o „projev rozkrádání státu“, kdy si „skrze své známé prosadí dotace na něco, co není využíváno, a proto je nutné zajistit ještě nucené využívání tohoto systému“. A dovolává-li se vláda názoru Elišky Wagnerové (pozn.: správně K. Šimáčkové) vysloveného ve výše uvedené literatuře, navrhovatelka upozornila, že tato senátorka podepsala nyní posuzovaný návrh. Závěrem navrhovatelka uvedla, že se vláda svou argumentací proti daňovému systému vycházející z toho, že by se zavedením nové daně „umenšila moc neziskovek“, zpronevěřila základním ústavním hodnotám. Veřejná moc má být vykonávána veřejnými subjekty odvozenými z demokratické volby, nikoliv soukromými neziskovými subjekty. Vláda fakticky privatizuje veřejnou správu ve prospěch „neziskovek“ stojících mimo demokratickou kontrolu, když fiskální zájmy zajišťuje - mimo řádnou kontrolu veřejných financí - nuceným darem. Tím došlo k porušení principu demokracie jako základního principu našeho státu.
IV.
Upuštění od ústního jednání
31.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, pročež od něj dle § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, upustil.
V.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
32.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou naplněny procesní předpoklady řízení. Návrh byl podán aktivně legitimovanou navrhovatelkou, tj. skupinou 25 senátorů [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu) a Ústavní soud je k jeho projednání příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy].
33.
Ústavní soudÚstavní soud tedy mohl přikročit (jak mu to ukládá § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.) k posouzení, zda jsou napadená zákonná ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, tedy zda a) byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence, b) byl dodržen ústavně předepsaný způsob jejich přijetí, resp. vydání, a konečně c) je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).
VI.
Přezkum procedury přijetí přezkoumávaných zákonných ustanovení
34.
Návrhem napadená ustanovení byla do zákona o potravinách vložena zákonem č. 180/2016 Sb., jehož návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 23. 12. 2015 a který při projednávání doznal řadu podstatných změn až v průběhu zákonodárného procesu. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil dne 7. 1. 2016 (usnesení č. 235). Určil jako zpravodaje Ing. Pavla Kováčika a navrhl zemědělský výbor jako garanční. První čtení proběhlo dne 26. 1. 2016 na 39. schůzi, kde byl návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1050). Garanční zemědělský výbor jej projednal, načež dne 3. 2. 2016 vydal usnesení o přerušení jednání (tisk č. 687/1) a dne 24. 2. 2016 usnesení o pozměňovacích návrzích (tisk č. 687/2). Ve 2. čtení návrh zákona prošel obecnou a podrobnou rozpravou dne 1. 3. 2016 na 42. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 687/3, který byl rozeslán dne 2. 3. 2016. Jejich součástí byly i pozměňovací návrhy poslance Petra Kudely označené jako E1, E7, E8 a E11, kterými byla do vládního návrhu zákona vložena ustanovení (hmotněprávní, sankční a související ustanovení intertemporální), která nyní navrhovatelka přímo či nepřímo napadá. Zemědělský výbor vydal usnesení garančního výboru, které bylo dne 9. 3. 2016 doručeno poslancům jako sněmovní tisk č. 687/4 (stanovisko). Třetí čtení proběhlo dne 23. 3. 2016 na 42. schůzi, kde byl návrh zákona schválen (usnesení č. 1148), kdy ze 157 přítomných poslankyň a poslanců pro něj hlasovalo 123, proti bylo 19. Pro úplnost se dodává, že pozměňovací návrh E1 (povinnost nabídky) byl schválen v hlasování číslo 407 (přítomno 157 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 33, a návrhy (E7, E8 a E11) v hlasování číslo 408 (přítomno 157 poslankyň a poslanců, pro 121, proti 14).
35.
Poslanecká sněmovna návrh zákona postoupila Senátu dne 4. 4. 2016 jako tisk č. 248/0. Organizační výbor dne 6. 4. 2016 stanovil garančním výborem výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jej projednal dne 26. 4. 2016 a přijal usnesení č. 191 (o schválení), které bylo rozdáno jako tisk č. 248/1. Návrh byl projednán a schválen dne 27. 4. 2016 na 23. schůzi Senátu (usnesení č. 421), kdy z přítomných 61 senátorek a senátorů hlasovalo pro 41, proti bylo pouze 9 hlasů (návrh na zrušení uvedených ustanovení zákona však podepsalo 25 senátorů).
36.
Zákon byl doručen prezidentu republiky k podpisu dne 4. 5. 2016 a předsedovi vlády dne 3. 6. 2016. Jmenovaní jej podepsali. Zákon byl vyhlášen dne 9. 6. 2016 ve Sbírce zákonů.
37.
Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že je mu známo, že v době přípravy nynějšího rozhodnutí probíhá podle plánu legislativních prací vlády na rok 2018 příprava obsáhlé novelizace zákona o potravinách, jejímž cílem je adaptace předmětné části právního řádu České republiky na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin. Vzhledem k tomu, že právní úpravy navržené ke zrušení se týká přímo jen návrh doplnit § 11 odst. 2 zákona o potravinách o větu „Tato povinnost se nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu nad 0,5 % objemových“, nebyl shledán důvod případně vyčkat na ukončení zákonodárného procesu v posuzované věci.
38.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 180/2016 Sb. byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Tuto skutečnost nezpochybňuje ani navrhovatelka.
VII.
Meritorní posouzení návrhu
39.
Navrhovatelka napadá shora uvedená ustanovení zákona o potravinách (viz sub 2 až 4), která ukládají provozovatelům potravinářských podniků s prodejní plochou větší než 400 m2 pod hrozbou finanční sankce (jejími slovy) „povinnost bezplatně darovat“ bezpečné, avšak neprodané či již neprodejné potraviny humanitárním nebo charitativním organizacím (tzv. potravinovým bankámbankám). Zdůvodňuje to tím, že jde o porušení jejich vlastnického práva v podobě vyvlastnění v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny nebo v podobě naturálního zdanění v rozporu s čl. 11 odst. 5 Listiny ve spojení s čl. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy. To se podle ní projevuje v řadě dalších pochybení a nedostatků napadené právní úpravy.
40.
Její námitky (podrobně viz sub 5 až 9, 30) pro účely vypořádání argumentace návrhu lze shrnout takto:
a)
nikdo nemůže být nucen (s ústavně uznanými výjimkami) se svého majetku zbavovat, neboť součástí vlastnického práva je svoboda věc držet a nakládat s ní,
b)
jde proto o porušování vlastnického práva provozovatelů potravinářských podniků zavedením tzv. smluvního přímusu, tedy povinnosti uzavřít darovací smlouvu s určenými osobami, aniž je zde právo na protiplnění, přitom vyvlastnění je podle čl. 11 odst. 4 Listiny možné jen ve veřejném zájmu, což je rozdíl oproti závaznosti vlastnictví podle čl. 11 odst. 3 Listiny, která je stanovena i vůči obecnému zájmu,
c)
vyvlastnění je jako individuální právní akt přezkoumatelné soudem; napadená ustanovení však vyvlastňují majetek přímo, čímž je znemožněn soudní přezkum, a tím porušeno právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny,
d)
napadená ustanovení nelze podřadit ani pod jednu z ústavních oblastí závaznosti vlastnictví v čl. 11 odst. 3 Listiny, která je spojena s povinností nějak jednat nebo se něčeho zdržet, nemůže však jít o povinnost bezplatně se vlastnictví zbavit,
e)
zákonodárce zavedl fakticky naturální daň, přičemž jejím příjemcem není veřejný rozpočet státu či jiné veřejnoprávní korporace, ale jsou jimi soukromoprávní subjekty, čímž je stírán rozdíl mezi veřejným a soukromým; stát by v takovém případě musel být jejím příjemcem a přímo ji přerozdělovat, soukromoprávní subjekt to činit nemůže,
f)
jestliže stát shledá nutnost takové podpory (jako součást veřejné politiky hodné veřejnoprávní podpory), má zatížit nutným zvýšením příjmů státu všechny, a nikoliv jen vybrané subjekty,
g)
jakoukoli státní politiku, včetně sociální, musí stát organizovat a platit sám, její náklady nelze přenášet jen na některé soukromoprávní subjekty,
h)
boj proti chudobě má být „charitativními subjekty“ jakožto soukromoprávními osobami prováděn v obecném zájmu; v takovém případě však nejde o veřejný zájem s možností vyvlastnění jiných,
i)
vláda tak fakticky privatizuje veřejnou správu ve prospěch „neziskovek“ stojících mimo demokratickou kontrolu, neboť fiskální zájmy zajišťuje - mimo řádnou kontrolu veřejných financí - nuceným darem; tím došlo k porušení principu demokracie jako základního principu našeho státu,
j)
zákonem o potravinách není řešena odpovědnost za škodu,
k)
neřeší se ani náklady na dopravu potravin od podnikatelů k těmto organizacím,
l)
stejně tak zde není naplněna ústavní podmínka náhrady, a to ani nějakou paušální formou; přitom toto zboží s daňovou povinností je provozovatel zákonem nucen někomu darovat,
m)
argument, že současně jde o plnění mezinárodních závazků, považuje navrhovatelka za pokrytecký.
41.
Podle navrhovatelky tím napadená ustanovení porušují shora uvedená ustanovení ústavního pořádku; současně tvrdí, že nemohou ani obstát v testu proporcionality. Ústavní soudÚstavní soud po posouzení těchto námitek a provedení testu proporcionality, stejně jako po přihlédnutí k obecným východiskům úsilí o zamezení plýtvání potravinami v rámci EU a dalších mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, dospěl k závěru, že v rámci abstraktní kontroly ústavnosti napadená ustanovení zákona o potravinách obstojí, a návrh je proto třeba jako nedůvodný zamítnout.
VIII.
Obecná východiska
42.
Obecně je třeba zdůraznit, že napadená ustanovení zákona o potravinách jsou součástí úsilí mezinárodního společenství (viz níže sub 43 a násl.) i jednotlivých států řešit závažné otázky související s plýtváním potravinami, což má zásadní dopad na sociální a bezpečnostní situaci ve světě i v jednotlivých státech a na další zhoršování životního prostředí. Vše to souvisí s nutností provádět opatření v oblasti zemědělství, rybolovu, dopravy, skladování, prodeje a likvidace potravin. Rozhodl-li se zákonodárce tuto problematiku řešit v rámci České republiky, zapojuje se tak do úsilí celé řady jiných států. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu však není hodnotit, zda jsou zvolené prostředky dostačující (k tomu nejsou stanovena žádná závazná měřítka, pouze se vytyčují cíle), nýbrž zda neodporují ústavnímu pořádku, který je třeba pojímat systémově jako celek hodnocený podle zásady koherence. Při hodnocení ústavnosti zásahu do navrhovatelkou uváděných základních práv a svobod je proto třeba vycházet nikoli pouze ze dvou vybraných ustanovení vytržených z kontextu ústavního pořádku a mezinárodních závazků. Napadenou zákonnou úpravu je nutno posuzovat v kontextu s preambulí Ústavy, jejími čl. 1 odst. 1 a 2, čl. 2, 7, 10a, v Listině pak nejen s čl. 1 a 11, nýbrž i s čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 1, čl. 4, 26, 30 až 32, 35, 36 a čl. 41 odst. 1. Tento soulad (popř. rozpor) je třeba posoudit jak z hlediska těch, do jejichž právního postavení je zasahováno (oblast zásahových opatření a jejich ústavnost), tak ale i z hlediska těch, kteří s ohledem na svou životní situaci pomoc státu takovou formou potřebují (oblast pozitivního plnění v jejich prospěch opět v rámci ústavního pořádku) a stát s ní ve svém ústavním pořádku počítá již tím, že stanoví, že „vlastnictví zavazuje“ a že „státní moc slouží všem občanům“ (čl. 11 odst. 3 Listiny ve spojení s čl. 2 odst. 3 in principio Ústavy). Jde tak jen o posouzení, zda při volbě prostředků (cíl je nepochybný) zákonodárce nesáhl po těch, které ústavní pořádek nepřipouští. Tato opatření je přitom třeba chápat i v kontextu mezinárodním a nadnárodním (potravinové právo a politiky EU), neboť jsou jejich součástí, a současně je nutno je brát v úvahu při hodnocení legitimity sledovaného cíle a vhodnosti napadené právní úpravy v rámci testu proporcionality (viz níže).
43.
Touto problematikou se tak zabývají pravidelně orgány EU. Již v roce 2012 k tomu zaujal stanovisko Evropský parlament v usnesení ze dne 19. 1. 2012 o zastavení plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU (2011/2175(INI)). Stejně tak je třeba poukázat na závěry přijaté Radou EU na jejím 3479. zasedání konaném dne 28. 6. 2016 v materiálu O ztrátách potravin a plýtvání potravinami (dostupné na http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10730-2016-INIT/cs/pdf) vycházející z odhadů FAO, podle kterých se ztratí či skončí v odpadu ročně téměř třetina, tj. 1,3 miliardy tun veškerých potravin určených pro lidskou spotřebu (viz Měřeno podle hmotnosti. FAO, 2011. Global food losses and food waste - extent, causes and prevention. Řím: OSN FAO). To pak má značné hospodářské, sociální a environmentální dopady, kdy podle studie Mezinárodního panelu pro zdroje v rámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nazvané Potravinové systémy a přírodní zdroje (http://www.unep.org/resourcepanel/KnowledgeResources/AssessmentAreasReports/Food/tabid/133335/Default.aspx) stojí ztráty potravin a plýtvání potravinami celosvětové hospodářství 990 miliard USD ročně. Ztráty potravin a plýtvání potravinami vedou k jejich nedostatku a zvyšují podvýživu. Kromě toho se na potraviny, které se nakonec ztratí či vyplýtvají, spotřebuje přibližně čtvrtina vody používané pro zemědělské účely, využije orná půda o rozloze Číny, vyprodukuje přibližně 8 % celosvětových emisí skleníkových plynů a tato situace má zároveň podíl na ztrátě biologické rozmanitosti. V rámci EU se i pro současnost odhaduje, že potravinový odpad představuje hodnotu cca 143 mld. euro [viz Pokyny EU k darování potravin. Sdělení Komise ze dne 25. 10. 2017 (2017/C 361/01) - dále jen „sdělení Komise 2017“.]. Tato oblast se proto stala předmětem zájmů nejen vědy [k metodologii hodnocení plýtvání viz např. Thyberg, K. L., Tonjes, D. J. Drivers of Food Wastage and their Implications for Sustainable Policy Development. Technology & Society Faculty Publications, 11, 2016 (dostupné na https://commons.library.stonybrook.edu/techsoc-articles/11)], nýbrž i mezinárodního společenství, a lze ji považovat za otázku obecného zájmu, popř. sledování obecného blaha, což Listina v kontextu posuzované věci vyjadřuje tradičním obratem „vlastnictví zavazuje“ (čl. 11 odst. 3 věta první), jak již bylo shora připomenuto.
44.
Ústavní soudÚstavní soud si je vědom skutečnosti, že zvolené prostředky v zákoně o potravinách směřují sice jen do jedné menší, nicméně z hlediska účelu šetření významné oblasti boje proti plýtvání s potravinami. Tento závěr vyplývá ze zvláštní zprávy, kterou zpracoval Evropský účetní dvůr (viz podrobně na https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_34/SR_FOOD_WASTE_CS.pdf, dále jen „audit“). Z údajů obsažených v této zprávě vyplývá, že prostředky zabraňující plýtvání s potravinami jsou různě prakticky využitelné, přičemž se dají z hlediska efektivity provádění opatření (viz audit, s. 9) na stupnici od nejúčinnějších po nejméně účinné seřadit takto: 1. předcházení vzniku (co se nevyrobí, to se nezmaří), 2. darování, 3. krmivo, 4. recyklace, 5. jiné využití než potrava nebo krmivo a 6. odstranění. Audit proto doporučuje zejména opatření v oblasti prevence a darování, i když právě v této druhé oblasti auditoři podotýkají, že se zde naráží na problémy výkladu právních předpisů. To je konečně problém, na který navrhovatelka poukazuje v podmínkách České republiky, a proto z hlediska posouzení ústavnosti přijatých zákonných opatření předkládá věc k rozhodnutí Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.
45.
Pro vyjasnění předmětu řízení Ústavní soudÚstavní soud dále připomíná, že podle definice FAO je třeba rozlišovat mezi ztrátou potravin, kterou je snížení množství nebo kvality potravin bez ohledu na důvod, a plýtváním potravinami, které je pak součástí ztráty potravin a rozumí se jím vyhazování nebo alternativní (nepotravinové) využití bezpečných a výživných potravin určených pro lidskou spotřebu, jež probíhá v celém potravinovém řetězci od prvovýroby po konečnou spotřebu v domácnosti (http://www.fao.org/platform-food-loss-waste/food-waste/definition/en). Již zmíněný audit (s. 9 až 10) uvádí, že pro rok 2012 byl odhad plýtvání s potravinami v rámci EU cca 88 mil. tun, přičemž i přes přijímaná opatření a zákonnou úpravu v členských státech EU to pro rok 2020 má být již 123 mil. tun ročně. Pro Českou republiku je možno uvést údaje z doby přijetí napadené právní úpravy. Podle informace z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (Hospodářské noviny 30. 12. 2016 - dostupné též na https://byznys.ihned.cz) se odhaduje, že v České republice se ročně nevyužije cca 729 tisíc tun potravin, tedy 69 kg na jednoho obyvatele (více jak kilogram týdně), jiné odhady hovoří až o 80 kg ročně. Ústavní soudÚstavní soud zde podotýká, že si je vědom toho, že metodika a metodologie měření ztrát a plýtvání s potravinami je ve vývoji, a že se tak nutně výsledky měření obecně i v jednotlivých státech rozcházejí (např. pro Polsko se uvádí 180 kg, ale i 247 kg ročně). To nic nemění na závěru o závažnosti této problematiky a potřeby její koordinované regulace (legitimní cíl).
46.
Z hlediska efektivnosti opatření se ukazuje, že ve shora uvedených oblastech plýtvání jsou mezi jednotlivými členskými státy EU právě díky opatřením proti plýtvání (ať již v rovině práva, nebo tradiční šetrnosti a dobročinnosti) značné rozdíly. Nejnovější výzkum v rámci Výzkumného projektu FUSIONS financovaného EU (pozn. - projekt Využití potravin k sociální inovaci prostřednictvím optimalizace strategií prevence plýtvání) ve studii Estimates of European food waste levels. FUSIONS. Reducing food waste through social innovation (Stockholm, 31. 3. 2016, dostupné na https://www.eu-fusions.org/phocadownload/Publications/Estimates %20of%20European%20food%20waste%20levels.pdf) v rámci analýzy 28 členských států EU uvádí (s. 4), že v těchto státech (údaje jsou různě spolehlivé) v průměru dochází k tomu, že cca 20 % vyrobených potravin zůstane nevyužito (cca 173 kg na osobu). Přitom největší podíl na plýtvání představují domácnosti - cca 46,5 %, následuje zpracování 16,9 %, restaurace a jídelny 10,5 %, prvotní výroba 9,1 % a konečně prodej 4,6 % (s odchylkami v různých státech). Shora uvedený audit (s. 10) uvádí starší údaje (domácnosti cca 52 %, výroba 23 %, zpracování 17 % a maloobchod 9 %).
47.
Dospěl-li zákonodárce po zhodnocení situace v České republice k závěru, že v této oblasti, významné pro zamezení plýtvání potravinami (oblast prodeje - viz sub 44), jsou značné rezervy, nelze jeho snahu tuto oblast řešit právní úpravou samu o sobě považovat za nadbytečnou či dokonce nežádoucí. Z hlediska možností zabránit plýtvání je však zřejmé, že právě v oblasti maloobchodu (zejména pak velkých prodejen) jsou možnosti zabránit plýtvání současně ve spojení s řešením jiných palčivých sociálních otázek největší. V případě jídelen a restaurací je to možné z povahy věci jen velmi omezeně (ani zde ale majitelé na konci prodejní doby jídlo nerozdávají hostům, nýbrž sociálně potřebným), v případě domácností se předpokládá spotřeba bez možnosti kontroly bezpečnosti potravin. Na rozdíl např. od elektrospotřebičů (protože ty je vždy třeba zlikvidovat, nejí se), kde spotřebitelspotřebitel platil při nákupu poplatek za likvidaci tzv. historického elektroodpadu [srov. k tomu nález ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 28/06 (N 222/51 SbNU 753; 69/2009 Sb.) - všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz], tak lze využití nespotřebovaných potravin v domácnostech obtížně právně regulovat (v podstatě by to pro spotřebitelespotřebitele znamenalo zdražení, i kdyby je snědl). V tomto ohledu je proto oblast regulace v zákoně o potravinách vhodně zvolena, přičemž např. v oblasti výroby potravin mohou jít zásahy státu především opačným směrem (srov. např. vybíjení chovů prasat, krav, drůbeže při prevenci nakažlivých chorob nebo dotační programy zaměřené na omezení výroby potravin).
48.
Pro úplnost ještě Ústavní soudÚstavní soud na úvod obecných východisek pro hodnocení sledovaného cíle konstatuje, že povinnost provozovatelů prodejen poskytovat bezplatně potraviny pro charitativní či humanitární účely pod hrozbou finanční sankce není (jak vyplývá i z přehledu zpracovaného analytickým odborem Ústavního souduÚstavního soudu k 25. 9. 2017, A-2017-10-JF) v evropských zemích běžná. Není zakotvena u našich nejbližších sousedů, jako jsou Spolková republika Německo, Rakouská republika a Slovenská republika, není stanovena ani v Italské republice či ve Velké Británii. Současně je třeba vzít v úvahu, že v západních zemích má darování neprodejných potravin a dobročinnost poměrně dlouhou tradici, přičemž v nich byl, často za určité podpory státu (např. formou daňových úlev, státních pobídek či dotací, jako tomu je v Italské republice a ve Velké Británii), vybudován dobře fungující systém distribuce darovaných potravin potřebným osobám; např. v Německu tento systém vznikl již v roce 1993, přičemž na spolkové úrovni působí centrální potravinová bankabanka (Bundesverband Deutsche Tafel e. V.), ve Velké Británii to je dobročinná organizace Akční program v oblasti odpadů a zdrojů (Waste and Resources Action Programme). V Belgickém království je upravena zejména otázka trvanlivosti potravin darovaných potravinovým bankámbankám a možnosti jejich prodloužené doby spotřeby. Ústavní soudÚstavní soud však považuje za potřebné připomenout i nedávné rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu Spolkové republiky Německo, podle kterého musí svoboda podnikání a právo na informační sebeurčení v případě porušení předpisů o potravinách a krmivech ustoupit zájmu veřejnosti na informace o takovém porušení, a sleduje proto legitimní cíl (blíže viz BVerfG, Beschluss vom 21. 3. 2018 - 1 BvF 1/13. In: Neue Juristische Wochenschrift, 2018, č. 29, s. 2109-2114). Taková informace (i v této oblasti) může mít v konečném důsledku často tíživější následky pro provozovatele než uložená pokuta.
49.
Oproti tomu sankce za to, že vymezené obchody s potravinami neuzavřou dohodu, na jejímž základě by bezplatně poskytovaly potraviny charitativním organizacím, je zakotvena ve Francouzské republice. Ta zřejmě jako první stát na světě (následovaná Českou republikou) po vyhodnocení zkušeností přikročila ke stanovení povinnosti uzavřít smlouvu se současnou pohrůžkou peněžní sankce. Současná právní úprava přidělování potravin je obsažena v čl. L 541-15-6 zákoníku životního prostředí (Code de l´environnement). Jeho bod I stanoví, že do jednoho roku po vyhlášení zákona č. 2016-138 z 11. 2. 2016 o boji proti potravinovému plýtvání (právě tento zákon změnil zákoník životního prostředí) nebo do jednoho roku po jejich otevření nebo od data, kdy jejich prodejní plochy překračují minimální práh (tj. 400 m2), musí maloobchody s potravinami, jejichž prodejní plochy překračují tento práh, nabídnout příslušným charitativním organizacím uzavření dohody, která by upřesňovala, jak budou potraviny na tyto organizace bezplatně převáděny („sont cédées á titre gratuit“, tedy nikoli „sont données“). Na všechny maloobchody, které uzavřely tuto dohodu před vyhlášením zákona o boji proti potravinovému plýtvání, se nahlíží tím způsobem, že naplnily danou povinnost. Bod II předmětného článku zákona potom stanoví, že nerespektování povinnosti předpokládané bodem I bude potrestáno pokutou jako přestupek III. stupně. Podle trestního zákona (Code pénal) by výše této pokuty měla dosahovat (spíše symbolických) 450 euro (srov. čl. 131-13 trestního zákona). Ovšem bod III daného článku stanoví, že distributor v potravinovém sektoru, který záměrně učiní neprodané a ještě poživatelné potraviny nezpůsobilými ke spotřebě (výslovně je např. zakázáno polévat je chlorem), aniž by byla dotčena ustanovení o sanitární bezpečnosti, bude potrestán pokutou ve výši 3 750 euro. Hrozí mu však zároveň doplňkový trest zveřejnění pokuty na vývěsce (la peine complémentaire d´affichage) anebo medializace vyneseného rozhodnutí, a to podle podmínek stanovených čl. 131-35 trestního zákona (vše dostupné např. na https://www.legifrance.gouv.fr). Podstatné jsou pak dopady této úpravy, kdy se Francie dostala do čela celosvětového žebříčku „Food loss and waste“ států s nejmenší mírou plýtvání potravinami (viz k tomu shrnutí v Food Sustainability Index. 2017, s. 4 - dostupné na http://foodsustainability.eiu.com/wp-content/uploads/sites/34/2016/09/FoodSustainabilityIndex2017GlobalExecutiveSummary.pdf, kde oproti shora uvedenému průměru 20 % dosáhla 1,8 %, podrobnosti včetně metod výpočtů a hledisek obsahuje materiál Food Sustainability Index Methodology. Dostupné na http://foodsustainability.eiu.com/wp-content/uploads/sites/34/2017/12/BCFN_EIU_FSI_methodology_final.pdf).
50.
Ovšem samotná skutečnost, že zakotvení dané povinnosti není v dalších zemích úplně běžné, o samotné ústavní (non)konformitě daného opatření nevypovídá. Je zřejmé, že řešení přijaté Českou republikou není zcela ojedinělé, přičemž nelze pominout ani určité historické odlišnosti, jež spočívají v tom, že v západních evropských zemích má charitativní (tj. dobrovolná) činnost velkou tradici a mediální potenciál, stejně tak jako ohleduplný přístup k životnímu prostředí, takže potřeba přijetí obdobné úpravy nemusí být zákonodárcem chápána jako naléhavá, neboť výsledky dosažené na základě pouhé dobrovolnosti považuje za dostatečné. Souvisí to i s tím, že v naší kultuře je považováno plýtvání potravinami tradičně (zejména po válkách) za závažný etický problém.
51.
Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu však není posuzovat, jaký systém je v podmínkách České republiky vhodnější (to je věcí zákonodárce), ale pouze to, zda příslušná právní úprava obstojí v testu ústavnosti. Za tímto účelem bylo nezbytné posoudit, zda napadenými zákonnými ustanoveními dochází k zásahu do vlastnického práva dotčených subjektů, jak bylo v návrhu tvrzeno, a v kladném případě, zda tak bylo učiněno v ústavněprávních mezích; v tomto rámci Ústavní soudÚstavní soud zkoumá, zda daný zásah byl legální (tj. zda byl realizován formou zákona) a legitimní (tj. zda sledoval konkrétní veřejný zájem, popř. směřoval k obecnému blahu) a zda negativa, která se projevují v zásahu do základních práv a svobod provozovatelů potravinářských podniků s prodejní plochou nad 400 m2, nejsou nepřiměřená pozitivům, jež z přijatého opatření pro společnost plynou (tzv. princip proporcionality), takže je po nich nelze z hlediska obecného zájmu společnosti jako celku spravedlivě požadovat.
IX.
Právní povaha napadeného zásahu do vlastnických práv dotčených subjektů
52.
Navrhovatelka v této části své argumentace namítá (viz souhrn sub 40a až 40e), že předmětný zásah do vlastnického práva nelze kvalifikovat jako pouhé omezení vlastnictví (sc. vlastnických práv) podle čl. 11 odst. 3 Listiny, neboť napadená ustanovení jednak nelze podřadit „pod žádnou z oblastí ústavnosti závaznosti vlastnictví“, jednak pod toto ustanovení nespadá povinnost „bezplatně se zbavit vlastnictví“, ale jen povinnost jednat či se nějakého jednání zdržet.
53.
Jde-li o právní kvalifikaci daného zásahu, navrhovatelka má za to, že jde o vyvlastnění, a tak jeho „oprávněnost“ musí být posuzována v režimu čl. 11 odst. 4 Listiny. Vyjde-li Ústavní soud z předpokladu, že povinnost poskytnutí se netýká potravin, pro něž má provozovatel nějaké jiné ekonomické využití (popřípadě, které mají nějakou penězi vyčíslitelnou hodnotu), pak dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu již o vyvlastnění hovořit nelze, a věc je tak třeba kvalifikovat jako omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 3 ve spojení s čl. 4 odst. 2 Listiny (viz dále), jehož porušení navrhovatelka rovněž namítá. Nejde však jen o to, že zde není žádná majetková hodnota (viz k tomu např. sub 58, 67), za níž by mohla či měla být náhrada poskytována. Pominout nelze ani samotnou povahu věci, neboť v ní nejde o jednorázový zásah do majetku provozovatelů, ale spíše o opakující se povinnost. Ostatně kdyby musel být pro každý případ „vyvlastnění“ potravin vydáván individuální právní akt, daný systém by v praxi mohl fungovat jen stěží. Dlužno dodat, že argumentuje-li navrhovatelka tím, že čl. 11 odst. 4 Listiny zakotvuje přísnější podmínku ústavní konformity předmětného zásahu „ve veřejném zájmu“, zatímco čl. 11 odst. 3 Listiny jen podmínku „v obecném zájmu“, Ústavní soud v souzené věci takové rozlišování nepokládá za nutné, nehledě na to, že kritérium použité navrhovatelkou není validní (viz níže zejména sub IX. C a IX. E).
IX. A
Legalita zásahu a jeho předmět
54.
Úvodem Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že napadené opatření státu bylo vydáno ve formě zákona, a tudíž je zřejmé, že byla splněna podmínka legality případného zásahu do vlastnických práv, se kterými počítá čl. 11 odst. 2 až 5 Listiny. To by samozřejmě ale nedostačovalo, protože by tak byla ochrana vlastnického práva vydána na „pospas“ obyčejnému zákonodárci. Zde je třeba uvést, že ustanovení čl. 11 odst. 1 věty druhé Listiny směřuje zejména, stejně jako jeho vzor z roku 1990, tj. čl. 7 odst. 2 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění ústavního zákona č. 100/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé federativní republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, („Stát poskytuje všem vlastníkům rovnocennou ochranu.“), proti porušení rovnosti vlastníků v podobě různé intenzity ochrany různých forem vlastnictví. Tak tomu bylo zejména v občanském, trestním a ústavním právu do roku 1990 a uvedená revize ústavních východisek vlastnického práva proto byla přijata s cílem zavedení jednotného pojmu vlastnictví s jednotným právním režimem. Navrhovatelce lze přisvědčit v tom, že čl. 11 odst. 1 věta první Listiny nezakládá právo na účast na cizím majetku.
55.
Stejně tak čl. 11 odst. 3 Listiny nezakládá něčí nárok na solidární plnění z cizího majetku, nýbrž jen ukládá určité povinnosti vlastníkovi a vymezuje prostor, ve kterém se jinak jeho „právní panství nad věcí“ může pohybovat, popř. za jakých podmínek lze provozovat podnikání v tomto oboru (srov. čl. 26 odst. 2 Listiny). V této souvislosti Ústavní soud jen na úvod připomíná, že navrhovatelka svou argumentací v podstatě zpochybňuje tzv. sociální funkci vlastnictví, která je ve vazbě na obecný zájem v čl. 11 odst. 3 Listiny zdůrazněna. Vlastnictví tak nemůže sloužit pouze jako panství majitele nad věcí, nýbrž jej (právě jako majitele) současně zavazuje k určitému chování. Touto námitkou navrhovatelka proto vrací diskusi nad povahou vlastnictví nejméně o 150 let zpět do vývojem překonaných poměrů státu jako „nočního hlídače“ s pojetím vlastnictví pouze jako výlučného a ničím neomezeného právního panství nad věcí, bez ohledu na to, jaké škody či zátěže může způsobit jiným. Současně se ale vrací k otázkám, které představují vývojovou linii názorů vedoucích k uznání sociální funkce vlastnictví v naší historii. Zde lze poukázat na to, že k rozvoji této funkce přispěl postupně již rakouský ministr financí Emil Steinbach v roce 1878, kdy je zmiňována jeho přednáška Die Pflichten des Besitzes. Tyto myšlenky pak ve své funkci uplatnil zejména v roce 1885 v diskusi o úrazovém pojištění, vedené o tom, zda si je má platit dělník sám, nebo stát, anebo ten, komu jeho nebezpečná práce přináší zisk (vlastník podniku - viz k tomu Gumplowicz, R. Das österreichische Staatsrecht. 3. vydání. Wien : Manz, 1907, zejm. s. 667-670, a Wittmayer, L. Die Weimarer Reichsverfassung. Tübingen: Verlag Mohr-Siebeck, 1922, s. 29-30). Ve stejné době obdobně argumentuje Švýcar J. Platter (Die Pflichten des Besitzes. Berlin: Verlag von K. Habel, 1882), následně byla tato funkce vlastnictví zdůrazněna v encyklice papeže Lva XIII. Rerum novarum (O nových věcech) z 15. 5. 1891, poté ve Francii rozvíjena v teorii solidarismu Léona Duguita, posléze byla tato funkce vlastnictví zakotvena v německé Výmarské ústavě v čl. 153, poté ještě důrazněji v čl. 14 Základního zákona Spolkové republiky Německo. Německý vzor sleduje i naše Listina v čl. 11 odst. 3 větě první. Z tohoto pohledu je proto nutno pohlížet na celou problematiku nejen z hlediska statického, nýbrž i dynamického, kdy se funkce vlastnictví ve vztahu k jeho předmětu časem mění, ale i z hlediska účelového určení předmětu vlastnictví, což je rovněž aspekt, který je v argumentaci navrhovatelky zcela pominut. Zákon o potravinách snad nelze srovnávat s dekretem prezidenta republiky č. 101/1945 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ve znění pozdějších předpisů, popř. se znárodňováním a združstevňováním obchodu po roce 1948, neboť zapadá do snah o řešení několika klíčových problémů současnosti v měřítku státu, EU i celého světa.
56.
Proto se Ústavní soudÚstavní soud zaměřil na ústavněprávní kvalifikaci daného opatření a posouzení jeho právních důsledků, včetně toho, zda, resp. jakou měrou (intenzitou) zasahuje do daného základního lidského práva, které v sobě rovněž zahrnuje právo vyloučit z něj ostatní. V tomto bodě bylo předně nezbytné blíže specifikovat povinnost, jež napadenými ustanoveními byla dotčeným subjektům stanovena. Přitom nebylo třeba se zabývat jinými předměty vlastnického práva, než jsou movité věci (potraviny). Zde Ústavní soudÚstavní soud vyšel z notoriety, že vlastnické právo zahrnuje jednotlivá dílčí oprávnění vlastníka, kterými jsou právo věc držet, užívat, požívat a nakládat s ní; posledně uvedené oprávnění pak zahrnuje právo vlastníka zejména věc úplatně převést na jinou osobu, darovat ji, opustit nebo dokonce zničit.
57.
A právě dispoziční oprávnění vlastníka (zde provozovatele potravinářského podniku) je v daném případě „ve hře“, neboť ten je dotčen zpochybňovanou povinností poskytnout shora definované potraviny neziskovým organizacím. Zde je třeba uvést, že v posuzované věci jde o zvláštní situaci, kdy si provozovatelé potravinářských podniků nepořizují předmětné movité věci (tj. potraviny) z toho důvodu, aby je drželi, užívali, darovali, opouštěli, požívali či ničili, ale aby je - coby zboží - úplatně se ziskem převedli na jiné osoby, jimiž zpravidla jsou koneční spotřebiteléspotřebitelé. Nedovolují-li (již) právní předpisy další prodej (a pro povahu věci nelze provést opatření, aby potraviny zákonné podmínky splnily, nebo to není z ekonomického hlediska účelné), nezbývá provozovateli prodejny než se takovýchto potravin „zbavit“. Ten se však zde již může dostat, a zpravidla dostává, na pole veřejného práva z hlediska ochrany zdraví jiných, veřejného zdraví, popř. hospodaření s odpady. To zpravidla znamená, že je sám musí zlikvidovat jako odpad [srov. § 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpadech“)], případně tak může/musí učinit prostřednictvím svého dodavatele. Další reálnou, byť patrně ne příliš častou možností je toto zboží zpeněžit mimo prodejnu (např. jako surovinu či krmivo) či jinak využít pro vlastní potřebu a konečně je darovat nebo s ním naložit jiným způsobem, který není v rozporu s ústavními kautelami čl. 11 odst. 3 Listiny. Tento aspekt navrhovatelka zcela pomíjí.
58.
Konečně, není-li zde možnost dalšího prodeje či jiného využití, nemá zboží pro dotčené subjekty žádnou hodnotu, popř. ji mohou převýšit náklady na likvidaci, které jsou s tím spojeny. Zde je třeba poukázat na další notorietu, totiž že hodnota věci je dána tím, jaký význam obsahu vlastnického práva dává předmětu svého vlastnictví vlastník. Z toho se také odvíjí hodnota jeho vlastnického práva a úsudek, zda k omezení této hodnoty skutečně došlo (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. 22 Cdo 1425/2014), a dále to, jak je tuto hodnotu možno vyjádřit v rámci platné právní úpravy (např. „přiměřené protiplnění“, „spravedlivá cena“, „spravedlivá tržní cena“, „hodnota věci“, „cena obvyklá“, „mimořádná cena věci“ apod.) s ohledem na možné veřejnoprávní zásahy ovlivňující určení takové ceny (předkupní právo, stavební uzávěra, opatření památkové péče apod.).
59.
Totéž se týká vztahu vlastníka (provozovatele, obchodníka) ke zboží nabízenému k prodeji, které se stalo veřejnoprávním zásahem (České republiky i EU, neboť je jejím členským státem) neprodejným, byť je bezpečným. Jistě ani navrhovatelka nezastává názor, že uvedeným návrhem je sledován zájem obchodníků, aby mohli hromadit na svých provozovnách a skladech neprodejné a zkazitelné potraviny, když jim to navíc veřejnoprávní úprava hospodaření s odpady podle zákona o odpadech (ve vztahu k němu je v této části zákon o potravinách speciální úpravou) ani neumožňuje (např. § 3 odst. 4 zákona o odpadech), stejně jako to, že likvidace odpadu je zpravidla předmětem poplatku.
60.
Není zde rovněž oproti vyvlastnění požadováno veřejnoprávní rozhodnutí o odnětí vlastnického práva ke konkrétně identifikované věci. Když ale provozovatel svou povinnost nesplní, bude následně posuzováno, zda tak učinil ve svém soukromém zájmu a zda takový zájem měl mít přednost před zájmem veřejným (obecným blahem), popř. zda zde byl jiný veřejný zájem, o kterém usoudil, že mu dá přednost (např. darování potravin pro zoologickou zahradu). K tomu, zda přitom neporušil „povinnost poskytnout“, bude sloužit soudní přezkum případně uložené pokuty, proto je námitka navrhovatelky (viz sub 8, 40) týkající se porušení práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny nedůvodná (viz podrobněji sub 100 a násl.). Proto snaha navrhovatelky podsunout zákonodárci úmysl vyvlastňovat (či snad přesněji rekvírovat), neodpovídá zvolené právní úpravě, neboť nepřihlíží k tomu, co je předmětem poskytnutí (bezpečné, ale blíže definované požadavky potravinového práva nesplňující potraviny, které jsou předmětem obchodu, nikoli uchování) a kdo o tom rozhoduje (sám provozovatel). Jestliže je pak z čl. 11 odst. 4 Listiny možno dovodit právo na opětovné nabytí vyvlastněné věci, nejsou-li pro vyvlastnění splněny podmínky, v případě „povinnosti poskytnout“ to nebude prakticky přicházet do úvahy.
61.
V této souvislosti je proto nutné blíže analyzovat předmětnou právní úpravu (§ 3, 10 a 11 zákona o potravinách), kterou ani navrhovatelka jako celek nenapadá, a nepodsouvat zákonodárci něco, co jí ve skutečnosti nesledoval. To se týká především § 11 odst. 2 zákona o potravinách, který navrhovatelka požaduje zrušit jako celek. Podle tohoto ustanovení jsou však potravinami podléhajícími režimu podle § 11 odst. 2 zákona o potravinách pouze ty, které nesplňují požadavky uvedeného zákona (nejde o potraviny s prošlou dobou trvanlivosti, na ně se toto ustanovení nevztahuje) a přímo použitelných předpisů EU (výčet pramenů potravinového práva je obsažen v § 1 a vysvětlivkách č. 18 a 19 zákona o potravinách), ale jsou bezpečné. Konkrétně tak jsou zákonem za bezpečné potraviny považovány ty, které jsou:
-
nedostatečně nebo nesprávně označené [§ 3 odst. 1 písm. q) bod 3],
-
neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou prováděcím právním předpisem nebo deklarovanou výrobcem [§ 3 odst. 1 písm. q) bod 4],
-
poškozené nebo deformované [§ 3 odst. 1 písm. q) bod 5],
-
klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem [§ 10 odst. 1 písm. a)],
-
neznámého původu [§ 10 odst. 1 písm. c)].
Tyto pojmy pak blíže definuje jednak § 2 zákona o potravinách, jednak nařízení EU o potravinovém právu. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že o těchto závadách bude pořízen protokol dozorového orgánu podle zákona o potravinách, který omezí na základě svého kontrolního zjištění volné uvádění takových potravin do oběhu (na trh).
62.
Navrhovatelka přitom nezpochybňuje to, že nejsou bezpečné, nýbrž to, že se jich má provozovatel potravinářského podniku povinnost zbavit shora uvedeným postupem podle § 11 odst. 2 zákona o potravinách pod hrozbou sankce podle § 17 odst. 2 písm. j) a § 17f písm. c) zákona o potravinách, což označuje za vyvlastnění, in eventum za neústavně uloženou naturální daň. Neodpovídá však na související otázku, co a s jakými náklady pro sebe i pro životní prostředí takový provozovatel má s nimi učinit a jaký celospolečenský dopad by takové faktické „plýtvání“ mělo (a má) nejen v rámci České republiky, nýbrž i EU, popř. v celosvětovém měřítku, a co naopak jejich další využití může v tomto směru přinést.
63.
Všechny tyto kategorie potravin je provozovatel potravinářského podniku povinen podle § 3 odst. 1 písm. q) zákona o potravinách neprodleně vyřadit z uvádění na trh (viz k tomu též čl. 14 nařízení EU o potravinovém právu). I zde je opět třeba uvést, že pojem „uvádění na trh“ má v kontextu zákona o potravinách zvláštní význam a posuzovanou problematiku je třeba vykládat tak, jak to stanoví čl. 3 bod 8 nařízení EU o potravinovém právu. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že v tomto případě jde o přímo použitelný předpis unijního práva, nikoli jen o požadavek eurokonformního výkladu vnitrostátního práva. Nejde tak o situaci, ve které existuje několik možností výkladu, z nichž jen některé vedou k dosažení závazku, který převzala Česká republika v souvislosti se svým členstvím v EU, v níž je nutno volit eurokonformní výklad podporující realizaci závazku, nikoli výklad, který realizaci znemožňuje [viz nález ze dne 3. 5. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 66/04 (N 93/41 SbNU 195; 434/2006 Sb.)].
64.
Významné pro posuzovanou věc je proto uvedené nařízení EU o potravinovém právu v části, ve které definuje pojem „uvádění na trh“, neboť pouze v tomto kontextu dochází k navrhovatelkou tvrzenému zásahu do vlastnického práva. Uváděním na trh se v něm rozumí „držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové“. Z toho plyne, že vyřazení z uvádění na trh [uložené jako povinnost podle § 3 odst. 1 písm. q) zákona o potravinách] má zcela zásadní dopad na další nakládání vlastníka s těmito potravinami (i to, jakou mají pro něj hodnotu - viz shora sub 53). Tento aspekt však navrhovatelka rovněž zcela pomíjí, ačkoli odtud se právě odvíjí konstrukce zákonem stanovené povinnosti takové potraviny poskytovat k určenému účelu. Pouze u některých je možné jejich další využití („uvedení na trh“) po provedení takových opatření, jako je např. přebalení, úprava označení, odstranění klamavé reklamy (což asi prodejce činit nebude s ohledem na daleko větší ztráty, které by to přineslo), zjištění původu apod., což však s ohledem na rozměry prodejní plochy bude již složitě proveditelné a obvykle pracně značně náročné. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti je možné uvádět na trh i po tomto datu za splnění dodatečných požadavků stanovených v § 10 odst. 2 zákona o potravinách, avšak musí být takto označeny a odděleně umístěny a musí být bezpečné; ty pak pod režim § 11 odst. 2 zákona o potravinách nespadají, resp. povinnosti stanovené tímto ustanovením nepodléhají. Naopak potraviny s prošlým datem použitelnosti nejsou považovány za bezpečné, nesmějí být v tomto režimu využívány a napadená právní úprava se jich nedotýká.
IX. B
Rozsah a intenzita zásahu do vlastnického práva některých provozovatelů potravinářských podniků
65.
V návaznosti na to vyvstává otázka rozsahu dané povinnosti, tedy zda § 11 odst. 2 zákona o potravinách dopadá rovněž na potraviny, které mohou být provozovatelem nějakým způsobem mimo prodejnu zpeněženy či jiným způsobem využity. V tomto případě totiž má předmětné zboží určitou ekonomickou hodnotu, o níž by byl při tomto širším výkladu provozovatel povinným poskytnutím krácen, a v případě, že by se tato povinnost týkala i těchto potravin, šlo by o velmi intenzivní zásah do vlastnického práva provozovatele, zvláště pak vzhledem k tomu, že se provozovateli nedostává jakékoliv kompenzace za případně utrpěné ztráty. Z ústavněprávního hlediska by pak šlo o odnětí vlastnického práva k movitým věcem, které pro něj představují ekonomickou hodnotu. Právě v tom je třeba vidět podstatu a smysl ochrany vlastnického práva (a pojmu vlastnictví v Listině). To lze kvalifikovat jako vyvlastnění, aniž by však pro ně byla splněna podmínka čl. 11 odst. 4 Listiny, tedy v prvé řadě, že se tak může dít jen za náhradu. V této souvislosti je dlužno podotknout, že z pohledu čl. 11 odst. 4 Listiny (i odlišností předmětu vyvlastnění) je třeba pojem „vyvlastnění“ chápat šířeji, než jak jej pojímá zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů.
66.
Ke zrušení napadených ustanovení však Ústavní soudÚstavní soud nepřistoupil, neboť dospěl k závěru, že takový jejich výklad by neodpovídal tomu, co zákonodárce jimi sleduje, a byl by nadměrně extenzivní. Naopak dospěl k závěru, že tato ustanovení je třeba vykládat restriktivně, to znamená, že k takovému zásahu zde právně podmínky vytvářeny nejsou. V souladu s ustálenou judikaturou pak platí, že existuje-li řešení v rovině ústavně konformního výkladu napadených norem, je třeba jej upřednostnit před řešením spočívajícím v jejich zrušení [viz např. nález ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)]. K rozsáhlé opačné argumentaci navrhovatelky je možno uvést zejména následující důvody pro tento postup.
67.
Daná povinnost se týká pouze takových potravin, které jsou pro provozovatele ve své podstatě již bezcenné, popř. které jsou z hlediska veřejnoprávních předpisů „odpadem“ (ač současně z pohledu spotřebitelůspotřebitelů jde stále o zboží, neboť pro ně může mít stále určitou užitnou hodnotu - na rozhodování o soukromé spotřebě potravin se pravidla potravinového práva nevztahují). Zde jedinou možnou alternativou likvidace potravin je jejich poskytnutí k jinému zákonem aprobovanému účelu, je-li to veřejným či dokonce obecným zájmem.
68.
Ovšem i v tomto případě dané opatření zakládá zásah do vlastnického práva provozovatele. Při posuzování jeho intenzity Ústavní soudÚstavní soud vycházel z toho, že formálně právně je provozovatel sice omezen (na svém právu věc zničit), ale je tomu tak v situaci, kdy prakticky nemá jinou možnost než potraviny (přímo či nepřímo) buď zlikvidovat jako odpad, a to způsobem, jaký plyne z příslušných právních předpisů (nejde tedy ani tak o oprávnění, ale spíše o právní povinnost), anebo je poskytnout k dalšímu využití. Jinak řečeno, namísto jedné povinnosti týkající se nakládání s neprodanými (neprodejnými) potravinami je provozovatelům uložena povinnost jiná, a to v převažujícím veřejném zájmu, který však nadměrně nepoškozuje soukromý zájem provozovatelů potravinářských podniků.
69.
K zásahu do vlastnického (dispozičního) práva k potravinám na trhu přitom dochází až v okamžiku, kdy je naplněna hypotéza § 11 odst. 2 zákona o potravinách, tedy kdy má provozovatel v prodejně s plochou větší než 400 m2 potraviny, které sice nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem EU upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, nikoli od okamžiku, kdy provozovatel potravinářského podniku potraviny nabude do vlastnictví. Na rozdíl od předkupního práva, kde k zásahu dojde v okamžiku rozhodnutí vlastníka o tom, že věc, na kterou se veřejnoprávní předkupní právo vztahuje, zcizí, v posuzované věci takový okamžik nastává v důsledku objektivních skutečností. Bude-li potravina prodána „včas“, k zásahu nedojde, stejně jako v případě, kdy provozovatel odstraní překážky, které mu v potravinovém právu brání v jejím prodeji.
70.
Konečně lze uvést, že napadená ustanovení § 11 odst. 2 a 3 zákona o potravinách nelze považovat za vyvlastňující opatření rovněž proto, že vyvlastnění se tradičně považuje za individualizovaný zásah do konkrétních práv k přesně určené věci vlastníka. Není jím proto obecné stanovení nějaké veřejnoprávní zátěže pro všechny ve stejné míře, což klasická teorie označuje jako znehodnocení (Entwährung) v širokém smyslu slova (blíže viz Layer, M. Principien des Enteignungsrechtes. Leipzig: Dunckler & Humblot, 1902, s. 10), přičemž veřejný zájem na expropriovaném (individualizovaném) předmětu musí být trvalý, nejen přechodný, takže může nakonec vést k zakotvení práva na zpětné nabytí (tamtéž, s. 213, 433 a násl.), což je v případě předmětných potravin stěží představitelné. To nakonec respektují i restituční předpisy České republiky. Stejně tak by mohlo jít o znárodnění, konfiskaci, reparaci atd.
IX. C
Pojem povinnosti poskytnout a námitka vyvlastnění či smluvního přímusu
71.
K tomu, co bylo právě uvedeno, je třeba ještě jednou zdůraznit, že navrhovatelka považuje napadený zásah do vlastnického práva z celé řady důvodů (viz sub 40) za vyvlastnění. Formulace zákona a jeho doslovný, nikoli extenzivní výklad takový závěr neumožňují. Zákon hovoří výslovně jen o „povinnosti poskytnout“ předmětné potraviny neziskové organizaci. Obrat „poskytnout“ je používán v našem právním řádu na mnoha místech a nejednotně, a to jak v souvislosti s úplatným, tak i bezúplatným plněním, stejně jako povinnost či možnost. Proto je tento polyvalentní pojem třeba definovat nebo vycházet z toho, že se jím rozumí z povahy věci samé, popř. že zákon musí stanovit, co je důsledkem neposkytnutí, tedy nesplnění povinnosti. Poskytnout potraviny podle § 11 odst. 2 zákona o potravinách a tabákových výrobcích je státem uloženou povinností, kterou proto nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, nýbrž právě jen jako omezení práva vlastníka ve způsobu, jak může s takovými potravinami naložit; další s tím nutně související podmínky musí být upraveny dohodou s neziskovou organizací, která je nositelem oprávnění, která z takové povinnosti provozovatele potravinářského podniku plynou. Zatímco vyvlastnění znamená odnětí vlastnického práva aktem veřejné moci, z „povinnosti poskytnout“ v kontextu potravinového práva (v jiných právních předpisech to může být jinak) plyne pouze to, že vlastník předmětných potravin je povinen pod hrozbou pokuty přenechat určité potraviny neziskové organizaci, jestliže ta o to požádá a uzavře s ním o tom dohodu. Zákon tuto dohodu nijak blíže neupravuje (ve Francii je zveřejněn schválený vzor dohody pro předávání potravin - viz údaje ve sdělení Komise 2017, s. 12), zřejmě i z důvodu toho, jak se toto ustanovení do zákona dostalo (jako pozměňovací návrh, viz sub 35), což jistě není omluvou. Zatímco povinný subjekt je vymezen vcelku určitě, pojem neziskové organizace jen jejím účelem, takže nemusí zahrnovat jen některou z patnácti potravinových bankbank, jak je to ale v praxi pravidlem. Stejně tak nejsou zákonem výslovně upraveny jiné náležitosti takové dohody, lze uvést příkladmo čas a způsob komunikace stran, čas a způsob poskytnutí, druh potravin, nesení nákladů odběru, možnost odmítnutí ze strany neziskové organizace a jeho důvody, trvání dohody v čase a další náležitosti, jako např. potvrzení potravinové bankybanky o množství a stavu poskytnutých potravin (viz ale „Zásady ,povinného darování potravin'“ dohodnuté jako společný koncept Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky a České federace potravinových bankbank, z. s., k provádění § 11 odst. 2 zákona o potravinách - dostupné na potravinovebanky.cz/wp-content/uploads/2018/01/Zasady-darovaní_FINAL.docx, kde jsou všechny podstatné otázky upraveny výkladem vzájemných práv a povinností i se vzorovou dohodou). Ještě více to platí pro předání poskytnutých potravin od zprostředkovatele (potravinová bankabanka je nezisková, nikoli ale charitativní či dobročinná organizace ve styku s konečnými adresáty poskytnutí potravin).
72.
Nezisková organizace (potravinová bankabanka v dosavadní praxi, dále jde zejména o charity a diakonie) přitom nemá zákonem stanovenu povinnost takové potraviny odebrat (viz ale „Zásady ,povinného darování potravin'“ - sub 71). Jestliže jí provozovatel takové potraviny nepředá k přesně stanovenému účelu použití, zůstávají v jeho vlastnictví a může být za to postižen pouze podle napadených ustanovení § 17 odst. 1 písm. j) a § 17f písm. c) zákona o potravinách. V rámci správního řízení pak má možnost se bránit a prokázat, že podmínky pro plnění zákonem stanovené povinnosti nenastaly (povinnost se na takové potraviny nevztahovala, odběratel s nimi nakládá jiným než zákonem předepsaným způsobem apod.). Nakonec ani roční aplikace napadených ustanovení dosud žádné významné problémy nepřinesla, nebudou-li k tomu počítány rostoucí náklady pro chod potravinových bankbank (na straně státu), neboť množství jimi odebraných potravin výrazně vzrostlo ku prospěchu těch, kterým jsou určeny.
73.
Proto nejde ani o skryté vyvlastnění, neboť zde není žádné veřejnoprávní rozhodnutí, kterým by byl provozovatel potravinářského podniku zbaven svého vlastnictví v okamžiku, kdy nastanou kumulativně podmínky nepoužitelnosti a současně bezpečnosti (viz sub 61, 69). Majetek nepřechází na neziskovou organizaci, když o to nepožádá, ale i ona je jen zprostředkovatel, který jej musí bezplatně postoupit dalším humanitárním, charitativním či dobročinným organizacím, které je poskytnou konečnému článku řetězu (azylovému domu, nouzovým noclehárnám, ubytovně, rodinám samoživitelek nebo jinak v tísni, jedinci v nouzi atd.).
74.
Povinnost „poskytnout“ nelze stavět ani na roveň povinnému darování či přesněji smluvnímu přímusu. Darování v této oblasti existuje, ale jako dobře známá akce v rámci Národní potravinové sbírky, která již pravidelně probíhá v obchodech, kdy lze zakoupit a přímo do připravených označených košů darovat trvanlivé potraviny, ale i jiné trvanlivé zboží. To je darování (avšak ze strany nakupujících, nikoli obchodníka) zprostředkovateli pomoci. V posuzované věci však o darování nejde, ačkoli se to snaží navrhovatelka zákonodárci podsunout. Darování jako právní jednání musí splňovat podmínku autonomie vůle na obou stranách, v pojetí navrhovatelky by snad potom bylo možné za darování označit i placení daní.
75.
Jde-li o samotné poskytnutí potravin, Ústavní soudÚstavní soud nemohl současně pominout, že autonomie vůle vlastníka při realizaci jeho oprávnění disponovat s věcí touto formou nutně zahrnuje nejen rozhodnutí o samotném poskytnutí, ale i volbu adresáta tohoto úkonu (ten však nemá stanovenu povinnost takové potraviny nutně odebrat). Jak přitom lze vyvodit z § 11 odst. 2 zákona o potravinách, provozovatel musí předmětné potraviny poskytnout (přednostně) jen subjektu, který splňuje podmínky uvedené v tomto ustanovení, i když by tak chtěl učinit ve prospěch subjektů jiných, rovněž veřejně prospěšných organizací, které se zabývají jinou činností, než je charita nebo humanitární pomoc, jako jsou zoologické zahrady nebo organizace starající se o opuštěná zvířata (a proto nesplňujících podmínky § 11 odst. 2 zákona o potravinách). Z tohoto důvodu se intenzita daného zásahu poněkud zvyšuje z hlediska svobody jednání podnikatele podle čl. 2 odst. 3 ve spojení s čl. 26 odst. 1 Listiny, avšak není v rozporu s jejím antropocentrickým založením. Lze však poukázat na čl. 26 odst. 2 Listiny, který umožňuje zákonodárci stanovit podmínky, za nichž je možné určitou podnikatelskou činnost (zde prodej potravin) provozovat. Přitom tato „povinnost poskytnout“ je až na samotném konci tohoto procesu, kdy je již zřejmé, že jeho účelu (dosažení zisku) nebude v předpokládané výši dosaženo, a naopak v této fázi mohou vzniknout i problémy rázu „kam s ním“ a „kolik to bude stát“. Konečně lze poznamenat, že součástí podnikání v této oblasti je celá řada jiných povinností, které jsou spojeny s náklady pro provozovatele (pracovní podmínky, hygiena, veřejné zdraví, bezpečnost, ochrana majetku, protipožární opatření, ochrana životního prostředí).
76.
Dále nelze přehlédnout, byť to navrhovatelka neuvádí, že povinné poskytnutí potravin je ve svém důsledku rozporné s ekonomickými zájmy provozovatelů, neboť tím se snižuje celková poptávka po potravinách, což může ovlivnit i jejich zisk z podnikání (čl. 26 odst. 1 Listiny). Tento negativní ekonomický dopad je však jen zprostředkovaný, a nikoliv závažný. Především nelze vyvodit, že by byl obrat povinných provozovatelů snížen ve stejném objemu, který odpovídá hodnotě povinně poskytnutých potravin. Část darovaných potravin totiž může být vyvezena do zahraničí jako humanitární pomoc a i v případě, že by tomu tak nebylo, nelze předpokládat, že by objem případně nakoupených potravin byl stejný jako těch darovaných. Jednak patrně ne všechny potraviny nakonec najdou uplatnění u potřebných osob (např. přestanou být během distribuce tzv. bezpečné, jak varuje ve vyjádření Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky - sub 28), jednak nakládání příjemců dané pomoci se statky, které jsou zdarma, je méně ekonomické než se statky, které je třeba uhradit.
77.
Z hlediska hospodářské soutěže je třeba přihlédnout též ke skutečnosti, že tímto způsobem nejsou „postiženi“ jen provozovatelé podle § 11 odst. 2 zákona o potravinách, ale dopady daného opatření se (více či méně) „rozprostřou“ na všechny prodejce potravin (§ 11 odst. 3 zákona o potravinách), neboť ani tam by si dotčená skupina obyvatel tyto potraviny nenakoupila. Tyto potraviny směřují zpravidla k té skupině obyvatel (azylové domy, nouzové noclehárny, denní stacionáře, rodiny zapojené do terénních programů dobročinných organizací), jejíž nákupní síla je dosti omezená, takže nelze předpokládat, že by si stejné množství potravin nakoupili, zejména těch, které se jinak prodávají ve vyšší cenové hladině (např. tisk uvedl případ, kdy konečný odběratel se poprvé setkal s uzeným lososem).
78.
Ústavní soudÚstavní soud vedle příjmové stránky věci nemohl přejít ani stránku nákladovou, jež může mít na hospodaření provozovatelů rovněž dopad, nicméně nemá důvod se - s ohledem na obsah daného návrhu - domnívat, že by náklady na (povinné) poskytnutí potravin nějak podstatně převyšovaly náklady na jejich likvidaci jako odpadu v souladu s příslušnými právními předpisy, nepochybně však tato činnost dotčené subjekty zatíží více organizačně (míněno víc než pouhý odvoz odpadu), neboť bude třeba předmětné potraviny vyčlenit, uskladnit a předat tzv. potravinovým bankámbankám. Navíc provozovatel může při dostatečné míře opatrnosti rozsah této své povinnosti rovněž snížit (optimalizací zásobování svých prodejen potravinami, snižováním jejich ceny před datem doporučené spotřeby, uplatňováním odpovědnosti dodavatele vadných produktů atd. - viz též sub 69).
79.
V tomto směru je třeba též vypořádat námitku navrhovatelky o porušení rovnosti provozovatelů potravinářských podniků (viz sub 40). Zvolené rozlišení (obdobné i zahraničním vzorům) vychází jednak z efektivnosti opatření u větších provozoven, jednak z toho, že takoví provozovatelé s plochou větší než 400 m2 disponují logistickým vybavením jako sklady, elektronickým sledováním skladových či prodejních zásob a jejich vlastností, technologií udržení potravin v žádoucí teplotě, mají odborný aparát schopný lépe zvládnout i kancelářskou stránku poskytování potravin.
80.
Nejde proto o darování - to se děje autonomním rozhodnutím vlastníka směřujícím vůči komukoli podle jeho výběru z jakéhokoli důvodu. Poskytnutí se týká přesně definované věci v určité definované situaci za účelem sledování obecného blaha a současně veřejného zájmu (často i zájmu provozovatele samotného - zbaví se nadbytečného neprodejného zboží, získá dobrou pověst, zachová si potřebnou úroveň ochrany veřejného zdraví a kvality ostatních skladovaných potravin). Představu provozovatele potravinářského podniku, který jako Harpagon hromadí potraviny nesplňující požadavky potravinového práva, jistě ani navrhovatelka nesdílí, i když její argumentace, že jde o opatření podobná zvůli za Protektorátu nebo minulého režimu, tomu zčásti nasvědčuje. Ústavní soudÚstavní soud však zastává názor, že stát, podnikající taková zákonná opatření v zájmu ochrany životního prostředí, šetření s potravinami, pomoci sociálně slabším, ve společnosti neprovádí žádný teror, nýbrž jedná v zájmu obecného blaha (viz níže), tedy celé společnosti (sám stát jako veřejná moc žádný vlastní zájem mít nemůže - jen jej podle čl. 2 odst. 1 Ústavy v mezích zákona realizuje svými orgány jako zájem těch, od kterých jeho orgány odvozují svou moc), přičemž současně realizuje celou řadu veřejných zájmů, které takový zásah do vlastnických práv, popř. práva podnikat, ospravedlňují.
IX. D
Námitka zavedení naturální daně v rozporu s čl. 11 odst. 5 Listiny
81.
Navrhovatelka - patrně in eventum - kvalifikuje danou povinnost jako daňovou, kterou je tak nutné posuzovat z hlediska čl. 11 odst. 5 Listiny. Daň v moderním pojetí je chápána jako platební povinnost, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj. pro státní rozpočet, aniž je přitom poskytováno zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění. Obsahově s tímto pojetím daná povinnost nekoresponduje. V tomto ohledu není jen podstatné, že nejde o povinnost platební, nýbrž naturální (nicméně v současnosti ani nedávné minulosti se žádné takové daně v České republice neuplatňovaly a neuplatňují, mimo pohádky Byl jednou jeden král), ale (současně) je nutno přihlédnout k tomu, že dané plnění nesměřuje ani ve prospěch státního rozpočtu (naopak jej částečně zatěžuje rostoucí podporou potravinových bankbank), a zejména se sporná povinnost liší svou povahou od povinnosti daňové, kdy daně jsou obvykle „konstruovány“ tak, že se jejich výše odvíjí od nějaké měrné jednotky či od výše finanční částky. Jen pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že je mu známa snaha zavést daň z neprodejných potravin v zahraničí (např. v Polské republice). Jak bylo uvedeno výše, bylo by to jako v případě příspěvku na likvidaci elektroodpadu spojeno se zvýšením ceny potravin (obdobně jako u příspěvku na likvidaci historických elektrozařízení), popř. se zavedením povinnosti zpětného odběru jako u elektrozařízení či léčivých přípravků.
82.
Zákon podle čl. 2 odst. 2 Listiny ve spojení s dalšími ustanoveními Listiny vymezuje, kam až může veřejná moc ve veřejném zájmu zasáhnout a co může soukromníkům ukládat podle čl. 2 odst. 3 Listiny („nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“). Provozovatel potravinářského podniku není zbaven svého majetku bez dalšího, jsou jen stanoveny podmínky, za kterých jej má „poskytnout“ ve veřejném zájmu (pro obecné blaho) neziskové organizaci (zprostředkovateli), ta zase dobročinné organizaci k obecně prospěšnému účelu, který je definován zákonodárcem legitimovaným ve volbách k určení takového účelu. Nejde tedy o veřejnoprávní rozhodnutí, kterým se o přesně vymezeném majetku provozovatele rozhoduje tak, že jeho vlastnictví proti jeho vůli přechází do vlastnictví státu. Provozovatel takové potraviny prostě „poskytuje“ v situaci, kdy jsou splněny podmínky stanovené v § 11 odst. 2 zákona o potravinách. Taková situace nastane, když potraviny v jeho vlastnictví splňují stanovené podmínky, tedy jsou sice bezpečné, ale nelze je „uvádět na trh“, a nezisková organizace je může využít k zákonem přesně definovanému účelu. Proto ani námitky navrhovatelky uvedené sub 40e až 40i neobstojí.
83.
Stát tak jedná jednak ve veřejném zájmu, neboť ulehčuje životní podmínky určité skupině obyvatel (oblast pozitivního plnění ve veřejném zájmu), což vyplývá i z jeho závazků obsažených v čl. 30 až 32 Listiny (sociální politika, ochrana zdraví, péče o rodinu). Současně tím sice zasahuje (oblast, kde zasahuje) do práv a svobod podnikatelů, avšak v mezích ústavního pořádku, přičemž se nedá paušálně tvrdit, že každé „poskytnutí“ takový zásah vždy nutně představuje. Ale i když o zásah půjde, nezasahuje podstatu a smysl podnikání jakožto činnosti provozované za účelem dosažení zisku na vlastní účet a také s rizikem ztráty. Právě situace takové ztráty (neprodejnosti) stát stanovením „povinnosti poskytnout“ reguluje, když stanoví podmínky, jak s takovým předmětem podnikání naložit, aby to bylo rovněž ve veřejném zájmu, popř. aby to přispívalo k plnění jeho funkcí (sociálních, zdravotních, ochrany životního prostředí, ale i veřejné bezpečnosti a pořádku). Ten, kdo potraviny, které si nemůže z různých důvodů opatřit, získá prostřednictvím této organizované a státem zčásti též financované činnosti, nebude sváděn nebo nucen k tomu, aby si prostředky získával jiným, někdy i nezákonných způsobem. I to řadí napadená opatření do kategorie prostředků k sledování obecného zájmu.
84.
Neziskové organizace (v podstatě překladiště a zprostředkovatelé) stát podporuje ze státního rozpočtu a podporu v rámci nových opatření navyšuje. V době podání posuzovaného návrhu vyčlenilo Ministerstvo zemědělství 23 mil. Kč na pilotní projekt podpory potravinových bankbank jako dotační titul (viz sub 21, dále Adámková, A. Jak zabránit plýtvání potravinami? Retail info Plus. 9. 2. 2017, str. 60, odpověď předsedy vlády A. Babiše na interpelaci poslankyně O. Richterové v této věci na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 25. 10. 2018 - zde mj. uvedl, že v roce 2018 to bylo již 33 mil. Kč a partnerských organizací s humanitárním zaměřením bylo cca 500). Pro rok 2019 vláda na tento účel schválila podle sdělení Ministerstva zemědělství již 55 mil. Kč (dostupné na https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/potravinove-banky-ceska-federace-potravinovych-bank-ministerstvo-prace-a_1811141615_gak). Jde o podporu sice soukromých subjektů, ale zapojených do plnění úkolů státních politik v oblasti sociální, zdravotní, rodinné, bezpečnostní, ochrany životního prostředí, nepřímo politiky zaměstnanosti a dalších. To by konečně dostačovalo i k prokázání veřejného zájmu, kdyby šlo skutečně o vyvlastnění v pravém smyslu slova, neboť takové organizace neslouží vlastním zájmům, nýbrž zájmům obecného blaha (neslouží dosažení soukromého zisku), takže jejich soukromoprávní povaha ustupuje v tomto ohledu do pozadí. Navrhovatelka tak vlastně požaduje další nárůst státního aparátu a nákladů státu na organizaci něčeho, co daleko vhodněji bude dosaženo prostředky různých aktivit občanské společnosti, na což konečně poukazuje i preambule Ústavy („stát založený na zásadách občanské společnosti“). Nelze proto vytýkat státu, že tak činí jejich prostřednictvím, stejně jako to, že dotuje jejich činnost v závislosti na nákladech, které jsou s ní spojené (nyní rostoucích, což souvisí s nárůstem objemu poskytovaných potravin - viz vyjádření vlády sub 21).
IX. E
Existence veřejného zájmu (tzv. legitimita sledovaného cíle)
85.
Navrhovatelka ve svém návrhu argumentovala tím, že aby napadená ustanovení bylo možno považovat za opatření ve veřejném zájmu, musel by zde existovat veřejnoprávní prvek spočívající v existenci veřejnoprávní korporace, na niž by byl tento zájem napojen, nebo která jej stanoví, přičemž v dané věci je tento zájem napojen pouze na neziskovou organizaci. Tento názor však Ústavní soudÚstavní soud nesdílí. Sama navrhovatelka připouští, že v právní teorii jsou tyto pojmy (veřejný a obecný zájem) často ztotožňovány [srov. např. i Gerloch, A. In: Hendrych, D. a kol. Právnický slovník. Praha, 2009, kde se veřejný zájem označuje za „druh zájmu, který je obecně prospěšný (zejména zájem státu či jiné veřejnoprávní korporace), opak čistě soukromého zájmu“]. Nijak striktně mezi nimi nerozlišuje ani Evropský soud pro lidská práva, ač čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (obdobně jako čl. 11 odst. 3 Listiny, v případě kterého se ústavodárce touto mezinárodní úmluvou nepochybně inspiroval) oba tyto pojmy obsahuje, dokonce v pozdější judikatuře v obou případech namísto nich používá pojem „legitimní cíl“ (srov. Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1277-1278, bod 68). Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na problematický stav teorie (navíc se ještě rozcházející na poli filozofie, etiky, teologie, sociologie či státovědy) nepovažuje za potřebné v tomto směru hlubší rozbor obsáhlé a nejednotné literatury provádět a omezuje se pouze na nejnutnější závěry.
86.
Mělo-li být mezi oběma pojmy rozlišováno, lze uvažovat o tom, že obecný zájem (obecné blaho jako jeden z obecných účelů existence státu od dob Aristotelových) je pojem širší, a to v tom smyslu, že se v něm veřejný zájem může projevovat toliko obecně (srov. k tomu již pojem obecné vůle ve srovnání s vůlí a zájmy všech u Rousseaua, J. J. O společenské smlouvě. Praha: V. Linhart, 1949, s. 36-37), ve vztahu k celku a jím uznávaným a vyjadřovaným hodnotám (tj. nikoliv jen pro určitý konkrétní případ), resp. zprostředkovaně. Zde jako příklad lze uvést právní úpravu sousedských práv, u níž jde „jen“ o soukromé zájmy vlastníků sousedních nemovitostí, nicméně existuje zde (obecně) společenská potřeba tyto vztahy upravit, aby nedocházelo mezi těmito vlastníky ke sporům, které se mohou projevit i v jejich „okolí“ (na veřejnosti), což je nakonec i v zájmu sousedů. Ústavní soudÚstavní soud dále připomíná, že ústavní ani zákonnou podmínkou nejzávažnějšího zásahu do vlastnického práva, kterým je vyvlastnění, není, že se tak může stát jen ve prospěch státu či nějaké veřejnoprávní korporace, ale vyvlastnitelem může být i osoba soukromého práva (přehled podává např. Handrlica, J. Soukromoprávní osoby nadané expropriačním titulem a jejich oprávnění v rovině veřejného práva. Právní rozhledy, 2014, č. 13/14, s. 473-478), je-li jí zákonem přiznán expropriační titul, je přitom sledován i veřejný zájem a bude poskytnuta náhrada.
87.
Z tohoto důvodu navrhovatelkou uplatněné kritérium spočívající v personifikaci veřejného zájmu s osobou veřejného práva není sice zcela od věci, neboť to je pravidelným znakem vyvlastnění, nejde však o znak nutný, nehledě na to, že pojem „veřejný zájem“ v Listině je pouze určitou abstrakcí množiny konkrétních veřejných zájmů (představa jednoho veřejného zájmu v demokratickém právním státě je úsměvná), které mohou stát, a začasté také ostře stojí proti sobě jako veřejné zájmy univerzální a partikulární či lokální (ochrana životního prostředí a rozšiřování těžebních oblastí, příjmy státu a negativní důsledky těžby nerostů, zájem jedné obceobce na rozvoji může být v rozporu se zájmem jiné obceobce \\- viz např. nález ze dne 8. 11. 2018 sp. zn. I. ÚS 178/15 - ústavní stížnost obceobce Nové Heřminovy proti stavbě vodní nádrže), stejně jako zpravidla proti sobě stojící zájmy soukromé a veřejné. V případě obecného zájmu či obecného blaha jako jeho objektivního vyjádření (např. ochrana obecně sdílených hodnot vyjádřených v podobě základních práv a v potřebě jejich ochrany státem) se takový střet nepředpokládá (ústavní pořádek prostě zakazuje popravovat, cenzurovat, mučit apod.), ovšem to může platit jen tam, kde se obecný a veřejný zájem neztotožňuje (např. ve Francii, v judikatuře ESLP).
88.
Z argumentace vlády plyne, že veřejný zájem, jenž má předmětný zásah do vlastnického práva dotčených subjektů ospravedlňovat, spočívá jednak v poskytnutí sociální pomoci, jednak v ochraně životního prostředí. Jde-li o první případ, navrhovatelka poukázala na to, že charitativní činnost, o niž v souzené věci má jít, byla vždy postavena na dobrovolnosti. Tento argument má však spíše politickou povahu, neboť se v něm odráží pohled na to, jaké má být postavení státu a míra jeho ingerence do postavení a činnosti soukromých osob (srov. § 11 odst. 3 zákona o potravinách), a v praktické podobě se tato dobrovolnost příliš neprojevovala (s čestnými výjimkami - viz rozpravu na 23. schůzi Senátu dne 27. 4. 2016). Z hlediska ústavnosti lze v tomto ohledu veřejný zájem považovat za nepochybně existující, byť se může dílem jevit jako kontroverzní, a to v případě potravin, jež mají být spotřebovány v tuzemsku (ovšem zmírněno vyloučením z prodeje či uvádění na trh). Je tomu tak především z etického hlediska, neboť ve svém důsledku stát dává najevo, že u potřebných osob se mohou uplatnit poněkud nižší nároky, jde-li o uspokojení jejich zcela základních potřeb, než u ostatních. Současně však Ústavní soudÚstavní soud nemohl pominout, že stále jde o tzv. bezpečné potraviny, jejichž kvalita je buď de facto shodná s běžnými potravinami (jako je tomu např. u potravin s poškozeným obalem nebo označených nesprávným označením či popisem, které by po případném přebalení mohly být předmětem prodeje), anebo je sice poněkud nižší (např. potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, ovšem v posuzované věci se nepředpokládá jejich dlouhodobé skladování, nýbrž okamžitá spotřeba), nicméně i jejich prodej je (za sníženou cenu) v daných provozovnách běžný, dokonce za účelem prodeje těchto potravin vznikly specializované prodejny, v nichž nenakupují jen sociálně slabé osoby.
89.
Druhý aspekt je ekonomický a jeho „spornost“ spočívá v tom, že stát řešení sociálních problémů v určitém smyslu „přenesl“ jen na dotčené provozovatele, kteří jsou tak nuceni jednat v rozporu se svými obchodními zájmy (viz sub 76). Současně je však třeba vzít v úvahu, že v České republice existuje státem vybudovaná, poměrně hustá sociální síť, přesto však nemůže (a to z mnoha důvodů, které neleží jen na straně státu) zachytit všechny, co nějakou pomoc nezbytně potřebují (jinak řečeno, stát nemůže být všude). Za tímto účelem vznikají různé veřejně prospěšné organizace, které tuto, v určitém smyslu „doplňkovou“ pomoc (tím však Ústavní soudÚstavní soud nijak nemíní snižovat její význam) systematicky poskytují. Nejde tedy o situaci, kdy by stát přenášel své základní povinnosti na soukromoprávní subjekty, ale jen o podporu organizací, jež takovýto typ sociální pomoci poskytují.
90.
Výše uvedené závěry se ohledně potravin, jež jsou poskytnuty pro humanitární účely, tj. pro hladovějící v zahraničí, však uplatní podstatně menší měrou. Zde totiž lze v zásadě akceptovat případně i jejich nižší kvalitu a není možné ani předpokládat, že by došlo k ovlivnění prodeje u dotčených provozovatelů, neboť od nich stát zpravidla pro tyto účely nenakupuje (zde se obrací přímo na výrobce). Ústavní soudÚstavní soud považuje v tomto bodě veřejný zájem za jednoznačně daný, neboť napadené opatření může přispět k plnění mezinárodních závazků České republiky, aniž by to nějak podstatně zatěžovalo jak státní rozpočet, tak i samotné dotčené subjekty. Především pak nemohl Ústavní soudÚstavní soud pominout, že napadené opatření sledovalo i další cíl, a to ochranu životního prostředí. Zatímco v případě pomoci sociálně slabým si lze představit, že tato v nějaké části bude státem ponechána v rukou charity, u ochrany životního prostředí prvek „dobrovolnosti“ hraje podstatně menší roli, naopak se ukazuje, že v této oblasti je nezbytná striktní regulace (samozřejmě spolu s důslednou osvětou tam, kde možnosti právní regulace jsou omezeny, jako je např. třídění odpadů v domácnostech). Obecně přitom platí, že ochrana životního prostředí naplňuje podmínku veřejného zájmu, nadto je možno připomenout, že příznivé životní prostředí je také hodnotou chráněnou na ústavní úrovni (viz čl. 11 odst. 3 větu třetí a čl. 35 odst. 1 Listiny a čl. 7 Ústavy). Otázkou však je, zda je dán veřejný zájem i v tomto konkrétním případě. Jak bylo výše uvedeno, daná povinnost se týká (může týkat) jen potravin, které by jako odpad skončily ve spalovnách či dokonce na skládkách, a to za stavu, kdy by stále ještě mohly dobře posloužit jako potraviny. Je přitom zřejmé, že z hlediska ochrany přírody by bylo nejlepší, aby odpadu vznikalo co nejméně, a pokud již nějaký vznikne, aby jej bylo možno nějakým způsobem zužitkovat (např. jako druhotnou surovinu) a až v posledním případě ekologickým způsobem zlikvidovat. Napadené opatření nepochybně brání samotnému vzniku odpadu produkovaného velkými prodejnami potravin v nezanedbatelném množství.
91.
V této souvislosti nelze pominout také určité výchovné dopady daného opatření. Ústavní soudÚstavní soud nevidí důvod zpochybňovat argumentaci vlády, dle níž právě odpad tvořený potravinami představuje v celosvětovém měřítku závažný problém, což potvrzuje i skutečnost, že řada zemí má ve svých programech záměr omezit plýtvání s potravinami a snížit množství takto produkovaného odpadu, nebo již dokonce přijala opatření na legislativní úrovni. Stát přitom i tímto způsobem dává najevo, že každý by měl jednat způsobem šetrným k životnímu prostředí a v tomto hledu měl nést určitý díl své odpovědnosti, včetně samotných občanů. Proto např. ve Francii zmíněná právní úprava povinnosti poskytovat potraviny je spojena s opatřeními ve školní výuce k výchově mládeže k šetření s potravinami a proti jejich plýtvání. Zmíněné přípravné práce v Polské republice pak uvažují o tom, že by plátce daně z neprodejných potravin si mohl pětinu této daně odečíst pro účely propagace šetření potravinami ve svých provozovnách.
92.
Navrhovatelka argumentovala také tím, že dané opatření může mít negativní dopad na jiné činnosti, jež jsou rovněž ve veřejném zájmu, jako je poskytnutí potravin zoologickým zahradám či spolkům pečujícím o opuštěná zvířata. Ústavní soudÚstavní soud připouští, že tomu tak skutečně může být, nicméně má za to, že z hlediska veřejného zájmu prioritu by měla mít pomoc lidem (což je konečně uznáváno v antropocentrickém založení Listiny). Navíc, protože daná povinnost nemá plošnou povahu, zůstává zde řada subjektů, kterých se daná povinnost netýká, a darovat potraviny nepochybně mohou i dotčení provozovatelé v případě nezájmu humanitárních či charitativních organizací či v případě potravin, které již nejsou tzv. bezpečné, ale stále pro daný účel (tedy pro krmení zvířat) využitelné. Darování potravin jako krmiva by mohlo být jako střet dvou veřejných zájmů posouzeno jedině v podmínkách konkrétního případu.
IX. F
Test proporcionality - shrnutí
93.
Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje, že omezení základního práva musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a naplňovat požadavky vycházející z testu proporcionality - v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem nebo s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro posouzení je zásada proporcionality (v širším smyslu). Předmětná právní úprava musí být přesná a zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich soukromí, a ti případně mohli upravit své chování, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou. Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování.
94.
Posouzení přípustnosti daného zásahu podle zásady proporcionality (v širším smyslu) zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti) - je zjišťováno, zda je konkrétní opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se ve druhém kroku posuzuje potřebnost - je zkoumáno, zda byl při výběru prostředků použit ten, který je k základnímu právu nejšetrnější. Konečně je hodnocena přiměřenost (v užším smyslu), tj. zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl. Opatření omezující základní lidská práva a svobody tedy nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na opatřeních [srov. nález ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)].
95.
Test proporcionality ovšem přichází v úvahu jen tam, kde napadená právní úprava nebo veřejnoprávní akt či jiný zásah orgánu veřejné moci prošly hodnocením ústavnosti z hlediska formy a obsahu v obecné rovině. V posuzované věci tak lze konstatovat, že Ústavní soudÚstavní soud nezjistil vady v oblasti legislativní pravomoci (Parlament rovněž respektoval právo EU) a ústavních kautel řádného zákonodárného procesu. Stejně tak nebylo zjištěno přímé porušení některé části ústavního pořádku. Např. test proporcionality nepřichází do úvahy v případě porušení ústavních norem - pravidel, na rozdíl od ústavních norem - principů. Je vyloučeno posuzovat, zda uložení trestu smrti, mučení či zavedení cenzury obstojí v testu proporcionality, protože takový zásah je zcela vyloučen v každé situaci.
96.
Protože Ústavní soudÚstavní soud takovou situaci v posuzované věci neshledal, přistoupil na základě obsáhlé argumentace navrhovatelky k posouzení všech tří aspektů tvořících tzv. test proporcionality.
97.
Dospěl přitom k závěru, že účel (cíl) shora specifikovaného zásahu do vlastnického práva dotčených subjektů (hodnocení legitimity cíle viz zejména sub IX. E) lze považovat za přiměřený ve vztahu k použitým prostředkům. V tomto ohledu shledal, že byl naplněn princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), neboť příslušné opatření je nepochybně schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana daného veřejného statku. Nebyl shledán ani rozpor s principem potřebnosti, neboť Ústavnímu souduÚstavnímu soudu není znám šetrnější prostředek (z hlediska daného základního práva), jehož prostřednictvím by bylo možno zamýšleného cíle dosáhnout. Již před účinností napadených ustanovení sice existovalo několik provozovatelů, kteří předmětné potraviny poskytovali dobrovolně, byla jich však jen menší část. Podle veřejně dostupných informací lze totiž předpokládat, že se objem poskytovaných potravin až zpětinásobí (v roce 2017 bylo poskytnuto asi 1 900 tun potravin pro 70 000 potřebných (viz např. údaje, které poskytla České televizi Česká federace potravinových bankbank, z. s., - ČT 1 Události. 3. 1. 2018, 19.00 hod., totéž dne 4. 1. 2018 na webu https://ct24.ceska televize.cz/regiony/2350567-neprodejne-jidlo-ze-supermarketu-putuje-od-ledna-povinne-charitam). Na konci roku 2018 se již odhadovalo, že celkem to bude v roce 2018 cca 4 200 tun potravin (údaj ředitelky České federace potravinových bankbank pro rozhlas (dostupné na https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/potravinove-banky-ceska-federace-potravinovych-bank-ministerstvo-prace-a_1811141615_gak). Ústavní soudÚstavní soud tyto skutečnosti vnímá tak, že z hlediska významu jde o opatření poměrně zásadní povahy, které je s to reálně přispět k ochraně životního prostředí a dalších hodnot chráněných ústavním pořádkem (legitimní cíl). Úvahy, zda by jinak ke zvýšení jejich počtu přispělo zavedení (skutečných) daňových úlev, případně poskytnutí nějaké formy finanční podpory, nezaručují, že účast bude úplná z hlediska rovnosti a elektivnosti, navíc by takové opatření představovalo další zatížení státního rozpočtu. O v zásadě „rovnocenné“ řešení by tak dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nešlo.
98.
Jde-li o tzv. test přiměřenosti v užším smyslu, v jehož rámci se zkoumá, jestli újma na základním právu není nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. zda pozitiva plynoucí z daného opatření (v kolizi daného základního práva s veřejným zájmem) přesahují negativní důsledky, jež z omezení daného základního práva vyplývají. Jak již bylo výše zmíněno při srovnávání oblasti zásahu a oblasti solidárního přispění potřebným, z právního hlediska dochází sice k zásahu do dispozičního oprávnění provozovatelů (vlastníků), nicméně za situace, kdy dotčené subjekty jsou v tomto ohledu i tak omezeny (což je dáno povahou věci ve spojení s právními předpisy, které se týkají zejména nakládání s odpady) a kdy nebylo po roce aplikace napadené právní úpravy ani zjištěno, že by - posuzováno z ekonomického hlediska - byla s danou povinností spojena nějaká neúměrná zátěž. Oproti tomu zde stojí vesměs pozitivní dopady v podobě možnosti zlepšení životní situace sociálně slabých a jednoznačně pozitivní v případě pomoci sociálně slabším. Především pak lze důvodně očekávat, že dané opatření přispěje z dlouhodobější perspektivy ke zlepšení životního prostředí a ochraně dalších hodnot (viz k tomu sub 75, 83, 84), což lze pokládat za jednoznačně pozitivní skutečnost. Ústavní soudÚstavní soud proto musí uzavřít, že i v tzv. testu proporcionality (v užším smyslu) napadená ustanovení § 11 odst. 2 zákona o potravinách a s ním spojená část ustanovení § 11 odst. 3 zákona o potravinách obstála.
99.
Nebylo proto třeba zabývat se částí § 11 odst. 2 zákona o potravinách vyjádřenou slovy „... neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně“. Jde sice o součást § 11 odst. 2 zákona o potravinách, který byl navržen ke zrušení jako celek, avšak celá argumentace navrhovatelky byla vedena k jeho části in principio, která zní: „Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně ...“
X.
Námitka chybějící soudní ochrany za uložení pokuty za přestupek podle § 17 odst. 2 písm. j) ve spojení s § 17f písm. c) zákona o potravinách
100.
Právě uvedený závěr se vztahuje i k návrhu navrhovatelky, která spolu s § 11 odst. 2 a částí § 11 odst. 3 zákona o potravinách navrhuje zrušit rovněž s tím související § 17 odst. 2 písm. j) a § 17f písm. c) ve slovech „nebo j)“. Z těchto prvně uvedených ustanovení vychází skutková podstata předmětného přestupku na úseku potravinového práva. Sama navrhovatelka však v tomto směru prakticky žádnou argumentaci nepředložila, a to ani z hlediska její maximální výše. To však neznamená, že právě vyložená nedůvodnost námitek neústavnosti proti „povinnosti poskytnout“ vede rovněž k vypořádání výtky neústavnosti pokuty za přestupek podle § 17 odst. 2 písm. j) zákona o potravinách, stejně jako námitky, že zde chybí soudní ochrana práv provozovatelů. Tato ustanovení je možno od sebe oddělit, takže § 11 odst. 2 a část odstavce 3 zákona o potravinách by mohla platit dále, tudíž při zrušení sankčních ustanovení by tato ustanovení představovala případ legis imperfectae.
101.
Ústavní soudÚstavní soud pro úplnost (nad rámec argumentace navrhovatelky) konstatuje, že skutková podstata předmětného přestupku je definována tak, že se jej dopustí ten provozovatel potravinářského podniku, který „v rozporu s § 11 odst. 2 neposkytne bezplatně neziskové organizaci potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné“. Za to lze podle § 17f písm. c) zákona o potravinách uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč. Tato ustanovení byla vložena do zákona formou pozměňovacích návrhů (bez diskuse a odůvodnění v Poslanecké sněmovně), což se zčásti promítá do jejich hodnocení, které však nakonec vykazuje převážně jen legislativně-technické nedostatky, které nevedou k nutnosti zásahu Ústavního souduÚstavního soudu. Proto ani chybějící zdůvodnění sankcí „za neposkytnutí bezplatně“ (oproti zdůvodnění sankcí za přestupky v souvislosti s uváděním potravin na trh - viz Poslanecká sněmovna. VII. volební období. Tisk 687) na tomto hodnocení nic nemůže změnit.
102.
Samotná skutková podstata předmětného přestupku je součástí skupiny přestupků souvisejících se závažnou problematikou značení potravin a tabáku a jejich uvádění na trh v České republice a v rámci Evropské unie. Jako možné legislativně-technické pochybení je zde možno označit to, že označení za účelem „uvedení na trh“ je něco jiného než poskytnutí již potravin pro trh nepoužitelných (souvisí zde předmět ochrany obecně, nikoli objektivní stránka přestupkového jednání, i když zákaz uvedení potravin na trh v řadě ustanovení § 3 zákona o potravinách s tím samozřejmě přímo souvisí v případě, jde-li o jinak potravinu bezpečnou). Samotná výše sankce pak souvisí se společnou úpravou přísně sledovaného prodeje tabákových výrobků, dále tím, že porušení pravidel o uvedení na trh potravin v rozporu s předpisy EU je skutkovou podstatou řady dalších přestupků, jak již bylo řečeno [srov. zejména § 17 odst. 1 písm. a), d), m), n), o), r), s), § 17 odst. 2 písm. b), c), g), h) nebo i) zákona o potravinách]. Proto by byly námitky proti maximální stanovené výši pokuty vytrženy z kontextu skutkových podstat ostatních přestupků zakotvených v § 17f písm. c) zákona o potravinách.
103.
Významné pak je, že tímto způsobem je zajištěno právo na soudní a jinou právní ochranu v případě uložení pokuty. Namítá-li navrhovatelka, že taková ochrana chybí, tak je to jen důsledek jejího názoru na samotnou povahu „povinnosti poskytnout“ a způsob jejího naplnění jako vyvlastnění (viz podrobně shora sub IX). Teprve v případě sankcionování dojde k správnímu, popř. i soudnímu přezkumu takové sankce, včetně podmínek, za kterých vůbec její uložení přichází v úvahu. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že je-li zajištěn přezkum uložené sankce nezávislým soudem ve správním soudnictví z hlediska její důvodnosti, tak i přiměřenosti uložené pokuty, mohl své závěry k této části argumentace navrhovatelky v rámci abstraktní kontroly pouze předeslat. Lze tak uvést, že hodnocení přiměřenosti zásahu za porušení stanovené povinnosti poměrů přestupce, důvodů a způsobu porušení stanoveného pravidla v § 11 odst. 2 zákona o potravinách a jeho škodlivých důsledků je sice možné, ale právě proto je lze podrobit přezkumu teprve poté, co se tak podle tvrzení sankcionovaného provozovatele potravinářského podniku stane v konkrétním případě.
104.
Lze jen velmi obtížně předvídat, jaké problémy daná právní úprava přinese, to ukáže až praxe, nicméně dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu otázky, které navrhovatelka předestírá, lze řešit výkladem jak zmíněného zákona, tak i dalších právních předpisů (např. daňových při uplatňování daňových úlev a výpočtu daně z přidané hodnoty), navíc některé „technické otázky“ spolupráce mohou být řešeny dohodou zúčastněných subjektů. V tomto okamžiku (prosinec 2018) tak nelze usuzovat, že by předmětná právní úprava nemohla z důvodu své „nedostatečnosti“, jde-li o vymezení práv a povinností dotčených subjektů, z hlediska ústavnosti obstát; nelze však samozřejmě vyloučit, že se v souvislosti s konkrétními případy ukáže opak. Za této situace se provozovatelé u Ústavního souduÚstavního soudu mohou bránit individuálně, tj. cestou ústavní stížnosti spojené s návrhem na zrušení použitého zákonného ustanovení. Samotné obavy provozovatelů z toho, jak bude daná právní úprava vykládána a používána příslušnými orgány veřejné moci (konkrétně tyto subjekty poukazují na „riziko jejich velmi snadného sankcionování“), derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu neodůvodňují.
XI.
Další námitky
105.
Navrhovatelka nicméně poukazuje na to (viz sub 40j a 40k), že napadený zákon výslovně neupravuje některé otázky, jako je odpovědnost za bezpečnost potravin, aniž uvádí, v čem konkrétně spatřuje neústavnost. Zde lze poukázat na výslovnou úpravu v tzv. Legge del Buono Samaritano přijatou v Itálii (zákon č. 155/2003 Úředního věstníku Italské republiky - dostupné na http://www.gazzettaufficiale.it) a upravující (omezující) odpovědnost za stav, přepravu, skladování a používání darovaných potravin. Tato úprava je v rámci Evropské unie ojedinělá a následuje vzor v podobě amerického Bill Emerson Good Samaritan Act z roku 1996 (dostupné na https://www.gpo.gov), který chrání poskytovatele (food business operator) před trestní a civilní odpovědností za potraviny věnované v dobré víře neziskovým organizacím pro konečné rozdělení mezi potřebné (needy individuals). Není ovšem zřejmé, proč by v našich podmínkách, kdyby nebyla přijata rovněž taková speciální úprava (stejně jako v řadě dalších zemí), s ohledem na to, o jaké potraviny jde a jaká rizika jsou spjata s jejich distribucí, neměla platit obecná úprava odpovědnosti za škodu. Stejně tak je třeba zdůraznit, že novelizovaná ustanovení zákona o potravinách nepůsobí ve vzduchoprázdnu, nýbrž v soustavě opatření, která upravují dozor nad bezpečností a kvalitou potravin a chrání a podporují veřejné zdraví atd.
106.
K námitce stran hrazení nákladů na dopravu příslušným neziskovým organizacím je třeba uvést (bez bližší argumentace), že s ohledem na povinné subjekty jednak nedosahuje ústavní roviny, jednak je z praxe známo, že si pro předmětné potraviny neziskové organizace rovněž dojíždějí podle dohody a podle svých potřeb (možnost skladování a uchovávání v chladu apod.).
107.
Navrhovatelka též (opět bez bližší argumentace) poukázala na to, že zákon, který vyvlastňuje předmětné potraviny, nenaplňuje ústavní podmínku náhrady, a to ani nějakou paušální formou (sub 401). Přitom toto zboží s daňovou povinností je provozovatel potravinářského podniku zákonem nucen někomu darovat. Vzhledem k tomu, že již bylo shora rozvedeno, že o vyvlastnění nejde, je zde možno připomenout vyjádření České federace potravinových bankbank, z. s., (sub 29), podle kterého podnik, který daruje potraviny potravinové bancebance, může využít možnosti neplatit daň z přidané hodnoty z darovaných potravin (viz ale sub 74 - k právní povaze povinnosti poskytnout potraviny), může provozovatel také uplatnit hodnotu daru pro odpočet ze svého daňového základu při výpočtu daně z příjmu, přičemž v obou případech jde o daňové zvýhodnění dárce potravin, které by byly jinak zmařeny. Zde je třeba poukázat na informaci Generálního finančního ředitelství k uplatnění daně z přidané hodnoty při darování zboží do potravinových bankbank ze dne 15. 12. 2014 č. j. 59193/14/7100-20116-011695 (dostupné na https://www.financnisprava.cz), v argumentaci navrhovatelky pominutou, která tuto problematiku upravuje v podstatě podobně jako jiné členské státy EU.
108.
Ústavní soudÚstavní soud zde odkazuje na sdělení Komise 2017 (s. 20), která na základě pokynů, které schválil výbor pro daň z přidané hodnoty, doporučila, aby při stanovení DPH v případě darování potravin byla hodnota tohoto zboží upravena podle okolností a stavu zboží v době darování. Jestliže jsou darovány potraviny s blížícím se datem „minimální trvanlivost do“ nebo „spotřebujte do“ či zboží, které není vhodné k prodeji, lze je však bezpečně konzumovat, měly by členské státy vzít v potaz příslušné okolnosti při stanovení splatné DPH, která v případě potravin, jež skutečně nemají žádnou hodnotu, může být nulová. Ani navrhovatelce (tj. skupině tvořené 25 senátory) přitom nic nebránilo a nebrání, aby využila svých ústavních oprávnění a iniciovala úpravu této problematiky v daňovém zákonodárství, nehledě na to, že tato otázka byla rovněž předmětem kritické rozpravy o návrhu předmětné novelizace (Senát Parlamentu České republiky. Tisk 248) na 23. schůzi Senátu dne 27. 4. 2016. Vyjádření Senátu k návrhu však zachycuje pouze kritická vystoupení senátorů proti novelizaci (sub 15), nikoli již oponenturu těmto názorům, jako např. stanovisko zpravodaje garančního výboru senátora Jana Hajdy: „Když jsem poslouchal některé kolegy, kteří zásadní věc v tomto zákoně podle mne přehlédli (sc. - zvýšení účinnosti kontroly provozoven a jejich zavírání pro závadnost), jestli je rozhodující DPH na nějaký chleba, který se dá žirafám apod., tak nevím, co si o takové rozpravě mohou voliči myslet.“
109.
Konečně je třeba vypořádat výtku navrhovatelky, že argument vlády, že současně jde o plnění mezinárodních závazků, je pokrytecký (viz sub 30, 40m). Pro posouzení takového tvrzení (možnost hodnocení ústavnosti pokryteckosti) chybí Ústavnímu souduÚstavnímu soudu v čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy referenční měřítko. Proto pouze znovu připomíná, že nařízení EU o potravinovém právu je obecně závazným a v České republice přímo aplikovatelným právním předpisem sekundárního práva EU, u kterého se nevyžaduje transpozice formou vnitrostátního právního předpisu a který má přímý účinek v právních vztazích v regulované oblasti. Další dokumenty mezinárodních či nadnárodních organizací, kterých je Česká republika členským státem, upozorňují na shora uvedené problémy a navrhují způsoby, kterými je lze alespoň částečně řešit a jejich důsledky mírnit. Problém z hlediska ústavního pořádku tak není v tom, že se Česká republika, jako člen rodiny demokratických států (preambule Ústavy), do jejich řešení zapojuje, nýbrž v prostředcích, které k tomu používá. Je vyloučeno, aby naše právo jako právo členského státu EU založené mimo jiné na volném pohybu zboží stanovilo jiné podmínky pro bezpečnost potravin, než jak je vymezuje nařízení EU o potravinovém právu (srov. jeho recitál bod 3 - „Volného pohybu potravin a krmiv v rámci Společenství může být dosaženo pouze tehdy, nebudou-li se požadavky na bezpečnost potravin a krmiv mezi jednotlivými členskými státy významně lišit.“). Nejde tak o pokrytectví, nýbrž o plnění závazků z mezinárodního práva a členství v nadnárodní organizaci podle čl. 1 odst. 2 a čl. 10a Ústavy, nehledě na princip solidarity, který by měl být pro společenství osob zorganizovaných v demokratický právní stát samozřejmostí (viz i čl. 25 odst. 1 a čl. 29 Všeobecné deklarace lidských práv). Proto také Ústavní soudÚstavní soud chápe návrh na zrušení napadených ustanovení zákona o potravinách pouze jako projev odporu proti ukládání dalších a dalších povinností podnikatelům, a nikoli jako projev sobeckosti či snahy po zisku bez ohledu na podmínky společnosti, ve které je dosahován.
XII.
Závěr
110.
Ústavní soudÚstavní soud podrobil vznesené námitky přezkumu z hlediska dodržení ustanovení ústavního pořádku a testu proporcionality. Dospěl k závěru, že v něm obstály, alespoň co se týče provedeného přezkumu v abstraktní rovině, takže není vyloučeno, že tak jako v jiných případech konkrétní opatření a veřejnoprávní zásahy do vlastnictví či práva podnikat (i když v posuzované věci zásah do posléze uvedeného práva nebyl namítán) mohou vést k porušení navrhovatelkou uváděných základních práv a svobod. K ochraně před nimi v konkrétním případě slouží až prostředky soudní ochrany, včetně ústavní stížnosti, kdy bude možno posoudit, zda plnění stanovené povinnosti a případné uložení pokuty za její nesplnění lze považovat již ne za zásah, nýbrž za porušení těchto ústavně zaručených práv a svobod.
111.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro zrušení napadených zákonných ustanovení, a proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k odůvodnění rozhodnutí pléna soudce Vojtěch Šimíček. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vyhlášeno 15. 2. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 2. 2019, částka 6/2019
* Článek 1 - Rozsah spolupráce
* Článek 2 - Formy spolupráce
* Článek 3 - Příslušné orgány
* Článek 4 - Žádosti o spolupráci
* Článek 5 - Odmítnutí žádosti
* Článek 6 - Jazyk
* Článek 7 - Styční důstojníci
* Článek 8 - Ochrana osobních údajů
* Článek 9 - Utajované informace
* Článek 10 - Předávání informací třetím stranám
* Článek 11 - Náklady
* Článek 12 - Hodnocení a prováděcí ujednání
* Článek 13 - Řešení sporů
* Článek 14 - Soulad s dalšími mezinárodními smlouvami
* Článek 15 - Pozastavení provádění
* Článek 16 - Závěrečné ustanoveníSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 2. 2019
8
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. června 2017 byla v Hanoji podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 12. února 2019.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA
mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vláda České republiky a vláda Vietnamské socialistické republiky (dále jen „smluvní strany“),
znepokojeny nadnárodním šířením trestné činnosti, zejména zvyšujícím se zneužíváním omamných a psychotropních látek a růstem mezinárodního obchodu s nimi,
přesvědčeny, že spolupráce v oblasti boje proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorizmu a dalším druhům trestné činnosti nebo při jejich prevenci má zásadní význam,
vědomy si závažnosti nárůstu nelegální migrace a s tím souvisejících bezpečnostních rizik,
vedeny přáním účinně rozvíjet spolupráci na bilaterální úrovni,
na základě vzájemného respektování nezávislosti, svrchovanosti, územní celistvosti, nezasahování do vnitřních záležitostí, rovnosti a oboustranné výhodnosti,
v souladu s mezinárodními závazky a právními předpisy svých států,
se dohodly takto:
Článek 1
Rozsah spolupráce
(1)
Smluvní strany v souladu s právními předpisy a mezinárodními závazky svých států spolupracují při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a při zjišťování pachatelů s důrazem na boj proti organizovanému zločinu.
(2)
Spolupráce podle odstavce 1 tohoto článku se uskutečňuje zejména v boji proti:
a)
trestné činnosti směřující proti životu a zdraví,
b)
terorizmu a jeho financování,
c)
obchodování s lidmi, kuplířství, nezákonnému obchodování s lidskými orgány a tkáněmi,
d)
sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii,
e)
projevům extremismu, rasové nesnášenlivosti a xenofobie,
f)
nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami podle Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeň, 20. prosinec 1988),
g)
nezákonné výrobě, opatřování, držení, dovozu, vývozu, průvozu a obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, chemickým, biologickým, radioaktivním a jaderným materiálem, se zbožím a technologiemi strategického významu a s vojenským materiálem, jakož i s jinými vysoce nebezpečnými látkami, včetně nebezpečných odpadů,
h)
výrobě, držení, přepravě a uvádění do oběhu padělaných peněz, jiných platebních prostředků, cenných papírů, úředních dokladů, zejména cestovních dokladů, jejich distribuci a používání,
i)
nezákonným finančním operacím, legalizaci výnosů z trestné činnosti,
j)
korupci a závažné hospodářské trestné činnosti,
k)
trestné činnosti, jejímž předmětem jsou díla kulturní a historické hodnoty,
l)
krádežím,
m)
trestným činůmtrestným činům proti duševnímu vlastnictví,
n)
počítačové kriminalitě.
(3)
Smluvní strany v souladu s právními předpisy a mezinárodními závazky svých států spolupracují rovněž v boji proti nelegální migraci.
(4)
Smluvní strany spolupracují rovněž při přípravě k boji s trestnou činností ve smyslu odstavců 1 a 3 tohoto článku.
(5)
Spolupráce podle této smlouvy nezahrnuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních, která náleží do působnosti justičních orgánů.
Článek 2
Formy spolupráce
V rámci spolupráce podle této smlouvy smluvní strany zejména:
a)
sdělují si poznatky a údaje o trestných činechtrestných činech, o osobách podezřelých nebo účastnících se páchání trestné činnosti, propojení pachatelů, informace o organizaci skupin páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování pachatelů a skupin, o porušení trestně právních předpisů a o přijatých opatřeních,
b)
předávají si informace o plánovaných teroristických činech směřujících proti zájmům smluvních stran a o teroristických skupinách, jejichž členové plánují, páchají nebo již spáchali trestné činytrestné činy na území států smluvních stran,
c)
spolupracují při pátrání po osobách podezřelých ze spáchání trestné činnosti, jakož i po osobách, které se vyhýbají trestní odpovědnosti nebo výkonu trestu,
d)
spolupracují při pátrání po pohřešovaných osobách, včetně provádění úkonů souvisejících s identifikací osob nebo tělesných ostatků,
e)
spolupracují při vyhledávání a zajišťování výnosů z trestné činnosti a prostředků určených k financování terorizmu,
f)
spolupracují při pátrání po věcech,
g)
spolupracují při sledování zásilek v zájmu objasnění trestného činutrestného činu nebo odhalení všech jeho pachatelů,
h)
poskytují si osobní, technickou a organizační pomoc při prevenci, odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování pachatelů,
i)
v případě potřeby uskutečňují pracovní setkání týkající se konkrétních vyšetřovaných případů trestné činnosti za účelem přípravy a koordinace opatření,
j)
vyměňují si informace o výsledcích kriminalistického a kriminologického výzkumu, o vyšetřovací praxi, pracovních metodách a prostředcích,
k)
vyměňují si informace o metodách a nových formách páchání trestné činnosti přesahující hranice států smluvních stran,
l)
poskytují si informace o předmětech, jimiž byly trestné činytrestné činy spáchány nebo z trestné činnosti pocházejí, nebo jejich vzorky,
m)
vyměňují si informace a spolupracují v oblasti boje s nelegální migrací,
n)
vyměňují si právní předpisy, analytické a koncepční materiály a odbornou literaturu,
o)
spolupracují v oblasti vzdělávání, dalšího vzdělávání a výcviku policistů a vzájemně vysílají odborníky s cílem prohlubovat jejich odborné znalosti, podporovat výměnu zkušeností a seznamovat se s prostředky a metodami boje proti trestné činnosti.
Článek 3
Příslušné orgány
(1)
Orgány příslušnými ke spolupráci podle této smlouvy (dále jen „příslušné orgány“) jsou v rámci svých kompetencí:
v České republice
-
Ministerstvo vnitra,
-
Policejní prezidium České republiky,
-
Generální inspekce bezpečnostních sborů,
-
Celní správa České republiky;
ve Vietnamské socialistické republice
-
Ministerstvo pro veřejnou bezpečnost.
(2)
Smluvní strany si nejpozději ke dni vstupu této smlouvy v platnost vzájemně sdělí adresy, telefonní a faxová čísla a jiné spojení příslušných orgánů a jejich útvarů. Příslušné orgány se budou neprodleně informovat o veškerých změnách v těchto údajích.
(3)
Smluvní strany se budou neprodleně informovat o veškerých změnách v kompetencích a názvech příslušných orgánů.
Článek 4
Žádosti o spolupráci
(1)
Pomoc na základě této smlouvy se poskytuje na žádost. Žádost o poskytnutí informace, prostředků, vzorků, přijetí opatření nebo jinou formu pomoci podle této smlouvy se podává písemně, příp. faxem nebo elektronickou poštou prostřednictvím příslušných orgánů. V naléhavých případech lze žádost podat i ústně s následným bezodkladným písemným potvrzením, příp. potvrzením faxem nebo elektronickou poštou.
(2)
Žádost podle odstavce 1 tohoto článku vyřídí příslušný orgán žádané smluvní strany bez zbytečného odkladu. Příslušný orgán žádané smluvní strany si může vyžádat doplňující informace, je-li to nutné k vyřízení žádosti.
(3)
Příslušné orgány smluvních stran si v jednotlivých případech navzájem sdělují bez žádosti informace, pokud se domnívají, že jsou pro druhou smluvní stranu potřebné pro prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů nebo pro zjišťování pachatelů.
Článek 5
Odmítnutí žádosti
(1)
Každá smluvní strana může žádost o poskytnutí pomoci nebo jinou formu spolupráce podle této smlouvy zcela nebo zčásti odmítnout, má-li za to, že by vyhovění žádosti mohlo ohrozit svrchovanost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem jejího státu nebo pokud by to bylo v rozporu s právními předpisy nebo s mezinárodními závazky jejího státu.
(2)
V případě, že je žádost zcela nebo zčásti odmítnuta, smluvní strany se o této skutečnosti a důvodech odmítnutí neprodleně písemně informují.
(3)
Pro vyhovění žádosti mohou smluvní strany stanovit podmínky, které jsou pro druhou smluvní stranu závazné.
Článek 6
Jazyk
Při provádění této smlouvy používají příslušné orgány smluvních stran anglický jazyk, pokud není dohodnuto jinak.
Článek 7
Styční důstojníci
(1)
Každá smluvní strana může po dohodě s druhou smluvní stranou vysílat k jejím příslušným orgánům styčné důstojníky.
(2)
Styční důstojníci vyvíjejí na území státu druhé smluvní strany podpůrnou a poradní činnost. Poskytují informace a vyřizují své úkoly v rámci pokynů udělených jim vysílající smluvní stranou. Poskytují pomoc při navazování kontaktů a podílejí se na organizaci pracovních setkání.
(3)
Styční důstojníci jedné smluvní strany vyslaní do třetího státu mohou po vzájemné dohodě smluvních stran a za předpokladu písemného souhlasu třetího státu zastupovat i zájmy druhé smluvní strany.
Článek 8
Ochrana osobních údajů
Pro předávání osobních údajůosobních údajů (dále jen „údaje“) a nakládání s nimi platí následující ustanovení:
a)
Přijímající smluvní strana může údaje použít pouze pro účely a za podmínek stanovených předávající smluvní stranou. K jiným účelům lze údaje použít pouze s předchozím písemným souhlasem předávající smluvní strany.
b)
Přijímající smluvní strana na žádost předávající smluvní strany podá informace o použití přijatých údajů a o výsledcích dosažených jejich pomocí.
c)
Údaje se mohou předávat výlučně příslušným orgánům podle této smlouvy a dalším orgánům příslušným k boji proti trestné činnosti nebo nelegální migraci. Poskytování údajů jiným orgánům je možné pouze na základě písemného souhlasu předávající smluvní strany.
d)
Předávající smluvní strana je povinna zajistit správnost předávaných údajů, jakož i dbát na to, zda je jejich předání nutné a účelné. Bude-li dodatečně zjištěno, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, je nutno o tom okamžitě uvědomit přijímající smluvní stranu. Ta musí nesprávné údaje opravit, nebo šlo-li o údaje, které neměly být předány, zlikvidovat.
e)
Osobě, o níž byly údaje předány, bude na její žádost po předchozím písemném souhlasu druhé smluvní strany poskytnuta informace o předaných údajích a o jejich zamýšleném použití za předpokladu, že tomu nebrání právní předpisy státu smluvní strany, která byla o poskytnutí informace požádána.
f)
Přijímající smluvní strana je povinna přijaté údaje zlikvidovat, pokud je již nepotřebuje ke splnění účelu, pro který byly předány. V případě skončení platnosti této smlouvy je nutno všechny údaje, jež byly přijaty na jejím základě, zlikvidovat, a to nejpozději k datu ukončení její platnosti, nebude-li nahrazena novou smlouvou.
g)
Smluvní strany jsou povinny vést evidenci o předání, přijetí a likvidaci údajů. Evidence obsahuje informace o důvodu předání údajů, předávajícím a přijímajícím orgánu, čase předání, rozsahu údajů, jakož i o jejich likvidaci.
h)
Smluvní strany jsou povinny účinně chránit předané údaje proti náhodnému nebo neoprávněnému zničení, náhodné ztrátě, proti náhodné nebo neoprávněné změně, proti náhodnému nebo neoprávněnému předávání, proti náhodnému nebo neoprávněnému přístupu či proti náhodnému nebo neoprávněnému zveřejňování.
i)
Smluvní strany vzájemně spolupracují v oblasti ochrany předávaných údajů, zejména se vzájemně informují o možnostech osob domáhat se ochrany svých práv podle písm. e) tohoto článku.
Článek 9
Utajované informace
(1)
Není-li sjednána zvláštní smlouva upravující výměnu utajovaných informacíutajovaných informací, utajované informaceutajované informace jsou na základě této smlouvy předávány v souladu s právními předpisy států obou smluvních stran s tím, že:
a)
Informacím podléhajícím podle právních předpisů státu předávající smluvní strany utajení, jsou-li jako takové označeny, je přijímající smluvní stranou poskytována rovnocenná ochrana jako informacím podléhajícím odpovídajícímu stupni utajení podle právních předpisů jejího státu v souladu s tabulkou ekvivalence stupňů utajení uvedenou v příloze k této smlouvě. Příloha tvoří nedílnou součást této smlouvy.
b)
Předávající smluvní strana neprodleně písemně oznámí přijímající smluvní straně změnu nebo zrušení stupně utajení předané utajované informaceutajované informace. Přijímající smluvní strana v souladu s tímto oznámením provede změnu nebo zrušení stupně utajení.
c)
Předané utajované informaceutajované informace lze používat jen pro účel, pro který byly předány, a mohou být zpřístupněny pouze osobám, pro jejichž činnost je znalost těchto utajovaných informacíutajovaných informací nutná a které jsou k tomu oprávněny na základě vnitrostátních právních předpisů, tj. zejména splňují podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci příslušného stupně utajení.
d)
Předané utajované informaceutajované informace mohou být jiným orgánům než příslušným orgánům uvedeným v této smlouvě a dalším orgánům příslušným k boji proti trestné činnosti nebo nelegální migraci zpřístupněny pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
e)
Jakékoliv porušení právních předpisů státu přijímající smluvní strany týkající se ochrany předané utajované informaceutajované informace bude neprodleně oznámeno předávající smluvní straně, včetně informací o okolnostech porušení právních předpisů, jeho následcích a o opatřeních přijatých za účelem omezení těchto následků a zamezení takovémuto porušování předpisů v budoucnosti.
(2)
Utajované informaceUtajované informace mohou být předávány přímo mezi příslušnými orgány, které budou oznámeny diplomatickou cestou.
Článek 10
Předávání informací třetím stranám
(1)
Poskytování předaných informací a materiálů včetně utajovaných informacíutajovaných informací třetím státům a mezinárodním organizacím je možné pouze s písemným souhlasem předávající smluvní strany.
(2)
Nesdělí-li vietnamská strana něco jiného, může česká strana sdílet informace potřebné pro účely ochrany hranic a vízové politiky, poskytnuté vietnamskou stranou v rámci spolupráce podle této smlouvy, se třetími státy za použití informačních systémů zřízených na základě práva Evropské unie.
Článek 11
Náklady
Pokud se příslušné orgány smluvních stran předem nedohodnou jinak, náklady spojené s realizací spolupráce podle této smlouvy nese smluvní strana, která pomoc druhé smluvní straně poskytuje, s tím, že smluvní strany budou dbát na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů.
Článek 12
Hodnocení a prováděcí ujednání
(1)
Příslušné orgány smluvních stran budou pravidelně vyhodnocovat spolupráci podle této smlouvy.
(2)
Příslušné orgány smluvních stran mohou v případě potřeby uzavírat ujednání k provádění této smlouvy.
Článek 13
Řešení sporů
Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny jednáními mezi příslušnými orgány smluvních stran. Nepodaří-li se vyřešit spory tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou.
Článek 14
Soulad s dalšími mezinárodními smlouvami
Touto smlouvou nejsou dotčeny závazky vyplývající z jiných mezinárodních smluv, jimiž jsou státy obou smluvních stran vázány.
Článek 15
Pozastavení provádění
Každá smluvní strana může dočasně zcela nebo zčásti pozastavit provádění této smlouvy, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti nebo zdraví osob.
Přijetí nebo odvolání takového opatření si smluvní strany neprodleně sdělí diplomatickou cestou. Pozastavení provádění této smlouvy a jeho odvolání nabývá účinnosti uplynutím patnácti dnů od doručení takového sdělení druhé smluvní straně.
Článek 16
Závěrečné ustanovení
(1)
Tato smlouva vstoupí v platnost šedesátý den ode dne obdržení pozdějšího oznámení smluvních stran učiněného diplomatickou cestou o splnění vnitrostátních právních podmínek pro vstup této smlouvy v platnost.
(2)
Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou s výjimkou článku 9 odst. 1, jehož platnost bude ukončena vstupem v platnost zvláštní smlouvy upravující výměnu utajovaných informacíutajovaných informací. Každá ze smluvních stran může smlouvu kdykoli písemně vypovědět. Platnost smlouvy skončí šest měsíců ode dne obdržení oznámení o výpovědi druhou smluvní stranou.
Dáno v Hanoji dne 7. června 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v jazyce českém, vietnamském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu bude rozhodující anglické znění.
ZA VLÁDU
ČESKÉ REPUBLIKY
PhDr. Vítězslav Grepl v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky ve Vietnamské
socialistické republice
ZA VLÁDU
VIETNAMSKÉ SOCIALISTICKÉ
REPUBLIKY
Le Quy Vuong v. r.
náměstek ministra veřejné
bezpečnosti
Příloha
ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Smluvní strany v souladu s článkem 9 odst. 1 písm. a) Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a s přihlédnutím k příslušným právním předpisům stanoví, že pro potřeby této smlouvy jsou srovnatelné následující stupně utajení:
VYHRAZENÉ/RESTRICTED nebo
DŮVĚRNÉ/CONFIDENTIAL| | -| | MẬT/CONFIDENTIAL
---|---|---|---|---
TAJNÉ/SECRET| | \\- | | TỐI MẬT/SECRET
PŘÍSNĚ TAJNÉ/TOP SECRET| | -| | TUYỆT MẬT/TOP SECRET
Pokud česká strana obdrží od vietnamské strany informace stupně utajení MẬT/CONFIDENTIAL, na české straně jsou vždy považovány za DUVĚRNÉ/CONFIDENTAL. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny přílohy Dohody o ochraně populací evropských netopýrů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 12. 2018, částka 5/2019
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 12. 2018
7
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. října 2018 byla v Monaku přijata změna přílohy Dohody o ochraně populací evropských netopýrů1).
Změna vstoupila v platnost na základě čl. VII odst. 5 Dohody dne 9. prosince 2018 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
EUROBATS.MoP8. Rezoluce 8.2
180kB
8\\. zasedání smluvních stran
Monte Carlo, Monako, 8. -10. října 2018
Usnesení 8.2
Změna přílohy Dohody
Zasedání smluvních stran Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (dále jako „Dohoda“),
připomínajíc usnesení č. 7 přijaté na třetím zasedání (Bristol, červenec 2000), které změnilo Dohodu a začlenilo Přílohu se seznamem druhů netopýrů, které se vyskytují v Evropě a na něž se Dohoda vztahuje;
uznávajíc občasnou potřebu změny Přílohy ve světle posledních výsledků výzkumu;
uznávajíc dále, že názvy druhů netopýrů obsažené v Příloze by měly odpovídat pravidlům názvosloví stanoveným Mezinárodní komisí pro zoologické názvosloví;
zaznamenávajíc, že IUCN - Světový svaz ochrany přírody, stejně jako Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů považují Druhy savců světa autorů Wilsona a Reedera (Smithsonian Institution Press, Washington; John Hopkins University Press, Baltimore) za standardní seznam savců;
uznává ustavení Poradního výboru pro posuzování případných změn Přílohy;
souhlasí s přijetím následujících změn Přílohy na základě doporučení Poradního výboru; a
zaznamenává jiné případné změny Přílohy, které však byly odmítnuty nebo odloženy do doby, než budou dostupné další informace;
rozhodlo:
1\\. odstranit závorky u autora a data u druhu Taphozous nudiventris Cretzschmar, 1830;
2\\. přiřadit autorství popisu druhu Rhinolophus hipposideros na (Borkhausen, 1797) namísto (Bechstein, 1800);
3\\. nahradit druh Barbastella darjelingensis druhem Barbastella caspica Satunin, 1908;
4\\. nahradit druh Eptesicus bottae druhem Eptesicus ognevi Bobrinskii,1918;
5\\. doplnit druh Myotis davidii (Peters, 1869);
6\\. odstranit druhy Myotis aurascens Kuzyakin, 1935, nipalensis (Dobson, 1871) a hajastanicus Argyropulo, 1939, jakožto synonyma druhu Myotis davidii (Peters, 1869);
a současně
přijalo upravený seznam druhů v příloze Dohody přiložený k tomuto usnesení.
Druhy netopýrů, které se vyskytují v Evropě a na něž se vztahuje tato Dohoda
Pteropodidae
Rousettus aegyptiacus (Geoffroy, 1810)
Emballonuridae
Taphozous nudiventris Cretzschmar, 1830
Rhinolophidae
Rhinolophus blasii Peters, 1866
Rhinolophus euryale Blasius, 1853
Rhinolophus ferrumequinum (Schreber, 1774)
Rhinolophus hipposideros (Borkhausen, 1797)
Rhinolophus mehelyi Matschie, 1901
Vespertilionidae
Barbastella barbastellus (Schreber, 1774)
Barbastella caspica Satunin, 1908
Eptesicus anatolicus Felten, 1971
Eptesicus isabellinus (Temminck, 1840)
Eptesicus nilssonii (Keyserling & Blasius, 1839)
Eptesicus ognevi Bobrinskii, 1918
Eptesicus serotinus (Schreber, 1774)
Hypsugo savii (Bonaparte, 1837)
Myotis alcathoe von Helversen & Heller, 2001
Myotis bechsteinii (Kuhl, 1817)
Myotis blythii (Tomes, 1857)
Myotis brandtii (Eversmann, 1845)
Myotis capaccinii (Bonaparte, 1837)
Myotis dasycneme (Boie, 1825)
Myotis daubentonii (Kuhl, 1817)
Myotis davidii (Peters, 1869)
Myotis emarginatus (Geoffroy, 1806)
Myotis escalerai Cabrera, 1904
Myotis myotis (Borkhausen, 1797)
Myotis mystacinus (Kuhl, 1817)
Myotis nattereri (Kuhl, 1817)
Myotis punicus Felten, 1977
Myotis schaubi Kormos, 1934
Nyctalus azoreum (Thomas, 1901)
Nyctalus lasiopterus (Schreber, 1780)
Nyctalus leisleri (Kuhl, 1817)
Nyctalus noctula (Schreber, 1774)
Otonycteris hemprichii Peters, 1859
Pipistrellus hanaki Hulva & Benda, 2004
Pipistrellus kuhlii (Kuhl, 1817)
Pipistrellus maderensis (Dobson, 1878)
Pipistrellus nathusii (Keyserling & Blasius, 1839)
Pipistrellus pipistrellus (Schreber, 1774)
Pipistrellus pygmaeus (Leach, 1825)
Plecotus auritus (Linnaeus, 1758)
Plecotus austriacus (Fischer, 1829)
Plecotus kolombatovici Dulic, 1980
Plecotus macrobullaris Kuzyakin, 1965
Plecotus sardus Mucedda, Kiefer, Pidinchedda & Veith, 2002
Plecotus teneriffae Barrett-Hamilton, 1907
Vespertilio murinus Linnaeus, 1758
Miniopterus pallidus Thomas, 1907
Miniopterus schreibersii (Kuhl, 1817)
Molossidae
Tadarida teniotis (Rafinesque, 1814)
1)
Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů, přijatá v Londýně dne 4. prosince 1991, byla vyhlášena pod č. 208/1994 Sb.
Změna Dohody o ochraně populací evropských netopýrů, přijatá v Bristolu dne 26. července 2000, byla vyhlášena pod č. 137/2002 Sb. m. s. Změna přílohy Dohody o ochraně populací evropských netopýrů, přijatá v Bruselu dne 17. září 2014, byla vyhlášena pod č. 14/2016 Sb. m. s. |
Zákon č. 50/2019 Sb. | Zákon č. 50/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 15. 2. 2019, částka 19/2019
* Čl. I - Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb.,
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 15. 2. 2019
50
ZÁKON
ze dne 1. února 2019,
kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 156/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 228/2014 Sb., zákona č. 355/2014 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 102/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.“.
2.
V § 1 úvodní části ustanovení se za slovo „unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie28)“.
Poznámka pod čarou č. 28 zní:
„28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení.“.
3.
§ 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením
Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být muselo, zejména proto, že zapovězení je zapsáno v seznamu vedeném za tím účelem kolektivním správcem.“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.
4.
§ 39 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29 zní:
㤠39
Licence pro osoby se zdravotním postižením
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
výhradně pro potřeby osob se zdravotním postižením, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nebo
b)
výhradně pro potřeby osob se zrakovým nebo sluchovým postižením a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří rozmnoženinu zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky nebo doplněním obrazových nebo textových prostředků nezbytných ke zpřístupnění díla těmto osobám; takto doplněné audiovizuální dílo jím může být také rozmnožováno, rozšiřováno a sdělováno, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(2)
Odstavec 1 se vztahuje na dílo audiovizuální pouze v případě, bylo-li vydáno.
(3)
Do práva autorského nezasahuje osoba, která provozuje televizní vysílání a v souladu se zákonem vysílá pořad29) doplněný zvukovým popisem, jenž slouží ke zpřístupnění pořadu osobám se zrakovým postižením, pokud tato služba není zpoplatněna, nebo neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(4)
Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby osob se zdravotním postižením v souvislosti s jejich postižením.
(5)
Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.
29)
§ 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
Za § 39 se vkládají nové § 39a a 39b, které včetně nadpisů znějí:
㤠39a
Licence pro určitá užití díla ve prospěch osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení
(1)
Oprávněným příjemcem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí osoba, která
a)
je nevidomá nebo má jiné zrakové postižení, které nelze běžně dostupnými prostředky kompenzovat nebo zmírnit tak, aby byla schopna číst v podstatě stejným způsobem jako osoba bez tohoto postižení,
b)
má poruchu vnímání nebo čtení, která jí znemožňuje číst v podstatě stejným způsobem jako osoba bez takové poruchy, nebo
c)
není kvůli tělesnému postižení schopna držet knihu, časopis, noviny nebo obdobnou písemnost nebo s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře normálně přijatelné pro čtení.
(2)
Formátově přístupnou rozmnoženinou se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí rozmnoženina originálu nebo rozmnoženiny díla v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu, jiné písemnosti, včetně souvisejících ilustrací, nebo notového záznamu, a to na jakémkoli nosiči, zhotovená v alternativním provedení nebo formátu, které umožňují oprávněnému příjemci číst nebo jinak vnímat dílo stejným nebo v podstatě stejným způsobem jako osobě bez postižení nebo poruchy podle odstavce 1.
(3)
Oprávněným poskytovatelem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí ten, kdo poskytuje jako jednu ze svých hlavních činností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím.
(4)
Do práva autorského nezasahuje
a)
oprávněný příjemce nebo osoba jednající v jeho zájmu, zhotoví-li výhradně pro potřebu tohoto oprávněného příjemce formátově přístupnou rozmnoženinu,
b)
oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví formátově přístupnou rozmnoženinu a tuto rozmnoženinu výhradně pro potřebu oprávněného příjemce rozšiřuje, půjčuje nebo sděluje oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky,
c)
oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví formátově přístupnou rozmnoženinu a tuto rozmnoženinu výhradně pro potřebu oprávněného příjemce rozšiřuje, půjčuje nebo sděluje oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli s bydlištěm nebo se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28), nebo
d)
oprávněný příjemce nebo oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dováží nebo přijímá nebo jinak získává formátově přístupnou rozmnoženinu rozšiřovanou nebo sdělovanou oprávněným příjemcům nebo oprávněným poskytovatelům oprávněným poskytovatelem s bydlištěm nebo se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28).
(5)
Uplatnění zákonné licence podle odstavce 4 nelze smluvně vyloučit ani omezit.
§ 39b
Povinnosti oprávněného poskytovatele
(1)
Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), je povinen
a)
formátově přístupnou rozmnoženinu rozšiřovat, půjčovat nebo sdělovat výhradně oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli,
b)
přijmout opatření k zamezení nedovolenému rozmnožování, rozšiřování, půjčování nebo sdělování formátově přístupné rozmnoženiny veřejnosti,
c)
věnovat náležitou péči nakládání s dílem a jeho formátově přístupnou rozmnoženinou a vést o tom záznamy a
d)
informace o tom, jak dodržuje povinnosti uvedené v písmenech a) až c), zveřejňovat a průběžně aktualizovat na svých internetových stránkách a současně je oprávněným příjemcům poskytovat i jiným vhodným způsobem.
(2)
Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), na vyžádání poskytne vhodným způsobem oprávněnému příjemci, jinému oprávněnému poskytovateli nebo autorovi
a)
seznam děl, jejichž formátově přístupné rozmnoženiny má k dispozici, včetně uvedení dostupných formátů a
b)
názvy a kontaktní údaje oprávněných poskytovatelů, s nimiž spolupracuje při výměně a poskytování formátově přístupných rozmnoženin.“.
6.
V § 43 odst. 4 se text „§ 38,“ zrušuje a slova „a § 38e“ se nahrazují slovy „, § 38e, 39 a § 39a odst. 4“.
7.
V § 74, 78 a v § 82 se slova „§ 37 až 38a“ nahrazují textem „§ 37, 37a, 38a“ a slova „§ 40 až 44“ se nahrazují slovy „§ 39 až 44“.
8.
V § 86 se text „§ 38 odst. 1 písm. a),“ zrušuje a slova „§ 40 až 44“ se nahrazují slovy „§ 39 odst. 1 písm. a), § 39a až 44“.
9.
V § 94 se slova „§ 40 až 44“ nahrazují slovy „§ 39a až 44“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 49/2019 Sb. | Zákon č. 49/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 19/2019
* Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb. a zákona č. 226/2017 Sb., se za slova „27. červe
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2019
49
ZÁKON
ze dne 31. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb. a zákona č. 226/2017 Sb., se za slova „27. červen – Den památky obětí komunistického režimu“ vkládají slova „, 8. říjen – Památný den sokolstva“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 48/2019 Sb. | Zákon č. 48/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 15. 2. 2019, částka 19/2019
* Čl. I - V § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., se slova „17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii“ nahrazují slovy „17. listopad – Den boje za
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 15. 2. 2019
48
ZÁKON
ze dne 31. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., se slova „17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii“ nahrazují slovy „17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 47/2019 Sb. | Zákon č. 47/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 19/2019
* Čl. I - Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2019
47
ZÁKON
ze dne 31. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
jde-li o stupeň III (těžká závislost),
1.
9 900 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
2.
13 900 Kč v ostatních případech,“.
2.
V § 11 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
jde-li o stupeň IV (úplná závislost),
1.
13 200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
2.
19 200 Kč v ostatních případech.“.
3.
V § 11 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
jde-li o stupeň III (těžká závislost),
1.
8 800 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
2.
12 800 Kč v ostatních případech,“.
4.
V § 11 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
jde-li o stupeň IV (úplná závislost),
1.
13 200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
2.
19 200 Kč v ostatních případech.“.
5.
V § 12 odst. 2 větě první se slova „nebo stupni IV (úplná závislost)“ zrušují.
6.
V § 12 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
7.
V § 12 odst. 5 větě poslední se text „§ 7 odst. 2 a 6 až 12“ zrušuje a za slovo „podpoře“ se doplňují slova „, s výjimkou ustanovení o společně posuzovaných osobách pro účely příspěvku na bydlení“.
8.
V § 13 se text „§ 12 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 12 odst. 2“.
9.
V § 21 odst. 2 písm. e) se text „§ 12 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 12 odst. 4“.
10.
V § 22 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky příspěvku na péči podle § 11 odst. 1 písm. c) bodu 2 a písm. d) bodu 2 a § 11 odst. 2 písm. c) bodu 2 a písm. d) bodu 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku na péči se učiní záznam do spisu.
3.
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům příspěvku na péči nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči písemné sdělení o změně výše příspěvku na péči podle bodu 2 věty první; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
4.
Nárok na zvýšení příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a ve stupni IV (úplná závislost), které náleží nezaopatřenému dítěti od 4 do 7 let věku podle § 12 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká v kalendářním měsíci následujícím po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vztahující se ke zvýšení příspěvku na péči v daném stupni závislosti. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům zvýšení příspěvku na péči písemné sdělení o zániku nároku na zvýšení příspěvku na péči podle věty první; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
Čl. III
Účinnost
Tento zákona nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 3, 6, 8, 9 a 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 46/2019 Sb. | Zákon č. 46/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 15. 2. 2019, částka 19/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna školského zákona
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 15. 2. 2019
46
ZÁKON
ze dne 31. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna školského zákona
Čl. I
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 167/2018 Sb., se mění takto:
V § 47 odst. 1 věta první zní „Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.“.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 45/2019 Sb. | Zákon č. 45/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2019, částka 19/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST TŘETÍ - Změna chemického zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (541/2020 Sb.)
45
ZÁKON
ze dne 30. ledna 2019,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. I
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb. a zákona č. 282/2018 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 1 bod 23 zní:
„23.| 014| Výplň stálého nebo dočasného zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)| W| 1\\. U pojištěnců do dne dosažení 15 let nebo u ošetření dočasného zubu hrazeno při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu a v rozsahu stálých řezáků a stálých špičáků hrazeno i při použití fotokompozitu. Při použití dózovaného amalgámu se hradí jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
2\\. U pojištěnců od 15 let do dne dosažení 18 let hrazeno při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití fotokompozitu nebo samopolymerujícího kompozitu.
3\\. U těhotných a kojících žen hrazeno při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu. Při použití dózovaného amalgámu se hradí jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
4\\. U pojištěnců neuvedených v bodech 1 až 3 hrazeno při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu.“.
---|---|---|---|---
2.
V příloze č. 1 se bod 24 zrušuje.
Dosavadní body 25 až 71 se označují jako body 24 až 70.
ČÁST TŘETÍ
Změna chemického zákona
Čl. III
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, v platném znění.“ a věta šestá se nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.“.
2.
V § 23 úvodní části ustanovení se za slova „předmětech na trh“ a za slova „směsí na trh“ vkládají slova „nebo jejich používání“.
3.
V § 23 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
Ministerstvo obrany,“.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i).
4.
V § 24 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5)
Ministerstvo životního prostředí v rámci své působnosti podle odstavce 1 písm. f) přijímá oznámení podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, posuzuje jeho úplnost a provádí hodnocení v něm uvedených informací podle čl. 8 odst. 4 tohoto nařízení; v rámci hodnocení si vyžádá stanovisko Ministerstva zdravotnictví.
(6)
Zjistí-li Ministerstvo životního prostředí, že oznámení neobsahuje veškeré informace uvedené v čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, nebo je požádáno o doplňující informace Ministerstvem zdravotnictví podle § 25 odst. 5, vyzve oznamovatele k doplnění oznámení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud oznamovatel ve stanovené lhůtě oznámení nedoplní, jde-li o informace uvedené v čl. 8 odst. 3 písm. a), b) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hledí se na toto oznámení, jako kdyby nebylo podáno.
(7)
Ministerstvo životního prostředí ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení stanoviska Ministerstva zdravotnictví předá oznámení Evropské komisi, pokud na základě provedeného hodnocení informací uvedených v oznámení shledá, že byla splněna kritéria podle čl. 8 odst. 6 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852. V opačném případě Ministerstvo životního prostředí v téže lhůtě sdělí s uvedením důvodů oznamovateli, že tato kritéria splněna nebyla.“.
5.
V § 25 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Ministerstvo zdravotnictví na základě žádosti Ministerstva životního prostředí podle § 24 odst. 5 vydává stanovisko k oznámení podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852. Toto stanovisko obsahuje posouzení, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 8 odst. 6 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 z hlediska přínosů nového výrobku s přidanou rtutí či nového výrobního procesu pro lidské zdraví, rizika pro lidské zdraví a existence proveditelných technických alternativ, které by poskytly pro lidské zdraví srovnatelný přínos. Lhůta pro vydání tohoto stanoviska je 4 měsíce a ve zvláště složitých případech 7 měsíců ode dne obdržení žádosti Ministerstva životního prostředí.
(5)
Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví, že k provedení posouzení podle odstavce 4 je nezbytné si od oznamovatele vyžádat doplňující informace, požádá Ministerstvo životního prostředí, aby si je od oznamovatele vyžádalo. Do doby, než Ministerstvo životního prostředí předá doplňující informace Ministerstvu zdravotnictví, lhůta pro vydání stanoviska podle odstavce 4 neběží.
(6)
Ministerstvo zdravotnictví vydává národní plán podle čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852.“.
6.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany
a)
zastupuje Českou republiku v orgánu Evropské obranné agentury pro koordinaci implementace Kodexu chování k povolování výjimek z nařízení Evropského parlamentu a Rady o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek za účelem zajišťování obrany státu,
b)
spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí při poskytování poradenství výrobcům a dovozcům týkajícího se jejich povinností a odpovědnosti vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) a
c)
vydává na žádost Ministerstva životního prostředí závazné stanovisko pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky podle čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200620), a to ve lhůtě 20 dnů ode dne obdržení žádosti; toto závazné stanovisko obsahuje posouzení, zda je požadovaná výjimka nezbytná pro účely zajišťování obrany státu.“.
7.
V § 27 písm. a), § 28 písm. a) a v § 29 písm. a) se slova „dodavateli látek, směsí nebo“ nahrazují slovy „výrobci, dovozci, následnými uživateli, distributory a dodavateli“.
8.
V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 35 odst. 1 se slova „d) až h)“ nahrazují slovy „e) až i)“.
9.
V § 33 odst. 1 se dosavadní písmena h) a i) označují jako písmena g) a h).
10.
V § 33 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje.
11.
V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
osobě, která v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 uvedla na trh nový výrobek s přidanou rtutí, jeho stažení z trhu.“.
12.
V § 34 odstavce 5 až 21 znějí:
„(5)
Výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neposkytne informace v dodavatelském řetězci,
b)
v rozporu s hlavou VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) vyrobí, uvede na trh nebo použije látku nebo látku ve směsi nebo předmětu,
c)
uvede na trh látku nebo směs klasifikovanou jako nebezpečná, aniž by zajistil její označení a zabalení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21),
d)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neuchovává doklady o splnění požadavků na klasifikaci a označování látky nebo směsi po dobu, po kterou je tato látka nebo směs uváděna na trh, a po dobu 10 let od posledního uvedení na trh nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům,
e)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neuvede informace o nebezpečnosti v nabídce nebezpečné látky nebo směsi, která umožňuje uzavření kupní smlouvy bez znalosti informací uvedených na štítku nebo obalu látky nebo směsi,
f)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neuchovává veškeré informace vyžadované pro plnění jeho povinností po dobu, po kterou je látka nebo směs uváděna na trh, a po dobu 10 let od posledního uvedení na trh.
(6)
Vývozce nebo dovozce se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek26) doveze nebo vyveze látku, nebo
b)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek26) neposkytne Ministerstvu životního prostředí informace o dovozu a vývozu.
(7)
Vývozce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 vyveze rtuť, její sloučeniny nebo směsi nebo vyveze výrobky s přidanou rtutí.
(8)
Dovozce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 doveze rtuť, její sloučeniny nebo směsi nebo doveze výrobky s přidanou rtutí.
(9)
Osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852
a)
vyrobí výrobek s přidanou rtutí,
b)
použije ve výrobním procesu nebo novém výrobním procesu rtuť nebo její sloučeniny,
c)
vyrobí nový výrobek s přidanou rtutí nebo jej uvede na trh, nebo
d)
použije volně balenou rtuť.
(10)
Následný uživatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20)
a)
nevyhotoví zprávu o chemické bezpečnosti nebo neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace, nebo
b)
neurčí nebo neuplatňuje vhodná opatření k náležitému omezení rizik identifikovaných
1.
v bezpečnostních listech, které mu byly poskytnuty,
2.
ve svém vlastním posouzení chemické bezpečnosti, nebo
3.
v jakýchkoli informacích o opatřeních k řízení rizik, které mu byly poskytnuty.
(11)
Žadatel o registraci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20)
a)
neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace,
b)
nestanoví nebo neuplatňuje vhodná opatření k náležité kontrole rizik zjištěných při posouzení chemické bezpečnosti nebo je nedoporučí v bezpečnostních listech,
c)
neuchovává zprávu o chemické bezpečnosti nebo ji neaktualizuje, nebo
d)
neaktualizuje své registrační údaje doplněním informací, které nově zjistil, nebo je nepředloží Evropské agentuře pro chemické látky.
(12)
Dovozce, následný uživatel nebo dodavatel, který jako první uvádí na trh na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, se dopustí přestupku tím, že neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1 nebo 2.
(13)
Výrobce nebo distributor, který uvádí na trh na území České republiky detergent, se dopustí přestupku tím, že
a)
uvede na trh detergent, aniž by zajistil jeho označení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech28),
b)
uvede na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech28), nebo
c)
neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 3 nebo 4.
(14)
Dovozce, následný uživatel, dodavatel, výrobce nebo distributor se dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví podle § 22 odst. 5.
(15)
Osoba, která uvedla na trh látku nebo směs, která nesplňuje požadavky na její klasifikaci, balení nebo označování stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21), se dopustí přestupku tím, že nepozastaví další uvádění této látky nebo směsi na trh podle § 33 odst. 1 písm. a).
(16)
Osoba, která uvedla látku nebo látku ve směsi nebo předmětu na trh, aniž splnila povinnost registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. b) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu.
(17)
Osoba, která porušila zákaz nebo omezení uvádění na trh látky samotné nebo obsažené ve směsi nebo předmětu podle hlav VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. c) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu.
(18)
Osoba, která uvedla na trh povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku, které nesplňují kritéria biologické rozložitelnosti stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí přestupku tím, že nestáhne takovou povrchově aktivní látku nebo detergent obsahující povrchově aktivní látku z trhu podle § 33 odst. 1 písm. g).
(19)
Osoba, která uvedla na trh detergent, který nesplňuje omezení obsahu fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech28), se dopustí přestupku tím, že nestáhne takový detergent z trhu podle § 33 odst. 1 písm. h).
(20)
Osoba, která v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 uvedla na trh nový výrobek s přidanou rtutí, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. i) nestáhla takový výrobek z trhu.
(21)
Za přestupky lze uložit pokutu
a)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 písm. b) nebo c) nebo odstavců 15 až 17,
b)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), d) až f), odstavce 6 písm. a), odstavců 7 až 9, odstavce 10 písm. b), odstavce 11 písm. b), odstavce 13 písm. a) nebo b) nebo odstavců 18 až 20,
c)
do 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 11 písm. a) nebo d),
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 3, odstavce 6 písm. b), odstavce 10 písm. a), odstavce 11 písm. c), odstavce 12 nebo odstavce 13 písm. c), nebo
e)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 14.“.
Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje.
13.
V § 34 se odstavec 22 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. IV
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 290/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 117 odst. 2 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje.
2.
V § 117 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 56 zní:
„p)
použije při poskytování zdravotních služeb zubní amalgám v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o rtuti56).
56)
Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.“.
3.
V § 117 odst. 4 písm. d) se za text „písm. h)“ vkládají slova „nebo p)“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. II bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 44/2019 Sb. | Zákon č. 44/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 2. 3. 2019, částka 19/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o léčivech
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2022
44
ZÁKON
ze dne 30. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o léčivech
Čl. I
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 36/2018 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků.“.
2.
V § 5 odstavec 7 zní:
„(7)
Prodejem vyhrazených humánních léčivých přípravků se rozumí jejich nákup, skladování nebo prodej. Prodejem vyhrazených veterinárních léčivých přípravků se rozumí jejich nákup, skladování nebo prodej konečnému spotřebiteli.“.
3.
V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě humánních a veterinárních léčivých přípravků se pravidla správné výrobní praxe použijí obdobně na dovoz ze třetích zemí.“.
4.
V § 8 se doplňuje nový odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 106 zní:
„(9)
V situaci, kdy není možné provést ověření ochranných prvků, kterými je opatřen léčivý přípravek, v rozsahu podle čl. 10 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podrobná pravidla pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků106) (dále jen „nařízení o ochranných prvcích“) v důsledku toho, že tento léčivý přípravek po dokončení výroby nesplňuje požadavky tohoto nařízení, může Ministerstvo zdravotnictví výjimečně rozhodnutím vydaným na žádost držitele rozhodnutí o registraci dočasně povolit distribuci a výdej tohoto léčivého přípravku. V takovém případě držitelé rozhodnutí o registraci, výrobci léčivých přípravků, distributoři a osoby oprávněné k výdeji plní povinnosti vyplývající z nařízení o ochranných prvcích přiměřeně. Odpovědnost za vady léčivých přípravků podle zvláštního právního předpisu12) není dotčena. O vydaném opatření Ministerstvo zdravotnictví informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ministerstvo zdravotnictví vyvěsí vydané opatření na své úřední desce a Státní ústav pro kontrolu léčiv je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
106)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků.“.
5.
V § 11 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
vydává za účelem zajištění dostupnosti léčivých přípravků dočasné opatření podle § 8 odst. 9, kterým povoluje distribuci a výdej léčivých přípravků, které po dokončení výroby nesplňují požadavky nařízení o ochranných prvcích.“.
6.
V § 13 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících oblast humánních léčiv“.
7.
V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
je příslušným orgánem České republiky pro plnění jejích úkolů v oblasti dodržování pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu léčivých přípravků, vykonává kontrolu dodržování povinností stanovených nařízením o ochranných prvcích, má přístup do systému úložišť a k informacím v nich obsaženým v souladu s čl. 39 nařízení o ochranných prvcích, a vykonává kontrolu fungování tohoto systému, sleduje a vyhodnocuje rizika padělání u léčivých přípravků a rizika plynoucí z jejich padělání a podává v této oblasti informace Komisi.“.
8.
V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která včetně poznámek pod čarou č. 107 a 108 znějí:
„p)
je příslušným orgánem České republiky pro plnění úkolů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro hodnocené léčivé přípravky107) (dále jen „nařízení o správné výrobní praxi pro hodnocené léčivé přípravky“) a přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví pravidla provádění inspekčních postupů správné klinické praxe108) (dále jen „nařízení o provádění inspekčních postupů správné klinické praxe“),
q)
je příslušným orgánem České republiky pro vydávání povolení k výrobě a dovozu hodnocených léčivých přípravků podle nařízení o klinickém hodnocení.
107)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1569 ze dne 23. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 stanovením zásad a pokynů pro správnou výrobní praxi pro hodnocené humánní léčivé přípravky a pravidel provádění inspekcí.
108)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/556 ze dne 24. března 2017 o podrobných pravidlech pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014.“.
9.
V § 13 odst. 3 písmeno l) zní:
„l)
zavede a udržuje systém kvality, který zajišťuje
1.
vedení záznamů o kvalifikaci a odborné přípravě zaměstnance Ústavu, který provádí hodnocení a kontrolu a rozhoduje podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, včetně popisu jeho povinností, odpovědností a požadavků na odbornou přípravu,
2.
dodržování podmínek inspekčních postupů správné klinické praxe v souladu s nařízením o provádění inspekčních postupů správné klinické praxe,
3.
řádné provádění kontrol dodržování tohoto zákona a příslušných předpisů Evropské unie u výrobců humánních léčivých přípravků včetně hodnocených léčivých přípravků,“.
10.
V § 13 odst. 3 se na začátek textu písmene p) vkládají slova „provádí vzdělávací činnost v oblastech týkajících se léčiv zejména formou odborných přednášek a“.
11.
V § 16 odst. 3 písm. j) se slovo „jakosti“ nahrazuje slovem „kvality“.
12.
V § 22 odst. 2 se za slovo „hodnocení“ vkládají slova „veterinárních léčivých přípravků“.
13.
V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí:
„f)
neprodleně oznámit Ústavu, jde-li o humánní léčivý přípravek, podezření na padělaný léčivý přípravek, nevyplývá-li tato jeho povinnost z nařízení o ochranných prvcích,
g)
poskytnout Ústavu součinnost při ověřování skutečností souvisejících s podezřením na padělání léčivého přípravku,
h)
neprodleně oznámit Veterinárnímu ústavu podezření na padělaný veterinární léčivý přípravek.“.
14.
V § 24 odst. 10 se slova „jako deklarant“ zrušují.
15.
V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Ústav nebo Veterinární ústav neprodleně zahájí řízení z moci úřední o změně registrace léčivého přípravku zařazeného mezi vyhrazené léčivé přípravky v případě nových skutečností týkajících se bezpečnosti vyhrazeného léčivého přípravku.“.
16.
V § 37 odst. 1 se za slova „identifikaci léčivého přípravku,“ vkládají slova „nejde-li o jedinečný identifikátor,“, slova „evropským zbožovým kódem (EAN)“ se nahrazují slovy „mezinárodně uznávaným identifikačním standardem“, za slovo „zpracování“ se vkládají slova „a vyhovuje požadavkům standardního kódovacího systému“ a za větu třetí se vkládá věta „Na obalu humánních léčivých přípravků musí být uveden kód přidělený podle § 32 odst. 5.“.
17.
V § 37 odst. 7 větě první se za slova „ochranné prvky“ vkládají slova „podle nařízení o ochranných prvcích“, na konci textu věty se doplňují slova „(dále jen „ochranné prvky“)“ a věta poslední se nahrazuje větou „Podobu a technické zpracování ochranných prvků stanoví nařízení o ochranných prvcích.“.
18.
V § 37 odstavec 8 zní:
„(8)
Ochrannými prvky podle odstavce 7 musí být opatřeny humánní léčivé přípravky vydávané pouze na lékařský předpis nebo na lékařský předpis s omezením, které nejsou uvedeny na seznamu léčivých přípravků, které nesmí být opatřeny ochrannými prvky, stanovené přílohou I nařízení o ochranných prvcích. Ochrannými prvky podle odstavce 7 nesmějí být opatřeny humánní léčivé přípravky, které lze vydávat bez lékařského předpisu a které nejsou uvedeny na seznamu uvádějícím léčivé přípravky, které musí být opatřeny ochrannými prvky, stanovené v příloze II nařízení o ochranných prvcích. Technické řešení zajišťující celistvost léčivého přípravku, kterým držitel rozhodnutí o registraci opatří vnější obal léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis a není uveden v příloze II nařízení o ochranných prvcích, se nepovažuje za ochranný prvek podle nařízení o ochranných prvcích.“.
19.
V § 45 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
při přebalování humánního léčivého přípravku vyřadit dosavadní jedinečný identifikátor a zařadit nový jedinečný identifikátor postupem podle nařízení o ochranných prvcích.“.
20.
V § 64 písmeno d) zní:
„d)
vytvořit a udržovat systém kontroly jakosti a zajišťovat podmínky pro činnost útvaru kontroly jakosti tak, aby tento útvar, který je v pravomoci osoby uvedené v písmenu e), byl nezávislý na jiných organizačních útvarech výrobce léčivých přípravků,“.
21.
V § 64 písm. f) se za slovo „stáhnout“ vkládají slova „kdykoli a“ a slova „a agenturu“ se nahrazují slovy „, agenturu a držitele rozhodnutí o registraci, a uvést též, pokud je to možné, stát, pro který byl léčivý přípravek určen; v případě výroby hodnocených humánních léčivých přípravků se použijí pravidla stanovená nařízením o správné výrobní praxi pro hodnocené léčivé přípravky“.
22.
V § 64 písm. j) se slova „vykonávat činnost v souladu s povolením k výrobě, dodržovat pravidla správné výrobní praxe“ nahrazují slovy „provádět výrobní činnosti v souladu s pravidly správné výrobní praxe, s povolením k výrobě“.
23.
V § 77 odst. 1 písm. b) bodě 4 se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“.
24.
V § 77 odst. 1 písm. c) se bod 5 zrušuje.
Dosavadní body 6 až 14 se označují jako body 5 až 13.
25.
V § 77 odst. 1 písm. c) bod 11 zní:
„11.
krevním bankám, jde-li o transfuzní přípravky, zařízením transfuzní služby, jde-li o transfuzní přípravky a krevní deriváty, pokud je taková distribuce transfuzních přípravků zadána zařízením transfuzní služby podle § 67 odst. 3,“.
26.
V § 77 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
ověřit ochranné prvky a provést vyřazení jedinečného identifikátoru postupem podle nařízení o ochranných prvcích před tím, než léčivý přípravek dodá
1.
veterinárním lékařům,
2.
Armádě České republiky k zabezpečení ozbrojených sil České republiky léčivy a k udržování skladových zásob léčivých přípravků pro účely zabezpečení ozbrojených sil České republiky léčivy při jejich vysílání do zahraničí podle § 111a, nebo
3.
poskytovatelům zdravotních služeb, kterým jsou podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 12 dodávány imunologické léčivé přípravky pro účely očkování.“.
27.
V § 80 odst. 4 se slova „Veterinární léčivé přípravky“ nahrazují slovy „Léčivé přípravky pro léčbu zvířat“.
28.
V § 82 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
29.
V § 82 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
ověří ochranné prvky a provedou vyřazení jedinečného identifikátoru u všech vydávaných léčivých přípravků opatřených ochrannými prvky postupem podle nařízení o ochranných prvcích.“.
30.
V § 89 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Osoba provádějící ověření ochranných prvků nebo vyřazení jedinečného identifikátoru podle nařízení o ochranných prvcích může vrátit léčivý přípravek dodavateli, který mu jej dodal, pokud ani po uplynutí 14 kalendářních dnů od prvního neúspěšného ověření ochranných prvků nebo vyřazení jedinečného identifikátoru není možné tento úkon úspěšně provést. K léčivému přípravku, který je dodavateli vracen, se připojí dokumentace prokazující důvod vrácení léčivého přípravku, a to pro nemožnost ověření ochranných prvků nebo vyřazení jedinečného identifikátoru. Dodavatel takového léčivého přípravku je povinen jej převzít zpět.“.
31.
V § 99 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Ústav na vyžádání poskytuje provozovateli úložiště zřízeného podle článku 31 nařízení o ochranných prvcích (dále jen „úložiště“) informace, které vyplývají z výkonu jeho působnosti a jsou potřebné pro fungování tohoto úložiště.
(8)
Ústav informace z úložiště, které získá nebo k nimž má přístup podle § 13 odst. 2 písm. o), poskytuje dalším osobám, pouze pokud tak stanoví jiný právní předpis, s výjimkou zákona o svobodném přístupu k informacím.“.
32.
V § 100 odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „Ústav“ vkládají slova „nebo Veterinární ústav podle působnosti“.
33.
V § 100a se slovo „padělek“ nahrazuje slovy „padělaný léčivý přípravek“.
34.
V § 103 odst. 6 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje.
35.
V § 103 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až k), která znějí:
„h)
poruší povinnost dodržovat pokyny Komise nebo agentury podle § 23 odst. 1 písm. a),
i)
neprodleně neoznámí Ústavu podezření na padělaný léčivý přípravek podle § 23 odst. 1 písm. f) nebo h),
j)
v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem
1.
neověří pravost jedinečného identifikátoru nebo neporušenost prostředku k ověření manipulace s obalem, nejde-li o poskytovatele zdravotních služeb oprávněného k výdeji léčivých přípravků,
2.
distribuuje nebo vydá léčivý přípravek s jedinečným identifikátorem, který byl vyřazen, aniž jde o případy stanovené v čl. 12 nařízení o ochranných prvcích, kdy tak je oprávněn učinit,
3.
změní status vyřazeného jedinečného identifikátoru na aktivní, aniž jsou k tomu splněny podmínky stanovené v čl. 13 bodu 1 nařízení o ochranných prvcích, nebo
4.
vrátí do skladových zásob léčivý přípravek s jedinečným identifikátorem, kterému pro nesplnění podmínek stanovených v čl. 13 bodu 2 nařízení o ochranných prvcích nemůže být vrácen aktivní status,
k)
neposkytne Ústavu součinnost při ověřování skutečností souvisejících s podezřením na padělání léčivého přípravku podle § 23 odst. 1 písm. g), nebo
l)
v rozporu s § 89 odst. 4 nepřevezme vrácený léčivý přípravek, u kterého se nepodařilo ověřit ochranné prvky nebo vyřadit jedinečný identifikátor.“.
36.
V § 103 se doplňují odstavce 15 až 21, které znějí:
„(15)
Výrobce léčivých přípravků se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem
a)
neumístí na obal léčivého přípravku jedinečný identifikátor nebo jej na obal léčivého přípravku umístí aniž by splňoval stanovené technické specifikace,
b)
neprovede zakódování jedinečného identifikátoru do dvojrozměrného čárového kódu,
c)
určí takovou kvalitu tisku, která nezaručí přesnou čitelnost datové matice v průběhu celého dodavatelského řetězce alespoň po dobu 1 roku od uplynutí data použitelnosti balení, nebo po dobu 5 let od doby, kdy bylo balení propuštěno k prodeji nebo distribuci,
d)
nevytiskne na obal léčivého přípravku ve formátu čitelném pouhým okem stanovené datové prvky jedinečného identifikátoru,
e)
neověří, jde-li o výrobce, který umisťuje ochranné prvky, před propuštěním léčivého přípravku, že dvojrozměrný čárový kód nesoucí jedinečný identifikátor je v souladu se stanovenými požadavky čitelný pouhým okem a obsahuje správné informace,
f)
nevede, jde-li o výrobce, který umisťuje ochranné prvky, záznamy o každém úkonu, který provede s jedinečným identifikátorem na balení léčivého přípravku nebo na tomto identifikátoru,
g)
před částečným nebo úplným odstraněním nebo překrytím ochranných prvků neověří neporušenost prostředku k ověření manipulace s obalem nebo pravost jedinečného identifikátoru nebo jej nevyřadí, pokud bude nahrazen, anebo zcela nebo zčásti odstraní nebo překryje ochranné prvky v rozporu s § 64a,
h)
neověří ochranné prvky nebo nevyřadí jedinečný identifikátor na balení léčivého přípravku před tím, než ho přebalí nebo znovu označí, aby ho mohl použít jako registrovaný hodnocený léčivý přípravek nebo jako registrovaný pomocný léčivý přípravek, jde-li o výrobce, který má povolení k výrobě podle § 62 odst. 1 nebo povolení k výrobě a dovozu hodnocených léčivých přípravků do Evropské unie stanovené v čl. 61 nařízení o klinickém hodnocení,
i)
při umisťování rovnocenného jedinečného identifikátoru pro účely splnění požadavků stanovených v § 64a neověří, že pokud jde o kód přípravku a vnitrostátní úhradové číslo nebo jiné vnitrostátní číslo identifikující léčivý přípravek, struktura a složení jedinečného identifikátoru umisťovaného na obal splňuje požadavky členského státu, v němž má být léčivý přípravek uveden na trh, aby mohl být jedinečný identifikátor ověřen z hlediska pravosti a vyřazen,
j)
uvede léčivý přípravek na trh nebo okamžitě neuvědomí Ústav v případě, má-li důvod se domnívat, že s obalem léčivého přípravku bylo manipulováno, nebo v případě, že ověření ochranných prvků naznačuje, že přípravek možná není pravý, nebo
k)
uvede na obal léčivého přípravku, který musí být opatřen dvourozměrným čárovým kódem nesoucí jedinečný identifikátor, další viditelný dvourozměrný čárový kód.
(16)
Distributor se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem
1.
neověří pravost jedinečného identifikátoru u léčivých přípravků, které má ve fyzickém držení a neobdržel je od osob určených v čl. 20 nařízení o ochranných prvcích,
2.
neověří pravost nebo neprovede vyřazení jedinečného identifikátoru u léčivých přípravků stanovených v čl. 22 nařízení o ochranných prvcích, nebo
3.
dodá nebo vyveze léčivý přípravek nebo okamžitě neuvědomí Ústav v případě, má-li důvod se domnívat, že s obalem léčivého přípravku bylo manipulováno, nebo v případě, že ověření ochranných prvků léčivého přípravku naznačuje, že přípravek možná není pravý,
b)
poruší povinnost ověřit ochranné prvky nebo vyřadit jedinečný identifikátor podle § 77 odst. 1 písm. r), nebo
c)
po ověření ochranných prvků podle § 37 odst. 7 a provedení vyřazení jedinečného identifikátoru dodá léčivý přípravek jiné osobě než osobám uvedeným v § 77 odst. 1 písm. r).
(17)
Poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k výdeji léčivých přípravků se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem
1.
neověří ochranné prvky nebo neprovede vyřazení jedinečného identifikátoru léčivého přípravku opatřeného ochrannými prvky, který vydává, v okamžiku jeho výdeje, nebo při prvním otevření balení při výdeji po částech nebo tak neučiní dodatečně v případě situací podle čl. 29 nařízení o ochranných prvcích,
2.
neověří ochranné prvky nebo neprovede vyřazení jedinečného identifikátoru léčivých přípravků opatřených ochrannými prvky a stanovených v čl. 25 odst. 4 nařízení o ochranných prvcích,
3.
vydá léčivý přípravek nebo okamžitě neuvědomí Ústav v případě, má-li důvod se domnívat, že s obalem léčivého přípravku bylo manipulováno, nebo v případě, že ověření ochranných prvků léčivého přípravku naznačuje, že přípravek možná není pravý, nebo
4.
vydá léčivý přípravek s jedinečným identifikátorem, který byl vyřazen, aniž jde o případy stanovené v čl. 12 nařízení o ochranných prvcích, kdy tak je oprávněn učinit, nebo
b)
poruší povinnost podle § 82 odst. 3 písm. i) ověřit ochranné prvky nebo vyřadit jedinečný identifikátor, je-li léčivý přípravek ochrannými prvky opatřen.
(18)
Držitel rozhodnutí o registraci nebo, v případě souběžně dovážených nebo souběžně distribuovaných léčivých přípravků s rovnocenným jedinečným identifikátorem pro účely splnění požadavků stanovených v § 64a, osoba odpovědná za uvádění těchto léčivých přípravků na trh se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem
a)
nezajistí, že informace stanovené nařízením o ochranných prvcích se nahrají do systému úložišť před tím, než bude léčivý přípravek propuštěn výrobcem k prodeji nebo distribuci, nebo že jsou tyto informace poté aktualizovány,
b)
neprodleně nepřijme opatření stanovená podle čl. 40 nařízení o ochranných prvcích, nebo
c)
nahraje jedinečné identifikátory do systému úložišť dříve, než z něho odstraní, pokud jsou přítomny, starší jedinečné identifikátory obsahující stejný kód přípravku a sériové číslo jako jedinečné identifikátory, které se mají nahrát.
(19)
Osoba zřizující nebo spravující úložiště, které je součástí systému úložišť, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem
a)
neuchovává stanovené informace v úložišti, které spravuje a do něhož byly původně nahrány, po dobu 1 roku od uplynutí data použitelnosti daného léčivého přípravku nebo po dobu 5 let od doby, kdy byl přípravek propuštěn k prodeji nebo distribuci,
b)
neprovede úkony stanovené podle čl. 37 nařízení o ochranných prvcích,
c)
jako osoba zřizující a spravující úložiště používané k ověření pravosti nebo vyřazení jedinečných identifikátorů léčivých přípravků uváděných na trh v České republice neposkytne Ústavu přístup k úložišti a informacím v něm obsaženým pro účely plnění úkolů podle nařízení o ochranných prvcích,
d)
nesplní podmínky pro fungování systému úložišť stanovené podle čl. 35 odst. 1 a 2 nařízení o ochranných prvcích,
e)
nezajistí splnění podmínek stanovených v čl. 32 odst. 3 nebo 4 nařízení o ochranných prvcích,
f)
nezajistí připojení jím zřízeného a spravovaného úložiště k centrálnímu úložišti, nebo
g)
dovolí nahrání nebo uchování jedinečného identifikátoru obsahujícího stejný kód léčivého přípravku a sériové číslo jako jiný jedinečný identifikátor, který je v úložišti již uložen.
(20)
Osoba odpovědná za uvedení léčivého přípravku na trh se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem neinformuje centrální úložiště o číslu šarže nebo číslech balení u každé šarže přebalených nebo znovu označených balení léčivých přípravků, na které byly umístěny rovnocenné jedinečné identifikátory.
(21)
Držitel rozhodnutí o registraci, který dodá léčivý přípravek, který je opatřen ochrannými prvky, jako bezplatný vzorek v souladu se zákonem upravujícím regulaci reklamy51), se dopustí přestupku tím, že ho v rozporu s nařízením o ochranných prvcích nebo tímto zákonem neoznačí v systému úložišť jako bezplatný vzorek nebo nezajistí vyřazení jeho jedinečného identifikátoru před tím, než ho poskytne osobám oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky.“.
37.
V § 104 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Výrobce humánních hodnocených léčivých přípravků se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s nařízením o klinickém hodnocení nedodrží zásady a pokyny správné výrobní praxe uvedené v nařízení o správné výrobní praxi pro hodnocené léčivé přípravky, nebo
b)
při inspekci prováděné podle nařízení o správné výrobní praxi pro hodnocené léčivé přípravky neumožní výkon oprávnění uvedených v čl. 20 bodu 2 nařízení o správné výrobní praxi pro hodnocené léčivé přípravky.“.
38.
V § 105 odst. 2 písm. t) se slovo „podle“ nahrazuje slovy „na základě“.
39.
V § 105 odst. 4 písmeno f) zní:
„f)
poruší povinnost stanovenou v § 45 odst. 7 písm. c) nebo f),“.
40.
V § 105 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Provozovatel podle § 6 odst. 1 písm. e) se jako kontrolovaný subjekt dopustí přestupku tím, že při inspekci prováděné podle nařízení o provádění inspekčních postupů správné klinické praxe neumožní výkon oprávnění uvedených v čl. 10 bodech 2 až 5 nařízení o provádění inspekčních postupů správné klinické praxe.“.
41.
V § 106 odst. 1 písm. a) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se za slova „v rozporu s § 66 odst. 1“ vkládají slova „nezajistí, aby obal léčivého přípravku byl opatřen ochrannými prvky podle § 37 odst. 7, nebo“.
42.
V § 106 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikající fyzická osoba se jako kvalifikovaná osoba výrobce léčivých přípravků dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 66 odst. 1 nezajistí, aby obal léčivého přípravku byl opatřen ochrannými prvky podle § 37 odst. 7, nebo nezajistí, aby každá šarže léčivého přípravku byla vyrobena a kontrolována v souladu s tímto zákonem, registrační dokumentací a rozhodnutím o registraci, nebo v rozporu s § 66 odst. 3 tuto skutečnost neosvědčí v registru nebo v rovnocenném dokumentu stanoveném k tomuto účelu nebo v rozporu s čl. 62 nařízení o klinickém hodnocení nezajistí, aby každá šarže hodnocených léčivých přípravků vyráběných v Evropské unii nebo dovážených do Evropské unie byla v souladu s požadavky stanovenými v čl. 63 nařízení o klinickém hodnocení, a neosvědčí, že jsou tyto požadavky splněny.“.
43.
V § 107 odst. 1 písm. b) se za text „§ 103 odst. 6 písm. c)“ vkládají slova „nebo l)“.
44.
V § 107 odst. 1 písm. b) se za text „§ 103 odst. 12 písm. d),“ vkládá text „§ 103 odst. 17 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo písm. b),“ a za text „§ 104 odst. 7 písm. a),“ se vkládá text „§ 104 odst. 14 písm. b),“.
45.
V § 107 odst. 1 písm. c) se za text „§ 103 odst. 6 písm. e),“ vkládají slova „§ 103 odst. 6 písm. j) bodu 3 nebo k)“ a za text „§ 103 odst. 14“ se vkládají slova „, § 103 odst. 15 písm. c), e), f), h), i) nebo k), § 103 odst. 16 písm. a) bodu 1, § 103 odst. 16 písm. c), § 103 odst. 17 písm. a) bodu 3 nebo 4, § 103 odst. 18 písm. c), § 103 odst. 20 nebo 21,“.
46.
V § 107 odst. 1 písm. c) se slova „§ 105 odst. 7, 8 nebo 9“ nahrazují slovy „§ 105 odst. 7, 8, 9 nebo 10“.
47.
V § 107 odst. 1 písm. d) se za text „§ 103 odst. 6 písm. b), d) nebo f),“ vkládají slova „§ 103 odst. 6 písm. j) bodu 1, 2 nebo 4,“ a za text „§ 103 odst. 10 písm. h)“ se vkládají slova „, § 103 odst. 15 písm. a), b) nebo d), § 103 odst. 16 písm. a) bodu 2, § 103 odst. 16 písm. b), § 103 odst. 18 písm. a) nebo b), § 103 odst. 19 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g)“.
48.
V § 107 odst. 1 písm. d) se slova „§ 105 odst. 6 písm. a), b) nebo l)“ nahrazují slovy „§ 105 odst. 6 písm. b) nebo l)“.
49.
V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „§ 103 odst. 6 písm. a) nebo g)“ nahrazují slovy „§ 103 odst. 6 písm. a), g), h) nebo i)“ a za text „§ 103 odst. 13“ se vkládají slova „, § 103 odst. 15 písm. g) nebo j), § 103 odst. 16 písm. a) bodu 3“.
50.
V § 107 odst. 1 písm. e) se za slova „§ 104 odst. 7 písm. b) nebo c),“ vkládá text „§ 104 odst. 14 písm. a),“ a slova „nebo § 105 odst. 6 písm. a)“ se zrušují.
51.
V § 108 odst. 3 ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se za slova „v rozporu s § 66 odst. 1“ vkládají slova „nezajistí, aby obal léčivého přípravku byl opatřen ochrannými prvky podle § 37 odst. 7, nebo“.
52.
V § 108 odst. 3 se za slova „k tomuto účelu“ vkládají slova „nebo v rozporu s čl. 62 nařízení o klinickém hodnocení nezajistí, aby každá šarže hodnocených léčivých přípravků vyráběných v Evropské unii nebo dovážených do Evropské unie byla v souladu s požadavky stanovenými v čl. 63 nařízení o klinickém hodnocení, a neosvědčí, že jsou tyto požadavky splněny“.
53.
V § 114 odst. 1 se text „§ 82 odst. 2 písm. d) a e)“ nahrazuje textem „§ 82 odst. 2 písm. c) a d)“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. II
V § 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 205/2015 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:
„o)
inspektoři oprávnění k provádění inspekcí souvisejících s klinickým hodnocením humánních léčivých přípravků v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podrobná pravidla pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe55).
55)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/556 ze dne 24. března 2017 o podrobných pravidlech pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 536/2014.“.
Čl. III
Sdělení ve Sbírce zákonů
Ministerstvo zdravotnictví formou sdělení ve Sbírce zákonů oznámí den, kdy bylo zveřejněno oznámení Komise v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 82 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 9. února 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 35, pokud jde o písmeno j) bod 1, a bodu 36, pokud jde o odstavec 16 písm. a) body 1 a 2 a písm. b) a odstavce 17, 18, 21, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, a ustanovení čl. I bodů 3, 8, 9, 11, 12, 20, 21, 22, 37, 40, 42, 44, 46, 48, 50, 52 a čl. III, která nabývají účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne zveřejnění oznámení Komise v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 82 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Zákon č. 42/2019 Sb. | Zákon č. 42/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 16. 2. 2019, částka 18/2019
* Čl. I - Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 22
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2020
42
ZÁKON
ze dne 30. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 větě první se slova „10 odst. 1 zákona o přestupcích“ nahrazují slovy „4 odst. 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“.
2.
V § 11a odst. 2 se slova „kromě skutečností uvedených v § 11 odst. 2 také správnost údajů uvedených v úředně ověřené plné moci, podává-li žádost zmocněnec nebo advokát dotčené osoby,“ nahrazují slovy „správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis, totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby“.
3.
V § 11a odst. 3 větě druhé, § 11a odst. 4 větě druhé, § 11aa odst. 1 větě třetí a v § 11aa odst. 2 větě druhé se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „, 3 nebo 4“.
4.
V § 11aa odst. 1 se za slovo „správy9)“ vkládají slova „s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo“.
5.
V § 11aa odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, byla-li žádost o výpis podána datovou zprávou s ověřenou totožností žadatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo jej žadateli zpřístupní prostřednictvím portálu veřejné správy, byla-li žádost o výpis podána prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou“ a na konci věty druhé se doplňují slova „nebo zpřístupní prostřednictvím portálu veřejné správy“.
6.
V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:
„(4)
Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost fyzické osoby, je vícejazyčný standardní formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zjednodušení požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii10), pokud o něj tato osoba v žádosti o výpis požádala a pokud výpis neobsahuje záznam o odsouzení.
10)
Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
7.
V § 16a odst. 2 větě první se za slovo „přístup“ vkládají slova „prostřednictvím referenčního rozhraní“.
8.
V § 16i odst. 2 písm. f) a g) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
9.
V § 16i odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, anebo údaj o podmíněném upuštění od uložení správního trestu nebo o upuštění od uložení správního trestu“.
10.
V § 16i odst. 2 písm. g) se slova „a zákazu pobytu“ zrušují a slova „byla uložena“ se nahrazují slovy „byl uložen“.
11.
V § 16i odst. 2 písm. o) se slovo „oprávněné“ zrušuje.
12.
V § 16i se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou vedeny i ve formě referenční vazby na referenční údaje v příslušných základních registrech, jsou-li v nich tyto údaje obsaženy.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Údaje o výkonu sankce zákazu pobytu evidované v evidenci přestupků podle zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se evidují v evidenci přestupků i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 16. února 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
v z. Brabec v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 15. 2. 2019, částka 17/2019
41
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 3. února 2019
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, uzavřená dne 7. 11. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství
a
VEOLIA Svazem zaměstnavatelů Malá Voda.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na období od 1. 12. 2018 - 31. 12. 2020, uzavřená dne 24. 10. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Svazem bankbank a pojišťoven
a
Odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví.
3.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, uzavřená dne 30. 11. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu
a
Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.
4.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, uzavřená dne 6. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství - sekce silničního hospodářství
a
Svazem dopravy ČR - sekce silničního hospodářství.
5.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019 pro a. s. a s. r. o., uzavřená dne 6. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství - sekce silničního hospodářství
a
Svazem dopravy ČR - sekce silničního hospodářství.
6.
Dodatek č. 2 ke KSVS na roky 2017-2020, uzavřený dne 6. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem ECHO, Českým odborovým svazem energetiků
a
Českým svazem zaměstnavatelů v energetice.
7.
Dodatek č. 4 ke KSVS na roky 2017-2020, uzavřený dne 17. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem ECHO
a
Svazem chemického průmyslu ČR.
8.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2019, uzavřená dne 27. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů
a
Zemědělským svazem ČR.
9.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2019-2020, uzavřená dne 12. 12. 2018 mezi těmito smluvními stranami
Odborovým svazem KOVO
a
Elektrotechnickou asociací České republiky.
Ministryně:
Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 40/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 40/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2019, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2019
Vyhlášeno 15. 2. 2019, částka 17/2019
40
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 5. února 2019
o vydání výměru MF č. 02/2019, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2019
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 28. ledna 2019 vydalo výměr MF č. 02/2019, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem č. 01/2019 pro rok 2019.
Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 02/2019 dne 29. ledna 2019 a nabývá účinnosti 1. února 2019.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Vyhláška č. 39/2019 Sb. | Vyhláška č. 39/2019 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 2. 3. 2019, částka 17/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 152/2000 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 233/2000 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky č. 59/2002 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky č. 409/2003 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - Změna vyhlášky č. 294/2012 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 2. 3. 2019
39
VYHLÁŠKA
ze dne 8. února 2019,
kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony
Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 92 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 59 písm. c) bodu 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, podle § 74 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 74 písm. d) bodu 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 70 písm. b) bodů 1 a 4 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 69 písm. b) bodu 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky):
ČÁST PRVNÍ
Změna vyhlášky č. 152/2000 Sb.
Čl. I
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb., vyhlášky č. 233/2012 Sb., vyhlášky č. 452/2013 Sb., vyhlášky č. 91/2017 Sb., vyhlášky č. 475/2017 Sb. a vyhlášky č. 185/2018 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 1 ve vzoru 3 se slovo „věk“ nahrazuje slovy „věk ke druhému dni voleb“.
2.
V příloze č. 2 vzor tiskopisu 6 zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
903kB
3.
V příloze č. 2 příloha ke vzoru tiskopisu 6 zní:
„VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE VOLEBNÍM OKRSKU
1008kB
Čl. II
Přechodné ustanovení
Vyhláška č. 152/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije ve volbách do zastupitelstev krajů vyhlášených po nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 233/2000 Sb.
Čl. III
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/2002 Sb., vyhlášky č. 188/2002 Sb., vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 321/2009 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb., vyhlášky č. 452/2013 Sb., vyhlášky č. 91/2017 Sb., vyhlášky č. 475/2017 Sb. a vyhlášky č. 185/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
2.
V příloze č. 1 ve vzoru 4 a ve vzoru 6 se slovo „věk“ nahrazuje slovy „věk ke druhému dni voleb“.
3.
V příloze č. 2 vzor tiskopisu 4a zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
901kB
4.
V příloze č. 2 příloha ke vzoru tiskopisu 4a zní:
„VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE VOLEBNÍM OKRSKU
639kB
5.
V příloze č. 2 vzor tiskopisu 4b zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU
733kB
6.
V příloze č. 2 příloha ke vzoru tiskopisu 4b zní:
„VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU
649kB
7.
V příloze č. 2 vzor tiskopisu 5 zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
998kB
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Vyhláška č. 233/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije ve volbách do Poslanecké sněmovny a ve volbách do Senátu vyhlášených po nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky č. 59/2002 Sb.
Čl. V
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 401/2002 Sb., vyhlášky č. 565/2002 Sb., vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb., vyhlášky č. 452/2013 Sb., vyhlášky č. 91/2017 Sb., vyhlášky č. 475/2017 Sb. a vyhlášky č. 185/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 větě první se v části věty za středníkem slovo „trvalému“ zrušuje.
2.
V příloze č. 1 ve vzoru 2 a ve vzoru 3 se slovo „trvalého“ zrušuje.
3.
V příloze č. 1 ve vzoru 4 a ve vzoru 6, jde-li o údaje o kandidátovi, se slovo „trvalému“ zrušuje.
4.
V příloze č. 1 vzor 5 zní:
„Slib členů okrskové volební komise
193kB
5.
V příloze č. 1 ve vzoru 6 se slovo „věk“ nahrazuje slovy „věk ke druhému dni voleb, popřípadě ke dni voleb, konají-li se volby v jednom dni“.
6.
V příloze č. 1 se v příloze ke vzoru 6 slova „trvale bytem“ nahrazují slovy „přihlášen k pobytu na adrese“.
7.
V příloze č. 1 ve vzoru 7 se ve vysvětlivce xx) slova „Hlasovací lístek může být vytištěn oboustranně“ nahrazují slovy „Hlasovací lístek může být vytištěn oboustranně; je-li hlasovací lístek vytištěn oboustranně, uvede se na konci každé strany text „Pokračování na druhé straně““.
8.
V příloze č. 1 vzor 10 zní:
„Záznam o kontrole provedené krajským úřadem
282kB
9.
V příloze č. 1 ve vzoru 11 a ve vzoru 12 se slova „Trvale bytem“ nahrazují slovy „Přihlášen k pobytu na adrese“.
10.
V příloze č. 1 ve vzoru 13 se za slovo „podpis“ vkládá slovo „pověřeného“.
11.
V příloze č. 2 ve vzoru tiskopisu 1 se slovo „trvalého“ zrušuje.
12.
V příloze č. 2 vzor tiskopisu 3 zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
1.1MB
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Vyhláška č. 59/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije ve volbách do zastupitelstev obcí vyhlášených po nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna vyhlášky č. 409/2003 Sb.
Čl. VII
Vyhláška č. 409/2003 Sb., k provedení zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění vyhlášky č. 251/2006 Sb., vyhlášky č. 368/2008 Sb., vyhlášky č. 442/2009 Sb., vyhlášky č. 452/2013 Sb., vyhlášky č. 63/2014 Sb., vyhlášky č. 91/2017 Sb., vyhlášky č. 475/2017 Sb. a vyhlášky č. 185/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se za slova „podaných kandidátních listin“ vkládají slova „a prohlášení kandidátů“.
2.
V § 3 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
3.
V příloze č. 1 ve vzoru 4 se slova „datum narození“ nahrazují slovy „věk ke druhému dni voleb“.
4.
V příloze č. 1 se v příloze A ke vzoru 4 pod text prohlášení vkládá řádek
„ .......................................................
datum narození“.
5.
V příloze č. 2 vzor tiskopisu 2 zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
883kB
“.
6.
V příloze č. 2 příloha ke vzoru tiskopisu 2 zní:
„VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE VOLEBNÍM OKRSKU
698kB
“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Vyhláška č. 409/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije ve volbách do Evropského parlamentu vyhlášených po nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST PÁTÁ
Změna vyhlášky č. 294/2012 Sb.
Čl. IX
Vyhláška č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, ve znění vyhlášky č. 452/2013 Sb., vyhlášky č. 91/2017 Sb., vyhlášky č. 475/2017 Sb. a vyhlášky č. 185/2018 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 4 se slova „vojenský újezd,“ zrušují.
2.
Příloha č. 5 zní:
„ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU
973kB
ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU
952kB
Čl. X
Přechodné ustanovení
Vyhláška č. 294/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije ve volbě prezidenta republiky vyhlášené po nabytí účinnosti této vyhlášky.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Hamáček v. r. |
Zákon č. 38/2019 Sb. | Zákon č. 38/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění volební zákony, zákon o místním referendu, zákon o krajském referendu a soudní řád správní
Vyhlášeno 15. 2. 2019, datum účinnosti 2. 3. 2019, částka 17/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o volbě prezidenta republiky
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o místním referendu
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o krajském referendu
* ČÁST OSMÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 2. 3. 2019
38
ZÁKON
ze dne 23. ledna 2019,
kterým se mění volební zákony, zákon o místním referendu, zákon o krajském referendu a soudní řád správní
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. I
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 72/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 2 písm. f) se slovo „určených“ zrušuje a na konci textu písmene f) se doplňují slova „, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná“.
2.
V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování.“.
3.
V § 14a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních.“.
4.
V § 14a odst. 2 se slova „a e)“ nahrazují slovy „až f)“.
5.
V § 14c odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit“.
6.
V § 14c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.“.
7.
V § 14e odst. 6 písm. f) se za slovo „trvá“ vkládá slovo „nepřetržitě“.
8.
V § 14e odst. 7 se věty první a druhá nahrazují větou „Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.“.
9.
V § 14f odst. 2 se slova „s právem hlasovat“ zrušují.
10.
V § 14f odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; zapisovatel se do losování nezařazuje“.
11.
V § 14f se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise, s výjimkou zvláštních okrskových volebních komisí, je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda je delegován politickou stranou, politickým hnutím, koalicí nebo nezávislým kandidátem anebo jmenován starostou.“.
12.
V § 16 odst. 4 větě první se za slova „a to“ vkládá slovo „nejpozději“ a za větu druhou se vkládá věta „Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.“.
13.
V § 17 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky“.
14.
V § 32 odst. 1 písm. c) a § 61 odst. 1 písm. a) se za slovo „věk“ vkládají slova „ke druhému dni voleb“.
15.
V § 38 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, a to jednostranně“.
16.
V § 61 odst. 2 písm. d) se slova „místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „adresy místa trvalého pobytu“ a slova „se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb“ se nahrazují slovy „a v záhlaví na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, jeho jméno a příjmení, rok narození, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb“.
17.
§ 82 včetně nadpisu zní:
㤠82
Nároky členů volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Zákon č. 247/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo ve volbách do Senátu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
Čl. III
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 2 písm. f) se slovo „určených“ zrušuje a na konci textu písmene f) se doplňují slova „, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná“.
2.
V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování.“.
3.
V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních.“.
4.
V § 13 odst. 2 se za text „písm. b)“ vkládají slova „a h)“.
5.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit“.
6.
V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.“.
7.
V § 17 odst. 5 písm. f) se za slovo „trvá“ vkládá slovo „nepřetržitě“.
8.
V § 17 odst. 6 se věty první a druhá nahrazují větou „Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.“.
9.
V § 18 odst. 2 se slova „s právem hlasovat“ zrušují.
10.
V § 18 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; zapisovatel se do losování nezařazuje“.
11.
V § 18 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala politická strana, politické hnutí nebo koalice anebo jmenoval starosta.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
12.
V § 18 se odstavec 7 zrušuje.
13.
V § 21 odst. 1 písm. c) se za slovo „věk“ vkládají slova „ke druhému dni voleb“.
14.
V § 24 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, a to jednostranně“.
15.
V § 29 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky“.
16.
§ 55 včetně nadpisu zní:
㤠55
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.“.
17.
V § 56a odst. 6 větě první se za slova „a to“ vkládá slovo „nejpozději“ a za větu druhou se vkládá věta „Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Zákon č. 130/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do zastupitelstev krajů vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí
Čl. V
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se slova „státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, městě nebo hlavním městě Praze, dosáhl věku nejméně 18 let“ a v části věty za středníkem se slovo „trvalému“ zrušuje.
2.
V § 5 odst. 1 se slovo „trvalému“ zrušuje.
3.
V § 9 odst. 2 písm. f) se slovo „určených“ zrušuje a na konci textu písmene f) se doplňují slova „, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná“.
4.
V § 10 odst. 1 písm. d) se za slovo „hlasování“ vkládají slova „a sčítání hlasů“.
5.
V § 10 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem nebo obecním úřadem k zásadám hlasování,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
6.
V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
s výjimkou hlavního města Prahy zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních.“.
7.
V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
provádět školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování.“.
8.
V § 12 odst. 7 se slovo „trvalému“ zrušuje.
9.
V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
na území hlavního města Prahy zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad; provádět školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování je oprávněn pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.“.
10.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit“.
11.
V § 15 odst. 2 se za slova „nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu“ vkládají slova „, případně přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1,“.
12.
V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.“.
13.
V § 17 odst. 1 se za slova „přihlášen k trvalému pobytu v obci na území České republiky,“ vkládají slova „, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1,“.
14.
V § 17 odst. 5 písm. e) se slova „dny voleb, trvá-li nepřítomnost člena okrskové volební komise ve volební místnosti bez souhlasu komise déle než 3 hodiny“ nahrazují slovy „dnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny“.
15.
V § 17 odst. 6 větě první se slova „s hlasem poradním, při hlasování se do počtu členů okrskové volební komise nezapočítává“ a slova „může okrskové volební komisi předkládat návrhy,“ zrušují a věta poslední se nahrazuje větou „Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.“.
16.
V § 18 odst. 2 se slova „s právem hlasovat“ zrušují.
17.
V § 18 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; zapisovatel se do losování nezařazuje“.
18.
V § 18 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala volební strana nebo jmenoval starosta.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
19.
V § 18 se odstavec 7 zrušuje.
20.
V § 21 odst. 4 se slova „místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „adresa místa trvalého pobytu, případně adresa místa přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1“.
21.
V § 22 odst. 1 písm. d) se za slovo „věk“ vkládají slova „ke druhému dni voleb, popřípadě ke dni voleb, konají-li se volby v jednom dni,“.
22.
V § 22 odst. 1 písm. d) se za slova „kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu,“ vkládají slova „případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1,“.
23.
V § 22 odst. 3 se za slova „přihlášen k trvalému pobytu,“ vkládají slova „případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1,“.
24.
V § 25 odst. 3 se za slova „přihlášen k trvalému pobytu,“ vkládají slova „případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1,“.
25.
V § 25 odst. 4 se slova „mohou být vytištěny oboustranně, přičemž pro“ nahrazují slovy „s formátem A4 a větším se tisknou oboustranně. Je-li hlasovací lístek vytištěn oboustranně, uvede se na konci každé strany text „Pokračování na druhé straně.“. Pro“.
26.
V § 28 odst. 1 větě druhé se slovo „trvalému“ zrušuje.
27.
V § 30 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „16“.
28.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.“.
29.
V § 31 odst. 2 větě druhé se slovo „odlišná“ nahrazuje slovy „barevně odlišena“ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky“.
30.
V § 33 odst. 3 se za slova „průkazem o povolení k pobytu27)“ vkládají slova „nebo potvrzením o přechodném pobytu“.
31.
V § 38 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Pověřený obecní úřad a krajský úřad může při hlasování a sčítání hlasů provést ve volební místnosti kontrolu na místě.“.
32.
§ 62 včetně nadpisu zní:
㤠62
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Zákon č. 491/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do zastupitelstev obcí vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 21 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb. se pro volby vyhlášené v roce 2018 použije ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
Čl. VII
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 písm. e) se slovo „určených“ zrušuje a na konci textu písmene e) se doplňují slova „, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná“.
2.
V § 13 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
3.
V § 14 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
4.
V § 16 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit“.
5.
V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.“.
6.
V § 18 odst. 6 písm. f) se za slovo „trvá“ vkládá slovo „nepřetržitě“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.
7.
V § 18 odst. 7 se věty druhá a třetí nahrazují větou „Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis.“.
8.
V § 19 odst. 2 se slova „s právem hlasovat“ zrušují.
9.
V § 19 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; zapisovatel se do losování nezařazuje“.
10.
V § 19 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala politická strana, politické hnutí nebo koalice anebo jmenoval starosta.“.
11.
V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „datum narození“ nahrazují slovy „věk ke druhému dni voleb“.
12.
V § 26 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „, a to jednostranně“.
13.
V § 33 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky“.
14.
V § 59 odst. 4 větě první se za slova „a to“ vkládá slovo „nejpozději“ a za větu druhou se vkládá věta „Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.“.
15.
§ 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Zákon č. 62/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbách do Evropského parlamentu vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o volbě prezidenta republiky
Čl. IX
Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 2 písm. c) se slovo „určených“ zrušuje a na konci textu písmene c) se doplňují slova „, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná“.
2.
V § 11 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování,“.
3.
V § 12 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních,“.
4.
V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit“.
5.
V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.“.
6.
V § 17 odst. 2 se slova „s právem hlasovat“ zrušují.
7.
V § 17 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; zapisovatel se do losování nezařazuje“.
8.
V § 17 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise, s výjimkou zvláštních okrskových volebních komisí, je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala politická strana, politické hnutí, koalice nebo občan anebo jmenoval starosta.“.
9.
V § 18 odst. 6 písm. g) se za slovo „trvá“ vkládá slovo „nepřetržitě“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“.
10.
V § 19 větě první se slova „s hlasem poradním, při hlasování se do počtu členů okrskové volební komise nezapočítává“ a slova „může okrskové volební komisi předkládat návrhy;“ zrušují a věta poslední se nahrazuje větou „Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.“.
11.
V § 35 odst. 6 větě první se za slova „a to“ vkládá slovo „nejpozději“ a za větu druhou se vkládá věta „Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.“.
12.
§ 60 včetně nadpisu zní:
㤠60
Nároky členů okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise.
(3)
Členství v okrskové volební komisi a zvláštní okrskové volební komisi je jiným úkonem v obecném zájmu.“.
13.
V § 71 odstavec 5 zní:
„(5)
Koná-li se volba prezidenta společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volbu prezidenta odlišena barevně od úřední obálky pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky.“.
Čl. X
Přechodné ustanovení
Zákon č. 275/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije ve volbě prezidenta republiky vyhlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o místním referendu
Čl. XI
Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo s volbou prezidenta republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.“.
2.
V § 27 odst. 7 se za slovo „okrskové“ vkládají slova „komise, okrskové volební komise“.
3.
Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní:
㤠27a
Souběh místního referenda a voleb nebo krajského referenda
(1)
Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí nebo s volbou prezidenta republiky, plní okrskové volební komise zřízené podle příslušného volebního zákona rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum. Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů okrskové volební komise příslušným volebním zákonem. Tento člen okrskové volební komise plní také úkoly člena okrskové volební komise podle příslušného volebního zákona a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové volební komise poskytovanou v souladu s příslušným volebním zákonem.
(2)
Koná-li se místní referendum společně v tentýž den s krajským referendem, plní okrskové komise zřízené podle zákona upravujícího krajské referendum rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum. Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů zákonem upravujícím krajské referendum. Tento člen okrskové komise plní také úkoly člena okrskové komise podle zákona upravujícího krajské referendum a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové komise poskytovanou v souladu se zákonem upravujícím krajské referendum.
(3)
Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami nebo s krajským referendem, probíhá informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného zvláštního zákona a podle tohoto zákona.
(4)
K ukončení činnosti okrskové volební komise nebo okrskové komise dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro všechny souběžně konané volby nebo referendum.
(5)
Při souběhu místního referenda a voleb nebo krajského referenda jsou hlasovací lístky a úřední obálky pro místní referendum a pro jednotlivé druhy voleb nebo krajské referendum odlišeny barevně. Barva hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh voleb a pro referendum. V místnosti, kde se sčítají hlasy, mají právo být přítomny osoby stanovené příslušným zvláštním zákonem a tímto zákonem. Na tyto osoby se vztahuje zákaz poskytování informací podle § 26 a podle příslušného zvláštního zákona.
(6)
Při souběhu voleb nebo krajského referenda s místním referendem jsou společné
a)
volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle příslušného zvláštního zákona a tohoto zákona,
b)
hlasovací schránka a volební schránka,
c)
přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka.
(7)
Náklady na zajištění volební místnosti a jejího vybavení podle odstavce 6, které vyžadují současně příslušný zvláštní zákon a tento zákon, se hradí ze státního rozpočtu, koná-li se místní referendum v souběhu s volbami, nebo z rozpočtu kraje, koná-li se místní referendum pouze v souběhu s krajským referendem nebo jedná-li se o vybavení, které vyžadují současně pouze zákon upravující krajské referendum a tento zákon.“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Místní referenda vyhlášená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proběhnou podle ustanovení dosavadních právních předpisů.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o krajském referendu
Čl. XIII
Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo s volbou prezidenta republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.“.
2.
V § 27 odst. 7 se za slovo „okrskové“ vkládají slova „komise, okrskové volební komise“.
3.
V § 28 odstavec 1 zní:
„(1)
Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí nebo s volbou prezidenta republiky, plní okrskové volební komise zřízené podle příslušného volebního zákona rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum. Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů okrskové volební komise příslušným volebním zákonem. Tento člen okrskové volební komise plní také úkoly člena okrskové volební komise podle příslušného volebního zákona a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové volební komise v souladu s příslušným volebním zákonem.“.
4.
V § 28 odst. 3 se slova „okrskové komise a zvláštní okrskové komise“ nahrazují slovy „okrskové volební komise“.
5.
V § 28 se na konci odstavce 4 doplňují věty „V místnosti, kde se sčítají hlasy, mají právo být přítomny osoby stanovené příslušným volebním zákonem a tímto zákonem. Na tyto osoby se vztahuje zákaz poskytování informací podle § 26 a podle příslušného volebního zákona.“.
6.
V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Náklady na zajištění volební místnosti a jejího vybavení podle odstavce 5, které vyžadují současně příslušný volební zákon a tento zákon, se hradí ze státního rozpočtu.“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Krajská referenda vyhlášená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proběhnou podle ustanovení dosavadních právních předpisů.
ČÁST OSMÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XV
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 365/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 104 odst. 1 se slova „; to neplatí, jde-li o řízení ve věcech porušení pravidel financování volební kampaně“ zrušují.
2.
V § 107 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Nařízení vlády č. 36/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 36/2019 Sb.
Nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 2. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2019, částka 15/2019
* ČÁST PRVNÍ - PODROBNOSTI SLUŽEBNÍHO HODNOCENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A VAZBA OSOBNÍHO PŘÍPLATKU STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE NA VÝSLEDEK SLUŽEBNÍHO HODNOCENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců (§ 8 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - Zrušení nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance (§ 10 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11)Aktuální znění od 1. 1. 2025 (451/2024 Sb.)
36
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 4. února 2019
o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 35/2019 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
PODROBNOSTI SLUŽEBNÍHO HODNOCENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A VAZBA OSOBNÍHO PŘÍPLATKU STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE NA VÝSLEDEK SLUŽEBNÍHO HODNOCENÍ
§ 1
Hodnoticí kritéria
(1)
Ten, kdo provádí služební hodnocení státního zaměstnance, (dále jen „hodnotitel“) posuzuje státního zaměstnance podle § 155 odst. 2 zákona o státní službě na základě hodnoticích kritérií.
(2)
Hodnoticími kritérii jsou
a)
kvalita výkonu státní služby,
b)
množství plněných služebních úkolů a služební tempo a
c)
osobní přístup.
(3)
Jde-li o představeného, hodnoticími kritérii jsou
a)
kvalita výkonu státní služby,
b)
množství plněných služebních úkolů a služební tempo a
c)
organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
§ 2
Podíly hodnoticích kritérií na výsledku služebního hodnocení
(1)
Hodnoticí kritérium se na výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance podílí
a)
40 % v případě kvality výkonu státní služby,
b)
40 % v případě množství plněných služebních úkolů a služebního tempa a
c)
20 % v případě osobního přístupu.
(2)
Hodnoticí kritérium se na výsledku služebního hodnocení vedoucího oddělení podílí
a)
30 % v případě kvality výkonu státní služby,
b)
30 % v případě množství plněných služebních úkolů a služebního tempa,
c)
40 % v případě organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
(3)
Hodnoticí kritérium se na výsledku služebního hodnocení ředitele odboru, personálního ředitele sekce pro státní službu, ředitele sekce, vrchního ředitele sekce, státního tajemníka, nejvyššího státního tajemníka a vedoucího služebního úřadu podílí
a)
20 % v případě kvality výkonu státní služby,
b)
20 % v případě množství plněných služebních úkolů a služebního tempa,
c)
60 % v případě organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
§ 3
Klasifikace plnění hodnoticích kritérií a výpočet výsledku služebního hodnocení
(1)
Hodnotitel klasifikuje hodnoticí kritérium
a)
4 body, je-li plněno vysoko nad rámec nároků na ně kladených,
b)
3 body, je-li plněno nad rámec nároků na ně kladených,
c)
2 body, je-li plněno v rámci nároků na ně kladených,
d)
1 bodem, je-li plněno v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo
e)
0 body, je-li plněno nedostatečně.
(2)
Rámcem nároků podle odstavce 1 se rozumí průměrná úroveň plnění hodnoticích kritérií, která je vyžadována na služebním místě.
(3)
Při výpočtu výsledku služebního hodnocení se postupuje podle přílohy k tomuto nařízení.
Závěr služebního hodnocení
§ 4
Hodnotitel určí závěr služebního hodnocení způsobem stanoveným v příloze k tomuto nařízení a vyjádří jej slovně. Hodnotitel uvede v závěru služebního hodnocení doporučení na přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku státnímu zaměstnanci nebo na ponechání osobního příplatku v nezměněné výši.
§ 5
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec dosahoval ve státní službě
a)
vynikajících výsledků, pokud výsledek výpočtu podle přílohy k tomuto nařízení činí alespoň 3,5 bodu,
b)
velmi dobrých výsledků, pokud výsledek výpočtu podle přílohy k tomuto nařízení činí alespoň 2,5 bodu a méně než 3,5 bodu,
c)
dobrých výsledků, pokud výsledek výpočtu podle přílohy k tomuto nařízení činí alespoň 1,5 bodu a méně než 2,5 bodu,
d)
dostačujících výsledků, pokud výsledek výpočtu podle přílohy k tomuto nařízení činí alespoň 0,5 bodu a méně než 1,5 bodu, nebo
e)
nevyhovujících výsledků, pokud výsledek výpočtu podle přílohy k tomuto nařízení činí méně než 0,5 bodu.
§ 6
Výše osobního příplatku
Pokud jde o státního zaměstnancestátního zaměstnance, který podle § 5 dosahoval
a)
vynikajících výsledků, osobní příplatek lze přiznat až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu,
b)
velmi dobrých výsledků, osobní příplatek lze přiznat až do výše 80 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu,
c)
dobrých výsledků, osobní příplatek lze přiznat až do výše 60 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu,
d)
dostačujících výsledků, osobní příplatek lze přiznat až do výše 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu, nebo
e)
nevyhovujících výsledků, osobní příplatek nelze přiznat; služební orgán odejme takovému státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci přiznaný osobní příplatek.
§ 7
Přechodná ustanovení
(1)
Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnancistátnímu zaměstnanci, kterému vznikl služební poměr podle § 185 až 188, 190 až 192 nebo 194 zákona o státní službě a kterému byl do prvního služebního hodnocení přiznán osobní příplatek ve výši, která přesahuje přípustnou výši stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a) až c), na základě výsledku prvního služebního hodnocení na období do druhého služebního hodnocení osobní příplatek v dosavadní výši, dosáhl-li státní zaměstnanecstátní zaměstnanec
a)
velmi dobrých výsledků a výše přiznaného osobního příplatku přesahuje 40 %, avšak nepřesahuje 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu, nebo
b)
dobrých výsledků a výše přiznaného osobního příplatku přesahuje 30 %, avšak nepřesahuje 40 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu, nebo
c)
dostačujících výsledků a výše přiznaného osobního příplatku přesahuje 10 %, avšak nepřesahuje 30 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanecstátní zaměstnanec vykonává státní službu.
(2)
Služební orgán sníží odpovídajícím způsobem osobní příplatek na období mezi prvním a druhým služebním hodnocením, přesahuje-li přiznaná výše osobního příplatku před prvním služebním hodnocením maximální výši uvedenou v odstavci 1.
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců
§ 8
Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb., nařízení vlády č. 115/2017 Sb., nařízení vlády č. 342/2017 Sb. a nařízení vlády č. 263/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
K dobám podle odstavce 2 se státnímu zaměstnanci přičte doba 5 let, pokud podle závěrů alespoň dvou po sobě jdoucích služebních hodnocení podle § 155 odst. 5 až 8 zákona o státní službě dosahoval ve službě vynikajících výsledků a výsledek výpočtu každého z těchto služebních hodnocení podle § 5 nařízení vlády upravujícího podrobnosti služebního hodnocení státních zaměstnanců činil 4 body. Období, za něž byla služební hodnocení prováděna, musí pro tento účel ve svém celku činit alespoň 2 roky.
(4)
Opakovat postup podle odstavce 3 lze nejdříve po uplynutí 5 let ode dne, od kterého příslušel státnímu zaměstnanci platový tarif ve vyšším platovém stupni podle odstavce 7.“.
2.
V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Z dob započtených podle odstavců 2 a 3 se při postupu podle § 49 odst. 4 nebo 5 zákona o státní službě odečte státnímu zaměstnanci, který byl
a)
ze služebního místa v 9. platové třídě nově zařazen na služební místo v 10. platové třídě, ačkoliv dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, doba 2 let, nebo
b)
ze služebního místa v 10. platové třídě nově zařazen na služební místo v 11. platové třídě, ačkoliv dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, doba 1 roku.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
3.
V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Dosáhne-li státní zaměstnanec v průběhu služebního poměru podle § 49 odst. 4 nebo 5 zákona o státní službě vzdělání stanoveného pro služební místo, na které byl zařazen, přičte se mu k dobám započteným podle odstavců 2 a 3 doba, která mu byla odečtena podle odstavce 5.“.
4.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Zvláštní ustanovení pro zaměstnance v pracovním poměru
(1)
Z doby započitatelné praxe podle § 3 odst. 2 se odečte zaměstnanci v pracovním poměru při obsazení služebního místa podle § 178 odst. 2 nebo § 178a zákona o státní službě zařazeného v
a)
6\\. až 9. platové třídě doba 1 roku, dosáhl-li jen středního vzdělání s výučním listem, doba 2 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání, nebo doba 4 let, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,
b)
10\\. platové třídě doba 2 let, dosáhl-li jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, doba 3 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem, doba 4 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání, nebo doba 6 let, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,
c)
11\\. nebo 12. platové třídě doba 1 roku, dosáhl-li jen vyššího odborného vzdělání, doba 3 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, doba 4 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem, doba 5 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání, nebo doba 7 let, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, nebo
d)
13\\. až 16. platové třídě doba 2 let, dosáhl-li jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, doba 3 let, pokud dosáhl jen vyššího odborného vzdělání, doba 5 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou, doba 6 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem, doba 7 let, pokud dosáhl jen středního vzdělání, nebo doba 9 let, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání.
(2)
Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi podle § 3 odst. 1, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, která mu měla být podle odstavce 1 odečtena, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení pro postup do nejbližšího vyššího platového stupně.
(3)
Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte se mu doba odpovídající dosaženému vzdělání, která mu byla odečtena podle odstavce 1.“.
§ 9
Přechodná ustanovení
(1)
Má-li být pro postup podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, použito služební hodnocení za rok 2018 provedené podle § 155 odst. 2 věty první zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 35/2019 Sb., použije se v případě, že výsledek jeho výpočtu činil 6,1 bodu.
(2)
Pro opakovaný postup podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, se za předchozí postup považuje i postup podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.
ČÁST TŘETÍ
Zrušení nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance
§ 10
Nařízení vlády č. 134/2015 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance, se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 11
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Hamáček v. r.
Příloha
Způsob výpočtu výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance
1.
Výsledek služebního hodnocení státního zaměstnance se vypočítá podle vzorce
V = 0,4 x A + 0,4 x B + 0,2 x C,
kde
V je výsledek služebního hodnocení státního zaměstnance,
A je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium kvalita výkonu státní služby,
B je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium množství plněných služebních úkolů a služební tempo,
C je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium osobní přístup.
2.
Výsledek služebního hodnocení vedoucího oddělení se vypočítá podle vzorce
V = 0,3 x A + 0,3 x B + 0,4 x C,
kde
V je výsledek služebního hodnocení státního zaměstnance,
A je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium kvalita výkonu státní služby,
B je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium množství plněných služebních úkolů a služební tempo,
C je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
3.
Výsledek služebního hodnocení ředitele odboru, personálního ředitele sekce pro státní službu, ředitele sekce, vrchního ředitele sekce, státního tajemníka, nejvyššího státního tajemníka a vedoucího služebního úřadu se vypočítá podle vzorce
V = 0,2 x A + 0,2 x B + 0,6 x C,
kde
V je výsledek služebního hodnocení státního zaměstnance,
A je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium kvalita výkonu státní služby,
B je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium množství plněných služebních úkolů a služební tempo,
C je počet bodů získaných za hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců. |
Zákon č. 35/2019 Sb. | Zákon č. 35/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
Vyhlášeno 14. 2. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2019, částka 15/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zahraniční službě
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2019
35
ZÁKON
ze dne 23. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní službě
Čl. I
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona 335/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 3 se slova „má sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar“ nahrazují slovy „státní zaměstnanec pravidelně vykonává službu“.
2.
V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše 3 obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše 4 obory služby.
(4)
Pro služební místo mohou být stanoveny pouze obory služby, které odpovídají převažujícím a obvykle vykonávaným správním činnostem na tomto služebním místě; pro služební místo musí být vždy stanoven obor služby, v němž je vykonávána nejnáročnější správní činnost.“.
3.
V § 11 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
4.
V § 11 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Náměstek pro státní službu může vydat služební předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnance, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti podle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu. Ustanovení věty první se nepoužije v případě státního zaměstnance, který vykonává službu v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Českém telekomunikačním úřadu, Energetickém regulačním úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českém statistickém úřadu, Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře nebo Státním úřadu pro jadernou bezpečnost. Ustanovení věty první se dále nepoužije v případě zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v úřadu uvedeném ve větě druhé a v případě osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v úřadu uvedeném ve větě druhé.
(6)
Vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný i pro státního zaměstnance, který vykonává službu v podřízeném služebním úřadu, zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 v podřízeném služebním úřadu a osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby v podřízeném služebním úřadu, je-li pro podřízené služební úřady nezbytná jednotná úprava organizačních věcí služby.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
5.
V § 14 odst. 5 se slova „s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j),“ zrušují.
6.
V § 15 odst. 4 se slova „věcech týkajících se změn služebního poměru podle § 44 písm. f) a g) a skončení služebního poměru“ nahrazují slovy „věci týkající se jmenování na služební místo představeného, s výjimkou jmenování na služební místo vedoucího oddělení,“.
7.
V § 15 odst. 7 se slova „s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j),“ zrušují.
8.
V § 24 odst. 5 větě první se za text „§ 49 odst. 2“ vkládá text „až 5, § 51 odst. 5 nebo 6,“.
9.
V § 25 odst. 5 písm. b) se slova „seznamovat se s utajovanými informacemi v souladu s právním předpisem upravujícím“ nahrazují slovy „mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího“.
10.
V § 35 odstavec 2 zní:
„(2)
Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat úřednickou zkoušku nejpozději
a)
před uplynutím doby trvání služebního poměru na dobu určitou, nebo
b)
do 12 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby.“.
11.
V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Vláda může při změně oborů služby nařízením stanovit, že úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor služby se považuje za úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor služby.“.
12.
V § 40 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
13.
V § 40 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; ustanovení § 38 odst. 1 se použije obdobně“.
14.
V § 42 větě první se slova „uvedený v § 29 odst. 1“ nahrazují slovy „zařazený na služební místo nebo jmenovaný na služební místo vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce, ředitele sekce, ředitele odboru nebo vedoucího oddělení, který byl přijat do služebního poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1,“ a za slova „zařazení na“ a slova „jmenování na“ se vkládá slovo „dosavadní“.
15.
V § 42 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Státní zaměstnanec jmenovaný na služební místo náměstka pro státní službu, státního tajemníka nebo personálního ředitele sekce pro státní službu, který byl přijat do služebního poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1, má po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení a na jmenování na dosavadní služební místo představeného na dobu určitou uvedenou v § 52 odst. 1 nebo v § 53 odst. 1, nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Zkušební doba podle § 29 odst. 2 tím není dotčena.“.
16.
V § 44 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena o) až q).
17.
V § 49 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nebo se stávajícím bezprostředně nadřízeným představeným, jde-li o služební místo, které je v podřízenosti stejného bezprostředně nadřízeného představeného; pokud podle 2 po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků, lze státního zaměstnance zařadit i na služební místo zařazené v platové třídě o 1 platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo“.
18.
V § 49 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Státní zaměstnanec se za podmínek podle odstavce 2 zařadí též na jiné služební místo ve služebním úřadě podřízeném témuž ústřednímu správnímu úřadu nebo v nadřízeném ústředním správním úřadu, dohodnou-li se na zařazení písemně nový služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným. O zařazení státního zaměstnance na jiné služební místo rozhodne nový služební orgán.
(4)
Státní zaměstnanec, který vykonává službu na služebním místě zařazeném v 9. nebo 10. platové třídě, pro které splňuje stanovené vzdělání, se zařadí se svým souhlasem na jiné služební místo v témže služebním úřadě zařazené v platové třídě o 1 platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo s výjimkou vzdělání a dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným, nebo se stávajícím bezprostředně nadřízeným představeným, jde-li o služební místo, které je v podřízenosti stejného bezprostředně nadřízeného představeného. Podmínkou postupu podle věty první dále je, že státní zaměstnanec vykonává službu ve stejném oboru služby nejméně po dobu 4 let a podle závěrů 2 po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků.
(5)
Státní zaměstnanec se za podmínek podle odstavce 4 zařadí též na jiné služební místo ve služebním úřadě podřízeném témuž ústřednímu správnímu úřadu nebo v nadřízeném ústředním správním úřadě ve stejném oboru služby, dohodnou li se na zařazení písemně nový služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným. O zařazení státního zaměstnance na jiné služební místo rozhodne nový služební orgán.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
19.
V § 51 odst. 1 se slovo „dále“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Na obsazení volného služebního místa náměstka pro státní službu, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce, ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu se koná výběrové řízení vždy.“.
20.
V § 51 odst. 2 větě druhé se slova „27 a § 28 odst. 2 až 4“ nahrazují číslem „28“.
21.
V § 51 odstavec 4 zní:
„(4)
Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného, se po dobu 3 let od ukončení výkonu služby na služebním místě představeného považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení uvedené v § 52 až 58 na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení; to neplatí, jde-li o osobu, která byla ze služebního místa představeného odvolána z důvodů uvedených v § 60 odst. 1 písm. b) nebo které bylo uloženo kárné opatření uvedené v § 89 odst. 2 písm. c), a dále jde-li o osobu, jejíž předchozí služební poměr skončil z důvodů uvedených v § 72 odst. 1 písm. b) nebo v § 74 odst. 1 písm. a) až c) a e).“.
22.
V § 51 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, nebo se stávajícím bezprostředně nadřízeným představeným, jde-li o služební místo, které je v podřízenosti stejného bezprostředně nadřízeného představeného; pokud podle závěrů 2 po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků, lze představeného jmenovat i na služební místo představeného zařazené v platové třídě o 1 platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo představeného“.
23.
V § 51 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Představený se za podmínek podle odstavce 5 jmenuje též na jiné služební místo ve služebním úřadě podřízeném témuž ústřednímu správnímu úřadu nebo v nadřízeném ústředním správním úřadě ve stejném oboru služby, dohodnou-li se na jmenování písemně nový služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným. O jmenování představeného na jiné služební místo rozhodne nový služební orgán.“.
24.
V § 52 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Výběrového řízení se může zúčastnit“ nahrazují slovy „V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit“.
25.
V § 52 odst. 3 písm. a) se za slova „náměstka pro řízení sekce,“ vkládají slova „ředitele sekce,“ a slova „nebo personálního ředitele sekce pro státní službu, nebo“ se nahrazují slovy „, personálního ředitele sekce pro státní službu nebo ředitele odboru,“.
26.
V § 52 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
27.
V § 52 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „ve správním úřadu“ nahrazují slovy „v organizační složce státu“ a slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“ se zrušují.
28.
V § 52 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
V případě, že služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která je státním občanem České republiky, dosáhla věku 40 let a v uplynulých 8 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.“.
29.
V § 53 odst. 3 písm. a) se slova „nebo ředitele odboru, nebo“ nahrazují slovy „, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu nebo ředitele odboru,“.
30.
V § 53 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
31.
V § 53 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „ve správním úřadu“ nahrazují slovy „v organizační složce státu“ a slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“ se zrušují.
32.
V § 53 odst. 4 se slova „žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení neuspěl“ nahrazují slovy „služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno“.
33.
V § 53 odstavec 5 zní:
„(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.“.
34.
V § 54 odst. 3 se za slova „s výjimkou vedoucího oddělení,“ vkládají slova „nebo vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,“, slova „ve správním úřadu“ se nahrazují slovy „v organizační složce státu“ a slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“ se zrušují.
35.
V § 54 odst. 4 se slova „žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení neuspěl“ nahrazují slovy „služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno“.
36.
V § 54 odstavec 5 zní:
„(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“.
37.
V § 55 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
38.
V § 55 odst. 3 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene g) se slovo „nebo“ zrušuje a písmeno h) se zrušuje.
39.
V § 55 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „ve správním úřadu“ nahrazují slovy „v organizační složce státu“ a slova „, v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“ se zrušují.
40.
V § 55 odst. 4 se slova „žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení neuspěl“ nahrazují slovy „služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno“.
41.
V § 55 odstavec 5 zní:
„(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“.
42.
V § 55 se odstavec 6 zrušuje.
43.
V § 57 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
44.
V § 57 odst. 3 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene g) se slovo „nebo“ zrušuje a písmeno h) se zrušuje.
45.
V § 57 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „ve správním úřadu“ nahrazují slovy „v organizační složce státu“ a slova „, v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“ se zrušují.
46.
V § 57 odstavec 5 zní:
„(5)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 2 let, z toho nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.“.
47.
V § 57 se odstavec 6 zrušuje.
48.
Nadpis nad označením § 58 se zrušuje.
49.
Pod označení § 58 se vkládá nadpis „Jmenování na služební místo vedoucího oddělení“.
50.
V § 58 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit osoba, která v uplynulých 4 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 1 roku.
(3)
V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.
(4)
Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která splňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).“.
51.
V § 58 se odstavce 5 a 6 zrušují.
52.
V § 60 odst. 1 písm. b) se za slovo „nevyhovujících“ vkládají slova „nebo dostačujících“.
53.
V § 60 odst. 1 písm. d) se slova „spočívající ve způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi“ nahrazují slovy „podle § 25 odst. 5 písm. b)“.
54.
V § 60 odst. 3 větě první a druhé se za slova „Náměstek pro státní službu“ vkládají slova „, státní tajemník“.
55.
V § 60 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Návrh na odvolání náměstka pro státní službu a personálního ředitele sekce pro státní službu předkládá vládě ministr vnitra, návrh na odvolání státního tajemníka předkládá vládě příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání s náměstkem pro státní službu.“.
56.
V § 61 odst. 1 písm. e) se slova „spočívající ve způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o ochraně utajovaných informací“ nahrazují slovy „podle § 25 odst. 5 písm. b)“.
57.
V § 61 odst. 1 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje.
58.
V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování“.
59.
V § 61 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
z důvodu, že nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby.“.
60.
V § 61 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
jestliže ze závěru lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb vyplývá, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu,“.
61.
V § 61 odst. 2 písm. d) se za slova „jestliže byl“ vkládají slova „státní zaměstnanec vykonávající službu v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb“.
62.
V § 61 odstavec 3 zní:
„(3)
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní službu se řídí zákonem o specifických zdravotních službách.“.
63.
V § 62 odst. 1 se text „g)“ nahrazuje textem „h)“.
64.
§ 67a včetně nadpisu zní:
㤠67a
Vyslání do mezinárodní organizace
(1)
Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na předem určenou dobu do mezinárodní organizace; doba vyslání se považuje za výkon služby.
(2)
Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním do mezinárodní organizace uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody se použije § 67 odst. 2 obdobně.
(3)
Služební orgán může vyslání do mezinárodní organizace ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu vyslání do mezinárodní organizace prodloužit.
(4)
Po dobu vyslání státního zaměstnance do mezinárodní organizace přísluší státnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny mezinárodní organizací.“.
65.
§ 67b se včetně nadpisu zrušuje.
66.
V § 70 odst. 3 větě první se slova „systemizace, nebo“ nahrazují slovy „systemizace nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 zařazen nebo jmenován na služební místo, anebo“ a slova „; přednostně se zařazují státní zaměstnanci z příslušného oboru služby“ se nahrazují slovy „na kterém je služba pro něj vhodná“.
67.
V § 74 odst. 1 písm. g) se za slovo „zaměstnanec“ vkládají slova „uvedený v § 29 odst. 1“.
68.
V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; to neplatí, spadá-li služební úkol do působnosti organizačního útvaru, v němž je zařazeno jeho služební místo“.
69.
V § 82 odst. 2 větě druhé se slova „státní zaměstnanec, do jehož oboru služby tato záležitost spadá, anebo“ nahrazují slovy „jím pověřený státní zaměstnanec nebo“.
70.
V § 84 odst. 1 se za slova „příslušný člen vlády,“ vkládají slova „náměstek člena vlády,“.
71.
V § 84 odst. 2 se za slova „Člen vlády“ vkládají slova „a náměstek člena vlády“.
72.
V § 84 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a náměstek člena vlády v rozsahu stanoveném příslušným členem vlády“.
73.
V § 88 odst. 2 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a státní tajemník“.
74.
V § 107 odst. 3 se za slovo „vychází“ vkládá slovo „zejména“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a z návrhů jeho představeného“.
75.
V § 123 odst. 2 se slova „hmotné odpovědnosti“ nahrazují slovy „odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování“.
76.
V § 129 odstavec 3 zní:
„(3)
Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada státních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jestliže u služebního úřadu působí více odborových organizací, rad státních zaměstnanců nebo zástupců státních zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je služební úřad povinen plnit povinnosti podle tohoto zákona vůči všem, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním úřadem o jiném způsobu součinnosti.“.
77.
V § 129 se odstavec 4 zrušuje.
78.
V § 134 odst. 1 se slova „, v němž nepůsobí odborová organizace,“ zrušují.
79.
V § 138 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
80.
V § 138 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno b) se zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
81.
V § 142 odst. 2 větě první se slovo „prozrazení“ nahrazuje slovem „vyzrazení“.
82.
V § 145 odst. 1 větě druhé se slova „a způsob jejich určení pro státní zaměstnance“ nahrazují slovy „, způsob jejich určení pro státní zaměstnance a podmínky pro určení započitatelné praxe“.
83.
V § 155 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
84.
V § 155 odstavec 2 zní:
„(2)
Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení
a)
znalostí,
b)
dovedností a
c)
výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli.“.
85.
V § 155 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
velmi dobré výsledky,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
86.
V § 155 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 11, které znějí:
„(5)
Pravidelné služební hodnocení se u všech státních zaměstnanců vykonávajících službu v témže služebním úřadu provádí za období stanovené služebním orgánem ve služebním předpisu, které může být stanoveno v délce 1, 2 nebo 3 let a zahrnuje i období, za něž byla prováděna služební hodnocení podle odstavců 6 až 10. Pravidelné služební hodnocení se provede do 3 měsíců od uplynutí období, za něž je státní zaměstnanec hodnocen; termín provedení pravidelného služebního hodnocení stanoví služební orgán ve služebním předpisu. Nezahrnuje-li u státního zaměstnance období, za něž se provádí pravidelné služební hodnocení, alespoň 60 odsloužených dnů, provede se pravidelné služební hodnocení bezprostředně po jejich uplynutí; v případě prvního služebního hodnocení se postupuje podle odstavce 6.
(6)
První služební hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců od uplynutí zkušební doby, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.
(7)
Služební hodnocení se dále provede podle potřeby za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(8)
Služební hodnocení se dále provede na požádání státního zaměstnance za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Na požádání státního zaměstnance lze služební hodnocení provést pouze jednou ročně, nejpozději však 3 měsíce před termínem provedení pravidelného služebního hodnocení.
(9)
Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků, další služební hodnocení se provede vždy po uplynutí 90 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(10)
Služební hodnocení se dále provede, přechází-li státní zaměstnanec na jiný služební úřad; toto služební hodnocení neobsahuje závěr o tom, jaké státní zaměstnanec dosahoval ve službě výsledky, ani stanovení individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance a zašle se novému služebnímu orgánu státního zaměstnance.
(11)
Za odsloužený se považuje den, v němž státní zaměstnanec vykonával službu převážnou část své směny. Části směn odsloužené v různých dnech se nesčítají.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 12.
87.
V § 155 odstavec 12 zní:
„(12)
Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením seznámen.“.
88.
V § 156 odst. 1 se slovo „provádí“ nahrazuje slovem „provede“.
89.
V § 156 odstavec 2 zní:
„(2)
Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, provede pověřený člen vlády po projednání s náměstkem pro státní službu. Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, provede příslušný člen vlády po projednání se státním tajemníkem. V ostatních případech provede služební hodnocení vedoucího služebního úřadu nadřízený služební orgán.“.
90.
V § 156 odst. 3 se slova „provádí náměstek pro státní službu v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády“ nahrazují slovy „provede příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání s náměstkem pro státní službu“.
91.
V § 156 odst. 4 se slova „provádí státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády“ nahrazují slovy „provede příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání se státním tajemníkem“.
92.
V § 156 odst. 5 se věta první zrušuje a ve větě druhé se slovo „provádí“ nahrazuje slovem „provede“.
93.
V § 156 odst. 6 se slovo „provádí“ nahrazuje slovem „provede“.
94.
Za § 156 se vkládá nový § 156a, který včetně nadpisu zní:
㤠156a
Námitky proti služebnímu hodnocení
(1)
Státní zaměstnanec může podat proti služebnímu hodnocení námitky do 15 dnů ode dne seznámení se služebním hodnocením. Námitky se podávají písemně služebnímu orgánu, musí z nich být zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením a návrh způsobu úpravy služebního hodnocení.
(2)
Služební orgán vyřídí podané námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim zcela nebo zčásti vyhoví a služební hodnocení upraví, nebo je zamítne. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením nebo návrh způsobu úpravy služebního hodnocení, služební orgán zamítne jako nedůvodné. Proti upravenému služebnímu hodnocení nelze podat další námitky.
(3)
Námitky proti služebnímu hodnocení nemůže podat náměstek pro státní službu, státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, náměstek pro řízení sekce a personální ředitel sekce pro státní službu.“.
95.
V § 157 odst. 1 se za slova „služebního poměru“ vkládají slova „, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j),“.
96.
V § 168 odst. 3 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „poměru“ se vkládají slova „nebo o přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku“ a slova „obsahující závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky“ se nahrazují slovy „, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí“.
97.
V § 168 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud odvolací orgán shledá, že služební hodnocení je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se provede nové služební hodnocení; původní služební hodnocení, ke kterému se nepřihlíží, se vyřadí z osobního spisu státního zaměstnance.“.
98.
V § 173 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády. Náměstek člena vlády zastupuje člena vlády v rozsahu stanoveném členem vlády ve vztahu k působnosti služebního úřadu nebo úkolům svěřeným členovi vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon.“.
99.
V § 178 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Služební orgán může obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, postupem podle odstavce 1 též osobou, která nesplňuje vzdělání stanovené pro služební místo, v případě, že
a)
v uplynulých 10 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let,
b)
splňuje vzdělání stanovené pro služební místo zařazené v platové třídě o 1 platovou třídu nižší, nebo
c)
získává studiem vzdělání stanovené pro služební místo, které se shoduje se stanoveným odborným zaměřením vzdělání.
(3)
Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
100.
V § 178 odst. 5 se slova „a 2“ nahrazují slovy „, 2 a 4“.
101.
V § 178 odst. 6 se slova „a 2“ nahrazují slovy „, 2 a 4“.
102.
Za § 178 se vkládá nový § 178a, který zní:
㤠178a
(1)
Služební orgán může obsadit služební místo zařazené v 10. a vyšší platové třídě, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, která nesplňuje vzdělání stanovené pro služební místo, avšak dosáhla alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou postupu podle věty první je, že se jedná o služební místo, na jehož obsazení byla vyhlášena alespoň dvě výběrová řízení za sebou a na jejich základě nebylo služební místo obsazeno.
(2)
Zaměstnanci uvedenému v odstavci 1 se stanoví doba určitá trvání pracovního poměru v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, nejdéle však v délce
a)
9 let, nesplňuje-li předpoklad stanoveného vysokoškolského vzdělání získaného studiem v magisterském studijním programu,
b)
6 let, nesplňuje-li předpoklad stanoveného vysokoškolského vzdělání získaného studiem v bakalářském studijním programu nebo stanoveného vyššího odborného vzdělání, nebo
c)
5 let, je-li absolventem studia v bakalářském studijním programu, ale nesplňuje předpoklad stanoveného vysokoškolského vzdělání získaného studiem v magisterském studijním programu.
(3)
Se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 se sjedná zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.
(4)
Zaměstnanec uvedený v odstavci 1 předloží do 2 let ode dne vzniku pracovního poměru potvrzení o zápisu ke vzdělávání na vyšší odborné škole nebo do studia v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu na vysoké škole, které musí odpovídat vzdělání stanovenému pro služební místo, včetně jeho odborného zaměření, jinak jeho pracovní poměr skončí dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Pracovní poměr skončí rovněž dnem následujícím po dni, kdy se služební úřad dozví, že zaměstnanec ukončí vzdělávání nebo studium jiným než řádným způsobem.
(5)
Zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po doplnění vzdělání stanoveného pro služební místo nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, a na zařazení na toto služební místo, požádá-li písemně o přijetí do služebního poměru a v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje předpoklady podle § 25 odst. 1.
(6)
Zaměstnanec uvedený v odstavci 5, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, se přijme do služebního poměru na dobu určitou, a to s trváním 12 měsíců, není-li délka doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, kratší. Zaměstnanec má po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou a na zařazení na dosavadní služební místo na dobu neurčitou, nebo na změnu doby trvání služebního poměru na dobu určitou a na zařazení na dosavadní služební místo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno.
(7)
Služební úřad kontroluje průběh vzdělávání nebo studia zaměstnance uvedeného v odstavci 1. Vyšší odborná škola nebo vysoká škola je povinna sdělit služebnímu úřadu na základě jeho žádosti informaci o průběhu vzdělávání nebo studia zaměstnance.
(8)
Ustanovení § 178 odst. 5 a 6 se pro zaměstnance uvedeného v odstavci 1 použijí obdobně.“.
103.
V § 181 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem,“.
Dosavadní písmena f) až w) se označují jako písmena g) až x).
104.
V § 181 odst. 1 písm. u) se slova „jako národního experta“ nahrazují slovy „do mezinárodní organizace“.
105.
V § 183 se na konci odstavců 1 a 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.“.
106.
V § 193 odst. 2 se slova „§ 178 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 178 odst. 5“.
107.
V § 201 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Státní zaměstnanec přijatý do služebního poměru a zařazený nebo jmenovaný na služební místo podle odstavce 1 může být převeden nebo zařazen na jiné služební místo podle § 49 odst. 2 části věty před středníkem nebo § 49 odst. 3 nebo jmenován na jiné služební místo představeného podle § 51 odst. 5 části věty před středníkem nebo § 51 odst. 6. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.“.
108.
V příloze č. 1 části 12. platová třída se za slova „Stanovené vzdělání:“ vkládají slova „bakalářský nebo“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Jako podklad pro vydání rozhodnutí podle § 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o závěr služebního hodnocení, že představený ve službě dosahoval dostačujících nebo nevyhovujících výsledků, lze použít služební hodnocení provedené nejdříve za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu převážnou část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Státní zaměstnanec, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona úspěšně nevykonal zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, který je stanoven na služebním místě, na němž vykonává službu, je povinen tuto zvláštní část úřednické zkoušky vykonat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K dříve neúspěšně vykonané úřednické zkoušce v tomto oboru služby se nepřihlíží. Toto ustanovení se nepoužije na státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Ustanovení § 61 odst. 1 písm. h) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služebním místě, na němž budou služebním předpisem podle § 5 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nově stanoveny obory služby, vydá služební orgán do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutí o stanovení oborů služby na služebním místě, na kterém je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován.
5.
Státnímu zaměstnanci, kterému se podle § 4 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, změní služební působiště, vydá služební orgán do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutí o určení služebního působiště.
6.
Služební hodnocení za rok 2018 se provede podle dosavadních právních předpisů. Služební hodnocení podle § 155 odst. 2 věty druhé zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů; uplyne-li však ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona období, které zahrnuje alespoň 90 dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu převážnou část své směny, provede se podle § 155 odst. 9 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Služební hodnocení podle § 155 odst. 6 až 8 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provést nejdříve za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu převážnou část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Služební hodnocení podle § 155 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze u státních zaměstnanců, kteří v roce 2018 vykonávali službu po dobu delší než 6 měsíců, provést před provedením služebního hodnocení za rok 2018.
7.
Kárná odpovědnost státního tajemníka se posoudí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k jednání zakládajícímu kárnou odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Podle § 60 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze státního tajemníka odvolat za jednání, k němuž došlo po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Zahájené řízení o kárném provinění státního tajemníka, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zahraniční službě
Čl. III
Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů, se mění takto:
1.
V § 33 odst. 2 se slova „představeného na návrh“ nahrazují slovy „představeného nebo obsadí služební místo v pracovním poměru na návrh“.
2.
V § 34 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Členem personální rady, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. c), je podle tohoto zákona vždy státní tajemník ministerstva.“.
3.
V § 34 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“.
4.
V § 34 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a v zahraničí“.
5.
V § 36 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se přerušuje po dobu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené a dobu čerpání neplaceného služebního volna nebo pracovního volna bez náhrady platu.“.
6.
V § 50 odst. 1 písm. a) se za slovo „služby“ vkládají slova „nebo práce“ a slova „se zdravotní“ nahrazují slovy „s pracovně lékařskou“.
7.
V § 50 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden“.
8.
V § 57 odstavec 1 zní:
„(1)
Hodnocení při výkonu zahraniční služby je podkladem pro rozhodování státního tajemníka ministerstva o vyslání k výkonu služby v zahraničí.“.
9.
V § 57 odstavec 2 zní:
„(2)
Hodnocení při výkonu zahraniční služby zahrnuje hodnocení
a)
úrovně znalostí a dovedností potřebných pro plnění úkolů v souvislosti se službou v zahraničí,
b)
osobnostních předpokladů pro plnění služby v zahraničí,
c)
schopnosti zvládat závažné okolnosti, které mohou ovlivnit plnění úkolů při výkonu služby v zahraničí.“.
10.
V § 57 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Hodnocení při výkonu zahraniční služby se neprovádí v případě státního zaměstnance z jiného služebního úřadu, který je po dobu výkonu služby v zahraničí zařazen na služebním místě v ministerstvu.“.
11.
V § 58 odstavec 2 zní:
„(2)
Státního zaměstnance v zahraniční službě, který byl přijat do služebního poměru podle § 190 až 192 zákona o státní službě, jde-li o administrativního pracovníka, který se dlouhodobě osvědčil, lze zařadit na služební místo i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje stanovené vzdělání podle § 7 odst. 2 písm. c) až e) zákona o státní službě, nejdéle však po dobu 8 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Nařízení vlády č. 33/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 33/2019 Sb.
Nařízení vlády o prohlášení Usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku
Vyhlášeno 12. 2. 2019, datum účinnosti 27. 2. 2019, částka 14/2019
* § 1 - Prohlášení Usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku
* § 2 - Podmínka zabezpečení ochrany národní kulturní památky
* § 3 - Účinnost k nařízení vlády č. 33/2019 Sb.
Aktuální znění od 27. 2. 2019
33
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 28. ledna 2019
o prohlášení Usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
§ 1
Prohlášení Usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku
(1)
Za národní kulturní památku se prohlašuje kulturní památka Usedlost Bertramka v Praze.
(2)
Umístění, popis a prostorová identifikace národní kulturní památky podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 2
Podmínka zabezpečení ochrany národní kulturní památky
Rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodnoty národní kulturní památky.
§ 3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr kultury:
doc. Mgr. Staněk, Ph.D., v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 33/2019 Sb.
Umístění, popis a prostorová identifikace národní kulturní památky Usedlost Bertramka v Praze
Název: Usedlost Bertramka v Praze
Popis: obytná budova se sala terrenou, terasový pavilon, špýchar, pomník W. A. Mozarta a další stavby a objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres: Praha
ObecObec: Praha
Katastrální územíKatastrální území: Smíchov
Pozemky, parcelní čísla: 2755/1, 2755/2, 2755/3, 2755/4, 2755/5, 2756, 2757, 4889/6
Budova, číslo popisné: 169 (část obceobce Smíchov).
Poznámka:
Zpracováno podle právního stavu ke dni 26. října 2018. |
Zákon č. 32/2019 Sb. | Zákon č. 32/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 7. 2. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 13/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Čl. XXIII
Aktuální znění od 1. 7. 2019
32
ZÁKON
ze dne 22. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Čl. I
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 181/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 66 odst. 1 větě druhé a § 192 odst. 1 větě první se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
2.
V § 192 odst. 1 se část věty druhé za středníkem včetně středníku zrušuje.
3.
V § 192 odst. 1 větě třetí se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 období 21 kalendářních dnů“ zrušují.
4.
V § 192 odst. 1 větě čtvrté se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
5.
V § 192 odst. 3 se slova „i za dobu uvedenou v odstavci 1 části věty druhé za středníkem nebo“ zrušují.
6.
V § 192 odst. 5 větě první se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
7.
V § 192 odst. 6 větě první se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
8.
V § 194 se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
9.
V § 271a odst. 1 se věta druhá zrušuje.
10.
V § 301a se slova „a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Náhrada mzdy nebo platu v době dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmu
Čl. III
V § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994, zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb. a zákona č. 344/2013 Sb., v odstavci 2 větě třetí se za slovem „pojištění“ čárka nahrazuje tečkou a slova „s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle § 192 odst. 1 věty druhé za středníkem zákoníku práce.“ se zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. IV
V § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 395/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 449/2016 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 407/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., v odstavci 1 písm. b) bod 5 zní:
„5.
náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i),“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. V
V § 65 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., v odstavci 1 větě druhé se slova „první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí, a“ včetně poznámky pod čarou č. 25c zrušují.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pro účely § 65 zákona č. 155/1995 Sb. se za pobírání náhrady mzdy v období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i první 3 dny, po které nebyla náhrada mzdy vyplácena podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
Čl. VII
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 316/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 4 větě první se slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.
2.
V § 34 odst. 4 větě první se slova „, s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší“ zrušují.
3.
V § 34 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu.“.
4.
V § 34 odst. 4 větě šesté se slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne“ zrušují.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Plat ve snížené výši příslušející představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci v době jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. IX
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb. a zákona č. 181/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 68k odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána,“ zrušují.
2.
V § 68k odst. 2 se slova „s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, za které se poskytuje služební plat zkrácený o 40 %“ zrušují.
Čl. X
Přechodná ustanovení
1.
Služební plat vojáků v době dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Služební plat vojáků v době karantény, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
Čl. XI
V § 72 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se věta první nahrazuje větou „Uvolněnému členovi zastupitelstva obce za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny.“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Odměna v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény člena zastupitelstva obce, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
Čl. XIII
V § 47 odst. 7 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se věta první nahrazuje větou „Uvolněnému členovi zastupitelstva za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny.“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Odměna v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény člena zastupitelstva kraje, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. XV
V § 53 odst. 7 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se věta první nahrazuje větou „Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny.“.
Čl. XVI
Přechodné ustanovení
Odměna v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény člena zastupitelstva hlavního města Prahy, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. XVII
V § 124 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., písmeno a) zní:
„a)
po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, nebo“.
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. XIX
V § 128 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se slova „, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat při dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší“ zrušují.
Čl. XX
Přechodné ustanovení
Plat ve snížené výši v době dočasné neschopnosti k výkonu služby, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. XXI
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. a) se číslovka „25“ nahrazuje číslovkou „24,8“ a číslovka „2,3“ se nahrazuje číslovkou „2,1“.
2.
V § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2 a písm. e) se číslovka „2,3“ nahrazuje číslovkou „2,1“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. XXII
V zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se za § 70 vkládá nový § 70a, který včetně nadpisu zní:
㤠70a
Pracovní doba akademických pracovníků
(1)
Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a)
přímou pedagogickou činnost,
b)
práce související s přímou pedagogickou činností,
c)
vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
(2)
Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3)
Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.
(4)
Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Čl. XXIII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 31/2019 Sb. | Zákon č. 31/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 7. 2. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 13/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o insolvenčních správcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 296/2017 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 6. 2022
31
ZÁKON
ze dne 22. ledna 2019,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna insolvenčního zákona
Čl. I
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb. a zákona č. 182/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se slovo „třetí“ nahrazuje slovem „čtvrté“.
2.
V § 18 odstavec 2 zní:
„(2)
O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu takový návrh došel; ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. K návrhu, který nebude podán na formuláři podle odstavce 1, se nepřihlíží. Nerozhodne-li insolvenční soud ve lhůtě podle věty první, není již povinen o návrhu podle odstavce 1 rozhodnout a má se za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl; toto rozhodnutí není soud povinen vyhotovit.“.
3.
V § 18 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se nedoručuje zvlášť dlužníku.“.
4.
V § 19 odst. 2 se text „5 a“ zrušuje.
5.
V § 25 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě dlužníků, kteří jsou manžely.“.
6.
V § 31 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Vyjde-li dodatečně najevo, že dlužník je osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích9a) a insolvenční správce nebyl ustanoven postupem podle § 25 odst. 3, vyrozumí o tom insolvenční správce neprodleně insolvenční soud, který ho odvolá.“.
7.
V § 36 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; písemnou zprávu o splnění oddlužení předloží bez zbytečného odkladu po splnění oddlužení“.
8.
V § 36 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Je-li způsobem řešení úpadku dlužníka oddlužení, předloží insolvenční správce neprodleně písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení v případě, lze-li důvodně předpokládat naplnění podmínek odůvodňujících zrušení schváleného oddlužení (§ 418) nebo jiných skutečností rozhodných pro průběh insolvenčního řízení (zejména § 407 odst. 3); v této zprávě insolvenční správce například uvede, zda doporučuje zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů.
(4)
V písemné zprávě o splnění oddlužení insolvenční správce uvede, zda dlužník řádně plnil všechny povinnosti podle tohoto zákona a zda doporučuje rozhodnout o splnění oddlužení.
(5)
Insolvenční správce zřizuje v každém insolvenčním řízení zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného vedení majetku náležícího do majetkové podstaty.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.
9.
V § 37 odst. 2 se za slovo „osobami“ vkládají slova „uvedenými v § 40 odst. 2“ a slova „k plnění svých úkolů“ se nahrazují slovy „při výkonu své funkce“.
10.
V § 38 odst. 6 se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a slova „u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva zřízený za účelem ukládání těchto záloh“ se nahrazují slovy „podle § 36 odst. 5“.
11.
V § 39 odst. 2 se slova „může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet“ nahrazují slovy „lze splnění těchto činností jinými osobami podle § 40 odst. 2 hradit z“ a část věty druhé za středníkem včetně středníku se zrušuje.
12.
V § 40 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:
„(1)
Insolvenční správce vykonává svou funkci osobně. Veřejná obchodní společnost vykonává funkci insolvenčního správce ohlášeným společníkem podle § 24 odst. 2.
(2)
Insolvenční správce může svou funkci vykonávat také prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka. Ve zvlášť odůvodněných případech může svou funkci vykonávat prostřednictvím jiných osob, zejména právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 3 až 5.
13.
V § 40 odst. 4 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“.
14.
V § 40 odst. 5 se slova „soudních a“ zrušují a za slovo „jiných“ se vkládají slova „soudních a dalších“.
15.
V § 45 se věta poslední nahrazuje větou „Totéž platí pro osoby, prostřednictvím kterých insolvenční správce vykonává svou funkci.“.
16.
V § 61 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
17.
V § 64 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
18.
V § 64 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
19.
V § 75 odstavec 2 zní:
„(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, osobám, které mají právo podání opravného prostředku, osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat.“.
20.
V § 80a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Insolvenční správce činí podání včetně příloh na elektronických formulářích, jejichž náležitosti stanoví prováděcí právní předpis; to neplatí pro podání nebo přílohy, které je třeba opatřit podpisem dlužníka.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
21.
V § 80a odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
22.
V § 82 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
23.
V § 97 odst. 6 se slova „a které mu doručí zvlášť; ustanovení tohoto zákona o doručení vyhláškou se nepoužije“ zrušují.
24.
V § 101 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, lhůta ke zveřejnění vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení podle odstavce 1 činí 3 pracovní dny ode dne, kdy takový návrh došel insolvenčnímu soudu; insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a jiné dokumenty v insolvenčním spise se zveřejní v insolvenčním rejstříku nejdříve spolu s vyhláškou.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
25.
§ 102 se zrušuje.
26.
V § 104 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nespojil-li s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení“.
27.
V § 109 odstavec 6 zní:
„(6)
K rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c) se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Je-li to nezbytné k naplnění účelu insolvenčního řízení, může insolvenční soud kdykoli i bez návrhu pozastavit vykonatelnost nebo odložit právní moc rozhodnutí nebo opatření přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c); může také zakázat přijetí rozhodnutí nebo opatření připravovaných při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezením podle odstavce 1 písm. c). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé mohou podat odvolání účastníci řízení o výkon rozhodnutí nebo exekučního řízení. Rozhodnutí insolvenčního soudu podle věty druhé se doručuje zvlášť také orgánu nebo osobě, která rozhodnutí nebo opatření při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce přijala nebo připravovala.“.
28.
V § 113 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
29.
V § 128 odstavec 4 zní:
„(4)
Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 je insolvenční navrhovatel. Proti rozhodnutí podle odstavce 3 není odvolání přípustné.“.
30.
V § 130 odstavec 4 zní:
„(4)
Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je pouze insolvenční navrhovatel.“.
31.
V § 136 odst. 2 písm. g) se slova „seznamy svého majetku a závazků“ nahrazují slovy „seznam svého majetku“ a slova „a věřitelů“ se nahrazují slovy „, a není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, seznam závazků s uvedením svých věřitelů“.
32.
V § 136 odst. 3 se slova „činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů a“ zrušují.
33.
§ 138 zní:
㤠138
Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud dlužníku a insolvenčnímu správci do vlastních rukou.“.
34.
§ 139 se zrušuje.
35.
V § 140 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v případě jistoty při nájmu bytu podle § 2254 občanského zákoníku je přípustné i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny do schválení oddlužení.“.
36.
V § 145 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
37.
V § 160 odst. 3 se slova „písemnosti doručují vedle doručení vyhláškou i zvlášť a“ zrušují a za slovo „samé“ se vkládá slovo „doručuje“.
38.
V § 172 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, za podřízené pohledávky se s výjimkou pohledávek uvedených v § 170 považují také úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku.“.
39.
V § 182a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
40.
V § 184 odst. 1 se slova „které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání“ zrušují, slovo „němu“ se nahrazuje slovem „kterému“ a za slovo „podat“ se vkládá slovo „odvolání“.
41.
V § 185 se slova „je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu“ zrušují a za slovo „podat“ se vkládá slovo „odvolání“.
42.
V § 186 odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení ukončí rozhodnutím, které musí být odůvodněno co do důvodu zániku pohledávky, a proti kterému nejsou opravné prostředky přípustné.“.
43.
V § 190 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
44.
V § 200 odstavec 4 zní:
„(4)
Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 je pouze věřitel, který popřel pohledávku.“.
45.
V § 203 odst. 5 se slova „, kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť“ zrušují a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné.“.
46.
V § 230 odstavec 5 zní:
„(5)
Proti rozhodnutí podle odstavce 4 není odvolání přípustné.“.
47.
V § 266 odst. 3 se slova „, které se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a orgánu, který řízení vede,“ zrušují.
48.
V § 272 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
49.
Na konci § 274 se doplňuje věta „Výtěžek zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů se vypořádá přiměřeně podle pravidel pro vypořádání společného jmění manželů.“.
50.
V § 274 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud jsou vedena insolvenční řízení dlužníka i insolvenční řízení jeho manžela nebo bývalého manžela, zpeněžuje se majetek náležející do jejich společného jmění manželů podle odstavce 1 v insolvenčním řízení, ve kterém dříve nastaly účinky prohlášení konkursu nebo ve kterém zajištěný věřitel dříve požádal o zpeněžení majetku, který slouží k zajištění; v tomto řízení se také vypořádá výtěžek zpeněžení.“.
51.
V § 298 odstavec 7 zní:
„(7)
Proti rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou podat odvolání jen dlužník, insolvenční správce, zajištěný věřitel, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitel, který proti němu podal námitky.“.
52.
V § 298 odst. 8 se slova „uplatnila v insolvenčním“ nahrazují slovy „přihlásila do insolvenčního“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova „po odečtení částek nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce“.
53.
V § 304 odst. 3 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
54.
V § 315 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
předloží-li insolvenční správce společně s konečnou zprávou návrh rozvrhového usnesení, insolvenční soud může spojit rozhodnutí o schválení konečné zprávy s rozvrhovým usnesením, přičemž rozvrhové usnesení nabude právní moci nejdříve dnem právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy.“.
55.
V § 361 odst. 2 se slova „a na náklady navrhovatele jej doručí zvlášť původním i novým věřitelům“ zrušují.
56.
V § 363 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Proti tomuto rozhodnutí mohou podat odvolání jen dlužník, navrhovatel reorganizace, insolvenční správce a věřitelský výbor.“.
57.
V § 363 odst. 3 se slova „těmto osobám se rozhodnutí insolvenčního soudu doručuje zvlášť a mohou proti němu podat odvolání“ nahrazují slovy „odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat jen osoby uvedené v odstavci 2“.
58.
V § 368e odst. 1 se text „§ 101 písm. a) až f)“ nahrazuje textem „§ 101 odst. 1 písm. a) až f)“.
59.
V § 390a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Nikdo není oprávněn sám nebo prostřednictvím jiného za úplatu nebo jiné zvýhodnění obstarat, zprostředkovat nebo nabídnout obstarání či zprostředkování sepisu a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle § 390 odst. 1 nebo další činnosti s tím nezbytně spojené.“.
60.
Pod označení § 391 se vkládá nadpis, který zní: „Náležitosti návrhu na povolení oddlužení“.
61.
V § 391 odst. 1 písm. b) se slova „5 letech“ nahrazují slovy „12 měsících“.
62.
V § 391 odst. 1 písm. c) se slova „poslední 3 roky“ nahrazují slovy „posledních 12 měsíců“.
63.
V § 391 odst. 2 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a ve větě druhé se za slovo „důvody“ vkládají slova „pro snížení splátek a důvody“.
64.
Pod označení § 392 se vkládá nadpis, který zní: „Přílohy k návrhu na povolení oddlužení“.
65.
V § 392 odst. 1 písm. a) se slova „a seznam závazků“ zrušují.
66.
V § 392 odst. 1 písm. b) se slova „poslední 3 roky“ nahrazují slovy „posledních 12 měsíců“.
67.
V § 392 odst. 1 písm. c) se slova „30 % jeho pohledávky“ nahrazují slovy „míra uspokojení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c)“.
68.
V § 392 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
čestné prohlášení, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.“.
69.
V § 392 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
70.
V § 394a odst. 2 se slova „zpeněžením majetkové podstaty“ zrušují.
71.
V § 395 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
že dlužník nebude schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 168 odst. 2 písm. a), přičemž výše splátky ostatním věřitelům včetně věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň nesmí být nižší než tato pohledávka, a dále ani pohledávky podle § 169 odst. 1 písm. e) a § 390a odst. 5.“.
72.
V § 395 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3)
Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny.
(4)
Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo bylo schválené oddlužení zrušeno.
(5)
Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal dlužník svůj předchozí návrh na povolení oddlužení zpět.
(6)
Postup podle odstavců 3 až 6 se nepoužije, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, zejména zavázal-li se dlužník z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutého plnění.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7.
73.
V § 395 odstavec 7 zní:
„(7)
Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení může podat odvolání pouze dlužník.“.
74.
V § 397 odst. 1 se slova „a seznam závazků“ zrušují, za slova „Rozhodnutí o povolení oddlužení“ se vkládají slova „nemusí obsahovat odůvodnění a“, před slovo „dlužníku“ se vkládá slovo „pouze“ a slova „insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru“ se zrušují.
75.
V § 397 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Postup podle § 395 odst. 6 insolvenční soud odůvodní v rozhodnutí o povolení oddlužení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat věřitel.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
76.
Pod označení § 398 se vkládá nadpis, který zní: „Způsoby oddlužení“.
77.
V § 398 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a věta druhá se zrušuje.
78.
V § 398 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která zní: „Zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění.“.
79.
V § 398 odstavec 3 zní:
„(3)
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a dále do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29).“.
80.
V § 398 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, poté pohledávka podle § 390a odst. 5, poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, poté ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojí poměrně. Po uspokojení těchto pohledávek rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce částku podle odstavce 3 mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
81.
V § 398 odst. 5 se slova „hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli“ nahrazují slovy „je výše splátek určená podle odstavce 3 způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek“ a na konci odstavce 5 se doplňují věty „Insolvenční soud může obdobně stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Odvolání proti rozhodnutím podle vět první a šesté není přípustné.“.
82.
V § 398 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení podle odstavce 3, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů. Dlužník také není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti. Není-li dále stanoveno jinak, pro účely zpeněžení podle odstavce 3 do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Ustanovení § 409 odst. 4 není dotčeno.
(7)
Je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce za účelem předcházení budoucímu úpadku uložit dlužníku povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb; odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné. Tato služba se dlužníku poskytuje bez úhrady nákladů.
(8)
V oddlužení lze postupovat s odchylkami podle § 315 odst. 1, nerozhodne-li schůze věřitelů jinak.“.
83.
V § 398a odst. 1 se za slova „řešení oddlužení“ vkládají slova „včetně návrhu a zdůvodnění výše zálohové splátky podle § 398b odst. 2“.
84.
V § 398a odst. 2 se za slova „způsobech oddlužení,“ vkládají slova „odůvodní ocenění položek soupisu a“ a za slova „plněním splátkového kalendáře“ se vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
85.
V § 398a odst. 7 se slova „pro tento účel zřízený u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“ nahrazují slovy „podle § 36 odst. 5“.
86.
Za § 398a se vkládá nový § 398b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 73 zní:
㤠398b
Splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele
(1)
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou - podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení § 398 není dotčeno.
(2)
V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen „zálohová splátka“).
(3)
Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona73) předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.
(4)
Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.
(5)
Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
(6)
Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona73) předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29) (dále jen „referenční srážka“).
(7)
Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.
(8)
Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.
(9)
Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle § 398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.
73)
§ 16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
87.
V § 399 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
88.
V § 399 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
89.
V § 400 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
90.
V § 401 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
91.
V § 402 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
92.
V § 402 odst. 5 se slova „o způsobu oddlužení“ zrušují a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova „o provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty“.
93.
V § 403 odst. 3 se slova „, které se zvlášť doručuje pouze osobám, které podaly námitky,“ zrušují.
94.
V § 405 odstavec 5 zní:
„(5)
Odvolání proti rozhodnutí o neschválení oddlužení může podat pouze dlužník.“.
95.
V § 406 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
96.
V § 406 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a současně se zrušuje označení písmene a).
97.
V § 406 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
98.
V § 406 odst. 3 písm. a) se slova „po dobu 5 let“ nahrazují slovy „do podání zprávy o splnění oddlužení“ a za text „§ 398“ se vkládají slova „nebo § 398b“.
99.
V § 406 odst. 3 písm. c) se slova „30 % jejich pohledávky“ nahrazují slovy „míra uspokojení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c)“.
100.
V § 406 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
uloží dlužníku povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty a označí majetek obdobně podle odstavce 2 písm. b),
f)
uloží dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství.“.
101.
V § 406 odstavec 4 zní:
„(4)
Odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, dlužník, je-li důvodem odvolání tvrzení, že mu soud uložil povinnost vydat ke zpeněžení majetek, který podle tohoto zákona není povinen vydat, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.“.
102.
V § 406 odst. 5 větách první a poslední se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
103.
V § 407 odst. 3 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
104.
V § 408 odstavec 3 zní:
„(3)
Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží, ledaže zajištěný věřitel požádá, aby tento majetek zpeněžen nebyl, a zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.“.
105.
V § 409 odst. 1 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
106.
V § 409 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 408 odst. 1 obdobně. Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu, a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
107.
V § 409 odst. 3 větě první se slova „včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení“ nahrazují slovy „s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci“, za slovo „kalendáře“ se vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení“.
108.
V § 409 odst. 4 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
109.
V § 410 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Skončením osobního jednání s dlužníkem končí přezkumné jednání.“.
110.
V § 410 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné“ a věta druhá se zrušuje.
111.
V § 410 odst. 5 větě první se slovo „nezajištěného“ zrušuje.
112.
Pod označení § 412 se vkládá nadpis, který zní: „Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení“.
113.
V § 412 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
114.
V § 412 odst. 1 písm. b) se za slovo „příjmy“ vkládají slova „a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy“.
115.
V § 412 odst. 1 písm. d) se slova „insolvenčnímu správci“ a „a věřitelskému výboru“ zrušují, za slova „jinou dobu předkládání“ se vkládají slova „; insolvenční soud může v usnesení o schválení oddlužení stanovit i to, že přehled příjmů bude dlužník předkládat,“.
116.
V § 412 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.“.
117.
V § 412 odst. 2 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a slovo „pravidelně“ se zrušuje.
118.
V § 412 odst. 3 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.
119.
Za § 412 se vkládají nové § 412a a 412b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 74 znějí:
㤠412a
Splnění oddlužení
(1)
Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže
a)
dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
b)
dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,
c)
po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.
(2)
Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je splněno po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, jestliže dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.
(3)
Pro splnění oddlužení podle odstavce 1 písm. b) a c) postačí, jestliže by požadované míry splacení pohledávek nezajištěných věřitelů bylo dosaženo bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám.
(4)
Vznikl-li dlužníku nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni74), je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Listiny dokládající vznik starobního důchodu nebo invaliditu dlužník za účelem podání zprávy o splnění oddlužení předloží insolvenčnímu správci.
(5)
Jestliže bylo dlužníku v jiném insolvenčním řízení po splnění oddlužení podle odstavce 4 pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, může insolvenční soud o splnění oddlužení podle odstavce 4 rozhodnout jen z důvodů zvláštního zřetele hodných.
§ 412b
Přerušení a prodloužení průběhu oddlužení
(1)
Insolvenční soud může po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce. Průběh oddlužení nelze přerušit opakovaně. Odvolání proti rozhodnutí o přerušení průběhu oddlužení není přípustné.
(2)
Po dobu přerušení průběhu oddlužení nemusí dlužník plnit svou povinnost splácet podle § 398 odst. 3; ustanovení § 418 odst. 1 písm. d) se nepoužije.
(3)
Jakmile odpadne důvod přerušení, rozhodne insolvenční soud o pokračování v oddlužení i bez návrhu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. O pokračování v oddlužení soud nerozhoduje, jestliže bylo oddlužení přerušeno na přesně určenou dobu či do určitého dne.
(4)
Doba, po niž byl přerušen průběh oddlužení, se nezapočítává do doby podle § 412a odst. 1.
(5)
Insolvenční soud může rozhodnout, že se doba, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle § 412a odst. 1, prodlouží až o 6 měsíců. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka podaný do uplynutí doby, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle § 412a odst. 1. Průběh oddlužení nelze prodloužit opakovaně. Odvolání proti rozhodnutí o prodloužení průběhu oddlužení není přípustné.
74)
§ 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
120.
§ 413 včetně nadpisu zní:
㤠413
Rozhodnutí o splnění oddlužení
(1)
Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, jinak rozhodne o nesplnění oddlužení. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník, insolvenční správce a věřitelé; toto rozhodnutí je účinné nabytím právní moci, jeho právní mocí insolvenční řízení končí.
(2)
Jestliže insolvenční správce nedoporučil rozhodnout o splnění oddlužení, insolvenční soud v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které splnění oddlužení vzal na vědomí.
(3)
Jestliže po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení, insolvenční soud vydá rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku obdobně podle § 398 odst. 3. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání dlužník a insolvenční správce. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční správce příslušné částky uloží na zvláštní účet podle § 36 odst. 5.“.
121.
Pod označení § 414 se vkládá nadpis, který zní: „Osvobození dlužníka od placení pohledávek“.
122.
V § 414 odst. 1 se za slovo „Jestliže“ vkládají slova „insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a“, slova „vydá insolvenční soud usnesení“ se nahrazují slovy „spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.“.
123.
V § 414 odst. 4 se slova „který po schválení oddlužení nepožádal o“ nahrazují slovy „jestliže nedošlo ke“.
124.
§ 415 se zrušuje.
125.
V § 416 odst. 1 se slova „a 415“ a slova „a dále“ zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví“.
126.
V § 416 odstavec 2 zní:
„(2)
Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na přiznání osvobození podle § 414, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. Rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 414 je účinné nejdříve účinností rozhodnutí o splnění oddlužení.“.
127.
V § 417 odst. 1 se slova „a 415“ zrušují.
128.
V § 417 odstavec 4 zní:
„(4)
Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1 až 3 může podat pouze dlužník a věřitel, jehož se zánik osvobození týká.“.
129.
Pod označení § 418 se vkládá nadpis, který zní: „Zrušení schváleného oddlužení“.
130.
V § 418 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
131.
V § 418 odst. 1 písm. b) se slovo „anebo“ nahrazuje slovem „nebo“.
132.
V § 418 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
dlužník není v důsledku okolností, které zavinil, po dobu delší než 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 395 odst. 1 písm. b), jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, anebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
133.
V § 418j odst. 2 se slovo „poskytuje“ nahrazuje slovy „nabídne nebo poskytne“.
134.
V § 418j se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 390a odst. 7 sama nebo prostřednictvím jiného za úplatu nebo jiné zvýhodnění obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání či zprostředkování služby v oblasti oddlužení.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
135.
V § 418j odst. 4 písm. c) se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“.
136.
V § 418k odst. 1 se slova „poskytuje jinému“ nahrazují slovy „nabídne nebo poskytne“.
137.
V § 418k se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 390a odst. 7 sama nebo prostřednictvím jiného za úplatu nebo jiné zvýhodnění obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání či zprostředkování služby v oblasti oddlužení.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
138.
V § 418k odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“.
139.
V § 420 odst. 5 se slova „rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození“ nahrazují slovy „identifikační číslo, a nemá-li identifikační číslo, datum narození“.
140.
V § 431 písmeno a) zní:
„a)
náležitosti a formuláře návrhu na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele, soupisu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, seznamu přihlášených pohledávek, přihlášky pohledávek, hlasovacích lístků, návrhu na povolení oddlužení, záznamu o jednání insolvenčního správce s dlužníkem v oddlužení, zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, zprávy o plnění oddlužení, zprávy o splnění oddlužení, popření pohledávky přihlášeným věřitelem, konečné zprávy a zprávy o plnění reorganizačního plánu, dále náležitosti záznamu podle § 85, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, vyrozumění o soupisu, reorganizačního plánu a zprávy o reorganizačním plánu a dále náležitosti manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich,“.
141.
V § 431 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
způsob určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna exekučního řádu
Čl. III
V § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se slovo „dědictví“ nahrazuje slovem „pozůstalosti“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „; toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. IV
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 296/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 42 odst. 1 písm. e) se slova „nepřesahující 6 týdnů“ zrušují.
2.
V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Změna rozvrhu práce je účinná ode dne následujícího po jejím vydání, nebyl-li určen den pozdější.“.
3.
V § 42a odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí (dále jen „technická porucha“) do 1 hodiny poté, kdy insolvenčnímu soudu došel insolvenční návrh, nebo do 1 hodiny po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu, došel-li insolvenční návrh v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývá méně než 1 hodina, nebo ve dnech pracovního klidu.
(3)
Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž není řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku technické poruchy v trvání nejméně 2 pracovních dnů nebo z jiného důvodu. Podle věty první se postupuje zejména tehdy, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že insolvenční věc, jež je incidenčním sporem, projedná jiný soudce.“.
4.
V § 42a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Počty insolvenčních věcí přidělených podle odstavců 2 a 3 zaznamená soud do elektronické evidence počtu přidělených věcí bez zbytečného odkladu.“.
5.
V § 42b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Incidenční spory se přidělují náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že je projedná jiný soudce.“.
6.
V § 42b odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Je-li insolvenční věc vrácena soudu k dalšímu řízení nebo je-li proti rozhodnutí vydanému v řízení o této věci opětovně podán opravný prostředek, přidělí se tato věc soudnímu oddělení, kterému byla původně přidělena.
(3)
Náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se podle rozvrhu práce přerozdělují již přidělené insolvenční věci v případě
a)
nepřítomnosti samosoudce nebo všech členů senátu přesahující 8 týdnů, nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně očekávat,
b)
zániku funkce samosoudce nebo všech členů senátu, jejich dočasného zproštění výkonu funkce, dočasného přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k jinému soudu, ledaže jsou samosoudce nebo všichni členové senátu v soudním oddělení podle rozvrhu práce nebo podle jiného právního předpisu nahrazeni,
c)
vyloučení samosoudce nebo všech členů senátu, nebo
d)
podle odstavce 2, nemůže-li věc soudní oddělení z důvodů stanovených zákonem opětovně projednat.“.
7.
§ 42c zní:
㤠42c
(1)
Věci, které se nepřidělují generátorem přidělování, se přidělují a přerozdělují v případech podle § 42b odst. 3 písm. b) až d) v souladu s rozvrhem práce tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělování věcí. Jiné než insolvenční věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Jiné než insolvenční věci se dále přidělují tak, aby v den, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží; je-li v rámci jednotlivých úseků určeno rozvrhem práce více soudních oddělení a neurčí-li rozvrh práce jiný způsob přidělování podle věty první, rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně.
(2)
Ustanovení § 42b odst. 2 se použije obdobně i na jiné než insolvenční věci.“.
8.
§ 42e zní:
㤠42e
Stanoví-li tak rozvrh práce, přidělí se po skončení nepřítomnosti uvedené v § 42b odst. 3 písm. a) přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí soudnímu oddělení, kterému byly původně přiděleny.“.
9.
§ 42f se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o insolvenčních správcích
Čl. V
Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „vymezené dny a hodiny (dále jen „úřední hodiny“), ve kterých bude v sídle vykonávat činnost, a“.
2.
V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; to neplatí, jestliže je současně s návrhem na vydání povolení nebo zvláštního povolení fyzické osoby podáván návrh veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti, k němuž tato fyzická osoba připojila prohlášení podle § 5 odst. 2 písm. a)“.
3.
V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a úřední hodiny, ve kterých bude v sídle vykonávat činnost“.
4.
V § 5a odst. 1 se slova „ve kterém skutečně a převážně vykonává činnost“ nahrazují slovy „jehož adresa je zapsána v seznamu jako adresa sídla“, slova „nebo ohlášený společník insolvenčního správce“ se zrušují a slova „ve vymezených dnech a hodinách (dále jen „úřední hodiny“)“ se nahrazují slovy „skutečně a převážně v úředních hodinách“.
5.
V § 5a odst. 4 se slova „ve kterém insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce, je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, skutečně vykonává činnost“ nahrazují slovy „jehož adresa je zapsána v seznamu jako adresa provozovny“, slova „nebo ohlášený společník insolvenčního správce“ a slova „, jejichž rozsah nesmí činit méně než 4 hodiny v týdnu“ se zrušují.
6.
V § 5a odst. 5 větě druhé se slova „více provozoven“ nahrazují slovy „pouze jednu provozovnu“.
7.
V § 5a odst. 5 se slova „jednu nebo více provozoven“ nahrazují slovem „provozovnu“ a věta poslední se zrušuje.
8.
V § 5a odst. 8 se za slova „rozsah úředních hodin“ vkládají slova „sídla a“ a slovo „nepřesahující“ se nahrazuje slovy „4 až“.
9.
V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Po nabytí právní moci povolení, zvláštního povolení, nového povolení nebo nového zvláštního povolení vydá ministerstvo průkaz insolvenčního správce fyzické osobě, která je insolvenčním správcem nebo ohlášeným společníkem insolvenčního správce. Průkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě i akademický titul, identifikační číslo a fotografii fyzické osoby, které se průkaz vydává, a datum platnosti. Jestliže je insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, obsahuje průkaz také její obchodní firmu a údaj o ohlášeném společníku insolvenčního správce; namísto identifikačního čísla fyzické osoby se uvede identifikační číslo veřejné obchodní společnosti. Platnost průkazu je shodná s platností povolení nebo zvláštního povolení fyzické osoby, které se průkaz vydává. Vzor průkazu insolvenčního správce stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
10.
V § 9 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
„g)
dnem, kdy insolvenční správce začal vykonávat funkci člena vlády, člena orgánu územní samosprávy, s výjimkou neuvolněného člena zastupitelstva podle jiného právního předpisu15), poslance nebo senátora anebo jinou volenou či jmenovanou veřejnou funkci,
15)
Například § 71 odst. 1 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 10 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
proti kterému je vedeno trestní stíhání
1.
pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce, nebo
2.
za jiný úmyslný trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce,
a to nejdéle do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí; bude-li insolvenčnímu správci za uvedený trestný čin uložen trest, ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce insolvenčnímu správci končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce,“.
12.
V § 13a se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Pro svou činnost insolvenční správce zajišťuje personální vybavení, kterým jsou jeho zaměstnanci, a materiální vybavení, kterým jsou zejména jeho sídlo, případně provozovny, a jejich hmotné vybavení.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
13.
V § 13a odst. 3 se slova „personální a“ zrušují.
14.
Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní:
㤠13b
Zaměstnanec insolvenčního správce
(1)
Zaměstnanec insolvenčního správce podílející se na činnostech vykonávaných při výkonu funkce insolvenčního správce musí být bezúhonný ve smyslu § 7 odst. 1 a musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou doplněné o odbornou praxi v rozsahu nejméně 6 měsíců.
(2)
Odbornou praxí podle odstavce 1 se rozumí výkon činnosti prováděné v délce stanovené týdenní pracovní doby16) a spočívající v odborné práci v oblasti související s výkonem funkce insolvenčního správce, zejména v oblasti práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví, auditu nebo řízení podniku.
(3)
Zaměstnanec pověřený zastupováním insolvenčního správce v řízení před soudem musí mít vysokoškolské právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu.
16)
§ 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 20 odst. 2 se slova „vykonání zvláštní zkoušky“ nahrazují slovy „nabytí právní moci zvláštního povolení“.
16.
§ 34a se včetně nadpisu zrušuje.
17.
V § 36b odst. 1 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena f) až j).
18.
V § 36b odst. 1 písm. f) se slova „nebo se nenachází na adrese provozovny zapsané do seznamu“ zrušují.
19.
V § 36b odst. 1 písm. g) se slovo „požaduje“ nahrazuje slovem „požádá“.
20.
V § 36b odst. 1 písm. i) se slovo „porušil“ nahrazuje slovem „poruší“.
21.
V § 36b odstavec 2 zní:
„(2)
Insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5a v sídle nebo provozovně v úředních hodinách nevykonává činnost insolvenčního správce.“.
22.
V § 36b odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
23.
V § 36b odst. 3 písm. d) se slovo „požaduje“ nahrazuje slovem „požádá“.
24.
V § 36b odst. 3 písm. f) se slovo „porušil“ nahrazuje slovem „poruší“.
25.
V § 36b odst. 4 písm. a) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „b) nebo c)“.
26.
V § 36b odst. 4 písm. b) se slova „, f) nebo g) nebo odstavce 2“ zrušují a text „b)“ se nahrazuje textem „a)“.
27.
V § 36b odst. 4 písm. c) se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. f) nebo odstavce 2“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „a zákazu jejího zřízení v obvodu daného krajského soudu až na dobu 5 let“.
28.
V § 36b odst. 4 písm. d) se text „l)“ nahrazuje textem „j)“ a text „h)“ se nahrazuje textem „g)“.
29.
V § 36b odst. 4 písm. e) se slova „i) nebo j)“ nahrazují slovy „g) nebo h)“ a slova „e) nebo f)“ se nahrazují slovy „d) nebo e)“.
30.
V § 36b odst. 4 písm. f) se text „k)“ nahrazuje textem „i)“, slova „a) nebo g)“ se nahrazují textem „f)“ a slova „nebo sankci zákazu činnosti do 5 let“ se zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 296/2017 Sb.
Čl. VI
V části osmé čl. XII zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se slovo „osmnáctého“ nahrazuje slovy „dvacátého šestého“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 25 a 34, které nabývají účinnosti prvním dnem čtyřicátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2019, a s výjimkou části páté, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 30/2019 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 30/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 18. prosince 2018 Sp. zn. Pl. ÚS 4/18 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb.
Vyhlášeno 7. 2. 2019, částka 12/2019
* Odůvodnění
* I. - Shrnutí předmětu řízení
* II. - Znění napadených ustanovení nařízení
* III. - Argumentace navrhovatelky
* IV. - Průběh řízení před Ústavním soudem
* V. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení
* VI. - Posouzení procesních podmínek a kompetence pro přijetí nařízení
* VII. - Vlastní přezkum Ústavního soudu
* VIII. - Příslušnost Ústavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy a návrh na zrušení metodiky 2017
* IX. - Závěr
30
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 4/18 dne 18. prosince 2018 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Jana Musila, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Petrou Humlíčkovou, advokátkou, se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1, na zrušení ustanovení § 11 odst. 1 třetí věty, § 11 odst. 3 druhé věty ve slovech „s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu,“ § 12 odst. 1 třetí věty, § 12 odst. 3 třetí věty ve slovech „s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu,“ § 12 odst. 4, 5, 6, § 20 odst. 3, § 20 odst. 4 třetí věty a částí přílohy č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, a Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví – hlavního hygienika ČR pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, zveřejněného dne 18. 10. 2017 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví pod č. 11/2017, za účasti vlády a Ministerstva zdravotnictví jako účastníků řízení,
takto:
1.
Návrh na zrušení ustanovení § 11 odst. 1 třetí věty, § 11 odst. 3 druhé věty ve slovech „s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu,“ § 12 odst. 1 třetí věty, § 12 odst. 3 třetí věty ve slovech „s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu,“ § 12 odst. 4, 5, 6, § 20 odst. 3, § 20 odst. 4 třetí věty a částí přílohy č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.
2.
Návrh na zrušení Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví - hlavního hygienika ČR pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, zveřejněného dne 18. 10. 2017 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví pod č. 11/2017, se odmítá.
Odůvodnění
I.
Shrnutí předmětu řízení
1.
Návrhem podaným podle ustanovení § 64 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se skupina 10 senátorů (dále též jen „navrhovatelka“) domáhá zrušení ustanovení § 11 odst. 1 třetí věty, § 11 odst. 3 druhé věty ve slovech „s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu,“ § 12 odst. 1 třetí věty, § 12 odst. 3 třetí věty ve slovech „s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu,“ § 12 odst. 4, 5, 6, § 20 odst. 3, § 20 odst. 4 třetí věty a částí přílohy č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „nařízení“;); Metodického návodu pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí ze dne 11. 12. 2001 č. j. HEM-300-11.12.01-34065 (dále jen „metodika 2001“) a Metodického návodu pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ze dne 1. 11. 2010 č. j. 62545/2010-OZV-32.3.-1.11.2010 (dále jen „metodika 2010“). Napadená ustanovení většinově stanovují povolené hranice vydávaného hluku v různých situacích a podmínkách.
2.
Důvodem pro podání návrhu je dle navrhovatelky nadprůměrné zatížení obyvatelstva České republiky nadlimitním hlukem, což má negativní důsledky na zdraví a celkovou životní pohodu obyvatel. Má za to, že napadené uplatňované limity hlukové zátěže zejména v oblasti silniční dopravy (návrh se nedotýká zdrojů hluku v pracovním prostředí), potažmo kritéria pro jejich výpočet a měření, jsou příliš mírné a neodpovídající současným možnostem společnosti. Tato legislativní velkorysost přitom není nezbytná, k dispozici je totiž řada účinných protiopatření, jejichž uplatňování by vedlo k reálnému snížení zásahu hlukem.
3.
Uvedená ustanovení proto navrhovatelka považuje za rozporná s právem na ochranu zdraví [čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)], právem na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 a 3 Listiny) a čl. 8 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). V neposlední řadě tvrdí, že nařízení i obě metodiky nebyly vydány v mezích zákona a nařízení také nedostatečně transponovalo unijní právo a bylo přijato netransparentním způsobem. Z daných důvodů navrhuje předmětná ustanovení nařízení i obě metodiky zrušit.
II.
Znění napadených ustanovení nařízení
4.
Z důvodu větší přehlednosti Ústavní soudÚstavní soud dále uvádí plné znění napadených ustanovení; části navržené ke zrušení jsou vyznačeny tučně.
5.
㤠11
Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb
(1)
Určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladina akustického tlaku A LAmax, případně odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAcq,T se v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V případě hluku z leteckého provozu se hygienický limit v chráněných vnitřních prostorech staveb vztahuje na charakteristický letový den.
(3)
Hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny akustického tlaku A LAmax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu, s výjimkou hluku ze stavební činnosti, se pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím.
§ 12
Hygienické limity hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
(1)
Určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LA-cq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).
(3)
Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.
(4)
Stará hluková zátěž LAeq,16h pro denní dobu a LAeq,8h pro noční dobu se zjišťuje měřením nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě dopravy v roce 2000 poskytnutých správcem popřípadě vlastníkem pozemní komunikace nebo dráhy. Hygienický limit stanovený pro starou hlukovou zátěž se vztahuje na ucelené úseky pozemní komunikace nebo dráhy.
(5)
Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení zůstává zachován i
a)
po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy a
b)
pro krátkodobé objízdné trasy.
(6)
Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže stanovený součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení nelze uplatnit v případě, že se hluk působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 v předmětném úseku pozemní komunikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 dB. V tomto případě se hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoví postupem podle odstavce 3. Jestliže ale byla hodnota hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách před jejím zvýšením o více než 2 dB podle věty první vyšší než hodnoty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pak se k hygienickým limitům ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoveným podle odstavce 3 přičte další korekce +5 dB.
§ 20
(3)
V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu.
(4)
Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot. Výsledná hodnota hladiny akustického tlaku nepřekračuje hygienický limit, jestliže výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku po odečtení hodnoty nejistoty je rovna nebo je nižší než hygienický limit nebo výsledná maximální hladina akustického tlaku je rovna nebo je nižší než hygienický limit.“
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb.:
„Stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
Část A
Tabulka č. 1
Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
Druh chráněného prostoru| Korekce [dB]
---|---
1)| 2)| 3)| 4)
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní| -5| 0| +5| +15
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní| 0| 0| +5| +15
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor| 0| +5| +10| +20
Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.
Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce -5 dB.
Pravidla použití korekce uvedené v tabulce č. 1:
1)
Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. Pro hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, které byly uvedeny do provozu přede dnem 1. listopadu 2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB.
2)
Použije se pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
4)
Použije se pro stanovení hodnoty hygienického limitu staré hlukové zátěže.
Tabulka č. 2
Hodnoty hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách pro použití další korekce +5 dB podle § 12 odst. 6 věty třetí
Pozemní komunikace a železniční dráhy| Doba dne| LAeq,T [dB]
---|---|---
Dálnice, silnice I. a II. tř., místní komunikace I. a II. tř.| Denní| 65
Noční| 55
Silnice III. tř., komunikace III. tř. a účelové komunikace| Denní| 60
Noční| 50
Železniční dráhy v ochranném pásmu dráhy| Denní| 65
Noční| 60
Železniční dráhy mimo ochranné pásmo dráhy| Denní| 60
Noční| 55
(...).“
III.
Argumentace navrhovatelky
6.
Navrhovatelka uvádí, že základním právním předpisem ochrany před nepříznivým hlukem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), který ovšem problematiku hluku upravuje pouze obecně. Podrobnější regulace je obsažena až v prováděcím právním předpisu – nařízení. To stanovuje určité limity hluku, ale zároveň je u hluku na pozemních komunikacích v určitých případech (dle navrhovatelky neodůvodněně) snižuje. Konkrétně má jít o následující situace:
-
ustanovení § 12 odst. 1 nařízení: U hluku z dopravní zátěže se reálná míra hluku průměruje za celou denní (16 hodin) a celou noční (8 hodin) dobu. To znamená, že například velmi hlučné hodiny nad ránem jsou „kompenzovány“ klidnými hodinami uprostřed noci a ve výsledku je limit hluku splněn, ačkoliv obyvatelé jsou vystaveni vysoké hlukové zátěži.
-
ustanovení § 11 a § 12 odst. 3 nařízení: Limit pro hluk s tónovými složkami se výslovně neaplikuje na dopravu na pozemních komunikacích, přestože je pro ni tónová složka typická.
-
ustanovení § 12 odst. 4 nařízení: Institut staré hlukové zátěže umožňuje toleranci vyšších limitů hluku z dopravy v chráněných venkovních prostorech a chráněných venkovních prostorech staveb, pokud tento hluk má svůj původ v situaci vzniklé před 1. 1. 2001. Nařízení neobsahuje žádné lhůty pro odstranění staré hlukové zátěže, institut přitom není v zákoně o ochraně veřejného zdraví vůbec definován.
-
ustanovení § 20 odst. 3 nařízení: V chráněném venkovním prostoru staveb se hluk stanovuje pouze pro dopadající zvukovou vlnu (probíhá korekce), ačkoliv obyvatelé jsou vystaveni též odražené zvukové vlně (např. od fasády domu).
-
ustanovení § 20 odst. 4 nařízení: Výpočet hluku je snižován o nejistotu měření, což vede k tomu, že i když skutečně naměřený hluk překračuje limit a s velkou mírou pravděpodobnosti limit dodržen není, z důvodu odečtu nejistoty měření je dle daného ustanovení dodržen.
-
příloha č. 3 část A tabulka 1 nařízení: Obsahuje korekce pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, což je nejčastější zdroj hluku v České republice. Zákon o ochraně veřejného zdraví ale nepředpokládá, že by pro pozemní komunikace měl být limit pro ochranu obyvatel méně příznivý. Korektivy přitom dělají z výjimky pravidlo. Tabulka dále stanoví korekce pro chráněný venkovní prostor staveb (více než 2 metry od staveb určených k bydlení), přičemž hlukový limit je zde výrazně vyšší než u chráněného venkovního prostoru staveb (do 2 metrů od staveb určených k bydlení). Lidé vyskytující se např. na zahradách jsou tak vystaveni hlukové zátěži poškozující lidské zdraví.
-
metodiky 2001 a 2010: Určují postupy pro měření hluku, mimo jiné výrazně zužují okruh situací, za kterých je možné měření provést. Vyloučeny jsou přitom podmínky, při kterých je hladina hluku vyšší.
7.
Účelem čl. 35 odst. 1 Listiny je ochrana příznivého životního prostředí. Dle navrhovatelky lze teleologickým výkladem ustanovení a při aplikaci zásady předběžné opatrnosti (srov. § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) dovodit, že nejistoty v měření, korekce a další pravidla související s hlukem se musí uplatňovat tak, aby byly životní prostředí a lidské zdraví chráněny vždy. Jestliže zákon předvídá určitý limit a nepočítá s jeho snižováním, je protiústavní, aby tak činily následné podzákonné předpisy.
8.
Navrhovatelka dále cituje judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu k podzákonné normotvorbě a tvrdí, že napadené nařízení a obě metodiky nebyly vydány v mezích vymezených zákonem. Přestože cílem zákona o ochraně veřejného zdraví je ochrana před negativními účinky hlukové zátěže, dané předpisy bez výslovného zákonného zmocnění způsobují, že se hluk v nejhlučnějších časových úsecích neměří vůbec či že se naměřený hluk pro účely hodnocení různými způsoby snižuje. Daná pravidla jsou v přímém rozporu s cíli a účelem zákona.
9.
S obecným odkazem na mezinárodní úmluvy navrhovatelka dovozuje zákaz snižování úrovně ochrany základních práv (stand-still doktrína). Pravidlo se dle citované odborné literatury uplatní rovněž ve vztahu k právu na příznivé životní prostředí. Navrhovatelka uvádí, že přestože nebezpečí hluku přetrvává, ochrana před jeho negativními následky je v čase snižována. Tvrzení dokládá několika příklady již představenými v bodě 6 tohoto nálezu.
10.
Česká právní úprava dle navrhovatelky nedostatečně transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. října 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (dále jen „směrnice o hluku“). Směrnice o hluku předvídá zavedení hlukového limitu pro období večera, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, však tento specifický indikátor neupravuje, ač má z praktického hlediska opodstatnění.
11.
Navrhovatelka tvrdí, že veřejnost byla z projednávání nařízení a obou metodik zcela vyloučena. Tím došlo k nenaplnění požadavků Aarhuské úmluvy (Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí; publikována pod č. 124/2004 Sb. m. s.) a nezohlednil se ani dlouhodobý zájem obyvatel o problematiku ochrany před hlukem.
12.
Navrhovatelka rovněž dovozuje, že napadená právní úprava porušuje čl. 8 Úmluvy. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva totiž spojuje citované právo na klidné užívání obydlí (jakožto součásti práva na soukromí) též s ochranou před negativními dopady znečištění životního prostředí. Český stát své obyvatelstvo chrání před nadměrným hlukem nedostatečně.
13.
Z uvedených důvodů navrhovatelka navrhuje zrušení shora vymezených částí nařízení a obou metodik, a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
IV.
Průběh řízení před Ústavním soudem
IV. a)
Vyjádření vlády
14.
Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení vládě a Ministerstvu zdravotnictví k vyjádření.
15.
Vláda uvádí, že dle jejího názoru je nastolená problematika zejména odbornou otázkou spadající do působnosti exekutivy a legislativy, nikoliv moci soudní. Proto též argumenty dokládající ústavnost napadených ustanovení jsou převážně odborného charakteru.
16.
Vyjádření nejprve shrnuje základní principy předmětné právní úpravy, přičemž zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi dlouhodobými a krátkodobými expozicemi hluku. Pouze v prvním případě je prokázán negativní dopad na lidské zdraví, a legislativa tudíž stanovuje příslušné limity. Jakýkoliv limit nelze pojímat jako absolutní hranici mezi nezávadností při nedosažení hranice a poškozením zdraví při jejím překročení. Limity v tomto směru vyjadřují pouze určitou konvenci ve smyslu kompromisu mezi možnostmi společnosti a zdravotními požadavky. Jinak řečeno, překročení limitu neznamená automaticky přímé ohrožení zdraví, ale ohrožení zájmu na ochraně zdraví (právní hledisko).
17.
Vyhovění návrhu by znamenalo v zásadě stanovení jednotného limitu hluku (50 dB v denní době, 40 dB v noční době) pro všechny zdroje hluku a všechny situace. Uvedené hladiny sice zmiňuje ve svých dokumentech Světová zdravotnická organizace (dále jen „SZO“), ale výhradně jako hladiny doporučené a výhledové, tj. že by k nim měly státy směřovat, pokud to je realisticky možné. V běžném zastavěném územízastavěném území by například limit 40 dB byl ve venkovním prostoru překročen již při průjezdu několika vozidel za hodinu. Rozlišování mezi zdroji hluku a situacemi, ve kterých hluk působí, kromě toho odpovídá reálným praktickým podmínkám a běžně se aplikuje též v zahraničí.
18.
Konkrétní (technicko-odborné) námitky navrhovatelky rozporuje vláda následovně:
-
Průměrování měření hluku: Výsledky epidemiologických studií prokazují výhradně vztah mezi dlouhodobým vystavením se nadměrnému hluku a negativními zdravotními následky. S ohledem na to jsou limity stanoveny na základě dlouhodobé průměrné hlukové zátěže. Přístup odpovídá též celosvětově uznávaným postupům.
-
Hluk s tónovou složkou: Jak praxe v ostatních státech Evropské unie (dále též jen „EU“), tak i norma ČSN nepovažují hluk z dopravy za hluk s tónovou složkou, neboť tuto složku trvale neobsahuje. Případný krátkodobý výskyt tónové složky hluku může být způsoben například závadou, ta má být nicméně bezprostředně odstraněna a není třeba kvůli ní zpochybňovat výluku z limitu.
-
Dopadající zvuková vlna: Institut chráněného venkovního prostoru staveb je nástrojem k posouzení míry expozice objektu vzhledem ke zvuku pronikajícímu uvnitř, proto není odražený zvuk započítáván. Opačný přístup by popíral účel daného institutu.
-
Institut staré hlukové zátěže: Institut umožňuje tolerovat nadlimitní úrovně hluku (při nepřekročitelném stropu 70 dB v denní a 60 dB v noční době) v případech historické zátěže, na jejíž uvedení do současným limitům odpovídajících stavů nemá společnost aktuálně technické ani finanční prostředky. Jestliže však dojde oproti výchozímu stavu k nárůstu o více než 2 dB, tolerance již není možná a aplikují se současné limity. V neposlední řadě je vhodné zdůraznit, že stará hluková zátěž se týká výhradně hluku z dopravy a ve venkovním prostoru.
-
Nejistota měření: Mezinárodní normy stanovují, že státy musí při měření stanovit oblasti pro přijmutí a odmítnutí výsledků měření (rozhodovací limit nebo hladina). Neurčují ale, jak mají být definovány. Konstrukce rozhodovacího limitu v České republice vychází z požadavku obsaženého v ustanovení § 30 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle kterého nesmí docházet k překračování hodnot limitů hluku. Takové porušení musí být státem provozovateli jednoznačně dokázáno, což znamená aplikaci limitu na horní rozhodovací hladině. Jinak řečeno, musí zde být vysoká statistická pravděpodobnost, že je limit překročen. Kromě toho je vhodné připomenout, že případné překročení hranice nelze považovat za přímé ohrožení zdraví, ale pouze překročení meze přijatelného rizika.
-
Rozdíl mezi limity pro chráněný venkovní prostor a pro venkovní prostor pro ochranu staveb v noční době: V denní době se limit pro oba prostory shoduje, v noční době dochází ke zpřísnění limitu pro první z nich. Úprava má logický základ, nepředpokládá se, že by v noci venkovní prostory běžně sloužily k rekreaci nebo odpočinku. Snížení limitu by vyžadovalo komplexní opatření zvláště u rozsáhlých pozemků, přitom by nemělo žádné pozitivní zdravotní dopady.
-
Měření hluku za nestandardních podmínek: Podmínky objektivního měření hluku jsou jednoznačně stanoveny mezinárodními pravidly, v České republice provedenými normou ČSN ISO 1996-2. Ta stanovuje, že hodnoty mají být vztaženy k celoročnímu průměrnému stavu. Pouze za vymezených standardních kritérií lze zaručit reprezentativní, přesná a přezkoumatelná měření. Za nepříznivých podmínek (např. déšť nebo vysoká teplota) není ostatně často možné ani měření technicky provést (nefungují mikrofony atd.). Měření není zakázáno provádět ani mimo doporučené doby, musí být pouze zohledněno, jestli aktuální podmínky vyhovují zmíněným požadavkům.
19.
Implementace směrnice o hluku: Hlukový ukazatel pro večer byl transponován do českého právního řádu vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). Ukazatel je v souladu s účelem směrnice využíván při tvorbě akčních plánů protihlukových opatření, tedy legislativou svým účelem nesouvisející s napadenými předpisy. Z hlediska zdravotního dle vlády nebyl prokázán žádný zvláštní vztah mezi hlukovým zatížením a zdravotními důsledky v této části dne, a proto nebyl stanoven zvláštní hlukový limit pro večer.
20.
Nedostatečné projednávání: Aarhuská úmluva není dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu přímým pramenem jakýchkoliv občanských práv a závazků. Především je ale tvrzení navrhovatelky dle vlády nepravdivé, jelikož veřejnosti bylo umožněno návrh nařízení připomínkovat.
21.
Nařízení podle vlády nenarušuje ani podmínky pro odvozenou normotvorbu vymezené judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v ustanovení § 34 odst. 1 uvádí: „Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.“ Ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 267/2015 Sb., výslovně určuje, že formou prováděcího právního předpisu má být nařízení vlády. Nařízení je dostatečně konkrétní a nezasahuje do věcí vyhrazených zákonu, neurčuje primární povinnosti osob. Vláda uvádí několik dalších příkladů, ve kterých zákon zmocňuje různé subjekty k vydání podzákonných předpisů určujících limity pro rozličné situace nebo výrobky.
22.
Metodiky 2001 a 2010 nemají dle vyjádření vlády po formální ani materiální stránce charakter jiného právního předpisu. Proto nemohou být přezkoumávány v řízení o kontrole norem.
23.
Vláda rovněž rozebírá navrhovatelkou doporučovaná opatření reálně snižující hlukovou zátěž. Uznává, že snižování rychlosti, tichý asfalt nebo protihlukové stěny mohou být účinnými prostředky a jsou ostatně široce využívány. Vzhledem ke snižování propustnosti komunikací, reálným omezením v terénu a dostupným finančním prostředkům však nelze předvídat jejich použití v míře naplňující navrhovatelkou požadované splnění snížených hlukových limitů.
24.
Vláda v souhrnu považuje návrh za nedůvodný a požaduje jeho zamítnutí; část týkající se obou metodik pak navrhuje z důvodu nepříslušnosti Ústavního souduÚstavního soudu odmítnout. Pokud by se Ústavní soudÚstavní soud rozhodl návrhu či jeho části vyhovět, žádá vláda o odložení vykonatelnosti nálezu minimálně o 12 měsíců, aby vznikl dostatečný prostor pro přijetí nové úpravy.
25.
Ministerstvo zdravotnictví se k návrhu nevyjádřilo.
IV. b)
Vyjádření veřejné ochránkyně práv
26.
Na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu podle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník, veřejná ochránkyně práv sdělila, že se rozhodla nevyužít svého procesního práva a do řízení nevstoupí.
IV. c)
Stanovisko Hospodářské komory České republiky
27.
Ústavní soudÚstavní soud obdržel k návrhu nevyžádané vyjádření Hospodářské komory České republiky (dále jen „Hospodářská komora“), podané v zastoupení advokátemadvokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. Hospodářská komora uvádí, že vyhovění návrhu by mělo významně negativní dopady na podnikání a hospodářskou situaci v České republice. Následně podrobně vyvrací jednotlivé argumenty navrhovatelky. Jelikož se však uváděné důvody do značné míry překrývají s výše rozebranými tvrzeními vlády, Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje jejich opakování za účelné. Stanovisko shodně uzavírá, že napadená právní úprava nařízení není protiústavní. V případě obou metodik jde pak dle Hospodářské komory o nepřípustný návrh, neboť metodiky byly nahrazeny v roce 2017 Metodickým návodem Ministerstva zdravotnictví – hlavního hygienika ČR pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, zveřejněným 18. 10. 2017 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví pod č. 11/2017 (dále jen „metodika 2017“).
IV. d)
Replika navrhovatelky
28.
Vyjádření vlády a stanovisko Hospodářské komory zaslal Ústavní soudÚstavní soud navrhovatelce k replice. Navrhovatelka zdůrazňuje, že právní úprava způsobu měření hluku a prokazování dodržování limitů umožňuje zvyšování hlukové zátěže, což je v období prokazatelně bohatnoucí České republiky paradoxní. Jelikož v současné době neprobíhá žádná snaha, jak situaci legislativně zlepšit, nezbývá než požadovat zrušení části prováděcích předpisů.
29.
Navrhovatelka se stručně vypořádává s protiargumenty vlády a Hospodářské komory vůči svým původním námitkám. Konkrétně tvrdí:
-
Průměrování hluku za celé období noční doby není logické. Pokud jsou obyvatelé vystaveni vysoké hlukové zátěži v určitých hodinách, nejde jim poté tvrdit, že se v průměru „zdravě vyspali“.
-
Tónová složka hluku není u intenzivně dopravně využívaných komunikací ojedinělá, ale spíše pravidelná. Plošná aplikace korektivu neumožňuje hodnocení přítomnosti tónové složky v jednotlivých případech.
-
Odraz od fasády by měl být započítán, neboť lidé běžně pobývají na balkonech či terasách a i zde by měli být dostatečně chráněni.
-
Jelikož většina komunikací je v majetku veřejnoprávních subjektů, nedává smysl, aby korektiv nejistoty měření byl aplikován v jejich prospěch. Povinností těchto subjektů je chránit občany. Nejistota měření prakticky dovoluje tolerovat až dvojnásobné množství hluku oproti hluku bez použití korektivu.
-
Institut staré hlukové zátěže je využíván již 18 let, a nejde tedy o dočasný nástroj, snahy o vyřešení problému v podstatě chybí.
-
Podzákonným předpisem nemůže být veřejnosti uložena povinnost snášet hluk prokazatelně poškozující zdraví.
30.
Navrhovatelka reaguje na vydanou metodiku 2017 tak, že dle jejího názoru přebírá předchozí podmínky pro měření hluku, které umožňují měřit pouze za situace, kdy je hluk nižší než jindy. Za dané situace nicméně navrhovatelka uvádí, že navrhuje zrušení metodiky 2017. Okolnost, že v původním návrhu označila metodiky již zrušené, plyne z toho, že k tomuto zrušení došlo teprve v době zpracování návrhu. Ústavní soudÚstavní soud proto v dalším vycházel z toho, že navrhovatelka požaduje namísto již neplatných metodik 2001 a 2010 zrušení je nahrazující metodiky 2017.
IV. e)
Upuštění od ústního jednání
31.
Podle § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl Ústavní soudÚstavní soud ve věci bez konání ústního jednání, protože od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci.
V.
Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení
32.
Návrh podala skupina 10 senátorek a senátorů, která je podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu oprávněnou navrhovatelkou k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu; vůle zákonodárců návrh podpořit byla osvědčena k návrhu přiloženou podpisovou listinou. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a s ohledem na změnu petitu provedenou v replice navrhovatelky ze dne 4. 7. 2018 není nepřípustný podle § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., (§ 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.); nejsou dány ani důvody pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona.
VI.
Posouzení procesních podmínek a kompetence pro přijetí nařízení
33.
Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zkoumá, zda „jiný právní předpis“ byl přijat a vydán ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence.
34.
K vydání nařízení je podle čl. 78 Ústavy oprávněna vláda. Nařízení bylo schváleno usnesením vlády č. 631 ze dne 24. 8. 2011, konečný text byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 23. 9. 2011 v částce 97 pod č. 272/2011 Sb., účinnosti nabylo dne 1. 11. 2011. Pozdější novela nařízení byla schválena usnesením vlády č. 535 ze dne 15. 6. 2016 a vyhlášena byla ve Sbírce zákonů dne 15. 7. 2016 v částce 84 pod č. 217/2016 Sb. s účinností ode dne 30. 7. 2016. Poslední novela nařízení byla schválena usnesením vlády č. 624 dne 3. 10. 2018 a byla publikována ve Sbírce zákonů dne 25. 10. 2018 v částce 121 pod č. 241/2018 Sb. s účinností ode dne 9. 11. 2018.
35.
Ústavou předvídané procesní podmínky a kompetence pro přijetí nařízení byly splněny.
VII.
Vlastní přezkum Ústavního soudu
VII. a)
Posouzení, zda nařízení bylo vydáno v mezích zákona
36.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve přistoupil k posouzení námitky navrhovatelky, že napadená ustanovení nařízení nebyla vydána v mezích zákona, potažmo jsou v rozporu s jeho cíli a účelem.
37.
Oprávnění vlády jako orgánu vydávajícího nařízení [srov. nález ze dne 9. 2. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 6/07 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.), všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz], posouzené v bodě 34 tohoto nálezu, je pouze jednou z ústavněprávních podmínek platnosti podzákonných předpisů. Ustanovení čl. 78 Ústavy určuje, že vláda může nařízení vydávat k provedení zákona a v jeho mezích. Ústavní soudÚstavní soud limity podzákonné normotvorby interpretoval v řadě rozhodnutí [k poslednímu shrnutí včetně aplikace na konkrétní případy srov. nález ze dne 12. 12. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 (8/2018 Sb.); nález ze dne 11. 9. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 24/17 (235/2018 Sb.)]. Jak plyne z citovaného čl. 78 Ústavy, zákon nemusí zmocňovat vládu k vydání nařízení (může „mlčet“), nařízení ale nesmí vybočovat ze zákonných mezí a ani s výslovným souhlasem zákonodárce není vláda oprávněna nařízením upravovat otázky stojící mimo předmět prováděného zákona [srov. nález ze dne 9. 2. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 6/07 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.)]. Toto negativní kritérium je doplněno též (přísnějším) kritériem pozitivním – nařízení by se mělo držet v mezích plynoucích přinejmenším z účelu a smyslu zákona. Jinak řečeno, zákonodárce by měl v zákoně projevit vůli k úpravě nad zákonný standard [prostor pro sféru nařízení, nález ze dne 25. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 17/95 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.)]. Dále je třeba zdůraznit, že nařízením nelze ukládat primární práva a povinnosti (čl. 4 odst. 1 Listiny) nebo stanovovat meze základních práv a svobod (čl. 4 odst. 2 Listiny) [srov. nález ze dne 10. 7. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.); nález ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.)].
38.
Zákon o ochraně veřejného zdraví v ustanovení § 30 podrobně definuje hluk a vibrace (nikoliv jejich limity), upravuje povinnost provozovatelů a majitelů různých zařízení a objektů nepřekračovat hlukové limity a také definuje odlišné druhy chráněných prostor před hlukem (viz níže). Ustanovení § 34 odst. 1 téhož zákona uvádí: „Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.“ Konečně § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 267/2015 Sb., zmocňuje vládu, aby daným prováděcím předpisem bylo nařízení. Je tedy nepochybné, že v tomto případě zákonodárce vládu výslovně zmocnil k vydání nařízení, a tím projevil vůli k podrobnější úpravě nad obecný zákonný standard.
39.
Je třeba upozornit, že navrhovatelka, na rozdíl od situace v řadě shora citovaných řízení, ve kterých Ústavní soudÚstavní soud otázku ústavnosti podzákonné normotvorby řešil [viz i nález ze dne 30. 6. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 23/02 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.), o který se návrh široce opírá], nenapadla samotné zmocnění k vydání podzákonného předpisu v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Dané zmocnění tudíž ve stávajícím řízení nemůže být předmětem přezkumu. Ústavní soudÚstavní soud nicméně pokládá za vhodné uvést, že byť zákon o ochraně veřejného zdraví neobsahuje žádný (ani výchozí) limit hluku a ponechává jeho určení na vládě, ustanovení § 108 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb. vymezuje řadu konkrétních podmínek, které musí být při stanovení hlukových hygienických limitů zohledněny.
40.
Navrhovatelka stejně tak nenapadá ani celé nařízení, nýbrž pouze jeho některé části. Námitky navrhovatelky lze tudíž v zásadě vykládat tak, že určitá naplnění zmocnění v nařízení nerespektují smysl a účel zákona o ochraně veřejného zdraví, potažmo že tato naplnění bez potřebného zákonného zmocnění omezují naříkaná základní práva.
41.
Ústavní soudÚstavní soud se však s argumentací navrhovatelky neztotožňuje. Z důvodů, které budou vysvětleny dále, totiž patří stanovení hygienických limitů hluku a způsob jejich měření k činnostem, které veskrze odpovídají následující citaci z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu: „pro zabezpečení efektivního výkonu veřejné správy je vhodné ponechat úpravu podrobností podzákonnému právnímu předpisu, který lze operativněji měnit“ (citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 23/02). Jak již bylo navíc uvedeno shora, ustanovení § 108 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb. stanovuje kritéria pro určení hygienických limitů, mj. odkazuje na hodnocení zdravotních rizik plynoucích z životních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků či doporučení SZO. I kdyby mělo reálný základ tvrzení navrhovatelky, že hluk se v některých obdobích vůbec neměří či že se naměřená hodnota různými způsoby snižuje, z návrhu není zřejmé, jakým způsobem by to mělo rozporovat účel a smysl zákona či bez zákonného zmocnění omezovat právo na ochranu zdraví nebo příznivé životní prostředí. Naopak z vyjádření vlády a důvodové zprávy k nařízení zřetelně plyne, že vymezení limitů i způsob jejich aplikace v prováděcím předpise doplňují úpravu obsaženou v § 30 zákona o ochraně veřejného zdraví a odpovídají podmínkám obsaženým v § 108 odst. 4 tohoto zákona.
VII. b)
Posouzení námitky netransparentnosti přijímání nařízení
42.
Poslední z „procesních“ námitek navrhovatelky se vymezuje proti tomu, že nařízení bylo přijato netransparentně a bez náležité konzultace s veřejností.
43.
V první řadě je potřebné uvést, že proces přijímání podzákonných předpisů je z podstaty věci méně otevřený veřejnosti než u přijímání zákonů. Za výrazný vklad české exekutivy k větší transparentnosti lze proto považovat skutečnost, že řada relevantních informací z průběhu schvalování podzákonných předpisů včetně výsledků meziresortního připomínkového řízení je volně přístupná v rámci Úřadem vlády České republiky spravované internetové databáze eKlep pro veřejnost (dostupné na https://apps.odok.cz/veklep). Naopak v České republice na rozdíl např. od Slovenska není nijak formalizováno aktivní zapojování veřejnosti do exekutivní fáze přípravy zákonné či podzákonné legislativy. Legislativní pravidla vlády, schválená usnesením vlády č. 188 ze dne 19. 3. 1999, ve znění pozdějších změn, účast veřejnosti v meziresortním připomínkovém řízení sice nezakazují (a ta tudíž připomínky podávat může), ale zároveň nedávají subjektu předkládajícímu návrh právního předpisu povinnost veřejností podané připomínky vypořádat [porušení legislativních pravidel vlády kromě toho nezakládá ústavně nesouladný legislativní proces, k tomu nález ze dne 13. 12.2016 sp. zn. Pl. ÚS 19/16 (N 237/83 SbNU 677; 8/2017 Sb.), bod 56]. V projednávaném případě právo veřejnosti na vypořádání připomínek nelze odvodit ani z poukazované Aarhuské úmluvy, neboť ta má primárně programatickou povahu a není přímým pramenem jakýchkoliv práv a povinností (např. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 2. 9. 2010 sp. zn. I. ÚS 2660/08).
44.
Shora předestřený rámec samozřejmě nebrání předkladateli legislativního návrhu vypořádat nebo dokonce zohlednit připomínky veřejnosti. V rozporu s tvrzením navrhovatelky právě to učinilo Ministerstvo zdravotnictví při projednávání návrhu novely nařízení v roce 2016. Ze strany veřejnosti (nevládních organizací, obcíobcí, spolků, fyzických osob) obdrželo v meziresortním řízení celkem 15 podnětů, k jejichž jednotlivým bodům se velmi podrobně vyjádřilo. Výsledné písemné stanovisko bylo následně zveřejněno na internetových stránkách ministerstva (text dostupný na http://www.mzcr.cz/dokumenty/stanovisko-mz-k-navrhum-a-pripominkam-podanych-verejnosti-v-souvislosti-s-novelo_11657_5.html). S ohledem na uvedené nemá Ústavní soudÚstavní soud za to, že by proces přípravy nařízení byl netransparentní nebo veřejnosti nepřístupný.
VII. c)
Posouzení, zda nařízení porušuje základní práva na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí
45.
Slovník spisovné češtiny vykládá slovo hluk jako „směs nepravidelných a různorodých zvuků v různých výškách a v různé síle“ (verze z roku 2011, dostupné na http://ssjc.ujc.cas.cz), čímž naznačuje nepříjemný charakter hluku. Ustanovení § 30 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví pak přímo definuje hluk jako zvuk, který může být škodlivý pro zdraví. Vydávání hluku je přirozenou součástí řady přírodních procesů, není nicméně pochyb o tom, že škodlivý hluk je především civilizačním fenoménem a jeho hlavním zdrojem je v současnosti lidská aktivita. Ochrana před hlukem je tak klasickou variací situace, v níž je nutné chránit člověka před sebou samým.
46.
Negativní vliv hluku na lidské zdraví nelze rozporovat. Ústavní soudÚstavní soud proto pokládá za nadbytečné odkazovat zde na každému snadno přístupné statistiky či výsledky velkého počtu studií a dalších relevantních zdrojů, které uvedenou skutečnost dokazují. Tuto notorietu ostatně nepopírá ani žádný z účastníků řízení. Stejně tak je ovšem očividné, že moderní lidská společnost není schopna zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku – typickým příkladem budiž hluk pocházející z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto nalézt mezi těmito dvěma oprávněnými zájmy rovnováhu. Jádrem posuzovaného návrhu je námitka, že významná část české právní úpravy takto rovnovážná není a ve výsledku upřednostňuje zájmy původců hluku před ochranou obyvatel.
47.
Východisko o škodlivosti hluku pro lidské zdraví je sice nepopiratelné, zároveň však platí, že je nemožné jej jakkoliv objektivizovat ve smyslu stanovení konkrétní přesné hranice, od které hluk zdraví již prokazatelně poškozuje. Hluk totiž může nabývat různé síly a podob a každá osoba má i jinou míru rezistence vůči hluku z hlediska obecných (např. věk či genetické predispozice) a momentálních (např. zdravotní stav) charakteristik. Stejně tak proměnlivá je druhá strana „rovnice“. Očekávaná úroveň hluku na pulsující městské křižovatce nebo poblíž těžního zařízení bude jiná než v městském parku či prostoru ložnice. Všechny uvedené faktory musí být zohledňovány při stanovení limitů hlukových emisí, přičemž jde z podstaty věci o činnost vysoce odbornou, založenou na nejnovějších poznatcích z oblasti zdravotnictví, fyziky, dopravy a stavebnictví.
48.
Ústavní soudÚstavní soud odmítá argument vlády, že problematika řešená v projednávaném případě a priori nenáleží do působnosti soudní moci. Soudy nemají a nemohou rezignovat na přezkum případů, ve kterých rozhodnutí závisí na posouzení odborných či vědeckých otázek (srov. k tomu za všechny stať soudce amerického Nejvyššího soudu Stephena Breyera Science in the Courtroom. Issues in Science and Technology, 2000, č. 4), byť to často může vést ke kontroverzním výsledkům (za všechny srov. nesouhlas řady vědců s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 6. 2017 N. W. proti Sanofi Pasteur MSD, C-621/15, všechna rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou dostupná na https://curia.europa.eu/jcms/jcms/j_6/cs/). Z účelu a zásad řízení o abstraktní kontrole norem nicméně plyne, že Ústavní soudÚstavní soud nemůže mít ambici pouštět se do přezkumu čistě technických záležitostí typu způsobu výpočtu statistické odchylky měření hluku nebo toho, zda je v prostoru chráněného pásma železniční dráhy z hlediska dopadu na zdraví oprávněná taková či onaká korekce z obecného hlukového limitu [obdobně např. nález ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 40/08 (N 120/53 SbNU 501; 241/2009 Sb.), bod 91]. K učinění podobných rozhodnutí disponuje potřebným administrativním a expertním zázemím a zdroji vláda, a je proto primárně na ní, aby veškeré nutné faktory posoudila v jejich úplnosti a s přihlédnutím k současnému stavu vědění. Všechna napadená ustanovení nařízení je přitom fakticky možné podřadit pod tyto technicko-odborné otázky. Zdrženlivost soudní moci k přezkumu těchto otázek je ostatně obvyklá i ze strany jiných ústavních soudůústavních soudů (srov. např. rozhodnutí rakouského Spolkového ústavního souduústavního soudu, týkající se přímo problematiky hlukových limitů, ze dne 4. 10. 2018 sp. zn. E 1818/2018, dostupné na https://www.vfgh.gv.at/index.de.html).
49.
Ústavní soudÚstavní soud se s ohledem na uvedené rozhodl posoudit návrh komplexně jako celek, nikoliv přezkoumávat podrobně smysl a účelnost jednotlivých ustanovení nařízení (respektive s nimi spojených opatření), jak činí vyjádření vlády (srov. bod 18 tohoto nálezu) a Hospodářské komory. Ostatně, jak již bylo shora několikrát zmíněno, rovněž navrhovatelka v zásadě tvrdí, že teprve soubor napadených ustanovení způsobuje, že stát rezignuje na ochranu před hlukem, a tím poškozuje základní práva obsažená v čl. 31 a čl. 35 odst. 1 Listiny. Z ústavněprávního hlediska je totiž relevantní nikoliv to, jakým způsobem jsou pojaty a zformulovány jednotlivé technické normy, nýbrž jaké celkové dopady tato regulace vyvolává. I z těchto příčin Ústavní soudÚstavní soud nepřistoupil k pozitivnímu vymezení obsahu práv na ochranu zdraví [srov. ale nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 5. 12. 2012 sp. zn. IV. ÚS 444/11 (N 200/67 SbNU 573), bod 10] a příznivé životní prostředí (k tomu viz např. Müllerová, Hana. Právo na příznivé životní prostředí: Zkušenosti vybraných evropských zemí a návrhy pro budoucí uplatňování v České republice. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2018, s. 133—201). Omezil se tak na přezkoumání, zda napadená úprava sleduje legitimní cíl a jestli prostředky použité k jeho dosažení jsou rozumné, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [užší verze testu racionality, obdobně nález ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 10/13 (N 96/69 SbNU 465; 177/2013 Sb.), bod 229].
50.
Ústavní soudÚstavní soud považuje za vhodné nejdříve problematiku zasadit do mezinárodního kontextu. Emise hluku jsou celosvětovým problémem a věnují jim velkou pozornost mezinárodní organizace včele se SZO (srov. přehled aktivit dostupný na http://www.euro.who.int/en/health-topics/environment-and-health/noise/noise), téma je v centru zájmu rovněž EU (srov. činnost a dokumenty dostupné na http://ec.europa.eu/environment/noise/index_en.htm). Přestože s hlukem spojené hrozby jsou podobné ve všech vyspělých zemích, oba jmenované subjekty akceptují, že každý stát disponuje jinými kulturními, historickými a hospodářskými podmínkami, které předurčují jeho možnosti a schopnosti hluk omezovat. Role mezistátních subjektů v politice boje proti hluku tak spočívá především ve shromažďování různých indikátorů a dat, případně poskytování rozličných příkladů dobré praxe a doporučení. SZO ani EU tedy nestanovují žádné (např. minimální) závazné hlukové limity a ponechávají jejich určení v působnosti států.
51.
Státy disponují uvážením nejen při stanovení výše hlukových limitů, ale rovněž jejich struktury. Naprostá většina právních úprav ochrany před hlukem zohledňuje odlišnosti mezi zdroji hluku, rozdílnou škodlivost hluku na zdraví a proměnlivost situací, ve kterých hluk působí. Proto např. čl. 3 písm. s) směrnice o hluku výslovně připouští, že limity „se mohou lišit pro různé typy hluku (hluk ze silniční, železniční nebo letecké dopravy, průmyslové činnosti atd.), různá prostředí a různou citlivost obyvatel; mohou být také odlišné pro stávající a pro nové situace (pokud dojde ke změně situace z hlediska zdroje hluku nebo využití daného prostředí)“. Vznikají tak často velmi komplexní řešení zahrnující celou řadu závazných i nezávazných pravidel.
52.
Základem české právní úpravy ochrany před hlukem jsou sice čl. 31 a čl. 35 odst. 1 Listiny, těch se lze ovšem domáhat pouze v mezích je provádějících zákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny). V případě hluku jde o několikrát citovaný zákon o ochraně veřejného zdraví. Jak již bylo řečeno shora, ten podrobným způsobem pozitivně i negativně hluk definuje (ustanovení § 30 odst. 2) a dále zavádí a vymezuje základní pojmy ve struktuře hlukové ochrany. Zaprvé rozlišuje mezi denní (6.00—22.00 hodina) a noční (22.00—6.00 hodina) dobou (ustanovení § 34 odst. 2), neboť v každé části dne má hluk jiné účinky na zdraví. Za druhé rozlišuje z hlediska prostoru, kde zvuk působí, mezi 1. chráněným venkovním prostorem (nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť), 2. chráněným venkovním prostorem staveb (prostor do vzdálenosti 2 metrů před obvodovým pláštěm, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do vnitřních prostor budov) a 3. chráněným vnitřním prostorem staveb (pobytové místnosti ve stavbách pro vzdělávání, zdravotní a sociální účely a obytné místnosti ve všech stavbách) (ustanovení § 30 odst. 3). Zákon o ochraně veřejného zdraví dále stanovuje povinnosti různých osob zajistit nepřekračování limitů pro jednotlivé prostory (ustanovení § 30 odst. 1) a podrobně upravuje možnost získání dočasných výjimek z nedodržování hlukových limitů (ustanovení § 31). Konečně je vhodné zopakovat, že konkrétní určení limitů pro různé situace a způsob jejich měření stanoví prováděcí předpis (§ 34 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.), kterým je právě napadené nařízení.
53.
Český systém ochrany před hlukem je založen na stanovení závazných celostátních pevných hlukových limitů. Limity jsou u návrhem dotčeného hluku z dopravy pojímány jako dlouhodobé a jejich překročení je odvozeno z průměrů za denní či noční dobu. Alternativní přístup odvozující překročení změření pouze v nejhlučnějších fázích dne/týdne (např. dopravní špičky) by byl neproporcionální a nepříliš opodstatněný, neboť pouze u dlouhodobého soustavného (ve smyslu opaku k nárazovému) vystavení extenzivnímu hluku je vědecky prokázán možný negativní dopad na lidské zdraví (Environmental Noise Guidelines for the European Region. Copenhagen: World Health Organization Regional Office for Europe, 2018, s. 10). Výchozí limit se aplikuje na vnitřní obytný prostor staveb a činí 40 dB pro obytné pokoje v denní době, 30 dB v době noční. Kromě spíše zpřísňujících korekcí obou hodnot dopadajících na specifické druhy vnitřních prostor (např. nemocniční pokoje, srov. přílohu č. 2 nařízení) a právě diskutovaných průměrných hodnot při hodnocení překročení limitů neplynou z nařízení pro vnitřní prostory staveb žádné výjimky napadené navrhovatelkou. Ač se tedy vnitřních obytných prostor staveb návrh v podstatě netýká, Ústavní soudÚstavní soud nemohl přehlédnout, že ve vnitřních prostorech obydlí, kde lidé legitimně očekávají nejvyšší míru ochrany před vnějším hlukem a kde se také většinou nejčastěji zdržují, jim česká právní úprava zaručuje značně vysoký standard ochrany před hlukem, a tedy i citovaných základních práv.
54.
Systém pevných limitů je v České republice aplikován rovněž u ostatních prostor, tj. chráněných venkovních prostor staveb (s ohledem na specifickou povahu i účel kategorie vysvětlený již ve vyjádření vlády budiž dále ponechán stranou) a především u chráněných vnějších prostor. Toto řešení je ve srovnání s jinými zeměmi EU neobvyklé a existují dokonce státy, které limity hluku z dopravy ve venkovních prostorech vůbec neznají (např. Spojené království nebo Belgie). V ostatních existují limity pro vnější prostory jako doporučené směrné hodnoty, které se stávají závaznými pouze v případě např. realizace nových dopravních projektů. Česká situace, umožňující vymáhat překročení limitů hluku ve venkovním prostoru, je z komparativního hlediska v Evropě zcela jedinečná (srov. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk. Hluková legislativa – přehled přístupů rozhodujících zemí EU. Dostupné na http://www.nrl.cz/Content/files/novinky/Hlukova_legislativa_zemi_EU-zavery.pdf). Ona unikátnost na první pohled může vypadat jako progresivní ochrana obyvatel, na druhý však nedovoluje přihlédnout ke konkrétním okolnostem a situaci, a neumožňuje tak aplikovat proporcionální řešení. V konečném důsledku to může vyústit v částečně bezvýchodné spory, ve kterých soudy přes závěr o protiprávním porušení hlukových limitů zároveň konstatují nemožnost zjednání (bezprostřední) nápravy [srov. případ hluku v okolí pražské magistrály v nálezu ze dne 11. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 451/11 (N 8/64 SbNU 77)]. Mimochodem zmíněno, v roce 2012 předložený věcný návrh nového zákona o hluku (nikdy neschválený) pevné limity pro venkovní prostor kritizoval a plánoval právní úpravu přiblížit ostatním zemím EU (srov. Závěrečnou zprávu hodnocení dopadu regulace RIA, dostupnou na http://www.mzcr.cz/KvalitaABezpeci/dokumenty/vecny-zamer-zakona-o-ochrane-verejneho-zdravi-pred-hlukem-a-rizeni-hluku-v-komun_6160_1092_29.html).
55.
Právě s ohledem na stávající unikátní české řešení je nutné posuzovat též napadené výjimky a korekce pro vnější prostory obsažené v nařízení. Ústavní soudÚstavní soud se neztotožňuje s navrhovatelkou, že by kvůli jejich aplikaci docházelo k rezignaci státu na ochranu obyvatel před hlukem. Legislativní „blokové úlevy“ jsou naopak legitimní reakcí normotvůrce na jedinečný systém právně vymahatelných pevných limitů hluku ve venkovním prostoru. Z praktického hlediska neplatí ani navrhovatelkou dovozovaná úvaha, že vyhovění návrhu (odstranění výjimek a korekcí) by v konečném důsledku automaticky zajistilo reálné snížení imisí hluku. Lze se důvodně domnívat, že tento krok by s ohledem na objektivní skutečnosti přinesl spíše masové zvýšení počtu porušení hlukových limitů, ústící typicky buď v nutnost pokutovat majitele komunikací (a tak jim odčerpávat prostředky pro případná protihluková opatření), nebo tyto komunikace rovnou uzavřít (a tak omezovat subjekty je využívající). Jak bylo ovšem shora zdůrazněno, je úkolem zejména exekutivní a legislativní moci, aby mezi uvedenými veřejnými zájmy, respektive základními právy, našly rovnováhu na základě transparentního a racionálního posouzení rozličných faktorů (v obecné rovině srov. též Müllerová, Hana. Right to Environment, Balancing of Competing Interests and Proportionality. The Lawyer Quarterly, 2018, č. 2, s. 129—137).
56.
Ústavní soudÚstavní soud má ze shora předestřených důvodů za to, že napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné ve smyslu rámce vymezeného v bodě 49 tohoto nálezu. Zároveň znovu opakuje, že limity jsou v souladu s § 108 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb. stanoveny s ohledem na hodnocení zdravotních rizik plynoucích z životních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků či doporučení SZO. Naplnění těchto standardů dokládá důvodová zpráva k nařízení i vyjádření vlády.
57.
V neposlední řadě Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že český právní řád obsahuje několik prostředků právní ochrany, které umožňují bránit se hluku i mimo rámec hlukových limitů. Ve veřejnoprávní rovině se jedná zejména o institut tzv. pohody bydlení (alternativně také kvalita prostředí, srov. vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů). Nejvyšší správní soud tento pojem definuje následovně: „... souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.)“ (viz rozsudek ze dne 2. 2. 2006 sp. zn. 2 As 44/2005, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na http://www.nssoud.cz/). Pohodu bydlení poté posuzuje příslušný stavební úřad u konkrétních stavebních záměrů při zohlednění místních zvláštností dané lokality a jednotlivec se jí může v tomto směru domáhat. Z judikatury přitom plyne jistá autonomie pojmu pohody bydlení na hygienických limitech. Dotčené orgány státní správy mohou z hlediska posuzování pohody bydlení přihlédnout k tomu, že limitní hodnoty jsou sice dodrženy, ovšem naměřené hodnoty hluku se pohybují u horních hranic přípustného rozmezí (citovaný rozsudek sp. zn. 2 As 44/2005). Nepřekročení limitních hodnot hygienických limitů neznamená automatické splnění požadavku na pohodu bydlení ani v obecné rovině (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2009 sp. zn. 6 As 38/2008). Institut pohody bydlení se přitom v praxi dynamicky vyvíjí a je hojně využíván (podrobněji Vomáčka, Vojtěch. Judikatura NSS: Pohoda bydlení a kvalita prostředí. Soudní rozhledy, 2015, č. 11—12, s. 386—391).
58.
V soukromoprávní rovině lze určitou míru ochrany zajistit kupř. prostřednictvím vlastnických omezení zákazu imisí (§ 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Ustanovení nařizuje vlastníkovi zdržet se mj. toho, aby hluk z jeho pozemku ne vnikal na pozemek jiného vlastníka v „míře nepřiměřené místním poměrům“. Ustálená judikatura tuto povinnost vztahuje též na hluk z dopravy, přičemž „přihlédne k tomu, zda imise (zde hluk a prašnost) obtěžující žalobce přesahují limity stanovené v hygienických, příp. jiných veřejnoprávních předpisech (tyto limity jsou však jen pomocným, byť významným ukazatelem – srov. § 1 o. z. ohledně vztahu veřejného a soukromého práva)“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3277/2014, všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na http://www.nsoud.cz). Odborná literatura rozebírá též využitelnost § 1013 odst. 2 občanského zákoníku, který vlastníkům sousedících pozemků umožňuje získat alespoň peněžní náhradu za újmu způsobenou imisemi (včetně hluku) z provozu úředně schváleného závodu nebo podobného zařízení (srov. Dobrovolná, Eva, Spáčil, Jiří. Imise způsobené úředně schváleným provozem závodu nebo podobného zařízení v novém občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2012, č. 20, s. 719—726).
59.
Zmíněné prostředky tedy umožňují ochranu jak ve smyslu omezení budoucí hlukové zátěže (institut pohody bydlení), tak ve formě zásahu proti stávající hlukové zátěži (institut sousedských imisí). Z hlediska v nálezu přezkoumávané problematiky je klíčová jejich vzpomínaná určitá „nezávislost“ na hlukových limitech. Orgány státní správy nebo soudy mohou posoudit konkrétní situace a dojít k závěru, že i při nepřekročení limitů hluku jde s ohledem na místní podmínky o hluk nadměrný, a případně vyzvat vlastníka k nápravě. Toto pojetí ve své podstatě vhodněji než plošné limity dovoluje aplikovat vzpomínanou proporcionalitu a zohlednit konkrétní situace a okolnosti. Ačkoliv Ústavní soudÚstavní soud z důvodů dříve zmíněných nepřistoupil k rozboru obsahu práva na příznivé životní prostředí zakotveného v čl. 35 odst. 1 Listiny, diskutované instituty a postup orgánů veřejné moci při jejich prosazování lze považovat za jeden z projevů citovaného základního práva.
VII. d)
Požadavek nesnižování hmotněprávní úrovně ochrany základních práv
60.
Navrhovatelka má dále za to, že nařízení a jeho novela snížily míru ochrany obyvatel před hlukem oproti původnímu stavu. Dovolává se tzv. stand-still doktríny a uvádí, že (v návrhu nekonkretizované) mezinárodní smlouvy v sobě mají zakotvený cíl stálého zvyšování (tj. i zákaz snižování) úrovně chráněných práv. Přístup se dle navrhovatelky má uplatňovat zejména v oblasti životního prostředí. K doložení svého tvrzení odkazuje na popularizační článek Michela Prieura (Non-Regression in Environmental Law. Sapiens, 2012, č. 2), který se snaží myšlenku podpořit rozborem vybraných mezinárodních deklarací, ústavního práva různých zemí a judikatury národních a vnitrostátních soudů. Navrhovatelka dochází k závěru, že pouze pokud dojde ke změně poměrů, například živočišný druh již není ohrožen, je možné míru ochrany životního prostředí snížit.
61.
Podle Ústavního souduÚstavního soudu nicméně není možné z českého ústavního pořádku absolutní obecnou aplikaci stand-still doktríny u hmotněprávní ochrany základních práv dovodit. Ústavní soudÚstavní soud tak sice s odkazem na podstatné náležitosti demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy) učinil u procedurální úrovně ochrany základních práv a svobod [v obiter dieto nálezu ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)], z jeho judikatury ale neplyne analogické použití teze pro hmotněprávní rozsah základních práv. Naopak lze z rozhodovací praxe Ústavního soudu dovodit implicitně opak, tzn. již jednou dosaženou úroveň ochrany základních práv je možné za jistých podmínek snížit, zvláště jde-li o práva podléhající režimu čl. 41 odst. 1 Listiny.
62.
Rozlišování mezi procedurální a hmotněprávní úrovní ochrany má opodstatnění též z praktického hlediska. První skupina práv má totiž charakter „nenulové hry“ a snížení úrovně ochrany zde vede v zásadě pouze k omezení práv jednotlivců vůči veřejné moci, nikoliv mezi jednotlivci navzájem. V případě druhé skupiny je ovšem rozhodování mnohem komplexnější a má často povahu „nulové hry“. Typicky u sociálních práv spojených s rolí státu při jejich zabezpečení totiž vzniká dilema z hlediska alokace veřejných rozpočtů. Jestliže by např. došlo ke zrušení plošného příspěvku na děti s tím, že cílem je získat prostředky ke zvýšení příspěvku pro nejchudší děti, není výsledek posouzení „snížení“ úrovně ochrany zdaleka jednoznačný. V neposlední řadě, je-li (v abstraktní rovině) ústavně přípustné snížit rámec ochrany základního práva (např. zrušit určitou dávku), tím spíše lze upravit rozličné parametry tvořící jednotlivé „stavební kameny“ této ochrany (např. redukovat výši dávky nebo okruh lidí, kterým náleží). Trvání na opaku by v konečném důsledku zablokovalo tvorbu jakékoli politiky státu.
63.
Výsledek posouzení nebude jiný ani v případě práva na příznivé životní prostředí. Např. čl. 37 Listiny základních práv Evropské unie sice obsahuje povinnost zvyšování kvality životního prostředí, ale výslovně jen ve smyslu zohlednění tohoto požadavku při tvorbě politik EU, závazek není přímo adresován členským zemím. O výklad čl. 35 Listiny existenci stand-still doktríny opřít nelze, nečiní tak ani doktrína (např. Kokeš, Marian. Čl. 35. In: Wagnerová, Eliška a kol. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 712—715). Přestože tedy z normativního hlediska platí východisko, že dodržování principů trvale udržitelného rozvoje a ambice zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí mají patřit k hlavním cílům moderního státu, ústavněprávně se uplatní obecný rámec představený v předchozím bodě nálezu a závěr, že určité snížení úrovně ochrany práva na příznivé životní prostředí není a priori neústavní.
64.
Načrtnutá východiska se však v aktuálním řízení uplatní jen omezeně. Nelze vyloučit, že v určitých ohledech mohly některé ze změn obsažených v nařízení nebo jeho novele snížit míru ochrany obyvatel před hlukem. Ústavní soudÚstavní soud se ale stejně jako výše necítí povolán k přezkumu, v kterých konkrétních parametrech a s jakými přesnými důsledky tomu tak je (bylo). Je na normotvůrci (zde exekutivě), aby kvalifikovaně posoudil, odůvodnil a rozhodl, jak se mají změnit různé odborně-technické proměnné systému ochrany před hlukem ve vztahu k rozličným oprávněným zájmům, a to včetně případného oslabení ochrany životního prostředí. Na Ústavním souduÚstavním soudu je pouze přezkum svévolných a neracionálních excesů, působících komplexně, které však v přezkoumávaném případě neshledal.
VII. e)
Posouzení návrhu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
65.
Navrhovatelka uvádí, že protihluková politika České republiky porušuje právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence (čl. 8 Úmluvy). Z návrhu přitom není patrné, jestli jde o námitku doplňující předchozí argumentaci založenou na porušení čl. 31 a čl. 35 odst. 1 Listiny nebo o samostatně stojící tvrzení, vycházející z odlišného rozsahu ochrany dotčeného práva v Úmluvě. Odůvodnění naznačuje spíše první variantu, neboť důraz je kladen na údajnou nedostatečnou aktivitu České republiky v uplatňování protihlukových opatření.
66.
Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) vskutku vykládá čl. 8 Úmluvy a právo na respektování obydlí tak, že jeho obsahem je rovněž právo na klidné užívání obydlí, včetně ochrany před nadměrným hlukem (např. rozsudek ve věci Hatton proti Spojenému království ze dne 8. 7. 2003, stížnost č. 36022/97, bod 96, všechna rozhodnutí ESLP jsou dostupná na https://hudoc.echr.coe.int). ESLP ovšem podobně jako tento nález uvádí, že je třeba snažit se o vyvažování mezi zájmem jednotlivce na ochranu před hlukem a protichůdnými zájmy společnosti, přičemž státy disponují širokým prostorem pro uvážení ve vztahu k podobě a výsledku tohoto vyvažování (srov. rozsudek ve věci Giacomelli proti Itálii ze dne 2. 11. 2006, stížnost č. 59909/00, bod 80). Jinak řečeno, stát je oprávněn uplatnit řadu důvodů, proč je ochrana před nadměrným hlukem omezena, potažmo vysvětlit, jak se pokoušel ochranu před hlukem zlepšit. Teprve pokud jsou tato opatření v daném případě zjevně nedostatečná, je možné konstatovat porušení čl. 8 Úmluvy (srov. rozsudek ve věci Deés proti Maďarsku ze dne 9. 11. 2010, stížnost č. 2345/06, bod 23). Přistoupení k posouzení míry naplnění pozitivních závazků státu je však obvykle podmíněno tzv. vnitřní nesrovnalostí, což v případě hluku nejčastěji znamená, že došlo k překročení místních hlukových limitů (rozsudek ve věci Moreno Gómez proti Španělsku ze dne 16. 11. 2004, stížnost č. 4143/02, bod 60; obdobně Cuenca Zarzoso proti Španělsku ze dne 16. 1. 2018, stížnost č. 23383/12).
67.
Porušení čl. 8 Úmluvy ve vztahu k ochraně před hlukem posuzuje ESLP vždy jednotlivě podle okolností dané věci. Vzhledem k tomu je navrhovatelkou dovozované tvrzení o plošném porušení práva na klidné užívání obydlí napadenými ustanoveními nařízení obtížně obhajitelné. Navíc lze z podaného krátkého rozboru judikatury ESLP dovodit, že jedním z důležitých indikátorů porušení čl. 8 Úmluvy může být překročení místních hlukových limitů. ESLP přitom nepoužívá žádné vlastní (autonomní) hranice hlukových limitů, ale vychází z těch, které platily v čase a místě přezkoumávaného případu (podrobněji Fernández, Telmo Esteban. Environmental cases in the ECHR. A focus in noise pollution. Anuario de Acción Humanitaria y Derechos Humanos, 2009, č. 6, s. 142—145). ESLP dosud nezpochybnil hodnoty či strukturu hlukových limitů v jednotlivých zemích, byť ty se značně liší (srov. body 50—51 tohoto nálezu). Je třeba rovněž připomenout, že shora rozebíraný institut pohody bydlení (bod 57 tohoto nálezu) v sobě implicitně obsahuje prvky klidného užívání obydlí. Není proto žádný důvod se domnívat, že by česká právní úprava ochrany před hlukem porušovala čl. 8 Úmluvy.
VIII.
Příslušnost Ústavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy a návrh na zrušení metodiky 2017
68.
Dle navrhovatelky metodiky 2001 a 2010 zakotvují podrobnosti vážící se k jednotlivým návrhem napadeným ustanovením nařízení. Konkrétně jde o úpravu způsobů, kdy a jak se má hluk měřit a jak probíhá vyhodnocení, jestli došlo k překročení limitů. Požaduje proto zrušení obou metodik. Jak již bylo shora vysvětleno, argumentace původně použitá proti metodikám 2001 a 2010 je po změně petitu v replice navrhovatelky uplatněna vůči metodice 2017.
69.
Dříve než Ústavní soudÚstavní soud mohl přistoupit k věcnému přezkumu tvrzení navrhovatelky, musel primárně posoudit svou příslušnost k ústavnímu přezkumu metodiky 2017. Otázkou totiž je, zda ji lze přiřadit pod kategorii „jiný právní předpis“ podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy.
70.
Nauka definuje právní předpis jako „závazný písemný dokument, vyjadřující obsah právních norem jako pravidel lidského chování“ a vymezuje jej formálními znaky, jmenovitě pravomocí orgánu, který jej vydal, zákonným postupem vytvoření a právem stanovenou formou publikace (Knapp, Viktor. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 131). Judikatura Ústavního souduÚstavního soudu vážící se k pojmu „jiný právní předpis“ uznává význam formálních znaků, avšak za rozhodující považuje materiální rozměr právního předpisu [nález ze dne 23. 5. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)]. Při posuzování materiálního rozměru právního předpisu jsou posuzovány jeho obsahové znaky, např. trvalost či obecnost, a znaky funkcionální, tedy jestli předpis reguluje chování subjektů právních vztahů (podrobně včetně příkladů Filip, Jan. Čl. 87. In: Bahýľová, Lenka a kol. Ústava České republiky: Komentář. Praha: Linde, 2010, s. 1096—1101). Ani doktrína, ani Ústavní soud nicméně dosud v konkrétní rovině neřešily subsumpci metodického návodu ministerstva pod pojem „jiný právní předpis“.
71.
V nálezu ze dne 20. 11. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 8/02 (N 142/28 SbNU 237; 528/2002 Sb.) takto Ústavní soud přezkoumal ústavnost a zákonnost cenového výměru, avšak v situaci, kdy jím zamýšlela výkonná moc nahradit právní úpravu nájemného, jejíž platnost měla vypršet, a novou se nepodařilo zákonodárci přijmout. V posuzované věci je však situace podstatně odlišná. Metodiku 2017 sice vydal státní orgán s legislativní pravomocí, tj. Ministerstvo zdravotnictví – hlavní hygienik České republiky, v úředním věstníku, avšak to z něj ještě právní předpis podléhající přezkumu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy nečiní. Metodika 2017 není vydána na základě zákonného zmocnění, nýbrž vychází z nadřízenosti jejího autoraautora, tj. Ministerstva zdravotnictví, vůči adresátům pokynu plynoucí z § 80 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví. Je adresována pouze jako metodická pomůcka orgánům ochrany veřejného zdraví, zdravotním ústavům a Státnímu zdravotnímu ústavu, přičemž sjednocuje jejich postup při měření hlukové zátěže, tedy určuje pro ně (a nikoho mimo okruh ministerstvu podřízených správních úřadů), čím, jak měřit, jak hodnotit výsledky měření, jak vést protokol a vyhodnocovat výsledky tak, aby při dalších kontrolních měřeních byly zachovány stejné podmínky (jinak by vzniklo nebezpečí libovůle zásahu). Metodický návod tak není adresován řidičům, hudebním kapelám, střelcům atd., nestanoví se v něm jejich povinnosti, nýbrž určuje jen metodiku postupu, jak zjistit, že ministerstvu nepodřízené subjekty práva porušují hlukové normy, které jsou však pro ně stanoveny v právním předpise. Teprve takové autoritativní zjištění spojené zpravidla se sankcí může představovat zásah do základních práv a svobod subjektů práva, kdežto porušení metodiky 2017 bude řešeno uvnitř soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví. Naproti tomu účelem vydání metodiky 2017 je „sjednocení způsobu měření a hodnocení hladin akustického tlaku určujících ukazatelů hluku měřených v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném vnitřním prostoru staveb“. Jejím obsahem pak jsou podrobné, zejména z norem ČSN vycházející návody, jak při měření postupovat a jak naměřené hodnoty zpracovávat a hodnotit. Jinak řečeno, metodika 2017 nezamýšlí normativně určovat pravidla lidského chování, nýbrž jedná se primárně o metodickou pomůcku. Dané pokyny jsou určeny výhradně orgánům ochrany veřejného zdraví, zdravotním ústavům a Státnímu zdravotnímu ústavu, působnost metodiky 2017 se tak omezuje pouze na jmenované adresáty, a v tomto ohledu se tak blíží interní normativní instrukci, jejímž smyslem je sjednotit postupy dotčených orgánů, a nikoliv stanovit práva a povinnosti pro ostatní subjekty (fyzické a právnické osoby) stojící mimo tento systém orgánů ochrany veřejného zdraví.
72.
Na základě uvedených argumentů má Ústavní soudÚstavní soud za to, že metodiku 2017 není možné považovat za jiný právní předpis podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, a návrh na její zrušení proto odmítl z důvodu své nepříslušnosti [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.].
IX.
Závěr
73.
Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podaný návrh zčásti zamítl podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a zčásti odmítl podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k odůvodnění rozhodnutí pléna soudce Ludvík David. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 29/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 29/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vyhlášení Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků
Vyhlášeno 7. 2. 2019, částka 12/2019
29
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 31. ledna 2019
o vyhlášení Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků
Ministerstvo zdravotnictví sděluje na základě čl. III zákona č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, že dne 9. února 2016 byl v Úředním věstníku EU vyhlášen akt Evropské komise v přenesené působnosti podle článku I bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/62/EU ze dne 8. června 2011, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce, a to Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků.
Ministr:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. |
Vyhláška č. 28/2019 Sb. | Vyhláška č. 28/2019 Sb.
Vyhláška o stanovení seznamu odborných úkonů a výše úhrady výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv na žádost podle zákona o lidských tkáních a buňkách
Vyhlášeno 7. 2. 2019, datum účinnosti 22. 2. 2019, částka 12/2019
* § 1 - Seznam odborných úkonů, které jsou prováděny Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a výše úhrady výdajů za ně jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. k vyhlášce 28/2019 Sb.
Aktuální znění od 22. 2. 2019
28
VYHLÁŠKA
ze dne 30. ledna 2019
o stanovení seznamu odborných úkonů a výše úhrady výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv na žádost podle zákona o lidských tkáních a buňkách
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 29 a k provedení § 27 odst. 1 zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 77/2012 Sb. a zákona č. 136/2017 Sb.:
§ 1
Seznam odborných úkonů, které jsou prováděny Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a výše úhrady výdajů za ně jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Příloha k vyhlášce 28/2019 Sb.
Seznam odborných úkonů, které jsou prováděny Státním ústavem pro kontrolu léčiv, a výše úhrady výdajů za ně
Kód| Odborný úkon| Výše úhrady výdajů
---|---|---
I-032| Posuzování žádosti o povolení k činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení| 64 800,- Kč
I-032A| Posuzování žádosti o změnu povolení k činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení s šetřením na místě předpokládané činnosti| 22 500,- Kč
I-033| Posuzování žádosti o povolení nebo o změnu povolení k činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení s šetřením na místě předpokládané činnosti -za každé další místo činnosti v rámci jedné žádosti| 16 200,- Kč
I-034| Posuzování žádosti o povolení k činnosti odběrového zařízeníodběrového zařízení| 38 700,- Kč
I-034A| Posuzování žádosti o změnu povolení k činnosti odběrového zařízeníodběrového zařízení s šetřením na místě předpokládané činnosti| 14 400,- Kč
I-035| Posuzování žádosti o povolení k činnosti diagnostické laboratořediagnostické laboratoře| 59 400,- Kč
I-035A| Posuzování žádosti o změnu povolení k činnosti diagnostické laboratořediagnostické laboratoře s šetřením na místě předpokládané činnosti| 20 700,- Kč
I-035B| Posuzování žádosti o povolení k činnosti diagnostické laboratořediagnostické laboratoře nebo o změnu povolení s šetřením na místě předpokládané činnosti - za každé další místo činnosti v rámci jedné žádosti| 15 300,- Kč
I-036| Posuzování žádosti o změnu povolení k činnosti tkáňového zařízenítkáňového zařízení, odběrového zařízeníodběrového zařízení, diagnostické laboratořediagnostické laboratoře nebo distribuce lidských tkání a buněk bez šetření na místě činnosti| 9 000,- Kč
I-037| Posuzování žádosti o povolení k činnosti distribuce lidských tkání a buněk| 26 100,- Kč
I-037A| Posuzování žádosti o změnu povolení distribuce lidských tkání a buněk s šetřením na místě předpokládané činnosti| 12 600,- Kč
I-037B| Posuzování žádosti o povolení distribuce lidských tkání a buněk nebo o změnu povolení s šetřením na místě předpokládané činnosti - za každé další místo činnosti v rámci jedné žádosti| 10 800,- Kč
I-038| Posuzování žádosti o povolení nebo o změnu povolení k činnosti dovážejícího tkáňového zařízenítkáňového zařízení \\- šetření na místě činnosti u dodavatele ve třetí zemitřetí zemi| Úhrada podle obdobného úkonu s kódem I-032, I-032A nebo I-033 navýšená o 20% a náhradu cestovních a pobytových výdajů |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 27/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 27/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového rozhodnutí 1/2019/FAR, kterým se stanoví maximální ceny stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění
Vyhlášeno 1. 2. 2019, částka 11/2019
27
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 24. ledna 2019
o vydání Cenového rozhodnutí 1/2019/FAR, kterým se stanoví maximální ceny stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 15. listopadu 2018 bylo schváleno Cenové rozhodnutí 1/2019/FAR, kterým se stanoví maximální cenyceny stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Cenové rozhodnutí bylo publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 11 ze dne 21. prosince 2018 a nabylo účinnosti dne 1. ledna 2019.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. |
Vyhláška č. 26/2019 Sb. | Vyhláška č. 26/2019 Sb.
Vyhláška o stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní
Vyhlášeno 1. 2. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 11/2019
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vyňaté účty
* § 3 - Zrušovací ustanovení
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2019
26
VYHLÁŠKA
ze dne 29. ledna 2019
o stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní
Ministerstvo financí stanoví podle § 13d odst. 6 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 105/2016 Sb. a zákona č. 92/2017 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví pro účely automatické výměny informacíautomatické výměny informací s jiným státem vyňaté účtyvyňaté účty, u nichž je nízké riziko, že jejich prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady.
§ 2
Vyňaté účty
Vyňatým účtemVyňatým účtem je penzijní připojištění se státním příspěvkem účastníka podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, jestliže celková výše jeho příspěvků za kalendářní rok nepřesáhne částku odpovídající 50 000 USD.
§ 3
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 108/2016 Sb., o stanovení vyňatých účtů pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní, se zrušuje.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
1)
Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní. |
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 25/2019 Sb. | Rozhodnutí prezidenta republiky č. 25/2019 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky
Vyhlášeno 1. 2. 2019, částka 11/2019
25
ROZHODNUTÍ
PREZIDENTA REPUBLIKY
ze dne 30. ledna 2019
o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky
Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů,
vyhlašuji doplňovací volby
do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 a stanovím dny jejich konání na pátek 5. dubna 2019 a sobotu 6. dubna 2019.
Prezident republiky:
Zeman v. r.
Předseda vlády:
Babiš v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz
Vyhlášeno 29. 1. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2018, částka 4/2019
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2018
6
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 24. července 2018 a 6. srpna 2018 byl sjednán Dodatek k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz1).
Dodatek vstoupil v platnost dne 1. srpna 2018.
České znění české nóty a anglické znění estonské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dodatek, se vyhlašují současně.
Č.j.: 307801-5/2018-VO
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Estonské republiky v Praze a s odvoláním na čl. 5 písm. b) Dohody mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, která vstoupila v platnost dne 18. července 2013, má čest sdělit, že z důvodů organizačně-technických s platností od 1. srpna 2018 pozastaví výkon zastupování v posuzování žádostí o schengenská víza a udělování schengenských víz jménem Estonské republiky na Velvyslanectví České republiky v Bagdádu pro držitele běžných cestovních pasů.
Česká republika tedy sděluje, že ode dne 1. srpna 2018 bude zastupovat Estonskou republiku v Iráku (Bagdád) při posuzování žádostí o vydávání krátkodobých schengenských víz pouze u držitelů diplomatických a služebních pasů.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Estonské republiky v Praze o své nejhlubší úctě.
Praha 24. července 2018
Velvyslanectví Estonské republiky
Praha
neoficiální překlad
Ministerstvo zahraničních věcí
Estonské republiky
Č.j. 15.2-2/4426
VERBÁLNÍ NÓTA
Ministerstvo zahraničních věcí Estonské republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a s odvoláním na Dohodu mezi vládou Estonské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, která vstoupila v platnost dne 18. července 2013, má tu čest sdělit následující.
Ministerstvo zahraničních věcí Estonské republiky obdrželo nótu Ministerstva zahraničních věcí České republiky č.j. 307801-5/2018-VO ze dne 24. července 2018 tohoto znění:
„Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Estonské republiky v Praze a s odvoláním na čl. 5 písm. b) Dohody mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, která vstoupila v platnost dne 18. července 2013, má čest sdělit, že z důvodů organizačně-technických s platností od 1. srpna 2018 pozastaví výkon zastupování na Velvyslanectví České republiky v Bagdádu pro držitele běžných cestovních pasů.
Česká republika tedy sděluje, že ode dne 1. srpna 2018 bude zastupovat Estonskou republiku v Iráku (Bagdád) při posuzování žádostí o vydávání víz pouze u držitelů diplomatických a služebních pasů.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Estonské republiky v Praze o své nejhlubší úctě.“
Ministerstvo zahraničních věcí Estonské republiky souhlasí s podmínkami výše citované nóty, která společně s touto nótou tvoří Dodatek k Dohodě mezi vládou Estonské republiky a vládou České republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, která vstoupila v platnost dne 18. července 2013.
Ministerstvo zahraničních věcí Estonské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.
V Tallinnu dne 6. srpna 2018
Ministerstvu zahraničních věcí České republiky
PRAHA
1)
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz sjednaná výměnou nót ze dne 30. ledna 2013 a 2. července 2013 byla vyhlášena pod č. 61/2013 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy mezi vládou České republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny
Vyhlášeno 29. 1. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 10. 2018, částka 3/2019
* ČÁST JEDNA - - KULTURA
* ČÁST DVĚ - - ŠKOLSTVÍ
* ČÁST TŘI - - VĚDA
* ČÁST ČTYŘI - - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 10. 2018
5
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. března 2018 byla v Sarajevu podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy mezi vládou České republiky a Radou ministrů Bosny a Hercegoviny.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 20 dne 4. října 2018. Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbyla podle článku 21 Dohody ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná dne 29. ledna 1957 v Bělehradě a vyhlášená pod č. 4/1958 Sb.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ A VĚDY MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A RADOU MINISTRŮ BOSNY A HERCEGOVINY
Vláda České republiky a Rada ministrů Bosny a Hercegoviny (dále jen „strany“),
s přáním rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy,
přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému porozumění a k posílení vztahů mezi oběma státy,
se dohodly takto:
ČÁST JEDNA
\\- KULTURA
Článek 1
(Kulturní a umělecké akce)
Strany budou podle svých možností podporovat vzájemnou účast příslušných institucí a organizací, jakož i uměleckých subjektů z obou států na kulturních a uměleckých akcích organizovaných v obou státech.
Článek 2
(Výměna návštěv)
Strany budou podle svých možností podporovat výměnu návštěv odpovědných osob a profesionálů z oblasti kultury ke stanovení a zahájení společných projektů spolupráce v prioritních směrech dohodnutých partnery v obou státech.
Článek 3
(Výstavy umění)
Strany budou podporovat výměnu výstav umění v obou státech.
Článek 4
(Knihovny)
Strany budou podporovat výměnu a spolupráci mezi knihovnami z obou států za podmínek stanovených těmito institucemi.
Článek 5
(Překlady)
Strany budou podporovat překlady literárních děl majících svůj původ na území státu druhé strany či tvořících součást jeho kultury.
Článek 6
(Nakladatelství)
Strany budou podporovat spolupráci nakladatelství z obou států.
Článek 7
(Knižní veletrhy)
Strany budou podporovat vzájemnou účast na knižních veletrzích pořádaných v obou státech.
Článek 8
(Divadlo)
Strany budou podporovat spolupráci mezi specializovanými institucemi obou států v oblasti divadla.
Článek 9
(Hudba a choreografie)
Strany budou podporovat výměnu zkušeností a dokumentů v oblasti hudby a choreografie.
Článek 10
(Muzea)
Strany budou podporovat výměnu zkušeností a informací v oblasti organizace a správy muzeí a přímou spolupráci organizací obou států.
Článek 11
(Tradiční lidová kultura)
Strany budou podporovat spolupráci a výměnu zkušeností v oblasti tradiční lidové kultury.
Článek 12
(Spolupráce při uchovávání a restaurování památek)
Strany budou usilovat o zavedení přímé spolupráce v oblasti kultury mezi příslušnými úřady a institucemi k výměně zkušeností a dokumentace vztahující se k restaurování a uchovávání památek a historicky cenných míst v obou státech.
ČÁST DVĚ
\\- ŠKOLSTVÍ
Článek 13
(Spolupráce v oblasti školství)
Strany budou podporovat zlepšování vzájemné spolupráce v oblasti školství podle zásad rovnosti a vzájemné prospěšnosti.
Článek 14
(Přímé dohody o spolupráci)
Strany budou podporovat navazování a rozvíjení přímých styků mezi školskými institucemi z obou států prostřednictvím přímých dohod o spolupráci za účelem:
a)
vytváření partnerství školských institucí a vysokých škol;
b)
výměny zkušeností z reformy vzdělávacích systémů a z hodnocení vzdělávacích procesů;
c)
výměny akademických pracovníků, pedagogů, stážistů a studentů podle jejich potřeb a schopností;
d)
výměny knih, publikací, vzdělávacích projektů, výsledků a jiných informací o všech aspektech vzdělávacích činností;
e)
pořádání návštěv učitelů a akademických pracovníků za účelem přednášek a jiných forem školské spolupráce mezi školskými institucemi a vysokými školami;
f)
uskutečňování jiných forem spolupráce mezi školskými institucemi včetně podpisu společných programů, protokolů či jiných dokumentů na podporu spolupráce mezi školskými institucemi a vysokými školami z obou států.
Článek 15
(Konference, semináře a přednášky)
Strany budou podle svých možností podporovat konání seminářů, konferencí a přednášek společného zájmu, jakož i účast na konferencích a seminářích pořádaných v obou státech.
Článek 16
(Výměna informací)
Strany budou spolupracovat v oblasti školství prostřednictvím výměny informací o vzdělávacích systémech, kvalitativních a hodnotících standardech, jakož i informací o hodnocení výsledků a rozvoji vyučovacích metod.
Článek 17
(Uznávání titulů, diplomů a certifikátů)
Na požádání si strany budou prostřednictvím svých příslušných institucí vyměňovat informace potřebné při procesu uznávání dokladů o vzdělání získaného ve státu druhé strany.
ČÁST TŘI
\\- VĚDA
Článek 18
(Vědecká spolupráce)
(1)
Strany si budou za účelem rozvoje vzájemné vědecké spolupráce na základě této dohody vyměňovat:
a)
informace, dokumentaci a vědecké publikace;
b)
informace týkající se pořádání vědeckých workshopů, diskuzí, seminářů, sympozií, konferencí, kongresů a dalších setkání s mezinárodní účastí konaných na území států stran;
c)
informace týkající se národních politik a strategií podpory výzkumu, vývoje a inovací prováděných ve státech stran.
(2)
Strany budou za účelem rozvoje vzájemné vědecké spolupráce podporovat:
a)
navazování kontaktů a rozvoj spolupráce mezi institucemi působícími v oblastech vědy, výzkumu a inovací;
b)
výměnu odborníků působících v oblastech vědy, výzkumu a inovací;
c)
uskutečňování společných projektů v oblastech základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v tématech společného zájmu;
d)
zapojování institucí působících v oblastech vědy, výzkumu, vývoje a inovací do dvoustranných a mnohostranných vědeckých projektů a programů;
e)
jakékoliv další formy vědecké spolupráce, které budou dohodnuty příslušnými orgány stran.
ČÁST ČTYŘI
\\- SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
(Programy spolupráce)
Příslušné orgány stran mohou sjednávat k provádění této dohody programy spolupráce na určitá časová období.
Článek 20
(Vstup v platnost)
Tato dohoda vstoupí v platnost v den, kdy bylo diplomatickou cestou doručeno pozdější z písemných oznámení, kterými se strany navzájem notifikují o splnění vnitrostátních právních podmínek nutných pro vstup dohody v platnost.
Článek 21
(Ukončení platností předchozí dohody)
Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná dne 29. ledna 1957 v Bělehradě.
Článek 22
(Trvání a zrušení)
(1)
Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let. Po uplynutí této doby bude její platnost automaticky prodlužována na další pětiletá období. Každá ze stran ji může diplomatickou cestou písemně vypovědět nejpozději šest měsíců před uplynutím příslušného pětiletého období.
(2)
Ukončení platnosti této dohody neovlivní probíhající aktivity zahájené podle této dohody, pokud se strany nedohodnou jinak.
Článek 23
(Změny)
(1)
Ustanovení této dohody mohou být po vzájemné dohodě změněna. Změny dohody musejí být písemné.
(2)
Změny dohody vstoupí v platnost podle stejných postupů, jaké platí pro vstup této dohody v platnost.
(3)
Změny dohody neovlivní probíhající aktivity zahájené podle této dohody před jejich vstupem v platnost, pokud se strany nedohodnou jinak.
Dáno v Sarajevu dne 16. března 2018 ve dvou původních vyhotoveních v českém jazyce, v úředních jazycích Bosny a Hercegoviny - bosenštině, chorvatštině a srbštině a v anglickém jazyce. V případě rozporu ve výkladu ustanovení této dohody má přednost anglické znění.
Za vládu
České republiky
RNDr. Jakub Skalník v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Bosně a Hercegovině
Za Radu ministrů
Bosny a Hercegoviny
Adil Osmanović v. r.
ministr pro občanské záležitosti |
Sdělení Státní volební komise č. 24/2019 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 24/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění výsledků opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí konaného dne 26. ledna 2019
Vyhlášeno 29. 1. 2019, částka 10/2019
24
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 28. ledna 2019
o vyhlášení a uveřejnění výsledků opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí konaného dne 26. ledna 2019
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výsledky opakovaného hlasování do zastupitelstev obcíobcí, konaného dne 26. ledna 2019, vyhlášeného sdělením Ministerstva vnitra č. 267/2018 Sb.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky opakovaného hlasování:
a)| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 2
---|---|---
b)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů: | 698
---|---|---
c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 521
---|---|---
d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí: | 22
---|---|---
| v tom podle volebních stran:|
| 47 Komunistická strana Čech a Moravy| 6
| 90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 16
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
nevyskytlo se,
seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Hamáček v. r. |
Sdělení Státní volební komise č. 23/2019 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 23/2019 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění výsledků dodatečných voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 26. ledna 2019
Vyhlášeno 29. 1. 2019, částka 10/2019
23
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 28. ledna 2019
o vyhlášení a uveřejnění výsledků dodatečných voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 26. ledna 2019
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výsledky dodatečných voleb do zastupitelstev obcíobcí, konaných dne 26. ledna 2019, vyhlášených sdělením Ministerstva vnitra č. 243/2018 Sb.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky dodatečných voleb:
a)| celkový počet obcíobcí,ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: | 17
---|---|---
b)| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 4 143
---|---|---
c)| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 2 738
---|---|---
d)| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 129
---|---|---
| v tom podle volebních stran:|
| 53 Občanská demokratická strana| 1
| 80 Nezávislý kandidát| 15
| 90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 108
| 166 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ| 5
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
nevyskytlo se,
seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Hamáček v. r. |
Vyhláška č. 22/2019 Sb. | Vyhláška č. 22/2019 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Československého červeného kříže
Vyhlášeno 29. 1. 2019, datum účinnosti 6. 2. 2019, částka 10/2019
* § 1 - (1) Dnem 6. února 2019 se ke 100. výročí založení Československého červeného kříže vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je vyobrazen kříž, v jehož středu jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, český lev, moravská orlice a slezská orlice. Po obvodu mince je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hod
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. února 2019. k vyhlášce č. 22/2019 Sb.
Aktuální znění od 6. 2. 2019
22
VYHLÁŠKA
ze dne 16. ledna 2019
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Československého červeného kříže
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 6. února 2019 se ke 100. výročí založení Československého červeného kříže vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je vyobrazen kříž, v jehož středu jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku, český lev, moravská orlice a slezská orlice. Po obvodu mince je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“, se nachází při levém horním rohu pravé dolní výseče.
(2)
Rubová strana dvousetkoruny odpovídá svou základní kompozicí lícní straně. Plocha kříže je vyplněna citacemi mezinárodně platných 7 základních principů Červeného kříže a Červeného půlměsíce, kterými jsou humanita, nestrannost, neutralita, nezávislost, dobrovolnost, jednota a světovost. Uprostřed je kříž překryt částečným emblémem Československého červeného kříže. Po obvodu mince je v opisu text „ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ“. Text „1919-2019“ je umístěn pod emblémem. Značka autoraautora mince Asamata Baltaeva, DiS., se nachází při levém horním rohu pravé dolní výseče.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. února 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 22/2019 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Československého červeného kříže
(lícní a rubová strana)
56kB
100kB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí týkající se stanovení počtu osob, které mohou využít Dohodu mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže v roce 2019
Vyhlášeno 24. 1. 2019, částka 2/2019
4
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 74/2017 Sb. m. s.
o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou
o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 6. prosince 2018 a 28. prosince 2018 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) stanoven počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2019, na 1 150 občanů z každého státu.
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s. |
Sdělení č. 3/2019 Sb. m. s. | Sdělení č. 3/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijaté v Kigali dne 15. října 2016
Vyhlášeno 24. 1. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019, částka 2/2019
* Článek I: Změna - Článek 1 odst. 4
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019
3
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. října 2016 byla v Kigali přijata změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1).
Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 24. října 2017 listinu o přijetí této změny. Listina o přijetí byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Montrealského protokolu, dne 27. září 2018.
Na základě článku IV odst. 1 změny Montrealského protokolu vstoupila tato změna, s výjimkou uvedenou v odstavci 2 téhož článku, v platnost dne 1. ledna 2019 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změny Montrealského protokolu a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
Článek I: Změna
Článek 1 odst. 4
V článku 1 odst. 4 protokolu se slova:
“v příloze C nebo příloze E“
nahrazují slovy:
“v příloze C, příloze E nebo příloze F“.
Článek 2 odst. 5
V článku 2 odst. 5 protokolu se slova:
“a článek 2 H“
nahrazují slovy:
“, článku 2 H a 2 J“.
Článek 2 odst. 8 písm. a), odst. 9 písm. a) a odst. 11
V článku 2 odst. 8 písm. a) a odstavci 11 protokolu se slova:
“články 2 A až 2 I“
nahrazují slovy:
“články 2 A až 2 J“.
V článku 2 odst. 8 protokolu na konci textu písmene a) doplňuje nová věta, která zní:
“Každá taková dohoda může být rozšířena tak, aby zahrnovala závazky týkající se spotřeby nebo výroby podle článku 2 J za předpokladu, že celková kombinovaná vypočtená úroveň spotřeby nebo výroby dotčených smluvních stran nepřekročí úrovně požadované článkem 2 J.“.
V článku 2 odst. 9 písm. a) protokolu se na konci bodu i) vypouští slovo
“a“.
V článku 2 odst. 9 písm. a) protokolu se dosavadní bod ii) označuje jako bod iii).
V článku 2 odst. 9 písm. a) protokolu se za bod i) vkládá bod ii), který zní:
“je třeba provést úpravy hodnot potenciálu globálního oteplování uvedených ve skupině I v příloze A, příloze C a příloze F, a pokud ano, jaké úpravy, a“.
Článek 2 J
Za článek 2 I protokolu se vkládá nový článek, který zní:
“Článek 2 J: Částečně fluorované uhlovodíky
1.
Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2019 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písm. a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní spotřeby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně patnácti procent její vypočtené úrovně spotřeby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v článku 2 F odst. 1, vyjádřené v ekvivalentech CO2:
a)
2019 až 2023: 90 procent
b)
2024 až 2028: 60 procent
c)
2029 až 2033: 30 procent
d)
2034 až 2035: 20 procent
e)
2036 a dále: 15 procent
2.
Bez ohledu na odst. 1 tohoto článku se smluvní strany mohou rozhodnout, že smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2020 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písm. a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní spotřeby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně dvaceti pěti procent její vypočtené úrovně spotřeby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v článku 2 F odst. 1, vyjádřené v ekvivalentech CO2:
a)
2020 až 2024: 95 procent
b)
2025 až 2028: 65 procent
c)
2029 až 2033: 30 procent
d)
2034 až 2035: 20 procent
e)
2036 a dále: 15 procent
3.
Každá smluvní strana vyrábějící regulované látky v příloze F zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2019 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň výroby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písm. a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní výroby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně patnácti procent její vypočtené úrovně výroby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v článku 2 F odst. 2, vyjádřené v ekvivalentech CO2:
a)
2019 až 2023: 90 procent
b)
2024 až 2028: 60 procent
c)
2029 až 2033: 30 procent
c)
2034 až 2035: 20 procent
e)
2036 a dále: 15 procent
4.
Bez ohledu na odst. 3 tohoto článku se smluvní strany mohou rozhodnout, že smluvní strana vyrábějící regulované látky v příloze F zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2020 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň výroby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písm. a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní výroby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně dvaceti pěti procent její vypočtené úrovně výroby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v článku 2 F odst. 2, vyjádřené v ekvivalentech CO2:
a)
2020 až 2024: 95 procent
b)
2025 až 2028: 65 procent
c)
2029 až 2033: 30 procent
d)
2034 až 2035: 20 procent
e)
2036 a dále: 15 procent
5.
Odstavce 1 až 4 tohoto článku se použijí s výjimkou případu, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, která je nezbytná pro uspokojení použití schválených smluvními stranami jako použití v režimu výjimky.
6.
Každá smluvní strana vyrábějící látky ve skupině I přílohy C nebo v příloze F zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2020 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její emise látek ve skupině II v příloze F vypouštěné každým výrobním zařízením, které vyrábí látky ve skupině I v příloze C nebo v příloze F, byly zneškodněny v rozsahu proveditelném za použití technologie schválené smluvními stranami ve stejném dvanáctiměsíčním období.
7.
Každá smluvní strana zajistí, aby jakékoli zneškodňování látek ve skupině II přílohy F produkovaných v zařízeních, která vyrábějí látky ve skupině I přílohy C nebo v příloze F, bylo prováděno pouze technologiemi schválenými smluvními stranami.
Článek 3
Návětí článku 3 protokolu se nahrazuje těmito slovy:
“1.
Pro účely článků 2, 2 A až 2 J a 5 stanoví každá smluvní strana pro každou skupinu látek v příloze A, příloze B, příloze C, příloze E nebo v příloze F své vypočtené úrovně:“.
V článku 3 písm. a), bodě i) protokolu se slovo „a“ na konci věty nahrazuje těmito slovy:
“, s výjimkou případů uvedených v odst. 2;“.
V článku 3 protokolu se doplňuje text, který zní:
“, a
d)
emisí látek ve skupině II přílohy F vypouštěné každým zařízením, které produkuje látky ve skupině I přílohy C nebo v příloze F, započtením, mimo jiné, množství vypouštěného v důsledku úniků ze zařízení, z definovaných výduchů a zařízení ke zneškodňování, avšak vyjma množství zachyceného pro použití, zneškodnění nebo skladování.
2.
Při výpočtu úrovní výroby, spotřeby, dovozu, vývozu a emisí látek v příloze F a ve skupině I v příloze C, vyjádřených v ekvivalentu CO2, pro účely článku 2 J, článku 2 odst. 5 a článku 3 odst. 1 písm. d) použije každá smluvní strana hodnoty potenciálu globálního oteplování těchto látek uvedených ve skupině I v příloze A, příloze C a příloze F.“
Článek 4 odst. 1 sept
Za článek 4 odst. 1 sex protokolu se vkládá nový odstavec, který zní:
“1 sept. Po vstupu tohoto odstavce v platnost zakáže každá smluvní strana dovoz regulovaných látek v příloze F z jakéhokoliv státu, který není smluvní stranou tohoto protokolu.“
Článek 4 odst. 2 sept
Za článek 4 odst. 2 sex protokolu se vkládá nový odstavec, který zní:
“2 sept. Po vstupu tohoto odstavce v platnost zakáže každá smluvní strana vývoz regulovaných látek v příloze F do jakéhokoliv státu, který není smluvní stranou tohoto protokolu.“
Článek 4 odstavce 5, 6 a 7
V článku 4 odstavcích 5, 6 a 7 protokolu se slova:
“přílohy A, B, C a E“
nahrazují slovy:
“přílohy A, B, C, E a F“.
Článek 4 odst. 8
V článku 4 odst. 8 protokolu se slova:
“články 2 A až 2 I“
nahrazují slovy:
“články 2 A až 2 J“.
Článek 4 B
V článku 4 B protokolu se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:
“2 bis. Každá smluvní strana do 1. ledna 2019 nebo do tří měsíců od data vstupu tohoto odstavce pro ni v platnost, podle toho, co nastane později, zřídí a uplatňuje systém udělování licencí na dovoz a vývoz nových, použitých, recyklovaných a znovuzískaných regulovaných látek v příloze F. Každá smluvní strana jednající podle článku 5 odst. 1, která se rozhodne, že není schopna zřídit a uplatňovat takový systém do 1. ledna 2019, může odložit zavedení těchto opatření do 1. ledna 2021.“
Článek 5
V článku 5 odst. 4 protokolu se slova:
“2 I“
nahrazují slovy:
“2 J“.
V článku 5 odst. 5 a 6 protokolu se slova:
“článek 2 I“
nahrazují slovy:
“články 2 I a 2 J“.
V článku 5 odst. 5 protokolu se slova:
“všechna regulační opatření“ nahrazují slovy:
“ všech regulační opatření“.
V článku 5 protokolu se za odstavec 8 ter vkládá nový odstavec, který zní:
“8 qua
a)
Každá smluvní strana jednající podle odst. 1 tohoto článku, s výhradou jakýchkoli úprav provedených u regulačních opatření v článku 2 J v souladu s článkem 2 odst. 9, je oprávněna odložit plnění regulačních opatření stanovených v článku 2 J odst. 1 písm. a) až e) a článku 2 J odst. 3 písm. a) až e) a upravit tato opatření takto:
i)
2024 až 2028: 100 procent
ii)
2029 až 2034: 90 procent
iii)
2035 až 2039: 70 procent
iv)
2040 až 2044: 50 procent
v)
2045 a dále: 20 procent
b)
Bez ohledu na písm. a) výše mohou smluvní strany rozhodnout, že smluvní strana jednající podle odst. 1 tohoto článku, s výhradou jakýchkoli úprav provedených u regulačních opatření v článku 2 J v souladu s článkem 2 odst. 9, je oprávněna odložit své plnění regulačních opatření stanovených v článku 2 J odst. 1 písm. a) až e) a článku 2 J odst. 3 písm. a) až e) a upravit tato opatření takto:
i)
2028 až 2031: 100 procent
ii)
2032 až 2036: 90 procent
iii)
2037 až 2041: 80 procent
iv)
2042 až 2046: 70 procent
v)
2047 a dále: 15 procent
c)
Každá smluvní strana jednající podle odst. 1 tohoto článku je oprávněna pro účely výpočtu referenční úrovně své spotřeby podle článku 2 J používat průměr svých vypočtených úrovní spotřeby regulovaných látek v příloze F v letech 2020, 2021 a 2022, včetně šedesáti pěti procent referenční úrovně své spotřeby regulovaných látek ve skupině I v příloze C, jak je uvedeno v odst. 8 ter tohoto článku.
d)
Bez ohledu na písm. c) výše mohou smluvní strany rozhodnout, že smluvní strana jednající podle odst. 1 tohoto článku je oprávněna pro účely výpočtu referenční úrovně své spotřeby podle článku 2 J používat průměr svých vypočtených úrovní spotřeby regulovaných látek v příloze F v letech 2024, 2025 a 2026, včetně šedesáti pěti procent referenční úrovně své spotřeby regulovaných látek ve skupině I v příloze C, jak je uvedeno v odst. 8 ter tohoto článku.
e)
Každá smluvní strana jednající podle odst. 1 tohoto článku a vyrábějící regulované látky v příloze F je oprávněna pro účely výpočtu referenční úrovně své výroby podle článku 2 J používat průměr svých vypočtených úrovní výroby regulovaných látek v příloze F v letech 2020, 2021 a 2022, včetně šedesáti pěti procent referenční úrovně své výroby regulovaných látek ve skupině I v příloze C, jak je uvedeno v odst. 8 ter tohoto článku.
f)
Bez ohledu na písm. e) výše mohou smluvní strany rozhodnout, že smluvní strana jednající podle odst. 1 tohoto článku a vyrábějící regulované látky v příloze F je oprávněna pro účely výpočtu referenční úrovně své výroby podle článku 2 J používat průměr svých vypočtených úrovní výroby regulovaných látek v příloze F v letech 2024, 2025 a 2026, včetně šedesáti pěti procent referenční úrovně své výroby regulovaných látek ve skupině I v příloze C, jak je uvedeno v odst. 8 ter tohoto článku.
g)
Písm. a) až f) tohoto odstavce se použijí na vypočtené úrovně výroby a spotřeby kromě případu, kdy se použije výjimka týkající se vysoké teploty prostředí založená na kritériích, o nichž rozhodnou smluvní strany.“
Článek 6
V článku 6 protokolu se slova:
“články 2 A až 2 I“
nahrazují slovy:
“článcích 2 A až 2 J“.
Článek 7 odstavce 2, 3 a 3 ter
V článku 7 odst. 2 protokolu se za řádek ve znění “- v příloze E za rok 1991,“ doplňuje nový řádek, který zní:
“-
v příloze F za roky 2011 až 2013 s tou výjimkou, že smluvní strany jednající podle článku 5 odst. 1 poskytnou tyto údaje za roky 2020 až 2022, avšak ty smluvní strany jednající podle článku 5 odst. 1, na něž se vztahuje článek 5 odst. 8 qua písm. d) a f), poskytnou tyto údaje za roky 2024 až 2026;“
V článku 7 odstavcích 2 a 3 protokolu se slova:
“C a E“
nahrazují slovy:
“C, E a F“.
V článku 7 protokolu se za odstavec 3 bis vkládá nový odstavec, který zní:
“3 ter. Každá smluvní strana poskytne sekretariátu statistické údaje o svých ročních emisích regulovaných látek ve skupině II v příloze F za zařízení v souladu s článkem 3 odst. 1 písm. d) protokolu.“.
Článek 7 odst. 4
V článku 7 odst. 4 se za slova:
“statistickým údajům o“ a “poskytne údaje o“
vkládá slovo:
“výrobě,“
Článek 10 odst. 1
V článku 10 odst. 1 protokolu se slova:
“a článku 2 I“
nahrazují slovy:
“, článku 2 I a článku 2 J“.
V článku 10 odst. 1 protokolu se doplňuje nová věta, která zní:
“V případě, že smluvní strana jednající podle článku 5 odst. 1 se rozhodne využít financování z jakéhokoli jiného finančního mechanismu, které by mohlo vést k pokrytí jakékoli části jejích dohodnutých přírůstkových nákladů, tato část nesmí být kryta finančním mechanismem podle článku 10 tohoto protokolu.“
Článek 17
V článku 17 protokolu se slova:
“článků 2 A až 2 I“
nahrazují slovy:
“článků 2 A až 2J“.
Příloha A
V příloze A protokolu se tabulka skupiny I nahrazuje touto tabulkou:
Skupina| Látka| Potenciál poškozování
ozonu*| Stoletý potenciál globálního
oteplování
---|---|---|---
Skupina l| | |
CFCl3| (CFC-11)| 1,0| 4 750
CF2Cl2| (CFC-12)| 1,0| 10 900
C2F3Cl3| (CFC-113)| 0,8| 6 130
C2F4Cl2| (CFC-114)| 1,0| 10 000
C2F5Cl| (CFC-115)| 0,6| 7 370
Příloha C a příloha F
V příloze C protokolu se tabulka skupiny I nahrazuje touto tabulkou:
Skupina| Látka| Počet
izomerů| Potenciál
poškozování
ozonu*| Stoletý potenciál
globálního
oteplování***
---|---|---|---|---
Skupina 1| | | |
CHFCl2| (HCFC-21) **| 1| 0,04| 151
CHF2Cl| (HCFC-22) **| 1| 0,055| 1810
CH2FCl| (HCFC-31)| 1| 0,02|
C2HFCl4| (HCFC-121)| 2| 0,01-0,04|
C2HF2Cl3| (HCFC-122)| 3| 0,02-0,08|
C2HF3Cl2| (HCFC-123)| 3| 0,02-0,06| 77
CHCl2CF3| (HCFC-123) **| -| 0,02|
C2HF4Cl| (HCFC-124)| 2| 0,02-0,04| 609
CHFClCF3| (HCFC-124) **| -| 0,022|
C2H2FCl3| (HCFC-131)| 3| 0,007-0,05|
C2H2F2Cl2| (HCFC-132)| 4| 0,008-0,05|
C2H2F3Cl| (HCFC-133)| 3| 0,02-0,06|
C2H3FCl2| (HCFC-141)| 3| 0,005-0,07|
CH3CFCl2| (HCFC-141b) **| -| 0,11| 725
C2H3F2Cl| (HCFC-142)| 3| 0,008-0,07|
CH3CF2Cl| (HCFC-142b) **| -| 0,065| 2310
C2H4FCl| (HCFC-151)| 2| 0,003-0,005|
C3HFCl6| (HCFC-221)| 5| 0,015-0,07|
C3HF2Cl5| (HCFC-222)| 9| 0,01-0,09|
C3HF3Cl4| (HCFC-223)| 12| 0,01-0,08|
C3HF4Cl3| (HCFC-224)| 12| 0,01-0,09|
C3HF5Cl2| (HCFC-225)| 9| 0,02-0.07|
CF3CF2CHCl2| (HCFC-225ca) **| -| 0,025| 122
CF2ClCF2CHClF| (HCFC-225cb) **| | 0,033| 595
C3HF6Cl| (HCFC-226)| 5| 0,02-0,10|
C3H2FCl5| (HCFC-231)| 9| 0,05-0,09|
C3H2F2Cl4| (HCFC-232)| 16| 0,008-0,10|
C3H2F3Cl3| (HCFC-233)| 18| 0,007-0,23|
C3H2F4Cl2| (HCFC-234)| 16| 0,01-0,28|
C3H2F5Cl| (HCFC-235)| 9| 0,03-0,52|
C3H3FCl4| (HCFC-241)| 12| 0,004-0,09|
C3H3F2Cl3| (HCFC-242)| 18| 0,005-0,13|
C3H3F3Cl2| (HCFC-243)| 18| 0,007-0,12|
C3H3F4Cl| (HCFC-244)| 12| 0,009-0,14|
C3H4FCl3| (HCFC-251)| 12| 0,001-0,01|
C3H4F2Cl2| (HCFC-252)| 16| 0,005-0,04|
C3H4F3Cl| (HCFC-253)| 12| 0,003-0,03|
C3H5FCl2| (HCFC-261)| 9| 0,002-0,02|
C3H5F2Cl| (HCFC-262)| 9| 0,002-0,02|
C3H6FCl| (HCFC-271)| 5| 0,001-0,03|
*
V případě, že je vyznačeno rozmezí ODP (hodnot potenciálu poškozování ozonu), použije se pro účely tohoto protokolu nejvyšší hodnota v tomto rozmezí. ODP uvedené jako jediná hodnota byly stanoveny z výpočtů založených na laboratorních měřeních. Ty, které jsou uvedeny jako rozmezí, jsou založeny na odhadech a jsou méně přesné. Rozmezí se týká isomerní skupiny. Horní hodnota je odhadem ODP izomeru s nejvyšší hodnotou ODP, dolní hodnota je odhadem ODP izomeru s nejnižší hodnotou ODP.
**
Označuje obchodně nejvýznamnější látky s hodnotami ODP uvedenými u nich k použití pro účely protokolu.
***
V případě látek, u nichž není uveden GWP (potenciál globálního oteplování), se použije výchozí hodnota 0, dokud hodnota GWP není vyznačena prostřednictvím postupu uvedeného v článku 2 odst. 9 písm. a) bodu ii).
Příloha v následujícím znění se vkládá do protokolu za přílohu E:
“Příloha F: Regulované látky
Skupina| Látka| Stoletý potenciál
globálního oteplování
---|---|---
Skupina I| |
CHF2CHF2| HFC-134| 1 100
CH2FCF3| HFC-134a| 1 430
CH2FCHF2| HFC-143| 353
CHF2CH2CF3| HFC-245fa| 1 030
CF3CH2CF2CH3| HFC-365mfc| 794
CF3CHFCF3| HFC-227ea| 3 220
CH2FCF2CF3| HFC-236cb| 1 340
CHF2CHFCF3| HFC-236ea| 1 370
CF3CH2CF3| HFC-236fa| 9 810
CH2FCF2CHF2| HFC-245ca| 693
CF3CHFCHFCF2CF3| HFC-43-10mee| 1 640
CH2F2| HFC-32| 675
CHF2CF3| HFC-125| 3 500
CH3CF3| HFC-143a| 4 470
CH3F| HFC-41| 92
CH2FCH2F| HFC-152| 53
CH3CHF2| HFC-152a| 124
| |
Skupina II| |
CHF3| HFC-23| 14 800
Článek II: Vztah ke změně z roku 1999
Žádný stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci nesmí uložit listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení nebo přístupu k této změně, pokud předtím nebo současně neuloží takovou listinu ke změně přijaté na jedenáctém zasedání smluvních stran v Pekingu dne 3. prosince 1999.
Článek III: Vztah k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu a jejímu Kjótskému protokolu
Tato změna nemá za následek vynětí částečně fluorovaných uhlovodíků z působnosti závazků obsažených v článcích 4 a 12 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu nebo v článcích 2, 5, 7 a 10 Kjótského protokolu.
Článek IV: Vstup v platnost
1.
S výjimkou uvedenou v odst. 2 níže vstupuje tato změna v platnost dnem 1. ledna 2019 za předpokladu, že nejméně dvacet listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení této změny bylo uloženo státy nebo organizacemi pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními stranami Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.
V případě, že tato podmínka nebude splněna k uvedenému datu, vstoupí změna v platnost devadesátým dnem následujícím po dni, kdy byla splněna.
2.
Úpravy článku 4 protokolu, regulace obchodu se státy, které nejsou smluvními stranami, uvedené v článku I této změny vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2033 za předpokladu, že nejméně sedmdesát listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení této změny bylo uloženo státy nebo organizacemi pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními stranami Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. V případě, že tato podmínka nebude splněna k uvedenému datu, vstoupí změna v platnost devadesátým dnem následujícím po dni, kdy byla splněna.
3.
Pro účely odstavců 1 a 2 se žádná listina uložená organizací pro regionální hospodářskou integraci nezapočte jako další k těm, které uložily členské státy takové organizace.
4.
Po vstupu této změny v platnost, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, tato změna vstoupí v platnost pro jakoukoli další smluvní stranu protokolu devadesátým dnem po dni uložení její listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.
Článek V: Prozatímní provádění
Každá smluvní strana může kdykoliv předtím, než tato změna pro ni vstoupí v platnost, prohlásit, že bude v období do takového vstupu v platnost provádět prozatímně jakékoli z regulačních opatření uvedených v článku 2 J a odpovídající oznamovací povinnosti v článku 7.
1)
Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s.
Změna Montrealského protokolu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s.
Změna Montrealského protokolu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s; opravy této změny byly vyhlášeny pod č. 32/2010 Sb. m. s. a č. 33/2010 Sb. m. s.
Změna Montrealského protokolu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s.
Změna Montrealského protokolu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s.
Úpravy Montrealského protokolu byly vyhlášeny pod č. 17-22/2009 Sb. m. s.
Příloha D Montrealského protokolu, přijatá v Nairobi ve dnech 19. - 21. června 1991, byla vyhlášena pod č. 31/2010 Sb. m. s. |
Vyhláška č. 21/2019 Sb. | Vyhláška č. 21/2019 Sb.
Vyhláška o vydání zlaté 100 000 000 Kč mince ke 100 letům česko-slovenské koruny
Vyhlášeno 24. 1. 2019, datum účinnosti 31. 1. 2019, částka 9/2019
* § 1 - (1) Dnem 31. ledna 2019 se vydává zlatá mince v nominální hodnotě 100 000 000 Kč ke 100 letům česko-slovenské koruny (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je uprostřed mincovního pole ztvárněno logo České národní banky „ČNB“, které částečně překrývá zobrazení kolku hodnoty 1 K z roku 1919.
* § 3 - (1) Na rubové straně mince je stylizovaný monumentální český heraldický lev se srdečním štítem se znakem Slovenska. Pod lvem se nachází motiv rubové strany československé korunové mince z roku 1922.
* § 4 - Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2019. k vyhlášce č. 21/2019 Sb.
Aktuální znění od 31. 1. 2019
21
VYHLÁŠKA
ze dne 16. ledna 2019
o vydání zlaté 100 000 000 Kč mince ke 100 letům česko-slovenské koruny
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 31. ledna 2019 se vydává zlatá mince v nominální hodnotě 100 000 000 Kč ke 100 letům česko-slovenské koruny (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení.
(3)
Mince se vyrábí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 130 kg, její průměr 535 mm a síla 48 mm. Při výrobě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,44 kg, odchylka v průměru nahoru 5 mm a odchylka v síle 5 mm. Hrana mince je vroubkovaná.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je uprostřed mincovního pole ztvárněno logo České národní bankyČeské národní banky „ČNB“, které částečně překrývá zobrazení kolku hodnoty 1 K z roku 1919.
(2)
V horní části mincovního pole se nacházejí štíty s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Pod spodní částí loga je vyobrazen motiv z rubové strany československé padesátihaléřové mince z roku 1921, dva svazky klasů ovinuté stužkou. Štíty s heraldickými zvířaty a svazky klasů jsou spojeny z levé a pravé strany lipovými listy do kruhové kompozice.
(3)
Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „100 MILIONŮ Kč“ je umístěno ve spodní části mincovního pole.
(4)
Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Jednotlivá slova jsou od sebe oddělena hvězdičkami.
(5)
Při levém dolním okraji mince se nachází značka společnosti Metalor, která je tvořena trojúhelníkem se zaoblenými vrcholy, písmeny „m“ a „p“ uvnitř trojúhelníku a textem „ESSAYEUR FONDEUR“ vně trojúhelníku a značka Münze Österreich, která je tvořena logem mincovny a textem „MÜNZE ÖSTERREICH“.
(6)
Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“ a textem „ČESKÁ MINCOVNA“, se nachází při pravém dolním okraji mince.
§ 3
(1)
Na rubové straně mince je stylizovaný monumentální český heraldický lev se srdečním štítem se znakem Slovenska. Pod lvem se nachází motiv rubové strany československé korunové mince z roku 1922.
(2)
Po obvodu mince je v opisu text „100 LET ČESKO-SLOVENSKÉ KORUNY“ a letopočty „1919“ a „2019“.
(3)
Text a letopočty jsou od sebe odděleny hvězdičkami. Příjmení autoraautora mince akademického sochaře Vladimíra Oppla je umístěno vlevo pod lví tlapou.
§ 4
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 21/2019 Sb.
Vyobrazení zlaté 100 000 000 Kč mince ke 100 letům česko-slovenské koruny
(lícní a rubová strana)
106kB
90kB |
Vyhláška č. 20/2019 Sb. | Vyhláška č. 20/2019 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2019 ke 100. výročí budování československé měny
Vyhlášeno 24. 1. 2019, datum účinnosti 31. 1. 2019, částka 9/2019
* § 1 - Dnem 31. ledna 2019 se ke 100. výročí budování československé měny vydává pamětní bankovka po 100 Kč vzoru 2019 (dále jen „bankovka“).
* § 2 - (1) Bankovka je 84 mm široká a 194 mm dlouhá. Přípustná odchylka v její šířce je 1,5 mm a v její délce 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem, běločarým vodoznakem a ochranným proužkem.
* § 3 - (1) Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě hnědé. Jméno „ALOIS RAŠÍN“ je umístěno vlevo od portrétu a je vytištěno rovněž tiskem z hloubky v b
* § 4 - (1) Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěna alegorická hlava Republiky s náznakem frygické čapky z průčelí budovy Státní tiskárny cenin v Praze. Vlevo od portrétu je vytištěno průčelí tzv. Schebkova paláce v Praze, někdejšího sídla Bankov
* § 5 - Vyobrazení bankovky je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2019. k vyhlášce č. 20/2019 Sb.
Aktuální znění od 31. 1. 2019
20
VYHLÁŠKA
ze dne 16. ledna 2019
o vydání pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2019 ke 100. výročí budování československé měny
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
Dnem 31. ledna 2019 se ke 100. výročí budování československé měny vydává pamětní bankovka po 100 Kč vzoru 2019 (dále jen „bankovka“).
§ 2
(1)
Bankovka je 84 mm široká a 194 mm dlouhá. Přípustná odchylka v její šířce je 1,5 mm a v její délce 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem, běločarým vodoznakem a ochranným proužkem.
(2)
Stupňovitý vodoznak je umístěn na 53 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“) a tvoří jej portrét Aloise Rašína. Vedle stupňovitého vodoznaku s portrétem Aloise Rašína je směrem ke středu bankovky běločarý vodoznak označující hodnotu „100“ a lipový list s plodem.
(3)
Ochranný proužek o šířce 1,4 mm je zapuštěn do papíru v kolmém směru k delší straně bankovky po celé její šířce, při pohledu z lícní strany v její pravé polovině. V průsvitu je na proužku čitelný opakující se negativní mikrotext „100 let Kč a dva lipové lístky“.
(4)
Bankovka je opatřena ochrannou soutiskovou značkou v pravé horní části tiskového obrazce lícní strany a levé horní části tiskového obrazce rubové strany v podobě linek a plošek na lipovém lístku. V průsvitu proti světlu se linky a plošky soutiskové značky z obou stran bankovky spojí ve stylizovaná písmena AR.
(5)
Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce přibližně 6 mm.
(6)
Na lícní i rubové straně bankovky jsou tiskem z plochy vytištěny na kuponu žluté kroužky.
§ 3
(1)
Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě hnědé. Jméno „ALOIS RAŠÍN“ je umístěno vlevo od portrétu a je vytištěno rovněž tiskem z hloubky v barvě hnědé. Vpravo od portrétu je vyobrazena budova ústředí České národní bankyČeské národní banky v Praze se sousoším Světlonoše se lvem, která je vytištěna tiskem z plochy v odstínech žluté, oranžové a hnědé barvy. Kolem sousoší jsou zvlněné rastrové pásy. V dolní části budovy je opticky proměnlivou barvou vytištěna kruhová plocha s monogramem Republiky československé „RČS“ a lipovými lístky. Proměnlivá barva se v závislosti na úhlu dopadu světla mění ze zelené na zlatavou. Vpravo od budovy jsou tiskem z hloubky vytištěny lipové listy v odstínech hnědé barvy. Při spodním okraji bankovky vlevo je drobným písmem vytištěno tiskem z hloubky v barvě hnědé jméno autorky výtvarného návrhu bankovky „EVA HAŠKOVÁ INV.“, vpravo jméno rytce „MARTIN SRB SC.“.
(2)
V pravé části tiskového obrazce je ve dvou řádcích umístěn text slovně označující nominální hodnotu bankovky „STO KORUN ČESKÝCH“, pod ním je ve dvou řádcích uveden název emisní bankybanky „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“. Plocha písmen slova STO je vyplněna opakujícím se mikrotextem „STO“. Vpravo od monogramu je označení představitele emisní bankybanky slovem „GUVERNÉR“ a faksimile jeho podpisu. Letopočet vydání bankovky „2019“ je umístěn vlevo od monogramu. Na pásu při pravém okraji bankovky je negativně vyznačeno číslo „100“ a opakující se mikrotext „100“. Všechny uvedené texty jsou vytištěny tiskem z hloubky v barvě tmavě hnědé. Podtisk bankovky je vytištěn tiskem z plochy s drobným rastrem v odstínech žluté a oranžové barvy s opakujícím se mikrotextem „ČNB 100“.
(3)
V horní části kuponu je vytištěno tiskem z hloubky v odstínech žluté a hnědé barvy hodnotové číslo „100“ označující nominální hodnotu bankovky. Plocha číslic je vyplněna opakujícím se mikrotextem „AR“. V dolní části kuponu je vytištěn v kruhové ploše tiskem z hloubky v barvě hnědé český heraldický lev se srdečním štítem se znakem Slovenska. V kruhové ploše se lvem je umístěn skrytý obrazec, který při určitém úhlu dopadu světla vytváří tmavé nebo světlé číslo „100“.
§ 4
(1)
Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěna alegorická hlava Republiky s náznakem frygické čapky z průčelí budovy Státní tiskárny cenin v Praze. Vlevo od portrétu je vytištěno průčelí tzv. Schebkova paláce v Praze, někdejšího sídla Bankovního úřadu ministerstva financí a Národní bankybanky Československé. Hlavu zprava částečně překrývá vavřínová ratolest. Pod ratolestí je umístěn velký státní znak České republiky. Pod hlavou je umístěn text „1919“ a „2019“. Průčelí Schebkova paláce, portrét, kontura vavřínové ratolesti a státní znak jsou vytištěny tiskem z hloubky v odstínech šedé a hnědé barvy. Na pásu při levém okraji bankovky je negativně vyznačeno číslo „100“ a opakující se mikrotext „100“. Souběžně se spodní stranou bankovky je dole umístěn nápis „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“. Při spodním okraji bankovky je drobným písmem vlevo vytištěn nápis „© ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“, uprostřed „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, STÁTNÍ PODNIK, PRAHA“ a vpravo jméno rytce „MARTIN SRB SC.“. Při dolním a pravém okraji tiskového obrazce jsou zvlněné rastrové pásy s opakujícím se pozitivním a negativním mikrotextem se jmény představitelů centrální bankybanky v letech 1919 až 2019. Všechny uvedené části tiskového obrazce a výplně hlubotiskových kontur jsou vytištěny tiskem z plochy v odstínech žluté, oranžové, šedé a hnědé barvy.
(2)
V horní části kuponu je vytištěno tiskem z plochy v odstínech šedé, žluté a oranžové barvy hodnotové číslo „100“ označující nominální hodnotu bankovky. Plocha číslic je vyplněna v horní části drobným rastrem a v dolní části opakujícím se mikrotextem „100“. Podtisk bankovky je vytištěn tiskem z plochy s drobným rastrem v odstínech žluté, oranžové a šedé barvy s opakujícím se mikrotextem „ČNB 100“ a „1919“ „2019“.
(3)
Označení série bankovky dvěma velkými písmeny abecedy a dvojmístným číslem a šestimístné pořadové číslo bankovky je vytištěno ve vodorovném směru vpravo dole a vlevo nahoře. Obě označení série a pořadová čísla bankovky jsou vytištěna tiskem z výšky v barvě černé.
§ 5
Vyobrazení bankovky je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. ledna 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 20/2019 Sb.
Vyobrazení pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2019 ke 100. výročí budování československé měny
(lícní a rubová strana)
6.2MB
6.5MB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní pomoci v celních otázkách
Vyhlášeno 24. 1. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 1. 2019, částka 2/2019
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Působnost smlouvy
* Článek 3 - Rozsah všeobecné pomoci
* Článek 4 - Technická spolupráce a pomoc
* Článek 5 - Konkrétní typy informací
* Článek 6 - Zvláštní druhy pomoci
* Článek 7 - Pomoc při uplatňování a vymáhání celních předpisů
* Článek 8 - Pomoc při vyměření dovozních a vývozních cel a daní
* Článek 9 - Předávání žádostí
* Článek 10 - Spisy a informace
* Článek 11 - Vyřizování žádostí
* Článek 12 - Experti a svědci
* Článek 13 - Účast úředníků na celním území druhé smluvní strany
* Článek 14 - Použití informací
* Článek 15 - Ochrana osobních údajů
* Článek 16 - Vynětí
* Článek 17 - Náklady
* Článek 18 - Plnění smlouvy
* Článek 19 - Uplatňování
* Článek 20 - Vstup v platnost
* Článek 21 - Ukončení platnosti
* Článek 22 - Revize
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 1. 2019
2
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. listopadu 2012 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní pomoci v celních otázkách.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 20 dne 30. ledna 2019.
České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
SMLOUVA MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
BRAZILSKOU FEDERATIVNÍ REPUBLIKOU
O VZÁJEMNÉ SPRÁVNÍ POMOCI V CELNÍCH OTÁZKÁCH
Česká republika
a
Brazilská federativní republika
(dále jen „smluvní strany“),
BEROUCE V ÚVAHU, že porušování celních předpisů poškozuje bezpečnost smluvních stran a jejich ekonomické, obchodní, fiskální, sociální, kulturní a zdravotní zájmy;
BEROUCE V ÚVAHU důležitost přesného vyměřování cel a dalších daní vybíraných při dovozu nebo vývozu a zajištění řádného prosazování zákazů, omezení a kontrolních opatření celními správami ve vztahu k určitému zboží;
UZNÁVAJÍCE potřebu mezinárodní spolupráce v otázkách spojených s uplatňováním a prosazováním svých celních předpisů;
BEROUCE V ÚVAHU zvyšující se celosvětovou obavu o bezpečnost a usnadňování mezinárodního dodavatelského řetězce a usnesení Rady pro celní spolupráci z června 2002 reagující na tento problém;
UZNÁVAJÍCE důležitost dosažení rovnováhy mezi dodržováním předpisů a usnadňováním obchodu s cílem zajistit plynulý tok zákonného obchodu a posílit schopnost vlád zajistit ochranu společnosti a státních příjmů;
JSOUCE PŘESVĚDČENY, že mezinárodní obchod bude usnadněn přijetím moderních kontrolních technik, jako je řízení rizika, celními správami;
UZNÁVAJÍCE, že mezinárodní výměna informací je základní součástí účinného řízení rizika a že tato výměna informací by měla být založena na jasných právních ustanoveních;
S OHLEDEM na příslušné nástroje Rady pro celní spolupráci, a to zejména na Doporučení o vzájemné správní pomoci z 5. prosince 1953;
S OHLEDEM i na mezinárodní úmluvy obsahující zákazy, omezení a kontrolní opatření ve vztahu k určitému zboží;
DOHODLY SE takto:
Článek 1
Definice
Pro účely této smlouvy:
1.
„Celní správa“ znamená v České republice Generální ředitelství cel a jím pověřené celní orgány a v Brazilské federativní republice Federální sekretariát pro státní příjmy;
2.
„Celní předpisy“ znamenají ustanovení právních předpisů uplatnitelná či vymahatelná celní správou smluvní strany v souvislosti s dovozem, vývozem, překládkou, tranzitem, skladováním a pohybem zboží, včetně ustanovení právních předpisů týkajících se opatření k zákazu, omezení a kontrole;
3.
„Delikt“ znamená jakékoli porušení nebo pokus o porušení celních předpisů smluvní strany;
4.
„Mezinárodní dodavatelský řetězec“ znamená veškeré procesy zahrnuté v přeshraničním pohybu zboží z místa původu do místa konečného určení;
5.
„Osoba“ znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu;
6.
„Úředník“ znamená jakéhokoliv úředníka celní správy nebo jiného státního úředníka určeného celní správou;
7.
„Informace“ znamenají veškeré údaje, ať již zpracované, či analyzované nebo nezpracované, a dokumenty, zprávy a další sdělení v jakémkoli formátu, včetně elektronického, nebo jejich ověřené kopie;
8.
„Žádající celní správa“ znamená celní správu, která žádá pomoc;
9.
„Dožadovaná celní správa“ znamená celní správu, od které je pomoc požadována;
10.
„Omamné a psychotropní látky“ znamenají látky uvedené na seznamu I, II a IV Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z 30. března 1961 a látky uvedené na seznamu I, II, III, IV Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z 21. února 1971;
11.
„Prekurzory“ znamenají látky a jejich soli uvedené v seznamu I a II Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988;
12.
„Exempláře CITES“ znamenají ohrožené druhy volně žijících živočichů a rostlin uvedené v Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (Washington D.C. 3.3.1973);
13.
„Osobní údajOsobní údaj“ znamená veškeré informace vztahující se k určené nebo určitelné fyzické osobě;
14.
„Policejním orgánem“ se rozumí v České republice Policie České republiky, v Brazilské federativní republice Federální Policie.
Článek 2
Působnost smlouvy
1.
Smluvní strany si budou prostřednictvím celních správ a za podmínek uvedených v této smlouvě vzájemně poskytovat správní pomoc pro uplatňování celních předpisů a pro prevenci, šetření a boj proti deliktům a pro zajištění bezpečnosti mezinárodního dodavatelského řetězce.
2.
Tato smlouva neupravuje vymáhání cel, daní a ostatních dávek na území dožádané smluvní strany, k jejichž úhradě vznikla povinnost na území dožadující smluvní strany.
3.
Jakákoli činnost prováděná smluvní stranou podle této smlouvy bude v souladu s ustanoveními právních předpisů a v mezích pravomocí její celní správy a dostupných zdrojů.
4.
Tato smlouva se nedotýká jiných mezinárodních smluv, jimiž jsou smluvní strany vázány a nezahrnuje ani poskytování právní pomoci ve věcech trestních, která náleží do působnosti justičních orgánů.
5.
Ustanovení této smlouvy nebudou zakládat právo jakékoli osoby získávat, potlačovat nebo vylučovat jakékoli důkazy nebo zdržovat vykonání žádosti.
Článek 3
Rozsah všeobecné pomoci
1.
Celní správy si budou, na požádání nebo z vlastní iniciativy, vzájemně poskytovat pomoc prostřednictvím výměny informací, která pomůže zajistit správné uplatňování celních předpisů a prevenci, šetření a potírání deliktů, které se týkají zejména:
a)
výběru cel a správného určení celní hodnoty zboží a jeho sazebního zařazení;
b)
dodržování opatření týkajících se zákazu, omezení, preferenčního zacházení nebo osvobození ve spojení s dovozem, vývozem, tranzitem zboží nebo jinými celními režimy;
c)
dodržování předpisů týkajících se exemplářů CITES;
d)
uplatňování pravidel týkajících se nepreferenčního původu zboží;
e)
prevence a potírání deliktů a nedovoleného obchodování s omamnými a psychotropními látkami.
2.
Při získávání informací jedná dožádaná celní správa svým jménem.
Článek 4
Technická spolupráce a pomoc
1.
Na požádání poskytne dožadovaná celní správa veškeré informace o celních předpisech a postupech uplatnitelných její smluvní stranou a týkajících se deliktu.
2.
Každá celní správa bude na základě žádosti nebo z vlastní iniciativy sdělovat veškeré informace týkající se:
a)
nových technik vymáhání, které prokázaly svoji účinnost;
b)
nových trendů, prostředků nebo metod páchání deliktů;
c)
zboží, o kterém je známo, že je předmětem deliktů, jakož i o metodách přepravy a uskladňování tohoto zboží;
d)
osob, které se dopustily nebo jsou podezřelé, že se dopouštějí nebo dopustí spáchání deliktu;
e)
veškerých dalších údajů a statistik, které mohou pomoci celním správám s hodnocením rizika pro účely kontroly a podpory.
Článek 5
Konkrétní typy informací
1.
Na požádání poskytne dožadovaná celní správa žádající celní správě, která má důvod k pochybám o přesnosti informací jí poskytnutých v celní věci, informace týkající se následujících skutečností:
a)
zda zboží dovezené na území žádající smluvní strany bylo vyvezeno z území dožadované smluvní strany v souladu s celními předpisy;
b)
zda zboží vyvezené z území žádající smluvní strany bylo dovezeno na území dožadované smluvní strany v souladu s celními předpisy; nebo
c)
zda zboží v tranzitu na území jedné ze smluvních stran bylo v tranzitu v souladu s celními předpisy.
2.
Pokud bude požadováno, bude informace obsahovat případné celní postupy uplatněné na toto zboží, a zejména postupy, které byly použity pro propuštění tohoto zboží.
Článek 6
Zvláštní druhy pomoci
Na požádání bude dožadovaná celní správa v možném rozsahu sledovat a poskytovat žádající celní správě informace o:
a)
osobách, které se dopustily nebo jsou podezřelé, že zamýšlejí spáchat delikt na území žádající smluvní strany, zejména o těch, které přijíždějí na území nebo vyjíždějí z území dožadované smluvní strany;
b)
zboží v tranzitu, poštovním styku a uskladněném zboží, o němž má žádající celní správa důvodné podezření z nedovoleného obchodu na celním území své smluvní strany;
c)
místech, o kterých je známo, nebo existuje důvodné podezření, že jsou používána ke spáchání deliktu na území žádající smluvní strany;
d)
dopravních prostředcích, včetně kontejnerů a poštovních zásilek, které byly použity, nebo existuje důvodné podezření, že byly použity ke spáchání deliktu na území žádající smluvní strany;
e)
činnostech, které mohou být spojeny s nedovoleným obchodem s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory;
f)
činnostech, které mohou být spojeny s nedovoleným obchodem s exempláři CITES.
Článek 7
Pomoc při uplatňování a vymáhání celních předpisů
1.
Celní správy si vzájemně poskytnou z vlastní iniciativy nebo na požádání informace o plánovaných, probíhajících nebo ukončených Činnostech, které zakládají opodstatněné podezření, že byl spáchán nebo bude spáchán delikt na území dotčené smluvní strany.
2.
V situacích, kdy by mohlo dojít ke značnému poškození hospodářství, veřejného zdraví, vnitřní bezpečnosti, včetně bezpečnosti mezinárodního dodavatelského řetězce nebo jiných důležitých zájmů jedné smluvní strany, poskytne druhá smluvní strana, kdykoli to bude možné, tyto informace z vlastní iniciativy a neprodleně.
3.
Celním správám jinak nic v této smlouvě nebrání poskytovat zvláštní iniciativy informace o činnostech, které by mohly vést k deliktům na území druhé smluvní strany.
Článek 8
Pomoc při vyměření dovozních a vývozních cel a daní
Na požádání poskytne dožadovaná celní správa informace s cílem pomoci žádající celní správě při správném uplatňování celních předpisů.
Článek 9
Předávání žádostí
1.
Žádosti o pomoc podle této smlouvy si budou přímo předávat dotčené celní správy. Každá celní správa určí oficiální kontaktní místo za tímto účelem a poskytne o něm veškeré podrobnosti.
2.
Žádosti o pomoc podle této smlouvy budou zasílány písemně nebo za použití technických prostředků komunikace a budou k nim přiloženy veškeré informace považované za užitečné pro splnění takových žádostí. Dožádaná celní správa může požadovat písemné potvrzení žádostí vytvořených za použití technických prostředků komunikace. Pokud to budou vyžadovat okolnosti, mohou být neformální žádosti předloženy ústně. Takové žádosti budou co nejdříve potvrzeny písemně, nebo pokud je to přijatelné pro dožadovanou i žádající celní správu, za použití technických prostředků komunikace.
3.
Žádost bude předložena buď v oficiálním jazyce státu dožadované smluvní strany, nebo v angličtině. Veškeré dokumenty přiložené k žádosti budou v nezbytném rozsahu přeloženy do angličtiny.
4.
Žádosti zaslané podle odstavce 2 tohoto článku budou obsahovat tyto náležitosti:
a)
název žádající celní správy;
b)
věc, o kterou se jedná, druh požadované pomoci a odůvodnění žádosti;
c)
stručný popis prověřované věci a platná ustanovení právních předpisů; a
d)
jména a adresy osob, kterých se žádost týká, pokud jsou známy.
5.
Pokud žádost nesplňuje formální náležitosti, může být vyžadována její oprava, doplnění nebo podání nové žádosti; přijetí předběžných opatření tím není dotčeno.
6.
V případě, kdy žádající celní správa požaduje, aby byl použit určitý postup nebo metodika, splní dožadovaná celní správa tuto žádost, pokud není v rozporu s platnými právními předpisy dožadované smluvní strany.
Článek 10
Spisy a informace
1.
Pokud jsou v rámci spolupráce podle této smlouvy předávány kopie spisů, dokumentů a dalších materiálů, tyto kopie jsou řádně ověřeny.
2.
Žádající celní správa si může vyžádat originály spisů, dokumentů a dalších materiálů pouze za výjimečných okolností, kdy by ověřené kopie nebyly dostačující. Dožadovaná celní správa může poskytnout tyto originály spisů, dokumentů a dalších materiálů za předpokladu, že žádající celní správa souhlasí s dodržením veškerých podmínek a požadavků určených dožadovanou smluvní stranou.
3.
Předané originály spisů, dokumentů a dalších dokumentů budou navráceny co nejdříve, práva dožadované celní správy nebo třetích stran k těmto originálům zůstanou nedotčena. Na požádání budou originály vráceny neprodleně.
4.
Dožadovaná celní správa dodá společně s poskytnutými informacemi veškeré nezbytné pokyny pro jejich výklad nebo využití.
Článek 11
Vyřizování žádostí
1.
Dožadovaná celní správa přijme veškerá přiměřená opatření k vyřízení žádosti v přiměřeném čase a v případě nutnosti bude iniciovat všechna nezbytná opatření pro její vykonání.
2.
Pokud dožadovaná celní správa nemá požadovanou informaci, přijme veškerá nezbytná opatření pro získání této informace. Pokud to bude nezbytné, může pomoci dožadované celní správě při poskytování pomoci jiný příslušný orgán této smluvní strany. Nicméně odpovědi na žádosti budou sdělovány pouze dožadovanou celní správou.
3.
V případech, kdy dožadovaná celní správa není orgánem příslušným pro splnění žádosti, žádost buď neprodleně předá příslušnému orgánu, který odpoví na žádost podle svých pravomocí v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvní strany, nebo poradí žádající celní správě vhodný postup, který je nutné použít ve spojitosti s takovou žádostí.
4.
Dožadovaná celní správa v souladu s její národní legislativou provede na požádání celní správy druhé smluvní strany veškerá nezbytná šetření, včetně vyslechnutí expertů a svědků nebo osob podezřelých ze spáchání deliktu, a vykoná ověření, kontroly a dotazování ve spojitosti se záležitostmi uváděnými v této smlouvě.
5.
Výsledky těchto šetření, ověřování, kontrol a dotazování budou žádající celní správě sděleny co nejdříve.
Článek 12
Experti a svědci
1.
Na požádání může dožadovaná celní správa zmocnit své úředníky, aby vystoupili před soudem nebo tribunálem na území žádající smluvní strany jako experti nebo svědci ve věci týkající se uplatňování celních předpisů.
2.
V žádosti o vystoupení celních úředníků jako expertů nebo svědků musí být jasně definováno, v jakém případu a v jaké úloze mají úředníci vystoupit.
Článek 13
Účast úředníků na celním území druhé smluvní strany
1.
Na písemnou žádost a za podmínek, které sama stanoví, může dožadovaná celní správa povolit přítomnost úředníků žádající celní správy na území dožádané smluvní strany v případech, kdy její úředníci provádějí šetření deliktů, které jsou předmětem zájmu žádající smluvní strany, včetně jejich přítomnosti při těchto šetřeních.
2.
Úředníci žádající celní správy vystupují na území dožadované smluvní strany výhradně ve funkci poradce. Odstavec 1 nedává těmto úředníkům žádná zákonná oprávnění, která jsou svěřena celním úředníkům dožadované celní správy v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
3.
Úředníci žádající celní správy, nacházející se na celním území druhé smluvní strany za podmínek uvedených v odstavci 1, musí být vždy schopni prokázat svou úřední funkci. Uvedení úředníci nesmí nosit uniformu ani zbraň.
4.
Úředníkům uvedeným v odstavci 1 bude poskytnuta stejná ochrana, jakou požívají úředníci celní správy druhé smluvní strany v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy této smluvní strany, přičemž jsou odpovědni za jakékoliv protiprávní jednání, kterého by se mohli dopustit.
5.
Na žádost bude dožadující celní správa informována o čase a místě konání akce, jež má být provedena na základě žádosti o pomoc, aby tato akce mohla být koordinována.
Článek 14
Použití informací
1.
Veškeré informace sdělené podle této smlouvy budou využívány příslušnými úředníky a pouze k účelům a za podmínek stanovených v této smlouvě. K jiným účelům mohou být tyto informace použity pouze na základě písemného souhlasu celní správy, která je poskytla a budou podléhat jakýmkoli omezením stanoveným touto celní správou.
2.
Veškeré informace sdělené podle této smlouvy se budou řídit závazkem dodržování úředního tajemství a budou podléhat nejméně stejné ochraně jako stejný druh informací podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů žádající smluvní strany.
3.
Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se nebudou vztahovat na případy porušení právních předpisů spojených s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory a exempláři CITES. Tyto informace mohou být sdělovány jiným orgánům žádající smluvní strany přímo se zabývajícími bojem proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory a exempláři CITES. Kromě toho mohou být informace týkající se porušení právních předpisů spojených s veřejným zdravím, veřejným pořádkem, vnitřní bezpečností nebo ochranou životního prostředí smluvní strany, jejíž celní správa obdržela tyto informace, předány příslušným státním orgánům, které se těmito záležitostmi zabývají.
4.
Tato smlouva se nedotýká závazků celních správ vyplývajících z mezinárodních smluv a právních předpisů, kterými jsou vázány.
5.
Ustanovení odstavce 1 nebude bránit použití informací v soudních nebo správních řízeních následně zahájených pro porušení celních předpisů. Takové použití je možné na základě písemného souhlasu celní správy, která tyto informace poskytla.
6.
V souladu s účely a v rámci působnosti této smlouvy mohou smluvní strany použít získané informace jako důkaz:
a)
ve svých důkazních protokolech, zprávách a svědectvích a
b)
při soudních řízeních a v obviněních předložených soudům.
Článek 15
Ochrana osobních údajů
Ochrana předávaných osobních údajůosobních údajů bude podléhat vnitrostátním právním předpisům států smluvních stran, pokud pravidla uvedená v tomto článku nestanoví jinak:
a)
osobní údajeosobní údaje, které žádající celní správa získala, mohou být využity jen pro účely této smlouvy. Dožadovaná celní správa je oprávněna stanovit podmínky použití předaných osobních údajůosobních údajů. Žádající celní správa musí tyto podmínky respektovat;
b)
osobní údajeosobní údaje nebudou předány, pokud by jejich předání nebo zamýšlené použití bylo v rozporu s právními předpisy státu jedné ze smluvních stran, zejména předpisů upravujících ochranu osobních údajůosobních údajů. Na požádání bude žádající celní správa informovat dožadovanou celní správu o využití přijatých osobních údajůosobních údajů a o dosažených výsledcích;
c)
žádající celní správa může osobní údajeosobní údaje dále předat pouze policejním orgánům, a v případě, že jsou potřebné pro účely trestního řízenítrestního řízení státnímu zástupci a soudnímu orgánu. Jiným orgánům mohou být poskytnuty jen v případě, že s tím dožadovaná celní správa vysloví souhlas a vnitrostátní právní předpisy závazné pro orgány, které takové údaje přijmou, toto předání dovolují;
d)
dožadovaná celní správa odpovídá za správnost a platnost předaných osobních údajůosobních údajů. Zjistí-li, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které vzhledem ke své povaze neměly být předány, musí o této skutečnosti neprodleně informovat žádající celní správu. Žádající celní správa, případně též jiný orgán, jemuž byly informace předány, tyto osobní údajeosobní údaje podle okolností případu bez zbytečného odkladu opraví, doplní nebo provede jejich likvidaci;
e)
dožadovaná celní správa poskytne spolu s osobními údajiosobními údaji informaci o lhůtě, ve které bude provedena jejich likvidace na základě právních předpisů platných na území předávající smluvní strany. Žádající celní správa provede likvidaci přijatých osobních údajůosobních údajů, jakmile pomine účel, pro který mohou být tyto údaje použity v souladu s touto smlouvou;
f)
na žádost osoby, o níž byly údaje předány, podanou příslušnému orgánu jedné smluvní strany tento orgán po předchozím písemném souhlasu druhé smluvní strany poskytne informace o předaných údajích a o jejich zamýšleném použití za předpokladu, že tomu nebrání vnitrostátní právní předpisy smluvní strany, na jejímž území tato osoba o poskytnutí informace požádala. Nicméně takové informace nebudou poskytnuty, pokud veřejný zájem převyšuje zájem dotčené osoby.
g)
celní orgány vedou evidenci o předání a přijetí osobních údajůosobních údajů realizovaných na základě této smlouvy;
h)
celní orgány přijmou taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajůmosobním údajům, k jejich změně, zničení, poškození či k neoprávněnému přenosu, jakož i k jejich jinému neoprávněnému zpracování či zneužití;
i)
zacházení s osobními údajiosobními údaji poskytnutými podle této dohody bude podléhat dohledu v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvní strany.
Článek 16
Vynětí
1.
Pokud by pomoc požadovaná podle této smlouvy mohla porušit suverenitu, zákony a mezinárodní smluvní závazky, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví, veřejný pořádek, potírání trestné činnosti nebo jiný podstatný národní zájem dožadované smluvní strany, nebo ohrozit obchodní nebo profesionální zájmy, může být tato pomoc dožadovanou celní správou odmítnuta nebo poskytnuta podle podmínek, které si tato strana sama stanoví.
2.
Pokud celní správa jedné smluvní strany požádá o pomoc, kterou by sama nebyla schopna poskytnout, pokud by o to byla požádána celní správou druhé smluvní strany, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. Vyhovění takové žádosti bude na úvaze dožádané celní správy.
3.
Pomoc může být odložena, pokud existují důvody k přesvědčení, že naruší probíhající šetření, stíhání nebo řízení. V takovém případě bude dožadovaná celní správa konzultovat s žádající celní správou, zda pomoc může být poskytnuta za podmínek případně stanovených dožadovanou celní správou.
4.
Pokud dožadovaná celní správa dospěje k názoru, že náklady nutné na splnění žádosti jsou zjevně nepřiměřené v poměru k předpokládanému užitku pro žádající celní správu, oznámí tento závěr žádající celní správě. Požadovaná pomoc může být odmítnuta, pokud žádající celní správa neposkytne informace vyvracející tento závěr.
5.
V případě odmítnutí nebo odložení pomoci budou předloženy důvody k odmítnutí nebo odložení.
Článek 17
Náklady
1.
Smluvní strany nebudou uplatňovat nároky na úhradu nákladů vzniklých při plnění této smlouvy. Nicméně na žádost budou výdaje na experty, svědky, tlumočníky a překladatele, kteří nejsou státními zaměstnanci, uhrazeny žádající smluvní stranou.
2.
Pokud budou pro splnění žádosti nutné podstatné a neobvyklé výdaje, budou smluvní strany konzultovat za účelem stanovení podmínek, za kterých bude žádost provedena, a způsobu, jakým budou náklady hrazeny.
Článek 18
Plnění smlouvy
1.
Celní správy budou:
a)
komunikovat přímo za účelem řešení záležitostí vyplývajících z této smlouvy;
b)
po konzultacích vydávat vnitřní předpisy nezbytné pro plnění této smlouvy;
c)
snažit se ve vzájemné shodě řešit problémy nebo otázky vznikající z výkladu nebo uplatňování této smlouvy.
2.
Celní správy se mohou dohodnout na podrobném uplatňování ustanovení s ohledem na řádné provádění této smlouvy.
3.
Spory vzniklé při provádění této smlouvy, pro které nelze nalézt žádné řešení, budou urovnány diplomatickou cestou.
Článek 19
Uplatňování
Tato smlouva bude platná pro území obou smluvních stran tak, jak jsou definována v ustanoveních národních právních předpisů.
Článek 20
Vstup v platnost
Tato smlouva vstoupí v platnost tři měsíce poté, co si smluvní strany vymění diplomatickou cestou písemné oznámení o tom, že byly naplněny požadavky stanovené jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost.
Článek 21
Ukončení platnosti
1.
Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran však může Smlouvu vypovědět zasláním písemné výpovědi diplomatickou cestou. Smlouva pozbývá platnosti prvním dnem po uplynutí tří měsíců od data oznámení písemné výpovědi druhé smluvní straně.
2.
Řízení probíhající v době ukončení platnosti budou nicméně dokončena v souladu s ustanoveními této smlouvy.
3.
Ukončením platnosti této smlouvy nezaniká povinnost zachování důvěrnosti podle čl. 14 odst. 2 této smlouvy.
Článek 22
Revize
Celní správy se sejdou k revizi této smlouvy podle potřeby nebo po pěti letech od vstupu Smlouvy v platnost, pokud se nebudou vzájemně písemně informovat o tom, že revize není nutná.
NA DŮKAZ TOHO podepsaní, plně k tomu zmocnění, podepsali tuto smlouvu.
DÁNO v Praze, dne 1. listopadu 2012, ve dvou původních vyhotoveních, v jazyce českém, portugalském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě sporu o výklad Smlouvy se použije anglické znění.
Za
Českou republiku
JUDr. Ing. Pavel Novotný v. r.
generální ředitel
Generálního ředitelství cel
Za
Brazilskou federativní republiku
George Monteiro Prata v. r.
mimořádný a zplnomocněný
velvyslanec Brazilské federativní
republiky v České republice |
Nález č. 19/2019 Sb. | Nález č. 19/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2018 sp. zn. Pl. ÚS 42/18 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a o zlepšení vzhledu města
Vyhlášeno 24. 1. 2019, částka 8/2019
19
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 42/18 dne 11. prosince 2018 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a o zlepšení vzhledu města, za účasti statutárního města Mostu, se sídlem Radniční 1/2, Most, zastoupeného JUDr. Tomášem Kindlem, advokátem, se sídlem Blatenská 3218/83, Chomutov,
takto:
Ustanovení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a o zlepšení vzhledu města, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Josef Fiala. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 18/2019 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 18/2019 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
Vyhlášeno 24. 1. 2019, částka 8/2019
18
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 16. ledna 2019
o vydání cenového rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 3, § 6 a 12 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 9/2018 ze dne 18. prosince 2018, kterým se mění Cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2018 ze dne 25. září 2018, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie.
Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 9/2018 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 19. prosince 2018, v částce 12. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2019.
Za Radu Energetického regulačního úřadu:
Ing. Outrata v. r.
Ing. Pokorný v. r.
Ing. Vlk v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 17/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 17/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 II, FIX %
Vyhlášeno 24. 1. 2019, částka 8/2019
17
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 22. listopadu 2018,
jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 II, FIX %
Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního státního dluhopisu České republiky, 2019-2025 II, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1.
Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí
Název: Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2019-2025 II, FIX %
Zkrácený název: SD-R ČR, FIX %, 25 II
Pořadové číslo emise: 107.
Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká)
Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty
Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele
Kategorie dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 21. 1. 2019
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 4. 2024
Datum emise: 1. 4. 2019
Datum splatnosti: 1. 4. 2025
Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou
Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA)
ISIN: CZ0001005631
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo.
3.
Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“).
4.
Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5.
Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno.
6.
Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých).
7.
Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
8.
Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributorem k datu počátku lhůty pro upisování emise je Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva.
9.
Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 1 000 000 (slovy: jeden milion) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 1 000 000 (slovy: jeden milion) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 20. 3. 2019. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici.
10.
Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen kdykoli na žádost emitenta uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají.
11.
V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora.
12.
Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 15. 3. 2019, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve.
13.
Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty.
14.
O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů.
15.
Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 2. 3. 2025 vylučují.
16.
Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 1. 4. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2020 (tento den vyjímaje) ve výši 0,50 % p. a., druhé výnosové období od 1. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., třetí výnosové období od 1. 4. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje) ve výši 1,50 % p. a., čtvrté výnosové období od 1. 4. 2022 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2023 (tento den vyjímaje) ve výši 2,00 % p. a., páté výnosové období od 1. 4. 2023 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2024 (tento den vyjímaje) ve výši 2,50 % p. a. a šesté výnosové období od 1. 4. 2024 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2025 (tento den vyjímaje) ve výši 4,50 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 4. příslušného roku počínaje rokem 2020, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek.
17.
Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek.
18.
První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 4. 2019 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2020 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2020. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře.
19.
Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. počínaje rokem 2020. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2020 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2020.
20.
Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje.
21.
Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
22.
Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“):
Období pro podávání žádostí o předčasné splacení| Datum předčasného splacení
---|---
Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
3\\. 2. 2020| 28\\. 2. 2020| 1\\. 4. 2020
1\\. 2. 2021| 26\\. 2. 2021| 1\\. 4. 2021
1\\. 2. 2022| 28\\. 2. 2022| 1\\. 4. 2022
1\\. 2. 2023| 28\\. 2. 2023| 1\\. 4. 2023
1\\. 2. 2024| 29\\. 2. 2024| 1\\. 4. 2024
Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
23.
Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 4. 2025, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2025. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení.
24.
Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států.
25.
Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek.
26.
Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby.
27.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+.
28.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky.
29.
Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.
30.
Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů.
31.
Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů.
32.
Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva.
33.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká.
34.
Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 16/2019 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 16/2019 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 2018 sp. zn. Pl. ÚS 41/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 1. 2019, částka 7/2019
* Odůvodnění
* I. - Obsah návrhu na zrušení ustanovení zákona
* II. - Vyjádření účastníků, vedlejších účastníků a dalších osob k obsahu návrhu
* III. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení
* IV. - Legislativní proces přijetí napadených ustanovení
* V. - Dikce napadených ustanovení
* VI. - Meritorní přezkum návrhu
* VII. - Závěr
16
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 41/17 dne 27. listopadu 2018 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem, AK se sídlem Ječná 548/7, Praha 2 - Vinohrady, na zrušení ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) a § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovení § 46a odst. 9 a § 73 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Veřejné ochránkyně práv jako vedlejšího účastníka řízení,
takto:
I.
Ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) a § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
II.
Ustanovení § 46a odst. 9 a § 73 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
Obsah návrhu na zrušení ustanovení zákona
1.
Skupina 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále též jen „navrhovatelé“) navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zrušil ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) a ustanovení § 172 odst. 6. Skupina senátorů dále navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil ustanovení § 46a odst. 9 s ustanovením § 73 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“). Návrh byl tematicky rozdělen podle napadených ustanovení do dvou samostatných celků: na otázku ústavnosti zastavení řízení správním orgánem v některých věcech o povolení pobytu v České republice [viz výše § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců] cizincům, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů České republiky, a na otázku ústavnosti limitace soudního přezkumu v některých věcech, v nichž došlo k ukončení omezení osobní svobody (ukončení zajištění osoby, ukončení nepovolení vstupu na území České republiky z přijímacího střediska na mezinárodním letišti; viz zbylá tři ustanovení výše).
2.
Napadené ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců umožňuje zastavení řízení o povolení k pobytu, jestliže cizinec ze třetí země, který je rodinným příslušníkem občana České republiky (dále též „cizinec-rodinný příslušník občana České republiky“ nebo též jen „žadatel“), požádal o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému pobytu, přestože v době podání žádosti neměl oprávnění pobývat na území České republiky. K zastavení řízení podle tohoto ustanovení dochází i v případě, že cizinec-rodinný příslušník občana České republiky požádal o zmíněná pobytová oprávnění v době platnosti výjezdního příkazu. Podle téhož ustanovení se uvedená pravidla neuplatní v případě podání žádosti v době platnosti výjezdního příkazu vydaného po uplynutí oprávnění k pobytu na základě doplňkové ochrany nebo v případě, že se cizinec sám vzdá azylu.
3.
Navrhovatelé namítají, že toto ustanovení obsahuje legislativní chybu. Ustanovení odst. 1 § 169r zákona o pobytu cizinců obsahuje výčet důvodů zastavení správního řízení spočívajících v konání či nekonání cizince, přičemž v návětí prvního odstavce jsou slova „jestliže cizinec“ a pod některými písmeny se pokračuje celou větou uvozenou vztažným zájmenem „který“; pod jinými se pokračuje přímo slovesem. V předmětné normě sub j), začínající oním vztažným zájmenem, však věta není ukončena, což evokuje dvojí interpretaci. Buď v textu zájmeno přebývá, nebo v neukončené větě chybí další podmínka pro zastavení řízení.
4.
Předmětné ustanovení nelze podle navrhovatelů použít i pro rozpor s unijním právem. Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) vztahující se k právu volného pohybu totiž platí, že samotný neoprávněný vstup nebo neoprávněný pobyt nepředstavují dostatečný důvod pro omezení práva volného pohybu rodinného příslušníka občana Evropské unie. Popsaný rozpor s unijním právem je zřejmě důvodem, proč se napadené ustanovení vztahuje pouze na cizince-rodinné příslušníky občanů České republiky (viz bod 2 výše).
5.
Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že práva ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (dále jen „směrnice č. 2004/38“) se vztahují i na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud žádá o povolení k pobytu v tom členském státě Evropské unie, jehož občanství dotyčný občan Evropské unie má. Jedná se též o situaci, ve které občan Evropské unie využil právo volného pohybu po jiných členských státech a vrací se do svého domovského státu s cizincem ze země mimo Evropskou unii, který se v mezidobí stal jeho rodinným příslušníkem. Pokud členský stát Evropské unie zamezuje získání povolení k pobytu tomuto cizinci, upírá tím podle judikatury Soudního dvora současně i občanu Evropské unie možnost skutečně využít podstatné části svých statusových práv.
6.
Ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců znemožněním legalizace pobytu cizinců-rodinných příslušníků občanů České republiky zakládá ve stanovených situacích nerovné zacházení mezi těmito cizinci a rodinnými příslušníky občanů jiných států Evropské unie. Znemožňuje vydat povolení k pobytu cizinci-rodinnému příslušníkovi občana České republiky, který pobývá v České republice, přestože nemá oprávnění zde pobývat, nebo má výjezdní příkaz. Výjezdní příkaz není - podle navrhovatelů - správním aktem, který by zakládal povinnost cizince vycestovat z České republiky. Podle ustanovení § 67 zákona o pobytu cizinců přitom například platí, že žádost o povolení k trvalému pobytu může podat za tam stanovených podmínek cizinec, který v České republice pobývá po skončení řízení o mezinárodní ochraně. Nelze tedy tvrdit, že by podávání žádostí o povolení k pobytu s výjezdním příkazem bylo obecně nepřípustné.
7.
Osoby, na které napadené ustanovení dopadá, mají reálně dvě možnosti. Buď musí vycestovat z území České republiky a požádat si jako rodinný příslušník občana Evropské unie o vstupní vízum podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex). Po získání tohoto víza mohou přicestovat na toto vízum do České republiky a podat žádost o povolení k pobytu z titulu rodinné vazby k občanovi České republiky. Druhou možností je nevycestovat a požádat o vydání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 zákona o pobytu cizinců. Při vycestování však může cizinec-rodinný příslušník občana České republiky čelit překážkám právní, zdravotní, finanční či rodinné povahy. Nelze pominout ani důkazní obtíže v rámci následného řízení o žádosti o vstupní vízum. Ve vztahu k druhé uvedené možnosti navrhovatelé uvádí, že podle aktuální úpravy v zákoně o pobytu cizinců by povolení k pobytu za účelem soužití s občanem České republiky prostřednictvím institutu strpění pobytu mohli dosáhnout pouze někteří rodinní příslušníci občanů České republiky. Rozhodování o udělení víza za účelem strpění pobytu je navíc podle ustanovení § 171 písm. a) zákona o pobytu cizinců vyňato ze soudní kontroly.
8.
Navrhovatelé zdůrazňují, že ze zdůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Václava Klučky, na jehož základě Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) přijala napadenou úpravu, nelze ve vztahu k ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců dovodit žádný legitimní cíl, který by sledovalo. Navrhovatelé si dokáží představit tři možné legitimní cíle: a) sankci pro cizince za to, že se dostali do situace, na kterou dopadá napadené ustanovení (tj. že v České republice pobývají neoprávněně, případně že jim správní orgán vydal výjezdní příkaz), b) opatření zaměřené na prevenci porušování imigračních pravidel anebo c) usnadnění řízení o povolení k pobytu pro cizince-rodinné příslušníky občanů České republiky. K prvnímu možnému cíli navrhovatelé uvádí, že pro vydání výjezdního příkazu není nutné, aby cizinec předtím porušil jakoukoli právní povinnost. Třetí cíl by se zcela zjevně míjel účinkem: pro posouzení, zda cizinec splňuje definiční znaky rodinného příslušníka a zda splňuje i další zákonem stanovené podmínky pro vydání povolení k pobytu, nemůže v žádném ohledu pomoci, pokud cizinec před podáním příslušné žádosti bude muset odcestovat do ciziny a zase se vrátit do České republiky a zde žádost podat. Zbývá tedy druhá možnost, že napadené ustanovení je opatřením preventivním. Navrhovatelé se pak navíc domnívají, že ze samotného podání žádosti o vydání povolení k pobytu nemůže vzniknout žádná újma veřejnému zájmu.
9.
Další námitka navrhovatelů argumentuje nepřiměřeností zásahu ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců do práva na rodinný život dotčených osob. Navrhovatelé vědí, že neexistuje ústavně zaručené právo cizince na povolení k pobytu v České republice. Napadené ustanovení však zasahuje nejen do práva cizince na ochranu jeho soukromého a rodinného života, ale zasahuje zejména do práva na ochranu soukromého a rodinného života českých občanů, kteří s ním osobní vztah sdílejí. Uvedené právo přitom vyplývá z principu občanství a je součástí státoobčanského svazku.
10.
Zbylá ustanovení (viz bod 1) dopadají na soudní řízení správní, a tedy na soudní přezkum příslušných omezení osobní svobody cizinců. Na základě této skupiny napadených ustanovení se zastavuje soudní přezkum uvedených omezení osobní svobody cizinců, jakmile tato omezení jejich osobní svobody skončí.
11.
Ve vztahu k těmto ustanovením navrhovatelé upozorňují, že se již v aplikační praxi vyskytly vážné pochybnosti o jejich souladu s unijním právem. Nejvyšší správní soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru a vyslovil též názor, že ustanovení § 46a odst. 9 zákona o azylu nelze aplikovat v řízení před krajským soudem v situaci, kdy ještě neproběhl věcný přezkum zákonnosti zajištění ani v jednom stupni řízení před správními soudy (viz usnesení ze dne 23. 11. 2017 č. j. 10 Azs 252/2017-43). Zastavení řízení o žalobě by podle Nejvyššího správního soudu připravilo cizince o jakýkoli soudní přezkum rozhodnutí o omezení jeho osobní svobody. Podle Nejvyššího správního soudu napadená ustanovení odporují unijnímu právu i proto, že mu ukládají paušální povinnost zastavovat řízení o předmětných kasačních stížnostechkasačních stížnostech.
12.
Protiústavnost ustanovení omezujících soudní přezkum omezení osobní svobody navrhovatelé postupně opětovně shrnují mj. tak, že omezují soudní přezkum některých rozhodnutí, kterými se omezuje osobní svoboda, a zakládají nedůvodnou, nepřiměřenou a znevýhodňující výjimku ze standardního řízení o soudním přezkumu správních rozhodnutí; dále zakládají nerovné zacházení mezi osobami zbavenými osobní svobody podle zákona o pobytu cizinců či zákona o azylu a osobami zbavenými osobní svobody na základě jiných ustanovení českého práva, přičemž jde o nepřímou diskriminaci první skupiny osob na základě státního občanství; bez věcného zdůvodnění upírají zajištěným cizincům právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím; opět bez věcného zdůvodnění upírají některým osobám právo na náhradu nákladů soudního řízení; představují také zásah do práva na vlastnictví, protože někteří zajištění cizinci musí hradit náklady na svůj pobyt v detenčních zařízeních, aniž by měli možnost dosáhnout vyslovení nezákonnosti omezení své osobní svobody, a konečně napadená ustanovení vytváří nepřiměřený vztah mezi svým účelem a možnými důsledky své aplikace. K těmto tvrzením se pak navrhovatelé rozsáhle opakovaně vracejí, což Ústavní soudÚstavní soud ve zbytku rekapitulace jejich podání přiměřeně zohlednil.
13.
Před přijetím napadených ustanovení existovala možnost dosáhnout zrušení rozhodnutí omezujícího osobní svobodu i v době, kdy toto omezení osobní svobody již netrvalo. (V případě přezkumu jiných správních rozhodnutí lze dosáhnout jejich zrušení i v době, kdy toto rozhodnutí již nemá vůči žalobci praktické právní dopady.) V případě rozhodnutí, na něž dopadají napadená ustanovení, to možné není. Napadená ustanovení vedou k úplnému vyloučení soudního přezkumu rozhodnutí o omezení osobní svobody, pokud toto omezení skončí dříve, než správní soud meritorně rozhodne o žalobě proti takovému rozhodnutí. Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zaručuje právo toho, kdo tvrdí zkrácení svých práv v důsledku rozhodnutí orgánu veřejné správy, na vydání meritorního rozhodnutí ve věci; nejde tu jen o právo podat žalobu.
14.
Napadená ustanovení zakládají znevýhodňující odchylku od standardní úpravy soudního řízení správního. Navrhovatelé upozorňují na institut tzv. uspokojení navrhovatele podle § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále též jen „s. ř. s.“) s tím, že napadená ustanovení mají širší dopad než tento institut. Je třeba zdůraznit, že navrhovatelé mají podle soudního řádu správního v případě svého uspokojení právo volby, zda na projednání věci dále trvat, nebo zda nechat řízení zastavit. V případě napadených ustanovení ovšem toto právo nemají.
15.
Podle pozměňovacího návrhu poslance Klučky je účelem napadených ustanovení také snaha odbřemenit správní soudnictví. Důsledkem žalob, kterých se napadená ustanovení týkají, má být propuštění cizince. Další vedení řízení o žalobě je proto nadbytečné. To je však pouze část zájmů, které mohou žalobci brojící proti rozhodnutím omezujícím jejich osobní svobodu oprávněně sledovat. Dalším cílem je tu dosažení rozhodnutí, které shledá omezení osobní svobody nezákonným. K uplatnění napadených ustanovení kromě toho nemusí vždy dojít v momentu propuštění cizince na svobodu. Napadená ustanovení se totiž použijí i v případě tzv. přezajištění, tedy při omezení osobní svobody cizince podle jiného zákonného ustanovení. Mezi okamžikem ukončení omezení osobní svobody např. podle zákona o pobytu cizinců a novým omezením osobní svobody např. podle zákona o azylu však v případě přezajištění nedochází k propuštění cizince na svobodu.
16.
Napadená ustanovení jsou ve vztahu ke sledovanému účelu zcela nepřiměřená. K přímému naplnění tohoto účelu (zastavení řízení) může v praxi dojít následujícími způsoby: jednak po propuštění cizince na svobodu, ať již na základě uplynutí doby podle původního rozhodnutí o omezení osobní svobody, nebo na základě nového správního aktu; dále po úspěšné realizaci výkonu rozhodnutí o opuštění českého území; a konečně po přezajištění. Podle ustanovení § 172 odst. 4 a 5 zákona o pobytu cizinců a § 46a odst. 8 a § 73 odst. 7 zákona o azylu musí krajské soudy rozhodnout o žalobách proti rozhodnutím omezujícím osobní svobodu cizinců v krátkých lhůtách. Žalovaný správní orgán musí do pěti dnů předat soudu spis a správní (krajský) soud musí do sedmi pracovních dnů rozhodnout. Samotnou správní žalobu může cizinec podat jen ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o omezení osobní svobody. Propuštění cizince na svobodu před rozhodnutím krajského soudu proto bude spíše výjimkou. Důvody pro omezení osobní svobody cizince by musely odpadnout v řádu dnů po omezení osobní svobody nebo by správní orgán musel délku zajištění cizince stanovit na velmi krátkou dobu.
17.
Podle navrhovatelů se proto budou napadená ustanovení nesrovnatelně častěji aplikovat v řízeních o kasačních stížnostechkasačních stížnostech před Nejvyšším správním soudem. Tento soud přísné lhůty k vydání rozhodnutí nevážou. K ukončení zajištění dojde i v případě, že krajský soud zruší rozhodnutí o omezení osobní svobody. Tak se prakticky vyloučí podání kasační stížnostikasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu, kterým tento správní soud žalobě vyhoví a správní rozhodnutí o omezení osobní svobody zruší. Lze se tedy domnívat, že napadená ustanovení především citelně omezí činnost Nejvyššího správního soudu. Rozhodování Nejvyššího správního soudu má přitom systémovou povahu. Podrobení jeho rozhodovací činnosti vývoji správní kauzy po vydání přezkoumávaného rozsudku krajského soudu jde zcela proti smyslu zákona. Napadená ustanovení tedy mohou prakticky odbřemenit pouze Nejvyšší správní soud za cenu citelného omezení jeho sjednocovací role a znevýhodnění části žalobců.
18.
Napadená ustanovení podle navrhovatelů zakládají také nerovné zacházení mezi těmi, na něž dopadají, a ostatními osobami, jejichž osobní svoboda byla omezena podle jiných ustanovení právního řádu. Upírají možnost domoci se náhrady škody za nezákonné omezení osobní svobody. Vznik práva na náhradu újmy podmiňuje ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpovědnosti státu“) zrušením či změnou rozhodnutí, které způsobilo škodu. Podle napadených ustanovení však osoba omezená na osobní svobodě nebude mít možnost dosáhnout zrušení rozhodnutí o svém zajištění, pokud během soudního řízení správního skončí omezení osobní svobody, což bude mít za následek zastavení soudního řízení.
19.
Navrhovatelé dodávají, že v případě zastavení soudního řízení správního podle napadených ustanovení a podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. nemůže žalobci vzniknout právo na náhradu nákladů řízení. To platí bez ohledu na důvodnost žaloby (viz § 60 odst. 3 s. ř. s.). Napadená procesní úprava tedy neumožňuje soudům přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který oprávněně brojil proti nezákonnému rozhodnutí, což odporuje judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu [viz např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 3. 5. 2006 sp. zn. I. ÚS 351/05 (N 94/41 SbNU 253)].
20.
Navrhovatelé konečně vytýkají napadeným ustanovením nedostatek racionality. Jestliže krajský správní soud vyhoví žalobě cizince proti rozhodnutí o jeho zajištění, následuje propuštění cizince na svobodu. Na základě napadených ustanovení však již ani žalované správní orgány nemohou podat kasační stížnostkasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nad rozhodováním krajských soudů ve věcech přezkumu omezování osobní svobody podle zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu, pokud krajský soud žalobě vyhoví, tedy není žádná kontrola. Vůči eventuálním excesům tak zbývají pouze instituty kárné odpovědnosti soudce či instituty trestního práva.
II.
Vyjádření účastníků, vedlejších účastníků a dalších osob k obsahu návrhu
21.
Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) jako účastníky řízení a vládu České republiky (dále jen „vláda“) spolu s Veřejnou ochránkyní práv jako vedlejší účastníky řízení, aby se vyjádřily k obsahu návrhu. Ústavní soudÚstavní soud požádal o vyjádření se k návrhu podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu i ministra spravedlnosti a ministra vnitra.
22.
Poslanecká sněmovna i Senát se k návrhu vyjádřily. Jejich vyjádření Ústavní soudÚstavní soud shrnuje níže v částech II. a) a II. b).
23.
Vláda na svém zasedání konaném dne 31. 1. 2018 přijala usnesení č. 74, kterým rozhodla, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení.
24.
Ministr spravedlnosti ve svém vyjádření uvedl, že se ministerstva ve veškeré své činnosti řídí nejen ústavními a ostatními zákony, ale též usneseními vlády. Ministerstvo musí dbát, aby se svým postupem nedostávalo do kontextuálního rozporu s účelem takového usnesení, resp. aby usnesení vlády nekonkurovalo de facto. Pokud vláda jako celek vyjádřila svou vůli nevstupovat do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, a nevyjevit tak svou vlastní procesní pozici, předurčila tím i postoj ministerstva. Individuální stanovisko ministra spravedlnosti k návrhu je proto konzumováno stanoviskem vlády. Ministr spravedlnosti tedy nepřipojil žádný procesní návrh. Vyjádření ministra vnitra je předmětem podrobné rekapitulace níže.
25.
Ústavní soudÚstavní soud zaslal uvedená vyjádření navrhovatelům k replice, ti však již své podání nedoplnili; ostatně vzhledem k jejich mimořádně rozsáhlému a takřka veškeré aspekty věci vyčerpávajícímu textu to ani nebylo nezbytné.
II. a)
Vyjádření Poslanecké sněmovny
26.
Poslanecká sněmovna popsala průběh legislativního procesu přijímání napadené úpravy. Vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán jako tisk č. 990 dne 13. 12. 2016. Návrh zákona prošel obecnou i podrobnou rozpravou ve druhém čtení konaném dne 20. 3. 2017. V podrobné rozpravě vystoupili se svými pozměňovacími návrhy dva poslanci, z nichž poslanec Václav Klučka ve svém pozměňovacím návrhu navrhl vložit do ustanovení § 169r odst. 1 zákona o pobytu cizinců napadené písmeno j). V další části svého pozměňovacího návrhu navrhl týž poslanec vložení napadeného odstavce 6 do § 172 zákona o pobytu cizinců, odstavce 9 do § 46a zákona o azylu a odstavce 8 do § 73 zákona o azylu. Pro první část pozměňovacího návrhu hlasovalo ze 159 přítomných poslanců 104 poslanců, osm bylo proti návrhu. V případě druhé části hlasovalo pro návrh 98 poslanců a 26 poslanců bylo proti návrhu. Dne 7. 4. 2017 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve znění tohoto pozměňovacího návrhu. Po zamítnutí návrhu zákona Senátem jej Poslanecká sněmovna schválila svým hlasováním dne 27. 6. 2017, kdy z přítomných 145 poslanců byl zákon přijat většinou 113 poslanců, 9 bylo proti.
II. b)
Vyjádření Senátu
27.
Senát shrnul vyjádření některých senátorů při projednávání návrhu zákona na 7. schůzi konané dne 31. 5. 2017. Svým usnesením č. 166 z téhož dne rozhodl Senát o zamítnutí návrhu zákona. Z přítomných 73 senátorů bylo pro zamítnutí návrhu zákona 42. Proti hlasovalo 15 senátorů.
II. c)
Vyjádření Veřejné ochránkyně práv
28.
Veřejná ochránkyně práv se s návrhem na zrušení všech napadených ustanovení plně ztotožnila. Zpochybnila ústavnost legislativního procesu, neboť z pozměňovacího návrhu poslance Klučky vyplynulo, že jej připravilo Ministerstvo vnitra, které tak obešlo závazná pravidla pro přijímání nových právních předpisů. Vyhnulo se procesu vypořádání připomínek dotčených státních orgánů i dalších připomínkových míst. Změny, které pozměňovací návrh přinesl, by pravděpodobně v řádném připomínkovém řízení neobstály.
29.
Napadené ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců se stalo jediným ustanovením tohoto zákona, které rozlišuje mezi rodinnými příslušníky migrujících občanů (Evropské unie) a nemigrujících občanů České republiky. Cizinci-rodinní příslušníci občanů České republiky se mohou dovolávat přímého účinku unijního práva, vrací-li se s touto osobou občan České republiky do svého domovského státu poté, co s ní rozvíjel nebo upevnil rodinný život během pobytu v jiném členském státě. Podle judikatury Soudního dvora platí, že nelegální vstup či pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie není sám o sobě důvodem pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu, resp. zastavení řízení o takové žádosti. To podle téže judikatury nebrání tomu, aby členský stát Evropské unie za porušení migračních pravidel uplatnil vůči takovému rodinnému příslušníkovi jiné sankce, které nenarušují svobodu pohybu a pobytu, jako je pokuta. Nutnou podmínkou je však jejich přiměřenost. Napadené ustanovení, které znemožňuje cizincům-rodinným příslušníkům občanů České republiky podat žádost o povolení k pobytu, tedy zjevně odporuje unijnímu právu. Současně je porušeno právo na ochranu soukromého a rodinného života zakotvené v čl. 10 odst. 2 Listiny a v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).
30.
K napadeným ustanovením vztahujícím se k zastavení soudního přezkumu omezení osobní svobody Veřejná ochránkyně práv uvedla, že Nejvyšší správní soud ve své judikatuře považuje za ukončení zajištění také tzv. přezajištění. Napadená právní úprava proto v určitých případech odepírá soudní ochranu i osobám stále zbaveným osobní svobody. V případech ukončení zajištění před rozhodnutím správního soudu se odepírá cizincům možnost domoci se posouzení zákonnosti zbavení osobní svobody včetně odškodnění za jeho případnou nezákonnost. Obdobné zastavení řízení před meritorním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu také odporuje ústavním požadavkům. Ustanovení čl. 5 odst. 4 Úmluvy neukládá státům zřídit více než jednu soudní instanci pro přezkum zákonnosti detence. Pokud však sám stát vytvořil systém, který s druhou soudní instancí počítá, musí podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva i u této instance přiznat stejné záruky jako v prvním stupni. Napadená právní úprava se dotýká ve velké míře rozhodování a sjednocovací praxe Nejvyššího správního soudu. Již v nálezu ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 16/99 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.) přitom Ústavní soud uvedl: „požadavek na vytvoření mechanismu sjednocení judikatury (...) vyplývá z požadavků kladených na stát, který sám sebe definuje jako stát právní.“
II. d)
Vyjádření ministra vnitra
31.
Ministr vnitra uvedl, že na ústavnost přijetí napadených ustanovení nemá žádný vliv, že Ministerstvo vnitra spolupracovalo na poslaneckém návrhu. Zákon o pobytu cizinců je velmi složitým zákonem, proto je logické, že se poslanec Klučka obrátil se žádostí o pomoc na gestora předpisu. Stejně tak nemá vliv na aplikovatelnost ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců legislativně-technická chyba spočívající v nadbytečném vložení uvozujícího slova „který“. Jedná se o evidentní pochybení, nikoliv úmysl zákonodárce zamýšlejícího tuto větu dále rozvíjet, jak spekulují navrhovatelé.
32.
K § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců ministr uvedl, že se týká pouze cizinců, kteří pobývají na území České republiky nelegálně, nebo cizinců, jejichž pobyt na území České republiky byl ukončen. Toto ustanovení neodporuje unijnímu právu a nemá diskriminační charakter. Osobní působnost směrnice 2004/38 se omezuje na občany Evropské unie, kteří se stěhují nebo pobývají v jiném členském státu, jehož státními příslušníky nejsou, a na jejich rodinné příslušníky, kteří je doprovázejí nebo následují. Judikaturu Soudního dvora, na kterou poukazují navrhovatelé a Veřejná ochránkyně práv, nelze vztáhnout na situace, na které dopadá ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců.
33.
Porušení zákazu diskriminace lze namítat pouze v souvislosti s určitým právem. Protože práva podle směrnice 2004/38 svědčí pouze rodinným příslušníkům občanů Evropské unie, kteří vykonali právo volného pohybu, nemůže jít o diskriminaci, jestliže vnitrostátní právo obsahuje částečně odchylnou úpravu pro cizince-rodinné příslušníky občanů České republiky, kteří právo volného pohybu nevykonali. V období od účinnosti napadeného ustanovení do 31. 12. 2017 bylo podáno celkem 1 569 žádostí o vydání povolení k přechodnému pobytu. Řízení o nich bylo zastaveno zatím pouze ve 22 případech. Tato čísla ilustrují důvodnost existence napadeného zákonného ustanovení. Svědčí to rovněž o tom, že Ministerstvo vnitra pobyt rodinných příslušníků arbitrárně neztěžuje.
34.
Není-li cizincům prodlouženo jejich dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu nebo je-li dokonce zrušeno, pak je podle ministra vnitra především v jejich vlastním zájmu, aby o vydání povolení požádali včas (tedy ještě v době platnosti pobytového oprávnění) a vyhnuli se nutnosti vycestovat z České republiky. Má-li cizinec-rodinný příslušník občana České republiky za to, že jeho vycestování z území České republiky do země původu nebo do země, kde by mohl požádat o udělení krátkodobého víza, není vůbec možné, pak by měl sám požádat o udělení dlouhodobého víza podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Jestliže důvody pro jeho udělení neexistují, pak by měl z České republiky vycestovat. Ministr vnitra proto navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců zamítl.
35.
Problematikou zajištění cizinců se v minulosti zabýval Ústavní soudÚstavní soud, kterému podle ministra nevadí výrazně nižší standard soudní ochrany zajištěných cizinců oproti například českým občanům v trestní vazbě. Zajištění cizinců není výslovně zmíněno v čl. 8 Listiny, nemá tedy svůj specifický ústavněprávní základ. Pokud není správní rozhodnutí o zajištění cizince podrobeno automatické kontrole soudní mocí, neodporuje to ústavnímu pořádku. Záměrem napadených ustanovení zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu o zastavení soudního přezkumu po ukončení zajištění bylo odstranit zbytečnou zátěž správních soudů a posílit bezpečnost České republiky po dosažení cíle sledovaného žalobou či kasační stížnostíkasační stížností, tedy po propuštění cizince z detence. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, je třeba si uvědomit, že soudní přezkum vydaného správního rozhodnutí o zajištění cizince již proběhl. Z dosavadní judikatury Soudního dvora, z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ani z českého ústavního pořádku nelze dovodit povinnost dvojinstančního soudního přezkumu správního rozhodnutí.
36.
Navrhovatelé zcela opomíjejí specifičnost institutu zajištění, kterým je omezena osobní svoboda cizince. Správní orgán má v těchto případech povinnost konat co nejrychleji, jakmile důvod zajištění pominul. Ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců de facto zakotvuje tentýž postup, jaký předvídá § 62 s. ř. s. v podobě institutu uspokojení navrhovatele. Cílem napadených ustanovení není diskriminovat cizince, nýbrž chránit veřejný zájem. Pokud by se cizinec chtěl domáhat náhrady škody podle zákona o odpovědnosti státu, může k tomu využít žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle ustanovení § 82 s. ř. s., případně může požadovat náhradu škody způsobené samotným zajištěním, tj. nesprávným úředním postupem podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb. O povinnosti hradit náklady za detenci je vydáváno správní rozhodnutí, cizinci se tedy mohou bránit i proti tomuto rozhodnutí.
37.
Ministr vnitra upozornil, že většina cizinců zneužívá žádost o vydání povolení k přechodnému či trvalému pobytu k dočasné legalizaci jejich pobytu na území České republiky, případně k odvrácení hrozícího vyhoštění bez reálného vztahu k občanu Evropské unie. Napadená ustanovení dopadají na tato zjevně účelová jednání, lze je tak označit za legitimní a zahrnout je pod veřejný zájem státu na účinné kontrole imigrace, který ve své judikatuře jako legitimní uznává i Evropský soud pro lidská práva (viz např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 14. 6. 2011 ve věci Osman proti Dánsku, stížnost č. 38058/09, § 58). Proto ministr žádal nevyhovět ani návrhu na zrušení ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a § 46a odst. 9 a § 73 odst. 8 zákona o azylu.
III.
Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení
38.
Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 17 senátorů. Tento návrh podala skupina 18 senátorů. V souladu s § 64 odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy navrhovatelé splňují.
39.
Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu ustanovení § 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Ústavní soud o návrhu rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování podle ustanovení § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci.
IV.
Legislativní proces přijetí napadených ustanovení
40.
Ústavní soudÚstavní soud v intencích ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napadená ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Shledal, že legislativní proces vedoucí k přijetí napadených ustanovení vyhověl ústavním požadavkům, jak je patrno již z vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu (body 26 a 27 výše).
V.
Dikce napadených ustanovení
41.
Ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců zní takto:
㤠169r
Zastavení řízení
(1)
Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec
(...)
j)
který podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník občana České republiky nebo k trvalému pobytu podle hlavy IVa v době, kdy podle tohoto zákona není oprávněn pobývat na území, nebo v době platnosti výjezdního příkazu; to neplatí, pokud je žádost podána v době platnosti výjezdního příkazu vydaného poté, co cizinci uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany, nebo poté, co se svým prohlášením vzdal azylu,.“
42.
Ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců zní takto:
㤠172
Žaloba
(...)
(6)
V případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnostikasační stížnosti použijí obdobně.“
43.
Ustanovení § 46a odst. 9 zákona o azylu zní takto:
㤠46a
(...)
(9)
V případě, že je zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnostikasační stížnosti použijí obdobně.“
44.
Ustanovení § 73 odst. 8 zákona o azylu zní takto:
㤠73
Řízení v přijímacím středisku nebo na mezinárodním letišti
(...)
(8)
V případě, že je žadateli nebo cizinci umožněn vstup na území před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, soud řízení o žalobě zastaví. O umožnění vstupu na území žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnostikasační stížnosti použijí obdobně.“
VI.
Meritorní přezkum návrhu
VI. a)
Obecná východiska
45.
Podle záruky zakotvené v čl. 4 Ústavy České republiky jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci. Toto negativní kompetenční pravidlo brání zákonodárci v přijetí takové právní úpravy, která by v jednotlivých případech odňala ochranu základních práv a svobod soudům.
46.
Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny poskytuje v rámci základního práva na soudní a jinou právní ochranu každému právo na přístup k soudu, tedy oprávnění domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
47.
Právo na přístup k soudu, jež náleží k hlavním atributům demokratického právního státu, může podléhat zákonným omezením. Stanovená omezení však nesmí bránit přístupu k soudu takovým způsobem či do té míry, že by bylo právo určité osoby zasaženo ve své podstatě. Omezení jsou ústavně souladná jen tehdy, sledují-li legitimní cíl za předpokladu rozumné rovnováhy mezi použitými prostředky a sledovaným cílem (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. 5. 1985 ve věci Ashingdane proti Spojenému království, stížnost č. 8225/78, § 57; rozsudek ze dne 20. 4. 2004 ve věci Bulena proti České republice, stížnost č. 57567/00, § 29).
48.
Uvedené limity platí, i v relaci přístupu k soudu a meritorního rozhodnutí, v této projednávané věci. Právo na přístup k soudu se nevyčerpává pouhým předložením věci k rozhodnutí, ale obsahuje také, po řádném průběhu řízení, právo na rozhodnutí o ní soudem (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 10. 2009 ve věci Kohlhofer a Minarik proti České republice, stížnosti č. 32921/03, 28464/04, 5344/05, § 90; blíže Kmec, J. Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 664-668, komentář J. Kmece).
49.
Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny zaručuje jednotlivci, který tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání zákonnosti takového rozhodnutí; zákon může stanovit výluky z tohoto pravidla. Jde o konkretizaci čl. 4 Ústavy České republiky ve vztahu k rozhodování orgánů veřejné správy, podle níž navíc (druhá věta citovaného ustanovení Listiny) nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.
50.
Ústavní přezkum napadených ustanovení vychází z priority výše uvedených procesních garancí zaručených ústavním pořádkem, neboť jen skrze ně lze efektivně chránit materiální obsah konkrétního základního práva či svobody. Legitimní cíl všech ustanovení bylo nutné dovodit především ze samotného jejich znění (i v kontextu obou novelizovaných zákonů) a z vyjádření ministra vnitra k ústavnímu přezkumu. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se totiž zabývala, s výjimkou několika pasáží věcně souvisejících, výhradně jinými ustanoveními - přezkoumávané normy byly doplněny na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Klíčovou roli při předmětné kontrole norem představuje téma přístupu k soudu i ke správnímu orgánu příslušnému rozhodovat, neboť všechna přezkoumávaná ustanovení obsahují shodný moment zastavení řízení.
VI. b)
Přezkum ústavnosti ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců
51.
V této části přezkumu ústavnosti muselo plénum Ústavního souduÚstavního soudu zodpovědět otázku, zda má být dokončeno správní řízení o žádosti cizince-rodinného příslušníka občana České republiky o trvalý nebo přechodný pobyt za situace, kdy ten není oprávněn pobývat na území státu nebo mu již bylo přikázáno území České republiky opustit.
52.
Takto postavený rámec velel předně zkoumat, zda napadené ustanovení sleduje určitý (a obhajitelný) legitimní cíl. V intencích zdrojů naznačených výše tu měla být legitimním cílem účinná kontrola migrace (k tomu srov. např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 14. 6. 2011 ve věci Osman proti Dánsku, stížnost č. 38058/09, § 58). Zvláštní zřetel byl kladen na zabránění nelegálních pobytů cizinců a na zvýšenou efektivitu správního řízení, neboť následným vycestováním cizince bez pobytového oprávnění z území státu ztrácí podle zákonodárce pokračování v řízení o povolení k pobytu smysl. Ministr vnitra ve svém vyjádření k návrhu akcentoval, že množství cizinců zneužívá žádosti o vydání povolení k přechodnému či trvalému pobytu k dočasné legalizaci svého pobytu na území České republiky či k odvrácení hrozícího vyhoštění bez reálného rodinného vztahu k občanu České republiky. Napadené ustanovení má podle něj této účelové praxi zabránit.
53.
Ústavní soudÚstavní soud nemá důvod měnit své předchozí závěry ohledně neexistence subjektivního ústavně zaručeného neomezeného práva cizinců na pobyt na území České republiky. Je věcí suverénního státu, za jakých podmínek připustí pobyt cizinců na svém území [nález sp. zn. Pl. ÚS 26/07 ze dne 9. 12. 2008 (N 218/51 SbNU 709; 47/2009 Sb.)]. Podle ustanovení čl. 42 odst. 2 Listiny však cizinci požívají v České republice práva a svobody Listinou zaručené, nejsou-li přiznány pouze českým občanům (např. volební právo). Přestože tedy subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území České republiky neexistuje, Listina cizincům zaručuje práva, která mohou být znemožněním pobytu dotčena, mezi něž patří i právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 Listiny).
54.
Ve správním řízení o žádosti cizince o povolení k pobytu přezkoumává správní orgán, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana České republiky; zjišťuje tedy též existenci faktické rodinné vazby. Primární ochrana základních práv cizince má být realizována v rámci tohoto správního řízení. Ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců však zákonným příkazem k zastavení řízení tuto ochranu odnímá, a brání tak nejen pokračování správního řízení, ale i následnému přístupu k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Jde současně o soud, jenž je podle čl. 36 odst. 2 Listiny oprávněn přezkoumat zákonnost správního rozhodnutí, jestliže žadatel tvrdí, že jím byl na svých právech zkrácen.
55.
Jakkoli napadené ustanovení není formulováno přímo jako výluka ze soudního přezkumu konkrétního rozhodnutí ve správním řízení, je nasnadě, že obligatorní zastavení správního řízení, k němuž dochází, takový účinek má. Proti usnesení o zastavení řízení je sice přípustné odvolání ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců při Ministerstvu vnitra, avšak v takovém řízení již komise nemůže zkoumat, zda žadatel splňuje hmotněprávní podmínky pro vydání povolení k pobytu, ale pouze, zda byly dány důvody k zastavení řízení. Totéž platí i o navazujícím soudním řízení správním, jestliže cizinec-rodinný příslušník občana České republiky podá správní žalobu.
56.
Právo na přístup k soudu se navíc nevyčerpává pouhým předložením věci k rozhodnutí příslušnému orgánu veřejné moci, ale obsahuje také právo na to, aby bylo za předpokladu průběhu řízení souladného se zákonem o věci meritorně rozhodnuto (bod 48 výše). Podle přezkoumávané právní úpravy však druhý z uvedených cílů práva na přístup k soudu nemůže být naplněn, neboť mu brání zastavení správního řízení. Porušením daného procesního práva tak dochází k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), znamenajícímu protiústavní pozbytí práva na soudní ochranu jako základního znaku právního státu.
57.
Legitimními cíli napadené právní úpravy jsou efektivní kontrola migrace a nepochybně též dodržování právních předpisů České republiky. Tyto cíle jsou však realizovány za pomoci procesního prostředku (institutu zastavení řízení), jímž se absolutizuje veřejný zájem a pomíjí zájem individuální. K realizaci vycestování cizince-rodinného příslušníka občana České republiky dochází za současného popření jeho práva požívat na území státu základní práva a svobody zaručené Listinou (ustanovení čl. 42 odst. 2). Chce-li se takový žadatel o povolení k pobytu domoci po zastavení řízení o své žádosti přece jen svého práva, nezbývá mu než opětovně přicestovat do České republiky a podat žádost znovu. Postuluje-li judikatura pro případ omezení práva na přístup k soudu cestu poměřování hodnot a principů při hledání rozumné rovnováhy mezi použitým prostředkem a cílem právní regulace (bod 47), pak naplnění tohoto požadavku za daného stavu nelze dovodit.
58.
Vyloučením procesních garancí ustanovení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, jejichž společným jmenovatelem je tu další postup správního řízení s následným právem na soudní přezkum správního rozhodnutí, dochází v neposlední řadě též k porušení základního práva žadatele na soukromý a rodinný život podle čl. 10 odst. 2 Listiny, podle okolností i ve spojení s ustanovením čl. 32 Listiny o ochraně rodičovství, rodiny a dětí. V intencích napadené právní úpravy je zajisté zřejmé, že podal-li žádost cizinec „jako rodinný příslušník občana České republiky“, má se tím na mysli aktivní legitimace k žádosti o povolení k pobytu a ve správním řízení se existence zákonných podmínek pro vydání takového povolení zjišťuje. To však nic nemění na faktu, že se zastavením řízení žadatel zbavuje možnosti svůj pobyt v České republice, byl-li by k němu podle zjištění správního orgánu (i fakticky) oprávněn, legalizovat a být na území státu v kontaktu se svým rodinným příslušníkem.
59.
V podstatě okrajově zde Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nezbývá než se vypořádat i s námitkou navrhovatelů vůči samotné textaci přezkoumávaného ustanovení. Přestože jsou obsahem uvozující společné části hypotézy předmětné právní normy slova „jestliže cizinec“, použitá na počátku odstavce 1 § 169r zákona o pobytu cizinců, navazuje se na ně - pod písmenem j) téhož odstavce ještě před slovy „podal žádost“ (po nichž následuje další znění podmínek podle zákona) - slovem „který“. Takové spojení evokuje možný záměr zákonodárce podmínit dispozici právní normy (zastavení řízení) ještě šířeji, o čemž však následující text sub j) vůbec nesvědčí. Za jiných okolností než při derogaci právní normy by však nic nebránilo výkladu popsaného legislativního lapsu i (pod)ústavně konformně podle smyslu zákona tak, že nadbytečné vztažné zájmeno nebude bráno v úvahu.
60.
Výsledkem přezkumu ústavnosti prvního z napadených ustanovení zákona o pobytu cizinců je závěr, že jím byla porušena ustanovení čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 10 odst. 2 Listiny, přičemž u prvních dvou procesních záruk soudní ochrany jednotlivce nelze opomenout též porušení čl. 4 Ústavy České republiky, podle něhož jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci.
VI. c)
Společný přezkum ústavnosti ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a ustanovení § 46a odst. 9 a § 73 odst. 8 zákona o azylu
61.
Motivem vedoucím zákonodárce k přijetí těchto napadených ustanovení, tedy presumovaným legitimním cílem, mělo zjevně být zjednodušení řízení, resp. snížení zátěže obecných soudů při správním přezkumu. Záměr odbřemenit soudy vycházel ze samotného faktu dosažení cíle sledovaného správní žalobou či kasační stížnostíkasační stížností: bylo-li ukončeno zajištění (dále též „detence“) cizince nebo žadatele o udělení mezinárodní ochrany, pak toto ukončení omezení (zbavení) osobní svobody naplňuje cíl sledovaný žadatelovou žalobou proti zajištění a přezkumné řízení vedené proti rozhodnutí o zajištění podle soudního řádu správního může být zastaveno, ať již ve fázi před krajským soudem, nebo v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. Obdobně to platí ve vztahu k omezení osobní svobody žadatele v přijímacím středisku nebo na mezinárodním letišti (§ 73 odst. 8 zákona o azylu).
62.
Navrhovatelé tu argumentují porušením práva na soudní ochranu skrze nerespektování garance zakotvené v ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny, podle níž nelze z pravomoci soudu vyloučit přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Toto jejich tvrzení má oporu v interpretaci citovaného základního práva. I když soudní přezkum správního rozhodnutí o detenci probíhá, nelze jej v důsledku (stěžovateli napadeného) zastavení řízení dokončit.
63.
I zde se tedy, podobně jako při úvahách o ústavnosti ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců, opakuje problém dodržení procesních záruk jednotlivce. V sázce je znovu, vedle již zmíněného zásahu do práva na přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy, samotné právo na přístup k soudu. To je zajištěno, v intencích ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny, celou soustavou procesních garancí plynoucích z ústavního práva na spravedlivý proces; právo na přístup k soudu stojí na jejím počátku. Nepřípustné omezení přístupu k soudu zde opět brání meritornímu projednání věci.
64.
Přístup k soudu se uskutečňuje předložením věci soudu a po řádném průběhu řízení rozhodnutím o věci samé. Dochází-li však v průběhu řízení k jeho zastavení, pak - jakkoli se tak děje na základě natolik významné skutečnosti, jakou je ukončení detence - není ani právo na konečné rozhodnutí o věci (srov. bod 48) naplněno. Vzniklý procesní stav je z hlediska ústavní kontroly při srovnání všech čtyř napadených ustanovení pozoruhodný: zatímco v případě zastavení správního řízení o žádosti cizince-rodinného příslušníka občana České republiky nelze dosáhnout cíle jeho žádosti spočívajícího v povolení (trvalého nebo přechodného) pobytu, zastavením soudního přezkumu správního rozhodnutí o zajištění je cíle žaloby proti tomuto rozhodnutí prima facie („fakticky“) dosaženo, neboť správním orgánem bylo již ukončeno omezení osobní svobody. Přesto navrhovatelé plédují za „přesah“ oproti momentu rozhodnému pro zákonodárce, tedy za pokračování ve správním přezkumu i po ukončení detence.
65.
Kladná odpověď Ústavního souduÚstavního soudu na argumentaci navrhovatelů zde vychází z lidskoprávní úpravy i judikatury a je vedena dvěma podstatnými důvody. První z nich spočívá v samotném omezení (zbavení) osobní svobody, jež je principiálně natolik citelným zásahem do tělesné a duševní integrity (srov. čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Listiny), že přezkum zákonnosti takového omezení musí být, a to i z hlediska společenské kontroly tohoto druhu zásahů do základních práv a svobod, v úplnosti proveden. Druhý důvod se opírá o nezbytnost zachování možnosti osoby držené v detenci požadovat, v případě soudního rozhodnutí o nezákonnosti omezení osobní svobody, odškodnění proti státu. Zastavení řízení podle všech tří napadených ustanovení je bezprostřední překážkou realizace obou důvodů.
66.
Evropský soud pro lidská práva opakovaně zdůraznil požadavek na procesní i materiální zákonnost zbavení svobody, jakož i na důležitost okamžité a urychlené soudní kontroly takového omezení (viz např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 3. 10. 2006 ve věci McKay proti Spojenému království, stížnost č. 543/03, § 30). V projednávané věci proto hraje roli zejména čl. 5 odst. 4 Úmluvy, který představuje habeas corpus ustanovení. Dává každé osobě zbavené osobní svobody právo podat návrh na řízení, v němž soud urychleně rozhodne o zákonnosti tohoto opatření, a nařídí propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné (rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 9. 7. 2009 ve věci Mooren proti Německu, stížnost č. 11364/03, § 106; rozsudek ze dne 28. 10. 2003 ve věci Rakevich proti Rusku, stížnost č. 58973/00, § 43).
67.
Účelem přezkumu podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy je zajisté především propuštění osoby, pokud se její zbavení svobody ukáže jako nezákonné (rozsudek velkého senátu ze dne 19. 2. 2009 ve věci A. a další proti Spojenému království, stížnost č. 3455/05, § 200; či rozsudek ze dne 9. 10. 2003 ve věci Slivenko proti Lotyšsku, stížnost č. 48321/99, § 158; rozsudek ze dne 9. 11. 2010 ve věci Osypenko proti Ukrajině, stížnost č. 4634/04, § 84-85). Současně však skutečnost, že omezení osobní svobody skončilo, nemůže podle Evropského soudu pro lidská práva zbavit dotyčnou osobu práva nechat přezkoumat zákonnost takového opatření i po jeho ukončení. Záruky čl. 5 odst. 4 Úmluvy se v těchto věcech vztahují i na existující odvolací soudní instance. Postrádalo by smysl, jestliže by soudní kontrola detence byla možná pouze po dobu, po kterou účinky takového opatření trvají (rozsudek ze dne 14. 12. 2006 ve věci Filip proti Rumunsku, stížnost č. 41124/02, § 74; nebo rozsudek ze dne 7. 6. 2011 ve věci S. T. S. proti Nizozemsku, stížnost č. 277/05, § 61). Ve věci Smatana proti České republice (rozsudek ze dne 27. 9. 2007, stížnost č. 18642/04, § 82-91, 123, 137, 141) Evropský soud pro lidská práva konstatoval porušení práva stěžovatele na svobodu a osobní bezpečnost podle článku 5 Úmluvy, a to v odstavci 3 (důvody uplatněné vnitrostátními soudy v jejich rozhodnutích o vazbě stěžovatele nebyly dostatečné k ponechání ve vazbě během daného období), v odstavci 4 (o zákonnosti vazby stěžovatele nebylo rozhodnuto urychleně) a v odstavci 5 (vnitrostátní judikatura nezaručila v rozhodné době stěžovateli právo na odškodnění za zbavení osobní svobody). K posledně uvedenému porušení práva došlo mj. proto, že stěžovatelem napadená rozhodnutí o vazbě nebyla českými soudy včetně Ústavního zrušena poté, co již bylo ukončeno zbavení jeho osobní svobody.
68.
Nemá-li soud možnost v důsledku zastavení řízení meritorně přezkoumat zákonnost detence žadatele, je žadateli upřeno právo domoci se proti státu případného odškodnění za nezákonné zbavení či omezení osobní svobody, neboť nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (též o omezení osobní svobody) je v intencích ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. podmíněn tím, že takové pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem; rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
69.
Podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy má každý, kdo byl zatčen nebo zadržen nebo jinak zbaven svobody v rozporu s čl. 5 Úmluvy, nárok na odškodnění. Stát splní své povinnosti z tohoto ustanovení, dává-li jeho právní řád jednotlivci možnost požadovat odškodnění za zbavení osobní svobody odporující podmínkám odstavců 1 až 4 čl. 5 Úmluvy (rozsudek velkého senátu ze dne 17. 1. 2012 ve věci Stanev proti Bulharsku, stížnost č. 36760/06, § 182; rozsudek ze dne 13. 10. 2016 ve věci Červenka proti České republice, stížnost č. 62507/12, § 153; rozsudek ze dne 17. 3. 2009 ve věci Houtman a Meeus proti Belgii, stížnost č. 22945/07, § 43). V těchto souvislostech je nutné, aby možnost efektivně využít právo na odškodnění byla garantována s dostatečnou mírou jistoty (rozsudek velkého senátu ze dne 18. 12. 2002 ve věci N. C. proti Itálii, stížnost č. 24952/94, § 49). Zastavení soudního řízení, v němž se přezkoumává zákonnost omezení (zbavení) osobní svobody, účinné využití práva na odškodnění vylučuje.
70.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k právě shrnutým závěrům z ústavněprávních pozic. Nemůže však přehlédnout, že obdobným směrem se ubírá též judikatura Nejvyššího správního soudu; přitom právě ve vztahu k judikatorní praxi tohoto soudu jsou vyslovené závěry nanejvýš aktuální, neboť vzhledem ke krátkým lhůtám pro rozhodování krajských soudů o správních žalobách dojde obvykle k zastavení řízení v průběhu řízení o kasační stížnostikasační stížnosti (a Nejvyšší správní soud tak zde mj. nemůže plnit svou roli sjednocovatele judikatury). V rozsudku č. j. 6 Azs 320/2017-20 ze dne 29. 11. 2017 Nejvyšší správní soud dovodil, že pokud se nelze podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců domoci u soudu vyslovení nezákonnosti rozhodnutí o zajištění policií ani v jednom stupni řízení, protože omezení osobní svobody cizince podle tohoto rozhodnutí již netrvá, je taková vnitrostátní úprava neaplikovatelná pro rozpor s právem Evropské unie, a to s čl. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a s čl. 6 a 47 Listiny základních práv Evropské unie. Kromě toho shledal Nejvyšší správní soud, stejně jako nyní Ústavní soudÚstavní soud, porušení čl. 5 odst. 4 a 5 Úmluvy.
71.
Napadenými třemi ustanoveními zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu byla tedy porušena ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 5 odst. 4 a 5 Úmluvy.
VII.
Závěr
72.
Ústavní soudÚstavní soud shledal napadené ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců rozporným s právem na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a na soudní přezkum rozhodování orgánů veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny, obojí ve spojení s čl. 4 Ústavy České republiky, jakož i s právem na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny. Proto podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil toto ustanovení dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
73.
Ústavní soudÚstavní soud shledal napadená ustanovení § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a § 46a odst. 9 a § 73 odst. 8 zákona o azylu rozpornými s právem na přístup k soudu podle ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny a na soudní přezkum rozhodování orgánů veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny, opět ve spojení s čl. 4 Ústavy České republiky, jakož i s právem na přezkum zákonnosti zbavení svobody podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy a s právem na odškodnění podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy. Proto podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil tato ustanovení dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek a k jeho odůvodnění soudce Jiří Zemánek. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 15/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 15/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2019/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Vyhlášeno 18. 1. 2019, částka 6/2019
15
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 7. ledna 2019
o vydání Cenového předpisu 1/2019/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 13. listopadu 2018 byl schválen Cenový předpis 1/2019/DZP o regulaci cenregulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cencen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. ledna 2019 a byl publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 11 ze dne 21. prosince 2018.
Ministr:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. |
Vyhláška č. 14/2019 Sb. | Vyhláška č. 14/2019 Sb.
Vyhláška o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2019 III
Vyhlášeno 18. 1. 2019, datum účinnosti 30. 1. 2019, částka 6/2019
* § 1 - (1) Dnem 30. ledna 2019 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2019 III (dále jen „dvacetikoruna“).
* § 2 - (1) Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993, vydaná po 2. září 20121).
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019. k vyhlášce č. 14/2019 Sb.
Aktuální znění od 30. 1. 2019
14
VYHLÁŠKA
ze dne 11. ledna 2019
o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2019 III
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 30. ledna 2019 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2019 III (dále jen „dvacetikoruna“).
§ 2
(1)
Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993, vydaná po 2. září 20121).
(2)
Na rubové straně dvacetikoruny je portrét Karla Engliše. Po obvodu dvacetikoruny je v uzavřeném opisu zleva letopočet „1880“, text „KAREL ENGLIŠ“, letopočet „1961“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč“. Všechny části opisu jsou od sebe odděleny tečkami. AutoremAutorem návrhu dvacetikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména, přes sebe položená písmena „V“ a „O“, jsou umístěny pod zkratkou peněžní jednotky.
(3)
Vyobrazení rubové strany dvacetikoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 14/2019 Sb.
Vyobrazení mince po 20 Kč vzoru 2019 III
(rubová strana)
70kB
1)
Vyhláška č. 111/1993 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně, ve znění vyhlášky č. 283/2012 Sb. |
Vyhláška č. 13/2019 Sb. | Vyhláška č. 13/2019 Sb.
Vyhláška o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2019 II
Vyhlášeno 18. 1. 2019, datum účinnosti 30. 1. 2019, částka 6/2019
* § 1 - (1) Dnem 30. ledna 2019 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2019 II (dále jen „dvacetikoruna“).
* § 2 - (1) Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993, vydaná po 2. září 20121).
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019. k vyhlášce č. 13/2019 Sb.
Aktuální znění od 30. 1. 2019
13
VYHLÁŠKA
ze dne 11. ledna 2019
o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2019 II
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 30. ledna 2019 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2019 II (dále jen „dvacetikoruna“).
§ 2
(1)
Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993, vydaná po 2. září 20121).
(2)
Na rubové straně dvacetikoruny je portrét Viléma Pospíšila. Po obvodu dvacetikoruny je v uzavřeném opisu zleva letopočet „1873“, text „VILÉM POSPÍŠIL“, letopočet „1942“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč“. Všechny části opisu jsou od sebe odděleny tečkami. AutoremAutorem návrhu dvacetikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména, přes sebe položená písmena „V“ a „O“, jsou umístěny pod zkratkou peněžní jednotky.
(3)
Vyobrazení rubové strany dvacetikoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 13/2019 Sb.
Vyobrazení mince po 20 Kč vzoru 2019 II
(rubová strana)
67kB
1)
Vyhláška č. 111/1993 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně, ve znění vyhlášky č. 283/2012 Sb. |
Vyhláška č. 12/2019 Sb. | Vyhláška č. 12/2019 Sb.
Vyhláška o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2019 I
Vyhlášeno 18. 1. 2019, datum účinnosti 30. 1. 2019, částka 6/2019
* § 1 - (1) Dnem 30. ledna 2019 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2019 I (dále jen „dvacetikoruna“).
* § 2 - (1) Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993, vydaná po 2. září 20121).
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019. k vyhlášce č. 12/2019 Sb.
Aktuální znění od 30. 1. 2019
12
VYHLÁŠKA
ze dne 11. ledna 2019
o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2019 I
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 30. ledna 2019 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2019 I (dále jen „dvacetikoruna“).
§ 2
(1)
Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993, vydaná po 2. září 20121).
(2)
Na rubové straně dvacetikoruny je portrét Aloise Rašína. Po obvodu dvacetikoruny je v uzavřeném opisu zleva letopočet „1867“, text „ALOIS RAŠÍN“, letopočet „1923“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč“. Všechny části opisu jsou od sebe odděleny tečkami. AutoremAutorem návrhu dvacetikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména, přes sebe položená písmena „V“ a „O“, jsou umístěny pod zkratkou peněžní jednotky.
(3)
Vyobrazení rubové strany dvacetikoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 12/2019 Sb.
Vyobrazení mince po 20 Kč vzoru 2019 I
(rubová strana)
69kB
1)
Vyhláška č. 111/1993 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně, ve znění vyhlášky č. 283/2012 Sb. |
Vyhláška č. 11/2019 Sb. | Vyhláška č. 11/2019 Sb.
Vyhláška o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 2018 s přítiskem
Vyhlášeno 18. 1. 2019, datum účinnosti 30. 1. 2019, částka 6/2019
* § 1 - (1) Dnem 30. ledna 2019 se vydávají bankovky po 100 Kč vzoru 2018 s přítiskem (dále jen „bankovka“).
* § 2 - (1) Bankovka má stejné parametry jako bankovky po 100 Kč vzoru 20181).
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019.
Aktuální znění od 30. 1. 2019
11
VYHLÁŠKA
ze dne 11. ledna 2019
o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 2018 s přítiskem
Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 30. ledna 2019 se vydávají bankovky po 100 Kč vzoru 2018 s přítiskem (dále jen „bankovka“).
§ 2
(1)
Bankovka má stejné parametry jako bankovky po 100 Kč vzoru 20181).
(2)
Bankovka má na kuponu horkou ražbou aplikovanou fólii stříbřité barvy s výročním logem České národní bankyČeské národní banky. Výroční logo obsahuje text „ČNB“, „1919“, „100 let“, „Kč“ a „2019“.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
1)
Vyhláška č. 156/2018 Sb., o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 2018. |
Vyhláška č. 10/2019 Sb. | Vyhláška č. 10/2019 Sb.
Vyhláška o výkaznictví v hazardních hrách
Vyhlášeno 18. 1. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2019, částka 5/2019
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - VZDÁLENÝ PŘÍSTUP (§ 6 — § 7)
* ČÁST TŘETÍ - DENNÍ HERNÍ VÝKAZNICTVÍ A DENNÍ HERNÍ ZÁPIS (§ 8 — § 11)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 13 — § 14) k vyhlášce č. 10/2019 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (466/2023 Sb., 467/2023 Sb.)
10
VYHLÁŠKA
ze dne 15. ledna 2019
o výkaznictví v hazardních hrách
Ministerstvo financí stanoví podle § 133 odst. 1 písm. a) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje způsob, obsahové náležitosti a lhůtu pro přenos dat provozovatele orgánům vykonávajícím dozor podle zákona o hazardních hrách, rozsah přenášených dat a jiné technické parametry poskytování výkaznictví, a to v podobě
a)
denního herního výkaznictví v případě živé hry provozované jinak než jako internetová hra,
b)
denního herního zápisu v případě binga provozovaného jinak než jako internetová hra,
c)
vzdáleného přístupu v případě jiné hazardní hryhazardní hry než podle písmen a) a b).
HLAVA II
OBECNÉ POŽADAVKY NA AUTOMATIZOVANÝ VÝSTUP
§ 2
Registrace
(1)
Provozovatel oznámí orgánu vykonávajícímu dozor údaje nutné k technickému zabezpečení poskytování automatizovaného výstupu tak, aby toto sdělení došlo orgánu vykonávajícímu dozor nejpozději 30 dní přede dnem, kdy má být automatizovaný výstup poprvé poskytnut. Provozovatel ve sdělení vedle obecných náležitostí podání dále uvede
a)
kvalifikovaný certifikát provozovatele pro uznávanou elektronickou pečeť používaný podle přílohy k této vyhlášce k pečetění souboru,
b)
certifikát veřejného klíče provozovatele používaného podle přílohy k této vyhlášce pro účely
1.
šifrování souboru,
2.
autentizace při šifrovaném autentizovaném přenosu,
c)
část adresy internetové stránky provozovatele sloužící podle přílohy k této vyhlášce k sestavení adresy používané k
1.
poskytování automatizovaného výstupu,
2.
zaslání potvrzovacího balíčku v případě, kdy poskytnutý automatizovaný výstup je formálně správný, a
3.
zaslání potvrzovacího balíčku v případě, kdy poskytnutý automatizovaný výstup není formálně správný,
d)
další údaje nutné k technickému zabezpečení poskytování automatizovaného výstupu na straně provozovatele v souladu s přílohou k této vyhlášce.
(2)
Orgán vykonávající dozor oznámí provozovateli
a)
kvalifikovaný certifikát orgánu vykonávajícího dozor pro kvalifikovanou elektronickou pečeť používaný podle přílohy k této vyhlášce pro pečetění souboru,
b)
certifikát veřejného klíče orgánu vykonávajícího dozor používaného podle přílohy k této vyhlášce pro účely
1.
šifrování souboru,
2.
autentizace při šifrovaném autentizovaném přenosu,
c)
adresu internetové stránky orgánu vykonávajícího dozor používanou podle přílohy k této vyhlášce k poskytování potvrzovacího balíčku a
d)
další údaje nutné k technickému zabezpečení poskytování automatizovaného výstupu na straně orgánu vykonávajícího dozor v souladu s přílohou k této vyhlášce.
(3)
Provozovatel oznámí orgánu vykonávajícímu dozor změnu v údajích podle odstavce 1 písm. a) až d) a den, od kterého se použijí změněné údaje při poskytování automatizovaného výstupu, tak, aby toto sdělení došlo tomuto orgánu nejpozději 5 pracovních dní před tímto dnem.
(4)
Orgán vykonávající dozor oznámí provozovateli změnu v údajích podle odstavce 2 a den, od kterého se použijí změněné údaje při poskytování automatizovaného výstupu, tak, aby toto sdělení došlo tomuto provozovateli nejpozději 5 pracovních dní před tímto dnem.
§ 3
Způsob poskytování automatizovaného výstupu
(1)
Automatizovaný výstup se poskytuje způsobem podle přílohy k této vyhlášce.
(2)
Orgán vykonávající dozor přistoupí k internetové adrese používané k poskytování automatizovaného výstupu nejpozději do 7 dní ode dne, kdy má být automatizovaný výstup poskytnut; to neplatí v případě živelní pohromy nebo jiné mimořádné události.
(3)
Orgán vykonávající dozor způsobem podle přílohy k této vyhlášce vytvoří a předá provozovateli potvrzovací balíček obsahující informaci o tom, zda je poskytnutý automatizovaný výstup formálně správný. Orgán vykonávající dozor nepřihlíží k poskytnutému automatizovanému výstupu, který není formálně správný.
(4)
Provozovatel poskytuje jednotlivý automatizovaný výstup do okamžiku, kdy mu orgán vykonávající dozor předá potvrzovací balíček ohledně tohoto automatizovaného výstupu.
(5)
Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně na znovu poskytnutý automatizovaný výstup, ve kterém byly opraveny chyby.
(6)
Pro účely poskytování automatizovaného výstupu je automatizovaný výstup formálně správný, pokud
a)
je v předepsaném formátu a struktuře,
b)
je zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí provozovatele,
c)
je zašifrován pomocí veřejného klíče orgánu vykonávajícího dozor a
d)
neobsahuje herní a finanční data, která do něj zjevně nepatří.
§ 4
Způsob opravy formálních chyb poskytnutého automatizovaného výstupu
(1)
Provozovatel opraví formální chyby vytknuté v potvrzovacím balíčku týkajícím se poskytnutého automatizovaného výstupu, který není formálně správný, do 2 pracovních dní ode dne, kdy mu byl tento potvrzovací balíček předán.
(2)
Formální chyby v automatizovaném výstupu se opravují tak, že provozovatel znovu poskytne automatizovaný výstup, ve kterém tyto chyby odstraní.
(3)
V případě, že je první poskytnutý opravený automatizovaný výstup formálně správný, hledí se na opravovaný automatizovaný výstup, jako by byl formálně správný již při poskytnutí.
§ 5
Způsob opravy věcných chyb poskytnutého automatizovaného výstupu
(1)
Provozovatel může v případech hodných zřetele nejpozději do 14 dní ode dne, kdy poskytnul formálně správný automatizovaný výstup obsahující jiné než formální chyby, tyto chyby opravit.
(2)
Jiné než formální chyby v automatizovaném výstupu se opravují tak, že provozovatel znovu poskytne automatizovaný výstup, ve kterém tyto chyby odstraní, a sdělí orgánu vykonávajícímu dozor
a)
údaje k určení opravovaného automatizovaného výstupu a
b)
důvod opravy automatizovaného výstupu.
(3)
Lhůta pro načtení adresy používané k poskytování automatizovaného výstupu začne běžet dnem, kdy orgánu vykonávajícímu dozor dojde sdělení podle odstavce 2. Za den poskytnutí opraveného automatizovaného výstupu se považuje den, kdy toto sdělení došlo orgánu vykonávajícímu dozor, nebo den, kdy byl tento automatizovaný výstup skutečně poskytnut, s tím, že rozhodný je den, který nastane později.
(4)
Opravovaný automatizovaný výstup také není formálně správný, pokud by v důsledku jeho přijetí přestal být formálně správným některý z dříve poskytnutých automatizovaných výstupů. Provozovatel ve sdělení podle odstavce 2 uvede údaje k určení tohoto dříve poskytnutého automatizovaného výstupu a opraví v něm formální chyby, které by vznikly v případě přijetí opravovaného automatizovaného výstupu podle věty první.
ČÁST DRUHÁ
VZDÁLENÝ PŘÍSTUP
§ 6
Forma poskytování vzdáleného přístupu
Je-li provozovatel povinen zajistit a předat orgánům vykonávajícím dozor vzdálený přístup, poskytuje vzdálený přístup ve formě automatizovaného výstupu.
§ 7
Požadavky na poskytování vzdáleného přístupu
(1)
Při poskytování vzdáleného přístupu se herní a finanční data poskytují způsobem, v rozsahu, formátu a struktuře podle přílohy k této vyhlášce.
(2)
Vzdálený přístup poskytuje provozovatel třikrát za kalendářní den za období v délce 8 hodin začínající v
a)
00:00,
b)
08:00 a
c)
16:00.
(3)
Pokud v průběhu období podle odstavce 2 písm. a) dojde k
a)
zavedení letního času, má toto období délku 7 hodin, a
b)
ukončení letního času, má toto období délku 9 hodin.
(4)
Provozovatel poskytne vzdálený přístup nejpozději do 8 hodin po uplynutí období, za které je vzdálený přístup poskytován.
ČÁST TŘETÍ
DENNÍ HERNÍ VÝKAZNICTVÍ A DENNÍ HERNÍ ZÁPIS
§ 8
Forma poskytování denního herního výkaznictví a denního herního zápisu
Provozovatel poskytuje denní herní výkaznictví a denní herní zápis ve formě automatizovaného výstupu.
§ 9
Požadavky na poskytování denního herního výkaznictví
(1)
V denním herním výkaznictví se herní a finanční data poskytují způsobem, v rozsahu, a to základním nebo rozšířeném, formátu a struktuře podle přílohy k této vyhlášce.
(2)
Provozovatel poskytuje v denním herním výkaznictví herní a finanční data nejméně v základním rozsahu. Neuvádí-li příloha k této vyhlášce jinak, tvoří herní a finanční data v ní uvedená základní rozsah denního herního výkaznictví.
(3)
Provozovatel může poskytovat v denním herním výkaznictví herní a finanční data v rozšířeném rozsahu, které vedle herních a finančních dat v základním rozsahu denního herního výkaznictví dále tvoří herní a finanční data o každé hře živé hry, která není provozovaná jako internetová hra ani formou turnaje.
§ 10
Požadavky na poskytování denního herního zápisu
V denním herním zápise se herní a finanční data poskytují způsobem, v rozsahu, formátu a struktuře podle přílohy k této vyhlášce.
§ 11
Provozní den
(1)
Denní herní výkaznictví a denní herní zápis obsahují údaje za jednotlivé provozní dnyprovozní dny.
(2)
Provozním dnemProvozním dnem se pro účely poskytování automatizovaného výstupu rozumí časový úsek, během něhož provozovatel provozuje v herním prostoruherním prostoru hazardní hryhazardní hry, započatý v daném kalendářním dni a vymezený
a)
provozní dobou, nebo
b)
jiným vhodným způsobem v délce nepřesahující 24 hodin, v případě nepřetržitého provozu.
(3)
Každý okamžik provozu spadá právě do jednoho provozního dneprovozního dne.
(4)
V denním herním výkaznictví a denním herním zápise provozovatel za provozní denprovozní den započatý v
a)
prvním kalendářním dni zdaňovacího období daně z hazardních herhazardních her uvede veškeré údaje, ze kterých je zřejmý pohyb hodnotových žetonů a peněžních prostředků v souvislosti s provozováním her v kasinukasinu a průběh hry a pohyb peněžních prostředků v souvislosti s provozováním binga neprovozovaného jako internetová hra za tento kalendářní den, i pokud by jinak náležely tyto údaje do denního herního výkaznictví nebo denního herního zápisu za předchozí provozní denprovozní den, a
b)
posledním kalendářním dni zdaňovacího období daně z hazardních herhazardních her uvede pouze ty údaje, ze kterých je zřejmý pohyb hodnotových žetonů a peněžních prostředků v souvislosti s provozováním her v kasinukasinu a průběh hry a pohyb peněžních prostředků v souvislosti s provozováním binga neprovozovaného jako internetová hra za tento kalendářní den.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
Oznámení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2019, s výjimkou ustanovení § 2, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2019.
Ministryně financí:
JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 10/2019 Sb.
Automatizovaný výstup
Oddíl 1
Datový balíček obsahující automatizovaný výstup
Pododdíl 1
Název datového balíčku
I.
Název datového balíčku pro vzdálený přístup
Datový balíček obsahující automatizovaný výstup pro vzdálený přístup má název ve tvaru:
<ID Provozovatele>-<Model>-<Vykazované období>-<Druh hry>-<Verze datového balíčku>
Jednotlivé části názvu datového balíčku jsou odděleny pomlčkou (znak s dekadickým kódem 45).
II.
Název datového balíčku pro denní herní výkaznictví a denní herní zápis
Datový balíček obsahující automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis má název ve tvaru:
<ID Provozovatele>-<Model>-<Vykazované období>-<Druh hry>-<Kasino>-<Verze datového balíčku>
Jednotlivé části názvu datového balíčku jsou odděleny pomlčkou (znak s dekadickým kódem 45).
III.
Obsah jednotlivých částí názvu datového balíčku
Část názvu datového balíčku| Obsah části názvu datového balíčku
---|---
<ID Provozovatele>| Identifikace provozovatele poskytujícího datový balíček
Identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
<Model>| Datový model
Jednopísmenné označení datového modelu pro automatizovaný výstup.
Uvede se:
M - denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
V - vzdálený přístup.
<Vykazované období>| Označení vykazovaného období
U datového balíčku pro vzdálený přístup se uvede:
Určení kalendářního dne a hodiny počátku vykazovaného období, za které datový balíček obsahuje data, ve formátu RRRRMMDDHH, kde:
RRRR je čtyřciferné označení kalendářního roku.
MM je dvouciferné označení kalendářního měsíce (01 až 12).
DD je dvouciferné označení dne v měsíci (01 až 31).
HH je dvouciferné označení první hodiny vykazovaného období, za které datový balíček obsahuje data (00, 08 nebo 16).
U datového balíčku pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis se uvede:
Určení kalendářního měsíce, ze kterého datový balíček obsahuje data, ve formátu RRRRMM, kde:
RRRR je čtyřciferné označení kalendářního roku.
MM je dvouciferné označení kalendářního měsíce (01 až 12).
<Druh hry>| Druh hazardní hryhazardní hry
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry.
Uvede se:
L - loterieloterie.
K - kursová sázka.
R - totalizátorová hra.
B - bingo.
T - technická hratechnická hra.
Z - živá hra.
<KasinoKasino>| Jedinečný identifikátor kasinakasina
Část položky IDMisto za pomlčkou (identifikátor kasinakasina) uvedená v datovém souboru misto.csv.
<Verze datového balíčku>| Dvouciferné číslo verze datového balíčku
Číslo verze datového balíčku tvoří souvislou číselnou řadu. Jednociferné číslo verze se zleva doplní nulou.
Při prvním poskytnutí datového balíčku s automatizovaným výstupem má číslo jeho verze hodnotu 01.
Při každém opětovném poskytnutí datového balíčku s tímto automatizovaným výstupem se číslo verze zvýší.
Číslo verze datového balíčku se nesmí opakovat mezi jednotlivými datovými balíčky, jejichž název má stejné ostatní části.
Pododdíl 2
Požadavky na datové soubory tvořící datový balíček
I.
Obecné požadavky na datový soubor
Datový soubor má formát csv s následujícími vlastnostmi:
1.
Používá se kódování UTF-8 podle standardu RFC 3629.
2.
Řádky se oddělují dvojicí znaků CR (znak s dekadickým kódem 13) a LF (znak s dekadickým kódem 10).
3.
Datový soubor obsahuje na prvním řádku metadata, na druhém řádku záhlaví a na dalších řádcích jednotlivé záznamy tak, že na každém řádku je právě jeden záznam.
4.
Prázdný datový soubor, kterým je datový soubor neobsahující žádné záznamy, obsahuje pouze metadata a záhlaví.
5.
Řádek s metadaty má na první pozici znak křížku (znak s dekadickým kódem 35), po kterém následují vlastní metadata datového souboru. Vlastní metadata datového souboru jsou tvořena následujícími položkami v uvedeném pořadí oddělenými znakem středníku (znak s dekadickým kódem 59):
Obsah položky metadat| Datový typ položky metadat
---|---
Název datového balíčku| Text
Název datového souboru| Text
Datum a čas vytvoření datového souboru| Datum a čas
Verze rozhraní
Uvede se verze rozhraní automatizovaného výstupu.| Text
6.
Záhlaví souboru i záznam jsou tvořeny položkami, které jsou navzájem odděleny znakem středníku (znak s dekadickým kódem 59). Položky jsou uspořádány v pořadí uvedeném ve specifikaci jednotlivých datových souborů.
7.
Položka záhlaví souboru obsahuje strojový název položky podle specifikace jednotlivých datových souborů.
8.
Položka záznamu obsahuje hodnotu položky pro daný záznam.
9.
Položka obsahující znak středníku (znak s dekadickým kódem 59) musí být zleva i zprava doplněna znakem uvozovky (znak s dekadickým kódem 34). Použití znaku LF (znak s dekadickým kódem 10), znaku CR (znak s dekadickým kódem 13) a znaku uvozovky (znak s dekadickým kódem 34) uvnitř hodnot položek není povoleno.
10.
Není-li výslovně stanoveno jinak, musí mít každá položka záznamu hodnotu. Položka záznamu bez hodnoty (NULL) se uvede jako prázdný řetězec.
11.
Není-li výslovně uvedeno jinak, nezařazuje se dříve poskytnutý záznam, na který je odkazováno prostřednictvím referenční vazby, znovu do datového balíčku s automatizovaným výstupem za jiné období. Na takový záznam se hledí, jako by byl v automatizovaném výstupu uveden.
12.
Kód měny se vždy uvádí ve formě třípísmenného abecedního kódu měny podle standardu ISO 4217:2015, a to i v případě, kdy má být obsažen v položce, ve které se uvádějí i další údaje.
II.
Datové typy používané v datových souborech
Název| Upřesnění
---|---
Celé číslo| Celé číslo v rozsahu -2 147 483 648 až 2 147 483 647.
Oddělovače řádů se nepoužívají. V případě kladného čísla se znaménko neuvádí. V případě záporného čísla se uvádí znaménko minus (znak s dekadickým kódem 45). Číslo se zapisuje v desítkové soustavě tak, že každá platná číslice tvoří samostatný znak (znaky s dekadickým kódem 48 - 57). Úvodní nuly se neuvádějí.
Desetinné číslo| Desetinné číslo v rozsahu 3,4x10-38 až 3,4x1038.
Pro desetinná čísla se použijí pravidla pro celá čísla obdobně. Desetinným oddělovačem je znak čárky (znak s dekadickým kódem 44). Nejvyšší počet desetinných míst je 2, není-li dále uvedeno jinak.
Binární hodnota| Číslice 0 a 1 (znaky s dekadickým kódem 48 a 49).
Text| Řetězec znaků v českém jazyce za použití latinky, není-li výslovně uvedeno jinak.
Maximální délka řetězce může být v definici položky omezena. Není-li výslovně uvedeno jinak, nedoplňuje se kratší řetězec do maximální délky.
Datum a čas| Datum a čas spolu s uvedením časového pásma strukturované podle standardu RFC 3339. Datum se od času vždy odděluje znakem T a čas se uvede s přesností na desetiny sekund.
Datum| Datum strukturované podle standardu RFC 3339.
Identifikátor| Řetězec znaků obsahující pouze číslice 0 až 9 (znaky s dekadickým kódem 48 - 57), velká písmena bez diakritiky (znaky s dekadickým kódem 65 - 90), malá písmena bez diakritiky (znaky s dekadickým kódem 97 - 122), pomlčku (znak s dekadickým kódem 45) nebo podtržítko (znak s dekadickým kódem 95).
Pokud se identifikátor člení na části, oddělují se tyto části od sebe pomlčkou (znak s dekadickým kódem 45).
Řetězcem určeným provozovatelem se pro účely definice položky s datovým typem identifikátor rozumí řetězec znaků o délce nejméně jednoho znaku, jehož obsah určí provozovatel v souladu s ostatními požadavky na danou položku záznamu.
Maximální celková délka řetězce znaků může být v definici položky omezena. Není-li výslovně uvedeno jinak, nedoplňuje se kratší řetězec do maximální délky.
Nejsou-li pro položku záznamu s datovým typem identifikátor stanoveny jiné požadavky na jedinečnost, musí hodnota této položky jednoznačným způsobem identifikovat záznam, kdykoliv je poskytnut v automatizovaném výstupu. Pro dva různé záznamy uvedené v daném datovém souboru se nesmí použít stejná hodnota této položky, a to ani v případě, kdy jsou poskytnuty v automatizovaném výstupu za jiné období nebo za jiný druh hry. V případě opětovného poskytnutí záznamu v automatizovaném výstupu za jiné období se pro položku tohoto záznamu s datovým typem identifikátor vždy použije stejná hodnota, jako při jeho prvním poskytnutí.
Referenční vazba| Odkaz na jiný záznam identifikovaný prostřednictvím jeho identifikátoru.
Záznam, na který odkazuje referenční vazba, je v popisu položky s referenční vazbou určen pomocí názvu datového souboru, označeného jako vzdálený datový soubor, a strojového názvu položky, označeného jako vzdálená položka.
Požadavky na datový typ referenční vazba jsou stejné jako na datový typ identifikátor.
Pododdíl 3
Obsah automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup
Provozovatel uvede herní a finanční data v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup v datovém balíčku.
Automatizovaný výstup pro vzdálený přístup obsahuje herní a finanční data pouze za toho provozovatele, vykazované období a druh hazardní hryhazardní hry, které jsou uvedeny v názvu datového balíčku s tímto výstupem.
V datových souborech automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup se v položce metadat verze rozhraní uvede: 1.0
Datový balíček obsahuje následující datové soubory:
Datový soubor I
Údaje o provozovateli
Název datového souboru:
provozovatel.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje právě jeden záznam s údaji označujícími provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, bez ohledu na to, zda již byly tyto údaje poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup za jiné období.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor provozovatele
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Uvede se identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení. Uvádí se také úvodní nuly, jsou-li obsaženy v identifikačním čísle provozovatele nebo ve vlastním čísle provozovatele.
Položka 2
Název nebo obchodní firma provozovatele
Strojový název položky:
ProvozovatelNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název nebo obchodní firma provozovatele uvedená v obchodním rejstříku nebo jiném obdobném rejstříku státu, ve kterém má provozovatel sídlo.
Datový soubor II
Údaje o uživatelském kontě účastníka hazardní hry
Název datového souboru:
konto.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o uživatelském kontě účastníka hazardní hryhazardní hry zřizovaného podle zákona o hazardních hrách jako trvalé nebo dočasné uživatelské konto, jehož prostřednictvím je umožněna účast na hazardní hře, za kterou je poskytován automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, bez ohledu na to, zda již byly tyto údaje poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup za jiné období.
Za každé uživatelské konto se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor uživatelského konta
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
V případě, že je účastníkovi hazardní hryhazardní hry prostřednictvím shodného uživatelského konta umožněna účast na více druzích hazardních herhazardních her, uvede pro toto uživatelské konto ve všech automatizovaných výstupech vždy shodný identifikátor uživatelského konta.
Položka 2
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 3
Datum a čas zřízení uživatelského konta
Strojový název položky:
ZrizeniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas zřízení uživatelského konta.
Datový soubor III
Údaje o parametrech uživatelského konta účastníka hazardní hry
Název datového souboru:
konto_zmeny.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o parametrech nově zřízeného uživatelského konta účastníka hazardní hryhazardní hry a záznamy o jeho změnách pro druh hazardní hryhazardní hry a za období, za které se poskytuje daný automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Při prvním poskytnutí automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup obsahuje datový soubor záznamy o všech aktuálně nastavených parametrech uživatelských kont, jejichž prostřednictvím se účastníci hazardní hryhazardní hry mohou účastnit hazardní hryhazardní hry, ke které je automatizovaný výstup poskytován.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o uživatelském kontu
Strojový název položky:
IDZaznamUzivKonto
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, kterého se změna parametru uživatelského konta týká.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Položka 3
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému je uživatelské konto zřízeno.
Uvede se:
L - loterieloterie
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
B - bingo
T - technická hratechnická hra
Z - živá hra
Položka 4
Umožnění účasti na hazardní hře neprovozované jako internetová hra
Strojový název položky:
Landbased
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Informace o tom, zda je prostřednictvím uživatelského konta umožněna účast na druhu hazardní hryhazardní hry určeném v položce HraDruh neprovozovaném jako internetová hra.
Uvede se:
0 - účast na hazardní hřehazardní hře neprovozované jako internetová hra není umožněna
1 - účast na hazardní hřehazardní hře neprovozované jako internetová hra je umožněna
Položka 5
Umožnění účasti na internetové hře
Strojový název položky:
Internet
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Informace o tom, zda je prostřednictvím uživatelského konta umožněna účast na druhu hazardní hryhazardní hry specifikovaném v položce HraDruh provozovaném jako internetová hra.
Uvede se:
0 - účast na internetové hře není umožněna
1 - účast na internetové hře je umožněna
Položka 6
Režim uživatelského konta
Strojový název položky:
DocasneTrvale
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Režim, ve kterém je uživatelské konto vedeno.
Uvede se:
D - dočasné uživatelské konto
T - trvalé uživatelské konto
Položka 7
Datum a čas změny parametru uživatelského konta
Strojový název položky:
ZmenaCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas změny parametru uživatelského konta.
Při prvním poskytnutí automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup se uvede datum a čas, ke kterému bylo aktuální nastavení parametru uživatelského konta poskytnuto.
Datový soubor IV
Údaje o místě, kde dochází k provozování hazardní hry
Název datového souboru:
misto.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o místě, kde bylo zahájeno provozování hazardní hryprovozování hazardní hry, za kterou je poskytován automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, bez ohledu na to, zda již byly tyto údaje poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup za jiné období.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o
1.
loteriiloterii,
2.
kursové sázce,
3.
totalizátorové hře nebo
4.
technické hřetechnické hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor herního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastním číslem provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Pokud je v jednotlivém herním prostoruherním prostoru, prodejním místě nebo sázkové kanceláři provozováno více hazardních herhazardních her, použije se pro ně ve všech automatizovaných výstupech poskytnutých provozovatelem stejný identifikátor, včetně automatizovaného výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Položka 2
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 3
Zeměpisná délka herního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře
Strojový název položky:
GPSX
Datový typ:
Desetinné číslo s nejméně 4 a nejvýše 7 desetinnými místy
Popis položky:
V případě, že je položka SidloKodRuian prázdná (NULL), uvedou se stupně východní délky (osa X) v souřadnicovém systému WGS 84 adresy herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
V případě, že byla zeměpisná šířka herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře uvedena v tomto záznamu poskytnutém v některém z dříve poskytnutých automatizovaných výstupů, uvede se zeměpisná šířka herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře i v případě, že položka SidloKodRuian v tomto záznamu není prázdná (NULL).
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 4
Zeměpisná šířka herního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře
Strojový název položky:
GPSY
Datový typ:
Desetinné číslo s nejméně 4 a nejvýše 7 desetinnými místy
Popis položky:
V případě, že je položka SidloKodRuian prázdná (NULL), uvedou se stupně severní šířky (osa Y) v souřadnicovém systému WGS 84 adresy herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
V případě, že byla zeměpisná šířka herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře uvedena v tomto záznamu poskytnutém v některém z dříve poskytnutých automatizovaných výstupů, uvede se zeměpisná šířka herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře i v případě, že položka SidloKodRuian v tomto záznamu není prázdná (NULL).
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 5
Typ místa, kde dochází k provozování hazardní hry
Strojový název položky:
TypMisto
Datový typ:
Text s maximální délkou 2 znaků
Popis položky:
Jednopísmenné nebo dvoupísmenné označení typu místa, kde dochází k provozování hazardní hryprovozování hazardní hry provozovatelem poskytujícím automatizovaný výstup.
Uvede se:
H - hernaherna
K - kasinokasino, dochází-li v něm k provozování technické hrytechnické hry neprovozované jako internetová hra
P - prodejní místo, dochází-li v něm k provozování loterieloterie
S - sázková kancelář, dochází-li v ní k provozování kursové sázky neprovozované jako internetová hra nebo totalizátorové hry neprovozované jako internetová hra
PS - sázková kancelář a prodejní místo, dochází-li v tomto místě k provozování kursové sázky neprovozované jako internetová hra nebo totalizátorové hry neprovozované jako internetová hra a loterieloterie neprovozované jako internetová hra
Typ místa, kde je provozována hazardní hrahazardní hra, nelze měnit. Dojde-li ke změně typu místa, kde dochází k provozování hazardní hryprovozování hazardní hry, uvede se nový záznam s uvedením jiného identifikátoru v položce IDMisto.
Položka 6
Název ulice nebo jiného veřejného prostranství
Strojový název položky:
Ulice
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství, ve kterých je umístěno adresní místo herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Není-li přiřazen název ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Číslo popisné nebo číslo evidenční
Strojový název položky:
CP
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se číslo popisné nebo číslo evidenční adresního místa herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Není-li přiřazeno číslo popisné ani číslo evidenční, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Číslo orientační
Strojový název položky:
CO
Datový typ:
Text s maximální délkou 10 znaků
Popis položky:
Uvede se číslo orientační s dodatkem, je-li použit, adresního místa herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Není-li přiřazeno číslo orientační, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 9
Část obce
Strojový název položky:
CastObce
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, kdy jsou herní prostorherní prostor, prodejní místo, nebo sázková kancelář umístěny na území obceobce členěné na městské obvody nebo městské části, uvede se název městského obvodu nebo městské části, na jejichž území umístěno jejich adresní místo.
V případě, kdy jsou herní prostorherní prostor, prodejní místo, nebo sázková kancelář umístěny na území hlavního města Prahy, uvede se název katastrálního územíkatastrálního území, na kterém je umístěno jejich adresní místo.
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 10
Poštovní směrovací číslo
Strojový název položky:
PSC
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se poštovní směrovací číslo adresního místa herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Položka 11
Obec
Strojový název položky:
ObecObec
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název obceobce, ve které je umístěno adresní místo herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Položka 12
Číslo obvodu hlavního města Prahy
Strojový název položky:
Obvod
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se číslo obvodu hlavního města Prahy podle zákona o územním členění státu, ve kterém je umístěno adresní místo herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Není-li adresní místo herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře umístěno na území hlavního města Prahy, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 13
Kraj
Strojový název položky:
Kraj
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Třípísmenné označení kraje, ve kterém je umístěno adresní místo herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře.
Uvede se:
PHA - Hlavní město Praha
STC - Středočeský kraj
JHC - Jihočeský kraj
PLK - Plzeňský kraj
KVK - Karlovarský kraj
ULK - Ústecký kraj
LBK - Liberecký kraj
HKK - Královehradecký kraj
PAK - Pardubický kraj
VYS - Kraj Vysočina
JHM - Jihomoravský kraj
OLK - Olomoucký kraj
MSK - Moravskoslezský kraj
ZLK - Zlínský kraj
Položka 14
Kód adresního místa herního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře
Strojový název položky:
SidloKodRuian
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se kód adresního místa herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře přiřazený tomuto adresnímu místu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Není-li adresnímu místu herního prostoruherního prostoru, prodejního místa, nebo sázkové kanceláře přiřazen kód adresního místa, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor V
Údaje o herní pozici koncového zařízení technické hry
Název datového souboru:
herni_pozice.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o herní poziciherní pozici koncového zařízení technické hrytechnické hry provozované provozovatelem, bez ohledu na to, zda již byly tyto údaje poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup za jiné období.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o technické hřetechnické hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor herní pozice koncového zařízení technické hry
Strojový název položky:
IDHerniPozice
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: Výrobní číslo herní poziceherní pozice koncového zařízení technické hrytechnické hry uvedené v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
Položka 2
Herní prostor
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor herního prostoruherního prostoru, ve kterém je herní poziceherní pozice koncového zařízení technické hrytechnické hry provozována.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
Položka 3
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Datový soubor VI
Údaje o hazardní hře
Název datového souboru:
evidence_her.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o hazardní hřehazardní hře, jejíž provozování bylo ve vykazovaném období povoleno základním povolením.
V případě, že ve vykazovaném období bylo povoleno základním povolením provozování stejné technické hrytechnické hry ve více variantách, tedy v různých měnách nebo jako internetovou hru i jako hru neprovozovanou jako internetová hra, uvedou se pro jednotlivé varianty technické hrytechnické hry v samostatných záznamech.
Údaje se uvádí bez ohledu na to, zda již byly poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup za jiné období.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor hazardní hry
Strojový název položky:
IDHraPopis
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Název hazardní hry
Strojový název položky:
HraNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název hazardní hryhazardní hry v podobě uvedené v základním povolení, bez ohledu na jazyk a písmo.
V případě doplňkové loterieloterie se uvede název doplňkové loterieloterie, za kterým bude následovat název loterieloterie, v jejímž rámci je doplňková loterieloterie provozována.
V případě technické hrytechnické hry se společně s názvem technické hrytechnické hry uvede název sady her nebo kód měny, ve které jsou sázky do technické hrytechnické hry vkládány, provozuje-li provozovatel více technických hertechnických her se shodným názvem.
V případě, kdy v základním povolení není uveden název hazardní hryhazardní hry, uvede se název druhu hazardní hryhazardní hry podle zákona o hazardních hrách.
Položka 3
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry.
Uvede se:
L - loterieloterie
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
B - bingo
T - technická hratechnická hra
Z - živá hra
Položka 4
Kategorie hazardní hry
Strojový název položky:
HraKategorie
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení kategorie hazardní hryhazardní hry.
Uvede se:
a - číselná loteriečíselná loterie
b - okamžitá loterieokamžitá loterie
c - věcná loterieloterie
d - peněžitá loterieloterie
e - kursová sázka
f - totalizátorová hra
g - bingo provozované jako internetová hra (dále jen „internetové bingo“)
h - technická hratechnická hra
i - živá hra provozovaná jako internetová hra (dále jen „internetová živá hra“), ve které účastníci hazardní hryhazardní hry a případně cizí účastníci hrají jeden proti druhému a která není provozována formou turnaje
j - internetová živá hra provozovaná formou turnaje (dále jen „turnaj internetové živé hry“)
k - internetová živá hra, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry hrají proti softwarovému hracímu systému
Položka 5
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 6
Datum a čas zahájení provozování hazardní hry
Strojový název položky:
SpusteniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy došlo k zahájení provozování hazardní hryprovozování hazardní hry.
Datový soubor VII
Údaje o hře hazardní hry
Název datového souboru:
jedna_hra.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o slosování číselné, věcné, peněžité a doplňkové loterieloterie, emisi okamžité loterieokamžité loterie, hře totalizátorové hry, hře internetového binga a o hře nebo turnaji internetové živé hry.
Záznam o hře hazardní hryhazardní hry provozovatel poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém poprvé umožnil na hru hazardní hryhazardní hry přijímat sázky. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o
1.
loteriiloterii,
2.
totalizátorové hře,
3.
internetovém bingu nebo
4.
internetové živé hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor hry hazardní hry
Strojový název položky:
IDJednaHra
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Hazardní hra
Strojový název položky:
IDHraPopis
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hazardní hryhazardní hry, které se týkají údaje.
Vzdálený datový soubor: evidence_her.csv
Vzdálená položka: IDHraPopis
Položka 3
Datum a čas zahájení hry hazardní hry
Strojový název položky:
HraZahajeniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se předpokládaný okamžik zahájení hry hazardní hryhazardní hry.
Položka 4
Výše omezení vkladů
Strojový název položky:
HraOmezeniVkladu
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „i“ nebo „k“, uvedou se údaje týkající se omezení vkladů společně s uvedením kódu měny, v níž se vklad přijímá, a o jaké údaje se jedná.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry, nebo nebyla-li výše omezení vkladů stanovena, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 5
Způsob zvyšování sázek
Strojový název položky:
ZpusobZvysovaniSazek
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „i“, uvede se způsob zvyšování vkladů do hry internetové živé hry, je-li stanoven.
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „j“, uvede se způsob zvyšování povinných sázek turnaje internetové živé hry, je-li stanoven.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry, nebo nebyl-li způsob zvyšování sázek stanoven, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Stanovená výše sázky za jeden sázkový tiket, povinného vkladu do hry internetové živé hry nebo vkladu do turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
PovinnyVkladVyse
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Výše sázky za jeden sázkový tiket
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „g“, uvede se stanovená výše sázky za jeden sázkový tiket a kód měny, v níž se sázka přijímá.
Výše povinného vkladu do hry internetové živé hry
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „i“ nebo „k“, uvede se údaj o výši povinného vkladu do hry internetové živé hry a kód měny hodnotového žetonu, v níž je vklad do hry internetové živé hry hrazen.
Výše vkladu do turnaje internetové živé hry
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „j“, uvede se údaj o výši vkladu do turnaje internetové živé hry a kód měny, v níž je vklad do turnaje internetové živé hry hrazen.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 7
Identifikace herní jistiny loterie nebo způsob určení výherní jistiny turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
JistinaUrceni
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „a“, uvede se identifikace herní jistinyherní jistiny číselné loteriečíselné loterie názvem nebo jiným způsobem, který umožní identifikovat konkrétní herní jistinuherní jistinu číselné loteriečíselné loterie, z níž se budou vyplácet výhry z tohoto slosování.
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „j“, uvede se údaj o způsobu určení výše výherní jistiny z úhrnné výše všech vkladů do tohoto turnaje internetové živé hry a o výši garantované výherní jistiny, je-li stanovena, společně s uvedením, o jaké údaje se jedná.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 8
Nárok na výhru a způsob určení její výše
Strojový název položky:
NarokVyhra
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „j“, uvedou se zejména údaje o vzniku nároku na výhru ve smyslu výherních umístění a způsobu určení výše výhry v tomto turnaji internetové živé hry.
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „f“, uvede se předem stanovený podíl výher a údaje o vzniku nároku na výhru ve smyslu výherních umístění a způsobu určení výše výhry v této hře totalizátorové hry.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 9
Výsledek hry hazardní hry
Strojový název položky:
HraVysledek
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „a“ nebo „g“, uvede se výsledek slosování.
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „k“, uvede se výsledek hry internetové živé hry ve smyslu herní kombinace, která je společná pro všechny účastníky konkrétní internetové živé hry.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry, nebo nebyl-li výsledek hazardní hryhazardní hry dosud určen, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 10
Účast cizího účastníka na hře hazardní hry
Strojový název položky:
ZahranicniUcast
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „g“, „i“ nebo „j“, uvede se informace o tom, zda se hry hazardní hryhazardní hry účastnila jiná osoba než účastník hazardní hryhazardní hry, která se k účasti na hazardní hřehazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky (dále jen „cizí účastník“).
Uvede se:
0 - v případě, že se hry hazardní hryhazardní hry účastnili pouze účastníci hazardní hryhazardní hry
1 - v případě, že se hry hazardní hryhazardní hry účastnil alespoň jeden cizí účastník
Pokud nebylo přijímání sázek do hry hazardní hryhazardní hry ukončeno a hry hazardní hryhazardní hry se může účastnit alespoň jeden cizí účastník, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry se uvede prázdná položka (NULL).
Datový soubor VIII
Údaje poskytované k turnaji internetové živé hry
Název datového souboru:
turnaj_detaily.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o turnaji internetové živé hry.
Záznam o turnaji internetové živé hry provozovatel poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém poprvé umožnil do turnaje internetové hry přijímat vklady. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o internetové živé hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu s údaji o turnaji internetové živé hry
Strojový název položky:
IDTurnajDetaily
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Hra hazardní hry
Strojový název položky:
IDJednaHra
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hry turnaje internetové živé hry.
Vzdálený datový soubor: jedna_hra.csv
Vzdálená položka: IDJednaHra
Položka 3
Interval zvyšování povinných sázek do turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
TurnajIntervalZvysovani
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se interval zvyšování úrovně povinných sázek do hry turnaje internetové živé hry.
Položka 4
Způsob konání turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
TurnajZpusobKonani
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se způsob konání turnaje internetové živé hry.
Položka 5
Registrace do turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
TurnajRegistrace
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se údaj o registraci a lhůtě pro přihlášení do turnaje internetové živé hry.
Položka 6
Vklady účastníků přijaté před zahájením turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
TurnajVkladyPredZahajenimVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se úhrn všech vkladů účastníků hazardní hryhazardní hry, které byly přijaty provozovatelem před zahájením turnaje internetové živé hry.
V případě, že turnaj internetové živé hry nebyl dosud zahájen, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Maximální počet účastníků turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
TurnajMaxPocetUcastnici
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se maximální počet účastníků, je-li stanoven.
V případě, že maximální počet účastníků není stanoven, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které byly vklady účastníků turnaje internetové živé hry přijaty.
Datový soubor IX
Údaje o sázkové události
Název datového souboru:
udalost.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o sportovní události nebo události veřejné pozornosti, na jejichž výsledek se přijímají sázky (dále jen „sázková událost“).
Záznam o sázkové události provozovatel poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém poprvé umožnil přijímat sázky na sázkovou příležitost, která byla k sázkové události vypsána, nebo hru totalizátorové hry. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Záznam týkající se hlavní sázkové události, na který navazuje dílčí sázková událost, musí být umístěn v datovém souboru před záznamem týkajícím se této dílčí sázkové události.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o
1.
kursové sázce nebo
2.
totalizátorové hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor sázkové události
Strojový název položky:
IDUdalost
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Název nebo jiný identifikátor sázkové události
Strojový název položky:
UdalostNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 500 znaků
Popis položky:
Uvede se název nebo jiný identifikátor sázkové události, který umožní sázkovou událost jednoznačně určit.
Položka 3
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému je sázková událost vypsána.
Uvede se:
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
Položka 4
Datum a čas předpokládaného zahájení sázkové události
Strojový název položky:
ZahajeniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že je položka IDHlavniUdalost v tomto záznamu prázdná (NULL), uvede se datum a čas předpokládaného zahájení sázkové události.
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 5
Výsledek sázkové události
Strojový název položky:
UdalostVysledek
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se výsledek sázkové události.
V případě, že výsledek sázkové události není dosud známý, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Hlavní sázková událost
Strojový název položky:
IDHlavniUdalost
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové události, která je hlavní sázkovou událostí, v případě, že je sázková událost uvedená v tomto záznamu pouze její dílčí částí.
Vzdálený datový soubor: udalost.csv
Vzdálená položka: IDUdalost
V případě, že sázková událost uvedená v tomto záznamu není dílčí částí jiné sázkové události, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Datový soubor X
Údaje o sázkové příležitosti
Název datového souboru:
prilezitost.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o sázkové příležitosti.
Záznam o sázkové příležitosti provozovatel poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém poprvé umožnil přijímat sázky na sázkovou příležitost. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o
1.
kursové sázce nebo
2.
totalizátorové hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor sázkové příležitosti
Strojový název položky:
IDPrilezitost
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Název nebo jiný identifikátor sázkové příležitosti
Strojový název položky:
PrilezitostNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 500 znaků
Popis položky:
Uvede se název nebo jiný identifikátor sázkové příležitosti, který umožní sázkovou příležitost jednoznačně určit.
Položka 3
Datum a čas zahájení příjmu sázek na sázkovou příležitost
Strojový název položky:
ZahajeniPrijmuSazekCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas zahájení příjmu sázek na sázkovou příležitost.
Položka 4
Datum a čas ukončení příjmu sázek na sázkovou příležitost
Strojový název položky:
UkonceniPrijmuSazekCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že jde o sázkovou příležitost u kursové sázky a v položce Live je uvedena hodnota „1“, uvede se datum a čas ukončení příjmu sázek na tuto sázkovou příležitost.
V případě, že jde o sázkovou příležitost u kursové sázky a v položce Live je uvedena hodnota „0“, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že jde o sázkovou příležitost u totalizátorové hry, uvede se datum a čas ukončení příjmu sázek na tuto sázkovou příležitost.
Položka 5
Vyhodnocení sázkové příležitosti
Strojový název položky:
Vyherni
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Vyhodnocení sázkové příležitosti ve smyslu jejího porovnání s výsledkem sázkové události.
Uvede se:
0 - sázková příležitost vyhodnocena jako proherní
1 - sázková příležitost vyhodnocena jako výherní
2 - veškeré sázky přijaté na tuto sázkovou příležitost byly vyhodnoceny jako neplatné, nebo byly zrušené v souladu s herním plánem
V případě, že dosud nedošlo k vyhodnocení sázkové příležitosti, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Sázková událost
Strojový název položky:
IDUdalost
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové události, ke které je vypsána sázková příležitost.
Vzdálený datový soubor: udalost.csv
Vzdálená položka: IDUdalost
Položka 7
Označení živé kursové sázky
Strojový název položky:
Live
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
V případě sázkové příležitosti u kursové sázky se uvede:
0 - pokud se nejedná sázkovou příležitost vypsanou pro živou kursovou sázku
1 - pokud se jedná o sázkovou příležitost vypsanou pro živou kursovou sázku
V případě sázkové příležitosti u totalizátorové hry se uvede prázdná položka (NULL).
Datový soubor XI
Údaje o přerušení a omezení příjmu sázek
Název datového souboru:
preruseni_omezeni_kursova_toto.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o přerušení a omezení příjmu sázek na sázkovou příležitost.
Pro každé přerušení nebo omezení příjmu sázek na sázkovou příležitost, které nastaly v období, za které je poskytován automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, se uvede právě jeden záznam. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o
1.
kursové sázce nebo
2.
totalizátorové hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o přerušení nebo omezení
Strojový název položky:
IDZaznamPreruseniOmezeni
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Sázková příležitost
Strojový název položky:
IDPrilezitost
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové příležitosti, u níž byl přerušen nebo omezen příjem sázek.
Vzdálený datový soubor: prilezitost.csv
Vzdálená položka: IDPrilezitost
Položka 3
Konkrétní omezení příjmu sázek
Strojový název položky:
OmezeniText
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že se jedná o záznam o přerušení příjmu sázek na sázkovou příležitost, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že se jedná o záznam o omezení příjmu sázek na sázkovou příležitost, uvede se popis omezení příjmu těchto sázek.
Položka 4
Datum a čas přerušení nebo zavedení omezení příjmu sázek
Strojový název položky:
PreruseniZavedeniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že se jedná o záznam o přerušení příjmu sázek na sázkovou příležitost, uvede se datum a čas počátku tohoto přerušení.
V případě, že se jedná o záznam o zavedení omezení příjmu sázek na sázkovou příležitost, uvede se datum a čas zavedení omezení příjmu sázek uvedeného v položce OmezeniText.
Položka 5
Datum a čas ukončení přerušení nebo omezení příjmu sázek
Strojový název položky:
UkonceniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že se jedná o záznam o přerušení příjmu sázek na sázkovou příležitost, uvede se datum a čas ukončení tohoto přerušení příjmu sázek.
V případě, že se jedná o záznam o ukončení omezení příjmu sázek na sázkovou příležitost, uvede se datum a čas ukončení omezení příjmu sázek uvedeného v položce OmezeniText.
V případě, že dosud nedošlo k ukončení přerušení nebo omezení příjmu sázek, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor XII
Údaje o kursu sázkové příležitosti
Název datového souboru:
prilezitost_kurs.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o kursu sázkové příležitosti a jeho změnách, které nastaly v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován. Za každou nově stanovenou výši kursu se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o kursové sázce.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o kursu sázkové příležitosti
Strojový název položky:
IDZaznamPrilezitostKurs
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Sázková příležitost
Strojový název položky:
IDPrilezitost
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové příležitosti, u níž byl stanoven kurs.
Vzdálený datový soubor: prilezitost.csv
Vzdálená položka: IDPrilezitost
Položka 3
Výše kursu
Strojový název položky:
KursVyse
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
Uvede se výše kursu, který byl stanoven k sázkové příležitosti uvedené v záznamu navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDPrilezitost.
Položka 4
Datum a čas stanovení výše kursu
Strojový název položky:
KursCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas stanovení výše kursu.
Datový soubor XIII
Údaje o tiketu kursové sázky
Název datového souboru:
tiket.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o společném záznamu o jedné nebo více sázkách kursové sázky uzavřených v jednom okamžiku (dále jen „tiket kursové sázky“), které byly přijaty nebo odmítnuty v období, za které je automatizovaný vystup pro vzdálený přístup poskytován.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o kursové sázce.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor tiketu kursové sázky
Strojový název položky:
IDTiket
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, jehož prostřednictvím byla kursová sázka uzavřena.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Jedná-li se o kursovou sázku na zvířecí dostih a nebylo-li účastníkovi hazardní hryhazardní hry uživatelské konto zřízeno, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 3
Způsob uzavření kursové sázky
Strojový název položky:
ZpusobUzavreni
Datový typ:
Text s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Uvede se způsob uzavření kursové sázky.
Položka 4
Datum a čas uzavření, nebo odmítnutí přijetí kursové sázky
Strojový název položky:
UzavreniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že je v položce TiketOdmitnuti uvedena hodnota „0“, uvede se datum a čas uzavření kursové sázky, jímž se rozumí datum a čas přijetí sázky nebo sázek.
V případě, že je v položce TiketOdmitnuti uvedena hodnota „1“, uvede se datum a čas odmítnutí přijetí kursové sázky.
Položka 5
Sázková kancelář
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové kanceláře, ve které byla sázka, nebo její část přijata.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
Pokud jde o internetovou kursovou sázku, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Záznam o odmítnutí přijetí tiketu kursové sázky
Strojový název položky:
TiketOdmitnuti
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Informace o tom, zda provozovatel odmítnul přijetí tiketu kursové sázky.
Uvede se:
0 - tiket kursové sázky byl provozovatelem přijat
1 - přijetí tiketu kursové sázky bylo provozovatelem odmítnuto
Položka 7
Důvod odmítnutí sázky, nebo její části
Strojový název položky:
OdmitnutiDuvod
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce TiketOdmitnuti uvedena hodnota „1“, uvede se důvod odmítnutí tiketu.
V případě, že je v položce TiketOdmitnuti uvedena hodnota „0“, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor XIV
Údaje o sázkové události hry totalizátorové hry
Název datového souboru:
toto_udalost.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o sázkové události hry totalizátorové hry.
Za každou sázkovou událost, na jejíž výsledek je možné ve hře totalizátorové hry uzavřít sázku, se uvede právě jeden záznam, který provozovatel poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém poprvé umožnil přijímat sázky na hru totalizátorové hry.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o totalizátorové hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o sázkové události ke hře totalizátorové hry
Strojový název položky:
IDZaznamTotoUdalost
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení,
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Hra totalizátorové hry
Strojový název položky:
IDJednaHra
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hry totalizátorové hry, k níž byla vypsána sázková událost uvedená v záznamu v datovém souboru udalost.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDUdalost.
Vzdálený datový soubor: jedna_hra.csv
Vzdálená položka: IDJednaHra
Položka 3
Sázková událost
Strojový název položky:
IDUdalost
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové události, na kterou lze přijímat sázky v rámci hry totalizátorové hry uvedené v záznamu v datovém souboru jedna_hra.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDJednaHra.
Vzdálený datový soubor: udalost.csv
Vzdálená položka: IDUdalost
Datový soubor XV
Údaje o vazbě mezi hrou hazardní hry a sázkou, částí sázky nebo cizím vkladem do této hry
Název datového souboru:
vazba_hra_sazka.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje vazbu mezi hrou hazardní hryhazardní hry a sázkou, částí sázky nebo cizím vkladem do této hry.
Záznam se zařadí v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém byla přijata sázka, část sázky nebo cizí vklad, na které je tento záznam navázán prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky v tomto záznamu.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor vazby mezi hrou hazardní hry a sázkou, částí sázky nebo cizím vkladem do této hry
Strojový název položky:
IDVazbaHraSazka
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Hazardní hra
Strojový název položky:
IDHraPopis
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hazardní hryhazardní hry, do které byla přijata sázka, její část nebo cizí vklad.
Vzdálený datový soubor: evidence_her.csv
Vzdálená položka: IDHraPopis
Položka 3
Hra hazardní hry
Strojový název položky:
IDJednaHra
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hry hazardní hryhazardní hry, do které byla přijata sázka, její část nebo cizí vklad.
Vzdálený datový soubor: jedna_hra.csv
Vzdálená položka: IDJednaHra
V případě, že je v položce HraDruh v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „K“ nebo „T“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 4
Sázka, její část, nebo cizí vklad
Strojový název položky:
IDHraToky
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraDruh v záznamu v datovém souboru evidence_her.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis uvedena hodnota „K“ nebo „T“, uvede se identifikátor sázky, její části, nebo cizího vkladu, které byly přijaty do hry hazardní hryhazardní hry uvedené v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraPopis.
Vzdálený datový soubor: hra_toky.csv
Vzdálená položka: IDHraToky
V ostatních případech se uvede identifikátor sázky, nebo její části, která byla přijata do hry hazardní hryhazardní hry uvedené v záznamu v datovém souboru jedna_hra.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDJednaHra.
Vzdálený datový soubor: hra_toky.csv
Vzdálená položka: IDHraToky
Datový soubor XVI
Údaje o základních herních a finančních datech hry hazardní hry
Název datového souboru:
hra_toky.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje základní herní a finanční data o sázce nebo její části, přijaté do hry hazardní hryhazardní hry. V případě internetového binga, internetové živé hry, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry a případně cizí účastníci hrají jeden proti druhému a která není provozována formou turnaje, nebo turnaje internetové živé hry obsahuje datový soubor také základní herní a finanční data o přijatém vkladu vloženého do hry hazardní hryhazardní hry cizím účastníkem (dále jen „cizí vklad“).
Záznam týkající se sázky nebo její části, anebo cizího vkladu se poprvé poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém byly sázka, její část nebo cizí vklad přijaty v původní výši. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor sázky, její části, nebo cizího vkladu
Strojový název položky:
IDHraToky
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Druh hazardní hryhazardní hry, na kterou byla přijata sázka identifikovaná v položce IDHraToky v tomto záznamu.
Uvede se:
L - loterieloterie
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
B - bingo
T - technická hratechnická hra
Z - živá hra
Položka 3
Kategorie hazardní hry
Strojový název položky:
HraKategorie
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Kategorie hazardní hryhazardní hry, v rámci které byla přijata sázka, její část, nebo cizí vklad.
Uvede se:
a - číselná loteriečíselná loterie
b - okamžitá loterieokamžitá loterie
c - věcná loterieloterie
d - peněžitá loterieloterie
e - kursová sázka
f - totalizátorová hra
g - internetové bingo
h - technická hratechnická hra
i - internetová živá hra, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry a případně cizí účastníci hrají jeden proti druhému a která není provozována formou turnaje
j - turnaj internetové živé hry
k - internetová živá hra, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry hrají proti softwarovému hracímu systému
Položka 4
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Pokud se záznam vztahuje k sázce nebo její části, uvede se identifikátor uživatelského konta účastníka hazardní hryhazardní hry, který vložil sázku nebo její část do hazardní hryhazardní hry.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Jedná-li se o kursovou sázku na zvířecí dostih, nebo nebylo-li účastníkovi hazardní hryhazardní hry uživatelské konto zřízeno, uvede se prázdná položka (NULL).
Pokud se záznam vztahuje k cizímu vkladu, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 5
Výše sázky, nebo její části
Strojový název položky:
SazkaVysePuvodni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Výše sázky, nebo její části
Uvede se výše sázky, nebo její části, kterou účastník hazardní hryhazardní hry vložil do hry hazardní hryhazardní hry.
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „i“ a účastník hazardní hryhazardní hry se účastní hry pouze ve smyslu rozdání karet bez následného vložení sázky do hry, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „e“, uvede se výše sázky, nebo její části, která byla přijata, nebo jejíž přijetí bylo odmítnuto.
Výše cizího vkladu
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „g“, „i“ nebo „j“ a pokud je položka IDUzivKonto prázdná (NULL), uvede se výše cizího vkladu.
Položka 6
Datum a čas přijetí sázky, její části nebo cizího vkladu
Strojový název položky:
SazkaPrijetiCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Datum a čas přijetí sázky, nebo její části
Uvede se datum a čas přijetí sázky v původní výši.
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „e“, uvede se datum a čas přijetí, nebo odmítnutí sázky v původní výši.
Datum a čas přijetí cizího vkladu
Uvede se datum a čas přijetí cizího vkladu v původní výši.
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „i“ a účastník hazardní hryhazardní hry se účastní hry pouze ve smyslu rozdání karet bez následného vložení sázky do hry, uvede se datum a čas zahájení hry, které se záznam týká.
Položka 7
Výše doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
Strojový název položky:
DoprovodnePlneniVysePuvodni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše dalšího plnění stanoveného provozovatelem, které kromě sázky opravňuje účastníka hazardní hryhazardní hry k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hryhazardní hry (dále jen „doprovodné plnění“), nebo jeho poměrné části, které byly přijaty spolu se sázkou, nebo její částí.
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „g“, „i“ nebo „j“ a položka IDUzivKonto je prázdná (NULL), nebo není-li doprovodné plnění účastníkem hazardní hryhazardní hry poskytováno, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Datum a čas přijetí doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
Strojový název položky:
DoprovodnePlneniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy bylo doprovodné plnění, nebo jeho poměrná část přijato v původní výši.
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „g“, „i“ nebo „j“ a položka IDUzivKonto je prázdná (NULL), nebo není-li doprovodné plnění účastníkem hazardní hryhazardní hry poskytováno, se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 9
Herní kombinace
Strojový název položky:
SazkaHerniKombinace
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „a“, uvedou se údaje rozhodné pro vznik nároku na výhru.
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „k“, uvede se výsledek hry internetové živé hry ve smyslu herní kombinace.
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry, nebo nebyla-li hodnota dosud stanovena, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 10
Výše výhry, na niž vznikl nárok
Strojový název položky:
VyhraVyseNarok
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „a“, „c“, „d“, „e“ nebo „f“, uvede se výše výhry, na niž účastníkovi hazardní hryhazardní hry vznikl nárok. Nebyla-li sázka dosud vyhodnocena, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě ostatních kategorií hazardní hryhazardní hry se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 11
Výše vyplacené výhry nebo cizí výhry
Strojový název položky:
VyhraVysePuvodni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Výše vyplacené výhry
Uvede se výše vyplacené výhry, na níž účastník hazardní hryhazardní hry získal nárok na základě sázky, nebo její části.
V případě prohry se uvede 0.
Nebyla-li výhra dosud vyplacena, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „i“ a účastník hazardní hryhazardní hry se účastní hry pouze ve smyslu rozdání karet bez následného vložení sázky do hry, uvede se prázdná položka (NULL).
Výše výhry vyplacené cizímu účastníkovi (dále jen „ cizí výhra“)
V případě, že je v položce HraKategorie uvedena hodnota „g“, „i“ nebo „j“ a pokud je položka IDUzivKonto prázdná (NULL), uvede se výše cizí výhry, na níž cizí účastník získal nárok na základě cizího vkladu.
V případě prohry se uvede 0.
Nebyla-li cizí výhra dosud vyplacena, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 12
Datum a čas vyplacení výhry účastníkovi hazardní hry nebo cizí výhry
Strojový název položky:
VyhraVyplaceniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Datum a čas vyplacení výhry účastníkovi hazardní hryhazardní hry
Uvede se datum a čas vyplacení výhry účastníkovi hazardní hryhazardní hry v původní výši.
V případě prohry se uvede datum a čas prohry.
Nebyla-li výhra dosud vyplacena, uvede se prázdná položka (NULL).
Datum a čas vyplacení cizí výhry
Uvede se datum a čas vyplacení cizí výhry v původní výši.
V případě prohry se uvede datum a čas prohry.
Nebyla-li cizí výhra dosud vyplacena, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 13
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které byly sázka, její část nebo cizí vklad přijaty.
Položka 14
Prodejní místo, sázková kancelář nebo herní prostor
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor prodejního místa, sázkové kanceláře nebo herního prostoruherního prostoru, ve kterých byla sázka přijata.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
V případě internetové hry se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 15
Herní pozice koncového zařízení technické hry
Strojový název položky:
IDHerniPozice
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor herní poziceherní pozice koncového zařízení technické hrytechnické hry, jehož prostřednictvím se účastník hazardní hryhazardní hry účastnil hry technické hrytechnické hry, pokud je v položce HraKategorie uvedena hodnota „h“ a dochází k účasti prostřednictvím technického zařízení umístěného v herním prostoruherním prostoru.
Vzdálený datový soubor: herni_pozice.csv
Vzdálená položka: IDHerniPozice
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Datový soubor XVII
Údaje o dalších herních a finančních datech u sdílené loterie
Název souboru:
sdileni.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje další herní a finanční data u sdílené loterieloterie.
Záznam se poprvé poskytuje v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém došlo k přijetí úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny nebo poskytnutí úhrnu vkladů do sdílené herní jistinyherní jistiny.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o loteriiloterii.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o transakci týkající se sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
IDSdileni
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Hra hazardní hry
Strojový název položky:
IDJednaHra
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hry hazardní hryhazardní hry označující slosování loterieloterie, jedná-li se o provozování sdílené loterieloterie.
Vzdálený datový soubor: jedna_hra.csv
Vzdálená položka: IDJednaHra
Položka 3
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 4
Označení sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
HerniJistina
Datový typ:
Text s maximální délkou 500 znaků
Popis položky:
Uvede se označení sdílené herní jistinyherní jistiny, a to názvem nebo jiným způsobem, který umožní identifikovat jednotlivou sdílenou herní jistinuherní jistinu.
Položka 5
Výše úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
PrijataVysePuvodni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny v době jejich přijetí pro slosování uvedené v záznamu v datovém souboru jedna_hra.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDJednaHra.
V případě, že nebyl přijat úhrn vkladů ze sdílené herní jistinyherní jistiny, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Datum a čas přijetí úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
PrijetiCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas přijetí úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny.
V případě, že nebyl přijat úhrn vkladů ze sdílené herní jistinyherní jistiny, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Měna, v níž byl úhrn vkladů přijatých ze sdílené herní jistiny přijat
Strojový název položky:
MenaKodPrijeti
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, v níž byl úhrn vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny přijat.
V případě, že nebyl přijat úhrn vkladů ze sdílené herní jistinyherní jistiny, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Výše úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
PoskytnutaVysePuvodni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny pro slosování sdílené loterieloterie uvedené v záznamu v datovém souboru jedna_hra.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDJednaHra.
V případě, že nebyl poskytnut úhrn výher do sdílené herní jistinyherní jistiny, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 9
Datum a čas poskytnutí úhrnu vkladů do sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
PoskytnutiCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas poskytnutí úhrnu vkladů do sdílené herní jistinyherní jistiny.
V případě, že nebyl poskytnut úhrn výher do sdílené herní jistinyherní jistiny, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 10
Měna, v níž byl úhrn výher poskytnutých do sdílené herní jistiny přijat
Strojový název položky:
MenaKodPoskytnuti
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, v níž byl úhrn výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny poskytnut.
V případě, že nebyl poskytnut úhrn výher do sdílené herní jistinyherní jistiny, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor XVIII
Údaje o dalších herních a finančních datech u kursové sázky
Název souboru:
hra_toky_kursova.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje další herní a finanční data kursové sázky.
Záznam se poprvé poskytuje v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém byla sázka, nebo její část přijata. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o kursové sázce.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o sázce do kursové sázky
Strojový název položky:
IDHraTokyKursova
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Sázka, nebo její část
Strojový název položky:
IDHraToky
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázky, nebo její části, obsahující základní herní a finanční data o této sázce, nebo její části.
Vzdálený datový soubor: hra_toky.csv
Vzdálená položka: IDHraToky
Položka 3
Tiket kursové sázky
Strojový název položky:
IDTiket
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Jedinečný identifikátor tiketu kursové sázky, jehož součástí je sázka, nebo její část, uvedené v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaná prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky.
Vzdálený datový soubor: tiket.csv
Vzdálená položka: IDTiket
Položka 4
Výše kursu
Strojový název položky:
SpolecnyKursVyse
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
Uvede se výše kursu, ve kterém byla sázka, nebo její část přijata, nebo odmítnuta. V případě podmínění nároku na výhru uhodnutím výsledku další sázkové příležitosti se uvede výše kursu, který byl rozhodný pro tyto kursové příležitosti v době přijetí sázky, nebo její části.
Položka 5
Přijetí dohody o cash-outu
Strojový název položky:
CashOut
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Informace o tom, zda byla účastníkem hazardní hryhazardní hry přijata dohoda o cash-outu.
Uvede se:
0 - dohodu nelze uzavřít
1 - dohoda byla přijata
Pokud dohoda může být přijata, ale ještě přijata nebyla, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Výše dohodnutého výplatního poměru
Strojový název položky:
CashOutKursVyse
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
V případě, že je v položce CashOut uvedena hodnota „1“, uvede se výše dohodnutého výplatního poměru.
V případě, že je v položce CashOut uvedena hodnota „0“, nebo pokud je prázdná (NULL), uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Datum a čas přijetí dohody o cash-outu
Strojový název položky:
CashOutCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že je v položce CashOut uvedena hodnota „1“, uvede se datum a čas přijetí dohody o cash-outu.
V případě, že je v položce CashOut uvedena hodnota „0“, nebo pokud je prázdná (NULL), uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Kursové zvýhodnění
Strojový název položky:
KursoveZvyhodneni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše koeficientu kursového zvýhodnění poskytnutého účastníkovi hazardní hryhazardní hry v rámci uzavírání kursové sázky.
V případě, že kursové zvýhodnění nebylo účastníkovi hazardní hryhazardní hry poskytnuto, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 9
Změna kursu
Strojový název položky:
KursZmena
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
Uvede se změněný kurs, ve kterém na základě okolností uvedených v herním plánu došlo k vyhodnocení sázky, pokud se tento kurs liší od kursu uvedeného v položce SpolecnyKursVyse.
Pokud byla sázka vyhodnocena v kursu uvedeném v položce SpolecnyKursVyse, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že sázka nebyla dosud vyhodnocena, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 10
Podmínění nároku na výhru
Strojový název položky:
AKO
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Informace o tom, zda je nárok na výhru podmíněn uhodnutím výsledku další sázkové příležitosti.
Uvede se:
0 - nárok na výhru není podmíněn
1 - nárok na výhru je podmíněn
Datový soubor XIX
Údaje o sázkové příležitosti, na kterou byla sázka uzavřena
Název datového souboru:
kursova_toto_rozpad.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o sázkové příležitosti, na kterou byla sázka do kursové sázky, nebo totalizátorové hry uzavřena.
Datový záznam se poprvé poskytuje v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém byla sázka, nebo její část přijata. V případě podmínění nároku na výhru uhodnutím další sázkové příležitosti se za každou sázkovou příležitost, které se sázka na kursovou sázku týká, uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o
1.
kursové sázce nebo
2.
totalizátorové hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o sázkové příležitosti
Strojový název položky:
IDKursovaTotoRozpad
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Sázka, nebo její část
Strojový název položky:
IDHraToky
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázky, nebo její části, obsahující základní herní a finanční data o této sázce, nebo její části.
Vzdálený datový soubor: hra_toky.csv
Vzdálená položka: IDHraToky
Položka 3
Sázková příležitost
Strojový název položky:
IDPrilezitost
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázkové příležitosti, na níž byla sázka, nebo její část, přijata.
Vzdálený datový soubor: prilezitost.csv
Vzdálená položka: IDPrilezitost
Položka 4
Výše kursu
Strojový název položky:
KursVyse
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
V případě, že je v položce HraDruh v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky uvedena hodnota „K“, uvede se výše kursu, který byl k sázkové příležitosti uvedené v záznamu v datovém souboru prilezitost.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDPrilezitost v okamžiku uzavření sázky stanoven.
V případě, že je v položce HraDruh v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky uvedena hodnota „R“, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor XX
Údaje o opravě výše peněžních prostředků u jednotlivého typu plnění
Název datového souboru:
hra_toky_oprava.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o opravě výše peněžních prostředků u jednotlivého typu plnění, která nastala v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován.
Pro každou opravu se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o opravě
Strojový název položky:
IDHraTokyOprava
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Sázka, nebo její část
Strojový název položky:
IDHraToky
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor sázky, nebo její části, o jejichž opravu se jedná.
Vzdálený datový soubor: hra_toky.csv
Vzdálená položka: IDHraToky
Položka 3
Typ plnění
Strojový název položky:
TypTokyOprava
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Označení jednopísmenného ukazatele odkazujícího na typ plnění, o jehož opravu se jedná.
Uvede se:
A - sázka, nebo její část
B - vyplacená výhra
C - doprovodné plnění, nebo jeho poměrná část
D - vrácené doprovodné plnění
E - cizí vklad
F - cizí výhra
G - vrácená sázka, nebo její část
J - nepřijatá sázka, nebo její část
Položka 4
Výše opravy plnění
Strojový název položky:
TokyOpravaVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Výše části dodatečně přijaté sázky
V případě, že je v položce TypTokyOprava hodnota „A“ a jedná se o dodatečné přijetí části sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše části sázky účastníka hazardní hryhazardní hry, která byla provozovatelem dodatečně přijata na základě opravy. Výše dodatečného přijetí se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení sázky, nebo její části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „A“ a jedná se o snížení sázky nebo její části, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše snížení sázky, nebo její části na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše části dodatečně vyplacené výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „B“ a jedná se o vyplacení části výhry, na níž účastník hazardní hryhazardní hry získal nárok na základě sázky, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše části výhry účastníka hazardní hryhazardní hry, která byla provozovatelem dodatečně vyplacena na základě opravy. Výše dodatečného vyplacení se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení vyplacené výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „B“ a jedná se o snížení vyplacené výhry, jejíž nárok byl účastníkovi hazardní hryhazardní hry přiznán na základě sázky, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše snížení vyplacené výhry na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše dodatečně přijatého doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „C“ a jedná se o přijetí části doprovodného plnění, které bylo přijato spolu se sázkou, nebo její částí uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části, které byly provozovatelem dodatečně přijaty na základě opravy. Výše dodatečného přijetí se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „C“ a jedná se o snížení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části, které byly přijaty spolu se sázkou, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše snížení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části na základě opravy. Výše snížení je uvedena jako záporné číslo.
Výše vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „D“ a jedná se o vrácení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části původně přijatých spolu se sázkou, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše vrácení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části, které byly provozovatelem vráceny v souladu se zákonem o hazardních hrách nebo na základě schváleného herního plánu. Výše vrácení se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „D“ a jedná se o snížení vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části původně přijatých spolu se sázkou, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše snížení vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše části dodatečně přijatého cizího vkladu
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „E“ a jedná se o dodatečné přijetí části cizího vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše části dodatečně přijatého cizího vkladu, která byla provozovatelem přijata na základě opravy. Výše dodatečného přijetí se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení cizího vkladu
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „E“ a jedná se o snížení cizího vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše jednotlivého snížení cizího vkladu na základě opravy, nebo na základě jiného důvodu, pokud provozovatel tato snížení uplatňuje v daňovém přiznání k dani z hazardních herhazardních her. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše části dodatečně vyplacené cizí výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „F“ a jedná se o vyplacení části cizí výhry, na níž cizí účastník získal nárok na základě cizího vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše části dodatečně vyplacené cizí výhry, která byla provozovatelem vyplacena na základě opravy. Výše dodatečného vyplacení se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení vyplacené cizí výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „F“ a jedná se o snížení cizí výhry, jejíž nárok byl cizímu účastníkovi přiznán na základě cizího vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše snížení cizí výhry na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše sázky, nebo její části, která byla provozovatelem vrácena
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „G“ a jedná se o vrácení sázky nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše vrácení sázky, nebo její části, která byla provozovatelem vrácena v souladu se zákonem o hazardních hrách nebo na základě schváleného herního plánu. Výše vrácení se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení sázky, nebo její části, která byla provozovatelem vrácena
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „G“ a jedná se o snížení vrácené sázky nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se výše snížení sázky, nebo její části, která byla provozovatelem vrácena, na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše nepřijaté sázky
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky uvedena hodnota „e“ a v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „J“, uvede se výše nepřijaté sázky identifikované v položce IDHraToky v tomto záznamu. Výše nepřijaté sázky se uvede jako kladné číslo.
Položka 5
Datum a čas opravy plnění
Strojový název položky:
TokyOpravaCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Datum a čas dodatečného přijetí části sázky
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „A“ a jedná se o dodatečné přijetí části sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas dodatečného přijetí části sázky, která byla provozovatelem dodatečně přijata na základě opravy.
Datum a čas snížení sázky, nebo její části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „A“ a jedná se o snížení sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení sázky, nebo její části na základě opravy.
Datum a čas dodatečného vyplacení výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „B“ a jedná se o vyplacení části výhry, na níž účastník hazardní hryhazardní hry získal nárok na základě sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas dodatečného vyplacení části výhry.
Datum a čas snížení vyplacené výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „B“ a jedná se o snížení vyplacené výhry, jejíž nárok byl účastníkovi hazardní hryhazardní hry přiznán na základě sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení vyplacené výhry na základě opravy.
Datum a čas dodatečného přijetí části doprovodného plnění
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „C“ a jedná se o přijetí části doprovodného plnění, které bylo přijato spolu se sázkou, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas dodatečného přijetí doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části, které byly provozovatelem dodatečně přijaty na základě opravy.
Datum a čas snížení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „C“ a jedná se o snížení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části, které byly přijaty spolu se sázkou, nebo její části uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části na základě opravy.
Datum a čas vrácení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „D“ a jedná se o vrácení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části původně přijatých spolu se sázkou, nebo její částí uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas vrácení doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části.
Datum a čas snížení vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „D“ a jedná se o snížení vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části původně přijatých spolu se sázkou, nebo její částí uvedenými v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení vráceného doprovodného plnění, nebo jeho poměrné části, na základě opravy.
Datum a čas dodatečného přijetí cizího vkladu
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „E“ a jedná se o dodatečné přijetí části cizího vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas dodatečného přijetí cizího vkladu, který byl provozovatelem přijat na základě opravy.
Datum a čas snížení cizího vkladu
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „E“ a jedná se o snížení cizího vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení cizího vkladu na základě opravy, nebo na základě jiného důvodu, pokud provozovatel tato snížení uplatňuje v daňovém přiznání k dani z hazardních herhazardních her.
Datum a čas dodatečného vyplacení cizí výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „F“ a jedná se o vyplacení části cizí výhry, na níž cizí účastník získal nárok na základě vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas dodatečného vyplacení cizí výhry, která byla provozovatelem vyplacena na základě opravy.
Datum a čas snížení vyplacené cizí výhry
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „F“ a jedná se o snížení cizí výhry, jejíž nárok byl cizímu účastníkovi přiznán na základě vkladu uvedeného v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení vyplacené cizí výhry.
Datum a čas vrácení sázky
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „G“ a jedná se o vrácení sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas vrácení sázky, nebo její části, která byla provozovatelem vrácena.
Datum a čas snížení vrácené sázky
V případě, že je v položce TypTokyOprava uvedena hodnota „G“ a jedná se o snížení vrácené sázky, nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky, uvede se datum a čas snížení sázky, nebo její části, která byla provozovatelem vrácena, na základě opravy.
Datum a čas nepřijetí sázky
V případě, že je v položce HraKategorie v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDHraToky uvedena hodnota „e“ a v položce TypTokyOprava je uvedena hodnota „J“, uvede se datum a čas odmítnutí sázky nebo její části uvedených v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky.
Položka 6
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které byly přijaty nebo odmítnuty sázka, její část nebo cizí vklad uvedené v záznamu v datovém souboru hra_toky.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDHraToky.
Datový soubor XXI
Údaje o opravě plnění u sdílené loterie
Název datového souboru:
sdileni_oprava.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o opravě plnění u sdílené loterieloterie, která nastala v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován.
Pro každou opravu se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o loteriiloterii.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor opravy záznamu o transakci týkající se sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
IDSdileniOprava
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Záznam o transakci týkající se sdílené herní jistiny
Strojový název položky:
IDSdileni
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor záznamu o transakci týkající se sdílené herní jistinyherní jistiny, jehož se oprava týká.
Vzdálený datový soubor: sdileni.csv
Vzdálená položka: IDSdileni
Položka 3
Typ plnění
Strojový název položky:
TypSdileniOprava
Datový typ:
Text o délce 2 znaky
Popis položky:
Označení dvoupísmenného ukazatele odkazujícího na typ plnění, o jehož opravu se jedná.
Uvede se:
BX - úhrn výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny
CX - úhrn vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny
Položka 4
Výše opravy plnění
Strojový název položky:
SdileniOpravaVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Výše dodatečně přijaté části úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „CX“ a jedná se o dodatečné přijetí části úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se výše části úhrnu vkladů přijatého ze sdílené herní jistinyherní jistiny, která byla provozovatelem dodatečně přijata na základě opravy. Výše dodatečného přijetí se uvede jako kladné číslo.
Výše dodatečného vrácení úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „CX“ a jedná se o dodatečné vrácení úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny transakce uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se výše jednotlivého dodatečného vrácení úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny na základě opravy. Výše dodatečného vrácení se uvede jako záporné číslo.
Výše dodatečně poskytnuté části úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „BX“ a jedná se o dodatečné poskytnutí části úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se výše části úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny, která byla provozovatelem dodatečně poskytnuta na základě opravy. Výše dodatečného poskytnutí se uvede jako kladné číslo.
Výše dodatečného přijetí úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „BX“ a jedná se o dodatečné přijetí úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se výše jednotlivého dodatečného přijetí úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny na základě opravy. Výše dodatečného přijetí se uvede jako záporné číslo.
Položka 5
Datum a čas opravy plnění
Strojový název položky:
SdileniOpravaCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Datum a čas dodatečného přijetí části úhrnu vkladů
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „CX“ a jedná se o dodatečné přijetí části úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se datum a čas dodatečného přijetí části úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny, která byla provozovatelem dodatečně přijata na základě opravy.
Datum a čas vrácení úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „CX“ a jedná se o dodatečné vrácení úhrnu vkladů přijatých ze sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se datum a čas vrácení úhrnu vkladů přijatého ze sdílené herní jistinyherní jistiny na základě opravy.
Datum a čas dodatečného poskytnutí části úhrnu výher
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „BX“ a jedná se o dodatečné poskytnutí části úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se datum a čas dodatečného poskytnutí části úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny, která byla provozovatelem dodatečně poskytnuta na základě opravy.
Datum a čas dodatečného přijetí úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny
V případě, že je v položce TypSdileniOprava uvedena hodnota „BX“ a jedná se o dodatečné přijetí úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny k transakci uvedené v záznamu v datovém souboru sdileni.csv navázaném prostřednictví referenční vazby uvedené v položce IDSdileni, uvede se datum a čas jednotlivého dodatečného přijetí úhrnu výher poskytnutých do sdílené herní jistinyherní jistiny na základě opravy.
Položka 6
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které proběhla oprava transakce týkající se sdílené herní jistinyherní jistiny.
Datový soubor XXII
Údaje o ostatním plnění
Název datového souboru:
ostatni_plneni.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o dalším plnění stanoveném provozovatelem, které kromě sázky opravňuje účastníka hazardní hryhazardní hry k účasti na hazardní hřehazardní hře a které není vázáno na konkrétní hru hazardní hryhazardní hry (dále jen „ostatní plnění“). Záznam se poprvé poskytne v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, ve kterém bylo ostatní plnění přijato v původní výši.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor ostatního plnění
Strojový název položky:
IDOstatniPlneni
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 3
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, ze kterého bylo ostatní plnění poskytnuto.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Nebylo-li účastníkovi hazardní hryhazardní hry uživatelské konto zřízeno, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 4
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému bylo ostatní plnění uhrazeno.
Uvede se:
L - loterieloterie
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
B - bingo
T - technická hratechnická hra
Z - živá hra
Položka 5
Výše ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
Strojový název položky:
OstatniPlneniVysePuvodni
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše ostatního plnění, nebo jeho poměrné části.
Položka 6
Datum a čas přijetí ostatního plnění
Strojový název položky:
OstatniPlneniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy bylo v původní výši přijato ostatní plnění, nebo jeho poměrná část.
Položka 7
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které bylo přijato ostatní plnění, nebo jeho poměrná část.
Položka 8
Prodejní místo, sázková kancelář nebo herní prostor
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor prodejního místa, sázkové kanceláře nebo herního prostoruherního prostoru, ve kterých bylo ostatní plnění přijato.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
V případě přijetí ostatního plnění v souvislosti s účastí na internetové hře se uvede prázdná položka (NULL).
Datový soubor XXIII
Údaje o opravě ostatního plnění
Název datového souboru:
ostatni_plneni_oprava.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o opravě výše peněžních prostředků u ostatního plnění, které nastalo v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován.
Pro každou opravu bude uveden právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor opravy ostatního plnění
Strojový název položky:
IDOstatniPlneniOprava
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Ostatní plnění
Strojový název položky:
IDOstatniPlneni
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor ostatního plnění, o jehož opravu se jedná.
Vzdálený datový soubor: ostatni_plneni.csv
Vzdálená položka: IDOstatniPlneni
Položka 3
Typ plnění
Strojový název položky:
TypOstatniPlneniOprava
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Typ plnění, o jehož opravu se jedná.
Uvede se:
H - ostatní plnění, nebo jeho poměrná část
I - vrácené ostatní plnění, nebo jeho poměrná část
Položka 4
Výše opravy plnění
Strojový název položky:
OstatniPlneniOpravaVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Výše dodatečně přijatého ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „H“ a jedná se o dodatečné přijetí části přijatého ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se výše ostatního plnění, nebo jeho poměrné části, které bylo provozovatelem dodatečně přijato na základě opravy. Výše dodatečného přijetí se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „H“ a jedná se o snížení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se výše snížení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Výše vrácení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „I“ a jedná se o vrácení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se výše vrácení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části, které se vrací na základě jiného právního důvodu než opravy. Výše vrácení se uvede jako kladné číslo.
Výše snížení vráceného ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „I“ a jedná se o snížení vráceného ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se výše snížení vráceného ostatního plnění, nebo jeho poměrné části na základě opravy. Výše snížení se uvede jako záporné číslo.
Položka 5
Datum a čas opravy plnění
Strojový název položky:
OstatniPlneniOpravaCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Datum a čas dodatečného přijetí části ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „H“ a jedná se o dodatečné přijetí části přijatého ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se datum a čas přijetí ostatního plnění, nebo jeho poměrné části, které bylo provozovatelem dodatečně přijato na základě opravy.
Datum a čas snížení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „H“ a jedná se o snížení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se datum a čas snížení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části na základě opravy.
Datum a čas vrácení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „I“ a jedná se o vrácení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se datum a čas vrácení ostatního plnění, nebo jeho poměrné části.
Datum a čas snížení vráceného ostatního plnění, nebo jeho poměrné části
V případě, že je v položce TypOstatniPlneniOprava uvedena hodnota „I“ a jedná se o snížení vráceného ostatního plnění, nebo jeho poměrné části uvedených v záznamu v datovém souboru ostatní_plneni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDOstatniPlneni, uvede se datum a čas snížení vráceného ostatního plnění, nebo jeho poměrné části, na základě opravy.
Položka 6
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které bylo dodatečně přijato nebo vráceno ostatní plnění, nebo jeho poměrná část.
Datový soubor XXIV
Údaje o přihlášení k uživatelskému kontu
Název datového souboru:
prihlaseni.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o přihlášení účastníka hazardní hryhazardní hry k uživatelskému kontu, které nastalo v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován.
V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor přihlášení k uživatelskému kontu
Strojový název položky:
IDPrihlaseni
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, ke kterému se účastník hazardní hryhazardní hry přihlásil.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Položka 3
Datum a čas přihlášení k uživatelskému kontu
Strojový název položky:
PrihlaseniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy došlo k přihlášení účastníka hazardní hryhazardní hry k uživatelskému kontu uvedenému v záznamu v datovém souboru konto.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDUzivKonto.
Položka 4
Datum a čas odhlášení z uživatelského konta
Strojový název položky:
OdhlaseniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy došlo k odhlášení účastníka hazardní hryhazardní hry z uživatelského konta uvedeného v záznamu v datovém souboru konto.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDUzivKonto.
Nebyl-li účastník hazardní hryhazardní hry odhlášen na konci období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 5
Herní pozice koncového zařízení technické hry
Strojový název položky:
IDHerniPozice
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor herní poziceherní pozice koncového zařízení technické hrytechnické hry, jehož prostřednictvím se účastník hazardní hryhazardní hry přihlásil k uživatelskému kontu uvedenému v záznamu v datovém souboru konto.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDUzivKonto, pokud jde o technickou hrutechnickou hru a dochází k účasti prostřednictvím technického zařízení umístěného v herním prostoruherním prostoru.
Vzdálený datový soubor: herni_pozice.csv
Vzdálená položka: IDHerniPozice
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Datový soubor XXV
Údaje o sebeomezujícím opatření účastníka hazardní hry nebo o nastavení automatického přijímání sázek u kursové sázky
Název datového souboru:
sebeomezeni.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o jednotlivém typu sebeomezujícího opatření účastníka hazardní hryhazardní hry a o změně jeho nastavení.
V případě, kdy se nastavení daného typu sebeomezujícího opatření účastníka hazardní hryhazardní hry vztahuje k více druhům hazardních herhazardních her, uvede se pro tento typ sebeomezujícího opatření účastníka hazardní hryhazardní hry v tomto datovém souboru jediný záznam.
V automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup poskytovaném za období, ve kterém bylo účastníkovi hazardní hryhazardní hry zřízeno uživatelské konto, se ve vztahu k tomuto uživatelskému kontu uvedou záznamy pro všechny typy sebeomezujících opatření, bez ohledu na to, zda účastník hazardní hryhazardní hry tato sebeomezující opatření nastavil, nebo zda jejich nastavení odmítnul.
V případě kursové sázky, při které provozovatel připouští možnost nastavení automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti, datový soubor dále obsahuje údaje o přijetí automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti nebo o nevyužití možnosti jejich automatického přijímání, za období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován.
Při prvním poskytnutí automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup datový soubor obsahuje záznamy o všech typech sebeomezujících opatření pro uživatelská konta všech účastníků hazardní hryhazardní hry a v případě kursové sázky, při které provozovatel připouští možnost automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti, datový soubor obsahuje záznam o jednotlivém přijetí automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti nebo o nevyužití možnosti jejich automatického přijímání.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor nastavení sebeomezujícího opatření
Strojový název položky:
IDNastaveniSO
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
V případě, že je hodnota sebeomezujícího opatření nastavena současně pro více druhů hazardních herhazardních her, uvede se pro tuto hodnotu sebeomezujícího opatření ve všech automatizovaných výstupech pro vzdálený přístup vždy shodný identifikátor nastavení sebeomezujícího opatření.
Položka 2
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, ke kterému se vztahují údaje o typu sebeomezujícího opatření, změně jeho nastavení, nebo o automatickém přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Položka 3
Typ sebeomezujícího opatření nebo automatického přijímání sázek
Strojový název položky:
TypSO
Datový typ:
Text s maximální délkou 2 znaky
Popis položky:
Typ sebeomezujícího opatření, které bylo účastníkem hazardní hryhazardní hry uvedeným v záznamu v datovém souboru konto.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDUzivKonto nastaveno nebo odmítnuto, nebo informaci o nastavení automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti.
Uvede se:
a - maximální výše sázek za 1 den
b - maximální výše sázek za 1 kalendářní měsíc
c - maximální výše čisté prohryčisté prohry za 1 den
d - maximální výše čisté prohryčisté prohry za 1 kalendářní měsíc
e - maximální počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc
f - maximální doba denního přihlášení na uživatelském kontu do jeho automatického odhlášení
g - maximální doba, po kterou účastníkovi hazardní hryhazardní hry nebude umožněno zúčastnit se hazardní hryhazardní hry u tohoto provozovatele po jeho odhlášení z uživatelského konta
ap - nastavení automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti, než byly sázejícím původně zvoleny, pokud se tyto parametry v průběhu uzavírání sázky změnily, pokud jde o kursovou sázku a provozovatel možnost takového nastavení připouští
Položka 4
Hodnota sebeomezujícího opatření - výše
Strojový název položky:
HodnotaVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce TypSO uvedena hodnota „a“, „b“, „c“, nebo „d“, uvede se výše hodnoty nastaveného sebeomezujícího opatření.
V případě, že účastník hazardní hryhazardní hry nenastavil ani neodmítl nastavení sebeomezujícího opatření uvedeného v položce TypSO, nebo jeho nastavení jednotlivě odmítl, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě ostatních typů sebeomezujících opatření a automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 5
Hodnota sebeomezujícího opatření - počet
Strojový název položky:
HodnotaPocet
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce TypSO uvedena hodnota „e“, uvede se nastavený počet přihlášení do uživatelského konta za kalendářní měsíc.
V případě, že účastník hazardní hryhazardní hry dosud nenastavil ani neodmítl nastavení sebeomezujícího opatření uvedeného v položce TypSO, nebo jeho nastavení jednotlivě odmítl, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě ostatních typů sebeomezujících opatření a automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 6
Hodnota sebeomezujícího opatření - doba
Strojový název položky:
HodnotaCas
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce TypSO uvedena hodnota „f“, nebo „g“, uvede se hodnota nastaveného sebeomezujícího opatření v celých minutách.
V případě, že účastník hazardní hryhazardní hry dosud nenastavil ani neodmítl nastavení sebeomezujícího opatření uvedeného v položce TypSO, nebo jeho nastavení jednotlivě odmítl, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě ostatních typů sebeomezujících opatření a automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 7
Datum a čas nastavení hodnoty
Strojový název položky:
SONastaveniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy došlo k nastavení hodnoty sebeomezujícího opatření nebo přijetí automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti.
V případě, že nastavení sebeomezujícího opatření bylo odmítnuto, uvede se datum a čas, kdy došlo k odmítnutí nastavení.
V případě, že se jedná o automatické přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti, uvede se datum a čas, kdy došlo k nastavení automatického přijímání, nebo jeho odmítnutí.
V případě, že účastník hazardní hryhazardní hry dosud nenastavil ani neodmítl nastavení sebeomezujícího opatření uvedeného v položce TypSO, uvede se datum a čas zřízení uživatelského konta.
Položka 8
Datum a čas účinnosti hodnoty
Strojový název položky:
SOUcinnostiCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy dojde nebo došlo k účinnosti nastavení hodnoty sebeomezujícího opatření nebo automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti.
V případě, že nastavení sebeomezujícího opatření nebo automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti bylo odmítnuto, uvede se datum a čas, kdy dojde nebo došlo k účinnosti odmítnutí nastavení.
V případě, že účastník hazardní hryhazardní hry dosud nenastavil ani neodmítl nastavení sebeomezujícího opatření uvedeného v položce TypSO, uvede se datum a čas zřízení uživatelského konta.
Položka 9
Odmítnutí nastavení hodnoty
Strojový název položky:
SOOdmitnuti
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Informace o tom, zda si účastník hazardní hryhazardní hry nastavil hodnotu sebeomezujícího opatření nebo přijal automatické přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti, nebo zda toto nastavení hodnoty sebeomezujícího opatření odmítnul nebo nevyužil možnost automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti.
Uvede se:
0 - účastník hazardní hryhazardní hry si nastavil hodnotu sebeomezujícího opatření, nebo přijal automatické přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti
1 - účastník hazardní hryhazardní hry odmítnul nastavení hodnoty sebeomezujícího opatření, nebo nevyužil možnost automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti
V případě, že účastník hazardní hryhazardní hry dosud nenastavil ani neodmítnul nastavení sebeomezujícího opatření, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 10
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
V případě, že je v položce TypSO uvedena hodnota „a“, „b“, „c“, nebo „d“, uvede se kód měny, ve které byla výše hodnoty sebeomezujícího opatření nastavena.
V případě ostatních typů sebeomezujících opatření, nebo automatického přijímání sázek s odlišnými parametry sázkové příležitosti se uvede prázdná položka (NULL).
Datový soubor XXVI
Údaje o druhu hazardní hry, ke kterému je nastaveno sebeomezující opatření
Název datového souboru:
sebeomezeni_hra_druh.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému je nastaveno sebeomezující opatření.
Za každý typ sebeomezujícího opatření nastaveného pro daný druh hazardní hryhazardní hry, za který se poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, bude uveden právě jeden záznam.
Při prvním poskytnutí automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup datový soubor obsahuje datové záznamy o všech aktuálně nastavených sebeomezujících opatřeních všech účastníků hazardní hryhazardní hry.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o druhu hazardní hry, ke kterému je nastaveno sebeomezující opatření
Strojový název položky:
IDSOHraDruh
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Sebeomezující opatření
Strojový název položky:
IDNastaveniSO
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor nastavení sebeomezujícího opatření, jehož se záznam týká.
Vzdálený datový soubor: sebeomezeni.csv
Vzdálená položka: IDNastaveniSO
Položka 3
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Označení druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému je nastaveno sebeomezující opatření uvedené v položce TypSO v záznamu v datovém souboru sebeomezeni.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDNastaveniSO.
Uvede se:
L - loterieloterie
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
B - bingo
T - technická hratechnická hra
Z - živá hra
Datový soubor XXVII
Údaje o převodu peněžních prostředků
Název datového souboru:
ucet.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o převodu peněžních prostředků na uživatelské konto nebo z uživatelského konta, který nastal v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor převedení peněžních prostředků
Strojový název položky:
IDTransakce
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, na nějž nebo z něhož byly peněžní prostředky převedeny.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Položka 3
Výše převedených peněžních prostředků
Strojový název položky:
TransakceVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše převodu peněžních prostředků. V případě převedení peněžních prostředků na uživatelské konto se uvede kladné číslo. V případě převedení peněžních prostředků z uživatelského konta se uvede záporné číslo.
Položka 4
Datum a čas převedení peněžních prostředků
Strojový název položky:
TransakceCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas, kdy došlo k převedení peněžních prostředků.
Položka 5
Způsob převedení peněžních prostředků
Strojový název položky:
TransakceZpusob
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Způsob, jakým byly peněžní prostředky na uživatelské konto, nebo z uživatelského konta převedeny.
Uvede se:
0 - platba v hotovosti
1 - bezhotovostní platba
Položka 6
Upřesnění způsobu převedení peněžních prostředků
Strojový název položky:
TransakceZpusobUpresneni
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se upřesnění způsobu, jakým byly peněžní prostředky na uživatelské konto, nebo z uživatelského konta převedeny.
Položka 7
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, ve které bylo převedení peněžních prostředků provedeno.
Datový soubor XXVIII
Údaje o době účasti na technické hře
Název datového souboru:
doba_ucasti.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o době účasti účastníka hazardní hryhazardní hry na technické hřetechnické hře, která byla započata v období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován. V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o technické hřetechnické hře.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor doby účasti
Strojový název položky:
IDDobaUcasti
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Uživatelské konto
Strojový název položky:
IDUzivKonto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor uživatelského konta, jehož prostřednictvím se účastník hazardní hryhazardní hry účastní hry.
Vzdálený datový soubor: konto.csv
Vzdálená položka: IDUzivKonto
Položka 3
Datum a čas zahájení účasti
Strojový název položky:
ZacatekUcastiCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas zahájení účasti na technické hřetechnické hře.
Položka 4
Datum a čas ukončení účasti
Strojový název položky:
KonecUcastiCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas ukončení účasti na technické hřetechnické hře.
Nebyla-li účast účastníka hazardní hryhazardní hry na technické hřetechnické hře ukončena na konci období, za které je automatizovaný výstup pro vzdálený přístup poskytován, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor XXIX
Údaje o měnovém kursu
Název souboru:
mena_kurs.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o měnovém kursu rozhodném pro určení základu daně z hazardních herhazardních her za celé zdaňovací období, ke kterému se vztahují údaje v automatizovaném výstupu pro vzdálený přístup.
Pro každý kalendářní den tohoto zdaňovacího období se uvede měnový kurs každé měny, ve které jsou vyjádřena herní a finanční data vztahující se k tomuto dni, s výjimkou české měny. Pro každý kalendářní den a každou měnu se uvede nejvýše jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup pro vzdálený přístup za poslední období posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z hazardních herhazardních her. V ostatních případech se datový soubor nezařadí.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o výši měnového kursu
Strojový název položky:
IDZaznamMenaKurs
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro vzdálený přístup.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 3
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému je měnový kurs stanoven.
Uvede se:
L - loterieloterie
K - kursová sázka
R - totalizátorová hra
B - bingo
T - technická hratechnická hra
Z - živá hra
Položka 4
Měnový kurs rozhodný pro určení základu daně z hazardních her
Strojový název položky:
KursVyse
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
Uvede se výše měnového kursu české měny vůči měně, v níž proběhly finanční toky a herní procesy, který je rozhodný pro určení základu daně z hazardních herhazardních her.
Položka 5
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, v níž proběhly finanční toky a herní procesy.
Položka 6
Označení kalendářního dne
Strojový název položky:
Datum
Datový typ:
Datum
Popis položky:
Uvede se kalendářní den, ke kterému je výše měnového kursu stanovena.
Pododdíl 4
Obsah automatizovaného výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis
Provozovatel uvede herní a finanční data v automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis v datovém balíčku.
Automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis obsahuje herní a finanční data pouze za toho provozovatele, vykazované období, druh hazardní hryhazardní hry a kasinokasino, které jsou uvedeny v názvu datového balíčku s tímto výstupem.
V datových souborech automatizovaného výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis se v položce metadat verze rozhraní uvede: 1.0
Datový balíček obsahuje následující datové soubory:
Datový soubor I
Údaje o provozovateli
Název souboru:
provozovatel.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje právě jeden záznam s údaji označujícími provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis, bez ohledu na to, zda již byly tyto údaje poskytnuty v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis. Uvedou se údaje platné k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se denní herní výkaznictví, nebo denní herní zápis poskytuje.
Druhy hazardních herhazardních her, při jejichž provozování se datový soubor zařadí do automatizovaného výstupu:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor provozovatele
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Uvede se identifikační číslo provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení. Uvádí se také úvodní nuly, jsou-li obsaženy v identifikačním čísle provozovatele nebo vlastním čísle provozovatele.
Položka 2
Název nebo obchodní firma provozovatele
Strojový název položky:
ProvozovatelNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název nebo obchodní firma provozovatele uvedená v obchodním rejstříku nebo jiném obdobném rejstříku státu, ve kterém má provozovatel sídlo.
Datový soubor II
Údaje o místě, kde dochází k provozování hazardní hry
Název datového souboru:
misto.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje označující kasinokasino, za které je poskytováno denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis. Uvedou se údaje platné k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se poskytuje denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Pro každé kasinokasino se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor kasina
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Pokud je v jednotlivém kasinukasinu provozováno více hazardních herhazardních her, použije se pro něj ve všech automatizovaných výstupech poskytnutých provozovatelem stejný identifikátor, včetně automatizovaného výstupu pro vzdálený přístup.
Položka 2
Název kasina
Strojový název položky:
MistoNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název kasinakasina uvedený v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
Položka 3
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 4
Zeměpisná délka kasina
Strojový název položky:
GPSX
Datový typ:
Desetinné číslo s nejméně 4 a nejvýše 7 desetinnými místy
Popis položky:
V případě, že je položka SidloKodRuian prázdná (NULL), uvedou se stupně východní délky (osa X) v souřadnicovém systému WGS 84 adresy kasinakasina.
V případě, že byla zeměpisná délka kasinakasina uvedena v některém z dříve poskytnutých automatizovaných výstupů, uvede se zeměpisná délka kasinakasina i v případě, že položka SidloKodRuian v tomto záznamu není prázdná (NULL).
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 5
Zeměpisná šířka kasina
Strojový název položky:
GPSY
Datový typ:
Desetinné číslo s nejméně 4 a nejvýše 7 desetinnými místy
Popis položky:
V případě, že je položka SidloKodRuian prázdná (NULL), uvedou se stupně severní šířky (osa Y) v souřadnicovém systému WGS 84 adresy kasina. Nejnižší počet desetinných míst je 4 a nejvyšší počet desetinných míst je 7.
V případě, že byla zeměpisná šířka kasinakasina uvedena v některém z dříve poskytnutých automatizovaných výstupů, uvede se zeměpisná šířka kasinakasina i v případě, že položka SidloKodRuian v tomto záznamu není prázdná (NULL).
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 6
Název ulice nebo jiného veřejného prostranství
Strojový název položky:
Ulice
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství, ve kterých je umístěno adresní místo kasinakasina.
Není-li přiřazen název ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Číslo popisné nebo číslo evidenční
Strojový název položky:
CP
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se číslo popisné nebo číslo evidenční adresního místa kasinakasina.
Není-li přiřazeno číslo popisné ani číslo evidenční, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Číslo orientační
Strojový název položky:
CO
Datový typ:
Text s maximální délkou 10 znaků
Popis položky:
Uvede se číslo orientační s dodatkem, je-li použit, adresního místa kasinakasina.
Není-li přiřazeno číslo orientační, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 9
Část obce
Strojový název položky:
CastObce
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, kdy je kasinokasino umístěno na území obceobce členěné na městské obvody nebo městské části, uvede se název městského obvodu nebo městské části, na jejichž území je umístěno adresní místo kasinakasina.
V případě, že je kasinokasino umístěno na území hlavního města Prahy, uvede se název katastrálního územíkatastrálního území, na kterém je umístěno adresní místo kasinakasina.
V ostatních případech se uvede prázdná položka (NULL).
Položka 10
Poštovní směrovací číslo
Strojový název položky:
PSC
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se poštovní směrovací číslo adresního místa kasinakasina.
Položka 11
Obec
Strojový název položky:
ObecObec
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Uvede se název obceobce, ve které je umístěno adresní místo kasinakasina.
Položka 12
Číslo obvodu hlavního města Prahy
Strojový název položky:
Obvod
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se číslo obvodu hlavního města Prahy podle zákona o územním členění státu, ve kterém je umístěno adresní místo kasinakasina.
Není-li adresní místo kasinakasina umístěno na území hlavního města Prahy, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 13
Kraj
Strojový název položky:
Kraj
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Třípísmenné označení kraje, ve kterém je umístěno adresní místo kasinakasina.
Uvede se:
PHA - Hlavní město Praha
STC - Středočeský kraj
JHC - Jihočeský kraj
PLK - Plzeňský kraj
KVK - Karlovarský kraj
ULK - Ústecký kraj
LBK - Liberecký kraj
HKK - Královehradecký kraj
PAK - Pardubický kraj
VYS - Kraj Vysočina
JHM - Jihomoravský kraj
OLK - Olomoucký kraj
MSK - Moravskoslezský kraj
ZLK - Zlínský kraj
Položka 14
Kód adresního místa
Strojový název položky:
SidloKodRuian
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
Uvede se kód adresního místa kasinakasina přiřazený tomuto adresnímu místu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Není-li adresnímu místu kasinakasina přiřazen kód adresního místa, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor III
Údaje o živé hře nebo bingu
Název souboru:
evidence_her.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o živé hře nebo bingu, neprovozovaných jako internetová hra, jejichž provozování bylo povoleno základním povolením po alespoň jeden den kalendářního měsíce, za který se poskytuje denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Datový soubor dále obsahuje údaje o kombinaci živých her v případě, kdy je na hracím stole živé hry, nebo v rámci živé hry provozované formou turnaje (dále jen „turnaj živé hry“) provozováno více živých her, aniž by došlo k uzavření hracího stolu živé hry. Pro každou takovou kombinaci živých her se uvede samostatný záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor živé hry, nebo binga
Strojový název položky:
IDHra
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: vlastní řetězec provozovatele.
Ve všech automatizovaných výstupech pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis se pro stejnou živou hru, nebo bingo použijí stejné identifikátory živé hry, nebo binga.
Položka 2
Provozovatel
Strojový název položky:
IDProvozovatel
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 20 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozovatele, který poskytuje automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Vzdálený datový soubor: provozovatel.csv
Vzdálená položka: IDProvozovatel
Položka 3
Název živé hry, nebo binga
Strojový název položky:
HraNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce HraDruh uvedena hodnota „B“, uvede se název binga v podobě uvedené v základním povolení, bez ohledu na jazyk a písmo.
V případě, že je v položce HraDruh uvedena hodnota „Z“, uvede se název živé hry v podobě uvedené v základním povolení, bez ohledu na jazyk a písmo. V případě, že záznam obsahuje údaje o kombinaci živých her, uvedou se tímto způsobem všechny názvy živých her tvořících tuto kombinaci.
V případě, kdy v základním povolení není uveden název hazardní hryhazardní hry, uvede se druh hazardní hryhazardní hry podle zákona o hazardních hrách.
Položka 4
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry.
Uvede se:
B - bingo
Z - živá hra nebo kombinace živých her
Datový soubor IV
Údaje o provozním úseku pokladny kasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry nebo losovacího osudí pro bingo
Název datového souboru:
pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor uvedený v automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví obsahuje údaje o provozním úseku pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry nebo turnaje živé hry nacházejících se v kasinukasinu. V případě hracího stolu živé hry se uvedou údaje o provozním úseku podle jednotlivých měn přijímaných na tomto stole.
Datový soubor uvedený v automatizovaném výstupu pro denní herní zápis obsahuje údaje o provozním úseku losovacího osudí pro bingo nacházejícího se v kasinukasinu.
Provozním úsekem se pro účely denního herního výkaznictví a denního herního zápisu rozumí souvislá část provozního dneprovozního dne, ve které byly provozovány pokladna kasinakasina, hrací stůl živé hry, turnaj živé hry nebo bingo.
Záznam o provozním úseku se poskytne v automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis za období, které zahrnuje provozní denprovozní den, jehož je tento úsek částí.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor provozního úseku pokladny kasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDZaznamPSTB
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Identifikátor pokladny kasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDPSTB
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor pokladny kasinakasina
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „P“, uvede se tento identifikátor pokladny kasinakasina, který se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní čísle provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Identifikátor pokladny kasinakasina se opakuje pro všechny záznamy týkající se této pokladny kasinakasina.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Identifikátor hracího stolu živé hry
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „S“, uvede se tento identifikátor hracího stolu živé hry, který se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: výrobní číslo nebo jiný jedinečný identifikátor hracího stolu, které jsou uvedeny v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
Identifikátor hracího stolu živé hry se opakuje pro všechny záznamy týkající se tohoto hracího stolu.
Identifikátor turnaje živé hry
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „T“, uvede se tento identifikátor turnaje živé hry, který se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Identifikátor turnaje živé hry se opakuje pro všechny záznamy týkající se tohoto turnaje.
Identifikátor losovacího osudí pro bingo
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v tomto záznamu uvedena hodnota „B“, uvede se tento identifikátor losovacího osudí pro bingo, který se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: výrobní číslo generátoru náhodných čísel pro losování binga, které je uvedeno v povolení k umístění herního prostoruherního prostoru.
Identifikátor losovacího osudí pro bingo se opakuje pro všechny záznamy týkající se tohoto losovacího osudí.
Položka 3
Druh záznamu
Strojový název položky:
PokladnaStulTurnajBingo
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Informace o tom, zda tento záznam obsahuje údaje o pokladně kasinakasina, hracím stole živé hry, turnaji živé hry nebo bingu.
Uvede se:
P - pokladna kasinakasina
S - hrací stůl živé hry
T - turnaj živé hry
B - bingo
Položka 4
Kasino
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor kasinakasina, za které se poskytuje denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
Položka 5
Hazardní hra
Strojový název položky:
IDHra
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor živé hry, která se hraje na daném stole živé hry, v rámci turnaje živé hry, nebo binga, za které jsou údaje poskytovány.
Vzdálený datový soubor: evidence_her.csv.
Vzdálená položka: IDHra
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „P“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Celková hodnota čistého herního výsledku
Strojový název položky:
CistyHerniVysledek
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „S“, uvede se celková hodnota hodnotových žetonů, které byly přijaty od účastníků hazardní hryhazardní hry do hry a které zároveň nebyly v průběhu provozního úseku do hry vráceny (dále jen „čistý herní výsledek“).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „P“, „T“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 7
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „S“, uvede se kód měny čistého herního výsledku uvedeného v položce CistyHerniVysledek.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „P“, „T“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 8
Počátek provozního úseku
Strojový název položky:
ProvozOd
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „P“, uvede se datum a čas počátku provozního úseku pokladny kasinakasina.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „S“, uvede se datum a čas počátku provozního úseku hracího stolu živé hry.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „T“, uvede se datum a čas zahájení turnaje živé hry. V případě, že je turnaj živé hry konán ve více provozních úsecích, uvede se datum a čas zahájení dané části turnaje.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „B“, uvede se datum a čas počátku provozního úseku losovacího osudí pro bingo.
Položka 9
Konec provozního úseku
Strojový název položky:
ProvozDo
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „P“, uvede se datum a čas konce provozního úseku pokladny kasinakasina.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „S“, uvede se datum a čas konce provozního úseku hracího stolu živé hry.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „T“, uvede se datum a čas ukončení turnaje živé hry. V případě, že je turnaj živé hry konán ve více provozních úsecích, uvede se datum a čas ukončení dané části turnaje.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo uvedena hodnota „B“, uvede se datum a čas konce provozního úseku losovacího osudí pro bingo.
Datový soubor V
Údaje o jednotlivém typu prostředku v pokladně ve vztahu k živé hře
Název souboru:
prostredek.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o jednotlivém typu prostředků pro jednotlivou pokladnu kasinakasina, hrací stůl živé hry nebo turnaj živé hry. Prostředkem se rozumí peněžní prostředky v pokladně na bankovky a mince, hodnotové žetony v pokladně kasinakasina nebo v pokladně pro dotování žetonů a hodnotové žetony v pokladně na spropitné.
Pro každý záznam v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv, který se týká pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry nebo turnaje živé hry, se v datovém souboru s údaji o prostředcích v pokladně ve vztahu k živé hře uvedou údaje o počátečních a koncových stavech peněžních prostředků nebo hodnotových žetonů v pokladně kasinakasina a jednotlivých pokladnách hracího stolu živé hry a turnaje živé hry. Za každý typ prostředku, každou pokladnu a každou měnu se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o živé hře neprovozované jako internetová hra.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o prostředku v pokladně
Strojový název položky:
IDZaznamProstredek
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Provozní úsek pokladny kasina, hracího stolu živé hry, nebo turnaje živé hry
Strojový název položky:
IDZaznamPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozního úseku pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry nebo turnaje živé hry, kterých se záznam o prostředku v pokladně týká.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDZaznamPSTB
Položka 3
Pokladna kasina, hrací stůl živé hry, nebo turnaj živé hry
Strojový název položky:
IDPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry, nebo turnaje živé hry, kterých se záznam o prostředku v pokladně týká.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDPSTB
Položka 4
Typ prostředku
Strojový název položky:
Prostredek
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Informace o tom, jaké údaje jsou vyjádřeny v tomto záznamu.
Uvede se:
0 - celkový úhrn peněžních prostředků
1 - celková hodnota hodnotových žetonů v pokladně kasinakasina nebo pokladně pro dotování žetonů
2 - celková hodnota hodnotových žetonů v pokladně na spropitné
Položka 5
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „0“, uvede se kód měny, v níž jsou peněžní prostředky v pokladně kasinakasina nebo v pokladně na bankovky a mince uloženy.
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „1“ nebo „2“, uvede se kód měny hodnotového žetonu, který je uložen v pokladně kasinakasina, pokladně pro dotování žetonů nebo pokladně na spropitné.
Položka 6
Počáteční stav
Strojový název položky:
StavVysePocatek
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „0“, uvede se výše celkového úhrnu peněžních prostředků dané měny v pokladně na bankovky a mince v počátečním stavu za provozní úsek hracího stolu živé hry, všech stolů turnaje živé hry, nebo pokladny kasinakasina uvedený v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB.
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „1“, uvede se výše celkové hodnoty hodnotových žetonů dané měny v pokladně pro dotování žetonů v počátečním stavu za provozní úsek hracího stolu živé hry, nebo pokladny kasinakasina uvedený v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB.
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „2“, uvede se výše celkové hodnoty hodnotových žetonů dané měny v pokladně na spropitné v počátečním stavu za provozní úsek hracího stolu živé hry, nebo všech stolů turnaje živé hry uvedený v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB.
Položka 7
Konečný stav
Strojový název položky:
StavVyseKonec
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „0“, uvede se výše celkového úhrnu peněžních prostředků dané měny v pokladně na bankovky a mince v konečném stavu za provozní úsek hracího stolu živé hry, všech stolů turnaje živé hry, nebo pokladny kasinakasina uvedený v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB.
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „1“, uvede se výše celkové hodnoty hodnotových žetonů dané měny v pokladně pro dotování žetonů v konečném stavu za provozní úsek hracího stolu živé hry, nebo pokladny kasinakasina uvedený v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB.
V případě, že je v položce Prostredek uvedena hodnota „2“, uvede se výše celkové hodnoty hodnotových žetonů dané měny v pokladně na spropitné v konečném stavu za provozní úsek hracího stolu živé hry, nebo všech stolů turnaje živé hry uvedený v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaném prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB.
Datový soubor VI
Údaje o celkovém úhrnu peněžních prostředků nebo celkové hodnotě hodnotových žetonů v pokladně a údaje ve vztahu k losovacímu osudí pro bingo
Název souboru:
PSTB_transakce.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor uvedený v automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví obsahuje souhrnné údaje o pohybu peněžních prostředků nebo hodnotových žetonů v pokladně kasinakasina, pokladně pro dotování žetonů, pokladně na bankovky a mince nebo pokladně na spropitné za provozní úsek pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry.
Datový soubor uvedený v automatizovaném výstupu pro denní herní zápis obsahuje souhrnné údaje o pohybu peněžních prostředků za provozní úsek losovacího osudí pro bingo.
Za každý provozní úsek, každý typ transakce, každou měnu a každý způsob přijetí platby se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor celkového úhrnu peněžních prostředků, nebo celkové hodnoty hodnotových žetonů
Strojový název položky:
IDTransakce
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Provozní úsek pokladny kasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDZaznamPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozního úseku pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry, turnaji živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo, kterého se záznam o celkovém úhrnu peněžních prostředků, nebo celkové hodnotě hodnotových žetonů v pokladně týká.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDZaznamPSTB
Položka 3
Pokladna kasina, hrací stůl živé hry, turnaj živé hry, nebo losovací osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo, kterých se záznam o celkovém úhrnu peněžních prostředků, nebo celkové hodnotě hodnotových žetonů v pokladně týká.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDPSTB
Položka 4
Typ transakce
Strojový název položky:
TransakceTyp
Datový typ:
Text s maximální délkou 2 znaky
Popis položky:
Typy transakce provozního úseku pokladny kasinakasina
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „P“, uvede se označení typu transakce ve vztahu k provoznímu úseku pokladny kasinakasina uvedenému v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB:
1 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu vkladů do turnaje živé hry
2 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých v hotovosti za účelem jejich vložení na uživatelské konto pro internetovou živou hru nebo jiné druhy hazardních herhazardních her anebo uhrazení vkladu do hry bingo
3 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých a vložených provozovatelem za účelem doplnění pokladní hotovosti z peněžních prostředků, které byly do tohoto okamžiku odděleny od peněžních prostředků určených k hotovostním transakcím souvisejícím s provozováním vlastních hazardních herhazardních her v kasinukasinu
4 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých a vložených provozovatelem do pokladny kasinakasina v hotovosti na základě jiných transakcí souvisejících s pohybem hodnotových žetonů nebo peněžních prostředků v rámci provozování vlastních hazardních herhazardních her v kasinukasinu
5 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených z turnaje živé hry
6 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených v hotovosti z uživatelského konta pro internetovou živou hru nebo jiné druhy hazardních herhazardních her anebo jako výhry nebo vrácené vklady ze hry bingo
7 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených za účelem odvedení hotovosti z pokladny kasinakasina a tím z peněžních prostředků, které byly do tohoto okamžiku součástí peněžních prostředků určených k hotovostním transakcím souvisejícím s provozováním vlastních hazardních herhazardních her v kasinukasinu
8 - celková hodnota hodnotových žetonů, které byly přijaty jinak než do pokladny na spropitné
G1 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených za účelem vrácení vkladů do turnaje živé hry na základě zrušení turnaje živé hry
H1 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu ostatních plnění
I1 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených za účelem vrácení ostatních plnění nebo jejich částí
J1 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu nákupu hodnotových žetonů
K1 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených proti předloženým hodnotovým žetonům účastníkem hazardní hryhazardní hry
L1 - celková hodnota hodnotových žetonů, které nebyly vráceny nebo byly ztraceny
Typy transakce provozního úseku hracího stolu živé hry
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, uvede se označení typu transakce ve vztahu k provoznímu úseku hracího stolu živé hry uvedeného v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB:
9 - celkový úhrn peněžních prostředků odvedených z pokladny na bankovky a mince do pokladny kasinakasina
10 - celková hodnota hodnotových žetonů přijatých do pokladny pro dotování žetonů z pokladny kasinakasina
11 - celková hodnota hodnotových žetonů odvedených z pokladny pro dotování žetonů do pokladny kasinakasina
12 - celková hodnota hodnotových žetonů přijatých do pokladny na spropitné
13 - celková hodnota hodnotových žetonů odvedených z pokladny na spropitné do pokladny kasinakasina
J2 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu nákupu hodnotových žetonů
Typy transakce provozního úseku turnaje živé hry
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se označení typu transakce ve vztahu k provoznímu úseku turnaje živé hry uvedeného v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB:
14 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu nákupu vkladu do turnaje živé hry u hracího stolu
15 - celkový úhrn peněžních prostředků odvedených z pokladen na bankovky a mince do pokladny kasinakasina
16 - celková hodnota hodnotových žetonů přijatých do pokladny na spropitné
17 - celková hodnota hodnotových žetonů odvedených z pokladny na spropitné do pokladny kasinakasina
Typy transakce provozního úseku losovacího osudí pro bingo
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, uvede se označení typu transakce ve vztahu k provoznímu úseku losovacího osudí pro bingo uvedeného v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB:
A1 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu sázek do binga
B1 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených jako výhry
C1 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu doprovodných plnění ke hře binga
D1 - celkový úhrn vrácených doprovodných plnění ke hře binga, která se vrací na základě jiného právního důvodu než opravy
G1 - celkový úhrn sázek, které se vrací na základě zrušení hry binga
H1 - celkový úhrn peněžních prostředků přijatých na úhradu ostatních plnění
I1 - celkový úhrn peněžních prostředků vyplacených za účelem vrácení ostatních plnění nebo jejich části
Položka 5
Výše celkového úhrnu peněžních prostředků nebo celkové hodnoty hodnotových žetonů
Strojový název položky:
TransakceVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše celkového úhrnu peněžních prostředků nebo celkové hodnoty hodnotových žetonů týkající se typu transakce uvedené v položce TypTransakce za celý provozní úsek.
Položka 6
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny hodnotového žetonu nebo měny, v níž byla transakce uvedená v položce TypTransakce provedena.
Položka 7
Způsob přijetí platby
Strojový název položky:
TransakceZpusob
Datový typ:
Binární hodnota
Popis položky:
Údaj o tom, zda byly peněžní prostředky přijaty v hotovosti, nebo bezhotovostně.
Uvede se:
0 - platba v hotovosti
1 - bezhotovostní platba
V případě, že je v položce TypTransakce uvedena hodnota „2“, „3“, „4“, „6“, „7“, „8“, „9“, „10“, „11“, „12“, „13“, „15“, „16“, „17“, nebo „L1“, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor VII
Údaje o turnaji živé hry, hře živé hry a hře binga
Název datového souboru:
hra_turnaj_bingo.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o turnaji živé hry, nebo jeho části a o hře binga. Záznam týkající se turnaje živé hry, nebo jeho části se v datovém souboru uvede v denním herním výkaznictví za kalendářní měsíc, ve kterém se turnaj živé hry, nebo jeho část konala.
V případě, že je turnaj živé hry konán ve více provozních úsecích, uvede se za každý provozní úsek, ve kterém je turnaj živé hry konán, jeden záznam o turnaji živé hry, který obsahuje vždy údaje o těch skutečnostech, které v daném provozním úseku nastaly.
Údaje o těch skutečnostech, které nastaly před prvním provozním úsekem turnaje živé hry, se uvedou v záznamu pro první provozní úsek, ve kterém se turnaj živé hry konal.
Údaje o těch skutečnostech, které nastaly po posledním provozním úseku turnaje živé hry, se uvedou v záznamu pro poslední provozní úsek, ve kterém se turnaj živé hry konal.
V případě, že dojde ke změně některé hodnoty položky záznamu z důvodu, že položka v okamžiku prvního poskytnutí záznamu nebyla známa, nebo se od posledního poskytnutí automatizovaného výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis změnila, poskytne se celý záznam s aktuálními hodnotami znovu v automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis za období, kdy ke změně hodnoty položky záznamu došlo.
Provozovatel může také v tomto datovém souboru poskytovat herní a finanční data o každé hře živé hry, která není provozovaná jako internetová hra ani formou turnaje. Tato herní a finanční data tvoří rozšířený rozsah denního herního výkaznictví.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor hry binga, hry živé hry, nebo turnaje živé hry, anebo jeho části
Strojový název položky:
IDJednaHraCastTurnaje
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Provozní úsek hracího stolu živé hry, turnaje živé hry nebo losovacího osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDZaznamPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozního úseku hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo, kterých se hra živé hry, turnaj živé hry, nebo jeho část, anebo hra binga týkají.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDZaznamPSTB
Položka 3
Hrací stůl živé hry, turnaj živé hry, nebo losovací osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo, kterých se hra živé hry, turnaj živé hry nebo hra binga týkají.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDPSTB
Položka 4
Označení turnaje živé hry
Strojový název položky:
OznaceniTurnaj
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se označení turnaje živé hry, které provozovatel uvedl v oznámení o konání turnaje živé hry.
Položka 5
Datum a čas zahájení
Strojový název položky:
ZahajeniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
Uvede se datum a čas zahájení hry binga, hry živé hry, turnaje živé hry, nebo jeho části, kterých se záznam týká.
Položka 6
Datum a čas ukončení turnaje živé hry
Strojový název položky:
UkonceniCas
Datový typ:
Datum a čas
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se datum a čas ukončení turnaje živé hry, nebo jeho části.
Položka 7
Výše celkového úhrnu sázek do hry binga, hry živé hry, nebo do turnaje živé hry
Strojový název položky:
UhrnSazkyVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše celkového úhrnu sázek do hry binga, hry živé hry, nebo turnaje živé hry.
Položka 8
Výše celkového úhrnu přijatých doprovodných plnění ke hře binga, ke hře živé hry, nebo k turnaji živé hry
Strojový název položky:
UhrnDoprovodnaPlneniVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše celkového úhrnu přijatých doprovodných plnění ke hře binga, ke hře živé hry, nebo k turnaji živé hry.
Nebylo-li doprovodné plnění poskytnuto, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 9
Výše celkového úhrnu vyplacených výher ze hry binga, ze hry živé hry, nebo z turnaje živé hry
Strojový název položky:
UhrnVyhryVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše celkového úhrnu vyplacených výher ze hry binga, ze hry živé hry, nebo z turnaje živé hry.
V případě, že výhry dosud nebyly vyplaceny, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 10
Výše celkového úhrnu vrácených doprovodných plnění ke hře binga, ke hře živé hry, nebo k turnaji živé hry
Strojový název položky:
UhrnVracenaDoprovodnaPlneniVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se výše celkového úhrnu vrácených doprovodných plnění ke hře binga, ke hře živé hry, nebo k turnaji živé hry, která se vrací na základě jiného právního důvodu než opravy.
Nebylo-li doprovodné plnění provozovatelem vráceno, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 11
Výše celkového úhrnu vrácených sázek
Strojový název položky:
UhrnVraceneSazkyVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, uvede se výše celkového úhrnu vrácených sázek, které se vrací na základě zrušení hry binga.
Nebyla-li hra binga zrušena, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“ nebo „T“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 12
Omezení vkladů
Strojový název položky:
HraOmezeniVkladu
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“ a jedná-li se o živou hru, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry hrají jeden proti druhému a která není provozována formou turnaje, uvedou se údaje týkající se omezení vkladů společně s uvedením, o jaké údaje se jedná. Nebyla-li výše omezení vkladů stanovena, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“ a jedná-li se o živou hru, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry hrají proti krupiérovi, uvede se údaj o omezení výše vkladů. Nebyla-li výše omezení vkladů stanovena, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 13
Stanovená výše sázky za jeden sázkový tiket, povinného vkladu do hry internetové živé hry nebo vkladu do turnaje internetové živé hry
Strojový název položky:
PovinnyVkladVyse
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
Stanovená výše sázky za jeden sázkový tiket
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, uvede se stanovená výše sázky do hry binga za jeden sázkový tiket.
Výše povinného vkladu do živé hry
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“ a jedná-li se o živou hru, ve které účastníci hazardní hryhazardní hry hrají jeden proti druhému a která není provozována formou turnaje, se uvedou údaje týkající se výše povinných vkladů společně s uvedením, o jaké údaje se jedná. Nebyla-li hodnota stanovena, uvede se prázdná položka (NULL).
Výše vkladu do turnaje živé hry
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se údaj o výši vkladu do turnaje živé hry. Mění-li se výše vkladu do turnaje živé hry, uvedou se všechny stanovené výše vkladu spolu s uvedením časového úseku, ke kterému se uvedená výše vkladu do turnaje živé hry vztahuje.
Položka 14
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, uvede se kód měny, v níž byla sázka do hry binga přijata.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, uvede se kód měny, v níž byla sázka do hry živé hry přijata.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se kód měny, v níž byl vklad do turnaje živé hry přijat.
Položka 15
Počet účastníků turnaje živé hry
Strojový název položky:
TurnajPocetHracu
Datový typ:
Celé číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se celkový počet účastníků turnaje živé hry.
V případě, že se turnaj živé hry koná ve více provozních dnechprovozních dnech a všechny části turnaje živé hry nebyly ukončeny, uvede se prázdná položka (NULL).
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 16
Výše vkladů účastníků přijatých před zahájením turnaje živé hry
Strojový název položky:
TurnajVkladyPredZahajenimVyse
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se výše celkového úhrnu vkladů účastníků hazardní hryhazardní hry, které byly přijaty provozovatelem před zahájením turnaje živé hry.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, nebo „B“, uvede se prázdná položka (NULL).
Datový soubor VIII
Údaje o možné výhře
Název datového souboru:
mozna_vyhra_stul_bingo.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o možné výhře určené na základě kumulování části vkladů u jednotlivého binga nebo hracího stolu živé hry a o peněžních prostředcích, které jsou vyčleněny za účelem kumulování části vkladů na výhry v jiném turnaji série.
Za každou možnou výhru u jednotlivého binga, nebo hracího stolu a každou měnu, v níž se možná výhra kumuluje, se uvede právě jeden záznam odpovídající záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv, který se týká provozního úseku losovacího osudí pro bingo, nebo hracího stolu živé hry. Za každý turnaj, ve kterém byly vyčleněny peněžní prostředky za účelem kumulování části vkladů na výhry v jiném turnaji série, a každou měnu se uvede právě jeden záznam odpovídající záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv, který se týká provozního úseku turnaje živé hry.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o možné výhře nebo o vyčleněných peněžních prostředcích
Strojový název položky:
IDMoznaVyhra
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Provozní úsek pokladny kasina, hracího stolu živé hry, turnaji živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDZaznamPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor provozního úseku pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo, kterých se záznam o možné výhře nebo o vyčleněných peněžních prostředcích týká.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDZaznamPSTB
Položka 3
Pokladna kasina, hrací stůl živé hry, turnaj živé hry, nebo losovací osudí pro bingo
Strojový název položky:
IDPSTB
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor pokladny kasinakasina, hracího stolu živé hry, turnaje živé hry, nebo losovacího osudí pro bingo, kterých se záznam o možné výhře nebo o vyčleněných peněžních prostředcích týká.
Vzdálený datový soubor: pokladna_stul_turnaj_bingo.csv
Vzdálená položka: IDPSTB
Položka 4
Označení možné výhry
Strojový název položky:
MoznaVyhraNazev
Datový typ:
Text s maximální délkou 250 znaků
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, uvede se označení možné výhry určené na základě kumulování části vkladů u jednotlivého binga.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „S“, uvede se označení možné výhry určené na základě kumulování části vkladů u příslušného jednotlivého stolu živé hry.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se označení série turnajů a pořadové číslo turnaje v ní, případně, jsou-li vyčleněné peněžní prostředky určeny na výhru, která bude vyplácena v jiném kasinukasinu, se uvede rovněž hodnota položky IDMisto uvedená v záznamu o tomto jiném kasinukasinu v datovém souboru misto.csv.
Položka 5
Výše možné výhry v počátečním stavu
Strojový název položky:
MoznaVyhraVysePocatek
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, nebo „S“, uvede se výše možné výhry specifikované v položce MoznaVyhraNazev v počátečním stavu pro daný provozní úsek.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se prázdná položka (NULL).
Položka 6
Výše možné výhry v konečném stavu
Strojový název položky:
MoznaVyhraVyseKonec
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, nebo „S“, uvede se výše možné výhry specifikované v položce MoznaVyhraNazev v konečném stavu pro daný provozní úsek.
Výše vyčleněných peněžních prostředků
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se celková výše vyčleněných peněžních prostředků za účelem kumulování části vkladů na výhry v jiném turnaji série.
Položka 7
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „B“, nebo „S“, uvede se kód měny, v níž se možná výhra kumuluje.
V případě, že je v položce PokladnaStulTurnajBingo v záznamu v datovém souboru pokladna_stul_turnaj_bingo.csv navázaného prostřednictvím referenční vazby uvedené v položce IDZaznamPSTB uvedena hodnota „T“, uvede se kód měny, v níž jsou tyto peněžní prostředky, které jsou vyčleněny za účelem kumulování části vkladů na výhry v jiném turnaji série.
Datový soubor IX
Údaje o celkové možné výhře určené na základě kumulování části vkladů ve vztahu k živé hře
Název datového souboru:
mozna_vyhra_pro_hru.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o celkové možné výhře určené na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hruhazardní hru jako celek.
Za každou možnou výhru určenou na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hruhazardní hru jako celek, a každý provozní denprovozní den měsíce, za který se denní herní výkaznictví a denní herní zápis poskytuje, se uvede právě jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí pouze při poskytování herních a finančních dat o živé hře neprovozované jako internetová hra.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o možné výhře pro živou hru
Strojový název položky:
IDMoznaVyhraProHru
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Živá hra
Strojový název položky:
IDHra
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor živé hry, za níž je celková možná výhra kumulována.
Vzdálený datový soubor: evidence_her.csv
Vzdálená položka: IDHra
Položka 3
Kasino
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor kasinakasina, ve kterém se kumuluje možná výhra určená na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hruhazardní hru jako celek.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
Položka 4
Počáteční stav celkové možné výhry určené na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hru jako celek
Strojový název položky:
MoznaVyhraProHruVysePocatek
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se počáteční stav celkové možné výhry určené na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hruhazardní hru jako celek, není-li uvedena v některém ze záznamů uvedených v datovém souboru mozna_vyhra_stul_bingo.csv poskytnutém v tomto automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví, nebo denní herní zápis. Počáteční stav je stanoven k počátku provozního dneprovozního dne kasinakasina.
Položka 5
Konečný stav celkové možné výhry určené na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hru jako celek
Strojový název položky:
MoznaVyhruProHruVyseKonec
Datový typ:
Desetinné číslo
Popis položky:
Uvede se konečný stav celkové možné výhry určené na základě kumulování části vkladů, která se tvoří v návaznosti na jednotlivou hazardní hruhazardní hru jako celek, není-li uvedena v některém ze záznamů uvedených v datovém souboru mozna_vyhra_stul_bingo.csv poskytnutém v tomto automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví, nebo denní herní zápis. Konečný stav je stanoven ke konci provozního dneprovozního dne kasinakasina.
Položka 6
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, v níž se možná výhra kumuluje.
Položka 7
Den
Strojový název položky:
Datum
Datový typ:
Datum
Popis položky:
Uvede se kalendářní den, ve kterém začal provozní denprovozní den, za který jsou údaje poskytovány.
Datový soubor X
Údaje o měnovém kursu
Název souboru:
mena_kurs.csv
Obsah datového souboru:
Datový soubor obsahuje údaje o měnovém kursu rozhodném pro určení základu daně z hazardních herhazardních her za celé zdaňovací období, ke kterému se vztahují údaje v automatizovaném výstupu pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Pro každý kalendářní den tohoto zdaňovacího období se uvede měnový kurs každé měny, ve které jsou vyjádřena herní a finanční data vztahující se k tomuto dni, s výjimkou české měny. Pro každý kalendářní den a každou měnu se uvede nejvýše jeden záznam.
Podmínky pro zařazení datového souboru do datového balíčku:
Datový soubor se zařadí vždy v datovém balíčku obsahujícím automatizovaný výstup pro denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis za poslední měsíc zdaňovacího období daně z hazardních herhazardních her. V ostatních případech se datový soubor nezařadí.
Položky záznamu:
Položka 1
Identifikátor záznamu o výši měnového kursu
Strojový název položky:
IDZaznamMenaKurs
Datový typ:
Identifikátor s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor se člení na dvě části.
První část: identifikační číslo provozovatele, nebo, nebylo-li identifikační číslo provozovateli přiděleno, vlastní číslo provozovatele, jež bylo provozovateli přiděleno v souvislosti s vydáním základního povolení.
Druhá část: řetězec určený provozovatelem.
Položka 2
Kasino
Strojový název položky:
IDMisto
Datový typ:
Referenční vazba s maximální délkou 50 znaků
Popis položky:
Identifikátor kasinakasina, za které se poskytuje denní herní výkaznictví nebo denní herní zápis.
Vzdálený datový soubor: misto.csv
Vzdálená položka: IDMisto
Položka 3
Druh hazardní hry
Strojový název položky:
HraDruh
Datový typ:
Text o délce 1 znak
Popis položky:
Jednopísmenné označení druhu hazardní hryhazardní hry, ke kterému je měnový kurs stanoven.
Uvede se:
B - bingo
Z - živá hra
Položka 4
Měnový kurs rozhodný pro určení základu daně z hazardních her
Strojový název položky:
KursVyse
Datový typ:
Desetinné číslo s nejvýše 3 desetinnými místy
Popis položky:
Uvede se výše měnového kursu české měny vůči měně, v níž proběhly finanční toky a herní procesy, který je rozhodný pro určení základu daně z hazardních herhazardních her.
Položka 5
Kód měny
Strojový název položky:
MenaKod
Datový typ:
Text o délce 3 znaky
Popis položky:
Uvede se kód měny, v níž proběhly finanční toky a herní procesy.
Položka 6
Označení kalendářního dne
Strojový název položky:
Datum
Datový typ:
Datum
Popis položky:
Uvede se kalendářní den, ke kterému je výše měnového kursu stanovena.
Pododdíl 5
Vytvoření datového balíčku
Datový balíček obsahující automatizovaný výstup vytvoří provozovatel následujícím postupem:
1.
Z jednotlivých datových souborů tvořících obsah automatizovaného výstupu vytvoří provozovatel komprimovaný datový balíček.
2.
Komprimovaný datový balíček zašifruje provozovatel veřejným klíčem orgánu vykonávajícího dozor.
3.
Zašifrovaný komprimovaný datový balíček zapečetí provozovatel svou uznávanou elektronickou pečetí.
Oddíl 2
Poskytování automatizovaného výstupu
I.
Způsob poskytování automatizovaného výstupu provozovatelem
Provozovatel poskytuje automatizovaný výstup v zašifrovaném komprimovaném datovém balíčku zapečetěném uznávanou elektronickou pečetí provozovatele tak, že jej zpřístupní na následující adrese přístupné šifrovaným autentizovaným přenosem pomocí protokolu HTTPS:
https://<URL>/<Název balíčku>.zip.p7e.p7s
Orgán vykonávající dozor přistupuje k automatizovanému výstupu vystavenému na této adrese metodou GET protokolu HTTP podle standardu RFC 7231.
Část adresy| Upřesnění
---|---
<URL>| Část adresy internetové stránky používaná k sestavení adresy, jejímž prostřednictvím provozovatel poskytuje orgánu vykonávajícímu dozor automatizovaný výstup.
<Název balíčku>| Název poskytnutého souboru s automatizovaným výstupem bez všech přípon.
II.
Požadavky na dostupnost internetové adresy provozovatele
Internetová adresa poskytnutá provozovatelem pro účely poskytování automatizovaného výstupu musí být trvale veřejně přístupná prostřednictvím internetu a délka jednotlivého výpadku nesmí převýšit 24 hodin.
III.
Potvrzení o přijetí automatizovaného výstupu
Orgán vykonávající dozor odešle potvrzovací balíček šifrovaným autentizovaným přenosem pomocí protokolu HTTPS metodou POST protokolu HTTP podle standardu RFC 7231.
V případě, že je poskytnutý automatizovaný výstup formálně správný, odešle orgán vykonávající dozor potvrzovací balíček na adresu:
https://<URL OK>?protokol=<Název balíčku>.ok.zip.p7e.p7s
V případě, že poskytnutý automatizovaný výstup není formálně správný, odešle orgán vykonávající dozor potvrzovací balíček na adresu:
https://<URL chyba>?protokol=<Název balíčku>.err.zip.p7e.p7s
Orgán vykonávající dozor vystaví potvrzovací balíček také na serveru, ke kterému má provozovatel přístup šifrovaným autentizovaným přenosem pomocí protokolu HTTPS.
Část adresy pro zaslání potvrzovacího balíčku| Upřesnění
---|---
<URL OK>| Část adresy internetové stránky poskytnutá provozovatelem používaná k sestavení adresy, na kterou má být zaslán potvrzovací balíček v případě, kdy je poskytnutý automatizovaný výstup formálně správný.
<URL chyba>| Část adresy internetové stránky poskytnutá provozovatelem používaná k sestavení adresy, na kterou má být zaslán potvrzovací balíček v případě, kdy poskytnutý automatizovaný výstup není formálně správný.
<Název balíčku>| Název poskytnutého souboru s automatizovaným výstupem bez všech přípon.
IV.
Potvrzovací balíček
V případě, že je poskytnutý automatizovaný výstup formálně správný, potvrdí orgán vykonávající dozor tuto skutečnost potvrzovacím datovým souborem s názvem <Název balíčku>.ok, obsahujícím informace o úspěšném zpracování balíčku.
V případě, že poskytnutý automatizovaný výstup obsahuje formální chyby, potvrdí orgán vykonávající dozor tuto skutečnost potvrzovacím datovým souborem s názvem <Název balíčku>.err, obsahující počítačový výstup ze zpracování automatizovaného výstupu.
Část názvu potvrzovacího datového souboru| Upřesnění
---|---
<Název balíčku>| Název poskytnutého souboru s automatizovaným výstupem bez všech přípon.
Potvrzovací balíček vytvoří orgán vykonávající dozor následujícím postupem:
1.
Z potvrzovacího datového souboru vytvoří orgán vykonávající dozor komprimovaný datový balíček.
2.
Komprimovaný datový balíček zašifruje orgán vykonávající dozor veřejným klíčem provozovatele.
3.
Zašifrovaný komprimovaný datový balíček zapečetí orgán vykonávající dozor svou kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným časovým razítkem.
Oddíl 3
Společná ustanovení
I.
Vytvoření komprimovaného datového balíčku
Při vytváření komprimovaného datového balíčku z jednoho nebo více souborů se tyto soubory zkomprimují do jednoho souboru metodou ZIP podle standardu ISO/IEC 21320-1:2015.
Soubory v datovém balíčku nejsou uspořádány do adresářů.
Název souboru s komprimovaným datovým balíčkem se opatří příponou zip.
II.
Šifrování souboru
Při šifrování souboru veřejným klíčem se zašifrovaný soubor uloží ve formátu Cryptographic message syntax (CMS) s využitím typu obsahu Enveloped-Data podle standardu RFC 5652.
Název zašifrovaného souboru, včetně případné přípony, se opatří příponou p7e.
III.
Pečetění souboru provozovatelem
Při pečetění souboru provozovatel opatří soubor uznávanou elektronickou pečetí ve formátu CAdES podle standardů ČSN ETSI EN 319 122-1 V1.1.1 a ČSN ETSI EN 319 122-2 V1.1.1.
Zapečetěná data, elektronická pečeť a případné časové razítko jsou uloženy v jednom souboru, jehož název, včetně případné přípony, se opatří příponou p7s.
IV.
Pečetění souboru orgánem vykonávajícím dozor
Při pečetění souboru orgán vykonávající dozor opatří soubor kvalifikovanou elektronickou pečetí s kvalifikovaným časovým razítkem ve formátu CAdES-B-T podle standardů ČSN ETSI EN 319 122-1 V1.1.1 a ČSN ETSI EN 319 122-2 V1.1.1.
Zapečetěná data, kvalifikovaná elektronická pečeť a kvalifikované časové razítko jsou uloženy v jednom souboru, jehož název, včetně případné přípony, se opatří příponou p7s.
V.
Šifrovaný autentizovaný přenos pomocí protokolu HTTPS
Při šifrovaném autentizovaném přenosu pomocí protokolu HTTPS musí být splněny následující podmínky:
1.
Použitým protokolem musí být HTTP/1.1 podle standardu RFC 7230 s možností použití hlaviček „Accept-Ranges“, „Range“ a „Content-Range“ podle standardu RFC 7233.
2.
Přenos musí probíhat prostřednictvím kryptografického protokolu Transport Layer Security (TLS) ve verzi alespoň 1.2 podle standardu RFC 5246.
3.
Přístup k internetové stránce je autentizován kvalifikovaným klientským certifikátem ve formátu X.509 podle standardů RFC 5246 a RFC 5280.
VI.
Obecné požadavky na používané kryptografické prostředky
Použité kryptografické algoritmy, kryptografické klíče a certifikáty musí splňovat požadavky na kryptografické prostředky podle vyhlášky upravující kybernetickou bezpečnost.
VII.
Dekadické kódy znaků
Dekadické kódy znaků představují pro účely poskytování automatizovaného výstupu kódy znaků ze znakové sady Unicode v souladu se standardem RFC 3629.
VIII.
Použití strojopisného písma v této příloze
V případě, že je určitý text v této příloze uveden ve strojopisném písmu, uvede se přesně v uvedeném znění. Při tom platí, že znak ˽ představuje mezeru (znak s dekadickým kódem 32), znaky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 představují číslice (znaky s dekadickým kódem 48 až 57), znaky A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z představují velká písmena bez diakritiky (znaky s dekadickým kódem 65 až 90), znaky a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z představují malá písmena bez diakritiky (znaky s dekadickým kódem 97 až 122), znak _ představuje podtržítko (znak s dekadickým kódem 95) a znak . představuje tečku (znak s dekadickým kódem 46).
IX.
Použité standardy
Označení standardu| Standard
---|---
ČSN ETSI EN 319 122-1 V1.1.1| Elektronické podpisy a infrastruktury (ESI) - Digitální podpisy CAdES - Část 1: Stavební bloky a základní podpisy CAdES
ČSN ETSI EN 319 122-2 V1.1.1| Elektronické podpisy a infrastruktury (ESI) - Digitální podpisy CAdES - Část 2: Rozšířené podpisy CAdES
ISO 4217:2015| Codes for the representation of currencies
ISO/IEC 21320-1:2015| Information technology - Document Container File - Part 1: Core.
RFC 3339| Date and Time on the Internet: Timestamps
https://tools.ietf.org/html/rfc3339
RFC 3629| UTF-8, a transformation format of ISO 10646
https://tools.ietf.org/html/rfc3629
RFC 5246| The Transport Layer Security (TLS) Protocol Version 1.2
https://tools.ietf.org/html/rfc5246
RFC 5280| Internet X.509 Public Key Infrastructure Certificate and Certificate Revocation List (CRL) Profile
https://tools.ietf.org/html/rfc5280
RFC 5652| Cryptographic Message Syntax (CMS)
https://tools.ietf.org/html/rfc5652
RFC 7230| Hypertext Transfer Protocol (HTTP/1.1): Message Syntax and Routing
https://tools.ietf.org/html/rfc7230
RFC 7231| Hypertext Transfer Protocol (HTTP/1.1): Semantics and Content
https://tools.ietf.org/html/rfc7231
RFC 7233| Hypertext Transfer Protocol (HTTP/1.1): Range Requests
https://tools.ietf.org/html/rfc7233#section-2.3 |
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 9/2019 Sb. | Rozhodnutí prezidenta republiky č. 9/2019 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu
Vyhlášeno 17. 1. 2019, částka 4/2019
9
ROZHODNUTÍ
PREZIDENTA REPUBLIKY
ze dne 8. ledna 2019
o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu
Podle čl. 63 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a na základě rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 22. května 2018, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,
vyhlašuji volby
do Evropského parlamentu a stanovím dny jejich konání na pátek 24. května 2019 a sobotu 25. května 2019.
Prezident republiky:
Ing. Zeman v. r.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r. |
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 8/2019 Sb. | Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 8/2019 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2019/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a Cenového rozhodnutí 1/19-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin, které v uvedené lékové formě nepodléhají cenové regulaci stanovením maximální ceny
Vyhlášeno 17. 1. 2019, částka 3/2019
8
SDĚLENÍ
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 8. ledna 2019
o vydání Cenového předpisu 1/2019/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a Cenového rozhodnutí 1/19-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin, které v uvedené lékové formě nepodléhají cenové regulaci stanovením maximální ceny
Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 12. prosince 2018 byl schválen Cenový předpis 1/2019/FAR o regulaci cenregulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a Cenové rozhodnutí 1/19-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin, které v uvedené lékové formě nepodléhají cenové regulaci stanovením maximální cenyceny. Cenový předpis i cenové rozhodnutí byly publikovány ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 11 ze dne 21. prosince 2018 a nabyly účinnosti dne 1. ledna 2019.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. |
Zákon č. 7/2019 Sb. | Zákon č. 7/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 1. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 3/2019
* Čl. I - Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2019
7
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2018,
kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „České republiky“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace“.
2.
V § 11 písm. d) a v § 20 odst. 1 písm. b) se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace“.
3.
V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České Republiky“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Konkursy na obsazení notářského úřadu vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 6/2019 Sb. | Zákon č. 6/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 1. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2019, částka 3/2019
* Čl. I - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2019
6
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2018,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 47 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „U služeb uvedených v příloze č. 2a se uplatňuje druhá snížená sazba daně.“.
2.
V příloze č. 2 se položka 49 zrušuje.
3.
V příloze č. 2 se na konci textu položky 49.39.2 vkládají slova „, pokud se nejedná o hromadnou pravidelnou dopravu osob“.
4.
V příloze č. 2 se položka 50 zrušuje.
5.
V příloze č. 2 se věta „Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou.“ nahrazuje větou „Pravidelnou hromadnou dopravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhlášky č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou.“.
6.
Za přílohu č. 2 se vkládá příloha č. 2a, která zní:
„Příloha č. 2a k zákonu č. 235/2004 Sb.
Seznam služeb podléhajících druhé snížené sazbě daně
CZ-CPA| Popis služby
---|---
49| Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky
50| Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.
Druhé snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
Pravidelnou hromadnou dopravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů nebo vyhlášky č. 122/2014 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 5/2019 Sb. | Zákon č. 5/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Vyhlášeno 10. 1. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 2/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o směnárenské činnosti
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platebním styku
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2019
5
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2018,
kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o směnárenské činnosti
Čl. I
Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Směnárenským obchodem je obchod spočívající ve směně
a)
bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu, nebo
b)
bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz znějících na určitou měnu, dal-li plátce platební příkaz k převodu těchto bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz prostřednictvím příjemce provádějícího směnu, za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu.“.
2.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Směnárenským obchodem není
a)
vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby odběrateli při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení,
b)
směna měn, kterou před zahájením platební transakce nabízí příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
3.
V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „podnik nebo organizační složku podniku na území České republiky“ nahrazují slovy „obchodní závod nebo jeho část v České republice“.
4.
V § 6 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
vedoucí osoby žadatele, které skutečně řídí provozování směnárenské činnosti,
1.
dosáhly středního vzdělání s maturitní zkouškou a
2.
nejsou vedoucími osobami, které skutečně řídí provozování směnárenské činnosti u jiného směnárníka, s výjimkou směnárníka, který je členem téhož koncernu, a“.
5.
V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „má plnou způsobilost k právním úkonům“ nahrazují slovy „je plně svéprávný“.
6.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.
7.
Nadpis části třetí zní:
„PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ SMĚNÁRENSKÉ ČINNOSTI“.
8.
V § 10 odst. 1 větě druhé se slovo „Ustanovení“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, jeho ustanovení“.
9.
V § 10 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a provozní dobou určenou pro styk s veřejností“.
10.
V § 11 odst. 2 písm. d) se slovo „, a“ nahrazuje čárkou.
11.
V § 11 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a podmínkách, za kterých se úplata vyžaduje“.
12.
V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
informace o právu osoby, se kterou provozovatel provedl směnárenský obchod, (dále jen „zákazník“) odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu.“.
13.
V § 11 odst. 3 větě první se slova „v přiměřené velikosti určitým“ nahrazují slovy „alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným“.
14.
V § 11 odst. 3 se za větu první vkládají věty „Názvy měn podle odstavce 2 písm. c) nemusí být uváděny v českém a anglickém jazyce, je-li z jejich jiného označení zřejmé, o jakou měnu se jedná. Kurzovní lístek musí být dostatečně oddělen a odlišen od jakýchkoli jiných informací uveřejněných v provozovně.“.
15.
V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se uvádějí tímto způsobem:
a)
informace o směru směny se uvádí z pozice provozovatele v první osobě jednotného nebo množného čísla,
b)
v případě směny české koruny se směnný kurz, jímž provozovatel provádí přepočet při nabytí cizí měny, uvede před směnným kurzem, jímž provozovatel provádí přepočet při zcizení cizí měny.“.
16.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Nabízí-li provozovatel směnný kurz, který je pro zájemce výhodnější než směnný kurz uvedený na kurzovním lístku, smí v provozovně a jejím bezprostředním okolí uveřejnit pouze obecnou informaci o této nabídce bez uveřejnění konkrétního směnného kurzu.“.
17.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní:
㤠12a
Úplata
Provozovateli nenáleží úplata za provedení směnárenského obchodu, s výjimkou úplaty za provedení směny
a)
mincí složených zákazníkem,
b)
šeku předloženého zákazníkem, nebo
c)
bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz, dal-li zákazník platební příkaz k jejich převodu prostřednictvím provozovatele.“.
18.
§ 13 a 14 včetně nadpisů znějí:
㤠13
Informace před provedením směnárenského obchodu
(1)
Převyšuje-li částka složená zájemcem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v § 14 odst. 2 písm. a) bodu 1, písm. b) bodech 1 až 6, písm. c) bodu 1 a datum a čas sdělení informace.
(2)
Informace podle odstavce 1 musí být zájemci sděleny v textové podobě, alespoň v českém a anglickém jazyce, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je zájemce může uchovat a opakovaně zobrazovat.
§ 14
Doklad o provedení směnárenského obchodu
(1)
Provozovatel vydá bez zbytečného odkladu zákazníkovi doklad o provedení směnárenského obchodu. Doklad musí být zákazníkovi vydán v textové podobě. Údaje na dokladu musí být uvedeny alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, je-li doklad vydán takovým způsobem, že jej zákazník může uchovat a opakovaně zobrazovat.
(2)
Provozovatel na dokladu podle odstavce 1 uvede informace o
a)
provozovateli, kterými jsou
1.
jméno a identifikační číslo osoby,
2.
adresa sídla a adresa provozovny, ve které byl směnárenský obchod proveden, popřípadě jiná adresa, včetně elektronické, která má význam pro komunikaci zákazníka s provozovatelem, a v případě směnárenských obchodů uzavřených prostřednictvím směnárenského automatu také adresa nejbližší provozovny, která není směnárenským automatem,
3.
provozní doba určená pro styk s veřejností v provozovně, ve které byl směnárenský obchod proveden,
b)
směnárenském obchodu, kterými jsou
1.
názvy nebo jiná označení měn, mezi nimiž byla směna provedena,
2.
částka, která byla zákazníkem složena k provedení směny,
3.
směnný kurz,
4.
částka, která odpovídá částce složené zákazníkem k provedení směny po přepočtu směnným kurzem,
5.
úplata za provedení směnárenského obchodu,
6.
částka, která byla zákazníkovi vyplacena po provedení směny, jestliže se liší od částky uvedené v bodě 4,
7.
datum a čas provedení směnárenského obchodu,
c)
právech zákazníka, kterými jsou
1.
informace o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu a popis, jak od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit,
2.
informace o právu zákazníka podat stížnost orgánu dohledu a název a adresa sídla tohoto orgánu, včetně adresy jeho internetové stránky obsahující informace o právech zákazníka,
3.
informace o právu zákazníka podat návrh orgánu mimosoudního řešení sporů mezi zákazníkem a provozovatelem a název a adresa sídla tohoto orgánu.
(3)
Česká národní banka uveřejní adresu internetové stránky podle odstavce 2 písm. c) bodu 2 formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4)
Provozovatel splní vydáním dokladu podle odstavce 1 povinnost vydat doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele.
(5)
Jestliže provozovatel zákazníkovi v souvislosti se směnárenským obchodem prodá nebo poskytne doplňkové zboží nebo doplňkovou službu (dále jen „doplňková služba“), vydá mu o tom bez zbytečného odkladu doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Provozovatel na dokladu podle odstavce 1 uvede také informaci o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o doplňkové službě podle § 16c odst. 2. Odstavec 1 věty druhá až poslední se použijí obdobně.“.
19.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Dokumenty a evidence
(1)
Provozovatel při provozování směnárenské činnosti pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro osvědčení plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Provozovatel vede evidenci směnárenských obchodů, ve které zaznamenává
a)
pořadové číslo záznamu v nepřerušené řadě, a to alespoň za jednotlivé provozovny,
b)
informace o směnárenském obchodu uvedené na dokladu podle § 14 odst. 2 písm. b),
c)
informace o případném odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu podle § 16a, včetně informace, jakým způsobem si strany vrátily, co nabyly ze zrušeného závazku ze smlouvy o směnárenském obchodu.
(3)
Provozovatel provádí záznamy do evidence směnárenských obchodů bez zbytečného odkladu po provedení směnárenského obchodu, nejpozději však do konce dne, ve kterém byl obchod proveden.
(4)
Provozovatel uchovává dokumenty a záznamy uvedené v odstavcích 1 a 2 do konce šestého kalendářního roku ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(5)
Povinnost uvedenou v odstavci 4 má i právní nástupce provozovatele a ten, jehož oprávnění provozovat směnárenskou činnost zaniklo nebo bylo zrušeno.“.
20.
V části třetí se za § 16 vkládají nové § 16a až 16h, které včetně nadpisu znějí:
„Odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu
§ 16a
(1)
Zákazník může od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit do 3 hodin od provedení směnárenského obchodu, a to v provozovně, ve které směnárenský obchod provedl; odstoupení se musí vztahovat na celý rozsah smlouvy o směnárenském obchodu.
(2)
Převyšuje-li částka složená zákazníkem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, může zákazník odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny odpovídá částce 1 000 EUR.
(3)
Lhůta podle odstavce 1 běží pouze během provozní doby určené pro styk s veřejností v provozovně, ve které zákazník směnárenský obchod provedl. Proti zákazníkovi, který se dovolá provozní doby uvedené na dokladu o provedení směnárenského obchodu, nemůže provozovatel namítat, že lhůta podle odstavce 1 již uplynula. Je-li lhůta podle odstavce 1 přerušena, neskončí dříve než za 30 minut od okamžiku, kdy začala znovu běžet.
§ 16b
(1)
Uzavře-li zákazník smlouvu o směnárenském obchodu prostřednictvím směnárenského automatu, může od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit do 3 pracovních dnů ode dne provedení směnárenského obchodu; odstoupení se musí vztahovat na celý rozsah smlouvy o směnárenském obchodu.
(2)
Převyšuje-li částka složená zákazníkem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, může zákazník odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 v rozsahu, v němž jím složená částka k provedení směny odpovídá částce 1 000 EUR.
§ 16c
(1)
Odstoupí-li zákazník od smlouvy o směnárenském obchodu podle § 16a nebo 16b, může provozovatel zákazníkovi místo částky, která byla zákazníkem složena k provedení směny, vyplatit rozdíl mezi částkou, která by byla zákazníkovi vyplacena po provedení směny při použití kurzu české měny k cizí měně vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni provedení směnárenského obchodu, a částkou, která byla zákazníkovi po provedení směny skutečně vyplacena. V takovém případě zákazník přijaté peněžní prostředky nevrací.
(2)
Poskytne-li provozovatel zákazníkovi v souvislosti se směnárenským obchodem doplňkovou službu, může zákazník spolu s odstoupením od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit i od smlouvy o doplňkové službě.
§ 16d
(1)
Nemůže-li zákazník odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu proto, že mu v tom brání překážka na straně provozovatele, může od smlouvy odstoupit ve lhůtě 6 měsíců ode dne provedení směnárenského obchodu, a to i jinde než v provozovně, ve které byl proveden směnárenský obchod.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně, neodstoupí-li zákazník od smlouvy, protože byl provozovatelem uveden v omyl nebo jej provozovatel neinformoval o právu odstoupit od smlouvy podle § 11 odst. 2 písm. f) nebo § 14 odst. 2 písm. c) bodu 1.
§ 16e
Platí, že lhůta pro odstoupení podle § 16b odst. 1 a § 16d odst. 1 je zachována, jestliže zákazník v jejím průběhu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odešle odstoupení od smlouvy provozovateli.
§ 16f
(1)
Odstoupí-li zákazník od smlouvy o směnárenském obchodu podle § 16a nebo 16b, provozovatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky dříve, než mu
a)
přijaté peněžní prostředky vrátí zákazník, nebo
b)
vrácení přijatých peněžních prostředků zákazník nabídne a provozovatel je nepřijme.
(2)
Pro vrácení plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě, od které zákazník odstoupil podle § 16c odst. 2, se odstavec 1 použije obdobně.
§ 16g
(1)
Provozovatel vydá bez zbytečného odkladu zákazníkovi doklad o odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu. Doklad musí být zákazníkovi vydán v textové podobě. Údaje na dokladu musí být uvedeny alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, je-li doklad vydán takovým způsobem, že jej zákazník může uchovat a opakovaně zobrazovat.
(2)
Provozovatel na dokladu podle odstavce 1 uvede informace o
a)
provozovateli, kterými jsou
1.
jméno a identifikační číslo osoby,
2.
adresa sídla a adresa provozovny, ve které k odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu došlo,
b)
smlouvě o směnárenském obchodu, od které zákazník odstoupil,
c)
částkách, které si strany vrátily, včetně názvu nebo jiného označení měn, a
d)
datu a čase odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu.
§ 16h
K ujednáním odchylujícím se od § 16a až 16g v neprospěch zákazníka se nepřihlíží.“.
21.
V § 18 odst. 2 se slovo „klientů“ nahrazuje slovem „zákazníků“ a slovo „výkon“ se nahrazuje slovy „provozování směnárenské“.
22.
V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „3 neuchovává dokumenty nebo záznamy“ nahrazují slovy „5 neuchová dokument nebo záznam“.
23.
V § 20 odst. 1 písm. d) se slova „poruší povinnost poskytnout požadované informace nebo potřebná“ nahrazují slovy „neposkytne požadovanou informaci nebo potřebné“.
24.
V § 21 odst. 2 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“.
25.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Přestupky provozovatele
(1)
Provozovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 10 odst. 2 provozuje směnárenskou činnost mimo provozovnu,
b)
provozuje směnárenskou činnost v provozovně, kterou neoznámil podle § 10 odst. 4 věty první,
c)
poruší oznamovací povinnost podle § 10 odst. 4 věty druhé,
d)
neuveřejní kurzovní lístek podle § 11,
e)
poruší zákaz podle § 12 odst. 1,
f)
poruší zákaz podle § 12 odst. 2,
g)
požaduje úplatu za provedení směnárenského obchodu, ačkoliv mu úplata podle § 12a nenáleží,
h)
nesdělí zájemci informaci podle § 13,
i)
nevydá zákazníkovi doklad podle § 14 nebo 16g,
j)
nesplní informační povinnost podle § 15,
k)
nepořídí dokument nebo záznam podle § 16 odst. 1,
l)
nevede evidenci směnárenských obchodů podle § 16 odst. 2,
m)
neprovede záznam do evidence směnárenských obchodů podle § 16 odst. 3,
n)
v rozporu s § 16 odst. 4 neuchová dokument nebo záznam po stanovenou dobu,
o)
zákazníkovi nevrátí přijaté peněžní prostředky nebo plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě bez zbytečného odkladu poté, co mu přijaté peněžní prostředky nebo plnění ze závazku ze smlouvy o doplňkové službě vrátil zákazník nebo mu zákazník jejich vrácení nabídl a provozovatel je nepřijal podle § 16f,
p)
fyzická osoba, jejíž jednání je za účelem posuzování odpovědnosti za přestupek přičitatelné provozovateli, úmyslně brání zákazníkovi odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu,
q)
neposkytne při výkonu dohledu požadovanou informaci nebo potřebné vysvětlení podle § 17 odst. 2,
r)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 18 odst. 1 písm. b), nebo
s)
v rozporu s § 18 odst. 2 provozuje směnárenskou činnost.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b), g) až k), m), n) nebo q) až s),
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d) až f), l), o) nebo p).“.
26.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Přepočet měn
Částka složená zákazníkem k provedení směny se pro účely § 13 odst. 1, § 16a odst. 2 a § 16b odst. 2 přepočte kurzem české měny k cizí měně vyhlášeným Českou národní bankou pro den předcházející dni provedení směnárenského obchodu.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ten, kdo není osobou uvedenou v § 3 zákona č. 277/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovat služby, které jsou směnárenskou činností podle zákona č. 277/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka, může tyto služby poskytovat i po jejím uplynutí na základě svého dosavadního oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti. V této době je při poskytování těchto služeb povinen postupovat podle zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o platebním styku
Čl. III
Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, se mění takto:
1.
V § 3 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou směny měn podle § 254 odst. 3 a nákupu, ke kterému dal plátce platební příkaz prostřednictvím příjemce a u něhož jsou peněžní prostředky plátci vyplaceny v hotovosti“.
2.
V § 91 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 91 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 92 odst. 1 větě první, § 92 odst. 5 a v § 93 odst. 1 se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo distribuci elektronických peněz“.
3.
V § 91 odst. 1 písm. b) a v § 91 odst. 2 písm. b) se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo distribuce elektronických peněz“.
4.
V § 92 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a zda se souhlas vztahuje i na distribuci elektronických peněz“.
5.
Za § 93 se nad nadpis umístěný nad § 94 vkládá nový § 93a, který zní:
㤠93a
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, nebo o rozšíření souhlasu na distribuci elektronických peněz, použijí se § 91 až 93, 94 a 95 obdobně.“.
6.
V § 140 odst. 2 písm. m) se slova „informování o platebním účtu“ nahrazují slovy „nepřímého dání platebního příkazu“.
7.
§ 148 se včetně nadpisu zrušuje.
8.
V § 161 odst. 5 se za číslo „3“ vkládají slova „písm. a) až c)“.
9.
V § 192 písm. e) se slova „od uživatele“ zrušují.
10.
V § 221 odst. 1 se slova „České národní bance“ nahrazují slovy „orgánu dohledu domovského členského státu“.
11.
V § 221 odst. 5 větě druhé se slova „a další technické náležitosti“ nahrazují slovy „, další technické náležitosti a způsob předání“.
12.
V § 222 odst. 1 se slova „každoročně vždy do 30. června“ zrušují.
13.
V § 222 odst. 3 se za slovo „formu“ vkládá slovo „, lhůty“.
14.
V § 225 se slovo „postupuje“ zrušuje a slova „v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661)“ se nahrazují slovy „komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace8)“.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
Čl. 28 až 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.“.
15.
V § 231 odst. 1 písm. a) se text „§ 148 odst. 3,“ zrušuje.
16.
V § 231 odst. 1 písm. q) se slovo „nebo“ zrušuje.
17.
V § 231 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí:
„s)
poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby nepřímého dání platebního příkazu podle § 161 nebo 162,
t)
poruší povinnost nebo zákaz týkající se potvrzení o zůstatku peněžních prostředků podle § 178 nebo 179, nebo
u)
poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby informování o platebním účtu podle § 191 nebo 192.“.
18.
V § 231 odst. 6 písm. c) se text „, m), n), o), p) nebo q)“ nahrazuje textem „až q) nebo s) až u)“.
19.
V § 233 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
20.
V § 233 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
nekomunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle § 225.“.
21.
V § 235 odst. 8 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
22.
V § 236 odst. 5 větě druhé se slova „se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů“ nahrazují slovy „s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajů9) a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů“.
Poznámka pod čarou č. 9 zní:
„9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
23.
V § 255 odst. 1 se za slovo „institucí“ vkládají slova „, institucí elektronických peněz, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“.
24.
V § 255 odst. 2 se za slovo „oznámí“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu“.
25.
V § 257 větě druhé se slova „zákona upravujícího ochranu osobních údajů“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů9) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 4/2019 Sb. | Zákon č. 4/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 1. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2019, částka 2/2019
* Čl. I - Změna zákona o spotřebních daních
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2019
4
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2018,
kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o spotřebních daních
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
§ 57 včetně nadpisu zní:
㤠57
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese
(1)
Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(2)
Nárok na vrácení daně se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a. Nárok na vrácení daně se rovněž nevztahuje na osobu, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku nebo která je povinna vrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.
(3)
Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí
a)
rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu,
b)
chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy, a
c)
rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.
(4)
Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(5)
Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.
(6)
Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, se ve výši
a)
9 500 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující
1.
chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,
2.
rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,
3.
rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo
4.
rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,
b)
4 380 Kč/1 000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech.
(7)
Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.
(8)
Pro účely spotřebních daní se rozumí
a)
intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,
b)
citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a
c)
zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství.
(9)
Nákup minerálních olejů se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje dokladem o prodeji minerálních olejů a jejich výroba interním dokladem.
(10)
Na dokladu o prodeji minerálních olejů musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,
b)
obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,
c)
množství minerálních olejů podle odstavce 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d)
sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů podle odstavce 1 do volného daňového oběhu,
e)
výše spotřební daně celkem,
f)
datum vystavení dokladu o prodeji,
g)
číslo dokladu o prodeji.
(11)
Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a)
obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození výrobce,
b)
množství minerálních olejů uvedených v odstavci 1 v jednotkách podle § 47 odst. 1, obchodní označení a kód nomenklatury,
c)
sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů uvedených v odstavci 1 do volného daňového oběhu,
d)
výše spotřební daně celkem,
e)
datum vystavení interního dokladu,
f)
číslo interního dokladu.
(12)
Doklady, kterými se prokazuje nákup nebo výroba minerálních olejů, se vedou v časové souslednosti.
(13)
Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje evidencí o skutečné spotřebě. V případě rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou, jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.
(14)
Volbu způsobu prokazování spotřeby pro daný kalendářní rok provede osoba uvedená v odstavci 1 prvním daňovým přiznáním podaným za tento kalendářní rok, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za rostlinnou výrobu nebo chov hospodářských zvířat. Tuto volbu nelze změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Zvolený způsob prokazování se použije pro všechny činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat vykonávané touto osobou.
(15)
Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:
a)
místo spotřeby minerálních olejů,
b)
druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese,
c)
celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,
d)
jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.
(16)
Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za kalendářní rok.
(17)
Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo. Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována.
(18)
Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese je
a)
kalendářní čtvrtletí, pokud se spotřeba prokazuje evidencí o skutečné spotřebě, nebo
b)
kalendářní rok, pokud se spotřeba prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona.
(19)
Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, tento nárok zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.
(20)
Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do konce pátého kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání podáno, nárok na vrácení daně zaniká; tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit její navrácení v předešlý stav.
(21)
Vznikne-li vyměřením nebo doměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 60 kalendářních dní po vyměření nebo doměření nároku.
(22)
Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje nárok na vrácení daně, podává osoba uvedená v odstavci 1 elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
(23)
Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou
a)
způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,
b)
výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,
c)
způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a
d)
způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.“.
2.
V § 139 se odstavec 3 zrušuje.
3.
V § 116 odst. 4 se slova „a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl před 1. lednem 2019, se použije § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019.
2.
Pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Ustanovení § 57 odst. 22 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro daňové povinnosti fyzických osob za zdaňovací období před 1. lednem 2022.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou čl. I bodu 3, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 3/2019 Sb. | Zákon č. 3/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 1. 2019, datum účinnosti 25. 1. 2019, částka 2/2019
* Čl. I - Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 25. 1. 2019
3
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2018,
kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 77/504/EHS ze dne 25. července 1977 o čistokrevném plemenném skotu. Směrnice Rady 79/268/EHS ze dne 5. března 1979, kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu. Směrnice Rady 87/328/EHS ze dne 18. června 1987 o přijetí čistokrevného plemenného skotu do plemenitby. Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata. Směrnice Rady 89/361/EHS ze dne 30. května 1989 o čistokrevných plemenných ovcích a kozách. Směrnice Rady 90/118/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí čistokrevných plemenných prasat do plemenitby. Směrnice Rady 90/119/EHS ze dne 5. března 1990 o hybridech chovných prasat. Směrnice Rady 91/174/EHS ze dne 25. března 1991 o zootechnických a genetických podmínkách uvádění čistokrevných zvířat na trh a o změně směrnic 77/504/EHS a 90/425/EHS. Směrnice Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu.“ zrušují.
2.
V poznámce pod čarou č. 2 se věta „Nařízení Rady č. 96/463/EC z 23. července 1996 stanovující referenční centrum odpovědné za spolupráci při uplatňování jednotných postupů a metod testování a hodnocení výsledků čistokrevného skotu (96/463/ES).“ zrušuje a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/717 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 ze dne 13. července 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o obsah a formu zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité obsažených v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“.
3.
V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „, buvolů, koní, oslů“ nahrazují slovy „(Bos taurus), zebu (Bos indicus), buvola indického (Bubalus bubalis), koní (Equus caballus), oslů (Equus asinus)“.
4.
V § 1 odst. 3 se za slova „hospodářských zvířat,“ vkládají slova „a dále“.
5.
V § 2 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
plemennými zvířaty
1.
hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata podle čl. 2 bodů 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“), (dále jen „nařízení (EU) 2016/1012“),
2.
hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata zapsaná v doplňkovém oddílu plemenné knihy a
3.
ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, u drůbeže a plemenných ryb i populace, u včel i včelstva, která jsou evidována v plemenářské evidenci,“.
6.
V § 2 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
tury podčeleď Bovinae zahrnující rody zubr, buvol a tur, s výjimkou volně žijících živočichů15),“.
7.
V § 2 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
plemenářskou evidencí evidence ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat vedená uznaným chovatelským sdružením, která plní funkci obdobnou plemenné knize,“.
8.
V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a šlechtitelský program podle čl. 2 bodu 26 nařízení (EU) 2016/1012“.
9.
V § 2 odst. 1 písm. j) se slova „státní příspěvková organizace nebo uznané chovatelské sdružení,“ zrušují a slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „které“.
10.
V § 2 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až t) se označují jako písmena k) až s).
11.
V § 2 odst. 1 písm. r) se tečka nahrazuje čárkou.
12.
V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene s) doplňují slova „a obchod a vstup do Unie podle čl. 2 bodů 21 a 22 nařízení (EU) 2016/1012“.
13.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) a u), která znějí:
„t)
hlavními vyjmenovanými hospodářskými zvířaty druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedené v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/1012,
u)
ostatními vyjmenovanými hospodářskými zvířaty druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat, které nejsou uvedeny v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/1012.“.
14.
V § 3 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
15.
V § 3 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
16.
V § 3 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Žádost o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 7, § 11 odst. 4, § 12 a 17 se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
činnost, která je předmětem žádosti,
b)
druh zvířete, pro které budou odborné činnosti vykonávány.
(5)
Přílohou žádosti podle odstavce 4 je
a)
doklad o předmětu činnosti žadatele,
b)
doklad o odborné způsobilosti k provádění testování a posuzování osoby, která testování a posuzování provádí, a přehled technického vybavení, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 7,
c)
doklad o provádění mezinárodního testování po dobu minimálně 5 let, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 11 odst. 4,
d)
vzor osvědčení o ověření původu a vzor osvědčení o stanovení genetického typu, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 12,
e)
doklad o odborné způsobilosti žadatele k provádění inseminace, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 17.“.
17.
§ 5 včetně nadpisu zní:
„Uznané chovatelské sdružení
§ 5
(1)
Ministerstvo na základě žádosti uzná chovatelský spolek6e), oprávněnou osobu se souhlasem k výkonu odborných činností podle § 7 nebo veřejnoprávní instituci jako uznané chovatelské sdružení, pokud splňuje podmínky stanovené v § 5a odst. 1 nebo § 5b odst. 1.
(2)
Žádost o uznání chovatelského sdružení se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje druh zvířete a plemeno, pro které bude vedena plemenná kniha.
(3)
Přílohou žádosti podle odstavce 1 jsou
a)
stanovy, popřípadě jiný zakladatelský dokument, ve kterých jsou uvedeny podmínky členství a právo chovatelů účastnit se šlechtitelského programu,
b)
seznam členů,
c)
doložení požadovaného vzdělání podle § 30,
d)
vzor osvědčení o ověření původu nebo vzor zootechnického osvědčení vydávaný chovatelským sdružením,
e)
návrh šlechtitelského programu a způsob vyhodnocování výsledků spolu s vyznačením technické činnosti související s řízením svých šlechtitelských programů, kterou hodlá případně zadat třetí straně,
f)
návrh řádu plemenné knihy, který splňuje podmínky stanovené v § 9, nebo návrh řádu plemenářské evidence, který splňuje podmínky stanovené v § 10, a
g)
návrh způsobu vedení evidence, plemenné knihy nebo plemenářské evidence a návrh účinného systému kontroly dodržování plnění ustanovení řádu plemenné knihy nebo řádu plemenářské evidence a systému kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
Ustanovení písmen a) a b) se použije, pouze pokud to umožňuje právní povaha žadatele.“.
18.
Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5e, které znějí:
㤠5a
(1)
V případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat žadatel musí splnit podmínky stanovené nařízením (EU) 2016/1012 pro plemenářský spolek.
(2)
Za dostatečný počet kvalifikovaného personálu podle nařízení (EU) 2016/1012 se považuje alespoň 1 osoba odborně způsobilá podle § 30 odst. 1 nebo 10.
(3)
Uznané chovatelské sdružení je v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat kromě povinností stanovených nařízením (EU) 2016/1012 dále povinno při zjišťování stavu genetického zdroje zvířete poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g).
§ 5b
(1)
V případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat žadatel musí splnit následující podmínky:
a)
je právnickou osobou a má sídlo na území České republiky,
b)
má pro svou činnost zajištěny osoby odborně způsobilé podle § 30,
c)
prokáže, že populace plemene je dostatečně početná k uplatnění účinného šlechtitelského programu včetně selekce a testovacího připařování anebo zaručuje zachování plemene, je-li to potřebné,
d)
uznáním není ohroženo zachování plemene nebo šlechtitelský program některého již uznaného chovatelského sdružení a
e)
stanovy, popřípadě jiný zakladatelský dokument, obsahují zejména
1.
jako účel činnosti zabezpečování společných zájmů členů v oblasti šlechtění a plemenitby ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat a ochranu těchto zájmů,
2.
právo chovatelů stát se členem uznaného chovatelského sdružení a podmínky tohoto členství a
3.
právo chovatelů účastnit se stanovování a rozvíjení šlechtitelského programu v souladu s jednacím řádem, řádem plemenářské evidence a šlechtitelským programem.
Ustanovení písmene e) bodu 2 se použije, pouze pokud to umožňuje právní povaha žadatele.
(2)
Uznané chovatelské sdružení je v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat povinno
a)
postupovat při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programem, vyhodnocovat a realizovat šlechtitelský program a nejméně jednou ročně zveřejňovat jeho výsledky,
b)
vést plemenářskou evidenci podle řádu plemenářské evidence a evidovat v ní drůbež, plemenné ryby a včely podle § 10 odst. 2,
c)
kontrolovat plnění ustanovení řádu plemenářské evidence,
d)
vydávat, ověřovat a kontrolovat potvrzení o původu plemenných zvířat, u drůbeže a plemenných ryb potvrzení o původu rodičovského hejna,
e)
evidovat a zveřejňovat dědičné vady a zvláštnosti,
f)
zajišťovat hodnocení ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat a vydávat o jeho výsledku doklady (§ 8 odst. 2),
g)
poskytovat pověřené osobě informace o plemenných zvířatech potřebné ke shromažďování a zpracovávání údajů v informačním systému ústřední evidence,
h)
poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), a
i)
zajistit, že spory, jež mohou v průběhu provádění šlechtitelských programů vzniknout mezi chovateli a mezi chovateli a uznaným chovatelským sdružením, budou řešeny v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu.
(3)
Uznané chovatelské sdružení má v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat právo
a)
v rámci svých schválených šlechtitelských programů určovat a provádět tyto šlechtitelské programy nezávisle, pokud při tom dodrží všechny podmínky pro jejich schválení, a
b)
vyloučit chovatele z účasti na šlechtitelském programu, pokud chovatel nedodržuje pravidla šlechtitelského programu nebo neplní povinnosti stanovené v jednacím řádu nebo řádu plemenářské evidence.
§ 5c
(1)
Ministerstvo schválí šlechtitelský program předložený žadatelem nebo uznaným chovatelským sdružením, který obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 nebo 3.
(2)
Šlechtitelský program v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat obsahuje
a)
náležitosti podle čl. 8 nařízení (EU) 2016/1012,
b)
chovný cíl,
c)
vedení plemenné knihy a řád plemenné knihy,
d)
systém kontroly vedení plemenné knihy a
e)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(3)
Šlechtitelský program v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat obsahuje
a)
minimální okruh vlastností a znaků, které se sledují u jednotlivých plemen ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b)
postupy provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování,
c)
minimální okruh vlastností a znaků, pro které se odhaduje plemenná hodnota,
d)
způsob a kritéria pro hodnocení a výběr plemeníků, plemenic, hejn drůbeže, plemenných ryb a včelstev,
e)
obsah dokladů o výsledku hodnocení, výběru plemeníků nebo uznání chovu,
f)
rozsah zjišťování ukazatelů zdraví, známých dědičných vad a zvláštností,
g)
chovný cíl,
h)
vedení plemenářské evidence a řád plemenářské evidence,
i)
systém kontroly vedení plemenářské evidence a
j)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(4)
Změnu šlechtitelského programu lze provést pouze na základě změny rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu. Návrh změny oznámí uznané chovatelské sdružení písemně ministerstvu. Pokud ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodlo jinak, považuje se změna za schválenou. Uznané chovatelské sdružení informuje chovatele zapojené do svých šlechtitelských programů o schválené změně. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu platí odstavec 1 obdobně.
(5)
V případě, že nastane rozpor mezi schváleným šlechtitelským programem a právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), ministerstvo vyzve uznané chovatelské sdružení k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programu. Pokud uznané chovatelské sdružení nepředloží návrh změny do 60 dnů ode dne doručení výzvy, pozbývá rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu platnosti uplynutím posledního dne této lhůty. Jinak ministerstvo rozhodne o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu platí odstavec 1 obdobně.
§ 5d
Uznané chovatelské sdružení je oprávněno k výkonu odborných činností podle § 7. Práva a povinnosti stanovené v § 7 pro oprávněnou osobu platí pro uznané chovatelské sdružení obdobně.
§ 5e
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání, pokud uznané chovatelské sdružení
a)
nemá schválený žádný šlechtitelský program,
b)
závažným způsobem poruší povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v § 7, nebo
c)
o zrušení uznání písemně požádá.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat také tehdy, poruší-li uznané chovatelské sdružení závažným způsobem povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v nařízení (EU) 2016/1012.
(3)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat také tehdy, poruší-li uznané chovatelské sdružení závažným způsobem povinnost stanovenou v tomto zákoně anebo změní-li se skutečnost rozhodná pro jeho uznání.
(4)
Ministerstvo může zrušit rozhodnutí o uznání v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat, pokud uznané chovatelské sdružení opakovaně méně závažným způsobem poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně.“.
19.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Chovatelský podnik prasat
(1)
Ministerstvo na základě žádosti podle čl. 4 nařízení (EU) 2016/1012 uzná chovatelský spolek, oprávněnou osobu se souhlasem k výkonu odborných činností podle § 7, soukromý podnik, který působí v uzavřených systémech produkce, nebo veřejnoprávní instituci jako chovatelský podnik prasat, pokud splňuje podmínky stanovené nařízením (EU) 2016/1012 pro chovatelský podnik.
(2)
Za dostatečný počet kvalifikovaného personálu podle nařízení (EU) 2016/1012 se považuje alespoň 1 osoba odborně způsobilá podle § 30 odst. 1 nebo 10.
(3)
Žádost o uznání chovatelského podniku prasat se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje název hybridního prasete, pro které bude veden chovný registr.
(4)
Ministerstvo schválí šlechtitelský program předložený žadatelem nebo chovatelským podnikem prasat, který obsahuje zejména
a)
náležitosti podle čl. 8 nařízení (EU) 2016/1012,
b)
chovný cíl,
c)
vedení chovného registru a řád chovného registru,
d)
systém označování zvířat,
e)
systém registrace rodičů,
f)
systém kontroly vedení chovného registru,
g)
systém testování a posuzování prasat ve vlastních nebo smluvních chovech a
h)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(5)
Změnu šlechtitelského programu lze provést pouze na základě změny rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu. Návrh změny oznámí chovatelský podnik prasat písemně ministerstvu. Pokud ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodlo jinak, považuje se změna za schválenou. Chovatelský podnik prasat informuje chovatele zapojené do svých šlechtitelských programů o schválené změně. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu platí odstavec 4 obdobně.
(6)
V případě, že nastane rozpor mezi schváleným šlechtitelským programem a právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), ministerstvo vyzve chovatelský podnik prasat k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programu. Pokud chovatelský podnik prasat nepředloží návrh změny do 60 dnů ode dne doručení výzvy, pozbývá rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu platnosti posledním dnem této lhůty. Jinak ministerstvo rozhodne o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programu platí odstavec 4 obdobně.
(7)
Chovatelský podnik prasat je oprávněn k výkonu odborných činností podle § 7. Práva a povinnosti stanovené v § 7 pro oprávněnou osobu platí pro chovatelský podnik prasat obdobně.
(8)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání, pokud chovatelský podnik prasat
a)
nemá schválený žádný šlechtitelský program,
b)
závažným způsobem poruší povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v § 7 nebo nařízení (EU) 2016/1012, nebo
c)
o zrušení uznání písemně požádá.“.
20.
Nadpis § 7 zní:
„Kontrola užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy, kontrola dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat a testování užitkovosti“.
21.
V § 7 odst. 1 se slova „výkonnostní testy a posuzování“ nahrazují slovy „výkonnostní testy, kontrola dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat a testování užitkovosti hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012“.
22.
V § 7 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Oprávněná osoba je povinna“.
23.
V § 7 odst. 3 písm. a) se za slovo „pokud“ vkládá slovo „ji“.
24.
V § 7 odstavec 4 zní:
„(4)
Kontrolu dědičnosti zdraví a posuzování ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat podle šlechtitelského programu zajišťují chovatelé, oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení nebo pověřená osoba.“.
25.
V nadpisu § 8 se za slovo „Hodnocení“ vkládají slova „, genetické hodnocení“.
26.
V § 8 odst. 3 se za slova „hodnot plemenných zvířat“ vkládají slova „a genetické hodnocení podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012“.
27.
V nadpisu § 9 se za slova „Plemenné knihy“ doplňují slova „a chovné registry“.
28.
V § 9 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
29.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Plemennou knihu podle čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/1012 vede podle řádu plemenné knihy uznané chovatelské sdružení. Chovný registr podle čl. 2 bodu 17 nařízení (EU) 2016/1012 vede podle řádu chovného registru chovatelský podnik prasat.“.
30.
V § 9 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
31.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Vyhláška stanoví požadavky na obsah řádu plemenné knihy a řádu chovného registru.“.
32.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Zootechnická osvědčení
Zootechnická osvědčení podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/1012 vydává uznané chovatelské sdružení nebo chovatelský podnik prasat.“.
33.
V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
beranů, kozlů a hřebců zařazených do inseminace.“.
34.
V nadpisu hlavy III se za slovo „BUVOLŮ“ vkládají slova „INDICKÝCH, ZEBU“.
35.
V § 15 odst. 1 se za slova „K plemenitbě“ vkládají slova „skotu, buvolů indických, zebu, koní, oslů, prasat, ovcí a koz“.
36.
V § 15 odst. 4 se za slovo „zvířat“ vkládají slova „uvedených v odstavci 1“.
37.
V § 17 odst. 4 se text „(§ 30 odst. 4)“ nahrazuje slovy „podle § 30 odst. 5“.
38.
V § 21 odstavce 1 až 7 znějí:
„(1)
Plemenná zvířata narozená v České republice, násadová vejce drůbeže a plemenný materiál ryb a včel mohou být uváděny do oběhu jako plemenná, pokud
a)
jsou trvale označena nebo, jde-li o násadová vejce drůbeže, individuálně označena, s výjimkou plemenných ryb a včel,
b)
jsou provázena zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo potvrzením o původu, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, a
c)
jsou provázena osvědčením o ověření původu nebo o stanovení genetického typu, jde-li o zvířata uvedená v § 12 odst. 3 a 5, není-li obsaženo v zootechnickém osvědčení podle písmene b).
(2)
Plemenná zvířata narozená v jiných členských státech Evropské unie mohou být uváděna do oběhu jako plemenná, pokud odpovídají předpisům Evropské unie1),2) a jsou provázena
a)
zootechnickým osvědčením, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původu osvědčujícím jejich zápis v plemenné knize příslušného členského státu Evropské unie nebo způsobilost tam být zapsána, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1.
(3)
Plemenná zvířata narozená ve třetích zemích mohou být uváděna do oběhu jako plemenná, pokud jsou provázena
a)
zootechnickým osvědčením vystaveným plemenářským subjektem, který je na seznamu plemenářských subjektů podle článku 34 nařízení (EU) 2016/1012, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původu, ze kterého je zřejmý jejich zápis do plemenné knihy nebo chovného registru, a dokladem, že budou zapsána do plemenné knihy nebo chovného registru v České republice anebo v jiném členském státu Evropské unie,
1.
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a potvrzení o původu nebylo vystaveno plemenářským subjektem, který je na seznamu plemenářských subjektů podle čl. 34 nařízení (EU) 2016/1012, nebo
2.
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo 3.
(4)
Sperma plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru vyprodukované v inseminačních stanicích v České republice může být uváděno do oběhu, pokud na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno
1.
potvrzením o původu nebo dokladem o původu dárce spermatu vystaveným zahraniční chovatelskou organizací,
2.
průvodním listem spermatu a
3.
u býků, hřebců, beranů a kozlů osvědčením o stanovení genetického typu dárce spermatu.
(5)
Sperma plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru vyprodukované mimo území České republiky může být uváděno do oběhu, pokud splňuje požadavky na obchodování se spermatem podle jiného právního předpisu5), na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno
1.
potvrzením o původu nebo dokladem o původu dárce spermatu vystaveným zahraniční chovatelskou organizací,
2.
průvodním listem spermatu a
3.
u býků, hřebců, beranů a kozlů osvědčením o stanovení genetického typu dárce spermatu.
(6)
Sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků může být uváděno do oběhu na území České republiky, pokud na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a je provázeno
a)
zootechnickým osvědčením s identifikací zvířete v ústředním registru plemeníků, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původu dárce spermatu s identifikací zvířete v ústředním registru plemeníků, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1.
(7)
Embrya a vaječné buňky plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru mohou být uváděny do oběhu, pokud splňují požadavky na obchodování s embryi a vaječnými buňkami podle jiného právního předpisu5), jsou na obalu označeny způsobem umožňujícím identifikaci embrya nebo vaječné buňky, je uvedena identifikace příjemkyně, jsou-li embrya prodávána současně s příjemkyní, a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, jsou provázeny zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti a byly získány v souladu s čl. 21, 22 a 24 nařízení (EU) 2016/1012, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, jsou provázeny
1.
potvrzením o původu nebo dokladem o původu,
2.
průvodním listem embrya nebo vaječné buňky a
3.
v případě přemístění z jiného členského státu nebo dovozu ze třetích zemí osvědčením o stanovení genetického typu obou genetických rodičů, jde-li o embrya, nebo genetické matky, jde-li o vaječné buňky.“.
39.
V § 22 se odstavec 12 zrušuje.
Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12.
40.
V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, chovatelů živočichů pocházejících z akvakultury a chovatelů uvedených v § 22 odst. 12“ nahrazují slovy „a chovatelů živočichů pocházejících z akvakultury“.
41.
V § 23 odstavec 2 zní:
„(2)
Chovatelé živočichů pocházejících z akvakultury a chovatelé plemenných ryb jsou povinni
a)
evidovat u pověřené osoby všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
vést ve stájovém registru údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným touto vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 4 let ode dne posledního záznamu,
c)
pro živočichy pocházející z akvakultury vnímavé k nákazám stanovené vyhláškou o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury17) předávat pověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou, a to způsobem stanoveným touto vyhláškou,
d)
oznámit pověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
Povinnosti uvedené v písmenech b) a c) neplatí pro chovatele živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno.“.
42.
V § 23c odst. 2 písm. i) se slovo „archivovat“ nahrazuje slovem „ukládat“.
43.
V § 23c se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r), s) a t), která znějí:
„r)
plnit působnost příslušného orgánu podle čl. 38 nařízení (EU) 2016/1012,
s)
v případě, kdy si chovatel vyžádá průkaz koně uložený podle písmene i), tento průkaz koně před vydáním znehodnotit,
t)
shromažďovat údaje o evidovaných zvířatech, hospodářstvích a osobách podle požadavků ministerstva, vyhodnocovat a zpracovávat tyto údaje a provádět s tím spojené odborné činnosti a zajišťovat jiné odborné činnosti podle pověření ministerstva.“.
44.
V § 24 odstavce 9 až 11 včetně poznámky pod čarou č. 22 znějí:
„(9)
Kontrola je zahájena předložením pověření ke kontrole podle § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu22). Pověřením ke kontrole je služební průkaz zaměstnance inspekce.
(10)
Zaměstnanci inspekce jsou oprávněni vyžadovat poskytnutí součinnosti potřebné k výkonu kontroly, a to zejména
a)
předvedení vyjmenovaných hospodářských zvířat, označovaných anebo evidovaných zvířat nebo jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu,
b)
přístup k plemenným zvířatům, spermiím, oocytům a embryím odebraným nebo pocházejícím od plemenných zvířat za účelem asistované reprodukce, nebo
c)
ověření původu vyjmenovaných hospodářských zvířat.
(11)
Kontrolované osoby jsou povinny, kromě povinností uvedených v čl. 46 nařízení (EU) 2016/1012 v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat, poskytnout součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle odstavce 10.
22)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.“.
45.
V § 24 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Vyhláška stanoví
a)
kritéria pro výběr a minimální počet hospodářství, v nichž se provádí kontrola plnění povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c),
b)
náležitosti roční zprávy o provedených kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c),
c)
vzor služebního průkazu zaměstnance inspekce.“.
46.
V § 26 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k).
47.
V § 26 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
48.
V § 26 odst. 9 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická osoba se jako chovatel živočichů pocházejících z akvakultury nebo chovatel plemenných ryb dopustí přestupku tím, že“.
49.
V § 26 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Fyzická osoba se jako chovatel živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno, dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a), nebo
b)
neoznámí pověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).“.
Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 11 až 13.
50.
V § 26 se za odstavec 12 vkládá nový odstavec 13, který zní:
„(13)
Fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že neposkytne kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle § 24 odst. 10 nebo nařízení (EU) 2016/1012.“.
Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 14.
51.
V § 26 odst. 14 písm. b) se slova „nebo l)“ nahrazují slovy „nebo k)“.
52.
V § 26 odst. 14 písm. c) se slova „písm. i), j) nebo k)“ nahrazují slovy „písm. i) nebo j)“ a slova „nebo 11“ se nahrazují slovy „, 11, 12 nebo 13“.
53.
V § 27 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k).
54.
V § 27 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
55.
V § 27 odst. 9 úvodní část ustanovení zní: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel živočichů pocházejících z akvakultury nebo chovatel plemenných ryb dopustí přestupku tím, že“.
56.
V § 27 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno, dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a), nebo
b)
neoznámí pověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).“.
Dosavadní odstavce 10 až 24 se označují jako odstavce 11 až 25.
57.
V § 27 odst. 15 se na konci textu písmen a) až d) a h) doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
58.
V § 27 odst. 15 písm. i) se za text „§ 8 odst. 2 písm. b)“ vkládají slova „nebo nařízením (EU) 2016/1012“.
59.
V § 27 odst. 17 písm. p) se slovo „nearchivuje“ nahrazuje slovem „neukládá“.
60.
V § 27 odst. 17 se na konci písmene v) slovo „nebo“ zrušuje.
61.
V § 27 se na konci odstavce 17 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) a y), která znějí:
„x)
neplní působnost příslušného orgánu podle § 23c odst. 2 písm. r), nebo
y)
neznehodnotí uložený průkaz koně před jeho vydáním podle § 23c odst. 2 písm. s).“.
62.
V § 27 odst. 20 písm. a) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“ a za text „písm. a)“ se vkládají slova „nebo nařízením (EU) 2016/1012“.
63.
V § 27 odst. 20 písm. b) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“, za text „písm. b)“ se vkládají slova „nebo nařízením (EU) 2016/1012“ a slova „hejna drůbeže, plemenných ryb nebo včel“ se nahrazují slovy „drůbež, plemenné ryby nebo včely“.
64.
V § 27 odst. 20 písm. c) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
65.
V § 27 odst. 20 písm. d) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“, za text „písm. d)“ se vkládají slova „nebo nařízením (EU) 2016/1012“ a za slovo „nezkontroluje“ se vkládají slova „zootechnické osvědčení nebo“.
66.
V § 27 odst. 20 písm. e) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“ a za text „písm. e)“ se vkládají slova „nebo nařízením (EU) 2016/1012“.
67.
V § 27 odst. 20 písm. f) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“ a za text „písm. f)“ se vkládají slova „nebo nařízením (EU) 2016/1012“.
68.
V § 27 odst. 20 písm. g) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“ a na konci textu písmene g) se doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
69.
V § 27 odst. 20 písm. h) se text „§ 5 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 2“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
70.
V § 27 odst. 20 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo nařízení (EU) 2016/1012“.
71.
V § 27 odstavec 21 zní:
„(21)
Chovatelský podnik prasat se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nepostupuje při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programem, nevyhodnocuje nebo nerealizuje šlechtitelský program nebo nezveřejňuje jeho výsledky,
b)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nevede chovný registr nebo v něm neeviduje plemenná zvířata,
c)
nekontroluje plnění ustanovení řádu chovného registru podle nařízení (EU) 2016/1012,
d)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nevydá, neověří nebo nezkontroluje zootechnické osvědčení,
e)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat nebo nevydá o jeho výsledku doklady,
f)
neposkytne informace o plemenných zvířatech podle nařízení (EU) 2016/1012,
g)
neposkytne určené osobě nebo ministerstvu údaje podle nařízení (EU) 2016/1012,
h)
nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 15 odst. 1, nebo
i)
neohlásí změny podle § 32 nebo nařízení (EU) 2016/1012.“.
72.
V § 27 se za odstavec 24 vkládá nový odstavec 25, který zní:
„(25)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že neposkytne kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle § 24 odst. 10 nebo nařízení (EU) 2016/1012.“.
Dosavadní odstavec 25 se označuje jako odstavec 26.
73.
V § 27 odst. 26 písm. b) se slova „nebo l)“ nahrazují slovy „nebo k)“ a slova „11, 15, 17, 18, 19 nebo 20“ se nahrazují slovy „12, 16, 18, 19, 20 nebo 21“.
74.
V § 27 odst. 26 písm. c) se slova „písm. i), j) nebo k)“ nahrazují slovy „písm. i) nebo j)“ a slova „12, 14, 21, 22 nebo 23“ se nahrazují slovy „13, 15, 22, 23, 24 nebo 25“.
75.
V § 30 odst. 1 se slova „§ 5 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 5a odst. 2, § 5b odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2“.
76.
V § 30 odst. 10 se slova „občanů Evropské unie“ zrušují.
77.
V § 31 se slova „[§ 6 odst. 6 písm. b) a § 7]“ nahrazují textem „(§ 7)“ a za slova „potvrzení o původu (§ 11),“ se vkládají slova „vydáváním zootechnického osvědčení (§ 11a),“.
78.
V § 33 se text „§ 3 odst. 1, § 5 odst. 1, § 6 odst. 9,“ zrušuje, text „§ 9 odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 9 odst. 2“, text „§ 22 odst. 13“ se nahrazuje textem „§ 22 odst. 12“, text „§ 24 odst. 11“ se nahrazuje textem „§ 24 odst. 12“ a text „, § 30 odst. 10“ se nahrazuje slovy „a § 30 odst. 11“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 154/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 154/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Povinnost ověřovat původ u beranů, kozlů a hřebců zařazených do inseminace podle § 12 odst. 3 písm. f) zákona č. 154/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na berany, kozly a hřebce zařazené do inseminace narozené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Sperma plemenných zvířat podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyprodukované do 31. října 2018 může být uváděno do oběhu, pokud je provázeno potvrzením o původu vydaným podle dosavadních právních předpisů.
4.
Embrya a vaječné buňky plemenných zvířat podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, získané do 31. října 2018 mohou být uváděny do oběhu, pokud jsou provázeny potvrzením o původu vydaným podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Vyhláška č. 2/2019 Sb. | Vyhláška č. 2/2019 Sb.
Vyhláška o evidenci krytých bloků
Vyhlášeno 7. 1. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2019, částka 1/2019
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Náležitosti evidence krytých bloků
* § 3 - Rejstřík krycích aktiv
* § 4 - Evidence věcí souvisejících s krycími aktivy
* § 5 - Evidence dluhů z krytých dluhopisů
* § 6 - Evidence souvisejících dluhů
* § 7 - Vedení evidence
* § 8 - Přechodné ustanovení
* § 9 - Zrušovací ustanovení
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2023 (252/2022 Sb.)
2
VYHLÁŠKA
ze dne 21. prosince 2018
o evidenci krytých bloků
Česká národní banka stanoví podle § 32 odst. 6 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 307/2018 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků.
§ 2
Náležitosti evidence krytých bloků
Evidence krytých bloků (dále jen „evidence“) má tyto náležitosti:
a)
seznamy krytých bloků,
b)
souhrnné informace o každém krytém bloku, a to
1.
jednoznačnou identifikaci krytého bloku shodnou s kódem, kterým je identifikátor krycího portfolia příslušného krytého bloku podle přílohy XVII bodu 5.2.1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014, (dále jen „kód“),
2.
druh krytých dluhopisů v krytém bloku podle § 28b zákona o dluhopisech,
3.
informaci, zda krytý blok zahrnuje kryté dluhopisy, které ve svém názvu obsahují označení „CRR“, „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie,
4.
limity a další podmínky nad rámec zákona o dluhopisech stanovené emisními podmínkami, ke kterým se emitent pro účely plnění zákona o dluhopisech zavázal,
5.
měnu, ve které se evidence vede (§ 7 odst. 4),
6.
souhrnnou hodnotu dluhů z krytých dluhopisů podle § 31a odst. 2 zákona o dluhopisech v měně, ve které se evidence vede,
7.
souhrnnou hodnotu souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech v měně, ve které se evidence vede,
8.
souhrnnou hodnotu krycích aktiv pro účely plnění povinností podle § 28a odst. 1 zákona o dluhopisech v měně, ve které se evidence vede,
9.
souhrnnou hodnotu krycích aktiv pro účely plnění povinnosti podle § 28a odst. 2 zákona o dluhopisech v měně, ve které se evidence vede,
10.
souhrnnou hodnotu likviditní rezervy pro účely testu podle § 28aa odst. 1 zákona o dluhopisech,
11.
hodnotu maximálního kumulativního čistého odtoku likvidity z krytého bloku po dobu následujících 180 dnů pro účely testu podle § 28aa odst. 1 zákona o dluhopisech,
12.
podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti podle § 28ab zákona o dluhopisech, pokud emitent dluhopisy s těmito vlastnostmi vydal,
c)
seznamy podle § 32 odst. 3 zákona o dluhopisech ve vztahu ke každému krytému bloku, a to
1.
rejstřík krycích aktiv,
2.
evidenci věcí souvisejících s krycími aktivy,
3.
evidenci dluhů z krytých dluhopisů,
4.
evidenci souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech.
§ 3
Rejstřík krycích aktiv
(1)
Rejstřík krycích aktiv je vedený pod kódem příslušného krytého bloku.
(2)
Informace o pohledávce z úvěru v rejstříku krycích aktiv obsahuje alespoň
a)
jednoznačnou identifikaci úvěru, a to uvedením čísla smlouvy nebo účtu, které jednoznačně identifikuje smluvní vztah bankybanky a dlužníka, případně dalších údajů,
b)
druh krycího aktiva v členění podle čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění, (dále jen „nařízení“), pokud jde o krycí aktiva podle § 31 odst. 1 zákona o dluhopisech, případně v členění podle § 31 odst. 2 zákona o dluhopisech,
c)
informaci, zda je dlužník v selhání podle čl. 178 nařízení,
d)
měnu nebo měny, ve které nebo ve kterých byla pohledávka z úvěru sjednána,
e)
zástavní hodnotu zastavené nemovité věci v měně, ve které se evidence vede,
f)
jmenovitou hodnotu pohledávky z úvěru v měně, ve které se evidence vede,
g)
jmenovitou hodnotu pohledávky z úvěru pro účely plnění povinností podle § 28a zákona o dluhopisech v měně, ve které se evidence vede,
h)
datum splatnosti pohledávky z úvěru.
(3)
Informace o věci v rejstříku krycích aktiv, jiné než podle odstavce 2, obsahuje alespoň
a)
jednoznačnou identifikaci věci,
b)
druh krycího aktiva v členění podle čl. 129 odst. 1 nařízení, pokud jde o krycí aktiva podle § 31 odst. 1 zákona o dluhopisech, případně v členění podle § 31 odst. 2 zákona o dluhopisech,
c)
informaci, zda je dlužník v selhání podle čl. 178 nařízení,
d)
typ, datum sjednání, datum účinnosti, datum splatnosti a v případě derivátu také název druhé smluvní strany derivátu,
e)
měnu nebo měny, ve které nebo ve kterých byla věc sjednána,
f)
jmenovitou hodnotu věci, v případě derivátu i nezápornou reálnou hodnotu, v měně, ve které se evidence vede,
g)
hodnotu věci pro účely plnění povinností podle § 28a zákona o dluhopisech v měně, ve které se evidence vede.
(4)
Informace o majetkové hodnotě v rejstříku krycích aktiv, která slouží jako likviditní rezerva, obsahuje kromě informací podle odstavce 2 alespoň
a)
druh krycího aktiva podle § 28aa odst. 3 zákona o dluhopisech, přičemž u
1.
aktiv podle § 28aa odst. 3 písm. a) zákona o dluhopisech se uvede úroveň aktiva podle čl. 10 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění,
2.
aktiv podle § 28aa odst. 3 písm. b) zákona o dluhopisech se uvede typ expozice,
b)
hodnotu věci pro účely § 28aa zákona o dluhopisech.
§ 4
Evidence věcí souvisejících s krycími aktivy
(1)
Evidence věcí souvisejících s krycími aktivy je vedena pod kódem příslušného krytého bloku.
(2)
Informace o věci související s krycími aktivy v evidenci obsahuje alespoň
a)
jednoznačnou identifikaci věci související s krycím aktivem,
b)
jednoznačnou identifikaci smluv ve vztahu ke krycímu aktivu,
c)
jednoznačnou identifikaci zajištění derivátu,
d)
údaj, zda lze zajištění zohlednit pro účely plnění povinnosti podle § 28a odst. 1 zákona o dluhopisech,
e)
měnu nebo měny, ve které nebo ve kterých byla věc sjednána,
f)
reálnou hodnotu zajištění podle písmene c) v měně, ve které se evidence vede.
§ 5
Evidence dluhů z krytých dluhopisů
(1)
Evidence dluhů z krytých dluhopisů je vedena pod kódem příslušného krytého bloku.
(2)
Informace k jednotlivým emisím v evidenci dluhů z krytých dluhopisů obsahuje alespoň
a)
jednoznačnou identifikaci emise,
b)
datum emise,
c)
datum splatnosti emise,
d)
měnu nebo měny, ve které nebo ve kterých byl dluh sjednán,
e)
jmenovitou hodnotu emise v oběhu v měně, ve které se evidence vede,
f)
hodnotu naběhlého a nevyplaceného výnosu z emise v oběhu v měně, ve které se evidence vede,
g)
jmenovitou hodnotu nevydané emise, pokud slouží k vymezení dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, v měně, ve které se evidence vede.
(3)
Informace k jednotlivým emisím podle odstavce 2 neobsahuje údaje podle odstavce 2 písm. b) a c), jsou-li dluhy vymezeny podle § 31a odst. 2 zákona o dluhopisech určením emisí krytých dluhopisů, které ještě nebyly vydány.
§ 6
Evidence souvisejících dluhů
(1)
Evidence souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech je vedena pod kódem příslušného krytého bloku.
(2)
Informace o dluhu v evidenci souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech obsahuje alespoň
a)
jednoznačnou identifikaci dluhu,
b)
druh dluhu podle § 31a odst. 4 zákona o dluhopisech,
c)
měnu nebo měny, ve které nebo ve kterých byl dluh sjednán,
d)
jmenovitou hodnotu dluhu v měně, ve které se evidence vede, ledaže jde o dluh z derivátu; v případě derivátu se eviduje dluh jako záporná reálná hodnota tohoto derivátu.
§ 7
Vedení evidence
(1)
Emitent nebo nucený správce krytých bloků (dále jen „povinná osoba“) zajistí, že působnost a pravomoc útvaru, který vede evidenci, jsou až do úrovně členů řídicího orgánu1) odděleny od působnosti a pravomoci útvarů, v jejichž působnosti je poskytování úvěrů nebo emise krytých dluhopisů, a že pracovníci útvaru, který vede evidenci, mají pro svá rozhodování o zařazení položek do evidence, vyřazení položek z evidence a další činnosti související s povinnostmi podle této vyhlášky k dispozici informace, které jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
(2)
Povinná osoba vede evidenci na základě příslušných dokladů a pravidel prokazujících oprávněnost zařazení každé věci nebo dluhu do krytého bloku. Jde zejména o úvěrovou smlouvu včetně všech případných dodatků, doklady týkající se zastavené nemovité věci včetně zástavní smlouvy, výpis z katastrukatastru nemovitostí, dokumentaci prokazující stanovení zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavené nemovité věci.
(3)
Povinná osoba vede evidenci v elektronické podobě způsobem umožňujícím zpětně dohledat a rekonstruovat všechny jednotlivé úkony povinné osoby a průběžně ji aktualizuje. V případě informací podle § 2 písm. b) bodů 10 a 11 stačí jejich aktualizace v evidenci na měsíční bázi.
(4)
Evidence se vede v měně, kterou pro každý krytý blok určí povinná osoba. Pro přepočet údajů do příslušné měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den přepočtu. Pro údaje v měnách, pro které Česká národní bankabanka nevyhlašuje kurzy devizového trhu, se použije přepočet podle zákona upravujícího účetnictví.
§ 8
Přechodné ustanovení
Obsah, náležitosti a způsob vedení evidence krytí hypotečních zástavních listů vydaných přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a obsah a způsob plnění informační povinnosti ohledně takových hypotečních zástavních listů se řídí vyhláškou č. 164/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, až do dne, kdy povinná osoba změní emisní podmínky tak, že tyto hypoteční zástavní listy budou považovány za kryté dluhopisy podle zákona o dluhopisech.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 164/2014 Sb., o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů, se zrušuje.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2019.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
1)
§ 7 odst. 3 písm. j) vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 392/2017 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2019 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu
Vyhlášeno 7. 1. 2019, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2013, částka 1/2019
* Článek 1 - Založení Evropského komunikačního úřadu
* Článek 2 - Účel ECO
* Článek 3 - Funkce ECO
* Článek 4 - Právní postavení a výsady
* Článek 5 - Orgány ECO
* Článek 6 - Rada
* Článek 7 - Funkce Rady
* Článek 8 - Pravidla pro hlasování
* Článek 9 - Ředitel a personál
* Článek 10 - Pracovní program
* Článek 11 - Vedení rozpočtu a účetnictví
* Článek 12 - Finanční příspěvky
* Článek 13 - Smluvní strany
* Článek 14 - Podpis
* Článek 15 - Přístup
* Článek 16 - Vstup v platnost
* Článek 17 - Výpověď
* Článek 18 - Práva a závazky Smluvních stran
* Článek 19 - Řešení sporů
* Článek 20 - Dodatky
* Článek 21 - Depozitář
* PŘÍLOHA A
* PŘÍLOHA B
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2013
1
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. června 1993 byla v Haagu přijata Úmluva o založení Evropského komunikačního úřadu a dne 9. dubna 2002 byly v Kodani přijaty změny Úmluvy.
S Úmluvou ve znění změn vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě ve znění změn, podepsaná prezidentem republiky dne 23. července 2014, byla uložena u vlády Dánského království, depozitáře Úmluvy, dne 21. října 2014.
Úmluva ve znění změn vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. března 2013. Pro Českou republiku vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 2 dne 1. prosince 2014.
Anglické znění Úmluvy ve znění změn a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ÚMLUVA O ZALOŽENÍ
EVROPSKÉHO KOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU (ECO)
Haag, 23. června 1993 ve znění
z Kodaně 9. dubna 2002
ÚMLUVA O ZALOŽENÍ
EVROPSKÉHO KOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU (ECO)
Haag, 23. června 1993 ve znění
z Kodaně 9. dubna 2002
Státy, které jsou smluvními stranami této Úmluvy, dále jen "Smluvní strany";
se rozhodly založit trvalou neziskovou instituci na pomoc Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ, dále jen "CEPT"; jejíž úlohou je posílit vztahy mezi členy CEPT, podporovat jejich spolupráci a přispět k vytváření dynamického trhu na poli evropských poštovních a elektronických komunikací.
Berou přitom na vědomí, že tato Úmluva představuje upravený text Úmluvy o založení Evropského radiokomunikačního úřadu a že úřad vytvořený na základě této Smlouvy převezme dřívější zodpovědnosti a úkoly Evropského radiokomunikačního úřadu (ERO) a Evropského telekomunikačního úřadu (ETO);
a dohodly se takto:
Článek 1
Založení Evropského komunikačního úřadu
(1)
Tímto se zakládá Evropský komunikační úřad, dále jen "ECO".
(2)
Ústředí ECO je v Kodani v Dánsku.
Článek 2
Účel ECO
ECO je centrem odborných znalostí v poštovních a elektronických komunikacích, jež bude poskytovat pomoc a poradenství předsednictvu CEPT a výborům CEPT.
Článek 3
Funkce ECO
(1)
Primárními funkcemi ECO je:
1.
zajistit centrum odborných studií, které bude fungovat jako koordinační orgán a identifikovat problémové oblasti a nové možnosti v oblasti poštovních a elektronických komunikací a v souladu s tím radit předsednictvu CEPT a výborům CEPT;
2.
navrhovat dlouhodobé plány budoucího využití vzácných zdrojů používaných v oblasti elektronických komunikací na evropské úrovni;
3.
spolupracovat s příslušnými národními orgány;
4.
zkoumat regulační otázky v oblasti poštovních a elektronických komunikací;
5.
provádět poradenství na konkrétní témata;
6.
vést evidenci důležitých činností výborů CEPT a zavádění, resp. provádění příslušných Rozhodnutí a Doporučení CEPT;
7.
pravidelně předkládat výborům CEPT situační zprávy;
8.
udržovat vztahy s Evropskou unií a s Evropským sdružením volného obchodu;
9.
podporovat předsednictvo CEPT, mimo jiné dodržováním zásady rotace /tzv. „Rolling Policy Agenda“/;
10.
poskytovat podporu a studie výborům CEPT, mimo jiné pro návrh pracovního programu CEPT na základě zásady rotace;
11.
podporovat pracovní skupiny a projektové týmy CEPT, zejména při přípravě specifických konzultačních zasedání;
12.
působit jako správce archivů CEPT a šířit příslušné informace CEPT.
(2)
Při provádění výše uvedených funkcí týkajících se konzultačních zasedání ECO rozvíjí a udržuje aktuální postupy umožňující organizacím v Evropě s příslušným zájmem na používání poštovních a elektronických komunikací - včetně vládních úřadů, veřejných operátorů, výrobců, uživatelů a provozovatelů soukromých sítí, poskytovatelů služeb, výzkumných zařízení a standardizačních orgánů nebo organizací zastupujících skupiny těchto stran - aby se přihlásily k pravidelnému odběru relevantních informací a aby se účastnily těchto konzultačních zasedání spravedlivým způsobem s ohledem na jejich konkrétní zájmy.
(3)
Kromě funkcí zmíněných v odstavci (1) ECO pořádá pravidelná zasedání otevřená pro organizace zmíněné v odstavci (2), aby jim poskytl příležitost k diskusi o činnostech a budoucích pracovních programech výborů CEPT a ECO.
Článek 4
Právní postavení a výsady
(1)
ECO má právní subjektivitu. ECO má plnou způsobilost nezbytnou k výkonu svých funkcí a dosažení jeho účelů a může zejména:
1.
uzavírat smlouvy;
2.
získávat, pronajímat, mít v držení movitý a nemovitý majetek a nakládat s ním;
3.
být stranou soudních řízení; a
4.
uzavírat dohody se státy nebo mezinárodními organizacemi.
(2)
Ředitel a personál ECO mají v Dánsku výsady a imunity určené ve Smlouvě o ústředí ECO, uzavřené mezi ECO a dánskou vládou.
(3)
Ostatní země mohou poskytovat podobné výsady a imunity na podporu činností ECO v těchto zemích, zejména pokud jde o imunitu proti soudnímu stíhání za mluvené a psané slovo a veškeré úkony ředitele a personálu ECO učiněné v jejich úřední funkci.
Článek 5
Orgány ECO
ECO se skládá z Rady a ředitele, jimž je nápomocen personál.
Článek 6
Rada
(1)
Rada je složená ze zástupců Smluvních stran.
(2)
Rada zvolí svého předsedu a místopředsedu, jenž musí být zástupcem Smluvní strany. Funkční období je tříleté a může být jednou prodlouženo. Předseda je oprávněn jednat jménem Rady.
(3)
Zástupci předsednictva CEPT a výborů CEPT, Evropské komise a Sekretariátu Evropského sdružení volného obchodu se mohou jednání v Radě účastnit se statutem pozorovatele.
Článek 7
Funkce Rady
(1)
Rada je nejvyšším rozhodovacím orgánem ECO a zejména:
1.
určuje politiku ECO v technických a administrativních záležitostech;
2.
schvaluje pracovní program, rozpočet a účetní výkazy;
3.
stanovuje množství personálu a jeho pracovní podmínky;
4.
jmenuje ředitele a personál;
5.
uzavírá smlouvy a dohody jménem ECO;
6.
přijímá dodatky této Úmluvy v souladu s články 15 a 20;
a
7.
přijímá veškerá opatření nezbytná pro splnění účelů ECO v rámci této Úmluvy.
(2)
Rada určí veškerá nezbytná pravidla pro řádné fungování ECO a jeho orgánů.
Článek 8
Pravidla pro hlasování
(1)
Rozhodnutí Rady jsou, pokud možno, přijímána na základě konsensu. Pokud nebude dosaženo konsensu, bude rozhodnutí přijato dvoutřetinovou většinou odevzdaných vážených hlasů.
(2)
Váha jednotlivých hlasů Rady musí být v souladu s přílohou A.
(3)
Návrhy na změnu této Úmluvy včetně příloh se budou posuzovat pouze tehdy, budou-li podpořeny alespoň 25% celkových vážených hlasů všech Smluvních stran.
(4)
V okamžiku, kdy se přijímá určité rozhodnutí Rady, musí být Rada usnášeníschopná, tak, že:
1.
u rozhodnutí týkajících se úprav této Úmluvy a jejích příloh odpovídá schopnost usnášet se minimálně dvěma třetinám celkových vážených hlasů všech Smluvních stran;
2.
u všech ostatních rozhodnutí odpovídá schopnost usnášet se minimálně polovině celkových vážených hlasů všech Smluvních stran.
(5)
Pozorovatelé v Radě se mohou účastnit diskusí, nemají však právo hlasovat.
Článek 9
Ředitel a personál
(1)
Ředitel jedná jako právní zástupce ECO a má pravomoc v rámci omezení odsouhlasenými Radou uzavírat smlouvy jménem ECO. Ředitel může tuto pravomoc přenést zcela nebo zčásti na zástupce ředitele.
(2)
Ředitel je odpovědný za řádné provádění všech interních a externích činností ECO v souladu s touto Úmluvou, Smlouvou o ústředí, pracovním programem, rozpočtem a předpisy a směrnicemi vydanými Radou.
(3)
Rada stanoví soubor pravidel pro personál.
Článek 10
Pracovní program
Pracovní program ECO na tříleté období každoročně stanovuje Rada na základě návrhů Shromáždění /Assembly/ CEPT a výborů CEPT. Program pro první rok musí být dostatečně podrobný, aby umožňoval vytvoření ročního rozpočtu ECO.
Článek 11
Vedení rozpočtu a účetnictví
(1)
Finanční rok ECO trvá od 1. ledna do následujícího 31. prosince.
(2)
Ředitel je odpovědný za přípravu ročního rozpočtu a ročních účetních výkazů za ECO a za jejich předložení pro příslušné zvážení a schválení Radou.
(3)
Rozpočet musí být připraven s ohledem na požadavky pracovního programu vytvořeného podle článku 10. Harmonogram předložení a schvalování rozpočtu ještě před počátkem roku, jehož se týká, určí Rada.
(4)
Rada stanoví soubor podrobných finančních předpisů. Ty budou mimo jiné obsahovat ustanovení o harmonogramu předkládání a schvalování ročních účetních výkazů ECO a ustanovení týkající se revize účtů.
Článek 12
Finanční příspěvky
(1)
Investiční výdaje a běžné provozní náklady ECO vyjma nákladů spojených se zasedáními Rady hradí Smluvní strany, které si náklady rozdělí na základě příspěvkových jednotek, uvedených v tabulce v příloze A, jež je nedílnou součástí této Úmluvy.
(2)
Tím se nevylučuje, aby po rozhodnutí Rady prováděl ECO práci pro třetí strany včetně předsednictva CEPT na základě úhrady nákladů.
(3)
Náklady spojené se zasedáními Rady bude hradit zvoucí Smluvní strana anebo ECO, pokud žádná zvoucí Smluvní strana není. Cestovní náhrady a diety budou hradit zastupované Smluvní strany.
Článek 13
Smluvní strany
(1)
Stát se stává Smluvní stranou této Úmluvy buď postupem podle článku 14, nebo postupem podle článku 15.
(2)
Pro stát, který se stane Smluvní stranou této Úmluvy, bude platit příspěvková jednotka stanovená v příloze A, upravené v souladu s článkem 15.
Článek 14
Podpis
(1)
Smluvní stranou se může stát kterýkoli stát, jehož telekomunikační správa je členem CEPT, níže uvedeným způsobem:
1.
podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení,
nebo
2.
podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení po ratifikaci, přijetí nebo schválení.
(2)
Tato Úmluva bude otevřena k podpisu od 23. června 1993 až do jejího vstupu v platnost, a poté zůstane otevřena pro přístup.
Článek 15
Přístup
(1)
K této Úmluvě může přistoupit každý stát, jehož správa je členem CEPT.
(2)
Po konzultaci s přistupujícím státem přijme Rada nezbytné změny přílohy A. Nehledě na znění odstavce (2) článku 20 vstoupí tyto změny v platnost první den druhého měsíce po datu, kdy dánská vláda obdrží listinu o přístupu daného státu.
(3)
Listina o přístupu vyjadřuje souhlas přistupujícího Státu s přijatými změnami přílohy A.
Článek 16
Vstup v platnost
(1)
Tato Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce po datu, kdy dánská vláda obdržela dostatečný počet podpisů a dokumenty o ratifikaci, přijetí nebo schválení od Smluvních stran, pokud jsou požadovány, aby se zajistilo, že bylo odevzdáno přinejmenším 80% z maximálního možného počtu příspěvkových jednotek uvedených v příloze A.
(2)
Po vstupu této Úmluvy v platnost je každá další Smluvní strana vázána jejími ustanoveními včetně platných úprav od prvního dne druhého měsíce po datu, kdy dánská vláda obdrží dokument o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu této Smluvní strany.
Článek 17
Výpověď
(1)
Po dvouleté platnosti této Úmluvy ji může kterákoli Smluvní strana vypovědět písemným oznámením dánské vládě, která tuto výpověď oznámí Radě, Smluvním stranám, řediteli a prezidentovi CEPT.
(2)
Výpověď nabude účinnosti uplynutím příštího celého finančního roku, specifikovaného v článku 11 odstavci (1), následujícího po datu obdržení oznámení o výpovědi dánskou vládou.
Článek 18
Práva a závazky Smluvních stran
(1)
Nic z této Úmluvy nezasahuje do suverénního práva každé Smluvní strany regulovat své vlastní poštovní a elektronické komunikace.
(2)
Každá Smluvní strana, která je členským státem Evropské unie, uplatňuje tuto Úmluvu v souladu se svými závazky vyplývajícími z příslušných smluv.
(3)
K této Úmluvě nelze činit žádné výhrady.
Článek 19
Řešení sporů
Každý spor týkající se výkladu nebo aplikace této Úmluvy a jejích příloh, který nebude vyřešen prostřednictvím Rady, bude dotčenými stranami předložen rozhodčímu řízení v souladu s přílohou B, jež je nedílnou součástí této Smlouvy.
Článek 20
Dodatky
(1)
Rada může přijmout dodatky této Úmluvy s podmínkou jejich písemného schválení všemi Smluvními stranami.
(2)
Dodatky vstoupí v platnost pro všechny Smluvní strany prvním dnem třetího měsíce poté, co dánská vláda oznámí Smluvním stranám obdržení oznámení o ratifikaci, přijetí nebo souhlasu od všech Smluvních stran.
Článek 21
Depozitář
(1)
Originál této Úmluvy s následnými dodatky, ratifikačními listinami a listinami o přijetí, o schválení nebo o přístupu, bude uložen u dánské vlády.
(2)
Dánská vláda poskytne ověřenou kopii této Úmluvy a text případného dodatku ve znění přijatém Radou všem státům, které podepsaly tuto Úmluvu nebo k ní přistoupily, a dále pak i prezidentovi CEPT. Kopie budou dále pro informaci zaslány řediteli ECO, generálnímu tajemníkovi Světové poštovní unie /Universal Postal Union/, generálnímu tajemníkovi Mezinárodní telekomunikační unie /International Telecommunication Union/, předsedovi Evropské komise a generálnímu tajemníkovi Evropského sdružení volného obchodu.
(3)
Dánská vláda bude všechny Státy, které tuto Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, a prezidenta CEPT informovat o všech podpisech, ratifikacích, přijetích, souhlasech a vypovězeních, jakož i o datu vstupu této Úmluvy i každého jejího dodatku v platnost. Dánská vláda bude dále všechny státy, které tuto Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, a prezidenta CEPT, informovat o vstupu každého přístupu v platnost.
PŘÍLOHA A
Příspěvkové jednotky použité jako základ pro finanční příspěvek a ve váženém hlasování
25 jednotek:| Francie
Německo
Itálie| Španělsko
Spojené království Velké Británie
a Severního Irska
---|---|---
15 jednotek:| Švýcarsko| Nizozemí
10 jednotek:| Rakousko
[Belgie]
Dánsko
Finsko
Řecko
Lucembursko| Norsko
Portugalsko
[Ruská federace]
Švédsko
5 jednotek:| Irsko| Turecko
1 jednotka:| [Albánie]
[Andorra]
[Ázerbájdžán]
[Bělorusko]
[Bosna a Hercegovina]
Bulharsko
Chorvatsko
Kypr
[Česká republika]
Estonsko
[Bývalá republika Jugoslávie Makedonie]
[Gruzie]
Maďarsko
Island| [Lotyšsko]
Lichtenštejnsko
[Litva]
[Malta]
[Moldávie]
Monako
Černá Hora
Polsko
Rumunsko
[San Marino]
[Srbská republika]
Slovenská republika
[Slovinsko]
[Ukrajina]
Vatikán
Členské státy CEPT, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, jsou uvedeny v hranatých závorkách. Byly umístěny pod příspěvkovou jednotku odpovídající jednotce stanovené na základě Ujednání o CEPT /CEPT Arrangement/.
PŘÍLOHA B
Arbitrážní řízení
(1)
Pro účely rozhodování sporu zmíněného v článku 19 této Úmluvy bude vytvořen arbitrážní tribunál podle dalších odstavců.
(2)
Každá ze Stran této Úmluvy se může připojit ke kterékoli straně ve sporu řešeném arbitráží.
(3)
Tribunál bude složen ze tří členů. Každá ze stran sporu jmenuje jednoho rozhodce do dvou měsíců od data přijetí žádosti jedné strany o předložení sporu k arbitráži. První dva rozhodci do šesti měsíců od jmenování druhého rozhodce jmenují třetího rozhodce, který bude předsedou tribunálu. Pokud nebude v požadované době jmenován jeden ze dvou rozhodců, bude ho na žádost kterékoli strany jmenovat generální tajemník Stálého rozhodčího soudu. Tentýž postup se uplatní tehdy, jestliže nebyl v požadovaném období jmenován předseda tribunálu.
(4)
Tribunál určí své sídlo a stanoví svůj vlastní procesní řád.
(5)
Rozhodnutí tribunálu musí být v souladu s mezinárodním právem a bude vycházet z této Úmluvy a z obecných právních principů.
(6)
Každá strana bude hradit náklady týkající se rozhodce, za jehož jmenování je odpovědná, jakož i náklady zastupování před tribunálem. Výdaje týkající se předsedy tribunálu ponesou strany sporu rovným dílem.
(7)
Nález tribunálu bude učiněn většinou jeho členů, kteří se nemohou hlasování zdržet. Tento nález bude konečný a závazný pro všechny strany sporu a nebude proti němu odvolání. Strany se bezodkladně podrobí nálezu. V případě sporu co do významu nebo rozsahu nálezu provede tribunál na žádost strany ve sporu výklad nálezu. |
Nařízení vlády č. 1/2019 Sb. | Nařízení vlády č. 1/2019 Sb.
Nařízení vlády o oborech státní služby
Vyhlášeno 7. 1. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 1/2019
* § 1 - Obory státní služby
* § 2 - Přechodná ustanovení
* § 3 - Zrušovací ustanovení
* § 4 - Účinnost č. 1 č. 2 k nařízení vlády č. 1/2019 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (449/2024 Sb.)
1
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 12. prosince 2018
o oborech státní služby
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb.:
§ 1
Obory státní služby
Obory státní služby jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 2
Přechodná ustanovení
(1)
Státní zaměstnanecStátní zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení vykonával státní službu v oboru státní služby podle nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby, uvedeném ve sloupci A přílohy č. 2 k tomuto nařízení, vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení státní službu v oboru státní služby uvedeném na stejném řádku ve sloupci B přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(2)
Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení úspěšně vykonala zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby podle nařízení vlády č. 106/2015 Sb. uvedený ve sloupci A přílohy č. 2 k tomuto nařízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení považuje za osobu, která úspěšně vykonala zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby uvedený na stejném řádku ve sloupci B přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
§ 3
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby, se zrušuje.
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Hamáček v. r.
Příloha č. 1
Obory státní služby
Název oboru státní služby| Číselné označení oboru státní služby
---|---
Finance| 1
Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a hazardní hry| 2
Audit| 3
Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace| 4
Finanční a ekonomická spolupráce se zahraničím| 5
Finanční trh| 6
Ekonomická ochrana státu| 7
Zahraniční vztahy a služba| 8
Školství, mládež a tělovýchova| 9
Výzkum, vývoj a inovace| 10
Kultura, církve a náboženské společnosti| 11
Média, audiovize a regulace vysílání| 12
Nepojistné sociální dávkové systémy| 13
Sociální služby, sociální práce, sociálně-právní ochrana dětí a rodinná politika| 14
Sociální pojištění| 15
Zaměstnanost| 17
Pracovněprávní vztahy| 18
Platy, mzdy a jiné odměny za práci| 19
Bezpečnost práce| 20
Zdravotnictví a ochrana zdraví| 21
Legislativa a právní činnost| 22
Lidská práva| 23
Vnitřní pořádek a bezpečnost státu| 24
Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém| 25
Systém veřejné správy a všeobecná vnitřní správa| 26
Archivnictví a spisová služba| 27
Informační a komunikační technologie| 28
Energetika| 29
Hornictví, geologie, podzemní stavitelství, výbušniny a surovinová politika| 30
Průmysl| 31
Stavebnictví| 32
Obchod, licence a mezinárodní ekonomické vztahy| 33
Podnikání a živnosti| 34
Ochrana spotřebitele a trhu| 35
Elektronické komunikace a poštovní služby| 36
Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek| 37
Společné evropské politiky podpory a pomoci a evropské strukturální, investiční a obdobné fondy| 38
Územní plánování a stavební řád| 41
Zemědělství a rostlinolékařská péče| 42
Lesní hospodářství, myslivost, rybářství a včelařství| 43
Vodní hospodářství| 44
Potravinářství| 45
Veterinární péče| 46
Pozemková správa a krajinotvorba| 47
Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky| 48
Obrana| 49
Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv| 50
Doprava| 51
Ochrana přírody a krajiny| 52
Technická ochrana životního prostředí| 53
Státní statistická služba| 54
Zeměměřictví a katastr nemovitostí| 55
Ochrana průmyslového vlastnictví, autorských práv a práv souvisejících| 56
Ochrana hospodářské soutěže a dozor nad zadáváním veřejných zakázek| 57
Jaderná bezpečnost, radiační ochrana a správa ve věcech chemických a biologických zbraní| 58
Ochrana utajovaných informací| 59
Ochrana osobních údajů| 60
Odborné zabezpečení činnosti vlády| 61
Evropská politika vlády| 62
Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců| 63
Bydlení, regionální rozvoj a cestovní ruch| 64
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 1/2019 Sb.
Převodní tabulka oborů státní služby
A Obory státní služby podle nařízení vlády č. 106/2015 Sb.| B Obory státní služby podle nařízení vlády č. 1/2019 Sb.
---|---
Finance| Finance
Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění| Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a hazardní hry
Loterie a jiné podobné hry
Audit| Audit
Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace| Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace
Finanční a ekonomická spolupráce se zahraničím| Finanční a ekonomická spolupráce se zahraničím
Finanční trh| Finanční trh
Ekonomická ochrana státu| Ekonomická ochrana státu
Zahraniční vztahy a služba| Zahraniční vztahy a služba
Školství, výchova a vzdělávání| Školství, mládež a tělovýchova
Mládež, tělovýchova a sport
Výzkum, vývoj a inovace| Výzkum, vývoj a inovace
Umění| Kultura, církve a náboženské společnosti
Ochrana kulturního dědictví, státní památková péče a péče o sbírky muzejní povahy
Kulturně výchovná činnost, správa ve věcech knihovnických a informačních služeb
Církve a náboženské společnosti
Média, audiovize, regulace vysílání| Média, audiovize a regulace vysílání
Nepojistné sociální dávkové systémy| Nepojistné sociální dávkové systémy
Sociální služby a sociální práce| Sociální služby, sociální práce, sociálněprávní ochrana dětí a rodinná politika
Sociálněprávní ochrana dětí a rodinná politika
Sociální pojištění| Sociální pojištění
Lékařská posudková služba| Lékařská posudková služba
Zaměstnanost| Zaměstnanost
Pracovněprávní vztahy| Pracovněprávní vztahy
Platy, mzdy a jiné odměny za práci| Platy, mzdy a jiné odměny za práci
Bezpečnost práce| Bezpečnost práce
Zdravotnictví a ochrana zdraví| Zdravotnictví a ochrana zdraví
Legislativa a právní činnost| Legislativa a právní činnost
Lidská práva| Lidská práva
Vnitřní pořádek a bezpečnost státu| Vnitřní pořádek a bezpečnost státu
Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém| Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém
Systém veřejné správy| Systém veřejné správy a všeobecná vnitřní správa
Všeobecná vnitřní správa
Archivnictví a spisová služba| Archivnictví a spisová služba
Informační a komunikační technologie| Informační a komunikační technologie
Energetika| Energetika
Surovinová politika| Hornictví, geologie, podzemní stavitelství, výbušniny a surovinová politika
Hornictví, geologie, podzemní stavitelství a výbušniny
Průmysl| Průmysl
Stavebnictví| Stavebnictví
Licence a jiná povolení v oblasti zahraničního obchodu| Obchod, licence a mezinárodní ekonomické vztahy
Obchod a mezinárodní ekonomické vztahy
Podnikání a živnostiživnosti| Podnikání a živnostiživnosti
Ochrana spotřebitelespotřebitele a trhu| Ochrana spotřebitelespotřebitele a trhu
Elektronické komunikace a poštovní služby| Elektronické komunikace a poštovní služby
Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek| Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek
Společné evropské politiky podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy| Společné evropské politiky podpory a pomoci a evropské strukturální, investiční a obdobné fondy
Regionální rozvoj| Regionální rozvoj
Cestovní ruch| Cestovní ruch
Bydlení| Bydlení, územní plánování a stavební řád
Územní plánování
Stavební řád
Zemědělství| Zemědělství a rostlinolékařská péče
Rostlinolékařská péče
Lesní hospodářství| Lesní hospodářství, myslivost, rybářství
a včelařství
Myslivost
Rybářství a včelařství
Vodní hospodářství| Vodní hospodářství
Potravinářská výroba a péče o potraviny| Potravinářská výroba a péče o potraviny
Veterinární péče| Veterinární péče
Pozemková správa a krajinotvorba| Pozemková správa a krajinotvorba
Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky| Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky
Zabezpečování obrany státu a správa vojenských újezdů| Obrana
Obranná standardizace, katalogizace a státní ověřování jakosti
Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv| Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv
Doprava| Doprava
Ochrana přírody a krajiny| Ochrana přírody a krajiny
Technická ochrana životního prostředí| Technická ochrana životního prostředí
Státní statistická služba| Státní statistická služba
Zeměměřictví a katastrkatastr nemovitostí| Zeměměřictví a katastrkatastr nemovitostí
Ochrana práv duševního vlastnictví| Ochrana průmyslového vlastnictví, autorských práv a práv souvisejících
Průmyslové vlastnictví
Hospodářská soutěž, dohled nad zadáváním veřejných zakázek a koncesí a dohled nad poskytováním veřejné podpory| Ochrana hospodářské soutěže a dozor nad zadáváním veřejných zakázek
Jaderná bezpečnost, radiační ochrana, správa ve věcech chemických a biologických zbraní| Jaderná bezpečnost, radiační ochrana a správa ve věcech chemických a biologických zbraní
Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací| Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací
Ochrana osobních údajů| Ochrana osobních údajů
Odborné zabezpečení činnosti vlády| Odborné zabezpečení činnosti vlády
Evropská politika vlády| Evropská politika vlády
Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání| Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnancůstátních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků |
Zákon č. 336/2018 Sb. | Zákon č. 336/2018 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2019
Vyhlášeno 31. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 163/2018
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2019 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 465 359 071 851 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 505 359 071 851 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 40 000 000 000 K
* § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím v letech 2013 a 2014 na úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi v roce 2013 a násled
* § 3 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 2 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 3 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 4 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 5 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 6 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 7 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 8 k zákonu č. 336/2018 Sb. č. 9 k zákonu č. 336/2018 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2019
336
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2018
o státním rozpočtu České republiky na rok 2019
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2019 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 465 359 071 851 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 505 359 071 851 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 40 000 000 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami:
a)
zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 43 873 390 336 Kč,
b)
zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 80 736 000 Kč,
c)
změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 3 954 126 336 Kč.
(2)
Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(5)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 92 213 119 805 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 43 600 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(7)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 317 332 700 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(8)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 9 438 270 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(9)
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 075 508 600 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(10)
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(11)
Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 188 000 000 000 Kč.
(12)
Seznam dotací v roce 2019 poskytovaných z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají režimu podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 2
(1)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím v letech 2013 a 2014 na úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi v roce 2013 a následnou obnovu a které nebyly v letech 2013 až 2018 vyčerpány, mohly být použity ke stejným účelům v roce 2019.
(2)
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2018 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Zvýšení stavu státních dluhopisů“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c).
§ 3
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 336/2018 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 1 465 359 071 851
Výdaje státního rozpočtu celkem| 1 505 359 071 851
z toho: finanční vztahy k rozpočtům|
\\- krajů| 1 317 332 700
\\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích| 9 438 270 400
\\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy| 1 075 508 600
Schodek| \\- 40 000 000 000
Financování:|
Zvýšení stavu státních dluhopisů| 43 873 390 336
Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů| 80 736 000
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv| -3 954 126 336
Příloha č. 2
k zákonu č. 336/2018 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v Kč
Číslo kapitoly| Kapitola| daňové příjmy*)| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| z toho z rozpočtu Evropské unie**)
---|---|---|---|---|---|---
301| Kancelář prezidenta republiky| 0| 0| 0| 60 000| 0
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 0| 0| 0| 16 000 000| 0
303| Senát Parlamentu| 0| 0| 0| 2 700 000| 0
304| Úřad vlády České republiky| 0| 0| 0| 77 920 963| 63 522 963
305| Bezpečnostní informační služba| 0| 0| 0| 160 000 000| 0
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 900 000 000| 0| 0| 40 000 000| 0
307| Ministerstvo obrany| 100 000| 4 459 293 197| 3 963 816 175| 728 201 899| 106 392 899
308| Národní bezpečnostní úřad| 250 000| 0| 0| 550 000| 0
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 0| 0| 0| 1 037 940| 787 940
312| Ministerstvo financí| 32 900 000| 763 755 436| 678 893 721| 4 458 243 685| 272 700 759
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 610 000 000| 541 418 611 534| 481 339 500 423| 10 368 835 429| 9 748 835 429
314| Ministerstvo vnitra| 6 000 000| 8 482 355 333| 7 515 240 303| 1 992 367 718| 1 458 503 535
315| Ministerstvo životního prostředí| 93 700 000| 0| 0| 15 205 940 889| 7 792 720 889
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 1 500 000| 0| 0| 6 641 175 250| 6 581 175 250
321| Grantová agentura České republiky| 0| 0| 0| 0| 0
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 207 002 283| 0| 0| 6 190 654 165| 4 018 574 165
327| Ministerstvo dopravy| 170 000 000| 0| 0| 19 076 733 321| 18 869 733 321
328| Český telekomunikační úřad| 44 000 000| 0| 0| 854 789 346| 8 725 346
329| Ministerstvo zemědělství| 9 000 000| 0| 0| 35 330 406 140| 31 608 106 140
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 700 000| 0| 0| 10 150 542 744| 10 058 486 744
334| Ministerstvo kultury| 40 000| 0| 0| 575 431 873| 447 398 462
335| Ministerstvo zdravotnictví| 25 000 000| 0| 0| 907 445 061| 885 182 661
336| Ministerstvo spravedlnosti| 0| 1 222 836 068| 1 086 965 394| 2 076 227 576| 224 381 602
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 0| 0| 0| 0| 0
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 80 000 000| 0| 0| 155 787 000| 5 787 000
345| Český statistický úřad| 0| 0| 0| 12 005 000| 8 945 000
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 620 000 000| 0| 0| 224 496 637| 24 496 637
348| Český báňský úřad| 364 440 606| 0| 0| 7 193 998| 4 977 998
349| Energetický regulační úřad| 296 488 000| 0| 0| 30 000 000| 0
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 3 800 000| 0| 0| 1 700 000| 0
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 0| 0| 0| 0| 0
358| Ústavní soudÚstavní soud| 0| 0| 0| 0| 0
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 0| 0| 0| 0| 0
361| Akademie věd České republiky| 0| 0| 0| 0| 0
362| Národní sportovní agentura| 0| 0| 0| 0| 0
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 0| 0| 0| 0| 0
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 4 550 000| 0| 0| 1 500 000| 0
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 0| 0| 0| 0| 0
374| Správa státních hmotných rezerv| 0| 0| 0| 25 419 905| 1 419 905
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 170 000 000| 0| 0| 400 000| 0
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 0| 69 450 396| 61 733 686| 0| 0
377| Technologická agentura České republiky| 0| 0| 0| 100 564 659| 22 265 160
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 0| 0| 0| 0| 0
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 0| 0| 0| 467 940| 0
396| Státní dluh| 0| 0| 0| 0| 0
397| Operace státních finančních aktiv| 1 550 000 000| 0| 0| 3 526 500 000| 0
398| Všeobecná pokladní správa| 763 750 750 000| 0| 0| 21 061 249 860| 0
| CELKEM| 768 940 220 889| 556 416 301 964| 494 646 149 702| 140 002 548 998| 92 213 119 805
PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)| 1 465 359 071 851
*)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
**)
zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu
Příloha č. 3
k zákonu č. 336/2018 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v Kč
Číslo kapitoly| Kapitola| Výdaje celkem
---|---|---
301| Kancelář prezidenta republiky| 405 364 725
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 1 332 355 420
303| Senát Parlamentu| 605 343 544
304| Úřad vlády České republiky| 1 088 156 515
305| Bezpečnostní informační služba| 2 076 974 408
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 8 127 005 597
307| Ministerstvo obrany| 66 734 800 521
308| Národní bezpečnostní úřad| 301 507 594
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 158 931 689
312| Ministerstvo financí| 23 617 964 238
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 637 190 990 417
314| Ministerstvo vnitra| 77 605 048 113
315| Ministerstvo životního prostředí| 14 073 770 032
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 11 501 908 279
321| Grantová agentura České republiky| 4 390 784 794
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 39 596 672 278
327| Ministerstvo dopravy| 72 555 424 741
328| Český telekomunikační úřad| 1 468 076 432
329| Ministerstvo zemědělství| 57 415 756 297
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 205 759 166 364
334| Ministerstvo kultury| 14 783 403 358
335| Ministerstvo zdravotnictví| 8 203 095 540
336| Ministerstvo spravedlnosti| 30 489 782 592
343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 167 195 335
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 196 462 520
345| Český statistický úřad| 1 304 798 306
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 3 524 639 347
348| Český báňský úřad| 179 247 759
349| Energetický regulační úřad| 295 403 397
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 254 126 162
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 234 531 913
358| Ústavní soudÚstavní soud| 231 559 248
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 25 503 936
361| Akademie věd České republiky| 6 022 421 793
362| Národní sportovní agentura| 0
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 34 816 619
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 68 154 789
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 19 584 073
374| Správa státních hmotných rezerv| 2 698 959 708
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 429 801 218
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 405 838 074
377| Technologická agentura České republiky| 4 274 646 444
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 352 460 730
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 894 507 530
396| Státní dluh| 46 499 000 000
397| Operace státních finančních aktiv| 315 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| 157 448 129 462
| CELKEM| 1 505 359 071 851
Příloha č. 4
k zákonu č. 336/2018 Sb.
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 60 000
Výdaje celkem| 405 364 725
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy 1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky| 130 864 188
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 242 225 537
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 32 275 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 72 767 815
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 23 621 097
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 337 184
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 66 859 194
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 51 840 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 16 000 000
Výdaje celkem| 1 332 355 420
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR| 1 332 355 420
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 468 978 598
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 159 296 632
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 215 286
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 210 764 239
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 35 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 2 700 000
Výdaje celkem| 605 343 544
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 700 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 700 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Senátu Parlamentu ČR| 605 343 544
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 218 379 921
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 74 249 173
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 315 033
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 115 751 599
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 15 470 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 77 920 963
Výdaje celkem| 1 088 156 515
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 77 920 963
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 63 522 963
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 12 898 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR| 1 088 156 515
vtom: výdaje vlastního Úřadu vlády ČR| 699 428 903
výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády| 388 727 612
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 454 444 961
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 153 896 611
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 7 717 738
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 174 046 387
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 211 864 135
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 65 506 346
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 65 506 346
v tom: institucionální podpora celkem4)| 65 506 346
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Program protidrogové politiky| 179 611 993
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 107 867 428
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 80 354 291
v tom: ze státního rozpočtu| 16 831 328
podíl rozpočtu Evropské unie| 63 522 963
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 15 130 000
v tom: ze státního rozpočtu| 2 232 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 12 898 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 62 610 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 160 000 000
Výdaje celkem| 2 076 974 408
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 160 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 160 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby| 2 076 974 408
Průřezové ukazatele|
| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 390 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 940 000 000
Výdaje celkem| 8 127 005 597
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 900 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 8 127 005 597
v tom: transformační spolupráce| 80 000 000
humanitární pomoc| 218 000 000
příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí| 1 546 111 000
podpora českého kulturního dědictví v zahraničí| 21 000 000
zahraniční vysílání rozhlasu| 27 700 000
vrcholné návštěvy| 20 185 000
bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech| 42 600 000
prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí| 0
obnova Sýrie| 45 000 000
stabilizace a rekonstrukce Iráku| 30 000 000
ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 6 096 409 597
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 944 305 498
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 321 063 870
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 729 170
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 86 665 109
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 849 793 431
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 25 336 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 25 336 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 25 336 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů 3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 25 336 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 727 666 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 13 960 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 461 800 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 187 595 096
Výdaje celkem| 66 734 800 521
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 100 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 4 459 293 197
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 3 963 816 175
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 495 477 022
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 728 201 899
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 106 392 899
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 621 809 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR| 43 054 700 354
Vytváření a rozvoj systému obrany státu| 11 838 991 645
Zajištění strategického zpravodajství| 3 349 610 404
Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil| 688 283 413
Zajištění dávek důchodového zabezpečení| 4 665 000 000
Zajištění ostatních sociálních dávek| 2 650 000 000
Zajištění státní sportovní reprezentace| 488 214 705
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 314 001 889
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 6 072 525 875
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 310 925 375
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 2 878 757 395
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 11 940 796 461
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 726 714 862
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 414 486 150
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 414 486 150
v tom: institucionální podpora celkem4)| 106 123 000
účelová podpora celkem4)| 308 363 150
podíl prostředků zahraničních programů 3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 308 363 150
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 94 489 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 8 534 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 6 582 777
Program protidrogové politiky| 750 145
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 856 600
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 185 427 712
v tom: ze státního rozpočtu| 79 034 813
podíl rozpočtu Evropské unie| 106 392 899
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 13 795 495 465
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 800 000
Výdaje celkem| 301 507 594
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 250 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu| 301 507 594
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 158 091 571
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 53 751 134
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 133 423
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 156 671 133
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 35 454 006
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 1 037 940
Výdaje celkem| 158 931 689
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 037 940
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 787 940
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv| 158 931 689
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 86 112 638
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 29 270 035
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 590 174
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 79 108 758
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 050 587
v tom: ze státního rozpočtu| 262 647
podíl rozpočtu Evropské unie| 787 940
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 15 471 377
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 254 899 121
Výdaje celkem| 23 617 964 238
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 32 900 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 763 755 436
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 678 893 721
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 84 861715
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 458 243 685
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 272 700 759
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 71 477 726
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 114 065 200
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy| 12 963 239 501
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu| 2 832 626 074
Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy| 5 921 553 857
v tom: sociální dávky| 537 405 000
výdaje na činnost celní správy| 5 384 148 857
Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových| 1 757 439 955
Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra| 64 906 133
Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu| 78 198 718
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 518 046 807
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 250 436 794
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 249 223 931
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 622 179 289
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 2 471 856 762
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 272 410 156
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 93 367 200
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 307 009 885
v tom: ze státního rozpočtu| 34 309 126
podíl rozpočtu Evropské unie| 272 700 759
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 104 098 738
v tom: ze státního rozpočtu| 32 621 012
podíl prostředků finančních mechanismů| 71 477 726
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 281 867 972
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 552 397 446 963
Výdaje celkem| 637 190 990 417
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 610 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 541 418 611 534
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 481 339 500 423
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 60 079 111 111
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 10 368 835 429
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 9 748 835 429
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)| 620 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Dávky důchodového pojištění| 461 328 558 457
Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče| 42 905 322 182
Dávky nemocenského pojištění| 36 200 000 000
Dávky pomoci v hmotné nouzi| 6 629 455 542
Dávky osobám se zdravotním postižením| 3 000 000 000
Ostatní sociální dávky| 2 000 000
Podpory v nezaměstnanosti| 7 300 000 000
Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách| 26 600 000 000
Aktivní politika zaměstnanosti celkem| 2 252 777 707
Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 400 000 000
Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů| 510 000 000
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením| 7 005 000 000
Ostatní výdaje organizačních složek státu| 17 426 016 469
Neinvestiční nedávkové transfery| 25 184 420 060
Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti| 447 440 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 8 683 757 411
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 3 862 477 519
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 172 040 194
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 579 810 473
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 022 199 264
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 80 000 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 80 000 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 80 000 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 80 000 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program protidrogové politiky| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 600 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 892 931 302
v tom: ze státního rozpočtu| 1 144 095 873
podíl rozpočtu Evropské unie| 9 748 835 429
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 818 382 366
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zebazpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
6)
včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 160 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 150 000 000 Kč
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 10 480 723 051
Výdaje celkem| 77 605 048 113
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 6 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 8 482 355 333
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 7 515 240 303
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 967 115 030
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 992 367 718
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 458 503 535
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 59 864 183
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 474 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Policie ČR| 43 073 416 106
Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR| 10 880 774 892
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu| 13 233 042 949
Výdaje na sportovní reprezentaci| 284 856 166
Dávky důchodového pojištění| 5 728 053 000
Ostatní sociální dávky| 4 404 905 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 34 646 773 704
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 11 705 588 706
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 686 794 479
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 4 685 666 520
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 28 152 440 899
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 501 550 245
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 798 822 402
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 798 822 402
v tom: institucionální podpora celkem4)| 146 047 000
účelová podpora celkem4)| 652 775 402
podíl prostředků zahraničních programů 3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 652 775 402
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 139 047 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 61 000 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 661 498 269
v tom: ze státního rozpočtu| 202 994 734
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 458 503 535
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 73 096 770
v tom: ze státního rozpočtu| 13 232 587
podíl prostředků finančních mechanismů| 59 864 183
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 742 945 663
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 15 299 640 889
Výdaje celkem| 14 073 770 032
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 93 700 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 15 205 940 889
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 7 792 720 889
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 18 000 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 7 395 220 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Ochrana přírody a krajiny| 749 700 000
Technická ochrana životního prostředí| 3 608 000 000
Ochrana klimatu a ovzduší| 5 676 930 889
Ostatní činnosti v životním prostředí| 4 039 139 143
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 915 689 567
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 303 557 748
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 17 522 437
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 146 996 820
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 726 521 818
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 257 600 199
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 257 600 199
v tom: institucionální podpora celkem4)| 257 600 199
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 257 600 199
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 3 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 7 915 230 889
v tom: ze státního rozpočtu| 122 510 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 7 792 720 889
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 24 450 000
v tom: ze státního rozpočtu| 6 450 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 18 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 10 157 594 779
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 6 642 675 250
Výdaje celkem| 11 501 908 279
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 500 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 641 175 250
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 581 175 250
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu| 9 511 734 100
v tom: Horská služba| 215 000 000
ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch| 9 296 734 100
Podpora bydlení| 695 800 000
Uzemní plánování a stavební řád| 133 454 273
Ostatní činnosti resortu| 1 160 919 906
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 467 581916
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 158 841 855
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 934 667
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 71 423 899
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 375 309 478
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 712 051 518
v tom: ze státního rozpočtu| 130 876 268
podíl rozpočtu Evropské unie| 6 581 175 250
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 9 796 689 332
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 4 390 784 794
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR| 109 783 000
Dotace jiným subjektům| 4 281 001 794
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 299 471
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 14 818 985
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 591 152
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 29 557 590
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 390 784 794
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 4 390 784 794
v tom: institucionální podpora celkem4)| 109 783 000
účelová podpora celkem4)| 4 281 001 794
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 6 397 656 448
Výdaje celkem| 39 596 672 278
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 207 002 283
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 190 654 165
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 4 018 574 165
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 172 080 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora podnikání| 7 004 414 710
Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu| 4 070 482 285
v tom: výdaje kryté převodem z privatizačního účtu| 1 347 480 000
ostatní výdaje určené na zahlazování| 2 723 002 285
Výdaje spojené s další činností resortu| 2 709 701 619
Dotace na obnovitelné zdroje energie| 25 000 000 000
Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů| 812 073 664
v tom: výdaje kryté převodem z jaderného účtu| 807 373 664
ostatní výdaje| 4 700 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 967 227 401
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 327 852 811
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 635 046
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 130 222 871
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 801 567 125
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 2 924 604 421
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 2 049 604 421
v tom: institucionální podpora celkem4)| 442 512 710
účelová podpora celkem4)| 1 607 091 711
podíl prostředků zahraničních programů3)| 875 000 000
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 607 091 711
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 420 923 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 4 370 669 729
v tom: ze státního rozpočtu| 352 095 564
podíl rozpočtu Evropské unie| 4 018 574 165
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 339 750 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 19 246 733 321
Výdaje celkem| 72 555 424 741
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 170 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 19 076 733 321
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 18 869 733 321
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 207 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Drážní a kombinovaná doprava| 8 269 379 136
Pozemní komunikace| 0
Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 54 746 044 258
v tom: dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR| 18 749 713 258
dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0
ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 35 996 331 000
Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu| 9 540 001 347
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 530 166 003
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 180 256 454
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 292 745
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 67 901 372
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 446 735 459
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 50 000 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 50 000 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 50 000 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 50 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 310 700
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 18 882 780 958
v tom: ze státního rozpočtu| 13 047 637
podíl rozpočtu Evropské unie| 18 869 733 321
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 48 899 040 732
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 898 789 346
Výdaje celkem| 1 468 076 432
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 44 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 854 789 346
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 8 725 346
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 846 064 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 1 468 076 432
v tom: výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny| 95 000 000
výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady| 37 000 000
čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence| 750 000 000
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 586 076 432
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 298 854 741
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 101 223 014
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 691 557
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 284 577 824
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 70 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 790 283
v tom: ze státního rozpočtu| 2 064 937
podíl rozpočtu Evropské unie| 8 725 346
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 48 635 346
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 35 339 406 140
Výdaje celkem| 57 415 756 297
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 9 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 35 330 406 140
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 167 151 717
příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem| 31 440 954 423
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 722 300 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora agropotravinářského komplexu| 44 149 118 423
v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 37 164 118 423
ostatní výdaje| 6 985 000 000
Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu| 1 800 000 000
v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost| 1 600 000 000
ostatní dotace| 200 000 000
Podpora lesního hospodářství| 620 937 175
Podpora vodního hospodářství| 1 500 000 000
v tom: výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0
ostatní výdaje na vodní hospodářství| 1 500 000 000
Podpora neziskovým organizacím| 100 000 000
Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 9 245 700 699
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 625 139 514
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 891 292 575
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 51 652 441
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 391 379 867
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 2 191 242 138
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 982 682 952
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 982 682 952
v tom: institucionální podpora celkem4)| 496 451 000
účelová podpora celkem4)| 486 231 952
podíl prostředků zahraničních programů 3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 486 231 952
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 491 031 000
Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně| 300 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 1 700 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 223 403 135
v tom: ze státního rozpočtu| 56 251 418
podíl rozpočtu Evropské unie| 167 151 717
Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem| 37 164 118 423
v tom: přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu| 21 542 450 000
přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 650 525 000
podpora venkova - ze státního rozpočtu| 4 500 000 000
podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie| 9 435 369 000
společná organizace trhu - ze státního rozpočtu| 572 639 000
společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie| 463 135 423
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 155 683 955
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 10 151 242 744
Výdaje celkem| 205 759 166 364
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 700 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 10 150 542 744
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 058 486 744
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 92 056 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Věda a vysoké školy| 46 263 016 939
v tom: vysoké školy| 26 528 676 980
výzkum, experimentální vývoj a inovace| 19 734 339 959
Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací| 143 723 127 562
Podpora činnosti v oblasti mládeže| 276 266 938
Podpora činnosti v oblasti sportu| 7 000 000 000
v tom: sportovní reprezentace| 2 401 101 600
všeobecná sportovní činnost| 4 598 898 400
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace| 6 257 601 977
Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu| 2 239 152 948
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 945 373 270
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 313 914 485
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 17 237 444
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 126 196 305
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 735 675 906
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 19 734 339 959
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 14 613 874 459
v tom: institucionální podpora celkem4)| 9 372 444 229
účelová podpora celkem4)| 5 241 430 230
podíl prostředků zahraničních programů3)| 5 120 465 500
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 2 356 122 230
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 1 165 308 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 6 837 096 581
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 5)| 1 261 482 211
Zahraniční rozvojová spolupráce| 125 500 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 8 132 000
Program protidrogové politiky| 12 197 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 19 875 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 3 570 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 666 484 706
v tom: ze státního rozpočtu| 2 607 997 962
podíl rozpočtu Evropské unie| 10 058 486 744
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 3 060 208
v tom: ze státního rozpočtu| 3 060 208
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 866 703 995
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 575 471 873
Výdaje celkem| 14 783 403 358
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 40 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 575 431 873
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 447 398 462
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 17 700 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 110 333 411
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem| 487 296 138
Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi| 3 288 731 860
vtom: finanční náhrada| 2 132 929 460
příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností| 1 155 802 400
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury| 441 474 297
v tom: rozvoj a obnova materiálně technické základny| 22 880 000
výdaje na činnost úřadu| 325 223 797
platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím| 26 370 500
program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury| 67 000 000
Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury| 7 705 058 510
v tom: příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím| 4 914 193 048
program péče o národní kulturní poklad a dědictví| 1 390 000 000
rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení| 854 557 000
společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů| 12 000 000
kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy| 534 308 462
Kulturní služby, podpora živého umění| 742 862 430
v tom: program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 160 000 000
kulturní aktivity| 544 656 030
veřejné informační služby knihoven| 38 206 400
Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí| 812 000 000
v tom: programy ochrany a péče o kulturní statky| 75 000 000
programy na záchranu a obnovu kulturních památek| 737 000 000
Podpora kultury národnostních menšin| 33 000 000
v tom: podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin| 31 000 000
Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení| 277 000 000
| Státní fond kinematografie| 995 980 123
v tom: dotace na filmové pobídky| 800 000 000
dotace ze státního rozpočtu| 195 980 123
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 202 217 749
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 68 798 514
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 518 894
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 33 925 394
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 142 019 268
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných3)| 487 296 138
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 487 296 138
v tom: institucionální podpora celkem4)| 99 696 138
účelová podpora celkem4)| 387 600 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 387 600 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 93 354 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 523 808 462
v tom: ze státního rozpočtu| 76 410 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 447 398 462
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 22 500 000
v tom: ze státního rozpočtu| 4 800 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 17 700 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 120 745 462
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 932 445 061
Výdaje celkem| 8 203 095 540
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 25 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 907 445 061
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 885 182 661
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 462 400
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 800 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na státní správu| 2 284 337 385
Výzkum a vývoj ve zdravotnictví| 1 552 100 648
Lůžková péče| 1 128 641 868
Zvláštní zdravotnická zařízeni a služby pro zdravotnictví| 1 300 713 835
Zdravotnické programy| 1 168 508 267
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 768 793 537
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 534 932 797
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 521 877 151
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 28 766 153
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 322 553 459
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 115 754 107
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 1 552 100 648
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 1 552 100 648
v tom: institucionální podpora celkem4)| 502 100 648
účelová podpora celkem4)| 1 050 000 000
podíl prostředků zahraničních programů 3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 1 050 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 500 100 648
Zahraniční rozvojová spolupráce| 3 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 305 114
Program protidrogové politiky| 30 511 390
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 13 000 000
Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)| 14 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 013 101 061
v tom: ze státního rozpočtu| 127 918 400
podíl rozpočtu Evropské unie| 885 182 661
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 544 000
v tom: ze státního rozpočtu| 81 600
podíl prostředků finančních mechanismů| 462 400
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 142 921 061
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
7)
výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 3 299 063 644
Výdaje celkem| 30 489 782 592
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 1 222 836 068
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 1 086 965 394
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 135 870 674
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 076 227 576
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 224 381 602
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 11 603 974
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 840 242 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdajový blok - Výdaje justiční část| 18 647 673 954
v tom: platy soudců| 4 837 321 600
platy státních zástupců| 1 721 594 400
ostatní výdaje justiční části| 12 088 757 954
Výdajový blok - Výdaje vězeňská část| 11 842 108 638
v tom: dávky důchodového pojištění| 747 303 500
ostatní sociální dávky| 629 000 000
ostatní výdaje vězeňské části| 10 465 805 138
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 16 805 301 180
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 5 710 584 413
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 330 338 600
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 6 274 649 886
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 3 492 044 131
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 191 562 036
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 721 594 400
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů 3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 11 795 000
| Program protidrogové politiky| 14 515 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 300 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 289 084 049
v tom: ze státního rozpočtu| 64 702 447
podíl rozpočtu Evropské unie| 224 381 602
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 13 651 735
v tom: ze státního rozpočtu| 2 047 761
podíl prostředků finančních mechanismů| 11 603 974
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 235 362 655
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 167 195 335
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 167 195 335
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 67 422 694
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 22 923 716
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 310 636
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 12 665 269
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 39 640 113
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 13 226 400
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 23 100 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 235 787 000
Výdaje celkem| 196 462 520
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 80 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 155 787 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 787 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 150 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 196 462 520
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 104 584 178
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 35 558 621
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 074 400
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 15 152 808
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 88 567 188
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 430 000
v tom: ze státního rozpočtu| 643 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 5 787 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 11 950 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 12 005 000
Výdaje celkem| 1 304 798 306
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 005 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 8 945 000
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 060 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 304 798 306
v tom: výdaje na volby a referenda| 600 000
výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů| 82 629 000
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 221 569 306
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 671 836 604
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 228 352 330
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 13 388 752
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 75 510 731
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 591 397 923
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 2 516 400
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 248 085
v tom: ze státního rozpočtu| 3 303 085
podíl rozpočtu Evropské unie| 8 945 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 199 301 049
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 844 496 637
Výdaje celkem| 3 524 639 347
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 620 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 224 496 637
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 24 496 637
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního| 3 524 639 347
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 980 641 236
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 673 407 644
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 39 599 000
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 130 015 142
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 848 021 675
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 30 794 000
v tom: ze státního rozpočtu| 6 297 363
podíl rozpočtu Evropské unie| 24 496 637
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 253 351 637
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 371 634 604
Výdaje celkem| 179 247 759
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 364 440 606
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 7 193 998
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 4 977 998
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 216 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu| 179 247 759
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 107 179 686
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 36 441 093
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 141 717
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 21 219 223
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 85 866 650
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 844 747
v tom: ze státního rozpočtu| 1 866 749
podíl rozpočtu Evropské unie| 4 977 998
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 19 861 144
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 326 488 000
Výdaje celkem| 295 403 397
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 296 488 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 295 403 397
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 171 231 350
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 58 218 659
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 378 317
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 28 510 223
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 131 769 203
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 636 400
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 500 000
Výdaje celkem| 254 126 162
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 3 800 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 254 126 162
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 137 633 677
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 46 795 450
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 712 610
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 18 949 547
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 107 943 748
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 737 200
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 33 042 249
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 234 531 913
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů| 147 392 355
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek| 87 139 558
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 107 467 192
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 36 383 843
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 089 043
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 72 229 655
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 31 143 285
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 53 400 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 231 559 248
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu| 231 559 248
v tom: platy soudců| 35 798 400
ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu| 195 760 848
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 110 013 762
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 404 679
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 183 055
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 73 254 362
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 31 628 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 25 503 936
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady| 25 503 936
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 355 409
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 200 839
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 147 788
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 7 389 409
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 900 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 6 022 421 793
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Infrastruktura výzkumu| 6 022 421 793
Programy výzkumu| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 366 102
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 16 784 474
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 964 101
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 48 205 029
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 6 022 421 793
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 6 022 421 793
v tom: institucionální podpora celkem4)| 6 022 421 793
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 4 141 947 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 0
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury| 0
Dotace do oblasti sportu| 0
v tom: rozvoj a podpora sportu| 0
sportovní reprezentace| 0
podpora významných sportovních akcí| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 34 816 619
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 34 816 619
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 13 231 838
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 498 826
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 240 636
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 489 443
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 3 775 595
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 6 766 800
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 130 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 6 050 000
Výdaje celkem| 68 154 789
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 4 550 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 68 154 789
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 650 494
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 461 168
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 411 648
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 570 161
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 19 012 237
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 900 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 19 584 073
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře| 19 584 073
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 355 659
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 200 924
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 241 115
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 102 471
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 953 188
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 25 419 905
Výdaje celkem| 2 698 959 708
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 25 419 905
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 419 905
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 24 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Civilní připravenost na krizové stavy| 2 692 639 708
Zabezpečení potřeb ozbrojených sil| 6 320 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 179 489 023
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 61 026 269
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 562 630
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 101 772 186
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 76 359 308
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 692 639 708
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 419 905
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 419 905
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 256 869 905
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 170 400 000
Výdaje celkem| 429 801 218
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 170 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 429 801 218
v tom: výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí| 429 801 218
výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 136 016 966
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 46 245 769
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 716 145
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 14 012 793
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 121 794 473
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 300 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 181 255 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 69 450 396
Výdaje celkem| 405 838 074
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 69 450 396
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 61 733 686
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 7 716 710
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů| 375 838 074
Sociální dávky| 30 000 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 240 606 863
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 81 386 774
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 764 261
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 26 055 531
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 212 157 548
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 950 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 100 564 659
Výdaje celkem| 4 274 646 444
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 100 564 659
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 22 265 160
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 78 299 499
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR| 163 843 493
Dotace jiným subjektům| 4 110 802 951
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 73 754 267
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 25 076 451
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 367 075
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 68 353 757
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)| 4 274 646 444
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 4 174 081 785
v tom: institucionální podpora celkem4)| 128 445 000
účelová podpora celkem4)| 4 045 636 785
podíl prostředků zahraničních programů3)| 100 564 659
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)| 4 045 636 785
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 001 248
v tom: ze státního rozpočtu| 2 736 088
podíl rozpočtu Evropské unie| 22 265 160
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 96 286 539
v tom: ze státního rozpočtu| 17 987 040
podíl prostředků finančních mechanismů| 78 299 499
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 352 460 730
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost| 352 460 730
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 101 778 730
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 34 604 769
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 023 985
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 101 199 297
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 76 701 465
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 467 940
Výdaje celkem| 894 507 530
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 467 940
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 467 940
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu| 894 507 530
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 331 714 614
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 112 782 969
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 096 316
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 304 815 820
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 359 850 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 46 499 000 000
Financování|
| Zvýšení stavu státních dluhopisů| 43 873 390 336
Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů| 80 736 000
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)| -3 954 126 336
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Obsluha státního dluhu| 46 499 000 000
Průřezové ukazatele|
| |
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
8)
včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 076 500 000
Výdaje celkem| 315 000 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy9)| 1 550 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 526 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)| 3 526 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Transfery do jiných kapitol| 100 000 000
v tom: transfery pro výdaje státu na sociální politiku| 0
ostatní transfery do jiných kapitol| 100 000 000
Ostatní výdaje| 215 000 000
Průřezové ukazatele|
| |
9)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
10)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 784 811 999 860
Výdaje celkem| 157 448 129 462
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 763 750 750 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 061 249 860
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 061 249 860
Specifické ukazatele - výdaje|
| Vládní rozpočtová rezerva| 4 787 258 102
Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)| 140 000 000
Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000 000
Stavební spoření| 4 000 000 000
Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky| 1 663 374 322
Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace| 8 681 190 000
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5| 1 317 332 700
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6| 9 438 270 400
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7| 1 075 508 600
Další prostředky pro územní samosprávné celky| 183 489 700
Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně| 73 320 432 000
Ostatní výdaje| 7 400 108 638
Odvody do rozpočtu Evropské unie| 43 600 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 781 165 000
Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu| 0
Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 781 165 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Příloha č. 5
k zákonu č. 336/2018 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem
---|---
Středočeský| 142 583 900
Jihočeský| 98 866 700
Plzeňský| 89 711 600
Karlovarský| 65 194 400
Ústecký| 110 455 100
Liberecký| 78 067 200
Královéhradecký| 92 050 500
Pardubický| 84 298 600
Kraj Vysočina| 84 299 000
Jihomoravský| 141 294 500
Olomoucký| 93 723 000
Zlínský| 93 581 800
Moravskoslezský| 143 206 400
Úhrn| 1 317 332 700
Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy:
Příspěvek na výkon státní správy je pro rok 2019 meziročně valorizován o 10 %.
Příloha č. 6
k zákonu č. 336/2018 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem *)
---|---
Středočeský| 1 394 352 100
Jihočeský| 655 078 300
Plzeňský| 618 842 100
Karlovarský| 298 743 600
Ústecký| 773 418 000
Liberecký| 420 236 500
Královéhradecký| 562 874 500
Pardubický| 538 805 000
Kraj Vysočina| 551 934 600
Jihomoravský| 1 248 326 500
Olomoucký| 610 304 500
Zlínský| 588 074 500
Moravskoslezský| 1 177 280 200
Úhrn| 9 438 270 400
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 7
k zákonu č. 336/2018 Sb.
FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
v Kč
Příspěvek na výkon státní správy *)| 1 075 508 600
---|---
Úhrn| 1 075 508 600
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 8
k zákonu č. 336/2018 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze
1.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1)
A)
ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností)
Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce2) 3). U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedené v části D).
Vzorec:
P=BA+SO×SO
Výše příspěvku4) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel.
Hodnoty koeficientů „A“ a „B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů „A“ a „B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce).
Rozsah působnosti| A| B
---|---|---
Základní působnost| 30,78548175| 6830500,486
Působnost matričního úřadu| 142,9496688| 15415649,93
Působnost stavebního úřadu| 67,22584295| 13651966,35
Působnost pověřeného obecního úřadu| 263,4018458| 27427070,52
1)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel.
3)
Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají.
4)
Pro rok 2019 byl celkový objem příspěvku valorizován o 10 %. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel.
5)
Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2018 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
B)
ObceObce s rozšířenou působností
Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3) 6) 7) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části C,) D), E), F) a G).
Vzorec 1:
P1=BA+SO×SO
Vzorec 2:
P2=C×1-SCSO×SO
Výše příspěvku8) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel,
-
na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce.
Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí:
Rozsah působnosti| A| B| C
---|---|---|---
Základní působnost| 33,609889589| 1495203,631| 0
Působnost matričního úřadu| 169,031640224| 6129265,023| 5139,847748
Působnost stavebního úřadu| 42,8809797| 4782091,854| 9503,536255
Působnost pověřeného obecního úřadu| 52,498429686| 8663660,48| 10815,67996
Působnost obceobce s rozšířenou působností| 1,889534799| 3950471,562| 34503,20351
6)
Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel.
7)
Výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy.
8)
Pro rok 2019 byl celkový objem příspěvku valorizován o 10 %. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel.
C)
ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením
Obec| Výše příspěvku v Kč
---|---
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 9)10)| 2 565 959
Černošice9)| 7 633 994
Nýřany9)| 7 633 994
Šlapanice9)| 7 633 994
Brno 11)12)13)| 182 190 463
Ostrava11)| 127 504 157
Plzeň11)| 25 629 505
9)
§ 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
10)
Z důvodu výrazného omezení rozsahu výkonu agendy státní správy na dislokovaném pracovišti městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v hlavním městě Praze byl snížen příspěvek o 5 068 035 Kč.
11)
ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003).
12)
§ 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).
D)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen OZ - ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.
Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka).
V případě rozhodnutí z období před účinností nového OZ se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník.
ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2019 je 31. březen 2018. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat.
Výše zmíněné paušální platby byla pro rok 2019 stanovena ve výši 29 000 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích.
ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců.
E)
Financování jednotných kontaktních míst
Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, vě znění pozdějších předpisů plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst.
Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému „SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2017. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze škály stanovených intervalů (rozpětí „od – do“), ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného:
Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč
---|---
Od - Do| (Kč)
0 – 25| 66 000
26 – 50| 132 000
51 – 75| 198 000
76 – 100| 264 000
101 – 125| 330 000
126 – 150| 396 000
151 – 175| 462 000
176 – 200| 528 000
201 – 225| 594 000
226 – 250| 660 000
251 – 275| 726 000
276 – 300| 792 000
301 – 325| 858 000
326 – 350| 924 000
351 – 375| 990 000
376 – 400| 1 056 000
401 – 425| 1 122 000
426 – 450| 1 188 000
451 – 475| 1 254 000
476 – 500| 1 320 000
501 – 525| 1 386 000
526 – 550| 1 452 000
551 – 575| 1 518 000
Konkrétní výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující:
Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů
v období od 1.1. do 31. 12.2017| Výše příspěvku v Kč
---|---|---
Ostrava| 455| 1 254 000
České Budějovice| 255| 726 000
Liberec| 26| 132 000
Hradec Králové| 45| 132 000
Jihlava| 25| 66 000
Zlín| 223| 594 000
Černošice| 32| 132 000
Olomouc| 56| 198 000
Karlovy Vary| 97| 264 000
Brno| 501| 1 386 000
Plzeň| 74| 198 000
Pardubice| 370| 990 000
Ústí nad Labem| 25| 66 000
F)
Financování vydávání občanských průkazů
ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu, (tzv. „místo nabrání“) obdrží příspěvek ve výši násobku 118 Kč za každý 1 ks takto „nabraného“ občanského průkazu, což je nárůst o 11 Kč oproti roku 2018 z důvodu navýšení tarifních platů v období od 1. července 2017 do 1. června 2018. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12. 2017.
G)
Financování úřadů územního plánování
Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s novou platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku.
ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek ve výši 1 451 Kč za každý případ od 1. 1. do 31. 12. 2017, pokud by ve stejném případě vydávala v roce 2018 závazné stanovisko podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (nabytí účinnosti 1. 1. 2018).
Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
2.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze14)
A)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2019 je výsledná částka příspěvku pro rok 2018 navýšená o 10 %.
B)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Sazba je pro rok 2019 valorizována o 10 % a činí 74 796 Kč. Meziroční změna příspěvku oproti roku 2018 je také výsledkem nárůstu počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2018.
B1)
Financování vydávání občanských průkazů
V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu, je obsažena i částka 23 189 832 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými Úřady městských částí.
Financování vydávání občanských průkazů včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.F) této přílohy.
C)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 23 548 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 812 opatrovanců.
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.D) této přílohy.
D)
Financování jednotných kontaktních míst
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 1 980 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 1 518 000 Kč, pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 462 000 Kč.
Financování jednotných kontaktních míst včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.E) této přílohy.
E)
Financování úřadů územního plánování
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 10 846 225 Kč k pokrytí financování nárůstu agendy úřadu územního plánování.
Financování úřadu územního plánování včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.G) této přílohy.
Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 2.A), 2.B) [včetně B1)], 2.C), 2.D) a 2.E). Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad.
14)
§ 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
3.
Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku
Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí.
Příloha č. 9
k zákonu č. 336/2018 Sb.
SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2019 PODLE § 1 ODST. 12 ZÁKONA č. 336/2018 Sb.
v Kč
číslo kapitoly| kapitola| příjemce dotace| účel dotace| částka
---|---|---|---|---
398| Všeobecná pokladní správa| Český svaz bojovníků za svobodu| na projekty a činnost organizace| 6 300 000
398| Všeobecná pokladní správa| Konfederace politických vězňů| na projekty a činnost organizace| 5 250 000
398| Všeobecná pokladní správa| Masarykovo demokratické hnutí| na projekty a činnost organizace| 1 530 000
398| Všeobecná pokladní správa| Ústav TGM, o.p.s.| na projekty a činnost organizace| 1 800 000
398| Všeobecná pokladní správa| Československá obec legionářská| na projekty a činnost organizace| 6 000 000 |
Zákon č. 335/2018 Sb. | Zákon č. 335/2018 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 162/2018
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o sociálních službách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 259/2017 Sb.
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 92/2018 Sb.
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2019
335
ZÁKON
ze dne 20. prosince 2018,
kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. I
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“.
2.
V § 8 odst. 8 se za slovo „popřípadě“ vkládají slova „také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch,“.
3.
V § 16b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li předseda posudkové komise vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o sociálních službách
Čl. II
V § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 479/2008 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se za slova „zdravotních služeb,“ vkládají slova „popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. III
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 84 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“.
2.
V § 85 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li lékař České správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. IV
V § 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
lékaře orgánu sociálního zabezpečení.“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Služební místo pro výkon činnosti lékaře orgánu sociálního zabezpečení může služební orgán v období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 obsadit osobou v základním pracovněprávním vztahu podle pracovněprávních předpisů. Finanční prostředky schválené na platy státních zaměstnanců při postupu podle věty první se použijí na platy nebo odměny zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu.
2.
Státní zaměstnanec zařazený na služebním místě uvedeném v bodě 1, který je v den 31. prosince 2018 ve služebním poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou případů uvedených v § 21 odst. 2 větě druhé a v § 21 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne 1. ledna 2019 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou. Ustanovení § 35 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se u státních zaměstnanců uvedených ve větě první a u státních zaměstnanců zařazených na služebním místě uvedeném v bodě 1 ve služebním poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1 v případech uvedených v § 21 odst. 2 větě druhé a v § 21 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
3.
Jestliže státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru na dobu neurčitou zařazen na služební místo uvedené v bodě 1 a který do konce roku 2019 nedovrší věku 70 let, písemně požádá správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, do 31. května 2019 o uzavření pracovní smlouvy s druhem práce lékařská posudková činnost v pracovním poměru na dobu neurčitou, má právo na to, aby s ním Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, tuto pracovní smlouvu se dnem nástupu do práce 1. července 2019 uzavřela; u služebního místa představeného a jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance se postupuje obdobně. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1 písm. d) a § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě postupu podle věty první nepoužije. Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, je povinna se státním zaměstnancem uvedeným ve větě první pracovní poměr na dobu neurčitou podle věty první založit. Dnem 30. června 2019 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne.
4.
Jestliže státní zaměstnanec uvedený v bodě 3 písemně nepožádá za podmínek uvedených v bodě 3 o založení pracovního poměru, jeho dosavadní služební poměr dnem 30. června 2019 zanikne.
5.
Státní zaměstnanec, kterému podle bodů 3 a 4 zanikl jeho dosavadní služební poměr, má nárok na výplatu zadostiučinění ve výši trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Pro výplatu zadostiučinění se použije obdobně § 67 odst. 4 zákoníku práce; ustanovení § 68 zákoníku práce se na zadostiučinění nepoužije. Pro účely jiných právních předpisů se na zadostiučinění hledí jako na odstupné podle zákoníku práce.
6.
Pracovní poměr podle bodu 3 musí být založen i se státním zaměstnancem, který věku 70 let dovrší do konce roku 2019, pokud splňuje ostatní podmínky stanovené v bodě 3, s tím, že se zakládá pracovní poměr na dobu určitou do 31. prosince 2019; založen může být pracovní poměr i na dobu neurčitou. Dnem 30. června 2019 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne.
7.
Do doby trvání pracovního poměru, který byl založen na základě bodů 3 a 6, se započítává doba trvání služebního poměru, který pracovnímu poměru bezprostředně předcházel, a dále doba trvání pracovního poměru ve správním úřadu, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.
8.
Nároky dosavadních státních zaměstnanců, které vznikly přede dnem vzniku pracovního poměru podle bodu 3 nebo 6 a do tohoto dne nezanikly, se ode dne vzniku pracovního poměru považují za práva vyplývající jim z pracovního poměru, pokud nejsou v pracovním poměru zákonem vyloučeny.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 259/2017 Sb.
Čl. VI
Zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto:
1.
V čl. VIII bodu 3 se číslo „2019“ nahrazuje číslem „2020“.
2.
V čl. X písmeno d) zní:
„d)
ustanovení čl. VII bodů 44, 56, 60 a 62 a čl. IX bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019,“.
3.
V čl. X se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
ustanovení čl. III bodů 1, 3, 6 a 21, čl. VII bodů 12 až 15, 17 až 30, 32, 33, 35, 37 až 39, 41, 45 až 47, 49 až 51, 53, 54, 59, 61, 63 až 69, 73 až 80, 82 až 84 a 86 až 90, čl. VIII bodu 3 a čl. IX bodů 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 92/2018 Sb.
Čl. VII
V čl. XII zákona č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se slova „čl. VIII bodů 3, 4, 7, 10 a 12 a čl. IX, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019“ nahrazují slovy „čl. IX, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, a čl. VIII bodů 3, 4, 7, 10 a 12, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, s výjimkou ustanovení čl. VI a VII, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2018, a ustanovení čl. IV, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů
Vyhlášeno 28. 12. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 11. 2018, částka 36/2018
* Článek 1 - 1. Občané České republiky, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území Indické republiky, opouštět je, pobývat na něm a projíždět přes ně bez víz a poplatků po dobu nepřesahující devadesát (90) dnů v jakémkoliv období sto osm
* Článek 2 - 1. Občané státu jedné strany, kteří jsou držitelé platných diplomatických pasů a jsou přiděleni jako členové diplomatických misí nebo konzulárních úřadů či jako zástupci u mezinárodních organizací sídlících na území státu druhé strany, musejí před vstupem
* Článek 3 - Občané uvedení v článku 1 této Dohody mohou vstupovat na území státu druhé strany na všech hraničních přechodech určených pro mezinárodní dopravu.
* Článek 4 - Aniž by tím byly dotčeny jejich diplomatické výsady a imunity, mají občané uvedení v článku 1 této Dohody povinnost dodržovat po dobu pobytu na území státu druhé strany jeho vnitrostátní právní řád.
* Článek 5 - Každá ze stran si vyhrazuje právo odmítnout vstup či omezit dobu pobytu na území svého státu občanům státu druhé strany, kteří jsou uvedeni v článku 1 této Dohody, jejichž přítomnost je nežádoucí.
* Článek 6 - Občané státu strany, kteří ztratili pasy uvedené v této Dohodě na území státu druhé strany, vycestují z tohoto státu s pasem nebo cestovním dokladem vydaným diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jejich státu v souladu s jeho právními předpisy.
* Článek 7 - 1. Každá ze stran si vyhrazuje právo dočasně zcela či částečně pozastavit provádění této Dohody z důvodů národní bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku a veřejného zdraví nebo z jakýchkoli jiných závažných důvodů.
* Článek 8 - 1. Obě strany si vymění diplomatickou cestou vzory svých diplomatických pasů uvedených v článku 1 této Dohody.
* Článek 9 - Jakékoliv rozdíly či spory plynoucí z výkladu či uplatňování ustanovení této Dohody budou řešeny smírně konzultacemi či jednáním obou stran diplomatickou cestou.
* Článek 10 - 1. Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicet (30) dní po dni. kdy bude diplomatickou cestou doručeno poslední písemné oznámení stran o dokončení jejich vnitrostátních právních postupů nutných pro vstup této Dohody v platnost.
* Článek 11 - Tato Dohoda může být doplněna či měněna na základě písemného souhlasu obou stran prostřednictvím výměny diplomatických nót.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 11. 2018
55
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. září 2018 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 15. listopadu 2018.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky
o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů
Vláda České republiky a vláda Indické republiky (dále jen „strany“),
vedeny přáním posílit přátelské vztahy mezi oběma státy.
berouce v úvahu Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z r. 1961 a Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z r. 1963,
se dohodly takto:
Článek 1
1.
Občané České republiky, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území Indické republiky, opouštět je, pobývat na něm a projíždět přes ně bez víz a poplatků po dobu nepřesahující devadesát (90) dnů v jakémkoliv období sto osmdesáti (180) dnů.
2.
Občané Indické republiky, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, mohou vstupovat na území České republiky, opouštět je, pobývat na něm a projíždět přes ně bez vstupních víz a poplatků po dobu nepřekračující maximální povolenou délku krátkodobého pobytu, tedy devadesát (90) dnů v jakémkoliv období sto osmdesáti (180) dnů. Touto Dohodou není dotčena maximální doba pobytu povolená na území členských států podle schengenského acquis.
Článek 2
1.
Občané státu jedné strany, kteří jsou držitelé platných diplomatických pasů a jsou přiděleni jako členové diplomatických misí nebo konzulárních úřadů či jako zástupci u mezinárodních organizací sídlících na území státu druhé strany, musejí před vstupem na toto území získat příslušné vstupní vízum.
2.
Odstavec 1 tohoto článku se vztahuje i na rodinné příslušníky tvořící součást domácnosti osob uvedených v předchozím odstavci, kteří jsou občany příslušných států stran a držiteli platných diplomatických pasů.
Článek 3
Občané uvedení v článku 1 této Dohody mohou vstupovat na území státu druhé strany na všech hraničních přechodech určených pro mezinárodní dopravu.
Článek 4
Aniž by tím byly dotčeny jejich diplomatické výsady a imunity, mají občané uvedení v článku 1 této Dohody povinnost dodržovat po dobu pobytu na území státu druhé strany jeho vnitrostátní právní řád.
Článek 5
Každá ze stran si vyhrazuje právo odmítnout vstup či omezit dobu pobytu na území svého státu občanům státu druhé strany, kteří jsou uvedeni v článku 1 této Dohody, jejichž přítomnost je nežádoucí.
Článek 6
Občané státu strany, kteří ztratili pasy uvedené v této Dohodě na území státu druhé strany, vycestují z tohoto státu s pasem nebo cestovním dokladem vydaným diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jejich státu v souladu s jeho právními předpisy.
Článek 7
1.
Každá ze stran si vyhrazuje právo dočasně zcela či částečně pozastavit provádění této Dohody z důvodů národní bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku a veřejného zdraví nebo z jakýchkoli jiných závažných důvodů.
2.
O zavedení nebo zrušení takových opatření podle odstavce 1 tohoto článku se strany budou vzájemně informovat písemným oznámením podaným diplomatickou cestou nejpozději sedmdesát dvě (72) hodiny před vstupem takového opatření v platnost.
Článek 8
1.
Obě strany si vymění diplomatickou cestou vzory svých diplomatických pasů uvedených v článku 1 této Dohody.
2.
Pokud budou platné diplomatické pasy uvedené v článku 1 této Dohody změněny či pozměněny, předá každá strana druhé straně diplomatickou cestou vzory svých nových či pozměněných diplomatických pasů společně s jejich podrobných popisem nejméně třicet (30) dní před jejich zavedením.
Článek 9
Jakékoliv rozdíly či spory plynoucí z výkladu či uplatňování ustanovení této Dohody budou řešeny smírně konzultacemi či jednáním obou stran diplomatickou cestou.
Článek 10
1.
Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicet (30) dní po dni. kdy bude diplomatickou cestou doručeno poslední písemné oznámení stran o dokončení jejich vnitrostátních právních postupů nutných pro vstup této Dohody v platnost.
2.
Každá ze stran může kdykoliv tuto Dohodu ukončit písemným oznámením zaslaným druhé straně diplomatickou cestou. V takovém případě Dohoda pozbude platnosti šedesát (60) dnů poté. co druhá strana obdrží takové oznámení.
3.
Ukončení nebo částečné či úplné pozastavení této Dohody se nebude týkat občanů jedné strany, kteří jsou držiteli diplomatických pasů, byl jim udělen vstup a právě pobývají na území druhé strany dle článků 1 a 2 Dohody v okamžiku ukončení nebo pozastavení Dohody.
Článek 11
Tato Dohoda může být doplněna či měněna na základě písemného souhlasu obou stran prostřednictvím výměny diplomatických nót.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Praze dne 7. září roku 2018 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, hindském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakéhokoliv rozdílu ve výkladu ustanovení této Dohody má přednost anglické znění.
Za vládu
České republiky
Jan Hamáček v. r.
1\\. místopředseda vlády
a ministr zahraničních věcí
Za vládu
Indické republiky
Ruchi Ghanashyam v. r.
náměstkyně
ministra zahraničních věcí |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání
Vyhlášeno 28. 12. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 8. 2018, částka 36/2018
* ČÁST I. - PŮSOBNOST A DEFINICE
* ČÁST II. - ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ
* ČÁST III. - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 8. 2018
54
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. června 1981 byla v Ženevě přijata Úmluva č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce, depozitáře Úmluvy, 6. prosince 2017.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dne 11. srpna 1983. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 6. prosince 2018.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Úmluva č. 154
ÚMLUVA O PODPOŘE KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 3. června 1981 na svém 67. zasedání;
znovupotvrzujíc ustanovení Filadelfské deklarace uznávající „slavnostní závazek Mezinárodní organizace práce podporovat mezi národy světa uskutečnění plánů, jejichž cílem je skutečné uznání práva na kolektivní vyjednávání“ a jsouc si vědoma, že tuto zásadu „lze plně vztáhnout na všechny národy světa“;
majíc na zřeteli rozhodující význam mezinárodních norem obsažených v Úmluvě o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se z r. 1948, v Úmluvě o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z r. 1949, v Doporučení o kolektivních smlouvách z r. 1951, v Doporučení o dobrovolném smírčím a rozhodčím řízení z r. 1951, v Úmluvě a Doporučení o pracovních vztazích (veřejné služby) z r. 1978 a v Úmluvě a Doporučení o správě práce z r. 1978;
domnívajíc se, že je žádoucí vyvinout větší úsilí k dosažení cílů těchto norem a zejména všeobecných zásad obsažených v článku 4 Úmluvy o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z r. 1949, a v bodě 1 Doporučení o kolektivních smlouvách z r. 1951;
domnívajíc se v důsledku toho, že by tyto normy měly být doplněny vhodnými opatřeními založenými na těchto normách a určenými k podpoře svobodného a dobrovolného kolektivního vyjednávání;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se podpory kolektivního vyjednávání, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 19. června 1981 tuto úmluvu, která může být označována jako Úmluva o kolektivním vyjednávání, 1981:
ČÁST I.
PŮSOBNOST A DEFINICE
Článek 1
1.
Tato úmluva se vztahuje na všechna odvětví hospodářské činnosti.
2.
Nakolik se záruky stanovené v této úmluvě vztahují na ozbrojené síly a policii, může být vymezeno vnitrostátním zákonodárstvím nebo vnitrostátními zvyklostmi.
3.
Pokud jde o veřejnou službu, zvláštní způsoby provádění této úmluvy mohou být stanoveny vnitrostátním zákonodárstvím nebo vnitrostátními zvyklostmi.
Článek 2
Pro účely této úmluvy výraz „kolektivní vyjednávání“ se vztahuje na všechna vyjednávání mezi zaměstnavatelem, skupinou zaměstnavatelů nebo jednou nebo několika organizacemi zaměstnavatelů na jedné straně a jednou nebo několika organizacemi pracovníků na straně druhé, jejichž účelem je
a)
stanovit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání; a, popř. nebo
b)
upravit vztahy mezi zaměstnavateli a pracovníky; a, popř. nebo
c)
upravit vztahy mezi zaměstnavateli a jejich organizacemi a jednou nebo několika organizacemi pracovníků.
Článek 3
1.
Pokud vnitrostátní zákon nebo vnitrostátní zvyklosti uznávají existenci zástupců pracovníků, jak jsou definováni v článku 3 písmena b) úmluvy o zástupcích pracovníků, 1971, vnitrostátní zákon nebo vnitrostátní zvyklosti mohou stanovit, nakolik výraz „kolektivní vyjednávání“ má pro účely této úmluvy rovněž zahrnovat vyjednávání s těmito zástupci.
2.
Pokud podle odstavce 1 tohoto článku výraz „kolektivní vyjednávání“ zahrnuje rovněž vyjednávání se zástupci pracovníků zmíněnými v tomto odstavci, mají být učiněna, kdykoli je toho třeba, vhodná opatření, aby se zajistilo, že existence těchto zástupců nemůže sloužit k oslabení postavení zúčastněných organizací pracovníků.
ČÁST II.
ZPŮSOBY PROVÁDĚNÍ
Článek 4
Pokud provádění této úmluvy není zajištěno kolektivními smlouvami, rozhodčími výroky nebo jiným způsobem odpovídajícím vnitrostátním zvyklostem, má se tak stát vnitrostátními právními předpisy.
Článek 5
1.
Za účelem podpory kolektivního vyjednávání je třeba přijmout opatření přizpůsobená vnitrostátním podmínkám.
2.
Cíle opatření zmíněných v odstavci 1 tohoto článku budou tyto:
a)
kolektivní vyjednávání by mělo být umožněno všem zaměstnavatelům a všem skupinám pracovníků v odvětvích činnosti uvedených v této úmluvě;
b)
kolektivní vyjednávání by se mělo postupně rozšířit na všechny otázky uvedené pod písmeny a), b) a c) článku 2 této úmluvy;
c)
mělo by se podporovat stanovení procesních předpisů dohodnutých mezi organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků;
d)
kolektivní vyjednávání by nemělo být znemožňováno nedostatkem předpisů upravujících jeho průběh nebo tím, že takové předpisy jsou nedostačující nebo nevhodné;
e)
orgány a řízení pro urovnání pracovních sporů by měly být pojaty tak, aby přispívaly k podpoře kolektivního vyjednávání.
Článek 6
Ustanovení této úmluvy nebrání fungování soustav pracovních vztahů, při nichž dochází ke kolektivnímu vyjednávání v rámci smírčího a, popř. nebo rozhodčího řízení nebo smírčích a, popř. nebo rozhodčích institucí, jestliže se jich strany kolektivního vyjednávání dobrovolně účastní.
Článek 7
Opatření učiněná veřejnými orgány k podpoře a prosazování rozvoje kolektivního vyjednávání budou předmětem předběžných porad a pokud možno dohod mezi veřejnými orgány a organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
Článek 8
Opatření učiněná na podporu kolektivního vyjednávání nemohou být pojata nebo prováděna způsobem, jenž by byl na překážku svobodě kolektivního vyjednávání.
ČÁST III.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 9
Tato Úmluva nereviduje žádnou dosavadní úmluvu nebo doporučení.
Článek 10
Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
Článek 11
1.
Tato Úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem.
2.
Tato Úmluva nabude účinnosti 12 měsíců poté, kdy generální ředitel zaregistroval ratifikace dvou členských států.
3.
Pro každý další členský stát poté tato Úmluva nabude účinnosti 12 měsíců od data, kdy byla zaregistrována jeho ratifikace.
Článek 12
1.
Každý členský stát, který ratifikoval tuto Úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato Úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zaregistrována.
2.
Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto Úmluvu a který nepoužije práva vypovědět ji podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
Článek 13
1.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce registraci všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace oznámí.
2.
Až bude generální ředitel oznamovat členům registraci druhé ratifikace, upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato Úmluva nabude účinnosti.
Článek 14
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Článek 15
Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této Úmluvy a přezkoumá, zda je vhodné dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.
Článek 16
1.
Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto Úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a)
ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této Úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 12, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,
b)
od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2.
Tato Úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
Článek 17
Anglické a francouzské znění této Úmluvy jsou stejně rozhodné. |
Nařízení vlády č. 332/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 332/2018 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb.
Vyhlášeno 28. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 161/2018
* Čl. I - Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2019
332
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. prosince 2018,
kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb.
Vláda nařizuje podle § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 6 ve II. skupině se body 4 a 5 zrušují.
Dosavadní body 6 až 10 se označují jako body 4 až 8.
2.
V příloze č. 6 ve III. skupině se bod 1 zrušuje.
Dosavadní body 2 až 10 se označují jako body 1 až 9.
3.
V příloze č. 6 ve IV. skupině se doplňují body 4 až 6, které znějí:
„4.
Poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby.
5.
Soustavné poskytování zdravotních služeb na
5.1.
operačních a porodních sálech,
5.2.
anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu,
5.3.
jednotkách intenzivní péče,
5.4.
onkologických odděleních.
6.
Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb
6.1.
v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,
6.2.
v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování osob s demencí,
6.3.
s tělesným nebo mentálním postižením.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 331/2018 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 331/2018 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Vyhlášeno 28. 12. 2018, částka 160/2018
331
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 17. prosince 2018
o vydání cenových rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, podle § 17 odst. 6 písm. d) a § 17 odst. 11 a 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 6/2018 ze dne 20. listopadu 2018, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu, dále cenové rozhodnutí č. 7/2018 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a ostatní regulované cenyceny, a cenové rozhodnutí č. 8/2018 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí.
Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 6/2018 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 22. listopadu 2018, v částce 9, cenové rozhodnutí č. 7/2018 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 22. listopadu 2018, v částce 10, a cenové rozhodnutí č. 8/2018 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 22. listopadu 2018, v částce 11. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývají dnem 1. ledna 2019.
Rada Energetického regulačního úřadu:
Ing. Outrata v. r.
Ing. Krejcar, Ph.D., v. r.
Ing. Pokorný v. r.
Ing. Vlk v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 330/2018 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 330/2018 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 28. 12. 2018, částka 160/2018
330
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 19. prosince 2018
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 30. března 2019 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Otradov| Chrudim| Pardubický
Petrovice| Bruntál| Moravskoslezský
Přeštěnice| Písek| Jihočeský
Skršín| Most| Ústecký
Slezské Pavlovice| Bruntál| Moravskoslezský
Ministr:
Hamáček v. r. |
Vyhláška č. 328/2018 Sb. | Vyhláška č. 328/2018 Sb.
Vyhláška o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových
Vyhlášeno 28. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 159/2018
* § 1 - Bližší vymezení zdroje znečištění
* Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách
* § 2 - (1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, uchování a převoz, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů.
* § 3 - (1) Odběry a rozbory vzorků zabezpečuje u všech zdrojů znečištění, které jsou předmětem poplatku, oprávněná laboratoř podle § 103a odst. 1 vodního zákona.
* § 4 - (1) Minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraného vzorku jsou určeny údaji v povolení k vypouštění odpadních vod pro danou výpust.
* § 5 - (1) Rozsah analyzovaných ukazatelů je určen požadavky přílohy č. 2 části B. 2. vodního zákona.
* § 6 - (1) Správce poplatku určí, u kterých zdrojů znečištění provede kontrolní laboratoř odběr a rozbor kontrolních vzorků pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod.
* § 7 - (1) Pokud je odebraný kontrolní vzorek analyzován současně oprávněnou laboratoří i kontrolní laboratoří a jsou-li poplatníkem zjištěny rozdíly ve výsledcích přesahující 30 %, které by zároveň mohly mít vliv na výši poplatku, může poplatník v období 10 prac
* Způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění odpadních vod
* § 8 - (1) Pro určení množství znečištění se použijí výsledky rozborů ze všech odběrů vzorků oprávněné laboratoře zpracovaných podle této vyhlášky a výsledky rozborů ze vzorků odebraných kontrolní laboratoří. Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodá
* § 9 - (1) Skutečnost, že ukazatele znečištění v odpadních vodách uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce a vypouštěné ze zdroje znečištění nepřekračují hmotnostní nebo koncentrační limity poplatku, prokazuje u zdroje znečištění, který není předmětem poplatku, ten
* § 10 - (1) Pokud průměrná koncentrace ukazatele znečištění vypočtená ze souboru výsledků kontrolních vzorků za kontrolované poplatkové období je o více než 30 % vyšší než koncentrace tvrzená poplatníkem v poplatkovém přiznání, přičemž za základ se bere údaj popla
* Provádění odečtů množství znečištění v odebrané vodě
* § 11 - (1) Roční množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok.
* § 12 - (1) Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kdy termíny odběru určí po projednání s poplatníkem správce poplatku.
* Měření objemu vypouštěných odpadních vod
* § 13 - Místo, způsob a četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí poplatník v souladu s podmínkami uvedenými v povolení k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust. V případě že v povolení k vypouštění odpadních vod není stanoveno místo, způsob
* § 14 - (1) Je-li instalováno měřidlo nebo měřicí systém, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla nebo měřicího systému.
* § 15 - (1) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla nebo měřicího systému se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo nebo měřicí systém v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy. Nejsou-li tyto ú
* § 16 - (1) Pokud není instalováno měřidlo nebo měřicí systém splňující podmínky uvedené v § 14, určí se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního měření za kalendářní rok. Měření jsou oprávněny provádět pouze měři
* § 17 - (1) Správce poplatku stanoví, u kterých zdrojů znečištění provede měřicí skupina vybraná správcem poplatku podle § 103 odst. 2 vodního zákona (dále jen „kontrolní měřicí skupina“) kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod.
* § 18 - Náležitosti provozní evidence
* § 19 - Přechodná ustanovení
* § 20 - Zrušovací ustanovení
* § 21 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 328/2018 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2019
328
VYHLÁŠKA
ze dne 18. prosince 2018
o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 89n odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.:
§ 1
Bližší vymezení zdroje znečištění
(1)
Zdrojem znečištěníZdrojem znečištění se pro účely této vyhlášky rozumí území obceobce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.
(2)
Každý zdroj znečištěnízdroj znečištění zahrnuje jednu nebo více výpustí odpadních vod.
(3)
Za samostatný zdroj znečištěnízdroj znečištění se pro účely této vyhlášky považuje také zdroj nečištěných odpadních vod.
Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách
§ 2
(1)
Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, uchování a převoz, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů.
(2)
Technické požadavky na odběr vzorků a jejich úpravu před chemickou analýzou jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Ukazatele znečištění a analytické metody pro stanovení koncentrace znečištění, které jsou pro účely poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (dále jen „poplatek“) závazné pro oprávněné a kontrolní laboratoře, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 3
(1)
Odběry a rozbory vzorků zabezpečuje u všech zdrojů znečištěnízdrojů znečištění, které jsou předmětem poplatku, oprávněná laboratoř podle § 103a odst. 1 vodního zákona.
(2)
Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod. Jestliže toto místo vodoprávní úřad nestanovil, určí toto místo po projednání s poplatníkem správce poplatku v protokolu z jednání.
§ 4
(1)
Minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraného vzorku jsou určeny údaji v povolení k vypouštění odpadních vod pro danou výpust.
(2)
Pokud v povolení k vypouštění odpadních vod nejsou minimální četnost odběru vzorků a typ odebíraného vzorku určeny, postupuje se podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, která stanoví minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro zjišťování koncentrace vypouštěného znečištění.
(3)
Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku.
(4)
V případě řízeného, nepravidelného nebo nárazového vypouštění odpadních vod, které není upraveno povolením vodoprávního úřadu, určí četnost odběrů a typ vzorku pro účely výpočtu poplatku po projednání s poplatníkem správce poplatku tak, aby bylo co nejobjektivněji určeno množství znečištění vypouštěné ze zdroje znečištěnízdroje znečištění.
§ 5
(1)
Rozsah analyzovaných ukazatelů je určen požadavky přílohy č. 2 části B. 2. vodního zákona.
(2)
Odběr vzorků se dokumentuje. Základem dokumentace je zpracování programu odběru vzorků a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků, které se sestavují s využitím statistických metod a technických norem uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
O odběrech vzorků se provádí záznam. Záznamy se vedou také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu odběru vzorků a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků.
(4)
Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, zjišťuje se množství vypouštěného znečištění teoretickým výpočtem.
§ 6
(1)
Správce poplatku určí, u kterých zdrojů znečištěnízdrojů znečištění provede kontrolní laboratoř odběr a rozbor kontrolních vzorků pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod.
(2)
Kontrolní laboratoř vyrozumí poplatníka o kontrole před jejím započetím. Při odběrech vzorků umožní kontrolní laboratoř poplatníkovi účast. Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného vzorku, a to po úpravě vzorku podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a výhradně do vzorkovnic poplatníka.
(3)
Kontrolní laboratoř oznámí poplatníkovi počátek a konec odběru vzorku a vyhotoví protokol o odběru vzorku. Součástí protokolu o odběru vzorku je i záznam o předání a převzetí části odebraného vzorku poplatníkem včetně specifikace částí předaného vzorku.
(4)
Pokud má poplatník pochybnost o reprezentativnosti odběru vzorku v daném čase, zejména z důvodu výskytu nestandardní situace v navazující výrobě, extrémních klimatických podmínek nebo nahlášeného havarijního stavu na čistírně odpadních vod, uvede tuto skutečnost do protokolu o odběru vzorků. Kontrolní laboratoř tuto informaci předá současně s výsledky analýz odebraného vzorku správci poplatku. Kontrolní laboratoř předá elektronicky poplatníkovi a správci poplatku protokol o odběru vzorku a výsledky provedených rozborů nejpozději do 20 pracovních dnů od ukončení odběru.
(5)
Výsledky rozborů odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot měření, které jsou uvedeny u validace metody pro příslušnou oprávněnou laboratoř. Pro výpočet průměrné roční koncentrace a množství znečištění se hodnoty připuštěných nejistot měření neberou v úvahu.
§ 7
(1)
Pokud je odebraný kontrolní vzorek analyzován současně oprávněnou laboratoří i kontrolní laboratoří a jsou-li poplatníkem zjištěny rozdíly ve výsledcích přesahující 30 %, které by zároveň mohly mít vliv na výši poplatku, může poplatník v období 10 pracovních dní od doručení výsledků vyvolat jednání s kontrolní laboratoří za účelem objasnění a odstranění příčin rozdílných výsledků. Za základ pro určení rozdílu ve výsledcích se bere výsledek kontrolní laboratoře.
(2)
Vyvolá-li poplatník jednání podle odstavce 1, má se za to, že souhlasí s tím, aby oprávněná laboratoř poskytla kontrolní laboratoři veškerou potřebnou součinnost a předala jí výsledky za účelem zjištění objektivního stavu věci. O výsledku jednání kontrolní laboratoř informuje správce poplatku.
(3)
Označí-li kontrolní laboratoř ve svém stanovisku výsledky jí provedené analýzy za chybné, výsledky analýzy tohoto vzorku se do souboru dat pro výpočet poplatku pro daný ukazatel nezahrnují. Označí-li kontrolní laboratoř ve svém stanovisku výsledky jí provedené analýzy za správné, použije se pro výpočet průměrné koncentrace výsledek kontrolní laboratoře.
Způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění odpadních vod
§ 8
(1)
Pro určení množství znečištění se použijí výsledky rozborů ze všech odběrů vzorků oprávněné laboratoře zpracovaných podle této vyhlášky a výsledky rozborů ze vzorků odebraných kontrolní laboratoří. Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se zjišťuje
a)
u znečištění vypouštěného kontinuálně jako aritmetický průměr z výsledků všech rozborů vzorků, jestliže jejich počet je menší než 24 v příslušném kalendářním roce,
b)
u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže počet vzorků odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo větší než 24, tímto postupem:
1.
z výsledků všech rozborů vzorků provedených v kalendářním roce se stanoví aritmetický průměr a vypočte se směrodatná odchylka sigma n,
2.
k aritmetickému průměru vypočtenému podle bodu 1 se připočte a odečte hodnota dvojnásobku sigma n a stanoví se takto rozmezí hodnot výsledků rozborů vzorků,
3.
výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle bodu 2 se vyloučí a stanoví se nový soubor výsledků rozborů vzorků a
4.
z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví aritmetický průměr,
c)
u znečištění vypouštěného z kampaňové výroby nebo v případech řízeného nebo nepravidelného vypouštění výpočtem, jehož způsob určí po projednání s poplatníkem správce poplatku.
(2)
Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečištěnízdroje znečištění vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečištěnízdroje znečištění pro účel porovnání s limity poplatku jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečištěnízdroje znečištění a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečištěnízdroje znečištění.
(3)
Vypouští-li poplatník odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, započítávají se pro účely výpočtu poplatku do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí.
(4)
Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace na území obceobce nebo jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby, území vojenského újezdu, stavby nebo zařízení.
§ 9
(1)
Skutečnost, že ukazatele znečištění v odpadních vodách uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce a vypouštěné ze zdroje znečištěnízdroje znečištění nepřekračují hmotnostní nebo koncentrační limity poplatku, prokazuje u zdroje znečištěnízdroje znečištění, který není předmětem poplatku, ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, zejména sledováním množství a jakosti vypouštěných odpadních vod v místě a způsobem stanoveným v povolení k vypouštění odpadních vod.
(2)
Pokud nelze odebírat vzorky s dostatečnou věrohodností podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, zjišťuje se průměrná koncentrace ukazatele znečištění teoretickým výpočtem.
§ 10
(1)
Pokud průměrná koncentrace ukazatele znečištění vypočtená ze souboru výsledků kontrolních vzorků za kontrolované poplatkové období je o více než 30 % vyšší než koncentrace tvrzená poplatníkem v poplatkovém přiznání, přičemž za základ se bere údaj poplatníka, použije se koncentrace zjištěná jako průměr hodnot koncentrací ze vzorků odebraných kontrolní laboratoří.
(2)
Podmínkou pro použití postupu podle odstavce 1 je, že minimální velikost souboru provedených kontrolních rozborů pro daný případ je jedna čtvrtina z četnosti vzorků předepsaných poplatníkovi v povolení k vypouštění odpadních vod pro danou výpust, nejméně však 5 vzorků. Odběry kontrolních vzorků musí být v kontrolovaném poplatkovém období rovnoměrně rozloženy.
(3)
Postup podle odstavce 1 se použije i v případě, že poplatník množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nesleduje předepsaným způsobem nebo jej nesleduje vůbec.
Provádění odečtů množství znečištění v odebrané vodě
§ 11
(1)
Roční množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok.
(2)
Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží poplatník
a)
výsledky sledování správců povodí z kontrolního profilu sledování jakosti vod ve vodních tocích, pokud je tento profil v blízkosti odběru povrchové vody, nebo
b)
výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými laboratořemi.
§ 12
(1)
Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kdy termíny odběru určí po projednání s poplatníkem správce poplatku.
(2)
Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod je 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce. Vzorky se neodebírají v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku neobvyklých situací, zejména při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo tání sněhu.
(3)
Na odběry vzorků se vztahuje povinnost vedení dokumentace podle § 5 odst. 2.
(4)
Při sestavování programu pro odběr vzorků a stanovení standardního postupu pro odběr vzorků se postupuje podle technických norem pro odběr vzorků povrchových vod a podzemních vod, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a které jsou přístupné u správce poplatku.
(5)
Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti uvedené pro daný ukazatel znečištění v normě k použité analytické metodě stanovení, množství znečištění se v tomto ukazateli znečištění neodečítá.
Měření objemu vypouštěných odpadních vod
§ 13
Místo, způsob a četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí poplatník v souladu s podmínkami uvedenými v povolení k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust. V případě že v povolení k vypouštění odpadních vod není stanoveno místo, způsob a četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod nebo není pro danou výpust povolení k vypouštění odpadních vod vydáno, určí správce poplatku místo, způsob a četnost měření vypouštěných odpadních vod po projednání s poplatníkem. Správce poplatku zaznamená výsledek projednání v protokolu.
§ 14
(1)
Je-li instalováno měřidlo nebo měřicí systém, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla nebo měřicího systému.
(2)
Stanovená měřidla a měřicí sestavy protečeného množství vypouštěných odpadních vod zcela zaplněným potrubím podléhají povinnému ověřování podle právního předpisu upravujícího zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření1).
(3)
Správnost měřicího systému protečeného množství vypouštěných odpadních vod zajišťuje v potřebném rozsahu poplatník posouzením funkční způsobilosti. Posouzení funkční způsobilosti jsou oprávněny provádět pouze odborně způsobilé osoby podle § 103 odst. 1 vodního zákona (dále jen „měřicí skupina“).
(4)
Dokladem o posouzení funkční způsobilosti měřicího systému je Protokol o posouzení funkční způsobilosti, jehož přílohou je příslušný doklad o úředním měření provedeném pro tento účel. Za funkčně způsobilý se považuje měřicí systém, který splňuje technické a metrologické požadavky na pracovní měřidla průtoku a proteklých objemů a posuzování jejich funkční způsobilosti.
§ 15
(1)
Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla nebo měřicího systému se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo nebo měřicí systém v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odvodí se objem z údajů minulého roku.
(2)
Doba trvání poruchy měřidla nebo měřicího systému se stanoví na základě provozní evidence poplatníka.
§ 16
(1)
Pokud není instalováno měřidlo nebo měřicí systém splňující podmínky uvedené v § 14, určí se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního měření za kalendářní rok. Měření jsou oprávněny provádět pouze měřicí skupiny.
(2)
Roční objem vypouštěných odpadních vod se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu časových období za rok. Při více týdenních měřeních se k výpočtu použije aritmetický průměr z jednotlivých měření.
(3)
Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich.
(4)
Pokud není měřen objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností nebo není poplatníkem objem vypouštěných odpadních vod měřen, určí objem vypouštěných odpadních vod po dohodě s poplatníkem správce poplatku pomůckou.
§ 17
(1)
Správce poplatku stanoví, u kterých zdrojů znečištěnízdrojů znečištění provede měřicí skupina vybraná správcem poplatku podle § 103 odst. 2 vodního zákona (dále jen „kontrolní měřicí skupina“) kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod.
(2)
Kontrola zahrnuje ověření správnosti měření zjištěním a osvědčením objemu nebo průtoku vypouštěných odpadních vod.
(3)
Kontrolní měřicí skupina vydá protokol o kontrole funkční způsobilosti měřicího systému na základě úředního měření provedeného podle právního předpisu upravujícího zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření1).
(4)
Výsledky kontroly předává měřicí skupina po ukončení kontroly do 30 dnů poplatníkovi a správci poplatku datovou schránkou.
(5)
Rozdíl mezi poplatníkem naměřeným objemem u kontrolovaného zdroje znečištěnízdroje znečištění nebo výpusti a objemem naměřeným ve stejném časovém úseku kontrolní měřicí skupinou u dvou kontrolních měření nesmí být větší než 10 % oproti výsledkům kontrolní měřicí skupiny. V případě překročení tohoto rozmezí se pro určení ročního objemu vypouštěných odpadních vod použije hodnota součinu objemu vypouštěných odpadních vod ohlášených poplatníkem a koeficientu, který je rovný (Q+100)/100, kde Q je aritmetický průměr procentuálních rozdílů z kontrolních měření.
§ 18
Náležitosti provozní evidence
Náležitostmi provozní evidence jsou
a)
protokol o odběru vzorků vypouštěných odpadních vod,
b)
protokol o rozborech vzorků vypouštěných odpadních vod,
c)
registrační výstup měření průtoků nebo jejich průměrných hodnot stanovených na daném integračním intervalu, nebo záznamu provozních hodin anebo chybového zásobníku měřidla,
d)
protokol o provedeném jednorázovém měření průtoku a objemu,
e)
záznam a protokol o provedeném ověření, kalibraci nebo posouzení funkční způsobilosti měřidla,
f)
protokol o rozborech vzorků odebrané vody nebo jiný doklad o chemickém složení odebrané vody, je-li uplatňován odpočet podle § 89e odst. 2 vodního zákona,
g)
evidence údajů o objemu odebrané vody,
h)
evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených v poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtu poplatku za každý zdroj znečištěnízdroj znečištění a jeho výpust či výpusti,
i)
záznam v provozním deníku vodního díla o provedení odběrů vzorků pro účely stanovení poplatku oprávněnou laboratoří a kontrolní laboratoří,
j)
záznam o provedení rozboru děleného vzorku a výsledky rozboru a
k)
záznam o provedení a výsledku jednání oprávněné laboratoře a kontrolní laboratoře k identifikaci příčin rozdílných výsledků rozborů stejného vzorku.
§ 19
Přechodná ustanovení
(1)
Poplatková přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody za rok 2018 se podávají do 15. února 2019 na vzoru poplatkového přiznání stanoveném přílohou k vyhlášce č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody.
(2)
Poplatková přiznání pro účely výpočtu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2018 se podávají do 15. února 2019 na vzoru poplatkového přiznání stanoveném přílohou k vyhlášce č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
§ 20
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody.
2.
Vyhláška č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
Technické požadavky na odběr vzorků a jejich úpravu před chemickou analýzou
1.
Pro účely této vyhlášky je způsob úpravy vzorku určen v ČSN 75 7315 Úprava vzorků odpadních vod před chemickou analýzou. Podrobnosti uvádí tabulka A. 1 v normativní příloze A této normy.
2.
Při sestavování programu odběru vzorků a vypracování standardního postupu pro odběr vzorků se vychází z požadavků obsažených v níže uvedených technických normách pro odběr vzorků, a to:
ČSN EN ISO 5667-1 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků
ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi
ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 4: Návod pro odběr vzorků z jezer a vodních nádrží
ČSN ISO 5667-6 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků
ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod
ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 11: Návod pro odběr vzorků podzemních vod
ČSN ISO 5667-14 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
Ukazatele znečištění a analytické metody pro stanovení koncentrace znečištění pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových závazné pro oprávněné a kontrolní laboratoře [§ 89n odst. 5 písm. c) vodního zákona]
Ukazatel znečištění| Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění
---|---
CHSKCr| ČSN ISO 15705 (75 7521) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku (CHSKCr) - Metoda ve zkumavkách
ČSN ISO 6060 (75 7522) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku
RAS| ČSN 75 7347 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS) v odpadních vodách - Gravimetrická metoda po filtraci filtrem ze skleněných vláken
NL| ČSN EN 872 (75 7349) Jakost vod - Stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken
Pcelk| ČSN EN ISO 6878 (75 7465), čl. 7 a čl. 8, Jakost vod - Stanovení fosforu - Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným
ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
ČSN EN ISO 15681-1 (75 7464) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 1: Metoda průtokové injekční analýzy (FIA)
ČSN EN ISO 15681-2 (75 7464) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 2: Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA)
ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu
N-NH4+| ČSN ISO 5664 (75 7449) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci
ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1:
Manuální spektrometrická metoda
ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku -
Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN ISO 6778 (75 7450) Jakost vod - Stanovení amonných iontů -
Potenciometrická metoda
ČSN EN ISO 14911 (75 7392) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných kationtů Li+, Na+, NH4+, K+, Mn2+, Ca2+, Mg2+, Sr2+ a Ba2+ chromatografií iontů - Metoda pro vody a odpadní vody
Nanorg| (N-NH4+) + (N-NO2-) + (N-NO3-)
N-NO2-| ČSN EN 26777 (75 7452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda
ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
N-NO3-| ČSN ISO 7890-3 (75 7453) Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 3:
Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou
ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
ČSN 75 7455 Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Fotometrická metoda s 2,6-dimethylfenolem - Metoda ve zkumavkách
AOX| ČSN EN ISO 9562 (75 7531) Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)
TNI 75 7531 (75 7531) Kvalita vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) v odpadních vodách s vyšší koncentrací chloridů
Hg| ČSN EN ISO 12846 (75 7439) Kvalita vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové absorpční spektrometrie (AAS) po zkoncentrování a bez něj
ČSN 75 7440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií
ČSN EN ISO 17852 (75 7442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie
Cd| ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií
ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu
1.
U stanovení fosforu podle ČSN EN ISO 6878 je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 7 nebo podle ČSN EN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 8 nebo podle TNV 75 7466.
2.
U stanovení amoniakálního dusíku je odměrná metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda podle ČSN ISO 7150-1 pro nižší koncentrace. Před spektrometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze snížit rušivé vlivy filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664.
3.
U stanovení dusitanového a dusičnanového dusíku podle ČSN EN ISO 10304-1 se vzorek před analýzou filtruje filtrem o střední velikosti pórů 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnostičinnosti, lze použít i před stanovením podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395.
4.
U stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů je možné použití TNI 75 7531 pouze v případě vysokého obsahu chloridů ve vzorku odpadní vody, kdy zároveň není možné použít k eliminaci rušivých vlivů ředění vzorku odpadní vody podle ČSN EN ISO 9562. Použití postupu podle TNI 75 7531 musí schválit pro konkrétní případ správce poplatku. Stejným postupem musí být prováděna i analýza vzorku odpaní vody kontrolní laboratoří.
5.
U stanovení kadmia je metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (AAS) vhodná pro určení vyšších koncentrací, metody AAS s grafitovou kyvetou, ICP-OES a ICP-MS jsou vhodné pro určení nižších koncentrací. ČSN EN ISO 5961 obsahuje dvě metody AAS, plamenovou i s grafitovou kyvetou.
6.
Mez stanovitelnosti má laboratoř stanovenu při validaci metody. Pro účely stanovení poplatku se rozbory ukazatelů znečištění s výsledkem pod mezí stanovitelnosti považují za rovné nule.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 328/2018 Sb.
Minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro zjišťování koncentrace vypouštěného znečištění
Ukazatel znečištění| Roční množství znečištění přitékajícího do zdroje znečišťování* (t/rok)| Počet odběrů vzorků a typ vzorku u výpustí ze zdroje znečišťování
---|---|---
CHSKCr
(chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou)| 10 až 200 včetně| 4 / A) nebo B)
nad 200 až 1 000 včetně| 6 / C)
nad 1 000 až 4 000 včetně| 12 / C)
nad 4 000| 24 / C)
Nanorg
(celkový anorganický dusík)| 20 až 100 včetně| 6 / B)
nad 100 až 350 včetně| 12 / C)
nad 350| 24 / C)
Celkový fosfor| 3 až 13 včetně (od 1. 1. 2005)| 6 / B)
nad 13 až 60 včetně| 12 / C)
nad 60| 24 / C)
RAS
(rozpuštěné anorganické soli)| 20 až 100 včetně| 4 / A) nebo B)
nad 100 až 5 000 včetně| 12 / B)
nad 5 000 až 10 000 včetně| 12 / C)
nad 10 000| 24 / C)
NL
(nerozpuštěné látky)| 10 až 50 včetně| 4 / A) nebo B)
nad 50 až 1 000 včetně| 12 / B)
nad 1 000 až 2 000 včetně| 12 / C)
nad 2 000| 24 / C)
AOX
(absorbovatelné organické halogeny)| 15 až 5 000 kg včetně| 12 / B)
nad 5 000 až 10 000 kg včetně| 12 / C)
nad 10 000 kg| 24 / C)
Hg
(rtuť)| 0,4 až 50 kg včetně| 12 / B)
nad 50 až 200 kg včetně| 12 / C)
nad 200 kg| 24 / C)
Cd
(kadmium)| 2 až 200 kg včetně| 12 / B)
nad 200 až 1 000 kg včetně| 12 / C)
nad 1 000 kg| 24 / C)
*
U čistírny odpadních vod se jedná o znečištění na nátoku do čistírny odpadních vod, jinak jde o produkované znečištění.
Typy vzorků u výpustí ze zdroje znečišťování
1.
Typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se použije pouze pro komunální odpadní vody čištěné na čistírenském zařízení s dobou zdržení minimálně 24 hodin pro roční množství 10 t až 200 t ročně v ukazateli CHSKCr přitékající do zdroje
2.
Typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin
3.
Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku
Pokud se analyzuje současně více ukazatelů znečištění, lze použít typ vzorku nejvyšší kategorie, zejména, pokud je stanoveno použití vzorků typu a) pro jeden ukazatel a typu b) pro druhý ukazatel analyzovaný současně, lze použít pro oba ukazatele znečištění typ vzorku b).
1)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 326/2018 Sb. | Vyhláška č. 326/2018 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb.
Vyhlášeno 28. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 158/2018
* Čl. I - Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2019
326
VYHLÁŠKA
ze dne 18. prosince 2018,
kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb.
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Nařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013.
Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích.“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „jiného právního předpisu upravující“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího“.
3.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
4.
V § 2 odst. 1 písm. l) a v § 2 odst. 2 písm. a) se slova „jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
5.
V § 2 odst. 1 písmeno s) zní:
„s)
normálními klimatickými podmínkami - třicetiletý aritmetický průměr stanovený z průměrných denních teplot vzduchu za jednotlivé kalendářní dny pro území celého státu z údajů všech měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu položených v nadmořské výšce do 700 m n. m., kdy posledním dnem třicetiletého období je 31. prosinec kalendářního roku období, za které se normální klimatické podmínky stanovují; toto období stanovuje operátor trhu a aktualizuje jej alespoň jednou za 5 let,“.
6.
V § 2 odst. 2 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní:
„w)
virtuálním hraničním bodem - souhrn dvou a více hraničních bodů spojujících sousedící vstupně-výstupní systémy spojených do jednoho virtuálního bodu2).“.
7.
V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a)
stavovým účtem - účet evidující množství uskladněného plynu na základě uzavřené smlouvy o uskladňování, včetně množství plynu, které bylo vtlačeno, vytěženo do nebo z virtuálního zásobníku plynu nebo převedeno mezi stavovými účty,
b)
skladovací kapacitou s pevným výkonem - skladovací kapacita, jejíž vtláčecí nebo těžební výkon je ve smlouvě o uskladňování plynu uzavřené mezi provozovatelem zásobníku plynu a subjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkem sjednán jako nepřerušitelný,
c)
skladovací kapacitou s přerušitelným výkonem - skladovací kapacita, jejíž vtláčecí nebo těžební výkon je provozovatel zásobníku plynu oprávněn na základě smlouvy o uskladňování plynu subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi přerušit.“.
8.
V § 4 odst. 1 a v § 4 odst. 2 se za slova „hraniční body,“ vkládají slova „virtuální hraniční body,“.
9.
V § 5 odst. 3 písm. c) se za slova „hraničním bodům“ vkládají slova „nebo virtuálním hraničním bodům“.
10.
V § 6 odst. 1 a v § 7 odst. 1 a v § 7 odst. 2 se za slova „hraniční bod,“ vkládají slova „virtuální hraniční bod“.
11.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Změna určení sjednaných vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy
(1)
Na žádost subjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka, který má s provozovatelem přepravní soustavy uzavřenou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu, provádí provozovatel přepravní soustavy změnu určení vstupních nebo výstupních hraničních bodů na příslušný vstupní a výstupní virtuální hraniční bod.
(2)
Žádost je možné podat pouze pro změnu určení vstupních nebo výstupních hraničních bodů na příslušné vstupní nebo výstupní virtuální hraniční body, a to pro veškeré přepravní kapacity, na které má daný subjekt uzavřené smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu na daném vstupním nebo výstupním hraničním bodě.
(3)
Provozovatel přepravní soustavy ověří žádost na změnu určení sjednaných vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, ve kterém byla žádost podána.
(4)
V případě, že není podaná žádost v souladu s odstavcem 2, informuje provozovatel přepravní soustavy subjekt zúčtování nebo zahraničního účastníka o identifikovaném nesouladu. V opačném případě odešle provozovatel přepravní soustavy subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníku návrh změny obsahu závazku ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu. V návrhu na změnu obsahu závazku ze smlouvy o poskytnutí služby přepravy plynu dochází pouze ke změně určených vstupních nebo výstupních hraničních bodů za příslušný vstupní nebo výstupní virtuální hraniční bod.“.
12.
V § 9 odst. 3 větě první a větě třetí se za slova „hraniční bod“ vkládají slova „nebo virtuální hraniční bod“.
13.
V § 9 odst. 3 se slova „jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
14.
V § 9 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
V případě, že je vstupní nebo výstupní hraniční bod součástí vstupního nebo výstupního virtuálního hraničního bodu, nelze od plynárenského dne, ve kterém došlo ke zřízení příslušného virtuálního hraničního bodu, rezervovat pro tento vstupní nebo výstupní hraniční bod přepravní kapacitu.“.
15.
V § 18 odst. 1 se za slova „hraničních bodech“ vkládají slova „nebo virtuálních hraničních bodech“.
16.
V § 18 odst. 2 a v § 18 odst. 4 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
17.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4)
Článek 14 odst. 5 a 6 a článek 15 odst. 2 a 3 nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
18.
V § 18 odst. 3 větě první se za slova „hraniční body“ vkládají slova „nebo virtuální hraniční body“.
19.
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
„5)
Článek 8 odst. 6 nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
20.
V § 18 odst. 5 větě první se za slova „hraniční bod“ vkládají slova „nebo virtuální hraniční bod“.
21.
Ve společném nadpise umístěném nad označením § 29 se za slova „hraniční body“ vkládají slova „a virtuální hraniční body“.
22.
V § 29 odst. 1 a v § 29 odst. 2 a v § 29 odst. 4 se slova „jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
23.
Poznámky pod čarou č. 6 a 7 znějí:
„6)
Článek 17 nařízení Komise (EU) 2017/459.
7)
Článek 18 nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
24.
V § 29 odst. 3 se věta první nahrazuje větou: „Velikost přerušitelné přepravní kapacity nabízené provozovatelem přepravní soustavy subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi není omezena.“.
25.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
Články 33 až 36 nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
26.
V § 29 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Při řešení nedostatku přepravních kapacit postupem podle § 30 až 31 se virtuální hraniční bod a hraniční body, které tvoří daný virtuální hraniční bod, považují za jeden celek.
(6)
Přepravní kapacita získaná nástroji pro řešení nedostatku pevných přepravních kapacit podle § 30 až 31 na hraničních bodech, které tvoří daný virtuální hraniční bod, se nabízí výhradně na příslušném virtuálním hraničním bodu.“.
27.
V § 30 odst. 1 se za slova „hraničním bodě“ vkládají slova „nebo ve vstupním nebo výstupním virtuálním hraničním bodě“.
28.
V § 30 odst. 1 a v § 30 odst. 2 se za slova „hraniční bod“ vkládají slova „nebo virtuální hraniční bod“.
29.
V § 30 odst. 5 a v § 30 odst. 6 se za slova „hraničním bodě“ vkládají slova „nebo virtuálním hraničním bodě“.
30.
V § 30a odst. 2 se za slova „hraničních bodech“ vkládají slova „nebo virtuálních hraničních bodech“.
31.
V § 30b odst. 1 se za slova „hraničním bodě“ vkládají slova „nebo virtuálním hraničním bodě“.
32.
V § 31 odst. 1 se slova „jiným právním předpisem“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie“.
33.
Poznámka pod čarou č. 9 zní:
„9)
Článek 14 odst. 7 nařízení Komise (EU) 2017/459.
Článek 15 odst. 8 nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
34.
V § 31 odst. 2 se za slova „hraniční bod“ vkládají slova „nebo virtuální hraniční bod“.
35.
V § 31 odst. 2 se za slova „hraničním bodě“ vkládají slova „nebo virtuálním hraničním bodě“.
36.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Článek 32 nařízení Komise (EU) 2017/459.“.
37.
V § 32 odst. 1 písm. d) se za slova „hraniční body“ vkládají slova „nebo vstupní a výstupní virtuální hraniční body“.
38.
V § 32 odst. 1 písm. i) a v § 32 odst. 1 písm. j) se za slova „hraniční body“ vkládají slova „nebo virtuální hraniční body“.
39.
V § 32 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
denně předpověď velikosti a směru systémové odchylky na konci každého plynárenského dne,“.
40.
V § 32 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
předpověď spotřeby plynu na daný plynárenský den pro celé území České republiky,“.
41.
V § 32 odst. 1 se doplňuje písmeno n), které zní:
„n)
předpověď spotřeby plynu na daný plynárenský den v členění podle jednotlivých distribučních zón.“.
42.
V § 32 odstavec 2 zní:
„(2)
Informace podle odstavce 1 písm. a) až f) a h) a k) poskytované denně zveřejňuje provozovatel přepravní soustavy nejpozději v 15:00:00 hodin daného plynárenského dne s tím, že údaje z probíhajícího plynárenského dne podle odstavce 1 písm. h) jsou aktualizovány hodinově. Informace poskytované podle odstavce 1 písm. j) a k) zveřejňuje provozovatel přepravní soustavy nejpozději v 12:00:00 hodin následujícího plynárenského dne. Informace podle odstavce 1 poskytované měsíčně zveřejňuje provozovatel přepravní soustavy nejpozději devátý kalendářní den daného měsíce. Informace poskytované podle odstavce 1 písm. g) a l) až n) zveřejňuje provozovatel přepravní soustavy nejpozději v 06:00:00 hodin daného plynárenského dne. Informace poskytované podle odstavce 1 písm. m) a n) jsou provozovatelem přepravní soustavy aktualizovány v 10:00:00, 14:00:00, 18:00:00 a 22:00:00 hodin daného plynárenského dne. Provozovatel přepravní soustavy zachovává zveřejněné všechny aktualizované hodnoty, zveřejněné v průběhu plynárenského dne.“.
43.
V § 32 odst. 3 se za slova „hraničním bodě“ vkládají slova „, virtuálním hraničním bodě“.
44.
V § 47 odstavec 4 zní:
„(4)
Provozovatel distribuční soustavy zahájí distribuci plynu ve zkušebním provozu u zákazníka s charakterem odběru technolog nejdříve dnem uvedeným v žádosti a ukončí dnem uvedeným v žádosti, nejpozději však posledním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla distribuce plynu zahájena. V ostatních případech zahájí provozovatel distribuční soustavy distribuci plynu ve zkušebním provozu dnem uvedeným v žádosti a ukončí posledním dnem kalendářního měsíce uvedeného v žádosti, nejpozději však posledním dnem měsíce února. Maximální doba trvání distribuce plynu ve zkušebním provozu u zákazníka s charakterem odběru otop je 6 kalendářních měsíců.“.
45.
V § 50 odst. 2 se slovo „celou“ zrušuje.
46.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Na základě smlouvy o uskladňování plynu je provozovatelem zásobníku plynu subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi skladovací kapacita rezervována jako
a)
roční skladovací kapacita; minimální doba rezervace skladovací kapacity je 1 rok a maximální doba rezervace skladovací kapacity je 15 let s tím, že 40 % celkové technické kapacity virtuálního zásobníku plynu je vyčleněno pro rezervaci skladovací kapacity na dobu maximálně 5 let,
b)
nová roční skladovací kapacita; minimální doba rezervace skladovací kapacity je 1 rok a maximální doba rezervace skladovací kapacity je 15 let (dále jen „nová roční skladovací kapacita“),
c)
měsíční skladovací kapacita; minimální doba rezervace skladovací kapacity je 1 plynárenský měsíc,
d)
denní skladovací kapacita; minimální doba rezervace skladovací kapacity je 1 plynárenský den.“.
47.
V § 50 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Skladovací kapacitu podle odstavce 4 písm. a), c) a d) lze rezervovat jako skladovací kapacitu s pevným nebo přerušitelným výkonem. Skladovací kapacitu podle odstavce 4 písm. b) lze rezervovat jako skladovací kapacitu s pevným výkonem.
(6)
Cena za skladovací kapacitu s přerušitelným výkonem je subjektem zúčtování nebo zahraničním účastníkem hrazena pouze za nepřerušenou část přidělené skladovací kapacity s přerušitelným výkonem.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8.
48.
V § 50 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Převod plynu se uskutečňuje pouze mezi stavovými účty jednoho subjektu zúčtování, nebo mezi stavovými účty jednoho zahraničního účastníka, nebo mezi stavovými účty subjektů zúčtování.“.
49.
Skupinový nadpis nad § 51 zní:
„Postup při rezervaci roční skladovací kapacity“.
50.
V § 51 odst. 1 se slova „s pevným výkonem“ zrušují.
51.
V § 52 odst. 1 se slova „2 pracovní dny před vyhlášeným termínem aukce“ nahrazují slovy „v termínu stanoveném provozovatelem zásobníku plynu v podmínkách aukce“.
52.
V § 52 odstavec 4 zní:
„(4)
Dobu trvání aukčního kola určí provozovatel zásobníku plynu v podmínkách aukce.“.
53.
V § 52 odst. 5 se slova „součet všech požadavků na rezervaci skladovací kapacity v předcházejícím aukčním kole a“ zrušují.
54.
V § 52 odstavce 6 a 7 znějí:
„(6)
Provozovatel zásobníku plynu ukončí aukci, pokud
a)
v aukčním kole součet požadavků na rezervaci skladovací kapacity všech aktivních žadatelů je menší nebo roven hodnotě velikosti nabízené skladovací kapacity,
b)
před začátkem dalšího aukčního kola provozovatel zásobníku plynu aktivuje nabídku dodatečné skladovací kapacity. Provozovatel zásobníku plynu může před dalším aukčním kolem aktivovat nabídku dodatečné skladovací kapacity maximálně ve výši rozdílu mezi součtem všech požadavků na rezervaci skladovací kapacity v posledním konaném aukční kole a hodnotou velikosti nabízené skladovací kapacity v případě, že součet požadavků na rezervaci skladovací kapacity všech aktivních žadatelů v aukčním kole převýšil hodnotu velikosti nabízené skladovací kapacity. Zároveň velikost aktivované dodatečné skladovací kapacity nesmí překročit 25 % velikosti volné skladovací kapacity nabídnuté do aukce podle bodu 2 písm. e) přílohy č. 3 k této vyhlášce.
(7)
Provozovatel zásobníku plynu rezervuje skladovací kapacitu zaokrouhlenou na celé m3 nebo kWh nebo kWh/den podle požadavků na rezervaci skladovací kapacity aktivních žadatelů v posledním aukčním kole.“.
55.
V § 52 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Zůstane-li část skladovací kapacity po posledním aukčním kole nerezervována, je tato část skladovací kapacity rezervována aktivním žadatelům z předposledního kola poměrně podle výše jejich požadavků na rezervaci skladovací kapacity v předposledním aukčním kole s tím, že požadavek na rezervaci skladovací kapacity aktivního žadatele je pro výpočet rezervace snížen o skladovací kapacitu rezervovanou aktivnímu žadateli v posledním aukčním kole.
(9)
Cena za rezervaci skladovací kapacity se určí jako
a)
hodnota minimální ceny podle bodu 2 písm. a) přílohy č. 3 k této vyhlášce v případě, že nedošlo v součtu všech požadavků na rezervaci skladovací kapacity aktivních žadatelů v prvním aukčním kole k překročení hodnoty velikosti nabízené skladovací kapacity,
b)
hodnota váženého průměru cen z posledního a předposledního aukčního kola, kde váhami je velikost rezervované skladovací kapacity v posledním a v předposledním aukčním kole, v případě, že je aktivnímu žadateli rezervována skladovací kapacita také na základě požadavku na rezervaci skladovací kapacity v předposledním aukčním kole,
c)
hodnota aukční ceny v posledním aukčním kole, v němž provozovatel zásobníku plynu rezervoval aktivnímu žadateli skladovací kapacitu, v případě, že je rezervována celá velikost nabízené skladovací kapacity.“.
56.
§ 53 zní:
㤠53
(1)
Provozovatel zásobníku plynu zasílá potvrzení o rezervaci skladovací kapacity elektronicky bez zbytečného odkladu po ukončení aukce spolu s konečnou cenou za jednotku skladovací kapacity.
(2)
Provozovatel zásobníku plynu vrací aktivnímu žadateli, kterému nebyla rezervována skladovací kapacita, finanční zajištění do 5 pracovních dnů po skončení aukce.
(3)
Provozovatel zásobníku plynu zasílá návrh smlouvy o uskladnění aktivnímu žadateli do 10 pracovních dnů po skončení aukce. Smlouva o uskladnění musí být uzavřena nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne doručení návrhu.
(4)
Aktivnímu žadateli, kterému byla rezervována skladovací kapacita, vrací provozovatel zásobníku plynu finanční zajištění do 5 pracovních dnů po uzavření smlouvy o uskladňování plynu.
(5)
Pokud aktivní žadatel neuzavře smlouvu o uskladňování v termínu podle odstavce 4, je skladovací kapacita, která mu byla potvrzena podle odstavce 1, považována za volnou skladovací kapacitu.
(6)
Aktivní žadatel, se kterým nebyla uzavřena smlouva podle odstavce 4, uhradí provozovateli zásobníku plynu pokutu za zrušení rezervace skladovací kapacity podle bodu 2 písm. m) přílohy č. 3 k této vyhlášce s tím, že provozovatel zásobníku plynu započte finanční zajištění složené aktivním žadatelem před začátkem aukce na skladovací kapacitu proti poplatku za zrušení rezervace.“.
57.
Nadpis § 54 zní:
„Postup při rezervaci měsíční skladovací kapacity“.
58.
V § 54 odst. 1 a odst. 2 se slova „s pevným výkonem“ zrušují.
59.
V § 56 odstavec 2 zní:
„(2)
Žádost o rezervaci denní skladovací kapacity s přerušitelným výkonem předkládá subjekt zúčtování nebo zahraniční účastník elektronicky nejpozději do 18:00:00 hodin plynárenského dne, na který je denní skladovací kapacita s přerušitelným výkonem požadována. Provozovatel zásobníku plynu určuje minimální cenu, za kterou je denní skladovací kapacita s přerušitelným výkonem nabízena. Cena za skladovací kapacitu s přerušitelným výkonem je hrazena pouze za nepřerušenou část přidělené denní skladovací kapacity s přerušitelným výkonem. Provozovatel zásobníku plynu vyhodnotí žádosti v pořadí podle nabídnuté ceny s uvedením nejvyšší ceny jako první, v případě nabídky shodné ceny podle časové značky přijetí žádosti a elektronicky oznámí rezervaci denní skladovací kapacity s přerušitelným výkonem. Doručením oznámení o rezervaci se považuje denní skladovací kapacita s přerušitelným výkonem za rezervovanou. Provozovatel zásobníku plynu může umožnit subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi podat žádost o rezervaci denní skladovací kapacity s přerušitelným výkonem i po termínu podle věty první.“.
60.
Nadpis § 57 zní:
„Postup při rezervaci nové roční skladovací kapacity“.
61.
V § 57 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Provozovatel zásobníku plynu rezervuje novou roční skladovací kapacitu na principu vícekolové elektronické aukce. Provozovatel zásobníku plynu zahajuje aukci nejdříve 7 let před začátkem skladovacího roku, od kterého je možné zahájit uskladňování plynu s využitím nové skladovací kapacity v celé velikosti.
(3)
Maximální délka rezervace skladovací kapacity pro rezervaci nové roční skladovací kapacity je 15 let. Délku rezervace skladovací kapacity určuje provozovatel zásobníku plynu při vyhlášení podmínek aukce.“.
62.
V § 58 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
63.
V § 58 odstavec 5 zní:
„(5)
V případě, že bude možné po rezervaci nové roční skladovací kapacity zpřístupnit tuto novou skladovací kapacitu před začátkem účinnosti rezervace roční skladovací kapacity s pevným výkonem na novou skladovací kapacitu, může ji provozovatel zásobníku plynu nabídnout účastníkům trhu s plynem formou rezervace měsíční skladovací kapacity s pevným výkonem, a to i opakovaně. Pro rezervaci této skladovací kapacity se použije § 54 obdobně. Takto rezervovaná skladovací kapacita je nadále považována za novou skladovací kapacitu.“.
64.
V § 59 odstavec 3 zní:
„(3)
Provozovatel zásobníku plynu podává v rámci vnitrodenního organizovaného trhu s plynem nabídku na prodej plynu za poslední známou cenu vnitrodenního trhu zvýšenou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut, sníží provozovatel zásobníku plynu cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut, sníží provozovatel zásobníku plynu cenu o 0,3 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Poslední známou cenou vnitrodenního trhu se rozumí cena realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu operátora trhu pro den, na který se požadavek podává, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu operátora trhu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Provozovatel zásobníku plynu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup každý den objem plynu, který bude nabízet v rámci vnitrodenního organizovaného trhu s plynem.“.
65.
V § 60 odst. 2 se slova „na stejnou úroveň vůči sjednanému přerušitelnému výkonu“ nahrazují slovy „v pořadí podle časové značky přijetí žádosti o rezervaci skladovací kapacity v pořadí od nejpozději přijaté žádosti po nejdříve přijatou“.
66.
V § 63 odst. 1 písm. a) a v § 63 odst. 2 písm. a) se za slova „hraničních bodů“ vkládají slova „nebo virtuálních hraničních bodů“.
67.
V § 63 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(3)
Pro přepravní kapacity na hraničních bodech nebo virtuálních hraničních bodech přepravní soustavy může podávat subjekt zúčtování nominace přepravy i v informačním systému sousedního provozovatele přepravní soustavy. Nominaci lze podat pouze pro virtuální hraniční bod nebo pouze pro původní hraniční bod, podání jediné nominace19) pro kombinaci virtuálního hraničního bodu a původního hraničního bodu není možné. Provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby takto podané nominace přepravy byly zaznamenány i v jeho informačním systému a bez zbytečného odkladu byly předány operátorovi trhu.
19)
Nařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů.“.
68.
V § 66 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo vstupním nebo výstupním virtuálním hraničním bodě“.
69.
V § 70 odst. 3 a v § 73 odst. 1 se za slova „hraničních bodech“ vkládají slova „nebo virtuálních hraničních bodech“.
70.
V § 78 odst. 4 větě první se za slova „navazující změna dodavatele“ vkládají slova „nebo pokud pro odběrné místo není podána žádost o prodloužení dodávky podle § 115 odst. 1“.
71.
V § 78 odstavec 6 zní:
„(6)
Provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy o možnosti vzniku neoprávněného odběru neprodleně informuje zákazníka, pokud pro odběrné místo současně neprobíhá v informačním systému operátora trhu změna dodavatele nebo pokud pro odběrné místo není podána žádost o prodloužení dodávky podle § 115 odst. 1.“.
72.
§ 92 včetně nadpisu zní:
㤠92
Úrovně konta provozovatele a vyrovnávací akce
(1)
V případě, že to dovoluje aktuální nebo predikovaný provozní stav přepravní soustavy, neprovádí provozovatel přepravní soustavy žádné vyrovnávací akce, pokud je velikost konta provozovatele vyšší než hodnota uvedená v příloze č. 7 bodu 1 a nižší než hodnota uvedená v příloze č. 7 bodu 2 k této vyhlášce.
(2)
V případě, že po podání nominací podle § 62 odst. 4 jsou splněny podmínky uvedené v příloze č. 7 bodech 1 a 2 k této vyhlášce, může provozovatel přepravní soustavy provést vyrovnávací akci, a to postupem uvedeným v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3)
V případě, že jsou splněny podmínky uvedené v příloze č. 8 bodu 1, 2, 8, 9 nebo 10 k této vyhlášce, může provozovatel přepravní soustavy provést vyrovnávací akci, a to postupem uvedeným v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(4)
Provozovatel přepravní soustavy zveřejní do 15 minut od realizace vyrovnávací akce prostřednictvím informačního systému operátora trhu informace o provedené vyrovnávací akci v rozsahu stanoveném v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(5)
Provozovatel přepravní soustavy zveřejní do 15 minut od zrušení požadavku na realizaci vyrovnávací akce prostřednictvím informačního systému operátora trhu informace o zrušené vyrovnávací akci.“.
73.
V § 94 odst. 1 se slova „§ 92 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 92 odst. 4“.
74.
V § 94 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Operátor trhu zveřejňuje aktuální stav konta neutrality při každé jeho změně a na začátku plynárenského dne.“.
75.
V § 97 odst. 1 písm. a), v § 97 odst. 1 písm. b) a v § 97 odst. 3 se za slova „dodavatele plynu“ vkládají slova „a u nichž nedošlo k ukončení poskytování služby distribuční soustavy“.
76.
V § 102 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
rozsah období, za které se normální klimatické podmínky stanovují,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
77.
V § 102 odst. 2 písm. d) se za slova „podmínky pro“ vkládají slova „celé území České republiky za“.
78.
V § 102 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
skutečné klimatické podmínky pro územní členění České republiky určené operátorem trhu, za předchozí plynárenský den poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem.“.
79.
V § 102 odstavec 7 zní:
„(7)
Operátor trhu zveřejňuje nejpozději do 14:00:00 hodin plynárenského dne
a)
alokaci využití flexibility souhrnně za všechny subjekty zúčtování a zahraniční účastníky,
b)
souhrn kladných denních vyrovnávacích množství a souhrn záporných denních vyrovnávacích množství subjektů zúčtování.“.
80.
V § 104 odst. 5 se slova „na který v příslušné distribuční síti byla přenesena odpovědnost za odchylku u zákazníků, kteří nezměnili dodavatele plynu.“ nahrazují slovy „který v příslušné distribuční soustavě převzal odpovědnost za odchylku u ztrát.“.
81.
§ 105 zní:
㤠105
Provozovatel distribuční soustavy zašle jedenkrát ročně nejpozději ke dni 30. června skutečnou hodnotu ztrát v příslušné distribuční síti za předchozí kalendářní rok.“.
82.
V § 111 odst. 1 se text „18:00:00“ nahrazuje textem „17:00:00“.
83.
V § 113 odstavec 3 zní:
„(3)
Provozovatel distribuční soustavy stanoví stav měřicího zařízení u odběrných míst s měřením typu C nebo CM k datu účinnosti standardní změny dodavatele plynu na základě údajů v pořadí podle následujících priorit
a)
odečet stavu měřicího zařízení provozovatelem distribuční soustavy, pokud jím provozovatel distribuční soustavy disponuje,
b)
odečet stavu měřicího zařízení podaný zákazníkem provozovateli distribuční soustavy přímo nebo prostřednictvím stávajícího nebo nového dodavatele plynu, pokud je podán do skončení pátého pracovního dne ode dne změny dodavatele plynu,
c)
odhad spotřeby plynu k datu účinnosti změny dodavatele plynu podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.“.
84.
V § 114 odstavec 1 zní:
„(1)
Žádost o zkrácení dodávky plynu do odběrného místa posílá dodavatel plynu operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu nejpozději do 10:00:00 hodin desátého pracovního dne před plánovaným ukončením dodávky. Žádost o zkrácení přenesení odpovědnosti za odchylku v odběrném místě na subjekt zúčtování podává subjekt zúčtování operátorovi trhu nejpozději do 10:00:00 hodin desátého dne před plánovaným ukončením převzetí odpovědnosti za odchylku v odběrném místě. Operátor trhu ve svém systému zruší k požadovanému datu ukončení převzetí odpovědnosti za odchylku na odběrném místě k subjektu zúčtování a neprodleně o této skutečnosti informuje dodavatele, dotčené subjekty zúčtování a provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.“.
85.
V § 116 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud subjekt zúčtování podle odstavce 1 následující kalendářní den v 8:00:00 hodin nemá nadále potřebné finanční zajištění pro pokrytí dodávek do odběrných míst zákazníků, operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se vnitrodenního trhu s plynem. Operátor trhu neprodleně poskytne informaci o pozastavení možnosti subjektu zúčtování nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku, účastnit se vnitrodenního trhu s plynem a výčet EIC kódů odběrných míst, jichž se daná skutečnost týká, všem registrovaným účastníkům trhu s plynem a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
86.
V příloze č. 3 se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až o), která znějí:
„k)
typ rezervace skladovací kapacity podle § 50 odst. 4,
l)
dobu trvání jednotlivých aukčních kol,
m)
způsob stanovení pokuty za zrušení rezervace skladovací kapacity aktivnímu uživateli, kterému byla rezervace skladovací kapacity potvrzena, ale nedošlo k uzavření smlouvy o uskladnění, včetně termínu pro její uhrazení,
n)
termín složení finančního zajištění pro aktivní účast v aukci na skladovací kapacitu,
o)
velikost dodatečné skladovací kapacity, která může být aktivována.“.
87.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Flexibilita prostřednictvím akumulace plynárenské soustavy stanovená operátorem trhu pro plynárenský den
a)
Flexibilita za odběrné místo zákazníka s měřením typu A nebo B FOPMA v tisícinách MWh pro plynárenský den
FOPMA = [KOPM1 × RKOPM × Spt \\+ KOPM2 × (RKOPM × Spt \\- AlOPM )],
kde
KOPM1 je koeficient stanovený na hodnotu 0,03884,
KOPM2 je koeficient stanovený na hodnotu 0,
RKOPM je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtování v odběrném místě zákazníka na daný plynárenský den v m3 předaných podle § 95 odst. 1 písm. f) nebo § 96 odst. 1 písm. n),
Spt průměrná hodnota spalného tepla předávaná podle § 96 odst. 1 písm. f) v tisícinách MWh/m3,
AlOPM je denní alokace daného subjektu zúčtování v odběrném místě zákazníka předané podle § 96 odst. 1 písm. e) nebo § 95 odst. 1 písm. e) anebo stanovená postupem podle § 101 odst. 2.
Pro odběrné místo zákazníka připojené k přepravní soustavě se součin RKOPM × Spt nahradí součtem všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtování v odběrném místě zákazníka na daný plynárenský den v tisícinách MWh.
b)
Flexibilita za odběrné místo zákazníka s měřením typu C nebo CM FOPMC v tisícinách MWh pro plynárenský den
FOPMC=KOPM1×CyKLESP×Spt+KOPM2×CyKLESP×Spt-DHOPM,
kde
KOPM1 je koeficient stanovený na hodnotu 0,03884,
KOPM2 je koeficient stanovený na hodnotu 0,
CY je hodnota plánované roční spotřeby v tisícinách MWh uvedená pro příslušný plynárenský den pro denní odchylky v informačním systému operátora trhu,
Spt je průměrná hodnota spalného tepla předávaná podle § 96 odst. 1 písm. f) v tisícinách MWh/m3,
KLFSP je koeficient stanovený na hodnotu 1171 v tisícinách MWh/m3,
DHOPM je denní hodnota odběru plynu podle § 99 odst. 6.
c)
Flexibilita za bod výrobny plynu
FVP = [KVP × RKVP],
kde
KVP je koeficient stanovený na hodnotu 0,
RKVP je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtování v bodě výrobny plynu na daný plynárenský den v tisícinách MWh předaných podle § 96 odst. 1 písm. o) nebo podle § 95 odst. 1 písm. i).
d)
Flexibilita za vstupní hraniční bod, za vstupní bod přeshraničního plynovodu a za vstupní bod zásobníku plynu
FVB = [KVB1 × RKVB \\+ KVB2 × (RKVB \\- AlVB)],
kde
KVB1 a KVB2 jsou koeficienty stanovené podle následující tabulky
Název vstupního bodu| KVB1| KVB2
---|---|---
Hraniční bod| 0,00442| 0
Bod virtuálního zásobníku plynu| 0,00442| 0
Bod přeshraničního plynovodu| 0| 0
kde
RKVB je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtování na příslušném vstupním bodě plynárenská soustavy v tisícinách MWh podle § 96 odst. 1 písm. j) nebo § 95 odst. 1 písm. j),
AlVB je denní alokace daného subjektu zúčtování na příslušném vstupním bodě plynárenské soustavy předané operátorovi trhu podle § 96 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 95 odst. 1 písm. a).
e)
Flexibilita za výstupní hraniční bod, za výstupní bod přeshraničního plynovodu a za výstupní bod zásobníku plynu,
FVyB = [KVyB1 × RKVyB \\+ KVyB2 × (RKVyB \\- AlVyB)],
kde
KVyB1 a KVyB2 jsou koeficienty stanovené podle následující tabulky
Název výstupního bodu| KVyB1| KVyB2
---|---|---
Hraniční bod| 0,00442| 0
Bod virtuálního zásobníku plynu| 0,00442| 0
Bod přeshraničního plynovodu| 0,03361| 0
kde
RKVyB je součet všech rezervovaných kapacit daného subjektu zúčtování na příslušném výstupním bodě plynárenská soustavy v tisícinách MWh podle § 96 odst. 1 písm. j) nebo § 95 odst. 1 písm. j),
AlVyB je denní alokace daného subjektu zúčtování na příslušném výstupním bodě plynárenské soustavy předané operátorovi trhu podle § 96 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 95 odst. 1 písm. d).“.
88.
Příloha č. 6 zní:
„Příloha č. 6 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Postup pro stanovení indexu krátkodobého trhu
1.
Operátor trhu nejpozději v termínu podle § 88 zveřejní index krátkodobého trhu s plynem.
2.
Index se stanoví v EUR/MWh následujícím způsobem:
Situace na vnitrodenním trhu organizovaném operátorem trhu| Výpočet ceny INDEX OTE POTE
(EUR/MWh)
---|---
1\\. Existuje více než jeden uskutečněný obchod, přičemž celkový objem zobchodovaného plynu překročil 100 MWh| Vážený průměr všech obchodů na vnitrodenním trhu
2\\. Existuje právě jeden obchod nebo celkový objem zobchodovaného plynu nepřekročil 100 MWh| Pokud existovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrech, pakPOTE=0,5*∑i=1NVi*Pi∑i=1NVi+0,5*P∅Or
PΦOr je aritmetický průměr všech dvojic maximální nabídkové ceny nákupu a minimální nabídkové ceny prodeje, které splňují podmínku, že byly k dispozici společně alespoň 5 minut, objem obou je vyšší než 50 MWh a rozdíl mezi nimi nepřekračuje 2 EUR/MWh
Pokud neexistovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrechPOTE=0,5*∑i=1NVi*Pi∑i=1NVi+0,5*PD-1*
PD-1 je hodnota Indexu OTE z předcházejícího dne.
3\\. Neexistuje ani jeden uskutečněný obchod| Existovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrechPOTE=P∅Or
PΦOr je aritmetický průměr všech dvojic maximální nabídkové ceny nákupu a minimální nabídkové ceny prodeje, které splňují podmínku, že byly k dispozici společně alespoň 5 minut, objem obou je vyšší než 50 MWh a rozdíl mezi nimi nepřekračuje 2 EUR/MWh
Neexistovala ve stejném čase na trhu (a po dobu alespoň 5 minut) nabídka i poptávka se spreadem rovným nebo menším než 2 EUR/MWh a s objemem větším než 50 MWh v obou směrech
POTE=PD-1
PD-1 je hodnota Indexu OTE z předcházejícího dne.
“.
89.
Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Postup vyrovnávací akce na krátkodobém trhu při překročení první úrovně
1.
Pokud je stav konta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 nižší než - 3372 MWh může provozovatel přepravní soustavy nejpozději 4 hodiny po termínu podání nominací podle § 62 odst. 4 zadat požadavek na nákup plynu na vnitrodenním trhu s plynem minimálně ve výši 0,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatele a maximálně ve výši 1,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatele.
2.
Pokud je stav konta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 vyšší než 3372 MWh může provozovatel přepravní soustavy nejpozději 4 hodiny po termínu podání nominací podle § 62 odst. 4 zadat požadavek na prodej plynu na vnitrodenním trhu s plynem minimálně ve výši 0,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatele a maximálně ve výši 1,5 násobku absolutní hodnoty stavu konta provozovatele.
3.
Požadavek na nákup plynu podle bodu 1 zadává provozovatel přepravní soustavy za poslední známou cenu na vnitrodenním trhu s plynem sníženou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut od zadání požadavku, zvýší provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut od zadání požadavku, zvýší provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,25 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě požadavku na nákup plynu podle tohoto bodu probíhalo zvyšování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu se základním produktem na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává.
4.
Požadavek na prodej plynu podle bodu 2 zadává provozovatel přepravní soustavy za poslední známou cenu vnitrodenního trhu s plynem zvýšenou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut od zadání požadavku, sníží provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut od zadání požadavku, sníží provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,25 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě požadavku na prodej plynu podle tohoto bodu probíhalo snižování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu se základním produktem na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává.
5.
Požadavky podle bodu 3 a 4 budou zadané tak, aby bylo možné je zobchodovat i po částech.
6.
Při zadání požadavku na nákup plynu na vnitrodenní trh s plynem je preferován základní produkt pro den dodání s nižší poslední známou cenou. Při zadání požadavku na prodej plynu na vnitrodenní trh s plynem je preferován základní produkt pro den dodání s vyšší poslední známou cenou. V případě, kdy na vnitrodenním trhu s plynem neproběhl žádný obchod se základním produktem jak se dnem dodání v rámci probíhajícího plynárenského dne tak v následujícím plynárenském dni, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává, je preferován základní produkt vnitrodenního trhu s plynem s dodáním následující plynárenský den.
7.
Jestliže provozovatel přepravní soustavy na základě povinnosti zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz přepravní soustavy vyhodnotí, že to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavy predikovaný stav přepravní soustavy, může se provozovatel přepravní soustavy od postupu podle bodu 1 až 6 přiměřeně odchýlit, případně může zrušit požadavek na nákup plynu podle bodu 3 nebo prodej plynu podle bodu 4 před jeho celkovou realizací.
8.
Provozovatel přepravní soustavy ve spolupráci s operátorem trhu informuje subjekty zúčtování způsobem umožňujícím dálkový přístup a XML zprávou o podání nebo zrušení požadavku na nákup nebo prodej plynu, a to alespoň 15 minut před zadáním takovéhoto požadavku, nebo v případě zrušení požadavku do 15 minut po zrušení požadavku včetně uvedení důvodu zrušení. Povinnost informování o podání požadavku se na automatickou úpravu ceny podle bodu 3 a 4 nevztahuje.“.
90.
Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Postup vyrovnávací akce na krátkodobém trhu při překročení nebo očekávaném překročení druhé úrovně, nebo pokud je vyrovnávací akce na krátkodobém trhu vyžadována aktuálním nebo provozovatelem přepravní soustavy očekávaným stavem přepravní soustavy nebo pokud jsou splněny podmínky cenového vývoje na vnitrodenním trhu s plynem pro vyrovnávací akce, a priorita vyrovnávací akce, která není realizována na krátkodobém trhu
1.
Pokud je stav konta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 nižší než - 5058 MWh, nebo to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavy, může provozovatel přepravní soustavy podat požadavek na nákup plynu na vnitrodenním trhu s plynem minimálně ve výši 1500 MWh postupem podle bodu 3.
2.
Pokud je stav konta provozovatele po podání nominací podle § 62 odst. 4 vyšší než 5058 MWh, nebo to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavy, může provozovatel přepravní soustavy podat požadavek na prodej plynu na vnitrodenním trhu s plynem minimálně ve výši 1500 MWh postupem podle bodu 4.
3.
Požadavek na nákup plynu podle bodu 1 se podává za poslední známou cenu vnitrodenního trhu s plynem sníženou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod na probíhající plynárenský den realizován do 2 minut, zvýší provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut, zvýší provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,3 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě pokynu na nákup plynu podle tohoto bodu probíhalo zvyšování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává.
4.
Požadavek na prodej plynu podle bodu 2 se podává za poslední známou cenu vnitrodenního trhu s plynem zvýšenou o 0,5 EUR/MWh. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 2 minut, sníží provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,1 EUR/MWh po uplynutí každých 2 minut. V případě, kdy není požadavek na obchod realizován do 30 minut, sníží provozovatel přepravní soustavy cenu o 0,3 EUR/MWh po uplynutí každé 1 minuty. Provozovatel přepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu, aby v případě pokynu na nákup plynu podle tohoto bodu probíhalo zvyšování poptávkové ceny automaticky. Poslední známou cenou vnitrodenního trhu s plynem se rozumí takový realizovaný obchod se základním produktem na požadovaný den dodávky na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečnil se nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává. Pokud není tato cena k dispozici, použije se cena posledního realizovaného obchodu na vnitrodenním trhu s plynem, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, a uskutečněného nejpozději před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává.
5.
Požadavky podle bodu 3 a 4 budou zadané tak, aby bylo možné je zobchodovat i po částech.
6.
Při zadání požadavku na nákup plynu na vnitrodenní trh s plynem je preferován den dodání s nižší poslední známou cenou, pokud to dovoluje aktuální a provozovatelem přepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavy. Při zadání požadavku na prodej plynu na vnitrodenní trh s plynem je preferován den dodání s vyšší poslední známou cenou, pokud to dovoluje aktuální a provozovatelem přepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavy. V případě, kdy na probíhajícím vnitrodenním trhu s plynem neproběhl žádný obchod se základním produktem jak se dnem dodání v rámci probíhajícího plynárenského dne tak v následujícím plynárenském dni, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh před začátkem celé hodiny, ve které se požadavek podává, je preferován základní produkt vnitrodenního trhu s plynem s dodáním následující plynárenský den, pokud to umožňuje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavy.
7.
Požadavek provozovatele přepravní soustavy na nákup plynu nebo prodej plynu může být na probíhajícím vnitrodenním trhu s plynem rozdělen mezi základní produkty s jednotlivými dny dodání s ohledem na aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavy predikovaný provozní stav přepravní soustavy. Při rozdělení požadavku na nákup plynu nebo prodej plynu na vnitrodenním trhu s plynem mezi jednotlivé dny dodání, vyhodnocuje se hodnota podle bodu 1 a 2 jako součet požadavků za jednotlivé dny dodání.
8.
Jestliže provozovatel přepravní soustavy na základě povinnosti zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz přepravní soustavy vyhodnotí, že to vyžaduje aktuální nebo provozovatelem přepravní soustavy predikovaný stav přepravní soustavy, může se provozovatel přepravní soustavy od postupu podle bodu 1 až 6 přiměřeně odchýlit, případně může zrušit požadavek na nákup plynu podle bodu 3 nebo prodej plynu podle bodu 4 před jeho celkovou realizací.
9.
V případě, že zobchodované množství plynu základního produktu s dodáním v probíhajícím plynárenském dni na vnitrodenním trhu s plynem překročilo 1000 MWh a zároveň je cena posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni alespoň o 2 EUR/MWh vyšší než
i)
vážený průměr cen na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni po realizaci posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni a
ii)
nejvyšší cena vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavy pro nákup plynu s dodáním plynu v probíhajícím plynárenském dni,
tak provozovatel přepravní soustavy zadá požadavek na nákup plynu na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni ve výši 100 MWh; ustanovení bodu 3 se použije přiměřeně a ustanovení bodů 6 a 7 se nepoužije. Tento požadavek podá provozovatel přepravní soustavy nejpozději do 60 minut od konce celé hodiny, ve které došlo ke splnění podmínky uvedené v bodě 9.
10.
V případě, že zobchodované množství plynu základního produktu s dodáním v probíhajícím plynárenském dni na vnitrodenním trhu s plynem překročilo 1000 MWh a zároveň je cena posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni alespoň o 2 EUR/MWh nižší než
i)
vážený průměr cen na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni po realizaci posledního obchodu, ve kterém se zobchodovalo alespoň 50 MWh, na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni a
ii)
nejnižší cena vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavy pro prodej plynu s dodáním plynu v probíhajícím plynárenském dni,
tak provozovatel přepravní soustavy zadá požadavek na prodej plynu na vnitrodenním trhu s plynem s dodáním v probíhajícím plynárenském dni ve výši 100 MWh; ustanovení bodu 4 se použije přiměřeně a ustanovení bodů 6 a 7 se nepoužije. Tento požadavek podá provozovatel přepravní soustavy nejpozději do 60 minut od konce celé hodiny, ve které došlo ke splnění podmínky uvedené v bodě 10.
11.
Operátor trhu nastaví svůj informační systém tak, aby automaticky vyhodnocoval splnění pravidel podle bodu 9 a 10. V případě splnění zde uvedených podmínek automaticky informuje provozovatele přepravní soustavy o této skutečnosti. Provozovatel přepravní soustavy po dohodě s operátorem trhu může požádat operátora trhu o nastavení informačního systému operátora trhu tak, aby vyrovnávací akce podle bodu 9 a 10 byly zadávány automaticky.
12.
Provozovatel přepravní soustavy ve spolupráci s operátorem trhu informuje subjekty zúčtování způsobem umožňujícím dálkový přístup a XML zprávou o podání nebo zrušení požadavku na nákup nebo prodej plynu a to alespoň 15 minut před podáním takovéhoto požadavku nebo v případě zrušení požadavku do 15 minut po jeho zrušení včetně uvedení důvodu zrušení. Povinnost informování o podání pokynu se na automatickou úpravu ceny podle bodu 3 a 4 nevztahuje.
13.
V případě, že požadavek na prodej plynu podle bodu 4 není uspokojen ani po uplynutí 150 minut, může provozovatel přepravní soustavy využít další nástroje s nižší prioritou18). V případě, že požadavek na nákup plynu podle bodu 3 není uspokojen ani po uplynutí 150 minut, může provozovatel přepravní soustavy využít další nástroje s nižší prioritou18).
14.
Před použitím nástroje s nižší prioritou18) vyčká provozovatel přepravní soustavy alespoň 30 minut na případnou realizaci vyrovnávací akce v aktuální prioritě.“.
91.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Určení výše použitelné ceny pro denní vyrovnávací množství
I.
Jednotková použitelná cena pro kladné denní vyrovnávací množství
Pro kladné denní vyrovnávací množství se za plynárenský den určí jednotková použitelná cena jako nižší z následujících dvou cen
1.
Nejnižší cena za vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavy podle § 92 odst. 2 a 3, u které došlo k předání plynu v příslušném plynárenském dni,
2.
Náhradní cena Pnáhr v EUR/MWh stanovená podle vzorce
Pnáhr = Ptrh * kkDVM
kde
Ptrh je index krátkodobého trhu za příslušný plynárenský den stanovený podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,
kkDVM je koeficient snížení indexu krátkodobého trhu pro kladné denní vyrovnávací množství určený v intervalu 0,95 až 0,98 takto
a)
pro hodnotu systémové odchylky menší nebo rovnou 0 MWh
kkDVM= 0,98
b)
pro hodnotu systémové odchylky v intervalu (0; 74470 MWh)
kkDVM=0,98-0,03*so74470,
kde
SO je hodnota systémové odchylky za příslušný plynárenský den v MWh
c)
pro hodnotu systémové odchylky větší nebo rovnou 74470 MWh
kkDVM = 0,95
II.
Jednotková použitelná cena pro záporné denní vyrovnávací množství
Pro záporné denní vyrovnávací množství se za plynárenský den určí jednotková použitelná cena jako vyšší z následujících dvou cen
1.
Nejvyšší cena za vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavy podle § 92 odst. 2 a 3, u které došlo k předání plynu v příslušném plynárenském dni,
2.
Náhradní cena Pnáhr v Kč/MWh stanovená podle vzorce
Pnáhr = Ptrh * kzDVM,
kde
Ptrh je index krátkodobého trhu za příslušný plynárenský den stanovený podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,
kzDVM je koeficient snížení indexu krátkodobého trhu pro záporné denní vyrovnávací množství určený v intervalu 1,02 až 1,05 takto
a)
pro hodnotu systémové odchylky větší nebo rovnou 0 MWh
kzDVM= 1,02
b)
pro hodnotu systémové odchylky v intervalu ( - 74470 MWh;0)
kzDVM=1,02+0,03*so74470,
kde
SO je hodnota systémové odchylky za příslušný plynárenský den v MWh
c)
pro hodnotu systémové odchylky menší nebo rovnou -74470 MWh
kzDVM = 1,05“.
92.
Příloha č. 11 zní:
„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Údaje za vyúčtování distribuce nebo přepravy plynu
Provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy zasílá dodavateli plynu prostřednictvím informačního systému operátora trhu pro vyúčtování distribuce plynu za odběrné místo zákazníka minimálně tyto údaje:
A.
Identifikační údaje
I.
číselný kód provozovatele distribuční nebo přepravní soustavy
II.
číselný kód odběrného místa (EIC kód)
III.
identifikace měřících míst, číslo a typ měřicího zařízení
IV.
fakturační období
V.
důvod opravy (u opravných faktur)
B.
Údaje z měření
I.
za odběrné místo zákazníka kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením typu A nebo B
1.
přepočtené spotřeby plynu v jednotlivých plynárenských dnech v m3
2.
spalné teplo objemové v jednotlivých plynárenských dnech v kWh/m3
3.
distribuované množství plynu v jednotlivých plynárenských dnech v kWh
4.
jednotková pevná cena za odebraný plyn v Kč/kWh
5.
jednotková pevná cena za činnost zúčtování operátora trhu v Kč/kWh
6.
počáteční stav měřidla v m3
7.
konečný stav měřidla v m3
II.
za odběrné místo s měřením typu C nebo CM
1.
počáteční stav měřidla v m3
2.
konečný stav měřidla v m3
3.
rozdělení naměřené spotřeby na měřidle do jednotlivých plynárenských měsíců v m3
4.
rozdělení naměřené spotřeby na měřidle do jednotlivých plynárenských měsíců v kWh
5.
rozdělení naměřené spotřeby do jednotlivých plynárenských měsíců v kWh
6.
přepočítací koeficient měřidla na standardní podmínky
7.
jednotková pevná cena za odebraný plyn v jednotlivých plynárenských měsících v Kč/kWh
8.
jednotková pevná cena za činnost zúčtování operátora trhu v Kč/kWh
9.
hodnota spotřeby plynu použité pro zařazení odběrného místa zákazníka s řádnými odečty za období delší než 1 měsíc do odběrného pásma pro účely fakturace distribuce plynu podle výše spotřeby plynu v odběrném místě zákazníka,
10.
doúčtované množství spotřebovaného plynu v případě poruchy měřicího zařízení.
C.
Sjednané hodnoty
I.
za odběrné místo zákazníka kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením typu A nebo B
1.
rezervovaná kapacita na dobu neurčitou
a)
velikost rezervované kapacity v m3
b)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
c)
jednotková pevná roční cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
2.
rezervovaná přerušitelná kapacita na dobu neurčitou
a)
velikost rezervované kapacity v m3
b)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
c)
jednotková pevná roční cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
3.
rezervovaná měsíční kapacita
a)
velikost rezervované kapacity v m3
b)
počátek platnosti rezervované kapacity
c)
konec platnosti rezervované kapacity
d)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
e)
jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
f)
faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu
4.
rezervovaná přerušitelná měsíční kapacita
a)
velikost rezervované kapacity v m3
b)
počátek platnosti rezervované kapacity
c)
konec platnosti rezervované kapacity
d)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
e)
jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
f)
faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu
5.
rezervovaná denní pevná kapacita na dobu neurčitou ve výši historicky dosaženého denního maxima
a)
velikost rezervované kapacity v m3
b)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
c)
jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
6.
rezervovaná klouzavá kapacita
a)
velikost rezervované kapacity v m3
b)
počátek platnosti rezervované kapacity
c)
konec platnosti rezervované kapacity
d)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
e)
jednotková pevná cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
f)
faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu
7.
překročení rezervované kapacity
a)
maximální velikost překročení rezervované kapacity v m3
b)
jednotková pevná cena za překročení denní rezervované kapacity v Kč/tis.m3
c)
faktor kalendářního měsíce dle Cenového rozhodnutí úřadu
II.
za odběrné místo s měřením typu C nebo CM
1.
rezervovaná distribuční kapacita
a)
velikost rezervované distribuční kapacity v m3 stanovené výpočtem
b)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
c)
jednotková pevná roční cena za denní rezervovanou kapacitu v Kč/tis.m3
2.
stálý měsíční plat
a)
počátek posuzovaného období
b)
konec posuzovaného období
c)
procentní podíl posuzovaného období na jednotkové ceně
d)
jednotková stálá měsíční platba za přistavenou kapacitu
D.
Ostatní poplatky a slevy“.
93.
Příloha č. 14 zní:
„Příloha č. 14 k vyhlášce č. 349/2015 Sb.
Stanovení zbytkového diagramu odběru plynu a výpočet odběru plynu podle typového diagramu dodávky
1.
Stanovení zbytkového diagramu odběru plynu
Operátor trhu stanoví zbytkový diagram odběru plynu pro jednotlivé distribuční sítě. Zbytkový diagram ZDld odběru distribuční sítě l pro daný plynárenský den d je určený z měřených denních odběrů v odběrných místech zákazníků s měřením typu A nebo B a z denních hodnot použitých pro výpočet spotřeby (pro ztráty a vlastní spotřebu) v distribuční soustavě l podle tohoto vzorce
ZDld=PldPS+Vld+PldDSI+PldHPSI+PldDSO+PldHPSO+OldA+OldB+VSld+Zld+ZAld,
kde
PldPS je množství plynu dodaného na předávacích místech do distribuční sítě l z přepravní soustavy za plynárenský den d,
Vld je množství plynu dodané z výroben plynu do distribuční sítě l za plynárenský den d,
PldDSI je množství plynu dodané do distribuční sítě l z jiných distribučních sítě za plynárenský den d,
PldHPSI je množství plynu dodané do distribuční sítě l z předávacích míst přeshraničních plynovodů distribuční sítě l za plynárenský den d,
PldDSO je množství plynu dodané do jiné distribuční sítě z distribuční sítě l za plynárenský den d,
PldHPSO je množství plynu dodané do předávacích míst přeshraničních plynovodů distribuční sítě l za plynárenský den d,
OldA je součet měřených odběrů v odběrných místech zákazníků s měřením typu A v distribuční síti l za plynárenský den d,
OldB je pro určení měsíčních odchylek v rozdělení za jednotlivé plynárenské dny a opravných měsíčních odchylek v rozdělení za jednotlivé plynárenské dny součet měřených odběrů v odběrných místech zákazníků s měřením typu B v distribuční síti l za plynárenský den d,
VSld je vlastní spotřeba v distribuční síti l za plynárenský den d,
Zld jsou ztráty v distribuční síti l za plynárenský den,
ZAld je změna akumulace v distribuční síti l za plynárenský den d (s kladným znaménkem v případě zvýšení akumulace, se záporným znaménkem v případě snížení akumulace).
Skutečná znaménka u hodnot jsou v souladu se znaménkovou konvencí v systému operátora trhu, tzn. vstupy do soustavy mají kladnou hodnotu, výstupy ze soustavy hodnotu zápornou.
2.
Odhad spotřeby zákazníků s měřením typu C nebo CM pomocí TDD
Denní odběr plynu Oild odběrného místa i s měřením typu C nebo CM v distribuční soustavě l za plynárenský den d kalendářního roku R se v systému operátora trhu vypočítá podle vzorce
Oild=OilRPRS×TDDpdR,
kde
OilRPRS je plánovaná roční spotřeba zákazníka s měřením typu C nebo CM,
TDDpdR je přepočtený typový diagram dodávky pro daný plynárenský den d kalendářního roku R a danou třídu TDDp.
3.
Korekce na hodnotu účasti na zbytkovém diagramu
Vypočtená hodnota Oild odběru plynu odběrného místa i s měřením typu C nebo CM v distribuční soustavě l ve dni d se koriguje na hodnotu účasti na zbytkovém diagramu ZDld v distribuční síti l za plynárenský den d úměrně poměru odběrů s měřením typu C nebo CM vůči všem typům měření tak, že jeho hodnotaOildK po této korekci je
OildK=Oild×kld,
kde
kld je korekční koeficient platný pro plynárenský den d a distribuční síť l určený podle vzorce
kld=ZDld∑i=1IlOild,
kde
∑i=1lOild je součet všech odběrů odběrných míst i s měřením typu C nebo CM v distribuční síti l za plynárenský den d odhadnutých s využitím typových diagramů dodávek,
Il je celkový počet odběrných míst v distribuční soustavě l.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 54, pokud jde o § 52 odst. 6 písm. b), a čl. I bodu 55, pokud jde o § 52 odst. 9 písm. b), která nabývají účinnosti dnem 1. února 2019, a s výjimkou ustanovení čl. I bodu 59 a čl. I bodu 65, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2019.
Rada Energetického regulačního úřadu:
Ing. Outrata v. r.
Ing. Krejcar, Ph.D., v. r.
Ing. Pokorný v. r.
Ing. Vlk v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2018 pozměňující pravidlo 154 odst. 1 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů a článek 4 Disciplinárního řádu kvalifikovaných zástupců (CA/D 6/18)
Vyhlášeno 20. 12. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019, částka 35/2018
* ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
* ČLÁNEK 2 - Disciplinární řád kvalifikovaných zástupců se mění takto:
* ČLÁNEK 3 - Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 2019.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2019
53
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje
sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. června 2018 bylo v Haagu přijato Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2018 pozměňující pravidlo 154 odst. 1 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů1) a článek 4 Disciplinárního řádu kvalifikovaných zástupců2) (CA/D 6/18).
Rozhodnutí vstupuje v platnost na základě svého článku 3 dne 1. ledna 2019 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY
ZE DNE 28. ČERVNA 2018
POZMĚŇUJÍCÍ
PRAVIDLO 154 ODST. 1 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU
K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
A ČLÁNEK 4 DISCIPLINÁRNÍHO ŘÁDU KVALIFIKOVANÝCH ZÁSTUPCŮ
(CA/D 6/18)
SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE,
s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména její článek 33 odst. 1(c),
na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo,
ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ:
ČLÁNEK 1
Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto:
Pravidlo 154 odst. 1 je v tomto znění:
„(1)
Kvalifikovaný zástupce se vyškrtne ze seznamu kvalifikovaných zástupců na vlastní žádost nebo v případě, že přes upozornění nezaplatí příslušný roční členský příspěvek Institutu do pěti měsíců:
(a)
od 1. ledna v případě členů, kteří jsou na seznamu k tomuto datu; nebo
(b)
od data zápisu v případě členů zapsaných do seznamu po 1. lednu roku, za který je tento poplatek splatný.“
ČLÁNEK 2
Disciplinární řád kvalifikovaných zástupců se mění takto:
Článek 4 je v tomto znění:
„Kvalifikovaný zástupce, který poruší Pravidla profesionálního chování, může být postižen jedním z následujících trestů:
(a)
výstraha,
(b)
důtka,
(c)
pokuta do 10 000 EUR,
(d)
vyškrtnutí ze seznamu kvalifikovaných zástupců na dobu až šesti měsíců,
(e)
vyškrtnutí ze seznamu kvalifikovaných zástupců na dobu neurčitou.“
ČLÁNEK 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 2019.
V Haagu, dne 28. června 2018
Za správní radu
Předseda
Christoph ERNST
1)
Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/13) bylo vyhlášeno pod č. 26/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 17/13) bylo vyhlášeno pod č. 63/2014 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 15. října 2014 pozměňující pravidla 2, 124, 125, 126, 127, 129, 133 a 134 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/14) bylo vyhlášeno pod č. 24/2015 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15) bylo vyhlášeno pod č. 19/2016 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 10/15) bylo vyhlášeno pod č. 58/2016 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 30. června 2016 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/16) bylo vyhlášeno pod č. 7/2017 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 14. prosince 2016 pozměňující pravidla 51 a 162 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 17/16) bylo vyhlášeno pod č. 8/2017 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 29. června 2017 pozměňující pravidla 27 a 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/17) bylo vyhlášeno pod č. 48/2017 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2017 pozměňující pravidla 32 a 33 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 3/17) bylo vyhlášeno pod č. 57/2017 Sb. m. s.
Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2017 pozměňující pravidlo 51 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 13/17) bylo vyhlášeno pod č. 16/2018 Sb. m. s.
2)
https://www.epo.org/law-practice/legal-texts/official-journal/2014/etc/se1/p123.html |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2018 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2018 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu k Trestněprávní úmluvě o korupci
Vyhlášeno 20. 12. 2018, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2005, částka 35/2018
* Článek 1 - - Vymezení pojmů
* Článek 2 - - Podplácení tuzemských rozhodců
* Článek 3 - - Přijímání úplatků tuzemskými rozhodci
* Článek 4 - - Úplatkářství zahraničních rozhodců
* Článek 5 - - Úplatkářství tuzemských porotců
* Článek 6 - - Úplatkářství zahraničních porotců
* Článek 7 - - Kontrola implementace
* Článek 8 - - Vztah k Úmluvě
* Článek 9 - - Prohlášení a výhrady
* Článek 10 - - Podpis a vstup v platnost
* Článek 11 - - Přístup k Protokolu
* Článek 12 - - Územní působnost
* Článek 13 - - Výpověď
* Článek 14 - - Informace
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2005
52
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. května 2003 byl ve Štrasburku otevřen k podpisu Dodatkový protokol k Trestněprávní úmluvě o korupci1). Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Praze dne 9. listopadu 2017.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Protokol ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Protokolu, dne 11. září 2018.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 10 odst. 3 dne 1. února 2005. Pro Českou republiku vstupuje v platnost na základě odstavce 4 téhož článku dne 1. ledna 2019.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
8kB
Council of Europo Treaty Series – No. 191
Dodatkový protokol k Trestněprávní
úmluvě o korupci
Štrasburk, 15. 5. 2003
Členské státy Rady Evropy a ostatní signatáři tohoto Protokolu;
majíce na zřeteli, že je žádoucí doplnit Trestněprávní úmluvu o korupci (ETS č. 173, dále jen „Úmluva“) za účelem prevence a boje proti korupci;
majíce též na zřeteli, že tento Protokol umožní širší implementaci Akčního programu zaměřeného proti korupci z roku 1996,
se dohodli na následujícím:
Kapitola I
\\- Vymezení pojmů
Článek 1
\\- Vymezení pojmů
Pro účely tohoto Protokolu:
1.
Výraz „rozhodce” je vykládán s odvoláním na vnitrostátní právo smluvních stran tohoto Protokolu, v každém případě se jím ale rozumí osoba, která má na základě rozhodčí smlouvy vydat právně závazné rozhodnutí ve sporu, který jí byl předložen smluvními stranami.
2.
Výrazem „rozhodčí smlouva” se rozumí smlouva uznaná vnitrostátním právem, prostřednictvím které strany souhlasí s předložením sporu k rozhodnutí rozhodci.
3.
Výraz „porotce“ je vykládán s odvoláním na vnitrostátní právo smluvních stran tohoto Protokolu, v každém případě se jím ale rozumí laik, který je členem kolektivního orgánu rozhodujícího o vině obžalovaného v rámci soudního jednání.
4.
V případě řízení, ve kterém vystupuje zahraniční rozhodce nebo porotce, může stát vedoucí trestní stíhání užít definici rozhodce nebo porotce pouze v rozsahu, v jakém je v souladu s jeho vnitrostátní právní úpravou.
Kapitola II
\\- Opatření, která je třeba učinit na národní úrovni
Článek 2
\\- Podplácení tuzemských rozhodců
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby slib, nabídka nebo poskytnutí neoprávněné výhody přímo či nepřímo jakoukoliv osobou rozhodci, který vykonává svoji funkci podle vnitrostátního právních předpisů o rozhodčím řízení této smluvní strany, ať již přímo jemu nebo někomu jinému, aby jednal anebo nejednal při výkonu své funkce, byly pokládány za trestný čintrestný čin podle tuzemského práva, je-li tento čin spáchán úmyslně.
Článek 3
\\- Přijímání úplatků tuzemskými rozhodci
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby přímý či nepřímý požadavek nebo přijetí neoprávněné výhody rozhodcem, který vykonává svoji funkci podle vnitrostátních právních předpisů o rozhodčím řízení této smluvní strany, pro sebe či pro někoho jiného, nebo přijetí nabídky či slibu takové neoprávněné výhody, aby jednal anebo nejednal při výkonu své funkce, bylo pokládáno za trestný čintrestný čin podle tuzemského práva, je-li tento čin spáchán úmyslně.
Článek 4
-
Úplatkářství zahraničních rozhodců
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čintrestný čin podle vnitrostátního práva, dopustí-li se ho rozhodce, který vykonává svoji funkci podle vnitrostátních právních předpisů o rozhodčím řízení jiného státu.
Článek 5
\\- Úplatkářství tuzemských porotců
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čintrestný čin, dopustí-li se ho osoba, která vystupuje jako porotce v rámci jejího soudního systému.
Článek 6
\\- Úplatkářství zahraničních porotců
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čintrestný čin, dopustí-li se ho osoba, která vystupuje jako porotce v rámci soudního systému jiného státu.
Kapitola III
\\- Kontrola implementace a závěrečná ustanovení
Článek 7
\\- Kontrola implementace
Skupina států proti korupci (GRECO) bude kontrolovat uplatňování tohoto Protokolu smluvními stranami.
Článek 8
\\- Vztah k Úmluvě
1.
Mezi smluvními stranami jsou články 2 až 6 tohoto Protokolu považovány za dodatkové články Úmluvy.
2.
Ustanovení Úmluvy se uplatní do té míry, ve které jsou slučitelná s ustanoveními tohoto Protokolu.
Článek 9
\\- Prohlášení a výhrady
1.
Pokud smluvní strana učinila prohlášení v souladu s článkem 36 Úmluvy, může učinit obdobné prohlášení k článkům 4 a 6 tohoto Protokolu při jeho podpisu anebo při uložení ratifikační listiny anebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu.
2.
Pokud smluvní strana učinila výhradu v souladu s článkem 37 odstavec 1 Úmluvy, omezující aplikaci trestných činůtrestných činů přijímání úplatků definovaných v článku 5 Úmluvy, může učinit obdobnou výhradu k článkům 4 a 6 tohoto Protokolu při jeho podpisu anebo při uložení ratifikační listiny anebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. Jiné výhrady učiněné smluvní stranou v souladu s článkem 37 Úmluvy se vztahují rovněž na tento Protokol, ledaže smluvní strana při jeho podpisu anebo při uložení ratifikační listiny anebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlásí něco jiného.
3.
Žádná jiná výhrada nemůže být učiněna.
Článek 10
\\- Podpis a vstup v platnost
1.
Tento Protokol je otevřen k podpisu signatářům Úmluvy. Tyto státy vyjádří svůj souhlas být vázány Protokolem tak, že:
a)
podepíší Protokol bez výhrady týkající se ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo
b)
podepíší Protokol s podmínkou ratifikace, přijetí nebo schválení a následně jej ratifikují, přijmou nebo schválí.
2.
Ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
3.
Tento Protokol vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu, kdy pátý stát vyjádřil svůj souhlas být vázán Protokolem v souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2, a pouze poté, co samotná Úmluva vstoupila v platnost.
4.
Pro signatářský stát, který následně vyjádří svůj souhlas být vázán Protokolem, vstoupí tento Protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu, kdy vyjádřil svůj souhlas být vázán Protokolem v souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2.
5.
Signatářský stát nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol, aniž by současně či dříve nevyslovil svůj souhlas být vázán Úmluvou.
Článek 11
\\- Přístup k Protokolu
1.
Každý stát nebo Evropské společenství, které přistoupily k Úmluvě, mohou přistoupit k Protokolu poté, co Protokol vstoupil v platnost.
2.
Pro kterýkoliv stát nebo Evropské společenství přistupující k Protokolu vstoupí tento Protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 12
\\- Územní působnost
1.
Každý stát nebo Evropské společenství může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny anebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit jedno či více území, na která se bude tento Protokol vztahovat.
2.
Každá strana může kdykoliv později v prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělit, že rozšiřuje užití tohoto Protokolu na další území stanovené v tomto prohlášení, jehož mezinárodní vztahy zastřešuje či jménem kterého může uzavírat závazky. Ve vztahu k tomuto území vstoupí tento Protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu přijetí tohoto prohlášení generálním tajemníkem.
3.
Každé prohlášení učiněné podle předchozích dvou odstavců může být, s ohledem na území uvedené v takovém prohlášení, odvoláno písemným oznámením adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto odvolání nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců od data přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.
Článek 13
\\- Výpověď
1.
Každá strana může tento Protokol kdykoliv vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2.
Výpověď nabude účinnosti prvního dne měsíce následujícího po uplynutí lhůty tří měsíců od data přijetí tohoto sdělení generálním tajemníkem Rady Evropy.
3.
Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.
Článek 14
\\- Informace
Generální tajemník Rady Evropy informuje členské státy Rady Evropy nebo jakýkoliv stát či Evropské společenství, které k tomuto Protokolu přistoupily, o:
a)
každém podpisu Protokolu,
b)
každém uložení ratifikační listiny anebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu,
c)
každém datu vstupu v platnost tohoto Protokolu ve smyslu článků 10, 11 a 12,
d)
každém prohlášení nebo výhradě učiněných podle článků 9 a 12,
e)
jakémkoli jiném činu, oznámení nebo sdělení týkajícím se tohoto Protokolu.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto Protokolu své podpisy.
Ve Štrasburku dne 15. května 2003, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně platná, a v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené opisy každé signatářské a přistupujícímu straně.
1)
Trestněprávní úmluva o korupci, otevřená k podpisu ve Štrasburku dne 27. ledna 1999, byla vyhlášena pod č. 70/2002 Sb. m. s. Nové znění překladu Úmluvy do českého jazyka bylo vyhlášeno pod č. 43/2009 Sb. m. s. Změna prohlášení České republiky k článku 29 Trestněprávní úmluvy o korupci byla vyhlášena pod č. 17/2018 Sb. m. s. |
Nařízení vlády č. 325/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 325/2018 Sb.
Nařízení vlády o výši úhrad za zkoušky zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Vyhlášeno 20. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 157/2018
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Výše úhrady
* § 3 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2019
325
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. prosince 2018
o výši úhrad za zkoušky zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Vláda nařizuje podle § 90 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 201/2017 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje výši úhrady za
a)
atestační zkoušku a
b)
aprobační zkoušku.
§ 2
Výše úhrady
(1)
Výše úhrady činí za
a)
atestační zkoušku 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 250 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 250 Kč,
b)
první opakování atestační zkoušky 3 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 2 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 1 500 Kč,
c)
druhé a každé další opakování atestační zkoušky 5 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 3 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 2 000 Kč.
(2)
Výše úhrady činí za
a)
aprobační zkoušku 7 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
písemný test odborných znalostí činí 1 500 Kč,
2.
písemný test znalostí systému zdravotnictví a základů práva činí 1 500 Kč,
3.
ústní odbornou zkoušku činí 4 000 Kč,
b)
první opakování aprobační zkoušky 10 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
písemný test odborných znalostí činí 2 000 Kč,
2.
písemný test znalostí systému zdravotnictví a základů práva činí 2 000 Kč,
3.
ústní odbornou zkoušku činí 6 000 Kč,
c)
druhé a každé další opakování aprobační zkoušky 15 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
písemný test odborných znalostí činí 3 000 Kč,
2.
písemný test znalostí systému zdravotnictví a základů práva činí 3 000 Kč,
3.
ústní odbornou zkoušku činí 9 000 Kč.
§ 3
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. |
Nařízení vlády č. 324/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 324/2018 Sb.
Nařízení vlády o výši úhrad za zkoušky lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
Vyhlášeno 20. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 157/2018
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Výše úhrady
* § 3 - Přechodná ustanovení
* § 4 - Zrušovací ustanovení
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2019
324
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. prosince 2018
o výši úhrad za zkoušky lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
Vláda nařizuje podle § 37 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 67/2017 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje výši úhrady za
a)
zkoušku po ukončeném vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni,
b)
atestační zkoušku,
c)
závěrečnou zkoušku nástavbového oboru,
d)
závěrečnou zkoušku funkčního kurzu,
e)
aprobační zkoušku a
f)
závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu.
§ 2
Výše úhrady
(1)
Výše úhrady činí za
a)
první opakování zkoušky po ukončeném vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni 3 500 Kč,
b)
druhé a třetí opakování zkoušky po ukončeném vzdělávání v základním kmenizákladním kmeni 5 000 Kč.
(2)
Výše úhrady činí za
a)
atestační zkoušku 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 250 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 250 Kč,
b)
první opakování atestační zkoušky 3 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 2 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 1 500 Kč,
c)
druhé opakování atestační zkoušky 5 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 3 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 2 000 Kč.
(3)
Výše úhrady činí za
a)
závěrečnou zkoušku nástavbového oboru 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 250 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 250 Kč,
b)
první opakování závěrečné zkoušky nástavbového oboru 3 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 2 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 1 500 Kč,
c)
druhé a každé další opakování závěrečné zkoušky nástavbového oboru 5 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 3 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 2 000 Kč.
(4)
Výše úhrady činí za
a)
závěrečnou zkoušku funkčního kurzu 500 Kč,
b)
první opakování závěrečné zkoušky funkčního kurzu 3 500 Kč,
c)
druhé a každé další opakování závěrečné zkoušky funkčního kurzu 5 000 Kč.
(5)
Výše úhrady činí za
a)
aprobační zkoušku 7 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
písemnou část činí 3 000 Kč,
2.
ústní část činí 4 000 Kč,
b)
první opakování aprobační zkoušky 10 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
písemnou část činí 4 000 Kč,
2.
ústní část činí 6 000 Kč,
c)
druhé a každé další opakování aprobační zkoušky 15 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
písemnou část činí 6 000 Kč,
2.
ústní část činí 9 000 Kč.
(6)
Výše úhrady činí za
a)
závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 250 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 250 Kč,
b)
první opakování závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu 3 500 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 2 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 1 500 Kč,
c)
druhé opakování závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu 5 000 Kč, přičemž úhrada za
1.
teoretickou část zkoušky činí 3 000 Kč,
2.
praktickou část zkoušky činí 2 000 Kč.
§ 3
Přechodná ustanovení
(1)
Výše úhrady za písemnou část aprobační zkoušky podle § 2 odst. 5 písm. a) bodu 1 se sníží o výši úhrady za písemný test odborných znalostí, která byla uhrazena podle § 2 odst. 3 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 184/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 225/2011 Sb.
(2)
Výše úhrady za písemnou část prvního opakování aprobační zkoušky podle § 2 odst. 5 písm. b) bodu 1 se sníží o výši úhrady za písemný test odborných znalostí, která byla uhrazena podle § 2 odst. 3 písm. b) bodu 1 nařízení vlády č. 184/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 225/2011 Sb.
(3)
Výše úhrady za písemnou část druhého a každého dalšího opakování aprobační zkoušky podle § 2 odst. 5 písm. c) bodu 1 se sníží o výši úhrady za písemný test odborných znalostí, která byla uhrazena podle § 2 odst. 3 písm. c) bodu 1 nařízení vlády č. 184/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 225/2011 Sb.
§ 4
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky, se zrušuje.
§ 5
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr zdravotnictví:
Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. |
Nařízení vlády č. 321/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 321/2018 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Vyhlášeno 20. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 157/2018
* § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce,
* § 2 - (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2018, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.
* § 3 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
* § 4 - Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2019.
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Aktuální znění od 1. 1. 2019
321
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. prosince 2018
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Vláda nařizuje podle § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.:
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancůmzaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3,4 %.
§ 2
(1)
Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2018, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.
(2)
Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnancezaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnancezaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění.
(3)
Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnancezaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem 1994.
§ 3
Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.
§ 4
Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2019.
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
1)
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
§ 193, 195, 197 a 199 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce.
2)
Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 9/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 483/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).
Nařízení vlády č. 306/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Nařízení vlády č. 433/2016 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).
Nařízení vlády č. 406/2017 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). |
Nařízení vlády č. 320/2018 Sb. | Nařízení vlády č. 320/2018 Sb.
Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vyhlášeno 20. 12. 2018, datum účinnosti 1. 1. 2019, částka 157/2018
* § 1 - (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 za kalendářní měsíc částku:
* § 2 - Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 pro
* § 3 - Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2019.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Aktuální znění od 1. 1. 2019
320
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 12. prosince 2018,
kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 za kalendářní měsíc částku:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Kč
---|---
jedna| 2 050
dvě| 2 805
tři| 3 668
čtyři a více| 4 424
(2)
Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 za kalendářní měsíc:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Kč
---|---
jedna| 781
dvě| 1 068
tři| 1 397
čtyři a více| 1 727
§ 2
Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 pro
a)
bydlení v bytechbytech užívaných na základě nájemní smlouvy:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
---|---
Praha| více než 100 000| 50 000 – 99 999| 10 000 – 49 999| do 9 999
jedna| 8 233| 6 541| 6 233| 5 314| 5 117
dvě| 11 444| 9 129| 8 708| 7 450| 7 180
tři| 15 288| 12 260| 11 710| 10 065| 9 712
čtyři a více| 18 805| 15 154| 14 491| 12 507| 12 082
b)
bydlení v družstevních bytechbytech a bytechbytech vlastníků:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
---|---
Praha| více než 100 000| 50 000 – 99 999| 10 000 – 49 999| do 9 999
jedna| 4 670| 4 670| 4 670| 4 670| 4 670
dvě| 6 661| 6 661| 6 661| 6 661| 6 661
tři| 9 050| 9 050| 9 050| 9 050| 9 050
čtyři a více| 11 268| 11 268| 11 268| 11 268| 11 268
§ 3
Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2019.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.